Likvidace požáru v objektech Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc. Osnova: 1) Likvidace požáru ve výškových budovách 2) Likvidace požáru v halových objektech 3) Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Likvidace požáru v objektech
Doc.Ing.Václav Kupilík, CSc.
Osnova:
1) Likvidace požáru ve výškových budovách
2) Likvidace požáru v halových objektech
3) Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Zvláštnosti průběhu požáru u výškových
budov:
1 – optimální bezpečnostní protipožární
schodiště
2 – oheň se ve výškových budovách šíří
výtahovými šachtami, klimatizací,
elektroinstalačními kabely, izolačním
obložením panelů, celoplošnými
koberci, popř. neuzavřenými dveřmi
3 – bezpečný seskok do záchranné
plachty
4 – maximální možnost seskoku do
speciální záchranné plachty
5 – zásahová výška ze žebříku
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Dosahová vzdálenost z nástupní plochy pro požární automobilový
výsuvný žebřík
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Dosahová vzdálenost z nástupní plochy pro požární automobilový
výsuvný žebřík
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Zásah požárníků s použitím požární plošiny zavěšované pod vrtulník s navijákem. Ta měla manévrovací motory a televizní kameru
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Nejvyšší požární žebříky v ČR
dosahují do výše cca 50 m, tedy asi
do desátého až do dvanáctého
podlaží. Při takové výšce jsou však
již nemobilní a musí se tedy ustavit
na pevné rovné ploše u budovy,
nelze jimi příliš otáčet nebo
dokonce popojíždět →parkující
auta překážejí, terén bývá málo
únosný a technika se boří.
Vysokozdvižné plošiny dosáhnou
výšky jen 20 až 27 m, jsou však
pohyblivější. I když proudnice
vodního děla má dostřik cca 20 m,
vnější zásah u budov vyšších než
40 m je obtížný.
Některé výškové budovy (např.dřívější Motokov) mají spolehlivý
elektronický systém hlásičů, dále elektronická čidla, napojená na
počítač. Ten v případě požáru vypíná v místě požáru přívod
klimatizovaného vzduchu. Poněvadž v budově nelze z bezpečnostních
důvodů otevírat okna, je možno při rychlém úniku a uzavření požárních
dveří omezit přístup kyslíku k ohni. Oheň bez kyslíku se začne sám dusit
a nerozhoří se tak silně. Přivolaní hasiči pak zevnitř oheň likvidují.
Japonci vyvinuli zvláštní textilní roury se samobrzdným účinkem.
Fungují jako tunelové skluzavky. V každém patře je malý balkonek,
odkud se vstoupí do trvale upevněné splasklé, ale pružné roury o malém
průměru. Osoba normálním vstupem do ní skočí jako do pytle, přičemž
tělo klouže dál, razí si cestu zúženým profilem a zvolna klesá stálou
rychlostí dolů, kde lze z roury vylézt. Osoby tak mohou jeden za druhým
do roury skákat , aniž by se vzájemně dostihli a kloužou dolů jako
korálky po šňůře.
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Vnější požární hydrant:a) podzemní
a1) hydrantový nástavec k podzemnímu h.b) nadzemní1 – hydrantový poklop2 – trn vřetene ventilu pro
osazení klíče3 – výtokový otvor4 – nasazený hydrantový
nástavec5 – přívodní potrubí6 – uzavírací ventil7 – spojka na připevnění
hadice8 – korunová matice9 – duté těleso hydrantu
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Zavodněný pož. rozvod řešený odděleně:
1– svislé vodovodní potr.
2 – svislé požární potr.
3 – nástěnný hydrant
4 – obtokové potrubí
5 – vodorovné vodovodní
a požární potrubí
6 - vodoměr
Zavodněný pož. rozvod společně pro pitnou
a požární vodu
1– svislé vodovodní potr.
2 – svislé požární potr.
3 – nástěnný hydrant
4 – obtokové potrubí
5 – vodorovné vodovodní
a požární potrubí
6 - vodoměr
Zavodněný pož. rozvod řešený sdruženě:
1– svislé vodovodní potr.
2 – svislé požární potr.
3 – nástěnný hydrant
4 – obtokové potrubí
5 – vodorovné vodovodní
a požární potrubí
6 - vodoměr
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Nezavodněný pož. rozvod
kombinovaný se zavodněným,
řešený odděleně pro pitnou a
požární vodu
1– vodovodní potr -pitná voda
2 – nezavodněné požární potr.
3 – nástěnný hydrant
4 – pevná spojka
Nezavodněné potr. řešené sdruženě pro pitnou a
požární vodu
1– svislé vodovodní potr.
2 – nezavodněné pož. potr.
3 – nezavodněný hydrant
4 – pevná spojka
5 – svislé zavodněné
požární potrubí
6 – nástěnný hydrant
Nezavodněné potr. řešené jako kombinované zařízení pro pož.a pitnou vodu:1– svislé vodovodní potr.2 – nezavodněné pož.potr.3 – nezavodněný hydrant5 – svislé zavodněné
požární potrubí6 – nástěnný hydrant7 – přerušovací nádrž8 – čerpadlo
Nástěnný hydrant
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma nástěnného hydrantu:
1 - skříňka nástěnného hydrantu:
a) ve výklenku
b) ve zdi
2 – požární hydrant C 52
3 – svislé požární potrubí
4 – umístění proudnice 52
5 – umístění svinuté hadice 52
Proudnice 52
1. Likvidace
požáru ve
výškových
budovách
Schéma proudnice 52:
1 – těleso kohoutu
2 – obratel
3 – rukojeť
4 – trubka
5 – pevná hubice 16
6 – hubice 12,5
7 – spojka
Samočinná sprchová hasicí zařízení
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma sprchového hasicího zařízení:
1 – ventilová stanice
2 – tlaková nádrž
3 – nádrž na požární vodu
4 – kompresor
5 – čerpadla
6 – hlavní šoupě
7 – odlučovač
8 – zpětná armatura
9 – šoupě
10 – skrápěcí hlavice
11 – plováková armatura
12 – rozvod požární vody
13 – rozvod stlačeného vzduchu
Mokrá ventilová stanice
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma mokré ventilové stanice:
1 – mokrý řídicí ventil
2 – hlavní uzávěr (šoupě)
3 – poplachový zvon
4 – trojcestný ventil
5 – zpětný ventil (pružinový)
6 – uzavírací armatura (ventil,
šoupě)
7 – manometrový kohout
8 – manometr
9 - odvodnění
Mokré soustavy se používají tam, kde nehrozí zamrznutí vody.
Min.přetlak v potrubí 0,1 MPa
Mokrý řídicí ventil
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma mokrého ventilu:
1 – těleso ventilu
2 – talíř ventilu
3 – sedlo ventilu
4 – žlábek
5 – potr.poplachového zvonu
6 – manometr sprch. zařízení
7 – manometr rozvodu pož. vody
8 – kontrolní armatura
9 – vypouštěcí armatura
10 – odvodnění
11 – hlavní uzávěr
12 – rozvod požární vody
13 – rozvod stlačeného vzduchu
Suchá ventilová stanice
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma suché ventilové stanice:
1 – suchý řídicí ventil
2 – hlavní uzávěr (šoupě)
3 – poplachový zvon
4 – trojcestný ventil
5 – zpětný ventil
6 – uzavírací armatura (ventil, šoupě)
7 – manometrový kohout
8 – manometr
9 – odvodnění
10 – plnění
11 – rozvod požární vody
12 – zpětný ventil
13 – k rychlootvírači
Nezavodněný pož.rozvod se používá hlavně
u vysokých budov a kde je menší nebezpečí
vzniku požáru →časové opoždění zásahu
Suchý řídicí ventil
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma suchého ventilu:
1 – komora ventilu
2 – membránová komora
3 – membrána
4 – rozvod stlačeného vzduchu
5 - tyčka
6 – páka mechanismu
7 – spodní ventilový talíř
8 – hlavní ventilový talíř
9 – zarážka
10 – mechanismus ventil. Talíře
11 – k poplachovému zvonu
12 – odvodnění
13 – přívodní potrubí
14 – rozvodné potrubí
Požární čerpací stanice uzavřená
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
1 – tlaková nádrž požární vody
2 – zásobní nádrž požární vody
3 – čerpací jednotka
4 – kompresor
5 – plováková armatura
6 – zpětná armatura (klapka)
7 – šoupě
8 – pojistný ventil
9 – manometr
10 – nástěnný hydrant
11 – odlučovač oleje a vody
12 – vzdušník
13 – zpětný ventil
14 – rozvod stlačeného vzduchu
15 – rozvod požární vody
Požární vodovod ve výškových budovách – uzavřená soustava
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma rozvodu:
1 – zavodněné potrubí
2 – nezavodněné potrubí
3 – spojky
4 – vodovodní přípojka
5 – čerpadla (nezavodněný rozvod)
6 – čerpadla (zavodněný rozvod)
7 – tlaková (akumulační) nádrž
8 – otevřená (akumulační) nádrž
9 – hydranty
10 – požární signalizace
Požární vodovod ve výškových budovách – otevřená soustava
1. Likvidace požáru ve výškových budovách
Schéma rozvodu:
1 – nádrž požární vody
2 – požární čerpací stanice
3 – gravitační požární rozvod
4 – výtlačné potrubí
5 – přípojky
6 – požární hydranty vnitřní
9 – požární výtah
TP – technické podlaží
PP – podzemní podlaží
Šíření požáru v objektech nevětraných a s instalovaným protipožárním
zařízením zabraňujícím akumulaci kouře pod střechou haly
2. Likvidace požáru v halových objektech
Varianty šíření ohně v halových objektech
2. Likvidace požáru v halových objektechVar.A: Stoupání kouře pod
střechou a jeho šířenípodél střechy
Var.B: Nárůst konvenčního asálavého tepla hromadění kouřovýchplynů a tepla asamovznícení materiálůnacházejících se vblízkosti
Var.C: Haly bez větrání jsou vkrátké době zcelanaplněny kouřem
Var.D: Přímý odvod uvolněných plynů a zplodin požárními překážkami
Var.E: Od počátku požáru se snižuje možnost samovznícení uskladněných látek.Ochranu protipožárními ventilátory lze zvýšit požárními přepážkami,instalovanými do střešního pláště
Var.F: Otevřou-li se větrací otvory několik minut po vypuknutí požáru (např. při ručněovládaných systémech), plyny, teplo a kouř již nemohou být účinně odvedeny
Var.G: zcela zadýmovaná hala
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v halových objektech
Mezi nejúčinnější typy
protipožárního větrání patří:
a) střešní větrací okna a klapky
b) větrací žaluzie
c) víceúčelové větrací zařízení
a) Střešní větrací okna a klapky
Tento typ odvětrání využívározdílu přirozeného tlaku vpřehřátém objektu a venku
b) Větrací žaluzie:
Jsou ovládány mechanicky
(ocelová lanka) či pneumaticky.
Dosahují vyšší účinnosti než
tradiční větrání
Odvětrávací hlavice s uzavíratelnými
klapkami a axiálním ventilátorem
poháněným elektromotorem
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v halových objektech
Větrací žaluzie s přirozeným odvodem spalin a tepla:
a) v obvodové stěně
b) ve střeše
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v
halových objektech
Jednoduchá žaluzie:
a) konvenční
b) tvarovaná
Celkový vzhled a profil žaluzie
větracího zařízení s →
pneumatickým ovládáním
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v halových objektech
Odvětrávací zařízení s tvarovanými žaluziemi umožňují proudění
vzduchu, aby se společně s vodou dostal dovnitř otvoru. Zde se pomocí
prudké změny (tvaru žaluzie) dosáhne odstředivé síly, která těžší vodu
oddělí od vzduchu, takže po nárazu na zadní stranu žaluzie je vlivem
turbulence sváděna do sběrného kanálku. Na rozdíl od konvenčních
typů je zde žádoucí silný vítr.
Dle uspořádání tvarovaných žaluzií ve větracím systému rozeznáváme:
jednoduché žaluzie: mají velmi dobrý aerodynamický součinitel,nemají však zcela dokonalý systém odvodnění a při silném deštiproniká část vody do budovy
dvojité žaluzie: pronikající voda dovnitř je řízena, odsáta na konecžaluzie a odtud odváděna kanálky na dno žaluzie
dvojité žaluzie hlubší: je účinnější než předchozí typ, lze je umístitvertikálně i horizontálně
trojité žaluzie: zabraňují odtoku prošlé vody na dolní žaluzii
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v halových objektech
Odvětrávací zařízení s tvarovanými žaluziemi:
a) jednoduchými, b) dvojitými, c) dvojitými hlubšími, d) trojitými
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v halových objektech
c) Víceúčelové větrání:
Odvětrávací klapky ve víceúčelovém ventilátoru mají 4 hlavní funkce:
a) přirozené větrání
b) tlumené větrání
c) protipožární větrání
d) úsporné větrání
Víceúčelový ventilátor
Protipožární větrací zařízení
2. Likvidace požáru v halových objektech
Funkce větrání víceúčelových odvětrávacích klapek ve ventilátoru:
a) přirozené, b) tlumené, c) protipožární, d) úsporné
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
K určení místa vzniku požáru často napomáhá rozsah škod
způsobených ohněm, avšak tento ukazatel může být zkreslen mnoha
okolnostmi, např.nuceným větráním, větrem způsobujícím tlak či sání,
skladováním vysoce hořlavého paliva atd.
Vertikální dřevěné konstrukce, umístěné v blízkosti zdroje požáru,
budou prohořelé do menší hloubky než horizontální konstrukce
stejného typu, umístěné nad ohniskem požáru. Kromě dřeva ke
stanovení směru šíření ohně mohou sloužit tyto příznaky:
žárovka se deformuje směrem ke zdroji k požáru, čímž vytvoří
kónický tvar s vrcholem orientovaným k ohnisku požáru
bude-li jedna tabule skla mírně zakřivená a druhá zdeformovaná
vlivem tečení, popřípadě tavení (měknutí skla 650 až 750°C, tečení
skla kolem 900 °C , tavení skla nad 1200°C), zdroj požáru bude blíže
tabule vystavené vyšší teplotě;
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Hladké kovové plochy jsou zbarveny žárem vlivem jeho intenzity, a to:
žlutě kolem 230°C,
nachově hnědě kolem 290°C,
modře kolem 315°C,
světle červeně kolem 480°C,
tmavě fialově kolem 600°C,
žlutě kolem 980°C,
bíle kolem 1200°C,
zářivě bíle kolem 1315°C,
přičemž lze podle barvy kovových předmětů odhadnout max. a min. žár.
Dřevo:
Starší dřevo je vysušenější, proto hoří rychleji a zuhelnatí do větší
hloubky než dřevo nové. Bude-li natřeno hořlavým nátěrem či opatřeno
hořlavou hmotou, hoří rychleji a vykazuje hlubší zuhelnatění. Je-li dřevo
vystaveno pronikajícímu plameni, zuhelnatí do větší hloubky ve
srovnání s dřevěnými materiály umístěnými jinde.
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznakůKovy:Vysokou teplotu při požáru lze též určit podle teploty tání častopoužívaných kovů ve stavebnictví: cín 232°C olovo 328°C hliník 660°C mosaz 930°C měď 1085°C litina 1300°C ocel (1% uhlíku) 1350°CSklo:U skla hraje významnou roli jeho chemická struktura. Např. teplota tání pro: křemenné sklo 1610°C
ploché sklo float 1500 – 1550°CBěžná skla mají bod tání nad 1000°C.Beton:U betonu se začnou objevovat trhliny cca nad 500°C. Při tom velmi záleží na jeho kamenivu a rychlosti zahřívání (pozvolné, náhlé).
Popraskaná betonová podlaha v místě požáru
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Uvolněné kusy kompaktního betonu z podlahy
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Betonový blok s kontaktní plochou podkladu
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Prasklý úlomek tabulového skla z oken
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Slinuté a zabarvené úlomky skla z okenních otvorů
3. Stanovení ohniska požáru na základě příznaků
Děkuji za
pozornost