-
MĚSTO KOUŘIMMĚSTO KOUŘIMMĚSTO KOUŘIMMĚSTO KOUŘIM
ČERVENECČERVENECČERVENECČERVENEC 2013/2013/2013/2013/2222
22.7.201322.7.201322.7.201322.7.2013
do každé domácnosti…
www.kourim-radnice.cz
POVODŇOVÉ MAPY
STATISTICKÁ DATA
HISTORIE Povodní v Čechách
-
2
• Povodeň v Čechách 1876 - jaro, Labe • Povodeň na Vltavě 1890 -
září, Vltava, byl pobo-
řen Karlův most, průtok Vltavy v Praze 4000 m³/s
• Povodeň na Vltavě 1893 – Vltava • Povodeň 1897 - „Krkonošská
apokalypsa 1897“ Krkonoše - V roce 1997 uplynulo 100 let od
největší živelné kata-strofy, která postihla Krkonoše. Povodeň,
která zasáhla dvě třetiny Čech, část Moravy a Slezska, část
Rakouska a Německa, přinesla do českých nejvyšších hor obrazy
apokalyptické zkázy. Katastrofu způsobily dlouhotrvající
čtrnáctidenní deště, po nichž následovala ve dnech 28. až 30.
července 1897 průtrž mračen. Z vrcholků hor uná-šely bystřiny
obrovské balvany, suť, písek, rozbahněnou půdu a kmeny stromů,
které se kupily na dně údolí, dostávaly se do hlav-ních toků a
zvyšovaly jejich bořivou sílu. Všechny krkonošské vodní toky se
zvedaly a dílo zkázy bylo na světě. Průtrž mračen svým středem
zasáhla Obří důl, kde spadlo během osudných dnů 342 mm srážek, což
je celá pětina ročního srážkového průměru. Husté proudy deště,
které se na Krkonoše řítily z oblohy, dosáhly vrcholu 29. července
po osmé hodině večer. Snesla se temná noc a zvláště obě krkonošské
hlavní řeky Labe a Úpa se přeměnily v ob-rovské vodní proudy
strhávající a ničící vše, co jim stálo v cestě. Vodní živel
poškodil všechny krkonošské obce a připravil o život 102 lidí.
Seznam povodní
v českých zemích Tento seznam obsahuje chronologicky seřazené
významnější historicky doložené povodně, které zasáhly území Čech,
Moravy nebo Českého Slezska. 13. století • 1272 - Praha - Juditin
most - jehož mecenáškou byla
Judita Durynská (1135-po1174), choť krále Vladislava II. (cca
1110-1174) - poškodila velká voda.
14. století • 1342 - Praha - Juditin most nápor ledu definitivně
zničil. 15. století • 1432 - Praha - Karlův most velká voda zbořila
pět pilířů.
Oprava trvala 71 let. 18. století • 1768 - Písek - při povodni
se zřítila levobřežní brána
Kamenného mostu. Pravobřežní brána byla stržena z důvodu
komunikační v roce 1825.
• 1774 - Labe • Povodeň v 1784 - 28. února průtok Vltavy v Praze
4500
m³/s • 1799 - Labe 19. století • 1815 - Labe • 1824 - Vltava •
1830 - Vltava • Povodeň v Čechách 1845 - březen, odhadovaný
průtok
Vltavy v Praze 4500 m³/s • Povodeň v Čechách 1862 - březen, Labe
• Povodeň v Čechách 1872 - květen, zasažena hlavně
Berounka a Vltava, na Berounsku zahynulo několik desítek lidí,
některé vesnice byly úplně zničeny, voda se na berounském náměstí
zastavila ve výšce dvou metrů. Průtok vody ve Vltavě 3300 m³/s.
-
3
VÍT ĚZSLAV KREMLÍK: Po půl století se do Prahy vrátily
povodně
5. 6. 2013 Po nezvyklém půl století povodňového klidu Češi
povod-ním odvykli. Zapomněli na ně. Návrat k nepříjemnému normálu
je ale tady. Podle zpráv povodeň v Praze v červnu 2013 kulminovala
na průtoku okolo 3200 m3/s. Povodně takové velikosti jsou
ne-příjemné, ale bohužel v dějinách zcela běžné. I za poslední dvě
století hranici 3000 m3/s překročilo v Praze 7 povodní. Viz
zpravodaj ministerstva životního prostředí z října 2002 (ročník
XII, č. 10). Jak je ale možné, že povodně jdou tak rychle za sebou?
Praha utrpěla rekordní záplavy v roce 2002 a už je to tu zase. Je
to normální? Podle historických údajů bohužel ano. Povodně 1862 a
1872 také od sebe nebyly časově moc daleko a také měly průtok přes
3000 m3/s.
Lidé jsou tolika povodněmi překvapeni spíše proto, že mají
krátkou paměť. V článku „Časová a prostorová proměnlivost povodní a
extrémních srážek na území Čech“ autoři Kyselý a kol. píší:
„Extrémní povodeň v Čechách v roce 2002 nastala po období
povodňového klidu trvajícího bezmála půlstoletí, kdy četnost
především zimních povodní byla velmi malá; od roku 1941 (až do roku
2002) se na Vltavě v Praze vyskytla nejvýše 10letá voda (povodeň v
roce 1954 by bez vlivu vltav-ské kaskády byla 20letá), po roce 1954
nejvýše 5letá.“
20. století • Povodeň na Vltavě 1929 (Ledy)
• Povodeň na Vltavě 1940 - 15. březen, Vltava, průtok 3245
m³/s
• Povodeň na Vltavě 1954 - Vltava • Povodeň na Moravě 1970 -
jižní Morava, 35 mrtvých • Povodeň v Čechách 1985 - Čechy a Morava
• Povodeň v Čechách 1987 - Čechy • Povodeň na Moravě a Odře 1997 -
Morava, Slezsko (50 mrtvých) • Povodeň ve Východních Čechách 1998 -
23. července Královéhradecký kraj (6 obětí) 21. století • Povodeň v
Čechách 2002 - srpen, Vltava a Labe, největší změřené povodně v
Čechách - průtok Vltavy v Praze 5300 m³/s (17 mrtvých) • Povodeň v
Čechách 2006 - různé řeky (7 obětí) • Povodeň v Čechách 2009 -
červen a červenec, přede-vším Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský a
Jihočeský kraj (13 mrtvých) • Povodně ve střední Evropě v květnu
2010 - květen , především Moravskoslezský, Olomoucký (Troubky),
Zlínský a Jihočeský kraj (1 mrtvý) • Povodně ve střední Evropě v
srpnu 2010 - hlavně Liberecký kraj (5 mrtvých) • Povodeň v Čechách
2013 – zasažena celá povodí toků Labe a Vltavy - průtok Vltavy v
Praze 3210 m³/s (7 mrtvých k 3. 6. 2013)
-
4
3. 4. 2006
Jak se krotí povodně v Čechách Ladislav Žák Pocházím z Desné v
Jizerských horách a můj tatínek tam byl dlouhá léta kronikářem.
Letos uplyne 90 let od protržení pře-hrady na Bílé Desné a tatínek
se spolupodílí na zajímavé pu-blikaci k tomuto výročí. Knihu k 80.
výročí napsal sám, ale o deset později už táta řekl, že jeden neumí
všechno, a píše ji autorský kolektiv. Pomáhám tatínkovi a tak mám
také mož-nost leccos slyšet a číst. Když kolem začala stoupat voda,
tak jsem si připomněl pár pasáží z této knihy, které jsou věnovány
povodním, které předcházely nejen stavbě přehrad v Jizer-ských
horách, ale i řadě dalších opatření. V průběhu druhé poloviny 19.
století bylo zaznamenáno cel-kem 7 větších povodní a to v letech
1850, 1858, 1860, 1875, 1888, 1890 a 1897. Ta poslední byla dle
pamětníků nejničivěj-ší. Škody způsobené povodní v roce 1897 činily
v povodí obou Desných, tedy Černé a Bílé, a Kamenice jen v
tanvaldském soudním okrese podle úředního sdělení vyšším instancím
1,1 miliónu zlatých korun a na jabloneckém soudním okrese 460 tisíc
zlatých korun a na semilském okrese 600 tisíc korun. Celkem činily
škody způsobené jmenovanými řekami 2,160 miliónu zlatých korun.
Mnohem větší škody v tomto roce způsobila rozvodněná Jizera. Jen na
majetku firmy Josef Rie-del v Kořenově se škody odhadovaly na 1,38
miliónu zlatých korun celkové škody v povodí řeky Jizery činily v
roce 1897 2,9 mil. zlatých korun. A zlatá koruna, ta měla tenkrát
takovou sílu, že by z ní na Euro přešel jenom úplný magor. Tyto
obrovské škody, vzniklé při povodni, vyburcovaly nej-vyšší zemské
činitele, kteří se v čele se zemským místodržite-lem přijeli osobně
na místě přesvědčit o skutečném rozsahu škod způsobených dosud
neregulovatelnými řekami. Místodr-žitele Franze hraběte Coudenhove
doprovázeli kromě praž-ských úředníků rovněž okresní hejtman z
Jablonce a Tanval-du, starostové a podnikatelé z postižených měst
obcí. Velkoprůmyslník Wilhelm Riedel upozornil místodržitele na
nebezpečí spočívající v nedostatečné péči o lesy položené ve
vyšších polohách, patřících Rohanům, Clam-Gallasům a Des Foursům.
Místodržící přislíbil prošetření toho upozornění a přijetí účinných
opatření, která by zabránila vzniku opakova-ných povodní.
Místodržitel ustanovil komisi vedenou tajným státním radou
Phillipem, ta se dostavila 30. srpna 1897 s úko-lem prošetřit možné
příčiny vzniku povodní. Komise po krát-kém pobytu od-cestovala,
aniž by sdělila nějaké závěry. Na základě intervencí na
ministerstvu zemědělství byla zřízena další komise, která po
prošetření příčin povodní vydala 24. 9. 1902 výnos, ze kterého
vyplývala majitelům lesů, uživatelům vodních děl a obcím povinnost
předcházet škodám z povodní. Hlavní příčiny podle komise spočívají
v nadměrné akumulaci vody v lesní půdě, nedostatečné péči o
vodohospodářské po-měry, stavební a podnikatelské činnosti v povodí
toků. Tato komise navrhla výbor složený z podnikatelů, ze kterého
později pocházeli zakladatelé budoucích vodních družstev.
Povodně nám daly pár desítek let odpočinutí, ale při svém
comebacku se vracejí na změněnou scénu. Je více
dláždě-ných/zpevněných povrchů. Kde před sto lety byla tráva, tam
je dnes beton, asfalt a střechy domů. Voda se nemůže vsák-nout tam,
kde spadla, a míří do kanalizace a do řek. I v preindustriální éře
četnost a intenzita povodní kolísala z generace na generaci. Zdeněk
Vašků v článku „Naše malé pluviály“ (Vesmír 76, 512, 1997/9)
upozornil, že období s výraznějšími povodněmi se vrací pravidelně
každých pár staletí. Například v malém pluviálu III. podle
ukazatele „Bra-dáč“ na Karlově mostě byly na Vltavě povodně o
intenzitě cca 3000 m3/s každých pár roků: 1566, 1568, 1570, 1582,
1587, 1598 atd. Tehdy ovšem nehrozilo zaplavení metra, z nábřeží
nebylo nutno odtahovat automobily a neexistovala ZOO. Tehdy také
nikoho nenapadlo obviňovat oxid uhličitý. ZDROJ:
http://www.pravybreh.cz/2013/06/05/vitezslav-kremlik-po-pul-stoleti-se-do-prahy-vratily-povodne/
Zprávy z minulosti
o záplavách na Výrovce: Oblast na horním, středním i dolním toku
trpěla v minulosti častými záplavami. Ve starých letopisech a
kronikách se dočteme o velkých záplavách v letech 1431, 1594, 1598,
1702, 1734. Všechny předčila nebý-vale velká povodeň dne 16. Srpna
1598. Tehdy v důsledku několikadenních prudkých lijáků v Uhlířských
Janovicích a okolí, voda rychle naplnila jak hlavní tok, tak i
všechny jeho menší přítoky. Vylila se z břehů a divoce se hnala z
posázavských kopců. Pro-trhla hráz několika rybníků včetně hráze
rybníka Straší-ka. Po cestě zaplavovala louky, pole. Odnesla obilí
i ornou půdu a zaplavila vše bahnem. V sadech vytrhala stromy i s
kořeny a v zahradách udusala zem jako mlat. Dravá voda měla tak
obrovskou sílu, že brala vše, co jí stálo v cestě. Přihnala se do
města Kouřimi, strhala mos-ty, smetla některá obytná stavení i s
hospodářskými bu-dovami, sladovny, mlýny i s lidmi. Voda zaplavila
celé Kolínské předměstí, sahala až ke Kolínské bráně a po-demlela i
část hradeb.
Jindřiška Konůpková Pokud máte jakékoli další informace (zejména
z 19. a 20. století) - fotky, zápisky ale i vyprávění, prosím,
podělte se s námi Informace můžete přinést osobně na radnici nebo
poslat na email [email protected].
-
5
Mimochodem - po protržení přehrady na Bílé Desné se jeden z
odpovědných zastřelil. O mnoho let později se ukázalo, že byl
nevinný. On ale cítil zodpovědnost a nebyl schopen žít dál s
pocitem viny. Myslím, že můžeme být klidní, teď k tomu nedojde.
Protože pocit od-povědnosti je těm dnešním odpovědným cizí, asi
jako rybám blechy. zdroj: http://blisty.cz
Povodňové mapy na webu ČAP Jak se již stalo téměř pravidlem, je
letní období zároveň obdo-bím povodní a záplav. Rádi bychom vám
představili mapovou službu České asociace pojišťoven, která má za
cíl zprostřed-kovat “povodňové mapy” veřejnosti. Tyto mapy ukazují
prav-děpodobnost výskytu povodní na území ČR. Můžeme ji vyu-žívat
například při koupi domu, při sjednávání pojištění atd. Povodňové
mapy využívají pojišťovny při vyhodnocení rizika povodně v dané
lokalitě a míru tohoto rizika pak promítají do stanovení
pojistného. Pokud se nemovitost nachází v 1. rizi-kové zóně (viz
dále), nehrozí zde nebezpečí povodně a nemo-vitost je proti tomuto
riziku pojistitelná bez problémů. V zó-nách 2 a 3 již jde o území,
které je ohroženo možnou povodní, a sazby pojištění mohou být
navýšeny o rizikový příplatek. Ten může být různý u pojištění
nemovitosti i u pojištění do-mácnosti a liší se i v nabídce
jednotlivých pojišťoven. Objekty ve 4. rizikové zóně jsou zpravidla
nepojistitelné proti nebez-pečí povodně, na ostatní rizika se tato
výluka nevztahuje. Uživateli stačí kliknout do mapy, nebo zadat
adresu a během několika málo okamžiků mu na email dojde pdf,
obsahující informaci, ve které povodňové zóně se toto místo
nachází. Dříve byla tato služba zpoplatněna pomocí SMS za 60 Kč,
dnes už je ale možné ji využívat zcela zdarma. Jak mapy na webu
vypadají, můžete vidět na následujících obrázcích. Celkem jsou
definovány 4 povodňové zóny podle nebezpečí výskytu povodní: Zóna 1
– Zóna se zanedbatelným nebezpečím výskytu záplav Zóna 2 – Zóna s
nízkým nebezpečím výskytu záplav (odpoví-dá zejména území tzv.
maximálního rozlivu) Zóna 3 – Zóna se středním nebezpečím výskytu
záplav (odpo-vídá zejména území tzv. 50 leté vody) Zóna 4 – Zóna s
vysokým nebezpečím vzniku záplav (odpoví-dá zejména území tzv. 20
leté vody) Analýzy byly provedeny pro všechna povodí větší než 20
km2. Každá riziková zóna odděluje prostor se stejnou každo-roční
pravděpodobností zaplavení. Rizikové zóny 1 a 2 jsou oblasti, které
jsou zaplaveny až v důsledku povodní s dosaže-nou vysokou hladinou
vody, takže není nutné při výpočtech uvažovat vlivy lokálních
terénních detailů. Ty nejsou obsaže-ny v DMT a jedná se například o
místní nebo mobilní protipo-vodňové zábrany.
Tato družstva měla za cíl realizaci řešení a později přijetí
dalších opatření, která vyústila ve stavbu jizer-skohorských
přehrad. Možná nám to všem připomíná osoby a instituce, které se
předvádějí v tom politickém spektáklu kolem povodní v po-slední
dekádě i dnes. S tím rozdílem, že u nás se kromě řešení škod nic
nedělá proto, aby k povodním nedocházelo nebo alespoň, aby nebyly
tak ničivé. Vrcholem přitroublosti je názor, že by komunální
politici neměli mluvit vodohospodá-řům do jejich práce. Zazněl
několikrát z různých úst a je ka-binetní ukázkou toho, jak si
někteří čeští vyvolení představují příčinu vzniku povodní a jejich
řešení. Myslí si totiž, že jde především o způsob toho, jak umožnit
vodě odtok a popřípadě, kdyby ji bylo moc, jak ji udržet v nějaké
přehradě za miliardy z veřejných peněz. A koryta, teď myslím koryta
řek, ne ta politická, a nádrže mají na starost vodohospodáři. A
šmytec. Ale to podstatné je mimo ně. To je zbytek české krajiny,
která má mít schopnost vodu zadržet a uchovávat, prostě vsáknout.
Je odpovědností každého vlastní-ka i správce na to dbát. To, oč se
starají povodí, je jenom skutečný zlomek objemu vody v naší
krajině. Slavná Vltav-ská kaskáda není schopna udržet ani polovinu
vody, kterou mohou udržet jihočeské rybníky, a ani dohromady
nestačí na situace, které reálně nastávají. Vzpomněl jsem si na
všechna opatření, která přijala minister-ská komise před sto lety.
Bylo to kromě omezení výstavby v záplavových oblastech, především
opatření ke zvýšení schop-nosti krajiny zadržovat vodu. Hlavně šlo
o lesy a jejich struk-turu. Už tenkrát se vědělo, že obnova
vykáceného jizerského lesa monokulturami není to pravé ořechové.
Rovněž úbytek velkých smrků prý škodí. Říká se, že velký smrk udrží
v jeh-ličí až tři kubíky vody. Ale když foukne a on je sám, tak
voda spadne a ještě ho to vyvrátí. Těch opatření bylo skutečně
hodně a teprve na konci se jako pojistka a zároveň pro potře-by
rozvoje průmyslu a později i zásobování pitnou vodou začaly budovat
přehrady. Ale i ty přehrady existovaly vlastně proto, aby možné
ulevit obrovsky efektivní houbě, kterou představují lesy a jejich
půdní podloží, speciálně v Jizerských horách, a nedopustit její
dlouhodobé nasycení. My jsme schopni, namísto tisíce drobných
náprav minulých chyb, argumentovat tím, že nemůžeme nic dělat,
protože se lidé nechtějí nechat zatopit kvůli nějaké přehradě. A
házíme to na zelené. Každý soudný člověk, který byl tuhle zimu v
přírodě, musel vědět, co na jaře přijde. A po březnových mra-zech
prostě skokové oteplení přijít muselo. Vzpomínám si na řadu
drobných místních projektů, které se objevily po roce 2002 a
hrozných povodních. Neudělalo se prakticky nic. Opravily se domy a
jak říká básník... život se vrátil do starých kolejí..., jenže ty
už jsou zase pod vodou. Angličané říkají, že není třeba plakat nad
rozlitým mlékem. Myslím, že není třeba plakat ani nad rozlitou
vodou. Měli bychom plakat sami nad sebou, že se necháváme topit
jako koťata jenom proto, že ti, kterým jsme dali svoji důvěru, se
nemohou dohodnout a když chceme něco udělat sami, tak nám hrozí
zákonem, že nám do toho nic není.
-
6
Na obrázcích jsou náhledy na analýzy nad digitálním modelem
terénu.
Pro zjištění rizikové zóny třeba v oblasti vašeho bydliště je
nutné nejdříve souhlasit s licenčními podmínkami. Dále máte dvě
možnosti. Buď výběr bodu přímo v mapě, nebo pomocí zadání adresy.
Mapa zobrazuje rizikové zóny až od měřítka 1:96 000. Detail
rizikové zóny kolem hledaného bodu se zob-razí až v pdf reportu,
který bude odeslán na email. Společnost Intermap Technologies nyní
pracuje na nové verzi povodňových map, která bude využívat aktuální
digitální model terénu a umožní vedle modelování povodní rovněž
modelování záplav způsobených přívalovými dešti. Už teď je ale
povodňová mapa velmi užitečná. Sami si ji mů-žete vyzkoušet na této
adrese: https://riskportal.intermap.cz/
I v oblasti s velmi nízkým rizikem zaplavení, ale mohou povodně
nastat, a to v případě lokálního přívalo-vého deště, či extrémně
vysoké hladiny malého vodního toku, který nebyl díky své velikosti
do výpočtu zahrnut. Jedná se o takzvané bleskové povodně. Třetí
povodňová zóna zohledňuje místní působení reliéfu, jako jsou
dálniční či železniční náspy, které v DMT nejsou obsaženy.
Pro výpočet třetí a čtvrté povodňové zóny byl využit digitální
model terénu a statistický přístup Swiss Re (geomorfologická
regrese). Základním předpokladem pro kalkulaci povodňo-vých zón je
to, že přirozeně tekoucí řeky tvarují svá koryta a záplavová území
podle reálných parametrů a následný odhad rozsahu povodní je
závislý na tvaru topografie. Jak uvedla paní Jana Rulíková ze
společnosti Intermap Tech-nologies, k vytvoření modelu Rizikových
zón záplav 2002, resp. 2005, byl použit digitální model terénu
firmy MultiMe-dia Computer „Digital Elevation Model s rozlišením
10m na pixel (DEM 10)“. Rizikové zóny 2011 se modelují na
digi-tálním modelu terénu „NEXTMap® Europe“, který má rozli-šení 5
m na pixel a jehož vlastníkem je Intermap Technolo-gies Inc.
Detaily o metodice výpočtu rizikových zón si může-te přečíst
zde.
-
7
Výstup ze systému riskportal.intermap.cz
(odpovídá zejména území tzv. maximálního rozlivu)
(odpovídá zejména území tzv. 50 leté vody)
(odpovídá zejména území tzv. 20 leté vody)
Evidenční list Hlásného profilu č. 60 - Výrovka
Aktuální data naleznete na www.chmi.cz v sekci Hydrologie
Co je stoletá voda? Pojem stoletá voda je dost známý, ale
málokdo ví, co vlastně znamená. Stoletá voda nebývá jednou za 100
let. Je to taková povo-deň, o které předpokládáme, že se za 1 000
let vyskytne jen přibližně desetkrát. Nebo za 10 000 let stokrát.
Nikdo ale neví, kdy přesně to bude. Nemůžeme si tedy po takové
povodni říci, že máme na sto let klid. Zkušenost nám v případě
velkých povodní potvrzuje známé přísloví „neštěstí nechodí nikdy
samo“. Povodně se skutečně často vyskytují několikrát za sebou.
Q1: maximální průměrný roční průtok Q5:maximální průměrný
pětiletý průtok Q10: maximální průměrný desetiletý průtok Q50:
maximální průměrný padesátiletý průtok Q100: maximální průměr-ný
stoletý průtok
-
8
Detaily stanice Plaňany (28. 5. – 4. 6. 2013)
Hranice ohrožení 20,2 m3/s
Vzhledem k tomu, že voda šla v tuto dobu přes most, neexistují
přesná data o průtoku vody a také nelze věřit stavu hladiny v
cm.
Dle informací z portálu chmi se právě zde nachází jediný hlásný
profil kategorie A na řece Výrovce
Zdroj: www.chmi.cz Foto: www.5plus2.cz
-
9
Hydrologické povodí
„ovlivňující Kouřim“
Celé povodí řeky
Výrovky
Hydrologická povodí 3. řádu (ČHMÚ, VÚV TGM, v.v.i.)
Hydrologická povodí k míst-ním soutokům s minimální velikostí
plochy povodí přítoku cca 5 km2 (ČHMÚ, VÚV TGM,
hlavní tok
páteřní tok vodního útvaru
páteřní tok základního hydrologického povodí
ostatní
Úseky toků v hrubém členění (DIBAVOD, VÚV TGM, v.v.i.)
Úseky toků v jemném členění (DIBAVOD, VÚV TGM, v.v.i.)
-
10
Kouřim - 2.6.2013
-
11
Kouřim - 2.6.2013
-
12
Kouřim - 2.6.2013
-
13
Kouřim - 2.6.2013
-
14
Kouřim - 2.6.2013
-
15
Kouřim - 2.6.2013
-
16
Kouřim - 2.6.2013
-
17
-
18