Top Banner
LESY MÍRNÉHO PÁSU Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Z_069_Krajinná sféra a její základní části_Lesy mírného pásu
20

LESY MÍRNÉHO PÁSU

Feb 22, 2016

Download

Documents

tamal

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. LESY MÍRNÉHO PÁSU. - PowerPoint PPT Presentation
Welcome message from author
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Page 1: LESY MÍRNÉHO PÁSU

LESY MÍRNÉHO PÁSUAutor: Mgr. Zdeňka Krmášková

Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Z_069_Krajinná sféra a její základní části_Lesy mírného pásu

Page 2: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Anotace:Digitální učební materiál je určen pro opakování, upevňování a rozšiřování vědomostí o lesích mírného pásuMateriál rozvíjí nově získané vědomosti žákůJe určen pro předmět zeměpis a ročník 6.Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

Page 3: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Lesy mírného pásuLesy mírného pásu dělíme na :

smíšené

jehličnaté

listnaté

Page 4: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Podnebí

Jehličnaté lesy se již rozprostírají poněkud severněji, proto je zde podnebí chladnější než v lesích listnatých. Zimy jsou zde delší a mrazivější, léta poměrně krátká.

Listnaté lesy se nacházejí v mírném pásu. Pro mírný pás je typické střídání čtyř ročních období.

Page 5: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Opadavé listnaté lesy

Klima je charakteristické střídáním čtyř ročních období.

Zima21. 12. - 21. 3.

Převažujícím půdním druhem jsou kambizemě.

Jaro21. 3. - 20. 6.

Léto21. 6. - 23. 9.

Podzim23. 9. - 21. 12.

Page 6: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Zaujímají značnou část mírného pásu na severní polokouli, zatímco na jižní polokouli až na malé výjimky (jižní Chile) chybí.

Opadavé listnaté lesy

Proč listnaté stromy v mírném pásu shazují na zimu listí?

Brání se tím ztrátám vody v zimě, kdy je půda zmrzlá.

Page 7: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Dříve v oblasti, kde žijeme, rostly rozlehlé listnaté dubové, bukové a javorové lesy. Žila v nich velká lesní zvířata, například divoký tur, který byl vyhuben, nebo zubr. I pro člověka bylo zde příznivé podnebí.

Page 8: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Je strom, který má listy. Většina listnatých stromů je opadavých – bříza, jasan, dub, buk, javor, osika, topol, jírovec maďal, olše, vrba, jilm, lípa, habr.Listnaté stromy tvoří listnatý les.

Listnatý strom (listnáč)

Page 9: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Většinu lesů však člověk časem vykácel, na jejich místě založil města a půdu zúrodnil v pole. Z původních lesů zůstaly ve většině oblastí Evropy jen nepatrné zbytky. Část původních listnatých lesů se zachovala pouze v Číně a v Severní Americe.

Page 10: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Člověk vysázel lesy nové, listnaté i jehličnaté. Žijí zde jeleni, srnci, divoká prasata, lišky, veverky a mnoho druhů ptáků – například sovy a krahujci.

Page 11: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Je lesní porost se zastoupením listnatých i jehličnatých stromů. Smíšený les bývá považován v podmínkách střední Evropy za nejstabilnější lesní biom, který je většinou nejlépe schopen odolávat běžným výkyvům mírného klimatu. Jeho pestřejší druhová skladba umožňuje snadněji odolávat živelným katastrofám (polomům), ale také škůdcům.

Smíšený les

Page 12: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Směrem na sever přecházejí listnaté lesy postupně ve smíšené a později v lesy jehličnaté. Rozsáhlé plochy těchto severských lesů jsou v severní Asii, na severu Ameriky a Evropy. V severní Asii se tyto lesy nazývají tajga.

Jehličnaté stromy jsou převážně rostliny statnějšího vzrůstu, které nejsou choulostivé na krátkodobý nedostatek vláhy. U nás rostou převážně smrky, jedle, borovice a modříny.

Jehličnaté lesy

Page 13: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Sibiřská tajga tvoří nejrozsáhlejší lesní plochu na Zemi. Je zde chladněji, půda je méně úrodná a často se vyskytují močály.Proto byly tyto oblasti před člověkem uchráněny. Žijí zde šelmy jako medvědi, vlci, lišky, rysi, dále losi, jeleni, bobři.

Tajga

Page 14: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Tajga na Aljašce

Page 15: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Žijí zde šelmy jako medvědi, vlci, lišky, rysi, dále losi, jeleni, bobři. Šelmy loví především slabé jedince. Nepohrdnou ale ani mrtvým zvířetem. Tak fungují jako zdravotní policie lesa.

Page 16: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Los evropský

Bobr evropský

Zvířena jehličnatých lesů

Page 17: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Na jehličnatých stromech tajgy žije mnoho škůdců. Živí se jejich lýkem, dřevem nebo jehličím. Jedním z nich je brouk lýkožrout. Stromy napadené velkým počtem lýkožroutů usychají.

Situaci zachraňují zvířata, která se těmito brouky živí. Jsou to různé druhy dravého hmyzu, ale také ptáci, např. datli nebo strakapoudi. Kalamity jsou přirozenou součástí života tajgy.

Page 18: LESY MÍRNÉHO PÁSU

V tajze má největší význam těžba dřeva. Švédsko a Finsko jsou státy, které patří k prvním na světě v těžbě a zpracování dřeva. Na území těchto států již byly velké části tajgy odtěženy. Po vykácení lesa rostou v tajze nové stromy jen velice těžko. Půda, která není chráněna lesem, rychle zamrzá a semena nových rostlin se nemají kde uchytit.

Page 19: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Zdroje:Soubor:Aerial View of Autumn Forest Colors.jpg. WING-CHI POON. Wikipedie [online]. 2005, 11.8.2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aerial_View_of_Autumn_Forest_Colors.jpgSoubor:Unidentified orange red tree.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 21.12.2007 [cit. 2013-07-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Unidentified_orange_red_tree.jpgSoubor:Forest in Sigulda Latvia.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 6.8.2006 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Forest_in_Sigulda_Latvia.jpgSoubor:The Chase Wood - Newbury.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 11.6.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_Chase_Wood_-_Newbury.jpgSoubor:Silz cerf22.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 25.8.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Silz_cerf22.jpgSoubor:Kurre5.jpg. TOPPILA, Tiina. TOIVO TOIVANEN. Wikipedie [online]. 2005, 6.4.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kurre5.jpgSoubor:Vulpes vulpes standing in snow.jpg. V. BERN. Wikipedie [online]. 2002, 12.9.2004 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Vulpes_vulpes_standing_in_snow.jpgSoubor:Shikra1.jpg. RAVI VAIDYANATHAN. Wikipedie [online]. 2007, 28.7.2007 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Shikra1.jpgSoubor:Pinus nigra var corsicana Corsica 1.jpg. JEAN-EMMANUEL ORFÈVRE. Wikipedie [online]. 2009, 28.1.2013 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pinus_nigra_var_corsicana_Corsica_1.jpgSoubor:Taiga.png. Wikipedie [online]. 2005, 7.12.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Taiga.pngSoubor:Picea glauca taiga.jpg. HTTP://CS.WIKIPEDIA.ORG/WIKI/SOUBOR:PICEA_GLAUCA_TAIGA.JPG.Wikipedie [online]. 2006, 28.3.2007 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_glauca_taiga.jpg

Page 20: LESY MÍRNÉHO PÁSU

Zdroje:Soubor:Brown Bear us fish.jpg. HILLEBRAND, Steve. Wikipedie [online]. 2005, 24.8.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Brown_Bear_us_fish.jpgSoubor:Lynx lynx poing.jpg. BERNARD LANDGRAF. Wikipedie [online]. 2005, 9.7.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lynx_lynx_poing.jpgSoubor:Moose in Gros Ventre Campgroud 4.jpg. DAVE BEZAIRE. Wikipedie [online]. 2009, 19.6.2010 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Moose_in_Gros_Ventre_Campgroud_4.jpgSoubor:Reiss fg03.jpg. FRITZ GELLER-GRIMM. Wikipedie [online]. 2008, 7.11.2009 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Reiss_fg03.jpgSoubor:Tembadau 01.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 6.11.2008 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tembadau_01.jpgSoubor:Wisent.jpg. HENRYK KOTOWSKI. Wikipedie [online]. 2005, 5.2.2010 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wisent.jpgSoubor:Quercus macranthera ÖBG 2012-05-28 04.jpg. EL GRAFO. Wikipedie [online]. 2012, 29.7.2012 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Quercus_macranthera_%C3%96BG_2012-05-28_04.jpgSoubor:Tyto alba close up.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 15.12.2011 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tyto_alba_close_up.jpgSoubor:Picea sitchensis forest.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 26.7.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Picea_sitchensis_forest.jpgSoubor:Redwolf.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 20.12.2004 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Redwolf.jpgSoubor:Ips.typographus.jpg. JAMES K. LINDSEY. Wikipedie [online]. 2004, 13.2.2007 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ips.typographus.jpgSoubor:DendrocoposMajor.jpg. SŁAWOMIR STASZCZUK. Wikipedie [online]. 2007, 19.5.2010 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:DendrocoposMajor.jpgSoubor:The lumberjack was here.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 29.8.2005 [cit. 2013-07-07]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:The_lumberjack_was_here.jpg