Úlohy z fyziky Úlohy jsou čerpány z publikace Tématické prověrky z učiva fyziky základní školy autorů Jiřího Bohuňka a Evy Hejnové s ilustracemi Martina Maška (vydavatelství Prometheus 2005), která odpovídá svým rozsahem pouţívaným učebnicím v naší škole. K vypracování úloh je třeba mít k dispozici Tabulky, kalkulačky a rýsovací potřeby. 6. ročník 1A) a) Na obrázku A je znázorněna kulička s kladným elektrickým nábojem, která je zavěšena na niti. Ke kuličce přiblíţíme kladně nabitou tyč. Působí na sebe kulička a tyč přitaţlivými, nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď. b) Vedle kuličky z obrázku A zavěsíme druhou kuličku se záporným nábojem (viz. obr. B). Působí na sebe kuličky přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď. c) Proč na sebe tyč a kulička na obr. A působí elektrickými silami, aniţ se dotýkají? 1B) a) Na obrázku A je znázorněna kulička se záporným elektrickým nábojem, která je zavěšena na niti. Ke kuličce přiblíţíme kladně nabitou tyč. Působí na sebe kulička a tyč přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď. b) Vedle kuličky z obrázku A zavěsíme druhou kuličku se záporným nábojem (viz. obr. B). Působí na sebe kuličky přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď. c) Proč na sebe tyč a kulička na obr. A působí elektrickými silami, aniţ se dotýkají?
23
Embed
Úlohy z fyziky - Sweb.cztozvladnesstudente.sweb.cz/II_stupen/II_POLOLETI/II_FY/...b) Uveď příklad tělesa, které je současně z pevné látky i plynu. c) Podtrhni ty vlastnosti,
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Úlohy z fyziky
Úlohy jsou čerpány z publikace Tématické prověrky z učiva fyziky základní
školy autorů Jiřího Bohuňka a Evy Hejnové s ilustracemi Martina Maška
(vydavatelství Prometheus 2005), která odpovídá svým rozsahem pouţívaným
učebnicím v naší škole.
K vypracování úloh je třeba mít k dispozici Tabulky, kalkulačky a rýsovací
potřeby.
6. ročník
1A) a) Na obrázku A je znázorněna kulička s kladným elektrickým nábojem, která je
zavěšena na niti. Ke kuličce přiblíţíme kladně nabitou tyč. Působí na sebe kulička a tyč
přitaţlivými, nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
b) Vedle kuličky z obrázku A zavěsíme druhou kuličku se záporným nábojem (viz. obr. B).
Působí na sebe kuličky přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
c) Proč na sebe tyč a kulička na obr. A působí elektrickými silami, aniţ se dotýkají?
1B) a) Na obrázku A je znázorněna kulička se záporným elektrickým nábojem, která je
zavěšena na niti. Ke kuličce přiblíţíme kladně nabitou tyč. Působí na sebe kulička a tyč
přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
b) Vedle kuličky z obrázku A zavěsíme druhou kuličku se záporným nábojem (viz. obr. B).
Působí na sebe kuličky přitaţlivými nebo odpudivými silami? Zdůvodni svoji odpověď.
c) Proč na sebe tyč a kulička na obr. A působí elektrickými silami, aniţ se dotýkají?
2AB) Uveď alespoň dva příklady škodlivých nebo nepříjemných důsledků elektrování těles.
3A) Pan Tesař s panem Nehodou stavěli chatu. Nejprve si postavili čtyři sloupky, na které
chtěli poloţit desku tak, aby byla ve vodorovné poloze. Zjistili však, ţe sloupky nedosahují do
stejné výšky (viz. obrázek).
a) Jak se nazývá pomůcka, kterou k tomu pouţili?
b) Jakého poznatku se při práci s touto pomůckou vyuţívá?
c) Pan Tesař s panem Nehodou zjistili, ţe levý sloupek je výš neţ pravý. Zakresli, kde by
mohly být hladiny vody v obou ramenech.
3B) Pan Doveda s panem Šikulou zjistili při stavbě domu, ţe otvory pro okna nejsou ve stejné
výšce (viz. obrázek).
a) Jak se nazývá pomůcka, kterou k tomu pouţívají?
b) Jakého poznatku se při práci s touto pomůckou vyuţívá?
c) Pan Doveda s panem Šikulou zjistili, ţe okna nejsou ve stejné výšce. Zakresli, kde by
mohly být hladiny vody v obou ramenech.
4AB) a) Napiš, kam směřuje svislý směr v různých místech na povrchu Země.
b) Jak se nazývá pomůcka, kterou určujeme svislý směr?
c) Doplň větu: Vodorovná rovina svírá se svislým směrem …………
5A) Urči podle obrázku alespoň dvě dvojice těles, která na sebe působí silou.
5B) Urči podle obrázku alespoň dvě dvojice těles, která na sebe působí silou.
6A) Na obrázku je znázorněn siloměr, na kterém je zavěšená dřevěná kostka.
a) Jakou největší sílu můţeme tímto siloměrem změřit?
b) Jak velké síle odpovídá nejmenší dílek stupnice?
c) Jak velká gravitační síla působí na kostku?
6B) Na obrázku je znázorněn siloměr, na kterém je zavěšena dřevěná kostka.
a) Jakou největší sílu můţeme tímto siloměrem změřit?
b) Jak velké síle odpovídá nejmenší dílek stupnice?
c) Jak velká gravitační síla působí na kostku?
7A) V následující tabulce jsou uvedeny vlastnosti různých pevných látek při obvyklé teplotě
místnosti. Z těchto látek jsou vyrobena pevná tělesa A, B, C, D.
Těleso Vlastnosti látky
A není tvárná není křehká tvrdá
B není tvárná není křehká měkká
C není tvárná je křehká tvrdá
D je tvárná není křehká měkká
Které z těles A, B, C, D by mohlo být:
a) guma
b) porcelánový hrnek
c) dřevěné kuchyňské prkénko
7B) V následující tabulce jsou uvedeny vlastnosti různých pevných látek při obvyklé teplotě
místnosti. Z těchto látek jsou vyrobena pevná tělesa A, B, C, D.
Těleso Vlastnosti látky
A tvrdá není tvárná není křehká
B měkká je tvárná není křehká
C tvrdá není tvárná je křehká
D měkká není tvárná není křehká
Které z těles A, B, C, D by mohlo být:
a) molitanová mycí houba
b) ocelový hřebík
c) porcelánová miska
8A)
a) Uveď alespoň dvě látky, které za běţných podmínek jsou plyny.
b) Uveď příklad tělesa, které je současně z pevné látky i plynu.
c) Podtrhni ty vlastnosti, kterými se liší kapaliny od pevných látek :
nestlačitelnost nebo velmi malá stlačitelnost, tekutost, snadno mění svůj tvar, mohou
být křehké
d) Kterou vlastnost pevné látky vyuţíváme při výrobě hraček z plasteliny?
8B)
a) Uveď alespoň dvě látky, které za běţných podmínek jsou pevné.
b) Uveď příklad tělesa, které je současně z pevné látky i kapaliny.
c) Podtrhni ty vlastnosti, které jsou společné kapalinám i plynům:
tekutost, dobrá stlačitelnost, rozpínavost, snadno mění svůj tvar
d) Které vlastnosti vzduchu vyuţíváme při plnění pneumatiky jízdního kola?
9A) Vysvětli, proč řeky tečou do moří.
9B) Vysvětli, proč se voda v řece pohybuje.
10A) Jana nalila na dno sklenice hustý červený sirup. Pak do sklenice opatrně podél stěny
nalila vodu. Pozorovala, ţe se nejdříve zbarvila voda u dna sklenice, později rozhraní mezi
čistou a zbarvenou vodou postupovalo stále výš. Vysvětli tento jev.
10B) Markéta přinesla do třídy kytici růţí. Po chvíli bylo v celé místnosti cítit jejich vůni.
Vysvětli, jak je to moţné.
11A) Na obrázcích A, B, C jsou znázorněny modely uspořádaní částic různých látek.
a) Napiš, který obrázek znázorňuje model uspořádání částic pevné krystalické látky.
b) Napiš, proč si myslíš, ţe tvůj výběr je správný.
c) Uveď alespoň dva příklady krystalických látek.
d) Napiš, jak se liší látky amorfní a látky krystalické.
11B) Na obrázcích A, B, C jsou znázorněny modely uspořádaní částic různých látek.
a) Napiš, který obrázek znázorňuje model uspořádání částic kapaliny.
b) Napiš, proč si myslíš, ţe tvůj výběr je správný.
c) Uveď alespoň dva příklady amorfních látek.
d) Napiš, jak se liší látky amorfní a látky krystalické.
12A) Vytáhneme – li tenký papír z plastových desek, papír se s deskami přitahuje.
a) Vysvětli.
b) Jak nazýváme pozorovaný jev?
12B) Sundáme – li si z hlavy čepici, která obsahuje umělá vlákna, vlasy se k čepici přitahují.
a) Vysvětli.
b) Jak nazýváme pozorovaný jev?
13A) Plyny jsou na rozdíl od pevných krystalických látek rozpínavé. Jana tvrdí, ţe je tomu tak
proto, ţe částice plynů:
a) na sebe působí velmi slabými přitaţlivými silami
b) mohou se volněji přemisťovat neţ částice pevné látky
c) jsou pravidelně uspořádané
d) jsou od sebe více vzdáleny neţ částice pevných látek
Napiš, která z Janiných tvrzení a, b, c, d správně vysvětlují rozpínavost plynů.
13B) Kapaliny jsou na rozdíl od pevných krystalických látek tekuté. Karel tvrdí, ţe je tomu
tak proto, ţe částice kapalin:
a) na sebe nepůsobí tak velkými silami jako částice v krystalických látkách
b) mohou se volněji přemisťovat neţ částice pevné látky
c) jsou pravidelně uspořádané
d) jsou velmi blízko u sebe
Napiš, která z Karlových tvrzení a, b, c, d správně vysvětlují tekutost kapalin.
14A) Na obrázku je znázorněn model atomu dusíku.
a) Doplň do obrázku názvy částic, které se nacházejí v jádře atomu.
b) Dokresli do modelu atomu správný počet elektronů.
c) Podle Tabulek napiš chemickou značku dusíku.
14B) Na obrázku je znázorněn model atomu lithia.
a) Doplň do obrázku názvy částic, které se nacházejí v jádře atomu.
b) Dokresli do modelu atomu správný počet elektronů.
c) Podle Tabulek napiš chemickou značku lithia.
15A) Marek se rozhodl, ţe natře starou poličku barvou. Vysvětli na základě částicové stavby
látek, proč barva na povrchu poličky drţí.
15B) Lukáš se rozhodl, ţe nalakuje starý stůl. Vysvětli na základě částicové stavby látek, proč
lak na povrchu stolu drţí.
16A)
a) Napiš název částice, jejíţ model je na obrázku.
b) Jaký elektrický náboj má tato částice?
c) Značka prvku, ze kterého tato částice vznikla, je Be. Urči pomocí Tabulek název
tohoto prvku.
16B)
a) Napiš název částice, jejíţ model je na obrázku.
b) Jaký elektrický náboj má tato částice?
c) Značka prvku, ze kterého tato částice vznikla, je F. Urči pomocí Tabulek název
tohoto prvku.
17A) Při pročesávání vlasů hřebenem přecházejí některé elektrony z vlasů na hřeben.
a) Jaký elektrický náboj mají pak vlasy?
b) Při česání se často vlasy přichytávají k hřebenu. Vysvětli, proč tomu tak je.
17B) Při pročesávání vlasů hřebenem přecházejí některé elektrony z vlasů na hřeben.
a) Jaký elektrický náboj má pak hřeben?
b) Při česání se často vlasy nedají učesat a rozlétávají se od sebe. Vysvětli, proč tomu
tak je.
18A) Vysvětli pomocí částicové stavby, proč se obtíţně mění tvar pevných látek.
18B) Vysvětli pomocí částicové stavby, proč jsou plyny dobře stlačitelné.
19A) K zavěšenému tyčovému magnetu A přiblíţíme jiný tyčový magnet B, jak ukazuje
obrázek. Doplň do obrázku značky magnetických pólů magnetů A i B.
19B) K zavěšenému tyčovému magnetu A přiblíţíme jiný tyčový magnet B, jak ukazuje
obrázek. Doplň do obrázku značky magnetických pólů magnetů A i B.
20A) Jana zkoumala magnetické pole tyčového magnetu pomocí magnetky. Tyčový magnet
měla poloţený na stole a magnetku postupně umístila do míst označených písmeny A, B, C,
D, jak je to znázorněno na obrázku.
a) Nakresli správně polohy magnetky v místech A, B, C, D. Magnetku kresli tak, jak je
to znázorněno v pravém dolním rohu obrázku.
b) Nakresli alespoň tři indukční čáry magnetického pole tyčového magnetu.
20B) Lukáš zkoumal magnetické pole tyčového magnetu pomocí magnetky. Tyčový magnet
měla poloţený na stole a magnetku postupně umístila do míst označených písmeny A, B, C,
D, jak je to znázorněno na obrázku.
a) Nakresli správně polohy magnetky v místech A, B, C, D. Magnetku kresli tak, jak je
to znázorněno v levém horním rohu obrázku.
b) Nakresli alespoň tři indukční čáry magnetického pole tyčového magnetu.
21A) Na obrázku je magnetka A, tyčový magnet B a klíč C z magneticky měkké oceli
zavěšený na niti.
a) Označ písmeny póly magnetu B.
b) Klíč se v magnetickém poli zmagnetizuje, stává se magnetem. Označ písmeny jeho
póly.
c) Označ šipkou směr pohybu zmagnetovaného klíče C.
21B) Na obrázku je hřebík A z magneticky měkké oceli zavěšený na niti, tyčový magnet B
a magnetka C
a) Označ písmeny póly magnetu B.
b) Hřebík se v magnetickém poli zmagnetizuje, stává se magnetem. Označ písmeny
jeho póly.
c) Označ šipkou směr pohybu zmagnetovaného hřebíku C.
22A) Z uvedených těles vyber a podtrhni ta, která nejsou přitahována magnetem: