Konzervace krmiv
Feb 05, 2016
Konzervace krmiv
Význam konzervace silážováním
Základní složka krmných dávek pro skot Podílí se na zajištění živin a energie Jsou důležitým stabilizačním prvkem v
KD přežvýkavců Hledisko ekonomické
Cíle konzervace krmiv silážováním
Zajistit krmiva v dostatečném množství V odpovídající kvalitě Snížit ztráty živin v celém průběhu
silážování
Podle Daviese ke ztrátám dochází:
Na poli při sklizni plodin
4 %
Vydýcháním rostlinné hmoty
5 %
Ve žlabu při krmení 5 %
Aerobní ztráty 10 %
Na výrobu siláže mají vliv tři základní faktory
Sklizeň porostů pro konzervaci
Optimální obsah sušiny Optimální vegetační stadium Optimální délka řezanky
Požadavky na výživnou hodnotuFaktor složení sušiny a úprava zavadáním
Dostatečný obsah sacharidů Sušina jako důležitý faktor Zavadáním – vyšší koncentrace
sacharidů Zvýšení osmotického tlaku působí
selektivně na průběh kvasného procesu
Vtah mezi sušinou a chemickým složením (Wilkinson, 2005, upraveno)
Čerstvá píce
Zavadlá píce
Zavadlá píce
1 den 2 dny
Sušina (g/kg čerstvé hmoty) 159 336 469
pH 3,7 4,1 4,9
Vodorozpustné sacharidy 17 117 164
Kyselina mléčná (g/kg sušiny)
121 54 14
Kyselina octová(g/kg sušiny) 36 21 12
Kyselina máselná (g/kg sušiny)
0 0 0
Podle obsahu sušiny
Siláže z čerstvé hmoty Obsah sušiny 20 – 27 %
Částečně zavadlá píce Obsah sušiny 27- 35 %
Ze zavadlé píce Obsah sušiny 35- 50 %
Optimální obsah sušiny pro silážování
Rozmezí
Jetel 40 – 45 %
Jetelotrávy 35 – 45 %
Kukuřice 28 – 35 %
Trávy 32 – 45 %
Vojtěška 40 – 45 %
Kritická hodnota pH a obsah sušiny
Sušina % Hodnota pH Ztráty sušiny siláží vlastní fermentací
20 4,2 9 – 12 %
25 4,3 8 – 10 %
30 4,5 7 – 8 %
35 4,6 6 – 8 %
40 4,7 5 %
45 4,8 4 %
Silážovatelnost kvocient sacharidů (S) a (PK)
obsah sacharidů g/kg suš. * 10
S/PK = -------------------------------------------
pufrační kapacita (g KM/kg suš.)
Jedná se o teoretickou predikci k
posuzování pícnin o suš. do 25 %
Obsah sacharidů
Pícnina Obsah sacharidů %
Kukuřice 15 – 34
Travní porost 9 – 22
Jetel 5 – 13
Vojtěška 4 - 8
Faktor sklizněoptimální stádiu zralosti
Optimální termín sklizně ovlivňuje výživnou hodnotu, výnosovou schopnost pícnin i vhodnost ke konzervaci
Pozdější sklizní o 10 dní = až 20% ztráta stravitelných živin, až 40 % ztráta NL, nárůst vlákniny až o 8 %
Vegetační stadia vojtěšky a obsah živin (Winkelmann, 2003, upraveno)
Vegetační stadium
NL(g.kg-1 suš.)
Vláknina(g.kg-1 suš.)
Sacharidy (g.kg-1 suš.)
NEL(MJ)
Pře poupaty 215 185 0,3 6,1
Butonizace(poupata)
210 250 1,0 5,5
Začátek kvetení
180 285 1,2 5,1
Konec kvetení
175 345 2,0 4,7
Po odkvětu 160 385 0,1 4,5
Vliv délky řezanky
U zavadlých pícnin dosahujeme od 30-60 mm
Požadavky na kukuřici 10- 20 mm Krátká řezanka - dobré dusání, uvolnění
enzymů a živin pro produkci KM Nesprávná délka a struktura řezanky +
vyšší sušina = vyšší ztráty živin a energie
Silážování objemných krmiv
Je biologický způsob konzervace založení na kvasném procesu - za nepřístupu vzduchu se vytváří především kyselina mléčná
Kvasné procesy jsou určovány m.j. složením mikroorganismů v zelené píci
závisí na: druhu píce, ročním období, klimatickým podmínkách
Epifytní mikroflóra
Podle obsahu živin
Bílkovinné Polobílkovinné Sacharidové
Biologické a biochemické pochody při silážování Fyziologické pochody –vyvolané činností dosud
živé rostlinné hmoty Mikrobiální – činností mikroorganismů
Druh Zdroj Substrát Metabolity
Enterobakterie (Koliformní)
Půda, chlévská mrva, splašky
Vodorozpustné sacharidy
Kys.octová, etanol,CO2, amoniak
Kvasinky Povrch rostlin Vodorozpustné sacharidy
Etanol, CO 2
Homoferment. BMK
Povrch rostlin Vodorozpustné sacharidy
Kyselina mléčná
Heteroferment. BMK
Povrch rostlin Vodorozpustné sacharidy
Kys.mléčná, octová, etanol, CO 2
Klostridie půda Kys.mléčná, bílkoviny, AMK
Kys.máselná, octová, CO2, H2, amoniak
Hlavní skupiny přirozené mikroflóry siláže (McDonald, et al. 1991)
Sekundární kvašení
Může nastat z různých příčin: Nedostatečná mikroflóra Nedostatek zkvasitelných sacharidů Obsah pufrujících látek Klostridie , koliformní bakterie Zvyšuje se pH, rozklad bílkovin
Význam silážních aditiv
Snižují ztráty energie Ovlivňují obsah a poměr kvasných
kyselin V případě použití chemických přípravků,
větší uchování zbytkových sacharidů Vyrovnávají chybějící faktory pro
silážování
Rozdělení silážních aditiv
Chemické prostředky Stimulační silážní aditiva (inokulanty,
mikrobiálně enzymatická aditiva) S nutričním efektem (močovina)
Vliv biochemického preparátu BMK + benzoan sodný (Doležal 2006)
Suš. % pH KM % KO % Σ kyselin %
SP % Tř.fer.
31,33 3,85 2,39 0,58 2,97 10,39 II Kontrolní siláž
34,78 3,79 3,19 0,66 3,85 5,78 I. Benzoan sodný +BMK
Mléčné bakterie z hlediska konečných produktů
- homofermentativní –mají schopnost přeměnit rozpustné cukry z více než 85% na kyselinu mléčnou
- heterofermentativní – přeměňují rozpustné cukry na kys.mléčnou v množství nižším než 85%
Silážovatelnost
Snadno silážovatelná krmiva – vysoký obsah sacharidů –kukuřice (11Og a více v kg suš.)
Těžce silážovatelná krmiva – bílkovinná krmiva – vojtěška, jetel
Nutná volba rozdílných postupů
Aditiva používaná k silážování
Ovlivňují průběh i výsledky fermentace Nenahrazují nedostatky technologie
Přehled používaných aditiv - Biologická aditiva - Chemická - Ostatní
Rozhraní aktivity bakterií
Píce pH ---- 6,O S.F. ---- 5,5 S.F. ---- 5,O S.F. P.A. -----4,5 P.A. L.P. ---- 4,O L.P.__________________________________ S.F. Sreptococcus fecium P.A. Pediococcus acidilactici L.P. Lactobacillus plantarum
Vliv enzymů
Substrát celuláza škrob
hemiceluláza
__________________________________
Působení
enzymů V V
__________________________________
Uvolněné
sacharidy glukóza glukóza
Hodnocení kvality
porovnání hlavních charakteristik ke porovnání hlavních charakteristik ke standardustandardu
kontrolní hodnota kontrolní hodnota limit, kritické meze, třídylimit, kritické meze, třídy
Plnění a dusání
Před naskladněním důkladně vyčistit žlab
Plnění žlabů, minimální denní vrstva Dokonalé rozvrstvení Pro snížení ztrát - chemické ošetření (na
bázi organických kyselin) povrchu a bočních vrstev
Zakrývání siláží