MĚSÍČNÍK EU AKTUALIT - Česká spořitelna

Evropská komise vystavila české ekonomice každoroční vysvědčení

Budoucnost Číny

Jaké jsou priority financování v České republice po roce 2020?

EVROPSKÁ UNIE

RO

EUR

O

EUR

O

EUR

O

EUR

OEU

RO

EUROZÓNA

ENERGETIKA

T

T

INOVACE

SOUDRŽNOST

EU O

FFIC

E

EU O

FFIC

ERO

EUROZÓNA

EVRO

PSKÁ

KOM

ISE

EVROPSKÝ PARLAMENT

RADA EVROPSKÉ UNIE

EVR

OPSK

Á RA

DA

EVROPSKÁ INTEGRACE

POLI

TIKA

EKONOMIKA

CELNÍ UNIE

A

A

A

A

JUST

ICE

JUST

ICE

JUSTICE

JUSTICE

JEDNO

FINANCE

PODNIKÁNÍ

RYBO

LOV

DOP

RAVA

DOP

RAVA

DOP

RAVA

DOP

RAVA

INF T

VZTAHY

VZTAHY

VZTAHY

VZTAHY

ZDRAVÍ A OCHRANA SPO

ZDRAVÍ A OCHRANA SPO

SVOB

ODA

DEMOKRACIEKONKURENCESCHOPNOST

KONKURENCESCHOPNOST

REPORT

POBÍDKY

KOH

EZN

ÍP

OLI

TIK

A

KO

HE

ZNÍ

PO

LITI

KA

ROZVOJ

ROZVOJ

ROZV

OJ

ROZV

OJ

ROZV

OJ

ROZVOJ

ROZVOJ

INDEX

INDEX

FINANCE

FINANCE

DIPLOMACIE

DIPLOMACIE

DIPLOMACIEVIZE

VIZE

VIZE

VIZE

ZISK

ZISK ZISK

ZISK

ZISK

ANALÝZA

INFRASTRUKTURA

DEMOGRAFIE

DEMOGRAFIE

SALDO

SALDO

HDP

VÝNOSVÝNOS

VÝNOS

EXPO

RT

EXPO

RT

KURZ

KURZ

KURZ

KURZ

MZDY

MZDY

MZDY

MZDY

KOHEZNÍ POLITIKA

EMISE

EMIS

E

ROVNOST D

SCHENGEN

SCHENGEN

ÁNÍ A SPORT

ŽIVOTNÍ PROS

RO

DOTACE

VÝZK

UM

STVÍ

SPO

T

PREDIKCEINVESTICE

SLSL

RO

POD

NIK

ÁNÍ

DIVIDENDY

SOCI

ÁLN

Í POL

ITIK

A

TVÍ

PART

NER

STVÍ

ZHO

DN

OC

ENÍ

ZHO

DN

OC

ENÍ

PRODUKCE

PRODUKCE

EVR

OPS

KÁ

INTE

GR

ACE

SOUDRŽNOST

MĚSÍČNÍK EU AKTUALIT EU Office / Knowledge Centre | Březen 2019 | 186

Události v EU: Stále žádný průlom v brexitu strana 2

Brusel Inside: Vyjednávání o kohezní politice začíná: díl čtvrtý strana 5

Drobnohled: Evropská komise vystavila české ekonomice každoroční vysvědčení strana 6

Hlavní téma: Budoucnost Číny strana 7

EU Seriál: Jaké jsou priority financování v České republice po roce 2020? strana 11

Obsah

11

Milí čtenáři,

ráda bych březnové vydání Měsíčníku začínala slovy o tom, že již konečně víme, jakou podobu bude mít odchod Spojeného království z Evropské unie. Bohužel se to nelze, a to i přesto, že do brexitu zbývá 21 dní. Poslední jednání, která se konala 5. března, s žádným průlomovým řešením nepřišla. Britský parlament by měl o dohodě hlasovat do 12. března. Zda to bude letošní březen, se dozvíme v nadcházejících dnech.

Vyjednávání odchodu členského státu z EU jsou precedentem, který ještě nikdy v historii Unie nenastal a diplomatům, kteří je vedou, patří náležité uznání. Obzvláště když jednáte se stranou, která vlastně neví, co chce... „Ocenění“ se hlavní vyjednavač brexitu za EU Michel Barnier dočkal na základě výsledků průzkumu, který hodnotil práci Evropské komise pod vedením Jean-Claude Junckera. Barnier se stal absolutním vítězem, kdy získal skóre 57 %. Celá Komise z průzkumu vzešla se 46 %. Na otázku, kdo by měl stát v čele příští Evropské komise, nejvíce respondentů vybralo dánskou eurokomisařku Margarethe Vestager.

Zdárného konce se dočkala vyjednávání (nutno dodat, že trvala 8 let) o obchodní dohodě EU se Singapurem, kterou europoslanci přijali v průběhu měsíce února. Na základě dohody budou odstraněna téměř všechna cla a firmy z EU získají přístup k singapurským veřejným zakázkám.

Kde jedny rozhovory končí, tam druhé začínají... Česká republika započala jednání o budoucí podobě kohezní politiky. První březnový den představila Komise v Praze svou Zprávu o ČR 2019, která ČR hodnotí po makroekonomické stránce, ale obsahuje také doporučení oblastí financování pro období 2021-2027. Závěrem „vysvědčení“ Komise pro ČR je to, že se naší ekonomice sice daří, pro zachování její dynamiky i v budoucnu je však potřeba provést reformy. Co by měla Česká republika v oblastech jako je trh práce, penzijní systém, vzdělávání, zdravotnictví či e-government zlepšit, se dozvíte v příspěvku Zdeňka Čecha ze Zastoupení Evropské komise na straně 6.

Součástí Zprávy o ČR 2019 z dílny Komise je nově také analýza investičních potřeb, z té vycházejí priority pro podporu z fondů EU v období 2021-2027. Ministerstvo pro místní rozvoj v průběhu jednání se zástupci Komise představilo své návrhy budoucích operačních programů. Těch tematických návrh obsahuje celkem 6. V příštím období by Česká republika měla obdržet zhruba 20 mld. eur - jedná se o výši v běžných cenách a finální výše alokace bude záviset na dalších jednáních s Komisí.

Na budoucnost jsme se v tomto vydání zaměřili také v hlavním tématu, tentokrát se však netýká přímo Evropské unie či některého ze členských států, ale země, která je v mnoha oblastech „nej“ - Číny. S čím vším se země bude muset v budoucnu vypořádat a především, co od Číny můžeme očekávat? Nalistujte od strany 7.

Přeji vám hezky prožitý víkend a všem ženám krásný dnešní den. Rada na závěr pro pány, kteří si dnes lámou hlavu nad tím, jak potěšit své polovičky: „Je jeden jediný způsob, jak zacházet se ženami. Bohužel nikdo ho nezná.“ Charlie Chaplin.

Příjemné čtení,

Tereza

EKONOMICKÉ A STRATEGICKÉ ANALÝZY

David Navrátil hlavní ekonom České spořitelny+420 224 995 439, [email protected] Zahradník+420 956 765 213, [email protected]

EU OFFICE / KNOWLEDGE CENTRE

Tomáš Kozelský+420 956 718 013, [email protected] Hrtúsová+420 956 718 012, [email protected] Novák+420 956 718 015, [email protected]

Česká spořitelna, a.s.Budějovická 1518/13b140 00 Praha [email protected]://www.csas.cz/eu

Sledujte nás na Twitteru:

@Research_sporka

Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou Zastoupení Evropské komise v ČR a portál EurActiv.cz

2

Události v EU

Několikahodinová jednání britských brexitových vyjednavačů v Bruselu 5. března zkrachovala a žádný průlom se do víkendu neočekává. - Rumunská vláda schválila nouzovým dekretem nová pravidla, která podle kritiků dále podřizují tamní soudnictví politické moci. - Vysvědčení Junckerovy komise. - Europoslanci přijali smlouvu o volném obchodu se Singapurem.

Měsíčník EU aktualit | březen 20192

Stále žádný průlom v brexituNěkolikahodinová jednání britských brexitových vyjednavačů v Bruselu 5. března zkrachovala a žádný průlom se do víkendu neočekává. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že rozhovory byly „těžké“ a řešení nebylo nalezeno. Britský tým se u EU snaží dosáhnout změn v takzvané irské pojistce, která je součástí smlouvy o odchodu Británie z EU.

Tlačí jej ale čas, neboť Spojené království má unii již brzy opustit a parlament kvůli sporné irské pojistce dohodu ještě neschválil.

Britský generální prokurátor Geoffrey Cox, který jednal v Bruselu spolu s ministrem pro brexit Stephenem Barclayem, televizi Sky News po návratu řekl, že obě strany si vyměnily „silná stanoviska“. Britové podle něj přišli s „velmi rozumnými návrhy“.

Britové se v Bruselu snaží zajistit změny v irské pojistce, tedy záložním řešení, které má zabránit přísnému režimu na hranici mezi britským Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. O dohodě má parlament hlasovat nejpozději do 12. března. Británie má unii opustit 29. března.

Premiérka Mayová ve snaze získat pro svou brexitovou dohodu opoziční labouristy nabídla parlamentu, odborům a podnikatelům větší slovo při jednáních o změnách zákonů týkajících se práv pracovníků po brexitu. Dolní sněmovna by podle vlády měla mít právo rozhodovat o tom, které unijní zákony o ochraně zaměstnanců by měly platit i v Británii v případě, že EU své standardy zvýší.

Mayová v Dolní sněmovně čelila tradičním otázkám poslanců. Při interpelacích byly ale jen dva dotazy ohledně brexitu, všímají si britská média. Většina se týkala růstu počtu násilných zločinů.

https://euractiv.cz/section/brexit/news/uterni-jednani-o-brexitu-zkrachovala-odvolava-se-tisk-na-zdroje-z-bruselu/

https://www.gov.uk/government/organisations/department-for-exiting-the-european-union

Rumunsko: omezují nová pravidla nezávislost soudnictví?Rumunská vláda schválila nouzovým dekretem nová pravidla, která podle kritiků dále podřizují tamní soudnictví politické moci.Krok rumunské exekutivy ostře odsoudil prezident Klaus Iohannis. Se znepokojením hledí na situaci v Rumunsku také Evropská komise, která požádala Bukurešť o vysvětlení.

Vládní výnos stanovuje, že státní zastupitelství nemohou vést dočasně jmenovaní ředitelé déle než 45 dnů. To se přímo týká protikorupční prokuratury DNA, která nemá řádně jmenované vedení už od loňského roku, kdy ministr spravedlnosti Tudorel Toader odvolal její bývalou šéfku Lauru Codrutu Kövesiovou. Dekret ruší i pravomoc generálního prokurátora dohlížet na inspekční orgán v rámci rumunské justice. Jde o poslední z řady legislativních a personálních opatření, která v posledních dvou letech provedli vládnoucí sociální demokraté. Podle EK, amerického ministerstva zahraničí, rumunského prezidenta i mnoha pracovníků v soudnictví tyto změny ohrožují nezávislost rumunské justice.Nevládní organizace Transparency International řadí Rumunsko k nejzkorumpovanějším zemím Evropské unie a EK situaci v rumunském soudnictví bedlivě monitoruje.Jak obsah, tak postup schválení posledních změn za použití nouzového dekretu, aniž by se konaly konzultace v rámci soudnictví s dotčenými osobami, se zdá být v přímém rozporu s doporučeními komise.Ministr spravedlnosti Tudorel Toader hájil změny tím, že většina z nich byla navržena úřadem, který vyšetřuje pracovníky v justici. Ten má přitom kontroverzní pověst a kritici jeho činnost považují za prostředek, jímž se vládní sociální demokraté snaží dostat soudnictví pod svou kontrolu.

Index vnímání korupce 2018

Zdroj: Transparency International

https://euractiv.cz/section/vnitro-a-spravedlnost/news/rumunsko-zmenilo-pravidla-v-soudnictvi-komise-zada-vysvetleni/

https://www.transparency.org/country/ROU

BREXIT

POLITIKA

3EU Office / Knowledge Centre ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Události v EU

Vysvědčení Junckerovy komiseNově zveřejněný průzkum zahrnující širokou škálu firem, politiků, obchodních asociací, médií, neziskových organizací nebo akademiků z evropských zemí měl za úkol zjistit, jak zmíněné strany hodnotí dosavadní práci eurokomisařů pod vedením Jean-Clauda Junckera. Ten vede Evropskou komisi od roku 2014 a před sebou má posledních několik měsíců v této pozici.Celkem 1 769 respondentů přiřazovalo k výkonům členů EK od jednoho do deseti bodů, výsledkem je průměrné procentuální skóre. Celá Komise si odnesla 46 %, což se sice může zdát jako málo, kabinety v minulosti však údajně vykazovaly podobné výsledky. Práci samotného předsedy Junckera dotázaní ohodnotili na více než 44 %. První místopředseda Frans Timmermans na tom byl o něco lépe, necelých 47 %, a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová získala ještě lepší hodnocení – bezmála 50 %. „Vítězem“ celé ankety není žádný člen Komise, ale hlavní unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier. Jeho skóre se zastavilo na hodnotě 57 %.Mezi řadovými komisaři a komisařkami svým skóre vyniká Margrethe Vestagerová, dánská eurokomisařka pro hospodářskou soutěž. Jako jediná se dostala přes padesátiprocentní hranici (50,2 %) a mnozí ji označují jako „nejjasnější hvězdu“ Junckerovy Komise.Součástí průzkumu byla i otázka, kdo by měl stát v čele EK v příštím období. Právě Vestagerovou by v pozici předsedkyně rádo vidělo 20 % oslovených. Manfreda Webera, současného favorita souboje o křeslo šéfa Komise, by vybraly pouze 4 % respondentů.Co se týká dalších výkonů komisařů, jen několik z nich se dostalo přes hranici 30 %. Pouze 19 % získal Maďar Tibor Navracsics, jehož oblastmi jsou vzdělávání, kultura, mládež a sport, a zařadil se na poslední příčku. Eurokomisař pro energetickou unii ze sousedního Slovenska Maroš Šefčovič si odnesl rovných 30 %.Česká eurokomisařka Věra Jourová, která má na starosti spravedlnost, spotřebitele a rovnost žen a mužů, se může pochlubit skórem 29,2 %. Průzkum se ptal na sérii dalších otázek, včetně spokojenosti se současným genderovým a etnickým složením Komise nebo se systémem jejího fungování. Poměr zastánců a odpůrců zachování výběru předsedy EK v návaznosti na výsledek voleb do Evropského parlamentu (systém tzv. spitzenkandidátů) je téměř vyrovnaný (44 % pro, 40 % proti, 16 % neví).Většina respondentů (58 %) by snížila současný počet 28 komisařů, zatím platí pravidlo „jeden komisař za každý členský stát“. O redukci se hovořilo už při minulých revizích primárního práva EU, nakonec se ale zůstalo u zmíněného počtu.

Se „zeštíhlením“ Komise souvisí i další otázka průzkumu, ze které vyplynulo, že by respondenti uvítali sloučení některých generálních ředitelství Komise či jejich úplné zrušení.Mezi hlavní priority, na které by se měla nová Evropská komise podle výsledků soustředit, patří životní prostředí a klima (38 %), posílení demokratických principů EU (28 %), migrace (24 %) nebo hospodářství (24 %). O složení nové Komise by se mělo rozhodnout začátkem léta.

https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/koncici-junckerovu-komisi-ohodnotil-pruzkum-jakeho-skore-dosahli-jourova-a-spol/http://europedecides.eu/wp-content/uploads/2019/02/EC_scoreboard_Report.pdf

Europoslanci přijali obchodní dohodu se SingapuremEuroposlanci přijali smlouvu o volném obchodu se Singapurem, kde sídlí přes 10 tisíc evropských firem a vzájemné investice dosahují stovek miliard eur ročně. A nové příležitosti se týkají i českých společností.Singapur je první zemí ze sdružení národů jihovýchodních Asie (ASEAN), se kterou EU vytvoří zónu volného obchodu. Politici i odborníci proto doufají, že Unii se díky tomu otevřou dveře k celé jihovýchodní Asii i pacifickému regionu.Samotná obchodní dohoda se vyjednávala osm let. Finální text podepsali zástupci EU a Singapuru na summitu unijních a asijských států loni v říjnu. Souhlas Evropského parlamentu je ale podmínkou pro to, aby dohoda vstoupila v platnost. To by se mělo stát v příštích měsících.V následujících pěti letech tak budou mezi EU a Singapurem odstraněna téměř všechna cla. Snadnější bude i poskytování služeb včetně bankovnictví. Evropské firmy rovněž získají přístup k singapurským veřejným zakázkám. Dohoda však myslí i na ochranu práv zaměstnanců či na ochranu životního prostředí.Jen v roce 2016 dosáhl objem bilaterálních investic 256 miliard eur. Obchodní výměna se zbožím pak ročně dosahuje částky 53 miliard eur, vzájemný obchod se službami 44 miliard eur. Díky nové obchodní smlouvě by tyto částky měly ještě výrazně vzrůst.

ZAHRANIČNÍ OBCHOD

4 Měsíčník EU aktualit | březen 2019

Události v EU

Nová podoba vztahů mezi EU a Singapurem obsahuje ještě smlouvu o partnerství a spolupráci. Také s ní vyslovili europoslanci souhlas. Dohoda rozšiřuje spolupráci obou stran i mimo sféru obchodu. - Francie a Německo dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom.

Celý schvalovací proces měl být ukončen už v loňském roce, vyjednávání ale výrazně pozdrželo rozhodnutí Soudního dvora EU z května roku 2017. Unijní soudci v judikátu upozornili, že Komise nemá k vyjednání původní podoby smlouvy dostatek pravomocí, a proto by ji musely schvalovat kromě europoslanců také národní i regionální parlamenty všech členských zemí.Podobně tomu bylo i v případě dohody CETA mezi EU a Kanadou. Tehdy jednání pozastavil vlámský regionální parlament v Belgii. Pár desítek poslanců tak téměř zhatilo roky vyjednávanou rozsáhlou obchodní dohodu.Tomu se Komise chtěla v případě smlouvy se Singapurem vyhnout. Proto požádala Soudní dvůr (SDEU) o rozhodnutí ohledně toho, ke kterým ustanovením smlouvy má výlučnou pravomoc a ke kterým má pravomoc sdílenou se členskými státy.Judikát SDEU, který je podle odborníků v tomto ohledu přelomový a vyjasnil mnoho sporných otázek, mluví jasně. Převážná část smlouvy spadá pod výlučnou pravomoc EU, nicméně například otázka ochrany investic či investičních sporů spadá do pravomocí sdílených. To znamená, že kvůli těmto ustanovením by dohodu musely schvalovat i národní parlamenty.Ustanovení spadající do sdílených pravomocí se tudíž z původního textu vyčlenila. Europoslanci tak hlasovali o obou částech zvlášť.Investiční část poslanci rovněž schválili, a to v poměru 436 ku 203, přičemž 30 poslanců se zdrželo. Tuto část dohody však čeká ještě dlouhé kolečko ratifikace v celé EU. Tato smlouva počítá se zřízením zvláštního nezávislého soudu, který bude mít za úkol rozhodovat spory mezi investory a státem.Nová podoba vztahů mezi EU a Singapurem ale obsahuje ještě jednu smlouvu, a to o partnerství a spolupráci. Také s touto dohodou vyslovili europoslanci souhlas. Tato dohoda rozšiřuje spolupráci obou stran i mimo sféru obchodu. Podobně jako v případě investiční smlouvy bude i smlouva o partnerství a spolupráci předmětem ratifikace ve všech členských zemích.

https://euractiv.cz/section/ekonomika/news/eu-otvira-obchodni-branu-do-singapuru-ceske-firmy-usetri-pres-100-milionu-korun-rocne/http://ec.europa.eu/trade/policy/in-focus/eu-singapore-agreement/

Nord Stream 2: dohoda mezi Francií a Německem podpořena ostatními členy EUFrancie a Německo na poslední chvíli dojednaly kompromis, který zpřísní stávající pravidla přepravy plynu, aniž by ohrozil

Berlínem podporovaný projekt chystaný ruskou společností Gazprom.Podle přijatého návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2, který povede po dně Baltského moře, to tedy bude Německo.Kompromisní text schválili velvyslanci členských států EU v Bruselu. Podařilo se tím zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem. Vztahy dlouhodobých spojenců mohla poškodit změna postoje Paříže, která se rozhodla přidat na stranu menších zemí a podpořit zpřísnění energetických pravidel ve variantě, která dokončení rozestavěného plynovodu přímo ohrožovala.Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, uvedla, že podpoří návrh Evropské komise usilující o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo bylo proti tomu, protože se obává, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.

Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku. Proti jsou i USA. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard Kč), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2 400 kilometrů potrubí.

https://euractiv.cz/section/energeticka-bezpecnost/news/nemecko-francouzsky-kompromis-ohledne-plynovodu-nord-stream-2-podporily-i-ostatni-zeme-eu/

https://www.nord-stream2.com/

ENERGETIKA

Přelom února a března byl v České republice z pohledu budoucnosti Kohezní politiky EU opět po čase čímsi ne zcela všedním. Právě v tento čas bylo oficiálně zahájeno vyjednávání s Evropskou komisí o její konkrétní podobě v podmínkách České republiky. Během našeho členství v Evropské unii se tak děje již počtvrté.

Tato podoba s největší pravděpodobností nás naposledy zastihne v pozici kohezní země, byť právě nedávno zveřejněná čísla Eurostatu o aktuálních hodnotách ukazatele HDP na obyvatele za rok 2017 jasně ukazují, že Česká republika má již nyní blíže ke skupině středně-příjmových evropských ekonomik než k těm jednoznačně chudým.Této „poslední příležitosti“ bychom měli být schopni náležitě využít. Nejen z pouhého důvodu, že příští pokus s takovou finančně velkorysou alokací se nás již skoro jistě týkat nebude, nýbrž i proto, že za oněch 15 let v EU bychom se měli alespoň částečně posunout kupředu i kvalitativně a mentálně do té míry, že určité oblasti podpory bychom měli z pouhé „stavovské cti“ přenechat jiným, potřebnějším, a na kohezní prostředky nehledět jako na kořist, kterou je dobré dostat bez ohledu na to, zda ji stále ještě potřebujeme.I když, ani to není zcela pravda. Lépe řečeno, je to pravda pouze pro některé regiony České republiky. Jak rovněž zmíněná data odhalila, z pohledu České republiky pozorujeme zajímavý, ale ne zcela příznivý fenomén – nůžky mezi úrovní vyspělosti našich regionů se povážlivě rozevírají. A platí to, jak co se tempa konvergenčního přizpůsobování týče, tak i vývoje regionálních hodnot ukazatele HDP na obyvatele.Od roku 2007 se průměru EU nejvíce přiblížily moravské regiony – nejvíce region soudržnosti NUTS2 Jihovýchod (nárůst o 8,2 bodu směrem k hodnotě unijního průměru), těsně před Střední Moravou (+8,0 bodu), následované Moravskoslezskem (+6,8 bodu). Jediným regionem v České republice, jež ve sledovaném období divergoval, tedy se naopak od průměru EU vzdaloval, byl Severozápad (-1,2 bodu).Region Severozápad je současně jednoznačně nejchudším regionem České republiky s hodnotou 63 % průměru EU ukazatele HDP na obyvatele (snoubí se tedy v něm nezáviděníhodná kombinace, kdy nejchudší region neodstraňuje, nýbrž prohlubuje svůj handicap). Všechny ostatní regiony České republiky se pohybují výrazně nad 70 % unijního průměru; v případě tří dalších pak regiony Jihovýchod a Střední Čechy nad 80 % a Praha s hodnotou 187 % se zcela vymyká všem ostatním tuzemským regionům i hodnotě národního průměru, když tato pozice ji řadí na 7. příčku v celé EU. Nevyvážený regionální rozvoj s významnými rozdíly mezi regiony může představovat druh strukturální poruchy, jež může v delším období limitovat růstové možnosti české ekonomky.Toto vše by se mělo promítnout do konečné, koncentrované podoby prioritních oblastí České republiky pro kohezní politiku, v nichž by mělo být zjevné a patrné dosažení souladu mezi rámcem pravidel platným v podobě nařízení pro každý členský stát, se specifickými národními potřebami.

Na co se tedy v nynější fázi připravit?- Za prvé na silnou tematickou koncentraci. 75 % alokace prostředků kohezní politiky v zemi s typologií České republiky by mělo být zaměřeno na první dva z pěti politických cílů kohezní politiky, tedy, stručně řečeno, smart a green. Přestože oficiální hlasy u nás hovoří o příliš robustním předurčení finanční alokace pro tento účel, lze se objektivně domnívat, že právě toto představuje pro Českou republiku oblast nanejvýš potřebnou a perspektivní, jejichž prostřednictvím lze snáze učinit kvalitativní upgrade tuzemského zpracovatelského průmyslu, zvláště pak segmentu malých a středních podniků s reálnou šancí stát se korporacemi velkými a aktivními a úspěšnými též v zahraniční konkurenci. V této oblasti tak lze očekávat realizaci projektů posilujících kapacity v oblasti výzkumu a inovací, včetně zavádění moderních technologií, rovnoměrné využívání přínosů digitalizace jednotlivými společenskými aktéry, zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků z pohledu šíření a zavádění moderních technologií, rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci průmyslovou transformaci a podnikání, podporu investic zaměřených na nízkouhlíkové a ekologičtější výroby energie, vyšší energetickou účinnost a obnovitelné zdroje energie, respektování klimatických cílů v ekonomické i společenské aktivitě, posílení oběhového hospodářství a biologické rozmanitosti. Dosud dominantní oblast podpory v našich podmínkách - doprava - jíž nová unijní pravidla raději říkají mobilita (a není to úřednický rozmar, nýbrž opět kvalitativní obsahová proměna), se bude muset uskromnit či nalézt další možnosti v jiných kapsách Rozpočtu EU.- Za druhé na fakt, že by už konečně i u nás měly být významněji využívány návratné finanční nástroje. Vzhledem k tomu, že velkorysá alokace kohezní politiky je opravdu již patrně naposled, zajisté se vyplatí tyto zdroje lépe a dlouhodobě využít v porovnání s jednorázovým využitím dotace.- Za třetí, sada návrhů nařízení spojená s budoucím Víceletým finančním rámcem naznačuje bezpočet možností synergií mezi jeho jednotlivými kapitolami. Pokud nechceme, aby naše výrazně kladná čistá pozice významně klesla, nezbývá nám než na programy kohezní politiky v maximální umožněné míře naroubovat ty části centrálně řízených programů, jež k nim logicky a obsahově „pasují“.- A za čtvrté, vláda již schválila budoucí programovou architekturu pro kohezní politiku v České republice. Oproti nynějšku nepředstavuje prakticky žádnou zásadní změnu, co se názvů Operačních programů týče. Věřme, že potřebná změna se projeví v jejich obsahu.

Petr Zahradník

EU Office / Knowledge Centre ČS ▪ http://www.csas.cz/eu 5

Brusel Inside

VYJEDNÁVÁNÍ O KOHEZNÍ POLITICE ZAČÍNÁ: DÍL ČTVRTÝ

Hlavní výsledky Zprávy pro Českou republiku:Hospodářský růst: Česká ekonomika po úspěšném roce 2017 (4,3 %) mírně zpomaluje, avšak HDP by v letech 2019–2020 měl i nadále růst solidním meziročním tempem kolem 2,8 %. Z hlediska životní úrovně Česko pokračuje v přibližování se průměru EU (hrubý národní důchod přepočítaný na obyvatele v paritě kupní síly v roce 2017 dosáhl 82,7 % průměru EU).

Trh práce: Míra nezaměstnanosti se v průběhu druhé poloviny roku 2018 snížila až ke 2,3 %, což je nejnižší hodnota v EU za poslední dva roky. Nyní česká ekonomika bojuje s nedostatkem pracovních sil na trhu práce. Zpráva navrhuje, kde najít volné pracovní síly (větší zapojení žen s dětmi a pracovníků se zdravotním postižením či nízkou kvalifikací), a upozorňuje, že je třeba pracovníky připravovat na nové dovednosti, a to zejména v souvislosti s prohlubováním automatizace výrobních procesů.

Penzijní systém: Stárnutí populace představuje významné riziko pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Projekce výdajů na důchody ukazuje mezi lety 2016 a 2070 zvýšení o 2,7 procentního bodu HDP (tj. pátý nejvyšší nárůst v rámci EU). Nedávná opatření v rámci důchodového systému („zastropování“ věku odchodu do důchodu, valorizace důchodů) povedou ke zhoršení dlouhodobé udržitelnosti stavu veřejných financí (o 2 procentní body).

Zdravotnictví: Dlouhodobou udržitelnost veřejných financí rovněž zatěžuje předpokládaný nárůst výdajů na zdravotní péči při stárnutí obyvatelstva. Systém zdravotní péče se ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále soustředí spíše na nemocnice. Probíhající reformy však mají potenciál efektivnost výdajů zvýšit – zejména povinné zavedení elektronických receptů a další rozvoj hodnocení zdravotnických technologií.

Daňový systém: Reformy pro zamezení daňovým únikům přinášejí ovoce, zlepšilo se zejména dodržování předpisů v oblasti DPH. Náklady podniků na dodržování daňových předpisů však zůstávají nad průměrem EU. Složitost systému DPH by mohlo dále zvýšit také navrhované snížení DPH u některých produktů a služeb .

Vzdělávání: Výdaje na studenta patří na všech úrovních vzdělávání k nejnižším v EU. Úroveň dosaženého vzdělání nepříznivě ovlivňují nízké investice, malá atraktivita učitelského povolání a socioekonomické nerovnosti. Roste podíl mladých lidí s nedokončeným středoškolským vzděláním, zejména v regionu Severozápad.

Sociální politika: Česká republika má stále jednu z nejnižších měr chudoby v EU, avšak rozdíly mezi skupinami obyvatelstva

a regiony se zvýšily. Zejména v regionu Severozápad a Moravskoslezsku vykazují zhoršující se tendenci např. výsledky vzdělávání, počet sociálně vyloučených lokalit a přístup ke zdravotní péči. Z hlediska skupin obyvatel se negativní vývoj týká především starších osob (65+).

E-government: Česká republika má v oblasti elektronické veřejné správy v rámci EU stále podprůměrné výsledky, třebaže se v tomto ohledu zlepšuje.

Analýza investičních potřeb České republiky: Potenciál pro dlouhodobý růst lze posílit investicemi do vzdělávání a rozšiřování dovedností, domácích inovací a dopravní a digitální infrastruktury. V příloze D jsou uvedeny klíčové priority pro podporu z Evropských strukturálních a investičních fondů, které vycházejí z analýzy obsažené ve Zprávě o ČR.

• Investice do vzdělávání. Ekonomika zaměřená na výrobu si vzhledem k omezením daným trhem práce a demografickou situací žádá další investice do vzdělávání a dovedností. • Věda a výzkum. Investice do výzkumu a vývoje se v minulých letech přiblížily k průměru EU. Ve výsledcích však Česká republika zaostává. Reformy v oblasti podpory výzkumu a inovací by mohly zvýšit produktivitu ekonomiky, včetně malých a středních podniků.• Infrastruktura. Nedostatečně kvalitní silniční, železniční a širokopásmová síť přispívají k prohlubování regionálních rozdílů a ohrožují soukromé investice. • Ochrana klimatu. Česká republika by mohla více investovat v oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, mj. v zájmu zajištění vysoké kvality ovzduší a udržitelného vodního hospodářství.

Zpráva o České republice je podkladem pro formulaci doporučení Evropské komise České republice 2017, která budou zveřejněna během jara 2019. Celou Zprávu o České republice si můžete přečíst zde.

Zdeněk Čech, Zastoupení Evropské komise v ČR

6

EVROPSKÁ KOMISE VYSTAVILA ČESKÉ EKONOMICE KAŽDOROČNÍ VYSVĚDČENÍ

Měsíčník EU aktualit | březen 2019

Drobnohled

Evropská komise vydala 27. února v rámci tzv. Evropského semestru Zprávu o České republice pro rok 2019, kde hodnotí silné i slabé stránky české ekonomiky. České ekonomice se daří, ale je třeba reforem, aby se její dynamika uchovala i do budoucna. Zpráva nově obsahuje analýzu investičních potřeb. Kde mohou Evropské strukturální a investiční fondy nejvíce pomoci v období 2021–2027?

7

BUDOUCNOST ČÍNY

EU Office / Knowledge Centre ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Hlavní téma

V březnovém hlavním tématu jsme se zaměřili na budoucnost. Netýká se však přímo Evropské unie či některého ze členských států, ale země, která je v mnoha oblastech „nej“ a jejíž dosavadní ekonomický boom byl tažen zejména rostoucím zapojením do mezinárodní ekonomické integrace - Číny. S čím vším se bude muset Čína v budoucnu vypořádat a co od ní můžeme očekávat?

Velmi rychlý růst v minulých dekádách, nyní zpomalování a snaha o udržitelný rozvojHrubý domácí produkt Číny se od konce 80. let 20. století zvyšoval v průměru tempem přes 9 % ročně. Od roku 2010 však dochází k pomalému, postupnému zpomalování růstu. I tak v roce 2018 čínská ekonomika zvedla svůj výkon o úctyhodných 6,6 %. Podle výhledu MMF by čínské HDP mělo zpomalovat svůj výkon i nadále na 5,6 % v roce 2023.

Druhý největší dovozce do ČR, 15 největší trh pro české vývozceČína se na celkovém dovozu do Česka podílí 14 % a na celkovém vývozu jen 1,3 %. Nejvíce se k nám z Číny dováží telefonní přístroje a elektronické přístroje, export do Číny tvoří buničina, čerpadla a elektrická zařízení.

Rostoucí cena práce Růst ekonomiky se projevuje i v rostoucích mzdách zaměstnanců a tím pádem i nákladů práce podniků. Od roku 2005 se průměrná mzda (ve městech) zečtyřnásobila a v přepočtu na koruny v roce 2017 již přesáhla hranici 20 tisíc.

Přímé zahraniční investice Číny v ČR v roce 2016 činily 17 mld. Kč – tedy 0,55 % celkových PZIPřímé zahraniční investice čínských subjektů v ČR se v roce 2016 oproti předchozímu roku sice výrazně zvýšily a dosahovaly 17 mld. Kč, přesto činí podíl PZI z Číny pouhých 0,55 % na celkových PZI, které jsou v ČR. Přímé zahraniční investice českých firem v Číně nedosahují ani 0,5 %. V roce 2016 činil objem českých PZI v Číně 1,64 mld. Kč, celkové PZI činily 498 mld. Kč.

Reálný růst HDP (v %; meziročně)

Zdroj: MMF; 2018-2023 výhled

-5

0

5

10

15

Čína Indie USA Evropa

Průměrná měsíční mzda v Číně (zaměstnanci ve městech, běžné ceny, stav ke konci roku)

Zdroje: Thomson Reuters, ČNB

0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

Průměrná měsíční mzda v CNY

Průměrná měsíční mzda v přepočtu na CZK

Zahraniční obchod ČR s Čínou (miliardy CZK)

Zdroj: ČSÚ

56,1

568,3

0

100

200

300

400

500

600

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Vývoz zboží z ČR do Číny

Dovoz zboží z Číny do ČR

Stav přímých zahraničních investic (mil. CZK)

Zdroj: ČNB

362 277 737 1 2622 096 2 117 1 6401 113

-842 -178 -172 -304

6 661

17 049

-2 0000

2 0004 0006 0008 000

10 00012 00014 00016 00018 000

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016

PZI ČR v Číně PZI Číny v ČR

podíl Číny na celkových PZI v ČR činí 0,55 %

Čína v číslech

8 Měsíčník EU aktualit | březen 2019

Hlavní téma

Dosavadní ekonomický boom Číny byl tažen zejména rostoucím zapojením země do mezinárodní ekonomické integrace, především do zahraničního obchodu, a výrazné vládní podpoře tamní hospodářské aktivity. Výsledkem dosavadního modelu je vytažení stovek milionů Číňanů z chudoby a obrovský ekonomický i sociální rozvoj země. Na druhou stranu přináší tento vývoj i množství výzev jako silné znečišťování životního prostředí, rostoucí příjmová nerovnost, stárnoucí populace či v poslední době zpomalující ekonomický růst. S tím vším se bude muset administrativa prezidenta Si Ťin-pchinga do budoucna vypořádat. Co můžeme od Číny v příštím období očekávat?

Demografie: Růst populace do roku 2030, poté pokles, stárnutí a úbytek lidí v produktivním věkuČína jako nejlidnatější stát světa měla ještě v roce 1950 něco přes 550 miliónů obyvatel, o necelých 30 let později to už bylo téměř jednou tolik. Právě prudký nárůst populace se snažila čínská vláda zpomalit, proto zavedla v roce 1979 politiku plánování porodnosti (spíše známou pod politikou jednoho dítěte). Ke zrušení této politiky a k určitému uvolnění došlo v roce 2015, rodinám bylo povoleno míti dvě děti. Absolutní počet lidí by měl v Číně podle projekce obyvatelstva kulminovat kolem roku 2030 (zhruba 1,45 mld. ob.) a pak postupně klesat.

Změny v populaci, které se za dobu plánované porodnosti udály, jsou velmi patrné. Vysoká natalita Číny z 80. let 20. století (která je hlavně charakteristická pro rozvojové státy), byla vystřídána snižováním počtu dětí a stárnutím populace. Právě změna ve věkových skupinách čínského obyvatelstva může do budoucna přinést problémy. Klesající produktivní část obyvatelstva ve věku 20 až 64 let a rostoucí populace obyvatel starších 65 let bude mít vliv na veřejný rozpočet i celou společnost Číny. Ač je Čína obrovský stát, mizí z trhu

práce každých pět let zhruba stejný počet pracovníků, jako má Česko obyvatel. A po roce 2030 se tento úbytek produktivních obyvatel ještě zrychlí – mezi roky 2030 a 2040 se „ztratí celé Německo“. Nejvíce to Čína pocítí po roce 2050, kdy budou do důchodu odcházet nejsilnější ročníky. Produktivní část obyvatelstva (ve věku 20-64 let) klesá i relativně - z nynějších zhruba 67 % až na 50 % kolem roku 2055, kdy by se tento podíl měl dle střední varianty projekce obyvatelstva ustálit. Demografické změny přinášejí na druhou stranu i budoucí příležitosti, jako např. v oblasti zdravotnictví či sociální péče.

„New Era 2049“ neboli přechod k „velké moderní socialistické zemi“Čínský prezident Si Ťin-pching na 19. národním kongresu čínské komunistické strany v říjnu 2017 v Pekingu odhalil vizi Číny do roku 2050. Ve svém projevu na sjezdu strany, jenž se koná jednou za pět let, řekl, že Čína vstupuje do „nové éry“ a představil dvoufázový rozvojový plán země do půlky 21. století. Plán podle Si Ťin-pchinga zahrnuje přechod od středně rozvinuté společnosti (jež bude zakončena zdvojnásobením čínského HDP na obyvatele do roku 2020 proti roku 2010) směrem k „socialistické modernizaci“ do roku 2035 a dovršením „velké moderní socialistické země“ do roku 2049, kdy Čína oslaví 100. výročí vzniku Čínské lidové republiky. Plán Si Ťin-pchinga do roku 2035 obnáší, že se Čína stane globálním lídrem v inovacích, národní síle a v mezinárodním vlivu, zlepší se sociální a zdravotní podmínky lidí ve městech i na venkově a životní prostředí. Prezident rovněž zdůraznil pokračování ve změnách nabídkové strany čínské ekonomiky (omezování výrobních nadkapacit, modernizace tradičních odvětví, reforma státních podniků, podpora podnikání) a důležitost rozvoje pokročilého zpracovatelského průmyslu, umělé inteligence či zpracování velkých dat. Zároveň vyzdvihl otevřenost čínské ekonomiky zahraničnímu obchodu i investicím.

Odhad čínské populace dle pohlaví a věku (v mil.)

Zdroj: OSN; výhled - střední varianta projekce obyvatelstva70 60 50 40 30 20 10 0 10 20 30 40 50 60 70

0-45-9

10-1415-1920-2425-2930-3435-3940-4445-4950-5455-5960-6465-6970-7475-7980-8485-8990-9495-99100+ ženy 2050

muži 2050ženy 2030muži 2030

Výdaje na vědu a výzkum (v % HDP, za rok 2016)

Zdroj: The World Bank; Cílem Číny je v roce 2020 dosáhnoutúrovně 2,5 % HDP

1,68%

2,03%

2,11%

2,74%

2,94%

3,15%

0,0% 1,0% 2,0% 3,0% 4,0%

ČR

EU

Čína

USA

Německo

Japonsko

9EU Office / Knowledge Centre ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

Hlavní téma

Na druhou stranu Si Ťin-pching již nestanovil přesně kvantifikovatelné cíle jako dříve, což podle komentátorů ponechává prostor pro plnění i jiných priorit než jen např. růst HDP. Zároveň to znamená, že cíle a rozvoj budou pravděpodobně více udržitelné. To mj. navazuje na aktuální pětiletý plán platný do roku 2020, který se snaží docílit tzv. nový normál, neboli nižší, ale mnohem více na služby a technologie orientovaný ekonomický růst. Přestože ve svém projevu (a i dříve) prezident Si Ťin-pching naznačoval, že Čína je na cestě v rozvoji lidských práv, tak např. podle studie Evropského parlamentu se lidsko-právní situace v Číně soustavně zhoršuje. Čína navíc investuje obrovské prostředky do digitálního systému na sledování a hodnocení lidí. Postavení Si Ťin-pchinga naopak posiluje – podle dodatku čínské ústavy z roku 2018 nebude výkon funkce prezidenta již omezen na dvě pětiletá období, ale Si (označovaný jako „Vůdce lidu“) bude moci pokračovat v mandátu i po roce 2023. To mu dává obdobné postavení, jaké měl „Velký kormidelník“ Mao Ce-tung nebo v 80. letech ekonomický reformátor Teng Siao-pching.

Umělá inteligence a IT: Snaha dohnat USAČínská vláda vydala strategii (tzv. New Generation Artificial Intelligence Development Plan) na podporu umělé inteligence již v roce 2017. Jejím cílem je vybudovat domácí odvětví zaměřené na umělou inteligenci, do roku 2020 dohnat ve vývoji USA a do roku 2030 se stát globálním lídrem v této oblasti. Umělá inteligence je pro tamní vládu i prezidenta jednou ze strategických technologií, jež má zajistit budoucnost země. Akční plán do roku 2020 zdůrazňuje 4 hlavní úkoly:• Podpora vývoje chytrých produktů jako inteligentních

propojených vozů, servisních robotů, létajících strojů, medicínských diagnostických systémů či identifikačních systémů;

• Dosažení přelomových výsledků v základech umělé inteligence (v senzorech, neuronových sítích, open-source platformách);

• Podpora inteligentní výroby (=digitalizace průmyslu);• Vytvoření veřejných podpůrných systémů a infrastruktury

pro učení z dat, testování, rychlý internet, kybernetickou bezpečnost apod.

Čína je již přitom dnes ve vývoji a aplikaci umělé inteligence globální dvojkou za USA a v některých případech i světovou jedničkou v oblasti umělé inteligence:#1 ve výzkumných studiích a citacích #1 v množství patentů#1 ve výdajích venture-kapitálových fondů#2 v počtu společností zabývajících se umělou inteligencí#2 v počtu vědců v oblasti umělé inteligence

Vedle toho např. v žebříčku nejrychlejších superpočítačů světa drží Čína co do jejich počtu jasné prvenství, když z 500 nejrychlejších jich je v Číně 227.

Čínský masterplan „Made in China 2025“: Průmysl 4.0 po čínskuDesetiletý plán s názvem Made in China 2025 vyhlásil prezident Si Ťin-pching v roce 2015. Je zaměřen na inovace zpracovatelského průmyslu, které mají být zajištěny výraznou vládní podporou. Obsahem plánu jsou konkrétní cíle pro 10 odvětví. V těchto odvětvích je cílem nahrazení zahraničních produktů těmi, které jsou vyprodukovány na domácím trhu. Vládní intervence na podporu plánu jsou odhadovány ve výši přesahující 1,5 miliardy USD. Součástí plánu je akvizice technologií, a to nejčastěji prostřednictvím nákupu technologických firem v zahraničí. Jaké jsou konkrétní cíle pro jednotlivá odvětví? Čína například chce, aby do roku 2025 celkem 40 % čipů používaných ve smartphonech pocházelo z místního trhu, tamní firmy vyrábějící roboty by do roku 2020 měly pokrýt 50 % domácího trhu, do roku 2025 pak 70 %, čínské aerolinie by měly pokrývat 10 % domácího trhu, 80 % vybavení civilního kosmického průmyslu by mělo pocházet z domácí produkce, 10 - 20 % dodávek širokotrupých letounů na globální trh by mělo pocházet z Číny. Čína chce být světovým lídrem ve vybavení lodního průmyslu, výrobci vlakových souprav by měli do roku 2025 40 % svých prodejů směřovat do zahraničí, 80 % trhu s elektromobily by měly pokrývat čínské společnosti, firmy vyrábějící zařízení v oblasti obnovitelných zdrojů by měly do roku 2025 pokrývat přes 80 % trhu, v oblasti zemědělského vybavení by dle plánu mělo 95 % produkce pocházet z tamní produkce (např. traktory by měly činit 60% podíl), trh se zdravotnickým vybavením by měl být ze 70 % pokryt domácími společnostmi.Cíle Made in China 2025Cíle pro podíly čínských produktů na domácím trhu (%)

Zdroj: Export Commission for the Construction of aManufacturing Superpower

0 10 20 30 40 50 60 70 80 90

Širokotrupé letouny

Traktory, kombajny

Čipy do smartphonů

Průmysloví roboti

Zdravotnické vybavení

Zařízení v oblasti obnovitelnéenergie

High-tech lodní komponenty

Nová elektrická vozidla2020 2025

10 Měsíčník EU aktualit | březen 2019

Hlavní téma

Čína se ve svém plánu Made in China 2025 inspirovala německou iniciativou Industry 4.0 a je tak v podstatě v souladu s německým i japonským přístupem k ekonomickému rozvoji a inovacím.Hlavním rizikem pro Čínu a dosažení jejich cílů v rámci plánu je tlak, kterému čelí tamní zpracovatelský průmysl ze strany více industrializovaných ekonomik Japonska a Německa a výrobcům s nízkými náklady jako jsou Indie, Brazílie a další.Ze strany EU je Čína kritizována za svůj nerovnovážný přístup k obchodu. Čínské firmy totiž z otevřenosti Evropy těží, Čína si však ten svůj pečlivě střeží. Kritizovány jsou vládní subvence, které čerpají high-tech společnosti, neboť představují nespravedlivou konkurenci zahraničním subjektům, ty žádnou podporu neobdrží.

Zlepšení životního prostředí: Jedna z nových stěžejních priorit ČínyZnečištění ovzduší v Číně je již na tak vysokých úrovních, že se ochrana životního prostředí a jeho zlepšení dostalo mezi přední priority země. Tématu životního prostředí byla velká pozornost věnována na 19. sjezdu Komunistické strany Číny, který se konal v roce 2017. Prezident Si Ťin-pching zde představil svou vizi o vytvoření „Beautiful China“, s čistým životním prostředím, high-tech firmami a odpovědnou vládou.

V lednu 2017 byl představen 13. pětiletý plán energetického rozvoje Číny pro období 2016-2020. V rámci něj byly stanoveny cíle do roku 2020 v porovnání se situací z roku 2015. Jedná se o cíle v oblasti konečné spotřeby energie, omezení spotřeby uhlí, zvýšení využití větrné energie, podpora energetických úspor a zelené energie a stanovení cíle pro emise.Čínský trh s emisními povolenkami patří k největším na světě (větší než jeho evropská obdoba ETS) – pokrývá více než 1 700 společností a činí na 4 miliardy metrických tun emisí. Evropská komise s čínskými orgány intenzivně spolupracuje

za účelem pomoci vytvoření fungujícího vnitrostátního systému obchodování s emisemi. Základem této spolupráce je memorandum o porozumění podepsané v roce 2018 mezi EU a Čínou.V rámci Climate Change Performance Indexu 2019 se Čína, jakožto největší producent skleníkových plynů na světě, umístila na 33. místě (v roce 2018 to bylo 41. místo, ČR byla na 32. místě). Index hodnotí pokrok učiněný v oblasti přijetí opatření proti změnám klimatu.

Elektromobilita: Na Čínu připadá polovina světových prodejůPočet nových registrací elektromobilů přesáhl v roce 2018 celosvětově 2,2 miliónu. Čína je největším trhem s elektromobily, kdy na ni připadá 56 % nových registrací elektromobilů ve světě. Z celkového globálního počtu 5,6 mil. užívaných elektromobilů v roce 2018 jich v Číně jezdilo přes 2,6 mil. (zhruba 46 %). Přitom ještě v roce 2014 připadala Číně jen pětina.Velký potenciál čínského automobilového trhu je jak v jeho malém nasycení (co do počtu motorových vozidel na 1 000 obyvatel, který je zhruba pětinový oproti Německu), tak i ve snaze ulevit silně znečištěnému ovzduší velkých čínských měst, na čemž se automobilová doprava velkou měrou podílí. Na velký rozvoj elektromobility v Číně tlačí čínská vláda (přes státní pobídky a zvýhodňování majitelů elektromobilů), která v roce 2016 představila plán rozvoje automobilového průmyslu Technology Roadmap for Energy-Saving Vehicles and New energy vehicles (NEVs). Vedle plánovaného navýšení celkové výroby automobilů až na 35 milionů automobilů ročně v roce 2025, by měla významná část těchto aut být elektromobily a plug-in hybridy. Podle stanovených cílů strategie má být v sroce 2020 podíl elektromobilů u nových vyrobených vozidel 7 % s dalším nárůstem v následujících letech.

Radek Novák, Tereza Hrtúsová, Tomáš Kozelský

Největší producenti emisí CO2 (v mil. tun)

Zdroj: Global Carbon Atlas 2017

9 639573616635672

1 2051 693

2 4673 544

5 2709 839

zbytek světa

Kanada

Jižní Korea

Saudská Arábie

Írán

Japonsko

Rusko

Indie

EU28

USA

Čína

Odhad prodejů elektromobilů celosvětově (v mil.)

Zdroj: Bloomberg New Energy Finance

0

5

10

15

20

25

30

2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

Čína Evropa USA zbytek světa

První březnový den představili zástupci Evropské komise na Ministerstvu pro místní rozvou Zprávu o České republice 2019, jejíž součástí jsou doporučení oblastí pro financování v období 2021-2027. Mínisterstvo pro místní rozvoj také představilo své návrhy podoby operačních programů.Investiční potřeby, které jsou popsány ve Zprávě o ČR 2019, do velké míry odpovídají prioritám, které jsou uvedeny v Národní koncepci realizace politiky soudržnosti po roce 2020.Celkově bude mít ČR v novém období k dispozici 20 mld. eur (v běžných cenách, výše finální alokace však ještě závisí na jednáních s Evropskou komisí). Celkem 53 % alokace (10,52 mld. eur) by mělo pocházet z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 33 % (6,44 mld. eur) z Fondu soudržnosti a 14 % (2,74 mld. eur) z Evropského sociálního fondu+.V průběhu letošního února byl vládou schválen návrh operačních programů. Tematických programů navrhuje ministerstvo celkem 6:

Program Řídící orgánOP Konkurenceschopnost MPOIntegrovaný regionální operační program MMROP Výzkum a vzdělávání MŠMTOP Lidské zdroje MPSVOP Životní prostředí MŽPOP Doprava MD

Dalšími programy jsou Technická pomoc a kvalita správy a program přeshraniční spolupráce. Ministerstvem zemědělství bude navržen OP Rybářství a Program rozvoje venkova by měl být nově začleněn mimo politiku soudržnosti.

Priority České republiky jsou v souladu s návrhem cílů Evropské komise, které představila začátkem roku 2018.

Priorita Strategický cíl

Nízkouhlíková ekonomika a odpovědnost k životnímu prostředí

Zlepšení kvality životního prostředí, zavedení nízkouhlíkové ekonomiky a adaptace na změnu klimatu

Rozvoj založený na výzkumu, inovacích a uplatnění nových technologií

Výzkumný a inovační systém zvyšující konkurenceschopnost společnosti v kontextu technologické změny

Vzdělaná a sociálně soudržná společnost

Konkurenceschopná a soudržná společnost

Dostupnost a mobilita Efektivní, dostupná a k životnímu prostředí šetrná doprava

Udržitelný rozvoj území Udržitelný a integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí

Výsledkem jednání mezi ČR a Evropskou komisí bude Dohoda o partnerství, jejíž finální verze by dle harmonogramu měla být připravena do března 2020.Součástí Zprávy o ČR 2019 nejsou jen oblasti doporučené pro financování, ale celkové hodnocení ČR po makroekonomické stránce. Co konkrétně obsahuje se dočtete v rubrice Drobnohled.Na co konkrétně se budou jednotlivé operační programy zaměřovat naleznete v dokumentu připraveném Ministerstvem pro místní rozvoj zde.

11EU Office / Knowledge Centre ČS ▪ http://www.csas.cz/eu

JAKÉ JSOU PRIORITY FINANCOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE PO ROCE 2020?

EU Seriál

Součástí Zprávy o ČR 2019 je nově také analýza investičních potřeb, ze které vycházejí priority pro podporu z fondů EU v období 2021-2027. Ministerstvo pro místní rozvoj v průběhu jednání se zástupci Komise představilo své návrhy budoucích operačních programů. Těch tematických návrh obsahuje celkem 6. V příštím období by Česká republika měla obdržet zhruba 20 mld. eur.

Harmonogram přípravy období 2021-2027

Rada ESIF schválila

analyttickou část koncepce k

budoucím prioritám

5/2018 1/20213/20207/20195/2019Volby do EP3/20192/20199/20187/2018

EK zveřejnila návrhy na víceletý finanční rámec a pravidla

Vláda ČR schválila rámcovou pozici k legislativnímu balíčku

Vláda ČR schválila návrh národních

priorit financování a struktury operačních

programů

Finalizace konceptu nového Jednotného metodického prostředí

Volby do EP mohou ovlivnit schválení pravidel a začátek

programového období

Finální verze DoP OP vládě ČR

Zdroj: MMR

Finalizace konceptu nového Jednotného metodického prostředí

Předpokládaný začátek

programového období

12 Měsíčník EU aktualit | březen 2019

Vybrané ukazatele strategie Evropa 2020 Zaměstnanost (20-64 let; %) Investice do VaV (% HDP) Emise skleníkových plynů (1990=100) 2015 2016 2017 Cíl 2015 2016 2017 Cíl 2013 2014 2015 2016

Podíl energie z OZE (%) Vysokoškolsky vzdělaní (30-34 let; %) Chudoba (rozdíl od 2008; tis. os.) 2014 2015 2016 Cíl 2015 2016 2017 Cíl 2015 2016 2017 Cíl

Statistické okénko

Vybrané ukazatele strategie Evropa 2020: Zaměstnanost; Investice do VaV; Emise skleníkových plynů (cílem EU je 80 %); Podíl energie z OZE; Podíl vysokoškolsky vzdělaných; Počet osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením (kumulativně od roku 2008, cílem je snížit jejich počet v EU o 20 mil.). Zdrojem dat je Eurostat. Pro více informací navštivte goo.gl/2Buxd9

Belgie 67,2 67,7 68,5 73,2 2,46 2,55 2,58 3,00 82,5 78,8 81,5 81,5Německo 78,0 78,6 79,2 77,0 2,91 2,92 3,02 3,00 76,6 73,4 73,7 74,1Estonsko 76,5 76,6 78,7 76,0 1,47 1,25 n/a 3,00 54,2 52,3 44,7 48,6Irsko 69,9 71,4 73,0 69,0 1,19 1,19 1,05 2,00 105,4 105,3 109,6 113,4Řecko 54,9 56,2 57,8 70,0 0,96 0,99 1,13 1,20 99,4 96,5 93,0 89,7Španělsko 62,0 63,9 65,5 74,0 1,22 1,19 n/a 2,00 114,6 115,6 119,7 116,4Francie 69,5 70,0 70,6 75,0 2,27 2,25 n/a 3,00 90,2 84,8 85,7 85,6Itálie 60,5 61,6 62,3 67,0 1,34 1,37 1,35 1,53 86,1 83,1 84,7 83,9Kypr 67,9 68,7 70,7 75,0 0,48 0,53 0,56 0,50 137,2 143,4 143,9 152,9Lotyšsko 72,5 73,2 74,8 73,0 0,63 0,44 0,51 1,50 43,8 43,4 43,7 43,8Litva 73,3 75,2 76,0 72,8 1,04 0,84 0,88 1,90 41,6 41,5 42,1 42,0Lucembursko 70,9 70,7 71,5 73,0 1,28 1,30 1,26 2,30 93,6 90,8 88,3 87,5Malta 67,8 69,6 71,4 70,0 0,75 0,58 0,55 2,00 139,4 141,0 112,0 99,4Nizozemsko 76,4 77,1 78,0 80,0 1,98 2,00 1,99 2,50 90,7 87,4 91,3 91,6Rakousko 74,3 74,8 75,4 77,0 3,05 3,13 3,16 3,76 103,3 98,6 101,8 103,1Portugalsko 69,1 70,6 73,4 75,0 1,24 1,28 1,32 2,70 110,9 111,1 118,3 115,8Slovinsko 69,1 70,1 73,4 75,0 2,20 2,01 1,86 3,00 98,9 89,6 90,7 95,2Slovensko 67,7 69,8 71,1 72,0 1,17 0,79 0,88 1,20 57,7 54,8 55,4 55,6Finsko 72,9 73,4 74,2 78,0 2,90 2,74 2,76 4,00 89,9 84,1 79,3 84,0Bulharsko 67,1 67,7 71,3 76,0 0,96 0,78 0,75 1,50 53,5 56,4 59,5 57,0Česko 74,8 76,7 78,5 75,0 1,93 1,68 1,79 1,00 65,0 64,1 64,6 65,6Dánsko 76,5 77,4 76,9 80,0 3,06 3,12 3,06 3,00 79,9 74,4 70,9 73,9Chorvatsko 60,6 61,4 63,6 62,9 0,84 0,84 0,86 1,40 77,0 74,3 75,8 76,2Maďarsko 68,9 71,5 73,3 75,0 1,36 1,20 1,35 1,80 61,3 62,0 65,3 65,8Polsko 67,8 69,3 70,9 71,0 1,00 0,96 1,03 1,70 84,7 82,0 82,7 85,0Rumunsko 66,0 66,3 68,8 70,0 0,49 0,48 0,50 2,00 46,8 46,9 47,2 45,8Švédsko 80,5 81,2 81,8 80,0 3,26 3,27 3,33 4,00 79,2 77,1 76,8 76,1UK 76,8 77,5 78,2 n/a 1,67 1,68 1,67 n/a 73,8 68,8 66,7 63,6EU 70,1 71,1 72,2 75,0 2,04 2,04 2,07 3,00 80,4 77,4 78,0 77,6

Belgie 8,0 7,9 8,7 13 42,7 45,6 45,9 47,0 143 141 102 -380Německo 13,8 14,6 14,8 18 32,3 33,2 34,0 42,0 -262 -310 -828 n/aEstonsko 26,3 28,6 28,8 25 45,3 45,4 48,4 40,0 24 28 15 n/aIrsko 8,7 9,2 9,5 16 51,9 52,5 53,5 60,0 157 85 n/a -200Řecko 15,3 15,4 15,2 18 40,4 42,7 43,7 32,0 782 743 655 -450Španělsko 16,1 16,2 17,3 20 40,9 40,1 41,2 44,0 2 389 2 040 1 450 -1400Francie 14,7 15,1 16,0 23 45,0 43,6 44,3 50,0 -103 313 -379 -1900Itálie 17,1 17,5 17,4 17 25,3 26,2 26,9 26,0 2 387 3 055 2 325 -2200Kypr 8,9 9,4 9,3 13 54,5 53,4 55,8 46,0 63 53 34 -27Lotyšsko 38,7 37,6 37,2 40 41,3 42,8 43,8 34,0 -134 -186 -196 -121Litva 23,6 25,8 25,6 23 57,6 58,7 58,0 48,7 -53 -39 -68 -170Lucembursko 4,5 5,0 5,4 11 52,3 54,6 52,7 66,0 23 42 54 -6Malta 4,7 5,0 6,0 10 27,8 29,9 30,0 33,0 14 5 2 -7Nizozemsko 5,5 5,8 6,0 14 46,3 45,7 47,9 40,0 312 364 432 -100Rakousko 33,0 32,8 33,5 34 38,7 40,1 40,8 38,0 -147 -156 -135 -235Portugalsko 27,0 28,0 28,5 31 31,9 34,6 33,5 40,0 7 -163 -359 -200Slovinsko 21,5 21,9 21,3 25 43,4 44,2 46,4 40,0 24 10 -16 -40Slovensko 11,7 12,9 12,0 14 28,4 31,5 34,3 40,0 -148 -161 -255 n/aFinsko 38,7 39,2 38,7 38 45,5 46,1 44,6 42,0 -7 -14 -62 n/aBulharsko 18,0 18,2 18,8 16 32,1 33,8 32,8 36,0 -439 -531 -654 -260Česko 15,0 15,0 14,9 13 30,1 32,8 34,2 32,0 -122 -191 -299 -100Dánsko 29,6 31,0 32,2 30 47,6 47,7 48,8 40,0 112 64 93 -22Chorvatsko 27,8 29,0 28,3 20 30,8 29,3 28,7 35,0 -105 -162 -237 n/aMaďarsko 14,6 14,4 14,2 13 34,3 33,0 32,1 34,0 -59 -253 -329 -450Polsko 11,5 11,7 11,3 15 43,4 44,6 45,7 45,0 -2 731 -3 270 -4 218 -1500Rumunsko 24,8 24,8 25,0 24 25,6 25,6 26,3 26,7 -1 680 -1 420 -2 074 -580Švédsko 52,5 53,8 53,8 49 50,2 51,0 51,3 45,0 446 432 237 n/aUK 7,0 8,5 9,3 15 47,9 48,2 48,3 n/a 928 290 n/a n/aEU 16,1 16,7 17,0 20 38,7 39,1 39,9 40,0 1 819 810 -5 237 n/a

13

Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise, www.nordicfactory.com a www.thinkstockphotos.com.Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.

www.csas.cz