1 Kritické myšlení O co se jedná? Nejprve se zamyslíme nad druhy myšlení, které kritickým myšlením nejsou. Paměťové učení jisté kritickým myšlením není. Pouhá paměť není rovnocenná skutečnému myšlení, jelikož pamětí disponuje i počítač a mnohdy lepší než člověk. Bohužel pro mnoho tradičních učitelů je paměť něčím, co se ve škole oceňuje nejvýše ze všeho. Dalším druhem myšlení, které se od kritického myšlení liším, je porozumění složitým myšlenkám. I to je důležitá školní dovednost. V hodinách matematiky a jiných předmětech jsou chvíle kdy se studenti potřebují umět opravdu dobře soustředit na to,aby porozuměli tomu, co jim učitel nebo text sděluje. Porozumění je velice komplexní myšlenková operace. Ale když se snažíme porozumět, jak uvažuje někdo jiný nejprve je naše myšlení pasivní: jen přijímámeto, co už někdo vymyslel. Jako nezbytné přípravné aktivity kritického myšlení jsou učení se nazpaměť a porozumění pojmům. Třetím druhem myšlení, které se od kritického myšlení liší je tvořivé nebo intuitivní myšlení. Takové myšlení nejčastěji využívají atlet, výtvarník či hudebník. Tito lidé využívají svou mysle velmi komplexně, ale v momentech, kdy se jejich umění uplatňuje nejvíce, jejich myšlení je jen zřídka vědomé samo sebe. Představme si profesionálního sportovce, třeba Jaromíra Jágra. Když má vystřelit na bránu, jestlipak přemýšlí: ”Nastal již pravý okamžik? Jaké jiné přístupy k této situaci bych asi mohl vyvinout? Jak by asi viděli tuto mou situaci jiní velcí sportovci?” Kdyby byly Jágrovy myšlenkové procesy takto rozvážné a vědomé sebe sama, sotvakdy by dal branku. Podobně ne docela vědomě a záměrně používají komplexní myšlenkové operace výtvarníci nebo hudebníci. Jejich intuitivní myšlení je cenné, to jistě, ale není kritické. (1) Jak bychom tedy měli definovat kritické myšlení?
12
Embed
Kritické myšleníkik.osu.cz/moodle/pluginfile.php/5170/mod_resource/content/1/Kritic… · Kritické myšlení je taková práce, kterou můžeme vykonávat jedině sami pro sebe.
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
1
Kritické myšlení
O co se jedná?
Nejprve se zamyslíme nad druhy myšlení, které kritickým myšlením nejsou. Paměťové učení
jisté kritickým myšlením není. Pouhá paměť není rovnocenná skutečnému myšlení, jelikož
pamětí disponuje i počítač a mnohdy lepší než člověk. Bohužel pro mnoho tradičních učitelů je
paměť něčím, co se ve škole oceňuje nejvýše ze všeho.
Dalším druhem myšlení, které se od kritického myšlení liším, je porozumění složitým
myšlenkám. I to je důležitá školní dovednost. V hodinách matematiky a jiných předmětech
jsou chvíle kdy se studenti potřebují umět opravdu dobře soustředit na to,aby porozuměli tomu,
co jim učitel nebo text sděluje. Porozumění je velice komplexní myšlenková operace. Ale když
se snažíme porozumět, jak uvažuje někdo jiný nejprve je naše myšlení pasivní: jen přijímámeto,
co už někdo vymyslel. Jako nezbytné přípravné aktivity kritického myšlení jsou učení se
nazpaměť a porozumění pojmům.
Třetím druhem myšlení, které se od kritického myšlení liší je tvořivé nebo intuitivní myšlení.
Takové myšlení nejčastěji využívají atlet, výtvarník či hudebník. Tito lidé využívají svou mysle
velmi komplexně, ale v momentech, kdy se jejich umění uplatňuje nejvíce, jejich myšlení je jen
zřídka vědomé samo sebe. Představme si profesionálního sportovce, třeba Jaromíra Jágra. Když
má vystřelit na bránu, jestlipak přemýšlí: ”Nastal již pravý okamžik? Jaké jiné přístupy k této
situaci bych asi mohl vyvinout? Jak by asi viděli tuto mou situaci jiní velcí sportovci?” Kdyby
byly Jágrovy myšlenkové procesy takto rozvážné a vědomé sebe sama, sotvakdy by dal branku.
Podobně ne docela vědomě a záměrně používají komplexní myšlenkové operace výtvarníci
nebo hudebníci. Jejich intuitivní myšlení je cenné, to jistě, ale není kritické.(1)
Jak bychom tedy měli definovat kritické myšlení?
2
Pětibodová definice: (2)
1. Kritické myšlení je nezávislé myšlení.
Kritické myšlení je taková práce, kterou můžeme vykonávat jedině sami pro sebe. Proto je
podmínkou kritického myšlení vztah individuálního vlastnictví k myšlenkám. Studenti a žáci
tudíž musí začít pociťovat svobodu myslet za sebe samé a rozhodovat o složitých otázkách,
které se jich týkají. Kritické myšlení nemusí být originální, jelikož můžeme, přijmou myšlenku
někoho cizího. Nezávislé myšlení je tedy první a možná nejdůležitější vlastnosti kritického
myšlení.
2. Získání informace je východiskem, a nikoli cílem kritického myšlení.
Studenti potřebují o věci vědět docela hodně ještě dřív, než začnou získávat o věc zájem a než
začnou o příslušném tématu myslet sami za sebe. Někdy se říká ”Nemůžeš přemýšlet
s prázdnou hlavou.” Abychom mohli vést složité úvahy, potřebujeme docela hodně ”surovin”,
faktů, nápadů, textů, teorií či hypotéz, dat, pojmů.
Kritické myšlení se chopí tradičního učení a činí ho osobním, smysluplným, užitečným a také
trvalým.
3. Kritické myšlení začíná otázkami a problémy, které se mají řešit.
Zvědavost je základní vlastnost života. Jsme zvyklí hledat ji spíš u malých dětí v základní škole
než u studentů na gymnáziu nebo na univerzitě, a to je dost smutné znamení toho, jak pobyt ve
školách působí na mysl mladého člověka. Ale skutečné učení se na každé úrovni vyznačuje
snahou řešit problémy a odpovídat na otázky, které povstávají z žákova vlastního zájmu a z jeho
potřeb. John Bean tvrdí, že ”jedním z obtížných úkolů při výuce kritickému myšlení je tudíž
probouzení studentovy vnímavosti vůči problémům, které existují všude kolem něho”.
Učitelova práce v přípravě hodin spočívá tedy v tom, aby zjistil, jaké problémy studenti mají,
a aby pomáhal žákům formulovat jejich vlastní problémy od chvíle, kdy už jsou toho schopni
3
4. Kritické myšlení se pídí po rozumných argumentech
Kritičtí myslitelé si vytvářejí vlastní řešení problémů a vlastní řešení problémů a snášejí pro
tato řešení dobré argumenty a přesvědčivé důvody. Vědí, že existuje více než jedno řešení, a
proto usilují, aby prokázali, jakou logičností a praktičností vyniká to jejich řešení. Argument
obsahuje tři základní položky: Jednak argument dává určité tvrzení. Toto tvrzení (také se mu
říkává hlavní myšlenka, teze nebo jádro věci) je srdcem argumentu, je pro myslitele tou
nejpodstatnější myšlenkou. Tvrzení je podporováno řadou důvodů. Každý z důvodů je pak
podporován důkazy.
5. Kritické myšlení je myšlením společnosti
Myšlenky jsou ověřovány a zdokonalovány tím, jak se o ně dělíme s ostatními. Učitelé
kritického myšlení proto využívají mnoha výukových strategií, kterými podněcují dialog a
diskusi, také práci ve skupinách, debaty a vůbec rozmanité způsoby zveřejňování psaných prací
studentů.
Několik výroků o kritickém myšlení: (3)
1. KM je myšlení nezávislé, samostatné.
2. Informace a informovanost jsou výchozím bodem kritického myšlení.
3. Kritické myšlení hledá a předkládá otázky a problémy.
4. Kritické myšlení hledá promyšlená zdůvodnění.
5. Kritické myšlení je myšlením ve společnosti.
6. (Podle Kloostera) Psaní je pro kritické myšlení nejcennějším nástrojem.
Jednoduchá DEFINICE
Kritické myšlení, kritický postoj nebo také kritičnost (z řeckého κριτικός/kritikos - schopnost
rozhodnout či rozlišit, od κρίνω/krino - rozdělit) znamená schopnost nepodléhat prvnímu
dojmu, obecnému mínění nebo naléhavosti nějakého sdělení, nepřebírat naivně tradované
názory, nýbrž dokázat zaujmout odstup a vytvořit si vlastní názor na základě vědomostí a
zkušeností jak vlastních, tak jiných důvěryhodných osob.
4
Model E – U – R
Důležitou součástí rozvoje kritického myšlení je třífázový model vyučování a učení se EUR
(evokace, uvědomění si významu, reflexe). Jde v něm především o kontinuální sled různých
učebních aktivit a činností, v nichž žák rekognoskuje vlastní poznání, uvědomuje si vztahy v
poznatcích, hledá vlastní východisko problému, zpracovává informace, vyslovuje se, hodnotí,
porovnává dosaženou změnu. Modelů pro plánování výuky existuje celá řada. Model EUR
považuji za jednoduchý a účinný, pomáhající učiteli, aby výuka měla co nejvíce rysů
přirozeného učení. Tyto fáze tvoří kostru vyučovacího postupu.
Evokace
Účinná evokační strategie má tři základní cíle (5)
1. Vybavit si, co již o tématu vím, co se jen domnívám, jaké mám k tématu otázky. Žák je
přinucen, aby o tématu začal samostatně přemýšlet, což je velmi významná aktivační
činnost. To, co mají žáci na začátku učení v hlavě a vybavují si, se v procesu vybavování
(evokování) strukturuje a díky tomu se v další fázi mohou nové informace zařadit na
vhodné místo v jejich mysli.
Znalosti, které nepřijímáme nahodile, nýbrž jako součást nějakého kontextu, jsou trvalé. Při
učení se spojuje nové s již známým. Základem pro nové, hlubší porozumění se žákům stává
soustava předchozích znalostí.
2. Druhým cílem fáze evokace je zaktivizovat žáka. Efektivní učení předpokládá aktivitu
samotného učícího se jedince.
Aby byli žáci schopni porozumět výkladu a dokázali z něj trvale čerpat, musejí se aktivně
zapojit do procesu učení. Aktivním zapojením rozumíme to, že žáci přemýšlejí samostatně a
užívají vlastního jazyka k vyjádření svých myšlenek. Ve fázi evokace si žáci sami ujasňují, na
jaké úrovni jsou jejich znalosti tématu.
3. Třetím cílem evokační fáze je vzbudit vnitřní zájem žáků řešit předložený problém –
tedy učit se. Učení se zřejmým smyslem je daleko efektivnější než takové, kdy učící se
jedinec smysl svého učení nevidí nebo se s ním nedokáže ztotožnit. Zde mají žáci před
sebou konkrétní cíl, k němuž jejich práce směřuje, a tento cíl si stanovili sami tím, že si
zformulovali vlastní otázky, na které je třeba hledat odpovědi.
Již v této fázi se žáci učí (nejde jen o přípravu na učení). V evokaci je možné využít např.
brainstorming.
5
Uvědomění si významu (U)
V průběhu této fáze se aktivně zpracovává nový zdroj informací, prochází novou zkušeností, a
to například prostřednictvím čteného textu, zhlédnutím filmu, poslechem přednášky nebo
exkurzí a pokusem. Nové informace si žák propojuje s těmi, jež si vybavil a utřídil už v první
fázi učení. Je to fáze učení, během níž má učitel na žáka nejmenší vliv. Žák jí prochází s plným
vnitřním nasazením. (5)
Základními úkoly této fáze je: (5)
a) udržet zájem žáka vyvolaný ve fázi evokace;
b) podnítit žáky, aby sledovali, jak se vyvíjí jejich vlastní chápání nových poznatků.
Jakmile žáci textu rozumějí, začnou si nové informace ukládat do vlastních vědomostních
schémat, která pak zdokonalují a upevňují. Zdroj nových informací by měl být učitelem dobře
promyšlený, aby přinesl něco nového, zajímavého a uceleného. Nové informace musejí
zodpovědět hodně z žákových otázek, a přitom jej nesmějí zahltit podrobnostmi tak, že ztratí
orientaci.(5)
Nově získávané informace nebo formulované myšlenky se propojují s vlastní dosavadní
vědomostní strukturou žáka. Dochází k rekonstrukci žákova původního schématu podle
objevování a pochopení vztahů. Žák si uvědomuje, co potřebuje zjistit a doplnit. Tato potřeba
se projevuje vznikem otázek, na něž hledá odpověď. Žák pracuje samostatně nebo v kooperaci
s ostatními. Kooperace přispívá ke zpětné vazbě i k hodnocení vlastního poznání, aktivně
vytváří spojení mezi starým a novým poznáním. Tato fáze přispívá kontinuálně k fázi třetí. (5)
Reflexe (R)
Jedná se o reflexi poznaného, osvojeného a změněného. Student si ověřuje a upravuje, co
nového se naučil, reviduje změny v oblasti: (5)
a) kognitivní – co se naučil, co mu zůstává nadále utajeno a chce vědět?
b) Metakognitivní – jak se tomu naučil, jak myslí, jak zapadá jeho poznatek do dříve
známého a jaký účinek mělo učení a myšlení na jeho původní myšlení?
Na reflexi se často zapomíná, ač je velmi důležitá. Během této fáze si studenti třídí, sjednocují,
systematizují vše nové, čemu se naučili, a nové poznatky si upevňují, přetvářejí svá původní
vědomostní schémata. Každý student dělá reflexi sám za sebe.
6
Pro budování demokratického prostředí ve třídě má smysl po reflexi individuální zařadit ještě
reflexi skupinovou. Jedině tak se my učitelé i studenti dozvíme, kam jsme se posunuli nejen
jako jednotlivci, ale také jako skupina. Pro učitele to může být důležitá zpráva o tom, co zůstalo
nezodpovězeno, co vzbudilo kýžený zájem a jak v tématu pokračovat příště, jak poznatky z této
lekce zhodnotit v dalším plánování výuky.
Reflexe v tomto projektu někdy překračují pouhý myšlenkový rámec a jsou spjaté s praxí,
pobízejí studenty k vymýšlení vlastních projektů nebo zapojení do projektů, které již existují,
vyžadují od studentů kreativitu i akci. Naštěstí to, co studenti vymyslí, může být nejen práce,
ale také zábava.
Jednotlivé metody kritického myšlení
Brainstorming
Brainstorming je skupinová technika zaměřená na generování co nejvíce nápadů na dané téma.
Je založena na skupinovém výkonu. Nosnou myšlenkou je předpoklad, že lidé ve skupině, na
základě podnětů ostatních, vymyslí více, než by vymysleli jednotlivě. Poprvé s touto myšlenkou
přišel v roce 1939 reklamní pracovník Alex Faickney Osborn, jako specifickou metodu ji pak
rozpracoval v knize Applied Imagination (1953). Nejčastěji se využívá v managementu,
podnikání, při hledání optimálních postupů či v prognostice. Volně se překládá i jako burza.
Využívá se jak divergentní (kreativní) myšlení, tak i Konvergentní (logické) myšlení.
Myšlenková mapa
Myšlenková mapa je učební strategie, která stimuluje myšlení o daném tématu, slouží jako
prostředek shrnutí naučeného či grafického zobrazení nových znalostí a k uvědomění si nových
znalostí v souvislostech.
Metoda I.N.S.E.R.T
Porozumění obsahu textu označením jednotlivých pasáží textu znaménky. Žák zaznamenává