OBNOVA LESA NA KALAMITNÍ CH HOLIN ÁCH Vznik kalamitních holin a obtííe s jejich obnovou jsou v souuasnosti aktuálním problémem, který musí vlastníci a správci lesa asto i s nemalými obtííemi eeit. Kalamitní holiny se zpravidla vyznaaují ménn ppíznivými mikroklimatickými a ppdními podmínkami a zvýýeným rizikem výskytu agresivní buuenn, omezujících obnovu a odrrstání následného porostu. Vzhledem k ploonému rozsahu a neppíznivým rrstovým podmínkám na kalamitních holinách je jejich jednorázová obnova asto spojena s technologickými pro blémy, vysokými vstupními náklady a omezenou úspppností. Ummlá obnova je zpravidla opakovann vyleppována a následná péée je komplikovaná. BBBný postup obno vy lesa na kalamitních holinách, j ednorázová obnova porostt pomocí ddevin cílové druhové skladby , vede k tvorbb ploonn rozsáhlých, stejnovvkých porostt s omezenou výýkovou diferenciací, které nemohou do budoucna zajistit odpovídající stabilitu a vitalitu novv vytvááených porostt. Jaké ddeviny a jaký ppstební postup vvak volit na kalamitních holinách asto i o rozloze nnkolika hektarr? eeení pro obnovu kalamitních holin nabízí nejen sama ppíroda, ale i dlouholeté zkuuenosti lesníkk z minulých rozsáhlých kalamit. Pro vlastníky lesa mmme být výhodná a zajímavá moonost obnovy lesa pomocí dvoufázové obnovy s vyuuitím pionýrských nebo -li ppípravných ddevin. e e ení nabí zí sam a p p í r oda... Antonín Martiník, lesnická práce/2018
11
Embed
OBNOVA LESA NA KALAMITNÍ CH HOLIN ÁCH 2020/obnova... · 2020. 1. 22. · asto spojena s technologickými pro blémy, vysokými vstupními náklady a omezenou úsp aností. Um lá
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
OBNOVA LESA NA KALAMITNÍ CH HOLIN ÁCH
Vznik kalamitních holin a obtí e s jejich obnovou jsou v sou asnosti aktuálním problémem, který musí vlastníci a správci lesa asto i s nemalými obtí emi e it. Kalamitní holiny se zpravidla vyzna ují mén p íznivými mikroklimatickými a p dními podmínkami a zvý eným rizikem výskytu agresivní bu en , omezujících obnovu a odr stání následného porostu.
Vzhledem k plo nému rozsahu a nep íznivým r stovým podmínkám na kalamitních holinách je jejich jednorázová obnova asto spojena s technologickými pro blémy, vysokými vstupními náklady a omezenou úsp ností. Um lá obnova je zpravidla opakovan vylep ována a následná pé e je komplikovaná.
B ný postup obno vy lesa na kalamitních holinách, j ednorázová obnova porost pomocí d evin cílové druhové skladby , vede k tvorb plo n rozsáhlých, stejnov kých porost s omezenou vý kovou diferenciací, které nemohou do budoucna zajistit odpovídající stabilitu a vitalitu nov vytvá ených porost .
Jaké d eviny a jaký p stební postup v ak volit na kalamitních holinách asto i o rozloze n kolika hektar ?
e ení pro obnovu kalamitních holin nabízí nejen sama p íroda, ale i dlouholeté zku enosti lesník z minulých rozsáhlých kalamit. Pro vlastníky lesa m e být výhodná a zajímavá mo nost obnovy lesa pomocí dvoufázové obnovy s vyu itím pionýrských nebo -li p ípravných d evin.
e ení nabí zí sama p í r oda...
Antonín Martiník, lesnická práce/2018
DVOUFÁZOVÁ OBNOVA LESA Postup dvoufázové obnovy vyu ívá funkci p ípravného porostu, od kterého se o ekává rychlé vytvo ení porostního zápoje, a tím sní ení extremity klimatu holých ploch (omezení p ímého slune ního zá ení, teplotních extrém , sní ení rychlosti proud ní v tru), o mezení konkurence bu en , udr ení nebo zlep ení podmínek svrchních p dních vrstev (úprava vodního re imu, proko en ní, sní ení rizika eroze p dy). Omezení bu en také sni uje výskyt my ovitých hlodavc .
Práv úprava porostního prost edí je na kalamitních holinách nezbytná pro úsp né vná ení stanovi tn náro n j ích cílových d evin.
Krom rychlosti a nízkonákladovosti, s kterou jsou pioný i schopni znovuvytvo it porostní prost edí, lze tyto d eviny p stovat i s cílem ryze hospodá ským, kterým je rychlé dosa ení zu itkovatelné d evní hmoty.
Kvalitní a vitální stromy p ípravného porostu mohou být do asn za len ny do následného porostu cílových d evin jako jednotlivá p ím s se zkrácenou dobou obmýtí.
Prostorové a a sové rozlo ení obnovy cílových d evin, které p i vhodné p stební pé i umo ní vznik diferencovaných porost , bude mít významný pozitivní dopad na obnovení stability budoucího lesa.
www.vulhm.cz/lesnicky_pruvodce , foto:Lesnická práce
P Í PRAVNÉ D EVI NY Mezi p ípravné d eviny pat í druhy s rychlým r stem v mládí, schopné p irozen osídlit i extrémní podmínky holých ploch a také na nich odr stat.
Nej ast ji se v podmínkách R jedná o b ízy, je áb, ol e, topoly, vrby a mod ín, na konkrétních stanovi tích i smrk a borovici.
Krom rychlosti a nízkonákladovosti, s kterou jsou pioný i schopni znovuvytvo it porostní prost edí, lze tyto d eviny p stovat i s cílem ryze hospodá ským, kterým je rychlé dosa ení zu itkovatelné d evní hmoty.
1 2
3
4 5
1 B íza b lokorá (Betula pendula) 2 Ol e lepkavá (Alnus glutinosa)
Alternativou p irozené obnovy je um lá obnova síjí rozhozem semen na sníh nebo také na podzim t sn p ed sn hovou pokrývkou, p ípadn vyu ití plodonosných v tví. Nezbytným p edpokladem pro úsp nou obnovu b ízy síjí je naru ení p dního krytu.
R stová dynamika b ízy na holin po úsp ném zalo ení porostu umo uje ji ve dvou a t ech letech hovo it o zaji t né holin . Velice záhy, rámcov ji za p t let od vzniku holiny, lze s úsp chem vyu ívat krytu p ípravného porostu. Vkládání cílových d evin m e za ít po dvou a t ech letech a m e pokra ovat v irokém asovém rozmezí.
Kone n cílem na omezené ásti plochy m e být i dop stování b ízy do stádia cílových dimenzí . Vzhledem ke krátkov kosti b ízy lze o cílových dimenzích hovo it ji velmi záhy, a to ve 30 a 60 letech. Primárním cílem by nem ly být isté b ezové porosty.
B íza vytvá í dobrou sm s s borovicí i v úrovni, ob d eviny ma jí podobnou r stovou strategii, o lehávání borovici nevadí. Jakmile se b íza ve sm si se smrkem dostane do nadúrovn , ustane i známé o lehávání smrk .
B Í ZA t ypi cký pionýr
B íza je typický pionýr s vlastnostmi adaptovanými pro r st na holé plo e, na rozdíl od v t iny na ich cílových hospodá ských d evin, pro n není holina vhodným stanovi t m. Nejlépe se b íza zmlazuje na minerální p d , ra elin , p ípadn vrstv humusu. Naopak málo úsp ná je obnova b ízy na zabu en lých plochách a v ude tam, kde hrozí prosychání vrchního horizontu (hrabanka, t pka).
Antonín Martiník, Milan Ko uli , Lesnická práce/2019
Javor horský
Buk lesní
Dub letní
Jedle b lokorá
CÍ LOVÉ D EVINY
Smrk ztepilý
Dlouhodobou stabilitu lesa nám nep inese v t í podíl listná i introdukovaných d evin v druhové skladb nov zakládaných porost , pokud ne u iníme zm nu v samotném zp sobu obhospoda ování na ich les . O dosa ení vy í stability lesa v kových t íd se pokou ely generace lesník p ed námi, ani by dosáhly n jakého podstatného úsp chu.
Kdy hovo ím o zm n , nemyslím tím pouhé kosmetické úpravy týkající se les a v kových t íd, ale radikální zm nu spo ívající v zavr ení tohoto zp sobu obhospoda ování lesa.
STABI LI TA LESA aneb
zm na dr uhové skl adby nesta í Ing. Miloslav Singer K rovec je v tom nevinn (Lesnická práce 1/2019) - ZKRÁCENO
Pokud stinnou d evinu vysadíme na slunnou paseku, dochází k její genomové deformaci. To platí p edev ím u smrku, s jeho schopností p izp sobit se tak ka ka dému prost edí, ov em za cenu p em ny genotypu z klimaxového za pionýrský. Zatímco klimaxové d eviny by nem ly mít problém do ívat se 300 a 600 let, my nedoká eme asto d op stovat smrk ani do 100 rok .
Respektujme tedy, e klimaxové druhy na paseku nepat í.
Smrk na paseku nepat í ?
K rovec je v tom nevinn
Stresory jako k rovec, václavka, teplo i sucho jsou sice bezprost ední p í inou hynutí strom , ale stojí a na samém konci procesu, který samoz ejm nevyvolaly.
Obvi ovat je tedy z p í iny ch adnutí na ich les je pon kud nep esné a mo ná i nespravedlivé.
Les v kových t íd siln omezil i zcela zablokoval miliony let trvající tok genetických informací, kterým p íroda realizuje své evolu ní cíle. Plantá nické p stování lesa vytvo ilo jakousi pomyslnou hráz, kterou p íroda musí rozmetat pokud nechce rezignovat na své evolu ní zám ry. A v te, e na n nerezignovala, a ani rezignovat nikdy nehodlá.
Ano, disturbance jsou jedinou mo ností p írody, jak zjednat nápravu. Je tedy nutné chápat je nikoliv jako pohromu, ale jako zp sob komunikace p írody s námi. To, co se nám sna í ji tak dlouho a dosud marn sd lit, je, e to, co d láme, d láme patn . Podle zna ného nárustu nahodilých t eb z posledních let tak lze s trochou nadsázky jen konstatovat, e p írod dochází trp livost.
Dobrá zpráva p íroda to nevzdá
P Í PRAVA P DY Jestli e na kalamitní holin není p ítomna p irozená obnova a p istupuje se k um lé obnov , je pro úsp nou obnovu nezbytná p edchozí p íprava p dy.
Po skon ení t by a odvezení d evní hmoty následuje odklizení pot ebních zbytk , klestu. Úklid klestu se tak d je bu pálením na obnovované plo e, odvozem nebo jeho se t pkováním s ponecháním na plo e.
P íprava p dy p ed zalesn ním s pou itím p dní lesní frézy i mul ova e
Úklid pot ebních zbytk z obnovované plochy pálením, odvozem a t pkováním klestu
Na stanovi tích s vy ím potenciálem zabu en ní a tam, kde ji do lo k rozvoji p ízemní vegetace je nutná velmi razantní mechanická p íprava p dy, spo ívající v obna ení svrchních vrstev p dy (tzv. skarifikace p dy).
Chemické látky (herbicidy) se uplat ují zejména z a ú elem intenzivní, opakované likvidace bu en .
UM LÁ OBNOVA LESA V ude tam, kde není na kalamitní holin p ítomna p irozená obnova, p istupuje se k obnov um lé. Nejroz í en j ím zp sobem obnovy lesa je výsadb a ve kolce vyp stovaný mi sazenicemi.
P i obnov kalamitních holin se m e v edle výsadby dob e uplatnit také síje. Náklady na p ípravu p dy a následnou pé i o porosty jsou p i pou ití síje ve srovnání s výsadbou zpravidla srovnatelné. U síje p itom odpadají náklady na sadební materiál a vlastní výsadbu. Síje se uplat uje hlavn u obnovy listnatých d evin. Dobrých výsledk se dosahuje nap . u dubových síjí, v p ípad pionýrských d evin je výhodné vyu ít síji b ízy. B ízu lze vysévat od podzimu a do pozdního p edja í a semenná surovina je po obnovované plo e rozptýlena rozhozem, bez dal ího zásypu.
Prost edky a technologie pou ité pro um lé zalesn ní se volí podle druhu pou itého sadebního materiálu a konkrétních stanovi tních podmínek.
Rýhový zales ovací stroj
Zemní vrták k sázení stromk
Saze e na obalovanou sadbu
Plochý saze na t rbinovou výsadbu
Motykosekery
Vkládáme dva aludy do jamky hluboké 2 4 cm. Síje post ikujeme herbicidem pouze na za átku jara, kdy je t nedochází k praskání pupen dubových semená k . P i úsp né aplikaci herbicid síje neo ínáme.
Velmi rychlé zaji t ní kvalitní listnaté kultury v t etím roce po výsadb , zna ná úspora náklad v p stební innosti a o 60% oproti klasickému postupu zalesn ní dvouletou sazenicí , men í náro nost na vyu ití pracovních sil a dal í jsou nesporné výhody p edur ující obnovu lesa dubovými síjemi k pou ívání ve v t ím rozsahu.
Zatímco sazenice obecn první 2 a 3 roky po výsadb prod lávají ok z p esazení, tzv. sedí ne obnoví sv j ko enový systém, dubové síje v prvním roce po výsevu dosahují vý ky 10 - 25 cm, v druhém roce ji 25 50 cm a ve t etím roce ji v t ina jedinc dosahuje vý ky 70 cm a více. Ve tvrtém roce m e v t ina sazeni c dosahovat vý ky kolem 130 cm.
Vysévat aludy doporu ujeme na ja e, podzimní výsevy jsou ohro eny po kozením my ovitými hlodavci. aludy o et ené fungicidním p ípravkem vyséváme do p ipravené p dy, do naoraných, nebo zran ných pruh ve sponu 1 x 0,70 m.
Pavel Urban, Lesnická práce 9/01
OBNOVA LESA
DUBOVÝMI SÍJEMI
OCHRANA P ED ZV Í Pé e o následný porost spo ívá zejména v ochran proti kodám zv í.
Drát ná oplocenka D ev ná oplocenka
Nát r repelentem proti zimnímu okusu Mechanická individuální
ochrana odrostk
Chemická ochrana proti my ovitým
Plastový chráni terminálu
Ochranná spirála proti vytloukání
JAKÁ BUDE DRUHOVÁ SKLADBA BUDOUCÍCH LES ?
Základním kritériem pro správnou volbu d eviny je charakter stanovi t , který je ur en kombinací p dních vlastností a vegeta ního stupn (nadmo ská vý ka) . Klí ovým znakem p irozených ekosystém s p irozenou druhovou skladbou je ivotní trvalost a stabilita.
Prvo adým úkolem lesního hospodá e tak je usilovat o to, aby se reálné druhové slo ení lesa co nejvíce p iblí ilo potenciální p írodní vegetaci.
(Otakar Holu a, seminá SSL, Kraj Vyso ina 2019 )
Ekologicky p ípustné zastoupení smrku P irozené zastoupení smrku