Mgr. David Mikoláš Kyjevská Rus Učební text KYJEVSKÁ RUS Klíčová slova: Novgorod a Kyjev, sjednocení, Oleg, Rurikovci, křest Vladimíra, rozkvět za Jaroslava Moudrého, Ruská pravda, vpád Tatarů, kultura - byliny, bohatýři, Nestorova kronika, architektura inspirovaná Byzancí počátky státu spojeny s dvěma hradišti: Novgorodem a Kyjevem (ležely na obchodní trase mezi Baltským a Černým mořem) kolem roku 880 se novgorodský kníže Oleg z rodu Rurikovců (varjagové?) zmocňuje Kyjeva, násilně sjednocuje rozsáhlé území mezi Dněprem a Novgorodem pevný a mocný feudální stát vytvořil po roce 980 kníže Vladimír – přijal křest, pozval kněze z byzantské říše (hovoří staroslověnsky) hospodářský a kulturní rozkvět Rusi za Jaroslava Moudrého (†1054), který vydal první ruský zákoník zvaný Ruská pravda po roce 1125 se prohloubily rozpory mezi knížat y z rodu Rurikovců => stát se rozpadá na jednotlivá knížectví počátkem 13. stol. vpád asijských Tatarů (vedeni Čingischánem) = definitivní rozpad Kyjevské Rusi Kultura byliny = příběhy o tom, co bylo, co se stalo (příběhy o hrdinných bohatýrech chránících Rus před nájezdy nepřátel) Pověst dávných let = nejstarší kronika sepsaná po roce 1100 mnichem Nestorem Slovo o pluku Igorově = báseň o bojích ruského knížete s kočovníky stavba kostelů s kupolemi, zdobených mozaikami, nástěnnými malbami a ikonami (př. chrám sv. Sofie v Kyjevě) Počátky Kyjevské Rusi spadají do konce 9. století, kdy Rurikovec Oleg spojil Novgorod s Kyjevem. Největší rozkvět raně středověký stát zaznamenal za zákonodárce Jaroslava Moudrého (1. polovina 11. století). Doplatil však na pozdější dynastické spory mezi knížaty, které zemi rozdělily a oslabily natolik, že se na počátku 13. století stal a snadnou kořistí Čingischánových Tatarů.