Dluhov Dluhov á á krize v krize v euroz euroz ó ó n n ě ě a a č č esk esk á á ekonomika ekonomika Diskusní snídaně, Slovensko-česká obchodní komora Praha, 26. března 2012 Miroslav Singer Miroslav Singer guvern guvern é é r, r, Č Č esk esk á á n n á á rodn rodn í í banka banka
24
Embed
Český název přednášky/akce - cnb.cz fileDluhová krize v eurozón ě a č eská ekonomika Diskusní snídan ě, Slovensko-č eská obchodní komora Praha, 26. března 2012. Miroslav
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
DluhovDluhováá
krize v krize v eurozeurozóónněě a a ččeskeskáá
ekonomika ekonomika
Diskusní
snídaně, Slovensko-česká obchodní
komora
Praha, 26. března 2012
Miroslav SingerMiroslav Singer guvernguvernéér, r, ČČeskeskáá
nnáárodnrodníí
bankabanka
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 2
ObsahObsah
•
Příčiny krize v eurozóně
a nejnovější
vývoj •
Makroekonomický vývoj v ČR
•
Prognóza ČNB a zátěžové
testy bankovního sektoru (únor 2012)
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 3
TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny
1/21/2
1. Strukturální
nesourodost eurozóny
Eurozóna
nikdy nebyla a není
optimální
měnovou oblastí; během krize se od ní
ještě
více vzdálila; země
jako Portugalsko a Řecko
mají
nízkou konkurenceschopnost ( záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu) a některá
chráněná
domácí
odvětví
Euro podněcovalo divergenci: přehřívání
některých „periferních“ ekonomik (nízké
reálné
úrokové
sazby) a pomalejší
růst „jádra“
Eurozóna
sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu: kapitál proudil do ekonomik, které
sice nabídly vyšší
úrokový
výnos ale pouze za cenu vyššího rizika
V období
rychlého růstu před krizí
nebyla strukturální nesourodost eurozóny
tak zjevná; během krize se
však společná
měna stala překážkou růstu méně vyspělých zemí
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 4
Vývoj HDP ve vybraných zemVývoj HDP ve vybraných zemíích EMU ch EMU (meziro(meziroččnníí
zmzměěna v %)na v %)
Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné
fázi cyklu než
Řecko a Portugalsko
Pramen: Eurostat
3,7
1,5 1,5
-0,4 -0,1
1,4
-3,5
3
1,7
0,20,9 0,7
-1,5
-6,8-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
Německo Francie Itálie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko
mez
iročn
í změn
a v
%
2010 2011
Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 5
Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná
úroková sazba, zemím periferie by odpovídala záporná
sazba
Pramen: Malkin
I., Nechio
F., U.S. and
Euro-Area Monetary
Policy
by Regions, FRBSF Economic
Letter, Feb. 2012
cílová sazba
pro EMU
Taylorovo
pravidlo pro periferní
země
Taylorovo
pravidlo pro země
jádra%
OneOne
sizesize
fitsfits
allall? ? TaylorovoTaylorovo
pravidlo v pravidlo v eurozeurozóónněě: j: jáádro versus periferie dro versus periferie
Jednoduchá
verze Taylorova
pravidla: cílová
sazba = 1 + 1,5 x inflace –
1 x mezera nezaměstnanosti
Země
jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko
Země
periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 6
TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny
2/22/2
2. Institucionální
rámec (a pravidla fungování
unie):
Nedefinoval způsob řešení
krize; neznal institut exitu země
z EMU
Porušování
pravidel (SGP); bagatelizace problémů; podcenění
rizik3. Fiskální
vývoj
Před krizí: strukturální
deficity; vysoká
míra zadlužení
(latentní problém, který byl v období
rychlého růstu přehlížen)
Během krize: cyklické
schodky + podpora ekonomiky rychlý růst zadlužení
riziko roztočení
dluhové
spirály a pádu do dluhové
pasti (Řecko) riziko nákazy Krize eurozóny
je dlouhodobá
a má
více příčin;
od 2010 má
především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální
nedisciplinovanosti před krizí
a nízké
výkonnosti některých ekonomik
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 7
VlVláádndníí
deficity a dluhy v deficity a dluhy v eurozeurozóónněě (2006 (2006 ––
2013; jako % HDP)2013; jako % HDP)
Přestože se deficity po roce 2009 snižují
a budou snižovat, vládní
dluh dále poroste
Pramen: Eurostat, MMF
60
65
70
75
80
85
90
95
-7 -6 -5 -4 -3 -2 -1 0
Deficit/HDP v %
Dlu
h/H
DP
v %
2006
2007
2008
2009
2010
20112012
2013
Pozn. 2011: předběžný údaj; 2012 a 2013: prognóza
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 8
ZhorZhorššovováánníí
situace bsituace běěhem roku 2011 hem roku 2011 •
Souběh událostí:
Fiskální
stimulace ekonomik během krize a hospodářské
poklesy rychle zhoršovaly situaci veřejných financí
Ve finančním sektoru přetrvávala vysoká
rizika a nejistoty (pomalý deleveraging, nedostatečná
kapitalizace, vládní
dluhopisy v rozvahách)
Negativní
zpětné
vazby mezi: 1) ochablou reálnou ekonomikou, 2) rychle se zadlužujícími státy a 3) zranitelným finančním sektorem
Politici vyvolávali dojem, že si nejsou dostatečně
vědomi závažnosti problémů
(opakované
summity, nepodložené
sliby, kupování
času)
Různé
stabilizační
balíčky a podpůrné
fondy nepovažovaly trhy za důvěryhodné
a postačující
k řešení
problému
Některé
země
“narazily“
na dluhovou bariéru (financování
vlád na trzích) a v eurozóně
koncem
roku 2011 eskalovalo
napětí
a nejistoty
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a česká ekonomika 9