Poruchy endokrinního systému
Poruchy endokrinního systému
Endokrinní systém
Definice:
• endokrinní systém, systém žláz s vnitřnísekrecí, působí svými hormony na tkáněvzdálené, na tkáně sousední, či na samu tkáň, kde hormon vzniká
• žlázy s vnitřní sekrecí: hypotalamus, hypofýza (podvěsek mozkový), epifýza (ši-šinka), štítná žláza, příštítná těliska, tymus(brzlík), nadledviny, pankreas (slinivka břiš-ní), pohlavní žlázy (varlata, vaječníky)
Endokrinní systém
Definice:
• endokrinní systém je anatomicky (inervace endokrinních žláz) i funkčněpropojen se systémem nervovým v systému neuroendokrinní
Endokrinní systém
Hormony:
• slovo hormon má původ v řeckém slově „hormaó“, znamenajícím poháním nebo též povzbuzuji. Hormony jsou chemické sloučeniny, kteréslouží v organizmu k přenosu informací
• hormony jsou produkovány buď anatomicky definovanými endokrinními orgány (žlázami s vnitřní sekrecí), u nichž je produkce hormonů hlavnífunkcí nebo mohou být produkovány různými tkáněmi a buňkami, jejichžhlavní funkce je jiná než endokrinní
Endokrinní systém
Druhy sekrece:
• endokrinní - uvolnění příslušného hormonu do krevního oběhu, transport ke vzdáleným orgánům a jejich ovlivnění• parakrinní - uvolnění hormonu do blízkého okolí produkující buňky a
ovlivnění okolních buněk, bez transportu krevním oběhem • autokrinní - uvolnění hormonu do blízkého okolí produkující buňky a
zpětné ovlivnění samotné buňky, ve které hormon vzniká• neurokrinní - působení látek, které mají charakter hormonů, na synapsích
nervového systému
Endokrinní systém
Zpětná vazba:
Regulace funkce všech endokrinních orgánů funguje na principu tzv. zpětné vazby.V regulaci endokrinních orgánů se uplatňuje především:
• negativní zpětná vazba - vzestup regulované veličiny aktivuje mechanis-smy, které vedou k jejímu následnému poklesu
• pozitivní zpětná vazba - vzestup regulované veličiny aktivuje mechanis-my, které vedou k jejímu dalšímu vzestupu – tento mechanismus se uplatňuje např. v indukci ovulace
Endokrinní systém
Zpětná vazba:
z hlediska počtu zapojených regulačních orgánů zpětnou vazbu rozdělujeme na:
• jednoduchou - změny regulovanéveličiny přímo ovlivňují sekreci hormonu,který ji reguluje
Endokrinní systém
Zpětná vazba:
• složitou - do regulační smyčky jsou zapojeny další orgány: hypofýza a hypotalamus
Endokrinní systémRozdělení hormonů:
Podle chemického složení rozlišujeme tyto základní hormony:
• (glyko)proteinové: luteinizační hormon (LH), folikuly stimulující hormon(FSH), růstový hormon (STH), tyreotropní hormon (TSH)
• polypeptidové: hypotalamické statiny a liberiny, antidiuretický hormon (ADH), oxytocin, adrenokortikotropní hormon (ACTH), prolaktin (PRL),parathormon (PTH), kalcitonin (CT), inzulin, glukagon
• deriváty aminokyselin : adrenalin, noradreanalin, dopamin, trijodtyronin(T3), tyroxin (T4)
• steroidní: kortizol, aldosteron, progesteron, estradiol, testosteron
Endokrinní systémTransport hormonů krevním oběhem:
• u hormonů lipofilních (rozpustných v tucích), dochází po uvolnění do krevního oběhu k jejich vazbě na tzv. vazebné bílkoviny. Kromě frakce vázané na bílkoviny existuje ještě tzv. volná frakce hormonů (tzv. volnéhormony), která je obvykle o několik řádů menší než vázaná
• vazebné bílkoviny umožňují transport ve vodě nerozpustných hormonůkrevním oběhem, brání jejich vylučování ledvinami a metabolizaci v játrech čímž prodlužují biologický poločas hormonů
• biologicky účinné jsou jen volné hormony a vázaná frakce tak předsta-vuje určitý rezervoár biologicky neaktivního hormonu
Endokrinní systémVlastní mechanismy působení hormonů v cílových tkáních:
Účinek hormonů v cílových tkáních je zprostředkován vazbou na specifickéreceptory, po kterých následuje spuštění některé z nitrobuněčných (cytoplazmatických nebo jaderných) signalizačních kaskád, které jsou odlišné u různých typů receptorů. Konečným důsledkem je:
• změna aktivity nebo koncentrace různých enzymů, • změna aktivity membránových transportních systémů• ovlivnění exprese transkripčních faktorů pro různé regulační či strukturál-
lní proteiny.
Po vazbě hormonu na receptor může dojít nejen k aktivaci, ale i k inhibici příslušné signalizační kaskády.
Endokrinní systémHormonální receptory:
• vazba hormonu na příslušný receptor je specifická (pro každý hormon existuje vlastní receptor, který neumožňuje vazbu s jiným hormonem). Všechny chemické sloučeniny (přirozené i syntetické), které mají schop-nost vazby na receptor, nazýváme ligandy. Hormon je pro svůj receptor přirozeným ligandem
• vzájemnou vazbu hormon-receptor můžeme charakterizovat afinitou(schopnost a síla vazby hormonu na receptor) a aktivitou (schopnost komplexu spustit postreceptorové signální mechanismy):
a) agonisty - aktivují postreceptorové mechanismyb) antagonisty - potlačují postreceptorové mechanismy
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Hypotalamus:
• hypotalamus tvoří přední stěnu a dno III. ko-mory, od talamu jej odděluje sulcus hypothala-micus. Talamus je struktura senzitivní, kdežto hypotalamus ležící ventrálně je strukturou motorickou• hypotalamus je centrum pro řízení humorál-
ních funkcí organismu, ovlivňuje hypofýzu a následně pak další žlázy s vnitřní sekrecí, sám tvoří hormony oxytocin a antidiuretický hor-mon (ADH), které jsou sekretovány hypofýzou
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypotalamu:
Diabetes insipidus centralis (žíznivka):
• parciální nebo kompletní nedostatek sekrece ADHze SO a PV jádra hypotalamu• etiologie - autoimunní podklad, expanzivní proces
úraz mozku, jatrogenní poškození• patogeneze - nedostatkem ADH je způsobena sní-
žená reabsorbce vody v distálních tubulech ledvin • klinika - polyurie s hypotonickou močí (20-30 l/
denně), vzestup plazmatické osmolarity, hypertonic-ká dehydratace, sekundární polydipsie
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypotalamu:
Schwartz-Bartterův syndrom:
• zvýšená sekrece ADH • etiologie- ektopická syntéza (bronchogenní kar-
cinom)• patogeneze - zvýšená reabsorbce vody v distál-
ních tubulech ledvin• klinika - zvýšená retence vody, diluční hyponát-
rémie, hypotonická hyperhydratace, intoxikace vodou, edém mozku, závratě, bolesti hlavy, křeče
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypotalamu:
Hypotalamický hypopituitarismus:
• hypotalamus je zdrojem hormonů pozitivně re-gulujících funkci hypofýzy • defekt jejích tvorbě může způsobit poruchu
příslušné hormonální osy• defekt může být vrozený nebo získaný (nádor,
zánět, úraz), izolovaný nebo sdružený (komplet-ní hypopituitarismu)• hypotalamický hypopiutitarizmus se projevuje stejně jako hypopituitarizmus hypofizární
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Hypofýza:
• hypofýza je uložena uvnitř ochranné kostní pro-hlubně zvané "turecké sedlo" (sella turcica). Turecké sedlo je viditelné na RTG snímku lebky;rozšíření sedla je jasným upozorněním, že je něcošpatného s hypofýzou
• žláza je rozdělena na dvě části, z nichž každá jefunkčně zcela oddělena od druhé
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Hypofýza:
• zadní hypofýza je napojena na hypotalamus stop-kou hypofýzy. Produkuje pouze dva hlavní hormo-ny, které jsou ve skutečnosti tvořeny v hypotalamu- ADH a oxytocin
• přední hypofýza tvoří hormony, které aktivují jinédůležité žlázy v těle, stejně tak tvoří jeden nebo dva důležité hormony působící přímo na tkáně. Ačko-liv není přímo napojena na hypotalamus, je s ním stále velmi těsně funkčně spojena
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Hypofyzární hormony:
zadní hypofýza:
• ADH - kontroluje vodu v těle, účinkuje v tubulech ledvin, ovlivňuje jejich schopnost zadržovat a uvolňovat vodu
• oxytocin - podílí se na začátku porodu a způsobu-je děložní kontrakce, hraje důležitou roli při
nastartování sekrece mléka po porodu. U mužů je oxytocin pravděpodobně spojen s vyvoláváním orgasmu
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Hypofyzární hormony:
přední hypofýza:
• tyreotropní hormon (TSH) - kontroluje aktivitu štítné žlázy• adrenokortikotropní hormon (ACTH) - kontroluje aktivitu aktivitu kůry
nadledvin • folikuly stimulující hormon(FSH) a luteinezační hormon (LH) - gonadotrop-
ní hormony, které stimulují sekreci estrogenu a progesteronu a ovlivňujípohlavní žlázy• prolaktin(PRL) - působí přímo na tkáně a u žen kontroluje reprodukci (ovu-
lace, menstruační cyklus, produkce mléka) • somatotropní hormon (STH) - v dětství a dospívání kontroluje růst, později
ovlivňuje látkovou přeměnu cukrů
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů:
Hyperprolaktinémie
• definice: zvýšená koncentrace prolaktinu v séru• etiologie:
- fyziologická: těhotenství, laktace,stres, spánek,fyzická námaha, koitus- patologická: prolaktinomy, infiltrativní procesy, zánět, úraz,iradiace - farmakologicky navozená: neuropeptidy, blokátory dopaminových recep-
torů, inhibitory sekrece dopaminu, antihypertenziva, H2 blokátory, estro-geny, perorální kontraceptiva, antikonvulziva…
• klinický obraz:- ženy : anovulace,infertilita, oligomenorea, amenorea, galaktorea- muži: snížené libido, impotence, předčasná ejakulace, oligospermie….
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů:
Akromegalie/gigantismus/gigantoakromegalie
• definice: autonomní nadprodukce růstového hormonu (STH)- před dokončením růstu: gigantismus- po dokončení růstu: akromegalie- kombinace: gigantoakromegalie
• etiologie: adenom hypofýzy (> 95% všech případů)• klinický obraz: poruchy menstruace, akromegalický vzhled
(zvětšování aker-uši,nos,čelist, jazyk, prsty), bolesti hlavy, parestézie, poruchy vidění, artropatie, tyreopatie, arteriálníhypertenze, únavnost….
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů:
Cushingův syndrom
• definice: autonomní nadprodukce kortizolu v kůře nadledvin• etiologie: - ACTH dependentní: nadprodukce ACTH
hypofýzou, nadprodukce ACTH jinými tumory- ACTH independentní: tumory nadledvin,
adrenální hyperplazie• klinický obraz: snížené libido, obezita, měsícový
obličej, menstruační změny, hypertenze, deprese, letargie, únavnost, slabost, otoky, bolesti hlavy,opa-kované infekce …
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů:
Tyreotropinomy
• definice: autonomní nadprodukce tyreotropního hormonu (TSH)
• etiologie: adenomy hypofýzy• klinický obraz:
- příznaky z expanzivního růstu rumoru (defekty zorního pole, hypopituitarismus)
- příznaky hypertyreózy
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nadbytku hormonů:
Gonadotropinomy
• definice: nadprodukce gonadotropinů (LH a FSH)• etiologie: adenomy hypofýzy• klinický obraz:
- příznaky z expanzivního růstu rumoru (defekty zorního pole, hypopituitarismus)
- příznaky hypergonadismu: ovariální hypersti-mulační syndrom, akné, seborhea , paradoxněhypogonadismus
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů:
Centrální hypokortikalismus
• definice: deficit adrenokortikotropního hormonu (ACTH )• etiologie:
- primární (genetické a vývojové vady)- sekundární: suprese HPA osy, tumory, ozařování, úraz, zánět…
• klinický obraz: - chronický hypokortikalismus: slabost, únavnost, nechutenství, hubnutí,
nauzea, bolesti břicha, hyponatrémie, hyperkalémie, anémie…- akutní hypokortikalismus: vyčerpanost, bolesti břicha, zvracení, febrilie,
hypotenze, šok, sklon k hypekalémii a hypoglykémii
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů:
Centrální hypotyreóza
• definice: deficit tyreotropního hormonu (TSH) • etiologie:
- primární (genetické a vývojové vady)- sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět…
• klinický obraz: deficit TSH se projevuje sníženou funkcí štítné žlázy (slabost, zimomřivost, únava, svalová slabost, chladná a sucha kůže, prosáknutí ažotoky kůže a podkoží, nekvalitní vlasy a padání vlasů, zácpa, zpomalenásrdeční činnost…)
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů:
Centrální hypogonadismus
• definice: deficit sekrece gonadotropinů (LH a FSH) • etiologie:
- primární (genetické a vývojové vady)- sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět…
• klinický obraz: - muži:snížení libida, sexuálních funkcí, infertilita, impotence, snížení ochlu-
pení a růstu vousů, osteoporóza…- ženy: poruchy menstruačního cyklu, anovulace, oligomenorhea, amenorhea,
infertilita, osteoporóza
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů:
GHD - growth hormone deficiency
• definice: deficit sekrece růstového hormonu (STH) • etiologie:
- primární: genetické a vývojové vady v dětství- sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní
procesy, zánět…• klinický obraz:
- děti: porucha růstového vývoje- dospělí: změny tělesného složení, snížená fyzická
výkonnost, zvýšení kardiovaskulárního rizika, sníženákvalita života
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů:
Deficit prolaktinu
• definice: deficit sekrece prolaktinu (PRL) • etiologie:
- primární: genetické- sekundární: tumory, ozařování, úraz, infiltrativní procesy, zánět…
• klinický obraz (pouze při kompletní destrukci): - muži: asymptomatický- ženy: nemožnost laktace
Onemocnění hypotalamu-hypofyzárního systému
Onemocnění hypofýzy z nedostatku hormonů:
Lymfocytární hypofyzitida
• definice: deficit sekrece jednoho nebo více hypofyzárních hormonů• etiologie: difuzní zánětlivý autoimunní proces• klinický obraz:
- postihuje převážně ženy po porodu- centrální hypokortikalismus (slabost, únavnost, nechutenství, hubnutí,
nauzea, bolesti břicha, hyponatrémie, hyperkalémie, anémie) - někdy další hormonální deficity
Štítná žláza
Štítná žláza:
• nepárový endokrinní orgán, tvořený dvěma laloky ovoidního tvaru, které jsou spojeny tzv. istmem (můstkem). Nachází se v pod-koží na přední straně krku pod štítnou chrupavkou a po obou stranách průdušnice
• mikroskopicky se štítná žláza skládá z tzv. folikulů (drobných uzlíků), které jsou tvoře-ny folikulárními buňkami
Štítná žláza
Hormony štítné žlázy:
• folikulární buňky produkují dva hormony štítnéžlázy: tyroxin -T4(obsahuje 4 atomy jódu) a trijód-tyronin- T3 (obsahuje 3 atomy jódu), které jsou vá-zány na molekulu tyreoglobulinu a uskladněny v dutině uvnitř folikulů. Odtud jsou v případě potře-by uvolňovány do krve
• v menším množství jsou součástí folikulů taképarafolikulární buňky- neboli C buňky. Ty produ-kují hormon kalcitonin, který se podílí na regulaci rovnováhy vápníku v krvi
Štítná žláza
Regulace funkce štítné žlázy
• funkce štítné žlázy a tvorba T4 a T3 je regulovánapředevším tzv. tyreoidálním stimulačním hormo-nem (TSH) produkovaným buňkami adenohypo-fýzy (přední lalok podvěsku mozkového), který je pod dalším regulačním vlivem hypotalamu a dalších vyšších oblastí mozku. Principem této re-gulace je tzv. negativní zpětná vazba: při pokle-su hormonů štítné žlázy v krvi stoupá produkce TSH v adenohypofýze, což vede ke zvýšenétvorbě hormonů T4 a T3 ve štítné žláze a naopak
Štítná žláza
Účinky tyreoidálních hormonů
• tyreoidální hormony se váží na receptory, které jsou v nestejném množstvíve všech buňkách organismu. Tyreoidální hormony působí jednak přímo na jednotlivé orgány, jednak nepřímo ovlivňováním účinku ostatních hormonů
• hormony štítné žlázy významně ovlivňují metabolismus všech živin (cukrů, tuků a bílkovin) a jejich přiměřené množství je nutné pro správnou funkci všech orgánů a tkání organismu po celý život. Během nitroděložního vývoje plodu a několik let po narození jsou naprosto nezbytné pro vývoj mozku. Zvýšené i snížené množství hormonů štítné žlázy není dlouhodoběslučitelné se životem
Onemocnění štítné žlázy
Etiologie, patogeneze
• nedostatek hormonů štítné žlázy označujeme jako hypotyreóza, nadbytek jako hypertyreóza nebo tyreotoxikóza. Hypotyreoźa i hypertyreóza mohou být způsobeny řadou různých příčin, z nichž dnes nejčastější je autoimunitnízánět (neinfekční zánět způsobený poruchou imunity)
• kromě toho může být štítná žláza postižena i jinými záněty, uzly a nádory. Pojem struma je popisný a označuje zvětšení štítné žlázy z jakékoliv příčinya nesouvisí s její funkcí (struma může být spojena s hypotyreózou, hyperty-reózou i s normální funkcí štítné žlázy). Je-li štítná žláza zvětšená jako celek a neobsahuje uzly hovoříme o strumě difúzní, je-li přítomen jeden či více uzlů hovoříme o strumě jednouzlové nebo víceuzlové (polynodózní)
Onemocnění štítné žlázy
Choroby z nedostatku jódu, vrozená hypotyreóza
• pro tvorbu hormonů štítné žlázy je nezbytné dostatečné zásobení jódem. Jód získává organismus výlučně potravou (nejvíce jódu obsahují mořské ryby a další mořské produkty). Jediným zdrojem jódu pro plod, novorozence a kojence je matka. Trpí-li matka nedostatkem jódu, dochází k nedostatečné-mu zásobení plodu, novorozence a kojence jódem (a hormony štítné žlázy), což vede k závažným poruchám vývoje mozku, které označujeme jako kre-tenismus. Je-li závažný nedostatek jódu v určitých geografických oblastech, hovoříme o endemickém kretenismu. Dostatek jódu v potravě je ale nutný i v celém dalším průběhu života, především u dětí, v dospívání a u těhotných a kojících žen
Onemocnění štítné žlázy
Choroby z nedostatku jódu, vrozená hypotyreóza
• projevem mírnějšího nedostatku jódu je zvětšení štítné žlázy - struma, kteráje zpočátku difúzní a postupně dochází k uzlovatění. U většího nedostatku jódu je přítomná i hypotyreóza. Naopak u osob trpících dlouhodobým nedostatkem jódu, může náhlý přívod jódu (např. při podání kontrastních látek při rentgenologickém vyšetření, nebo léků s vysokým obsahem jódu) vyvolat hypertyreózu• nedostatek jódu u dětí a dospívajících vede navíc k porušenému vývoji
mentálních schopností a sníženému IQ. U těhotných žen vede nedostatek jódu často k potratu, předčasnému porodu, zvýšenému výskytu vrozených vývojových vad plodu, ke zvýšené úmrtnosti novorozenců, či k závažnému poškození především mozku plodu - kretenismu
Onemocnění štítné žlázy
Choroby z nedostatku jódu, vrozená hypotyreóza
• podle odhadů Světové zdravotnické organizace trpí v současné době na zemi nedostatkem jódu asi ¼ lidstva. Často jde o horské oblasti zemí třetího světa, kde je nízký obsah jódu v půdě. V přímořských oblastech bývá zásobení jó-dem vyšší. Podobně Čechy, Morava a Slovensko patřily v minulosti k oblastem s nedostatkem jódu. Z těchto důvodů byla od padesátých let minu-lého století zavedena plošná jódace jedlé soli• poslední průzkumy zásobení populace jódem ale ukázaly, že i přes toto
plošné opatření, je nutné zvýšit příjem jódu především u těhotných a kojí-cích žen a adolescentů. Doporučuje se tedy v průměru 100-200 ug jódu denně v podobě tablet (např. Jodid 100, Jodid 200) u všech těhotných a kojících žen a individuálně u adolescentů
Onemocnění štítné žlázy
Primární, periferní hypotyreóza
• chronická lymfocytární tyreoiditida: autoimunitní zánět, který po zavedeníjodace jedlé soli je v současné době nejčastější příčinou hypotyreózy. Toto onemocnění je způsobeno poškozením štítné žlázy složkami vlastního imu-nitního systému - především lymfocyty, vzácně i protilátkami. Ty rozpozná-vají tkáň štítné žlázy jako „cizí“ a ničí ji stejným způsobem, jakoby se jedna-lo např. o virovou či bakteriální infekci. Štítná žláza přitom bývá nejčastěji normální velikosti, nebo dochází k jejímu zmenšení - tzv. atrofii
• Hashimotova tyreoiditida: chronická lymfocytární tyreoiditida se zvětšením štítné žlázy (struma)
Onemocnění štítné žlázy
Primární, periferní hypotyreóza
• po operační hypotyreóza: po odstranění celé štítné žlázy (totální tyreoidek-tomie) nebo jednoho z jejích laloků (lobektomie nebo hemityreoidektomie)
• hypotyreóza po ozáření:- zevní ozáření: při léčbě nádorových procesů v oblasti krku a hrudníku- vnitřní ozáření radioaktivním izotopem jodu, který štítná žláza aktivně
vychytává z krve při léčbě nádorů štítné žlázy a její zvýšené funkce
Onemocnění štítné žlázy
Primární, periferní hypotyreóza
• klinický obraz: slabost, zimomřivost, únava, svalová slabost, chladná a sucha kůže, prosáknutí až otoky kůže a podkoží, nekvalitní vlasy a padánívlasů, zácpa a zpomalená srdeční činnost. Při hypotyreóze se může objevit i řada neurologických příznaků z postižení jak centrálního (ztráta soustředění, poruchy paměti, celkové zpomalení mentální výkonnosti), tak periferního nerovového systému (prodloužení všech svalových a jiných reflexů)
• dlouhodobě neléčená hypotyreóza má závažné zdravotní důsledky a může vést i k smrti. Naopak, je-li toto onemocnění včas diagnostikováno a správněléčeno (léčba je obvykle doživotní), nezanechává žádné následky a docházíke kompletní úpravě všech příznaků, včetně neurologických a kardiálních
Onemocnění štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
• nejčastější příčiny tyreotoxikózy:
- imunogenní, autoimunní (Gravesova-Basedowova typu)- polynodózní (mnohouzlová) toxická struma- autonomní tyreoidální tkáň (u toxického adenomu)- předávkování tyreoidálními hormony, poléková tyreotoxikóza (amiodaron),
tyreotoxikóza vyvolaná podáváním jodových rentgenových kontrastních látek nebo cytokinů
Onemocnění štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
Gravesova-Basedowova choroba
• etiologie: příčinou je porucha imunitního systému, kterou označujeme jako autoimunita. Postihuje ženy 4x častěji než muže, vyskytuje se spíše v mladším věku
• patogeneze: dochází k patologické tvorbě protilátek, které po vazbě na povrch buněk štítné žlázy (na tzv. TSH receptor) způsobují stimulaci štítnéžlázy k růstu a vyšší produkci hormonů T4 a T3
Onemocnění štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
Gravesova-Basedowova choroba
• Šilinkova klasifikace klinických projevů:- K (kožní): teplá, opocená, kůže (pomerančová kůra), řídké, nekvalitnívlasy, rýhované nehty
- L (labor/svalové): zvýšená únavnost, atrofie některých svalů, šplhavou chůzi do schodů, snížení tónu hlasivek (přeskakující hlas)
- M (metabolické): úbytek váhy, zvýšení střevní motility se zhoršeným vstřebáváním, snížená produkce žaludeční šťávy
Onemocnění štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
Gravesova-Basedowova choroba
- N (nervové): jemný třes prstů či celého těla, pocit „vnitřního chvění“, nervozita, podráždenost, neklid a anxiozita
- O (oběhové): tachykardie, arytmie, srdeční selhání- P (protruze): časté je postižení očí - tzv. endokrinní orbitopatie. Ta se projevuje pálením, řezáním a slzením očí, v těžších případech vystupováním očních bulbů z očnic (protruze, exoftalmus) a nemožností dovření víček (lagoftalmus) s vysycháním rohovky. V těžších případech dochází k váznutípohybu očních bulbů (dvojité vidění) nebo k útlaku n. opticus a ztrátě zraku
Tyreotoxikóza s endokrinní orbitopatií
• protruze/exoftalmus
• lagoftalmus - nemožností dovření víček s vysycháním rohovky
• dvojité vidění - dochází k váznutípohybu očních bulbů
• ztráta zraku - útlaku n. opticus
Onemocnění štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
Polynodózní toxická struma
• etiologie: většinou se rozvíjí na bázi polynodózny eufunkční strumy, hyper-funkce vzniká v jednotlivých uzlech. Vyvolávajícím momentem může být zvýšení příjmu jódu, nebo podávání léků s obsahem jódu
• patogeneze: dochází k uzlové přeměně a zvětšení obvykle obou laloků štítnéžlázy. V této situaci některé uzly přestanou podléhat normální zpětnovazebnéregulaci a tvoří nadměrné množství hormonů štítné žlázy – stávají se tzv. auto nomními
Onemocnění štítné žlázyZvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
Polynodózní toxická struma
• klinický obraz: známky kardiální (ta-chykardie, arytmie, srdeční selhání) nebo příznaky katabolizmu (úbytek váhy, zvýšení střevní motility se zhor-šeným vstřebáváním
Onemocnění štítné žlázy
Zvýšená činnost štítné žlázy - primární hypertyreóza/tyreotoxikóza
Toxický adenom
• etiologie: obvykle jediný uzel ve štítné žláze, který má charakter nezhoub-ného nádoru
• patogeneze: uzel má schopnost autonomní neregulované tvorby hormonůštítné žlázy
• klinický obraz: známky kardiální (tachykardie, arytmie, srdeční selhání) nebo příznaky katabolizmu (úbytek váhy, zvýšení střevní motility se zhoršeným vstřebáváním
Onemocnění štítné žlázy
Nádory štítné žlázy
• benigní nádory: adenomy, které vychá-zejí z epiteliálních buněk• maligní nádory: vzácné (2-5 na 100
000 obyvatel) - papilární karcinom - folikulární karcinom - medulární karcinom - anaplastický karcinom
Toxický adenom
Příštítná tělíska
Příštítná tělíska:
• člověk má dva páry příštítných tělísek, ježjsou uložena jednak při horním a jednak při dolním pólu štítné žlázy. Celková hmotnost všech tělísek je asi 170 mg. Histologicky se skládají z buněk hlavních, secernujících PTH a oxyfilních, jež jsou za normálních podmínek inaktivní
Příštítná tělíska
Hormony příštítných tělísek:
• parathormon (PTH) je syntetizován hlavními buňkami příštítných tělísek. Je to lineární polypeptid skládající ze z 84 aminokyslin, v buňkách je syntetizo-ván preproparathormon (115 aminokyselin), dalším štěpením vzniká proparat-hormon (90 aminokyselin) a z něj parathormon
Příštítná tělíska
Funkce příštítných tělísek:
Kalcium je základní složkou lidské kostry a pátým nejpočetnějším anorganic-kým prvkem těla. Udržování koncentrace plazmatického kalcia na stalé úrovni vyplývá z vitální úlohy iontů kalcia pro neuromuskulární dráždivost, krevnísrážlivost, funkci buněčných membrán, jejich pasivní permeabilitu a stabilitu membránových struktur, z jeho účasti na četných enzymových reakcích a regulaci sekrece bílkovinných hormonů. Důležitá úloha kalcia při nervovém přenosu a při kontrakci srdečního a kosterního svalu je známa již od klasických studií Ringera v 19. století
Příštítná tělíska
Funkce příštítných tělísek:
Parathormon je nejmocnější a také hlavní regulátor koncentrace extracelulár-ního kalcia
• přímý vliv na kost - aktivuje osteoklasty (uvolňování kalciových iontů)• přímý vliv na ledviny:
- stimuluje tvorbu kalcitriolu (vitamin D je aktivován v játrech na kalcidiol a ten pak v ledvině na kalcitrol)
- zvyšuje zpětnou resorpci kalciových iontů a snižuje resorpci fosfátů• nepřímý účinek na střevo (nutná přítomnost vit. D): resorpce kalcia
Poruchy příštítných tělísek
Primární hyperparatyreóza
• generalizovaná porucha kalciového, fosfátového a kostního metabolismu, která je důsledkem dlouhodobě zvýšené sekrece PTH
• etiologie: - adenom příštítných tělísek (90%)- primární hyperplazie (13,7%)- ektopická produkce PTH (při neopláziích)
Poruchy příštítných tělísek
Primární hyperparatyreóza
• klinický obraz: - poškození ledvin: nefrolitiáza (kalcium-oxaláty, kalcium-fosfáty), nefrokal-cinóza, polyurie, polydipsie, uroinfekce, postižená koncentrační schopnost ledvin, postupné snižování ledvinných funkcí až renální insuficience
- postižení kosti: hyperparatyreozní osteodystrofie (úbytek kostního minerálu),deformity, fraktury, aktivace osteoklastů, fibrózní přestavba kosti, tvorba cyst a hnědých tumorů
- příznaky s postižením trávícího ústrojí: vředové choroby žaludku a duodena, vyšší výskyt pankreatitidy a cholelitiázy
Poruchy příštítných tělísek
Primární hyperparatyreóza
• klinický obraz: - postižení srdce a cirkulace: arytmie, bradykardie, hypertenze, zástava srdce - postižení jiných orgánů: kalcifikace rohovky, klouby jsou často postižené
dnou , neuropsychycké změny (apatie, deprese, psychozy, halucinace, letargie, paranoidní stavy…)
Poruchy příštítných tělísek
Sekundární hyperparatyreóza
• vzniká dlouhodobou hypokalcemií. Ta stimuluje produkci parathormonu a tím sekundárně vzniká hyperplazie příštítných tělísek a nadprodukce parat-hormonu• etiologie: sekundární hyperparatyreóza vzniká při poruchách resorpce kalcia
střevem, při chronické renální insuficienci, nedostatku vitamínu D a při pseudohypoparatyreóze• klinický obraz: dominuje kostní postižení (renální osteodystrofie, osteomala-
cie, osteoporóza)
Poruchy příštítných tělísek
Hypoparatyreóza
• hypofunkce příštítných tělisek:- hormonopenická forma (s nedostatkem nebo chybením PTH)- hormonopletorická forma (pseudohypoparatyreóza, s nadbytekm PTH) • etiologie:
- pooperační (komplikace po operaci štítné žlázy)- nejčastější- autoimunní- familiární- po ozáření (zevní či po léčbě radiojódem) - kongenitální (Di Georgeovův syndrom) - hemochromatóza - těžká hypomagnezémie (reverzibilní) - porucha receptoru pro parathormon (pseudohypoparatyreóza)
Poruchy příštítných tělísekHypoparatyreóza
• klinický obraz:- zvýšená neuromuskulární dráždivost (parestezie, křeče)- psychosyndrom (depresivní stavy, anxieta, afektivní labilita) - extrapyramidová symptomatologie- chorea (nekoordinované trhavé
pohyby těla a snížená mentální schopnost) a parkinsonismus na podkladě kalcifikace bazálních ganglií
- katarakta (šedý zákal)- zvýšená lomivost nehtů, suchá pokožka, alopecie - srdeční insuficience, prodloužení QTc
V biochemickém nálezu je přítomna hypokalcémie, hyperfosfatémie, hypokalciurie a snížené hladiny parathormonu.
Nadledviny
Nadledviny
Nadledvinné žlázy (nadledviny) jsou umístěny nad ledvinami, kde sedí jako čepice na vrcholu každé ledviny. Každá žláza se skládá ze dvou oddělených částí: vnitřní dřeněa zevně uložené kůry. Tyto části produkujírůzné hormony, z nichž každý má zcela jinou funkci
Nadledviny
Kůra nadledvin
Zevně kolem dřeně nadledvin je kůra nadledvin, kteráprodukuje a vylučuje řadu hormonů:
• zevní zóna glomerulóza- aldosteron• střední zóna retikularis- androgeny (DHEA, DHEA-S)• vnitřní zóna fascikulata- kortizol
Nadledviny
Regulace kůry nadledvin
• trofický hormon přední hypofýzy adrenokortikotropní hormon (ACTH) je hlavní regulátor produkce kortizolu a androgenů. Naopak ACTH prostřed-nictvím neurotransmiterů a kortikotropin-releasing hormonů (CRH) je regulován hypotalamem a centrální nervovou soustavou. Chronická stimu-lace vede k adrenokortikální hyperplasií a hypertrofií, naopak nedostatek ACTH má za následek snížení steroidogeneze s adrenokortikální atrofií, sníženou váhou žlázy a sníženým obsahem proteinů a nukleových kyselin• produkce aldosteronu je převážně ovlivňována systémem renin-angioten-
zin, hladinami kalia a ACTH
NadledvinyBiologické účinky glukokortikoidů
• účinky protizánětlivé a imunosupresivní- inhibice syntézy cytokinů a cytoadhezivních molekul- účinek na krevní elementy- účinek na mikrocirkulaci- účinek na deriváty kyseliny arachidonové
• účinky na metabolismu sacharidů- kontraregulační hormony- stimulace glukoneogeneze- snížení periferní utilizace glukózy- stimulace syntézy a ukládání glykogenu
Nadledviny
Biologické účinky glukokortikoidů
• účinky na metabolismu bílkovin- proteokatabolické působení- mobilizace aminokyselin z tkání- negativní dusíková bilance
• účinky na metabolismu tuků- inhibice lipolýzy- stimulace lipogeneze a ukládání tuků
Nadledviny
Biologické účinky glukokortikoidů
• účinky na vodní a elektrolytovou rovnováhu- retence Na+- exkrece K+ (hypokalémie, hypokalemická alkalóza)- zvýšení fosfaturie
• účinky na kost- inhibice osteoblastické aktivity (osteoporóza)- stimulace osteoresorbce (osteoporóza)- negativní bilance kalcia
Nadledviny
Biologické účinky glukokortikoidů
• účinky na kardiovaskulární systém- hypertenze
• účinky na centrální nervový systém- poruchy chování- poruchy spánku- afektivní poruchy- psychózy, deprese
Nadledviny
Biologické účinky mineralkortikoidů
• renální účinky aldosteronu- stimulace aktivní reabsorpce Na+ v distálním tubulu- zvýšení pasivního transportu K+ z tubulárních buněk do moči
• extrarenální účinky aldosteronu- stimulace reabsorpce Na+ ve slinných žlázách, potních žlázách a ve střevě
Poruchy nadledvin
Poruchy kůry nadledvin
• hyperkortizolismus• hypokortikalizmus• primární hyperaldosteronizmus• nadprodukce androgenů
Poruchy nadledvin
Hypekortikolizmus
• etiologie a patogeneze:- ACTH dependentní:
a) nadprodukce ACTH hypofýzoub) nadprodukce ACTH nebo CRH jinými tumory
- ACTH independentní:a) tumory nadledvinb) adrenální nodulární hyperplázie
Poruchy nadledvin
Hypekortikolizmus
• klinické příznaky:- snížené libido- obezita- měsícovitý obličej- hypertenze- menstruační změny - deprese, letargie- únavnost, slabost- ateroskleróza- otoky…
Poruchy nadledvin
Hypokortikolizmus
• etiologie a patogeneze:- primární (Addisonova nemoc):
a) idiopatická (včetně autoimunitní) - 65%b) tuberkulózní (20%)c) ostatní (15%)
- sekundární:a) suprese HPA osyb) hypotalamo-pituitární poškození
Poruchy nadledvin
Hypokortikolizmus
• klinické příznaky: slabost, únavnost, nechutenství, hubnutí, nauzea, bolesti břicha, hypotenze…• primární hypokortikalizmus: tmavá kůže, hyperpigmentace• sekundární hypokortikalizmus: „bílý“ Addisson
FUNKCE HPA OSY
CRH
KOR.
ZPĚTNOVAZEBNÁINHIBICE
STRES
FYZICKÝ EMOČNÍ CHEMIC. JINÝ
HYPOTALAMUS
ACTH
NADLEDVINY
HYPOFÝZA
++ ++
+
-
-
- SETUP
-
Poruchy nadledvin
Primární hyperaldosternonizmus
• etiologie:- aldosteron produkující adenom kůry nadledvin (45%)- bilaterální hyperplazie kůry nadledvin (45%)- unilaterální hyperplazie kůry nadledvin (1-2%)- familiární hyperaldosteronizmus (1%)- karcinom kůry nadlevin (1%)
Poruchy nadledvin
Primární hyperaldosternonizmus
• klinický obraz:- hypertenze- hypokalémie- hypokalemická alkalóza- nespecifické příznaky: slabost, únavnost, bolesti hlavy, polyurie…
OSA RENIN-ANGIOTENSIN
LEDVINA
NADLEDVINA
DIST. TUBULUS
JUXTAGL. AP.
ALDOSTERON
ANGIOTENZIN I
ANGIOTENZIN II
RENIN
ANGIOTENZINOGEN
KALEMIE
Produkce aldosteronu je řízena systémem renin-angiotenzin. Aldosteron řídí reabsorpci Na+ v distálním tubulu a podílí se na udržení volumu a elektrolytové rovnováhy
Poruchy nadledvin
Nadprodukce androgenů – adrenogenitální syndrom (AGS)
• etiologie: nadprodukce nadledvinových androgenů: dehydroepiandrosteron (DHEA), dehydroepiandrosteron – sulfát (DHEA-sulfát) a 17-OH progesteron
• patogeneze:- vrozený AGS: vzniká v důsledku vrozeného deficitu některého z enzymů
steroidogenéze (21-hydroxylázy, 11-beta hydrolázy)- získaný AGS: vzniká v důsledku zvýšené tvorby nadledvinových
androgenů na podkladě nádorů kůry nadledvin
Poruchy nadledvin
Nadprodukce androgenů – adrenogenitální syndrom (AGS)
• klinický obraz:
- u žen: hirsutismus (výrazné ochlupení v těch oblastech, kde je to běžné u mužů), virilismus (amenorea, hypertrofie klitorisu, hluboký hlas, ubývání vlasů na spáncích, hirsutismus), akné, alopecie
- u mužů: asymptomatický
Nadledviny
Dřeň nadledvin
dřeň nadledvin je část žlázy, která vylučuje katecholaminy: adrenalin a nor-adrenalin. Katecholaminy jsou známy jako hormony pro "boj nebo útěk", protože připravují tělo k velkému úsilí, které bude třeba pro setkání s nebez-pečím, vyrovnání se stresem nebo k řešení složitého úkolu
Nadledviny
Biologické účinky katecholaminů
• aktivace α receptorů: vasokonstrikce, dilatace zornic, snížení svalstva GIT (žaludek a střev) , zvýšení tonu svěračů GIT, kontrakce sfinkteru močového měchýře• aktivace β1 receptorů: pozitivně chronotropní a inotropní účinek na srdci• aktivace β2 receptorů: vasodilatace, snížení tonu svalstva GIT, snížení tonu svalstva dělohy, bronchodilatace, glykogenolýza, snížení tonu stěny močo-vého měchýře• aktivace β3 receptorů: lipolýza
Poruchy nadledvin
Hyperfunkce dřeně nadledvin- feochromocytom
• etiologie: onemocnění vyvolané tumory dřeně nadledvin (méně často jde o extraadrenálně uložené tumory) s trvalou nebo paroxysmální hypersekrece katecholaminů• klinický obraz:
- paroxysmy: bolesti hlavy, pocení, úzkosti, třesu, únavnost, vyčerpání, nauzey, zvracení, bolesti břicha, bolestí na hrudi, poruch visu
- mezi paroxysmy: zvýšené pocení, pocit chladných rukou a nohou, úbytek hmotnosti, zácpa, zcela asymptomatický
- náhlá smrt- hypertenze (paroxysmální nebo trvalá)
Gonády a poruchy reprodukce
Testes
Průměrná velikost varlete dospělého mužeje 46 x 26 mm, objem 18.6 + 4.8 ml. Hlavním hormonem, který produkuje Ley-digovy buňky, je testosteron. Největší část varlat je tvořena semenotvornými kanálky, jejich bazální membrána kanálků je lemo-mována Sertoliho buňkami, které jsou mezi sebou pevně spojeny a tvoří hematotestiku-lární bariéru
Gonády a poruchy reprodukce
Testes
Zárodečné buňky jsou v kanálcích obklopeny cytoplazmatickými výběž-ky Sertoliho buněk, které tvoří pod vlivem FSH nebo testosteronu protein vázající androgeny (ABP). ABP váže s vysokou afinitou testosteron a vytvářítak v kanálcích jeho vysokou koncen-traci potřebnou pro spermatogenezi. Vývoj spermie trvá přibližně 74 dnů, dalších 12 dnů spermie vyzrávají v nadvarleti
Gonády a poruchy reprodukce
Testes - hormony
• androgeny: testosteron, dihydrotestosteron, 17OH progesteron, dehydro-epiandrosteron, dehydroepiandrosteron sulfát, 4-androstendion
• estradiol: z 80% tvořen konverzí ze steroidních prekurzorů a z 20% je tvořen ve varlatech
Gonády a poruchy reprodukce
biologické účinky hormonů
• diferenciace vnitřního a zevního mužského genitálu při vývoji plodu • mužský somatický vývoj - růst kosterního svalstva, růst laryngu, růst (pu-
bertální růstový spurt) a následný uzávěr růstových štěrbin • vývoj mužských pohlavních orgánů v pubertě, rozvoj sekundárních pohlav-
ních znaků (ochlupení mužského typu, vousy) • metabolické účinky - proteoanabolické, stimulace růstových chrupavek,
růst kostní masy, stimulace erytropoezy • sociální chování, libido
Gonády a poruchy reprodukce
Regulace funkce varlat
• Osa hypotalamus-hypofýza-Leydigovy buňky: GnRH z hypotalamu, je uvolňován v sekrečních pulzech do hypotalamo-hypofyzárního portálního oběhu. GnRH stimuluje sekreci LH a FSH do cirkulace. LH v Leydigových buňkách stimuluje sekreci androgenů. Zvýšená hladina androgenů (i estradiolu vznikajícího lokální konverzí) zpětnovazebně tlumí sekreci LH jak přímým účinkem v adenohypofýze, tak inhibičním působením na hypota-lamus
Gonády a poruchy reprodukce
Regulace funkce varlat
• Osa hypotalamus-hypofýza-semenotvorné kanálky: FSH se váže na Sertoliho buňky a stimuluje sekreci ABP. FSH je nezbytný pro zahájeníspermatogeneze, avšak pro úplné vyzrání spermií je nezbytný kromě FSH účinek testosteronu. FSH též přímo stimuluje v Sertoliho buňkách sekreci proteinového hormonu inhibinu, který zpětnovazebně (spolu s pohlavními steroidy) tlumí sekreci FSH
Gonády a poruchy reprodukce
Primární poruchy varlat - kryptorchismus
• etiologie: testikulární dystopie (zadrženívarlat v místě dráhy sestupu - 77%) a ektopii (mimo dráhu normálního sestupu - 23%) • patogeneze: mechanické faktory,
hormonální poruchy • klinický obraz: problémy s fertilitou
Gonády a poruchy reprodukce
Primární poruchy varlat – oboustranná anorchie
• etiologie: u 1% pacientů s kryptorchismem• patogeneze: zevní genitál je mužský, skrotum je prázdné• klinický obraz: nedochází k rozvoji puberty a k rozvoji sekundárních
pohlavních znaků• laboratorní nález: nízký testosteron, zvýšené LH a FSH, normální karyotyp
Gonády a poruchy reprodukce
Primární poruchy varlat – Klinefelterův syndrom (karyotyp 47,XXY, varianty s XX, XXXY, XXYY)
•etiologie: genetická anomálie• patogeneze: aspermie či azoospermie• klinický obraz: eunuchoidní habitus, gyneko-
mastie (zvětšení prsů u mužů způsobenéproli-
ferací mléčné žlázy) , řídké pubické a axilárníochlupení, opožděný a řídký vous, nižší libi-do a potence • laboratorní nález: nízký testosteron, zvýšené
LH a FSH
Gonády a poruchy reprodukce
Primární poruchy varlat – syndrom Noonanové (mužský Turnerův sy.)
•etiologie: genetická anomálie• patogeneze: aspermie či azoospermie• klinický obraz: malý vzrůst, nízká hranice vlasů,
mentální retardace, srdeční vady, cévní anomálie….. • laboratorní nález: nízký testosteron, zvýšené LH a FSH
Gonády a poruchy reprodukce
Poruchy funkce varlat - deficit androgenů
• prepubertální manifestace:
- chybí rozvoj sekundárních pohlavních znaků- eunuchoidní proporce skeletu (chybění pubertálního růstového spurtu s
následným uzávěrem růstových chrupavek)- malý penis a testes, chybí typické zvrásnění šourku- zůstává vyšší poloha hlasu- slabší svalová síla- axilární a pubické ochlupení chybí nebo je velmi řídké, nerostou vousy- porucha potence a infertilita
Gonády a poruchy reprodukce
Poruchy funkce varlat - deficit androgenů
• postpubertální manifestace:
- pokles libida- impotence a fertilita - zpomalený růst vousů- přítomnost jemných vrásek v koutcích úst a očí- osteoporóza
Gonády a poruchy reprodukce
Centrální poruchy funkce varlat - hyperprolaktinemie
• etiologie: zvýšená hladina prolaktinu (infiltrativní procesy, zánět, úraz, iradiace)
• klinický obraz: snížené libido a potence, oligospermie a snížený objem ejakulátu
• laboratorní nález: snížená hladina testosteronu
Gonády a poruchy reprodukce
• etiologie: na úrovni hypofýzy nebo v hypotalamu nebo ve vyšších centrech mozku – porucha sekrece jak endokrinní tak spermatogenní funkce varlat
• klinický obraz: snížené libido a potence, oligospermie
• laboratorní nález: snížená hladina testosteronu, LH i FSH
Centrální poruchy funkce varlat - hypogonadotropní hypogonadismus
Gonády a poruchy reprodukce
Poruchy účinku androgenů – syndrom testikulární feminizace
• etiologie: porucha androgenního receptoru, karyotyp 46,XY
• klinický obraz: ženský fenotyp (slepá pochva, ektopická varlata, primárníamenorea, řídké nebo chybějící axilární a pubické ochlupení
• laboratorní nález: zvýšené hladiny testosteronu a LH
Gonády a poruchy reprodukce
Ovaria
• dospělé vaječníky mají rozměry 25 - 50 x 20 x 10 mm
Hormony ovaria
• estrogeny (zejména estradiol – E2)• progesteron• androgeny (zejména androstendion)
Gonády a poruchy reprodukce
Regulace funkce vaječníků
v interakci mezi gonadotropiny a steroidy ovaria se uplatňuje jak negativnízpětná vazba (estradiol a progesteron působí inhibičně na sekreci gonado-
tropinů), tak pozitivní zpětná vazba (v pozdní folikulární fázi stimulujíestradiol a progesteron preovulační vyplavení gonadotropinů)
Gonády a poruchy reprodukce
Poruchy endokrinní sekrece vaječníků
• předčasná sekrece estrogenů (předčasná puberta)
• opoždění nebo deficit sekrece estrogenů (opožděná puberta)
• poruchy menstruačního cyklu a/nebo infertilita
• nadměrná sekrece androgenů (hirzutismus, akné, alopecie,poruchy menstruačního cyklu
Gonády a poruchy reprodukce
Menstruační cyklus
• průměrná délka: 29 ± 3 dny• hypermenorea (menoragie) – nadměrné a prodloužené (déle než 7-8 dní)
cyklické krvácení• hypomenorea - cyklické velmi slabé krvácení• polymenorea - zkrácení menstruační cyklus na méně než 21 dní• oligomenorea - prodloužení cyklus na více než 35 dní• metroragie - děložní krvácení mimo cyklus• amenorea:
- primární - žena nezačala menstruovat do 17 let věku- sekundární- došlo k vynechání mensesu na více než 6 měsíců
Gonády a poruchy reprodukce
Primární poruchy ovarií
Turnerův syndrom
• etiologie: vrozený hypogonadizmus, v genotypu postiže-ných dívek chybí 1 chromozom X, jejich genotyp je 45 XO• patogeneze: nízké hladiny estradiolu a vysoké gonadotro-
piny (hypergonadotropní hypogonadismus)• klinický obraz: gonády obsahují vazivové stroma, absence
pohlavního dospívání, nízká postava (průměrná konečnávýška je 143cm), štítovitý hrudník, mikrognatie, valgosnípostavení loktů, po narození lymfedém končetin, otoky dorza rukou a nohou, časté abnormality ledvin, koarktace aorty, arteriální hypertenze, pigmentové névy a další
Gonády a poruchy reprodukce
Centrální poruchy ovarií
Hypogonadotropní hypogonadismus
• etiologie: součást širší poruchy hypofýzy• patogeneze: izolovaný deficit gonadotropinů• klinický obraz:
- před pubertou: nedochází k rozvoji puberty, nízké hladiny - v dospělosti: sekundární oligo až amenorea
Gonády a poruchy reprodukce
Centrální poruchy ovarií
Hyperprolaktinemie
• etiologie: zvýšená hladina prolaktinu (infiltrativní procesy, zánět, úraz, iradiace)• patogeneze: zvýšená hladina prolaktinu ovlivňuje sekreci LH-RH a nás-
ledně gonadotropinů a rovněž tlumí sekreci estrogenů a progesteronů v ovariích• klinický obraz:
- před pubertou: nedochází k rozvoji puberty, nízké hladiny - v dospělosti: sekundární oligo až amenorea
Slinivka břišní (pankreas)
• pankreas, který je jednou z největších žláz v těle, je ve skutečnosti tvořen dvěma žlázami, endokrinní a exokrinníspojenými v jeden celek
• je to endokrinní žláza tvořící hormony, ze kterých je nejdůležitější inzulin. Takéje to exokrinní žláza (žláza s vnější sek-recí), jedna z těch, které vylučují šťávy do střeva
Slinivka břišní (pankreas)
slinivka břišní leží napříč horní částíbřicha, vzadu před páteří a před aor-tou a dutou žílou (hlavní tepna a žíla těla). Dvanáctník je zatočen kolem hlavy slinivky. Zbytek pankreatu se skládá z těla a ocasu, které jsou prota-ženy přes páteř na levou stranu
Slinivka břišní (pankreas)
Hormony pankreatu
• Langerhansovy ostrůvky (endokrinnížláza:- beta buňky: inzulin- alfa buňky: glukagon
• lalůčky (exokrinní žláza): trávícíenzymy (amyláza, lipáza..)
Slinivka břišní (pankreas)
Funkce hormonů pankreatu
• inzulin: - stimuluje proteosyntézu- stimuluje lipogenezu- syntézu glykogenu- zvyšuje průnik glukózy do buněk
• glukagon: zvyšuje hladinu cukru v krvi
Slinivka břišní (pankreas)
Diabetes mellitus (cukrovka) 1. typu
• etiologie: autoimunitní děj u geneticky predisponovaných jedinců• patogeneze: imunitní systém ničí vlastní B buňky Langerhansových
ostrůvků a tím dochází k úbytku buněk tvořících inzulin (inzulin dependentní )
Diabetes mellitus (cukrovka) 2. typu
• etiologie: nejedná se o autoimunitní onemocnění• patogeneze: porucha sekrece inzulinu, snížená citlivost B buněk na
glukózu, inzulinová rezistence na receptorové úrovni (inzulin independentní)
Slinivka břišní (pankreas)
Laboratorní kritéria SZO pro DM:
Dvojí vyšetření glykémie na lačno< 6 mmol/l DM vyloučen> 6 mmol/l, ale < 7,8 mmol/l porušená glukózová tolerance> 7,8 mmol/l DM
Slinivka břišní (pankreas)
Diabetes mellitus (cukrovka)
klinický obraz:• polydipsie• polyfagie• letargie, stupor• acetonový dech• hyperventilace• nauzea, zvracení• polyurie• glykosurie, ketonurie
Slinivka břišní (pankreas)
Porušená glukózová tolerance
• mezi diabetem a normálním stavem existuje hraniční pásmo, které je označováno jako porušená glukózová tolerance• vyžaduje sledování, může se vyvinout diabetes
Gestační diabetes
• v průběhu těhotenství se může objevit diabetes, který po porodu opět mizí
Polyglandulární syndromy
Mnohočetné endokrinní adenomatozy (MEA)
MEA I - Wernerův syndrom
• etiologie: dědičné nádory endokrinního systému• klinický obraz:
- primární hyperparatyreóza- tumory ostrůvků pankreatu- adenomy hypofýzy
Polyglandulární syndromy
Mnohočetné endokrinní adenomatozy (MEA)
MEA IIa – Sipplův syndrom
• etiologie: dědičné nádory endokrinního systému• klinický obraz:
- primární hyperparatyreóza- projevy feochromocytomu- projevy medulárního karcinomu štítné žlázy
Polyglandulární syndromy
Mnohočetné endokrinní adenomatozy (MEA)
MEA IIb
• etiologie: dědičné nádory endokrinního systému• klinický obraz:
- primární hyperparatyreóza- projevy feochromocytomu- projevy medulárního karcinomu štítné žlázy
Polyglandulární syndromy
Polyglandulární autoimunitní endokrinní syndromy (PAES)
PAES I. Typu
• etiologie: poškození endokrinních žláz autoimunitním procesem v dětském věku• klinický obraz:
- mukokutánní kandidóza- autoimunitní hypoparatyreóza- Addisonova choroba- primární ovariální insuficience- hypotyreóza
Polyglandulární syndromy
Polyglandulární autoimunitní endokrinní syndromy (PAES)
PAES II. Typu
• etiologie: poškození endokrinních žláz autoimunitním procesem, které se manifestuje mezi 20. a 40. rokem
• klinický obraz: - autoimunitní hypotyreóza- Addisonova choroba- diabetes mellitus 1. typu- hypogonadismus převážně u žen