NÁZEV TÉMATICKÉHO CELKU Terénní výuka přírodopisu KOMPETENČNÍ CÍLE: Kompetence k učení: žák operuje s obecně užívanými znaky a symboly, užívá znalosti a vědomosti v praxi. Žák samostatně pozoruje a experimentuje. Kompetence k řešení problémů: Žák samostatně řeší problémy, propojí teorie s praxí. Kompetence komunikační: Žák rozumí různým typům informací, využívá ICT. CÍLE TÉMATU: Různé, dle zadání, ale žák uplatňuje teoretické poznatky v praxi, upevňuje a ověřuje teoretické informace. ÚVODEM Výuka přírodopisu na 2. st. ZŠ se stáhla v posledních letech do učeben. Považuji to za závažnou chybu. Je žádoucí, aby se žáci přírodopis učili také přímo v přírodě, v terénu, na konkrétních lokalitách, v konkrétních podmínkách, na konkrétních přírodninách a ne dle obrázků či modelů. To je samozřejmě velmi náročně nejen pro učitele, který musí přírodní TÉMA: Terénní výuka přírodopisu DOPORUČENÝ ROČNÍK: 6. - 9. ročník ZŠ AUTOR (AUTOŘI): PhDr. Jaroslava Ševčíková
16
Embed
NÁZEV TÉMATICKÉHO CELKU Terénní výuka přírodopisufotoatlas-zs-sychrov.sweb.cz/2-4.KCDPV-vyuka-v-prirode... · 2014. 7. 31. · NÁZEV TÉMATICKÉHO CELKU Terénní výuka
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
NÁZEV TÉMATICKÉHO CELKU
Terénní výuka přírodopisu
KOMPETENČNÍ CÍLE:
Kompetence k učení: žák operuje s obecně užívanými znaky a symboly, užívá znalosti a vědomosti v praxi. Žák samostatně pozoruje a experimentuje.
Kompetence k řešení problémů: Žák samostatně řeší problémy, propojí teorie s praxí.
Kompetence komunikační: Žák rozumí různým typům informací, využívá ICT.
CÍLE TÉMATU:
Různé, dle zadání, ale žák uplatňuje teoretické poznatky v praxi, upevňuje a ověřuje teoretické informace.
ÚVODEM
Výuka přírodopisu na 2. st. ZŠ se stáhla v posledních letech do učeben. Považuji to za závažnou chybu. Je žádoucí, aby se žáci přírodopis učili také přímo v přírodě, v terénu, na konkrétních lokalitách, v konkrétních podmínkách, na konkrétních přírodninách a ne dle obrázků či modelů. To je samozřejmě velmi náročně nejen pro učitele, který musí přírodní
TÉMA: Terénní výuka přírodopisu
DOPORUČENÝ ROČNÍK: 6. - 9. ročník ZŠ
AUTOR (AUTOŘI): PhDr. Jaroslava Ševčíková
lokalitu sám velmi dobře znát, ale také organizačně, kdy jedna vyučovací hodina pro výuku v terénu většinou nestačí.
Nástin problémů, které mohou zmařit pokus výuky v terénu:
-školy nemají v okolí vhodné prostředí, ale mnohdy stačí vyjít ven, před školu, zvednout hlavu k obloze, podívat se na prolétající hmyz, na záhonek, hrábnout do hlíny, vykopnout kámen, všude rostou stromy, keře, potok, louže… tady všude je život,
-učitelé se obávají jít ven – protože sami nepoznají některé organismy kolem sebe – nedostatek odborných znalostí, popř. obavy a stud přiznat neznalost (v tom případě doporučuji navštívit místní muzeum, u nás například Muzeum regionu Valašsko, které jistě poskytne přehled organismů, které je možné na dané lokalitě najít. Vhodnou literaturou jsou také rozsáhlejší publikace typu: příroda v ČR, příroda regionu atd.),
-děti – odmítají vstup do přírody (první rok učím děti sedět v trávě a beze strachu se rozhlédnout, co kolem nich leze),
-děti – bezpečnost - včetně alergií atd., překvapivé ale je, že stejné děti, které odmítají výuku v přírodě se odpoledne pohybují venku zcela „bez problémů“, proto doporučuji respektovat jejich alergie, ale s tím, že písemně s rodiči dohodneme medikaci, to, že si žák přinese pomůcky proti alergii do školy - atd., doporučuje se užívat spreje proti klíšťatům atd,
-časová náročnost – při opuštění třídy je třeba se přezout, obléknout…
-pobyt venku rozptyluje pozornost dětí, není možné zde sdělovat zásadní informace, systém (??) –je to tak? Zjistila jsem, že prvních několik pokusů o opuštění třídy a výstup do terénu opravdu žáky rozptýlí, ale postupně se začnou soustředit a výsledný efekt je vynikající.
Návrhy terénních cvičení byly zpracovány na základě didaktických zkušeností a praxe
autorky v souladu se stávajícími legislativními dokumenty pro výuku přírodopisu na 2. stupni
základních škol. Teorie didaktických postupů vychází z Didaktiky sekundární školy
(KALHOUS, OBST, 2005) a to zejména z kapitoly zabývající se výukovými metodami a
organizačními formami, a to metodou heuristickou a badatelskou, s tím vědomím, že
praktické činnosti žáků zvyšují míru zapamatování a osvojování informací.
Vzhledem k tomu, že všechny uvedené terénní aktivity byly již ověřeny v praxi, jsou
zde předloženy vybrané praktické zkušenosti a některé výstupy z realizace aktivit.
Organismy v práci uvedené jsou determinovány dle zdrojů uvedených v literatuře, jinak
na základě spolupráce s odborníky z Muzea regionu Valašsko. Terminologie, nomenklatura
vědeckých názvů, pokud jsou uvedeny, se řídí zdrojem BioLib.cz, a to hlavně z důvodu
praktické dostupnosti pro žáky (on-line). Vědecké názvosloví je pro žáky ZŠ považováno za
nadstavbu, informace navíc, proto bylo jeho užívání pro žáky dobrovolné. Žáci užívali při
determinaci českých názvů, tak jak je uváděno v učebnicích přírodopisu, řady SPN, a.s (viz
literatura).
Pokud není uvedeno jinak, fotografie, nákresy a přílohy této práce jsou dílem autorky,
či žáků školy (ZŠ Vsetín, Sychrov 97).
Náměty pro skupinová pozorování k jednotlivým tématům výuky:
Pod pojmem „skupinová pozorování“ jsou zde prezentovány krátkodobé terénní
výukové aktivity, většinou v rámci jedné vyučovací hodiny nebo jen její části, kdy výklad
učitele je ilustrován přímým (krátkým) pozorováním. V ZŠ Vsetín, Sychrov 97 jsou často
doprovázeny fotografováním a následným zpracováním webové stránky k tématu vždy
jedním pověřeným žákem či skupinou (např. http://fotoatlaspr.zs-sychrov5.sweb.cz/Co-kvete-
zjara.html).
NÁMĚT 1: POZNÁVÁNÍ ROSTLIN PŘÍMO NA STANOVIŠTI
K učivu: botanika, ke konkrétní čeledi, 6. či 7. ročník dle učiva.
Popis: po teoretickém výkladu v učebně jsou žáci vybaveni klíči a atlasy rostlin, poř.
učebnicí (s obrazovou dokumentací) a vyrazí do terénu.
Orientace pro vyučujícího: co právě kvete (má kvést) zjistíme z webových stránek:http://
www.kvetenacr.cz/ - právě kvete. Web se velmi osvědčil!
Vyučující zadává úkol: a) najdi co nejvíc rostlin příslušné čeledi v okolí, urči rod
(druh) a vysleduj případné nároky rostliny na stanoviště. Prohlédni si části těla rostliny a
vyber několik určujících znaků každého jedince (např. typ stonku, tvar, je hladký, ochlupený,
drsný, barvu květů, tvar, květ či květenství - stavba atd.).
ŘEŠENÍ: Pryskyřníkovité patří k prvním skupinám rostlin, které se žáci učí. Najdeme je
kvetoucí od časného jara do podzimu téměř kdekoliv.
Rod pryskyřník (pryskyřník prudký, rolní, plazivý), rod orsej a sasanka – nacházíme
časně zjara, velmi známý je blatouch – k nalezení u vody atd.
Většina pryskyřníkovitých má jednoduché květy (někdy volně uložené do květenství),
květní obaly mohou být nerozlišené - okvětí v počtu 4 lístky až mnoho, nebo rozlišené na
*ČERNÍK, V., MARTINEC, Z., Přírodopis 1 pro 6.ročník základní školy a nižší ročníky gymnázií, ZOOLOGIE, 1.část. Praha : SPN a.s., 1997. ISBN 80-85937-05-0.
*ČERNÍK, V., MARTINEC, Z., Přírodopis 1 pro 6.ročník základní školy a nižší ročníky gymnázií, BOTANIKA, 2.část. Praha : SPN a.s., 1997. ISBN 80-85937-06-9.
*ČERNÍK, V., MARTINEC, Z., Přírodopis 2 , Botanika, 2.část , pro žáky základní školy (7.ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií,. Praha : SPN a.s., 1997. ISBN 80-85937-57-3.
*ČERNÍK, V., MARTINEC, Z., BIČÍK, V., Přírodopis 2, pro žáky základní školy (7.ročník) a nižší ročníky víceletých gymnázií, Zoologie, 1. část. Praha : SPN a.s., 1977. ISBN 80-85937-56-5.
*KALHOUS, Z., OBST, O.,(2005): Didaktika sekundární školy. 1. vydání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci. 186 s. ISBN 80-244-0599-7.
*PAVELKA, J., TREZNER, J. A KOL., Příroda Valašska. Vsetín : Český svaz ochránců přírody, ZO 76/06 Orchidea, 2001. ISBN 80-238-7892-1.
*Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : VÚP, nakladatelství INFRA s.r.o, 2004. ISBN 80-86666-24-7.
*ŠLÉGL J., KISLINGER F., LANÍKOVÁ J.: Ekologie a ochrana životního prostředí pro gymnázia, Fortuna, Praha: 2002