PEDIATRIE PRO PRAXI II. kongres pediatrů a dětských sester 10.–11. října 2014, Parkhotel Plzeň Pediatrie PRO PRAXI www.solen.cz 2014 ISBN 978-80-7471-084-1 Suppl. C společnost SOLEN ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni Abstrakta
27
Embed
Pediatrie - Neurologie pro praxi · PEDIATRIE PRO PRAXI II. kongres pediatrů a dětských sester 10.–11. října 2014, Parkhotel Plzeň Pediatrie PRO PRAXI 2014 ISBN 978-80-7471-084-1
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
PEDIATRIE PRO PRAXIII. kongres pediatrů a dětských sester
10.–11. října 2014, Parkhotel Plzeň
PediatriePRO PRAXI
www.solen.cz
2014
ISBN 978-80-7471-084-1
Suppl. C
společnost SOLEN ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni
Abstrakta
Zkrácená informace o p ípravku DUOMOX® tablety: Amoxicillinum 250,375,500,750,1000 mg. Indika ní skupina: Baktericidní antibiotikum s širokým spektrem p sobnosti. Pat í do skupiny penicilin . Indikace: Amoxicilin je lékem první volby pro empirickou lé bu akutní otitis media, akutní sinusitidy a akutní exacerbaci chronické bronchitidy. Další indikace: Infekce zp sobené mikroorganismy, které jsou citlivé k amoxicilinu, jako: n které jiné infekce dýchacích cest, infekce urogenitálního traktu, infekce gastrointestinálního traktu, infekce k že a m kkých tkání. Dávkování: Dosp lí a d ti nad 40 kg: 500 mg každých 8 hodin, u chronických, recidivujících a závažných infekcí lze dávky zvýšit až na 750 - 1000 mg každých 8 hodin. D ti pod 40 kg: 40 - 90 mg/kg/den rozd lených do dvou až t í dávek (celkem < 3 g) v závislosti na indikaci, závažnosti onemocn ní a citlivosti patogenu. P i poškození ledvin je asto nutno upravit dávku. Lé ba musí pokra ovat 3 – 4 dny po vymizení klinických p íznak . Zp sob podání: DUOMOX® se m že brát p ed jídlem, b hem jídla nebo po jídle. DUOMOX® tablety se mohou polykat celé a zapíjet vodou, nebo je možné je rozpustit nejmén ve 20 ml vody a vypít. Suspenze má mírn vanilkovo-mandarinkovou p íchu . Kontraindikace: Hypersenzitivita k amoxicilinu nebo k jakémukoli jinému beta-laktamovému antibiotiku. Hypersenzitivita k n které z ostatních složek p ípravku. Pacienti mající sou asn i virovou infekci, zejména infek ní mononukleózu, pacienti s lymfatickou leukémií. Interakce: Probenecid, fenylbutazon, oxyfenbutazon, kyselina salicylová (v menší mí e), indometacin a sul npyrazon prodlužují polo as amoxicilinu v plazm a zvyšují jeho hladiny. Soub žné užívání amoxicilinu s perorálními kontraceptivy m že být spojeno se sníženou ú inností kontraceptiva. Nežádoucí ú inky: Poruchy k že a podkožní tkán : vyrážka, gastro-intestinální poruchy: pr jem, anální pruritus. Upozorn ní: Z ídka m že dojít i k závažným p ípad m hypersenzitivity, lé ba amoxicilinem musí být okamžit zastavena. P i lé b se mohou vyskytnout superinfekce. P i vzniku t žkého pr jmu je t eba uvažovat o možnosti pseudomemranózní kolitidy. Zvláštní pozornost je t eba v novat podávání nezralým novorozenc m a b hem novorozeneckého období v bec. T hotenství a laktace: Bezpe nost amoxicilinu v t hotenství a p i kojení nebyla ov ena. Velikost balení: DUOMOX® 250:20 tbl, DUOMOX®
375:20 tbl, DUOMOX® 500:20 tbl, DUOMOX® 750:20 tbl, DUOMOX® 1000:14 nebo 20 tbl. Datum poslední revize textu: 16.3.2011. Jméno a adresa držitele rozhodnutí o registraci: Astellas Pharma s. r. o., Sokolovská 100/94,186 00 Praha 8, eská republika. Registr. íslo: 15/270/93-A/C, B/C, C/C, D/C, E/C. Podmínky uchovávání: P i teplot do 25° C, uchovávat v p vodním vnit ním obalu. Výdej p ípravku DUOMOX® je vázán na léka ský p edpis. DUOMOX® je hrazen z prost edk ve ejného zdravotního pojišt ní.
ASTELLAS PHARMA s.r.o., Sokolovská 100/94,186 00 Praha 8
Velmi klasický.Velmi moderní.
Pořadatel Společnost SOLEN ve spolupráci s Dětskou klinikou Fakultní nemocnice v Plzni
Prezident akce prof. MUDr. Josef Sýkora, Ph.D.
Organizátor SOLEN, s. r. o., Lazecká 297/51, 779 00 OlomoucKontaktní osoba: Mgr. Simona Elblová, mob.: 777 557 413, e-mail: [email protected]é zajištění: Ing. Jana Tajovská, mob.: 777 577 423, e-mail: [email protected]štění výstavních ploch: Ing. Martina Osecká, mob.: 724 984 450, e-mail: [email protected]
Datum 10.–11. října 2014a místo konání Parkhotel Plzeň
Ohodnocení Účast je v rámci celoživotního postgraduálního vzdělávání dle Stavovského předpisu č. 16 ČLK ohodnocena 12 kredity pro lékaře a 8 kredity pro sestry.
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester
Citační zkratka: Pediatr. praxi 2014; 15(Suppl. C)
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C5Program
Workshop: Aby rozpor v názorech nepřerostl v osobní konfl ikt –
MUDr. Radkin Honzák, CSc.
1. skupina 11.10–12.40 hod.
2. skupina 13.50–15.20 hod.
Po skončení odborného pogramu večerní raut s hudbou – Sál Big Hall
Sobota 11. října
8.30–10.00 Život s astmatem – MUDr. Václava Gutová
Diagnostika astmatu v dětství – H. Honomichlová
Diferenciální diagnostika dětského astmatu, komorbidity a komplikace –
Z. Vančíková
Bronchiální astma, nemoc mnoha tváří, mysleme na ně – E. Seberová
Astma – CHOPN překryvný syndrom (ACOS) v praxi –
O. Růžičková-Kirchnerová, P. Šafránek
10.00–10.40 Varia
Mukopolysacharidózy – P. Ješina
Diferenciální diagnostika a léčba zánětů horních cest dýchacích – P. Bruthansová
10.40–11.00 Přestávka
11.00–12.00 Infektologie – MUDr. Zuzana Blechová
Titritidy jinak – Z. Blechová, V. Adámková
12.00–12.25 Sympozium Reckitt Benckiser
Stejný cíl, různé přístupy u bolesti v krku – J. Slíva
12.25–13.25 Urgentní medicína – MUDr. Jiří Knor, Ph.D.
Potenciální hrozby zdravotnických záchranných služeb – J. Knor
Urgentní medicína – mýty a fakta – J. Šeblová
Farmakoterapie urgentních stavů – J. Knor
13.25 Losování ankety a ukončení kongresu
– interaktivní přednáškaIP
IP
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C6 Abstrakta
Psychiatrická onemocnění s převahou somatických příznakůMUDr. Jiří Koutek, Ph.D.Dětská psychiatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
Některé pedopsychiatrické poruchy mají
ve své symptomatice různé somatické přízna-
ky, které mohou v některých případech nebo
v některých fázích onemocnění převažovat nad
příznaky psychickými. Somatizace psychických
obtíží je u dětí častější než u dospělých, důvo-
dem je menší schopnost registrovat a prožívat
na vědomé úrovni své emoce. V širokém pojetí
psychosomatický přístup znamená reflektování
vzájemného ovlivňování psychického a soma-
tického, a to jak v etiopatogenezi chorob, tak při
jejich léčbě. Vzhledem k výskytu somatických
obtíží bývá dítě nejdříve vyšetřeno pediatrem,
který vyloučí organickou příčinu. Somatické
symptomy mohou být přítomny u neurotických
a úzkostných poruch, jako jsou panická poru-
cha, generalizovaná úzkostná porucha, fobická
porucha a pro děti typická separační úzkostná
porucha v dětství. U disociativní poruchy a po-
ruch somatoformních jsou somatické příznaky
v popředí klinického obrazu. Specifickou pro-
blematiku představují předstíraná onemocnění,
Münchhausenův syndrom a Münchhausenův
syndrom by proxy (v zastoupení). Poruchy příjmu
potravy ať již ve formě mentální anorexie nebo
mentální bulimie patří mezi primárně psychiat-
rická onemocnění, mohou však vést k závažným
změnám somatického stavu. Spolupráce pedia-
trie a pedopsychiatrie je též potřebná u neorga-
nické enurézy a enkoprézy.
Shrnutí pro praxi:
1. Řada somatických obtíží dítěte může mít
psychický podklad.
2. Lékařem prvního kontaktu bývá pediatr, kte-
rý musí vyloučit organickou příčinu.
3. Somatické vyšetření by mělo být úplné, ne-
mělo by však být nadbytečné nebo neindi-
kovaně opakované, neboť přispívá k upev-
nění somatického symptomu.
4. Po vyloučení organické příčiny je indikovaná
psychologická a pedopsychiatrická péče.
Podpořeno projektem MZd ČR koncepčního
rozvoje výzkumné organizace 00064203 (Fakultní
nemocnice v Motole) a Programem rozvoje vědních
oblastí na Univerzitě Karlově č. P07 Psychosociální
aspekty kvality lidského života.
Poruchy příjmu potravy u dětí a adolescentůMUDr. Petra UhlíkováPsychiatrická klinika 1. LF UK a VFN, Praha
Poruchy příjmu potravy (PPP) představují
řadu nemocí, které se vyskytují od útlého dětství
až do dospělosti, nejčetnější výskyt je ve skupině
PsychiatrieGarant: MUDr. Jiří Koutek, Ph.D.
pátek / 10. října 2014 / 9.15–10.45
ASP CZECH s.r.o. | K Teplinám 679 | 763 15 Slušovice +420 577 983 280 | [email protected] | www.aspczech.cz
www.zdravastreva.cz | www.bio-kult.cz
Bio-Kult -
Bio-Kult Infantis
Preplex
Bio-Kult Pro-Cyan -kem.
Bio-Kult Candéa -
Lepicol Basic & Plus
-
-
NOVÁ GENERACE PROBIOTIK
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C8 Abstrakta
adolescentů a mladých dospělých. V součas-
né době Mezinárodní klasifikace nemocí rozli-
šuje dvě základní diagnózy, mentální anorexii
a mentální bulimii, a jejich atypické formy, ale
moderní pojetí PPP tato onemocnění chápe
jako kontinuální spektrum poruch od restriktivní
mentální anorexie přes purgativní formu, men-
tální bulimii, různé formy přejídání až po obezitu.
S jídelní patologií se pojí některé další poruchy
typické pro dětský věk. Patří k nim například in-
fantilní ruminační porucha, pika, emoční porucha
spojená s odmítáním jídla, syndrom vybíravosti
v jídle, syndrom pervazivního odmítání, post-
traumatická porucha krmení a také syndrom
nočního ujídání, řazený mezi dětské poruchy
spánku. Diagnostikování PPP u dětí je složitější
než u dospělých, protože děti obtížně vyjádří
své emoce a nespokojenost s vlastním tělem.
Amenorheu nelze u dětí v prepubertálním vě-
ku použít jako diagnostický příznak, podobně
není nutný pokles váhy, ale nedostatečná výživa
se může projevit zpomalením nebo zástavou
somatického vývoje, především stagnací váhy
v poměru k tělesné výšce. U dětí se proto pro
hodnocení stavu výživy využívá podrobnější
somatické vyšetření, založené na poměru výšky,
hmotnosti a posouzení celkového somatické-
ho vývoje včetně vývoje pohlavního vzhledem
k věku. U větších dětí mohou poruchy příjmu
potravy dlouhodobě unikat pozornosti zvláště
v případech, kde prvotním impulsem poruchy
je reakce na poznámky okolí k váze dítěte a dítě
nemoc skrývá. U mladších pacientů je častější
mentální anorexie, mentální bulimie je ve sku-
pině dívek před nástupem menarché vzácná,
i když zvracení jako příznak je běžné. Nápadné
by mělo být ubývání hmotnosti, zejména pokud
se dítě vyhýbá jídlu, provokuje zvracení nebo
nadměrně cvičí, nepřiměřené vnímání a přesvěd-
čení dítěte týkající se jeho hmotnosti nebo po-
stavy, stesky na somatické obtíže (nechutenství,
bolest břicha, zácpa) bez jasné příčiny. Následky
poruch příjmu potravy u dětí jsou závažnější
v tom, že zasahují do vývoje organismu a mohou
být celoživotní. V období dospívání jde o třetí
nejčastější psychiatrické onemocnění s vysokou
úmrtností. U třetiny pacientů má onemocnění
chronický průběh s předčasným úmrtím vlivem
metabolického rozvratu, častou příčinou úmrtí
je suicidium. Léčba PPP jako multifaktoriálně
podmíněných duševních poruch musí být kom-
plexní, diferencovaná, s individuálním postupem.
Významnou odlišností v porovnání s dospělými
pacienty je nezbytné navázání terapeutického
vztahu nejen s nemocným dítětem a dospíva-
jícím, ale také s jeho rodiči.
Rozumíme dětské nespavosti?doc. MUDr. Iva Příhodová, Ph.D.Neurologická klinika a Centrum klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze
Nespavost se projevuje prodlouženým usíná-
ním (> 20 minut) nebo opakovanými nočními pro-
bouzeními a denními příznaky, které jsou důsled-
kem nedostatečného spánku. Denní příznaky za-
hrnují únavu, ospalost, sníženou pozornost, zhor-
šení paměti, školních výkonů a nálady, v některých
případech i hyperaktivitu. Nespavost se vyskytuje
u 10–30 % dětí v závislosti na věku, nejčastější je
u kojenců a batolat. Na insomnii lze pohlížet jako
na symptom, který může být způsobený různými
faktory. U malých dětí a dospívajících je nejčastější
Kaloba®EPs® 7630
Když to není na antibiotika…
20ml
50ml
KALOBA® perorální kapky, roztok Složení:10 g (= 9,75 ml) roztoku obsahuje 8,0 g Pelargonii sidoidis extractum fluidum (EPs® 7630). Indikace: Symptomatická léčba akutní bronchitidy nevyžadující antibiotickou léčbu. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Při zvýšeném sklonu ke krvácivosti a při užívání léků zabraňujících srážení krve. Při těžkých onemocněních jater a ledvin, jelikož nejsou k dispozici příslušné dostatečné zkušenosti. Upozornění: Podávání Kaloby dětem mladším než 1 rok se vzhledem k nedostatečným zkušenostem nedoporučuje. Pacientům se doporučuje urychleně vyhledat lékaře, pokud v průběhu léčby dojde ke zhoršení příznaků, vzestupu teploty a/nebo v případě vykašlávání hlenu s příměsí krve. Pacientům s autoimunitními onemocněními, imunodeficientními stavy a/nebo s chronickými zánětlivými onemocněními je doporučeno před užíváním Kaloby konzultovat lékaře. Kaloba obsahuje 13 % obj. alkoholu. Představuje zdravotní riziko pro pacienty, kteří mají problémy s alkoholismem. Obsah alkoholu je nutno vzít v úvahu u těhotných a kojících žen, dětí a skupin pacientů se zvýšeným rizikem, kteří mají jaterní onemocnění nebo epilepsii. Interakce: Žádné lékové interakce nebyly dosud hlášeny. Těhotenství a kojení: Přípravek se nesmí užívat během těhotenství a laktace, protože v této oblasti nejsou k dispozici adekvátní údaje. Nežádoucí účinky: Méně časté jsou trávicí potíže jako bolesti břicha, pálení žáhy, nevolnost nebo průjem. Vzácně se může vyskytnout mírné krvácení z dásní nebo nosu, hypersenzitivní reakce (např. kožní vyrážka, kopřivka, svědění kůže a sliznic). Ve velmi vzácných případech se mohou vyskytnout závažné hypersenzitivní reakce s otokem obličeje, dušností a poklesem krevního tlaku. Uchovávání: Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Balení: 20 ml, 50 ml. Držitel rozhodnutí o registraci: Dr. Willmar Schwabe GmbH & Co. KG, Willmar-Schwabe-Str. 4, D-76227 Karlsruhe, Německo. Datum revize textu: 28.5.2014
58XX_Bioparox odborna inzerce 2014_A5_krivky_K1.indd 158XX Bi db i 2014 A5 k i k K1 i dd 1 22.9.2014 10:02:0222 9 2014 10 02 02
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C12 Abstrakta
již od početí. Nicméně minimálně polovina
vzácných onemocnění se může manifestovat
již v dětském věku. Tyto choroby často ohrožují
život, nebo mají chronicky invalidizující povahu
a, bohužel, asi 30 % pacientů umírá před dosa-
žením 5. roku života.
Celkový počet vzácných onemocnění
se v současné době udává mezi 5–8 tisíci samo-
statnými klinickými jednotkami, což znamená,
že v České republice může být celkově až 400–500
tisíc lidí postiženo některou ze vzácných chorob.
Většina je způsobena genetickými vadami, dalšími
příčinami mohou být vlivy prostředí v těhotenství
nebo později, často v kombinaci s genetickou
predispozicí. Je třeba si uvědomit, že mezi tato
onemocnění se řadí i „vzácné nádory“, „vzácná
endokrinní onemocnění“, „vzácná hematolo-
gická onemocnění“ atd., avšak tato prezentace
se z praktického hlediska soustředí na vzácná
neurologická onemocnění a dokumentuje pro-
blematiku na video kazuistikách z praxe.
V souladu s koncepcí Evropské unie ohledně
vzácných onemocnění byla v České republice
ustanovena NÁRODNÍ STRATEGIE PRO VZÁCNÁ
ONEMOCNĚNÍ NA LÉTA 2010–2020. Jejím cílem
je „…zefektivnit diagnostiku a léčbu vzácných
onemocnění a zajistit všem pacientům se vzác-
ným onemocněním přístup k indikované a vy-
soce kvalitní zdravotní péči a následné sociální
začlenění, a to na základě rovného zacházení
a solidarity”. Prováděcím plánem této strategie
je „Národní akční plán pro vzácná onemocně-
ní na léta 2012–2014“, jehož výsledky a plány
na další období by měly být během prezentace
diskutovány.
Podporováno MZ ČR – RVO, FNM 00064203.
Vybrané vzácné choroby v kazuistikách – klasifi kace, diagnostické postupy, terapie a psychosociální aspektyMUDr. Alena Zumrová, Ph.D.Klinika dětské neurologie 2. LF UKa FN Motol, PrahaCentrum hereditárních ataxií FN MotolIng. Jiří ZumrKatedra informačního a znalostního inženýrství VŠE v Praze
Podstatná část vzácných neurologických
onemocnění spadá mezi neurodegenerativní/
neurometabolická/neurogenetická onemocnění.
Jejich klasifikace se velice různí podle odbornosti
autorů, takže orientace v této problematice je
obtížná. Na základě skutečných kazuistik jsou
demonstrovány diagnostické postupy s akcen-
tem na první příznak onemocnění.
Další část sdělení se týká problematiky au-
tismu nikoliv jako samostatného onemocnění,
ale jako symptomu chorob z výše uvedených
okruhů a dále je rozebírána komplikovaná pro-
blematika souběhu několika diagnóz s podob-
nými příznaky.
Péče o pacienty se vzácnými chorobami je
nutně multidisciplinární. Při absenci kauzální terapie
je třeba kromě symptomaické medicínské léčby
zajistit i adekvátní pomoc psychosociální a to ne-
jenom pacientům samým, ale i jejich pečovatelům.
Příkladem může být projekt „chytrého pokoje“,
který umožňuje hendikepovanému dítěti spon-
tánní aktivitu v monitorovaném prostoru s aktivací
alarmu při překročení nastavených parametrů.
Prezentace byla koncipována v rámci sou-
časného celorepublikového trendu zvýšit po-
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C14 Abstrakta
vědomí o pojmu „vzácná onemocnění“, „rare
diseases“, „orphan diseases“ nejenom u laické,
ale i odborné veřejnosti. Další informace o této
problematice lze najít například na:
http://www.vzacnenemoci.cz/vzacna-one-
mocneni
http://www.orpha.net
http://www.orphanet.cz
http://raregenomics.org/ebooks/
http://boris.bikbov.ru/2014/01/02/rare-dise-
ases-and-medical-genetics-journals/
Podporováno MZ ČR – RVO, FNM 00064203
Povídání o Hunterově syndromuMUDr. Martin Magner, Ph.D.Klinika dětského a dorostového lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Lysosomální onemocnění tvoří skupinu
cca 60 metabolických poruch, které se vyzna-
čují poruchou odbourávání makromolekulár-
ních látek a jejich následným střádáním v lyso-
somech v důsledku nedostatečné aktivity spe-
cifických degradačních enzymů. Zástupcem
této skupiny onemocnění je i Hunterův syn-
drom neboli mukopolysacharidóza typ II (MPS
II). Příčinou hromadění mukopolysacharidů
je v tomto případě deficit enzymu iduronát-
-2-sulfatázy. Jedná se o X-vázané onemocnění,
postiženi jsou tedy především chlapci, zcela
výjimečně děvčata. Jedná se o onemocnění
progresivní a multisystémové. První příznaky
se objevují nejčastěji již v kojeneckém věku
a jsou často nespecifické. Varovná je zejmé-
na jejich kombinace (např. chronická rýma,
hernie, mírné opoždění vývoje). Postupně
se rozvíjí kraniofaciální dysmorfie ve smyslu
hrubých rysů obličeje, hepatosplenomegalie,
kontraktury velkých i malých kloubů, makro-
cefalie. Časté jsou opakované záněty středouší,
hypertrofie tonsil, chronická rýma, porucha
sluchu, syndrom karpálního tunelu, inguinální
nebo pupeční hernie. Rozvíjí se porucha růstu,
soudkovitý hrudník, deformity páteře. V cca
2/3 případů je přítomno postižení CNS proje-
vující se opožděním vývoje, často s regresem.
Prakticky konstantní jsou i specifické kostní
změny – dysostosis multiplex. Při podezření
na diagnózu je nutné dítě odeslat na speciali-
zované pracoviště s dostupnou diagnostikou –
biochemickou detekcí glykosaminoglykanů
v moči s elektroforetickým průkazem vylučo-
vání heparan- a dermatansulfátu, a měřením
aktivity iduronát-2-sulfatázy v izolovaných leu-
kocytech nebo kultivovaných fibroblastech.
Potvrzením diagnózy je stanovení patogenní
mutace v IDS genu.
Význam časné diagnostiky podtrhuje do-
stupnost enzymové substituční terapie, která
dokáže výrazně ovlivnit viscerální manifestaci
onemocnění. Omezením je neprůchodnost en-
zymu přes hematoencefalickou bariéru, a v ne-
poslední řadě vysoká cena terapie.
Práce byla podpořena granty
IGA NT 14156-3/2013, RVO-VFN 64165/2012.
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C16 Abstrakta
Sympozium Akademie klasické homeopatiepátek / 10. října 2014 / 12.35–12.50
Možnosti homeopatické léčby rýmyMUDr. Alexandr FesikAkademie klasické homeopatie
Příspěvek se zabývá homeopatickými lé-
čebnými postupy, které jsou v praxi nejčastěji
užívané při léčbě rýmy. Léčebné postupy vychá-
zejí z teorie konstituční homeopatické typologie
(též „archetypální populační homeopatie“). Tato
teorie předpokládá, že je možné na základě zna-
lostí genomiky populace rozdělit pacienty do
skupin, ve kterých sdílejí predispozice k rozvinutí
totožných zdravotních obtíží.
Laická veřejnost obvykle nahlíží na rýmu jako
na banální onemocnění a tento pohled často
přebírá i zdravotnický personál. Rýma však pouze
zdánlivě nepředstavuje diagnostický problém.
Zduření nosní sliznice, které omezuje průchod-
nost nosu a doprovází je výtok, může být zapří-
činěné na virovou i bakteriální infekci, stejně tak
se může jednat o alergickou reakci například na
pyly nebo na zvířecí srst.
Pokud má rýma charakter chronického one-
mocnění, zásadně ovlivňuje každodenní život
pacienta. Nosní spreje a nosní kapky s obsahem
dekongestiv přinášejí pacientům rychlou úle-
vu, protože zmírňují otok nosní sliznice. Samy
o sobě však onemocnění neléčí a mohou se
užívat nejvýše 5–7 dní, protože hrozí, že při del-
ším užívání bude sliznice na aktivní látky rea-
govat ještě větším zduřením. V homeopatii se
k léčbě rýmy nejčastěji užívá homeopatikum
Allium cepa, které je vyrobeno z potencované
cibule kuchyňské. Takto homeopatie umožňuje
léčit rýmu v každém jejím stadiu, v každém věku
pacienta, libovolně dlouho a bez nežádoucích
účinků. Homeopaticky vedená léčba se osvědčila
se u velmi malých dětí, u těhotných a kojících
žen, pomáhá i chronicky nemocným pacientům,
kteří užívají jiné léky.
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI
C17Abstrakta
KašelGarant: doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc.
pátek / 10. října 2014 / 13.45–15.25
Kašlající dítě v primární péčeJarmila SeifertováPLDD Kladno
Kašel akutní: bez ohledu na léčbu netrvá
déle než 1 týden
Kašel subakutní: bez ohledu na léčbu ne-
trvá déle3–4 týdny.
Kašel chronický: trvající více než 4 týdny,
někdy se uvádí až 8 týdnů.
Patofyziologie vzniku kašle: vzniká sti-
mu lací senzorických receptorů ve sliznici la ryn-
gu, tracheobronchiálního stromu, ale i v hor-
ní části gastroentestinálního traktu, v pleuře
i v perikardu (receptory jsou i v zevním zvu-
kovodu)
Stimulační podněty mohou být mechanic-
ké, chemické a termické. Sníží-li se práh dráždi-
vosti receptorů, stává se reflex kašle reflexem
patologickým.
Nejčastější příčiny akutního kašle: Virové nebo bakteriální infekce horních cest
dýchacích
Inhalace dráždivých látek
Zánět paranazálních dutin
Infekce dolních dýchacích cest a plicního
parenchymu
Aspirace
Nejčastější příčiny chronického kašle:Parainfekční a postinfekční kašel, chronická
rhinosinusitis (syndrom zadní rýmy), obstruk-
ce v nosohltanu (adenoidní vegetace), Astma
bronchiale reflux GERD, Chronická bronchitida,
psychogenní kašel.
Varovné známky při akutním kašli: cya-
nóza, sufokace, náhlý začátek obtíží.
Varovné známky při chronickém kašli: neprospívání, zvracení, dušnost, noční kašel.
Vyšetřovací postup:1. Důsledná anamnéza
2. Objektivní vyšetření
3. Základní laboratorní vyšetření
4. RTG plic
5. Další konziliární vyšetření trvání obtíží.
Terapie
Léčíme racionálně kauzálně dle zjištěné
etiologie.
Nelze-li zjistit etiologii, léčíme dle příznaku
symptomatologicky.
Prevence
Pokud možno se snažíme vždy odstranit
příčinu kašle! Předpoklad pro úspěšnou léčbu
je dobrá spolupráce se specialisty a dobrá spo-
lupráce pacienta a jeho rodiny. Nezapomínáme
na poučení o správné životosprávě.
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C18 Abstrakta
Kašel z pohledu dětského alergologaMUDr. Václava Gutová, ÚIA FN Plzeň
Kašel je jedním z nejčastějších příznaků
dětských onemocnění vůbec. Akutní kašel je
nejčastěji příznakem akutních infektů horních
nebo dolních dýchacích cest. K alergologic-
kému vyšetření jsou děti doporučovány spíše
s kašlem dlouhodobým, chronickým, nebo re-
kurentním.
Základem správné diagnózy a odhalení
příčiny kašle je pečlivá anamnéza osobní i ro-
dinná. Pátráme o atopických onemocněních
jak u pacienta – atopický ekzém v raném vě-
ku, příznaky alergické rhinokonjunktivitidy
sezonní či celoroční, opakované bronchitidy
v kojeneckém a batolecím věku, pískavé dý-
chání. Alergická onemocnění v rodině zvyšují
významně pravděpodobnost, že pacient bu-
de také alergik. Dále se ptáme na charakter
kašle, v jakou denní dobu se zhoršuje či zlep-
šuje, jaké podněty ho vyvolávají. Stejně jako
akutní kašel i ten chronický může mít příčinu
v onemocnění horních (HCD) i dolních (DCD)
dýchacích cest.
Zjistíme–li u pacienta alergii, může být
kašel způsoben alergickým zánětem v HCD.
Alergická rýma může být komplikována sinusi-
tidou, pharyngitidou. Nejčastější příčinou kašle
u alergika je ale astma bronchiale. V dětství
se často může projevovat „jen“ chronickým
mírným kašlem – tzv. astmatický ekvivalent.
U těchto pacientů bývají plicní funkce zcela
normální, ale jsou přítomny známky alergic-
kého zánětu v dýchacích cestách (serologic-
ký test na ECP, NO ve vydechvaném vzduchu,
eozinofilie ve sputu). U pacienta alergického
i nealergika může ale být příčina chornického
kašle i infekční, anatomická, funkční porucha
GIT motility, vrozené vady dýchacích cest (CF,
PCD) i příčiny psychické. Příčiny kašle se navíc
mohou u dítěte kombinovat – častější výskyt
GER u astmatiků, kombinace astmatu a per-
sistující bakteriální bronchitidy – v případě
postižení DCD. U postižení HCD se často aler-
gická rýma komplikuje sinusitidou, chronickou
pharyngitidou, u malých dětí je častá příčina,
zejména nočního kašle, zvětšená adenoidní
vegetace zhoršující průběh a léčbu alergické
rýmy. Navíc vzhledem k podobnému charakte-
ru epitelu dolních i horních DC se velmi často
(40–50 %) kombinuje alergická rýma a astma.
V každém případě diagnostika i léčba pacienta
s chronickým kašlem vyžaduje mezioborovou
spolupráci dětského lékaře, alergologa, ORL
specialisty, dětského pneumologa a případně
gastroenterologa.
Kašel jako symptom vzácněji se vyskytujících infekcí –pohled infektologadoc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. Infekční klinika LF UK a FN Plzeň
Kašel je fyziologický děj, pomáhající udr-
žovat volné dýchací cesty. Kašel je však také
symptomem řady infekčních i neinfekčních
onemocnění dýchacích cest. Je jedním z nejčas-
tějších stesků, vedoucích k vyhledání lékařské
péče. Kašel je možno klasifikovat podle délky
trvání na akutní (< 3 týdny), subakutní (3–8 týd-
nů) a chronický (> 8 týdnů). Jeho podkladem je
kašlací, nociceptivní, reflex, vycházející z irita-
ce vysoce dráždivých receptorů (ve sliznicích
PEDIATRIE PRO PRAXI – II. kongres pediatrů a dětských sester | 10.–11. 10. 2014
C20 Abstrakta
faryngu a zadní stěny trachey až po carinu)
podněty zánětlivými, mechanickými, termic-
kými a chemickými. Nervové impulsy se ces-
tou n. laryngeus superior (senzitivní vlákna
N. X.) šíří do centra kašle v prodloužené míše.
Korová centra mohou částečně kašel kontro-
lovat. Eferentní dráhu zajišťují motorická vlá-
na N. vagus a N. laryngeus superior, vedou-
cí do hlasivek, zevních interkostálních svalů,
bránice a dalších inspiračních a exspiračních
svalových skupin. Bránice (cestou N. phrenicus)
a zevní interkostální svaly (nn. intercostales)
se kontrahují, hrudník se rozpíná, v dutině hrud-
ní vzniká podtlak, vzduch se nasává do plic
a kontrahované hlasivky (N. recurrens) uzaví-
rají dýchací cesty. Následuje prudká kontrakce
svalů břišní stěny a dalších svalových skupin,
tlak vzduchu v plicích se zvyšuje, bronchy a pars
membranacea trachey kolabují, hlasové vazy
relaxují, glottis se otevírá a vzduch opouští dý-
chací cesty rychlostí až 160 km/h spolu s dráž-
divým obsahem. Význam zánětu a koncept
laryngeální hypersenzitivity (LHS) v patogenezi
kašle se potvrdil v nedávno provedených studi-
ích. LHS dovoluje porozumět širokému spektru
syndromů spojených s kašlem a umožňuje nové
léčebné postupy s využitím behaviorální léčby
a farmakoterapie. Podle kvality rozlišujeme kašel
suchý, dávivý a vlhký. Kašlací reflex může být
poškozen při: paréze/plegii/dlouhodobé inak-
tivitě/chirurgickém výkonu na abdominálních
a dýchacích svalech, při poškození r. internus
(N. laryngeus superior) nebo aferentní větve
reflexního oblouku (např. při spolknutní cizí-
ho tělesa a jeho zaklínění v recessus pirifor-
mis, nebo po jeho chirurgickém odstranění).
Test funkčnosti kašlacího reflexu lze provést
inhalací nebulizovaného capsaicinu. Při řadě
bakteriálních, virových, mykotických a někte-
rých parazitárních onemocněních je kašel spolu
s horečkou hlavním příznakem. Bude diskutová-
na diferenciální diagnostika a léčba vybraných
méně častých infekčních onemocnění, jejichž
vedoucím příznakem je kašel.
Kašel a jeho psychogenní podtexPhDr. et Mgr. Blanka ŠestákováKlinika anesteziologie, resuscitacea intenzivní medicínyFakultní nemocnice v Plzni
Franz Kafka: „Kašel – toto strašné dohado-
vání mezi plícemi a mozkem.“
Obecně kašel patří mezi respirační poruchy
na různé bazi etiologie: alergické, imunitní, ne-
imunitní. Vždy je nutné počítat se spoluúčastí
emočních vlivů (Helmont 1577–1644). Záchvat
kašle i dušnosti se vyvíjí přes vegetativní nervo-
vý systém. Různé průzkumy dokázaly, že exis-
tují spouštěče vštípených psychosomatických
mechanizmů, které ovlivňují nástup kašle nebo
dušnosti. Dnes se velmi často diskutuje o tzv.
konverzním kašli. Jejímž spouštěčem je hlavně
úzkostnost, strach, panika. Dalšími zkoumanými
aspekty jsou vztahové konflikty mezi matkou
a dítětem, nebo konflikt kolem dětského pláče.
Kašel může mít různé podoby, které se modifikují
dle psychosomatického spouštěče (Ziegler 1989).
Byly zkoumány postoje matek ke kašlajícím
dětem a shrnuty do tří typů mateřského chová-
ní: přehnaně ochranitelský, perfektcionalistický,
otevřeně odmítavý, hostilní.
Při hledání osobnostních rysů, které jsou
potencionálními spouštěči různých typů kašle
10.–11. 10. 2014 | II. kongres pediatrů a dětských sester – PEDIATRIE PRO PRAXI