Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance OBCHODOVÁNÍ NA BCPP Trading on the Prague Stock Exchange Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Autor: Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ, Ph.D. Bc. Jiří KNAP Brno, 2015
Masarykova univerzi ta
Ekonomicko-správní fakulta
Studijní obor: Finance
OBCHODOVÁNÍ NA BCPP
Trading on the Prague Stock Exchange
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Autor:
Ing. Gabriela OŠKRDALOVÁ, Ph.D. Bc. Jiří KNAP
Brno, 2015
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí
Akademický rok 2013/2014
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro: KNAP Jiří
Obor: Finance
Název tématu: OBCHODOVÁNÍ NA BCPP
Trading on the Prague Stock Exchange
Z á s a d y p r o v y p r a c o v á n í :
Cíl práce:
Analyzovat obchodování na Burze cenných papírů Praha, na základě získaných poznatků
formulovat doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu vyuţití výhod a
omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných papírů
Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty.
Postup práce a použité metody:
Charakteristika Burzy cenných papírů Praha, vymezení trhů a způsobů obchodování, analýza,
identifikace výhod a nevýhod, komparace s vybranými burzovními trhy, formulace závěrů a
doporučení pro investory, emitenty a Burzu cenných papírů Praha.
Pouţité metody:
komparace, analýza, syntéza, deskripce.
Rozsah grafických prací: dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh: 60 – 80 stran
Seznam odborné literatury:
JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 656 s. ISBN 978-80-
247-2963.
REJNUŠ, Oldřich. Finanční trhy. Třetí rozšířené. Ostrava: Key Publishing, 2011. 690 s.
Ekonomie. ISBN 978-80-7418-128-3.
JÍLEK, Josef. Finanční trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 648 s. ISBN 978-80-
247-1653.
VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2011. 789 s.
ISBN 9788073576479.
MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2., aktualiz a rozš. vyd. Praha: Ekopress, 2011. 520 s.
ISBN 9788086929705.
Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce: 5. 3. 2013
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu
akademického roku.
…………………………………… …………………………………………
vedoucí katedry děkan
V Brně dne 5. 3. 2013
Jméno a př í jmení autora: Jiří Knap
Název diplomové práce: Obchodování na BCPP
Název práce v anglič t ině: Trading on the Prague Stock Exchange
Katedra: financí
Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová, Ph.D.
Rok obhajoby: 2015
Anotace
Předmětem diplomové práce „Obchodování na BCPP“ je analyzovat obchodování na Burze
cenných papírů Praha. Na základě získaných poznatků jsou formulována doporučení pro
investory a emitenty vedoucí k maximálnímu vyuţití předností a minimalizaci nevýhod
obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných papírů Praha přispívající
ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty. První část práce se zabývá teoretickým
vymezením burzy cenných papírů se zaměřením na situaci v České republice. Práce dále
charakterizuje Burzu cenných papírů Praha, vymezuje její trhy a způsoby obchodování
s orientací na nově zavedenou obchodní platformu Xetra. Třetí část práce analyzuje vývoj
burzovních ukazatelů a provádí jejich komparaci s vybranými burzami. Závěrečná část je
věnována shrnutí dosaţených poznatků a formulaci doporučení.
Annotation
The subject of the master´s thesis called "Trading on the Prague Stock Exchange" is
an analysis of trading on the Prague Stock Exchange. Based on this knowledge are formulated
recommendations for investors and issuers to maximize utilization of the advantages and
minimize the disadvantages of trading on the Prague Stock Exchange and Prague Stock
Exchange contributing to increasing its attractiveness for investors and issuers. The first part
deals with the theoretical definition of the stock exchange with a focus on the situation in the
Czech Republic. Another part of the master´s thesis characterizes the Prague Stock Exchange,
defines its markets and trading methods with a focus on newly established trading platform
Xetra. The third part analyzes the development of exchange of indicators and their
comparison with selected exchanges. The final section is devoted to a summary of the
findings and make recommendations.
Klíčová slova
burza, Burza cenných papírů Praha, RM-Systém, Varšavská burza cenných papírů, akcie,
srovnání, primární emise akcií, indikátory, doporučení
Keywords
stock exchange, Prague Stock Exchange, RM-System, Warszaw Stock Exchange, share,
comparison, Initial Public Offering, indicators, recommendations
Prohlášení
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Obchodování na BCPP vypracoval samostatně pod
vedením Ing. Gabriely Oškrdalové, Ph.D. a uvedl v ní všechny pouţité literární a jiné odborné
zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními
akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 5. ledna 2015
v las tno ručn í podp i s au to ra
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Gabriele Oškrdalové, Ph.D. za poskytovanou
podporu, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové
práce. Rovněţ bych chtěl poděkovat svým blízkým za jejich podporu, kterou mi během studia
na vysoké škole poskytli.
Obsah
Úvod ......................................................................................................................................... 11
1 Burza a její funkce ........................................................................................................... 13
1.1 Vymezení a základní charakteristiky burzy ........................................................................... 13
1.2 Základní burzovní ukazatele a indikátory .............................................................................. 14
1.2.1 Burzovní ukazatele ......................................................................................................... 14
1.2.2 Burzovní indikátory ....................................................................................................... 15
1.3 Funkce burzy .......................................................................................................................... 16
1.4 Legislativní rámec a organizace českého trhu s cennými papíry ........................................... 17
2 Burza cenných papírů Praha .......................................................................................... 21
2.1 Historie ................................................................................................................................... 21
2.2 Orgány a struktura burzy ........................................................................................................ 23
2.3 Členství na burze .................................................................................................................... 25
2.4 Trţní segmenty ....................................................................................................................... 26
2.4.1 Prime market .................................................................................................................. 28
2.4.2 Standart Market .............................................................................................................. 30
2.4.3 Start Market .................................................................................................................... 31
2.4.4 Trh dluhopisů ................................................................................................................. 32
2.4.5 Trh strukturovaných produktů ........................................................................................ 33
2.5 Burzovní poplatky .................................................................................................................. 33
2.6 Obchodování na BCPP ........................................................................................................... 34
2.6.1 Obchodní systém Xetra .................................................................................................. 35
2.6.2 Změny v obchodování v Xetra v porovnání se SPAD a KOBOS .................................. 35
2.6.3 Shrnutí změn v obchodování .......................................................................................... 42
2.6.4 Zavedení obchodního systému Xetra na BCPP, jeho cíle a důvody .............................. 43
2.6.5 Zhodnocení naplnění cílů zavedením Xetra ................................................................... 44
3 Analýza obchodních dat na Burze cenných papírů Praha a jejich komparace
s vybranými burzami ...................................................................................................... 49
3.1 RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. .................................................................... 49
3.1.1 Trţní struktura a předmět obchodování na RMS ........................................................... 49
3.1.2 Poplatky stanovené RMS ............................................................................................... 50
3.2 Varšavská burza cenných papírů ............................................................................................ 51
3.2.1 Trţní struktura a předmět obchodování na WSE ........................................................... 51
3.2.2 Poplatky stanovené WSE ............................................................................................... 54
3.3 Shrnutí a porovnání s BCPP ................................................................................................... 57
3.4 Analýza základních burzovních ukazatelů ............................................................................ 61
3.4.1 Emise akcií .................................................................................................................... 61
3.4.2 Objemy obchodů ............................................................................................................ 65
3.4.3 Trţní kapitalizace ........................................................................................................... 69
3.4.4 Burzovní indikátory ....................................................................................................... 73
4 Výhody a nevýhody obchodování na Burze cenných papírů Praha a formulace
doporučení ........................................................................................................................ 77
4.1 Shrnutí poznatků .................................................................................................................... 77
4.2 Doporučení pro Burzu cenných papírů Praha ........................................................................ 79
4.3 Doporučení pro emitenty ....................................................................................................... 80
4.4 Doporučení pro investory ...................................................................................................... 80
Závěr ........................................................................................................................................ 83
Seznam použitých pramenů a literatury .............................................................................. 85
Seznam tabulek ....................................................................................................................... 89
Seznam grafů ........................................................................................................................... 90
Seznam obrázků ...................................................................................................................... 91
Seznam schémat ...................................................................................................................... 92
Seznam příloh .......................................................................................................................... 93
11
Úvod
Burza cenných papírů pro mě jiţ nějakou dobu představuje zajímavé téma zejména z pohledu stát se
osobně v budoucnu nezávislým investorem. Pro rozšíření znalostí a poznatků z této oblasti jsem zvolil
i téma své diplomové práce. Zaměření se na obchodování na Burze cenných papírů Praha přirozeně
vyplynulo mimo jiné i ze změn, které se na praţské burze během posledních několika let udály.
Na úvod povaţuji za podstatné vymezit samotný trh cenných papírů. Dle Musílka „trhem cenných
papírů rozumíme systém ekonomických vztahů a institucí zprostředkujících soustředění, alokaci
a realokaci volným peněžních prostředků prostřednictvím cenných papírů nebo instrumentů, které jsou
odvozeny od různých finančních instrumentů“.1 Dle této formulace tedy burza cenných papírů patří
mezi instituce trhu cenných papírů a jinak řečeno představuje místo, které na jedné straně přitahuje
subjekty (emitenty cenných papírů), jeţ potřebují získat dodatečný kapitál pro své podnikatelské
aktivity, a na druhé straně láká investory, kteří mají snahu co nejvhodněji umístit a zhodnotit své volné
finanční prostředky.
Burza cenných papírů platí za nepostradatelnou instituci kaţdé vyspělé trţní ekonomiky a vstupem
dalších nových společností na burzovní trhy plní svou roli v zajišťování přílivu nového kapitálu a tím
pádem konkuruje komerčním bankám ve financování společností. Mimo to umoţňuje široké veřejnosti
participovat na zisku, ale tím i vedení firem kótovaných na burze. Burza cenných papírů,
resp. burzovní indikátory a data vyplývající z burzovních obchodů jsou odrazem a měřítkem
ekonomického zdraví daného státu.2
Po dlouhých desetiletích, kdy ekonomika v naší zemi byla socialistickým reţimem nastavena
na centrálně plánovanou, došlo ke vzniku novodobého kapitálového a tedy i burzovního trhu teprve
poměrně nedávno, na začátku 90. let minulého století. V roce 1993 vznikla Burza cenných papírů
Praha a.s. (dále jen BCPP) a v témţe roce byl zaloţen také RM-Systém jako trh mimoburzovní.
Tato práce si klade za cíl provést analýzu obchodování na Burze cenných papírů Praha, na základě
získaných poznatků formulovat doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu vyuţití
výhod a omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných papírů
Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty. Pro získání cenných poznatků
napomáhajících k dosaţení poţadovaného cíle charakterizuji BCPP, vymezím trhy a způsoby
obchodování, identifikuji výhody a nevýhody. Dále provedu komparaci s vhodně zvolenými
burzovními trhy. Vzhledem k omezenému rozsahu diplomové práce a šíře záběru stanoveného tématu
1 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha. Ekopress. 2011. s. 31. ISBN
9788086929705. 2 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 48. ISBN 978-80-7357-
297-6.
12
se budu soustředit na obchodování akcií, jako představitele nejlikvidnějších cenných papírů
obchodovaných na burzách. Jedinou výjimku učiním při analýze trţní struktury BCPP, kde se zmíním
i o obchodování dluhopisů a strukturovaných produktů, abych sumarizoval vymezení struktury trhů
a předmět obchodování na praţské burze.
Pro dosaţení definovaného primárního cíle ještě potřebuji stanovit dílčí cíle. Těmi jsou:
- Charakteristika BCPP a vymezení trţních segmentů
- Nasazení obchodní platformy Xetra a jeho zhodnocení
- Analýza burzovních ukazatelů a indikátorů na BCPP
- Komparace BCPP s vybranými burzovními trhy
- Zhodnocení výhod a nevýhod obchodování na BCPP
Shrnutí dílčích cílů provedu pro přehlednost v závěru kaţdé z kapitol.
V první části práce bude teoreticky vymezena burza cenných papírů spolu s její charakteristikou
a funkcemi, které na kapitálovém trhu plní. V dalším sledu stručně představím český kapitálový trh se
zacílením na trh burzovní jako jeho část, kterou se v této práci zabývám (Kapitola 1). Na tuto úvodní
teoretickou pasáţ jiţ naváţe samotná analýza dílčích oblastí BCPP (Kapitola 2). Další část práce bude
věnována komparaci BCPP s burzou RM-Systém a Varšavskou burzou cenných papírů (Kapitola 3)
zaměřené především na oblasti burzovního trhu, které mají nejpodstatnější vliv na relevantní
identifikaci výhod a nevýhod spojených s obchodováním na BCPP a také na formulaci doporučení pro
osoby zainteresované svou činností na BCPP, coţ bude náplní poslední části této práce (Kapitola 4).
Výběr burz cenných papírů pro provedení srovnání s BCPP jsem samozřejmě nezvolil náhodně. Volba
RM-Systému vyplývá ze skutečnosti, ţe tato burza představuje pro BCPP jediný konkurenční
burzovní trh v rámci České republiky. Varšavská burza cenných papírů se pro komparaci s BCPP
nabízí jednak z důvodu obdobné startovní pozice a podmínek pro znovuvytvoření fungujícího
kapitálového trhu po pádu komunistických reţimů na přelomu 90. let 20. století v obou zemích a také
z důvodu kooperace, která byla mezi těmito zeměmi důleţitá pro přechod ke svobodné a demokratické
společnosti. Zapomínat určitě nelze ani na geografickou blízkost České republiky a Polska.
Při zpracování diplomové práce budu vycházet z odborných tuzemských a zahraničních zdrojů a také
z analytických zdrojů jednotlivých burz cenných papírů. Pro naplnění cíle práce vyuţiji metody
analýzy, syntézy, komparace a deskripce, coţ deklaruje charakter tématu práce.
13
1 Burza a její funkce
V první kapitole této práce se budu zabývat burzou cenných papírů z obecného hlediska. Definuji
burzu, představím základní charakteristiky a uvedu funkce burzy. V poslední části této kapitoly
stručně vymezím současnou situaci na českém trhu cenných papírů. Zde je také na místě poznámka, ţe
kdykoliv v následujícím textu práce uvedu pojem burza, vţdy, pokud nebude uvedeno jinak, mám na
mysli burzu cenných papírů.
1.1 Vymezení a základní charakteristiky burzy
Pokud bychom chtěli nalézt jednotnou a neměnnou definici burzy, budeme zklamáni, neboť taková
neexistuje. Burzy od svého vzniku procházely a procházejí neustálým vývojem, stejně jako celý
finanční trh, a proto nelze zavést jediné platné vymezení slova burza. Lze pouţít formulaci burzy jako
„zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, kteří se osobně tváří v tvář scházejí
na přesně vymezeném místě, nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobních schůzek
a obchodují s přesně vymezenými instrumenty, přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených
pravidel a v přesně vymezeném čase.“ 3
Z obecného ekonomického hlediska burza představuje vysoce organizovanou formu trhu, kde se
uskutečňuje obchodování s přesně vymezenými instrumenty (akcie, dluhopisy, podílové listy,
deriváty, komodity a další). Nákupy a prodeje instrumentů se realizují za ceny, které vznikají střetem
nabídky a poptávky. Jednotlivé druhy obchodů a jejich uzavírání, jakoţto obecné podmínky a zásady
obchodování jsou přesně definovány burzovními pravidly a tyto musí odpovídat právním předpisům
dané země.
V dnešní době zcela dominují elektronické burzy, tedy obchodování prostřednictvím počítačových
systémů, účastníci burzovních obchodů se jiţ nepotkávají „tváří v tvář“ na burzovním parketu, ale
veškeré činnosti související s obchodováním zprostředkovává výpočetní technika. Tento způsob
obchodu s sebou přináší nezpochybnitelné výhody v podobě schopnosti uskutečnění velkého objemu
transakcí v krátkém časovém intervalu, sniţuje transakční náklady, umoţňuje rychle a jednoduše šířit
burzovní informace, a v neposlední řadě poskytuje nástroje k propojení s dalšími burzami a ostatními
subjekty kapitálového trhu.
Účast na burze je většinou postavena na tzv. klasickém členském principu, kdy pouze členové burzy
mohou uzavírat obchody. Pochopitelně nalezneme i výjimky, kde se přímého obchodování mohou
3 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 47. ISBN 978-80-7357-
297-6.
14
účastnit i jiné subjekty. Pro takovéto členství burzy definují podmínky přímého vstupu.4 Na druhé
straně nepřímými účastníky obchodování na burze jsou všichni investoři, kteří nejsou členy burzy, ale
mají o toto obchodování zájem. Obchody uskutečňují nepřímo prostřednictvím burzovního
obchodníka – člena burzy.5
Instrumenty obchodované na burze musí splňovat důleţité podmínky, musí být zaměnitelné
a zastupitelné. Aby došlo ke splnění této podmínky a tyto instrumenty se mohly stát předmětem
obchodování, podléhají tzv. standardizaci. To znamená, ţe všechna aktiva stejného druhu
obchodované na burze mají danou podobu a kvalitativní a kvantitativní vlastnosti. Instrumenty se musí
obchodovat v určitém stejném mnoţství, jejich kurz je stanoven stejným způsobem a také vypořádání
obchodů se stejnými instrumenty probíhá stejným způsobem.6
Kaţdá burza má povinnost zveřejnit dny, kdy je moţné na burze obchodovat, vydává kalendář
burzovních dní na celý rok. Dále také udává harmonogram burzovního dne, z něhoţ jasně vyplývá,
v jaký přesný čas lze uzavírat obchody s daným finančním instrumentem7 a kdy se mohou vykonávat
nebo se vykonávají další činnosti. 8 Burza rovněţ disponuje vlastní legislativou, která vymezuje
pravidla pro členství, podmínky pro přijetí finančních instrumentů k obchodování, pravidla
pro jednotlivé trţní segmenty, pravidla pro obchodování, pravidla pro vypořádání obchodů a rozsah
činnosti burzy a v neposlední řadě i poplatkový řád.9
1.2 Základní burzovní ukazatele a indikátory
V této podkapitole se krátce zastavíme u základních statistických burzovních ukazatelů a indikátorů,
se kterými se v druhé polovině této práce setkáme a budeme s nimi pracovat.
1.2.1 Burzovní ukazatele
Zřejmě nejznámějším statistickým ukazatelem burzy je burzovní index. V této práci se budu zajímat
výhradně o akciové indexy BCPP a komparovaných burz. Kaţdá burza je charakterizována burzovním
indexem, ukazatelem vývoje daného trhu jako celku (např. NASDAQ Composite 10) či jeho části
4 Příkladem takovéto burzy je i český RM-Systém. 5 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 48. ISBN 978-80-7357-
297-6. 6 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. 1. vydání. Praha: Aspi, 2007. s. 48. ISBN 978-80-7357-
297-6. 7 Např. úvodní aukce pro akcie na BCPP je v čase 8:50 – 9:00. 8 Např. zveřejňování výsledků v podobě kurzovního lístku na BCPP probíhá v 17:15. 9 K 31. 10. 2014 se obchodování na BCPP se řídí celkem čtrnácti předpisy. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Legislativa>. 10 NASDAQ Composite – National Association of Securities Dealers Automated Quotations - index, který
zahrnuje všechny akcie obchodované na trhu NASDAQ.
15
(např. DJIA11). Index představuje číselný údaj, který koncentruje pohyby nejčastěji mnoha cenných
papírů a vypovídá tak o vývojových tendencích trhu v čase. Kromě toho se burzovní indexy vyuţívají
jako měřítko výnosnosti 12 , se kterou lze porovnat úspěšnost investorova portfolia. 13 Pro výpočet
kaţdého indexu jsou burzou přesně stanovena pravidla, která například stanoví vzorec pro výpočet
indexu, kritéria pro zařazení dané akcie do výpočtu a na druhé straně také pravidla pro vyřazení. Dále
stanoví období, ve kterém dochází k výpočtu indexu nebo také jak často se aktualizuje sloţení báze
indexu.14
Burzy dále uvádějí různé objemové statistiky. Za základní z nich můţeme uvést objem obchodů, který,
jak název napovídá, udává sumu veškerých uskutečněných obchodů vyjádřený v určité měně za daný
časový interval. Objemy obchodů lze dále dělit na objemy obchodů dle investičních instrumentů.
Můţeme se také setkat se statistikou nejvíce obchodovaných emisí seřazených podle objemu obchodů
za daný časový interval. Stejným způsobem lze rovněţ zjistit objemy obchodů jednotlivých členů
burzy.
Z hlediska posouzení velikosti burzy se pouţívá veličina trţní kapitalizace akciového trhu, jejíţ
hodnota se získá součinem počtu akcií společností, které jsou na burze volně obchodovatelné,
a aktuálním kurzem akcií na trhu.
1.2.2 Burzovní indikátory
Racionálně uvaţující investor snaţící se maximalizovat zhodnocení svých finančních prostředků by si
měl před uskutečněním investice do akcií určité firmy zjistit co nejvíce informací, které mu pomohou
lépe se rozhodnout. Základem je přehled o trzích, ale jsou nutné také obecné ekonomické a finančně-
investiční znalosti, které investorovi pomohou lépe porozumět tendencím a odhadovat budoucí vývoj
v rámci těchto trhů a mezi nimi. Neméně důleţitá je znalost informací spojených s konkrétním
aktivem a firmou, která jej vydala (Např. minulý vývoj ceny daného aktiva, hospodářská situace
společnosti a její výhled do budoucna apod.). Mezi takovéto údaje patří i burzovní indikátory.
Jednou ze zásadních informací, kterou bude investor při posuzování atraktivity společnosti zvaţovat,
je dividendová výnosnost 15 dané akcie resp. dané společnosti. Dividendová výnosnost nebo
v angličtině dividend yield je jedním ze základních poměrových ukazatelů, které investor pro
posuzování vhodnosti investice potřebuje. Investora sice bude jistě zajímat absolutní výše dividendy,
11 DJIA – Dow Jones Industrial Average – index skládající se z 30 akcií amerických společností, které patří mezi
největší a nejvíce obchodované. 12 Tzv. benchmark 13 JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování, 1. Vyd. Praha: Grada. 2009. 656 s. ISBN 9788024729633. Str. 173-
174. 14 Pro hlavní burzovní index PX BCPP – Pravidla pro výpočet indexů PX a PX-TR Burzy cenných papírů Praha.
Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_pravidla_pro_vypocet.pdf>. 15 Příklad: Je-li aktuální trţní cena akcie 100 Kč a společnost vyplácí celkovou roční dividendu ve výši 5 Kč,
dividendový výnos činí 5 %.
16
tj. celková částka, kterou daná společnost vyplácí na jednu akcii za rok, poměrový ukazatel dividend
yield má ale o atraktivitě investice přeci jen lepší vypovídací hodnotu. Vyjadřuje totiţ poměr mezi
roční vyplácenou dividendou a aktuální trţní cenou akcie. Tento poměr vynásobený jedním stem16
dává informaci o dividendové výnosnosti v procentech.17
Z pohledu indikátorů je tím zřejmě nejpouţívanějším P/E (price to earnings ratio).18 Ten poměřuje
cenu akcií a zisk na jednu akcii. Výsledné číslo (například 15) tak říká, za kolika násobek zisku
na jednu akcii se daný titul obchoduje na trhu. Toto číslo zároveň můţeme interpretovat i jako za kolik
let daný podnik vyrovná zisky nákupní cenu akcií (při stále stejném zisku). U úspěšných firem tak
můţe například P/E ve výši 10 značit velmi dobrou investiční příleţitost a naopak P/E blíţící se 40
můţe napovídat, ţe daná akcie je nadhodnocená.19
1.3 Funkce burzy
Burza cenných papírů patří mezi důleţité pilíře celého finančního trhu i celé ekonomiky, coţ dnes
v případě celosvětově propojené trţní soustavy platí o to víc. Pro správnou funkci ekonomiky i celého
finančního systému zastává několik nezastupitelných funkcí. Rozlišujeme čtyři základní funkce
burzy:20
1) Obchodní funkce (respektive funkce likvidity) – znamená schopnost burzy zajistit obchodování
s cennými papíry. Umoţňuje zpracování poţadavku na nákup či prodej daného instrumentu
v okamţiku, kdy obchodník takto zamýšlí učinit a ve všech případech s minimálními
transakčními náklady.
2) Funkce alokační – zabezpečuje přesun finančních prostředků od přebytkových subjektů
(investorů) k subjektům deficitním (emitenti). Pro plnění této funkce je pro burzu nezbytná
existence (kromě sekundárního trhu) i primárního trhu, na kterém právě dochází k alokaci
rozmístění cenných papírů emitentů mezi investory.
Firmy často vyţadují velké objemy dlouhodobého kapitálu, většina investorů však chce
poskytnout relativně malé částky na kratší časové období. Burzovní trh umoţňuje optimální
16 Dividendová výnosnost = (roční hrubá dividenda / trţní cena akcie) * 100. 17 Dividendové akcie: Dividendový výnos – důleţitá informace pro investory [online]. 18. 2. 2013. [cit. 2014-12-
10] Dostupný na WWW: <http://www.dividendoveakcie.cz/dividendovy-vynos-dulezita-informace-pro-
investory/>. 18 Příklad: Cena jedné akcie dosahuje 100 Kč za akcii a zisk na akcii činí 10 Kč, pak ukazatel P/E dosahuje 10
(100/10). Z toho vyplývá, ţe investor je ochotný zaplatit 10 Kč za kaţdou korunu zisku této společnosti. Z druhé
strany to zároveň také vyjadřuje, za kolik let nezměněný zisk firmy teoreticky splatí nákupní cenu akcie (v
našem případě se bude jednat o 10 let). 19 JIRÁSEK, Michal. Analýzy a ukazatele [online]. 8. 5. 2014. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z WWW:
<http://investor.oeconomia.info/analyzy-ukazatele/>. 20 Bereme v potaz funkce pro burzu s cennými papíry. Funkce burzy obecně by měly být definovány šířeji.
17
a efektivní uspokojení zájmů mezi těmito skupinami. Investoři mohou nakupovat a prodávat
cenné papíry na burze kdykoli, bez přímého ovlivnění firmy.
3) Funkce cenotvorná (respektive funkce informační) – na burze dochází ke střetu nabídky
a poptávky po cenných papírech, jenţ má za následek vytvoření aktuální ceny (trţního kurzu)
cenného papíru. Takto vzniklá cena se můţe stát základem pro obchody i mimo burzu a také
zastává významnou informační roli nejen pro investory, ať uţ současné či potenciální, ale
rovněţ pro analytiky, centrální banky, ratingové agentury, státní instituce a další ekonomické
subjekty.
4) Funkce spekulační – investování do obchodovaných instrumentů rozhodně není pouze
dlouhodobou záleţitostí, spíše právě naopak. Burza dovoluje krátkodobé investování, u něhoţ
jde o spekulace na budoucí vývoj kurzů cenných papírů v krátkém časovém horizontu.21
Rozlišujeme spekulace na růst („na býka“) – nákup cenných papírů v očekávání růstu jejich
kurzů, a spekulace na pokles („na medvěda“) – prodej cenných papírů v čekávání poklesu
jejich kurzů.22
Burzy by také měly zajišťovat co největší transparentnost pro investory a poskytovat informace
o aktuálních cenách a zobchodovaných objemech cenných papírů.
Kromě výše uvedených funkcí zastávají burzy cenných papírů také důleţitou roli v ekonomice jako
celku. Pohyb kurzů obchodovaných instrumentů závisí z velké části na působení ekonomických sil.
Můţeme tedy říci, ţe burzy fungují i jako určitý ukazatel obecných ekonomických tendencí. Kurzy
mají tendenci stoupat či alespoň drţet konstantní úroveň bez výrazných výkyvů, pokud společnosti
a ekonomika obecně vykazují známky stability a růstu. V opačném případě se situace projeví
kurzovým poklesem.
1.4 Legislativní rámec a organizace českého trhu s cennými papíry
Samotnou existenci a rozsah moţných aktivit, které burzy cenných papírů mohou na českém
kapitálovém trhu provozovat, upravuje zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve
znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“), který nabyl účinnosti 1. května 2004 a který zrušil a
nahradil zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů. Vstupem České republiky do Evropské unie a
povinnosti přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady pod názvem MiFID 23 , došlo v ZPKT
k vynechání klasického pojmu burza a nahradil jej obecný termín organizátor regulovaného trhu.
21 Role spekulantů na burzovních trzích je často předmětem diskuze. Převládají však kladné názory pro jejich
působení, neboť přispívají k likviditě a stabilitě trhu. 22 VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s. 2007. 704 s. ISBN 9788073572976. S.
18-19. 23 MiFID (Markets in Financial Instruments Directive) - směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze
dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů.
18
Ustanovení § 37 odst. 1 ZPKT24 jednoduše říká, ţe „Organizátor regulovaného trhu je právnická
osoba, která organizuje regulovaný trh na základě povolení České národní banky“. ČNB udělí
povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu pouze akciové společnosti nebo společnosti
s ručením omezeným (za daných podmínek).25 Pro organizátora regulovaného trhu jsou dále stanoveny
organizační poţadavky, které je povinen splnit.26
ZPKT mimo jiné vymezuje regulovaný trh27 jako trh s investičními nástroji, který je organizovaný
organizátorem regulovaného trhu, na kterém se pravidelně obchoduje a který má stanovená pravidla
pro přijímání investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu, pravidla obchodování na
regulovaném trhu a pravidla přístupu na regulovaný trh.28
Všechny oblasti kapitálového trhu podléhají regulaci a dohledu nad plněním práv a povinností, trh
cenných papírů tedy není výjimkou. Regulace a dohled kapitálových trhů v České republice za dobu
své existence prošly významnými změnami. Troufám si tvrdit, ţe vývoj právních úprav, nejenom
vzhledem k nutnosti neustálých reakcí na poţadavky ze strany Evropské unie, bude pokračovat
i v budoucnu. Hlavním regulatorním orgánem trhu cenných papírů bylo od roku 1993 Ministerstvo
financí, a to nejen jako orgán státního dozoru, ale také jako správní orgán. Nad kapitálovým trhem
konkrétně dohlíţel odbor 10, který byl téţ označován jako Úřad pro cenné papíry. Od 1. dubna 1998
začala působit Komise pro cenné papíry (dále jen „KCP“).29 Dne 1. dubna 2006 došlo k integraci
dozoru KCP pod ČNB. V současné době provádí ČNB regulaci i dohled nad celou oblastí
kapitálového trhu v České republice.
V České republice mají investoři moţnost vyuţít sluţeb dvou organizátorů regulovaného trhu,
resp. burz cenných papírů, a to Burzy cenných papírů Praha, a.s. a RM-Systému, české burzy cenných
papírů a.s. (dále jen „RMS“). Obě tyto burzovní instituce vznikly nezávisle na sobě avšak s tím
rozdílem, ţe BCPP vystupovala okamţitě od svého vzniku jako burza, kdeţto RMS byl původně
zaloţen jako organizátor mimoburzovního trhu s cennými papíry. Takto fungoval aţ do 1. prosince
2008, kdy obdrţením burzovní licence došlo k jeho transformaci na burzu. Zaloţením obou
společností tak prakticky vznikl novodobý český burzovní trh, který slouţil k obchodování
a primárnímu úpisu akcií jednotlivých vln kupónové privatizaci tisíců českých společností, coţ je
spjato s přechodem České republiky k trţně řízenému hospodářství.
24 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §37. 25 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §38. 26 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §48. 27 Pojem regulovaný trh nahradil dřívější členění organizátorů regulovaného trhu na burzovní a mimoburzovní.
Nová právní úprava sjednocuje poţadavky na organizátory regulovaného trhu a dále zavádí jednotnou obecnou
kategorii – regulovaný trh. Pouze z historických důvodů chrání právní úprava nadále označení burza cenných
papírů, které je do budoucna oprávněn pouţívat pouze organizátor regulovaného trhu. 28 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, §55. 29 JANOVEC, Michal. Obchodník s cennými papíry. Rigorózní práce. 2009. Masarykova univerzita. Brno. 122
stran. S 11-12.
19
Na analýzu BCPP se zaměřuje následující kapitola, základní charakteristiku RMS si uvedeme později
v části věnované komparaci s BCPP a Varšavskou burzou cenných papírů.
20
21
2 Burza cenných papírů Praha
BCPP je největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Počátky
burzy sahají aţ do druhé poloviny 19. století, více o historii pojednává podkapitola 2.1. Kromě
dějinných událostí, které vytvářely a formovaly burzu do dnešní podoby, se v této kapitole podíváme
na jednotlivé charakteristiky burzy, jako je organizace burzy či členství na burze. Zaměříme se však
především na skutečnosti spojené přímo s obchodováním na BCPP, které nám budou později
k dispozici pro zhodnocení výhod a nevýhod obchodování na BCPP a formulace doporučení
pro investory, emitenty i BCPP jako organizátora burzovního trhu. Analyzované skutečnosti
vyuţijeme také při porovnání BCPP s dalšími vybranými burzami cenných papírů. V této části práce
dále provedeme základní komparaci trţních struktur před a po zavedení nového obchodního systému
Xetra, na coţ naváţeme zhodnocením tohoto kroku.
2.1 Historie
Snahy o zaloţení burzy se datují aţ do Rakousko-Uherska do dob Marie Terezie. Tehdy se s cennými
papíry vydanými v zemích Koruny české obchodovalo výhradně na burze ve Vídni, jeţ byla zaloţena
v roce 1771. Se zboţím se obchodovalo na volném trhu a v kavárnách.
V roce 1861 vznikla v Praze první burza, Produktenhalle, kde se obchodovalo se zboţím, a peněţní
burza, která ale po roce existence zanikla kvůli nezájmu obchodníků. Poté v roce 1871 se podařilo
skupině významných představitelů hospodářského dění v čele s Aloisem Olivou prosadit zaloţení
první praţské burzy. Celkem 402 zakladatelů upsalo částku 29 870 zlatých, coţ byla podle tehdejších
právních předpisů částka dostatečná k zaloţení burzy a jejímu provozování. Minimální výše příspěvku
činila 50 zlatých a mezi zakladateli převaţovaly osoby české národnosti, prvotní jistinu sloţily
významné záloţny a pojišťovny, cukrovary i některé obce.
Činnost burzy byla zahájena 15. dubna 1871 a jejím prvním předsedou se stal velkoobchodník Alois
Oliva. Zpočátku se na praţské burze obchodovalo s cennými papíry a zemědělskými plodinami.
Automaticky byly přijaty cenné papíry z vídeňské burzy a druhou část titulů tvořily cenné papíry
subjektů sídlících v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Aby se s těmito cennými papíry mohlo
obchodovat, musely mít splaceno nejméně 40 % své jmenovité hodnoty. Umístění cenných papírů
na trh povoloval od roku 1875 ministr financí. Obchod s cennými papíry se postupně zintenzivňoval,
na trh vstoupily desítky nových společností a obchodníky lákala vidina zajímavého zisku. V dubnu
1872 však vygradovalo hroucení kurzů, a přestoţe později došlo k mírnému zotavení, zájem o obchod
uţ nedosahoval dřívější úrovně.
22
Přesun a soustředění obchodu se zemědělskými plodinami na praţskou burzu se zdál být ze začátku
jako dobrý nápad, ale způsob obchodování na volném trhu a v kavárnách si ponechal svou dominantní
pozici. V roce 1894 vznikla samostatná Praţská plodinová bursa, kam přešel veškerý obchod
s komoditami, ale ani ta se nesetkala s nějakým výrazným zájmem obchodníků a většina obchodů se
i nadále odehrávala mimo burzovní trhy. Pouze obchod s cukrem byl velice významný a burza byla
střediskem obchodu s cukrem pro celé Rakousko-Uhersko.
Během první světové války byla burzovní shromáţdění pro obchod s cennými papíry v Praze
zakázána.
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 nastalo období rozkvětu praţské burzy. Kromě
některých předválečných českých společností byly do kurzovního lístku přijaty také kurzy deviz
a bankovek stanovené Československou devisovou ústřednou. V tomto období se na praţské burze
obchodovalo uţ pouze s cennými papíry. K rozmachu obchodu došlo natolik, ţe přímé obchodování
jiţ nebylo moţné, a proto v roce 1920 vznikla „Praţská súčtovací banka“, jejímţ hlavním poslání bylo
uspořádat burzovní obchody. V meziválečném období si návštěvníci museli pro vstup na burzu
zakoupit vstupenky.30 Například celoroční vstupenka v roce 1920 stála 1 000 Kč. V dubnu 1938 se
praţská burza přestěhovala do nového objektu, ve kterém dnes sídlí Nová budova Národního muzea.
Během obsazení Československa hitlerovským Německem byla činnost burzy postupně utlumována.
Nakonec se soustředila pouze na obchod s devizami, který ustal v roce 1943.
Po druhé světové válce byla budova, ze které se stala německá nemocnice, vrácena praţské burze.
Obchodování se však uţ nerozběhlo a roku 1948 byla burza jako firma zlikvidována a budova
bez náhrady znárodněna. Původně stanovený termín pro likvidaci burzy 30. června 1948 byl
prodlouţen na 30. září 1948, coţ můţeme povaţovat za konec Praţské bursy pro zboţí a cenné papíry
v její první etapě historie.31
Nová burza mohla vzniknout aţ po pádu socialistické éry a nástupu kapitalismu. V roce 1992 vytváří
osm bank Přípravný výbor pro zaloţení Burzy cenných papírů v Praze, který na základě zákona
č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů,32 z roku 1992 přeměnil na Burzu cenných papírů Praha, a.s.
Obchodování odstartovalo dne 6. dubna 1993 se 7 emisemi cenných papírů. Burza však za začátek
nové éra počítá aţ 22. červen, kdy se začalo obchodovat s 622 emisemi akcií z první vlny kuponové
privatizace, dne 13. července 1993 bylo uvedeno dalších 333 emisí akcií. Dne 1. března 1995 se
na burzu dostalo dalších 674 emisí akcií z druhé vlny kupónové privatizace. Burza poté registrovala
30 O vstupenku musel zájemce ţádat písemně a tato ţádost obsahovala povinné náleţitosti – základní údaje o
ţadateli včetně stručného ţivotopisu; údaje o majetkových poměrech; reference o ţadateli nejméně od 2
praţských bank nebo velkých obchodních domů; účel docházení na praţskou burzu, u firem označení fyzické
osoby, která firmu na burze zastupovala 31 PSE.cz [online]. [cit. 2013-12-10]. Historie praţské burzy. Dostupné z WWW: <http://20let.pse.cz/>. 32 S účinností od 1. května 2004 byl zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, zrušen a ustanovení
zrušeného zákona byla začleněna do zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.
23
1 764 společností, čímţ se v evropském měřítku řadila na druhé místo hned za londýnskou burzu.
Po několika letech ale na burze zůstalo pouze několik společností, neboť ostatní přišly na to,
ţe registrace jejich akcií na burze pro ně nemá ţádný význam, a proto burzu opustily.33
Dle Jana Bláhy, obchodního ředitele Fio banky, start burzy pomocí masové privatizace nebyl
pro rozvoj českého kapitálového trhu tím správným impulsem. Burza hned od počátku neplnila svou
hlavní roli, která spočívá v tom, ţe si firmy chodí na burzu pro peníze na svůj rozvoj. Přestoţe se
následně podařilo na burzu několik nových titulů přivést, stále převládala spíše její administrativní
role coby zprostředkovatele obchodů jiţ vydaných akcií.34
Od 1. května 2004 je BCPP členem Federace evropských burz (FESE) a v témţe měsíci toho roku byla
americkou Komisí pro cenné papíry a burzy (US SEC) zařazena do prestiţního seznamu burz
bezpečných pro investory, obdrţela status tzv. „Designated Offshore Securities Market“.
BCPP rovněţ patří od roku 2009 do skupiny CEE Stock Exchange Group (CEESEG).35 Dalšími členy
skupiny jsou Burza cenných papírů Vídeň (Wiener Börse), Burza cenných papírů Budapešť (Budapesti
Értéktözsde) a konečně Burza cenných papírů Lublaň (Ljubljanska borza). CEESEG vstoupila
na mezinárodní burzovní scénu v září roku 2009 a dnes hraje roli největší skupiny burz ve střední
a východní Evropě.36
2.2 Orgány a struktura burzy
BCPP je ze zákona akciovou společností, jejímţ majoritním akcionářem je Wiener Börse,a.s.
(společnost CEESEG Aktiengesellschaft), která drţí 92,739% akcií.37
Nejvyšší orgán burzy představuje valná hromada, která odvolává a volí členy burzovní komory
a dozorčí rady. Mezi hlavní kompetence valné hromady dále patří rozhodování o změnách stanov,
změně základního kapitálu, změně podoby akcií burzy, schvalování řádné nebo mimořádné
a konsolidované účetní závěrky. Rozhoduje o rozdělení zisku a úhradě ztrát, vydává zprávy
o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku. Schvaluje zásady činnosti burzy a zásady
hospodaření burzy na následující účetní období. V neposlední řadě můţe také rozhodovat o zrušení,
33 JÍILEK, Josef. Akciové trhy a investování, 1. Vyd. Praha: Grada. 2009. 656 s. ISBN 9788024729633. Str. 138-
139. 34 iDNES.cz [online]. 22.6.2013 [cit. 2014-10-20]. Praţská burza slaví 20 let, podívejte se na její historii.
Dostupné z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-slavi-20-let-0hq-
/ekonomika.aspx?c=A130621_164328_ekonomika_spi>. 35 Lze přeloţit jako „Skupina burz střední a východní Evropy.“ 36 BCPP.cz [online]. 1998-2014 [cit. 2014-10-20]. Profil společnosti. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy>. 37 BCPP.cz [online]. 31. 10. 2014. [cit. 2014-10-20]. Orgány a struktura burzy – Orgány společnosti. Dostupné z
WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-Struktura>.
24
fúzi nebo rozdělení burzy, či dokonce o prodeji burzy nebo její části, v obou případech za podmínky,
ţe ČNB o tom vydá povolení.38
Činnost burzy řídí šestičlenná burzovní komora, je statutárním orgánem a jedná jménem burzy.
Členové burzovní komory jsou voleni na dobu 5 let, zejména z řad akcionářů, odborníků na kapitálový
trh či finančních investorů, můţe se jím stát i generální ředitel burzy. 39 Do působnosti burzovní
komory patří zejména schvalování a dbaní na dodrţování Burzovních pravidel, rozhodování o ţádosti
o přijetí investičních nástrojů k obchodování na regulovaném trhu burzy, schvalování burzovních
indexů a časového harmonogramu burzovního dne, určování způsobu evidence burzovních obchodů
a investičních nástrojů, či stanovení výše burzovních poplatků. Burzovní komora si můţe zřizovat
stálé nebo dočasné burzovní výbory nebo jiné orgány, které se zabývají pouze vymezenou činností.40
V současnosti má burzovní komora tři výbory (viz schéma 1).
- Burzovní výbor pro členské otázky – má v kompetenci projednávání návrhů
k přijetí a ukončení členství na burze; posuzuje, zda členové burzy řádně plní
podmínky a povinnosti stanovené burzovními předpisy.
- Burzovní výbor pro kotaci – přijímá cenné papíry k obchodování na Prime
Market; podílí se na kontrole dodrţování informačních povinností emitentů
vyplývající z burzovních pravidel.
- Burzovní výbor pro burzovní obchody – zabývá se návrhy a podněty
související s obchodováním, např. parametry obchodování, podmínky činností
tvůrců trhu či zavádění nových produktů a funkcionalit.
Posledním z hlavních burzovních orgánů je dozorčí rada, která má, stejně jako burzovní komora, šest
členů volených na 5 let. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti burzovní komory a uskutečňování
činnosti burzy. Mimo jiné smí nahlíţet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti burzy,
kontroluje řádné vedení účetnictví burzy, dohlíţí na to, zda je činnost burzy prováděna v souladu
s legislativními předpisy, přezkoumává účetní závěrky a návrhy burzovní komory na rozdělení zisku
či úhradu ztráty.41
Pro úplnost ještě můţeme uvést, ţe burzovní komora zřizuje stálý Burzovní rozhodčí soud,
který rozhoduje spory z obchodů. Za zmínku stojí i existence Garančního fondu burzy, jehoţ
činností je shromaţďování finančních prostředků členů burzy k zajištění závazků a pokrytí rizik
vyplývajících z burzovních obchodů a z jejich vypořádání.
Pro přehlednost uvádím níţe schéma (Schéma 1) organizace BCPP.
38 Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. – článek 16, 17. 39 V současné době je generální ředitel burzy Ing. Petr Koblic předsedou burzovní komory. 40 Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. – článek 25, 27. 41 Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s. – článek 35.
25
Schéma 1: Organizace Burzy cenných papírů Praha, a.s.
Zdroj: BCPP.cz: Orgány a struktura burzy [online]. [cit. 2013-12-20]. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-Struktura >.
2.3 Členství na burze
Dle pravidel burzy můţe být členem burzy42 pouze obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba
s povolením k poskytování investičních sluţeb, která splňuje podmínky stanovené burzovními
pravidly. Členství na burze opravňuje člena burzy k uzavírání burzovních obchodů na trhu burzy.
Ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu má toto oprávnění také České národní banka a Česká
republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí.43 Při obchodování na burze jedná člen
burzy vţdy vlastním jménem na vlastní účet nebo na účet svého zákazníka. Pokud se chce investor
zúčastnit obchodování na burze, můţe tak učinit pouze prostřednictvím některého z členů. Vybrané
podmínky členství na burze:44
- členem burzy můţe být pouze osoba, která prokáţe splacený základní kapitál
ve výši alespoň 10 mil. Kč,
- členem burzy můţe být pouze osoba splňující veškeré poţadavky a podmínky
stanovené zákonem o podnikání na kapitálovém trhu pro obchodníky
s cennými papíry45,
42 Burzovní pravidla ČÁST II. – Pravidla členství – článek 2 a 3. 43 V minulosti zákon opravňoval k uzavírání burzovních obchodů i Českou konsolidační agenturu. Kompletní
přehled členů BCPP je uveden v příloze 2. 44 Burzovní pravidla část II. – Pravidla členství – článek 4. 45 Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, zejména §5 - 8.
26
- po celou dobu členství na burze musí mít člen burzy zajištěno zúčtování
a vypořádání jím uzavřených burzovních obchodů podle pravidel příslušného
vypořádacího nebo zúčtovacího systému.
O udělení členství rozhoduje burzovní komora posouzením písemné ţádosti ţadatele o členství na
burze. Ţádost musí mimo jiné obsahovat zejména prohlášení o tom, v jakém rozsahu ţadatel zamýšlí
vykonávat hlavní a doplňkové sluţby, doklad o splacené výši základního kapitálu, doklad o kapitálové
přiměřenosti a výši vlastního kapitálu, smlouvu o komunikačním napojení ţadatele na obchodní
systém či jména zaměstnanců odpovědných za komunikaci s burzou.46
2.4 Tržní segmenty
Burzovní trhy se dělí na segmenty, tzn. je vytvořeno více druhů trhů, které se od sebe liší předmětem
obchodování (akcie, dluhopisy, futures, atd.) a také podmínkami, které musí emitent cenného papíru
splňovat, aby mohl na daný trh vstoupit. Takovéto rozdělení je vhodné mimo jiných pro investory,
kteří snadněji získají přehled o určitém cenném papíru, například jsou schopni jednodušeji
identifikovat riziko.
Dne 30. listopadu 2012 došlo na BCPP k zavedení nového obchodního systému Xetra, který nahradil
SPAD a KOBOS. Na tomto místě uvedu základní charakteristiku těchto segmentů, coţ usnadní
pochopení a orientaci ve změnách, které v systému obchodování nastaly. Detailní vysvětlení
a porovnání systémů SPAD a KOBOS se systémem Xetra provedu na konci kapitoly.
SPAD neboli Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů, byl hlavním a nejprestiţnějším segmentem
praţské burzy, kde tvůrci trhu nabízeli v povoleném rozmezí svou nákupní a prodejní cenu za akcie
vybraných společností. Ve SPAD se akcie obchodovaly v pevně daných jednotkách objemu,
tzv. lotech.47 Tento způsob obchodování byl určen pro majetnější investory.
Naproti tomu KOBOS, Kontinuální burzovní systém, zaujímal pozici vedlejšího trhu. V KOBOSu
bylo moţné koupit či prodat pouze akcie, včetně všech, které se obchodovaly i v segmentu SPAD.
Všechny akciové tituly obchodované ve SPAD bylo moţné obchodovat i v KOBOS, avšak tento
segment nebyl nijak standardizován. Investor tedy nebyl omezen povinností obchodovat cenné papíry
v lotech, minimální investice činila jednu akcii, coţ umoţňovalo obchodování i drobnějším
46 Burzovní pravidla část II. – Pravidla členství – článek 5. 47 Například jeden lot u akcií ČEZu činil 5000 akcií, coţ znamená, ţe šlo zobchodovat pouze násobky pěti tisíc
akcií. Pokud bychom chtěli koupit lot akcií ČEZu 1. 11. 2012, kdy cena za akcii činila 717,90 Kč, zaplatili
bychom více neţ 3,5 mil. Kč.
27
investorům. Nelze opomenout fakt, ţe se na tomto trhu kurzy cenných papírů kotovaly odlišným
způsobem neţ ve SPAD, coţ mělo za následek dvojí cenu pro kaţdou emisi.48
Pro moţnost srovnání se současným rozdělením trhů na praţské burze uvádím níţe schéma
zachycující, jak vypadala trţní struktura ještě před zavedením obchodní platformy Xetra (Schéma 2).
Schéma 2: Struktura burzovního trhu před zavedením systému Xetra
Zdroj: Finance.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:
<http://www.finance.cz/zpravy/finance/198491-predstavujeme-prazskou-burzu-bcpp-/>.
Implementací systému Xetra nadále existuje pouze jeden obchodní model společný pro všechny
burzovní tituly, generující pouze jednu cenu. Akcie lze obchodovat v obchodních reţimech
kontinuální obchodování a samostatná aukce, dluhopisy lze obchodovat pouze v obchodním reţimu
samostatná aukce. Jednotlivé akciové tituly jsou zařazeny do jednoho ze tří trhů -
Prime, Standard a Start. Rozdělení je výhradně kvalitativní a týká se například podmínek kladených
ze strany burzy na informační povinnosti emitenta cenného papíru. Pravidla pro obchodování jsou
stejná pro všechny tři trhy.
Podíváme-li se na novou strukturu burzovního trhu na BCPP (Schéma 3), nenalezneme ţádné výrazné
rozdíly oproti struktuře předchozí. Trh je zde stejně rozdělen na regulovanou a neregulovanou část.
Nejvíce emisí se taktéţ nachází v regulované části na oficiálním trhu, jedná se o nejlikvidnější akcie
českých a zahraničních společností (Tabulka 1). Z uvedených schémat vyplývá, ţe jedinou
významnější změnou v trţní struktuře je vypuštění segmentu pro drobné investory, který reprezentoval
KOBOS. Jedná se však o zcela logický postup, neboť v tomto segmentu šlo zobchodovat cenné papíry
po jednotlivých kusech, ale po spuštění nového obchodního systému se moţnost obchodovat finanční
instrumenty v jednotkách kusů aplikovala na celý burzovní trh.
48 Peníze.cz [online]. 14.9.2012 [cit. 2013-12-20]. Malé peníze – RM-systém, SPAD, KOBOS, jak se v tom
jenom vyznat. Dostupné z WWW: <http://akcie-cz.kurzy.cz/akcie/stock-5216/graf_2013>.
28
Schéma 3: Trţní segmenty Burzy cenných papírů Praha, a.s.
Zdroj: BCPP.cz: Informace o obchodování [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Schema-Trhu>.
2.4.1 Prime market
Prime market představuje trh určený k obchodování největších a nejprestiţnějších emisí akcií českých
i zahraničních společností, tzv. blue chips.49 Jedná se o regulovaný oficiální burzovní trh, kde emise
splňují náročné zákonné podmínky oficiálního trhu s cennými papíry a podmínky regulovaného trhu.
Cenné papíry přijímané na tento trh musí zároveň splňovat podmínky definované v burzovních
pravidlech.50
Nejpodstatnější kritéria51 k přijetí na Prime Market:52
- Trţní kapitalizace emise 1 000 000 EUR,
- Minimálně 25 % emise musí být rozptýleno mezi veřejnost53,
- Doba existence emitenta minimálně 3 roky,
- Přijetím na Prime Market se kaţdý emitent zavazuje plnit informační
povinnosti v českém, slovenském či anglickém jazyce.
49 Blue chips - nejlikvidnější a nejkvalitnější akcie na trhu. 50 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VI. Podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní trh Prime
Market – článek 2. Dostupné z WWW:
<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Prime.pdf>. 51 BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Prime market. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Prime-Market>. 52 Uvedená pravidla platí i pro Standart Market. 53 Tzv. free float.
29
Ţádost o přijetí akcií na burzovní trh Prime musí kromě jiného obsahovat údaje o emitentovi, jako je
obchodní firma, název, sídlo emitenta, identifikační číslo, výši základního kapitálu, v případě
zahraničního emitenta je důleţité prohlášení, ţe emitentovo právní postavení odpovídá právu státu,
ve kterém emitent sídlí, a ţe akcie splňují poţadavky práva státu, podle kterého byly vydány. Další
povinné údaje se týkají emise akcií, zejména ISIN, druh, forma a podoba akcií, objem emise
k obchodování, jmenovitá hodnota. K samotné ţádosti musí být přiloţen například doklad o přidělení
ISIN, prospekt s uvedením data, způsobu a místa jeho uveřejnění, účetní závěrky emitenta za poslední
tři roky, výpis z obchodního rejstříku, společenskou smlouvu a stanovy emitenta a další náleţitosti.54
O přijetí akcií na trh Prime Market rozhoduje výbor pro kotaci nejpozději do 30 dnů od přijetí
ţádosti.55
Tabulka 1: Přehled akcií obchodovaných na trhu Prime Market k 15. 10. 2014
Název ISIN Kurz [Kč/%] Měna Trh
BOREALIS GI000A1J9JJ0 180,00 CZK Prime
CETV BMG200452024 49,30 CZK Prime
ČEZ CZ0005112300 587,70 CZK Prime
ERSTE GROUP BANK AT0000652011 477,70 CZK Prime
FORTUNA NL0009604859 115,70 CZK Prime
KOMERČNÍ BANKA CZ0008019106 4 640,00 CZK Prime
NWR GB00B42CTW68 0,60 CZK Prime
O2 C.R. CZ0009093209 274,00 CZK Prime
PEGAS NONWOVENS LU0275164910 648,20 CZK Prime
PLG CZ0005124420 167,00 CZK Prime
TMR SK1120010287 586,00 CZK Prime
UNIPETROL CZ0009091500 127,65 CZK Prime
VGP BE0003878957 400,00 CZK Prime
VIG AT0000908504 958,90 CZK Prime
Zdroj: BCPP.cz: kurzovní lístek ze dne 15. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Kurzovni-Listek/Oficialni-KL/?date=15.10.2014>.
54 BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Prime market. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Prime-Market>. 55 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VI. Podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní trh Prime
Market – článek 3. Dostupné z WWW:
<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Prime.pdf>.
30
Dle nově schváleného Poplatkového řádu56 jiţ není v roce přijetí emise na trh emitent osvobozen
od poplatku spojeného s obchodováním jeho emise, nýbrţ zaplatí 50 000 Kč. Tento řád dále stanoví
roční poplatek za obchodování (z trţní kapitalizace) 0,05 %, maximálně však 300 000 Kč.
Emitovat akcie na Prime Market znamená splnění velmi přísných kritérií, coţ je kompenzováno
získáním prestiţe a atraktivity u investorské veřejnosti. Na druhou stranu má emitent povinnost
informovat burzu a jejím prostřednictvím i veřejnost o svých hospodářských výsledcích a aktuální
finanční situaci.
2.4.2 Standart Market
Standard Market je trh určený pro obchodování velkých a prestiţních emisí akcií českých
i zahraničních společností. Aktuální přehled titulů obchodovaných na trhu Standard ukazuje
následující tabulka (Tabulka 2). Pro Standard Market platí podobná pravidla jako pro Prime Market.
Odlišností od Prime Marketu je umoţnění přijetí akcií bez souhlasu emitenta v případě, ţe jsou jiţ
obchodovány na jiném regulovaném trhu v rámci EU. Podmínky na emitenta nejsou tak přísné, a proto
se zde obchodují akcie firem, které by se na Prime Market nedostaly, například z důvodu nedostatečné
likvidity nebo malé emise. Uvaţovat lze také obchodování akcií společností, které sice přísnější
podmínky určené pro Prime Market splňují, ale nechtějí na něm obchodovat. Na trhu Standard lze
kromě akcií obchodovat rovněţ i s upisovacími právy na akcie.57
Tabulka 2: Přehled akcií obchodovaných na trhu Standard Market k 15. 10. 2014
Název ISIN Kurz [Kč/%] Měna Trh
E4U CZ0005123620 73,30 CZK Standard
ENERGOAQUA CS0008419750 2 394,00 CZK Standard
ENERGOCHEMICA CZ0008467818 2 540,00 CZK Standard
JÁCHYMOV PM CS0008446753 1 050,00 CZK Standard
PHILIP MORRIS ČR CS0008418869 9 881,00 CZK Standard
PRAŽSKÉ SLUŽBY CZ0009055158 700,00 CZK Standard
RMS MEZZANINE CS0008416251 1,15 CZK Standard
TOMA CZ0005088559 822,00 CZK Standard
Zdroj: BCPP.cz: kurzovní lístek ze dne 15. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Kurzovni-Listek/Oficialni-KL/?date=15.10.2014>.
56 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.
2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 57 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. Standard market. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Standard-Market>.
31
O přijetí akcií na trh Standart Market rozhoduje generální ředitel burzy nejpozději do 10 dnů od přijetí
ţádosti.58
Emitent zaplatí jednorázový poplatek za přijetí emise akcií k obchodování na Standard Market ve výši
50 000 Kč. Roční poplatek za obchodování je stanoven na 0 Kč.59
2.4.3 Start Market
V polovině roku 2012 vytvořila BCPP speciální trh s názvem Start na základě poţadavků členů burzy.
Patří mezi neregulované burzovní trhy a vymezení hranic pro působení na něm je dáno pouze
burzovními pravidly, aby maximálně vyhovovala emitentům a současně zajišťovala dostatečnou
likviditu. Cílem Startu je usnadnit malým a středním firmám přístup ke kapitálu, aby se nemusely
spoléhat pouze na bankovní úvěry. Pro budoucí emitenty je zajištěna minimální administrativní
náročnost, přesto však by měla být zachována dostatečná transparentnost trhu.
Kritéria pro přijetí emise jsou minimální. Společnosti stačí namísto tvorby tradičního prospektu
vytvořit jednodušší informační dokument a musí vést účetnictví dle lokálních účetních standardů
nebo IFRS. Výroční zpráva a kurzotvorné informace představují jediné informační povinnosti. 60
Jednorázový poplatek za přijetí emise činí 10 000 Kč, ţádný další roční poplatek není stanoven.61
Na trhu Start se od jeho zavedení do dnešního dne 62 obchoduje pouze s jediným titulem63 , a to
s akciemi společnosti Stock, výrobcem destilátů a lihovin. O vzniku Startu se mluvilo jako o projektu,
který rozhýbe český burzovní trh, coţ se zatím nestalo.
Dle mého názoru trh Start nabízí velkou příleţitost pro malé a střední firmy, neboť vstup na burzu
cenných papírů pro ně neznamená prakticky ţádnou administrativní či poplatkovou zátěţ. Působení na
burze jim naopak můţe zvýšit prestiţ a atraktivitu v očích investorů. Jediný zástupce trhu prozatím
výhody pro vstup potvrzuje. Přestoţe se akcie firmy Stock na burze obchodují pouhý jeden rok,
dokázaly zvýšit svoji počáteční hodnotu jiţ o více neţ 50 %. Níţe uvádím graf vývoje kurzu akcie
společnosti Stock (Graf 1).
58 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VII. Podmínky pro přijetí akcí k obchodování na burzovní trh Standard
Market – článek 3. Dostupné z WWW: <
http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Standard.pdf>. 59 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.
2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 60 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. Start market. Dostupné z WWW: <
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Start>. 61 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.
2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 62 31. 10. 2014. 63 Obchodování bylo zahájeno 23. 10. 2013.
32
Graf 1: Vývoj kurzu akcie Stock v období 23. 10. 2013 – 31. 10. 2014
Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu Kurzy.cz. Dostupné z www: <http://akcie-
cz.kurzy.cz/akcie/stock-5216/graf>.
2.4.4 Trh dluhopisů
Na BCPP mohou být dluhopisy přijaty k obchodování na oficiálním trhu nebo na regulovaném trhu.
Oficiální trh je, stejně jako u akcií, určený pro obchodování největších a nejprestiţnějších emisí
dluhopisů vydaných subjekty z oblasti veřejné správy, korporátního i finančního sektoru. V případě,
ţe se řídí zákonnými pravidly oficiálního trhu, musí splňovat především kritérium minimálního
objemu emise ve výši 200 000 EUR. Na Regulovaný trh mohou být přijaty emise splňující méně
náročné zákonné podmínky regulovaného trhu.64
Jednorázový poplatek za přijetí dluhopisů k obchodování činí na Oficiálním i Regulovaném trhu
50 000 Kč, u dluhopisů, jeţ mají dobu splatnosti kratší neţ 12 měsíců (pouze v případě Regulovaného
trhu) je poplatek stanoven na 5 000 Kč. Roční poplatek za obchodování z objemu emise (pouze
v případě Oficiálního trhu) je sazba 0,05 %, maximálně však 300 000 Kč.65
V říjnu 2014 se na BCPP mohlo obchodovat celkem se 115 emisemi dluhopisů, největší část zabírají
dluhopisy finančního sektoru, následované podnikovými a veřejnými dluhopisy (Tabulka 3). Jedná se
o celkový počet obchodovaných dluhopisů napříč všemi trhy. Z tabulky jasně vyplývá, ţe se
obchodovalo pouze s korporátními dluhopisy v celkovém objemu asi 4 mld. Kč.
64 BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-20]. Dluhopisy. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Dluhopisy>. 65 BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků platný od 1. 9.
2014. Dostupné z WWW: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>. 65 31. 10. 2014.
60
70
80
90
100
110
120
ku
rz a
kci
e v
Kč
33
Tabulka 3: Přehled mnoţství dluhopisů obchodovaných na BCPP
Sektor Počet emisí Objem (tis. Kč) Počet (ks) Počet transakcí
Veřejný 24 0 0 0
Podnikový 36 4 087 556 88 815 832 519
Finanční 55 0 0 0
Celkem 115 4 087 556 88 815 832 519
Zdroj: Data z portálu BCPP.cz – Statistiky říjen2014 [online]. [cit. 2014-11-15]. Dostupné z WWW:
<http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Month/2014/ms1410.pdf>.
2.4.5 Trh strukturovaných produktů
Vedle dluhopisů je regulovaný trh BCPP určen také pro strukturované produkty. Tyto instrumenty
zahrnují investiční nástroje derivátového typu, jako jsou investiční certifikáty, strukturované
dluhopisy, warranty apod., a fondy kolektivního investování obchodovaných na burze, tzv. ETF.66
Tyto produkty však tvoří pouze mizivé procento z celkového objemu obchodů na BCPP, a proto se
jimi dále v této práci zabývat nebudu.
2.5 Burzovní poplatky
Burzovní poplatky představují důleţité kritérium pro rozhodnutí společnosti a investora, zda vůbec
na dané burze emitovat cenné papíry, stát se členem burzy či na ní obchodovat. V této podkapitole
provedeme sumarizaci základních poplatků týkajících se akcií a obchodování s nimi, které stanovuje
BCPP pro emitenty a pro členy burzy, abychom později mohli provést komparaci s poplatkovými řády
burz RMS a WSE. Jak vidíme v další tabulce (Tabulka 4), emitent zaplatí nejvíce, pokud chce uvést
své akcie na Prime Market, kromě 50 000 Kč za uvedení na trh platí burze roční poplatek z hodnoty
trţní kapitalizace. Samozřejmě se platí především za prestiţ, kterou společnost zahájením a samotným
obchodováním na oficiálním regulovaném trhu praţské burzy získá.
Tabulka 4: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech BCPP
Prime Market
Poplatky pro emitenty
Uvedení emise na trh 50 000 Kč jednorázový
Za obchodování 0,05 % z trţní kapitalizace (max.
300 000 Kč) roční
Standard Market
Poplatky pro emitenty
Uvedení emise na trh 50 000 Kč jednorázový
66 ETF - Exchange Traded Funds je označení moderního investičního produktu a lze jej přeloţit doslova jako
burzovně obchodované fondy. Jedná se o fond, který na rozdíl od klasických otevřených podílových fondů vydal
své akcie, se kterými se obchoduje na burzách jako s běţnými akciemi.
34
Za obchodování zdarma roční
Start Market
Poplatky pro emitenty
Uvedení emise na trh 10 000 Kč jednorázový
Za obchodování zdarma roční
Poplatky členů burzy
Přijetí člena burzy Zdarma jednorázový
Podání žádosti o členství na burze 10 000 Kč jednorázový
Za členství
členové burzy 460 000 Kč roční
ČNB a ČR
prostřednictvím MF 230 000 Kč roční
Z objemu
burzovního
obchodu67
tvůrce trhu 0,01 % z objemu (min. 10 Kč,
max. 4 000 Kč) jednorázový
ostatní 0,04 % z objemu (min. 10 Kč,
max. 4 000 Kč) jednorázový
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě Poplatkového řádu BCPP platného k 31. 10. 2014.
Pro Standard Market je stanoven totoţný jednorázový poplatek za uvedení emise na trh, ale uţ zde
nefiguruje poplatek roční. Nejmírnější podmínky z hlediska poplatků pro emitenty nabízí Start Market,
kde stačí sloţit částku 10 000 Kč a akcie společnosti jsou uvedeny na trh.
Potenciálním členům a členům burzy jsou určeny poplatky za podání ţádosti o členství resp. roční
poplatek za členství na burze. Samotné přijetí člena na burzu je od poplatku osvobozeno. Poplatky
z objemu obchodu dosahují stejné výše pro všechny trhy, kde se obchoduje s akciemi. Poplatkový řád
rozlišuje pouze skutečnost, zda člen burzy uskutečňující obchodní transakci patří k tvůrcům trhu dané
emise, které se daný obchod týká, či nikoliv. Jednorázový poplatek za provedený obchod je potom
niţší pro tvůrce trhu.
2.6 Obchodování na BCPP
Na tomto místě se stručně seznámíme s modelem obchodování v systému Xetra, určíme důvody jeho
nasazení a v nejpodstatnějších oblastech provedeme srovnání s předchozími segmenty SPAD
a KOBOS. Důleţitější však pro nás z hlediska naplnění cíle práce bude zhodnocení základních změn
pro drobné i institucionální investory, a také dosavadního působení systému Xetra na BCPP, zda se
naplnila očekávání spojená s jeho nasazením. Nová obchodní platforma funguje na praţské burze
pouze necelé dva roky, ale i tak výsledkům za toto zkoumané období můţeme určitou relevanci
přisoudit.
67 Zahrnuje i poplatek za vypořádání pro Centrální depozitář cenných papírů (CDCP).
35
2.6.1 Obchodní systém Xetra
Plně elektronický obchodní systém Xetra (Exchange Electronic Trading) je jedním z celosvětově
nejrychlejších a nejefektivnějších obchodních systémů pouţívaných na burzovních trzích. Obchodní
příkazy jsou prováděny na principu kombinované centrální a plně elektronické objednávkové knihy,
ve které jsou příkazy párovány na základě cenové a časové priority. Xetra umoţňuje evropským
obchodníkům přistupovat na trh bez ohledu na destinaci, v níţ se v daný moment nacházejí. Obchodní
systém je nepřetrţitě vyvíjen od svého uvedení na Deutsche Börse v roce 1997 a na základě
poţadavků z obchodního prostředí se snaţí zdokonalovat a nabízet efektivní platformu. V obchodní
špičce Xetra zpracovává více neţ 107 milionů transakcí, ale podle technických specifikací je schopna
zvládnou mnohem vyšší počet za krátký časový okamţik (latence). Investoři mají přístup k více neţ
950 tisícům různých mezinárodních titulů. Xetra dále umoţňuje pouţití obchodního systému řízeného
kotacemi za účasti tvůrců trhu pro zajištění dostatečné likvidity. 68 Zájemci o obchodování
prostřednictvím systému Xetra mají k dispozici celou škálu inteligentních pokynů, se kterými se
seznámíme dále, avšak musím zde zmínit fakt, ţe obchodníci přistupují na burzovní trh pomocí
vlastních aplikací, coţ znamená, ţe se v nabídce inteligentních pokynů mohou lišit.
2.6.2 Změny v obchodování v Xetra v porovnání se SPAD a KOBOS
Dříve neţ se začnu zabývat částí mapující zavedení systému Xetra na BCPP, podívám se nejprve
na nejvýznamnější změny, které nová obchodní platforma do obchodování na praţské burze přinesla.
Harmonogram burzovního dne
Z logické návaznosti průběhu burzovního obchodu začnu s harmonogramem burzovního dne
a porovnám odlišnosti s harmonogramem platným při obchodování ve SPAD a KOBOS. Jednotlivé
typy cenných papírů mají odlišné harmonogramy, jak jsem však avizoval v úvodu práce, budu se
zabývat pouze akciemi, coţ bude platit i pro komparaci harmonogramu burzovního dne.
Akcie (Tabulka 5) lze v platformě Xetra obchodovat buď v rámci kontinuálního obchodování,
nebo v samostatné aukci. V souvislosti se změnou obchodního systému dochází také ke změně
obchodních hodin. Oba obchodní reţimy se skládají ze tří základních fází, předobchodní fáze, hlavní
obchodní fáze a poobchodní fáze. Hlavní obchodní fáze se skládá z úvodní aukce, kontinuální fáze
a závěrečné aukce.
68 Xetra.com [online]. [cit. 2013-01-28]. Xetra: The whole world on a single platform. Dostupné z WWW:
<http://xetra.com/xetra/dispatch/en/binary/gdb_content_pool/imported_files/public_files/10_downloads/31_tradi
ng_member/10_Products_and_Functionalities/20_Stocks/BR_Xetra.pdf>.
36
Tabulka 5: Harmonogram burzovního dne u akcií69
Zdroj: BCPP.cz: Harmonogram obchodního dne [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:
<http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD>.
Kontinuální obchodování nově začíná jiţ v 9:00 (ve SPAD70 v 9:10) a končí v 16:20 (zůstalo beze
změny). Kontinuální obchodování ohraničuje úvodní aukce v čase 8:50 aţ 9:00 (ve SPAD 8:45 aţ
9:10) a závěrečná aukce od 16:20 do 16:30 (ve SPAD 16:20 aţ 16:27).71
Obchodování v kontinuální fázi můţe být přerušeno zvýšenou volatilitou – v této situaci je kontinuální
fáze dočasně přerušena aukcí a po jejím ukončení následuje opět kontinuální fáze.
Objednávky
Zřejmě nejvýraznější změnu v systému Xetra týkající se objednávek představuje minimální
obchodovatelná jednotka (tzv. lot) v rámci jedné objednávky. Nově tato charakteristická veličina činí
jeden kus pro všechny akcie, resp. nominální hodnotu jednoho kusu pro všechny dluhopisy, zatímco
horní hranice zůstává stejně jako ve SPAD neomezena. Pro moţné srovnání uvádím tabulku velikostí
lotů (Tabulka 6) jednotlivých titulů pro systém SPAD72.
69 Platný od 1.9. 2014. 70 BCPP.cz: Nový harmonogram burzovního dne [online]. 26. 1. 2011. [cit. 2014-11-05]. Dostupný na WWW: <
http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2429>. 71 BCPP.cz: Harmonogram burzovního dne – Akcie a upisovací práva [online]. [cit. 2014-11-05]. Dostupný z
WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD>. 72 Ve SPAD šlo obchodovat pouze loty v dané velikosti nebo v jejich násobcích.
37
Tabulka 6: Parametry emisí v systému SPAD platné od 28. 4. 2009 do nástupu platformy Xetra
Zdroj: BCPP.cz: Parametry emisí [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2148>.
Jak vidíme z další tabulky (Tabulka 7), výše uvedené původní loty zůstaly dále zachovány (pouze se
u nich sníţilo standardní obchodované mnoţství) pro činnost tvůrců trhu, u jejichţ objednávek musí
obchodované mnoţství respektovat burzou stanovené standardní mnoţství. Hovoříme zde o spodní
hranici velikosti objednávky, o minimálním mnoţství. Tvůrci trhu patří do skupiny velkých
institucionálních investorů, kteří hospodaří s velkými finančními objemy, a proto je pro ně
obchodování s větším mnoţstvím investičních nástrojů výhodnější.
Tabulka 7: Parametry emisí v systému Xetra platné od 14. 10. 2014
Zdroj: BCPP.cz: Parametry emisí – poslední změna provedena k 14. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-11-15.
Přehled standardního množství akcií obchodovaného tvůrci trhu. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Obchodovani/Market-Making/>.
Moţností obchodovat uţ s jednotkami cenných papírů disponoval i dřívější systém KOBOS, který tak
slouţil v rámci BCPP jako jediná varianta pro méně kapitálově vybavené investory. V novém
obchodním systému se však moţnost obchodovat uţ s jediným kusem cenného papíru aplikovala
na celý burzovní trh, čímţ v tomto ohledu došlo k zjednodušení a sjednocení burzovního systému.
38
Stanovení velikosti obchodovatelné jednotky na jeden kus povaţuji za vstřícný krok a příleţitost právě
pro drobné investory aktivně se zapojit do obchodování také na trzích BCPP.
Další nezanedbatelnou změnou v obchodní platformě Xetra je určení maximální platnosti
objednávky73 na 360 kalendářních dnů (T+359, kde „T“ označuje den přijetí pokynu). Ve SPAD mohl
účastník podat objednávku k nákupu či prodeji s délkou platnosti do 30 dnů. Kromě omezené platnosti
můţe investor vyuţít také objednávku platnou 1 den74 nebo i s neomezenou platností.75 Od zavedení
systému Xetra zůstala doba vypořádání obchodu beze změn stanovena na T+3. Dne 6. října 2014 však
došlo ke sjednocení doby vypořádání na všech partnerských burzách skupiny CEE Stock Exchange
na T+2. Zkrácení doby vypořádání se týká všech cenných papírů obchodovaných na společné
obchodní platformě XETRA vypořádávaných lokálními centrálními depozitáři v Budapešti (KELER),
Lublani (KDD), Praze (CDCP) a Vídni (Österreichische Kontrollbank - OeKB). Tento krok zajistí
obchodníkům rychlejší vypořádání burzovních obchodů, s čímţ souvisí i rychlejší pohyb kapitálu.
Skupina CEESEG se rozhodla pro tuto změnu, aby sladila vypořádací cykly s většinou evropských
burz a také, aby vyhověla regulaci CSDR (Central Securities Depository Regulation), která poţaduje
zavést vypořádání za dva pracovní dny do roku 2015.76
Inteligentní pokyny
Se zavedením nového obchodního systému se institucionálním hráčům i drobným investorům dostává
do rukou hodnotný nástroj v podobě inteligentních pokynů, které v dnešní době patří k základním
prvkům moderních obchodních platforem světových burz a zároveň představují vizitku vyspělosti
burzovního trhu. BCPP podporuje následující typy inteligentních pokynů a způsoby jejich vyřízení:
a) Limitní pokyn (Limit order)
Jedná se o pokyn s uvedenou limitní cenou, která stanovuje nejvyšší nákupní nebo nejniţší prodejní
cenu, za kterou můţe být pokyn realizován.77
b) Stop-limitní pokyn (Stop-limit order)
Tento pokyn lze také popsat jako limitní pokyn s aktivační podmínkou. Vyuţívá se zejména
pro včasnou reakci na rychlou změnu trhu, slouţí k ochraně dosaţeného zisku nebo k omezení ztráty.
73 Omezená platnost (GTD = Good-Till-Date). 74 Platnost 1 den (GFD = Good-for-Day) – objednávka platná pro stávající obchodní den. 75 Neomezená platnost (GTC = Good-Till-Cancelled) – objednávka je platná dokud není zcela spárována nebo
neí zrušena obchodníkem či systémem 76 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-10-31]. CEE Stock Exchange Group zkracuje dobu vypořádání
obchodu na dva obchodní dny. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2972>. 77 BHS.cz [online]. [cit. 2014-10-31]. ZAVEDENÍ NOVÉHO OBCHODNÍHO SYSTÉMU NA BCPP – Xetra
Praha – co to znamená? Dostupné z WWW: <http://www.bhs.cz/Uploads/Analyzy/Xetra_info.pdf>.
39
Nákupní pokyn - klient poţaduje nakoupit cenný papír za podmínky, ţe cena protne stanovenou
bariéru. Ale zároveň poţaduje stanovit maximální cenu, za kterou je ochoten nakoupit. (Například
v případě mimořádně dobrých výsledků můţe cena akcie prorazit významnou bariéru a prudce vzrůst.
V tom případě chce klient na tomto růstu jiţ profitovat.)78
Prodejní pokyn - klient vlastní CP a chce se pojistit proti ztrátě z moţného prudkého poklesu ceny.
(Například v případě překvapivě negativních výsledků můţe cena akcie prudce klesnout. Klient se
chce pojistit proti velké ztrátě a zadá proto stop limit na prodej.)79
c) Pokyn Iceberg
Pokyn typu Iceberg umoţňuje vloţení objednávek velkého objemu do knihy objednávek během
kontinuální fáze tak, aniţ by byl trh informován o celkovém objemu. Objednávky typu Iceberg jsou
charakterizovány zadáním limitní ceny (v CZK), celkovým počtem kusů a zobrazovaným mnoţstvím
(tzv. „peak"). V kontinuální fázi trh vidí pouze zobrazované mnoţství, nikoliv celý počet kusů
v objednávce. Pro lepší představu popisovaného uvedu, jak vypadá nákup cenných papírů například
v investiční aplikaci e-Broker u FIO banky (Obrázek 1).
78 Pro názornost uvedu příklad:
- Situace na trhu: aktuální cena akcie je 480 Kč;
- klient poţaduje nakoupit cenný papír za podmínky, ţe cena prorazí bariéru 500 Kč, ale zároveň maximálně za
515 Kč;
- klient zadá pokyn: STOP LIMIT; aktivační cena je 500 Kč a limitní cena 515 Kč.
Pokud se na trhu zobchoduje za cenu vyšší nebo rovnu 500 Kč, tak je na trh vyslán pokyn k nákupu. Typ pokynu
je limitní pokyn. Cenný papír je nakoupen za nejniţší dostupnou cenu na trhu, maximálně za stanovený limit
(515 Kč). 79 Investiční centrum České spořitelny [online]. [cit. 2014-10-31]. Burza cenných papírů Praha – Druhy pokynů.
Dostupné z WWW:
<https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Akcie/PodstruC3uA1nky/Burza_cennuC3uBDch_papuC
3uADruC5uAF_Praha/Druhy_pokynuC5uAF/index.phtml>.
40
Obrázek 1: Příklad nákupu CP v aplikaci e-Broker u FIO banky
Zdroj: Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na pražské burze – Iceberg. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/docs/cz/IP_Iceberg_Mnozstvi.PNG>.
Jakmile se dané zobrazované mnoţství zcela uspokojí, objednávka dostává nové časové razítko
a pokud obsahuje nespárované kusy, je opětovně zveřejněno stanovené zobrazované mnoţství.
V případě, ţe nespárovaný zbytek objednávky jiţ obsahuje méně kusů neţ je zobrazované mnoţství,
zveřejní se toto zbylé mnoţství. Objednávky typu iceberg nejsou v knize objednávek viditelně
označeny. Platí pouze daný obchodní den a nelze je kombinovat s dalšími omezeními pro obchodování
nebo pro způsob vyřízení. Minimální velikost zobrazovaného mnoţství a minimální celkový počet
kusů pro iceberg objednávky stanovuje pro jednotlivé skupiny cenných papírů BCPP.80
d) Pokyn Immediate or Cancel
Objednávka, která musí být buďto okamţitě uspokojena v co nejvyšší moţné míře nebo zrušena.
V případě, ţe dojde pouze k částečnému uspokojení objednávky, nespárovaná část této objednávky se
nevkládá do knihy objednávek, nýbrţ ji systém smaţe.81
80 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na praţské burze – Iceberg. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/iceberg>. 81 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Immediate-Or-Cancel. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/immediate-or-
cancel>.
41
e) Pokyn Fill or Kill
Objednávka, která musí být uspokojena buď okamţitě a zcela nebo vůbec. Není-li okamţité plné
uspokojení moţné, pokyn není vloţen do knihy objednávek, nýbrţ ji systém zamítne.82
f) Pokyn Book-or-Cancel
Objednávka, která musí být spárována pasivně. To znamená, ţe musí být při vloţení zařazena
do knihy objednávek k uspokojení. Pokud je jiţ při vloţení takovéto objednávky moţné její okamţité
uspokojení (spárována aktivně), systém Xetra ji automaticky odmítne a nevloţí ji do knihy
objednávek. Při spuštění aukčního obchodování jsou zbývající pokyny Book-or-Cancel automaticky
smazány, jelikoţ obchodování v aukci se povaţuje za aktivní způsob párování.83
Pokyny s parametrem všechno nebo nic a s uvedením minimálního mnoţství, které bylo moţné
podávat do segmentu KOBOS, jiţ burzou podporovány nejsou.
Na závěr charakteristik objednávek povaţuji za nutné zmínit, ţe uvedené inteligentní pokyny
podporované BCPP se mohou v systémech jednotlivých obchodníků vstupujících na trh lišit. Investor
nakupující či prodávající cenné papíry prostřednictvím těchto obchodníků má k dispozici pouze takové
spektrum pokynů, které podporuje obchodníkem poskytovaná aplikace.
Hloubka trhu a její anonymita
Další odlišnost obchodního systému Xetra pozoruji u hloubky trhu, kde se zveřejňuje maximálně deset
nejlepších nabídek a deset nejlepších poptávek. Všechny zadané pokyny jsou anonymní, coţ znamená,
ţe protistrany obchodu se navzájem neznají a neuvádějí se ani v potvrzení o uzavření obchodu. Tvůrci
trhu v přehledu objednávek dle objemu nevystupují jmenovitě a hloubka trhu se nově tvoří z pokynů
všech účastníků burzovního trhu. V případě hloubky trhu v segmentech SPAD i KOBOS byli
v přehledu zahrnuti všichni tvůrci trhu, kteří s daným titulem obchodovali na vlastní účet, popřípadě
zastupovali své klienty. U všech uzavřených obchodů bylo moţné zjistit kupujícího i prodávajícího.
Vstup na burzovní trh
Jak uvádí analytik společnosti ČP INVEST Michal Valentík 84 , se zavedením systému Xetra se
naskytla moţnost přímého vstupu na BCPP i pro institucionální investory85, kteří však nemusí být
82 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny ze – Fill-Or-Kill. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/fill-or-kill>. 83 Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Book-Or-Cancel. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-burza/book-or-
cancel>. 84 iPoint.cz [online]. [cit. 2014-11-17]. Vše o přechodu na nový obchodní systém Xetra (s analytiky!). Dostupné
z WWW: <http://www.ipoint.cz/zpravy/1125620511-vse-o-prechodu-na-novy-obchodni-system-xetra-s-
analytiky/>.
42
členy burzy. Vstup pro investory na více trhů zároveň je umoţněn propojením burzovních trhů
skupiny CEESEG jedinou obchodní platformou.
2.6.3 Shrnutí změn v obchodování
V této části shrnu zjištěné změny, které nastaly implementací a spuštěním obchodní platformy Xetra
na BCPP na konci listopadu roku 2012. Pro skupiny institucionálních i drobných investorů se pokusím
identifikovat změny dle vlivu na realizaci jejich obchodů.
Pro obě skupiny investorů povaţuji za společnou změnu novou strukturu trhu, který se dělí na Prime
Market a Standard Market. První jmenovaný kumuluje nabídku nejlikvidnějších akciových titulů pod
jeden segment. V porovnání se segmenty SPAD a KOBOS došlo ke sjednocení jednotlivých titulů
a investor uţ nemusí řešit, kde je pro něj uzavření obchodu výhodnější. Další odlišností, kterou zřejmě
drobní i institucionální investoři vnímají stejně, jsou drobné úpravy v časovém rozvrţení burzovního
dne. Prodluţuje se čas předobchodní fáze (sběr objednávek) z 8:00 - 8:45 na 8:00 - 8:50, kontinuální
reţim je prodlouţen o deset minut na 9:00 – 16:20 z původního intervalu 9:10 aţ 16:20. V případě
reţimu kontinuálního obchodování se sjednocuje doba trvání úvodní a závěrečné aukce na deset
minut, konkrétně 8:50 – 9:00 a 16:20 - 16:30 (dříve začínala úvodní aukce v 8:45 a končila v 9:10,
závěrečná aukce potom běţela od 16:20 do 16:27). Přínosem pro oba investorské tábory se jistě stala
pestrá paleta inteligentních pokynů, které lze v systému Xetra zadat.
Z pohledu institucionálních investorů se změny způsobené startem platformy Xetra dotkly zejména
přístupu na trh praţské burzy, kde nově mohou začít obchodovat i investoři nedisponující burzovním
členstvím a naopak stávající členové burzy mají moţnost nahlédnout i na ostatní trhy skupiny
CEESEG, které disponují jednotným obchodním systémem. Další změnu spatřuji v hloubce trhu,
která je nyní anonymní, protistrany obchodu neznají navzájem svou identitu, čímţ se jednání
jednotlivých tvůrců trhu stává obtíţněji čitelné. Došlo také k úpravě, resp. sníţení standardního
obchodovatelného mnoţství pro realizace objednávek tvůrců trhu.
Zásadní změna pro drobné investory přišla se zavedením minimální obchodovatelné jednotky
aplikované na celý burzovní trh. Mohou tedy uzavírat své obchody jiţ od jediného kusu cenného
papíru. S obchodovatelnou jednotkou souvisí také novinka v podobě modifikace maximální doby
platnosti objednávky stanovenou na 360 kalendářních dní (T+359).
Veškeré uvedené skutečnosti si dovoluji pro přehlednost uvést ještě jednou v následující tabulce
(Tabulka 8).
85 Institucionálním investorem je dle §5 zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu banka
provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, penzijní fond a pojišťovna či zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České
republiky.
43
Tabulka 8: Změny vzniklé v důsledku zavedení obchodního systému Xetra
Z pohledu institucionálních investorů
Přístup na trh
Zjednodušení vstupu na burzovní trh cílený na posílení
konkurenčního prostředí
Moţnost přístupu nečlenských institucionálních investorů
Skupina CEESEG Sjednocení obchodování v rámci celé skupiny CEESEG
Moţnost členů BCPP vstoupit na burzovní trhy skupiny CEESEG
Standardní obchodovatelné
množství
Sníţení standardního obchodovatelného mnoţství cenných papírů
definované pro tvůrce trhu
Hloubka trhu a jeho
anonymita
Zveřejnění maximálně deseti nejlepších nákupních a prodejních cen
Neznámá identita obchodujících protistran – znesnadnění čtení
chování na trhu
Z pohledu drobných investorů
Minimální obchodovatelná
jednotka
Minimální obchodovatelnou jednotkou je 1 lot = 1 kus cenného
papíru. Změna aplikována na celý trh. Moţnost obchodů za minimální
částky.
Hloubka trhu a jeho
anonymita
Omezená viditelná velikost hloubky trhu, anonymita obchodujících
protistran
Z pohledu obou investorských skupin
Změna tržní struktury
Regulovaný oficiální trh je rozdělen na Prime Market a Standard
Market
Jednotlivé tituly sjednoceny pod jeden trh
Harmonogram burzovního
dne
Prodlouţení kontinuální fáze obchodování o 10 minut, stanovení
úvodní i závěrečné aukce na 10 minut
Objednávky Široká nabídka inteligentních pokynů
Maximální platnost objednávky T+359
Zdroj: Vlastní zpracování autora.
2.6.4 Zavedení obchodního systému Xetra na BCPP, jeho cíle a důvody
Dne 30. listopadu 2012 se BCPP stala po Vídni a Lublani dalším členem skupiny CEESEG, který
pouţívá společný obchodní systém Xetra. Tento obchodní systém pro akcie a dluhopisy tak
po 14 letech vystřídal dosavadní obchodování v segmentech SPAD a KOBOS.
Jak vyplývá z oficiální tiskové zprávy BCPP86, systém Xetra byl na praţské burze implementován
zejména z důvodu „souladu se strategií skupiny CEESEG, která směřuje k maximálnímu zpřístupnění
národních trhů pro zahraniční investory.“ Pokud se na změnu obchodního systému podíváme
z pohledu českého investora, tento krok představuje pozitiva také pro stávající členy burzy, kteří tak
mají šanci díky širokým moţnostem konektivity systému vykonávat své obchodní aktivity
i na zahraničních trzích vyuţívajících platformu Xetra. Jednotný systém ve skupině CEESEG umoţní
86 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Praţská burza dnes úspěšně zahájila obchodování na nové
platform Xetra. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2754>.
44
napříč všemi členskými burzami realizovat například jednotné nabídky členům nebo emitentům
cenných papírů.
Za jeden z primárních cílů nasazení nového systému tak lze povaţovat snahu nalákat nové zahraniční
investory, kteří jiţ mají v pouţívání Xetry zkušenosti, s čímţ se rovněţ pojí potenciál pozitivního
vlivu na zvýšení likvidity a zvýšení objemu obchodů na trhu. Sama BCPP na podporu příchodu
nových investorů přišla v květnu 2013 se vstřícnou nabídkou sníţení ročního členského poplatku pro
nové zájemce o burzovní členství na 0 Kč (z původních 460 000 Kč). Tato nabídka platila pro prvních
5 tuzemských či zahraničních subjektů, které se stanou členy BCPP, a její platnost byla stanovena
do 30. června 2014 s moţností prodlouţení. 87 Dalším z hlavních důvodů zavedení Xetry bylo
zmodernizovat jiţ přeţitý obchodní systém SPAD, který byl nasazen v roce 1998 s cílem podpořit
obchodování zejména velkých institucionálních investorů. Za dobu existence tohoto segmentu bylo
v rámci SPADu realizováno téměř 2 miliony transakcí, jejichţ objem v celkové hodnotě dosáhl
bezmála 6 bilionů Kč. Při pohledu na moderní obchodní platformy dnešní doby fungující na bázi
vysokorychlostních obchodů a přístupu na trhy, se systém SPAD jiţ prostě nehodil.88
2.6.5 Zhodnocení naplnění cílů zavedením Xetra
Podívejme se nejdříve na hlavní cíl, který si BCPP od nástupu Xetry slibovala, a to přivést nové
zahraniční investory na český trh. Od konce listopadu roku 2012, kdy se na BCPP začalo obchodovat
prostřednictvím platformy Xetra, se novými členy praţské burzy staly 3 společnosti. Hned v květnu
roku 2013 vyuţila poplatkových prázdnin za nové členství na BCPP společnost Raiffeisen Centrobank
AG. Stala se tak šestnáctým členem praţské burzy a celkově třetím, který své obchody začal realizovat
ze zahraničí. Raiffeisen Centrobank AG patří k největším obchodníkům s cennými papíry v Rakousku,
kde je jedním z nejvýznamnějších tvůrců trhu, a je rovněţ přímým členem mnoha významných
evropských burz, např. Deutsche Börse Group, burzy ve Vídni, Londýně, Budapešti či Varšavě,
EUREX, EUWAX, aj.89 Od 1. srpna 2013 začala společnost Raiffeisen Centrobank AG vykonávat
činnost tvůrce trhu na Prime Market pro emise Erste Bank, ČEZ, Komerční banka a Telefonica.90
Na konci listopadu roku 2013 se dalším členem BCPP realizujícím své obchody ze zahraničí stala
polská společnost DB Securities S.A. se sídlem ve Varšavě. Tento polský obchodník s cennými papíry
je součástí jedné z největších finančních skupin Deutsche Bank Group a patří také mezi členy burzy
ve Varšavě, kde se řadí mezi 10 nejaktivnějších obchodníků. Zatím poslední91 společnost, která získala
87 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Členský poplatek na praţské burze za 0 Kč. Dostupné z
WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2808>. 88 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Praţská burza dnes úspěšně zahájila obchodování na nové
platform Xetra. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2754>. 89 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG – nový člen Burzy cenných papírů
Praha. Dostupné z WWW: <http http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2811>. 90 BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG se stává tvůrcem trhu na praţské
burze. Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2863>. 91 K 30. 11. 2014.
45
členství na praţské burze, je francouzská Société Générale. Své obchodní aktivity zde započala dne
15. května 2014. Jedná se celkově o osmnáctého člena praţské burzy a pátého ryze zahraničního,
který bude své obchody realizovat ze svého sídla mimo území České republiky.
Dle mého názoru se zatím úplně nenaplnila touha vedení BCPP o přilákání nových, zejména
zahraničních členů na praţskou burzu. Za dva roky fungování obchodního systému Xetra se novými
členy burzy stali pouze tři zahraniční investoři. Samozřejmě nelze hovořit ani o ţádném fiasku, ale
i ze slov ředitele BCPP Petra Koblice vyřčených na jaře roku 2013 si myslím, ţe očekávání byla větší:
„Mohu však potvrdit, že se zájem o pražskou burzu po přechodu na nový systém několikanásobně
zvýšil. Příchod nového člena je nicméně proces, který chvíli trvá. Nejde o nás, my jsme schopni
podepsat smlouvu s novým členem a zapojit ho za pět minut. Ale na druhé straně to musí projít přes
různé compliance a tak dále, což u těch větších firem znamená měsíce“.92 Nevyčerpala se ani zajímavá
nabídka v podobě poplatkových úlev pro nové členy BCPP. Přestoţe příchod nového člena
představuje sloţitý proces trvající i několik měsíců, dovolím si konstatovat, ţe pokud by některý
z potenciálních investorů chtěl na BCPP z důvodu změny obchodního systému vstoupit a stát se
členem burzy, jiţ by tak učinil. Je pravděpodobné, ţe se v budoucnu další noví členové na praţské
burze objeví, ale v horizontu několika příštích let nepředpokládám, ţe se bude jednat o nějaké
dramatické zvýšení jejich počtu. Skutečnost, ţe se BCPP jako člen CEESEG můţe konečně pochlubit
stejným obchodním systémem, kterým disponují všichni členové skupiny, dle mého mínění ještě
neznamená záruku, ţe se sem zahraniční investoři pohrnou ve velkém. V porovnání s jinými
významnými evropskými i světovými burzami zaujímá skupina středoevropských burz pozici stále
velmi malé konkurence a silní institucionální investoři raději dají přednost trhům s větší likviditou
a s daleko širší a pestřejší nabídkou obchodovaných finančních titulů.
Nyní se zaměřím na to, zda příchod nových členů burzy pozitivně zahýbal s do té doby nepříznivým
vývojem objemů obchodů na BCPP, coţ byl i návazný cíl na rozšíření investorské publika v Praze.
V následujícím grafu (Graf 2) vidíme vývoj objemů obchodů uvedený v milionech Kč s akciovými
tituly na BCPP v období leden 2009 aţ říjen 2014. Zvolený časový interval dělí změna obchodního
systému.
92 Investiční web [online]. 19. 3. 2013. [cit. 2014-10-20] Petr Koblic (BCPP): Díky Xetře se zájem o Prahu
v zahraničí znásobil. Noví členové by se měli objevit do konce roku. Dostupné z WWW:
<http://www.investicniweb.cz/2013/3/19/petr-koblic-bcpp-diky-xetre-se-zajem-o-prahu-v-zahranici-znasobil-
novi-clenove-se-meli-objevit-do-konce-roku/>.
46
Graf 2: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014
Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz. Dostupné z www:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory>.
Ze zobrazeného vyplývá, ţe i přes spuštění Xetry v listopadu 2012 nedošlo k zastavení nebo dokonce
k obratu neustále se sniţujících objemů obchodů, naopak tato vývojová tendence pokračuje. Pokud
pomineme prosinec 2012, kdy jiţ nová platforma fungovala, ale stejně měsíc prosinec obecně platí
za slabý měsíc v kaţdém roce z pohledu obchodování na burze cenných papírů, zjistíme, ţe v roce
2013 poklesly objemy obchodů v porovnání s rokem předchozím ze zhruba 251 mld. Kč na méně neţ
175 mld. Kč, coţ představuje zápornou změnu o více neţ 30 %. Porovnáme-li data z objemů obchodů
za neúplný rok 2014 se stejným obdobím roku 2013, zjistíme, ţe zatím dosaţené objemy v roce 2014
se opět o značnou část sníţily, konkrétně o více neţ 17 mld. Kč. V procentním vyjádření se jedná
o pokles 11,62 %.
V druhém grafu (Graf 3) potom sledujeme změnu vývoje objemů obchodů v jednotlivých měsících
zvoleného období v procentním vyjádření, podle kterého snadněji identifikujeme změnu i její relativní
výši.
Z grafu vyčteme, ţe kromě dvou měsíců se všechny ostatní měsíce po zprovoznění systému Xetra na
BCPP v objemech obchodů poměrně výrazně propadly, průměrná změna činí přibliţně -20 %.
Jedinými kladnými měsíci z tohoto pohledu jsou březen a duben 2014, kdy došlo k nepatrnému
nárůstu objemů obchodů v porovnání se stejnými měsíci roku předchozího. Hovoříme zde o zvýšení
zhruba 1,6 % resp. 1,1 %. Abychom však v aktuálním vývoji nehledali pouze samá negativa, lze
z uvedených grafů vyvodit, ţe pokles objemů obchodů v roce 2014 nedosahuje tak vysokých procent,
jako tomu bylo v letech předcházejících (kromě roku 2011), coţ by mohlo znamenat náznak začínající
stagnace a do budoucích let doufejme třeba i obrat ve vývoji objemů burzovních obchodů. K této
smělé domněnce by mohlo také napomoci i vyčištění akciových trhů Prime a Standard od nelikvidních
0.0
10,000.0
20,000.0
30,000.0
40,000.0
50,000.0
60,000.0
led
en 0
9
du
ben
09
červ
enec
09
říje
n 0
9
led
en 1
0
du
ben
10
červ
enec
10
říje
n 1
0
led
en 1
1
du
ben
11
červ
enec
11
říje
n 1
1
led
en 1
2
du
ben
12
červ
enec
12
říje
n 1
2
led
en 1
3
du
ben
13
červ
enec
13
říje
n 1
3
led
en 1
4
du
ben
14
červ
enec
14
říje
n 1
4
ob
jem
y o
bch
od
ů v
mil.
Kč
přechod na obchodní systém Xetra přechod na obchodní systém Xetra
47
titulů. Po nástupu Xetry se postupně přestalo na Prime Market obchodovat s akciemi AAA a ORCO,
ze Standard Market potom zmizely tituly ECM, SM PLYNÁRENSKÁ, VČ PLYNÁRENSKÁ, OCEL
HOLDING SE a SPOLEK CH.HUT.VÝR. Naopak na nejmladším akciovém trhu v rámci BCPP se
objevila emise akcií společnosti Stock Spirits Group PLC, ještě dříve v témţe roce se na Prime Market
objevila emise akcií společnosti Borealis, dosud93 se však s tímto titulem neuskutečnil jediný obchod.
Zatím posledním přírůstkem do rodiny akcií obchodovaných na trhu Prime se stala emise společnosti
Pivovary Lobkowicz Group, která se začala obchodovat na konci května 2014.
Graf 3: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014 vyjádřený v procentech
Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz. Dostupné z www:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory>.
Shrnu-li zjištěné poznatky, musím bohuţel konstatovat, ţe se BCPP zatím nepodařilo dosáhnout cílů
spojených se zavedením nové obchodní platformy Xetra, která sjednotila trhy skupiny CEESEG.
Přestoţe mezi členy burzy přibyly tři nové společnosti, obchodování prozatím nerozpohybovaly tak,
aby ustal jiţ několik let trvající pokles objemů obchodů s akciemi na praţské burze a došlo konečně
k obratu ve vývoji. Drobný náznak zlepšení lze pozorovat u niţšího propadu objemů obchodů v roce
2014 v porovnání s lety předchozími a také v pročištění trhů od nelikvidních titulů.
93 K 31. 10. 2014.
-80
-60
-40
-20
0
20
40
60
80
led
en 0
9
du
ben
09
červ
enec
09
říje
n 0
9
led
en 1
0
du
ben
10
červ
enec
10
říje
n 1
0
led
en 1
1
du
ben
11
červ
enec
11
říje
n 1
1
led
en 1
2
du
ben
12
červ
enec
12
říje
n 1
2
led
en 1
3
du
ben
13
červ
enec
13
říje
n 1
3
led
en 1
4
du
ben
14
červ
enec
14
říje
n 1
4
změ
na
ob
jem
ů o
bch
od
ů v
%
přechod na obchodní systém Xetra
48
49
3 Analýza obchodních dat na Burze cenných papírů Praha
a jejich komparace s vybranými burzami
V této části práce se budu zabývat analýzou základních burzovních ukazatelů na BCPP a následně
provedu jejich srovnání s ukazateli burzy RM-Systém a Varšavskou burzou cenných papírů. V první
části kapitoly stručně přiblíţím komparované burzovní trhy, seznámím s podmínkami pro vstup
na tyto trhy a zhodnotím také základní poplatkovou strukturu srovnávaných burz. Poté bude
následovat analýza nejdůleţitějších burzovních ukazatelů BCPP a jejich komparace s daty vybraných
burz. Kaţdou dílčí část zakončím shrnutím získaných poznatků, které na konci práce vyuţiji
k sumarizaci a vytvoření přehledu výhod a nevýhod obchodování na BCPP a formulaci doporučení
pro burzovní subjekty.
3.1 RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s.
RM-SYSTÉM, česká burza cenných papírů a.s. (dále jen RMS) představuje jedinou konkurenci pro
BCPP v oblasti burzovního obchodování s cennými papíry v České republice. Licenci společnost
obdrţela 19. března 1993 a obchodovat se začalo 24. května 1993. Na kapitálovém trhu RMS působí
jako standardní burza teprve od 1. prosince 2008. Před tímto datem společnost vlastnila licenci pouze
na organizování mimoburzovního trhu. Na rozdíl od BCPP zde neplatí tradiční členský princip, ale
přímým účastníkem obchodování se kromě licencovaných obchodníků mohou stát i kterékoliv další
fyzické či právnické osoby splňující dvě z těchto tří podmínek:94
- správa vlastního majetku ve finančních nástrojích přesahující 1 mil. Kč,
- realizace objemu obchodů ve výši min. 5 mil. Kč za posledních 12 měsíců,
- realizace transakcí v počtu min. 40 za posledních 12 měsíců.
Stejně jako na BCPP zde dodávají likviditu tvůrci trhu. Tuto funkci však na RMS zastávají pouze dva
subjekty – Fio banka a.s. (stoprocentní vlastník RMS) a BH Securities a.s.
3.1.1 Tržní struktura a předmět obchodování na RMS
Burza RMS představuje univerzální elektronickou mezinárodní burzu. Organizuje dva trhy, oficiální
regulovaný trh a volný trh (mnohostranný obchodní systém).
Na oficiální trh jsou přijímány cenné papíry, které splňují podmínky určené výše uvedenou českou
legislativou. Ţádné další významné podmínky pro emitenty ze strany burzy kladeny nejsou.
V současné době95 se na oficiálním trhu burzy RMS obchoduje pouze s akciemi a dluhopisy. Kromě
94 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-01-25]. Přímý přístup. Dostupné z WWW: <http://www.rmsystem.cz/chci-
obchodovat/primy-pristup>. 95 Stav k 31. 10. 2014.
50
titulů, které se obchodují i na BCPP, zde navíc najdeme například akcie společnosti Deutsche
Telecom, Energoaqua nebo Karoseria.
Podmínky pro přijetí investičních instrumentů na volný trh (mnohostranný obchodní systém) definuje
RMS vlastními pravidly.96
Jedná se spíše o jakási obecná pravidla bez informačních a jiných
povinností stanovených ZPKT. Pravidla pouze říkají, ţe k obchodování v mnohostranném obchodním
systému mohou být přijaty investiční nástroje, jestliţe:
- jsou pro účastníky RMS zajištěny základní informace o investičních nástrojích a o jejich
emitentech – např. výroční zpráva,
- lze na základě dostupných informací předpokládat, ţe investiční nástroje jsou nebo po přijetí
k obchodování v mnohostranném obchodním systému budou rozptýleny mezi dostatečný
počet investorů,
- s investičními nástroji budou opakovaně uzavírány obchody – jinými slovy bude zajištěna
jejich likvidita,
- způsob evidence investičních nástrojů umoţňuje řádné vypořádání obchodů s nimi,
- nejsou známy skutečnosti, které by přijetím finančního instrumentu k obchodování, vedly
k poškození účastníků RMS.
Na volném trhu burzy RMS se nyní97 obchoduje pouze s akciemi. V nabídce objevíme několik titulů
známých zahraničních společností, jako je kupříkladu Microsoft, McDonalds, Nokia či Intel. Nutno
ovšem zmínit, ţe většina akciových titulů obchodovaných v mnohostranném obchodním systému
RMS je značně nelikvidních.
Technicky se na obou trzích obchoduje stejným způsobem, vyuţívá se průběţná aukce. Validace
a vypořádání cenných papírů jsou rovněţ totoţné. Obchodovat lze online pomocí pokynu EasyClick,
standardních pokynů, inteligentních pokynů nebo obchodovat přímo.98
3.1.2 Poplatky stanovené RMS
Na závěr stručného představení RMS identifikuji základní poplatky týkající se akcií, jejich emitentů
a obchodníků stanovené burzou RMS v jejích pravidlech (Tabulka 9). V závěru této části práce
provedu porovnání poplatkové struktury s BCPP.
Poplatkový řád platný pro burzu RMS stanovuje poplatek pro účastníky obchodování pouze v případě
současné registrace zákazníka a otevření účtu u Centrálního depozitáře cenných papírů. Výše poplatku
za zorganizování obchodu se liší dle účastníka provádějícího daný obchod. Účastník s licencí
96 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-10-20]. Předpisy – Pravidla pro přijetí MOS. Dostupné z WWW:
<http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/pravidla_pro_prijeti_MOS.doc>. 97 Stav k 31. 10. 2014. 98 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-10-20]. Začínáme obchodovat. Dostupné z WWW:
<http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/zaciname-obchodovat>.
51
obchodníka s cennými papíry, který uzavře obchod s akciemi emise, kde navíc vykonává tvůrce trhu,
musí zaplatit nejméně. Naopak nejvyšší poplatková zátěţ za obchodní transakci čeká na úvěrové
instituce a ostatní účastníky trhu. Vypořádání obchodu stojí jednotně 39 Kč. Emitenti akcií nezaplatí
za přijetí své emise k obchodování na kterýkoliv z obou dostupných trhů vůbec nic.
Tabulka 9: Poplatky stanovené burzovními pravidly RMS
Oficiální regulovaný trh a volný trh
Účastnické poplatky
Za registraci přímého účastníka zdarma jednorázový
Za registraci zákazníka a připojení k exist. účtu v CDCP zdarma jednorázový
Za registraci zákazníka a otevření účtu v CDCP 150 Kč jednorázový
Poplatky za obchodování
Podání pokynu zdarma jednorázový
Zorganizování
obchodu
Účastník s licencí obchodníka s CP – pro
emise, kde vykonává tvůrce trhu
0,01 % z objemu
(max. 100 Kč) jednorázový
Účastník s licencí obchodníka s CP 0,05 % z objemu
(max. 500 Kč) jednorázový
Úvěrové instituce a ostatní účastníci 0,2 % z objemu
(max. 2 000 Kč) jednorázový
Za vypořádání 39 Kč jednorázový
Poplatky pro emitenty
Za přijetí investičního nástroje zdarma jednorázový
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě Ceníku burzovních služeb RMS platného k 31. 10. 2014.
3.2 Varšavská burza cenných papírů
První polská burza cenných papírů (dále jen WSE = Warszaw Stock Exchange) vznikla ve Varšavě.
Zahájila svou činnost 12. května 1817. Obchodovalo se zejména s dluhopisy a jinými dluhovými
cennými papíry. Obchodování s akciemi se rozvinulo aţ ve 2. polovině 19. století. Po roce 1989
započala nová nekomunistická vláda vytvářet také strukturu kapitálového trhu. 12. dubna 1991 vznikla
státní akciová společnost Varšavská burza cenných papírů. První obchodování se uskutečnilo
16. dubna 1991, na burze bylo kótováno pět společností, v roce 1997 pak počet kotovaných
společností přesáhl stovku. V roce 1998 se začalo na burze obchodovat s warranty i s prvními futures
kontrakty. Od roku 2003 začaly na burze ve Varšavě své akcie kótovat také zahraniční společnosti.
První byla rakouská banka Creditanstalt, od roku 2006 pak začaly přibývat také společnosti z ČR.
Obchody na WSE mohou obdobně jako na BCPP uzavírat pouze členové burzy.99
3.2.1 Tržní struktura a předmět obchodování na WSE
WSE organizuje obchodování s finančními nástroji na třech trzích, které uvádíme v následujícím
schématu (Schéma 3).
99 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. History. Dostupné z WWW: < http://www.gpw.pl/historia_en>.
52
Schéma 3: Trţní segmenty WSE
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle portálu GPW.pl.
Níţe si jednotlivé typy trhů přiblíţíme.
Hlavní trh (Główny rynek; Main List) existuje na WSE jiţ od 16. dubna 1991. Představuje
nejprestiţnější trh, kde se obchodují tituly velkých a prestiţních společností, které však musí splnit
přísné informační a kotační podmínky. Na tomto trhu dochází k regulaci především ze strany
legislativních předpisů Polska a Evropské unie. Na konci roku 2013 bylo na hlavním trhu registrováno
450 společností. Kromě pro nás nejdůleţitějších akcií se na tomto trhu obchodují také dluhopisy,
upisovací práva akcií, investiční certifikáty, ETF a různé druhy derivátů v podobě futures kontraktů,
opcí a dalších strukturovaných produktů. Hlavní trh se dále dělí na:
- Základní trh (Rynek podstawowy; Main Market)
- Paralelní trh (Rynek równoległy; Parallel Market)
Uvedené rozdělení je podstatné zejména z pohledu podmínek kladených na přijímané finanční
instrumenty.
Základní obecné podmínky pro přijetí akcií k obchodování na Hlavním trhu:100
- emitent nesmí být v likvidaci či osobou s vyhlášeným bankrotem,
- povinnost vydávat prospekt schválený příslušným orgánem dohledu,
- převoditelnost akcií nesmí být omezena,
100 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Burzovní pravidla WSE - Kapitola 2 - Pojmy, podmínky a postupy pro
přijetí k burzovnímu obchodování. Dostupný z WWW: <http://www.gpw.pl/pub/files/PDF/regulacje/rules-
wse.pdf;>.
53
- trţní kapitalizace emise alespoň 60 000 000 PLN nebo ekvivalent v PLN k nejméně
15 000 000 EUR – platí i pro odhad, nebo pokud určení ceny není dostatečně spolehlivé,
- v případě, ţe minimálně jedna emise dané akcie jiţ byla v minulosti umístěna na období
alespoň šesti měsíců na jiný regulovaný trh či alternativní obchodní systém organizovaný
WSE, stačí trţní kapitalizace emise v minimální hodnotě 48 000 000 PLN nebo
ekvivalent k 12 000 000 EUR,
- minoritní akcionáři, jejichţ podíl na hlasovacích právech společnosti nedosahuje ani 5 %,
musí vlastnit alespoň 15 % akcií uvedených v ţádosti o přijetí k obchodování, navíc se
musí jednat o minimálně 100 000 kusů akcií v hodnotě nejméně 4 000 000 PLN nebo
ekvivalentu k 1 000 000 EUR,101
- kvůli vyšší míře transparentnosti jsou na Hlavní trh kladeny také informační povinnosti –
například okamţité oznámení jakékoliv vnitřní informace, čtvrtletní a pololetní zprávy,
či poskytnout do čtyř měsíců po skončení finančního roku výroční zprávu.
U základního trhu navíc existují ještě dodatečné podmínky, protoţe dle burzovních pravidel WSE je
základní trh trhem oficiálním a obchodují se zde tedy nejprestiţnější akciové tituly. Ţádost o přijetí
akcií k obchodování se musí vztahovat na všechny akcie stejného druhu. Jsou rozšířeny poţadavky
u minoritních akcionářů, kdy tito akcionáři, jejichţ podíl na hlasovacích právech společnosti
nedosahuje ani 5 %, musí vlastnit alespoň 25 % akcií uvedených v ţádosti o přijetí k obchodování
nebo se musí jednat o minimálně 500 000 kusů akcií v hodnotě ekvivalentní nejméně
17 000 000 EUR. Během tří za sebou jdoucích let před podáním ţádosti má emitent povinnost
uveřejňovat auditované účetní závěrky společnosti.102
Paralelní trh je dle burzovních pravidel trhem neoficiálním, pro nějţ kritéria povinná pro základní trh
neplatí.
NewConnect je organizovaný alternativní akciový trh burzy WSE, který je určený pro vznikající
a malé společnosti s relativně malou trţní kapitalizací do 20 mil. PLN působící v oboru nových
technologií jako jsou informační technologie, elektronická média, biotechnologie a alternativní
energie. První obchody proběhly 30. srpna 2007 a na konci prvního čtvrtletí roku 2014 bylo na trhu
249 kótovaných společností. Administrativa a náklady emise na NewConnect jsou ve srovnání s výše
uvedeným Hlavním trhem niţší, opět se s nimi seznámíme dále v kapitole. Specifikem nového trhu je
to, ţe investice do cenných papírů společností kótovaných na burze, jsou výrazně rizikovější,
ale investoři také mohou počítat s vyšší mírou návratnosti investice.
101 Hodnota se odvozuje od poslední prodejní ceny nebo emisního kurzu. 102 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Conditions od admission. Dostupný z WWW:
<http://www.gpw.pl/conditions_of_admission>.
54
Trh NewConnect je organizován pouze na základě předpisů vydávaných varšavskou burzou. Opět
platí, ţe nesmí být omezena převoditelnost akcií a emitent se nesmí nacházet v likvidaci. Pro uvedení
nové emise na trh existují dvě moţnosti:
1) Neveřejná nabídka (private placement) – určena pro maximálně 99 investorů; rozsáhlý
prospekt nahrazen informačním dokumentem
2) Veřejná nabídka (public offering) – zde platí stejné poţadavky jako na Hlavním trhu
s výjimkou trţní kapitalizace v hodnotě minimálně 500 000 PLN; v případě nabídky v hodnotě
do 2 500 000 EUR stačí místo prospektu vydat informační memorandum.103
Informační povinnosti emitentů jsou oproti hlavnímu trhu také omezenější. Čtvrtletní zprávy zůstaly
zachovány, ale od pololetních uţ se upustilo. Výroční zprávu s účetní závěrkou lze podat aţ do šesti
měsíců od skončení finančního roku.
Catalyst představuje trh, na kterém se obchodují zejména dluhové cenné papíry. Nalezneme zde státní
a korporátní dluhopisy a také hypoteční zástavní listy. Tento trh funguje od 30. září 2009. Vzhledem
k absenci akcií v instrumentech pro obchodování se trhem Catalyst dále zabývat nebudeme.104
V polovině dubna 2013 přešla WSE od systému WARSET (WARszaw Stock Exchange Trading
System) na systém UTP (Universal Trading Platfform), který vyvinula společnost NYSE Technologies
pro komerční pouţití na NYSE Euronext. UTP představuje systém obchodování, který splňuje
nejvyšší globální standardy a je pouţíván v celé NYSE Euronext, která má sídla v New Yorku, Paříţi,
Lisabonu, Amsterodamu a Bruselu. Ve srovnání s WARSET nabízí UTP vyšší rychlost, efektivitu a
propustnost, to znamená, ţe je moţné zasílat větší mnoţství objednávek ve stejném čase. Odezvy na
odesílání objednávky se sníţily na mikrosekundy. S UTP se otevřel polský trh novým investorům,
včetně uţivatelům vysokofrekvenčního obchodování (HFT), kteří pouţívají sloţité algoritmy.105
V novém obchodním systému se obchoduje v aukčním a kontinuálním reţimu, ceny akcií jsou
stanoveny na základě maximalizace objemu transakcí, příkazy jednotlivých účastníků jsou pak
vyhodnoceny a nakonec spárovány.
3.2.2 Poplatky stanovené WSE
Opět pro porovnání s poplatkovou politikou stanovenou BCPP, musíme nejprve identifikovat základní
poplatky stanovené WSE. Při prvním pohledu na (pouze základní a ne zcela úplný) přehled poplatků
(Tabulka 10) zjistíme poměrně sloţitou strukturu.
103 ECT.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. Your guide to NewConnect. Dostupné z WWW:
<http://www.newconnect.pl/pub/dokumenty_do_pobrania/Your_guide_NewConnect.pdf>. 104 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. WSE Markets. Dostupný z WWW: <http://www.gpw.pl/wse_markets>. 105 GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. UTP – New trading system on the Warszaw Stock Exchange. Dostupný z
WWW: <http://www.gpw.pl/trading_system_utp>.
55
Na všech trzích jsou pro emitenty stanoveny poplatky jednorázové za uvedení emise akcií na trh
a roční ze zobchodovaného objemu. Tyto jsou vţdy určeny pro první uvedení a potom kaţdé další,
resp. za zobchodované objemy v prvním kalendářním roce a v následujících kalendářních letech.
Nejvyšší sazby platí pro nejprestiţnější Základní trh, který patří pod trh Hlavní. Paralelní trh
a NewConnect mají pro emitenty nastaveny poplatky ve stejné výši. Členové burzy platí z objemu
burzovního obchodu, který se dělí na tři intervaly. Stanovené intervaly i velikost poplatku se shodují
pro všechny trhy. Výjimku tvoří obchody s akciovými tituly, u nichţ člen burzy zastává funkci tvůrce
trhu a tyto akcie v sobě zahrnuje hlavní akciový index varšavské burzy WIG20 a také index mWIG40.
Poplatkový řád rovněţ pamatuje na situaci, kdy člen burzy se při transakci nachází v pozici
prodávajícího i kupujícího.
56
Tabulka 10: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech WSE
Hlavní trh (Główny rynek)
Základní trh (Rynek podstawowy) - poplatky pro emitenty
Za uvedení emise na trh
první uvedení 6000 PLN + 0,03 % z emisní (prodejní) hodnoty (min. 8 000 PLN; max.
96 000 PLN)
jednorázový
kaţdé další 1 500 PLN + 0,0075 % z emisní (prodejní) hodnoty (min. 5 000 PLN; max.
96 000 PLN)
jednorázový
Za obchodování v prvním kalendářním roce 0,015 % emisní (prodejní) hodnoty (min. 4 000 PLN; max. 48 000 PLN) roční
v dalších kalendářních letech 0,02 % z trţní kapitalizace (min. 9 000 PLN; max. 70 000 PLN) roční
Paralelní trh (Rynek równoległy) - poplatky pro emitenty
Za uvedení emise na trh první uvedení 6 000 PLN jednorázový
kaţdé další 2 500 PLN jednorázový
Za obchodování v prvním kalendářním roce 1 500 PLN roční
v dalších kalendářních letech 0,02 % z trţní kapitalizace (min. 3 000 PLN; max. 8 000 PLN) roční
Poplatky pro členy burzy
Z objemu burzovního
obchodu106
do 100 000 PLN 1 PLN + 0,033 % z objemu
max. 880 PLN
jednorázový
od 100 tis. do 2 mil. PLN 1 PLN + 0,024 % z objemu jednorázový
od 2 mil. PLN 1 PLN + 0,010 % z objemu jednorázový
Burzovní obchod, kde je člen burzy zároveň kupcem i prodávajícím polovina z uvedených poplatků z burzovního obchodu jednorázový
Z objemu burzovního obchodu
akcií, kde člen je tvůrce trhu
pro akcie zahrnuté v indexu WIG20 0,20 PLN + 0,0058 % z objemu (max. 175 PLN) jednorázový
pro akcie zahrnuté v indexu mWIG40 0,10 PLN + 0,0034 % z objemu (max. 105 PLN) jednorázový
ostatní akcie 0,10 PLN + 0,0034 % z objemu (max. 105 PLN) jednorázový
NewConnect
Poplatky pro emitenty
Za uvedení emise na trh první uvedení 6 000 PLN jednorázový
kaţdé další 2 500 PLN jednorázový
Za obchodování v prvním kalendářním roce 1 500 PLN roční
v dalších kalendářních letech 0,02 % z trţní kapitalizace (min. 3 000 PLN; max. 8 000 PLN) roční
Transakční poplatky
Z objemu burzovního obchodu
do 100 000 PLN 1 PLN + 0,033 % z objemu
max. 880 PLN
jednorázový
od 100 tis. do 2 mil. PLN 1 PLN + 0,024 % z objemu jednorázový
od 2 mil. PLN 1 PLN + 0,010 % z objemu jednorázový
Z objemu burzovního obchodu akcií, kde člen je tvůrce trhu 0,10 PLN + 0,0034 % z objemu (max. 105 PLN) jednorázový
Zdroj: Vlastní zpracování autora na základě Burzovních pravidel WSE platných k 31. 10. 2014.
106 Poplatek za obchodní pokyn. Platí u všech burzovních obchodů.
57
3.3 Shrnutí a porovnání s BCPP
V závěrečném shrnutí a porovnání první části této kapitoly se nejprve podívám na trţní segmenty,
za nimiţ bude následovat komparace základních poplatků na BCPP s poplatky stanovenými
u zvolených burz.
Tržní segmenty
Nejprve porovnám trţní segmenty BCPP a RMS jako konkurenční burzy cenných papírů v české
republice. Přestoţe se oba dva trhy řídí stejnou legislativou upravující obchodování na kapitálových
trzích, zjistíme určité rozdíly. Obě burzy disponují oficiálními regulovanými trhy (Prime Market
na BCPP a Oficiální regulovaný trh na RMS), které musí splnit přesně definované zákonné podmínky
oficiálního trhu a obchodují se zde největší a nejprestiţnější emise akcií českých i zahraničních
společností. Emitenti, kteří na tyto trhy vstoupí, musí také splnit přísné informační povinnosti jako
například výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu, pololetní zprávu nebo mezitímní zprávu
včetně čtvrtletních hospodářských výsledků. Povinností je rovněţ uveřejnění prospektu cenného
papíru. Oproti BCPP lze na oficiálním trhu RMS obchodovat i cenné papíry bez souhlasu emitenta.107
BCPP umoţňuje přijmout cenné papíry k obchodování bez souhlasu emitenta na svém druhém
regulovaném trhu, Standard Market. Na burze RMS kromě Oficiálního regulovaného trhu mohou
investoři ještě vkládat své finanční prostředky do investičních instrumentů na volném trhu. Tento
segment lze porovnat s neregulovaným trhem Start Market, kterým disponuje BCPP. Regulaci těchto
trhů zajišťuje pouze burza a její pravidla, která na emitenty nekladou ţádné nároky na minimální dobu
existence společnosti, minimální trţní kapitalizaci či free float emise. Namísto prospektu splňujícího
přesné zákonné poţadavky se vydává pouze zjednodušený prospekt nebo informační dokument.
Informační povinnosti emitentů jsou také zmírněny. Jak Volný trh, tak Start Market mají pravidla
nastavena velmi vstřícně pro malé a střední firmy, které se tak mohou dostat jednoduše a rychle ke
kapitálu. Důleţitým rozdílem mezi burzami je také otázka přístupu na burzu, kdy BCPP povoluje
pouze členský přístup, kdeţto burza RMS umoţňuje na svých trzích obchodovat prakticky komukoliv,
kdo splňuje stanovené podmínky uvedené výše.
Srovnáme-li názorná schémata trţních struktur praţské a varšavské burzy, zjistíme výraznou
podobnost u obou zemí. Obě burzy organizují jak regulovaný trh, tak i trh, který podmínky
regulovaného trhu nesplňuje. V rámci regulovaného trhu na obou burzách identifikujeme oficiální
(Prime Market a Rynek podstawowy) a neoficiální trhy (Standard Market a Rynek równoległy).
Oficiální regulované trhy se opět vyznačují charakteristikou přísněji formulovaných poţadavků jak
pro emitenty, tak i pro přijímané investiční nástroje. Vedle oficiálního trhu nalezneme na BCPP i WSE
trh „neoficiální“ s méně striktně nastavenými kritérii pro zainteresované osoby a obchodované
107 Článek 4 – odst. 4 – Ţádost o přijetí na regulovaný trh.
58
instrumenty. Na druhé straně schémat nalezneme neregulované trhy (Start Market a NewConnect)
představující mnohostranný obchodní systém. Jedná se o mladé trhy, které vznikly pro malé a střední
začínající podniky s menším kapitálovým vybavením. Na schématu polské burzy můţeme nalézt ještě
trh Catalyst, který částečně splňuje kritéria regulovaného i neregulovaného trhu.
Obecné podmínky pro přijetí k obchodování se u obou oficiálních trhů v mnohém podobají. Nutnost
prospektu, ţádosti o přijetí, stanovenou minimální trţní kapitalizaci či procentní poţadavek rozptýlení
emise stanovují pravidla obou burz. Rozdíly jsou ve výši jednotlivých hodnot. BCPP přijme emisi
akcií k obchodování s minimální trţní kapitalizací v hodnotě odpovídající 1 000 000 EUR
(27 770 000 Kč108), kdeţto WSE vyţaduje trţní kapitalizaci emise alespoň v hodnotě 15 000 000 EUR
(416 550 000 Kč105). Rozdíl 14 000 000 EUR je z mého pohledu značný a zajisté bude patřit mezi
rozhodovací kritéria emitenta pro vstup na burzu. V případě, ţe emitent vydá další akcie stejného
druhu na totoţném regulovaném trhu, BCPP trţní kapitalizaci dle ZPKT nemusí řešit. Pokud
k takovéto emisi dojde na varšavské burze, bude po emitentovi vyţadována trţní kapitalizace
v minimální hodnotě 12 000 000 EUR (33 324 000 Kč82) při alespoň šestiměsíčním předchozím
obchodování. U faktoru rozptýlenosti akcií mezi veřejnost panuje shoda, obě burzy stanovily
minimální úroveň 25 %. WSE navíc přidává alternativu drţby alespoň 500 000 kusů akcií v celkové
hodnotě minimálně 17 000 000 EUR pro minoritní akcionáře. U neoficiálních regulovaných trhů
nalezneme nesoulad především u Paralelního trhu WSE, kdy poţadavek na free float stačí splnit
v omezenějším rozsahu, kdeţto u Standard Marketu platí stejné základní podmínky. Minimální doba
existence emitenta je v Praze i Varšavě stanovena na tři roky. Informační povinnosti jsou u obou burz
určeny totoţně, čtvrtletní výsledky hospodaření, pololetní zprávy a roční zprávy.
Oba neregulované trhy jsou zároveň organizátory mnohostranného obchodního systému a v mnohém
vycházejí emitentům vstřícněji neţ trhy regulované, ať uţ se jedná o podmínky pro přijetí cenných
papírů k obchodování nebo informačních povinností. Představují alternativu pro malé a střední
podniky, které nesplňují podmínky regulovaného trhu, ale mají zájem o vstup a uvedení se na burze.
Tyto podniky mají zájem o získání dodatečného kapitálu pro své aktivity a podpoření svého růstového
potenciálu. I kvůli benevolentnějším podmínkám a informačním povinnostem se o tyto trhy zajímají
investoři odolnější vůči riziku, které zajímá především perspektiva budoucího růstu společnosti.
Samozřejmě vyšší riziko s sebou přináší i moţnosti vyššího zhodnocení investovaného kapitálu.
Obrovská diference však vyplývá z počtu emisí uvedených na oba trhy, zatímco na trhu Start se
obchoduje s jediným titulem, NewConnect nabízí celkem 434 emisí akcií.109
108 Přepočítáno dle oficiálního kurzu ČNB ze dne 31. 10. 2014 - 27,770 Kč/EUR. 109 K 31. 10. 2014.
59
Poplatky
Poplatková struktura se u analyzovaných burz poměrně liší, coţ je dáno zejména trţní strukturou,
mnoţstvím emisí obchodovaných v jednotlivých segmentech a v neposlední řadě také na základě
principu přístupu investorů na jednotlivé burzy.
Zprvu se opět zaměřme na české burzy cenných papírů. Hned první odlišnost detekujeme u poplatků
pro účastníky obchodování. Jelikoţ BCPP funguje na členském principu, zatímco RMS na přímém
přístupu na trh, mají obě burzovní instituce poplatky definované rozdílně.
Emitenti na BCPP mají stanovené sazby poplatků dle jednotlivých trhů, na trhu Prime kromě
jednorázové taxy platí také jednou ročně z trţní kapitalizace emise, v segmentech Standard a Start
nikoliv. RMS osvobozuje emitenty od jakéhokoliv poplatku, tedy i samotné přijetí investičního
nástroje k obchodování na jeden z moţných trhů je zdarma.
Co se týče sazeb za obchodní transakci, RMS rozděluje poplatky dle účastníků do tří skupin, BCPP
definuje v tomto směru sazby dvě. RMS má navíc ve svých poplatcích poloţku za vypořádání
obchodu, naproti tomu BCPP tento typ poplatku jiţ zahrnuje do taxy za podanou objednávku. Nelze
však zapomenout na fakt, ţe BCPP stanoví poplatek z obchodu pouze pro člena burzy. Kaţdý člen
definuje pro potenciální investory svůj sazebník poplatků, kde poplatek stanovený BCPP není
zohledněn a k výsledné sumě se přičítá.110
Poplatková struktura varšavské burzy se sazbám stanoveným praţskou burzou podobá mnohem více.
Důvod hledejme v podobné trţní struktuře obou burz. Jediný výrazný rozdíl nalezneme v taxách
definovaných pro budoucí členy nebo uţ právoplatné členy burzy. BCPP uvádí poplatek za ţádost
o členství a roční sazbu za členství na burze. Tyto druhy poplatků WSE nezná, nahrazuje je například
ročními taxami za přístup do burzovního IT systému, čtvrtletními poplatky za podporu přístupového
bodu do tohoto systému nebo sazbami za pouţití IT systému při kaţdé operaci zahrnující i obchodní
pokyn.111
V případě poplatkového zatíţení emitentů disponuje WSE oproti BCPP navíc ročními sazbami z trţní
kapitalizace emise i na neoficiálním a neregulovaném trhu. Na místě je zde provést srovnání poplatků
za uvedení emise na jednotlivých trzích (u WSE počítáme s uvedením první emise dané akcie).
U WSE uvedu vţdy moţný rozsah výsledné částky, neboť vedle fixního poplatku její pravidla definují
110 Pro názornost lze uvést příklad: investujeme na BCPP i RMS 100 000 Kč do akcií jedné společnosti. Na RMS
obchodujeme sami za sebe jako fyzická osoba (tudíţ nejsme tvůrci trhu dané akcie), na BCPP prostřednictvím
člena burzy (zvolíme například společnost Patria Finance, a.s.), který rovněţ u zvolené akcie nepůsobí jako
tvůrce trhu. Pokyn zadáme online.
- poplatek u RMS: 0,2 % z objemu obchodu + 39 Kč za vypořádání = 200 + 39 = 239 Kč.
- Poplatek u Patria Finance: 200 Kč + 0,3 % z objemu obchodu + 0,04 % z objemu obchodu = 200 + 300
+ 40 = 540 Kč. 111 Tyto druhy poplatků nejsou v přehledové tabulce uvedeny z důvodu své rozsáhlosti a orientaci na sazby
týkající se především obchodování s akciemi.
60
také procentní sazbu z trţní kapitalizace emise. Pro polskou burzu budou hodnoty stanovených sazeb
přepočteny na české koruny dle oficiálního kurzu ČNB.112
Tabulka 11: Poplatky pro emitenty na BCPP a WSE
BCPP WSE
Prime Market 50 000 Kč Základní trh 92 190 Kč – 671 670 Kč
Standard Market 50 000 Kč Paralelní trh 39 510 Kč
Start Market 10 000 Kč NewConnect 39 510 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle přehledů poplatků uvedených výše.
Z uvedeného (Tabulka 11) vidíme obrovský rozdíl u oficiálního trhu, kdy BCPP nabízí mnohem
výhodnější podmínky pro emisi na oficiálním trhu proti Základnímu trhu na WSE. Při velké emisi
z hlediska její trţní kapitalizace zaplatí emitent u polské burzy aţ třináctkrát více. Poplatkové zatíţení
u trhu Standard a Paralelním trhu vychází téměř shodně, zhruba o 10 000 Kč je pro emitenta
výhodnější polský konkurent. U neregulovaných trhů nastává přesně opačná situace, tentokrát se
uvedení akcií na český trh vyplatí téměř čtyřnásobně.
Sazby z objemu burzovního obchodu má varšavská burza propracovány podrobněji. Pro všechny své
trhy stanovuje poplatky dle třech intervalů objemu obchodu, kromě akciových titulů zahrnutých
v akciových indexech WIG20 a mWIG40 a ostatních akcií, kde obchodník působí jako tvůrce trhu.
Praha kalkuluje taxy z objemu obchodu pouze ve dvou případech – u obchodů s akciemi, u kterých je
člen burzy tvůrce trhu a ostatní obchody. Můţeme opět porovnat první případ za podmínek
stanovených výše.
Tabulka 12: Poplatky za obchod s akciemi, u nichţ člen burzy působí jako tvůrce trhu
BCPP WSE
10 Kč – 4 000 Kč akcie zahrnuta do WIG 20 Aţ cca 1 152 Kč
akcie zahrnuta do mWIG40 nebo Aţ cca 691 Kč
ostatní akcie
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle přehledů poplatků uvedených výše.
Na praţské burze dosáhne výsledný poplatek vyšší částky, neboť procentní část sazby činí 0,01%
z objemu obchodu, kdeţto na WSE je tato procentní výměra stanovena na 0,0058% resp. 0,0034%
z objemu obchodu. Konečná částka zaplacená investorem za obchodní pokyn však opět záleţí na
stanoveném sazebníku poplatků jednotlivých členů burzy, kteří jako jediní mohou na obou burzách
obchody uzavírat.
Závěrem můţeme říci, ţe RMS je ve stanovených poplatcích v porovnání s BCPP benevolentnější.
Nestanovuje ţádné sazby za přijetí emisi cenných papírů k obchodování a investorům účtuje niţší
112 Přepočítáno dle oficiálního kurzu ČNB ze dne 31. 10. 2014 – 6,585 Kč/PLN.
61
poplatky za obchodní transakce. Je to dáno zaměřením burzy RMS zejména na drobné a střední
investory, kdeţto BCPP se orientuje na investory institucionální. V komparaci s burzou ve Varšavě je
pro emise cenných papírů z hlediska výše poplatků výhodnější praţská burza s výjimkou neoficiálního
regulovaného trhu. Navíc emitent na všech trzích platí roční taxu z hodnoty trţní kapitalizace emise.
U poplatků za objemy obchodů nelze jasně deklarovat, kdo je levnější. Konečná částka zaplacená
investorem na poplatcích z větší části určují poplatkové sazebníky burzovních členů. Přehled
a porovnání uvedených poplatků samozřejmě nepředstavuje vyčerpávající informace, ale poskytuje
základní přehled o nejdůleţitějších sazbách týkající se emitentů a obchodníků na porovnávaných
burzách. Za určitých podmínek mohou být některé stanovené poplatky zcela nebo částečně prominuty,
ale v našem hodnocení se takovými situacemi nezabýváme.
3.4 Analýza základních burzovních ukazatelů
Konečně se dostávám k analýze burzovních ukazatelů, které vyplývají z obchodních aktivit na burze
cenných papírů a pomocí nichţ jsem schopen zhodnotit aktuální stav a vývoj burzy. Můţu odhalit
silné a slabé stránky v obchodování, coţ bude i mým cílem, na jehoţ základě následně navrhnu moţná
opatření pro zlepšení slabých míst a zvýšení profitu z těch oblastí úspěšnějších. Uvedený ukazatel
nejprve podrobněji zanalyzuji v rámci BCPP a poté uţ stručně porovnám s burzou RMS a WSE.
Vývoj všech burzovních veličin budu sledovat za období 2007 aţ 2013 a hodnoty kaţdé z nich beru
k 31. prosinci jednotlivých let. Zvolil jsem tento časový interval z důvodu aktuálnosti dat, které jsou
podstatné pro odhalení současných pozitiv a negativ v obchodování na praţské burze. Přestoţe vznik
všech vybraných burz se datuje do první poloviny 90. let 20. století, nepovaţuji za nutné z uvedeného
důvodu sledovat vývoj burzovních ukazatelů od začátku jejich existence.
3.4.1 Emise akcií
Na burzu cenných papírů lze uvést emise akcií několika způsoby, zmíním ty nejčastější. Společnost se
můţe rozhodnout pro primární veřejnou nabídku akcií (dále jen IPO = Initial Public Offering). Jedná
se o proces, při kterém firma poprvé vstupuje na burzu a díky kterému nabízí své akcie k obchodování
na trhu cenných papírů. Důvodem k provedení IPO můţe být buď navýšení kapitálu, prodej části akcií
v drţení původních vlastníků, nebo, dokonce nejčastěji, kombinace obou uvedených procesů. Investoři
zase získají záruku likvidity vloţených prostředků, jelikoţ veřejně obchodovatelné cenné papíry patří
k investičním nástrojům, jejichţ přeměnu na hotovost lze na burzovním trhu provést velmi rychle.113
Samotné obchodování s akciemi na burze znamená pro společnost mimo jiné také přínos prestiţe, coţ
přináší i jisté povinnosti, které přesahují rámec běţné činnosti akciové společnosti, jejíţ cenné papíry
se veřejně neobchodují. Navíc přijetí emise k obchodování na regulovaném trhu je spojeno se značnou
113 Toto tvrzení však nemusí platit vţdy, např. málo obchodované akciové tituly likvidní příliš nejsou.
62
publicitou, coţ se příznivě odráţí na celkovém povědomí o společnosti, na jejím dobrém jméně
a důvěryhodnosti. Další důvody vyuţití IPO spočívají především v přístupu k velkému mnoţství
investorů, kteří mají zájem investovat do společnosti své prostředky, coţ emitentovi umoţňuje získat
vysokou částku, jakou by běţná úvěrová instituce nebyla schopna běţně poskytnout. Dále má firma
moţnost optimalizovat strukturu svých pasiv. Emisí akcií emitent navyšuje prostřednictvím akcionářů
svůj vlastní kapitál. Oproti úvěrovému financování odpadá společnosti nutnost splácet úvěr a úroky
a pro získaný kapitál má větší volnost pouţití. Emisí akcií získá finanční prostředky na neurčito, musí
však řešit dividendovou politiku. IPO ocení hodnotu společnosti pro stávající akcionáře, věřitele firmy
a obchodní partnery. Denní kotace akcií společnosti na burze pak vyjadřují vývoj současné a budoucí
očekávané hodnoty společnosti tak, jak je vnímána investory.114
Další moţností uvedení akcií na burzovní trh je duální listing. Jedná se o emisi cenných papírů, které
se jiţ obchodují na některém z regulovaných burzovních trhů v rámci Evropské unie.115 Duální listing
se nazývá situace, kdy jsou akcie společnosti kótovány na dvou burzách. Firma jeho pomocí na druhé
burze nenavyšuje kapitál, neupisuje nové akcie, pouze umoţňuje obchodování svých existujících akcií
na jiném trhu. Některé společnosti preferují umístění svých akcií i na více neţ dvou burzách a v tomto
případě se jedná o multiple listing.116
IPO na BCPP
Ke dni 31. říjnu 2014 byly na BCPP kótovány akcie celkem 23 společností. Drtivá většina z nich však
na trh vstoupila prostřednictvím duálního listingu. Z aktuálně obchodovaných titulů vyuţila IPO
ke vstupu na BCPP společnost Pegas Nonwovens vyrábějící netkané textilie, dále firma VGP
zabývající se nabýváním, developerstvím a správou semiindustriálních realit, společnost New World
Resources (NWR) podnikající ve vyhledávání, teţbě a prodeji černého uhlí, sázková kancelář Fortuna,
provozovatel fotovoltaických elektráren E4U a zatím poslední společnost Pivovary Lobkowicz Group,
jejíţ součástí se staly mnohé regionální pivovary. V součtu to tedy znamená pouze šest společností,
které pouţili primární veřejnou nabídku akcií pro uvedení na BCPP, poměrovým vyjádřením
se bavíme o zhruba 26 % podílu z celkového mnoţství obchodovaných akciových titulů na všech
trzích BCPP. Ještě pro přehled uvádím počet IPO na BCPP ve sledovaném období.
114 Patria.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. IPO – Moţnost primárních emisí v ČR. Dostupné z WWW:
<http://www.patria.cz/ipo/firmy.html>. 115 Nemusí platit vţdy, ale v našem případě skutečnost vztahujeme na obě české burzy cenných papírů na
základě jimi stanovených podmínek pro přijetí akcií k obchodování. 116 Byznys.ihned.cz [online]. 27. 10. 2010. [cit. 2014-12-12]. Co znamená dual listing akcií KIT Digital v Praze?
Dostupné z WWW: < http://byznys.ihned.cz/c1-40306600-co-znamena-dual-listing-akcii-kit-digital-v-praze>.
63
Tabulka 13: Vývoj počtu IPO na BCPP
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Prime Market / Hlavní trh 2 1 0 1 1 0 0
Standart Market / Volný trh 0 0 0 0 0 0 0
Start Market - - - - - 0 0 Zdroj: Vlastní zpracovaní autora dle informací z BCPP.cz.
Posuzujeme-li strukturu obchodovaných akcií na BCPP z pohledu českých a zahraničních titulů117,
zjistíme, ţe investoři mají moţnost vloţit své finance do třinácti českých akcií v porovnání s deseti
zahraničními, v procentním vyjádření mají tedy tuzemské akcie převahu 56 % ku 44 % zahraničním.
V následujícím grafu (Graf 4) uvádím vývoj počtu emisí a jejich rozdělení na české a cizí.
Graf 4: Vývoj počtu akciových titulů na BCPP
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle výše zjištěných dat.
Z grafického zobrazení počtů emisí na BCPP vyplývá počáteční sníţení celkového mnoţství
obchodovaných akcií, od roku 2008 lze hovořit o stagnaci, kdy dochází ke změně pouze
v minimálních jednotkách emisí. Podobný vývoj sledujeme i u trhu Prime resp. Hlavním trhu.
Vzestupnou tendenci počtu emisí vidíme u neoficiálního regulovaného trhu praţské burzy, v roce 2013
byl tento trend zastaven, neboť byly z trhu vyloučeny tři nelikvidní emise. Trh Start má za sebou
dvouletou historii, v roce 2012 ještě ţádná společnost na tento segment akcie neuvedla, od roku 2013
se zde obchodují akcie firmy Stock. Postupné sbliţování poměru mezi českými a zahraničními
117 Rozdělení akcií na české a cizí uvádím dle informací o sídle emitenta cenného papíru a z výročních zpráv
uvedených u jednotlivých akciových titulů obchodovaných na BCPP.
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Prime / Hlavní trh 21 17 13 15 14 14 14
Standart / Volný trh 11 11 12 12 12 14 11
Start 0 0 0 0 0 0 1
Celkem 32 28 25 27 26 28 26
české 24 18 16 16 15 17 15
zahraniční 8 10 9 11 11 11 11
0
5
10
15
20
25
30
35
po
čet
emis
í a
kci
ov
ých
tit
ulů
Prime / Hlavní trh
Standart / Volný trh
Start
Celkem
české
zahraniční
64
akciovými emisemi značí spojnicová část grafu. V roce 2007 drţely české akcie tříčtvrtinové vedení,
v roce 2013 uţ to bylo necelých 60 %.
Porovnání s RMS a WSE
Komparaci počtu obchodovaných emisí na BCPP s vývojem na burzách RMS a WSE provedu
v součtu za všechny trhy, na kterých jsou akcie k obchodování nabízeny. Přestoţe polský trh
NewConnect působí vzhledem k samostatnému poskytování statistik trochu odděleně, patří
samozřejmě pod WSE a v případě počtu emisí akcií jej uvedu společně s Hlavním trhem WSE.
Jestliţe jsem u BCPP zmiňoval situaci ohledně IPO, je třeba říci, ţe na burze RMS proběhla zatím
jediná primární veřejná nabídka akcií. Díky ní získala dodatečný kapitál společnost Software 602.
Stalo se tak v roce 1997 a historicky se jedná o první realizovanou IPO na českém kapitálovém trhu.118
Počty IPO na Hlavním trhu a trhu NewConnect ukazuje následující tabulka (Tabulka 14).
Tabulka 14: Vývoj počtu IPO na WSE
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Hlavní trh 80 30 12 26 31 16 13
NewConnect 24 61 26 86 172 89 41
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle portálu pwc.com. Data dostupná z WWW: <http://www.pwc.com/cz/en/ipo-
watch-europe/ipo-watch-trhy-s-primarnimi-emisemi.jhtml>.
Počet primárních veřejných nabídek akcií na varšavské burze dosahuje mnohem většího čísla, neţ je
tomu v České republice. Samozřejmě jsme mnohem menší trh neţ Polsko, ale hlavní zásluhu
na mnoţství IPO má polská vláda, která se rozhodla financovat vládní deficit privatizací státních
podniků právě pomocí tamního burzovního trhu. V České republice došlo k hromadnému výprodeji
státních firem, kdeţto v Polsku byly podniky nabízeny postupně, coţ vedlo k vytvoření stabilního
kapitálového trhu.
Následující graf (Graf 5) udává celkový počet emisí akcií obchodovaných na trzích komparovaných
burz, kde obchodování s akciemi probíhá. U BCPP a WSE navíc porovnáváme kromě celkového počtu
emisí, také emise na regulované a neregulovaném trhu.
Zatímco české burzy sklouzly ke stagnaci, polská burza v daném období vykazuje kaţdoroční nárůst
počtu obchodovaných emisí na trhu. V roce 2013 dosáhla téměř na hodnotu 900 obchodovaných
emisí. Tento stabilní nárůst způsobuje především trh NewConnect určený pro mladé společnosti
z oblasti moderních technologií. Od začátku svého fungování v roce 2007 se mnoţství společností
uvedených na trh zdvacetinásobilo. Hlavní trh varšavské burzy vykazuje také vzrůstající vývojovou
tendenci, roční nové listingy však dosahují maximálně pár desítek. Z porovnání počtu obchodovaných
118 RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-12-10]. Přijetí CP, IPO. Dostupné z WWW:
<http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/zadost-prijeti-cennych-papiru>.
65
firem je WSE třicetkrát větší neţ BCPP. Na RMS se obchoduje zhruba s dvojnásobným počtem akcií
oproti BCPP.
Graf 5: Počet obchodovaných emisí akcií na BCPP, RMS a WSE
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat z portálů jednotlivých burz.
Shrnutí
Závěrem podkapitoly mohu shrnout, ţe varšavská burza je, co se mnoţství primárních veřejných
nabídek akcií a celkového počtu emisí k obchodování týká, daleko vepředu před českými burzovními
konkurenty. Neregulovaný trh NewConnect pro malé začínající společnosti odstartoval své působení
na burzovní scéně famózně, po sedmi letech existence se pyšní téměř 450 emisemi akcií. O tom se
trhu Start na praţské burze můţe nechat jen zdát, i kdyţ by si jistě zaslouţil na kurzovním lístku více
titulů neţ aktuální jeden. Velkou zásluhu na současném stavu polského kapitálového trhu nese polská
vláda, která s rozmyslem nakládala a nakládá se státními firmami. V tomto ohledu by si měla vláda
v České republice vzít příklad, ačkoliv pro privatizační moţnosti se nabízí uţ pouze velmi omezený
rozsah. Praţské burze nepomohly ani vlády, které privatizovaly státní společnosti mimo burzovní trh.
3.4.2 Objemy obchodů
V této podkapitole provedu porovnání objemů obchodů s akciovými tituly. U BCPP se této
problematice budu věnovat šířeji a zanalyzuji objemy obchodů také dle členů přistupujících na burzu
a dle jednotlivých akcií. V druhé části nás opět čeká komparace s RMS a WSE. Protoţe se
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
WSE - NewConnect 24 84 107 185 351 429 445
WSE - Hlavní trh 351 374 379 400 426 438 450
RMS 50 71 65 67 63 61 56
BCPP - Start Market 0 0 0 0 0 0 1
BCPP - Regulovaný trh 32 28 25 27 26 28 25
0
200
400
600
800
1000
1200
WSE - NewConnect
WSE - Hlavní trh
RMS
BCPP - Start Market
BCPP - Regulovaný trh
66
na jednotlivých burzách obchoduje v jiné měně, budu objemy obchodů na WSE převádět na české
koruny, aby vypovídací schopnost prováděné komparace byla dostatečná.119
Začneme vývojem objemů obchodů pro jednotlivé roky (Tabulka 15).
Tabulka 15: Objemy obchodů s akciemi na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč)
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Prime / Hlavní trh 1003,62 847,17 458,67 384,75 366,24 247,39 172,26
Standart / Volný trh 9,4 4,87 5,19 5,11 4,75 3,16 2,43
Start - - - - - 0,03 0,05
Celkem 1013,02 852,04 463,86 389,86 370,99 250,58 174,74
Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data dostupná z WWW: <http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.
Graf 6: Vývoj objemů obchodů s akciemi v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení
trhů.
Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz dostupná z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory>.
Obchody klesají nepřetrţitě od roku 2007, kdy naposledy přesáhly bilion korun. A podle prozatímního
vývoje v roce 2014 uvedeného v podkapitole 2.6.5 bude tento sestupný trend zřejmě nadále
pokračovat. Dle analytika Patria Direct Ronalda Schuberta jsou důvody poklesu „vládní škrty, které
vedly k prohloubení poklesu HDP, napjatá politická situace z předchozích let, celkový nezájem kupců
o region střední Evropy kvůli slabé nebo žádné podpoře ekonomik ze stran centrálních bank a hrozbě
intervence. Investoři vynakládali své peníze za akcie firem ve státech, kde je podpora ekonomik
centrálními bankami velmi silná, ať to bylo v USA nebo Japonsku.“120 Analytici uvádějí i další
důvody proč klesá zájem o obchodování na praţské burze, patří k nim i větší atraktivita a výnosy
zahraničních trhů. V rámci regionu Střední Evropy se stačí podívat burzu ve Varšavě a na její širokou
nabídku akciových titulů, kterou jsme identifikovali výše. Podle mého názoru objemy obchodů
119 Dle oficiálních kurzů ČNB platných vţdy k 31. 12. jednotlivých let sledovaného období. 120 Hospodářské noviny [online]. 5. 1. 2014. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z WWW: <http://byznys.ihned.cz/c1-
61518820-obchody-s-akciemi-na-burze-loni-klesly-podle-analytiku-chybi-zajimave-spolecnosti>.
0
200
400
600
800
1000
1200
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
ob
jem
y v
mld
. K
č
Celkem
98%
98%
99%
99%
100%
100% 2
00
7
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
Prime / Hlavní trh Standart / Volný trh
Start
67
na praţské burze trpí zejména velmi slabou a nevyváţenou nabídkou akciových titulů a také
zhoršením hospodaření silných titulů, které burzu táhnou. Mám na mysli například akcie společnosti
ČEZ či Telefónica. Právě nevyváţenost akcií z pohledu zobchodovaných objemů ukazuje následující
tabulka (Tabulka 16). Výčet zahrnuje pouze ty tituly, u nichţ objemy obchodů přesáhly za rok 2013
alespoň milion korun.
Tabulka 16: Nejvíce obchodované emise akcií na BCPP za rok 2013 (mil. Kč)
Zdroj: BCPP.cz: Nejvíce obchodované emise [online]. 2013. [cit. 2014-11-20] Dostupný na WWW:
<http://www.bcpp.cz/Statistika/Nejvice-Obchodovane-Emise/>
Je evidentní, ţe za prvními čtyřmi akciemi zeje hluboká propast. Tituly ČEZ, Komeční banka, Erste
Group Bank a O2 C.R. byly v roce 2013 zobchodovány za více neţ 160 mld. Kč, coţ představuje přes
92 % veškerých burzovních obchodů s akciemi uskutečněných na BCPP v daném roce. Takováto
situace není dlouhodobě udrţitelná a jakýkoliv hospodářský výkyv někoho ze silné čtyřky můţe
výrazně negativně ovlivnit investorskou náladu na praţské burze. Nevyváţenost vidím částečně
i u objemů obchodů provedených členy burzy, coţ porovnává další tabulka (Tabulka 17).
Prvních šest členů burzy z celkových dvaceti uskutečnilo v roce 2013 více neţ 91 % všech akciových
obchodů. Zmíněná hospodářská nestabilita silných akciových titulů praţské burzy můţe mít
za následek opatrnost a absenci zahraničních investorů. Dlouhou dobu se na akciovém trhu v Praze
neobjevil ţádný nový silný akciový titul. Letos burza přijala k obchodování akcie společnosti Pivovary
Lobkowicz Group (PLG), ale myslím si, ţe pro rozhýbání trhu by bylo zapotřebí uvedení ještě
silnějšího třeba i zahraničního hráče. Akcií PLG se zatím 121 zobchodovalo za cca 128 mil. Kč
a v porovnání se zahajovací cenou si akcie polepšila o 5 % na 168 Kč.
121 K 31. 10. 2014.
68
Tabulka 17: Objemy obchodů s akciemi členů burzy za rok 2013 (mil. Kč)
Zdroj: BCPP.cz. Dostupné z www: <http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Objemy_obchodu_clenu/obj13.pdf>.
Porovnání s RMS a WSE
Na následujícím grafu (Graf 7) pozorujeme vývoj objemů obchodů s akciemi u porovnávaných burz.
Klesající tendenci sledujeme u obou českých burz. I přes poměrně rychle narůstající počet
obchodovaných emisí je v daném období pro polský trh typická spíše stagnace či mírný růst.
Graf 7: Porovnání objemů obchodů s akciemi na BCPP, RMS a WSE (mld. Kč)
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat z portálů jednotlivých burz.
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
BCPP 1013.02 852.04 463.86 389.86 370.99 250.58 174.74
RMS 7.70 6.90 10.50 9.20 8.90 5.98 4.82
WSE 1579.69 1093.62 1162.41 1554.95 1778.56 1344.55 1694.80
0 200
400 600
800 1000
1200
1400 1600
1800 2000
v m
ld.
Kč
BCPP
RMS
WSE
69
Shrnutí
Praţská burza ve sledovaném období nikdy nedokázala svého varšavského konkurenta v objemech
akciových obchodů překonat. Na konci prvního desetiletí současného století nenabýval rozdíl tak
vysokých hodnot, a přestoţe WSE v posledních letech nevykazuje stálý růst objemů obchodů, značný
pokles burzovních obchodů v Praze zapříčinil, ţe v roce 2013 činili objemy na BCPP pouhých 10 %
těch dosaţených na WSE. Burza RMS potvrzuje svou orientaci na drobné investory, protoţe
z celkového objemu akciových obchodů v České republice si ukrajuje pouze kolem 2 %. Níţe uvedené
grafické srovnání (Graf 8) však prozrazuje, ţe se tento podíl postupně zvyšuje.
Graf 8: Podíl BCPP a RMS na akciových obchodech v České republice.
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat uvedených výše.
3.4.3 Tržní kapitalizace
Vývoj trţní kapitalizace můţeme vidět na následující tabulce (Tabulka 18) a grafech (Graf 9).
Vzhledem k výpočtu trţní kapitalizace, kdy násobíme počet akcií aktuálním kurzem, vyplývá,
ţe obchodování na burze vykazuje stabilní charakter bez zjevného růstu, neboť počet obchodovaných
titulů se od roku 2008 prakticky nemění. Důsledek poklesu hodnoty trţní kapitalizace ve zmíněném
roce shledávám ve sníţení počtu emisí z 32 na 28 a také nástupem finanční a ekonomické krize,
která měla na svědomí i další patrný výkyv v roce 2011.
Tabulka 18: Trţní kapitalizace na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč)
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Prime 1819,44 1061,93 1242,17 1331,19 1010,98 1087,35 1040,72
Standard 22,24 29,81 51,31 56,82 49,78 54,74 33,77
Start - - - - - 0 18,99
Celkem 1841,68 1091,74 1293,48 1388,01 1060,76 1142,09 1093,48 Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data dostupná z WWW: <http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.
96%
96%
97%
97%
98%
98%
99%
99%
100%
100%
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
RMS
BCPP
70
Graf 9: Vývoj trţní kapitalizace akcií v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení trhů.
Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data z portálu BCPP.cz dostupná z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Statisticke-Soubory>.
Z grafů je také patrné, ţe trţní kapitalizace akcií obchodovaných na Prime Market tvoří největší část
z celkové trţní kapitalizace akcií na praţské burze. Přestoţe od roku 2007 se tento podíl sniţuje, stále
přesahuje hranici 95 %. Standard Market si z pomyslného koláče trţní kapitalizace ukrajuje zhruba
3 % a Start Market necelá 2 %. Důvod sníţení podílu u trhu Standard v roce 2013 spatřuji v redukci
počtu nelikvidních emisí ze 14 na 11.
Následující tabulka (Tabulka 19) nabízí přehled akcií s největší trţní kapitalizací ke konci roku 2013.
V pořadí mezi první pěticí figurují i čtyři tituly s největšími objemy obchodů na BCPP v daném roce.
U trţní kapitalizace se mezi ně vklínili ještě akcie VIG, které však svými objemy obchodů zaujímají
pouze 0,7 % z celkového objemu vygenerovaného na praţské burze. Suma trţních kapitalizací
uvedených akciových titulů znamená podíl ve výši téměř 95 % z celkové trţní kapitalizace akcií
obchodovaných na BCPP, z čehoţ je jasně zřetelná spojitost s objemy obchodů, u nichţ také majoritní
procentní podíl vytváří malé mnoţství akcií. Opět tedy jakýkoliv hospodářský výkyv či negativní
kurzotvorná informace u společností na prvních místech níţe uvedené tabulky můţe mít za následek
výraznější pokles celkové trţní kapitalizace akcií.
0
200
400
600
800
1000
1200
1400
1600
1800
2000
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
tržn
í k
ap
ita
liza
ce v
mld
. K
č
Prime Standard Start
92%
93%
94%
95%
96%
97%
98%
99%
100%
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Prime Standard Start
71
Tabulka 19: Akcie s největší trţní kapitalizací122 k 30. 12. 2013 (mld. Kč)
akcie trh TK podíl
1. Erste Group Bank Prime 300 27,44%
2. ČEZ Prime 278,14 25,44%
3. Komerční banka Prime 168,04 15,37%
4. VIG Prime 126,72 11,59%
5. Telefónica C.R. Prime 93,12 8,52%
6. Unipetrol Prime 30,46 2,79%
7. Philip Morris ČR Standard 20,25 1,85%
8. Stock Start 18,99 1,74% Zdroj: Vlastní zpracování autora. Data dostupná z WWW: <http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.
Porovnání s WSE
Dříve neţ se pustím do podrobnějšího zhodnocení vývoje trţní kapitalizace na praţské a varšavské
burze, musím bohuţel zmínit, ţe hodnoty této kvantitativní charakteristiky k 31. říjnu 2014 jsou
u RMS dostupné v jejích statistikách pouze do roku 2008. Od té doby nejsou údaje k dispozici,
a to například ani ve statistikách ČNB či Zprávách o vývoji finančního trhu zveřejňovaných
Ministerstvem financí ČR. Úspěšný v získání potřebných informací jsem bohuţel nebyl ani přímou
ţádostí zaslanou na RMS elektronickou poštou. Naopak pro BCPP i WSE lze vývoj trţní kapitalizace
bez problému sledovat na jejich portálech prakticky od počátku jejich působení.
Graf 10: Porovnání trţní kapitalizace BCPP, RMS a WSE123
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat z portálů jednotlivých burz.
Trţní kapitalizace představuje kvantitativní charakteristiku, pomocí níţ lze snadno porovnat velikost
jednotlivých burz. Tuto moţnost tedy vyuţiji i při srovnání praţské burzy s varšavskou. K tomuto
122 Beru v potaz pouze tituly mající alespoň jednoprocentní podíl na celkové trţní kapitalizaci burzy. 123 Data o trţní kapitalizaci u RMS nejsou od roku 2009 dostupná.
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
BCPP 1841.68 1091.74 1293.48 1388.01 1060.76 1142.09 1093.48
RMS 4.31 2.81
WSE 8015.65 3025.59 4632.08 5056.62 3770.67 4598.97 5624.49
0
1000
2000
3000
4000
5000
6000
7000
8000
9000
tržn
í k
ap
ita
liza
ce v
mld
. K
č
BCPP
RMS
WSE
72
úkolu máme k dispozici uvedený graf. Z něho je patrné, ţe varšavská burza cenných papírů
ve velikosti trţní kapitalizace předčila BCPP ve všech sledovaných letech. Z tohoto pohledu byla
v roce 2013 WSE zhruba 5,5-krát větší neţ její český konkurent. Podíváme-li se však na vývoj trţní
kapitalizace na burze ve Varšavě v porovnání s vývojem obchodovaných emisí tamtéţ (Graf 10),
zjistíme značné rozdíly, neboť počet emisí vykazuje neustále rostoucí charakter, kdeţto u trţní
kapitalizace dochází k výkyvům. Jejich příčinu opět vidím v působení finanční krize v letech 2008
a 2011 mající celosvětový rozsah.
Shrnutí
Sumarizujeme-li opět zjištěné skutečnosti, lze pro sledované období říci, ţe v roce 2008 došlo
na BCPP ke 40% propadu trţní kapitalizace jednak v důsledku sníţeného počtu obchodovaných
akciových titulů a také nástupem krize, během níţ došlo k pádu jejich cen. Mírné oţivení v letech
2009 a 2010 opět zabrzdil krizový rok 2011, od nějţ prozatím burza stagnuje. Největší podíl na trţní
kapitalizaci drţí Prime Market s 95 % následovaný trhy Standard a Start. Přesné srovnání
s RM-Systémem bohuţel kvůli absenci dat provést nelze, předpokládám však, ţe trţní kapitalizace
této burzy se bude pohybovat, stejně jako v letech 2007 a 2008, pouze v jednotkách mld. Kč,
čemuţ napovídá i téměř neměnný počet obchodovaných emisí a klesající objemy obchodů. S burzou
ve Varšavě jsem jiţ komparaci trţní kapitalizace akcií provedl a z výsledků plyne obdobný vývoj jako
na BCPP v letech 2007 aţ 2011. Roky 2012 a 2013 ale u WSE znamenají růst trţní kapitalizace
především kvůli zvyšujícímu se počtu obchodovaných emisí na tamních trzích. Z pohledu velikosti
předstihuje varšavská burza tu praţskou více neţ pětinásobně. Vzhledem k téměř konstantnímu počtu
obchodovaných akciových titulů a stagnujícímu burzovnímu trhu v posledních letech, coţ dokládá
vývoj indexu PX (Příloha A1), nepředpokládám v nejbliţších letech výraznou změnu v hodnotě trţní
kapitalizace.
Tabulka 20: Přehled největších burzovních trhů dle trţní kapitalizace (v mld. USD)
Burza cenných papírů 2013 2012
Změna
v %
Změna v % v domácí
měně každé burzy
1. NYSE Euronext (US) 17 950 14 086 27 % 27 %
2. NASDAQ OMX (US) 6 085 4 582 33 % 33 %
3. Japan Exchange Group 4 543 3 681 23 % 50 %
4. London Stock Exchange Group 4 429 3 397 30 % 25 %
5. NYSE Euronext (Europe) 3 584 2 832 27 % 21 %
6. Hong Kong Exchanges 3 101 2 832 9 % 10 %
7. Shanghai SE 2 497 2 547 -2 % -5 %
8. TMX Group 2 114 2 059 3 % 10 %
9. Deutsche Börse 1 936 1 486 30 % 25 %
10. SIX Swiss Exchange 1 541 1 233 25 % 21 %
Zdroj: Internetové stránky portálu World-exchange.org. [cit. 2014-11-05]. Dostupné z WWW:
<http://www.world-exchanges.org/files/statistics/pdf/2013_WFE_Market_Highlights.pdf >.
73
Pro představu také uvádím přehled největších burz dle trţní kapitalizace na základě dat z konce roku
2013 (Tabulka 20). První tři místa zaujímají NYSE Euronext (US) následovaná NASDAQ OMX (US)
a JEG (Japan Exchange Group).
Hodnoty trţní kapitalizace jsou uvedeny v miliardách amerických dolarů. Pokud takto přepočteme124
trţní kapitalizaci BCPP, dostaneme částku cca 55 mld. USD. Komparací s NYSE Euronext (US) lze
z uvedeného konstatovat, ţe BCPP je cca 326-krát menší.
3.4.4 Burzovní indikátory
V této části práce se podívám na dva základní burzovní indikátory – procentní dividendovou
výnosnost a indikátor P/E. Pro burzovní trh RMS nejsou data k těmto indikátorům k dispozici, proto
provedu porovnání pouze pro BCPP a WSE.
Dividendová výnosnost (v %)
U porovnání indikátoru dividendové výnosnosti uvedu pro trhy varšavské burzy hodnoty odděleně,
protoţe si je kaţdý z nich uvádí sám pro svoje portfolio obchodovaných akcií. Všechny trhy
představují hodnoty jako průměr pro všechny obchodované společnosti. BCPP pracuje
s dividendovými výnosnostmi domácích emisí Hlavního trhu a Prime Market.125
Graf 11: Komparace dividendového výnosu (%)
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat z portálů jednotlivých burz.
Z grafu (Graf 12) jasně vyplývá dominance BCPP u výše dividendové výnosnosti obchodovaných
titulů. Od roku 2008 se její hodnota pohybuje stabilně v intervalu 6 – 7 %. Hlavní trh ve Varšavě
124 Přepočítáno dle oficiálního kurzu ČNB ze dne 31. 12. 2013 – 19,894 Kč/USD. 125 BCPP.cz: Ročenka 2013 [online]. [Cit. 2014-12-08]. Akcie – indikátory. Dostupné z WWW: <
http://ftp.pse.cz/Statist.dta/Year/fb2013.pdf>.
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
BCPP 2.9 6.8 6.4 6.4 7.1 5.8 6.8
WSE - Hlavní trh 2.8 3.1 3.6 2.4 2.9 3.9 3.6
WSE - NewConnect 0.0 0.1 0.2 0.4 0.4 0.6 0.6
0.0
1.0
2.0
3.0
4.0
5.0
6.0
7.0
8.0
BCPP
WSE - Hlavní trh
WSE - NewConnect
74
dosahuje zhruba poloviny, u trhu NewConnect pozoruji dividendovou výnosnost akcií poměrně
hluboko pod jednoprocentní hranicí, coţ je ale dáno skutečností, ţe na tomto trhu působí mladé
společnosti, které zatím v drtivé většině dividendy nevyplácejí.
Výjimečnou pozici mezi burzami v porovnání dividendového výnosu vyjadřuje také úryvek z článku
Františka Maška v Hospodářských novinách: „Nadprůměrné dividendové výnosy (poměr hrubé
dividendy k ceně akcie) nabízejí hlavní trhy v čele s Evropou již 15 let. Dividendový výnos u akcií
tvořících evropský akciový index Eurostoxx 600 činí podle agentury Reuters aktuálně 3,42 procenta,
mnohem více než u firem z amerických indexů S&P 500 a Dow Jones, kde dosahuje 2,31 a 2,28
procenta. Americké akcie ale rostou rychleji než většina evropských trhů, a jejich dividendový výnos
tak klesá. U polského indexu WIG dosahuje 3,87 procenta, maďarského Bux tři procenta
a u německého DAX 2,88 procenta“. 126
Praţská burza tak patří do popředí burz z hlediska dividendové výnosnosti nejen v regionu Střední
Evropy, ale také celosvětově. Dle mého názoru má tato situace jednoduché vysvětlení. Jeden z důvodů
jiţ byl vyřčen v předchozím textu, americké akciové trhy i většina těch evropských v posledních letech
rostly, kdeţto český trh stagnoval. Druhý důvod vysoké dividendové výnosnosti v Praze vidím
v malém počtu obchodovaných titulů, z nichţ většina však vyplácí dividendy. Na trzích zmíněných
v článku výše se obchodují stovky společností, ale dividendu vyplácí niţší procento společností
v porovnání s BCPP.
V dnešní době obliba firem, které vyplácejí dividendy, roste. Příčinou jsou klesající výnosy
z bankovních vkladů127, averze vůči výkyvům akciových trhů či vyšší averze k riziku obecně. Myslím
si, ţe vysoká dividendová výnosnost na burze v Praze má svůj podíl na sniţujících se objemech
obchodů a celkové aktivitě na trhu. Trh jako celek nezaţívá růstové období, na němţ by investoři
mohli participovat, proto raději nakoupené cenné papíry drţí ve svém portfoliu a nemají příliš zájem
na jeho změnách.
K dividendové výnosnosti si na tomto místě dovolím ještě jednu poznámku. Na konci prvního kvartálu
roku 2014 začala praţská burza výpočet nového indexu – Total Return Index PX (PX-TR). Tento
index zohledňuje výplatu dividendy u jednotlivých konstituentů a odpovídá bázi stávajícího indexu
PX. Dle Jiřího Opletala, zástupce generálního ředitele BCPP a ředitele odboru obchodování a cenných
papírů, „PX-TR Index přináší mnohem realističtější obrázek výnosnosti pražského trhu právě díky
tomu, že do výpočtu indexu je zahrnuta výše vyplacené dividendy jednotlivých bazických emisí.
126 Hospodářské noviny [online]. 11. 11. 2014. [Cit. 2014-12-08]. Investoři více sázení na jistotu a preferují
dividendové tituly. Dostupné z WWW: <http://archiv.ihned.cz/c1-63089990-investori-vice-sazeji-na-jistotu-a-
preferuji-dividendove-tituly>. 127 Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 – 5.4. Vývoj úrokových
sazeb [online]. 29. 5. 2014. [Cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW:
<http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf>.
75
Investoři tak získají lepší přehled a index se může rovněž stát zajímavým podkladovým aktivem
pro tvůrce strukturovaných produktů.“128
P/E (price to earnings ratio)
V grafu (Graf 13) u indikátoru P/E sledujeme vývoje jenom na BCPP a Hlavním trhu WSE, neboť trh
NewConnect neposkytuje pro většinu let ţádné údaje, a proto jej z komparace vypustím.
Graf 12: Komparace indikátoru price-to-earnings ratio
Zdroj: Vlastní zpracování autora dle dat z portálů jednotlivých burz.
Pokud bychom mluvili řečí teorie, lze označit akcie na polském trhu jako déle splatné v porovnání
zisku společností k ceně nákupu akcií. V letech 2012 a 2008 sledujeme podobnou úroveň u obou trhů,
v roce 2007 dosahovaly akcie na praţské burze hodnoty P/E vyšší neţ 25, coţ uţ značí mírně
nadhodnocené tituly. A skutečně, podíváme-li se na vývoj celého trhu akcií prostřednictvím indexu
PX (Příloha 1), zjistíme, ţe trh stagnoval či mírně klesal, v posledním kvartále roku uţ pokles křivky
dosáhl vyššího sklonu, coţ ale bylo zřejmě způsobeno počátky finanční krize.
128 BCPP.cz: [online]. [Cit. 2014-12-23]. Praţská burza zahájí výpočet Total Return Indexu PX. Dostupné z
WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2960 >.
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
BCPP 25.5 11.2 10.79 10.13 9.48 12.63 10.01
WSE - Hlavní trh 17.7 11 14.3 18.2 12.5 11.7 15.8
0
5
10
15
20
25
30
BCPP
WSE - Hlavní trh
76
77
4 Výhody a nevýhody obchodování na Burze cenných papírů
Praha a formulace doporučení
V závěrečné kapitole nejprve provedu shrnutí získaných poznatků z provedené analýzy. Jedním
z dílčích cílů bylo identifikovat výhody a nevýhody obchodování na Burze cenných papírů Praha.
Na základě těchto kladných a záporných skutečností budu následně schopen formulovat doporučení
pro samotnou burzu, emitenty a investory.
4.1 Shrnutí poznatků
Správným a zřejmě nutným krokem pro praţskou burzu bylo zavedení nového obchodního systému
Xetra. Pokud se praţská burza chtěla zapojit do obchodního dění na zahraničních trzích a zároveň
přilákat investory z ciziny na parket v Praze, zavedení Xetry znamenalo nevyhnutelnou událost.
Ve spojitosti s potenciálním příchodem nových zahraničních členů samozřejmě burza myslela
i na zlepšení obchodní situace, zejména zvýšení objemů obchodů a tím i likvidity na burzovních
trzích. Záměr jistě chvályhodný, nicméně přání prozatím zůstaly poněkud nevyslyšeny. Během
prvních dvou let fungování Xetry burza přivítala tři nové zahraniční členy, kteří však prozatím
obchodní aktivity nerozhýbali. Změna v obchodní platformě přesto s sebou přinesla pozitivní změny.
Drobní investoři mají teoreticky moţnost začít obchodovat jiţ s jediným kusem akcie a obecně
pro všechny investory došlo ke sjednocení poplatkové struktury a nemusí jiţ řešit, zda je
pro výhodnější realizovat obchod ve SPAD nebo KOBOS. Přestoţe se burza otevřela více drobným
investorům, ty na druhé straně odrazují vyšší poplatky za obchodování v porovnání s RMS. V aktivitě
drobných a středních investorů tak stále hraje prim burza RMS.
Ještě před nástupem Xetry byl vytvořen nový trh pro obchodování s akciemi menších
nebo začínajících firem, jenţ na případné emitenty klade minimální nároky včetně těch
administrativních. Pro emitenty na regulovaném trhu jsou rovněţ připraveny slušné podmínky, které
vyplývají v drtivé většině pouze ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu, burza do nich svými
pravidly příliš nezasahuje. V tomto ohledu působí česká legislativa vstřícně. V komparaci
s varšavskou burzou je také mnohem méně náročná ve velikosti emise a na poplatkovou zátěţ
dopadající na emitenty, která rovněţ vychází jednoznačně výhodněji oproti sousední burze
ve Varšavě. V tomto ohledu povaţuji BCPP za vstřícnější k emitentům cenných papírů pro vstup
na burzu.
Primárním negativem pro obchodování na burze v Praze je fakt, ţe prakticky není s čím obchodovat.
Šíře nabídky akciových titulů se počítá v jednotkách desítek a v porovnání s WSE tak vypadá jen jako
nějaký fragment burzy. Ruku v ruce malé nabídce akcií jde i klesající vývoj objemů burzovních
obchodů a mizivé mnoţství aktivních titulů. První čtyři tituly v ţebříčku akcií s největšími objemy
78
obchodů za rok 2013 generovaly 92 % obchodů z celkového ročního objemu. Kromě málo aktivních
cenných papírů působí na burze podobné mnoţství aktivních burzovních členů.
Co se týče posuzovaných burzovních indikátorů, tak zejména procentní dividendový výnos staví
praţskou burzu do popředí. V tomto aspektu předčí polského konkurenta dvojnásobně. Pro investory,
kteří mají větší averzi vůči riziku, to můţe být varianta, jak bezpečněji vyuţít finanční prostředky.
Zřejmě je to i jeden z důvodů nízké obchodní aktivity v posledních letech, protoţe po finanční krizi
dochází k redukci rizikových obchodů a k redukci rizikově zaměřených investorů.
K celkovému vývoji nepřispívá ani stát. Burza negativně vnímá nestabilní politickou situaci, časté
změny v zákonech vzbuzují nerozhodnost a zdrţenlivost jak u společností zvaţujících vstup na burzu,
tak i u investorského publika, coţ rozhodně prospěchu burzovního dění nepřidá. Současná garnitura
navíc k 1. lednu 2016 zrušila druhý penzijní pilíř, čímţ z pohledu burzy zamezí získání nových
institucionálních investorů. Další nedávná legislativní úprava spočívající v prodlouţení časového testu
z šesti měsíců na tři roky měla a má za následek odliv tímto krokem ovlivněnou investorskou skupinu
spekulantů. I na malém počtu emisí uváděných na trh má svůj podíl česká vláda, neboť ta nikdy
burzovní trh nevyuţívala k privatizaci státních podniků, a proto ani burzu ţádným způsobem
nezviditelnila v očích veřejnosti, jejíţ velká část si stále obchodování na burze představuje jen jako
sázku do loterie a dívá se na ní skrz prsty.
Z předchozího shrnutí vytvořím přehlednou tabulku s výhodami a nevýhodami, které jsem
u obchodování na praţské burze identifikoval.
Tabulka 21: Výhody a nevýhody obchodování na BCPP
Výhody Nevýhody
Obchodní systém Xetra Velikost trhu
Větší otevřenost zahraničním investorům Aktivita na trhu
Inteligentní pokyny pro investory Likvidita trhu
Optimalizace trţních segmentů Malý počet nových emisí
Podmínky pro emitenty pro vstup na burzu Přístup státu
Nízké poplatkové zatíţení emitentů Málo aktivních investorů
Dividendová výnosnost Vysoké poplatky pro drobné investory
Slabá prezentace burzy
Zdroj: Vlastní zpracování autora.
V následujících podkapitolách formuluji doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu
vyuţití výhod a omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných
papírů Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty.
79
4.2 Doporučení pro Burzu cenných papírů Praha
Praţská burza má pevné základy v podobě moderní obchodní platformy a stabilní legislativy z pohledu
podmínek k přístupu společností na trh, na nichţ by měla stavět. Dle mého názoru jí definovaná
pravidla a podmínky pro vstup nových emisí na trh jsou zcela standardní. Největším problémem burzy
je tedy přimět firmy, aby financovaly své aktivity právě prostřednictvím uvedení emise akcií
na burzovní trh. Burza musí potenciální emitenty přesvědčit, ţe tento způsob financování je
výhodnější, i přes počáteční vyšší náklady, které jsou však do budoucna kompenzovány zájmem
investorů vloţit do společnosti finanční prostředky a také skutečnost, ţe odpadne nutnost splácet úvěr
a jeho náklady. Vzhledem k silnému postavení úvěrového financování u domácích podniků, bude tyto
těţké přesvědčit. Přesto se o to musí burza pokusit, pokud chce přeţít. Je jistě s povděkem, ţe se
zjednoduší a zrychlí obchodování nebo prodlouţí obchodní doba, ale primárně musí burza zajistit,
aby vůbec existovala dostatečná nabídka finančních instrumentů pro investory, kteří tyto novinky
vyuţijí.
Praţská burza musí být více aktivní v přístupu k potenciálním zájemcům o vstup na burzu
a ve vysvětlování výhod, proč emitovat akcie právě tady. Za nutnost povaţuji i stoprocentní nasazení
a ochotu pomoci ze strany burzy při přijímaní akcií na trh.
Aby se výše uvedené stalo realitou, bude nezbytné zlepšit kooperaci se státem. Ten by si měl vzít
příklad v sousedním Polsku a v případě budoucí privatizace zbylých státních podniků, jako jsou
například Lesy ČR nebo Česká pošta, vyuţít burzovní trh jako nejčistší způsob, jak podíly ve státních
firmách prodat. Cenu má přeci určovat trh a kaţdý k němu má mít stejný přístup.
Aby burza nalákala drobné investory na své trhy, je třeba sníţit poplatky za obchodování (nutnost
sníţit poplatky platí i pro tuzemské brokery), protoţe jinak drtivá většina zůstane věrna burze RMS,
a to i přes niţší likviditu. S tím spatřuji další potřebný krok, který by burza měla udělat směrem
k nalákání nových drobných a středních investorských skupin. Opět z porovnání s RMS si myslím,
ţe BCPP chybí nějaká forma představení sama sebe a své činnosti veřejnosti. Nabízí se myšlenka
vzniku nějaké obdobné formy školení, jakou disponuje právě český burzovní konkurent. Myslím si,
ţe je nutností touto cestou veřejnost seznámit se základy obchodování na burze, jaké z něj plynou
výhody a rizika. Neznalost a časté opovrhování burzou cenných papírů, s čímţ jsem se často ve svém
okolí setkával a setkávám, spojuji i s velmi slabou finanční gramotností, neochotou a určitým
investičním konzervatismem české společnosti. I v této oblasti by praţská burza mohla být aktivnější.
Seznamováním veřejnosti s financemi obecně a s investičními moţnosti na burze cenných papírů si
můţe vybudovat základnu potenciálních investorů, coţ jedině prospěje ke zvýšení likvidity
obchodovaných akcií či zvýšení objemů burzovních obchodů, jednoduše zvýší aktivitu na českém
burzovním trhu.
80
4.3 Doporučení pro emitenty
BCPP nabízí velmi mírné podmínky pro vstup i následnou činnost na místním burzovním trhu,
například v porovnání s burzou ve Varšavě. Bohuţel v dnešní době velmi nízkých úrokových sazeb,
není snadné společnosti přesvědčit, aby své podnikatelské záměry financovaly raději pomocí burzy.
Přesto však výhody primární emise akcií převaţují a transparentní hospodaření můţe firmám
v budoucnu pouze pomoci. Díky obchodování svých akcií na burze získají prestiţ, coţ například
pro výrobní firmy můţe znamenat posílení celkové situace na trhu daného výrobku.
Nevyuţitý potenciál vidím zejména u neregulovaného trhu Start, který je svou otevřeností
a podmínkovou benevolencí pro malé a střední firmy jednoduchou a levnou cestou, jak získat
potřebný kapitál pro podnikatelské záměry a navíc ještě prestiţ nejen ve svém oboru. V Polsku se toto
trhu NewConnect povedlo splnit do puntíku a po sedmi letech své existence se na něm obchodují
stovky společností. Bohuţel mezi nimi i několik českých, které raději dali přednost likvidnímu rychle
rostoucímu trhu, neţ aby z jejich pohledu riskovaly na malátné praţské burze.
4.4 Doporučení pro investory
Ze zkušenosti ze svého okolí i práce finančního poradce si myslím, ţe kvůli milným představám
o burze cenných papírů nemá velká část veřejnosti zájem na praţské burze investovat své finanční
prostředky. Nezájem o akciové investice ze strany českých domácností můţe být i kvůli hospodářské
krizi a s ní spojené nedůvěře v obchodování s akciemi nebo také zvýšené averzi vůči riziku. Lidé
raději disponují volnými peněţními prostředky na bankovních účtech, přestoţe by je mohli vyuţít
k mnohem zajímavějšímu zhodnocení prostřednictvím obchodování s akciemi na burze.
Přestoţe BCPP nenabízí širokou paletu akciových titulů, jistě se najdou akcie, které v čase vykazují
stabilitu i budoucí potenciál. Lze zmínit akcie bankovních institucí, stálici v podobě energetické
společnosti ČEZ nebo telefonního operátora O2. Z grafu uvedeného v podkapitole 2.4.3,
který znázorňuje vývoj kurzu akcií Stock obchodovaných na trhu Start, vyplývá pro investory moţnost
zaměřit se na tento trh nabízející rovněţ zajímavé zhodnocení.
Zavedením obchodního systému Xetra se investorům nabízí široká paleta inteligentních pokynů
pro uskutečnění svých obchodů. Pomocí nich mohou jednoduše ovlivnit například minimální
zhodnocení nebo maximální ztrátu své investice. Nový obchodního systém je výhodný také pro drobné
investory, protoţe přináší moţnost obchodovat jiţ s jednotkami kusů akcií. Otevřenost praţské burzy
vidím i pro zahraniční investory, kterým se díky Xetře, jakoţto sjednocující obchodní platformě
v rámci CEESEG, naskýtá moţnost jednoduššího přístupu na praţskou burzu.
81
Burza v Praze také platí za jednu z burz s nejvyššími procentními dividendovými výnosnostmi.
Investoři, kteří nechtějí příliš často zasahovat do nakoupeného portfolia, tak mohou vyuţít stabilního
dividendového výnosu a zhodnotit svá finanční aktiva tímto způsobem. Dividendový výnos v dnešní
době rovněţ představuje jakýsi klidný investiční přístav, který ocení nejen konzervativní investoři.
82
83
Závěr
Cílem této diplomové práce bylo provést analýzu obchodování na Burze cenných papírů Praha, na
základě získaných poznatků formulovat doporučení pro investory a emitenty vedoucí k maximálnímu
vyuţití výhod a omezení nevýhod obchodování na Burze cenných papírů Praha a pro Burzu cenných
papírů Praha přispívající ke zvýšení její atraktivity pro investory a emitenty.
Nejprve jsem se zabýval obecným vymezením burzy a jejími funkcemi, uvedl jsem charakteristiku
Burzy cenných papírů Praha a vymezil její trţní segmenty. Vzhledem k omezenému rozsahu práce se
orientuji pouze na obchodování akcií, jako nejlikvidnějšího instrumentu obchodovaného na praţské
burze. V rámci druhé kapitoly jsem představil novou obchodní platformu Xetra, zhodnotil rozdíly
oproti předchozím obchodním systémům a analyzoval důvody a cíle jeho zavedení. Následovalo
z hodnocení naplnění definovaných cílů.
Třetí kapitolu jsem věnoval analýze základních burzovních ukazatelů a indikátorů na Burze cenných
papírů Praha. V úvodu kapitoly jsem stručně představil zvolené burzy pouţité pro následnou
komparaci s burzou praţskou. Identifikoval jsem podmínky stanovené jednotlivými burzami pro vstup
emitentů na trh a také burzou stanovené poplatkové struktuře. Dále uţ jsem se zabýval zmíněnými
ukazateli v tomto pořadí, emise akcií, objemy obchodů, trţní kapitalizace a burzovní indikátory.
V poslední kapitole jsem provedl sumarizaci získaných poznatků, vymezil hlavní výhody a nevýhody
obchodování na Burze cenných papírů Praha a formuloval doporučení pro burzu samotnou, emitenty a
investory.
Dle mého mínění má praţská burza před sebou v blízké budoucnosti důleţitý mezník, který určí její
budoucí vývoj. Malý počet aktivních akciových titulů, neustále klesající objemy obchodů, neochota
firem vstoupit na burzu jsou aspekty pro burzu dlouhodobě neudrţitelné. K silnému postavení
úvěrového financování podniků došlo kvůli absenci tradice financování pomocí burzy a stále existující
nedůvěře vůči kapitálovému trhu. Důvěryhodnost kapitálového trhu nezvýšila ani kupónová
privatizace, při které burza fungovala jen jako místo zpeněţení nabytých akcií neţ jako zdroj kapitálu.
Stát měl zafungovat jako vzor a svými privatizacemi ukázat cestu potenciálním emitentům, ţe prodej
akcií na burze představuje způsob získání kapitálu i pro seriózní společnosti. Bohuţel burza v Praze
dosud nenalezla správnou cestu ke své primární funkci, kterou by měla plnit, firmy si na praţskou
burzu pro peníze téměř nechodí.
Burza cenných papírů Praha se snaţí nové emitenty i investory přilákat, ať uţ vytvořením trhu Start,
výhodnými podmínkami pro získání členství na burze či modernizací obchodního systému. Existují
však také protipólní skutečnosti, které mohou burzu ovlivnit negativně. Hovořím zde o zrušení
druhého penzijního pilíře či prodlouţení daňové lhůty z šesti měsíců na tři roky. První skutečnost
84
zamezí přístup novým institucionálním investorům na burzovní trh a druhá zase odradí spekulanty,
kteří se snaţí profitovat na krátkodobých výkyvech akciových kurzů.
V posledním roce se stále častěji objevují spekulace případného spojení praţské burzy s varšavskou,
která se můţe pochlubit, na rozdíl od středoevropských burz, velkým počtem IPO, nedostiţným
objemem obchodů a zároveň i velkou prestiţí. Největší výhody plynoucí z takovéhoto spojení lze
spatřit v úsporách z rozsahu. Druhou diskutovanou moţností objevující se v tomto roce v médiích,
bylo spojení WSE se skupinou CEESEG. Tuto alternativu však koncem září varšavská burza smetla ze
stolu.
Podle mého názoru nemůţe současné trápení Burzy cenných papírů Praha vydrţet donekonečna. Buď
dojde k výraznému oţivení ve smyslu přijetí většího počtu nových titulů k obchodování a praţská
burza se opět dostane do hledáčku zahraničních investorů, obchodní aktivita a objemy obchodů
porostou, nebo, a to bohuţel vidím jako pravděpodobnější variantu, dojde ke spojení s některým ze
silnějších evropských burzovních hráčů, čímţ prakticky dojde k zániku Burzy cenných papírů Praha.
Zde však musím souhlasit s názorem řady makléřů, ţe sídlo burzy z pohledu její atraktivity nehraje
relativně tak důleţitou roli, hlavní vliv má počet a kvalita obchodovaných akcií, jejich likvidita a
v neposlední řadě také rozsah nabídky akciových titulů z pohledu jednotlivých oborů ekonomiky.
85
Seznam použitých pramenů a literatury
[1] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 2. aktualit. a rozš. vyd. Praha. Ekopress. 2011.
520 s. ISBN 9788086929705.
[2] VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s. 2007. 704 s. ISBN
9788073572976.
[3] JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování, 1. Vyd. Praha: Grada. 2009. 656 s.
ISBN 9788024729633.
[4] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-24]. Burzovní pravidla pro výpočet indexů PX a PX-TR Burzy
cenných papírů Praha. Dostupné z WWW:
<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_pravidla_pro_vypocet.pdf>.
[5] Dividendové akcie: Dividendový výnos – důleţitá informace pro investory [online]. 18. 2. 2013.
[cit. 2014-12-10] Dostupný na WWW: <http://www.dividendoveakcie.cz/dividendovy-vynos-
dulezita-informace-pro-investory/>.
[6] JIRÁSEK, Michal. Analýzy a ukazatele [online]. 8. 5. 2014. [cit. 2014-12-11]. Dostupné z
WWW: <http://investor.oeconomia.info/analyzy-ukazatele/>.
[7] REJNUŠ, Oldřich. Cenné papíry a burzy. Vyd. 1. Brno. Akademické nakladatelství CERM. 2009.
400 s. ISBN 9788021438057.
[8] Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
[9] JANOVEC, Michal. Obchodník s cennými papíry. Rigorózní práce. 2009. Masarykova univerzita
Brno. 122 stran.
[10] PSE.cz [online]. [cit. 2013-12-10]. Historie praţské burzy. Dostupné z WWW:
<http://20let.pse.cz/>.
[11] iDNES.cz [online]. 22.6.2013 [cit. 2014-10-20]. Praţská burza slaví 20 let, podívejte se na její
historii. Dostupné z WWW: <http://ekonomika.idnes.cz/prazska-burza-slavi-20-let-0hq-
/ekonomika.aspx?c=A130621_164328_ekonomika_spi>.
[12] BCPP.cz [online]. 1998-2014 [cit. 2014-10-20]. Profil společnosti. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy>.
[13] BCPP.cz [online]. 31. 10. 2014. [cit. 2014-10-20]. Orgány a struktura burzy – Orgány
společnosti. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Profil-Burzy-
Struktura>.
[14] Finance.cz [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:
<http://www.finance.cz/zpravy/finance/198491-predstavujeme-prazskou-burzu-bcpp-/>.
[15] Stanovy Burzy cenných papírů Praha, a.s.
[16] Burzovní pravidla Burzy cenných papírů Praha a.s. Dostupné z WWW:
<http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Legislativa>.
[17] Peníze.cz [online]. 14.9.2012 [cit. 2013-12-20]. Malé peníze – RM-systém, SPAD, KOBOS, jak
se v tom jenom vyznat. Dostupné z WWW: <http://akcie-cz.kurzy.cz/akcie/stock-
5216/graf_2013>.
[18] BCPP.cz: Informace o obchodování [online]. [cit. 2014-01-27]. Dostupné z WWW: <
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Schema-Trhu>.
[19] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VI. Podmínky pro přijetí akcií k obchodování na burzovní
trh Prime Market. Dostupné z WWW:
<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Prime.pdf>.
[20] BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Prime market. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Prime-Market>.
86
[21] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. XIV. Poplatkový řád - II. Sazebník burzovních poplatků
platný od 1. 9. 2014. Dostupné z WWW:
<http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Poplatkovy_rad.pdf>.
[22] BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-18]. Standard market. Dostupné z WWW: <
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Standard-Market>.
[23] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. VII. Podmínky pro přijetí akcí k obchodování na burzovní
trh Standard Market – článek 3. Dostupné z WWW: <
http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/Xetra/PSE_Podminky_prijeti_akcii_Standard.pdf>.
[24] BCPP.cz [online]. [cit. 2014-10-15]. Start market. Dostupné z WWW: <
http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Start>.
[25] BCPP.cz [online]. [cit. 2013-12-20]. Dluhopisy. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/dokument.aspx?k=Dluhopisy>.
[26] Xetra.com [online]. [cit. 2013-01-28]. Xetra: The whole world on a single platform. Dostupné z
WWW:
<http://xetra.com/xetra/dispatch/en/binary/gdb_content_pool/imported_files/public_files/10_dow
nloads/31_trading_member/10_Products_and_Functionalities/20_Stocks/BR_Xetra.pdf>.
[27] BCPP.cz: Harmonogram obchodního dne [online]. [cit. 2014-01-26]. Dostupné z WWW:
<http://www.pse.cz/dokument.aspx?k=Harmonogram-BD>.
[28] BCPP.cz: Parametry emisí [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2148>.
[29] BCPP.cz: Nový harmonogram burzovního dne [online]. 26. 1. 2011. [cit. 2014-11-05]. Dostupný
na WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2429>.
[30] BCPP.cz: Parametry emisí – poslední změna provedena k 14. 10. 2014 [online]. [cit. 2014-11-15.
Přehled standardního mnoţství akcií obchodovaného tvůrci trhu. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Obchodovani/Market-Making/>.
[31] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-10-31]. CEE Stock Exchange Group zkracuje dobu
vypořádání obchodu na dva obchodní dny. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2972>.
[32] BHS.cz [online]. [cit. 2014-10-31]. ZAVEDENÍ NOVÉHO OBCHODNÍHO SYSTÉMU NA
BCPP – Xetra Praha – co to znamená? Dostupné z WWW:
<http://www.bhs.cz/Uploads/Analyzy/Xetra_info.pdf>.
[33] FIO.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na praţské burze – Iceberg. Dostupné z
WWW: <http://www.fio.cz/docs/cz/IP_Iceberg_Mnozstvi.PNG>.
[34] Investiční centrum České spořitelny [online]. [cit. 2014-10-31]. Burza cenných papírů Praha –
Druhy pokynů. Dostupné z WWW:
<https://cz.products.erstegroup.com/Retail/cs/Produkty/Akcie/PodstruC3uA1nky/Burza_cennuC3
uBDch_papuC3uADruC5uAF_Praha/Druhy_pokynuC5uAF/index.phtml>.
[35] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny na praţské burze – Iceberg. Dostupné z
WWW: <http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-
pokyny/prazska-burza/iceberg>.
[36] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Immediate-Or-Cancel. Dostupné z
WWW: <http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-
pokyny/prazska-burza/immediate-or-cancel>.
[37] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny ze – Fill-Or-Kill. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-
burza/fill-or-kill>.
87
[38] Fio.cz [online]. [cit. 2014-11-04]. Inteligentní pokyny – Book-Or-Cancel. Dostupné z WWW:
<http://www.fio.cz/akcie-investice/internetove-obchodovani/inteligentni-pokyny/prazska-
burza/book-or-cancel>.
[39] iPoint.cz [online]. [cit. 2014-11-17]. Vše o přechodu na nový obchodní systém Xetra (s
analytiky!). Dostupné z WWW: <http://www.ipoint.cz/zpravy/1125620511-vse-o-prechodu-na-
novy-obchodni-system-xetra-s-analytiky/>.
[40] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Praţská burza dnes úspěšně zahájila
obchodování na nové platform Xetra. Dostupné z WWW:
<http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2754>.
[41] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Členský poplatek na praţské burze za 0 Kč.
Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2808>.
[42] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG – nový člen Burzy
cenných papírů Praha. Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2811>.
[43] BCPP.cz [online]. 30.11.2012 [cit. 2014-11-20]. Raiffeisen Centrobank AG se stává tvůrcem trhu
na praţské burze. Dostupné z WWW: < http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2863>.
[44] Investiční web [online]. 19. 3. 2013. [cit. 2014-10-20] Petr Koblic (BCPP): Díky Xetře se zájem o
Prahu v zahraničí znásobil. Noví členové by se měli objevit do konce roku. Dostupné z WWW:
<http://www.investicniweb.cz/2013/3/19/petr-koblic-bcpp-diky-xetre-se-zajem-o-prahu-v-
zahranici-znasobil-novi-clenove-se-meli-objevit-do-konce-roku/>.
[45] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-01-25]. Přímý přístup. Dostupné z WWW:
<http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/primy-pristup>.
[46] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-01-25]. Předpisy – Pravidla pro přijetí MOS. Dostupné z
WWW: < http://www.rmsystem.cz/docs/predpisy/pravidla_pro_prijeti_MOS.doc>.
[47] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-10-20]. Začínáme obchodovat. Dostupné z WWW:
<http://www.rmsystem.cz/chci-obchodovat/zaciname-obchodovat>.
[48] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. History. Dostupné z WWW: <
http://www.gpw.pl/historia_en>.
[49] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Burzovní pravidla WSE - Kapitola 2 - Pojmy, podmínky a
postupy pro přijetí k burzovnímu obchodování. Dostupný z WWW:
<http://www.gpw.pl/pub/files/PDF/regulacje/rules-wse.pdf;>.
[50] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-20]. Conditions od admission. Dostupný z WWW:
<http://www.gpw.pl/conditions_of_admission>.
[51] ECT.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. Your guide to NewConnect. Dostupné z WWW:
<http://www.newconnect.pl/pub/dokumenty_do_pobrania/Your_guide_NewConnect.pdf>.
[52] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. WSE Markets. Dostupný z WWW:
<http://www.gpw.pl/wse_markets>.
[53] GPW.pl [online]. [cit. 2014-11-15]. UTP – New trading system on the Warszaw Stock Exchange.
Dostupný z WWW: <http://www.gpw.pl/trading_system_utp>.
[54] Patria.cz [online]. [cit. 2014-12-12]. IPO – Moţnost primárních emisí v ČR. Dostupné z WWW:
<http://www.patria.cz/ipo/firmy.html>.
[55] Byznys.ihned.cz [online]. 27. 10. 2010. [cit. 2014-12-12]. Co znamená dual listing akcií KIT
Digital v Praze? Dostupné z WWW: < http://byznys.ihned.cz/c1-40306600-co-znamena-dual-
listing-akcii-kit-digital-v-praze>.
[56] RM-Systém.cz [online]. [cit. 2014-12-10]. Přijetí CP, IPO. Dostupné z WWW:
<http://www.rmsystem.cz/burza-sluzby/zadost-prijeti-cennych-papiru>.
88
[57] Hospodářské noviny [online]. 5. 1. 2014. [cit. 2014-11-30]. Dostupné z WWW:
<http://byznys.ihned.cz/c1-61518820-obchody-s-akciemi-na-burze-loni-klesly-podle-analytiku-
chybi-zajimave-spolecnosti>.
[58] BCPP.cz [online]. 22.6.2013 [cit. 2013-12-12]. Pravidla pro výpočet indexu PX. Dostupné z
WWW: < http://ftp.pse.cz/Info.bas/Cz/PX_pravidla_pro_vypocet.pdf>.
[59] Hospodářské noviny [online]. 11. 11. 2014. [Cit. 2014-12-08]. Investoři více sázení na jistotu a
preferují dividendové tituly. Dostupné z WWW: <http://archiv.ihned.cz/c1-63089990-investori-
vice-sazeji-na-jistotu-a-preferuji-dividendove-tituly>.
[60] Ministerstvo financí České republiky: Zpráva o vývoji finančního trhu v roce 2013 – 5.4. Vývoj
úrokových sazeb [online]. 29. 5. 2014. [Cit. 2014-12-23]. Dostupné z WWW:
<http://www.mfcr.cz/assets/cs/media/Zprava-o-vyvoji-financniho-trhu_2013_v3.pdf>.
[61] BCPP.cz [online]. [Cit. 2014-12-23]. Praţská burza zahájí výpočet Total Return Indexu PX.
Dostupné z WWW: <http://www.bcpp.cz/Novinky/Detail.aspx?ka=2960 >.
89
Seznam tabulek
Tabulka 1: Přehled akcií obchodovaných na trhu Prime Market k 15. 10. 2014 ................................... 29
Tabulka 2: Přehled akcií obchodovaných na trhu Standard Market k 15. 10. 2014............................... 30
Tabulka 3: Přehled mnoţství dluhopisů obchodovaných na BCPP ....................................................... 33
Tabulka 4: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech BCPP ............................................................ 33
Tabulka 5: Harmonogram burzovního dne u akcií ................................................................................. 36
Tabulka 6: Parametry emisí v systému SPAD platné od 28. 4. 2009 do nástupu platformy Xetra ........ 37
Tabulka 7: Parametry emisí v systému Xetra platné od 14. 10. 2014 .................................................... 37
Tabulka 8: Změny vzniklé v důsledku zavedení obchodního systému Xetra ........................................ 43
Tabulka 9: Poplatky stanovené burzovními pravidly RMS ................................................................... 51
Tabulka 10: Poplatky stanovené v burzovních pravidlech WSE ........................................................... 56
Tabulka 11: Poplatky pro emitenty na BCPP a WSE ............................................................................ 60
Tabulka 12: Poplatky za obchod s akciemi, u nichţ člen burzy působí jako tvůrce trhu ....................... 60
Tabulka 13: Vývoj počtu IPO na BCPP ................................................................................................. 63
Tabulka 14: Vývoj počtu IPO na WSE .................................................................................................. 64
Tabulka 15: Objemy obchodů s akciemi na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) ............................. 66
Tabulka 16: Nejvíce obchodované emise akcií na BCPP za rok 2013 (mil. Kč) ................................... 67
Tabulka 17: Objemy obchodů s akciemi členů burzy za rok 2013 (mil. Kč) ......................................... 68
Tabulka 18: Trţní kapitalizace na BCPP v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) ............................................ 69
Tabulka 19: Akcie s největší trţní kapitalizací k 30. 12. 2013 (mld. Kč) .............................................. 71
Tabulka 20: Přehled největších burzovních trhů dle trţní kapitalizace (v mld. USD) ........................... 72
Tabulka 21: Výhody a nevýhody obchodování na BCPP ...................................................................... 78
90
Seznam grafů
Graf 1: Vývoj kurzu akcie Stock v období 23. 10. 2013 – 31. 10. 2014 ............................................... 32
Graf 2: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014 ...................................................... 46
Graf 3: Vývoj objemů obchodů v období leden 2009 aţ říjen 2014 vyjádřený v procentech ............... 47
Graf 4: Vývoj počtu akciových titulů na BCPP ..................................................................................... 63
Graf 5: Počet obchodovaných emisí akcií na BCPP, RMS a WSE ....................................................... 65
Graf 6: Vývoj objemů obchodů s akciemi v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení trhů.
............................................................................................................................................................... 66
Graf 7: Porovnání objemů obchodů s akciemi na BCPP, RMS a WSE (mld. Kč) ................................ 68
Graf 8: Podíl BCPP a RMS na akciových obchodech v České republice. ............................................ 69
Graf 9: Vývoj trţní kapitalizace akcií v letech 2007 – 2013 (mld. Kč) a poměrové zastoupení trhů. ... 70
Graf 10: Porovnání trţní kapitalizace BCPP, RMS a WSE ................................................................... 71
Graf 12: Komparace dividendového výnosu (%) .................................................................................. 73
Graf 13: Komparace indikátoru price-to-earnings ratio ........................................................................ 75
91
Seznam obrázků
Obrázek 1: Příklad nákupu CP v aplikaci e-Broker u FIO banky .......................................................... 40
92
Seznam schémat
Schéma 1: Organizace Burzy cenných papírů Praha, a.s. ...................................................................... 25
Schéma 2: Struktura burzovního trhu před zavedením systému Xetra .................................................. 27
Schéma 3: Trţní segmenty WSE ........................................................................................................... 52
93
Seznam příloh
Příloha A1 – Graf vývoje indexu PX v období 1. 1. 2007 – 31. 10. 2014
Příloha A1 – Graf vývoje indexu PX v období 1. 1. 2007 – 31. 10. 2014
0
500
1000
1500
2000
2500
1/1/2007 1/1/2008 1/1/2009 1/1/2010 1/1/2011 1/1/2012 1/1/2013 1/1/2014
bo
dy