Nejnovější vývoj germánského pohanství v ČR. Neúspěch jednotících tendencí soudobého českého pohanství a radikalizace klanu Karpatských vlků – terénní studie

Nejnovější vývoj germánského pohanství v ČR

Neúspěch jednotících tendencí soudobého českého pohanství a radikalizace klanu Karpatských vlků – terénní studie

Petr Jan Vinš

Husitská teologická fakulta University Karlovy Katedra religionistiky

Studentská vědecká konference 2006

Akademický rok 2005/2006

Předmluva

PUedkládaná práce je dílčím výsledkem terénního výzkumu, který trval od prvního kontaktu

se skupinou germánských pohan] v kvEtnu Ň00ň dosud a nadále pokračuje. Vzhledem

k naprosté absenci literatury na dané téma je práce doplnEna rozsáhlejší pUílohou, ze které je

také citováno a která obsahuje dokumenty reflektující náboženský a vEroučný vývoj zmínEné

skupiny.

Je milou povinností autora podEkovat tEm, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout. Jsou

to v prvé UadE sami pUíslušníci germánského klanu Karpatských vlk], kteUí mi po tUi roky

velmi ochotnE poskytovali veškeré vlastní materiály, a to i ty, které svou podstatou byly

neveUejného charakteru, a radou i vysvEtlením stále ochotnE korigovali mé názory a

domnEnky. Dalším cenným zdrojem informací mi byl Ing. Jakub ůchrer, zasvEcenec hnutí

Wicca známý pod jménem Zahrada, a Mgr. Giuseppe Maiello, Ph.D., slavista a pedagog

Filozofické fakulty University Karlovy, známý mezi vyznavači slovanského náboženství jako

Dervan.

PUes veškerou snahu o objektivnost, o kterou se autor této studie pokouší, považuje za nutné

konstatovat, že jakkoliv je jeho vlastní duchovní tradice – tedy kUes[anství v tradici

reformního katolicismu – dalece vzdálená duchovnímu pozadí a praxi zkoumané skupiny,

neubránil se v pr]bEhu tUíletého výzkumu určitým sympatiím v]či osobám, jež jsou

pUedmEtem této práce, což mohlo ovlivnit a pravdEpodobnE také ovlivnilo interpretaci

nEkterých dílčích fakt]. Je tedy na kritickém čtenáUi aby zhodnotil nakolik jsou závEry a teze

této práce smErodatné a nakolik nikoliv.

Součástí této práce je pUíloha, která obsahuje pUetištEné materiály zkoumané zkupiny.

Stránky pUílohy jsou pro pUehlednost číslovány Uímskými číslicemi a pUíloha je citována

z]sobem napU. „PUíloha, str. VIII“.

K uvádEní jmen zúčastnEných osob je tUeba poznamenat, že až na výjímky zásadnE

vystupují pod pseudonymy. Kde byla autorovi známa občanská jména, uvádí tato alespoO pUi

prvním výskytu toho kterého pseudonymu. Pseudonymy uvádím v textu kurzívou. RovnEž

nemnohá periodika a vydávané materiály často neobsahují všechna obvyklá bibliografická

data, což ovlivOuje zp]sob citování v naší práci.

Situace germánského pohanství v ČR před jarem 2003

Na území České republiky fungovalo pUed jarem Ň00ň jedinné významnEjší hnutí

germánských pohan]1, které užívalo názvu Heathen Hearts. Podle vlastní sebeprezentace

vzniklo z d]vodu zájmu o pohanskou kulturu Ěve smyslu germánské a vikingské civilizaceě

jako platforma pro výmEnu kontakt] mezi tEmi pro které je germánská kulturní a duchovní

atmosféra Ěduchovní i kulturníě d]ležitým prostUedím vlatní existence.2 Podle svých stanov

chtElo hnutí Heathen Hearts vyvíjen následující činnosti:3

- Studovat historické události, archeologické a kulturní poz]stalosti, a duchovní život

vikingské a germánské civilizace.

- Prezentovat slovem, obrazem, pUedmEtem a písmem dosažené znalosti historických

událostí, archeologických a kulturních poz]stalostí a duchovního života vikingské a

germánské civilizace, a úvahy nad tEmito tématy.

- PoUádat setkání pUíznivc] a zájemc] o tématiku vikingské a germánské civilizace.

Za datum vzniku hnutí Heathen Hearts m]žeme považovat rok 1řřř, kdy bylo toto jako

občanské sdružení zaregistrováno Ministerstvem vnitra ČR s oficiálním sídlem v Českých

BudEjovicích.4 Toto občanské sdružení v roce 2000 absorbovalo již roku 1998 založenou

neformální germánskou pohanskou skupinu Fraternitas Ulfar5, která mEla sídlo v moravském

HolešovE6 a v Teplicích a jejímiž zakladateli byli ůdrian Dragonari a Martin Votava užívající

pseudonymu Managarm.

Organizační struktura sdružení Heathen Hearts byla v této dobE rozdElena na 4 samosprávné

klany – klan Mjölnir na západním Slovensku, klan Gabreta v Českých BudEjovicích, klan

Managarm v Teplicích a Karpatské vlky, kteUí budou naším hlavním zájmem v této práci, se

sídlem v HolešovE, pozdEji pak v Praze.7

1 Mimo Uečené existovalo ještE bratrstvo Fraternitas Ulfar, které bude ještE zmínEno a obskurní satanistická skupina NSů ĚNordic Satanic ůsatruě, ale to z]stává mimo rámec této práce. 2 THE:GREEN:MůN Germánská tradice. Pohanský kruh 2003 Lughnasadh/Srpen/Frey-faxi, str. 13 3 viz stanovy hnutí Heathen Hearts, citováno v THE:GREEN:MůN Germánská tradice. Pohanský kruh 2003 Lughnasadh/Srpen/Frey-faxi, roč.1, č.1, str. 1ň 4 viz Seznam občanských sdružení na webových stránkách Ministerstva vnitra - www.mvcr.cz /rady/sdruzeni/sdruz024.html 5 VOJTÍŠEK, Z. Čeští novopohané. Dingir Ň00Ň, č. 1, str. ř 6 viz webová prezentace Fraternitas Ulfar http://www.geocities.com/Vienna/Choir/5272/ulfar/down.html 7 VOJTÍŠEK, Z. Čeští novopohané. Dingir Ň00Ň, č. 1, str. ř

Hnutí Heathen Hearts nemElo, a vzhledem k legislativní úpravE8 ani nemohlo mít, za prvotní

cíl poUádání náboženských obUad]. Tento fakt se zUejmE stal prvotním hybatelem vzniku

projektu vytvoUení pohanské náboženské společnosti Stará víra.

Projekt Stará víra

Vzhledek k legislativní situaci, která neumožOovala hnutí Heathen Hearts oficiálnE konat

náboženské obUady, sílila zejména v klanu Karpatských vlk] nespokojenost se současným

stavem organizace. Velkým impulzem bylo schválení zákona ň/Ň00Ň Sb., který snížil početní

cenzus pro registraci církve nebo náboženské společnosti z 10.000 na 300. PUedchozí zákonná

úprava byla vnímána jako diskriminační a stranící kUes[anským církvím. Cituji článek

Pohanská církevť, který vyšel v časopise Pohanský kruh na začátku února Ň004:

„…až do roku Ň00Ň byl tento zákon do značné míry nedemokratický a nepokrytE stranil

církvím a náboženským společnostem vyšlým z kUes[anského prostUedí. Situace se ovšem

zmEnila a dne Ň7.listopadu Ň001 schválil Parlament ČR zákon č. ň/Ň00Ň Sb O svobodE

náboženského vyznání a postavení náboženských společností a o zmEnE nEkterých zákon].

Tento zákon otevUel cestu i minoritním a do té doby pUehlíženým náboženským uskupením,

aby dosáhly státního uznání a mohly bez problém] vyvíjet náboženskou činnost na území naší

republiky.

Od té doby v hlavách nEkterých pUedstavitel] pohanské víry u nás dozrávala myšlenka na

vytvoUení organizace, která by tohoto státního uznání dosáhla a stala se tak dUíve či pozdEji

rovnocennou alternativou dosud existujících církví. Tento projekt, který se nyní stává realitou,

dostal název Stará víra.“9

Samotná idea založení pohanské „církve“ vzešla od klanu Karpatských vlk] a na poprvé

byla ostatními členy Heathen Hearts rezolutnE odmítnuta. Bylo tedy ze strany Karpatských

vlk] rozhodnuto, že se pokusí založit pohanskou náboženskou společnost bez pomoci

8 dle zákona Řň/1řř0 Sb. § 1 odst. c. 9 GOB Pohanská církevť Pohanský kruh 2003 Imbolc/Hromnice, str. 24

ostatních klan] Heathen Hearts, ale naopak s podporou ostatních pohanských náboženských

tradic. Ustavující sch]zka se podle vyjádUení manžel] Dragonariových mEla konat v ČajovnE

u cesty nEkdy v pr]bEhu kvEtna Ň00ň. V tomto pUípravném výboru byli zpočátku následující

členové: manželé Dragonariovi Ěz klanu Karpatských vlk]ě, OldUich Hrabánek (ariosofista a

bývalý hermetikě a Jakub ůchrer, známý jako Zahrada (tradice Wicca).

Základní principy, které vzešly z tohoto setkání a na kterých mEla být náboženská

společnost postavena byly následující:

MEla zahrnovat všechny v ČR fungující pohanské tradice, tedy jmenovitE germánskou,

slovanskou, keltskou a tradici Wicca, mEla všem tEmto tradicím poskytnout organizační

zastUešení, aniž by ovšem výraznEji omezovala jejich suverenitu. ů konečnE mEla pUimEt

pohany r]zných tradic k vzájemné bližší spolupráci.

V této podobE byl projekt Ileanou Dragonari Ětoho času studentkou psychosociálních studií

na Husitské teologické fakultE UKě prezentován autorovi této práce spolu s žádosti o

odbornou pomoc pUi zjiš[ování zákonných možností a požadavk] registrace náboženské

společnosti. S tímto autor souhlasil pod podmínkou, že mu bude umožnEno následnE celou

kauzu religionisticky dokumentovat a publikovat, čehož plodem je pUedkládaná práce.

BEhem nEkolika dalších sch]zek se ustavil tzv. Rada, která mEla koordinovat registraci a

stát se hlavním správním orgánem budoucí náboženské společnosti. Tato rada mEla mít 1Ň

člen], po ň od každé náboženské tradice. Na pUelomu kvEtna a června bylo složení této rady

následující:

- germánská tradice – Ileana Dragonari, Adrian Dragonari a OldUich Hrabánek (Dalreiks)

- tradice Wicca – Ing. Jakub Achrer (Zahrada), Druid Eurik, Mravena Ějednání se

účastnil pouze J.ůchrerě

- slovanská tradice – Mgr. Giuseppe Maiello, Ph.D (Dervaně, Štefan Pilát ĚVítězslav) a

Radek ZdvoUilý

- keltská tradice – bez zástupce

ZároveO s jednáním o vzniku náboženské společnosti byl založen časopis Pohanský kruh,

jež mEl být společným periodikem všech zúčastnEných náboženských tradic. Jeho

šéfredaktorem se stal Jakub ůchrer a v prvním čísle jsou za redakci pod úvodníkem s titulem

Hledání jednoty mezi pohany uvádEna tato jména: Jard, Vítězslav, Radek, Dalreiks, Ronger,

Ileana, Adrian, Zmyje, Rawen, Zahrada, Wilmar, je tedy patrné, že osobní provázanost mezi

projektem Stará víra a časopisem Pohanský kruh byla značná.10 PUesto ovšem toto periodikum

deklarovalo svou nezávislost na Staré víUe. Cituji:

„Ve skutečnosti vznikly obE myšlenky současnE Ětj. Stará víra a Pohanský kruh; pozn.aut.),

nicménE jsem považoval za vhodné oba projekty již od samého začátku oddElit a rozvíjet je

navzájem co nejdále od sebe.“ 11

První významnEjší konflikt v RadE, konkrétnE v její germánské sekci, nastal podle sdElení

manžel] Dragonariových v červnu Ň00ň. Na dohodnutou sch]zku germánské sekce Rady, na

které mEla být probírána ta část stanov, která se týkala germánské tradice ve Staré víUe pUivedl

OldUich Hrabánek, který mezitím vstoupil do hnutí Heathen Hearts a celé hnutí o celé vEci

informoval, další dva členy tohoto hnutí – Lenku KováUovou (Zmyje) a Wilmara Wolfa, oba

z novE vytvoUeného pražského klanu Villi-swín. Byl vznesen požadavek na to, aby jeden

z manžel] Dragonariových odstoupil ve prospEch zástupce Heathen Hearts, což ovšem tito

odmítli.

V červenci roku Ň00ň byla do Prahy svolána sch]zka dosavadních zástupc] germánské

sekce v RadE, na kterou se dostavil i značný počet člen] hnutí Heathen Hearts. Na této

sch]zce, jíž byl kromE germán] pUítomen i Jakub ůchrer a jako pozorovatel i autor této práce,

byl vznesen požadavek, aby Heathen Hearts, jakožto toho času jediná germánská organizace

v republice, mEla kontrolu nad personálním obsazením germánské sekce Rady Staré víry.

Sch]zka skončila relativním smírem a bylo ustanoveno, že celá záležitost bude pUednesena na

společné oslavE svátku Freyfaxi v srpnu roku 2003

10 JůRD, VÍTDZSLůV, RůDEK, DůLREIKS, RONGER, ILEůNů, ůDRIůN, ZMYJE, RůWEN, ZůHRůDů, WILMůR Hledání jednoty mezi pohany. Pohanský kruh 2003 Lughnasadh/Srpen/Frey-faxi, str. 3 11 ZůHRůDů, Redakční úvodník. Pohanský kruh 2004 Imbolc/Hromnice, str. 4

Plánovaná struktura náboženské společnosti Stará víra

Zatímco probíhaly diskuze a pUe s pUedstaviteli Heathen Hearts o obsazení germánské sekce

Rady, vypracovávala tato v p]vodním složení základní osnovu statutu plánované náboženské

společnosti. Jejími autory jsou pUedevším manželé Dragonariovi.

Následující rozbor je založen na poslední pUepracované verzi z 10.7.Ň00ň, která byla

prezentována na oslavE svátku Freyfaxi a která byla autorovi poskytnuta manžely

Dragonariovými.12

Základní struktura plánované náboženské společnosti byla vedena pUedstavou maximální

autonomie jak jednotlivých pohanských tradic v rámci náboženské společnosti, tak menších

organizačních jednotek Ěklan], rod]ě v rámci tradice jedné. To je patrné zejména na

pravidlech nakládání s majetkem.13

Nejvyšším orgánem náboženské společnosti mEla být Rada14, která se mEla skládat

z dvanácti zástupc], po tUech od každé pohanské tradice Ěgermánské, slovanské, keltské a

Wicca).15 Funkční období člen] rady mElo být 5 let a zp]sob jejich ustavování mEl Uešit

dokument jedné každé tradice.16 Dokument tradice Wicca, který byl jediný autorovi této práce

k dispozici, Ueší ustavování člen] Rady pUímou a otevUenou volbou na snEmu tradice.17

Podmínkou kandidatury mElo být minimálnE roční členství v tradici Wicca. Voliteli na snEmu

mEli být pUedstavení jednotlivých skupin.18 Lze se oprávnEnE domnívat, že struktura

germánské tradice by byla tradici Wicca v tEchto bodech velmi podobná.

Základní organizační jednotkou náboženské společnosti mEla být skupina Ěklan, rod, kruhě,

která by sdružovala jednotlivé pUíslušníky a v jejímž čele by stál jeden nebo více volených

pUedstavitel].19

12 Viz PUíloha str. XII – XXIV. 13 Kodex Staré víry, SSV § 1 aě, PUíloha str. XIX. 14 Kodex Staré víry, SSV § 4 aě, PUíloha str. XIV. 15 Kodex Staré víry, SSV § 4 bě, PUíloha str. XIV. 16 Kodex Staré víry, SSV § 4 dě, PUíloha str. XIV. 17 Kodex Staré víry, WIC § 6 aě – gě, PUíloha str. XXIV. 18 Kodex Staré víry, WIC § 5 aě, PUíloha str. XXIII. 19 Kodex Staré víry, SSV § 1 eě, PUíloha str. XIV.

Krach projektu Stará víra a roztržka mezi Karpatskými vlky a Heathen Hearts

Oslava svátku Freyfaxi se konala na pohanském sakrálním okrsku nedaleko Zlaté Koruny

v jižních Čechách. ůtmosféra byla velice vypjatá a nEkolikrát témEU došlo k fyzické inzultaci

mezi Karpatskými vlky a ostatními členy Heathen Hearts. Na shromáždEní snEmu sdružení

Heathen Hearts Ětzv. ůlthinguě byl projekt Staré víry prezentován a probEhla vypjatá diskuze

o obsazení germánské sekce Rady. NedospElo se k žádnému konkrétnímu závEru a celá vEc

byla odložena na svátek podzimní rovnodennosti.20

Ze strany Heathen Hearts Ětak to bylo prezentováno jeho pUedstaviteli autorovi této práce)

byl tento závEr interpretován ve smyslu toho, že na podzimní rovnodennosti ze svého stUedu

zvolí tUi zástupce do germánské sekce Rady.

Klan karpatských vlk] se v návaznosti na tyto události rozhodl opustit svazek s Heathen

Hearts a pUerušit veškerou spolupráci s jeho členy. D]vody, které k tomu vedly shrnuje

Adrian Dragonari v dopise vedoucímu pUedstaviteli klanu Gabreta a celého Heathen Hearts,

který je otištEn v pUíloze.21 Pokud bychom mEli tyto d]vody shrnout, jde zejména o nesouhlas

s vlažným pUístupem zbytku Heathen Hearts k náboženské a rituální praxi,22 agresivní

vystupování v]či Karpatským vlk]m a pUedevším pak snaha za každou cenu pUevzít kontrolu

nad projektem Staré víry.23

Definitivní krach projektu Stará víra pak dovršilo odstoupení slovanské sekce24, která

následnE odmítla dále na vytvoUení náboženské společnosti participovat.25 Jen pro doplnEní

celkového obrazu by autor rád uvedl, že i on sám se ze strany Heathen Hearts stal terčem

výhružek a z toho d]vodu s nimi pUerušil veškerý kontakt.

20 MANAGARM Freyfaxi na GabretE Ň00ň. Pohanský kruh Mabon/ZáUí/Podzimní rovnodennost, str. Ř. 21 viz PUíloha str. II-IV. 22 „ChtEl jsem skutečné tradiční společenství, místo virtuálního klubu a alkoholových tah] v pUírodE 1x za rok“, PUíloha, str. II, k tomu viz též MůNůGůRM Freyfaxi na GabretE Ň00ň. Pohanský kruh Mabon/ZáUí/Podzimní rovnodennost, str. 8-9 23 „Poslední kapkou pro mne byl Managarm, když mi Uekl že on má právo mít kontrolu nad vším co se v této zemi týká Germánské tradice a bez jeho souhlasu se nic dElat nesmí.“ PUíloha, str.III 24 ZůHRůDů, Redakční úvodník. Pohanský kruh 2004 Imbolc/Hromnice, str. 4 25 PozdEji se neúspEšnE pokusila o samostatnou registraci čistE slovanské náboženské společnosti.

Počátek radikalizace klanu Karpatských vlků – hnutí Dunkelheim

Spolu s krachem projektu Stará víra postupnE skončilo rovnEž vydávání časopisu Pohanský

kruh. Členové Heathen Hearts nadále odmítli s redakcí spolupracovat a i další členové

redakce z r]zných d]vod] nemohli nadále spolupracovat. Časopis ze své tištEné podoby

pUešel do čistE elektronické verze, sporadicky ještE nEjaký čas aktualizované.26 KromE

zmínEné personální situace v redakci27 byla d]vodem zániku časopisu, pUes jeho pomErnE

dobrý prodej, také minimální zpEtná reakce čtenáUské obce.28

Klan Karpatských vlk], který bude hlavním pUedmEtem zbývající části naší studie, nastoupil

od okamžiku rozchodu s Heathen Hearts proces vEroučné i rituální radikalizace, zároveO však

také denominalizace ve smyslu vEtší otevUenosti veUejnosti a budování stálých struktur.

Prvním krokem na této cestE bylo sloučení s částí skupiny historického šermu a „living

history“ Ragnarok a vytvoUení germánské duchovní a kultovní společnosti Dunkelheim.29

FormálnE byla tato společnost založena o podzimní rovnodennosti Ň00ň na kultišti

v Senohrabech. Strukturou se dElila na tUi gildy, gildu Uemeslník], gildu bojových umEní a

gildu strážc] tradice, čili pohanských knEží.30

Společenství Dunkelheim společnE slavilo pohanské svátky v období od podzimní

rovnodennosti roku 2003 do Svátku svEtel Ň.února Ň004. Základním kultem, který byl

provozován, bylo uctívání boha Thora, který byl preferovaným božstvem válečnické gildy

Ětedy p]vodní skupiny historického šermuě uvnitU Dunkelheimu. Celková podoba obUad] se

začala vyvíjet k vEtší formální dokonalosti, byly komponovány nové liturgické texty a obUady

byly stále častEji obohacovány o kultovní dramata znázorOující scény ze severských epos]31

BEhem oslavy Svátku svEtel v únoru Ň004 došlo k zásadnímu obratu, Ileana a Adrian

Dragonari, kteUí byli hlavními pUedstaviteli pohanských knEží ve společenství Dunkelheim, se

odmítli nadále pUizp]sobovat rituálním preferencím sekulární části společenství a za

26 K nalezení na webové adrese http://www.wiccangarden.com/pkruh.htm. Poslední aktualizace 24.4.2004. 27 ZůHRůDů Tiché rozloučení s tištEnou podobou Pohanského kruhu. PUíloha, str. V-VI 28 DRůGONůRI, ILEůNů a ůDRIůN Po osmi vEtrech do osmi stran. PUíloha, str. VII-VIII 29 DRAGONARI, ILEANA a ADRIAN Ragnarok. Pohanský kruh Ň004 Yule, PUíloha, str. IX 30 DRAGONARI, ILEANA a ADRIAN Ragnarok. Pohanský kruh Ň004 Yule, PUíloha, str. IX 31 Liturgický text k vzývání Thora vytvoUený v této dobE Ileanou a ůdrianem Dragonari viz PUíloha, str. XII

normativní pro svou kultovní praxi vyhlásili kult božského vlka Fenrise a božstev s ním

spUíznEných.32

Reakce ostatních člen] hnutí byla zpočátku pozitivní, leč pUestože nedošlo k otevUenému

konfliktu, spolupráce ve skupinE se začala stále více rozvolOovat, až se situace stala

neúnosnou. K formální rozluce mezi klanem Karpatských vlk] a zbytkem společenství

Dunkelheim pak došlo o podzimní rovnodennosti roku Ň004.

Do tohoto období spadá též první kontakt s majitelkou „1. čarodEjnického obchodu

v Praze“ která vystupuje pod jménem Hexe Svara. Detaily spolupráce mezi Karpatskými vlky

a Hexe Svara nejsou autorovi této práce známy, nebo[ jde o jedinou část vývoje klanu, kterou

si jeho členové nepUáli tematizovat, a tudíž lze vycházet toliko z negativnE vyznívajícího

článku Ileany Dragonari v časopise Dingir.

V souvislosti s Hexe Svara však došlo k získání prvního centra klanu Karpatských vlk].

Toto se nacházelo v pronajatém rannE gotickém sklepE v Micheské ulici v Praze, kde se po

ukončení spolupráce se zmínEným obchodem Hexe Svara vytvoUil vlastní čarodEjnický

obchod. Na konci roku Ň004 se centrum pUesunulo na současnou adresu v TusarovE ulici na

Praze 7.

V létE Ň004, po ukončení spolupráce s Hexe Svara navázali Karpatští vlci spolupráci

s ůndreou Judlovou, organizátorkou historických akcí na PlzeOsku a v Prášilech na ŠumavE.

Tato spolupráce dostala svou konkrétnEjší podobu pUi oslavE svátku Lugnasat na konci

července Ň004, kdy byl klan Karpatských vlk] pozván, aby poprvé ve své historii konal

náboženské obUady pro širokou veUejnost na historickém setkání ve zmínEném šumavském

mEstečku.

VEroučnE a liturgicky lze toto období označit za periodu ještE tEsnEjšího pUíklonu k vlčímu

kultu.33 Sami Karpatští vlci k této dobE odkazují jako k „období krystalizace kultu“.

V modlitbách a liturgických formulích se stále častEji objevuje užívání gótštiny jakožto

sakrálního jazyka.

32 DRůGONůRI, ILEůNů a ůDRIůN Vlčí kult. PUíloha, str. X-XI 33 DRůGONůRI, ůDRIůN Zaváté stopy. PUíloha str. XXV.

Přijetí sakrálního jazyka a chov vlčích kříženců

Již ve starších rituálech používaných klanem Karpatských vlk] se vyskytují formule ve

starých germánských jazycích ĚstaroseverštinE a gótštinEě. Tyto jsou pUebírány povEtšinou

z literatury pUípadnE z r]zných zdroj] dostupných na síti Internet.

V období od léta do konce roku Ň004 probíhala v klanu Karpatských vlk] silná diskuze o

vhodnosti či nevhodnosti liturgického jazyka, jakožto primárního jazyka náboženských rituál].

Výsledek této diskuze, která nakonec vyznEla ve prospEch sakrálního jazyka je shrnut

v článku Gótština jako sakrální jazyk.34

Proti staroseverštinE se vyslovilo její pUílišné sepjetí se soudobým severským

nacionalismem a ultrapravicovou scénou. Pro gótštinu hrála naopak její historická pUítomnost

na našem území35, 36 a také čistE praktická otázka dostupnosti učebních materiál].37

V bUeznu Ň005 začala v sídle klanu Karpatských vlk] pravidelná týdenní výuka gótského

jazyka a jednotlivé rituální formule byly postupnE pUekládány.38

Spolu s pUíklonem k striktnE vlčímu náboženskému kultu se v klanu Karpatských vlk]

rozvíjí i chov ps] – československých vlčák], tedy kUíženc] nEmeckého ovčáka a vlka.

ZvíUata velmi záhy dostávají úkoly pUi rituálech a celý chov je vnímán symbolicky.

Brothrjus wulfe

Kulminačním bodem postupné radikalizace klanu Karpatských vlk] se stalo založení Vlčího

bratrstva, čili Brothrjus wulfe,39 30.dubna 2005. Zakládajícími členy byli Ileana a ůdrian

Dragonari a Wilmar Wolf, vyloučený z Heathen Hearts za „styky s odpadlíky“. ObUad je

oproti minulým reformován, obohacen o gótské sakrální formule a vybaven rubrikami

určujícími náležité provádEní.40 Poprvé se objevuje gótská Modlitba k Velkému Vlkovi.41 PUi

34 DRůGONůRI, ůDRIůN Gótština jako Sakrální jazyk. PUíloha str. XXIX. 35 Která je ovšem toliko domnElá a neprokázaná. 36 DRůGONůRI, ůDRIůN Gótština jako Sakrální jazyk. PUíloha str. XXIX. 37 Gramatiky a další lingvistické materiály ke gótštinE jsou zdarma ke stažení na webové stránce http://www.wulfila.be 38 Texty pUeložené v této dobE viz PUíloha XXX-XXXI. 39 Což má značit totéž v gótštinE. 40 Viz Rituál Velkého Vlka, PUíloha XXXII-XXXV 41 „Ik im wulfs in riqiza

obUadu je také poprvé kladen d]raz na hudební doprovod.42 K obUadu jsou pUizváni též

pozorovatelé z pohanských organizací ze zahraničí.43

Mezi svátkem Walbaurgaist a Mithasans dochází v liturgii zejména k rozvoji liturgického

zpEvu. Gótské texty jsou zhudebOovány a následnE užívány v liturgii. ObUad] svátku

Mithasans se účastnil též slavista Mgr. Giuseppe Maiello, Ph.D. (Dervan), vrcholný

pUedstavitel slovanské pohanské organizace Rodná víra, čímž se začíná cesta obnovy vztah]

mezi pohany r]zných tradic, které byly narušené krachem projektu náboženské společnosti

Stará víra.

V sídle klanu Karpatských vlk] na Praze 7 se začínají od jara Ň005 poUádat pravidelné

bohoslužby pro širší veUejnost.44

První veUejná prezentace společenství Brothrjus wulfe nastala u pUíležitosti oslavy svátku

Hlaifaiws v Prášilech na ŠumavE. ObUad pro pUibližnE Ř0 účastník] byl součástí historických

a kulturních poUad] a jeho konání bylo podpoUeno místním obecním zastupitelstvem.45

Nejnovější vývoj

V současné dobE se tEžištE bohoslužebného života společenství Brothrjus wulfe pUesouvá do

mEstečka Prášily na ŠumavE. Zde jsou obUady provádEny za velké účasti návštEvník]

historických akcí. Ve spolupráci s obecním zastupitelstvem a místními podnikatelskými

subjekty se plánuje výstavba rozsáhlého germánského kultovního okrsku, který by se stal

pUíštím centrem bohoslužebného života.

ik im wulfs in liukada Þis hvaruh us beida Þis hvaruh rinna hvazuh ist bi skal wísan Du Þamma wulfs mikils uns bairgiÞ“ Jsem vlk v temnotE Jsem vlk ve svEtle Kdekoliv hledám Kamkoliv bEžím Všude bude jak má být Protože Velký Vlk chrání nás. 42 Historie Brothrjus Wulfe, PUíloha str. XXVI. 43 Historie Brothrjus Wulfe, PUíloha str. XXVI. 44 Historie Brothrjus Wulfe, PUíloha str. XXVI. 45 Historie Brothrjus Wulfe, PUíloha str. XXVI.

Začíná vycházet sborník vErouky a liturgie Brothjus wulfe pod názvem Carpathiana46 a je

publikován první Kodex Brothrjus wulfe47 a organizace a vnitUní hierarchie se nadále

precizuje.48

Závěr a úvaha

Tato studie není definitivnE uzavUená, reflektuje stav badatelské práce k jaru 2006.

Vzhledem k tomu, že vztahy s klanem Karpatských vlk] jsou trvale dobré, lze se domnívat, že

bude možné v pozorování dále pokračovat, a sledovat dramatický vývoj tohoto nového

náboženského hnutí i v budoucnu.

Za zajímavý jev považuje autor fakt, že, vzdor obecným pUedpoklad]m, došlo u klanu

Karpatských vlk] spolu s vEtší otevUeností veUejnosti a vEtší mírou veUejné angažovanosti49,

také k podstatné radikalizaci náboženské praxe i denního života.

Je možné pozorovat, že vliv náboženského kultu se u klanu Karpatských vlk] neomezuje

pouze na akce čistE náboženského charakteru, ale hluboko prostupuje i všední život jeho

pUívrženc], a[ již jde o zp]sob oblékání, mezilidské vztahy50 či další detaily51.

Lze se oprávnEnE domnívat, že v současné podobE Brothrjus wulfe se odráží prvotní

koncepce germánské sekce plánované náboženské společnosti Stará víra. Organizační

podobnosti mezi Kodexem Staré víry a Kodexem Brothrjus wulfe jsou místy zcela zUejmé.52

Je otázkou budoucnosti sledovat, zda se Brothrjus wulfe vyvine v klasickou náboženskou

organizaci a časem se pokusí o státní registraci, nebo zda z]stane na rovinE neoficiálního

sdružení vyznavač].

46 Dosud vyšla čísla 1 a Ň. 47 Kodex Brothrjus wulfe, PUíloha str. XXXVI-XL 48 Historie Brothrjus Wulfe, PUíloha str. XXVIII 49 PomErnE často se pUíslušníci klanu Karpatských vlk] či jejich pojednání objevují na stránkách denního tisku a dalších periodik. Viz WILMůR WOLF a ILEůNů DRůGONůRI Léčení mezi germány. Dingir 2005, č. 4,str.14ň; MONIKů KUNCOVÁ Jsme nástroji karmy. Ring Ň005, č. 4Ň, str. ňŇ-ňň; ůLENů SOUČKOVÁ Linda a ůdrian Dragonari žijí podle etiky starých obyčej] a cesty devatera ctností. Astro Ň006, č.4, str. 10-11. 50 KupUíkladu bEžné zdvoUilostní fráze se vEtšinou odbývají v gótštinE, taktéž psi jsou cvičeni s gótskými povely. 51 NejvýmluvnEjším pUíkladem je právE již zmínEný chov vlčích kUíženc]. 52 Viz napU. Kodex Brothrju wulfe 4.1., PUíloha str. XXXVIII a Kodex Staré víry SSV § 1 aě, bě, a dě.

Použitá literatura

* THE:GREEN:MůN Germánská tradice. Pohanský kruh 2003 Lughnasadh/Srpen/Frey-faxi

* VOJTÍŠEK, Z. Čeští novopohané. Dingir Ň00Ň, č. 1

* GOB Pohanská církevť Pohanský kruh 2003 Imbolc/Hromnice

* JůRD, VÍTDZSLůV, RůDEK, DůLREIKS, RONGER, ILEůNů, ůDRIůN, ZMYJE,

RůWEN, ZůHRůDů, WILMůR Hledání jednoty mezi pohany. Pohanský kruh 2003

Lughnasadh/Srpen/Frey-faxi

* ZůHRůDů, Redakční úvodník. Pohanský kruh 2004 Imbolc/Hromnice

* MůNůGůRM Freyfaxi na GabretE Ň00ň. Pohanský kruh Mabon/ZáUí/Podzimní

rovnodennost

* WILMůR WOLF a ILEůNů DRůGONůRI Léčení mezi germány. Dingir 2005

* MONIKů KUNCOVÁ Jsme nástroji karmy. Ring Ň005, č. 4Ň

* ůLENů SOUČKOVÁ Linda a ůdrian Dragonari žijí podle etiky starých obyčej] a cesty

devatera ctností. Astro Ň006, č.4

+ pUílohy

Abstract:

The purpose of this work was to investigate the current state and last few years´ development

of religious practice and teaching of German Pagan group called Carpathian Wolves.

At first a project of establishing Pagan religious association recognized by the State is

discussed and the ground of it´s failure is given. Then the disunion among German Pagans

which led to breakaway of Catpathian Wolves from Heathen Hearts organization is described.

In the second half of this work the development of Catpathian Wolves group is described with

special attention to religious ceremonies, liturgical languace and other other religious

practices. This work inhere extensive supplement where some religous texts of the group

under study are beying published. This work is patrial result of three years field work and

many of the materials published here were unknown till this time.

Obsah

Předmluva…………………………………………………………………………..3

Situace germánského pohanství v ČR před jarem 2003…………………………4

Projekt Stará víra ………………………………………………………………….5

Plánovaná struktura náboženské společnosti Stará víra ………………………..8

Krach projektu Stará víra

a roztržka mezi Karpatskými vlky a Heathen Hearts……………………9

Počátek radikalizace klanu Karpatských vlků – hnutí Dunkelheim …………..10

Přijetí sakrálního jazyka a chov vlčích kříženců ………………………………..12

Brothrjus wulfe ……………………………………………………………………12

Nejnovější vývoj …………………………………………………………………...13

Závěr a úvaha ……………………………………………………………………..14

Použitá literatura ………………………………………………………………….15

Abstract …………………………………………………………………………….16

Obsah ……………………………………………………………………………….17

Přílohy

Strany 19 - 21 odstraněny z důvody ochrany osobních údajů.

Tiché rozloučení s tištěnou podobou Pohanského kruhu.

Zahrada

Vážení pUátelé, pohani, šamani, čarodEjníci a všichni ostatní, kteUí jste četli a kupovali časopis Pohanský kruh. Po více než p]l roce existence časopisu jsme se dostali do bodu, kdy je potUeba Uíci tomuto odvážnému projektu sbohem. První otázka, která vás jistE napadne je "Pročť" a nEkteré z vás také "ů dostanu zpEt pUedplatnéť" ĚjistE že anoě. Tak tedy zde je má odpovEď, proč se to stalo. Nevím, jestli je správná a vyčerpávající, nebo[ odráží m]j subjektivní názor na vEc.

Historie Pohanského kruhu je velmi velmi složitá. Ovšem prvotní d]vod, který za naším neúspEchem stojí je skutečnost, která byla zmiOována již v prvním čísle. Scéna pohanství v Čechách je mladičká. To jsou totiž skutečné koUeny situace, do které se Pohanský kruh na sklonku své existence dostal, jakkoliv to na první pohled vypadalo, že to pramení z nEčeho jiného. Scéna pohanství je prostE moc a moc mladá. Existuje pUíliš mnoho lidí, kteUí nedovedou podUídit své vlastní zájmy zájmu celku a kteUí rádi rozhodují a neradi pracují, rádi diskutují, ale neradi nEco skutečnE dElají a když už se do nEčeho pustí, chtEjí aby bylo vše po jejich. Tak to bylo, je a bude v každé společnosti a nemyslím si, že je to nEco špatného. Ovšem v každé společnosti jsou také lidé, kteUí dovedou pracovat pro společnou vEc, i když je to nEkdy štve a musí tomu podUídit své vlastní priority. Takových lidí je tím víc, čím je daná skupina vEtší a rozvinutEjší. V pohanské komunitE v Čechách je takových lidí snad dost k tomu, aby dali dohromady fungující redakci, ovšem v Praze tomu tak není.

Jako šéfredaktor jsem už od samého počátku projektu dElal nejvEtší díl práce a nesl celé bUímE odpovEdnosti na svých bedrech. Celkem se to dalo snést. MEl jsem práci, ve které jsem byl pánem svého času a která mi umožOovala obEtovat projektu spoustu času a stále mi ještE nEco zbylo také pro sebe a pro své učení. Prožil jsem si pár zoufalých chvilek, kdy jsem litoval, že jsem se do nEčeho takového pustil, ale vždycky jsem v sobE našel nové nadšení. ů tak to šlo číslo za číslem. ůle bEhem bUezna a dubna se zmEnilo nEkolik vEcí najednou. PUednE jsem musel zmEnit zamEstnání. To nové, které mám mi už zdaleka tolik prostoru nedává. ZamEstnání zmEnili i další dva redaktoUi, kteUí už teď pro časopis v]bec žádný čas nemají. Opustil nás človEk, který časopis sestavoval, opustili nás další dva lidé a my jsme nebyli schopní najít za nE náhrady. VlastnE jsme z redakce zbyli jen dva, kteUí mEli pro Pohanský kruh "dostatek času". Tím druhým posledním mohykánem je Radek z Rodné víry, který nejen že má náročnou práci, ale navíc taky rodinu.

UvEdomil jsem si, že za tEchto podmínek m]že Pohanský kruh stále ještE existovat. ůle je jaro a já bych chtEl také trávit nEjaký čas v pUírodE a vlastním výcvikem. Čas bych asi našel, ale musel bych volit mezi Wiccou a šéfredaktorstvím. Kdyby nebyla Wicca náročná na čas a energii, asi by to bylo jinak. Možná i já podUizuju zájmy celku svým vlastním. Otázka je jakého celkuť ůčkoliv jsem v úvodnících výslovnE žádal čtenáUe o zpEtnou vazbu, nikdy nám nedošel jediný dopis nebo e-mail s pUipomínkami, pUáními nebo kritikou. M]že to znamet, že časopis byl bez chyb a dokonalý, ale moc bych se divil. Na pohanská setkání do Equilibria jen výjímečnE zavítali lidé se skutečným zájmem. Obvyklými návštEvníky byli New ůge konzumenti, pro které jsme byli další duchovní lah]dkou do sbírky, nebo pUemoudUelí Uečníci a blázniví esoterici, kteUí všechno četli a jsou hroznE duchovní a jediný d]vod, který je na setkání pUivedl byl pUesvEdčit o tom ostatní. Jenomže takovému publiku lze podUizovat zájmy pouze v pUípadE zisku. Pak by to byl klasický obchod s duchovnem tak, jak jej bEžnE známe. ůle nikdo z nás to pro zisk nedElal a naší cílovou skupinou byli vážní zájemci a praktikující

pohani, které jsme touto cestou chtEli najít. Žádné jsme nenašli s výjimkou jedné čarodEjky. K tomuto povídání na rozloučenou pUipojuji článek, který mEl vyjít o letošním OstaUe. Ileana a ůdrian to napsali mnohem lépe než já a nelze k tomu asi nic dalšího dodat.

Zbývá mi jen vyUešit otázku "Co tedy dálť" Je to velmi jednoduché. Chci i nadále zprostUedkovávat informace lidem, kteUí o nE mají zájem a kteUí by se k nim jinak h]U dostávali. Pro mE je z mnoha hledisek možná jen jediná varianta - pUesunout časopis na tyto internetové stránky. Je to krok nedokonalý, zoufalý a ve své podstatE špatný, ale zároveO je také nejlepší, jakkoliv to zní paradoxnE. Ovšem historie Pohanského kruhu byla plná paradox] a absurdit, takže to vlastnE nic tak zvláštního není. DEkuji Boh]m, že mi dali ochutnat tuto zkušenost. Mnoho jsem se naučil.

Po osmi větrech do osmi stran

Ileana a Adrian Dragonari

Nad opuštěnou lesní svatyní ukrytou stranou lesních cest kroužily již několikátý den dva páry černých havraních křídel. Občas některý z nich slétl k zemi a usedl na poražený dřevěný idol či na dva kusy rozlomený kamenný oltář odvalený stranou. Byl čas slunovratu ale nikdo nepřicházel. Nikdo nepoložil obětiny na oltář. Nikdo nezapálil posvátný oheň a k nebi nestoupal kouř z vonných bylin. Nezazněly modlitby k bohům pronášené v mrtvých jazycích. Nepřišli. Nikdo z nich nepřišel. Něco se muselo stát. Snad zmizeli? Či už opravdu zemřeli? Všichni? Příštího rána odletly černé perutě zvěstovat svému vládci že další chrám Prastarých osiřel.

Když jsme v létE dávali dohromady první číslo Kruhu, vyprávEli jsme si o svých vizích co by bylo, kdyby... Kdyby skrze nEj k sobE našli cestu pohané, kteUí o sobE dosud neví. Takový ti zoufalci, jako jsme byli my ještE nedávno. V osamEní, hledající, nEkdy malomyslní. VdEční za sebenepatrnEjší nové vEdomosti. Kupujíce drahé knihy, jež ze šestiset stran obsahovali k tomu, co nás zajímalo čtyUi, ale díky i za nE. Bez možnosti tUeba si jen promluvit o svých snech a víUe bez toho, že vám nEkdo naslouchá. NEkdo, kdo jde stejnou cestou. Jak moc jsme toužili nebýt první, ale pUidat se k nEkomu, kdo už je dál. Jenomže nikdo takový tady nebyl. Ta samota byla nejhorší a táhla nás dol], místo abychom stoupali vzh]ru.

Skutečný pohan totiž nechce a nem]že být sám. Nebo[ pohanské kulty, to není cesta osamElých mystik]. Je to cesta klanu, rodu... zkrátka pospolitosti, kdy jeden pomáhá druhému v rozvoji. Je to jako v legendE O tUech prutech knížete Svatopluka. Jedinec sám je zlomitelný, společenství však nikoliv.

ů tak plni ideál] vrhli jsme se do díla. Jenže po čase vyvstal menší problém. Pro koho to vlastnE dElámeť Časopis si vede slušnE, ale dostávají se ty stovky výtisk] do rukou také tEm správným "našim" lidemť PUichází k nám vEtšinou jen objednávky na další čísla, reakce takUka nulové. Na pohanských srazech v Equilibriu se pravidelnE schází vEtšinou redakce a pak ti, které je možné nazvývat duchovními konzumenty, kteUí obcházejí r]zná duchovní setkání bez rozdílu. Tu si zobnou toho, tu zase onoho a dvakrát na jedno místo sotva pUijdou. ůniž by však byli ochotni nEco pUinést na oplátku. Je to trochu jako: "Tak jsem tady, považujte si toho a bavte mE. Já se pak rozmyslím jestli mE zajímáte". Jenomže my nejsme ti, co loví obEti pro svého boha. My jen chceme, aby nás našli ti, kteUí nás hledají stejnE jako my hledáme je. ů je to trochu zvláštní pUi záplavE toho množství takzvaných čarodEjnic, šaman], vikingských válečník], druid], léčitel] a dalších existencí. DenE potkáváme lidi, kterým visí na krku symboly našich boh], ale co dálť Známe jich stovky, ale nEjak jsme si už vypEstovali ostych je oslovovat, protože je to vEtšinou za ta léta stále stejná písnička: "ůno samozUejmE jsem Pohan. Vím o tom všechno. PUečetl jsem na to téma sto knih, z toho polovinu v ůngličtinE. Nesnáším kUes[any. Uctívání, obUady, svátky, obEtiť K čemuť Nejsem blázen, z toho jsem vyrostl. Tak asi tak. JistE a pak je tady další šance jménem internet. Elektroničtí pUátelé a virtuální pohané vEdomostmi pUipomínající chodící knihovny, ač ztEžka kdy voní kouUem z mokrého dUeva, když celý víkend v lesích proprší. ůle snažíme se neztrácet nadEji. Tíkáme si, nEkde tu pUece musí být. Lidé jako my. Pohané. Toužící po plnohodnotném životE ve víUe uctívač] živl] a hvEzd. Lidi, kteUí nechtEjí jen brát a shromažďovat na svém, aby nebyli pUipraveni o svou vlastní originalitu, ale lidé kteUí chtEjí ruku v ruce s ostatními stejného smýšlení nEco budovat. TvoUit. PUesnE tak jako naši pUedkové v dávných dobách, kteUí chápali že sebesilnEjší jedinec je-li sám, je jen polovinou toho , co by mohl být, kdyby

byl součástí silné pospolitosti. Proto se ptáme, kde jsteť Existujete ještE v]becť Nebo je tu dnes už jen zástup sebestUedných hledač] mystických prožitk] kupujících instantní duchovno, či spolky maskující své zvláštnosti filosoficko náboženským pláštíkemť

VEUíme, že ne. Je to ale čím dál tím tEžší. PUesto znovu tak jako kdysi uprostUed hor stoupáme na vrchol a posíláme hlasy po osmi vEtrech do osmi stran aby se zoufalé volání ze stUedozemE dostalo tEm, kteUí jsou beze svEtla na cestE temným lesem. ůby už nikdy havraní neodlétali od opuštEných svatyní jako pUed tisíci léty.

Dunkelheim Ileana a Adrian Dragonari

Na poli Germánské tradice, se objevilo další společenství. Nese název Dunkelheim. Společenství utvoUené seskupením nových i délé existujících klan] se snaží o znovuobnovení tradiční společnosti postavené na základech dávných obyčej] . D]raz je kladen na etiku a hodnotový system pUedkUes[anského období. Veškeré konání je motivováno touhou jít po cestách prastarých. Brány Dunkelheimu jsou otevUeny každému srdci, jež v sobE zaslechlo naléhavé volání boh].

Legenda Dunkelheim Za soumraku posledního dne léta roku dvoutisícího tUetího, putovala šestice podivných bytostí, do skal sázavských hvozd], aby zde vykonali posvátný obUad, k uctEní prastarých, mnohdy již zcela zapomenutých božstev. Z kamenného kruhu a dUevEného sloupoví, oživeného záUí ohO], z touhy planoucích srdcí, za pUítomnosti živl] a svitu hvEzd, za požehnání boha Wotana, nejvyššího vládce starých obyčej], povstalo neviditelné panství, jež poskytne domov ztracenc]m. Poutník]m znaveným hledáním a prokletým dEdic]m umírajícího svEta. Mlha se zvedá a nám se v srdcích zjevuje ten malý kousek zemE povEstí a mýt].

"Teď je vaše. JdEte a osídlujte tu zemi a žijte tak, jako vaši pUedkové v onEch hrdinských dobách. To panství nech[ dále nese jméno Dunkelheim- domov ukrytý v temnotách."

PochodnE zaplály a bytosti odEné v šat z dávných dob se daly na pochod. Od té chvíle se počal psát rok jedna. První rok vlády v Dunkelheimu. ů brzy pUicházejí další poutníci zbloudilí na stezce. Vzorem, k nEmuž se všichni počali upínat a vše včetnE sebe jemu pUipodobOovat, se stala germánská společnost ranného stUedovEku, zejména pak období okolo ř.století. Vzniká gilda Uemeslník], válečná družina Dunkelheimu, a jako tUetí, gilda strážc] tradice neboli pohanských knEží. Jako náboženství byl pUijat Forn Sidr- starý obyčej germánské tradice. Víra, jež znovu dá obživnout kultu dávných boh] našich pUedk]. Válečná družina počala Uinčet zbranEmi. Výcvik válečník] a pUeveliké zbrojení nastalo, aby byli pUipraveni pozvednout prachem pokrytý praporec zkázy. ů knEžíť Ti se obrací k prastarým o požehnání a hledají stezky a brány, aby znovu vyšla na svEt pradávná síla a aby po tisíciletí znovu den i noc mohli popatUit na mystickou krajinu dUevEných boh].

Koryto podzemní Ueky opouští skalní rozsedlinu a znovu vyvErá na povrch zemE zalitý mEsíčním svitem. Bohové opEt pronikají po starých cestách do Midgardu vábeni voláním a obEtinami jejich nových stoupenc]. Ztracená víra se vrací a ozvEna nese hlas roh] černých lovc]. ů tak se počíná psát legenda Dunkelheim, aby dEdicové umírajícího svEta mohli svobodnE pohlédnout na severní hvEzdu a aby víra jejich srdcí byla natolik silná, že udrží most z jejich paprsk], aby po nEm k nám mohl pUijíždEt temný zástup, vedený jezdcem na osminohém koni.

Vlčí kult Ileana a Adrian Dragonari Vlk byl odedávna uctívaným i obávaným symbolem divoké a nespoutané síly. Není snad na zemi tvora, který by byl opUeden takovým množstvím legend, hr]zostrašných pUíbEh] a povEr útočících z hlouby lidského nevEdomí. V dávných dobách pUed mnoha tisíciletími žila lidská a vlčí společenství ve vzájemné rovnováze a úctE, nebo[ v mnohém si byla podobná. Často také docházelo k jejich propojení, čehož jsou dnešní psi provázející človEka odkazem na ony časy. ůvšak na rozdíl od ps], vlci nikdy nebyli pouhými služebníky lidí, nebo[ svobodnou mysl vlka nelze nikdy zcela spoutat. Vlk byl pr]vodcem a učitelem človEka, který byl daleko h]Ue stvoUiteli vybaven pro pUežití v drsné divočinE. DElili se o teritorium a často i o koUist. V onEch dobách, kdy tyto pravdy ještE nebyly zcela zapomenuty, vládly v mnohých kmenech Vlčí kulty. Jejich vyznavači uctívali Velkého Vlka a s ním spUíznEná božstva a bytosti. Lidé byli fascinováni šedými bratry a jejich nadpUirozenými schopnostmi. Vlk byl vzorem v mnoha smErech. ů[ už šlo o uspoUádání a Uád smečky, jejich semknutost a oddanost, nebo schopnost mimo smyslové komunikace. Vlk dokáže hluboce milovat a stejnE tak i nenávidEt. Nedokáže zapomenout a msta z vlčích spár], proslulá svou rafinovaností, pUipomíná nejdokonalejší noční m]ry, schopné zcela rozložit schopnost zdravého úsudku protivníka. Vlci také mají velký smysl pro humor a často dokázali zesmEšnit zkušeného lovce v jeho úsilí o vlčí kožich i pUes to, že mEl k dispozici dokonalé zbranE a pasti, v nichž bezpečnE končily všechny další živočišné druhy. Bylo toho spousta co se mohli nedokonalí lidé od vlk] naučit. ů tehdy, snad v onEch pradávných dobách, nEkteUí jedinci z obou stran pUekročili práh vlastního druhu v cestE za poznáním a stvrdili tak bratrství krví, jež dalo vzniknout novému druhu –Vlkodlak]m. Ve svEtE lidí, se tyto bytosti stali symbolem krvelačných bestií a jejich prokletí je ještE více pUiblížilo vlčímu lidu. Tento odkaz na dávné spojení nesou dodnes mnozí ve svých žilách. A krev ta nezapomíná. JeštE dlouho po odeznEní éry stUedovEku, se v tEžkých dobách válek a hladomor], obraceli mnozí z potUeby ochránit sv]j rod na cesty vlk]. Odcházeli do les] a žili po vzoru svých čtyUnohých bratUí. Uctívali Velkého vlka a jejich znamení rytá na stromy a do skal, pak po dlouhé vEky dEsila pocestné. Mnoho Vlk] najdeme povEstech a mýtech Evropských národ]. Teutonská a Slovanská mytologie je bohatá na Vlčí božstva a bytosti, ze všech nejvíce. Bohové jantarových zrak], odEní vlčí srstí. Oni se k nám vrací ve snech a vizích. Vyzývají nás, abychom pUetrhli pouta zdEdEných strach] a pUedsudk]. Vlčí kult nebude místem pro milosrdné misionáUe, ani pro ménEcenností pohánEné teoretiky zla. Kult Vlka je kultem prvotních instinkt], čistoty, víry a oddanosti. To jsou ideály, které se dnes velmi rychle vytrácejí. Ve smečkách nepUežívají jen ti nejsilnEjší, ale i ti, kteUí se dokáží obEtovat pro sv]j rod. Nebo[ vlčí síla není v jednotlivci, nýbrž v bezchybnE spolupracujícím, pevnE semknutém společenství. Legendární vlk samotáU, totiž ve skutečnosti umírá velmi rychle. ůvšak není pUíliš tEžké následovat v]dce, jsa okolnostmi neb silou pUinucen, ale následovat jej ze svobodné v]le, svobodný a nespoutaný, vEda, že skok stranou, by byl záchranou pro mne jako jedince, to je cesta skutečných vlk], chránících sv]j lid až do úplného konce. Vlčí lid byl po dlouhé vEky zdecimován na ubohé zbytky kdysi velkého národa a pUesto kdykoliv se objeví charakteristická stopa znovu a znovu propuká hysterie a povstávají velké hony na osamElého dravce, jemuž je dána pramalá šance na ústup.

Teď je Uada na nás. Jsme Vlčí spUíznEnci a nechceme být součástí společenstva kUičícího strachem z bezpečného úkrytu, odervaného od dávného údElu dEtí matky zemE. ůno možná to m]že vypadat naivnE, …..dnes. ůvšak vize čas] budoucích, obdaUených stínem nemocí, válek a pUírodních katastrof, hlásících nastávající očistu matky zemE, nám staví zítUek do zcela jiného svEtla. Již nebude válek mezi náboženstvími a rasami, ale nastává konflikt nový, konflikt mezi starým a novým svEtem. Mezi svEtem nových technologií, ortodoxních ateist] jednotné kultury, ovládané nadnárodními korporacemi a svEtem starých kultur a starých Uád], mystiky a magie, jenž ustoupí do podzemí, aby zahájil válku stín], jež možná potrvá po Uadu generací. Svobodné bytosti záUících zrak] s požehnáním svých duch] a božstev povedou boj proti Technicky dokonalým ,ale instinkt] prostým, lidským stroj]m. Válku, která bude dost možná nejistého konce, ale její pUíchod je nevyhnutelný. Neznáme místa a čas, neznáme jména. Cítíme jen záchvEvy neviditelných vln, otUes] z hlouby prastarých zUídel, odkud se jednou objeví temný zástup ztracených, prolomivší mUíže brány času. ů Vlci budou pUi tom.

Rituální vzývání Thora THORE, SLÝCHÁME TD V MOCNÉM BURÁCENÍ hrom], provázející zbEsilou jízdu tvého nebeského vozu. Vidíme tvou sílu když vítr zmítá kmeny strom] a svazky blesk] kUižují potmElá nebesa. CÍTÍME TVOU PTÍTOMNOST VE VZKVÉTůJÍCÍCH POLÍCH, KTERÁ nám dávají obživu. Doprovázen svými kozly Tanngnjostem a Tanngrisnim začasté kUižuješ, cestou, necestou, krajinami devíti svEt]. SE SVÝM mocným KLůDIVEM MJÖLLNIM OCHRůNUJEŠ svEty ůsgardu i Midgardu, svEty boh] i lidí. SE SVÝM mocným KLůDIVEM MJÖLLNIM DÁVÁŠ plodnost ZEMI, stejnE jako MLůDÝM ŽENÁM. SE SVÝM mocným KLůDIVEM MJÖLLNIM jsi symbolem víry ve Staré obyčeje a poznávacím znamením jejich vyznavač]. SE SVÝM KLůDIVEM, ŽELEZNÝMI RUKůVICEMI ů OPůSKEM SÍLY JSI BYL VŽDY NůŠÍM VDRNÝM PTÍTELEM ů NůŠÍM ochráncem PROTI TDM, KTETÍ BY NÁS CHTDLI ZNIČIT POKOROU ů OTROCTVÍM. SE SVÝM KLůDIVEM, ŽELEZNÝMI RUKůVICEMI ů OPůSKEM SÍLY JSI stál pevnE v boji PROTI TDM, KTETÍ NÁS CHTDLI ZNIČIT vírou ohnutých zad a kolen a učinit z nás bytosti bez v]le a otroky nespáchaných vin. SLYŠ NÁS, RUDOVOUSÝ PTÍTELI, VOLÁME TD TVÝMI DÁVNÝMI JMÉNY, TůK JůKO KDYSI naši pUedkové v dávných dobách:

THUNORE! Synu ODINA A JORD! HRUNGNIHO ZKÁZO!

NEPTÍTELI HůDů MIDGůRDSORMů! OBROBIJCE!

OBRÁNCE ůSGůRDU ů MIDGůRDU! VLÁDCE MJÖLLNIRU!

Asatore! Thunrazi

OTČE Thrud MůGNIHO ů MODIHO ! Donare!

NÁŠ BRůTTE! THORE! MOCNÝ pane bouUí a hromu! PROTIVNÍKU BOH¥ OTROCTVÍ! My tví následovníci tE vzýváme jako svého boha, ů TůK JůKO V DÁVNÝCH ČůSECH TI v posvátných HÁJÍCH PTINÁŠÍME OBDZ. TOBD, KTERÝ JSI SVÝM KLůDIVEM požehnal BůLDROVU POHTEBNÍ HRůNICI. TOBD, KTERÝ vládneš Trudheimu. TOBD, KTERÝ vládneš runou Thurisaz. Ó TY, VELIKÝ BOŽE SÍLY, ODVůHY ů DOBROTY. VZÝVÁME TD...

Kodex Staré víry Základní a závazný souhrn vErouky, struktury a princip]

fungování náboženské společnosti Stará víra. 10.7.2003

Základní vymezení pojmů a zkratek SV - Náboženská společnost Stará víra. Skupina - nejmenší organizační jednotka SV, lokální sdružení člen] SV, které

navzájem pojí společnE vykonávaná náboženská praxe. PUedstavený - vedoucí pUedstavitel jednotlivé skupiny. Tradice - Vyšší organizační jednotka SV, sdružení skupin, které navzájem pojí

historicko-kulturní odkaz a sdílené náboženské d]razy. Tradice jsou ve SV čtyUi.

Germáni - jedna ze čtyU tradic SV hlásící se k historicko-kulturnímu odkazu germánského pohanství

Slované - jedna ze čtyU tradic SV hlásící se k historicko-kulturnímu odkazu slovanského pohanství.

Keltové - jedna ze čtyU tradic SV hlásící se k historicko-kulturnímu odkazu keltského pohanství.

Wicca - jedna ze čtyU tradic SV. SnEm - nejvyšší orgán tradice, složený z pUedstavených všech skupin v tradici. Rada - nejvyšší orgán SV, složený z dvanácti člen], po tUech z každé tradice. Kodex - základní vErouky, struktury a princip] fungování SV. SSV - dokument Struktura náboženské společnosti Stará víra. RSV - dokument Rada náboženské společnosti Stará víra. ČSV - dokument Členství v náboženské společnosti Stará víra. DT - dokument Duchovenský Uád HT - dokument HospodáUský Uád GER - dokument Germánská tradice KEL - dokument Keltská tradice SLO - dokument Slovanská tradice WIC - dokument Tradice wicca ZVČ - dokument Základní vEroučné články

Struktura náboženské společnosti Stará víra

§ 1 a) Základní jednotkou struktury SV je skupina. b) Skupina se skládá z minimálnE Ň člen] SV. c) Každý člen SV m]že náležet jen k 1 skupinE. d) Členství ve SV mimo skupiny není možné. e) V čele skupiny stojí jeden nebo více volených pUedstavených. f) Zp]sob volby pUedstavených, jejich počet, funkční období a jejich pravomoci určí

dokument pUíslušné tradice. g) Podmínky vzniku a zániku skupin určí dokument pUíslušné tradice, mimo:

1) pUípad uvedený v SSV § 5, ods.cě 2) pUípad uvedený v RSV § 4, ods.aě, bod ň

§ 2

a) Skupiny, které navzájem pojí historicko-kulturní odkaz a sdílené náboženské d]razy, se v rámci SV sdružují do tradic.

b) Existence skupin mimo rámec tradice není možná. c) Každá skupina m]že náležet jen k 1 tradici. d) Specifika jednotlivých tradic určí jejich pUíslušné dokumenty.

§ 3 a) Nejvyšším orgánem každé tradice je snEm. b) SnEm se skládá ze všech pUedstavených skupin náležejících k tradici. c) Podmínky svolání snEmu, jeho pravomoci a pravidla zasedání určí dokument pUíslušné

tradice.

§ 4 a) Nejvyšším orgánem SV je rada. b) Rada má pUi svém plném obsazení 1Ň člen], tUi z každé tradice. c) Funkční období člen] rady, její pravomoci a povinnosti určí dokument RSV. d) Zp]sob ustanovení člen] rady za jednotlivé tradice určí dokument pUíslušné tradice.

§ 5

a) Každá skupina je povinna nejpozdEji do 1.ledna každého roku odevzdat radE pUehled své činnosti za uplynulý rok.

b) PUehled musí obsahovat zprávu o hospodaUení skupiny, seznam, dataci a stručný popis vykonaných náboženských obUad] a pUehled personálních zmEn skupiny.

c) Neodevzdání tohoto pUehledu je d]vodem k okamžitému zrušení skupiny. d) Rada pUehledy archivuje a využívá je pro pUípravu výroční zprávy pro státní orgány

ČR a pro zpracování statistických údaj].

Členství v náboženské společnosti Stará víra

§ 1 a) O členství ve SV m]že zažádat občan ČR nebo cizinec s trvalým pobytem v ČR Ědále

jen „žadatel“ě podáním pUihlášky do náboženské společnosti. b) Tato pUihláška se podává k rukám pUedstaveného skupiny, do které si žadatel pUeje

vstoupit. c) PUihláška do náboženské společnosti obsahuje:

1) Jméno a pUíjmení žadatele. 2) ůdresu trvalého, popU. i pUechodného bydlištE. 3) Datum narození a rodné číslo. 4) Prohlášení o souhlasu s Kodexem SV. 5) Označení skupiny do které se žadatel hlásí. 6) Výpis z rejstUíku trest] ne starší 6 mEsíc].

§ Ň

a) O pUijetí či nepUijetí žadatele za člena SV rozhoduje pUedstavený skupiny. b) Žadatel je automaticky odmítnut pokud:

1) Podaná pUihláška je neúplná nebo údaje v ní uvedené neodpovídají skutečnosti.

2) Žadatel byl v pr]bEhu minulých deseti let odsouzen za úmyslný trestný čin.

3) Žadatel je osoba nezp]sobilá k právním úkon]m. c) V pravomoci pUedstaveného je určit žadateli zkušební lh]tu, bEhem které se na

žadatele vztahují povinnosti člena SV, ale za člena SV není považován. d) Délka zkušební lh]ty závisí na rozhodnutí pUedstaveného, m]že být zkracována či

prodlužována, nesmí však pUekročit délku 1 roku a 1 dne. e) O pUijetí či nepUijetí žadatele vystaví pUedstavený písemné rozhodnutí ve dvojím

vyhotovení, jedno pro žadatele, jedno spolu s pUihláškou pro Centrální evidenci člen] SV.

f) Datem pUijetí či nepUijetí žadatele je den pUevzetí pUihlášky a rozhodnutí Centrální evidencí člen] SV.

g) Je-li žadatel odmítnut, m]že znovu podat pUihlášku nejdUíve 1 rok a 1 den po datu posledního odmítnutí.

§ ň

a) Člen SV má právo: 1) Volit pUedstaveného a být volen za pUedstaveného skupiny, ke které

náleží 2) Účastnit se všech náboženských obUad] SV. Jde-li o obUad skupiny

náležející jiné tradici, je tato účast podmínEna souhlasem pUedstaveného poUádající skupiny.

3) Využívat služeb duchovních SV. 4) Usilovat dle pravidel DT o stav duchovního SV. 5) Kontrolovat hospodaUení své skupiny.

b) Člen SV má povinnost: 1) ůktivnE se účastnit činnosti své skupiny. 2) Ctít Kodex. 3) Dodržovat a naplOovat rozhodnutí svého pUedstaveného.

4) Platit členské poplatky.

§ 4 a) Člen SV pozbývá členství:

1) Vlastním rozhodnutím, které musí písemnE doručit pUedstavenému své skupiny.

2) Rozhodnutím pUedstaveného své skupiny, které je od]vodnEno: I) Závažným neplnEním povinností člena SV. II) Poškozováním povEsti kterékoli skupiny, tradice nebo

SV jako celku. 3) Odsouzením za úmyslnE spáchaný trestný čin. 4) Úmrtím.

b) Členství je ukončeno dnem záznamu v Centrální evidenci člen] SV. c) Nesouhlasí-li člen SV s rozhodnutím pUedstaveného o svém vyloučení dle ČSV § 4,

ods.aě, bod 1ě IIě, má právo se odvolat k RadE. d) Pokud rada rozhodnutí nepotvrdí, není člen SV zbaven členství, ale je na nEj pohlíženo

jako na žadatele o pUestup dle ČSV § 5

§ 5 a) PUeje-li si člen SV pUestoupit do jiné skupiny SV Ěve stejné či jiné tradiciě, vyhotoví

písemnou žádost určenou pUedstavenému skupiny, do které si pUeje vstoupit. b) PUedstavený rozhodne o pUijetí či nepUijetí žadatele o pUestup. c) Žadatel o pUestup pUestává být členem p]vodní skupiny a stává se členem nové

skupiny dnem zápisu o pUestupu v Centrální evidenci člen] SV. d) V pUípadE zániku skupiny jsou všichni její členové považováni za žadatele o pUestup.

§ 6 a) Každý člen SV je povinen odvádEt mEsíčnE členský poplatek. b) Výše členského poplatku je stanovena na 50,-Kč mEsíčnE. c) PUedstavený m]že ve své skupinE v od]vodnEných pUípadech rozhodnout o dalším

výbEru mimoUádného členského poplatku, jehož výše m]že být libovolná. d) Členské poplatky se odvádEjí do pokladny skupiny, ke které pUíslušný člen náleží. e) Pravidla hospodaUení s členskými poplatky určí HT. f) Neodvedení členského poplatku m]že být považováno za závažné neplnEní povinností

člena SV. g) V závažných pUípadech m]že pUedstavený členovi své skupiny prominout nebo snížit

jeden nebo více členských poplatk].

Rada náboženské společnosti Stará víra

§ 1 a) Rada je nejvyšším orgánem SV. b) Rada ve svém plném obsazení sestává z 1Ň člen], po tUech z každé tradice. c) Funkční období člen] rady je 5 let. d) Zp]sob ustanovení člen] rady určí dokumenty pUíslušných tradic.

§ Ň a) Člen rady má právo:

1) Podat podnEt ke svolání zasedání rady. 2) Účastnit se jedním hlasem každého hlasování rady. 3) Kontrolovat hospodaUení každé skupiny v tradici, ke které sám náleží. 4) Nahlížet do ůrchivu SV a Centrální evidence člen] SV. 5) Požívat náležité úcty.

b) Člen rady má povinnost: 1) Účastnit se každého Uádného zasedání rady, nebo svou neúčast pUedem

písemnE omluvit. 2) Účastnit se mimoUádného zasedání rady. 3) Svým jednáním a chováním reprezentovat a dbát o dobrou povEst SV. 4) O všech osobních údajích člen] SV zachovávat pUísnou mlčenlivost.

§ ň

a) Tádné zasedání rady se svolává kdykoli, podá-li k tomu podnEt alespoO čtvrtina jejích člen].

b) MimoUádné zasedání rady se koná vždy v pr]bEhu mEsíce ledna každého roku. c) Tádné i mimoUádné zasedání je usnášeníschopné, jsou-li pUítomny alespoO tUi čtvrtiny

počtu člen] rady. d) O Uádném i mimoUádném zasedání rady se vyhotovuje písemný zápis, který se ukládá

do Archivu SV. e) Skončí-li kterékoli hlasování rady rovností hlas], rozhoduje o výsledku hlasování los.

§ 4 a) Tádné zasedání rady má právo:

1) Nadpoloviční vEtšinou schvalovat závažné dokumenty reprezentující SV na veUejnosti.

2) Nadpoloviční vEtšinou schvalovat interní dokumenty SV vyslovující doporučení jednotlivým tradicím nebo skupinám.

3) V pUípadE zjištEní nedostatk] v hospodaUení nEkteré skupiny nadpoloviční vEtšinou ustavovat pUedstavenému vykazovat mEsíční zprávy dle HT § Ň, ods. bě

4) V pUípadE zjištEní závažných nedostatk] v hospodaUení, nebo v pUípadE zjištEní činnosti poškozující dobrou povEst SV rozhodovat o rozpuštEní skupiny, u které byly tyto nedostatky zjištEny. ůby toto rozhodnutí bylo platné, nesmí se ani jeden člen rady vyslovit v hlasování proti.

5) V pUípadE zjištEní činnosti poškozující dobrou povEst SV rozhodovat o vyloučení člena, u kterého byla tato činnost zjištEna. ůby toto rozhodnutí bylo platné, nesmí se ani jeden člen rady vyslovit v hlasování proti.

6) TUíčtvrtinovou vEtšinou mEnit Kodex a Základní dokument církve.

7) § 5 se nevztahuje na dokumenty jednotlivých tradic, pravidla zmEn tEchto dokument] jsou obsažena v nich samých.

b) MimoUádné zasedání rady schvaluje výroční zprávu pro státní orgány ČR na základE: 1) Výročních zpráv jednotlivých skupin. 2) Zápis] z jednání snEm] tradic. 3) Zápis] z Uádných zasedání rady. 4) Jiných dokument] poskytnutých ůrchivem SV.

§ 5

a) Rada je povinna dbát na vedení ůrchivu SV a Centrální evidence člen] SV. b) ůrchiv SV shromažďuje veškeré zápisy z jednání snEm] i rady, stejnE jako jakékoli

jiné dokumenty mající vztah ke SV. c) Centrální evidence člen] SV shromažďuje osobní údaje všech současných i minulých

člen] SV. d) Osoba, která pozbude členství ve SV m]že písemnE požádat o likvidaci svých

osobních údaj] v Centrální evidenci člen] SV. e) Osobní údaje z Centrální evidence SV nesmí být poskytnuty žádné tUetí osobE ve SV

ani mimo ni.

§ 6 a) Rada je zUizovatelem Pohanského semináUe, který pUipravuje ke službE duchovní SV. b) Rada formálnE zašti[uje náboženské obUady konané jednotlivými skupinami. c) Členové rady vystupují v rámci daném RSV § 4, ods. aě, bod 1 na veUejnosti jako

oficiální reprezentanti SV.

Hospodářský řád

§ 1 a) Veškerý majetek SV je rozdElen mezi jednotlivé skupiny, mimo skupiny nem]že mít

SV žádný majetek. b) S majetkem skupiny je oprávnEn nakládat pouze její pUedstavený c) PUedstavený je zodpovEdný za vedení účetnictví skupiny. d) Účetnictví skupiny musí být zahrnuto ve výroční zprávE skupiny.

§ Ň a) Rada má povinnost v rámci svých pravomocí kontrolovat hospodaUení jednotlivých

skupin. b) V pUípadE zjištEných nedostatk] má rada právo uložit pUedstavenému povinnost

mEsíčnE vykazovat zprávy o hospodaUení a to až do odvolání. c) Pokud skupina tyto zprávy nevykazuje, lze to považovat za závažný nedostatek

v hospodaUení.

§ ň a) V pUípadE zániku skupiny rozhodne snEm tradice, ke které skupina náležela,

nadpoloviční vEtšinou o zp]sobu rozdElení majetku zaniklé skupiny. b) Zánik tradice ani zánik celé SV se nepUedpokládá

§ 4

a) Skupiny v rámci SV získávají majetek: 1) z členských pUíspEvk]. 2) z poplatk] za akce poUádané pro veUejnost. 3) z dar] a dEdictví. 4) z vydávání tiskovin, knih a časopis]. 5) z prodeje rituálních pUedmEt] a pom]cek 6) z pronájmu nemovitostí ve vlastnictví skupiny.

b) Majetek smí skupina užívat pouze k účel]m spjatým s vykonáváním náboženských rituál] nebo pro propagaci SV na veUejnosti.

Duchovenský řád

§ 1 a) Každý člen S má právo usilovat o duchovenský stav. b) Rozhodnutí ke vstupu do duchovenského stavu musí být dobrovolné. c) Duchovní SV má nadále veškerá práva a povinnosti jako kterýkoli jiný člen SV.

§ 2 a) Duchovní SV má navíc právo:

1) Tídit ty náboženské obUady u kterých je pUítomnost duchovního vyžadována.

2) Nosit viditelnE označení své pUíslušnosti k duchovenskému stavu. 3) Požívat náležité úcty.

b) Duchovní má navíc povinnost: 1) Uchovávat v dobrém stavu kultovní místo, které je mu svEUeno. 2) Je-li požádán o vedení obUadu tento obUad vykonat. 3) O všech vykonaných obUadech vést písemné záznamy a poskytovat je

pUedstavenému své skupiny pro účely vytvoUení výroční zprávy. 4) ůktivnE pracovat na dobré povEsti SV na veUejnosti. 5) PastoračnE p]sobit v rámci své skupiny, ale je-li tUeba i mimo ni. 6) Zachovávat zpovEdní tajemství, mimo pUípady, které určí právní Uád ČR. 7) ůktivnE spolupracovat s ostatními duchovními své tradice. 8) Podporovat spolupráci mezi jednotlivými tradicemi. 9) D]slednE dbát na respektování Kodexu. 10) Neustále zvyšovat své odborné vzdElání v otázkách náboženství. 11) VytváUet liturgii.

c) Funkce duchovního je čestná, duchovnímu nepUísluší finanční odmEna. d) O výjimce z ods. cě m]že rozhodnout pUedstavený skupiny, ke které duchovní náleží.

V takovém pUípadE náleží duchovnímu odmEna ve výši stanovené rozhodnutím pUedstaveného. Tato odmEna je považována za výdaj k účel]m spjatým s vykonáváním náboženských rituál]

§ 3

a) Podmínky pro udElení duchovního stavu jsou: 1) Písemná žádost podaná Pohanskému semináUi. 2) Členství ve SV minimálnE po dobu ň let a ň dn]. 3) Členství v tradici SV, jejímž je žadatel členem, minimálnE po dobu 1

roku a 1 dne. 4) Souhlas rady starších tradice, jejímž je žadatel členem. 5) PUedchozí odpovídající vzdElání na Pohanském semináUi, specifické

podle tradice. 6) Souhlas pUedstaveného klanu, ke kterému žadatel o duchovenskou

službu náleží. 7) Souhlas pUedstaveného klanu, ve kterém má duchovní p]sobit, není-li

totožný s uvedeným v bodE 6). b) Jsou-li tyto podmínky splnEny, udElí Pohanský semináU žadateli status duchovního. c) UdElování duchovního stavu má slavnostní formu a je náboženským obUadem.

§ 4 a) Osnovy výuky na Pohanském semináUi jsou určeny rozhodnutím snEmu každé tradice. b) V osnovách jsou zahrnuty zejména tyto body:

1) Mytologie vlastní tradice. 2) VErouka vlastní tradice. 3) Historie vlastní tradice. 4) Liturgika vlastní tradice. 5) Liturgický jazyk, je-li vyžadován liturgií. 6) Specifika ostatních tUí tradic SV.

§ 5

a) Každý duchovní SV je povinen vytvoUit si vlastní formu liturgie, v rámci liturgického schématu své tradice, nebo pUijmout liturgii již hotovou.

b) Údaj o použité liturgii zahrnuje duchovní do písemných záznam] o vykonaných obUadech.

c) Liturgie ani její části nesmí být drženy v tajnosti a na požádání je duchovní SV povinen dát do liturgie nahlédnout kterémukoli členu SV.

d) Pokud náboženský obUad Uídí osoba, která není duchovním SV, vztahuje se na ni ustanovení DT § Ň, ods. bě bod ňě a DT § 5.

Tradice wicca

§ 1 a) Tradice wicca je jednou z tradic náboženské společnosti Stará víra. b) Struktura tradice wicca se skládá ze skupin, snEmu a rady starších. c) Tradice Wicca deleguje tUi zástupce do Rady.

§ 2 a) Každá skupina germánské tradice je vedena dvEma pUedstavenými. b) Jeden z pUedstavených musí být vždy mužského a druhý ženského pohlaví. c) PUedstavený je volen ze stUedu skupiny všemi jejími pUíslušníky hlasováním. d) Volba pUedstavených probíhá vždy v mEsíci lednu. e) Funkční období pUedstavených je 1 rok. f) Všechna rozhodnutí musí činit oba pUedstavení jednomyslnE. g) V pravomoci pUedstavených je:

1) Určovat vnitUní Uád skupiny, její pravidla a povinnosti člen]. 2) Rozhodovat o pUijetí či nepUijetí za člena skupiny. 3) UdElovat souhlas s p]sobením duchovního ve skupinE. 4) Spravovat majetek skupiny s ohledem na HospodáUský Uád. 5) Hlasovat jedním hlasem na snEmu. ĚOba pUedstavení mají dohromady

k dispozici 1 hlas.) 6) Podávat podnEt ke svolání snEmu. 7) Rozhodovat o mimoUádném členském poplatku.

h) Jeden nebo oba pUedstavení mohou být odvoláni, pokud o tom rozhodnou tUi čtvrtiny člen] skupiny, kterou Uídí.

i) Jeden z pUedstavených, nebo oba mohou kdykoli odstoupit. O odstoupení vyhotoví písemnou zprávu. Datum pUevzetí písemné zprávy ůrchivem SV je datem ukončení funkce pUedstaveného ĚpUedstavenýchě.

j) V pUípadE odvolání nebo odstoupení pUedstaveného ĚpUedstavenýchě se do tUí týdn] konají mimoUádné volby, které určí nového pUedstaveného ĚpUedstavenéě, jehož Ějejichžě funkční období trvá až do Uádných voleb v mEsíci lednu.

k) Odstoupí-li, nebo je-li odvolán jen jeden z pUedstavených, m]že být v mimoUádných volbách zvolen jen takový kandidát, který je téhož pohlaví jako pUedstavený, jenž odstoupl, nebo byl odvolán.

l) Tádné i mimoUádné volby jsou platné, účastní-li se jich minimálnE tUi čtvrtiny člen] skupiny.

m) V pUípadE rovnosti hlas] rozhoduje o zvoleném pUedstaveném ĚpUedstavenýchě los. n) O Uádných i mimoUádných volbách se koná písemný záznam, který je pUedán ůrchivu

SV. o) Datum pUijetí záznamu o hlasování ůrchivem SV je datem ustavení zvoleného

pUedstaveného ĚpUedstavenýchě.

§ 3 a) Nová skupina je v tradici wicca založena pokud:

1) ůrchivu SV je doručena žádost o založení nové skupiny podepsaná všemi současnými členy SV, kteUí chtEjí v novE vzniklé skupinE p]sobit.

2) MinimálnE Ň členové vznikající skupiny již p]sobí ve SV nejménE 1 rok a 1 den.

b) ůrchiv SV vyhotoví doklad o registraci skupiny.

c) Datum vydání dokladu o registraci skupiny je datem vzniku skupiny. d) Skupina do tUí týdn] od vydání dokladu o registraci vypíše mimoUádné volby

pUedstavených.

§ 4 a) Existující skupina je zrušena pokud:

1) Sama sebe rozpustí rozhodnutím tUí čtvrtin jejích člen]. 2) Do tUí týdn] od uprázdnEní pozice pUedstaveného ĚpUedstavenýchě

nevypíše mimoUádné volby na tuto funkci. 3) Je zrušena radou. 4) Neodevzdá výroční zprávu. 5) Počet jejích člen] klesne pod Ň.

b) Datum záznamu v ůrchivu SV o zrušení skupiny je datem ukončení její činnosti.

§ 5 a) SnEm tradice wicca je složen z pUedstavených všech skupin tradice. b) SnEm se schází vždy, podá-li k tomu podnEt alespoO čtvrtina jeho člen], nejménE však

jednou ročnE. c) Platnost každého rozhodnutí snEmu je podmínEna souhlasem rady starších, není-li

uvedeno jinak. d) SnEm má pravomoc:

1) Nadpoloviční vEtšinou rozhodovat o dnech konání hlavních náboženských svátk].

2) TUíčtvrteční vEtšinou schvalovat osnovy Pohanského semináUe v programu pro duchovní Tradice wicca.

3) TUíčtvrteční vEtšinou mEnit dokument Tradice wicca. 4) Nadpoloviční vEtšinou vydávat dokumenty vyjadUující doporučení

jednotlivým skupinám nebo radE. Toto rozhodnutí nepodléhá schválení rady starších.

5) Volit zástupce tradice wicca v RadE. Toto rozhodnutí nepodléhá schválení rady starších.

6) Odvolat zástupce germánské tradice v radE. ůby toto rozhodnutí bylo platné, nesmí se nikdo z hlasujících vyjádUit proti. Je-li zástupce germánské sekce o jehož odvolání se hlasuje rovnEž členem snEmu, povinnE se v takovémto hlasování zdržuje.

e) O zasedání snEmu se vyhotovuje zápis, který je odevzdán ůrchivu SV. f) Zasedání snEmu je platné, jsou-li pUítomny alespoO tUi čtvrtiny jeho člen].

§ 6 a) Rada starších je složena z doživotnE jmenovaných člen]. b) Členem rady starších se m]že stát každý zástupce Tradice wicca v radE, kterému již

uplynulo alespoO jedno celé funkční období. c) PUijetí nového člena rady starších je podmínEno souhlasem všech stávajících člen]

rady starších. d) Rada starších se schází pravidelnE tehdy, schází-li se snEm Tradice wicca. e) Rada starších se schází mimoUádnE požádá-li o to alespoO tUetina jejích člen]. f) Rada starších se usnáší nadpoloviční vEtšinou. g) Rada starších má pravomoc:

1) Schvalovat všechna rozhodnutí snEmu, kromE rozhodnutí uvedených v TW § 5, ods.dě, body 4ě, 5ě a 6ě.

2) Rozhodovat o udElení či neudElení duchovního stavu osobE, která na to má dle Duchovenského Uádu právo.

3) Vydávat dokumenty vyjadUující doporučení jednotlivým skupinám, snEmu nebo radE.

§ 6

a) Tradice wicca deleguje tUi zástupce do Rady. b) Kandidátem na post člena rady za tradici wicca m]že být jen ten, kdo je členem této

tradice nejménE 1 rok a 1 den. c) Zástupci jsou voleni snEmem v pUímém, otevUeném hlasování. d) Každý hlasující má k dispozici tUi hlasy, které udElí tUem r]zným kandidát]m. e) Kandidáti s nejvyšším počtem hlas] se stávají zástupci tradice wicca v radE f) V pUípadE rovnosti hlas] rozhoduje o obsazení rady los. g) Funkční období člen] rady se počíná dnem doručení zápisu o zvolení do ůrchivu SV.

Zaváté stopy Adrian Dragonari Po letech jsme se rozhodli stáhnout do doupEte v podobE Vlčího bratrstva a rozvíjet tak pouze nám nejbližší kult šedivých srstí. Tímto jsme se sice pUipravili o Uadu potencionálních pUíznivc], ale na druhou stranu jsme byli osvobozeni od rozepUí, které nutnE musely nastávat mezi souvErci vyznávajícimi r]zná božstva ,v rámci jednoho společenství. Pravdou je, že nyní po nedlouhé dobE od oživení jsme silnEjší, než kdykoliv pUed tím. Jen chci vEUit, že ten, který se rozhodne jít po našich stopách a vyhledat smečky bratrstva, správnE pochopí slova zde zapsaná a nezanevUe na ty, kteUí propadli kouzlu jantarových zrak]. Velký Vlk je tím kdo nás provází na cestách a jeho jméno stoupá znovu a znovu, každého dne k hvEzdnaté obloze.

Historie Brothrjus Wulfe 2005 Walbaurgaist Oživení Brothrjus Wulfe. MokUad. Zakládající pUíslušníci: Ileana, ůdrian, Wilmar a čtyUnozí: P]lmEsíc, Ildiko a Sigrid. Bratrstvo tvoUí v této dobE jediný klan: Karpathian Wulfos. UprostUed obEtištE hoUela velká hranice a Ň4 runových ohO] ve vnEjším kruhu. Velký blot, mystérium spoutání a následného osvobození Velkého Vlka a rituální akt spojení knEze a knEžky k oplodnEní matky zemE. PrvnE zaznívá zvuk roh]. PUítomni jsou i pohané z jiných tradic a zemí včetnE zámoUí. Tomuto aktu pUedcházel asi rok pUíprav, kdy se rozvažovalo nad nejvhodnEjší podobou společenství Starých obyčej]. Název Brothrjus Wulfe ĚBratrstvo Vlk]ě má pUímou návaznost na Fraternitas Ulfar ĚBratrstvo Vlkaě, které existovalo v letech 1998-2000, kdy bylo rozpuštEno vstupem nejd]ležitEjších jeho pUíslušník] do Heathen Hearts from Boiohaemum. Spojovacím článkem je ůdrian Stargard, který byl u založení Fraternitas Ulfar. Mithasans Oslava svátku na Wolfstadtu. PohUeb IldikoĚŇ004-Ň005ě mEl podobu dávných nEkolikadenních rituál], usnadOujících zemUelým pUechod do jiných svEt]. Na její místo pUichází černá Thahaith. ObEvují se nové liturgické zpEvy. V pr]bEhu noci tUi obUady. Ileana celebrovala p]lnoční obUad odEná toliko do liščí pUilby, a s runovým kopím. Po celou noc odcházeli starovErci s obEtinami ke studánce pro vize. Zvláštností bylo, že když počalo na východE svítat Ileana která právE pobývala u studánky byla bytostmi pobízena k odchodu. Náš Slovanský pUítel Dervan který vyrazil za úsvitu, zbloudil a studánku již v]bec nenašel. Brothrjus Wulfe začíná poUádat jednou týdnE pravidelné obUady ve Vlčím doupEti. Hlaifaiws Oslava svátku ve Stubenbachu v pohoUí Gabreta. První veUejné vystoupení Brothrjus Wulfe. Bratrstvo provedlo v pr]bEhu tUí dn] nEkolik obUad]. V pr]bEhu nočního obUadu k uctEní Divoké honby se strhlo krupobití a vichUice, která zlikvidovala tábor a napáchala mnoho škod v okolí. PUesto byl obUad celebrován až do konce, kdy z počtu pUibližnE Ř0 účastník] a pUihlížejících, z]stalo jich do konce Ř včetnE Bratrstva. Podobný úkaz prý místní v tomto období za poslední desetiletí nepamatují. Tíká se, že Divoká honba pUišla ve své skutečné podobE, nebo[ černým jezdc]m, kteUí mEly p]sobit v sakrálním dramatu odmítl pár starého plemene válečných koní tEsnE pUed obUadem poslušnost a pUinutili je, vrátit se zpEt do stájí. PUi denním obUadu byla provedena tradiční vEštba s konEm kterou provedly Ileana a Terka, vodící grošáka v runovém kruhu.. Poprvé je pUi obUadu použito všech osm runových standart kola roku a standarta Sunnos swartis s vlčí hlavou. NEkteUí pUítomní vyznavači Keltské tradice uráželi naše Bohy, čímž jen potvrdili v Boihaemu obecnE rozšíUený hlas o plytkosti víry syn] Teutatisových. Sílu Boh] Vlčích dEtí však seznali velmi záhy. PUesto pevnE doufám, že v brzké budoucnosti bude možné si tento názor poopravit. Asans Oslava svátku znovu na Wolfstadtu. V rámci oslav probEhly svatební obUady. Bára a Martin ĚWicca a ůsatruě požádali Bratrstvo o svázání rukou v ritu Vlčího kultu.

V jediné noci probEhly čtyUi obUady. Velmi silné bylo zvláštE pak Wilmarovo mystérium sebeobEtování a nalezení run v pUilehlém háji. Z použité sady zmizela po vEštbách runa Fehu a tím se celá stala nadále nepoužitelnou, nebo[ runy v sadE musí být vždy stvoUené z jednoho stromu a vyryté v jeden čas. Začíná vycházet sborník vErouky a liturgie Brothrjus Wulfe s názvem „Carpathiana“. První kodex Brothrjus Wulfe. Hailagaiws OpEt Stubenbach v pohoUí Gabreta. Brothrjus Wulfe provedlo obUad k uctEní bohynE Helji a související mystéria cesty do podsvEtní Uíše, která pokračovala dlouho do noci. Co se dElo v pUíbytku bohynE, kupodivu nikdo ze zúčastnEných neprozradil. Velkou podporou pUi obUadech byly čarodEjnice, které na sebe pUevzaly část liturgie a bubnovací kruh Magických hub, který cesty za bohyní pojal velmi tradičnE. V pr]bEhu mysterií zmizela runová standarta Hagalaz vážící se k tomuto svátku a byla tedy uznána jako obE[ bohynE. Naopak, pUedchozím období ztracená runa Fehu, byla nalezena v pr]bEhu obUadu v rituálním rohu. Wilmarova sada je tedy znovu kompletní. Ve Stubenbachu má Bratrstvo velkou podporu u nEkterých Starousedlík]. Thahaith porodila potomstvo. Vychází Ň.díl Carpathiany. Je zhotoven Wulfmahts první z Carpathianských meč]. Narodil se Akeenah Runar. Jiuleis Nejdelší noc v roce.Údolí kouUe. Jak je již tradicí na Jiuleis pUichází jen ti nejkovanEjší. Možná i proto že se koná vždy v den skutečnE tomuto svátku náležící. Tentokrát je zde jednoznačná pUevaha žen. Vzhledem k poloze je oheO je zažehnut s posledním slunečním paprskem na vrcholku zalesnEného kopce a snesen do údolí. ObUady Jiuleis jsou velmi vysilující a málokdo je schopen pUesnE vzpomenout co se vlastnE té noci opravdu stalo. Brána, posvátný kruh z vEtvoví jalovce, sníh, devatero ohO], chu[ horké medoviny, posvátné byliny a houby, nádherná hoUící borovice obtEžkána obEtinami pro bohy, hlas roh], dunEní bubn]. HoUící jmelí a snítka na pUíští rok. Ten z mužských potomk] Thahaith který prvnE za úsvitu otvírá oči dostává jméno Baldo, jako obE[ boha Slunce. Vychází slunce a oheO je uhašen. Unavené stíny nočních strážc] v snEžných pláštích opouští obEtištE. Zanedlouho spatUíme skutečný pokus Vlka sežrat Slunce. Carpathiana se pUestává šíUit a další záznamy jsou již ukládány do kodexu Carpathiana-Wulfmahts. Vychází Weihnnahtar na pUíští rok.

2006 Awosmiluks Stubenbach, Gabreta. PatnáctistupOové mrazy a všude kolem závEje, často zvící výše i dvou lidí. PUesto se návrat ohnE podaUil. Lokiánský unhultha posedl bytost v podobE ohnivého kohouta ukrytou v lesích a počal bEsnit. Pohrdl mnoha obEtinami, nedbaje ostUí napUažených zbraní, nešetUil ni žen. Pak mnohých zámEn a loupeží se dopustil, čímž napáchal mnoho škod. ůvšak oheO nakonec vydal a pochodOový pr]vod v podobE ohnivého hada se mohl navrátit skrze hluboké závEje zpátky k obEtišti na návrší. Pak vzplanula hranice a ohnivé šípy do hvEzdnaté noci mohli zvEstovat hvEzdnaté noci návrat svEtla do Midjungardu. Bratr ůrmaan se zhostil pro tyto dny úkolu záludného pokušitele v pravosti vEr a nabyl tak v místE nečekanE obrovské úcty i popularity. Jadza potomek Thahaith z]stává ve Stubenbachu.

O týden dUíve pUiputoval do karpathianské smečky šestitýdenní ůkeenah Runar. Ileana tak získává svého pr]vodce a stává se tak tUetí Wulfgudjinon. K pravidelným každotýdenním obUad]m ve Vlčím doupEti, pUibývá společné uctívání úplOk] a novoluní ve volné krajinE. KalendáU Bratrstva se zvolna začíná pUizp]sobovat lunárním fázím dle Wilmarova Weihnnahtaru. Vize pUináší nové pUíbEhy boh] a další upUesnEní mýt] Vlčího kultu. Austro Svátek je tentokrát rozdElen na dvE části. První se odehrává ve Skále, starém obEtišti poblíž Údolí kouUe. Loučíme se s bohyní Heljou a vyprovázíme jí do její podsvEtní Uíše. Na cestu jí nabízíme obEti o nichž nelze více vyjevit. Bratrstvo pUipouští existenci Brothar in hairtin, utajených bratUí. Jsou to ti jimž není možné se k naší víUe či Bratrstvu svobodnE pUihlásit pUed lidským svEtem. PUesto jsou pro bratrstvo nepostradatelní. Jsou to ti, jež musí být chránEni. PUi obUadech se mohou zjevovat s kápEmi maskujícími tváU.

Gótština jako Sakrální jazyk PUi sakrálních činnostech je někdy dobré použít jazyka, ve kterém byly naše božstva v pohanské éUe uctívána po dlouhá staletí. Rozhodně nemáme obavy, že by byl nějaký jazyk, pro bohy a bytosti devíti světů srozumitelný více než jakýkoliv jiný. Stejně jako lze stejně dobUe hovoUit k bohům beze slov. Důvod je ale docela jiný. Dávné jazyky naplňují volání k bohům a modlitby posvátnou esencí, vytváUející most skrze něž je možné cítit spojení s těmi kteUí zde byli pUed mnoha staletími a po nespočetná pokolení vzývali naše bohy. A pokud se někde tisíce bytostí po dlouhý čas obraceli k bohům ve svých jazycích, pak jsme pUesvědčení že duch ve znovu vyUčených slovech znovu ožije, zatímco ty, kteUí je vyslovili naposled, již dávno pokryl prach. Možná není od věci pUipomenout pUíklad z kUesťanského prostUedí kde dodnes u některých společenstvích probíhají bohoslužby v Latině, klasické Tečtině či Staroslověnštině, což jsou taktéž již velmi dlouho mrtvé jazyky a zvláště poslední z nich vznikl pUedevším jako jazyk sakrální. U mnoha skupin ve světě vyznávajících Severní tradici, se těší velké oblibě Staronorština, která se velmi podobá jazyku jimž se dnes mluví na Islandu. Obliba Vikingů u dnešních pohanů je jasně dána tím, že se jedná o poslední poměrně dobUe dochovanou pohanskou kulturu. Ač napUíklad takoví Prusové a Baltské kmeny vůbec, vzdorovali christianizaci o více než tUi staletí déle, díky svému zuUivému odporu byla jejich kultura utopená v krvi kUížových výprav a tak toho v paměti lidstva o nich pUíliš nezbylo. Vlčí bratrstvo zvolilo za svůj sakrální jazyk Gótštinu. Vzhledem k tomu že Gótové obývali v různých obdobích takUka celou Evropu, jsme pUesvědčeni, že takUka každý z nás v sobě nosíme odkaz dávno zmizelého národa. A k němu se můžeme hrdě pUihlásit. Gótové se mizí v dějinách někdy okolo 6. století kdy se rozplynuli v Germánských královstvích a s nimi mizí i jejich jazyk. Na rozdíl od jiných starých germánských jazyků, je Gótština uschlou větví, která se dále již nerozvíjela a tudíž nemá žádné následovníky z nichž by vyvstal některý z dnešních jazyků. Za uchování Gótštiny, vděčíme poněkud paradoxně, jak už to bývá, kUesťanským misionáUům. Ariánský biskup Wulfila, který byl sám Gót, pUeložil Nový zákon (dochována do dnešní doby jsou asi dvě a půl Evangelia) z Tečtiny do svého rodného jazyka. K tomuto účelu vytvoUil vlastní písmo, u kterého se inspiroval Ueckou alfabetou a runovým futharkem. A tak díky Wulfilovi bylo možné zrekonstruovat dávno mrtvý jazyk, který se teď vrací tam odkud jej chtěl svým nesmrtelným dílem vyvést. Do temnot lesů a pohanských svatyní. Jistě se však nemůžeme domnívat, že dochované kUesťanské zlomky mohou poskytnout dostatek materiálu pro aktivní užití pUi novém vzkUíšení prastarých obUadů. Gótština nesmí být mrtvým jazykem, na který padá prach a který je odkázán tak nanejvýše do universitních studoven specializovaných germanistů. Musí se v ústech a srdcích pohanského lidu znovu stát jazykem živoucím, jazykem, jehož životní tep leží jak v dobách dávných, tak zde s námi v dnešních temných časech. Vždyť i zmíněná kUesťanská staroslověnština je stále živým jazykem bohoslužebným a kolikráte i komunikačním mezi pravoslavnými kUesťany. Není cílem vlčího bratrstva pěstovat jazykovou archeologii a s arogantním purismem lpět toliko na dochovaných gramatických strukturách a slovech. Mnohem spíše je cílem pochopit a hluboce prožít smysl jazyka, jeho specifickou chuť a logiku. SetUást neužitečný nános prachu na prastarých slovech a nechat jej znovu zaznít k větší chvále bohů a pUedku

Gótské texty z první poloviny roku 2005

Laúhatja weihs fonon hráineinis jah gaskaftis. Fruma runa jah aftuma armaio.

Zapaluji posvátný oheO očisty a stvoUení. První tajemství a poslední milost.

sáuÞrunos Þu skalt kunnan

jábai anst andniman wildédeís

fram asam mahteigáim

jábai alfans driusó wildédeís

jah wanans snutrans

franíman ÞiuÞiqis urfadaré

ni nasei maiÞme

jah af gabein plat sókei

ObEti runy znej

pUízeO chceš-li získat

u mocných ůs]

ůlfy chceš-li si naklonit

i moudré Vany

Získat požehnání pUedk]

nešetUi dary

z bohatství dej díl

swa táuja miÞ namin meinamma

af strika blóÞis fairnjé

miÞ reikja faírnjamma diupiÞós

in líuhada sunnós swartis

undar táikn brikis galgins

waírÞ wilja meins

Takto činím jménem svým

Z titulu krve prastarých

Prastarou silou propasti

V záUi černého slunce

Pod znamením svastiky.

StaO se má v]le.

Blots Mikilins Wulfis Rituál Velkého Vlka

Rituál vzývání Velkého Vlka Velký Vlk, v gótštinE Wulfs Mikils nebo též Fenris, je hlavním božstvem Vlčího kultu. Toto je popis obUadu v té podobE, jak jej praktikují jeho vyznavači. Zde je nutno pUipomenout že božstva starých obyčej], všeobecnE nebývají pUíliš naklonEná experiment]m a od tEch kteUí s nimi vstupují do kontaktu očekávají trvalou vazbu. StejnE tak bývají velmi žárlivá a nevypočitatelná a msta pUicházejících z tEchto končin mívá obvykle velmi drastické následky. U Vlčího kultu platí toto všechno dvojnásob a i vEtšina, obvykle nepUíliš zmEkčilích následovník] Severní tradice, pohlíží na konání jeho vyznavač] s obavami. Pravdou je že pr]bEh obUad] bývá začasté velmi bouUlivý a jak duchovnE tak i tElesnE nepUíliš bezpečný. Velkého Vlka je radno vzývat v hodinách po soumraku, či v čase p]lnoci. NejvhodnEjší mEsíční fází je čas temného mEsíce či úplnEk, záleží na tom k jakému účelu je Wulfs Mikils volán. Tehdy se za časté zjevují i pr]vodci Velkého Vlka. Za úplOku je to Divoká Bílá bohynE Skadi a za novoluní pán divoké honby temný lovec Uller. Účely jeho povolávání jsou mnohé. NejčastEji je však volán za účelem získání pravdivých odpovEdí a vizí, strhávání pUekážek blok]a pout Ě jak v nitru tak ve vnEjší realitE ě, získání síly či jako pr]vodce do nitra propasti prvotního chaosu Ginungagap. Znamením Velkého vlka jsou dvE runy ůhws položených kUížem pUes sebe, čímž vznikne swastika. TUináctá runa ůhws byla odedávna spojována nejen s posvátným tisem ale také s vlky. Ona runa je vlastnE známým Wolfsangelem ĚVlčí hákě který byl znamením pro Ulvednary což byli ti kteUí ovládali promEnu ve vlkodlaky. Oblíbeným kamenem Vlčího kultu je jantar, jenž svou barvou a svitem pUipomíná oko vlka. Dále se používají hematit, černý a obláčkový obsidián a onyx, pro svou vazbu na Ginungagap. K obUad]m Starých obyčej] je dobré pUistupovat vždy v rituálním odEvu. Je to dáno tím že máme určité pUedstavy o krajinE povEstí a mýt] do které se snažíme v pr]bEhu obUadu pUenést. ObUad je zde popisován v podobE velkého ceremoniálu ke kterému nemusí být vždy vhodné podmínky, takže m]že být nEkdy provádEn i v ménE náročných podobách. Části projev] psané kurzivou jsou pronášeny v GótštinE“ Místem rituálu bývá svatynE ve volné pUírodE. Jde o kruh Ějeho velikost je na každého uváženíě vytýčený dvacetičtyUmi kameny, které pUedstavují runy germánského futharku, pUičemž runa Dagaz míUí na jih a runa Jera na východ. U run Thurisaz, Kenaz, Hagal, Jera, Algiz, Berkana, Laguz a Dagaz, stojí vnE kruhu Runové standarty znázorOující osmero zastavení roku.Ve stUedu je ohništE z kamen] u jehož jižní stranu tvoUí oltáU. PUed vykonání jakéhokoliv rituálu Starých obyčejů je nutné se vždy pUedstavit duchům a silám místa na kterém se bude odehrávat. Seznámíme je se svým záměrem a důvody, pUípadně požádáme o svolení. „Vy duchové a bytosti tohoto místa, Vyslyšte mne! Jsem (jméno) a přišel jsem zde vykonat posvátný obřad uctívačů živlů a hvězd. Nejsem zde proto abych rušil váš klid. Má víra se neobrací proti zemi. Má víra je v souladu s prastarou silou propasti a těmi kteří v dávných dobách povstaly z jejího lůna. Osm je světů a devátý Midgard v němž ztraceny jsou brány času. Nejsem nepřítel. Možná nejsem ani přítel. Jsem horší než zlo a lepší než-li dobro.“

Po té provedeme vypovězení nám nečistých sil.(Jedná se o síly, které jsou nečisté a nepUátelské knězi. Nelze zaměňovat s klasifikací dobro a zlo dle kUesťanských kriterii.) Kněz se postaví čelem k Jihu pozvedne kopí a pronese: „Wulf Mikils! Weihna thana hunslastahs jah marzja allan ubilan“ ( Vlku Posvět toto místo a ochraňuj jej od všeho zlého.) Po směru hodinových ručiček se postupně obchází uvnitU kruhu a dotýká se kopím run u kterých volá jejich jméno. Tímto rozsvěcuje runový kruh. Na Západě, Severu a Jihu, pokaždé pUitom zopakuje tvýše uvedenou větu větu. Během toho si pokaždé živě pUedstaví ochranou bariéru, tvoUící se na horizontu oné strany. Tato ochranná zeď zabrání všem škodlivým silám a vlivům vstoupit na místo obUadu. Opět s tváUí k Severu, začne melodicky pUednášet: „Zasvěcuji tento oltář a toto místo Velkému Vlku a vypovídám odtud všechny síly které jsou nečisté a nám nepřátelské. Nechť jsou na tomto posvátném místě naše srdce a mysl otevřená, a naše vůle požehnána, službě Prastarým, dávným bohům našeho lidu. Tak jako smečky vlků chrání svá loviště. Tak jako Mordgud chrání most přes řeku Gjöll. Tak jako Heimdal chrání most Bifrost. Tak jako je země Thule dosud ukrytá před zraky smrtelníků, nechť je tak toto místo chráněno před všemi vlivy a silami, jež by zde narušili náš záměr.“ Po té poklekne k ohništi a zapálí oheň, pUičemž pronáší tuto formuli: „Laúhatja weihs fonon hráineinis jah gaskaftis. Fruma runa jah aftuma armaio“. (Zapaluji posvátný oheň očisty a stvoUení. První tajemství a poslední milost.) „Nechť je plamen oživen plamenem. Nechť nám jeho světlo září na cestu. Nechť posvátný plamen naší víry znovu povstane aby zalil Midgard svý životadárným svitem.“ Nyní když je oheň zapálen, je možné započít vzývání: „Volám tě Veliký Vlku, bože z pradávných časů, oděný vlčí srstí! Vyslyš mne! Vyslyš mne hvězdný Vlku, synu bohů a kníže měsíce. Vyslyš mne, v tesklivém vytí šedých lovců, protínajícím ticho nad noční krajinou. Když stovky jantarový zraků děsivě září v temnotách. Když srdce těch kteří zůstali uvězněni v temném území na hranicích světů, hledají své bratry a sestry. Volám tě Veliký Vlku, ty který se po západu slunečního kruhu ujímáš vlády. Ty který v nás s příchodem chladné noci probouzíš odvěkou touhu po krvi, lásce a volnosti Volám tě Veliký Vlku, když vidím zářit tvůj zrak v souhvězdí severní oblohy. Volám tě Velký Vlku, když hrůzostrašný les šeptá tvé jméno. Když runy vypráví příběhy o tvých skutcích v zemích pověstí a mýtů. Volám tě tvými dávnými jmény, tak jako již mnozí mé krve v šeru dávných věků přede mnou: Fadar Waírwulfis, Mikila Wulf, Fenrir, Eigi Einhamir, Wulf, Ulver. Velký Vlku, tví bratři a sestry, podlehli volání krve a přichází k tobě cestou z niž nebývá návratu. Volám tě když se noční rosa třpytí jako démanty na šedivé srsti a tesáky co bílé perly září v temnotách. Volám tvé jméno Velký Vlku, Prastarý, otče, Vyslyš mne! „

„Swa táuja miÞ namin meinamma af strika blóÞis fairnjé

miÞ reikja faírnjamma diupiÞós in líuhada sunnós swartis undar táikn brikis galgins

waírÞ wilja meins“ (Takto činím jménem svým

Z titulu krve prastarých Prastarou silou propasti V záUi černého slunce

Pod znamením svastiky. Staň se vůle má. )

Kněz nebo jeho pomocníci pUinesou obětiny k oltáUi. Po té pozvedne do výše roh s vínem, či medovinou a pokračuje: „ ...a nabízíme ti oběť! Ne jen oběť masa a krve, ale i oběť v podobě našeho odhodlání, našeho boje, naší cti, naší věrnosti. Nechť pomůže bohům i nám v boji proti silám, které by chtěli zničit staré obyčeje, nebo přivést do otroctví děti noci. Velký Vlku, přijmi od nás tuto oběť, nikoli jako od otroků, neboť jsme bytosti jenž se svobodně rozhodly spojit svůj osud s tvým jménem! Ani jako gesto usmíření – Nýbrž jako znamení našeho zasvěcení a naší oddanosti! „ Kněz pozvedne roh ještě výše a celou svou vůlí nabídne roh Fenrisovi a pUedstaví si Fenrise, jak jej pUijímá spolu s dalšími obětinami. PUito zpívá píseň obětin.* Poté nechá ruce poklesnout a umístí roh na oltáU. Vztáhne nad něj své ruce a Uekne: „Velký Vlku, přijal jsi naši oběť. Vlij nyní do této tekutiny trochu ze své síly a požehnání. Nechť se z ní stane skutečný nástroj poznání, jehož sdílením budeme blíže k tobě i k sobě navzájem." Ve své mysli spatUí Vlka jež paprskem vycházejícím z jeho očí, nápoj uvnitU nabije silnou záUivou energií. Poté nalije trochu této silou nasáklé tekutiny do misky, smočí v ní větévku tisu a po směru hodinových ručiček se otočí k ostatním. Postupně každého z nich pokropí větévkou a pUitom vždy pronese: „Mikila Wulfis audak !“ (Dávám ti požehnání Velkého Vlka!) Kněz umístí větévku zpátky na oltáU, vezme roh a usrkne medoviny. Pak se otáčí ve směru hodinových ručiček v shromážděném kruhu, nabízejíc roh každému, kdo chce upít a, pokud je to jeho či jejím pUáním, pronést pUípitek. Poté, co se všichni napijí, kněz se vrátí k oltáUi a s úctou vypije všechnu zbylou medovinu. Cítí jak se do jeho těla vlévá božská energie. Nyní nastává chvíle vhodná pro práci pro kterou byl Vlk pUivolán. Zde již záleží pouze na konkrétní situaci a zúčastněných osobách jak si povedou. Rozhodně je tUeba tuto část velmi dobUe pUipravit. Na konci je dobré poděkovat velkému Vlku za pomoc. Nastává nejrizikovější, extatická fáze obUadu kdy se účastníci pokouší pUiblížit Fenrisovi a vypustit ze svého nejhlubšího nitra dravou šelmu. Zde není místa pro rozvahu a zdravý úsudek. Na počátku se kněz obrací se ke zúčastněným a volá : „Hranice byli narušeny. Okovy padají a milosrdná noc ukryla skutky jenž nikdy nespatří slunečný den. Hle přichází ten jehož dědictví koluje v naších žilách.

Neutíkejte! Probuďte se! Vydejte se na cestu! Pro ty, kdo běhají s vlky, nebývá návratu.“ Nelze podrobněji popisovat nadcházející část. Je na každém jak se jí zhostí, a zda-li vůbec. Účastníci na pokraji vyčerpání, někdy ostUím naruší svá hmotná těla a krvácí. Krvácí aby nasytily, Velkého Vlka. Zde se vracíme zpět k dokončení obUadu. Kněz na několik chvil spočine a potom uzavírá rituál: „Oběť je dokonána. nechť nás posílí v oddanosti bohům našich předků a obnoví v našich srdcích vůli žít jako věrní synové a dcery Prastarých. Nechť bojujeme se stále větším odhodláním za svobodu – s odvahou, s vírou dávných obyčejů a S úctou ke svazkům přátelství. A to až do doby, kdy budeme povoláni k bohům. Děkujeme ti Velký Vlku za tvou přítomnost. A až se budeš ubírat zpět do temnoty, Vezmi sebou i myšlenky a pocity nás dětí noci, ztracených ve světě Midgard. Chvála tobě Velký Vlku! V krvi a víře. Nashledanou!“ Kněz po té „zhasíná“kruh v obráceném poUadí, proti směru hodinových ručiček a na každé ze světových stran zavolá Velkého Vlka jménem nebo vytím, aby se tak s ním rozloučil. Jakmile zhasneme světlo na oltáUi je obUad ukončen.

*Píseň zpívaná pUi obětování bohům:

„SáuÞrunos Þu skalt kunnan jábai anst andniman wildédeís

fram asam mahteigáim jábai alfans driusó wildédeís

jah wanans snutrans franíman ÞiuÞiqis urfadaré

ni nasei maiÞme jah af gabein plat sókei“

(Oběti runy znej

pUízeň chceš-li získat u mocných Asů

Alfy chceš-li si naklonit i moudré Vany

Získat požehnání pUedků nešetUi dary

z bohatství dej díl)

KODEX brothrjus wulfe Prastará píseO dEtí noci se nese ztichlou krajinou a vlci už pUicházejí k branám tvého mEsta. Komletní učení Bratrstva obsahuje pouze kodex “Carpathiana Wulfmahts” existující v jediném exepláři. Toto přepis jeho větší části. Ke všemu co obsahují tyto Uádky, jsme došli po mnoha letech na spletitých cestách temným lesem zkrze nekonečný labyrint a vlhké strže, protkané pavučinou Orlogu. NEkteUí z nás byli u toho, když poprvé po staletích znovu zaznEly v naší zemi modlitby k prastarým boh]m. VidEli jsme, kterak se pozvolna probouzí nový zástup vyznavač] Staré víry, aby dodal sílu mysteriím starým jako matka zemE. Vedeni pouhými záblesky vzpomínek uloženými v dEdictví krve kolující v našich žilách, bez pUímé linie pUedávaných mysterií, vstoupily jsme do mnoha slepých chodeb labyrintu a spatUily tak nejednou odvrácenou tváU našich cest. VidEli jsme zrody nových společenství Starých obyčej] které nezUídka po krátké a záUivé cestE, jako padající hvEzdy na noční obloze, upadli do temnoty zapomEní. PUesto je nutné stále pokračovat, protože to ne my, ale bohové nám pUedurčili snášet tento osud a s ním spojené touhy a protivenství. To co chceme je žít jako dobUí synové a dcery prastarých, cítit proud božské síly tryskající do našich srdcích a svobodnE bEžet po dávno opuštEných stezkách. ůvšak netoužíme po tom, aby naše víra zmizela ze svEta ve chvíli, kdy pUejdeme na druhou stranu. Nebo[ toto je počátek a o čisté víUe pUedk] budou moci hovoUit až ti, kteUí nás nahradí, ti kteUí pUijdou po nás a pUevezmou bUemeno dávného odkazu. SkutečnE silný a zdravý lid Starých obyčej] my už nejspíše nezažijeme, ale chceme vEUit, že jednou tomu tak bude. Proto jsme po čase dlouhých pUíprav oživili po letech dávno zapomenuté a k vEčnému spánku kdysi odsouzené Bratrstvo Vlk]. Tentokrát ovšem v podobE, která nikdy nebyla naplnEna a zdála se být jen šíleným snem, který se nikdy nebude moci stát skutečností. Je velmi tEžké jít za sny kterými nás pokouší bohové. ZvláštE dnes kdy již málokdo z lidí je pUesvEdčen o jejich skutečné moci a rozum vítEzí nad instinkty. PUesto jsme opEt zde, aby se vlčí vytí znovu rozeznElo noční krajinou. Nechceme být společenstvím, které zanikne obvykle tehdy, až jeho pUíslušníci dospEjí a nebo budou zahlceni jinými povinnostmi. Bratrstvo m]že být naopak smyslem naší existence. Proto vznikl tento kodex, aby obyčejné lidské touhy nemohly zvítEzit nad posvátným duchem smečky. ů aby záUe jantarových zrak] nevyhasla v bratrovražedném boji. Jsme si vEdomi, že tato cesta bude mnohé popouzet, a mnohé odradí, nicménE jsme pUesvEdčeni, že není jiné volby a nebo jsme již žádnou jinou neobjevili. Prožili jsme ve svEtE Starých obyčej] pUíliš dlouhou dobu, začasté stojíce témEU na místE a nebo bloudEním, vracejíce se obloukem zpEt. VEUíme že smEr a zákon byli dány a nyní je čas rozrodu a cesty která nás vede k mýtickým čas]m které pUijdou. VEUíme že ti kteUí za námi zavalí balvan a uzavUou bránu do svEta pUedk], budou moci pUevzít neporušený odkaz, aby sága Vlčích bratUí nebyla dopsána s první generací. Nyní ale vyráží další pUíslušníci smečky do svEta a již není možné je zastavit, nebo[ hlad a touha je tím co žene vlky z místa na místo. Hailagaiws Stubenbach Gabreta 2005

Bratrstvo Vlků je paralelním světem. Je to alternativa ukazující jednu z cest kterými lze uniknout z toho, ve kterém se prozatím odehrává vaše každodenní realita. Nepřemýšlejte o tom v čem se tak moc odlišujeme od vašich zažitých norem a zvyklostí. Přemýšlejte o tom co nastane, když zajdete ještě dál. Credo VEUíme v prastarou sílu propasti, z niž povstal vesmírný Uád velkého stromu a devíti svEt]. VEUíme v existenci prastarých boh], jež od pradávna bdí nad kroky našeho lidu. VEUíme v Uád matky zemE, jako nejvyšší a nejdokonalejší zákon, neb pochází pUímo od prastarých. VEUíme, že nic se nedEje nahodile a že a[ cokoliv učiníme, za vše budeme nést odpovEdnost a[ již dnes. či v časech budoucích. VEUíme v zásvEtní život a v to, že smrt je jen pUechodem do jiných svEt] či k jiným formám. ů naše cesta je tak jen dalším pokračováním života na zemi. Cesty vlků 1.1.- Vlčí bratrstvo je společenstvím hluboce oddaných vyznavač] Vlčího kultu, ze svEta Starých obyčej] v nEmž vládnou PrastaUí, dávní to bohové bytostí, jejichž odkaz koluje v naší krvi. 1.2.- Všichni jsme dEti Velkého Vlka a jeho oddaní vyznavači. Náš kult a naše mysteria jsou Vlčí. Jsme si vEdomi že toto nás vydEluje a proto pro mnohé odlišného kultu, by[ by byli vroucnými vyznavači starých obyčej] z]stávají naše brány zavUené. 1.3.- Vlčí bratrstvo je živoucím organismem v podobE vlčí smečky, jež vEdomá si své hluboké nedokonalosti v]či prastarým vzor]m, musí neustále hledat sílu a vEdomosti, aby mohla čelit nástrahám tohoto svEta. Toto se však nesmí dít cestou bourání, zjednodušováním či profanováním starých zvyklostí a postup]. Krása a dokonalost tkví v rovnováze již nelze nastolit zkratkami. 1.4.- Vlčí bratrstvo není cestou tEch kterým se nEkdy Uíká vyznavači pravé stezky. Našim cílem není dosažení dokonalosti ve splynutí s duchem. Náš úkol a naše cesty spočívají zde v Midgardu, a poté, obstojíme li se ctí, budou dále pokračovat v jiných svEtech a rozmErech, po boku tEch jejichž jména vzýváme v modlitbách. 1.5.- Vlčími bratry a sestrami se stávají ti u kterých se počal probouzet zvíUecí instinkt, tolik odlišný pro chápání lidského společenství dnešních dn], založeného na zcela jiných hodnotách, než li káže prastarý Uád. Vlčími bratry a sestrami se stávají ti které oslovil v mysli hlas boh] v podobE vlčího vytí, divokých vizí a neodbytné touhy.

Oni jsou Heretiky uprostUed této civilizace, nebo[ se počali spojovat s vlčím druhem, tak jako činili mnozí tisíce let pUed nimi. PUipomínky jejich skutk] dodnes promlouvají v legendách, ač jména tesaná do skal dávno setUel zub času. Víra 2.1.- Ten který obrátí se na víru starých obyčej] , projde velmi pravdEpodobnE obrovskou promEnou své bytosti, srdce i mysli, stejnE tak i zp]sobu života. Je to dáno podstatou víry Prastarých ,nebo[ ona na rozdíl od vEtšiny náboženství dnešního svEta, nepotlačuje pravou pUirozenost živých bytostí a pUijmout zpEt tuto zvíUecí podstatu, není pro dnešní lidské bytosti nikterak snadné. 2.2.- VEUíme ve víru starých obyčej], kde mezi Uadou kult] stvoUených k uctívání a službE mnoha boh] starého svEta, existoval již od pradávna kult Velikého Vlka. 2.3.- Bratrstvo drží Uadu svátk], vycházející z pUírodních cykl], jejichž počátky mizí v hlubinách desítek tisíciletí. PUednE je to osm velkých svátk] kola roku, čas úplOk] a čas temného mEsíce. 3.3. – Vlčí kult patUí mezi Temné, nebo též Lunární kulty. Zde se nejedná o dElení podobné vyznavač]m černé a bíle magie, nebo[ tyto pojmy jsou nám neznámé. Kulty starých obyčej] lze v nEkterých pUípadech rozdElit na: Solární a Lunární, svEtlé a temné. Jako noc a den. Pantheon 3.1. - Ve stUedu pantheonu stojí Velký HvEzdný Vlk- nEkdy též známý jako Ufarwulfs, Mikila Wulf nebo Fenris. V jeho tEsné blízkosti lze často spatUit dvojici boh]: bohyni bílého mEsíce, lovkyni Skadi a pána divoké honby a vládce temného mEsíce, černého lovce Ullera. Toto jsou hlavní božstva Vlčího kultu. ň.Ň. Božstva která se nEkdy obEvují ve vlčích mysteriích, jsou bohové Temného pantheonu. Tento je na rozdíl od známého Eddického ponEkud odlišný. Jeho božstva jsou bohové podsvEtní části vesmírného Tisu Yggdrassilu. Velká matka bohynE Skadi zplodila se tUemi bohy, tUemi bratry, tUi dEti. S vládcem padlých válečník] Wotanem, bohyni podsvEtí Helju. S bohem ohnE Lokim hada Jormungandra obepínajícího svEt. ů s posledním, vládcem divoké honby Ullerem mEla vlka Fenriho. Tak vznikli tUi kulty temnot: kult Smrti. kult Draka-hada a kult Vlka. Z toho tUetího pochází náš rod. ň.ň.SvEt Starých obyčej] má samozUejmE mnoho dalších božstev a bytostí které nejsou pUedmEtem kultu, avšak jejich uctívání není nikterak omezováno, nebo[ ti všichni jsou nedílnou a nepostradatelnou součástí velikého vesmírného stromu. Uspořádání společenství 4.1.- Bratrstvo se dElí na smečky, neboli klany samostatnE operující pod svými v]dci. Klan mohou utvoUit nejménE dvE bytosti a zaniká s posledním jeho pUíslušníkem. Není možné být plnoprávným pUíslušníkem Bratrstva a stát mimo smečkové společenství. Znaky a Isignie 5.1.- Znakem který má vyjadUovat oddanost kultu noci Starých obyčej] je „černé slunce“. Znakem Vlčího bratrstva je Vlčí hlava. Spojením tEchto dvou symbol] vznikl posvátný symbol „sunnowulfe“ na nEmž dvE vlčí hlavy vystupují z černého slunce.

5.3 - TUináctá Runa Eiwaz, jež často byla nazývána vlčí runou ,nebo volfsangel, je velmi starým vlčím znamením. DvE runy kUížem položené pUes sebe tvoUí vlčí svastiku- prastarý symbol vlčího kultu. Ku tUinácté runE patUí tis, vEčný strom pocházející z posvátného tisu Yggdrasilu. Proto bratUi a sestry používají často tisová dUívka jako amulety. 5.4.- Jantar, posvátný hUející kámen. PUipomíná záUivý svit vlčích oči a proto je u vyznavač] vlčího kultu tak velmi v oblibE. SpolečnE s tisem tvoUí velmi silný ochranný amulet. Magie 7.1.- StejnE jako víra Starých obyčej], matka Vlčího kultu, tak i Vlčí kult je prodchnut magií. Na rozdíl od jiných náboženství, pro nás není možné od sebe oddElovat magii od víry. Každý magický obUad musí být naplnEn vírou, aby se uskutečnil, stejnE jako každá liturgie je prodchnutá magií, abychom mohli vstoupit ve spojení s našimi božstvy. Wulfgudja je zároveO i mág, vEštec a čarodEj. Pod praporcem s nánosem staletí 8.1.- Jedním z úkol] bratrstva je co nejblíže proniknout do taj] života mimo výdobytky dnešní civilizace. To znamená studium a ovládnutí, nEkterých technologií, starých, preindustriálních civilizací tak, aby vlčí smečky byly pUípadnE schopny pUežít i mimo současnou pUetechnizovanou lidskou společnost. 8.2.- Bratrstvo nepatUí mezi ten druh společenství ,která se zabývají oživlou historií, nebo historickými či folklorními rekonstrukcemi. Náš Vlčí kult je pokračovaním dávných vlčích kult] a jejich dEdictví žije zkrze víru vlčích bratUí a sester, žijících dnes a tady. Ve studiu historie hledáme poučení, odkaz a inspiraci, nikoliv slepé kopírování a strnulost na základE nEkolika málo historických fragment]. My nejsme víkendová aktivita. My jsme jiný svEt. Vlčí bratr Vlčí sestra 10.1.- Vlčí bratrstvo je cestou vyvolených. Cestou plnou nástrah a spletitých úradk] paní orlogu. Ne každý se m]že stát pUíslušníkem bratrstva. Ten kterému se otevUou brány vlčích klan], tam na prahu odloží své pochybnosti, nebo[ se stane součástí smečky, do jejichž spár] od této chvíle vkládá svou d]vEru, srdce i duši. V každém pUípadE to musí být novic hluboce oddaný Starým obyčej]m. 10.2.- Vlčím bratrem se nikdy nem]že stát ten, který se cítí být pánem tvorstva, nebo nadUazen bytostem zvíUecí Uíše. Vlčí bratr usiluje o návrat zpEt do této Uíše a probuzení divoké bestie uvnitU. 10.3.- Vlčí bratrstvo, stejnE jako celá víra starých obyčej], není svEtem pro sólové hráče a osamElé mystiky. Starý obyčej je, stejnE jako vždy byl i v dávných dobách, cestou společenstva, smečky a rodu. StejnE jako v Uíši zvíUat je život ve smečce možný pouze u tvor] s vyšší inteligencí.Tím, že novic stane uprostUed ohnivého kruhu Vlčích bratUí, odevzdává svou sílu i srdce bratrstvu. 10.4.- Je nezbytné, aby se každý novE pUíchozí pUizp]sobil Uádu a obyčej]m, panujícím uvnitU bratrstva. Nikdy nesmí dojít k tomu, aby se bratrstvo pUizp]sobovalo novic]m či dokonce zvyklostem a veUejnému mínEní, jež právE panuje v lidském společenství.

10.5.- Plnoprávným Vlčím bratrem či sestrou se lze stát nejdUíve ve stáUí Ň1 let, po období zkoušek a zasvEcovacího obUadu „Cesty temným lesem“. Nijusiponeis jsou ti, kteUí dosud neprošli zkušebním obdobím, nebo dosud nedosáhli určeného vEku. 10.6.- Bratrstvo nečiní rozdílu mezi bytostmi mužského a ženského pohlaví. Bratr]m i sestrám je možné dosáhnout stejného postavení uvnitU smečky. ůvšak Vlčicím je prokazována úcta a ochrana jako možným pokračovatelkám rod]. 10.7.- Bratrstvo není demokratickou institucí. Proto rozhodnutí je na V]dci, který pakliže je moudrý naslouchá hlas]m druhých. Pokud byl v]dce jednou vyvolen, pak po dobu své vlády je následován svými soukmenovci. Nijusiponeis má pUed pUijetím na výbEr mezi dvEma cestami, buďto uprchnout a nebo oddanE následovat Vlky. 10.8.- Mysteria a i další činnosti uprostUed Vlčího kultu jsou obvykle velmi náročné na dlouhodobou tElesnou i duševní odolnost všech bratUí a sester, a i silní vlci často končí s naprostým vyčerpáním organismu. Proto není možné pUijímat slabé jedince, kteUí by pro vlčí smečky mohli pUedstavovat reálné nebezpečí. Zde je nutno uvést ,že ideální, neustále zdravý jedinec neexistuje, ale vEtšinu neduh] lze pUekonat, pokud neschází pevná v]le k boji. 10.9.- Vlčí bratrstvo jsou vyznavači kultu dravc]. PUi sakrálních úkonech se nevyhnou styku s masem či krví a proto není možné, aby kdokoliv z nich odmítal masitý pokrm. 10.10.- Vlčí bratUi a sestry jsou dravci a sv]j životní prostor jsou pUipraveni kdykoliv nemilosrdnE bránit. Je nepUípustné, aby se u kohokoliv projevovaly pacifistické a poraženecké sklony, které jsou v pUíkrém rozporu s duchem Starých obyčej]. 10.11.- Každý bratr či sestra má právo svobodnE opustit bratrstvo. ůvšak navždy z]stane povinován zachovávat jeho tajemství. 10.12.- Bratr]m a sestrám nebude bránEno setrvávat v jiných společenstvích, pokud jejich učení nebude v rozporu s učením Bratrstva a víry Starých obyčej]. ůvšak bratrstvo musí být vždy v popUedí pokud dojde ke kUížení zájm]. Organizace mysterií a rituálů Zde je uvedeno nEkolik zásad pUi jejichž nedodržení by obUady Bratrstva mohly ztratit svou sílu a z chvil naplnEných doteky jedinečnosti, by se tak snadno mohla stát prázdná fraška. 11.1.-K velkým obUad]m je možné pUistoupit pouze v rituálním odEvu. Z tohoto nejsou vyjmuti ani hosté našich obUad]. Konečné slovo v této záležitosti má Wulfgudja vedoucí obUad. 11.4.- Každý kdo se hodlá účastnit našich svátk] jako host, musí počítat, že m]že být zapojen do jejich pUíprav a tedy se i podílet na nákladech, nebo[ i on svou účastí skládá poctu a obE[ boh]m. ů hosté se vždy budou Uídit slovem Vlčích bratUí.