This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Biotopová charakteristika: Hráz rybníka je porostlá staršími břízami bělokorými (Betula pendula). Severozápadní břeh lemují podmáčené olšiny s navazujícími smrkovými monokulturami. Jihovýchodní břeh lemuje úzký pás mladých olší lepkavých (Alnus glutinosa). Podél severozápadního břehu a zejména v přítokové části rybníka je bohatě vyvinuto litorální pásmo s převahou orobince, které přechází v degradované vlhké pcháčové louky. Z jižní strany navazují louky a pole. Na jihovýchodní straně je chatová osada. Asi 600 m východně od přítokové části rybníka je ornitologicky významné luční prameniště Lastibory.
Obr. 1: Poloha lokality v rámci Kraje Vysočina.
4
Obr. 2: Orientační poloha lokality.
5
Obr. 3: Bližší vymezení lokality.
6
Obr. 4: Bližší vymezení lokality na leteckém snímku.
7
2. Metodika
Ornitologický pr ůzkum lokality byl zaměřen na hnízdní období a byl prováděn vizuálně i akusticky v sezóně 2015. Při návštěvě lokality byly zaznamenávány všechny zjištěné druhy ptáků a u vzácnějších druhů též jejich početnost. Vedle presenčního průzkumu byl proveden také akustický průzkum, který byl realizován pomocí digitálních zvukových záznamníků, kterými lze podchytit i skrytě žijící a noční druhy. Výsledkem je přehled zaznamenaných druhů. Analýza zvukových nahrávek byla provedena pomocí metodiky SAVICKÉHO (2008) spektrogramovou analýzou v programu AM Services. Aktuálně získaná ornitologická data byla doplněna historickými údaji a byl vyhodnocen celkový počet druhů zaznamenaných na lokalitě. České a latinské názvosloví ptáků je použito podle HUDCE et al. (2003). Systematické za řazení do jednotlivých řádů je podle publikované Fauny ČR (HUDEC 1994, HUDEC et ŠŤASTNÝ 2005, ŠŤASTNÝ et HUDEC 2011).
Použité zkratky: ČMV = Českomoravská vrchovina, ex. = exemplář, F = samice, hn. = hnízdo/hnízdící/hnízdní, M = samec, ml. = mládě, vol. = volající, zp. = zpívající, * = zvukový záznam (archivován) Kategorie ochrany a ohrožení jednotlivých druhů jsou ve studii znázorněny použitím následujících symbolů: A) Označení kategorií zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášek č. 175/2006 Sb. a č. 393/2012 Sb.:
B) Označení kategorií ohrožených druhů podle Červeného seznamu ptáků ČR (ŠŤASTNÝ et BEJČEK 2003):
RE - regionálně vymizelý CR - kriticky ohrožený EN - ohrožený VU - zranitelný NT - téměř ohrožený LC - málo dotčený
C) Označení lokálně vzácnějších nebo významnějších druhů, které nejsou uvedeny mezi zvláště chráněnými druhy ani v červeném seznamu:
○ - lokálně významný
D) Označení kategorií významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině z hlediska jejich ochrany (KODET et KUNSTMÜLLER 2008):
!!! - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost !! - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost ! - hnízdiště zasluhující pozornost
8
3. Výsledky Tab. 1: Přehled zaznamenaných druhů na lokalitě: běžnější druhy zaznamenané v hnízdním období 2015 jsou označeny křížkem (x), u méně běžných druhů jsou uvedena data konkrétních záznamů a u druhů zjištěných na lokalitě v minulosti je uveden rok, případně konkrétní údaj posledního záznamu.
Ochrana a ohrožení
Taxon Výskyt
POTÁPKY (PODICIPEDIFORMES) §,VU,!! Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) vol. páry* 18. a 19.6.2015 (Kodet V., Kodetová D.) §,VU,!! Potápka roháč (Podiceps cristatus) 1 pár 27.3.2015 (Zeman J.)
Strakapoud velký (Dendrocopos major) x LC,! Žluna zelená (Picus viridis) 1 vol. M 18.6.2015 (Kodet V., Kodetová D.)
1 vol. M* 19.6.2015 (Kodet V., Kodetová D.) PĚVCI (PASSERIFORMES) Brhlík lesní (Sitta europaea) x
○,! Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) 1999 Budníček menší (Phylloscopus collybita) x Budníček větší (Phylloscopus trochilus) x ○ Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) x ○,! Cvrčilka zelená (Locustella naevia) x
Červenka obecná (Erithacus rubecula) x ○ Čížek lesní (Carduelis spinus) x ○ Drozd brávník (Turdus viscivorus) x
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) x Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) x Pěnice slavíková (Sylvia borin) x Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) x Pěvuška modrá (Prunella modularis) x
○,! Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) x ○ Rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus) x
§§,VU,!! Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) 1 zp. M* 18. a 19.6.2015 (Kodet V., Kodetová D.) Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) 2010 Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) 1996 ○ Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) 1996 ○ Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) 1990
Zvonek zelený (Carduelis chloris) x ○ Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) x
10
Tab. 2: Celkové počty zaznamenaných druhů ptáků na lokalitě.
Hnízdní období
2015 Celkem
1990 - 2015 Počet zvlášt ě chrán ěných druh ů ptáků 12 29 - kriticky ohrožené druhy (§§§) 1 2 - silně ohrožené druhy (§§) 5 14 - ohrožené druhy (§) 6 13
Počet druh ů červeného seznamu pták ů ČR 18 39 - regionálně vymizelé druhy (RE) 0 0 - kriticky ohrožené druhy (CR) 1 3 - ohrožené druhy (EN) 3 4 - zranitelné druhy (VU) 8 18 - téměř ohrožené druhy (NT) 3 9 - málo dotčené druhy (LC) 3 5
Počet dalších lokáln ě významn ějších druh ů ptáků (○) 15 22 Počet druh ů významných pro ČMV z hlediska hnízd ění 23 47 - hnízdiště zasluhující mimořádně vysokou pozornost (!!!) 2 5 - hnízdiště zasluhující zvýšenou pozornost (!!) 13 26 - hnízdiště zasluhující pozornost (!) 8 16
Celkový po čet zaznamenaných druh ů ptáků 59 93
4. Návrh optimálního zp ůsobu využívání lokality z hlediska ochrany pták ů Početnost a druhová rozmanitost ptáků závisí na různorodosti prostředí, dostupnosti potravních zdrojů a dostatečném množství úkrytů pro hnízdění. Z hlediska ptáků je klíčový dostatek dostupné potravy, zejména bezobratlých, a to jak ve vodě, tak v okolí, což významně ovlivňuje hnízdní hustotu ptáků. Pro širší spektrum druhů je vhodné udržování mozaiky různých biotopů, aby se zde mohly uplatnit druhy s různými životními nároky.
Druhové složení a početnost vodních ptáků závisí na způsobu rybářského hospodaření na rybníce. Základními kritérii jsou charakter a rozloha litorálů (přítomnost měkkého i tvrdého litorálu), stálá vodní hladina v době rozmnožování, průhlednost vodního sloupce a přítomnost obnažených den. Výhodou přítomnosti sousedního velkého rybníka je potenciální možnost existence různých podmínek na jednotlivých rybnících v průběhu roku. Z hlediska ochrany ptáků je důležité šetrné rybářské hospodaření s využitím přirozené produkce a zachováním ekologických funkcí rybníka pro široké spektrum vodních organismů při zajištění maximální průhlednosti vodního sloupce, minimálně 50 cm alespoň do konce června. Důležitá je přítomnost měkkých litorálů a makrofytní vegetace. Tyto porosty jsou zdrojem potravy či prostorem pro rozmnožování bezobratlých tvořící významnou složku potravy, a v neposlední řadě i hnízdním prostředím. Jednou za čas (třeba po 4 až 7 letech) je vhodné ponechat rybník částečně letněný, aby se podpořily druhy hnízdící na vypuštěných rybnících a rozvoj cenné vegetace obnažených den. Při letnění nenapouštět rybník v průběhu hnízdní sezóny, neboť by došlo jak k vyplavení hnízd na obnaženém dně, tak i hnízd založených v suchých litorálech. Obecně by bylo žádoucí nemanipulovat s vodní hladinou v době rozmnožování vodních ptáků. V případě odbahňování rybníka nezasahovat do stávajících zvodnělých litorálů nebo umožnit jejich regeneraci, vytvářet mělčiny a směrem k litorálům velmi pozvolný sklon dna. Chov polodivokých kachen je nežádoucí.
Ptákům by prospěla mozaikovitá seč přilehlých lučních porostů, včetně dlouhodobě nesečených podmáčených luk u přítoku. Prostor, kde rybník navazuje na louky, by bylo vhodné ponechávat prosvětlený bez vzrostlých dřevin a souvislých keřových porostů. Dřevinami nezarostlé rybníky
11
jsou pro vodní ptáky atraktivnější. Proto by se měly v porostech navazujících na rybníky upřednostňovat prosvětlené plochy se solitérními keři oproti souvislému dřevinnému zápoji.
5. Závěr
V rámci Vysočiny se jedná o ornitologicky významnou lokalitu, na které se pravidelně vyskytují a rozmnožují chráněné a ohrožené druhy ptáků. Důležitá je existence pestrých litorálů a průhlednost vody. Jelikož podmáčené louky u přítoku leží ladem a zarůstají, vzrůstá význam nedalekého lučního prameniště Lastibory, kde bylo prokázáno hnízdění bekasiny otavní.
6. Literatura
HUDEC K. [ed.], 1993: Metodika faunistických výzkumů v České společnosti ornitologické. – Zprávy ČSO 37: 16-32.
HUDEC K. [ed.], 1994: Fauna ČR a SR. Ptáci 1. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-672. HUDEC K., ČAPEK M., HANÁK F., KLIMEŠ J. et PAVÍZA R., 2003: Soustava a české názvosloví ptáků světa. –
Muzeum Komenského v Přerově: 1-462. HUDEC K. et ŠŤASTNÝ K. [ed.], 2005 : Fauna ČR. Ptáci 2/I, 2/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1204. KODET V. et KUNSTMÜLLER I., 2008: Kategorizace významu hnízdišť ptáků na Českomoravské vrchovině
z hlediska jejich ochrany. – Cinclus 19: 59-63. QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Geografický ústav ČSAV, Brno, 1-73. SAVICKÝ J., 2008: Techniky akustického monitoringu ptáků. – In: KODET V., SAVICKÝ J. et HERTL I.:
Závěrečná zpráva projektu Využití informačních technologií v ornitologickém výzkumu na Vysočině. – Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava: 9-37.
SKALICKÝ V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B.: Květena ČSR I. – Academia, Praha, 103-121.
ŠŤASTNÝ K. et B EJČEK V., 2003: Červený seznam ptáků České republiky. – In: PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.]: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda 22: 95-120.
ŠŤASTNÝ K. et HUDEC K. [ed.], 2011 : Fauna ČR. Ptáci 3/I, 3/II. – 2. vyd., Academia, Praha: 1-1189.