-
V l d n n v r h
ZKON
ze dne ... 2015 o evidenci treb
Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky:
ST PRVN VODN USTANOVEN
1 Pedmt pravy
Tento zkon upravuje prva, povinnosti a postupy uplatovan pi
evidenci treb a postupy s nimi souvisejc.
2 Vkon psobnosti
(1) Psobnost podle tohoto zkona vykonvaj orgny Finann sprvy esk
republiky. (2) Psobnost k provovn plnn povinnost pi evidenci treb
maj tak orgny Celn
sprvy esk republiky.
ST DRUH EVIDENCE TREB
Hlava I
Subjekt a pedmt evidence treb 3
Uren subjektu a pedmtu evidence treb (1) Subjektem evidence treb
je poplatnk
a) dan z pjm fyzickch osob a b) dan z pjm prvnickch osob.
(2) Pedmtem evidence treb jsou evidovan trby poplatnka. Hlava
II
Evidovan trba
4 Vymezen evidovan trby
(1) Evidovanou trbou je platba, kter spluje formln nleitosti pro
evidovanou trbu a kter zakld rozhodn pjem.
(2) Evidovanou trbou je tak platba, kter spluje formln nleitosti
pro evidovanou trbu a je a) urena k nslednmu erpn nebo ztovn, kter
zakldaj rozhodn pjem, nebo
-
- 2 -
b) nslednm erpnm nebo ztovnm t platby, kter zakld rozhodn pjem.
5
Formln nleitosti pro evidovanou trbu Formln nleitosti pro
evidovanou trbu spluje platba poplatnkovi, kter je
uskutenna a) v hotovosti, b) bezhotovostnm pevodem pennch
prostedk, k nmu dv pkaz pltce
prostednictvm pjemce, kterm je poplatnk, kter m trbu evidovat,
c) ekem, d) smnkou, e) v jinch formch, kter maj charakter obdobn
formm podle psmen a) a d), nebo f) zapotenm kauce nebo obdobn
jistoty sloen nkterm ze zpsob platby podle psmen
a) a e).
6 Rozhodn pjem
(1) Rozhodnm pjmem se pro ely tohoto zkona rozum a) u poplatnka
dan z pjm fyzickch osob pjem ze samostatn innosti, kter je
podniknm, s vjimkou pjmu, kter 1. nen pedmtem dan z pjm, 2. je z
hlediska obvykle pijmanch treb ojedinl nebo 3. podlh dani vybran
srkou podle zvltn sazby dan, nebo
b) u poplatnka dan z pjm prvnickch osob pjem z innosti, kter je
podniknm, s vjimkou pjmu, kter 1. nen pedmtem dan z pjm, 2. je z
hlediska obvykle pijmanch treb ojedinl, 3. podlh dani vybran srkou
podle zvltn sazby dan nebo 4. podlh dani ze samostatnho zkladu
dan.
(2) Pjmy podle odstavce 1 jsou u poplatnka, kter je etn
jednotkou, pjmy podle zkona o danch z pjm, kter by poplatnk ml,
pokud by nebyl etn jednotkou.
(3) Pro ely tohoto zkona je rozhodnm pjmem veejn obchodn
spolenosti a komanditn spolenosti tak pjem veejn obchodn spolenosti
a komanditn spolenosti, kter je pedmtem dan z pjm u jejho spolenka.
Tento pjem nen pro ely tohoto zkona pjmem tohoto spolenka.
7 Storno a opravy
Vrac-li se evidovan trba nebo provd-li se jej opravy, pouij se
ustanoven tkajc se evidence treb obdobn s tm rozdlem, e je tato
trba evidovna jako zporn.
8 Nepm zastoupen
Jedn-li poplatnk svm jmnem na et jinho poplatnka, je povinen
evidovat trbu ten, kdo jedn svm jmnem na et jinho.
-
- 3 -
9 Poven k evidovn treb
(1) Poplatnk, ktermu trba plyne, me povit evidovnm trby jinho
poplatnka, aby za nj tuto trbu evidoval.
(2) Plyne-li jedna evidovan trba vce poplatnkm, mohou tito
poplatnci povit jednoho z nich, aby za n tuto trbu evidoval.
(3) Poplatnk, kter je k evidovn trby poven, m povinnost evidovat
trby poplatnka, kter ho k evidovn trby povil.
(4) Poplatnk, kter k evidovn treb povil jinho poplatnka, se
povenm nezbavuje odpovdnosti za dsledky spojen s poruenm povinnost
podle tohoto zkona.
Hlava III Trby evidovan ve zjednoduenm reimu a trby vylouen z
evidence treb
10 Trby ve zjednoduenm reimu
(1) Ve zjednoduenm reimu se mohou evidovat trby z prodeje zbo a
slueb na palub dopravnch prostedk pi pravideln hromadn peprav osob
podle zkona upravujcho da z pidan hodnoty.
(2) Ve zjednoduenm reimu se mohou evidovat tak trby, jejich
evidovn bnm zpsobem by znemonilo nebo zsadn ztilo plynul a hospodrn
vkon innosti, ze kter tyto trby plynou. Tyto trby stanov nazenm
vlda.
11 Povolen pro evidovn trby ve zjednoduenm reimu
(1) Sprvce dan vyd na zklad dosti poplatnka povolen pro evidovn
trby ve zjednoduenm reimu, pokud by evidovn dan trby bnm zpsobem
znemonilo nebo zsadn ztilo plynul a hospodrn vkon innosti tohoto
poplatnka, ze kter tato trba plyne.
(2) V dosti poplatnk uvede dvody, kter svd pro naplnn podmnek
pro vydn povolen, a trby, na kter se m povolen vztahovat.
(3) Sprvce dan o dosti rozhodne ve lht 15 dn ode dne jejho podn.
V povolen sprvce dan uvede trby, na kter se povolen vztahuje.
(4) Byla-li dost zamtnuta, lze novou dost podat nejdve po 60
dnech ode dne oznmen o nabyt prvn moci zamtavho rozhodnut. V tto
nov dosti je poplatnk povinen uvst jin dvody ne ty, kter ji
obsahovala dost pvodn, jinak bude nov dost odloena. O odloen dosti
mus bt adatel vyrozumn.
(5) Pestanou-li bt splovny podmnky pro vydn povolen, je dritel
povolen povinen tuto skutenost oznmit sprvci dan do 15 dn ode dne,
ve kterm tato skutenost nastala.
(6) Sprvce dan zru povolen, zjist-li, e pominuly podmnky pro
jeho vydn. 12
Trby vylouen z evidence treb (1) Evidovanou trbou nejsou
trby
-
- 4 -
a) sttu, b) zemnho samosprvnho celku, c) pspvkov organizace, d)
esk nrodn banky, e) dritele potovn licence.
(2) Evidovanou trbou nejsou tak trby a) banky, vetn zahranin
banky, b) spoitelnho a vrnho drustva, c) pojiovny a zajiovny, d)
investin spolenosti a investinho fondu, e) obchodnka s cennmi
papry, f) centrlnho depozite, g) penzijn spolenosti, h) penzijnho
fondu, i) z podnikn v energetickch odvtvch na zklad licence udlen
podle energetickho
zkona, j) z podnikn na zklad povolen krajskho adu podle zkona o
vodovodech
a kanalizacch.
(3) Evidovanou trbou nejsou tak trby a) uskutenn do pidlen
daovho identifikanho sla a bhem 10 dn nsledujcch po
jeho pidlen, b) z potovnch slueb a zbo a slueb poskytovanch v pm
souvislosti s nimi, c) ze vztahu souvisejcho s pracovnprvnm nebo
obdobnm vztahem, d) ze stravovn a ubytovn km a studentm
poskytovanho kolou, vysokou kolou
nebo kolskm zazenm, e) z jzdnho placenho v dopravnch prostedcch
pi pravideln hromadn peprav osob, f) na palub letadel, g) z osobn
drn pepravy, h) z drobn vedlej podnikatelsk innosti veejn prospnch
poplatnk, i) pochzejc z prodeje zbo i slueb prostednictvm
samostatnho automatu, j) z provozovn veejnch toalet.
(4) Evidovanou trbou nejsou tak trby, jejich evidovn bnm zpsobem
by znemonilo nebo zsadn ztilo plynul a hospodrn vkon innosti, ze
kter tato trba plyne, pokud tuto pekku nelze odstranit evidovnm
treb ve zjednoduenm reimu. Tyto trby stanov nazenm vlda.
Hlava IV Povinnosti poplatnka
Dl 1 Autentizan daje a certifikt pro evidenci treb
13 dost o autentizan daje
(1) Poplatnk je povinen ped pijetm prvn evidovan trby podat dost
o autentizan daje.
-
- 5 -
(2) Autentizan daje slou k pstupu na spolen technick zazen
sprvce dan umoujc poplatnkovi sprvu certifiktu pro evidenci treb a
daj pro sprvu evidence treb.
(3) dost me podat poplatnk nebo jeho zstupce oprvnn souasn k
pevzet autentizanch daj pouze a) prostednictvm spolenho technickho
zazen sprvce dan datovou zprvou
s ovenou identitou tto osoby zpsobem, kterm se lze pihlsit do
jej datov schrnky, a to ve formtu a struktue zveejnn sprvcem dan,
nebo
b) stn do protokolu, a to u kterhokoliv vcn pslunho sprvce dan.
14
Pidlen a pouvn autentizanch daj (1) Podal-li poplatnk o
autentizan daje zpsobem, kterm se lze pihlsit do jeho
datov schrnky, sprvce dan je pidl poplatnkovi prostednictvm tto
datov schrnky bez zbytenho odkladu.
(2) Podal-li poplatnk dost o autentizan daje stn do protokolu,
sprvce dan je pidl poplatnkovi v rmci tohoto jednn.
(3) Sprvce dan zveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup podmnky a
postup pro pstup na spolen technick zazen sprvce dan umoujc
poplatnkovi sprvu certifiktu pro evidenci treb a daj pro sprvu
evidence treb.
15 Certifikt pro evidenci treb
Sprvce dan umon prostednictvm spolenho technickho zazen
poplatnkovi na zklad autentizanch daj zskat 1 nebo vce certifikt
pro evidenci treb, kter slou k autentizaci datovch zprv.
16 Ochrana autentizanch daj a certifiktu pro evidenci treb
Poplatnk je povinen zachzet s autentizanmi daji a certifiktem
pro evidenci treb tak, aby nemohlo dojt k jejich zneuit.
Dl 2 Oznamovac povinnost
17 daje o provozovnch
(1) Poplatnk je povinen prostednictvm spolenho technickho zazen
sprvce dan ped zsknm certifiktu pro evidenci treb oznmit daje o
provozovnch, prostednictvm kterch provd innosti, z nich plynou
evidovan trby, nebo v nich pijm evidovan trby. daji o provozovnch
se rozum tak daje o internetovch strnkch, na kterch jsou nabzeny
zbo nebo sluby.
(2) Dojde-li ke zmn daj o provozovnch, je poplatnk povinen tuto
zmnu oznmit sprvci dan do 15 dn ode dne, kdy zmna nastala,
nejpozdji vak ped uskutennm prvn evidovan trby v provozovn, kter se
zmna tk. Toto oznmen lze podat pouze prostednictvm spolenho
technickho zazen sprvce dan.
-
- 6 -
Dl 3 Evidenn povinnost
Oddl 1 Evidence treb bnm zpsobem
18 Obsah evidenn povinnosti
(1) Poplatnk je povinen nejpozdji pi uskutenn evidovan trby a)
zaslat datovou zprvou daje o tto evidovan trb sprvci dan a b)
vystavit tenku tomu, od koho evidovan trba plyne.
(2) Uskutennm evidovan trby je a) pijet evidovan trby, nebo b)
vydn pkazu k jejmu proveden, pokud byl tento pkaz vydn dve.
(3) Zasln daj o evidovan trb nen podnm. (4) daje o evidovan trb
lze zaslat pouze na spolen technick zazen uren
sprvcem dan ve formtu a struktue zveejnn sprvcem dan zpsobem
umoujcm dlkov pstup.
19 Rozsah zaslanch daj
(1) dajem o evidovan trb zaslanm datovou zprvou je a) daov
identifikan slo poplatnka, b) oznaen provozovny, ve kter je trba
uskutenna, c) oznaen pokladnho zazen, na kterm je trba evidovna, d)
poadov slo tenky, e) datum a as pijet trby nebo vystaven tenky,
pokud je vystavena dve, f) celkov stka trby, g) bezpenostn kd
poplatnka, h) podpisov kd poplatnka, i) daj, zda je trba evidovna v
bnm nebo zjednoduenm reimu.
(2) dajem o evidovan trb zaslanm datovou zprvou je tak a) celkov
stka plateb urench k nslednmu erpn, b) celkov stka plateb, kter
jsou nslednm erpnm nebo ztovnm platby, c) daov identifikan slo
poplatnka, kter povil evidovnm tto trby poplatnka,
kter trbu eviduje, d) zklad dan z pidan hodnoty a da podle sazeb
dan z pidan hodnoty, e) celkov stka v reimu dan z pidan hodnoty pro
cestovn slubu, f) celkov stka v reimu dan z pidan hodnoty pro
prodej pouitho zbo.
(3) Zpsob tvorby podpisovho kdu poplatnka a bezpenostnho kdu
poplatnka stanov Ministerstvo financ vyhlkou.
20 daje na tence
(1) Poplatnk je na tence povinen uvdt a) fiskln identifikan kd,
b) sv daov identifikan slo,
-
- 7 -
c) oznaen provozovny, ve kter je trba uskutenna, d) oznaen
pokladnho zazen, na kterm je trba evidovna, e) poadov slo tenky, f)
datum a as pijet trby nebo vystaven tenky, pokud je vystavena dve,
g) celkovou stku trby, h) bezpenostn kd poplatnka, i) daj, zda je
trba evidovna v bnm nebo zjednoduenm reimu.
(2) dajem o evidovan trb uvdnm na tence je tak daov identifikan
slo poplatnka, kter povil evidovnm tto trby poplatnka, kter trbu
eviduje.
(3) Nem-li poplatnk povinnost uvdt na tence fiskln identifikan
kd, je povinen na tence uvdt svj podpisov kd.
21 Doba odezvy
(1) Dobou odezvy se rozum asov sek mezi pokusem o odesln daj o
evidovan trb z pokladnho zazen poplatnka a pijetm fisklnho
identifikanho kdu na pokladnm zazen poplatnka.
(2) Mezn dobu odezvy nastav poplatnk pro pokladn zazen del ne 2
sekundy podle druhu a zpsobu vykonvan innosti tak, aby se jejm
stanovenm nemail prbh evidence treb vzhledem k druhu a kvalit
pipojen k veejn datov sti.
22 Postup pi pekroen mezn doby odezvy
Dojde-li pi evidovn trby k pekroen mezn doby odezvy, poplatnk a)
je povinen daje o evidovan trb zaslat datovou zprvou sprvci dan
bezodkladn po
pominut piny, kter vedla k pekroen mezn doby odezvy, nejpozdji
vak do 48 hodin od uskutenn evidovan trby a
b) nen povinen na tence uvdt fiskln identifikan kd. Oddl 2
Evidence treb ve zjednoduenm reimu
23 Evidenn povinnost ve zjednoduenm reimu
Pi plnn evidenn povinnosti ve zjednoduenm reimu se postupuje
obdobn jako pi plnn evidenn povinnosti v bnm reimu s tm, e poplatnk
a) je povinen daje o evidovan trb zaslat datovou zprvou sprvci dan
nejpozdji do
5 dn od uskutenn evidovan trby a b) nen povinen na tence uvdt
fiskln identifikan kd.
Hlava V Pravomoc orgnu pslunho k provovn plnn povinnost
24 Provovn plnn povinnost pi evidenci treb
(1) Orgn pslun k provovn plnn povinnost pi evidenci treb me za
elem zjitn plnn povinnost uloench tmto zkonem provdt kontroln
nkup.
-
- 8 -
(2) Pro ely evidence treb se pi kontrolnm nkupu na jednn
poplatnka a orgnu pslunho k provovn plnn povinnost pi evidenci treb
hled jako na uzaven smlouvy.
(3) Neodporuje-li to povaze pedmtu kontrolnho nkupu nebo nen-li
zpsobena poplatnkovi majetkov jma, lze od smlouvy, kter byla
uzavena jednnm pi kontrolnm nkupu, odstoupit.
ST TET INFORMAN POVINNOSTI
25 Informan povinnost poplatnka
(1) Poplatnk je povinen mt na mst, kde se bn uskuteuj evidovan
trby, umstno informan oznmen, kter je dostaten viditeln a iteln,
pokud to nevyluuje povaha vci. Informan oznmen je poplatnk povinen
umstit na internetov strnky, na kterch jsou nabzeny zbo nebo
sluby.
(2) Obsahem informanho oznmen je a) text ve znn Podle zkona o
evidenci treb je prodvajc povinen vystavit kupujcmu
tenku. Zrove je povinen zaevidovat pijatou trbu u sprvce dan
online; v ppad technickho vpadku pak nejpozdji do 48 hodin.,
eviduje-li poplatnk v danm pokladnm mst trby v bnm reimu,
b) text ve znn Podle zkona o evidenci treb je prodvajc povinen
vystavit kupujcmu tenku. Pjemce trby eviduje trby ve zjednoduenm
reimu, tzn. je povinen zaevidovat pijatou trbu u sprvce dan
nejpozdji do 5 dn., eviduje-li poplatnk v danm pokladnm mst trby ve
zjednoduenm reimu.
26 Informan povinnost sprvce dan
(1) Sprvce dan poskytuje poplatnkovi informace shromaovan na
spolenm technickm zazen sprvce dan zpsobem umoujcm dlkov pstup.
(2) Sprvce dan zveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup a) rozsah a
lenn informac poskytovanch podle odstavce 1 a b) podmnky a postup
pro poskytnut informac podle odstavce 1.
27 Oven tenky u sprvce dan
(1) Sprvce dan umon zpsobem umoujcm dlkov pstup kadmu ovit, zda
a) byly daje o dan trb zaslny sprvci dan nebo b) je poplatnk oprvnn
evidovat trby ve zjednoduenm reimu.
(2) Sprvce dan zveejn zpsobem umoujcm dlkov pstup podmnky a
postup pro poskytnut informac podle odstavce 1.
-
- 9 -
ST TVRT SPRVN DELIKTY
28 Pestupky
(1) Fyzick osoba se dopust pestupku tm, e zvanm zpsobem mysln zt
nebo zma evidenci treb.
(2) Za pestupek podle odstavce 1 lze uloit pokutu do 500 000 K.
29
Sprvn delikty prvnickch a podnikajcch fyzickch osob (1) Prvnick
nebo podnikajc fyzick osoba se dopust sprvnho deliktu tm, e
zvanm zpsobem zt nebo zma evidenci treb. (2) Prvnick nebo
podnikajc fyzick osoba se dopust sprvnho deliktu tm, e jako
osoba, kter eviduje trby, poru povinnost a) zaslat datovou
zprvou daje o evidovan trb sprvci dan, b) vystavit tenku tomu, od
koho evidovan trba plyne, c) umstit informan oznmen, d) zachzet s
autentizanmi daji nebo certifiktem pro evidenci treb tak, aby
nemohlo
dojt k jejich zneuit.
(3) Za sprvn delikt se ulo pokuta a) do 500 000 K, jde-li o
sprvn delikt podle odstavce 1 nebo 2 psm. a) nebo b), b) do 50 000
K, jde-li o sprvn delikt podle odstavce 2 psm. c) nebo d).
30 Spolen ustanoven ke sprvnm deliktm
(1) Sprvn delikt podle tohoto zkona projednv a) finann ad, nebo
b) celn ad.
(2) Sprvn delikt projednv ten orgn, kter provd nebo provedl
provovn plnn povinnost podle tohoto zkona.
(3) Prvnick osoba a podnikajc fyzick osoba za sprvn delikt
neodpovd, proke-li, e vynaloila veker sil, kter bylo mono poadovat,
aby poruen prvn povinnosti zabrnila.
(4) Odpovdnost za sprvn delikt zanik, jestlie sprvn orgn o nm
nezahjil zen do 1 roku ode dne, kdy se o nm dozvdl, nejpozdji vak
do 3 let ode dne, kdy byl spchn.
(5) Pokuta je splatn do 30 dn ode dne nabyt prvn moci rozhodnut,
jm byla uloena.
(6) Pjem z pokut je pjmem sttnho rozpotu.
-
- 10 -
ST PT OPATEN K VYNUCEN NPRAVY
31 Uzaven provozovny a pozastaven vkonu innosti
(1) Zjist-li orgn pslun k provovn plnn povinnost pi evidenci
treb zvl zvan poruen povinnosti zaslat daje o evidovan trb nebo
vydvat tenky, nad okamit a) uzaven provozovny nebo b) pozastaven
vkonu innosti, pi kter dochz k evidenci treb.
(2) Orgn pslun k provovn plnn povinnost pi evidenci treb zru
rozhodnutm opaten podle odstavce 1 bez zbytenho odkladu pot, co
poplatnk proke, e pominul dvod, pro kter bylo toto opaten nazeno.
Proti rozhodnut o zruen opaten podle odstavce 1 se nelze
odvolat.
(3) Vkon uzaven provozovny nebo pozastaven vkonu innosti provede
orgn, kter opaten uloil, vyvenm rozhodnut o tomto opaten na vhodnm
a zven viditelnm mst u pstupovho msta do provozovny. Je-li vce
pstupovch mst do provozovny, vyvs se rozhodnut u vech tchto
pstupovch mst.
(4) Opatenm podle odstavce 1 nesm bt znemonn vkon veejn
moci.
ST EST ZVAZN POSOUZEN
32 Zvazn posouzen o uren evidovan trby
(1) Sprvce dan vyd na dost poplatnka rozhodnut o zvaznm posouzen
o uren evidovan trby.
(2) Pedmtem zvaznho posouzen je uren, zda je platba evidovanou
trbou. (3) V dosti o vydn rozhodnut o zvaznm posouzen poplatnk
uvede
a) popis platby, kter m podlhat posouzen, a b) nvrh vroku
rozhodnut o zvaznm posouzen.
ST SEDM SPOLEN A ZVREN USTANOVEN
33 Vztah k daovmu du
Nestanov-li tento zkon jinak, postupuje se pi zen a jinm postupu
tkajcm se evidence treb podle daovho du s vjimkou sprvnch
delikt.
34 Spoluprce orgn veejn moci
Zjist-li orgn veejn moci pi vkonu sv psobnosti poruen tohoto
zkona, oznm tuto skutenost orgnu pslunmu k provovn plnn
povinnost.
-
- 11 -
35 tenkov loterie
(1) esk republika me podat tenkovou loterii o vcn nebo penn
ceny, kter se lze zastnit pouze na zklad zasln tenky nebo daje
povinn uvdnho na tence.
(2) Pslunou organizan slokou sttu k podn tenkov loterie je
Ministerstvo financ.
(3) Vdaje na podn tenkov loterie, na penn ceny a na pozen vcn
ceny se hrad ze sttnho rozpotu.
(4) Na tenkovou loterii se nepouije zkon upravujc provozovn
hazardnch her. 36
Vztah k cizmu prvu Evidovanou trbou nen tak trba poplatnka, kter
je povinen tuto trbu evidovat
srovnatelnm zpsobem podle prva sttu, se kterm m esk republika
uzavenou platnou a innou mezinrodn smlouvu o vmn informac, na zklad
kter lze zskvat srovnateln informace o evidovanch trbch.
37 Doasn vylouen trby
(1) Evidovanmi trbami doasn nejsou a) ode dne nabyt innosti
tohoto zkona do konce tetho kalendnho msce ode dne
nabyt innosti tohoto zkona vechny trby, s vjimkou ubytovacch a
stravovacch slueb uvedench v klasifikaci NACE pod kdem 55 a 56
a
b) od prvnho dne tvrtho kalendnho msce ode dne nabyt innosti
tohoto zkona do konce estho kalendnho msce ode dne nabyt innosti
toho zkona vechny trby, s vjimkou 1. ubytovacch a stravovacch slueb
uvedench v klasifikaci NACE pod kdem 55 a 56
a 2. velkoobchodu a maloobchodu uvedench v klasifikaci NACE pod
kdem 45.1, 45.3,
45.4, pokud jde o obchod, 46 a 47.
(2) Klasifikac NACE se pro ely tohoto zkona rozum klasifikace
ekonomickch innost uveden v nazen Evropskho parlamentu a Rady (ES)
. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterm se zavd statistick
klasifikace ekonomickch innost NACE Revize 2 a kterm se mn nazen
Rady (EHS) . 3037/90 a nkter nazen ES o specifickch statistickch
oblastech, v platnm znn.
(3) Do okamiku, kdy trby poplatnka, kter maj bt evidovny,
nepekro v bezprostedn pedchzejcm zdaovacm obdob dan z pjm 2 000 000
K a zrove 20 % soutu jeho treb, kter maj bt evidovny, a treb, kter
nejsou doasn evidovanmi trbami, nen evidovanou trbou dn z treb
poplatnka.
(4) Vlda me stanovit nazenm, e nkter trby nejsou ode dne nabyt
innosti tohoto zkona doasn evidovanmi trbami.
38
Tento zkon byl oznmen v souladu se smrnic Evropskho parlamentu a
Rady 98/34/ES ze dne 22. ervna 1998 o postupu pi poskytovn informac
v oblasti technickch norem a pedpis a pravidel pro sluby informan
spolenosti, v platnm znn.
-
- 12 -
ST OSM INNOST
39
Tento zkon nabv innosti prvnm dnem tvrtho kalendnho msce po dni
jeho vyhlen, s vjimkou 11 a 18 a 32, kter nabvaj innosti patnctm
dnem po jeho vyhlen.
-
- 13 -
Dvodov zprva I. Obecn st
1. Zhodnocen platnho prvnho stavu Ve vztahu k evidenn povinnosti
daovch subjekt obsahuje souasn prvn prava celou adu norem, kter
ukldaj povinnm subjektm povinnosti spovajc v evidenci vybranch
aspekt jejich samostatn innosti, ppadn dal povinnosti, kter jsou
svou podstatou obdobn povinnostem obsaenm v nvrhu zkona o evidenci
treb.
1.1. Zznamn povinnost v daovm du Zkon . 280/2009 Sb., daov d, ve
znn pozdjch pedpis (dle jen jako daov d), upravuje v 97 zvltn
zznamn povinnost daovho subjektu uskuteujcho v rmci sv podnikatelsk
nebo samostatn vdlen innosti platby v hotovosti. Daov subjekt je
povinen vst prbnou evidenci o tchto uskuteovanch platbch v ppad, e
obdobnou evidenci o tchto platbch ji nevede na zklad jinho zkonnho
ustanoven (tj. pokud bude evidovat trby podle zkona o evidenci
treb, pak je v rozsahu tto evidence zprotn zznamn povinnosti).
Vedle veden evidence uloen prvnm pedpisem je nadto sprvce dan
oprvnn uloit povinnmu subjektu v odvodnnch ppadech rozhodnutm veden
zvltnch zznam pod podmnkou, e takov postup je nutn pro sprvn zjitn
a stanoven dan. 1.2. Podvojn etnictv podle zkona o etnictv
Nejvznamnj formou evidence je etnictv, kter je upraveno v zkon .
563/1991 Sb., o etnictv, ve znn pozdjch pedpis (dle zkon o
etnictv). Pedmtem etnictv je tovn o stavu a pohybu majetku a jinch
aktiv, zvazk vetn dluh a jinch pasiv, dle o nkladech a vnosech a o
vsledku hospodaen. Ve smyslu ustanoven 3 odst. 1 zkona o etnictv
tuj etn jednotky podvojnmi zpisy o skutenostech, kter jsou pedmtem
etnictv, do obdob, s nm tyto skutenosti asov a vcn souvis. Podle 6
zkona o etnictv jsou etn jednotky povinny zachycovat skutenosti,
kter jsou pedmtem etnictv, etnmi doklady a zaznamenvat je na zklad
prkaznch etnch zznam v etnch knihch za podmnek stanovench zkonem o
etnictv. 1.3. etnictv dle mezinrodnch etnch standard Na zklad Nazen
Evropskho parlamentu a Rady (ES) . 1606/2002 a v souladu s
ustanovenm 19a zkona o etnictv maj spolenosti ktovan na burze
povinnost pout pro tovn a sestaven etn zvrky mezinrodn etn
standardy upraven prvem EU. Smyslem jejich pouvn v rmci Evropsk
unie je usnadnn peshraninho obchodovn s cennmi papry a zrove zajitn
srovnatelnosti etnch vkaz tchto spolenost. V ppad, kdy lze
pedpokldat, e etn jednotka bude povinna podrobit se sestaven
konsolidovan etn zvrky v souladu s mezinrodnmi etnmi standardy
(konsolidovan etn jednotka), me tato etn jednotka v souladu s 19a
odst. 7 rozhodnout o pouit mezinrodnch etnch standard pro tovn a
sestaven sv etn zvrky k rozvahovmu dni konsolidovan etn zvrky.
Povinnost pout mezinrodn etn standardy pro sestaven konsolidovan
etn zvrky je uloena 23a odst. 1 zkona o etnictv konsolidujcm etnm
jednotkm, kter jsou emitenty cennch papr pijatch k obchodovn na
evropskm regulovanm trhu.
-
- 14 -
Monost pout pro sestaven konsolidovan etn zvrky mezinrodn etn
standardy je zaloena 23a odst. 2 zkona o etnictv i pro ostatn
konsolidujc etn jednotky, tj. takov, kter nejsou emitenty cennch
papr. Zkon ponechv na vli etn jednotky, zda v tomto ppad sestav
vkazy na zklad zkona o etnictv, nebo v souladu s mezinrodnmi etnmi
standardy. Termn mezinrodn etn standardy v sob zahrnuje Mezinrodn
etn standardy (IAS) vydvan do roku 2001, Mezinrodn standardy etnho
vkaznictv (IFRS) vydvan od roku 2001, pslun interpretace (SIC,
IFRIC) a jejich novelizace. 1.4. Zkon . 215/2005 Sb. star zkon o
registranch pokladnch Zkonem . 215/2005 Sb., o registranch
pokladnch, byla ji v minulosti upravena a do prvnho du zavedena
povinnost provozovatel (fyzickch osob i prvnickch osob) maloobchodu
a hostinsk innosti na zklad ivnostenskho oprvnn evidovat pjem a
vdej jednotlivch plateb ve form bankovek a minc nebo prostednictvm
elektronickho platebnho prostedku, ceniny nebo eku. Dle byla
povinnmu subjektu uloena povinnost zajistit uloen stanovench
evidovanch daj ve fiskln pamti pokladny. Povinn subjekt tak byl
zaten povinnost obstarat si pro vykonvn innosti, jejm pedmtem
stanoven platby byly, elektronick zazen nebo pota s fiskln pamt.
Souasn se zznamem daj o proveden platb byl povinn subjekt povinen
pedat zkaznkovi pokladn blok nebo oslovan paragon s pedepsanmi
daji. Byl-li povinn subjekt zrove pltcem dan z pidan hodnoty, byl
nadto zaten t povinnost pouvat pokladnu umoujc rozlien plateb za
zdaniteln plnn podlhajc pslunm sazbm dan z pidan hodnoty, za plnn
osvobozen od dan z pidan hodnoty nebo plnn, kter pedmtem dan z
pidan hodnoty nebyla. Uveden reim se vztahoval zsadn na vechny
platby pedepsanch forem uskutenn povinnmi subjekty, pesto byly z
uvedenho reimu zaznamenvn vyaty vybran zpsoby uskuteovn plateb
(podomn a pochzkov prodej a prodej prostednictvm vdejnch automat) a
daje o platbch za vybran druhy zbo (nap. jzdenky hromadn dopravy,
ceniny, telefonn karty ad.) bylo mon zaznamenat ve zjednoduenm
reimu jako jednu souhrnnou denn platbu za vechny reln uskutenn
platby. Souasn byla povinnmu subjektu uloena cel ada doprovodnch
povinnost, zejmna povinnost uvdt u pokladny upozornn ve stanovenm
formtu s pedem stanovenm obsahem o tom, e zkon o registranch
pokladnch ukld prodvajcmu povinnost pedat zkaznkovi po proveden
platby pokladn blok, oslovan paragon nebo pokladn blok vystaven
zlon pokladnou. st prvn zkona . 215/2005 Sb., o registranch
pokladnch, obsahujc tato a dal ustanoven zkona o registranch
pokladnch, byla vetn ploh . 1 a 3 zruena zkonem . 261/2007 Sb., o
stabilizaci veejnch rozpot, k 1. lednu 2008. 1.5. Daov evidence v
zkon o danch z pjm V nvaznosti na zruen soustavy jednoduchho
etnictv v zkon o etnictv byla do zkona . 586/1992 Sb., o danch z
pjm, ve znn pozdjch pedpis, vloena prvn prava Evidence pjm pro
fyzick osoby, kter nejsou etn jednotkou podle zkona o etnictv. Jedn
se o hojn vyuvanou evidenci, kter dv monost nkterm fyzickm osobm,
kter nejsou etn jednotkou podle zkona . 563/1991 Sb., o etnictv, ve
znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o etnictv), aby vedly evidenci ve
zjednoduenm rozsahu. Daovou evidenc se rozum evidence pro ely
stanoven zkladu dan z pjm a samotn dan z pjm. Obligatorn obsahuje
daje o majetku a dluzch, o pjmech a vdajch. Nap zkonem o danch z
pjm lze najt mnoh jin povinnosti evidenn povahy jako napklad v 7
odst. 8, kter ukld poplatnkm, kte vykazuj dl zklad dan ze samostatn
innosti podle 7 a uplatuj vdaje pauln stkou, povinnost vst
-
- 15 -
zznamy o pjmech a evidenci pohledvek vzniklch v souvislosti s
innost, ze kter plyne pjem ze samostatn innosti. Dal je upravena v
9, kde zkon ukld daovmu subjektu v ppad, kdy uplatuje vdaje
procentem z pjm, vdy vst zznamy o pjmech a evidenci pohledvek
vzniklch v souvislosti s njmem. Pokud daov subjekt uplatuje u pjm z
njmu skuten vdaje vynaloen na jejich dosaen, zajitn a udren, m
povinnost vst zznamy o pjmech a vdajch vynaloench na dosaen, zajitn
a udren pjm v asovm sledu, evidenci hmotnho majetku, kter lze
odpisovat, evidenci o tvorb a pouit rezervy na opravy hmotnho
majetku, pokud ji vytvej, a evidenci o pohledvkch a dluzch ve
zdaovacm obdob, ve kterm dochz k ukonen njmu, a mzdov listy, pokud
vyplcej mzdy.
1.6. Povinnost vydvat doklad Souasn znn 16 odst. 1 zkona .
634/1992 Sb., o ochran spotebitele, stanov, e na dost spotebitele
je prodvajc povinen vydat doklad o zakoupen vrobku nebo o poskytnut
sluby s uvedenm data prodeje vrobku nebo poskytnut sluby, o jak
vrobek nebo o jakou slubu se jedn a za jakou cenu byl vrobek prodn
nebo sluba poskytnuta, spolu s identifikanmi daji prodvajcho
obsahujcmi jmno a pjmen nebo nzev nebo obchodn firmu, ppadn nzev
prodvajcho, jeho identifikan slo osoby, pokud zvltn prvn pedpis
nestanov jinak. Nadto souasn znn zkona . 455/1991 Sb., o
ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon), ve znn pozdjch pedpis, ukld
podnikateli v 31 odst. 14 povinnost vydat na dost zkaznka doklady o
prodeji zbo a o poskytnut sluby s pedepsanmi daji, mj. datem
prodeje zbo nebo poskytnut sluby, druhem zbo nebo poskytnut sluby a
cenou tohoto zbo nebo sluby.
Povinnost vydvat doklad me bt splnna najednou, tj. jednm
dokladem (nap. t dokladem tenkou, podle evidence treb, tj. jednm
dokladem dojde ke splnn nap. 3 povinnost uloench rznmi zkony). 1.7.
Povinnost vst evidenci o cench Na zklad souasnho 11 zkona .
526/1990 Sb., o cench, ve znn pozdjch pedpis, je prodvajc povinen
vst evidenci o cench. Krom edn stanovench cen a cen podlhajcch
usmrovn cen se tato prava vztahuje na ceny zbon, kter je prodvno
spotebiteli. Evidenci cen je prodejce povinen vst ti roky po skonen
platnosti ceny zbo. Ohledn daj prokazujcch vi a dobu jejich
uplatovn stanov podrobnosti provdc prvn pedpis, kterm je vyhlka
Ministerstva financ . 450/2009 Sb. 2. Odvodnn hlavnch princip
navrhovan prvn pravy Po materiln strnce navrhovan prvn prava de
facto dopluje existujc platn normy stanovenm smrem, a to zejmna z
hlediska zpsobu a formy ji dnes bn provdnch kon (zejmna veden urit
evidence transakc a vydvn zznamnch doklad poplatnkovi).
Hlavnm clem evidence treb je zskn informac, kter zabezpe lep
sprvu dan (zejmna dan z pjm a dan z pidan hodnoty). 2.1. Obecn
zmny, kter jsou obsahem navrhovan prvn pravy Na zklad zkoumn
existujcch model evidovn transakc, byl shledn jako nejvhodnj systm
model tzv. fiskalizace v Chorvatsk republice. Tento systm evidence
treb
-
- 16 -
v maximln mon me preferuje kritrium jednoduchosti a nzk
nkladovosti na stran povinnch subjekt pi zajitn spolehlivho a
plnohodnotnho plnn pedpokldan funkce. Za tmto elem se proto
navrhuje v maximln mon me upustit od striktn regulace v oblastech,
kde tento pstup nen v zjmu povinnch subjekt ani praktickho fungovn
systmu (tj. nap. certifikace hardwaru i softwaru). Co se te fungovn
systmu, zmrem Ministerstva financ nen zavdt registran pokladny,
tedy speciln certifikovan zazen, kter jsou vybavena fiskln pamt. K
tomu, aby obchodnk elektronicky evidoval trbu, si bude moci zvolit
zazen odpovdajc nronosti jeho podnikatelsk innosti (nap. pokladna,
pokladn systm, ale i nap. tablet nebo mobil propojen s tiskrnou).
Systm je navrhovn tak, aby byl oteven jak z hlediska softwaru tak i
hardwaru, tzn., e obchodnk nebude nucen poizovat si pouze konkrtn
software nebo hardware a bude zleet na nm, kter een splujc danou
funkcionalitu nabzen na trhu zvol. Zazen mus bt technicky vybaveno
tak, aby bylo schopno odeslat prostednictvm internetu poadovan
informace o trb systmu Finann sprvy a vytisknout tenku o transakci
pro zkaznka. Evidence treb bude tedy v esk republice stt na
nsledujcch pilch:
- elektronizace pi souasnm zajitn ochrany dat, - on-line pstup
sprvce dan k dajm, - umonn dobrovolnho zapojen veejnosti do
kontroly dodrovn zkona, - oteven hardwarov een, - oteven softwarov
een.
Na zklad spoleensk poptvky po zven efektivity vbru dan a zajitn
spravedlivho konkurennho prosted se navrhuje umonit veejnosti
zapojit se do efektivn kontroly plnn stanovench povinnost. Dv se
proto ke zven dobrovoln ast veejnosti v plnovanm systmu evidence z
dvodu jejho bezprostednho a pravidelnho kontaktu s povinnmi
subjekty a jej osobn motivace na oven souladu postupu povinnch
subjekt bhem evidence treb se zkonem o evidenci treb. Zkaznk bude
mt monost na zklad vydan tenky ovit, zda konkrtn trba byla
zaevidovna. Povauje se rovn za vhodn zvit, zda tuto motivaci nen
eln podpoit pijetm doprovodnch nstroj zvyujcch pozitivn stimul
veejnosti ke kontrole plnn tchto povinnost, napklad formou tenkov
loterie. Za tmto elem se m za vhodn mj. zaloit nezbytn komunikan
kanly mezi veejnost a pslunmi orgny zastnnmi na evidenci treb.
Systm evidence treb je podprnm nstrojem a neslou k pmmu stanoven
vsledku hospodaen i zkladu dan. 2.2. Dl zmny, kter jsou obsahem
navrhovan prvn pravy
i. Vytvoen loit evidence treb S ohledem na vhodnost vyuit
elektronick formy pedvn informac relevantnch k vyuit pro ely
evidence treb se m za vhodn zdit zvltn datov loit evidence treb.
Elektronicky pedvan informace podporuj vysokou kapacitu a
flexibilitu systmu. Dle je mon s ohledem na zjem na zajitn
komplexnho chodu systmu nyn i do budoucna oekvat kompatibilitu
systmu s jinmi elektronickmi systmy, co povede k potenciln snadnj
vmn datovch obsah a spolehlivjmu dosaen elu systmu evidence
treb.
-
- 17 -
Elektronick komunikace je v delm obdob nejlevnj a nejmn zatujc
zpsob komunikace, jeliko vodn zven nklady na zaveden systmu jsou
nsledn kompenzovny asovou sporou na stran sprvce dan i povinnch
subjekt pi opakovanm a automatickm pouvn, pi ppadnch nslednch
opravch, zskvn informac a podobn.
ii. Vytvoen datovho systmu a doprovodnch modul evidence treb
Navrhuje se vytvoen integrovanho systmu zpsobilho zprostedkovn
on-line penosu pedepsanch informac mezi daovmi subjekty a loitm
evidence treb.
iii. Poskytnut autentizanch daj pro evidenci treb a zskn daj o
povinnm subjektu
Pro spravovatelnost systmu se navrhuje, aby povinnm subjektm
byla uloena povinnost podat sprvci dan stanovenm zpsobem ped
uskutennm prvn evidovan trby dost o autentizan daje k evidenci
treb. Povinnmu subjektu bude uloena povinnost uvst v dosti pedepsan
daje, co povede k rychlej a snadnj komunikaci a zrove rozen pehledu
o astncch systmu. Na zklad tohoto postupu budou subjektu sprvcem
dan poskytnuty autentizan daje umoujc on-line evidovn treb.
Povinnmu subjektu vak pro evidenci treb nebude pidlen zvltn
identifiktor. V prbhu vech proces souvisejcch s evidenc treb se
bude i nadle prokazovat svm daovm identifikanm slem. Zmna daj
uvdnch povinnm subjektem v dosti o autentizan daje bude podlhat
oznamovac povinnosti.
iv. Stanoven obecn evidenn povinnosti Navrhuje se, aby povinnost
uskuteovat evidenci stanovench treb dopadala zsadn na vechny povinn
subjekty uskuteujc stanoven evidovan transakce v pedepsan form. Z
uvedenho principu je vhodn pipustit minimum absolutnch (naprost
vynt z reimu evidence treb) a procesnch (podroben jinmu ne
standardnmu reimu evidence treb) vjimek.
v. Evidence treb probhajcch mezi stanovenmi subjekty, za
stanovench okolnost a stanovenm zpsobem
Navrhuje se, aby evidenci podlhaly pouze trby kumulativn naplujc
ti zkonn znaky (a) jedn se o trby mezi zkonem stanovenmi subjekty
(subjektivn znak); (b) k trb dolo za zkonem stanovench okolnost
(materiln znak); (c) trba (platba) probhla stanovenm zpsobem
(formln znak).
vi. Uloen povinnosti povinnch subjekt provdt evidenci treb
prostednictvm stlho elektronickho (internetovho) spojen
Navrhuje se upustit od principu zavedenho dve pijatm zkonem o
registranch pokladnch spovajcho v nutnosti uskuteovat evidenci treb
za pomoci autorizovanho nstroje s fiskln pamt (registran pokladny),
a tedy i shromaovat stanoven daje v pamti pstroje bez stlho pstupu
sprvce evidence k pedepsanm datm. Souasn technologick monosti umouj
pijmout een, kter je mn nchyln na podvody a obchzen a zrove je pro
povinn subjekty podstatn levnj a flexibilnj ne registran pokladny.
Pedepsan daje je proto navreno pedvat prbn prostednictvm vmny mezi
povinnm subjektem a sprvcem evidence skrze stl elektronick
(internetov) pipojen. K uskuteovn evidence je z dvodu minimalizace
nklad na stran povinnch subjekt vhodn umonit vyuit libovolnho
pstroje
-
- 18 -
podporujcho zaloen potebnho internetovho pipojen a doprovodn
funkce nutn ke splnn zkonnch podmnek prbhu evidence. V tomto smru
tedy ve vztahu k uitm zazenm nedojde k vyuit autorizanch proces. Po
pedn informac o proveden transakci bude sprvcem evidence zaevidovn
transakce potvrzeno pidlenm a okamitm zaslnm zvltnho sla transakce
prostednictvm stlho elektronickho spojen.
V ppadech vpadku pipojen je umonno zaslat daje dodaten, a to do
48 hodin. Na rozdl od reimu v Chorvatsk republice vak navrhovan een
nepot s monost evidovn treb listinn, tj. prostednictvm specilnch
pokladnch blok, v ppadech, kdy je objektivn dlouhodob nemon
elektronicky evidovat trby (nap. v dsledku neexistence internetovho
pipojen). Nvrh tuto skutenost e evidenc v tzv. zjednoduenm reimu.
vii. Uloen povinnosti vydn evidennho dokladu povinnm subjektem a
povinnosti
pevzet Je navrhovno uloen povinnosti povinnho subjektu vydvat o
proveden transakci evidenn doklad (tenku), obsahujc stanoven daje.
viii. Sankce za nesplnn povinnost K vymoen uloench povinnost je
nutn vybran jednn, kter jsou v rozporu s povinnostmi uloenmi zkonem
o evidenci treb, vymezit a oznait za deliktn jednn povahy sprvnho
deliktu, nebo pestupku.
ix. Spoluprce orgn veejn moci pi kontrole plnn vybranch
povinnost Pravomoci ke kontrole vybranch povinnost z evidence treb
budou zkonem o evidenci treb sveny i dalm orgnm veejn moci odlinm
od sprvce dan a sprvce evidence za podmnky, e kontrola tchto
povinnost je blzk zkonem sven psobnosti tchto orgn a e tuto
kontrolu mohou vykonvat bhem standardnho vkonu svch v souasnosti
zkonem svench pravomoc (nap. ivnostensk ady a esk obchodn
inspekce). Orgny veejn sprvy budou mt v tomto smru informan
povinnost vi sprvci dan. Nejsilnji budou na procesu evidence treb
spolupracovat orgny Celn sprvy esk republiky, kterm se svuj
kompetence v oblasti dozoru nad dodrovnm tohoto zkona.
x. tenkov loterie Za elem umonn zapojen veejnosti se m za vhodn
zdit zvltn tenkovou loterii nepodlhajc veejnoprvn regulaci zkona .
202/1990 Sb., o loterich. Podstatou loterie by byla vhra ve
slosovn, do nho by byly zaazeny osoby, kter by splnily podmnku
zasln tenky vystaven povinnm subjektem poskytovateli plnn, je je na
stran tohoto povinnho subjektu evidovanou trbou. elem tto pravy je
umonit veejnosti zkontrolovat pravost tenek vydvanch povinnmi
subjekty, co zrove zptn poskytne co nejvt mnostv tenek od co
nejirho vzorku povinnch subjekt sprvci evidence a sprvci dan pro
dal analytickou prci a clen zamen kontrol. Nicmn tenkov loterie nen
jedin motivan prvek pro zkaznky. Z dvod zajitn jej efektivity tento
nstroj lze kombinovat i s jinmi nstroji. Pro rozhodnut o zpsobu a
frekvenci podn tenkov loterie mus bt zohlednny poznatky a zkuenost
z jinch zem. Je evidovno, e nap. pravidelnm podnm kles efektivita
tenkov loterie, resp. pm zapojen veejnosti v tto loterii, viz nap.
negativn zkuenosti ze Slovenska. Za elem odhalovn podvodnch tenek
veejnost bude realizovna tak informan kampa, kter bude smovat prv k
edukaci veejnosti, a mohou bt pijmna dal motivan opaten. Mus tak bt
zaruena flexibilita nstroj motivace zkaznk.
-
- 19 -
3. Vysvtlen nezbytnosti navrhovan prvn pravy V souasn dob
nezakld prvn d systm prv a povinnost zajiujc kontinuln tok informac
potebnch pro sprvu jednotlivch druh dan mezi daovmi subjekty a
sprvcem dan. Dsledkem je nikoliv dostaten pehled sprvce dan o dajch
relevantnch pro vznik pslun daov povinnosti, zejmna v ppad
hotovostnch transakc, a to i s pihldnutm k nstrojm, kter jsou
sprvci dan ke zjitn existence daov povinnosti sveny zkonem, zejmna
daovm dem. Uveden stav podporuje jednn daovch subjekt usilujc o
zamlen skutenost relevantnch pro sprvu a vbr dan a zkreslen
skutenho obrazu o celkov daov povinnosti. Tato nezanedbateln mra
monosti nezkonnho obchzen daov povinnosti se nsledn citeln promt
jak v pehledu o vi celkov daov povinnosti, tak v konen vi vybranho
daovho inkasa u dan z pjm, dan z pidan hodnoty, spotebnch dan a
dalch dan, kter nejsou vzan na pedmt dan, kter ji za souasnho stavu
podlh nkter zkonn evidenci (nap. katastru nemovitost). Nejvt
nebezpe souasn nezkonn praxe krcen dan lze pitom spatovat u daovch
subjekt, kter jsou ze sv povahy nebo povahy jimi vykonvan innosti
poplatnky vce druh dan, je za n nejsou odvdny prostednictvm pltce,
a u kterch je dvodn vyslovit pedpoklad, e mohou bt odvdny z vtho
daovho zkladu, ne je tomu u jinch daovch subjekt. Uveden stav lze
povaovat za nedouc z dvod na stran efektivn sprvy veejnch financ i
z dvod na stran soukromch (fyzickch a prvnickch) osob. Ni mra
efektivity regulace a kontroly plnn daovch povinnost se odr ve snen
objemu prostedk tvocch pjem sttnho rozpotu. Neodveden prostedky
zsadn ztuj monost sniovat schodek sttnho rozpotu, a na vdajov stran
sttnho rozpotu pak uskutenn vech pedpokldanch a plnovanch vdajovch
tok. Primrn jsou tak financovny neopominuteln vdaje a veejn sluby,
kter pedstavuj nezbytnou podmnku zajitn chodu sttu. V me, o kterou
bylo zkrceno inkaso vbru dan, vak dochz k niku prostedk, kter nen
mon vyut pro podporu nkterch dalch veejnch slueb a ve prospch jinch
veejn prospnch investic. Toto snen navc poznamenv politiku sttnho
plnovn z hlediska nastaven objemu prostedk investovanch sttem do
budoucna a nevyhnuteln zpsobuje plnovn vdaj sttu v ni me, ne by
tomu bylo za stavu zajiujcho pln odvod tchto prostedk. Souasn se
povauje za nutn aktivn zamezit faktickmu znevhodnn tch daovch
subjekt, kter pln daov povinnosti a uskuteuj odvod pedepsanho
inkasa v souladu se zkonem. Stvajc prosted umouje skrze nemonost
zajitn dostaten kontroln kapacity sprvc dan vzhledem k mnostv
podnikatelskch subjekt vybranm daovm subjektm jednat v rozporu se
zkonem. Nen proto mon poctivm daovm subjektm zaruit plnou rovnost
ochrany vlastnickho prva ve smyslu l. 11 zkona . 2/1993 Sb., o
vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod, kdy obchzenm daov povinnosti
dochz k obohacen nepoctivch subjekt o neodveden prostedky.
Nepoctivm subjektm tak nelze zcela zabrnit ve vzniku tto neoprvnn
majetkov vhody zskan na kor dnch daovch poplatnk. Pijetm systmu
evidence vybranch treb a zsknm komplexnho pehledu sprvce dan o
vybranch aspektech stanovench majetkovch tok povinnch subjekt lze
ve zmnnm nedoucm stavm v maximln mon me zabrnit. Proto se navrhuje
pijmout pslunou prvn pravu ve form zkona o evidenci treb a zdit pro
daov ely evidenci treb o vybranch platbch tak, aby u vybranch
doucch skupin poplatnk byla nastolena reln rovnost v plnn daov
povinnosti a na stran sttnho rozpotu do budoucna u relevantnch dan
zajitn vbr inkasa v me odpovdajc reln daov povinnosti.
-
- 20 -
Navrhovanou pravu je vhodn pijmout v nejblim monm termnu, avak
tak, aby byla zajitna dostaten legisvakann lhta. Proto je navrhovan
innost vzna s dostatenm odstupem na vyhlen. Pedpokld se potek roku
2016. 4. Soulad navrhovan prvn pravy s stavnm podkem Zkladn meze
pro uplatovn zkona o evidenci treb stanov stava esk republiky (dle
jen stava) a zkon . 2/1993 Sb., o vyhlen Listiny zkladnch prv a
svobod (dle jen Listina). Zkon o evidenci treb je pln v souladu s
stavnm podkem esk republiky a garantuje dodrovn zkladnch lidskch
prv a svobod.
Podle l. 2 odst. 3 stavy slou sttn moc vem obanm a lze ji
uplatovat jen v ppadech, v mezch a zpsoby, kter stanov zkon. Dle l.
2 odst. 2 Listiny lze sttn moc uplatovat jen v ppadech a v mezch
stanovench zkonem, a to zpsobem, kter zkon stanov. Povinnosti mohou
bt ukldny toliko na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zachovn
zkladnch prv a svobod (l. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daov
oblasti uplatn jet ustanoven l. 11 odst. 5, kter stanov, e dan a
poplatky lze ukldat jen na zklad zkona. Krom toho je nutno dbt i
mez vyplvajcch z stavn zajitn nedotknutelnosti vlastnictv.
Prvn prava v zkon o evidenci treb m zkonnou formu, je tak
vyhovno poadavku l. 4 odst. 1 Listiny. Navrhovan prvn prava zkona o
evidenci treb je takt v souladu s principem zkazu retroaktivity
neboli zkazu zptn psobnosti zkona, kdy se nejedn o revizi prvnch
vztah, kter ji nastaly. Zmna se bude na adresty prvnch norem
uplatovat a do budoucna, resp. od innosti novho zkona. K een
intertemporality, jak je t ve uveden problematika nazvna, dochz
zpravidla v pechodnch ustanovench prvnch pedpis. V nlezu stavnho
soudu SFR Pl. S 78/92, kter se zabv retroaktivitou prvnch norem, se
uvd dva mon zpsoby jejho een. Prvnm je konstatovn, e prvn vztahy
vznikl ped nabytm innosti novho zkona, se d podle dosavadnch prvnch
pedpis. Druhm pak konstatovn, e od nabyt innosti novho zkona se pi
vztazch vzniklch podle dosavadnch prvnch pedpis, d jejich vznik
dosavadn prvn pravou a jejich obsah novou prvn pravou. V pedkldanm
zkon o evidenci treb se problematika intertemporality e zpsobem,
kter je v souladu s stavnm podkem, a to dky odpovdajcmu pechodnmu
ustanoven, kter zajiuje, e evidenci treb budou podlhat pouze trby
realizovan po innosti zkona o evidenci treb.
Ke kolizi stavnch princip resp. zsahu do dvry oban v prvo stavn
soud ve svm nlezu Pl. S 21/96 uvd: Rozhodnut zkonodrce o zpsobu een
asovho stetu star a nov prvn pravy neme bt vc nahodilou nebo vc
libovle [...] dochz k tomu v dsledku ochrany jinho veejnho zjmu
[...] pi posouzen zpsobu legislativnho een intertemporality tud
sehrv svou roli nejen mra odlinosti nov a star prvn pravy, nbr i
spoleensk nalhavost zaveden nov prvn pravy. V ppad prvn pravy
evidence treb se nejedn o nahodil krok zkonodrce, ale o systmovou
zmnu, kter je ve veejnm zjmu a zrove je spoleensky nalhav. Nov zkon
o evidenci treb nen v rozporu s principem legitimnho oekvn a prvn
jistoty. stavn soud esk republiky se ji mnohokrte zabval tmito
principy v rmci sv rozhodovac pravomoci. V tto oblasti je stavn
soud nzoru, e pli ast zmny prvn pravy oslabuj prvn jistotu oban a
vrohodnost sttu samho. Na druh stran vak nelze zkonodrci upt prvo
nov upravit spoleensk vztahy vude tam, kde to pokld za potebn a eln
z hlediska veejnho zjmu a pokud tm nejsou ohroena zkladn prva
-
- 21 -
a svobody oban (srov. Pl. S 17/96, IV S 814/06). Proto, dolo-li
k zsahu do legitimnho oekvn, je nutno zkoumat, zdali byl tento zsah
podmnn existenc veejnho zjmu (srov. Pl. S 2/02). V tto souvislosti
je tedy nutno konstatovat, e veejn zjem na nov prvn prav evidence
treb by ml pevit ppadn vznikl zsah do legitimnho oekvn ostatnch
subjekt. Nov zkon neru ani neznemouje realizaci socilnch prv. Je
proto mon pijmout zvr, e prvn prava evidence treb v zkon o evidenci
treb by z hlediska poadavk stavnho podku obstla. Navren prava
sanknch mechanism vyhovuje stavnm poadavkm. Pedpokldan druhy trest
ukldanch za sprvn delikty a pestupky, tedy napomenut, pokuty
rozrznn dle druhu sprvnho deliktu, i pestupku bez minimln ve s
nejvy maximln ppustnou v 500 000 K, doasn uzaven provozovny a zkaz
podnikn vyhovuj zkladnm poadavkm kladenm na druh a vi sankc
stanovenm Listinou i stavou. l. 7 odst. 2 Listiny stanov: Nikdo
nesm bt muen ani podroben krutmu, nelidskmu nebo poniujcmu zachzen
nebo trestu. Tato obecn norma je konkretizovna zkazem trestu smrti
obsaenm v l. 6 odst. 3 Listiny. Z hlediska ppustnosti zsahu do
integrity osobnosti je nutn vyhovt zejmna l. 10 odst. 1 Listiny,
kter ukld: Kad m prvo, aby byla zachovna jeho lidsk dstojnost,
osobn est, dobr povst a chrnno jeho jmno. S ohledem na vymezen
rozsah ve ukldanch pokut je vce ne vhodn zmnit a nsledovat zvry
nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 3/02 ze dne 13. srpna 2002, ve
kterm stavn soud ve vztahu k zkonnmu vymezen minimln ve pokut
konstatoval: Zkonem stanoven minimln ve pokuty mus bt nastavena
tak, aby umoovala alespo do urit mry zohlednit majetkov a osobn
pomry delikventa, v danm ppad tak, aby uloen pokuty, by i v minimln
vi, nemlo pro delikventa likvidan inek, ppadn aby nezpsobovalo, e
podnikatelsk innost po znan (nkolikalet) asov obdob ztrat jakkoliv
smysl. Nen-li respektovna tato zsada, jedn se o takov zsah do
majetkovch prv jednotlivce, je vzhledem ke sv intenzit pedstavuje
poruen l. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod a l. 1
Dodatkovho protokolu k mluv o ochran zkladnch prv a svobod. Souasn
zakld poruen l. 1 Listiny, nebo zpsobuje zsadn nerovnost subjekt v
oblasti sociln. Dle je nutn vyjt z v praxi ustlenho pedpokladu, e
nastaven maximln ve pokuty samo o sob neznamen monost pravidelnho
ukldn pokuty v maximln vi, ale m podporovat potencil ukldajcho
orgnu k diferenciaci skuten uloen pokuty s ohledem na zvanost
skutku a okolnosti konkrtnho ppadu, v. majetkovch pomr pachatele,
jak bylo vysloveno stavnm soudem v nlezu sp. zn. Pl. S 38/02 ze dne
9. bezna 2004: stavn soud nechpe rovnost jako absolutn, nbr jako
relativn (a nadto akcesorickou ve vztahu k jinm zkladnm prvm a
svobodm). S pojmem relativn rovnosti zce souvis pojem pimenosti
zsahu do zkladnch prv. Z charakteru pokuty jako majetkov sankce
nutn vyplv, e m-li bt individualizovan a pimen, mus reflektovat i
majetkov pomry potrestanho. Stejn ve pokuty uloen majetnmu se bude
jevit jako smn a neinn, zatmco v ppad postihu nemajetnho me psobit
drakonicky a likvidan. Nen tedy poruenm principu relativn rovnosti,
kdy dvma osobm v rznch situacch bude uloena pokuta v rzn vi, by by
jedinm rozdlem jejich situace mly bt prv rozdln majetkov pomry.
Kritrium zkoumn majetkovch pomr delikventa pi vaze o vi ukldan
pokuty je nezbytn a komplementrn - nikoli ovem proto, e vysok
pokuty by byly nevymahateln, ale vzhledem k riziku likvidanho inku
nepimen vysok pokuty. Pokuta jakoto trest mus bt diferencovan, aby
efektivn psobila jako trest i jako odstraen (individuln a generln
prevence). S ohledem na procesn kautely je nezbytn dostt l. 36
odst. 1 Listiny: Kad se me domhat stanovenm postupem svho prva u
nezvislho
-
- 22 -
a nestrannho soudu a ve stanovench ppadech u jinho orgnu. Obdobn
procesn kautela vyplv z l. 4 stavy: Zkladn prva a svobody jsou pod
ochranou soudn moci. Podle nrok kladench na sankn prvn pravu ve
nastnnmi stavnmi normami je mon konstatovat, e navren zkonn prava
ukldn sankc v souvislosti s evidenc treb je pln v souladu s stavnm
podkem. V rmci mezinrodn komparace je vhodn t upozornit na stavn
stnost pi zavdn fiskalizace v Chorvatsk republice, kter spovala v
ochran daj v rmci advoktnho tajemstv. V dan kauze pvodci stnosti
argumentovali naruenm tohoto vznamnho prvku sv profese, a to dky
fiskalizaci. Chorvatsk stavn soud vak toto naruen neshledal, a to s
odkazem na fakt, e obsahem pravidelnho on-line reportovn nen dn
daj, kter by vedl k rozkryt tohoto tajemstv. Nejcitlivjm dajem
tohoto typu je stka, kter byla za advoktn sluby poskytnuta, nicmn
tato stka nen uvedena do kontextu toho, za a od koho plyne. Z
tohoto dvodu k naruen advoktnho tajemstv nedochz. Stejnm zpsobem
lze argumentovat i v rmci eskho prvnho du. Navrhovan prvn prava
evidence treb je tak z ve uvedench hledisek pln v souladu s stavnm
podkem esk republiky, a to i s judikaturou stavnho soudu k tto
problematice.
5. Soulad navrhovan prvn pravy s mezinrodnmi smlouvami, jimi je
esk republika vzna
Mezinrodn smlouvy, kter jsou soust prvnho du esk republiky podle
l. 10 stavy (vyhlen mezinrodn smlouvy, k jejich ratifikaci dal
Parlament souhlas a jimi je esk republika vzna), maj z hlediska
hierarchie prvnch pedpis aplikan pednost ped zkony a prvnmi pedpisy
ni prvn sly. Vztah mezinrodnch smluv podle l. 10 stavy vi
vnitrosttnm prvnm pedpism je vymezen t v lnku 10 stavy, kde je
princip aplikan pednosti tchto mezinrodnch smluv vslovn stanoven.
Stanov-li tedy mezinrodn smlouva podle l. 10 stavy nco jinho ne
zkon, pouije se mezinrodn smlouva. lnek 10 stavy tak zaruuje, e pi
ppadnm nesouladu vnitrosttnho prva s mezinrodn smlouvou mus bt
respektovna prv mezinrodn smlouva podle l. 10 stavy. Za souasnho
stavu existuj mezinrodn ujednn, kter maj vliv na daov reim transakc
s nktermi subjekty. Jde nap. o Vdeskou mluvu o diplomatickch stycch
(. 157/1964 Sb.) i o Vdeskou mluvu o konzulrnch stycch (. 32/1969
Sb.). Pokud jde o aplikaci mluvy o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod (viz sdlen . 209/1992 Sb.) v oblasti dan a jinch povinnch
penitch plnn plynoucch do veejnch rozpot, lze poukzat na rozsudek
Evropskho soudu pro lidsk prva ve vci Ferrazzini proti Itlii. Podle
tohoto rozsudku daov zen v rozsahu, v nm se tk zjitn a vymen daov
povinnosti nepedstavuje zen o obanskch prvech a zvazcch a
nevztahuje se na n l. 6 odst. 1 mluvy, kter zaruuje spravedliv
projednn spor o obansk prva nebo zvazky.
V tto souvislosti je nutn dostt poadavkm kladenm lnkem 1
Protokolu . 1 k mluv, tkajcm se ochrany majetku, kter sttm umouje
ukldat povinnosti spovajc v placen dan, poplatk nebo pokut s tm, e
je nutn dostt kautelm obsaenm ve zde jmenovanch omezench, spovajcch
v nutnosti naplnn podmnky zkonnosti, legitimity a proporcionality.
Podmnka zkonnosti je naplnna tm, e zsah je v ppad pedkldanho nvrhu
zkona stanoven prvnm pedpisem, kter odpovd podstatnm vnitrosttnm
poadavkm z hlediska stavnosti, je dostupn (pedpis bude vyhlen ve
Sbrce zkon a podstatn aspekty ukldanch povinnost nejsou ponechvny
na prvnm textu, kter
-
- 23 -
vykazuje znak snen dostupnosti) a pedvdateln (pedkldan zkonn
ustanoven vykazuj jednoznanost formulace daov povinnosti a je
vylouen zptn inek zkona pi vymezovn povinnost soukromch subjekt) a
obsahuje t zruky proti svvolnmu uplatovn (dotenmu subjektu je s
ohledem ke vem aspektm psoben pedkldan pravy na jeho prvn sfru
ponechna skuten monost pedloit veker argumenty ohledn dajn
nesprvnho uplatovn daovho pedpisu k posouzen nezvislmu orgnu tedy
uplatnn ochrany u nezvislho soudu ve sprvnm soudnictv). Podmnka
legitimity je rovn naplnna, nebo zsah v souladu s vcnm zmrem
sleduje legitimn cl v obecnm zjmu. Konen je splnna i podmnka
proporcionality, kdy jedinec nen s ohledem na vyslen pedpokldanch
nklad nucen nst individuln bemeno, je by bylo mon oznait za nadmrn,
tedy takov, kter by ohroovalo jeho samotnou existenci v rovin
majetkovch pomr (zejmna s ohledem na hrozbu ukonen podnikn i padku)
a zkonem zavdn opaten jsou z tchto hledisek pro adresty povinnosti
nosn. S ohledem na ve uveden lze konstatovat t sluitelnost s lnkem
13 mluvy, jeho obsahem je zruka prva na inn vnitrosttn prostedek
npravy, v. monosti domhat se nhrady kody a nemajetkov jmy, kter
byla poruenm zkladnho prva chrnnho mluvou zpsobena a to ze stejnch
dvod, ze kterch je vyhovno poadavku na vylouen svvole v rmci naplnn
podmnky zkonnosti na poli lnku 1 Protokolu . 1. Uveden prvn prava
vyhovuje t poadavkm lnku 14 mluvy, kter zakazuje diskriminaci, nebo
nvrh zkona pmo nezakld normy psobc rozdln zachzen zaloen na
identifikovatelnm znaku i postaven, kdy by mohlo dojt bu k rozdlnmu
zachzen s osobami, kter se nachzej v obdobnm i srovnatelnm
postaven, nebo ke stejnmu zachzen s osobami, kter se v relevantnch
aspektech nachzej v rozdlnm postaven. Normy obsaen v nvrhu zkona
vychzej v aspektech rozliovn (zejmna ve vztahu k obsaenm zmocnnm k
prav vybranch aspekt podzkonnmi prvnmi pedpisy) z objektivnch dvod.
Navrhovan prvn prava je tedy v souladu s mezinrodnmi smlouvami o
lidskch prvech, zvlt s mluvou o ochran lidskch prv a zkladnch
svobod (. 209/1992 Sb.), a to zejmna s l. 1 Dodatkovho protokolu k
mluv o ochran lidskch prv a zkladnch svobod.
Nov prvn prava tak bude zajiovat plnn vech zvazk, kter se na
upravovanou oblast vztahuj a kter vyplvaj pro eskou republiku z
mezinrodnch smluv a dalch dokument. Nvrh zkona nezasahuje do
aplikace smluv o zamezen dvojmu zdann. Lze konstatovat, e nvrh
zkona o evidenci treb je pln v souladu s mezinrodnmi smlouvami,
jimi je esk republika vzna. 6. Soulad navrhovanho een se zvazky
vyplvajcmi pro eskou republiku z jejho
lenstv v Evropsk unii Nvrh zkona o evidenci treb je pln sluiteln
s prvem Evropsk unie a ustanoven navrhovan prvn pravy nezakldaj
rozpor s primrnm prvem Evropsk unie ve svtle ustlen judikatury
Soudnho dvora Evropsk unie.
S poukazem na sekundrn prvo Evropsk unie lze konstatovat, e tak
v tomto ohledu pedkldan prvn prava respektuje zvazky, kter pro
eskou republiku v tto oblasti z lenstv v Evropsk unii vyplvaj. V
daov oblasti je nutn zdraznit, e tebae legislativa dan zstv v
pravomoci lenskch stt a obecn nepodlh na rovni Evropsk unie celkov
harmonizaci, l. 115 Smlouvy o fungovn Evropsk unie (dle jen SFEU)
stanovuje, e Rada na nvrh Komise
-
- 24 -
[...] pijm smrnice o sbliovn prvnch a sprvnch pedpis lenskch
stt, kter maj pm vliv na vytven nebo fungovn vnitnho trhu. Vzhledem
k absenci jinch ustanoven SFEU, kter by Evropsk unii svovala
pravomoc v oblasti legislativy zdann pjm, je zde pravomoc Rady
pijmat smrnice podle l. 115 SFEU dna pouze v rozsahu, v jakm je
nezbytn odstranit pekky pi vytven nebo zajitn fungovn vnitnho trhu.
Krom lnku 115 SFEU jako zkladu pro harmonizaci v oblasti pmch dan
jsou lensk stty povinny pi vkonu svch pravomoc respektovat principy
dan SFEU (zejmna lnky 19 SFEU, 45 SFEU, 49 SFEU, 56 SFEU, 63 SFEU)
a dbt na to, aby nedochzelo k neodvodnn diskriminaci na zklad sttn
pslunosti nebo neodvodnnmu omezovn volnho pohybu osob, slueb a
kapitlu nebo svobody usazovn, jak bylo opakovan potvrzeno Soudnm
dvorem EU. Navrhovanou prvn pravou budou tyto principy pln
respektovny.
Navrhovan prvn prava byla hodnocena rovn v kontextu prvnch akt
EU smujcch k podpoe malch a stednch podnik, zejmna ve vztahu k
sdlen Komise ze dne 25. ervna 2008 Zelenou malm a stednm podnikm
Small Business Act pro Evropu (KOM(2008)0934)(dle jen Small
Business Act). Lze konstatovat, e navrhovan prvn prava v souladu s
touto inciativou nesniuje konkurenceschopnost malch a stednch
podnik, a e v souladu se Small Business Act smuje k tomu, aby
odstranila nerovn trn podmnky spovajc v neoprvnn konkurenn vhod
subjekt, kter nepiznvaj dan. Navrhovan prvn prava, potamo zvolen
model evidence treb je koncipovn tak, aby dopady jako i mra
administrativn nronosti odpovdaly velikosti podnikn. Tuto skutenost
lze vnmat jako vznamn pozitivum zvolenho technickho een. Na rozdl
od registranch pokladen (zvolench k evidovn treb v ad evropskch stt
(Belgie, vdsko, Slovensko, atp.)), kter vyaduj pokladnu
certifikovanou sttnmi orgny a tm omezuj monost volby a potamo cenu
pokladnho zazen, jde model evidence treb cestou otevenho technickho
een . Oteven hardwarov a softwarov een pokladen v souladu se Small
Business Act umouje podnikateli zvolit z nabdky na trhu takov
technick een, kter je svou administrativn nronost, jako i nklady na
pozen, pmo mrn velikosti jeho podnikatelsk innosti (podrobnji viz
ne). V nvaznosti na poadavky Small Business Act co do rychlej
reakce sprvnch orgn a co nejjednodu komunikace povinnch subjekt,
byla ve vztahu k pihlen k povinnosti a vydn autentizanch daj
zvolena cesta elektronick sprvy (e-goverment) prostednictvm
vybudovn webovho portlu, kter bude slouit ke sprv poadavk a
poskytovn informac ve vztahu k systmu evidence treb.
V neposledn ad lze ve vztahu ke Small Business Act konstatovat,
e navrhovan prvn prava odpovd poadavku minimalizovat dobu nutnou k
zapoet podnikatelsk innosti, a proto z evidenn povinnosti vyjm
obdob do pidlen daovho informanho sla a bezprostedn pot. Akoliv je
daov informan slo zkladnm parametrem evidence treb, me podnikatelsk
innost zapot i pesto, e doposud nebylo pidleno. Navrhovanou prvn
pravu je mon vyhodnotit t co do poadavku lnku 107 SFEU neposkytovat
veejnou podporu zvhodnnm uritch podnik nebo odvtv vroby a tm
ovlivovat obchod mezi lenskmi stty. Tm, e bude povinnost evidovat
trby stanovena nap trhem, nelze v takovm opaten spatovat naplnn
znak veejn podpory a lze konstatovat, e uveden opaten nezvhoduje
ani nediskriminuje dnou skupinu podnikatel.
-
- 25 -
Pedkldan prvn prava byla vyhodnocena i ve vztahu k povinnostem
plynoucm ze smrnice Evropskho parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22.
ervna 1998, o postupu pi poskytovn informac v oblasti norem a
technickch pedpis (dle tak notifikan smrnice). Smrnice 98/34/ES
sice vyluuje ze sv psobnosti pedpisy daov, nicmn nikoli absolutn a
za uritch okolnost lze opaten v nvrhu zkona povaovat za jin
poadavek dle l. 1 odst. 4 notifikan smrnice. l. 1 odst. 11 tet
odrka pod technick pedpisy, kter maj bt notifikovny dle smrnice,
zahrnuje rovn (mj.) jin poadavky, kter souvisej s daovmi opatenmi,
ovlivujcmi spotebu vrobk nebo slueb tm, e vyzvaj ke shod s tmito
jinmi poadavky. Povinnosti, zejmna s ohledem na asov nroky kladen
na legislativn proces, byly pedmtem posouzen, a to vetn stavu prvn
regulace. Ze zskanch poznatk byly uinny zvry, kter budou zkladem
pro dal postup v jednnch s Komis.
V danm ppad se jev nejvhodnj, aby byl nvrh zkona notifikovn jako
fiskln opaten (tedy nikoliv jako technick opaten, kter vyaduje
uplatnn 3msn odkladn lhty). V tomto smru vychzelo Ministerstvo
financ zejmna z informac o notifikaci u obdobnch projekt na
Slovensku, kde notifikace tzv. virtulnch pokladnic (obdoba
elektronick evidence) byla fiskln notifikac, a v Chorvatsku, kde
identick systm jako je navrhovan, nebyl notifikovn vbec. 7.
Pedpokldan hospodsk a finann dosah navrhovan prvn pravy
V souvislosti s navrhovanm zkonem o evidenci treb lze oekvat
vznik nklad na stran sttnho rozpotu i na stran vybranch soukromch
subjekt. Ve vstupnch nklad souvisejcch se zavedenm elektronick
evidence treb v. nklad na vybudovn systmu a nklad spojench s jeho
bezproblmovm nbhem (hardware, software, infrastruktura, modul pro
tenkovou loterii atp.) je odhadovna cca 370 mil. K. Ministerstvo
financ pedpokld, e v zadvacch zench vysout ni cenu. Provozn nklady
po sputn IT systmu jsou odhadovny ve vi cca 170 mil. K ron. V tto
sum je zapotena drba systmu, nklady na certifikan autoritu, na
provoz service desk, zabezpeen a dal standardn provozn technick
nklady. Ostatn nklady spojen s provozem systmu evidence treb (zzen
a provoz technickch modul sloucch k umonn asti veejnosti na
kontrole dodrovn povinnosti evidence treb - centra pro komunikaci
prostednictvm textovch zprv za vyuit mobilnho telefonu za elem oven
platnosti jedinenho kdu transakce obsaenho na vystaven tence,
voliteln vy zabezpeen systmu pro uivatele, vybaven kontrolnch
pracovnk, kontroln nkupy atd.) by mly init cca 70 mil. K/ron. Bez
zabezpeen dn kontroly a vymhn pijatho opaten lze oekvat snen jeho
efektivity. V potcch projektu (zejmna v letech 2015, 2016) lze navc
v souvislosti se zavedenm systmu evidence treb oekvat nklady na
sluby pro veejnost, pedevm na PR a call centrum, kter se budou
pohybovat okolo 60 mil. K ron. Vedlejmi efekty mohou bt dle napklad
snen administrativnho zaten podnikatel prostednictvm lepho clen a
efektivity daovch kontrol na rizikov subjekty a do budoucna i dal
zjednoduen nap. revize nkterch statistickch zjiovn apod. Na stran
povinnch subjekt jsou dky zvolenmu een nklady minimalizovny.
Vynaloen nklad na stran sttnho rozpotu bude vyveno pedpokldanm
zvenm daovho inkasa, potvrzenho zkuenost z Chorvatska.
7.1. Nklady 7.1.1. Nklady veejn sprvy na technick vybaven
Z hlediska technickch nrok je nutn primrn zohlednit nroky kladen
na pozen technickho vybaven.
-
- 26 -
Jedn se o zzen datovho loit a zajitn ostatnho technickho zzem.
Ve vztahu ke zzen datovho loit lze v ppad vyuit stvajcch kapacit
(nap. Sttn tiskrny cenin) oekvat nutnost vynaloen nklad v minimln
vi. U ostatnho technickho zzem je mon pedpokldat vznik nklad na
nkolika rovnch.
Podstatnou polokou jsou nklady spojen se zaloenm systmu umoujcho
penos pedepsanch daj v podob dat skrze trval elektronick spojen
mezi povinnmi subjekty a sprvcem dan. Pitom cena vslednho een je
mrn pouit penosov technologii a plnovan kapacit systmu z hlediska
potu datovch zprv od povinnch subjekt a od sprvce evidence, kter
bude systm v limitnm ppad zpsobil za stanovenou dobu pojmout, ani
by dolo k jeho peten. Pi pedpokldan intenzit zaten odvisl od
trvalho provozu s vchylkami povahy nrazovho zaten (tzv. pika)
ohledn 5000 inkas za sekundu (18 milion inkas za hodinu) je maximln
ve vstupnch nklad souvisejcch se zavedenm elektronick evidence treb
v. nklad na vybudovn systmu a nklad spojench s jeho bezproblmovm
nbhem (hardware, software, infrastruktura, modul pro tenkovou
loterii atp.) odhadovna do cca 370 mil. K. Ministerstvo financ
pedpokld, e v zadvacch zench vysout ni cenu. Provozn nklady po
sputn IT systmu jsou odhadovny ve vi cca 170 mil. K ron. V tto sum
je zapotena drba systmu, nklady na certifikan autoritu, na provoz
service desk, zabezpeen a dal standardn provozn technick nklady.
Ostatn nklady spojen s provozem systmu evidence treb (zzen a provoz
technickch modul sloucch k umonn asti veejnosti na kontrole dodrovn
povinnosti evidence treb - centra pro komunikaci prostednictvm
textovch zprv za vyuit mobilnho telefonu za elem oven platnosti
jedinenho kdu transakce obsaenho na vystaven tence, voliteln vy
zabezpeen systmu pro uivatele, vybaven kontrolnch pracovnk,
kontroln nkupy atd.) by mly init cca 70 mil. K/ron. Bez zabezpeen
dn kontroly a vymhn pijatho opaten lze oekvat snen jeho efektivity.
V potcch projektu (zejmna v letech 2015, 2016) lze navc v
souvislosti se zavedenm systmu evidence treb oekvat nklady na sluby
pro veejnost, pedevm na PR a call centrum, kter se budou pohybovat
okolo 60 mil. K ron.
7.1.2. Administrativn nklady veejn sprvy Clem je doshnout
realizace navren pravy za nejvyho monho vyuit stvajcch orgn a
jejich personlnch zdroj. I pesto je u administrativnho zzem mon
oekvat nklady urit ve vznikl na zklad poadavku na zajitn dodatench
personlnch zdroj participujcch na vyizovn t agendy zaloen znnm
zkona o evidenci treb, kter nebude probhat prostednictvm
automatickch systm (v tomto smru se jedn zejmna o kontrolu dodrovn
uloench povinnost a ukldn sankc, vybran aspekty pidlovn
autentizanch daj a nkter dal procesy). Jednalo by se o cca 400
pracovnk Finann a Celn sprvy. Tito pracovnci budou zabezpeovat
zejmna kontroln innost v ternu, kter je klovm prvkem, a bez kter by
efektivita celho systmu byla podstatn snena. Je mon tak pedpokldat
dodaten standardn nklady na zajitn potebnho administrativnho
materilu netechnick povahy (evidenn materily, korespondence atd.).
Tyto nklady vak budou marginln.
7.1.3. Nklady na technick vybaven u soukromch subjekt U povinnch
subjekt mohou vzniknout jednorzov nklady na pozen technickho
vybaven (HW a SW). V tto souvislosti se jev jako nezbytn
podotknout, e:
- sti povinnch subjekt pm nklady nevzniknou, nebo jejich stvajc
pokladn zazen je po upgradu pro evidenci treb pouiteln a nklady na
upgrade jsou soust ji
-
- 27 -
uzavench servisnch smluv; nap. spolenost KONZUM d. d. jako nejvt
maloobchodn etzec v Chorvatsku vyslila sv celkov nklady na zaveden
elektronick evidence treb na 5 EUR (na pozen certifiktu); veker
nklady na pravu SW nesla dodavatelsk firma v rmci standardn pravy
SW Software Maintenance Agreement; obdobnou situaci lze oekvat i u
sti subjekt na eskm trhu, a to bez ohledu na jejich velikost,
- st povinnch subjekt disponuje pokladnmi zazenmi, kter jsou
schopn zajistit evidenci treb po proveden prav; nebude tak muset
investovat do novho pokladnho zazen a pouze dojde k prav stvajcho
zazen; zde se nklad na pravu me pohybovat v dech jednotek tisc
korun, msty i destek tisc Korun; nklady se mohou, a zcela jist
budou, subjekt od subjektu liit (dle velikosti subjektu, nrok, ale
i dle typu smlouvy s dodavatelem softwarovho een, dle se tak me
odvjet od msta podnikn, potu pokladen, atp.),
- st povinnch subjekt pouv zazen, kter nebude moci vyut v tom
ppad nklad odpovd poizovac cen zazen,
- zbvajc st povinnch subjekt doposud nedisponuje dnm pokladnm
zazenm a v tomto ppad bude nklad rovn odpovdat poizovac cen
zazen.
V ppad nezbytnosti podit nov pokladn zazen lze pedpokldat, e v
nvaznosti na zkuenosti z Chorvatska trn prosted efektivn a s
minimlnmi cenami vypln poptvku podnikatel po systmech pro evidenci
treb (pokladn systmy, tiskrny, internetov pipojen). Pklady z
Chorvatska: - zkladn pokladnu pro nejmen prodejce kompletn
pipravenou pro fiskalizaci lze podit
od cca 5 700 K nebo lze pronajmout komplexn een, vetn datovho
pipojen, od cca 500 K/msn;
- pro stedn velk prodejce lze na trhu koupit een ji od 9 000 K;
to se jedn o koupi kompletnho novho vybaven, u ady podnikatel lze
vak pout i stvajc hardware (pota s tiskrnou, tablet, atp.) a jen ho
patin dovybavit; na trhu lze najt i nejjednodu software, kter je
nabzen ke staen zdarma.
S nbhem elektronick evidence treb lze oekvat, e jednotliv
poskytovatel pipojen budou nabzet cenov dostupn een. U vtch subjekt
vyuvajcch propojen pokladn systmy lze pedpokldat mnohem lep
vybavenost po technick strnce. Nicmn nklady se mohou a zcela jist
budou subjekt od subjektu liit, o em svd i praktick zkuenosti z
Chorvatska.
Opakovan nklady budou na stran povinnch subjekt v souvislosti s
hradou slueb internetovho pipojen, v nkterch ppadech lze rovn
oekvat jednorzov nklady spojen se zzenm tohoto pipojen. Dodaten
nklady specifick povahy (pozen datovch nosi, pamti aj. mdi,
korespondenn i cestovn nklady apod.) mohou vznikat v souvislosti s
vedenm evidence treb ve zjednoduenm reimu.
U ostatnch (fyzickch a prvnickch) osob lze oekvat, e vsledkem
opaten pijatch v souvislosti se zkonem o evidenci treb me bt zven
spotebitelskch cen, kter povede ke vzniku souvisejcch dodatench
nklad na stran odbratel. Rovn je v tto souvislosti vhodn piklonit
se ke zven odpovdnosti subjekt veejnho prva za to, aby s vyuitelnmi
prostedky zskanmi dodatenm daovm inkasem bylo naloeno zpsobem, kter
bude v souladu s veejnm zjmem, mj. zejmna se zjmem takto zatench
daovch poplatnk.
-
- 28 -
Je na mst zmnit skutenost, e u nkterch subjekt se lze setkat i
se snahou nadhodnotit oekvan nklady nap. i s ohledem na povinnosti
plynouc podnikatelm z jinch dvod i pedpis, kter nesouvisej s
evidenc treb, vetn snahy upgradovat si vlastn vybaven a prezentovat
souvisejc nklady jako nklady vyvolan povinnost evidence treb danou
sttem.
7.1.4. Snen sazby DPH pro segment slueb v oblasti restaurac a
pohostinstv
V oblasti pohostinstv a restauranch slueb se pedpokld nejvy
relativn vskyt nepiznanch treb. Pi zaveden elektronick evidence
treb na tento segment ekonomiky by tak hypoteticky mohlo dojt k
nrstu cen minimln o DPH, co by zatilo bn spotebitele. Nrst cen by
zejmna v nkterch regionech mohl vyvolat zven mry nezamstnanosti,
pestoe v celonrodnm mtku takov vliv dky velikosti tohoto trnho
segmentu neoekvme. Na zklad ve uvedenho bude minimalizovn ppadn
negativn efekt. Na sluby restaurac a pohostinstv, kter nezahrnuj
prodej npoj s obsahem alkoholu, bude zavedena sazba ve vi 15 % msto
souasnch 21 %. Tato forma kompenzace bude mt negativn rozpotov
dopad na pjmy veejnch rozpot oproti stvajcmu stavu ve vi cca 0,5
mld. K. Vzhledem k pozitivnm rozpotovm dopadm, dopadm na
zamstnanost i efektu ochrany oban ped skokovm nrstem cen je tento
nklad velmi nzk a celkov pozitivn rozpotov dopady na pjmy z
realizace elektronick evidence treb ho vrazn pevyuj.
7.1.5. Sleva na dani z pjm Nklady na elektronickou evidenci treb
budou moci bt uplatnny v zkladu dan. V ppad fyzickch osob se uvauje
o zaveden speciln slevy, kter bude uplatovna u poplatnka evidujcho
trby. Ve slevy bude stanovena pauln stkou. Zaveden slevy by bylo
formou kompenzace za pozen nezbytnch elektronickch zazen pro nejmen
podnikatele (fyzick osoby), kte podle dostupnch analz v souasn dob
pokladn zazen jet nevyuvaj k bnmu vkonu sv ekonomick innosti v tak
velk me.
7.1.6. Zven zdann u poplatnk neodvdjcch dn dan Za situace zven
transparentnosti transaknch tok a doprovodnch informac oproti
souasnmu stavu lze pedpokldat, e pro daov subjekty bude demotivujc
pokouet se svou daovou povinnost za stlho rizika psoben dkazn sly
sprvce dan obchzet. V neprospch innosti daovch subjekt, kter se
budou i nadle pokouet obraz o sv daov povinnosti zkreslit, bude
psobit spolehliv informan tok zaloen navrenmi systmovmi opatenmi. Z
uvedench skutenost lze dovodit, e dsledkem psoben tchto faktor bude
vznik nklad v podob zven relnho zdann oproti souasnmu stavu u
poplatnk, kte svou daovou povinnost za souasn praxe obchzej. Pitom
mra tohoto zven bude odpovdat nrstu daovho inkasa zpsobenmu pijetm
navrench opaten. Zde je nezbytn podotknout, e tyto nklady jsou pro
finann dopad zaveden systmu evidence treb zcela irelevantn, nebo
nedochz ke zmn hmotnho prva (rozsahu a konstruknch prvk dan) a reln
zdann, tj. to, kter by mlo bt v souladu s daovmi pedpisy odvedeno,
se pro daov subjekt nemn. V tomto kontextu je vak teba zmnit, e
tento efekt obecn maj veker nstroje vedouc k zefektivnn vbru
dan.
-
- 29 -
7.2. Pnosy 7.2.1. Narovnn neoprvnn konkurenn vhody poplatnk
dn
neodvdjcch dan V souvislosti se zavedenm systmu evidence treb
lze oekvat pnos na stran poplatnk, kte za stvajc prvn pravy dn pln
sv daov povinnosti spovajc v relnm srovnn jejich postaven s
poplatnky, kte svou daovou povinnost zkracuj a tmto postupem zskvaj
neoprvnnou vhodu v podob uetench prostedk, kter mohou voln pout v
souboji s konkurenc. Celkovou vi uvedenho pnosu u vech poplatnk
plncch daov povinnosti lze vyslit soutem pnos jednotlivch poplatnk,
kter by bylo nutn urit s ohledem na individuln pomry u kadho dnho
daovho poplatnka.
7.2.2. Zven inkasa veejnch rozpot Se zavedenm systmu evidence
treb dojde k zajitn dosud bezprecedentn rovn pehledu sprvce dan o
skutenostech, kter jsou rozhodn pro sprvn vymen a stanoven dan, a
od nich se odvj vsledn ve odvedenho daovho inkasa. Pitom sprvci dan
bude poskytnut nejen zdroj informanch podnt, ale zrove zdroj
spolehlivch dkaznch prostedk rozhodnch pro efektivn veden daovch
zen. Sprvci dan tak budou ve zven me dostupn nejen informace
rozhodn pro uren ve stanoven dan, nbr t informace relevantn pi
rozhodovn o poruen daovch povinnost.
Jako hospodsk dopad pijet zkona o evidenci treb lze z uvedench
dvod oekvat zven vbru daovho inkasa v dech jednotlivch procent a
destek procent (nap. po zaveden obdobnho systmu v Chorvatsk
republice deklarovaly vybran skupiny daovch subjekt oproti minulm
zdaovacm obdobm o 50% vy objem zdanitelnch plnn). Hlavn oekvan pnos
krom obtn mitelnho narovnn trnho prosted spov ve vym daovm
inkasu.
DOPADY ZAVEDEN ELEKTRONICK EVIDENCE TREB dle sektoru
Pedpokldan nrst treb*
Pedpokldan nrst treb (v mld. K)
Maloobchod, krom motorovch vozidel 9,3 % 104,5 Stravovn a
pohostinstv 27,0 % 16,1
Zdroj: ADIS, vlastn propoty MF Poznmka: pedpokldan nrst treb byl
prozatm odvozen od chorvatskch zkuenost se zavedenm elektronick
evidence treb, kdy v sektoru maloobchodu vzrostly trby o 13,9 % a v
sektoru stravovn a pohostinstv o 40,5 %. Tyto hodnoty byly
pizpsobeny podmnkm esk republiky. Oekvan dopady na pjmy veejnch
rozpot Akruln celoron dopady EET v mld. K Da z pidan hodnoty 5,5 Da
z pjm prvnickch osob 2,0 Da z pjm fyzickch osob - z piznn 5,0
Celkem 12,5
-
- 30 -
Pi souasnm zastoupen pltc DPH v tchto dvou sektorech a pi
aplikaci prmrn sazby DPH za rok 2013 lze oekvat, e dodaten pjem na
DPH za sektor maloobchod, krom motorovch vozidel (NACE 47), by mohl
init cca 4,9 mld. K a za sektor stravovn a pohostinstv (NACE 56) by
dodaten pjem na DPH mohl init 0,8 mld. K. Celkov reln dosaiteln
dodaten pjem z DPH a dan z pjmu pouze za dva ve uveden sektory by
tak mohl bt cca 12,5 mld. K. 8. Zhodnocen dopadu navrhovanho een ve
vztahu k ochran soukrom a osobnch
daj Navrhovan prava nenaru ochranu soukrom a osobnch daj. Nvrh
zkona nezakld nov zpracovn osobnch daj; ze strany orgn Finann sprvy
nejsou de facto vyadovny dn daje, ke kterm Finann sprva nem pstup
ji nyn; mn se pouze zpsob sbru daj, data nebudou ze strany
poplatnka poskytovny ex-post jako v ppad daovho piznn, ale on-line
v relnm ase. Systm evidence treb je vnmn jako nov nstroj sprvy dan.
Z toho dvodu se pohybuje v procesnm reimu daovho du a pro ely
posouzen rozsahu vlivu na ochranu soukrom a osobnch daj vychz z 9
daovho du. Ustanoven 9 daovho du stanov oprvnn sprvce dan
shromaovat osobn a jin daje, jsou-li potebn pro sprvu dan a to jen
v rozsahu, kter je nezbytn pro dosaen cle sprvy dan. Toto ustanoven
je pro ely evidence treb pln aplikovateln. Vyjma daovho
identifikanho sla se jedn o daje, jejich prostednictvm je
charakterizovna podnikatelsk innost subjektu, nikoliv subjekt jako
takov. Lze konstatovat, e subjekt lze urit nebo povaovat za uriteln
pouze podle daovho informanho sla. Samotn daj o provozovn, pokladn,
poadovm sle tenky (navc ve vyjdeno formou selnho kdu) bez dalho
nevede k uritelnosti subjektu. Stejn tak dal daje, kter budou
zaslny nebo obsaeny na tence, tj. datum a as pijet trby/vystaven
tenky, celkov stka trby,bezpenostn kd poplatnka, podpisov kd
poplatnka, uren, v jakm reimu se trba eviduje. Pro plnost se jev
jako vhodn podotknout, e daje o provozovn i pokladn jsou zpravidla
i soust dokladu vystavenho na zklad dosti zkaznka dle zkona o
ochran spotebitele nebo ivnostenskho zkona, i ve vztahu k tto
povinnosti lze konstatovat, e se nejedn o daje, kter by byly
poskytovny nov, a u Finann sprv nebo zkaznkovi. Veker daje vyadovan
po subjektech se budou tkat oblasti souvisejc s vkonem podnikatelsk
innosti a budou chrnny daovou mlenlivost. Data budou zskvna
prostednictvm zabezpeenho kanlu a nsledn ukldna. Zskan data jsou
neveejn, data bude mt k dispozici pouze Finann sprva a doten
subjekt. daje budou uchovvny po dobu vymahatelnosti daov
povinnosti, ke kter se vztahuj. Pipravovan een bude tedy stt na
obdobnch principech a vysok me zabezpeen jako u stvajcch systm a
proces, vetn zabezpeen a nakldn s osobnmi daji. Nebezpe neoprvnnho
pstupu nebo zneuit osobnch daj je velmi mal. Ojedinl selhn me bt
zpsobeno lidskm prvkem, nicmn k databzi budou mt pstup pouze
specializovan pracovnci, kterch budou maximln destky. Riziko selhn
lidskho prvku nelze nikdy zcela eliminovat. Dal potenciln nebezpe
lze spatovat v napaden systmu evidence treb zven. Poadavek na
odpovdajc zabezpeen systmu je soust zadn budovanho systmu.
9. Zhodnocen korupnch rizik navrhovanho een (CIA) Obecn lze k
navrhovan prav ve vztahu ke vzniku korupnch rizik uvst nsledujc: a)
Pimenost
Pokud jde o rozsah psobnosti sprvnho orgnu, je rozhodujc jak
zkonn okruh psobnost jako takov, tak mra diskrece, kterou zkon pi
vkonu jednotlivch
-
- 31 -
psobnost sprvnmu orgnu umouje, resp. jakou mru diskrece zkon
pedpokld. Jakkoli normativn text zakotvujc uritou mru diskrece sm o
sob pedstavuje potenciln korupn riziko. Proto se pi pprav takovho
ustanoven vdy pomuje nutnost zaveden takov diskrece danho orgnu s
mrou zsahu do individuln sfry subjektu, o jeho prvech a
povinnostech by se v rmci tto diskrece rozhodovalo. Navren prvn
prava mn kompetence sprvnch orgn pouze zpsobem, kter zpesuje rozsah
kompetenc stvajcch, nebo stvajc kompetence ve stejnm nebo upravenm
rozsahu svuje jinmu sprvnmu orgnu, kter je schopen tyto kompetence
vykonvat efektivnji, anebo zavd kompetenci novou, a to pouze v
rozsahu nezbytnm pro pravu vztah, kter maj bt prvn pravou nov
regulovny, piem mra diskrece je vzhledem k vymezen povinnost (a u
zkonem nebo mezinrodn smlouvou) minimln.
b) Efektivita Z hlediska efektivity lze k pedloen prav
poznamenat, e ke kontrole a vynucovn splnn povinnost stanovench
zkonem bude pslun sprvce dan z pjm a orgny Celn sprvy esk
republiky. Tyto pslun orgny obvykle disponuj podklady pro vydn
danho rozhodnut, ale i potebnmi odbornmi znalostmi, m je zaruena
efektivn implementace dan regulace i jej efektivn kontrola, ppadn
vynucovn. Nstroje kontroly a vynucovn jsou upraveny jako obecn
instituty daovho du. Pitom pi zajitn efektivity pravy uitm
kontrolnch a vynucovacch nstroj se uplatn eln nezbytn mra diskrece
pslunch orgn souvisejc s prvn kvalifikac zjitnch faktickch poznatk
a ppadnou volbou v danm ppad nejefektivnjho postupu z hlediska
uloen dodatench povinnost sankn povahy, kter zajist individualizaci
aplikace sankn normy pi zohlednn okolnosti konkrtnho ppadu a jeho v
praxi ovenm vsledkem bude vy naplnn represivn a vchovn funkce
pijatch vynucovacch opaten.
c) Odpovdnost Zvolen prvn prava vdy jasn reflektuje poadavek l.
79 odst. 1 stavy, podle nho mus bt psobnost sprvnho orgnu stanovena
zkonem. Odpovdnou osobou na stran sprvce dan, resp. jinho sprvnho
orgnu je v daovm zen vdy edn osoba. Uren konkrtn edn osoby je
provdno na zklad vnitnch pedpis, resp. organizanho uspodn konkrtnho
sprvnho orgnu, piem popis sv organizan struktury je sprvn orgn
povinen zveejnit na zklad zkona . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k
informacm, ve znn pozdjch pedpis. Totonost konkrtn edn osoby je
pitom seznateln zkonem pedvdanm postupem (srov. 12 odst. 4 daovho
du); edn osoba je povinna se pi vkonu psobnosti sprvnho orgnu
prokazovat pslunm sluebnm prkazem.
d) Opravn prostedky Z hlediska opravnch prostedk existuje monost
inn obrany proti nesprvnmu postupu sprvce dan v prvn ad v podob
dnho opravnho prostedku, kterm je odvoln, resp. rozklad (srov. 109
a nsl. daovho du). V souladu s 102 odst. 1 psm. f) daovho du m
sprvce dan povinnost v rozhodnut uvst pouen, zda je mon proti
rozhodnut podat odvoln, v jak lht je tak mono uinit, u kterho
sprvce dan se odvoln podv, spolu s upozornnm na ppadn vylouen
odkladnho inku. Nepln, nesprvn nebo chybjc pouen je spojeno s
dsledky pro bono danho subjektu uvedenmi v 110 odst. 1 daovho du.
Existuje tak monost uit mimodnch opravnch prostedk dle daovho du
(srov. 117
-
- 32 -
a nsl. daovho du). Vedle opravnch prostedk daov d pipout rovn
jin prostedky ochrany, ktermi je teba rozumt: nmitku (srov. 159
daovho du), stnost (srov. 261 daovho du), podnt na neinnost (srov.
38 daovho du).
e) Kontroln mechanismy Z hlediska systmu kontrolnch mechanism je
nutno uvst, e oblast daovho prva se pohybuje v procesnm reimu
daovho du, jen obsahuje pravu kontroly a pezkumu pijatch rozhodnut,
a to primrn formou opravnch prostedk. Proti rozhodnutm je mono
podat odvoln anebo v uritch ppadech ut mimodnch opravnch prostedk i
jinch prostedk ochrany (viz pedchoz bod). Vedle toho lze vyut rovn
dozor prostedky, m je zaruena dostaten kontrola sprvnosti a
zkonnosti vech rozhodnut vydvanch v reimu daovho du. Soustavy orgn
vykonvajcch sprvu dan, resp. dal doten psobnosti souasn disponuj
internm systmem kontroly v rmci hierarchie nadzenosti a podzenosti
vetn navazujcho systmu personln odpovdnosti. V ppad vydn nezkonnho
rozhodnut i nesprvnho ednho postupu je s odpovdnost konkrtn edn
osoby spojena eventuln povinnost regresn nhrady kody, za n v
dsledku nezkonnho rozhodnut nebo nesprvnho ednho postupu odpovd
stt.
Z hlediska transparence a otevenosti dat lze konstatovat, e
navrhovan prava nem vliv na dostupnost informac dle zkona .
106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm, ve znn pozdjch pedpis.
Pi sprv dan se uplatuje zsada neveejnosti. Informace o pomrech
daovch subjekt jsou tak chrnny povinnost mlenlivosti pod hrozbou
pokuty do ve 500 000 K a nemohou bt zpstupnny veejnosti. Pokud
dochz k zaveden novch kompetenc orgn veejn sprvy, jsou potenciln
korupn rizika, je nejsou popsna ve, zohlednna ve zvltn sti dvodov
zprvy.
-
- 33 -
II. Zvltn st 1 vodn ustanoven
K 1: Vymezuje se obecn pedmt zkona o evidenci treb odkazujc na
prva a povinnosti,
kter vznikaj v souvislosti s naplovnm obsahu pedpisu, tedy
existenc, uskuteovnm a ochranou evidence treb, vetn vybranch postup
s n souvisejcch.
Pitom je nutn zdraznit, e zkon je postaven jako rozen nstroj
sprvy dan. Z tohoto pohledu se el zkona tk sprvy dan ve smyslu 1
odst. 1 zkona . 280/2009 Sb., daovho du, ve znn pozdjch pedpis.
Tato skutenost je v zkonnm textu zdraznna uitm odpovdajc
terminologie, zejmna pojm poplatnk a sprvce dan. K 2:
Upravuj se zkladn podmnky sprvy evidence treb.
Odstavec 1 vymezuje, e psobnost a vkon odpovdajcch pravomoc
spojench s evidenc treb, jsou sveny orgnm Finann sprvy esk
republiky, ktermi jsou v prvnm stupni finann ady. V dalm textu
zkona se pro oznaen tchto orgn pouv toliko oznaen sprvce dan, a to
s ohledem na subsidiaritu pouit daovho du (viz 33), ze kter plyne,
e tam, kde orgn postupuje podle daovho du, m postaven sprvce
dan.
Odstavec 2 vymezuje, e k provovn plnn povinnost podle tohoto
zkona jsou vedle sprvce dan pslun tak orgny Celn sprvy. Provovnm
plnn povinnost se rozum faktick kony spojen se sledovnm skutenho
stavu a jeho porovnvnm se stavem doucm a udlen sankc za sprvn
delikty a pestupky podle tohoto zkona. Tato formulace byla pevzata
z formulace, kter je ji v prvnm du uita napklad v 58 odst. 1 a 3
zkona . 307/2013 Sb., o povinnm znaen lihu.
Dvodem je rozen efektivity kontroly svenm kontroln pravomoci
orgnm, kter maj vedle orgn Finann sprvy v tto oblasti praktick
zkuenosti a disponuj blzkm okruhem psobnosti. Vzjemn koordinace a
postupy jsou zleitost konkrtn dohody tchto dvou orgn. Zkon tedy
nepresumuje, jak pesn by mla tato spoluprce vypadat, nicmn stoj za
zmnku, e tyto orgny ji v dnen dob v ad agend zce spolupracuj, a to
t bez explicitn podrobn zkonn pravy vzjemnch vztah.
Vedle uveden psobnosti je do gesce orgn Celn sprvy sveno t
projednvn sprvnch delikt na zklad pravomoci sven podle 30.
Vzhledem k tomu, e orgny Celn sprvy vykonvaj tuto psobnost vedle
orgnu Finann sprvy, je dle v textu zkona pouvn pro oblasti spolen
psobnosti svodn pojem orgn pslun k provovn povinnost podle tohoto
zkona (napklad 31).
2 Evidence treb
2.1 Subjekt a pedmt evidence treb K 3:
Odstavec 1 stanov, e subjektem, k nmu se vztahuj povinnosti
podle evidence treb, je poplatnk dan z pjm fyzickch osob a poplatnk
dan z pjm prvnickch osob.
-
- 34 -
Ustanoven se ve na stvajc zkon . 586/1992 Sb., o danch z pjm, ve
znn pozdjch pedpis. Podle 2 odst. 1 zkona o danch z pjm jsou
poplatnky dan z pjm fyzickch osob fyzick osoby. V tomto kontextu je
vak teba upozornit na ustanoven 239a daovho du, kter fakticky
posouv znik poplatnka - fyzick osoby z okamiku faktick smrti do
okamiku tzv. smrti daov, kter nastv a v okamiku rozhodnut soudu o
ddictv. Dvod pro aplikaci tohoto pstupu je naplnn elu evidence
treb, kterm je sledovn treb pro daov ely. Je tak logick, aby se v
ppad mrt poplatnka postupovalo analogicky, jako se postupuje u dan
z pjm.
Ustanoven 17 odst. 1 zkona o danch z pjm stanov, e poplatnkem
dan z pjm prvnickch osob je prvnick osoba, organizan sloka sttu,
podlov fond podle zkona upravujcho investin spolenosti a investin
fondy, podfond akciov spolenosti s promnnm zkladnm kapitlem podle
zkona upravujcho investin spolenosti a investin fondy, fond penzijn
spolenosti, kterm se pro ely tohoto zkona rozum fond obhospodaovan
penzijn spolenost podle zkona upravujcho dchodov spoen a podle
zkona upravujcho doplkov penzijn spoen, svensk fond podle zkona .
89/2012 Sb., obanskho zkonku, a jednotka, kter je podle prvnho du
sttu, podle kterho je zaloena nebo zzena, poplatnkem.
Jednn pi evidenci treb u tch poplatnk, kte nejsou prvnickou
osobou, se d stejnmi principy jako u dan z pjm i jinch dan, kter za
poplatnka oznauj jinou jednotku ne je osoba, tj. pedevm se tedy
uplatn ustanoven 24 odst. 6 daovho du.
V textu zkona se dle pouv pouze slova poplatnk, tj. nikoliv ji
pln nzev poplatnk dan z pjm. Kontext, e se nejedn o jinho
poplatnka, je dovoditeln prv na zklad ustanoven 3, kter vslovn
deklaruje, e pedmt se dotk pouze poplatnk dan z pjm. Nadto zkon s
jinm poplatnkem ne poplatnkem dan z pjm nepracuje, tj. snaha o zmnu
v jednotlivch ustanovench by byla spe snahou o vytren danho
ustanoven z kontextu zkona jako celku. Vjimku z tohoto pravidla tvo
situace, kdy urit norma tohoto zkona m bt aplikovna pouze na nap.
poplatnky dan z pjm fyzickch osob. Zde se pak pouv plnho
oznaen.
Odstavec 2 stav najisto, e pedmtem evidence jsou a podle zkona o
evidenci treb evidovny budou pouze evidovan trby uskuteovan
poplatnky dan z pjm.
K vymezen evidovan trby v 4 pak dochz na zklad naplnn podmnek
tvocch dva znaky evidovan trby - formln (uveden v 5) a materiln
(uveden v 6). Pouze pi naplnn podmnek obou znak je posuzovan
transakce povaovan za evidovanou transakci.
Na transakce, kter nejsou pro ely zkona o evidenci treb povaovny
za evidovan trby, se povinnost evidence nevztahuje, a to bez ohledu
na to, zda v souvislosti s nimi vznik pedmt dan, i nikoliv. 2.2
Evidovan trba
K 4: Stanovuje se evidovan trba, na ni se uplatn evidence
treb.
V odstavci 1 se stanovuje zkladn definice evidovan trby. Aby
urit platba byla shledna jako evidovan trba, mus bt kumulativn
naplnn formln znak uveden v 5 a materiln znak evidovan trby, kterm
je zaloen rozhodnho pjmu. Rozhodn pjem je definovn v 6. Evidovanou
trbou je tak cel platba, kter takov rozhodn pjem zaloila.
Tato obecn definice je korigovna dalmi ustanovenmi, napklad
odstavcem 2, kter ji roziuje nebo 12, kter ji naopak zuuje.
-
- 35 -
Odstavec 2 e problematiku rznch typ elektronickch penenek,
ipovch karet a obdobnch institut, v rmci kterch dochz nejdve k
jejich nabit a nsledn k erpn kreditu, kter byl takto nabit. Zmrem
je, aby evidenci treb podlhaly ob tyto transakce. Vzhledem k tomu,
e pjem ve smyslu zkona o danch z pjm me dle povahy transakce nastat
jak v ppad nabjen danho kreditu, tak i v ppad jeho erpn, je nutn
stanovit explicitn, e za evidovanou trbu se povauj ob tyto situace,
tj. v psm. a) je obsaeno nabit a v psm. b) erpn nabitho kreditu. K
5:
Upravuje se formln znak definice evidovan trby, na ni se uplatn
postup evidence treb tedy formy platby, kter podlhaj evidenci
treb.
Pro ely evidence treb je za evidovanou trbu povaovna pouze ta
platba, kter je uskutenna ve stanoven form. Forma uskutenn platby,
v souvislosti s n vznik daov povinnost, je tak zsadnm kritriem pro
identifikaci transakce podlhajc reimu evidence treb.
elem je vzthnout povinnost evidence na vymezen zpsoby provdn
plateb, kter se vy