Open Method of Coordination_Czech

EVROPSKÝ PROCES SOCIÁLNÍ OCHRANY A SOCIÁLNÍHO ZAČLEŇOVÁNÍ 2008–2010:

Čím může přispět v místní praxi?

Obsah

1 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1

2 Co je sociální OMK? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2

3 Jak funguje sociální OMK? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

4 Zapojení projektu EUROCITIES v rámci sociální OMK . . . . 7

5 Podpůrné aktivity na úrovni EU – program PROGRESS . . . 9

6 Národní akční plány pro sociální začleňování 2008–2010 – shrnutí pro místní odborné pracovníky: Česká Republika a Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11

7 Slovníček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14

Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010 / 1

1

Úvod

Každodenní práci zaměstnanců místních samospráv a sociálních pracovníků se může Sociální agenda Evropské unie zdát často dosti vzdálená . Mohou se sice setkat s Evropským sociálním fondem, ale postupy pro rozvoj a koordinaci strategií přijatých v Bruselu jsou příliš komplikované, abstraktní a v některých případech možná i irelevantní . Tato zpráva se snaží tuto stereotypní představu vyvrátit objasněním praktické hodnoty sociální politiky EU, především pak její funkce a jejího vlivu na místní praxi .

Koordinace strategií a politik napříč hranicemi jednotlivých států a administrativních kultur je komplikovaný úkol, a to především v případech, kdy je nutné aplikovat nové metody pro vzájemné předávání znalostí a změnit zavedené pracovní postupy . Tento proces se rovněž týká politiky, dělby moci a plánování – sociální agenda EU není výjimkou . Každá iniciativa vyžaduje strukturu, rámec, na kterém je možné vybudovat strategii pro získávání a předávání znalostí . V případě sociální Evropy představuje tento rámec otevřenou metodu koordinace (OMK), které se v bruselském žargonu říká „sociální OMK“ .

„Sociální OMK“ se omezuje na kompetenci ministerstev jednotlivých států a Evropskou komisi; města zde nejsou formálně zastoupena . V rámci projektu EUROCITIES však byla podniknuta řada aktivit pro podporu účasti měst v tomto procesu, s konkrétním cílem upozornit na problémy velkoměst . Pevně věříme, že sociální OMK představuje dva aspekty, které byly dosud přehlíženy a které v případě, že jim bude věnována pozornost, zvýší efektivitu sociální politiky EU .

Zaprvé, aktivity na lokální úrovni vedou ke zlepšení výsledků v případě, že jsou založeny na dostatečné znalosti vývojových kroků a rozhodnutí na národní a evropské úrovni . Zadruhé - což je možná důležitější - práce pracovníků městských úřadů může mít praktickou hodnotu v rámci zlepšování sociální politiky pouze v případě, že města budou v procesu rozhodování považována za legitimní partnery .

Následující zpráva informuje místní odborné pracovníky o sociální metodě OMK, popisuje její základní prvky a určuje možnosti pro zapojení jak na evropské úrovni prostřednictvím sítě EUROCITIES, tak i na úrovni jednotlivých států . Doufáme, že vám tato zpráva pomůže objasnit proces, ze kterého sociální OMK vychází, ale i jeho význam pro vaši práci . Kromě toho je naším cílem podnítit Vás, Vaše kolegy a další odborné pracovníky ke spolupráci: čím více pracovníků zabývajících se sociální prací se zapojí, tím lepší bude naše politika .

Zastřešujícím cílem sociální OMK je zviditelnění sociální koheze v Evropě . K dosažení tohoto cíle potřebujeme podporu a účast místních odborných pracovníků . Hlavní důraz je kladen na získávání znalostí ohledně jednotlivých strategií prostřednictvím výměny poznatků na všech administrativních úrovních . Odborní pracovníci tak mají nejen řadu možností seznámit se se současnými trendy a dobrou praxí, ale i příležitost aktivně se podílet na diskuzi o těchto strategiích .

2 / Evropský Process Sociální Ochrany A Sociálního Začleňování 2008–2010

2

1 . Otevřená metoda koordinace, která byla původně vyvinuta pro účely Evropské politiky zaměstnanosti, je dnes uplatňována v různých strategických oblastech, včetně politiky mládeže a vzdělávání .

2 . Rada ministrů je nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské unie . Skládá se z 27 ministrů (jeden z každého státu), zástupci se mění s ohledem na předmět jednání Rady . Sociální politika je v kompetenci Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), která se skládá z ministrů pro zaměstnanost, sociální ochranu, ochranu spotřebitele, zdraví a rovné příležitosti .

Co je sociální OMK?

Evropský proces sociální ochrany a sociálního začleňování vychází z takzvané „otevřené metody koordinace“ . Jedná se o rámcový přístup ke koordinaci mezivládních strategií, jenž zahrnuje zachování strategických rozhodnutí na úrovni jednotlivých států a dobrovolnou spolupráci1 . Evropská komise bude tedy hrát pouze roli dozorčího orgánu a Evropský parlament v tomto procesu prakticky nefiguruje . Navzdory výrazným rozdílům v sociálních systémech evropských zemí je hlavním důvodem pro koordinaci sociální politiky na úrovni EU skutečnost, že se členské státy potýkají se stejnými problémy (například demografickými změnami, migrací nebo s nedávnou ekonomickou krizí), které vyžadují koordinované řešení .

Sociální OMK představuje shodu vlád jednotlivých zemí ohledně vytýčených cílů a společných ukazatelů pro sledování jejich plnění . Na této bázi vytvářejí národní strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování, které vyhodnocuje společná zpráva Evropské komise a Rady ministrů2 .

Rovněž se účastní společných „profesních skupin“, v jejichž rámci zástupci ministerstev sociálních věcí jednotlivých států kriticky hodnotí programy a strategie řešení konkrétních sociálních problémů ostatních

ministerstev .Zatímco legislativní kompetence zůstává vyhrazena vládám jednotlivých států, má tento proces zřetelný celoevropský rozměr: ministerstva jednotlivých států podepisují společnou agendu a dobrovolně vzájemně hodnotí plnění cílů s odkazem k výkonnostním ukazatelům .

Z tohoto důvodu se sociální OMK často označuje za prostředek vzájemné výměny znalostí . Na základě srovnání pokroků vlád jednotlivých států při řešení podobných sociálních problémů jsou národní vlády vystaveny konkurenci a důkladnému zkoumání svých strategií a neúspěchů při plnění cílů . Přestože tento systém podporuje příznivé podmínky pro „učení pomocí sledování“, nejsou pro případ neuspokojivých výsledků zavedeny žádné formální sankce . Dalším nejednoznačným aspektem je fakt, že navzdory předpokládané otevřenosti se proces omezuje na zástupce členských států, Evropskou komisi a vybrané odborníky . Účast veřejnosti je zanedbatelná a nevládní činitelé mají k tomuto procesu pouze omezený přístup prostřednictvím setkání, jako je každoroční evropské zasedání kulatého stolu o chudobě a vyloučení nebo aktivit v rámci programu PROGRESS .


3

3 KOM(2005) 706, v kone_ném zn_ní, Pracujme spole_n_, pracujme lépe: nov_ rámec pro otev_enou koordinaci politiky sociální ochrany a za_len_ní v Evropské unii, Brusel, 22 .12 .2005

4 Podrobné informace o V_boru pro sociální ochranu EU naleznete na stránkách: www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=758&langId=en5 Úlohou Evropské komise je poskytovat tomuto V_boru analytickou a organiza_ní podporu

Jak funguje sociální OMK?

Sociální OMK byla zavedena v návaznosti na zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000, v rámci něhož hlavy 15ti členských států odsouhlasily 10tiletou strategii zvyšování evropské konkurenceschopnosti a jež mělo výrazný dopad na potlačení chudoby . Byla revidována v roce 2002 a dále v roce 2005, přičemž došlo k výrazné změně její struktury: tři dříve nezávislé linie (sociální začleňování, důchody, zdraví a dlouhodobá péče) byly spojeny do jediného rámce se společnými cíli a zjednodušenými postupy pro podávání zpráv . Sama o sobě je metoda OMK strukturována v cyklech, které mají podpořit spolupráci mezi členskými státy a zajistit pravidelné podávání zpráv Evropské komisi; sestává z několika klíčových prvků: společných cílů, národních strategických zpráv ohledně sociální ochrany a sociálního začleňování, společných zpráv o sociální ochraně a sociálním začleňování a společných ukazatelů .

a) Společné cíleCíle, které se národní vlády zavázaly sledovat, mohou být rozděleny na dvě skupiny: zastřešující cíle sociální OMK a cíle specifické pro jednotlivé oblasti, především pak oblasti sociálního začleňování, důchodů a zdraví a dlouhodobé péče3 .

Zastřešující cíle týkající se všech oblastí sociální OMK:1. Sociální koheze, rovnost mezi muži a ženami a rovné

příležitosti pro všechny prostřednictvím přiměřených, finančně udržitelných, adaptabilních a efektivních systémů sociální ochrany a strategií sociálního začleňování;

2. Efektivní a vzájemná interakce mezi lisabonskými cíli pro dosažení většího hospodářského růstu, více lepších pracovních příležitostí, větší sociální koheze a interakce se strategií EU pro udržitelný rozvoj;

3.Dobrá správa, transparentnost a účast zainteresovaných subjektů v procesu návrhu, zavádění a sledování této politiky .

Specifické cíle se uplatňují ve třech tematických oblastech sociální OMK . Cíle pro oblast sociálního začleňování:

1. přístup ke zdrojům pro všechny zdroje, práva a služby potřebné pro zapojení ve společnosti, prevence a řešení vyloučení a boj se všemi formami diskriminace vedoucími k vyloučení;

2. aktivní sociální začleňování všech jak prostř ednictvím účasti na trhu práce, tak i prostřednictvím boje s chudobou a vyloučením;

3. dobrá koordinace strategií sociálního začleňování, které zahrnují vládní a jiné kompetentní činitele na všech úrovních, včetně osob postižených chudobou, a které jsou efektivní a účinné a zohledněné ve všech příslušných veřejných strategiích, včetně ekonomických, rozpočtových, vzdělávacích a školících politik a programů strukturálních fondů (především ESF) .

Na základě těchto cílů sestavují příslušná ministerstva jednotlivých států národní strategické zprávy (NSR) o sociální ochraně a sociálním začleňování .

(b) Hlavní činiteléSociální OMK představuje mezivládní proces . To značí, že všechna rozhodnutí přijímají vlády jednotlivých států, které se scházejí prostřednictvím Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) .

Za účelem koordinace tohoto procesu byl sestaven Výbor pro sociální ochranu (SPC) EU4 . Tato skupina se skládá ze dvou zástupců vlád jednotlivých států a dvou zástupců Evropské komise5 .


Tento Výbor má za úkol sledovat sociální trendy a vytvářet strategie sociální ochrany, podporovat výměnu znalostí, zkušeností a poznatků v rámci dobré praxe mezi vládami jednotlivých států a sestavovat zprávy, formulovat názory nebo zajišťovat další činnosti v rámci svých kompetenčních oblastí . V rámci výboru SPC byl založen podvýbor pro ukazatele, který má formulovat a definovat ukazatele pro sledování pokroku jednotlivých zemí na cestě za společnými cíli .

Výbor pro sociální ochranu pravidelně spolupracuje s jinými výbory, které odpovídají za sociální a ekonomickou politiku EU, především pak s Výborem pro zaměstnanost (EMCO) a Výborem pro hospodářskou politiku (EPC) .

c) Národní strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování (NSR) Každé tři roky sestaví ministři sociálních věcí jednotlivých států národní strategické zprávy (NSR) . V těchto zprávách jsou nastíněna strategická opatření plánovaná za účelem dosažení společných cílů sociální OMK . Jak je uvedeno v tabulce níže, NSR je rozdělena na čtyři části, včetně národního akčního plánu (NAP) pro sociální začleňování (viz část první v tabulce) .

Národní strategická zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování

Úvod Část první Část druhá Část třetí

Společný přehled a shrnující sdělení

Národní akční plán pro sociální začleňování

Národní strategická zpráva o důchodech

Národní strategická zpráva o dlouhodobé péči

NSR poskytují přehled socioekonomické situace jednotlivých zemí, vytyčují výzvy v oblasti sociálního

rozvoje a specifikují strategické priority administrativ jednotlivých států a opatření pro podporu jejich dosažení .

Popisují rovněž správní opatření navržená za účelem zlepšení koordinace strategií, především pak mechanismy určené ke zlepšení spolupráce mezi různými úrovněmi správy, jakož i zapojení občanské společnosti .

Zprávy NSR představují cenné zdroje informací pro odborné pracovníky na všech administrativních úrovních: vytyčují veškerá uplatňovaná a plánovaná strategická opatření v daném členském státě a jako jeden z mála dokumentů nabízejí aktuální a přesný popis rozvoje strategií . Zprávy NSR jsou však často kritizovány za to, že jsou spíše popisné nežli strategické a že v jediném dokumentu pouze shrnují strategická opatření namísto poskytnutí základu pro jejich aplikaci . Tyto nedostatky lze nalézt v částech věnovaných sociálnímu začleňování . Přestože se nazývají národní akční plány, řada z nich neuvádí ani rozpočet pro jednotlivé cíle ani plán realizace .

d) Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňováníKaždý rok sestaví Evropská komise a Rada ministrů společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začleňování . Na základě vyhodnocení všech národních strategických zpráv popisuje rozvoj strategií a politik jednotlivých států a vytyčuje klíčová poselství společná pro všechny členské státy . Jelikož jsou tyto společné zprávy společným stanoviskem Komise a Rady, představují jeden z hlavních referenčních bodů pro modernizaci a reformu v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňování v Evropě . Tyto zprávy doprovází komplexní podpůrný dokument a profily jednotlivých zemí, které poskytují podrobný popis socioekonomické situace a strategická opatření v jednotlivých členských státech6 .

6 . Vzhledem k tomu, že tyto profily sestavují stejné osoby, které formulují strategická opatření na úrovni jednotlivých států, popisují tyto zprávy dopad uplatňovaných strategií a politik spíše v příznivém světle . Potenciálně vyváženější hodnocení profilů nabízí analýza Evropské komise, která je k dispozici na: www .ec .europa .eu/employment_social/spsi/docs/social_inclusion/2008/joint_report_en .pdf


Jednotlivé cykly OMK trvají tři roky V prvním roce obsahovaly společné zprávy celkové hodnocení NSR . V následujících letech se mají zaměřit na konkrétní téma . Prvním „tematickým rokem“ byl rok 2007, který se zaměřil na téma dětské chudoby (publikované ve společné zprávě z roku 2008); v roce 2009 se zprávy týkaly vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví . V roce 2010 se má pozornost obrátit k sociálním dopadům migrace .

2006Kalendářní rok: Zpracování národních strategických zpráv 2006–2008

2007 Tematický rok: Dětská chudoba

2008Kalendářní rok: Národní strategické zprávy 2008–2010

2009Tematický rok: Vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví

2010Tematický rok: Sociální dopady migrace (bude potvrzeno)

2011Kalendářní rok: Národní strategické zprávy 2011–2013 (bude potvrzeno)

Nedávno zavedené tzv . „tematické roky“ umožňují Komisi a členským státům provádět důkladnou a podrobnou analýzu konkrétního sociálního problému . Účinnost této iniciativy nelze podceňovat: komplexní studie na téma dětské chudoby z roku 2007 zvýšila povědomí o tomto často přehlíženém tématu . Rozproudila veřejnou diskuzi ve všech členských státech, která nakonec vedla k tomu, že si 13 zemí ve svých národních strategických zprávách vytyčilo řešení problému dětské chudoby jako svou strategickou prioritu .

V roce 2009 zahrnovala práce týkající se bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení různé výzkumy, včetně

nezávislé studie na téma „Vyloučení z přístupu k bydlení: sociální politika, poskytování bydlení a trhy práce“ (Housing exclusion: welfare policies, housing provision and labour markets), jakož i sebehodnocení jednotlivých členských států na základě dotazníku Výboru pro sociální ochranu . Zpráva o sociální situaci EU z roku 2009 bude zahrnovat tematický oddíl věnovaným tomuto problému a budou zavedeny společné ukazatele pro sledování ceny bydlení a deprivace v oblasti bydlení . Sebehodnocení členských států koordinují jejich ministerstva sociálních věcí a v některých zemích se tohoto procesu účastní i místní a regionální úřady a další zainteresované subjekty .

e) Společné statistické ukazateleZa účelem sledování a hodnocení pokroku na cestě za společnými cíli se členské státy na setkání v Laekenu (Belgie) v roce 2001 dohodly na společných ukazatelích (často nazývaných „laekenské ukazatele“) .7 Tyto ukazatele byly několikrát modifikovány, aby odrážely změny v sociálních trendech . Byly sestaveny podvýborem Výboru pro sociální ochranu EU8 . Současné ukazatele mimo jiné zahrnují: míru rizika chudoby, míru nezaměstnanosti a předčasné ukončení vzdělávání .

Společné ukazatele mají zásadní dopad na metody, které členské státy uplatňují v oblasti sběru dat, konkrétně pak v případě měření sociálních jevů . Zavádění nových indikátorů a jejich neustálá revize pomáhá ministerstvům jednotlivých států zaměřit se na nové či přehlížené sociální problémy, jako je dětská chudoba a vyloučení z přístupu k bydlení .

7 . EUROCITIES (2001): Strengthening the Role of Local Authorities in the EU Strategy for Social Inclusion (Posílení role místních úřadů v rámci strategie sociálního začleňování EU); European Public Social Platform (2003): Report on the National Action Plans for social inclusion (Veřejná evropská sociální platforma: Zpráva o národním akčním plánu pro sociální začleňování); EUROCITIES (2005): EUROCITIES Proposals for strengthening the OMC: (Návrhy projektu EUROCITIES na posílení OMK)

8 . Podrobnější informace o tomto podvýboru naleznete na: www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=751&langId=en


9 . Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění v roce 2008, s . 118–119

1 > Společná zpráva 2008

2 > Společná zpráva přijatá Výborem EPSCO

3 > Evropská komise sestavuje směrnice (na základě doporučení společné zprávy) pro národní strategické zprávy členských států (NSR)

4 > Členské státy připravují zprávy NSR (6–7 měsíců)

5 > Evropská komise analyzuje a hodnotí zprávy NSR a získané poznatky a doporučení začleňuje do společné zprávy z roku 2009



2008

2009

2010

Cyklus OMK

7 > Tematické zaměření na vyloučení z přístupu k by dlení a bezdomovectví – zpráva sestavená Evrop skou komisí na základě dotazníků zaslaných členským státům

9 > Tematické zaměření na sociální dopady migrace 2010

f) Milníky cyklu sociální OMK 2008–2010Níže uvedený diagram ilustruje tříletý cyklus sociální OMK v letech 2008–2010 . Tento cyklus má stavět na výsledcích předchozího tříletého období, společná zpráva z roku 2008 (bod 1 v diagramu) předkládá konkrétní doporučení pro cyklus OMK 2008–2010 .9 Poté, co byla společná zpráva přijata Výborem EPSCO (bod 2), vydala Komise podrobnou stručnou informaci o postupu při přípravě NSR v jednotlivých členských státech (bod 3) . Členské státy měly na přípravu zpráv NSR šest až sedm měsíců (bod 4), během nichž probíhaly interní (mezirezortní) a externí konzultace (např . s nevládními organizacemi), které byly uzavřeny před sestavením zprávy .

Zpráva byla poté dokončena a přijata příslušným úřadem/ministerstvem daného státu a následně zaslána Komisi k analýze a vyhodnocení . Toto hodnocení trvalo tři až čtyři měsíce a jeho výsledky byly zakomponovány do doporučení uvedených ve společné zprávě z roku 2009 (body 5 a 6) . V průběhu roku 2009 proběhly různé výzkumné aktivity ohledně bezdomovectví a vyloučení z přístupu k bydlení, na základě nichž bude sestavena společná zpráva pro rok 2010 (body 7 a 8) . V roce 2010 se Výbor pro sociální ochranu EU zaměří na sociální dopady migrace (bod 9) .


4

10 . EUROCITIES (2001): Strengthening the Role of Local Authorities in the EU Strategy for Social Inclusion (Posílení role místních úřadů v rámci strategie sociálního začleňování EU); European Public Social Platform (2003): Report on the National Action Plans for social inclusion (Veřejná evropská sociální platforma: Zpráva o národním akčním plánu pro sociální začleňování); EUROCITIES (2005): EUROCITIES Proposals for strengthening the OMC (Návrhy EUROCITIES na posílení OMK)

11 . Viz Rada Evropské unie, dokument 7274/08, Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování 200812 . Proběhly tři národní semináře: v Bydgoszczi (Polsko), Eindhovenu (Nizozemí) a v Leedsu (VB)

Zapojení projektu EUROCITIES v rám-ci sociální OMK

Od roku 2000 sleduje projekt EUROCITIES zapojení měst v rámci otevřené metody koordinace, konkrétně jejich účast na přípravě a realizaci národních akčních plánů (NAP) pro sociální začleňování . V roce 2001 jsme zřídili pracovní skupinu pro sociální začleňování, která bude podporovat zapojení měst v rámci OMK a spolupracovat s ostatními evropskými sítěmi za účelem rozvoje veřejné evropské sociální platformy, jež má zlepšit spolupráci mezi místními a regionálními úřady . V našich stanoviscích a hodnotících zprávách jsme zdůraznili nedostatečné zapojení místních úřadů při přípravě plánů NAP, nedostatečné povědomí o sociální agendě EU na úrovni měst a absenci místních strategií a politik pro začleňování v rámci plánů NAP .10 Vzhledem k tomu, že města hrají zásadní roli v oblasti poskytování sociální péče, zdůrazňujeme význam zapojení měst v rámci přípravy a realizace NAP .

Podobné obavy byly řešeny v několika společných zprávách o sociální ochraně a sociálním začleňování, které kladly důraz na nedostatečnou účast městských správ v rámci OMK . Například společná zpráva z roku 2008 žádala „další zlepšování správy zajištěním trvalého zapojení zainteresovaných subjektů, včetně místních úřadů, v průběhu celého cyklu politiky OMK“ .11

Za účelem řešení těchto problémů zřídila síť EUROCITIES a Evropská komise program Inclusive Cities for Europe (Zapojení evropských měst) . Tato iniciativa probíhá ve dvou směrech: zdola nahoru - prohlubování účasti měst na sociální OMK zlepšováním jejich znalostí evropské sociální agendy, a shora dolů - vytvářením povědomí mezi vládami jednotlivých států o úloze měst v rámci posilování sociálního začleňování .

V návaznosti na cyklus sociální OMK pro období 2008–2010 jsme při zahájení svých aktivit kladli důraz na prohloubení účasti měst v rámci přípravy plánů NAP pro začleňování 2008–2010 . Za tímto účelem jsme zorganizovali sérii národních seminářů, na kterých se měli možnost setkat pracovníci městských správ a jejich protějšky na celostátní úrovni, včetně zástupců úřadů odpovídajících za sestavení plánů NAP . Tyto semináře proběhly ve Velké

Británii, v Polsku a v Nizozemí a poskytly zástupcům měst cennou příležitost diskutovat o hlavních problémech a prioritách týkajících se návrhu a zavedení strategií sociálního začleňování na národní a evropské úrovni . Tyto semináře byly vzájemně prospěšné: zástupci ministerstev jednotlivých států měli příležitost získat informace o lokálních problémech týkajících se konkrétní realizace a poskytování služeb v terénu, přičemž zástupci městských úřadů získali bezprostřední informace o plánech NAP a o evropském procesu sociálního začleňování .

Na těchto seminářích se hovořilo například o sociálním bydlení, poskytování služeb dlouhodobě nezaměstnaným a o přístupu k sociálním službám a jejich využívání . Ke specifickým problémům uváděným účastníky patří špatný přístup k sociálním dávkám v Nizozemí v důsledku nedostatku jednoznačných informací, vznik velkoměstských oblastí ve Velké Británii, ve kterých se kumuluje řada sociálních problémů, a nevyřešený problém existence „těžko dosažitelných skupin“ v Polsku . Navzdory těmto různorodým problémům zdůraznili všichni účastníci potřebu integrovaného přístupu k řešení stále více nepostižitelných a proměnlivých sociálních problémů na lokální úrovni . Závěry těchto seminářů byly základem pro doporučení ze strany měst pro ministerstva příslušných států odpovědných za sestavení plánů NAP .12 Holandské a polské plány NAP k těmto seminářům EUROCITIES explicitně odkazují .

Pro zdůraznění dopadu těchto aktivit jsme sestavili dopis adresovaný Výboru pro sociální ochranu (SPC), ve kterém zdůraznili význam plánů NAP pro města, zvláště pak v souvislosti s problémy specifickými pro velkoměstské oblasti, včetně např . vícenásobné deprivace . Za účelem usnadnění dialogu jsme rovněž členům SPC poskytli kontaktní informace vedoucích zastupitelů úřadů a odborníků z několika měst . V našem poselství zazněly závěry národních seminářů, a to s důrazem na úlohu místních úřadů při poskytování veřejných služeb a na obtíže, se kterými se musejí potýkat při konkrétní realizaci sociálních strategií .


13 . Evropská unie zveřejnila tyto směrnice pro poskytování poradenství v dokumentu „Obnovený závazek pro sociální Evropu: Posílení otevřené metody koordinace v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění“, KOM (2008) 418 v konečném znění, Brusel 2 .7 .2008

1 > EUROCITIES organizuje jeden mezinárodní a tři národní semináře na téma sociálního začleňování

2 > EUROCITIES zasílá poselství Výboru pro sociální ochranu (SPC): „Sociální vyloučení má mnoho tváří, které je třeba řešit prostřednictvím komplexního přístupu a skutečného partnerství se všemi zainteresovanými činiteli“

3 > EUROCITIES analyzuje národní akční plány pro sociální začleňování 2008–2010

4 > EUROCITIES vydává brožuru „Proces sociální ochrany a sociálního začleňování v EU 2008–2010: Čím může přispět v místní praxi?”

5 > EUROCITIES vydává stanovisko k dostupnému bydlení

6 > EUROCITIES vydává prohlášení ohledně sociálních dopadů migrace

2008

2009

2010

Cyklus OMK

V druhé polovině roku 2008, po sestavení plánů NAP v členských státech, se naše práce zaměřila na jejich vyhodnocení . Chtěli jsme zjistit, jakou váhu přikládají členské státy problémům na lokální úrovni . Za tímto účelem jsme sestavili dotazník, který má pomoci odborným pracovníkům v jednotlivých městech vyhodnotit plány NAP, jejichž výsledky byly dále rozpracovány v průběhu mezinárodního revizního semináře, na němž se setkali zástupci vlád jednotlivých států, měst, nevládních organizací, odborníků a Evropské komise . Výsledky našeho hodnocení byly předloženy Komisi coby příspěvek ke společné zprávě .

Na základě hodnocení bylo zjištěno, že města se do přípravy těchto plánů zapojila různými způsoby, včetně např . konzultací prostřednictvím národních asociací nebo konkrétních poradenských aktivit .

Všechny zprávy ocenily roli místních úřadů při zavádění strategií sociálního začleňování, většina z nich však neuvedla konkrétní problémy měst a místní rozdíly, a pouze několik z nich zmiňuje integrované postoje k řešení otázky chudoby a vyloučení . V rámci našich doporučení jsme tedy žádali hlubší, včasnější a systematičtější zapojení měst při sestavování plánů NAP a lepší mechanismy spolupráce mezi úřady na místní a celostátní úrovni . Rovněž jsme Evropské komisi nabídli pomoc při vypracování dobrovolných směrnic ohledně poradenství v rámci nadcházející cyklu OMK .13


5

14 . V tomto směru se cíl programu PROGRESS liší od Evropského sociálního fondu, který podporuje „přímou akci“, tj . zavedení strategií pro zaměstnanost a sociální začleňování v členských státech .

15 . Program pro rok 2009 pro semináře klasifikačního hodnocení je k dispozici na: www .peer-review-social-inclusion .eu/peer-reviews16 . Všechny zprávy jsou k dispozici na: www .peer-review-social-inclusion .eu/network-of-independent-experts17 . Podrobné informace o projektech mezinárodní výměny naleznete na: www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=751&langId=en18 . Podrobné informace o projektu European Cities Against Child Poverty naleznete na: www .againstchildpoverty .com/

Podpůrné aktivity na úrovni EU – program PROGRESS

V předchozích oddílech jsme popsali hlavní prvky OMK, především pak společné cíle a ukazatele zpráv NSR a společných zpráv . Pro posílení možnosti jejich uplatnění byla prostřednictvím programu zaměstnanosti a sociální solidarity EU PROGRESS 2007–2013 financována série podpůrných aktivit . Na základě podpory průzkumu, výměnných aktivit a sítí poskytuje program PROGRESS klíčovou evidenční bázi pro potřeby sociální OMK podporující informovanou analýzu a rozvoj strategií a politik14 . Tyto aktivity mají relativně otevřený charakter, což umožňuje odborným pracovníkům ve městech zapojit se do procesu OMK .

Klasifikační hodnocení v rámci podprogramu sociální ochrany a sociálního začleňováníCílem programu klasifikačního hodnocení je usnadnění vzájemného předávání znalostí mezi ministerstvy jednotlivých států prostřednictvím série seminářů na různá témata . Ministerstva si mohou zvolit témata, která se jich zejména týkají . V roce 2009 proběhlo v osmi zemích deset seminářů vzájemného hodnocení, které se věnovaly tématům jako je sociální péče (Dánsko), strategie velkoměst ve Velké Británii (VB), integrované přístupy k řešení vyloučení Romů (Řecko) nebo plánování pomoci pro bezdomovce (Rakousko) .15

V každém semináři představí zástupce členského státu odborníkům z Komise, ostatním zemím a vybraným odborníkům a organizacím svůj program nebo strategické opatření . Poté následuje diskuze účastníků, kteří zkoumají, jakým způsobem tyto programy nebo opatření fungují v kontextu daného státu, jak přispívají k cílům EU a zda by bylo možné některé prvky revidované strategie uplatnit i v jiných zemích . Závěry těchto seminářů jsou cennými zdroji informací pro odborné pracovníky . Lze je nalézt na stránkách: www .peer-review-social-inclusion .eu/peer-reviews .

Hodnocení podprogramu Cílem tohoto programu je pomoci Komisi sledovat a hodnotit realizaci národních akčních plánů pro sociální začleňování . Komise zřídila síť nezávislých odborníků na sociální začleňování, kteří sestavují sérii zpráv, v nichž hodnotí realizaci plánů NAP a jejich důsledky pro budoucnost sociálních strategií a politik EU .16 Odborníci musí předkládat tyto zprávy třikrát do roka: dvě zprávy ohledně problému, který je v rámci strategie sociálního začleňování označen za prioritní, a nezávislé hodnocení „oblasti sociálního začleňování“ národní strategické zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňování . Tyto zprávy poskytují cenné a nezávislé hodnocení strategií jednotlivých států a analýzu kontextu strategických opatření popsaných ve zprávách jednotlivých ministerstev . Dva významné případy těchto zpráv jsou hodnocení a doporučení pro zlepšení evropského procesu sociálního začleňování (2008) a interakce mezi evropským procesem sociálního začleňování a Lisabonskou strategií (růst a pracovní příležitosti, 2007) . Všechny zprávy jsou k dispozici na: www .peer-review-social- inclusion .eu/network-of-independent-experts

Projekty mezinárodní výměny17

Tyto projekty mají za cíl propagovat vzájemné předávání znalostí a výměnu poznatků dobré praxe mezi odbornými pracovníky (nevládních organizací, místních úřadů atd .) v členských státech EU a rovněž v kandidátských zemích a zemích evropské zóny volného obchodu/evropského hospodářského prostoru . Příklady projektů v letech 2008 a 2009:

■ European Cities Against Child Poverty (Evropská města proti dětské chudobě)18, iniciativa vedená Greater London Authority, správním orgánem Velkého Londýna, jejímž cílem je eliminovat základní příčiny dětské chudoby v


19 . Podrobnější informace o projektu CONNECTIONS naleznete na: www .connectionsprogress .eu20 . Tyto studie jsou k dispozici na: www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=751&langId=en21 . Podrobné informace ohledně podporovaných sítí naleznete na: www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=751&langId=en

několika velkých městech a sdílet praktické informace o postupech, které se osvědčily jako úspěšné .

Tento projekt se zaměřuje na roli politiky vzdělávání a zdravotní péče v rámci přerušení cyklů deprivace, přístup k zaměstnání pro rodiče a dopad špatných podmínek bydlení na děti . Pomocí dotazníků a případových studií si partnerská města vyměňují znalosti, na základě nichž byla vypracována příručka ohledně dětské chudoby a jejích možných řešení ze strany městských úřadů .

■ Projekt CONNECTIONS,19 vedený městem Rotterdam, má za cíl zkoumat a popsat správní struktury propojující sociální politiku, služby a příslušné partnery, které zajišťují koordinovaný a efektivní přístup, jež řeší sociální vyloučení . Tento projekt využívá metodu klasifikačního hodnocení, prostřednictvím níž zúčastněné země vzájemně komentují své strategie a politiky . Každé město definuje jedno téma, které využívá k dokreslení „společné“ nebo integrované reakce . Tato témata mimo jiné zahrnují:

■ Poskytování přístupu ke kvalitním službám pro vyloučené skupiny (včetně zdravotní péče, sociálních služeb, bydlení, občanské vybavenosti);

■ Prevence a řešení finančního vyloučení; ■ Zařízení pro dlouhodobý pobyt bezdomovců; ■ Začleňování rizikových skupin jako jsou

samoživitelé a problematická mládež;Společné vytváření politiky/rozvoj strategií . Týmy jednotlivých měst provádějící vzájemná hodnocení sestávají ze zástupce pro politiku místního úřadu, dobrovolného partnera a partnera z komunitního sektoru/nevládní organizace se zkušenostmi v poskytování služeb v dané oblasti a partnera z akademické/výzkumné sféry .

Setkání Hlavní mezinárodní setkání podporovaná Evropskou komisí prostřednictvím programu PROGRESS zahrnují kulatý stůl o chudobě a sociálním vyloučení a evropské setkání lidí žijících v chudobě .

Kulatý stůl o chudobě a sociálním vyloučení se koná každoročně a setkává se na něm přibližně 300 zástupců

ministerstev jednotlivých států a velkých sítí EU . Organizuje je předsedající země EU (v druhé polovině roku 2009 je pořadatelem Švédsko) a koná se v říjnu .

Tento rok se zaměřujeme na nové výzvy v rámci aktivního začleňování ve světle ekonomické recese . Agenda této akce je vždy sestavena na základě uzavřené konzultace s občanskou společností prostřednictvím sítí EU podporovaných programem PROGRESS .

V květnu se v Bruselu koná každoroční setkání lidí žijících v chudobě . Toto setkání organizuje Evropská komise, předsedající země EU a Evropská síť pro boj proti chudobě (EAPN), tato akce umožňuje lidem postiženým chudobou a vyloučením zapojit se do dialogu se zástupci jednotlivých států a evropskými zástupci, kteří vyvářejí strategie a politiku v této oblasti .

StudieProgram PROGRESS rovněž financuje mezinárodní komparativní studie, které se soustředí na oblasti uvedené v NSR a rozvíjejí návrhy pro budoucí kroky .20 Tyto zprávy obvykle doprovází studie zaměřené na jednotlivé země a nabízejí souhrnný přehled problémů a strategických opatření týkajících se dané oblasti .

Podpora velkých evropských sítí Za účelem vytvoření kapacit a zapojení se do dialogu se zástupci občanské společnosti přispívá program PROGRESS k provozním nákladům velkých sítí EU, jako např . Evropské sítě pro boj proti chudobě, Eurochild, COFACE, Caritas Europa, Eurodiaconia, FEANTSA a Evropské sociální sítě . Od roku 2008 získává projekt EUROCITIES rovněž podporu pro program Inclusive Cities for Europe .21

Podpora sítí EU je nesporně jednou z nejdůležitějších oblastí fondu PROGRESS, jelikož vytváří konkrétní pracovní vztah mez Evropskou komisí, SPC a občanskou společností . Výrazně posiluje analytickou a komunikační kapacitu sítě, jejímž výsledkem je řada zpráv, stanovisek, setkání atd .


6

Národní akční plány pro sociální začleňování 2008–2010 – shrnutí pro místní odborné pracovníky

Jak již bylo zmíněno v úvodní části tohoto příspěvku, obsahuje druhá kapitola každé Národní strategické zprávy o sociální ochraně 2008–2010 Národní akční plán pro sociální začleňování (NAP Incl) . Tyto dokumenty jsou cenným zdrojem informací o národních trendech a prioritách v oblasti sociální politiky . Všechny tyto zprávy lze nalézt na internetových stránkách Evropské komise pro sociální OMK: www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=757&langId=cs

Níže uvedené tabulky obsahují souhrnný přehled Národních akčních plánů České a Slovenské republiky, konkrétně jejich hlavních strategických priorit a s nimi souvisejících opatření . V posledním sloupci jsou uvedeny podrobné informace o místních specifikacích jednotlivých plánů, včetně konkrétních odkazů na politiku nebo programy, na kterých se místní úřady podílejí . Jsou zde rovněž uvedeny kontaktní informace oddělení ministerstev jednotlivých zemí odpovědných za NAP . Souhrnný přehled v tabulkách vypracovala kancelář EUROCITIES v Bruselu s využitím dostupných údajů od našich členů . Veškerá čísla stran uvedená v rámci „Strategických priorit“ odkazují na strany původního dokumentu .


Zprávu NSR 2008–2010 připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s národní komisí pro sociální začleňování . Tato komise sestává ze zástupců regionů, měst a obcí, vládních úřadů, nevládních organizací a odborníků . Rovněž odpovídá za výběr příkladů dobré praxe pro program vzájemného hodnocení . Plán NAP odkazuje ke dvěma projektům vedeným MPSV, které zahrnují partnery z obcí a měst: Tvorba metodologie pro tvorbu regionálních a lokálních akčních plánů (s podporou EU) pro vývoj metodologie pro místní a regionální plány sociálního začleňování a následného projektu pro rozvoj těchto plánů . Mimoto byly realizovány dva projekty pro zvýšení informovanosti, v jejichž rámci byly provedeny dvě odborné studie na téma segregovaných romských komunit v oblasti jižní Moravy a bezdomovectví v Praze .

Kontaktní informace koordinátora NAPZuzana Zajaro_ováOdbor sociálních slu_eb a sociálního za_le_ováníÚtvar politiky sociálního za_le_ováníMinisterstvo práce a sociálních v_cíNa Po_í_ním právu 1128 01 Praha 2, _eská republikaTel .: +420 221 922 818E-mail: Zuzana .Zajarosova[at]mpsv .cz

ČESKÁ REPUBLIKA

Strategické priority

Klíčová strategická opatření

Lokální rozměr

Integrace sociálně vyloučených osob a osob, kterým hrozí riziko sociálního vyloučení

(strany 22-25)

Orientace na preventivní sociální služby a sociální pomoc, přímá pomoc vyloučeným skupinám

Systémová opatření jako je reforma vzdělávacího systému (včetně zvýšení kvality vzdělávání pro všechny žáky a zejména pro určité tělesně postižené osoby a osoby pocházející ze znevýhodněných podmínek a školení učitelů)

Opatření zacílená na deprivované komunity/oblasti: místní partnerství pro znevýhodněné lokality (Romové) ve 12 obcích, specializovaní pracovníci v řadách policie (pro otázky národnostních menšin)

Opatření zaměřená na integraci cizinců

Opatření zaměřená na zvýšení zaměstnatelnosti a zdokonalení dovedností (aktivní stárnutí, celoživotní vzdělávání a další vzdělávací strategie)

V rámci politik a strategií zacílených na znevýhodněné oblasti (a na Romy) bude navázáno partnerství na místní úrovni .

Města s více než 25 000 obyvateli musí pro období 2008–2011 připravit strategii prevence zločinnosti .

Ve vybraných oblastech obývaných minoritami působí speciální asistenti spolupracující s policií .

Byly představeny plány pro zlepšení komunikace mezi cizinci a státními a místními institucemi, jakož i pro zapojení cizinců do společenského a veřejného života na lokální úrovni .

Podpora rodin se specifickými potřebami

(strana 27)

Opatření pro podporu rodin (služby pro zlepšování rodičovských dovedností, zařízení služeb pro rodiče a rodiny, lepší právní ochrana pro děti, lepší služby pro děti a mladé lidi opouštějící institucionální péči, lepší spolupráce mezi různými činiteli, včetně místních samospráv)

Zdokonalené metody sociální práce – centra pro sociální aktivaci, multidisciplinární přístup

vMístní a regionální úřady budou podporovány v poskytování poradenských služeb v oblasti sociální a právní ochrany dětí . Zkušenosti a poznatky ohledně právní ochrany budou využity k zavedení metody komunitního plánování sociálních služeb .

Správa (podpora vytváření strategií a partnerství na všech administrativních úrovních)

(strany 29–31)

Projekty pro rozvoj sociálních služeb (speciálně na regionální a lokální úrovni) s důrazem na komunitní plánování a poskytování sociálních služeb

Budování kapacit institucí zodpovědných za poskytování sociálních služeb (rovněž policie)

Pomoc místním a regionálním úřadům při modernizaci a zdokonalování sociálního bydlení a dalších typů sociálních služeb Opatření zacílená na prevenci úpadku čtvrtí a revitalizace čtvrtí ve městech

Projekty za účelem zvýšení informovanosti např . v kontextu Evropského roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení 2010

Plán NAP odkazuje na několika místech k obcím a regionálním úřadům, a to konkrétně v kontextu komunitního plánování a zlepšování návrhu a poskytování služeb (sociálního bydlení, nízkoprahových služeb atd .) . Odkazy k městům se týkají opatření pro regeneraci, konkrétně pak prevenci úpadku měst .


Přípravu NSR koordinovala pracovní skupina zástupců ministerstva práce a sociálních věcí a různá další ministerstva jednotlivých států . V roce 2008 byly vypracovány nové ukazatele na úrovni jednotlivých států pro oblast chudoby a sociálního vyloučení a za účelem posílení koordinace sociálního začleňování byly napříč všemi administrativními úrovněmi zřízeny tři monitorovací komise (pro Sektorový operační program - Lidské zdroje, Jednotný programový dokument NUTS II Bratislava cíl 3 a Jednotný programový dokument iniciativy společenství EQUAL) . Zasedání těchto komisí se konají jednou za tři měsíce a jejich cílem je zajistit rovnoměrné zastoupení a účast centrální vlády, regionálních a místních úřadů, podnikatelského sektoru, nevládních organizací a sociálních partnerů . K účasti na těchto zasedáních je rovněž pozván zástupce Evropské komise . Za účelem zvyšování povědomí o sociálním začleňování, a to zvláště v evropském kontextu, byly zřízeny internetové stránky (www . socialnainkluzia .gov .sk/si)

Kontaktní informace členů Výboru pro sociální ochranuMiloslav HettesGenerální ředitel pro mezinárodní záležitosti ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny Špitálská 4–6816 43 Bratislava, SlovenskoTel .: +421 2 5975 1614E-mail: miloslav .hettes[at]employment .gov

Silvia GregorcováOdbor sociálního začleňování a pomoci ve hmotné nouziMinisterstvo práce, sociálních věcí a rodinyŠpitálská 4–6816 43 Bratislava, SlovenskoTel .: +421 2 5975 1008E-mail: silvia .gregorcova[at]employment .gov .sk

SLOVENSKO

Strategické priority

Klíčová strategická opatření

Lokální rozměr

Snižování míry dětské chudoby (mezigenerační přenos) a podpora rodin s dětmi

(strany 30-34)

Lepší přístup ke vzdělání a větší účast v procesu vzdělávání (obzvláště mezi romskou populací) a snižování počtu dětí v institucionální péči

Zavedení příspěvku na dítě pro pracující rodiče dětí do tří let a nového příspěvku pro potřebné děti, které dodržují povinnou předškolní a školní docházku

Nepředpokládá se zavedení konkrétního opatření za účelem zvýšení míry poskytování péče o dítě

V rámci zavádění tohoto opatření budou zapojeny místní úřady .

Lepší začlenění rizikových skupin na základě zvyšování dostupnosti veřejných služeb a rozvoje lokálních řešení za účelem většího zapojení

(strany 34–39)

Vytváření na míru šitých řešení dle potřeb a požadavků dané lokality

Rozvíjení přístupu zacíleného na uživatele, přijetí legislativy určené pro podporu zavedení systému komunitního plánování a propojení sociálních služeb a zdravotní péče

Zvýšení kapacit sociálního bydlení a komunitních center Následné školení státních zaměstnanců a zaměstnanců pracujících v odboru služeb zaměstnanosti

Místní partnerství pro sociální začleňování (LSIP) jsou nezávislými místními asociacemi sestávajícími ze zástupců komunit . V rámci každého partnerství jsou akční plány pro sociální začleňování sestaveny se záměrem vytvořit projekty pro zvýšení míry zaměstnanosti marginalizovaných skupin . Hlavním cílem LSIP je stimulace místní ekonomiky a nalezení dalších přístupů k rozšiřování spolupráce místních komunit s místními a státními správami, soukromým sektorem a nevládními organizacemi .

Zajištění lepšího přístupu na pracovní trh se zaměřením na nejvíce ohrožené skupiny

(strany 39–43)

Bude vytvořen národní systém flexibility a zabezpečení, tzv . „flexicurity“, a za účelem financování iniciativ pro sociální začleňování (např . pro podporu rozvoje sociálních podniků) byl zřízen „Fond sociálního rozvoje“

Cílené odborné vzdělávání, jehož úkolem je zlepšování kvality a efektivity pečovatelských služeb prostřednictvím dalšího vzdělávání státních zaměstnanců

Cílem projektu „Zřizování a budování sociální sítě a sociální podnikání“ je pomoci znevýhodněným uchazečům o práci získat práci vytvářením příznivých podmínek pro rozvoj sociálních podniků . Vybudováním této sítě podpoří zmíněný projekt poskytování služeb ze strany obcí, konkrétně pak v oblasti vytváření pracovních míst .


7

Slovníček

Národní akční plán pro sociální začleňování (NAP Incl)Tyto plány popisují priority národních sociálních strategií a nastiňují socioekonomické trendy . Řada z nich neuvádí rozpočet pro jednotlivé cíle ani neobsahuje harmonogram pro jejich realizaci .

Národní strategická zpráva o sociální ochraně a sociálním začleňování (NSR) Každé tři roky sestavují ministři sociálních věcí jednotlivých států národní strategické zprávy . V těchto zprávách jsou nastíněna strategická opatření plánovaná za účelem dosažení společných cílů sociální OMK . Zprávy NSR poskytují přehled socioekonomické situace jednotlivých zemí, vytyčují výzvy v oblasti sociálního rozvoje, konkrétně pak strategické priority administrativ jednotlivých států, a opatření pro podporu jejich realizace . Jak je uvedeno v tabulce níže, zpráva NSR je rozdělena na čtyři oddíly, včetně národního akčního plánu (NAP) pro sociální začleňování (viz oddíl jedna v tabulce) .

Otevřená metoda koordinaceOtevřená metoda koordinace je nástrojem pro koordinaci politik jednotlivých států na základě dobrovolné spolupráce . Využívá rámcové právní mechanismy jako jsou směrnice a ukazatele, benchmarking a sdílení nejlepších postupů . Tyto mechanismy jsou považovány za rámcové, jelikož nezahrnují oficiální sankce . Metoda OMK, která byla původně vyvinuta pro účely Evropské politiky zaměstnanosti, je dnes uplatňována v různých strategických oblastech, včetně sociální OMK, politiky mládeže a vzdělávání .

PROGRESS (program EU pro zaměstnanost a sociální solidaritu 2007–2013)Účelem tohoto finančního programu je posílení uplatnění sociální politiky EU a získání poznatků pro rozvoj této politiky . Financuje řadu podpůrných aktivit, včetně vzájemných hodnocení, projektů nadnárodní výměny, komparativních studií a setkání . Program PROGRESS rovněž podporuje velké sítě EU, včetně (mimo jiné) sítě EUROCITIES .

Sociální agenda EUV roce 2010 bude sociální agenda redefinována s tím, že jejím rámcovým cílem má být modernizace evropského sociálního modelu a zajištění nejen vzájemné součinnosti, ale i posílení ekonomických, zaměstnanostních a sociálních strategií a politik . Za účelem dosažení cílů uvedených v agendě využívá Evropská komise kombinaci strategických nástrojů, včetně legislativy, sociálního dialogu a spolupráce, nástrojů pro financování a spolupráce mezi členskými státy .

Sociální ochrana EU a proces sociálního začleňováníProstřednictvím tohoto procesu koordinuje a podporuje Evropská unie členské státy v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení a reformy jejich systémů sociální ochrany na bázi vzájemné výměny strategií a předávání znalostí . Tento proces vychází z otevřené metody koordinace (OMK) .


Sociální otevřená metoda koordinace Tato metoda, často nazývaná sociální OMK, představuje rámcový přístup ke koordinaci mezivládních strategií, čímž umožňuje přijímání strategických rozhodnutí na úrovni jednotlivých států a zajišťuje možnost dobrovolné spolupráce . Metoda OMK je rozvržena do tříletých cyklů a skládá se z několika klíčových prvků: společných cílů, národních strategických zpráv o sociální ochraně a sociálním začleňování, společných zpráv o sociální ochraně a sociálním začleňování a společných ukazatelů .

Společné cíleV kontextu sociální OMK se členské státy shodly na společných cílech . Na základě těchto společných cílů jsou pak v jednotlivých členských státech sestaveny národní akční plány . Způsob dosažení těchto cílů závisí pouze na členských státech .

Společné zprávy o sociální ochraně a sociálním začleňováníKaždý rok sestaví Evropská komise a Rada ministrů společnou zprávu o sociální ochraně a sociálním začleňování . Na základě hodnocení národních strategických zpráv popisuje vývoj národních strategií a definuje klíčová poselství týkající se všech členských států .

Výbor pro sociální ochranu (SPC) EUProces sociální politiky EU koordinuje Výbor pro sociální ochranu . Tato skupina sestává ze dvou delegátů vlád jednotlivých států a dvou zástupců Evropské komise . Jejím úkolem je sledování sociálních trendů a rozvoj strategií sociální ochrany, podpora výměny poznatků, zkušeností a informací o dobré praxi, sestavování zpráv, formulace názorů nebo jiné činnosti v rámci jejích kompetenčních oblastí .

Vzájemné hodnocení (Peer Review)V procesu vzájemného hodnocení využívají kolegové a

odborníci pracující v podobných podmínkách své znalosti a zkušenosti za účelem vzájemného hodnocení a sdílení poznatků získaných při práci . Tato metoda, běžně užívaná v akademickém kontextu, se uplatňuje stále častěji i v jiných oblastech .

Vzájemné hodnocení v oblasti sociální ochrany a sociálního začleňováníVzájemné hodnocení v oblasti sociálního začleňování zahrnuje sérii seminářů, na které zvou zástupci vlád jednotlivých států své kolegy z jiných členských států za účelem zhodnocení současné politiky, programu nebo struktury institucí . V rámci prvního kroku vzájemného hodnocení sepíše hostitelská vláda krátkou zprávu o dané politice, na základě které sestaví nezávislý odborník druhou zprávu, v níž uvede tuto strategii do širšího kontextu . S odkazem na toto hodnocení sepíší zástupci ostatních vlád komentáře včetně informací ohledně situace ve vlastních zemích . Poté se sejdou a prostřednictvím návštěv konkrétních lokalit, dodatečných prezentací a diskuzí se blíže seznámí se strategiemi hostitelských zemí . V rámci třetího a posledního kroku tohoto procesu jsou hostitelům předloženy komentáře a doporučení, která mohou využít pro zlepšení své praxe .


Tuto publikaci podporuje Evropský komunitní program zaměstnanosti a sociální solidarity (2007–2013) . Tento program byl zřízen za účelem finanční podpory plnění cílů Evropské unie v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí, jak jsou stanoveny v sociální agendě .

Cílem programu PROGRESS je tedy:■ poskytování analýzy a strategického poradenství pro oblast zaměstnanosti, sociální solidarity a politiky rovnosti pohlaví;■ sledování a zpracovávání zpráv ohledně zavádění legislativy EU a strategií v oblasti politiky zaměstnanosti, sociální solidarity a rovnosti pohlaví;■ podpora přenosu politik a strategií, předávání poznatků a vzájemné podpory mezi členskými státy ohledně cílů a priorit EU; a■ zprostředkovávání pohledů a názorů zainteresovaných subjektů a společnosti obecně .

Podrobnější informace naleznete na:www .ec .europa .eu/social/main .jsp?catId=327&langId=cs

Informace uvedené v této publikaci nemusí nutně odrážet stanovisko či postoj Evropské komise .

Autoři zprávy:Simon Guentner, vedoucí zástupce pro politiku EUROCITIES – sociální záležitosti, Anna Drozd, programová zástupkyně EUROCITIES – sociální začleňování, Rory Moody, zástupce pro komunikaci EUROCITIES – Inclusive Cities

EUROCITIESSquare de Meeûs 1, B-1000 Brusel, BelgieTelefon: +32 2 552 08 88 www .eurocities .eu

PROGRESS© září 2009

Open Method of Coordination_Czech

Documents