Kolumbus_1_2000_rekonstrukce3

2K O L U M B U S č a s o p i s o c e s t o v á n í

EDITORIALPROGRAM

ROKU 2000V minulých číslech našeho časopisu jste mohli sledovat přípravy narok 2000 v jednotlivých zemích. Letos vás v této rubrice budemeinformovat o nejdůležitějších akcích v cestovním ruchu. A těmijsou bezesporu první veletrhy v Brně a v Praze.

GO 2000To je 10. ročník veletrhu cestovního ru-chu, který si získal značné sympatie jakvystavovatelů (cestovních kanceláří, tou-roperátorů, dopravců a prostě všech těch,kteří se starají o vaši zaslouženou dovole-nou), tak i nás – laických návštěvníků.

V areálu brněnského výstaviště se tedymůžete v době od 13. do 16. ledna 2000seznámit s tím, co nového je připravenopro tento magický rok v oblasti cestování.Přítomny budou všechny největší české ce-stovní kanceláře a se svojí nabídkou přije-dou i kolegové z mnoha – i exotických – ze-mí. Veletrh bude otevřen pro veřejnost v so-botu a neděli 15. a 16. ledna, první dva dny(13. a 14. 1.) patří tradičně odborníkům.

Jako každoročně, i letos bude během ve-letrhu velmi zajímavý doprovodný pro-gram. Například netradiční výstavu o po-čátcích cestovního ruchu „Vzhůru na ces-ty“ pořádá muzeum ve Šlapanicích. Nasamotném výstavišti budou nejrůznějšísemináře, soutěže apod. Od čtvrtka do ne-děle se budete moci také setkat s vý-znamnými cestovateli, jako je dr. Stingl,Pavel Pavel, ale i pánové Bubák a Rudolf,kteří byli na severním pólu a věřme, že sevčas vrátí ze své poslední cesty na pól již-ní, kterou podnikli na přelomu roku (viznáš rozhovor s Lubomírem Brabcem v tomto čísle Kolumba).

REGIONTOUR 2000Pořádá se paralelně s GO rovněž na br-něnském výstavišti. Letos navštívíme již9. ročník výstavy, která je věnována pre-zentaci turistických možností v jednotli-vých regionech. Letos poprvé se napří-klad v jedné expozici setkáte s téměř vše-mi – to je více než 210 hrady a zámkyČeské republiky. Pokud navštívíte výsta-vu REGIONTOUR, budete také moci dátsvůj hlas v soutěži o Stavbu století. Navýstavě vám bude představeno 30 sta-veb nominovaných v prvním kole odbor-nou komisí. Jsou to stavby, které vzniklyv České republice v letech 1901–1999.

Vystavovatelé, kteří se zúčastní veletrhuGO 2000 i výstavy REGIONTOUR 2000,mají letos poprvé připraveno BusinessCentre, tedy místnosti vybavené vším po-třebným nejen pro jednání, ale i pro spo-jení se svými kancelářemi. Bude k dispo-zici fax, e-mail, telefony, ale i kopírky a další kancelářské vybavení. Myslím, žetato milá, ale i velmi užitečná pozornostBVV, bude přijata s radostí možná i proto,že vstup pro vystavovatele bude zdarma.

Jan Lajka

Holiday World 2000O přípravách letošního ročníkuStředoevropského veletrhu cestovníhoruchu vyprávěl KOLUMBOVI ředitel pořá-dající agentury, ing. Jiří Pavlík.

Již po deváté se letos sejdou všichnipříznivci cestování i odborníci na cestov-ní ruch na pražském Výstavišti. LetošníHoliday World by rád potvrdil slova po-řadatelů o dalším zvýšení kvality veletr-hu a jeho profesionalitě zvláště ve vzta-hu k odborníkům v oboru. Letos se po-prvé jako partner pořadatelské agenturyTriumf představí i britská ITE, pořadatelřady mezinárodních veletržních akcí.

Vzhledem k počtu účastníků (cca 900objektů cestovního ruchu, cestovníchkanceláří, dopravců, poskytovatelů uby-tování ap.) nebude stačit kapacita pavi-lonů. Proto pořadatelská agentura vybu-duje před Průmyslovým palácem ještědalší halu o ploše asi 1200 m2.

Už tradičně bude během veletrhu probí-hat divácká soutěž o velmi hodnotné ce-ny. Každý z návštěvníků bude sbírat ra-zítka z jednotlivých kontrolních stanovišťtak, aby prošel opravdu všechny nabíze-né prostory. Kompletně vyplněné kuponybudou poslední den slosovány a výhercise budou moci těšit na řadu zahraničníchzájezdů a velmi zajímavé věcné ceny.

Protože stále roste význam domácího ce-stovního ruchu, nezapomene letošníHoliday World ani na účast regionů, kte-ré představí to nejlepší z krás i turistic-kých zajímavostí naší vlasti.

Oproti minulým ročníkům budou letos naveletrhu daleko silněji zastoupeny mezi-národní organizace z oboru cestovníhoruchu. Ty se nezúčastní pouze jako vy-stavovatelé, ale především uspořádají řa-du seminářů na aktuální témata z oboru.Účast již přislíbily Světová federace aso-ciací cestovních kanceláří UFTAA,Mezinárodní asociace leteckých doprav-ců IATA, Evropská unie a také nově za-ložená Asociace turistiky středoevrop-ských zemí, jejímiž členy jsou Česká re-publika, Maďarsko, Německo, Polsko a Rakousko.

Zkrátka – od 10. do 13. února budepražské Výstaviště plné cestování, plá-nování příštích dovolených, snění o dale-kých zemích, ale také místem seriózníchdebat o dalším rozvoji cestovního ruchujako velmi důležité součásti národníchekonomik.

Jano Drbohlav

dyž jsem byl malý kluk, byl pro mě rok 2000 životní metou.S kamarády jsme rokovali o tom, zda se toho magického

data vůbec dožijeme a pod vlivem verneovek jsme vymýšleli,jaké to asi bude v dalším tisíciletí.

Tenkrát jsme neměli ani potuchy o nějakých počítačích, televizeteprve začínala a telefony více nefungovaly než naopak.

Dnes jsme již starší pánové se šedými vlasy a někteří z nás je jižvůbec nemají. To, co jsme plánovali do dalších tisíciletí, máme jižšťastně za sebou. Člověk stanul na Měsíci, raketoplány už nikohonevzrušují, kosmonauty potkáváme na ulicích a dohromady jimnevěnujeme velkou pozornost – tolik už jich je. Ponorky s jader-ným pohonem vydrží pod vodou dlouhé měsíce. Všechny konti-nenty jsou probádány a třeba v Antarktidě se musí lidé domlou-vat, jak tam žít, aby to málo, co zbylo z panenského povrchuZemě, zůstalo nedotčeno.

Nad námi je ozonová díra, se kterou nikdo nepočítal, čistotuvzduchu si uvědomujeme snad jen na horách, když kolem násprojede zapáchající trabant, jehož výfukové plyny v Praze ani nevnímáme. Nemoce, které byly v našem dětství neléčitelné, patří dnes již k banálním, ale zato se potýkáme s nemocemi novými, které jsme tehdy vůbec neznali.

A najednou je rok 2000 tady, a my ho bereme tak nějak samo-zřejmě. Snad jen politici, ale také počítačoví experti, v jeho před-večer zpytovali svědomí a dávali do pořádku, co se nahromadilo.Panama dostala svůj průplav, Číňané Macao, nuceně nasazenídostanou od Německa ještě na stará kolena odškodnění, papežvyjádřil lítost nad upálením Mistra Jana Husa a Izrael se posadilk jednacímu stolu se Sýrií. Jenom válka v Čečně neskončila.Počítačoví experti opravili všechny počítače tak, aby nezpůsobilykatastrofu na Zemi tím, že neumějí přečíst nový rok 2000.

Technika v našem studiu vydržela Y2K, takže rok 2000 musímevydržet i my, kteří časopis připravujeme autorsky. A k tomu potřebujeme vás, svoje věrné čtenáře.

Přejeme vám, abyste si pěkně početli a zachovali nám svou přízeň.

Šťastný rok 2000 a po něm i dobrý start do dalšího tisíciletí!

Ing. Jan Lajka,předseda redakční rady

K

K o l u m b u s č a s o p i s o c e s t o v á n í

editorial


EDITORIALPROGRAM

ROKU 2000V minulých číslech našeho časopisu jste mohli sledovat přípravy narok 2000 v jednotlivých zemích. Letos vás v této rubrice budemeinformovat o nejdůležitějších akcích v cestovním ruchu. A těmijsou bezesporu první veletrhy v Brně a v Praze.

GO 2000To je 10. ročník veletrhu cestovního ru-chu, který si získal značné sympatie jakvystavovatelů (cestovních kanceláří, tou-roperátorů, dopravců a prostě všech těch,kteří se starají o vaši zaslouženou dovole-nou), tak i nás – laických návštěvníků.

V areálu brněnského výstaviště se tedymůžete v době od 13. do 16. ledna 2000seznámit s tím, co nového je připravenopro tento magický rok v oblasti cestování.Přítomny budou všechny největší české ce-stovní kanceláře a se svojí nabídkou přije-dou i kolegové z mnoha – i exotických – ze-mí. Veletrh bude otevřen pro veřejnost v so-botu a neděli 15. a 16. ledna, první dva dny(13. a 14. 1.) patří tradičně odborníkům.

Jako každoročně, i letos bude během ve-letrhu velmi zajímavý doprovodný pro-gram. Například netradiční výstavu o po-čátcích cestovního ruchu „Vzhůru na ces-ty“ pořádá muzeum ve Šlapanicích. Nasamotném výstavišti budou nejrůznějšísemináře, soutěže apod. Od čtvrtka do ne-děle se budete moci také setkat s vý-znamnými cestovateli, jako je dr. Stingl,Pavel Pavel, ale i pánové Bubák a Rudolf,kteří byli na severním pólu a věřme, že sevčas vrátí ze své poslední cesty na pól již-ní, kterou podnikli na přelomu roku (viznáš rozhovor s Lubomírem Brabcem v tomto čísle Kolumba).

REGIONTOUR 2000Pořádá se paralelně s GO rovněž na br-něnském výstavišti. Letos navštívíme již9. ročník výstavy, která je věnována pre-zentaci turistických možností v jednotli-vých regionech. Letos poprvé se napří-klad v jedné expozici setkáte s téměř vše-mi – to je více než 210 hrady a zámkyČeské republiky. Pokud navštívíte výsta-vu REGIONTOUR, budete také moci dátsvůj hlas v soutěži o Stavbu století. Navýstavě vám bude představeno 30 sta-veb nominovaných v prvním kole odbor-nou komisí. Jsou to stavby, které vzniklyv České republice v letech 1901–1999.

Vystavovatelé, kteří se zúčastní veletrhuGO 2000 i výstavy REGIONTOUR 2000,mají letos poprvé připraveno BusinessCentre, tedy místnosti vybavené vším po-třebným nejen pro jednání, ale i pro spo-jení se svými kancelářemi. Bude k dispo-zici fax, e-mail, telefony, ale i kopírky a další kancelářské vybavení. Myslím, žetato milá, ale i velmi užitečná pozornostBVV, bude přijata s radostí možná i proto,že vstup pro vystavovatele bude zdarma.

Jan Lajka

Holiday World 2000O přípravách letošního ročníkuStředoevropského veletrhu cestovníhoruchu vyprávěl KOLUMBOVI ředitel pořá-dající agentury, ing. Jiří Pavlík.

Již po deváté se letos sejdou všichnipříznivci cestování i odborníci na cestov-ní ruch na pražském Výstavišti. LetošníHoliday World by rád potvrdil slova po-řadatelů o dalším zvýšení kvality veletr-hu a jeho profesionalitě zvláště ve vzta-hu k odborníkům v oboru. Letos se po-prvé jako partner pořadatelské agenturyTriumf představí i britská ITE, pořadatelřady mezinárodních veletržních akcí.

Vzhledem k počtu účastníků (cca 900objektů cestovního ruchu, cestovníchkanceláří, dopravců, poskytovatelů uby-tování ap.) nebude stačit kapacita pavi-lonů. Proto pořadatelská agentura vybu-duje před Průmyslovým palácem ještědalší halu o ploše asi 1200 m2.

Už tradičně bude během veletrhu probí-hat divácká soutěž o velmi hodnotné ce-ny. Každý z návštěvníků bude sbírat ra-zítka z jednotlivých kontrolních stanovišťtak, aby prošel opravdu všechny nabíze-né prostory. Kompletně vyplněné kuponybudou poslední den slosovány a výhercise budou moci těšit na řadu zahraničníchzájezdů a velmi zajímavé věcné ceny.

Protože stále roste význam domácího ce-stovního ruchu, nezapomene letošníHoliday World ani na účast regionů, kte-ré představí to nejlepší z krás i turistic-kých zajímavostí naší vlasti.

Oproti minulým ročníkům budou letos naveletrhu daleko silněji zastoupeny mezi-národní organizace z oboru cestovníhoruchu. Ty se nezúčastní pouze jako vy-stavovatelé, ale především uspořádají řa-du seminářů na aktuální témata z oboru.Účast již přislíbily Světová federace aso-ciací cestovních kanceláří UFTAA,Mezinárodní asociace leteckých doprav-ců IATA, Evropská unie a také nově za-ložená Asociace turistiky středoevrop-ských zemí, jejímiž členy jsou Česká re-publika, Maďarsko, Německo, Polsko a Rakousko.

Zkrátka – od 10. do 13. února budepražské Výstaviště plné cestování, plá-nování příštích dovolených, snění o dale-kých zemích, ale také místem seriózníchdebat o dalším rozvoji cestovního ruchujako velmi důležité součásti národníchekonomik.

Jano Drbohlav

dyž jsem byl malý kluk, byl pro mě rok 2000 životní metou.S kamarády jsme rokovali o tom, zda se toho magického

data vůbec dožijeme a pod vlivem verneovek jsme vymýšleli,jaké to asi bude v dalším tisíciletí.

Tenkrát jsme neměli ani potuchy o nějakých počítačích, televizeteprve začínala a telefony více nefungovaly než naopak.

Dnes jsme již starší pánové se šedými vlasy a někteří z nás je jižvůbec nemají. To, co jsme plánovali do dalších tisíciletí, máme jižšťastně za sebou. Člověk stanul na Měsíci, raketoplány už nikohonevzrušují, kosmonauty potkáváme na ulicích a dohromady jimnevěnujeme velkou pozornost – tolik už jich je. Ponorky s jader-ným pohonem vydrží pod vodou dlouhé měsíce. Všechny konti-nenty jsou probádány a třeba v Antarktidě se musí lidé domlou-vat, jak tam žít, aby to málo, co zbylo z panenského povrchuZemě, zůstalo nedotčeno.

Nad námi je ozonová díra, se kterou nikdo nepočítal, čistotuvzduchu si uvědomujeme snad jen na horách, když kolem násprojede zapáchající trabant, jehož výfukové plyny v Praze ani nevnímáme. Nemoce, které byly v našem dětství neléčitelné, patří dnes již k banálním, ale zato se potýkáme s nemocemi novými, které jsme tehdy vůbec neznali.

A najednou je rok 2000 tady, a my ho bereme tak nějak samo-zřejmě. Snad jen politici, ale také počítačoví experti, v jeho před-večer zpytovali svědomí a dávali do pořádku, co se nahromadilo.Panama dostala svůj průplav, Číňané Macao, nuceně nasazenídostanou od Německa ještě na stará kolena odškodnění, papežvyjádřil lítost nad upálením Mistra Jana Husa a Izrael se posadilk jednacímu stolu se Sýrií. Jenom válka v Čečně neskončila.Počítačoví experti opravili všechny počítače tak, aby nezpůsobilykatastrofu na Zemi tím, že neumějí přečíst nový rok 2000.

Technika v našem studiu vydržela Y2K, takže rok 2000 musímevydržet i my, kteří časopis připravujeme autorsky. A k tomu potřebujeme vás, svoje věrné čtenáře.

Přejeme vám, abyste si pěkně početli a zachovali nám svou přízeň.

Šťastný rok 2000 a po něm i dobrý start do dalšího tisíciletí!

Ing. Jan Lajka,předseda redakční rady

K


ZÁŽITKY Z CEST

SingapurHorko, vlhko, moderně a čisto – to byl náš první dojem z ostrova s hlavním městem Singapur, který se rozkládá na 639 km2 jižně od Malajského poloostrova. Singapur, který je vzdálen od rovníkupouze jeden stupeň severní šířky, tj. necelých 180 km, je položen v příznivém tropickém klimatu. Od malajského poloostrova je Singapur oddělen úzkým průlivem a spojen 1038 m dlouhýmmostem do Johor Bahru. Singapur je jedním z nejmenších, nej-hustěji zalidněných a hospodářsky nejsilnějších států světa.Naprostá většina ze 3 milionů obyvatel žije na ostrově Singapur,zbytek obývá 54 malých sousedních ostrůvků.

ingapur je druhým největším přísta-vem světa a jeho letiště Changi je pá-

tým nejfrekventovanějším letištěm Asie. Ve13. století se mu prý začalo říkat Lví město(Singa pura) na základě legendy – omylu,protože princ z Palembangu viděl při při-stání u břehů krásné zvíře, o kterém si mys-lel, že je to lev. Město proto nazval podlelva, i když to byl tygr. A tento název mu zůstal: město lvů – Singapur.

Klima je po celý rok téměř bez výkyvů stej-ně teplé (23 až 29 °C přes den) a vlhké (70 až 80 % vlhkosti), s vysokými dešťový-mi srážkami (hlavně v období od listopadudo ledna, nejméně srážek spadne v červnua červenci). Prší hlavně v dopoledních

hodinách a sluníčko vysvitne pouze na pěthodin za celý den.

V Singapuru žijí tři hlavní etnické skupiny– Číňané (78 % populace), Malajci (14 %) a Indové (7 %) – které užívají jako úředníjazyk čínštinu, malajštinu, tamilštinu a ang-ličtinu. Turista se běžně domluví anglicky.Číňané vyznávají převážně buddhismus(28 %), taoismus (13 %) a někteří se připo-jili ke křesťanství (16 %), Malajci jsou převážně muslimové (15,5 %), Indové hin-duisté (4,5 %) a zbytek je bez vyznání.Půvabné singapurské koloniální stavbyjsou utopeny v moři mezinárodních hotelů,administrativních budov a obchodů se zbožím nepodléhajícím clu. Jednou

z luxusních tříd je Orchard Rd., kde bydlímístní smetánka. V období Vánoc jde o vá-noční Dysneyland v singapurské verzi –všude blikající čertí rohy, santaclausovskéčepice, pohádkové bytosti v nadlidských ve-likostech, vločky ve výkladních skříníchorosených z nesnesitelného horka, místnílidé v kozačkách a dlouhých košilích a kal-hotách (vždyť je přece zima) oproti turis-tům, kteří mají problémy přežít v kraťasech.

O co byste neměli v Singapuru přijít?

Chcete-li vidět tropický prales, který dříve po-krýval celý Singapur, navštivte přírodní rezer-vaci Bukit Timat s nejvyšší horou (162 m),která leží severozápadně od centra města.

Merlion – singapurský symbol

S

Zážitky Z cest

Merlion – singapurský symbol

U ž i t e č n é i n f o r m a c e


Na dvaceti hektarech Jurorg Bird Parku jenejvětší ptačí kolekce v celé Asii s více než3000 ptáků ve volném prostoru. K viděníjsou tu nejen pštrosi na terasách pouště, pa-poušci všeho druhu, tukani v jihoameric-kém pralese, ale také 100 tučňáků všech 17 druhů ve velkém akváriu. Vedle atrakcí,kdy papoušci závodí na tříkolce, berou a zasevracejí lidem dolary, je možné si s některý-mi i pohovořit v angličtině: „Good mor-ning“, „How are you?“, „Thank you“,„Hello“ atd.

Určitě se vyplatí vyjít na kopec Mt. Faber(116 m), ze kterého je nádherný výhled na město i přístav a svézt se lanovkou naostrov Sentoza.

Ostrov Sentoza

Je jedním z největších ostrovů Singapuru,jehož jméno znamená „pokoj a klid“. Říká

se, že „rušné město zůstává za zády“, ale veskutečnosti jde jen o přeměnu průmyslové-ho a dopravního ruchu v ruch tisíce turistů.Ostrov, který byl až do roku 1970 vojen-skou základnou, po investicích několika setmilionů dolarů změnil svou tvář v oázu„užívání si“. Na ostrov je možné se dostat z přístavu Jardine za deset minut trajektemnebo lanovkou z Mt. Faber, kde se prý dajízakoupit levněji lístky na menu atrakcí(vždy 4 níže uvedené atrakce). Jedno menustojí 30 až 40 S$/osobu + 11 S$/osobu lanovka. Docela drahý špás. Před očima seotvírá pravá singapurská umělotina připra-vená pro turisty. Je možné si prohlédnou mu-zeum „Pionýři Singapuru“ a „Sál předků“,které nabízí barvitou expozici věnovanoujaponské invazi, muzeum vzácných kame-nů a námořní muzeum, které ilustruje

historii přístavu a rozvoj plavební techniky,Fort Siloso je čtyřhektarový komplex tune-lů a bunkrů s rozsáhlou kolekcí zbraní. Pro milovníky přírody je zde připraven„Motýlí park“ s více než 3000 živými a krásně zbarvenými motýly, „Korálium“,které je domovem více než 2000 exotickýchmořských tvorů a živých korálů, „Podmoř-ský svět“ s proskleným podmořským tune-lem, kde je možné sledovat žraloky, rejnoky,pilouny atd. – v době vánočních svátků i Santa Clause, který krmí hladové ryby.Když se chce člověk schovat do ústraní, do-stane se na „krásné“ a celkem klidné pláže.Když však přistoupí blíže, zjistí, že uměle vytvořená mola z kamenů jsou pokryta koberci zalitými pískem a do nich v květináčích zasazených palem. Není divu,že takové pláže nepřilákají tolik turistů, ale přesto se najdou tací, co milují doko-

nalost singapurské umělotiny. Za zmínkustojí i Merlion, který je symbolem kvalitysingapurského zboží. Socha lva s rybím tě-lem a osmimetrová fontána je obklopenakaskádovitými zahradami.Text: Beata SodomkováFoto: autorka a Singapore Airlines

Aby se Singapur stal nejbezpečnějším a nejčistšímměstem Asie, zavedl několik opatření, jež jsou velmipřísná – především pro turisty, kteří nejsou na takovoumorálku zvyklí:

• Za odhození odpadků (včetně nedopalků cigaret)budete platit pokutu. Pokuta se platí i za kouření na ve-řejných místech (v dopravních prostředcích, klimatizo-vaných restauracích, v nákupních střediscích, výta-zích). Dále se nesmí konzumovat jídlo a pití v doprav-ních prostředcích, přecházet silnici mimo vyznačenámísta v dosahu 50 m od semaforu či přechodu nebochodit po trávníku. Sporné přestupky řeší tzv. SmallClaims Tribunal, pokuty se pohybují od 10 000 do 20 000 našich korun. Do lepších restaurací, hotelů či veřejných budov musíte být slušně oblečeni.

• Pozor: za přechovávání a distribuci drog je bez mi-losti trest nejvyšší – trest smrti. Na to vás upozorní užpři vstupu do země.

• Některé zákazy byly sice kuriózní, ale dnes jsou jižodvolány. Muži nesměli nosit dlouhé vlasy, zakázánybyly i žvýkačky, protože prý kdosi přišel na to, že se jimi dají zablokovat dveře u metra. Nepotkáte ale niko-ho, kdo by žvýkal.

• Levné ubytování (30–40 S$ za dvoulůžkový pokoj)najdete na Bencoolen Str. a Beach Rd., kde před kaž-dým hotelem stojí „velice nenápadně“ dohazovači. Nenímoc jednoduché najít příjemné ubytování, protože kaž-dé patro blíže nebi je horší (nesnesitelné horko a vlhko).Přežít noc bez klimatizace v podstatě není možné.

• Všude v turistických informačních střediscích jsou k dispozici dostačující mapy a brožury.

• Zvláštní očkování se nevyžaduje. Voda je nezávad-ná, ale silně chlorovaná. Léky se mohou dovážet pouzev původním balení. Jídlo je velice pálivé. Je zakázánodovážet maso a masné výrobky.

• Singapur nemá vývozní clo. Singapur u nás nemáoficiální zastoupení, vízum na 14 dní dostanete bez-platně při vstupu do země.

• Peníze můžete měnit nejen kdykoliv, ale v mnohasměnárnách a i jakékoli za jakékoliv.Je obdivuhodné, jak rychle a správnědokážou směnárníci z hlavy přepočí-tat jednu měnu na druhou, proto sinezapomeňte všechno raději zkontro-lovat. Soukromé oficiální směnárnyjsou pružnější, neúčtují si žádné po-platky a mají obvykle lepší kurz.

• Je dobré využít přehledný systémmetra (MRT) a autobusů. Při vstupudo metra zakoupíte podle vzdálenos-ti čtyřbarevnou kartičku, třeba právěs leteckým pohledem na Singapur, s potěšením, že máte aspoň nějakoupamátku na singapurské metro, alepři výstupu z metra vám zase kartič-ku spolkne mašinka, která vás pustídál. Když kartičku ztratíte, tak si to

asi draze zaplatíte. Budete–li cestovat autobusem,opatřete si dostatek drobných, hodíte je do poklad-ničky a řidič vám vydá lístek, drobné však nevrací. Proděti je za řidičem připravený metr, protože děti platípodle odrostlých centimetrů. Když čekáte na zastávce,bez mávnutí na řidiče se autobusu nedočkáte.

Umělá krása ostrova Sentoza

Ptačí park – Jurorg Bird Park

Umělá krása ostrova Sentoza

Ptačí park – Jurorg Bird Park


UBYTOVÁNÍ

ak nám Alcron na pár let zmizel. Chodilijsme kolem lešení, sledovali stavební

ruch a modlili se, aby se nevynořilo nějakémonstrum. Vynořil se Radisson SAS… Naprvní pohled hotel pro nejnáročnější klien-telu – tak, jak jsme ho ve svých srdcích nosili. A nepřišel nenápadně. Začal zvát ty,kdo jsou jeho služeb hodni, na nabídky do-sud v našich poměrech nevídané: nejen superluxusní ubytování, dokonalá restau-race, ale i bar, kde můžete dostat jakýkolimíchaný nápoj (stojí za to vyzkoušet bar-mana z receptur!), společenské akce zda-leka nejen pro hotelové hosty a hlavněklidnou perfektní péči profesionálů.

Co o tom říká paní Maria Vafiadis, designérka hotelového interiéru?

Věhlas hotelu byl natolik značný, že se nedalpři rekonstrukci opomenout. Majitel budovybývalého hotelu Alcron, firma CROWN WSFspol. s r. o., jednoduše vyhlásil na přestavbuhotelu řádný konkurz. Osloveno bylo pět designérských firem a každá dostala měsícna přípravu projekčního návrhu. Pracovalijsme velmi zodpovědně a v soutěži zvítězili.

Jak jste se tedy k té práci dostala?

Svoji úlohu sehrála náhoda. Právě kdyžjsme začínali s návrhem projektu, končila

v Praze výstava Art-Deco. Ta nás inspirova-la. Okamžitě jsem věděla, že to je ono.Samozřejmě jsem věděla, že v Alcronu urči-té prvky původního art deco stylu jsou, a chtěla jsem na ně navázat.

Kdo byli vaši hlavní dodavatelé?

Hodně věcí jsme nechali dělat tady. Máte vynikající kováře a skláře. Také veškerý mra-mor je z České republiky. Nábytek byl ovšemvyroben v Rakousku nebo Itálii, z Anglie jsou

Alcron je jeden z nejstarších hotelů v Praze. Jeho his-torie a bohaté tradice se datují již od první poloviny to-hoto století a jsou důležitou součástí historie České re-publiky. Původní hotel byl navržen a postaven roku1930 Aloisem Kroftou v moderním funkcionalistickémstylu s jemnými secesními prvky a stal se jedním z nej-luxusnějších hotelů. Věhlas hotelu byl natolik značný,že se nedal při rekonstrukci pominout. Exteriér zůstal,kromě nové fasády, téměř nezměněn. Interiér zato za-znamenal mnohé změny. Art deco styl tvořící ojedině-lou a nezapomenutelnou atmosféru kraluje celému hotelu. Po rekonstrukci hotel disponuje 211 pokoji, z toho 18 apartmány, 12 jednolůžkovými a 3 pokoji protělesně postižené. Interiéry byly navrženy anglickou firmou G. A. Design International Ltd. pod vedenímarch. Maria Vafiadis, která mistrně skloubila materiálya barvy do dnešní vkusné podoby. Dnes získává tentoluxusní hotel znovu na své popularitě a oblibě. O vel-kém úspěchu při jeho rekonstrukci svědčí ocenění v soutěži „SPEC HOTEL“ – 1. cena v kategorii „Nejlepšínávrh interiéru a vybavení hotelu“.

suché květinové dekorace a textil, osvětlovacítělesa jsou dokonce z USA. Koberce jsou inspirovány francouzskými art deco odDeloniho. Provedli jsme rozsáhlý průzkum v knihách, abychom našli ty pravé artefakty.Sošky rozmístěné v interiéru jsme objevili a koupili v pražských starožitnic-tvích. Dianu, umístěnou v Prezidentskémapartmá, jsme koupili, protože nám proda-vačka řekla, že pochází z původního Alcronu.Tuto etapu naší práce jsem měla nejraději.

Vím, že vaším výsostným záměrem bylo zachovat co nejvíce z původního domu a hotelu současné veřejnosti…

Rozhodně. Naším záměrem bylo dát vašimlidem pocit, že jim byl starýAlcron vrácen v původnímlesku a slávě a zároveň jimdát moderní hotel fungujícína nejvyšší technologickéúrovni, jak to odpovídá svě-tovým požadavkům hotelo-vého byznysu. Výsledkemnaší práce byl obrovský dokumentační fascikl do-provázený deseti knihami,které obsahovaly fotografievšech detailů. Nic nesmělobýt ponecháno náhodě,

neboť jsme museli zabránit jakékoli možnéchybné interpretaci našich návrhů.

A zřejmě se povedlo. V pondělí 6. prosinceloňského roku se v londýnském hoteluDorchester na Parc Lane odehrála (proBrity možná malá, ale pro Čechy velká)slavnost – Alcron obdržel 1. cenu v soutěži„Nejlepší interiérové zpracování při rekon-strukci stávajícího hotelu v kategorii luxus-ní a střední skupiny“.

Text: Tomáš Vladislav NovákFoto: Radisson SAS PR

Můžete ho pojmenovat jak chcete – třeba Radisson SAS,ale pořád to je náš Alcron…Byl to vždycky pojem – Alcron, ten nejlepší hotel. Za první republiky, ba iza války, dokonce za komunistů. Pracovat v něm bylo ctí (i prokletím –podle letopočtu), stydět by se za něj nemusel ani Hrabalův hrdina. Bývalto totiž téměř přízrak – superluxusní hotel, do něhož se v nedávných pa-desáti letech vlastně nesmělo vstoupit. Alcron byl za doby vlády bolševikůjakýmsi exteritoriálním územím – tady směly bydlet světové osobnosti, ta-dy se směly setkávat s normálními Čechy, ale stále pod kontrolou.

P


ZPRÁVY Z LETIŠTĚ

Vážení čtenáři,mnozí ve svých dopisech poukazujete na to, že se v našem časopise málo vě-nujeme letecké dopravě, kterou většina z nás nejvíce využívá nejen při pra-covních cestách, ale též při cestách na dovolenou, zejména do vzdálenějších de-stinací. Převážně mimopražské čtenáře také zajímá, jak dnes vypadá ruzyň-ské letiště, které díky rozsáhlé rekonstrukci každým dnem mění svoji podobu.Proto jsme se dohodli s těmi nejpovolanějšími – zástupci České správy le-tišť, s. p., a dnešním dnem zřizujeme zvláštní dvojstránku, která vás – jakvěříme – uspokojí. Dozvíte se na ní vše o provozu letišť v České republice,dostane se vám mnoha praktických rad a nových informací.Dnes tedy zahajujeme – a tu pomyslnou startovní pásku může přestřihnoutjen jediný člověk, kterým je ing. Miloš Šťastný, generální ředitel ČSL.

Pane řediteli, čím se Česká správa letišťvlastně zabývá?

Odpověď by zabrala asi celé dnešní čísloKolumba, tak široká je totiž naše činnost.Krátce řečeno – spravujeme čtyři česká me-zinárodní letiště: Praha-Ruzyně, Brno--Tuřany, Ostrava-Mošnov a letiště KarlovyVary-Olšová Vrata.

Kolik je v naší zemi celkem letišť?

Na celém území republiky jich je 84 a 17 he-liportů – to jsou letiště pro vrtulníky.Kromě již vyjmenovaných, která jsou podnaší správou, je u nás ještě sedm veřejnýchmezinárodních letišť – jako napříkladPardubice, které provozuje soukromá firmaEBA, nebo některá další letiště provozovanájinými soukromými společnostmi. Tato le-tiště mají ponejvíce regionální charakter.

Největším a nejdůležitějším českým letiš-těm je Praha-Ruzyně, čím je zajímavé?

Například tím, že poskytuje pracovní příle-žitost pro zhruba 9000 lidí, a to je dneszvláště důležité. Rozlohou zabírá 9 200 000 m2

a obvod plochy letiště – tedy délka oplocení– činí celých 25 km. Srovnejte si, jak dlouhýplot má vaše zahrádka a co práce vám zabe-re jeho natírání!

Letiště má tři vzletové a přistávací dráhy a tři terminály pro odbavení cestujících: Sever– terminál přílety a terminál odlety a termi-nál Jih 2. V roce 1998 bylo na letišti odbave-no 4,6 milionu cestujících – to je téměř po-lovina obyvatelstva naší země. Kapacita drá-hového systému umožňuje 203 000 pohybůletadel ročně. Letiště je otevřeno nepřetržitě24 hodin denně po celý rok. Na letišti působí

celkem 113 firem a leteckých společností,těch s pravidelnou dopravou je 32.

Je to vlastně něco jako středně velké město s celou infrastrukturou, parkovišti pro dva tisíce vozů, ale i odtahovou službou, vlastnímzdravotnickým systémem, veterinární a hygie-nickou službou, hasičskou službou, ostrahou,celní službou, meteorologickou stanicí, želez-nicí, autobusovým spojením, jsou zde obcho-dy, restaurace, bankovní služby, dokonce i ka-sino a pošta. Brzy se začne stavět nový hotel,máme smluvní dopravu, půjčovny vozidel,benzinové pumpy a na letišti také najdete ma-lou „zoologickou zahradu“ (biologickouochranu letiště) – s dravými ptáky, kteří chrá-ní okolí přistávacích drah před střetem letadlas běžným ptactvem, ale i drobnými zvířaty.

Naše letiště má i svoje, řekněme, komunálníslužby - v zimě (a to je teď aktuální) napří-

N e j v ě t š í n a s v ě t ě

pojení začíná vjezdem do podmořskéhotunelu na 430 metrů dlouhém poloost-

rově Peberholm, který byl vytvořen uměle a je doslova přilepen k ostrovu Amager ved-le kodaňského letiště. Tunel je dlouhý 4050metrů a jsou v něm dva dálniční a dva že-lezniční tubusy.Hrubá stavba byla dokončena 14. srpna1999. S posledním mostním pilířem vyplulv pátek 13. srpna ohromný jeřáb, nazvaný„Labuť“. O den později byl poslední díl mo-


TECHNIKAM o b i l n í t e l e f o n

Víte, kdo má v žaludku knihu?ětšina z nás, majitelů mobilních telefo-nů, využívá svoje miláčky pouze k živé

konverzaci s obchodními partnery či další-mi blízkými spoluobčany.

My, starší uživatelé, objevujeme úžasné vy-moženosti, které nám mobil kromě své zá-kladní komunikační funkce přináší – a to,že například na displeji vidíme, kdo nám vo-lá, a rozhodujeme se, zda telefonát chcemevzít, či nikoliv, naučíme se, jak uzamknoutklávesnici, aby nám v kapse svévolně nevy-táčela nesmyslná čísla, vytvoříme si vlastnítelefonní seznam a učiníme několik dalšíchnenáročných opatření.

Jsme rádi, že manželce a dítěti můžeme koupitmobil s kartou, takže kontrolujeme kolik pro-volali a můžeme odhadnout, kdy bude třebazase sáhnout do kapsy a koupit kartu další.Ostatní inzerované funkce telefonu jsou pronás komplikované a tudíž je nevnímáme.

O Vánocích mi v noci začal telefon pípat.Kromě toho, že mě vzbudil, mě donutil na-studovat přijímání psaných zpráv – kolegaČilipka se totiž uprostřed svátečního rozjí-mání rozhodl, že mi popřeje krásné svátky a protože má k technice blíže než k trafice a poště, vyslal psaný pozdrav. Chtěl jsemmu odpovědět stejně zlomyslnou nočnízprávou, ale jaksi mi to nešlo. Pak jsem napísemné zprávy zapomněl a snad jenom 45 Kč na mém měsíčním účtu mi signalizo-valo, že platím zbytečně, služby nevyužívaje.

Až nyní přineslo mé dospělé dítě domů bro-žurku jedné nejmenované telefonní společ-

nosti, která mě, který z duše nenávidí zkrat-ky a nová oslovení tituly jako „Vážený DIKu“či „Milý OSVČ, zaplaťte neprodleně sociálnípojištění“, rozčílila názvem GSM INFOTEXTa SMS PLUS. Rozčilení se ještě více zvětšilo,když mi syn začal předčítat, co všechno můjtelefon dokáže a o čem jsem dosud neměl anipotuchy. Dozvěděl jsem se také, že při našemporevolučním „odporu k jazyku českému“ i telefonní společnost používá zejména zkra-tek anglických a že SMS tedy není „senzačnímobilní superpřístroj“, jak se dalo soudit, ale že znamená Short Message Service, proneznalé cizích jazyků – jedná se o krátkoutextovou zprávu. Pochopil jsem také, že spo-lečnost ode mě několik let vybírá již zmíněnýpoplatek 45 Kč měsíčně, ale mojí chybou je,že jsem asi dosud službu neaktivoval.

Brožurka je krásná, ale nebezpečná, museljsem vyzkoušet snad všechno, co je nabízeno,ale kolik za to zaplatím, v brožurce uvedenonení – to bude teprve to sladké překvapení.

Je to však opět moje chyba, jednak slušní lidé nehovoří o penězích, a protože nejsemslušný člověk a peníze mě zajímají, mohljsem si zavolat na zákaznickou linku a podelší době, kdy k vám promlouvá počítač a navrhuje, co máte zmáčknout, abyste sedovolali tam, kam chcete, jsem se možnámohl dozvědět i ceny za služby.

Ale vážení čtenáři – cestovatelé, sežeňte situto brožurku také – je velmi užitečná!

Kromě toho, že vás telefon může každý denpobavit tzv. vtipy – kameňáky, dát vám há-

danku typu „Kdo má v žaludku knihu?“(kráva), ujistit, jaké jsou vaše biorytmy, činahradit váš diář, obsahuje záplavu nesmír-ně užitečných informací – zjistí vám odjez-dy vlaků či autobusů, zjistí čekací doby nahraničních přechodech, zimní sjízdnost sil-nic, uzavírky silnic, dozvíte se, jaké jsouměnové kurzy, jaké jsou ceny pohonnýchhmot v evropských zemích, jaká jsou mezi-národní telefonní předčíslí. A to nemluvímo přístupu k databázi firem, cizojazyčnýchslovnících, předpovědi počasí, zpravodaj-ství ČTK. Jste-li podnikatel, otevírá se vám i burza cenných papírů a RM-Systém.

Z mobilu můžete poslat faxovou zprávu,připojit se na internet a podobně. Samozřej-mostí jsou i programy kin, divadel, klubů,koncertních síní, muzeí a galerií. A když potřebujete v cizím městě použít taxi – vášSMS nabídne hned několik čísel místních ta-xi služeb, stejně jako možností hotelovéhoubytování.

A nakonec – moc se mi líbí, že když jste v ci-zině a přijdete o vše kromě svého miláčkamobilu – pomůže vám alespoň tím, že ozná-mí telefonní číslo a adresu ambasády Českérepubliky v zemi, ve které jste.

Takže vážení čtenáři – cestovatelé, než vyra-zíte na cesty, poptejte se po zmíněné brožur-ce. Myslím, že podobné služby asi nabízejíobě naše telefonní společnosti, i když jsemčetl jen o té, jejíž telefony má celá naše rodi-na. Určitě nebudete litovat – otevřou se vám docela jiné světy – tentokrát informační.

Text: Jan Lajka

Most z Dánska do Švédska se stal skutečnostíDvě severské země odděluje průlivÖresund. Ale 1. července roku2000 se při cestě z dánské metro-pole Kodaně do švédského Malmö,ležícího na druhém břehu průlivuÖresund, dostanete přes 7845 met-rů dlouhý dvoupatrový most.

V

S

stu uložen na své místo. Stavba podmořské-ho tunelu společného pro dálnici i železnicimá v délce světový primát. Za ostrovemPeberholm začíná 7845 metrů dlouhý dvou-patrový most, přičemž dálnice i železnicestoupají od moře na pilířích k jeho střední

části. Západní nájezd od Dánska je dlouhý3014 metrů, zavěšená střední část mostu1092 metrů a východní nájezd u švédskéhobřehu dosahuje délky 3739 metrů.Mezi dvěma páry pilířů vysokých 204 met-ry, na nichž je zavěšena střední část mostu,


Síla v dlani

Že mezi něpatříte i vy?

V tom případěvám svítá nová

naděje. Pomocnou rukutentokrát nepodává Matka

příroda, ale moderní technika.Do její otevřené dlaně je sice nejprve třeba vložit nějaký ten peníz (5–25 tisíc Kč), ale vý-měnou za něj získáte opojnou svobodu pohybua naději s názvem GPS. Globální, tedy celo-světový navigační systém.

Je založen na kontaktu se 24 satelity obíhající-mi zhruba 20 000 kilometrů nad povrchemZemě na šesti křižujících se drahách. Tyto dru-žice jsou ve stálém pohybu, během 24 hodinstačí oběhnou kolem Země hned dvakrát. A toaniž by si na okamžik odpočinuly a přestalyvysílat signál o své momentální poloze.

První satelit tohoto typu byl vypuštěn do kos-mu v únoru 1978 a stal se průkopníkem bu-doucího GPS systému, jenž dalších deset letpoužívala jen a pouze americká armáda.Předcházel mu systém NAVSAT, kdy Zemi obí-halo jen pět družic a určit polohu bylo možnépouze jednou za několik hodin. Na konci osm-desátých let prezident Ronald Reagan v bouř-livém projevu rozhodl o komercializaci obou.Američané samozřejmě nebyli sami, kdo pou-

ůležitý je fakt, že GPS celosvěto-

vě funguje a dnes je i u nás na trhu skuteč-ně široká škála přijí-mačů, jejichž ceny zaposledních pár letspadly o pořádný kusdolů. Navíc se i proČeskou republikublýská na lepší časy,neboť většinou američ-tí výrobci GPS přístro-jů začali už pracovatna hodně podrobnýchmapách i naší oblasti.Měly by být k dispoziciběhem příštího roku.Takže dnešní majitel„gépéeska“ nebude jižodkázán především na souřadnice ukazující,kde se právě nachází. Vlastně již dnes nabí-zejí dražší GPS přístroje standardně mapusvěta, na níž samozřejmě figuruje i náš malýstát. Můžete si „zazoomovat“ na tečku upro-střed Evropy – tedy pokud se trefíte – a kouz-lo je na světě. Na podsvíceném LCD displejise ukazují česká a moravská města nad 500obyvatel, hlavní dálniční tahy, silnice první a druhé třídy. Našli byste tam i kdejaký mi-nirybník či požární nádrž, ale pozor! Řeky či železnice u nás zatím neexistují. Takže železničáři a vodáci vyčkejte…

Aby vám byl GPS přístrojopravdu k něčemu, musíte především vědět,kam směřujete. Cíl si zadat do pa-měti a společ-ně s pár dal-šími body sivytyčit trasu.

Samozřejmos-tí je uložit si i zeměpisné sou-řadnice místa, od-kud vycházíte, abyste po-znali, kam se máte vrátit. Šipka

uprostřed displeje reprezentuje vaši polohua ukazuje vám ten jediný správný směrvpřed. GPS současně poslouží i jako hodin-ky, určuje, jakou rychlostí se pohybujete,udává nadmořskou výšku, čas od východu kzápadu slunce a spoustu dalších méně či ví-ce podstatných „drobností“. Ačkoli jsme vtelekomunikacích dosti vyspělí, na mobilnítelefon Garmin NavTalk s GPS displejem, naněmž si se stejně vybaveným partnerem mů-žete sdělovat momentální pozici, si budememuset ještě chvíli počkat.

Jak takový GPS přijímač vlastně funguje?Jednoduše naslouchá signálům minimálnětří a maximálně dvanácti družic, dalších

dvanáct je vždy skryto na odvrácené stra-ně naší modré planety. Z došlých údajůsi pak nejprve vypočítává časový rozdíl,z něj skutečnou vzdálenost k satelitům a pak pomocí triangulace dopočítá svou

pozici. Signál sateli-tů přitom můžebýt přijímánkdykoli a kde-koli na světě a za každýchpovětrnostníchp o d m í n e k .Pokud vám sta-čí určení místa,kde jste, s přes-ností na párdesítek metrů,měli byste býtzcela spokoje-ni. Minister-stvo obranyUSA totiž za-vedlo tak zva-

ný SA program(Selective Availability), který způsobuje, že GPS přijímače pro nevojenské účely mají přesnost omezenou na 50–100 m. S ohledem na možné teroristické útokyAmeričané zatím tuto „bezpečnostní“ od-chylku dodržují. Přesto například běhemválky v Perském zálivu nebo vyloděníAmeričanů na Haiti bylo určování pozicepomocí GPS přístrojů údajně stoprocentní– to proto, že armáda musela z nedostatku

profesionálních navi-gátorů vybavit svévojáky i těmi proběžné smrtelníky…

Text: Petr Tůma

Jsou lidé, kteří v sobě mají jakýsi neviditelný kom-pas a orientují se v cizím městě stejně dobře jako v nočním lese. A pak jsou ti druzí, kteří se dokážouztratit i v ulici, kde se narodili. Nešťastníci s orientač-ním NEsmyslem.

žíval špionážní družice k navádění zbraní, určování polohy lodí, letadel a pozemních jednotek. Rusové měli a dodnes mají proti-váhu GPS nazývanou GLONASS, která však nikdy nebyla zpřístupněna širší veřejnosti.

je vzdálenost 490 metrů. Tímto rozpětím se stal most přes průliv Öresund největšímzavěšeným mostem s dálnicí a železnicí na světě.

Na švédském břehu, na poloostrověLernacken budou umístěny pokladny, kdesi budou cestující na průjezd Öresundemkupovat jízdenky.

Spojení obou království byla přítomnašvédská korunní princezna Victorie a dán-ský korunní princ Frederik. Ve výšce 68metrů nad hladinou průlivu si v té chvíli, s přilbami na hlavách, podali ruce.

Časové zkrácení cesty mezi oběma břehyprůlivu Öresund bude zřetelné. Změní setak způsob dopravy mezi Evropou a Skandinávií. Města Kodaň a Malmö bu-dou propojena rychlodráhou, která dneskončí u kodaňského letiště. V obou metro-polích se buduje metro. Mostní a tunelovéspojení obou břehů bude i novým ekono-mickým evropským prostorem.

Text: Jitka Habigerová

D


CASIO PRO TREK SATELLITE NAVIPrvní hodinky na světě vybavené navigačním systémem GPS

ové hodinky určené pro volný čas jsou první hodinky na světěvybavené systémem navigace využívajícím signálů družic systé-

mu GPS, který je zachytitelný kdekoli na světě. Mimochodem GPSje zkratkou Global Positioning System, což se volně překládá jakonavigační systém pokrývající celou zemi.

Tyto hodinky vznikly díky originálním technologickým řešením vyvi-nutým firmou CASIO. Skutečně převratnou novinkou je vestavění GPSfunkce do hodinek, které jeumožněno díky nízkonapěťovétechnologii s nízkou spotřebou.

Stiskem jediného tlačítkazískáte aktuální zeměpis-nou polohu, popis, vzdále-nost od cíle vaší trasy, rych-lost pohybu, průběžné bodyvaší trasy a další údaje.Zeměpisnou polohu míst,kterými procházíte, lze ulo-žit do paměti. Tím se stává z hodinek PRO TREK SATEL-LITE NAVI základní pomůc-ka moderního dobrodruha.

ŘEŠENÍ HODINEK

Po pravé straně jsou umístěnatři tlačítka. První je určenopro osvětlení displeje, druhé

pro menu, třetí je pomůckou,která umožňuje komunikaci s družicemi, a tím pomáhá v navigaci. Pod displejem je umístěno pět tlačítek pro ovládání ho-dinek v jednotlivých režimech. Na spodní straně displeje je proužeksignalizující režim, vlevo anténa GPS přijímače. Nad grafickým dis-plejem je ve válcovém pouzdře vložena lithiová baterie.

Výkonný navigační prostředek umožňuje určení aktuální zeměpisnéšířky a délky. Zeměpisná poloha se určí na základě signálu z nejmé-

ně 3 a maximálně 8 družic. Výpočet mo-mentální polohy vyjádřený ve stupních,minutách a vteřinách zeměpisné šířky a délky trvá v rychlém režimu 4 vteřiny.Přesnost měření je 30 m. Režimy měře-ní jsou buď jednotlivá měření, rychléměření, automatické měření nebo ne-přetržitý režim s aktualizací hodnot.

NAVIGAČNÍ FUNKCE

Stanovení trasy

Plánovanou trasu je možné uložit pře-dem ve formě poloh 8 bodů včetně star-tu a cíle trasy. Trasa se plánuje s pomo-

cí paměti na 200 hodnot, které se mohou v klidu naprogramovat v táboře. Od výrobce má uživatel předprogramováno 100 hodnotnejznámějších horských vrcholů po celém světě.

Při sledování trasy si můžeme vybrat mezi grafickým a numerickýmzobrazením dat na displeji. K určení směru a vzdálenosti k cíli stačípohled na displej hodinek. V režimu automatické a nepřetržité mě-ření se zobrazí i aktuální poloha a rychlost pohybu.

Uložení hodnot do paměti

Uložení bodů trasy do pamětiumožňuje jednoduchý postup.Tím, že je možné uložit tyto

hodnoty včetně počáteční, jeusnadněna zpáteční cesta, ne-boť se nemusí znovu zadávatvšechny polohy. Také můžetezadat automatické ukládáníaktuální polohy po 10 minu-tách. Pak si můžete při přestávcev pochodu zjistit rychlost své-ho pohybu mezi body trasy.

Co všechno hodinky nabízejí:

GPS Locator – osmikanálovýpřijímač. Pozici získáte do 4 vteřin.Navigace – poté, co zadáte cílcesty, vás přístroj navádí dodaného bodu. Vypočítá i před-pokládanou dobu příchodunebo příjezdu do cíle.

Landmark Memory – můžete si naprogramovat až 200 bodů.Navigační možnosti – jméno bodu, pointer bodu, směr do bodu,vzdálenost do bodu, odchylka a rychlost.Lokalizace – seznam měst a další data.Displej hodinek – datum,den, hodiny, minuty, sekun-dy, AM/PM, korekce času,letní/zimní čas, alarm,dvousekundové podsvícenídispleje po aktivaci a další.

Současný design je velmizdařilý, barevná kombinacematného černého a tmavěšedého plastu s černým gu-movým řemínkem s ocelo-vou sponou působí impozantně. Hodinky jsou proti ostatním pří-strojům GPS malé, jsou však robustní – dá se předpokládat, že vašedobrodružné cesty vydrží. Cena je přiměřená – 17 990 Kč.Text: Ivan Svoboda

Foto: CASIO PR

N


NEOBVYKLÉCESTOVÁNÍ

Lubomír BrabecPodruhé v AntarktiděAntarktida je kontinent mimořádný. Podle mezinárodních dohod nepatří nikomu, a přitom patří všem. Je to kon-tinent nejchladnější a žije na něm podle sezony 1000–5000 obyvatel. Je zcela určitě jediným kontinentem, na kte-rém se nekrade, neloupí a nevraždí. Není na něm veřejná hromadná doprava a jeho životní prostředí je bedlivěstřeženo. I když některé cestovní kanceláře již nabízejí silvestr v Antarktidě, je to dosud kontinent neprobádaný.Pravděpodobně jediným umělcem, který tento kontinent navštívil dokonce dvakrát, žil na české polární stanici, objevil a pojmenoval dosud neznámou jeskyni a navíc v Antarktidě uspořádal dva koncerty, je Lubomír Brabec.S tímto skromným, vysoce inteligentním a vzdělaným umělcem – kytarovým virtuosem, ale také vynikajícím sportovcem, jsme debatovali v posledních prosincových dnech.

Jste znám jako člověk, který holduje – z po-hledu nás konzervativců – hazardním spor-tům, jezdíte pětkovou divokou vodu, létátebalony, jezdíte na koni a neváháte vyrazit domrazů Antarktidy. Přitom jste koncertnímmistrem – máte pojištěny ruce, nebo ales-poň prsty, které vás živí?

Ruce ani prsty pojištěny nemám, protože simyslím, že by mi je nikdo nepojistil.

Co bylo u vás první – sport, nebo umění?

Vlastně již od malička jsem závodně plaval a měl dětský cíl stát se profesionálním plav-cem. Hrál jsem také vodní pólo, dokonce jsembyl v širší nominaci národního mančaftu.

Pak jsem dostal do ruky kytaru a na všech-ny sporty zapomněl, neuvěřitelně jsemztloustl a nedělal jsem nic jiného, než brn-kal na kytaru a cvičil.

Můj první učitel hry na kytaru, panKnobloch, vlastně obrátil celý můj život.

Ukázal mi krásy nejen klasické kytary, ale i klasické hudby. Tím se pro mě otevřelúplně jiný svět, takže jsem se zbláznil domuziky. Vděčím mu za celý svůj další život.

Já jsem měl vůbec v životě kliku, že jsempotkal ty správné lidi na správném místě a ve správný čas. V době, kdy jsem se roz-hodoval, zda se budu živit jako zedník, protože jsem se špatně učil a zajímalo mějen to plavání, jsem poznal pana Knoblocha,stejně jako jsem později potkal panaZelenku, který mě také učil na kytaru. Pakjsem se setkal s Karlem Vágnerem. Všechnatato setkání pro mě byla osudová.

Muzika není jenom o tom, že musíte mít talent a musíte hodně cvičit, ale také musítemít hodně štěstí a hlavně štěstí na lidi. A tose mi všechno splnilo.

A pak vlastně i s tím cestováním to bylo něco podobného. Potkal jsem se s Jardou

Pavlíčkem, zakladatelem české výzkumnéstanice v Antarktidě, úplně náhodou – dostaljsem jeho knížku o tom, jak přežít v extrém-ních podmínkách. Líbila se mi, a tak jsem hozačal hledat do svého pořadu v rádiu Classic.A tato náhoda mě zase postavila do jiné rovi-ny, která je mi strašně blízká a příjemná.

No a ke sportu mě dostali zpátky kamarádivodáci. S nimi dodnes jezdím divokou vodu,objevuji hory a provozuji další zajímavésporty.

Jak jste se vlastně dostal do Antarktidy?

Za vším byl již zmíněný Jarda Pavlíček.Pozval jsem ho do rádia, on však byl v tudobu někde úplně jinde a na pozvánku reagoval až za půl roku, kdy mi oznámil, že se právě vrátil z Antarktidy a navrhl, že bych tam mohl udělat koncert.

Pro mě to byl nejprve nápad šílence, ale pak, když mi všechno vysvětlil, řekl, jak

neobvyklé cestování

LubomírBrabecPodruhévantarktidě


vypadá taková polární stanice, jací jsou tamlidé a jak je Antarktida krásná, viděl jsem,že to je vlastně reálné a že je to přesně to, co bych chtěl udělat.

Takže jsem si splnil sen a do Antarktidyodejel. Tam jsem se nakazil takovou choro-bou, která spočívá v tom, že mám neustálechuť se tam vracet.

Letos jsem tam byl už podruhé – takže vyjste první časopis, který to ví. Byl jsem zaseu Jardy Pavlíčka na stanici, protože ji bylotřeba zásobit pohonnými látkami. Měl jsemk dispozici člun, tak jsem tam s kamarádemjel a celou zimu jsme převáželi palivo.

Teď právě naši kamarádi – Rudolf a Bubák– odejeli na jižní pól, kde hodlají oslavit pří-chod roku 2000. Rve mi to srdce, že nemo-hu jet s nimi.

Na pólu jsem bohužel nikdy nebyl. Cestatam je totiž neuvěřitelně drahá a bez spon-zorů, které já bohužel potřebuji zejména nakulturu, nemožná.

Na pól létají zásobovací letadla Scott--Amundsenovy stálé základny a ani ta ne-mohou letět na jeden zátah. Mimochodem– víte, že první letadlo přistálo na jižnímpólu 31. října 1956? Bylo to americké R-4Dvybavené lyžemi na podvozku. A je zajíma-vé, že sice americký pilot Conrad Shinn bylprvním pilotem, který přistál na jižním pó-lu, ale prvním občanem, který po dobyvate-lích Amundsenovi a Scottovi vstoupil na již-ní pól, byl admirál George Dufek, který bylvelitelem zmíněného letadla a je zcela nepo-chybně českého původu?

Jak se člověk dopraví do Antarktidy?

Cest je několik – jedna – pro nás ta nejdů-ležitější, vede přes Chile, musíte letět doSantiaga a odtud vnitrostátní linkou doPunta Arenas, odkud létají vojenská letadlana ostrov Krále Jiřího, kde má svoji stanici i Jarda Pavlíček.

To je vlastně takový první přístupový bod.Létají tam letadla z Chile nebo také z Argentiny.

Let z Punta Arenas trvá asi čtyři hodiny. V letadle sedíte se spoustou zboží na jednéhromadě, na uších musíte mít sluchátka,protože je tam hrozný kravál.

Zajímavé je odbavení na letišti. Normálněse váží jenom zavazadla, ale na této lince simusíte stoupnout na váhu ke svým zavaza-dlům i vy.

Těch zavazadel má každý obrovské spousty,musíte si s sebou vézt potraviny, palivo,plyn, prostě všechno, co pro život na stani-ci potřebujete.

Je to pravděpodobně jediné letecké spojení,kde lze vozit i hořlaviny, které jsou životnínutností. Létají tu letadla typu Herkuleschilské armády. Další možnost je letět s Američany z Nového Zélandu nebo z JižníAfriky.

Váš první koncert byl na lodi hnutíGreenpeace, která byla na kontrole zákla-den, zda nenarušují ekologii Antarktidy. Je tento kontinent skutečně ještě panen-sky neporušený?

Polární krajina je neuvěřitelně lehce zrani-telná. Tam projede jedno pásové vozidlopřes kameny a je to ještě za patnáct let vidět.Proces obnovy přírody, na který jsme zvyklíod nás, tam trvá neuvěřitelně dlouho. Protovšichni obyvatelé přísně dodržují základnípravidlo – neničit přírodu. I když je to pro-blém, z Antarktidy se odvážejí i odpadky.

Do Antarktidy nesmíte přivézt žádné zvíře.Psí spřežení, která se tolik osvědčila prvnímpolárním badatelům (psi ucítí zavátou trhli-nu v ledovci a vyhnou se jí), musí být z kon-tinentu vyvezena a nahrazena napříkladmotorovými saněmi. Důvod je prostý – pesnení součástí zdejší fauny a zdivočí-li, můžeznamenat velké nebezpečí pro stovky tuč-ňáků, tuleňů a dalších živočichů, kteří ani

člověka nepovažují za nepřítele. Ten je proně jen nějakým dalším živočišným druhem,který ještě neviděli.

Jak jste se po Antarktidě pohyboval?

Na ostrov Krále Jiřího jsme přiletěli a odtudjsme vyrazili do naší stanice pěšky. Protože jena ostrově Nelson, přepádlovali jsme z ostrova na ostrov na nafukovacím člunu.Stejnou cestou jsme stěhovali veškeré zásoby– tedy na zádech a na člunu. Pouze při druhécestě, kdy jsme převáželi velmi těžké kanystrys naftou, jsme měli k dispozici motorový člun.

Jinak naše stanice zamítá jakékoli vymože-nosti dvacátého století, takže musíme cho-dit či pádlovat. Ani na získávání elektrickéenergie nepoužíváme agregát, ale pouhouvětrnou vrtuli a dynamo. Pavlíček je totižtak nadšený ekolog, že by byl schopen v pří-padě bezvětří vyrábět elektřinu třeba třenímebonitové tyče liščím ohonem, než aby použil benzinový agregát.


Co je těžší – jízda na pětkové vodě u nás,nebo pádlování v Antarktidě? Uvědomu-jete si strach? Voda bývá pod bodem mra-zu, a pokud by došlo k poškození či pře-vržení člunu, ke břehu byste asi zimou nedoplaval...

To nebezpečí je všude – je lepší být živý posera než mrtvý hrdina. Bojím se jak na pětkové vodě na kajaku, tak i v Antarktidě, a to nejen na vodě. Nakonec – člověk si mů-že vyvrtnout nohu – a to může v Antarktiděznamenat také smrt, pokud se nedostaví po-moc včas, což může trvat několik týdnů. Čímdál jste od civilizace, tím více se musíte spo-léhat sám na sebe a musíte to mít na zřeteli.

Víme, jaký závod probíhal při dobývání již-ního pólu mezi Scottem a Amundsenem.Kým se cítíte více – Scottem neboAmundsenem?

Samozřejmě Amundsenem, ne proto, že závod vyhrál, ale proto, že byl dokonale při-praven. A tato zásada platí nejenom při dobývání jižního pólu, platí i v hudbě.Muzikant musí být připraven na příležitos-ti, musí umět řadu koncertů. Až přijde tapravá příležitost, může se jí chopit. Pokudbyste se teprve musel učit nový repertoár,můžete být méně zajímavý. Existuje nějakýřád, který se musíte naučit zvládnout. Kdyžtřeba hrajete barokní hudbu, musíte znát je-jí zákonitosti, její řád, a pak se v ní teprvenaučíte pohybovat a můžete si dovolit coko-li. To samé je v Antarktidě – dodržujete-liřád, dostanete se, kam chcete, jakmile hovšak narušíte, může vás to stát život.V Antarktidě jste měl velmi kuriózní koncert– Čech hrál v Antarktidě Číňanům oděnýmdo svetrů a válenek J. S. Bacha a ještě k tomu měl na sobě frak, motýlka a lakýrky.

Ano skutečně jsem si s sebou frak přivezl,protože prostě k mé hudbě patří. A koncertjsem chtěl se vší parádou, aby i posluchači

měli pocit sváteční, který zažíváme při kon-certu ve své rodné zemi.

Táhl jsem sice jeden balík navíc, ale stálo toza to. K tomu se ještě váže jedna historka –když jsme odjížděli při první návštěvě domů, poslední noc jsme strávili na ruskéstanici. Protože jsem měl mnoho věcí, rozhodl jsem se, že tam lakýrky prostě ne-chám. Když jsem do Antarktidy přijel letospodruhé – tedy po dvou letech, volal na mějiž zdaleka vedoucí stanice, že jsem zapo-mněl lakýrky, které na mě čekají. Je to dalšídůkaz o tom, že v Antarktidě se nekrade.

Co vaše kytara – jak přežila pobyt v nezvy-klých podmínkách?

Samozřejmě jsem si s sebou nevzal ten nej-dražší koncertní nástroj, ale i tak moje kyta-ra vše přežila bez problémů. Dal jsem ji totižhned první den po koncertě do teplého pokojíčku na čínské základně a tam se hřálacelých čtyřicet dní, než jsem si ji zase vyzvedl.

Kolik zemí jste dosud navštívil?

Na to je těžké odpovědět, ale byl jsem snadna všech kontinentech a ve všech kultur-ních zemích. Většina cest byla za hudbou.Tam je to vždy stejné – prvotřídní hotel, prvotřídní servis, koncert a jedeme dál.

Já mám ale výhodu, že ten svět neznám jenom z oken luxusních hotelů. Velice rád jezdím prostě pod širák. Takže na ty luxusní hotely se mohu dívat i z opačnéhokonce. Miluji vodáctví. Nezapomenu-telná byla třeba cesta na ostrov Reunion, na jehož vodnatých, ale nebezpečných řekách jsme jezdili, ale také skákali na lodích třeba z devítimetrové výše. Posledníprázdniny jsme strávili na řekách v Tu-

recku. Na skok jsme zajeli i doGruzie. Bylo nám však líto, v jakémstavu dneska je.

Jinak bezkonkurenčně nejoblíbe-nější dovolené jsou nejen pro mě,ale pro celou rodinu včetně malýchdcerek, v Norsku. Byli jsme tam asišestkrát. Je to nádherné toulat sepanenskou norskou přírodou.

Vy hrajete klasickou hudbu.Relaxujete také s hudbou, která jevlastně vaší profesí?

Přiznám se, že když chci mít klid,tak vypínám veškerou muziku. Promě je relaxací právě ten sport. A když si chci přece jen něco krás-ného poslechnout, tak mám jednocédéčko, na kterém poslouchámzpěv velryb. Ten je velmi krásný a uklidňující.

Jak se chystáte na silvestra?

Nemám žádné mimořádné plány.Silvestr 2000 budu trávit s rodinoua budu také vzpomínat na přáteleVildu Rudolfa a Oldřicha Bubáka,kteří by měli tou dobou dosáhnout

jižního pólu – budou to první Češi, kteří navštívili oba póly – severní už mají za sebou.

Kam byste se rád podíval v roce 2000?

Vážně se zabývám myšlenkou vyrazit v čer-venci spolu s expedicí Himalaya 2000 do nejvyšších hor světa. Byl bych moc rád,kdyby se mi to podařilo.

Co si přejete do roku 2000?

Myslím, že naše planeta je již dospělá a mělaby tedy ukončit všechny války a spory, jakse na dospělé sluší. Bude se nám všem pakdaleko lépe dýchat, ale i cestovat.

Mistře, přeji vám, aby se všechna vaše přá-ní splnila, aby vaše prsty byly stále tak hbité a dokázaly i nadále hrát s takovoulehkostí tu nejtěžší klasickou hudbu.Kdoví, možná že váš další mimořádný kon-cert bude někde v nejkrásnějším chrámusvěta – panenské přírodě velehor.

Text: Jan LajkaFoto: archiv Lubomíra Brabce

15 K o l u m b u s č a s o p i s o c e s t o v á n í

náš tip

Trentinovziměněcozgeografie

Trentino (tradičně česky Tridentsko) má rozlohu 6212 km2 a asi 450 tisíc obyvatel. Rozkládá se v centru italských Alp a je hrani-cí i spojnicí geografického a kulturního pro-storu na pomezí střední a západní Evropy a středomoří. Na této malé rozloze se nalézá 297 jezer a stovky řek a potoků. Jsou zde přírodní parky, z toho jeden národní – Parco dello stelvio. Jsou tu také přírodní rezervace. Nejúžasnějším přírodním artefaktem jsou samotné Dolomity, o nichž le Corbusier pravil, že jsou z hlediska architektonického snad nejkrásnější přírodní památkou na světě. osu území tvoří řeka Adiže.

historie

Historie Tridentska je velice pestrá a její obyvatelé se chlubí svými muzei, kostely a příjemnými procházkami mezi renesanč-ními paláci. Na území této provincie se na-chází množství archeologických, přírodo-vědných a národopisných muzeí, která do-kumentují dlouhou a složitou historii úze-mí. Ve středověku bylo Tridentské knížectví ovládáno biskupy z Tridentu, ve 13. století tyrolskými hrabaty. V době rozkvětu benátské republiky patřilo benátkám. město Trento (Trident), které je centrem oblasti, zažilo svůj vrchol v letech 1545–1563, kdy se zde konal ekumenický koncil, na němž se shromáždil, mimo jiné na po-pud bernarda Clesia, místního knížete a kardinála, výkvět tehdejších církevníků.

Vzpomínky na tuto dobu kulturního vze-pětí v duchu renesance jsou uchovávány především v historické kolébce tohoto úze-mí, v zámku Castello del buonconsiglio v Trentu. Provincie byla anekto-vána v roce 1816 Rakouskem a vrátila se do svazku Itálie až v roce 1919. Při rozhovoru s místními obyvateli lze často slyšet větičku: „Když jsme byli Rakušané…“

JaksedoTrentadostaneme

Nejpohodlnější cesta vede po dálnicích mnichov, Innsbruck, brennerský průsmyk, Trento. Z Prahy je to asi 720 km. Je mož-né dopravit se letecky s přistá-ním ve Veroně vzdálené 90 km

od Trenta. Italské silnice jsou v bezvadném stavu. Platí se mýtné.

Trentinovzimě

Trentino v zimě, to je kombinace skvělého sněhu a pohostinnosti. Úžasná příroda Dolomitů, lyžařský okruh od jedné oblasti do druhé v délce celkem 600 km sjezdovek a 480 km běžeckých tratí obsluhovaných 300 moderními vleky a lanovkami. sjezdovky všech náročností jsou vždy po-kryté sněhem mimo jiné díky 2700 sněho-vým dělům. V oblasti je 1700 hotelů všech kategorií s 90 tisíci lůžky. V posledním de-setiletí byly staré hotely renovovány a velká pozornost je věnována údržbě a moderni-zaci starších lanovek a vleků. Také práce vykonaná na sjezdovkách v létě je pojmem z oblasti alpské preciznosti. Čtyři desítky

Tradiční habsburský ples

I t á l I e

Švýcarsko

Rakousko

tRentIno

Jaderské moře

Lago di Garda Benátky

trento (trident)

Dolomity

Bolzano

Verona

Závody psích spřežení Výletník na sněžnicích


malých a velkých lyžařských center nabízejípestré možnosti zimních zábav. V Trentinuse v zimě můžete stát svědkem stovek spor-tovních událostí – sjezdového lyžování, bě-žeckých disciplín, bruslení, sáňkování nebozávodů psích spřežení. Rozjímavý návštěv-ník může sledovat k večeru rudý a růžovýzápad slunce nad štíty Dolomitů.

Lanovky a vleky – bezpečnost především

Řízení lanovek a vleků je kompletně svěřenopočítačům, čímž je zajištěna vysoká účinnosta bezpečnost těchto zařízení. Trentino se ved-le husté sítě lanovek a vleků může pochlubitvyužíváním moderních kabinkových lanoveka odpojitelných čtyřsedaček, které v posled-ních letech nahradily staré typy lanovek slou-žících k propojení lyžařských center. Také dí-ky tomu došlo k výraznému zvýšení kapacity,rychlosti a především bezpečnosti provozu.Mezi tato nová zařízení patří odpojitelná gon-dola v Alpe di Tognola důležitá pro oblast SanMartino di Castrozza, dále dvě gondoly v Canazei ve Valle di Fassa, jedna v LupoBianco a další v Passo Sella, obě v rámci okru-hu Sellaronda. Další menší gondoly pro 6–12osob jsou v Madonna di Campiglio, z nichžGrosté je s délkou 6 km nejdelší na světě. VeValle di Fiemme je také odpojitelná kabinoválanovka spojující Predazzo s lyžařským cent-rem Latemar di Pampeago – Obereggen. VeValle di Fassa jsou jedny z nejvýkonnějších la-novek v Alpách, např. Col Margherita v PassoSan Pellegrino a Col Rodella v Campitello.

Snowparky pro snowboardové šílence

Snowparky jsou místa vybavená tak, aby vy-znavači snowboardingu mohli v bezpečíprovádět efektní prvky tohoto sportu, jakojsou skok, half pipe (U-rampa), boardercross (olympijská disciplína – paralelní sla-lom skupiny jezdců). Snowboarding zajímástále víc především mladých lidí. Aby bylazaručena bezpečnost a požitek pro všechny,lanovkářské společnosti v oblasti Trentinazakládají snowparky. V Passo Grosté nalez-nou milovníci tohoto sportu U-rampu a sjezdovku pro boarder cross. Nepsanýmhlavním městem světového snowboardinguje Madonna di Campiglio, kde se bude v příštím roce konat závod světového poháru.

Severské lyžování

Italové říkají, že Trentino bylo kolébkou se-verského lyžování v oblasti. Trentino se sta-lo součástí sportovních tradic a je zde mno-ho středisek se zázemím pro klasické lyžo-vání, kde najdeme tratě připravené jak proklasiku, tak i bruslení. V oblasti je šest hlav-ních běžeckých středisek, některá z nich vy-žadují vstupné (5000–8000 lir denně) jakopříspěvek na údržbu tratí.

Sjezdaři na kolotoči

Kolotoče – caruselli – jsou tratě, které vedouz údolí do údolí a na jejichž projetí je třebacelý den. Například je možné, chcete-li strá-

vit celý den na lyžích, vyjet z Canazei veValle di Fassa a zase se tam vrátit. Zdatnýsjezdař v průběhu dne projede průsmykyPordoi, Campolungo, Gardena a Sella.Okruh o celkové délce přes 40 km sjezdo-vek s výškovým rozdílem 6500 metrů (stou-pání a sjezdy) nabízí možnost kombinovattratě a některé sjezdy opakovat. Vzrušujícíjízda je umožněna tím, že téměř všechnystanice lanovek a sedaček jsou tam, kde todovolují terén a životní prostředí, vzájemněpropojeny. V Trentinu si mohou lyžaři užíti mnoha jiných aktivit jako například pochod na sněžnicích třeba i za světel po-chodní nebo jízdu v prašanu na snowboar-du, projížďku na saních nebo se psím spře-žením anebo pro dobrodruhy let padákemnad zasněženou krajinou. To je jen výsek z možných činností (například i šplhání po zamrzlých vodopádech).

Vybavená běžecká střediska

Passo Lavazé (Valle di Fiemme), tratě: 3,5 – 5– 7 – 9 km, info: tel. 0462/23 04 47, 34 13 67;Lago di Tesero (Valle di Fiemme), stadionpro běžecké lyžování, tratě: 3 – 5 – 8 – 10 –15 km, info: tel. 0462/81 40 64; Passo SanPellegrino – Alochét (Valle di Fassa), tratě: 2 – 5 – 7 km, info: tel. 0462/57 38 10;Malga Millegrobbe (Altopiano di Luserna),cvičný okruh, tratě: 5 – 12 – 15 km, info: tel.0348/223 17 60; Viote del Bondone(Trento), cvičný okruh, tratě: 6,5 – 8,5 – 2,5– 3 – 4 – 5 – 7,5 km (5 km pro bruslení jed-notlivců), info: tel. 0461/94 81 05; PassoCampo Carlo Magno (Madonna di

Campiglio), tratě: 2,5 – 5 – 7,5 km,info: tel. 0465/44 08 62, 44 16 33;Regole di Malasco (Valle di Non),tratě: 3 – 5 – 7 km, info: tel.0463/87 01 88; Passo Coe Folgaria(Altopiano Folgaria), tratě: 3 – 5 – 10– 15 km, info: tel. 0464/72 00 77;Forte Cherle Folgaria (Altopiano diFolgaria), tratě: 3 – 5 km, info: tel. 0464/76 51 03.

Snowparky

Passo Grosté, U-rampa, info: tel.0465/44 20 00; Altopiano di Bren-tonico, skoky a překážky, info: tel.:0464/38 51 49; Andalo – Fai dellaPaganella, můstky pro skoky, manti-

nely pro smyky, klouzání a čtvrtrampy, info:tel.: 0461/58 56 80; Passo del Brocon, info:tel.: 0461/59 33 22; Canazei, U-rampa,můstky, info: tel.: 0462/60 11 13, MonteBondone (nad městem Trento), koryta proboarder cross, U-rampa, zábradlí pro smykya můstky pro skoky, info: tel. 0461/94 71 28.

Informace o Trentinu v České republice

Trentino – informační turistické centrum,Trojská 13/a, Praha 7, tel.: 02/90 05 82 44,fax: 02/857 33 28

Informace pro veřejnost v Trentu

APT, Via Romagnosi 11, tel.: 0039/461/8390 00, fax: 0039/491/26 02 45, internet:http://www.provincia.tn.it/apt/, e-mail:[email protected]

Text: Ivan SvobodaFoto: Photolibrary APT del Trentino

Trentino – ráj snowboardistů

Závody psích spřežení Výletník na sněžnicích

Trentino – ráj snowboardistů


Unikátní způsob pojištěníJezdíte do velehor a těžko hledáte pojišťovnu, která by byla ochotna pojistit vaše sportovní aktivity? Určitou pomoc (alespoň pro oblast rakouských Alp) vám může poskytnout členství v Rakouském horskémsvazu – Österreichischer Alpenverein (ÖEAV).

vaz je v Rakousku jedním z největších záj-mových sdružení, má přes 350 000 čle-

nů, z nichž téměř desetina je občany cizíchstátů. Činnost tohoto svazu je nasměrovánapředevším do jednotlivých horských skupinVýchodních Alp, kde se stará o horské chaty,horské a vysokohorské cesty a chodníky a o jejich značení. Důležitou náplní činnostiÖEAV je starost o ochranu přírody, vzdělává-ní svých členů i o zajišťování bezpečnosti po-bytu na horách. Největší pozornost věnujevšem druhům pohybových a sportovních ak-tivit, a proto je součástí členství v tomto sva-zu i unikátní systém pojištění všech druhůtěchto programů. Nabídka pojištění je velmiširoká a celosvětově platná (stejný systémpojištění nabízí jedině německý AlpenvereinDAV, ale žádná pojišťovna).

V České republice téměř nelze turistiku v horách, sportovně pojatou vysokohorskouturistiku, horolezectví, treking, jízdu nahorských kolech, lyžování mimo lyžařskétrasy a další (u nás označované jako „ne-bezpečné sporty“) pojistit. Pokud se i v na-bídce českých pojišťoven takovéto pojištěnívyskytuje, jde vždy o velmi nákladnou zále-žitost. Skialpinismus či lyžování mimo vy-značené trasy pak nepojistí vůbec nikdo.

Naproti tomu rakouský ÖEAV má pojištěnívšech těchto „rizikových aktivit“ jako jedno-duchou součást členství. Kromě pojištění

však má každý člen Svazu možnost využívatrozsáhlý systém výhod a slev po celéEvropě.

Pro české občany je přístup do systémuÖEAV umožněn prostřednictvím Vydava-telství horské literatury a cestovní kancelářeALPY z Lysé nad Labem.

Pojištění se nevztahuje pouze na úrazy v domácnosti a ty, které vzniknou při provo-zování leteckých sportů a vzdušných aktivit(paragliding, závěsné létání, aviatika, letec-tví ap.). Součástí členství v Alpenvereinu je však vždy pojištění pro případ auto-nehody, kterou může být člen AV postiženpři jízdě na dovolenou, do místa sportov-ních soutěží nebo místa aktivní rekreace, a to jak osobním automobilem, tak i auto-busem.

Pojištění platí pro každého člena, který prodaný kalendářní rok řádně uhradil člensképoplatky. Není tedy třeba vyhledávat předkaždým výjezdem do zahraničí pojišťovacíinstituci, opakovaně uzavírat smlouvu s po-jišťovnou a trávit čas mnoha takovýmitoúkony několikrát do roka.

Výhody členství v souvislosti s pojištěnímjsou umocněny značnou úsporou peněz a výhodnými sazbami, především pro rodiny.Stane-li se členem Alpenvereinu celá rodi-na, stává se členem Svazu i každý jednotlivý

člen této rodiny, obdrží průkaz a je tedyřádně pojištěn v plném rozsahu. Děti majíčlenství i pojištění zcela zdarma.

Pro rok 2000 je připraveno další zjednodu-šení členství i členských poplatků.

Výše pojistného plnění je omezena při zá-chranné akci na 300 000 ATS (šilinků), propřípad trvalé invalidity jako následek úrazuodškodnění až do výše 250 000 ATS, pojiš-tění léčebných výloh spojených s pobytem v nemocnici nebo pro případ ambulantníhoošetření částkou 100 000 ATS (spoluúčast1000 ATS), při nutném transportu ze zahra-ničí do místa trvalého bydliště není horníhranice výdajů omezena, pojištění spoluod-povědnosti při zavinění členem Svazu (pla-tí pouze na teritoriu Evropy). Pojištěny jsouškody (osobní i věcné) až do výše 15 milio-nů šilinků.

VÝŠE ČLENSKÝCH POPLATKŮ V ROCE 2000včetně bankovních poplatků činí:

A – dospělý muž nebo dospělá žena v pro-duktivním věku 26–60 let 1680 Kč

B – starší 60 let, studenti do 27 let, junioři19–25 let, partneři členů kategorie A, vdovya tělesně postižení 1310 Kč

Děti a mládež do 18 let věku 750 Kč

Rodinné členství (rodiny s jedním nebo více nezaopatřenými dětmi do 25 let nebo u studentů do 27 let) – příspěvek platí pouze rodiče.

Pojištění platí na teritoriu Evropy kroměIslandu, Grónska, Špicberk, Kanárskýchostrovů, Madeiry, Azorských ostrovů a rov-něž asijských oblastí Turecka a oblastí bý-valého Sovětského svazu.

Informace: ALPY, Masarykova 652, 289 22Lysá nad Labem, tel.: 0325 / 55 17 22, fax: 0601 24 19 30, mobil: 0603 51 04 90,e-mail: [email protected], http://www.alpy.cz

Znám člověka (protože to je kamarád, nebuduraději jmenovat), který pojištěním i radamipohrdal. Cestou na Matterhorn (samozřejměbez zkušeného horského vůdce) srdečně zamá-val na posádku kolem prolétávajícího vrtulní-ku. Nestačil se divit. Přesnou, profesionálníakcí vycvičených záchranářů byl během čtvrt-hodiny „sundán“ a odvezen do údolí. Myslelisi totiž, že je volá na pomoc. Podruhé se nesta-čil divit doma. V poštovní schránce našel fak-turu „za záchrannou akci“ s šestimístnou část-kou v šilincích.

Splácí dodnes. Přesto už před cestou poslouchánás ostatní a dokonce uzavírá pojištění. Jeovšem pravda, že v jeho situaci by ho ani sebe-lepší pojištění nezachránilo (proti hlouposti tonejde). Zároveň je ovšem pravda, že mu s nej-větší pravděpodobností ono nevinné mávnutízachránilo život – považovat výstup naMatterhorn za procházku Petřínem nepatří k těm nejzdařilejším nápadům…

S

Text: Tomáš Vladislav Novák

Kolotoče – caruselli – jsou tratě, které vedou z údolí do údolí. Na jejich projetí je třeba celý den.

POJIŠTĚNÍ

Kolotoče – caruselli – jsou tratě, které vedou z údolí do údolí. Na jejich projetí je třeba celý den.


SPORT

Převzato z Informačního bulletinu svazu provozovatelů lanovek a vleků (prosinec 1999)

Lyžařská oblastNázev skipasu

SchnalstalSkipass SchnalstalBrixen, Meransen, ValsDolomiti SuperskiKronplatz, 835–2275 mSkirama KronplatzSan Martino di CastrozzaPaganellaPaganella-BrentaBrenta ab PejoFolgarida-Marilleva, 1300–1400 mMadonna di Campiglio, 1550 mMadonna di CampiglioBreuil-Cervinia, 2006 mvč. ValtournencheSestriere, 2035 mLa Voie Lactée

Les Portes du SoleilLes Portes du SoleilAvoriaz, 1000–2800 mLe Grand MassifLe Grand Massifúdolí Chamonixskipass Mont BlancLes Arcs, 1600–2000 mLes Arcs La Plagne, 1250–3250 mEspace PlagneVal-d’Isere-Tignes, 1840–2100 mEspace KillyLes Trois ValléesTrois ValléesVal Thorens, 2300 mL’Alpe d’Huez, 1860 mGeneralabonnement Grandes RoussesLes Deux Alpes, 1650 mOrange (Super Ski)Serre Chevalier, 1200–1500 mGrandSuperdévoluy, 1500 mSuperdévoluy–Joue du LoupVars/Risoul, 1650–1850 mLa Forét Blanche

ArlbergArlberg-SkipassÖtztalÖtztal ArenaStubaitalStubaier Super-SkipassZillertalZillertaler SuperskipassHintertuxer GletscherKitzbühel und KirchbergSkigrosraum Kitzbühel*Leogang, 797 m*Skicircus LeogangSaalbach Hinterglemm*Europa-Sportregion*Europa-SportregionalskipassGasteiner Tal/GrossarlTop Tauern Skischeck*Salzburger Sportwelt AmadéSkipas Salzburger

hl. sezona

167 000

204 000

183 000204 000

250 000

224 000

230 000

195 000

239 000

9460

880

1100

695

770

1025

1100747

1010

835

900

650

680

2100

1870

2000

16902010

1820

17601760

1840

203020301690

vedl. sezona

141 000

177 000

160 000177 000

184 000

205 000

203 000

195 000

220 000

6240

595

770

735

580

715

715486

707

626

600

520

680

1260

1210

1300

10101210

990

10601060

1145

11101110960

hl. sezona

238 000

291 000

262 000291 000

250 000

224 000

265 000

260 000

265 000

9460

880

1100

1015

1025

1025

1100830

1010

928

900

650

800

2330

2160

2245

16902010

1980

19801980

1990

203020301875

vedl. sezona

202 000

253 000

228 000253 000

184 000

205 000

242 000

260 000

245 000

6240

595

770

865

770

715

715510

707

696

600

520

700

1400

1210

1460

10101210

990

11901190

1180

111011101030

hl. sezona

32 000

51 000

36 00051 000

44 000

35 000

46 000

40 000

43 000

203165

180

0

150

165

220

225160

191

186

180

130

152

425

410

0

0420

390

390390

380

00

350

vedl. sezona

29 000

46 000

34 00046 000

36 000

32 000

41 000

40 000

43 000

134117

117

0

130

128

160

146108

129

148

120

104

136

255

290

0

bez ledovce250

210

260260

220

00

195

hl. sezona

46 000

59 000

52 00059 000

44 000

35 000

53 000

50 000

48 000

203165

180

0

215

219

220

225185

191

186

180

130

152

470

460

0

0420

420

410410

420

00

380

vedl. sezona

41 000

51 000

48 00051 000

36 000

32 000

49 000

50 000

48 000

134117

117

0

185

165

160

146120

129

148

120

104

136

280

290

0

bez ledovce250

210

270270

250

00

210

nejvyšší stanice

3258

2950

2275

2125

2200

2580

3488

2823

24662460

2561

3842

3226

3250

3450

31953195

3327

3560

2800

2510

2750

2811

3235

3200

25003250

2000

2100

3029

2700

2240

počet přeprav. zař.

10

464

3119

19

242626

332591

21921940777748

20366661121129898

2022023084846363727231315656

738068353636119131215060126149585855

284120132

délka sjez-dové trati

35

1180

8545

50

509090

109120400

650650120265265150680200200210210300300600600140220220200200250250100100151151

23226223610179793753738614816050

200150130130170840315348

denní jízdenkadospělí děti dětidospělí

týdenní jízdenka, 6/7* dní

Ceny skipasů ve Francii v sezoně 1999/2000 (ceny uvedeny ve FRF)

Ceny skipasů v Rakousku v sezoně 1999/2000 (ceny uvedeny v ATS)

Ceny skipasů v Itálii v sezoně 1999/2000 (ceny uvedeny v ITL)

Tři kroky k „lepšímu výkonu“:A Beta-profil zaručuje optimální krouticí vlastnosti, extrémně klidný pohyb a stabilitu

ovládání, což představuje dokonalý kontakt se sjezdovkou, a tím i lepší hranění.

B Intelligent Power Response-System zajišťuje vynikající tlumení při výjimečném přizpů-sobení povrchu a je-li třeba, fantastickou vlastní dynamiku.

C Densolite Core, dvoukomorový prvek jádra, který je volně pohyblivý všemi směry, zaručuje svojí extrémně nízkou hmotností hravě lehké zatáčení.

Nezávisle na sjezdovce si špičkový lyžař užívá dokonalépodpory, zatímco rekreační lyžař dosáhne rychleji zážitku úspěchu.


Známý či neznámý

CARVINGCarvingové lyže silně připomínajíinternet: po trochu zakřiknutých za-čátcích vtrhly nekompromisně dolyžařského světa, zcela změnily pří-slušný trh a nyní začínají ovlivňovati zvyklosti a myšlení. Co se za ná-zvem „carving“ vlastně skrývá, jakéty lyže jsou a k čemu je to všechnodobré?

Konec smýkání

V tomto desetiletí (a především v posledních třech le-tech) vývoj vyvrcholil lyžemi kratšími, měkčími a výraz-ně tvarovanějšími (širší špičky a patky oproti relativněužšímu středu). Ty umožňují zatáčet ne proto, že je při-nutíme smýkat se do zvoleného směru, nýbrž právě dí-ky svému tvaru. Jsou-li za jízdy prohnuté a zahraněné,vyjíždějí oblouk po hraně prakticky samy. „Carving“ pakje termínem poněkud nejednotným, ale v podstatě ozna-čuje jízdu vykrojeným (nikoli smýkaným) obloukem,který využívá „vrozené“ schopnosti lyží zatáčet.

Už se nepereme

Jízda na nich přináší nesmírné výhody. Už nezápolímes lyžemi a jejich drncáním a chvěním, nýbrž pouze udr-žujeme lyže na hraně a hlídáme si při tom nejvýhodněj-ší polohu těla. Mnohem méně se tak unavíme, jedemečistěji, elegantněji, zažíváme nové příjemné pocity a naněkterých takových lyžích dokážeme věci, o nichž sepřed deseti lety nikomu ani nesnilo.

Jaké lyže

Když se před pár lety začaly ve větších množstvích ob-jevovat lyže vykrojené podstatně více než dosud, zača-ly se pro odlišení označovat jako „carvingové“. Tato praxe přetrvává, přestože dnes už jiné lyže,

přinejmenšímty nové, prakticky

nemáme.

Jejich rozšíření zlikvidovalozavedené kategorie lyží a změ-

nilo zásady výběru. Lyže se v prů-měru o 10 až 20 cm zkrátily, nejdelší ro-

zumná délka je 190 cm, ale i robustní jezd-ce je možno vidět na stopadesátkách! Vybírá se

především podle účelu, k němuž mají sloužit, podletoho, co od nich očekáváme, kde a jak s nimi budemejezdit. Dosavadní kritéria – lyžařská zdatnost, hmot-nost, výška lyžaře – se stávají pomocnými.

Běžná nabídka

– racecarvery: pro rychlou jízdu a delší oblouky, délka170–190 cm

– allroundcarvery: univerzální, 160 – 190 cm– easycarvery: pro začátečníky a mírně pokročilé,

160–180 cm– funcarvery: krátké (140–170 cm) a hodně vykrojené

Vedle toho existují lyže závodní a lyže širší pro sjíždění ne-jenom upravených tratí. I ty jsou dnes vesměs vykrojené.Nabídka na trhu je nesmírně široká a pestrá, orientace v ní vyžaduje profesionalitu. Největší šance dostat fundo-vanou radu je ve specializovaném sportovním obchodu.

Rádius

Vykrojení lyže dané její šířkou ve špičce, středu a pat-ce si můžeme představit jako úsek jakési velké kružni-ce, jejíž poloměr čili rádius se stal hojně používanoucharakteristikou dnešních lyží. Za jízdy na hranách vy-jíždějí nejsnáze právě oblouky odpovídající tomuto rá-diu. Pohybuje se mezi 30 metry u závodních obřaček a 10 metry u krátkých funcarverů. Čím vyšší hodnota,tím je lyže „rovnější“ a vhodnější pro dlouhé oblouky a vysoké rychlosti, naopak malý rádius znamená lyžihodně vykrojenou, snadno a ochotně vykrajující i kratšíoblouky. Na řadě lyží najdeme tento údaj přímo napsaný.

Kromě rádia jsou ale důležité i další vlastnosti, přede-vším tuhost lyže, jak podélná, tak příčná, její stabilita a živost.

Pokrok nelze zastavit. Carvingové lyže poskytují tolikvýhod, že jejich vítězné tažení prostě muselo přijít. Jízdus nimi lze se vzpomínkou na Hegelovu dialektiku pova-žovat za vyšší vývojový stupeň sjíždění a můžeme si jengratulovat, že jsme se něčeho tak skvělého dočkali.

Text: Ivan SosnaFoto: Ota Mrákota

Další užitečné informace: www.skisports.cz

Kalendář lyžařských akcí u nás i ve světě: str. 50Odkazy na turistické servery: str. 48

A

B

C

Známýčineznámý

CarvIng

a

B

C

KOSMETIKAPéče o pleť v zimních měsícíchPro většinu z nás jsou zimní měsíce neodmyslitelně spojeny s lyžováním na horách. Víte však, jak se v tomto ob-dobí správně starat o svou pleť? Abyste na letošní zimní dovolenou vzpomínali pouze s úsměvem, předkládámevám malý návod, jak při ošetřování pleti postupovat, na co pamatovat a co raději opomenout.

ejen na horách by se měla pleť ošetřitběžným způsobem, na který jste zvyklí

a který se nijak nemění během celého roku.Tím je míněno zbavit pleť dvakrát denně, te-dy ráno a večer, nežádoucích nečistot, zbyt-ků krémů a mazu pleťovým mlékem a do-čistit ji pleťovou vodou. Pokud se vám budezdát tento postup zdlouhavý, jistě oceníteněkterý z přípravků typu „dva v jednom“,kterých je dnes na trhu celá škála. To umož-ňuje vybrat si ten nejvhodnější s přihlédnu-tím speciálně ke svému typu pleti. Při výbě-ru přípravku pro zimu je nutné vyvarovatse lehkých emulzí, gelů nebo hydratačníchkrémů, které jsou na bázi oleje ve vodě (naněkterých výrobcích je to označeno jakoO/V). V zimě po jejich aplikaci drobnékrystalky vody mrznou a kůže tím zbytečnětrpí. Proto je vhodné dát přednost kosmeti-ce typu voda v oleji (V/O), tedy používatkrém dostatečně mastný a výživný. Bývá jímčasto krém noční. Po večerním čištění jemožné, pokud nejste zcela zmrzlí, použítmísto nočního výživného tentokrát naopakkrém hydratační.Zejména v zimních měsících bychom nemě-li zapomínat na velmi jemnou a citlivou ků-ži kolem očí. Naštěstí i pro tento účel větši-na kosmetických firem nabízí speciální kré-my určené pro ošetření těchto partií.

Ušetřeny zimy a mrazu nejsou ani tváře,nos a uši, takže i na tato místa je nutné pa-matovat. Bezpečnou ochranou je opět nane-sení mastného krému.

Jedním z nepříjemných projevů poškozeníkůže, se kterými se můžete na horách setkat,pokud nebudete dostatečně opatrní, je tvor-ba omrzlin. Na jejich vzniku se mimo jiné,vedle chladu a větru, podílí také vlhkost, těs-ný oděv a některá celková onemocnění, ze-jména srdce a cév. Jestliže je nám oděv přílištěsný, nedochází k dostatečnému prokrvová-ní všech míst na těle. Stejně tak dochází k ne-dostatečnému prokrvování také v případěkardiovaskulárních chorob, a proto by lidé s tímto onemocněním měli být na sebe velmiopatrní a pamatovat na svou náchylnost k tvorbě omrzlin. Nejčastějšími místy, kde seomrzliny objevují, jsou uši, nos a prsty.Pokud k nim skutečně dojde, je dobré posti-žená místa opatrně a pozvolna prohřívatvlažnou vodou, jejíž teplota se bude postup-ně zvyšovat až na hranici 37–38 stupňůCelsia. Zároveň s povrchem těla se doporu-čuje souběžně prohřívat organismus jako ce-lek, tedy zevnitř pomocí horkého čaje, kávynebo postupně malými dávkami alkoholu.Vhodným doplňkem je přikládání teplýchobkladů na nepostižená místa, což urychlí

srovnání celkové tělesné teploty na povrchutěla. Po této „první pomoci“ by se člověk, kte-rému se omrzliny objevily, měl svěřit do pé-če odborného lékaře, který vše posoudí a erudovaně navrhne další konkrétní léčbu.Dnes se již upouští od poměrně drastickýchmetod našich babiček a dědečků, kteří do-poručovali postižená místa třít sněhem.

Při zimních radovánkách bychom neměli za-pomínat ani na ústa. Drobnou nutností, kteráse vejde do kapsy každé zimní bundy či ka-bátu, by celou zimu měl být jelení lůj, placen-ta či mastná rtěnka s dostatečným ochran-ným filtrem, které rty bezpečně ochrání přednepříjemným a nehezkým popraskáním.

mou, to jistě zná každý z vlastní zkušenos-ti. Proto by se pro nás mělo stát samozřej-mostí nanášení mastného krému, doporu-čováno bývá po každém umytí. Zároveň tímpředcházíme předčasnému stárnutí pleti.Tato zásada by měla platit nejen v zimě, alepo celý rok. V zimě pak bychom měli našeruce vždy chránit rukavicemi, které všaknesmí být vlhké a těsné. Podobné rady se tý-kají také ošetření nohou. Obzvláště při pěšíturistice jsou namáhány plosky (šlapky) no-hou, a proto bychom vždy měli klást velkýdůraz na vhodnou a pohodlnou obuv a pře-dejít tak vzniku bolestivých kuřích ok. I zdeplatí při prevenci zásada nanášet mastný

N

Na horách nejen mrzne a fouká vítr. Častonás tam potká i krásné, slunečné počasí –ale pozor! Sluníčko na horách je velmi silnéa vůči pleti agresivní, a proto je nezbytné sipokožku obličeje, popřípadě krku i dekoltuchránit krémem s dostatečně vysokýmochranným filtrem, jehož faktor by se mělpohybovat alespoň mezi čísly 25–35.Nezapomeňte ale, že pokud jste na sluníčkudelší dobu, musíte krém nanášet opakova-ně. Dobu bezpečného pobytu na slunci tímopět prodloužíte. Krémy s UV filtrem větši-nou pleť dostatečně nepromastí a mohouobsahovat větší množství vody, a proto jeněkdy potřeba zkombinovat je s dalšímipřípravky, kterými mohou být buď mastnýkrém, nebo make-up.

Nesmíme opomenout ani zmínku o ošetře-ní rukou a nohou. Také ruce velmi trpí zi-

krém, který kůži například po koupeli do-statečně zjemní a uchrání před tvorbou tvr-dé kůže. Ta by mohla dále praskat a více tr-pět plísněmi i jinými infekcemi. Pro totoošetření si můžete vybrat ze široké nabídkymastí, které jsou speciálně namíchány k pé-či o nohy. Zanedbáte-li je a tvrdá kůže se jižvytvořila v nadměrné míře, bude třeba jizměkčovat například salicylovou a jinýmimastmi o vyšší koncentraci, které však jižbude muset předepsat kožní lékař.

Především v zimním období je vhodné vě-novat své pleti dostatek péče, kterou si žádá.Dnes, kdy dochází stále častěji vlivem zne-čištěného prostředí a nezdravého životníhostylu včetně všudypřítomných stresů k před-časnému stárnutí pleti, se to jistě vyplatí.

Text: MUDr. Marta MoidlováFoto: Photolibrary APT del Trentino

Hory, sníh a slunce – v pozadí Pale di San Martino (Trentino)


Hory, sníh a slunce – v pozadí Pale di San Martino (Trentino)

Kolébka dějin… Tak lze bez jakéhokoli přehánění nazvat tu velikostí malou,

ale významem obrovskou zemi svíranou ze všech stran předsudky i otevřeným nepřátelstvím.

V ní však najde cestovatel otevřená srdce, pomocnou ruku a vše k prožití nezapomenutelné dovolené.

Izrael


Kolem roku 2000 před Kristem opustili semitští obyvateléMezopotámii a přišli do Palestiny. Podle Bible je Abraham dovedl dozaslíbené země Kenaan. O tři sta let později se jeho potomci přestěho-vali do Egypta, kde se Jákobův syn Josef stal místokrálem. Kenaanskékmeny porazil u Megidda roku 1480 př. n. l. Faraon Thutmóse III. a z Palestiny se stala egyptská provincie. Kolem roku 1300 př. n. l.vyvedl Mojžíš s bratrem Áronem lid izraelský z Egypta zpět do Palestiny.

Kolem roku 1200 př. n. l. pronikli z egejské oblasti kolem pales-tinského středomořského pobřeží Pelištejci (Filištínové). FaraonRamesse III. je zastavil u Port Saidu, a tak se usadili v Palestině a za-ložili města Aškalon, Gaza a Ašdod. Kolem roku 1000 se mezi Izraelcia Pelištejci vyhrotily rozpory. Pod vedením krále Saula Izraelci vytáhlido boje a byli v pohoří Gilboa poraženi. Saulův potomek David svedl legendární souboj s Pelištejcem Goliášem a dobyl Jeruzalém,který se stal jeho hlavním městem.

V letech 960–925 př. n. l. za panování Davidova syna Šalamouna bylpostaven první chrám v Jeruzalémě. Po Šalamounově smrti se říšeIzraelitů rozpadla na dvě části,Izrael na severu a Judu na ji-hu. V letech 745–727 př. n. l.zničila království IzraelAsyrská říše v čele s Tiglat-pilesarem III. a podmanila sii království Juda. Babylonskýkrál Nabukadnezar dobylmezi lety 587–538 př. n. l.Jeruzalém a odvedl jeho oby-vatele do babylonského zaje-tí. Po jeho smrti (562 př. Kr.)se babylonská říše rozpadla a Palestina se stala perskouprovincií. Roku 532 př. n. l.propustil král Kýros Izraelceze zajetí a ti se vrátili doJeruzaléma, kde vybudovalidruhý chrám. V letech336–323 př. n. l. AlexandrVeliký zničil perskou říši. V roce 200 př. n. l. sePalestina dostala do rukouAlexandrových nástupců Seleukovců, kteří zemi soustavně helenizova-li. Za císaře Pompeia (64 př. n. l.) se Palestina stala římskou provincií.Herodes Veliký se pod ochranou Říma stal palestinským králem (37–4př. n. l.) a rozšířil druhý jeruzalémský chrám. Na počest císaře Augustazaložil přístav Caesarea a opevnil Masadu. Jeho syn Herodes Antipas (4 př. n. l.–40 n. l.) se z popudu Říma stal novým vládcem Palestiny.Podle Nového zákona byl za místodržitelství Piláta Pontského kolemroku 33 n. l. ukřižován Ježíš z Nazaretu.

V letech 66 až 135 se opakovala židovská povstání proti Římu. V roce70 zničil císař Titus Jeruzalém i druhý chrám. V roce 135 potlačil císařHadrián poslední velké povstání vedené Bar Kochbou a zapověděl Ži-dům přístup do Jeruzaléma, ze kterého vybudoval římskou vojenskoukolonii Aelia Capitolina. Římský císař Kostantin (306–396) uznal křes-ťanství jako plnoprávné náboženství.

Po rozdělení Říše římské (396) připadla Palestina Konstantinopoli(Byzanci). V Palestině již v té době nežili skoro žádní Židé. V roce 638dobyl Jeruzalém Omar, druhý arabský chalífa, následníkMuhammada. S příchodem Arabů v Palestině zesílila islamizace.

V roce 1095 vyzval papež Urban II. k „osvobození Svaté země z ru-kou nevěřících“. Začala doba křižáckých tažení a s ní i pronásledováníŽidů v Evropě. V roce 1099 padl Jeruzalém do rukou křesťanského voj-ska, které zmasakrovalo zdejší obyvatelstvo. Na dobytém palestinskémúzemí ustavili křížáci „Jeruzalémské království“. Jejich velkým protiv-níkem byl sultán Saladin. Doba křižáckých tažení skončila až v roce1291. Jeruzalém padl v roce 1244 a do roku 1271 se již skoro celáPalestina dostala do rukou sultána Beibarse. V roce 1291 padl Akkon,

poslední křesťanská bašta ve Svaté zemi. Vládci téměř vylidněnéPalestiny se stali egyptští mamlúci. V roce 1516 Palestinu dobyli Turci.Za vlády sultána Solimana Nádherného (1520–66) prožila země velkýrozmach, později však v tureckém područí znovu ztratila na významu.

V roce 1897 založil dr. Theodor Herzl v Basileji Světovou sionistic-kou organizaci, která si dala za cíl vytvoření židovského státu.Sionismus dosáhl prvního velkého úspěchu, když Velká Británie v ro-ce 1917 Židům v Balfourově deklaraci slíbila „národní domov“ v Palestině. Ve stejném roce obsadily britské jednotky Palestinu. Roku1920 vyhlásila Společnost národů Palestinu mandátním územím VelkéBritánie. V dalších letech přišlo do Palestiny mnoho Židů. PalestinštíArabové proti tomu silně, ale bezvýsledně protestovali. Roku 1939chtěla Velká Británie přistěhovalectví zastavit, vzhledem k německé vy-hlazovací politice však nezískala světovou podporu. V roce 1947 OSNschválila návrh a proti hlasům arabských zemí vyhověla židovskémupožadavku na vytvoření vlastního státu na území Palestiny. Měla býtrozdělena na židovský a palestinský stát, zatímco Jeruzalém měl mít

mezinárodní statut.

Britský mandát skončil14. května 1948. Ve stejnýden vyhlásil Ben Gurion v Tel Avivu stát Izrael, kterýihned uznaly dvě velmoci(USA, SSSR). Začala 1. izra-elsko-arabská válka. Izraelnáporu vojsk Arabské ligynejen odolal, ale podstatněrozšířil své území na úkorpředpokládaného palestin-ského státu. Tím byla při-pravena půda pro „konfliktna Blízkém východě“.

V letech 1956–57 Izraelpodnikl sinajské tažení proti Egyptu, na nátlakOrganizace spojených náro-dů se však musel stáhnout.Vzhledem k hrozbám arab-ských států a nepřátelské čin-

nosti OOP obsadil Izrael roku 1967 v „šestidenní válce“ všechna jor-dánská území na pravém břehu Jordánu, egyptský poloostrov Sinaj a syrské Golanské výšiny. Nestáhl se ani po protestech OSN. Na obsa-zených územích zůstaly dva miliony Arabů. V roce 1973 se Egypt, Sýriea Jordánsko pokusily získat zpět území ztracená v roce 1966, ale tzv. 4. izraelsko-arabská válka skončila bez územních změn. Izrael začal s budováním osad na obsazených územích. O rok později uznalyvšechny arabské státy OOP jako „jediného legitimního zástupcePalestinců“ na obsazených územích.

V letech 1990–1991 přinutila irácká anexe Kuvajtu a hromadný pří-chod východoevropských Židů do Izraele a na okupovaná území ze-jména USA k hledání komplexního řešení blízkovýchodního konfliktu.

Po jednáních mezi Izraelem a OOP podepsali 13. září 1993 veWashingtonu Jicchak Rabin a Jásir Arafat mírovou smlouvu, která za-ručuje částečnou palestinskou samosprávu v pásmu Gazy a oblastiJericha.

Říjen 1994 – mírová smlouva mezi Jordánskem a Izraelem.

Jednání s Palestinci pokračují. Určitá naděje na ukončení v roce 2000.

Znovu začala jednání se Sýrií.

Internet: doporučujeme stránku ministerstva zahraničí Izraele jakospolehlivý zdroj informací: www.mfa.gor.il

Adresa Izraelského velvyslanectví v Praze:EMBASSY OF ISRAEL, Badeniho 2, 170 06 Praha 7 [email protected]

Historie IzraeleTel Aviv – prodej vlajekTel Aviv – prodej vlajek


Několik měst na naší planetě se může doža-dovat prvořadosti, světové důležitosti a pro-slulosti: určitě Řím – „Věčné město“, městoantiky a křesťanství, Paříž – světová metro-pole díky Ludvíkům a Napoleonovi, centrum„galského ducha“ a evropské kultury,Londýn – centrum někdejšího britského im-péria a zajisté i Praha se svou tisíciletou sym-biózou české, židovské a německé kultury. Alesvět není jen Evropa. Pro hinduisty je důleži-tější posvátné Váránasí (Benáres), pro budd-histy třeba svatyně v Rangúnu, Bangkoku

a Mahanuvaře, lámaisté vzhlížejí ke Lhase,starobylé je japonské Kjóto, Číňané mají„Zakázané město“ v Pekingu. Centry mus-limského světa jsou Mekka a Medina prosunnity, Karbalá pro šíity. I „Nový svět“ másvé metropole – ale žádné z měst nemůžesoupeřit s Jeruzalémem, který je svatým měs-tem pro tři monoteistická náboženství – judaismus, křesťanství a islám. Jeho historiezahrnuje téměř čtyři tisíciletí, z toho tři tisíciletí judaismu a židovského národa, dvětisíciletí křesťanství a čtrnáct století islámu.

Jeruzalém – hlavní město Státu Izrael, 602 000 obyvatel (1998), z toho Židé 440 000, Arabové 160 000, většina muslimové, asi 10 000 křesťané. 30 % Židů ve městě tvoří ultraortodoxní charedim, jejichž počet stále vzrůstá.

JeruzalémJeruzalém – hlavní město Státu Izrael, 602 000 obyvatel (1998), z toho Židé 440 000, Arabové 160 000, většina muslimové, asi 10 000 křesťané. 30 % Židů ve městě tvoří ultraortodoxní charedim, jejichž počet stále vzrůstá.


Židovský Jeruzalém

Izraelité dobyli „Zaslíbenou zemi“ pod vede-ním Jošui, nástupce Mojžíše, někdy v letech1220–1200 př. n. l. Jeruzalém, tehdy již něko-lik století existující, ještě nezískali. To se po-dařilo až v roce 997 př. n. l. králi Davidovi,který původně sídlil v nedalekém Hebronu. V té době již byl králem celého sjednocenéhoIzraele, tzn. severního království Izrael a jižní-ho království Judsko. David přenesl z Hebronu do Jeruzaléma „schránku úmlu-vy“, onu smlouvu mezi židovským národem a jeho jediným Bohem, Jahvem. Davidův ná-stupce král Šalamoun začal v polovině 10. sto-letí př. n. l. v Jeruzalémě se stavbou prvníhochrámu. Po jeho smrti v roce 922 př. n. l. seJeruzalém stal hlavním městem Judského krá-lovství a zůstal jím až do roku 586 př. n. l., kdyměsto i první chrám zničili Babyloňané. Židé senicméně do města vrátili po roce 539 př. n. l.,kdy perský král Kýros dobyl Babylon, a posta-vili druhý chrám, v němž roku 515 př. n. l. ob-novili bohoslužby. V roce 333 přišel nový dobyvatel, Alexandr Makedonský, a zmocnilse Jeruzaléma. Nastala tři století helénismu,která byla pro Židy málo příznivá. Judaistickýkult byl potlačován s cílenou snahou zničit hoúplně. Židé odpověděli makabejským povstá-ním, v roce 164 př. n. l. získali Jeruzalém a obnovili bohoslužby v chrámu (odtud svátkysvětel – chanuka). Obnovený židovský stát ne-trval dlouho, v roce 63 př. n. l. dobylJeruzalém Pompeius. Židé byli znovu poraže-ni v roce 37 př. n. l. a římská vláda nadJeruzalémem se rozprostřela na tři století. Ži-dé opět povstali a chrám a celý Jeruzalém bylŘímany dobyt a zničen za židovské války v ro-ce 70 n. l. Po porážce dalšího povstání, BarKochbova v letech 132–135, vzniklo na tros-kách Jeruzaléma město Aelia Capitolina.Většina židovského obyvatelstva opustilaměsto i Judsko do vyhnanství, galutu. Část Ži-dů zůstala v Galileji, kde přetrvala po staletí. A po staletí byl také Jeruzalém pro všechny Židysymbolem návratu do jejich původní vlastia centrem jejich duchovního života. K němu seobraceli při modlitbě a o svátcích pesach pro-nášeli okřídlené: „A příští rok v Jeruzalémě.“ A do něho přicházeli během dlouhých staletí,aby se v něm, nebo před jeho branami, usazo-vali, aby tam žili a často spíše – živořili.

Od počátku devatenáctého století začal po-zvolna, po stovkách, pak tisících a nakonecdesetitisících počet Židů v „Zemi zaslíbené“včetně Jeruzaléma stoupat. Na počátku 20. století žilo v Jeruzalémě již 35 000 Židů a počet židovských přistěhovalců do Palestiny –jak se této zemi již běžně říkalo – stoupal z 85tisíc v roce 1914 na 180 tisíc v roce 1929 (to jižměl Jeruzalém svou Hebrejskou univerzitu) a na 615 tisíc roku 1948, kdy vznikl stát Izrael.

V Jeruzalémě se nachází pahorek zvaný Sión,kde kdysi stála tvrz Jebúsejců, kterou obsadilkrál David. Jméno Sión bylo později ztotož-něno s Jeruzalémem jakožto duchovním cent-rem Božího – židovského – lidu a národa.Obě jména se tak stala synonymy a symboli-

zují židovský národ jako celek. Sión dal jmé-no židovskému národnímu hnutí sionismu,které mj. zesvětštilo náboženskou víru v to, žeDen vykoupení nastane, až Židé přijdou zpětdo Jeruzaléma a obydlí ho… Žádné místo v historii, kultuře, náboženství a ve vědomíŽidů nesehrálo takovou roli v životě židov-ského národa jako právě Jeruzalém.

Jeruzalém je podle základního zákona z roku1980 jediným, věčným a sjednoceným hlav-ním městem Státu Izrael. (Všechny státy světaaž na výjimky to de iure neuznávají a mají svézastupitelské úřady v Tel Avivu.) Jeruzalém senicméně de facto dělí na Nové město (ZápadníJeruzalém), tj. město, které připadlo Židům přivzniku státu plus všechna nová židovská síd-liště vybudovaná až do dnešní doby, Východní

gogy, Izraelitská věž a Široká věž, vně hradebnapř. hora Sión s hrobem krále Davida.

Další židovské památky představují hrobky v Kidronském údolí, nejstarší část Jeruzaléma,tzv. Davidovo město, pramen Gichon, nádržŠiloách a Chezekiášův tunel. Cenné památkyspjaté s nejstaršími dějinami hledejme ovšemv Izraelském muzeu, ale to jsme již v Novémměstě – Západním Jeruzalémě. Tady nalezne-me množství pamětihodností spojených sestředověkou a moderní židovskou historií:Bucharskou čtvrť, Velkou synagogu, první židovskou čtvrť vně hradeb – Jemin Moše, ortodoxní čtvrť Mea Šearim, budovu Knesetu(parlamentu), model středověkého Jeruza-léma, synagogu Hadasa s Chagallo-vými okny, hřbitovy na Hoře Herzl (mj. s hro-

bem Herzlovým, Goldy Meierové a Jicchaka Rabina) a konečně i JadVašem, památník 6 milionů Židůzavražděných nacisty včetně pa-mátníku 1,5 milionu židovskýchdětí a údolí zaniklých komunit. V Jad Vašem se nalézají i jménatěch českých občanů, kteří po-mohli zachránit za 2. světové válkysvé židovské spoluobčany.

Židovská čtvrť Mea Šearim Ortodoxní židé slaví svátek „LAK BA OMER“

Křesťanské velikonoce

Křesťanský Jeruzalém

Je-li pro křesťany – katolíky – Řím centrem je-jich kultu, je pro všechny křesťany Jeruzalémsvědkem zrodu jejich víry. Zde byl ukřižovánJežíš a zde také vstal z mrtvých. Roku 313 bylo křesťanství prohlášeno státním nábožen-stvím v římské říši a v roce 324 se stalaPalestina součástí východořímské (byzant-ské) říše a Jeruzalém jakýmsi jejím duchov-ním centrem (hlavním městem říše bylaKonstantinopol).

Křesťanskou komunitu v Jeruzalémě dnestvoří asi 15 000 věřících, většina z nich jsouArabové a asi čtyři až pět tisíc Arméni.

SVĚTOVÁ MĚSTA

Jeruzalém, který ovládalo v letech 1948–1967Jordánsko a tzv. Staré město (rozdělené na částžidovskou, křesťanskou, muslimskou a ar-ménskou), které bylo rovněž do roku 1967 v arabských rukou. Celé město bylo – z hledis-ka Židů – sjednoceno roku 1967. Arabové a Palestinci považují ovšem celý VýchodníJeruzalém včetně Starého města za okupovanéúzemí. Ale zanechme brizantního politickéhoproblému – status Jeruzaléma čeká ještě na svékonečné vyřešení – a přistupme k tomu, co veměstě najdeme ze židovské historie.

Jsou to především památky ve Starém městě:Zeď nářků, též zvaná Západní zeď, která je je-diným pozůstatkem obvodové zdi druhéhochrámu (zničeného v r. 70). Je to nejposvátněj-ší místo Židů, kam se po staletí přicházeli z celé diaspory modlit a kde se modlí dodnes, dále Citadela s Davidovou věží stojící na mís-tě původního Herodova paláce z 1. stol. př.n. l. v židovské čtvrti Starého města, nám.Churva se zříceninami stejnojmenné synagogya s Rambanovou synagogou, sefardské syna-

Židovská čtvrť Mea Šearim Ortodoxní židé slaví svátek „LAK BA OMER“

Křesťanské velikonoce


„Vyhráno! Vyhráno!“

budí mě kohout Pedro den co den.

Rozřízne noc jako blesk,

jak trubačův signál

k útoku zní polnice

jeho pronikavého hlasu.

„Je krásné ráno. Je krásný den.“

„Den jako den, jeden jako druhý,“

říkám mu, zatímco si nalévám

sklenici studeného mléka

a přikusuji z krajíce

pomazaného máslem.

„Ne, ne,“ trvá na svém.

„Dnes je krásněji než včera.

Zítra bude krásněji než dnes.“

(Viktor Fischl, Kuropění)

Kuropění Viktora FischlaVejdete do jeho jeruzalémského bytu a odevšad se na vás dívají. Desítky a stovky kohoutů provede-ných v nejrůznějších formách. Vyřezaných ze dřeva, vypálených z keramiky, spletených z drátů, namalovaných sytými olejovými barvami, temperou či jen jednoduchou linkou tuše nebo uhlu. Ačkolimlčí, jejich šibalská očka vás provázejí na každém kroku, jako by zkoumala, zdali přicházíte v dobrém,či zlém a co tu vlastně chcete. Mlčí, a přesto se jejich „kykyryký“ odráží od stěn jako memento nadějez nového dne, po noci plné melancholie, pokory a smutku. A starý pán, spisovatel a diplomat Viktor Fischlk tomu na vysvětlenou téměř s omluvou v hlase dodává:

„Přátelé se tak trochu nechali inspirovat mýmrománem Kuropění – příběhem venkovské-ho lékaře, který ovdoví a žije zcela sám, jen s kohoutem, kterého mu jednou přinesli mís-to honoráře. Jako by si nás dva popletli a dnesnosí kohouty mně… Na jednu stranu je tofajn, protože lidé vědí, co mi mají poslat nebopřinést, ale na stranu druhou je to mrzuté, je-likož mi nikdo nic jiného nedá…“

Kuropění je nejoblíbenější knížkou ViktoraFischla. Možná i proto, že do ní, jak sám ří-ká, vložil svoje životní krédo. Podobně jakodo své beletristické prvotiny nazvané Píseňo lítosti.

„Víte, to je jakýsi literární návrat do méhodětství. Po mnoho let jsem psal jenom poe-

zii a na prózu si netroufl. Ale můj dlouhole-tý přítel, generál a národní umělec v jednéosobě a podle mého názoru vedle Čapkanejlepší dramatik první republiky FrantišekLanger mě přemlouval, abych to alespoňzkusil. Já mu však vždy oponoval, že psátpoezii je daleko lehčí, stačí tam nápad,vnuknutí a jde to už samo. Ale že takový ro-mán vyžaduje kontinuitu, plné soustředění,člověk ho musí společně s hrdiny, o kterýchpíše, žít. A na to, jak se mi zdálo, jsem ne-měl dostatek času. Přesto jsem to tehdyzkusil a tento svůj výtvor poslal do soutěžeEvropského literárního klubu a… já ji vyhrál! Jenže to bylo v lednu roku 1948 a o měsíc později se stalo, co se stalo. A takti, kteří poté rozhodovali, co a jak vyjde, mi

oznámili, že si peněžní cenu sice mohu ne-chat, ale má kniha už do tisku nepůjde.Vyšla až v roce 1982 ve Škvoreckého ’68Publishers a v Čechách až někdy kolem ro-ku 1991–92 v nakladatelství Atlantis.“

Přesto to byl teprve začátek ViktoraFischla jako spisovatele beletristickýchděl. Trvalo mu dalších třicet let, než sepsaní mohl věnovat naplno.

„Pravdou je, že po odchodu z tehdejšíhoČeskoslovenska do Izraele jsem po dalšíchdvacet pět let víceméně jen sbíral náměty a dělal si poznámky. A to z jednoduchéhodůvodu. Neměl jsem na psaní čas. Od 1. ledna 1950 jsem totiž působil v izrael-ských diplomatických službách a tato pro-

OSOBNOST NACESTÁCH


fese mi umožnila projet celý svět. Nejprvejsem působil jako první tajemník velvysla-nectví v Japonsku, pak jsem byl velvyslan-cem v Polsku, Jugoslávii, na Islandu, v Norsku a nakonec v Rakousku. Ale větši-nou to všechno byly malé zastupitelské úřa-dy jen s několika málo úředníky, takže jsmeměli pořád co dělat. Až když jsem odešel v roce 1977 do důchodu, oživly zase klapkystarého psacího stroje.“

Všechny své knihy píše Viktor Fischl v češti-ně. Přesto většina z nich měla svoji knižnípremiéru v Izraeli, některé z nich vyšly v růz-ných exilových nakladatelstvích v době, kdy v Československu ještě vládl komunistickýrežim. Mnohé z nich se však do dnešníhodne vydání u nás nedočkaly… Dočkají se?

„To je snad otázkou času a také zájmu o mo-ji literaturu na trhu. Ale abych se vrátil nazačátek toho, na co se ptáte. Přestože jsemčlenem izraelského PEN klubu, tak opravdupíšu česky a mé knihy jsou do hebrejštinypřekládány. Naštěstí to jde docela dobře,protože hebrejština je velice bohatý jazyk,proto také trvá tak dlouho, než se jí někdonaučí. Má dokonce jisté významy slov, kteréčeština vůbec nezná. Ale můj mateřský jazykje český, a já se proto považuji za českéhospisovatele. Čeština je do mě vrostlá a dávámi největší vyjadřovací prostor. Ostatněpoužívám ji dnes a denně i doma, tady v Jeruzalémě. Nezní to kontrastně – doma v Jeruzalémě? Podobně jako skutečnost, žese považuji za Čecha, přestože jsem Izraelec.“

Češi, kteří odešli do zahraničí, ať už z jaké-hokoli důvodu, se většinou dělí do dvou sku-pin. Jedni z nich se naprosto přizpůsobilinovému prostředí a asimilovali se tak dale-ce, že převzali i způsoby myšlení a někdy do-konce téměř zapomněli rodný jazyk. Druhouskupinu naopak tvoří ti, u kterých jakási me-lancholická vzpomínka stále převažuje.Stýkají se s ostatnímiemigranty, a ač se donové společnosti začle-nili, pořád jsou troškujiní, jako by tam ne-patřili. Do které z těchto protiklad-ných skupin by se dalzařadit Viktor Fischl?

„Osobně si myslím,že nepatřím ani dojedné. Víte, Židé,kteří přišli a přichá-zejí do Izraele z ce-lého světa, to ne-jsou emigranti v pra-vém slova smyslu.Oni se totiž vracejído rodné země. Jájsem také nikdynezakrýval, žejsem Žid, a takmůj odchod sembyl vlastně jendůsledkem toho,

co by se stejně dříve nebo pozdějistalo. V mém případě je to tedy ně-co jiného než situace takovéhoKundery žijícího většinu času v Paříži, nebo Škvoreckého, kterýpůsobí v Torontu. Jak už jsem jed-nou řekl, na rozdíl od mnoha emi-grantů, kteří nepatří už ani tam, anisem, já vím stoprocentně jistě, že můj domov je v České republicestejně jako v Izraeli.“

Obě země se také téměř stejnýmdílem promítají jako kulisy do va-šich literárních děl.

„Přesně tak. Píšu-li o České republi-ce, tak je to většinou v souvislosti s místy, kde jsem se narodil a prožilsvé dětství. V takových knížkách mám ulo-ženy vzpomínky, na které nelze nikdy zapo-menout. A proti nim zase stojí knihy s tema-tikou mého nejmilejšího města, Jeruzaléma.Vždyť tady, když jdu po Starém městě, takcítím, že pode mnou jsou ulice, kterými krá-čeli král David a Šalamoun, a mám takovépocity… to se slovy snad ani nedá vyjádřit.Ale k izraelské zemi mě vážou i literární pra-meny – Žalmy, Kniha Kazatel a Job. To jsoupro mne památky, ze kterých na mě přímodýchá historie židovského národa. Protovznikla sbírka povídek nazvaná Jeruza-lémské povídky nebo novela Dvorní šašci.Ta, přestože se zabývá problematikou holo-caustu, se zmiňuje i o Jeruzalému. Odehráváse v něm podstatná část jejího děje běhemtakzvané ’Šestidenní války‘, kdy Izrael zno-vu získal část svého území včetně Starého jeruzalémského města.“

Přestože je to popsáno tak sugestivně, vy sám jste přece v té době byl někde jinde.

„Ano, byli jsme i s manželkou v Bělehradě a v důsledku toho, co se stalo, s námi tehdyTito přerušil diplomatické styky. Ale proží-

vali jsme tu dobu veliceintenzivně, neboťoba naši synové v této válce válčili…“

Věříte osobně to-mu, že se dá izra-elsko-palestinskýkonflikt, ideovýrozpor mezi arab-skými státy a židov-ským Izraelem ně-kdy vyřešit?

„Snad se to podaří…Víte, je moc věcí nasvětě, ve které jsemnevěřil anebo si mys-lel, že se jich nedoži-ju, a přesto se již sta-ly. Tolik jsem chtěl vi-dět pyramidy a ani ne-doufal, že se mi to spl-ní. A stalo se. Nevěřiljsem tomu, že se ještěněkdy budu moci podí-

Viktor Fischl, neboli Avigdor DaganNarozen 30. 6. 1912 v Hradci Králové.Později studoval v Praze práva a sociologii.Stal se prvním tajemníkem československé-ho velvyslanectví v Londýně a za 2. světovéválky blízkým spolupracovníkem JanaMasaryka. Po válce pracoval na minister-stvu zahraničních věcí až do roku 1949, kdyodešel do Izraele. Tam působil dalších 27 letv izraelských diplomatických službách.

Literárně je činný od roku 1933. Má za se-bou dlouhou řadu lyrických básnických sbí-rek vydaných v českém originálu i v překla-dech, například Knihu nocí, Hebrejské melo-die, Mrtvou ves, Anglické sonety, Lyrický zápis-ník, Evropské žalmy, Dům u tří houslí atd. K je-ho nejznámějším prózám se řadí rományPíseň o lítosti, Kuropění, či Zátiší s houpacímkoněm. Kromě nich uveřejnil i sbírky poví-dek nazvané Pátá čtvrť, Jeruzalémské povídkya útlou novelu Dvorní šašci. Poslední ze jme-novaných knih společně s FischlovýmiRozhovory s Janem Masarykem, které se do-čkaly vydání v bývalém Československu ažpo roce 1989, přestože předtím vyšly třikrátv exilových nakladatelstvích a v roce 1968 z nich v rozhlase předčítal Jan Werich, sesnad nejvíce zapsaly do povědomí našichčtenářů. V současné době pracuje ViktorFischl také na knihách pro mládež, z nichžnapříklad Příběhy prodavače Ovadina vyšly i v naší republice. V blízké době by mu mělavyjít knížka portrétů významných osobnos-tí, se kterými měl ve svém bohatém životěmožnost pracovat, nazvaná Setkání.

V současnosti žije Viktor Fischl v Jeruzalémě.

Desítky dárků od přátel

V. Fischl s chotí na ulici Ben Jehuda v Jeruzalémě (1999)

vat do České republiky, do Hradce a do mémilované Prahy. A také se to již stalo.Lidská fantazie je omezená. Já si myslím, žejako spisovatel mám fantazii dosti velkou, a vidíte, přesto jsem všechny tyhle věci po-kládal za nemožné. Už to samo o sobě jevlastně důkaz, že všecko, všecičko jde.“

Text: Petr TůmaFoto: autor a Karel Cudlín

Desítky dárků od přátel

V. Fischl s chotí na ulici Ben Jehuda v Jeruzalémě (1999)

ženské konverze, která ovšem vy-žaduje obřízku a další úkony.

Harmonické spojení náboženské-ho, národního a kulturního prvkucharakterizuje podstatnou část ži-dovských dějin. K určité změněvšak došlo v nové době v důsledkuhistorických procesů souvisejícíchse židovskou emancipací, zvýšenouasimilací a postupující sekularizací,která zeslabovala sílu židovskéhonáboženského Zákona.

Judaismus se v moderní době roz-členil na několik náboženskýchsměrů, přičemž centrální autorita(podobná autoritě papeže v katolic-tví) neexistuje.

Nejpřísnější je náboženská ortodo-xie, která trvá na dodržování tradič-ního náboženského práva a s nímspojených náboženských předpisů.Její pojetí židovství je tradičně ná-boženské (či nábožensko-národní).

Národní aspekt židovství zdůraz-ňují především stoupenci židov-ského národního hnutí – sionismu,který se uvnitř člení na nejrůznějšísměry, od náboženských k nená-boženským. Protože Stát Izraelchápe židovství především národ-ně, rozšiřuje určitým způsobempojem židovské identity pro své

přistěhovalce. Sňatky jsou však v něm mož-né jen tradičně náboženské. Izraelská popu-lace se člení na náboženskou a sekularizo-vanou, která ovšem ve své převážné většiněrespektuje základní náboženské tradice. Kestřetům ovšem, jak známo, dochází.

Tři základní aspekty židovství (náboženský,národní a kulturní) určují současné diskuseo židovské identitě usilující o to, aby se ži-dovské pospolitosti mimo Izrael nerozply-nuly beze zbytku, ale určitým způsobem dá-le přetrvávaly.

Text: Prof. Vladimír SadekFoto: Karel Cudlín

Dodatek editora: Protože zakladatelé novéhostátu usilovali nejen o etnicky, ale i o nábo-žensky homogenní strukturu obyvatelstva,došel v roce 1970 Kneset k dodnes platnémukompromisu: Židy jsou ti, „kdo se narodiližidovské matce nebo přestoupili k židovstvía nejsou příslušníky žádné jiné církve“. Jenti mají právo na přistěhování do Izraele.

Židovství je nejstarším ze tří monoteistic-kých náboženství. Jeho základem je Tóra(Pět knih Mojžíšových) a Talmud („ústní zá-kon“), sbírka základní literatury judaismuobsahující výklady Tóry a další tradici.Jeruzalémský Talmud byl uzavřen ve 4. sto-letí, babylonský kolem roku 500. Je sepsánv hebrejštině, jazyce semitského kmeneKenaanských, a zahrnuje dějiny židovskéhonároda, zákon soužití a základy víry.


Slovo Žid vzniklo ze jména Juda (Jeduha),což je název biblického kmene, který obý-val Judeu. Obecnějším názvem byl Izrael,užívaný k označení celé biblické zeměvšech hebrejských kmenů. Zároveň bylspecifickým označením severního izrael-ského království, které se po smrti Šala-mouna odtrhlo od jeho říše. V nové doběse proto Židé nazývají také Izraelité. NázevIzraelci se užívá pro občany Státu Izrael.

Izraelsko-židovský národ vznikl v biblickédobě a jeho hlavním poutem bylo monote-istické náboženství zjevené Mojžíšovi nahoře Sinaj. To zůstalo také hlavním stme-lovacím prvkem Židů po zániku judskéhostátu a dalších židovských státních útvarů.V diaspoře se však Židé nerozplynuli, alepřetrvali díky spojovacímu náboženskémupoutu (judaismu), díky specifické židov-ské kultuře a hebrejštině, která přetrvávalajako jazyk liturgický, literární a učenecký.

V pojmu židovství jsou tak obsaženy třiroviny: náboženská, národní a kulturní.Židovská identita byla dána harmonickousyntézou těchto tří složek, čímž není řeče-no, že v různých obdobích byly všechnytyto složky stejně silné. Rovněž to nevylu-čovalo určitý stupeň asimilace (někdy vět-ší, někdy menší) s okolím.

Podle tradičního židovského náboženské-ho pojetí se člověk stává Židem dvojímzpůsobem: na základě svého narození zežidovské matky, a pak na základě nábo-

Kdo je vlastně Žid?

O tajích židovské kuchyně, tajemných ritu-álech přípravy „čistých“ – hebrejsky košer– jídel sice máme základní povědomost, aleta se většinou omezuje na pouhý fakt, že ži-dovská víra nedovoluje jíst všechno. Jídelnípředpisy judaismu jsou však příliš složiténa rozsah našeho časopisu, takže se zmíní-me pouze o základních pravidlech.Charakter židovské kuchyně vychází z prasta-rých i novějších tradic, ale především nábo-ženských ustanovení. Byl velice ovlivňován i specifickými podmínkami, poživatinami i kuchyněmi zemí, v nichž Židé našli svůj domov. Většina pokrmů v košer kuchyni másvůj tradiční původ především v předválečnéstřední a východní Evropě. Snad nejvíce se v židovské kuchyni projevuje vliv svátků, kdy se ke každému vaří zvláštní pokrm.

Jídelníček židovské kuchyně se skládá přede-vším z masa hovězího, telecího, skopového, z vnitřností, ryb, drůbeže a vzácněji ze zvěřiny.Osobité je použití nekvašeného chleba – ma-cesů – a svátečního pečiva barches.

Charakteristický je také velký výběr pokr-mů z brambor a luštěnin. A pro přípravumasitých pokrmů je jako základní omastekpoužíváno husí sádlo, velmi často je využí-ván česnek. Do nádivek se také často přidá-vají rozinky, oříšky či mandle, ale i bílýpepř, cibule nebo kyselý citron.

Tradice židovské kuchyně z náboženského hlediska

Rozlišují se zvířata čistá a nečistá, a proto ne-vhodná k jídlu. Jedno ze základních nařízeníříká, že potravu lze připravovat ze savců pouzez přežvýkavých sudokopytníků, jako jsouskot, ovce, kozy, buvoli, jeleni atd. Zajímavostíje, že košer není velbloud, ačkoli splňujevšechny podmínky. Z ptactva je možné konzu-movat téměř vše, kromě orlů, supů a podob-ných dravých ptáků.

Do košer potravy patří ty ryby, které mají šupiny a rozmnožují se jikrami: kapr, štika,okoun, cejn atd.

Dalším základním a přísným ustanovením židovské kuchyně je rozdělení potravy masité,mléčné a pareve. Strava mléčná musí být strikt-ně oddělena od stravy masité, a proto se v ži-dovské kuchyni setkáváme s dvojím nádobíma rozdělenou výrobnou.

Pareve potraviny, jako je ovoce, zelenina a vejce, jsou považovány za čisté a mohou býtpřipravovány a konzumovány spolu s masitý-mi i mléčnými pokrmy.

Velmi důležitý je způsob usmrcování zvířat, kte-ré může provádět pouze šochet, který zvířeti jed-ním tahem nože rozřízne hltan a průdušnici.Potom zvíře pověsí hlavou dolů, aby co nejrych-leji vykrvácelo. Dále se zkoumají vnitřní orgánya v případě, že je zvíře naprosto zdravé, můžebýt použito k dalšímu zpracování. Tuto porážkusmějí vykonávat pouze speciálně školení lidé,kteří mají specifické odborné znalosti.

Text: Michal Günsberger

Židovská kuchyně

ŽIDOVSKÝSVĚT

Krupnik

4 porce: 3 rajčata, 2 cibule, hrst fazolí (bílých i ba-revných), hrst krup, 4 hříbky nebo žampiony, 1 velká mrkev, 10 cl smetany, olej, hladká mouka,kopr, petrželová nať, česnek, majoránka, sůl

Kroupy a fazole předem uvařte doměkka. Naoleji osmahněte do růžova pokrájenou cibuli,přidejte na jemné nudličky nakrájenou mrkeva hříbky, osmahněte a zaprašte moukou.Zalijte vodou, přidejte smetanu, kroupy, fazolea povařte. Polévku dochuťte koprem, česne-kem, petrželovou natí, majoránkou a solí.Těsně před stažením z ohně přidejte spařená a oloupaná rajčata.

Gefilte fish

4 porce: 1 středně velký kapr, 1 velká mrkev, 1 vej-ce, strouhanka, 1 cibule,cukr, jablkový křen,vlašské ořechy, citronovášťáva, ocet, sůl, vařenáčervená řepa

Kapra opatrně stáhněte z kůže, ze které si vytvořtekapsu. Maso umelte s cibulí a mrkví, přidejtevejce, sůl, cukr,ocet, citronovou šťávu,mleté vlašské ořechy a podle potřeby zahustěte

strouhankou.Směs promíchejte, naplňte jí kapsu z kapří kůže a v troubě mírně podlitouupečte. Podávejte s jablkovým křenema vařenou červenou řepou.

Kachní stehna v šouletu

4 porce: 4 kachní stehna, 2 hrsti fazolí, 2 hrsti krup, 2 cibule, česnek, sůl, pepř

Kroupy a fazole uvařte dopoloměkka, sceďte a dejtedo vymaštěného pekáčena pokrájenou cibuli a česnek. Přidejte osolenáa opepřená kachní stehna,vložte do trouby a pozvol-na upečte do měkka.


T r a d i č n í n á p o j e

Vážení milovnícidobrého vína,

máme tu čest představit vám první košervíno té nejvyšší kvality z moravských vino-hradů. Po více než dvousetleté absenci vý-roby košer vín na území současné České

republiky, jsme se rozhodli položit základynové tradice – Baron Aaron Günsberger.

Toto jméno je synonymem pro spojení tisí-cileté tradice rituální výroby košer vín sesoučasnou nejmodernější technologií. Zapomoci předních vinařských odborníků

jsme vybrali hrozny a ty pod dohledem re-nomovaného rabína Samuela Mardochaje

Abramsona přeměnili do lahodného moku.Věříme, že ve společnosti našich vín proži-jete příjemné chvíle se svými nejbližšíminebo završíte úspěšné obchodní jednání.

V současné době vám můžeme nabídnoutnásledující druhy košer vín:

Baron Aaron Günsberger ’98Veltlínské zelené

(oblast Rakvice, vinice Nová Hora, Českárepublika) – vysoká reduktivnost technolo-gie udržuje jemně květnatou až medovouvůni, svěžest v chuti s příjemnou mandlo-

vou hořčinkou.Baron Aaron Günsberger ’98

Frankovka(oblast Mutěnice – Čejč, Česká republika) –příjemná vůně švestkové pecky až vyzrálýchplodů červených jeřabin společně s výraz-nou kořenitostí a pepřovitostí dávají vínu

potřebnou ohnivost, ale i samet a originalitu.

Připraveno ve spolupráci s restaurací KING SOLOMON

MENU


Ráj Mrtvého mořeKdokoli se vydá do Izraele, měl by do svého programu zahrnout Mrtvé mo-ře a přesvědčit se na vlastní oči, že zeměpisci ani lékaři nelžou. Mrtvé mo-ře je opravdu mrtvé, a mnoha nemocným lidem přitom dává živou vodu.

oncentrace solí a minerálů vymýtila v Mrtvém moři veškerý život. Mrtvo je

i v okolí vodní hladiny, obklopené nehos-tinnou pouští. A ačkoliv od severu na jihpřesně v půli protíná moře dělicí čára s Jordánskem, pokračování neklidné izrael-ské hranice s arabským světem, místní oby-vatelé nepamatují, že by se zde někdy válči-lo. Zatímco běžnému turistovi stačí upro-střed impozantní pouště dva dny, aby měltouhu jet dál, lidé se zdravotními problémyvyhledávají toto místo nejméně na 14 či 21 dnů. Zdejší prostředí s vodou plnou minerálů, sluncem bez škodlivého záření a s ovzduším bohatým na kyslík se totižosvědčilo při léčbě mnoha kožních, revma-tických chorob a dýchacích onemocnění.Zejména nemocní lupénkou neboli psoriá-zou mluví o Mrtvém moři jako o zázraku a nejefektivnějších lázních světa.

Mrtvé moře je balzámem na bolavou duši. V podstatě není mořem, ale jezerem obklo-peným pouští. Jeho vznik je vysvětlovántak, že se pohybem pevninských ker po-stupně oddělilo od Rudého moře. Tři sta tři-cet slunečných dnů během roku, průměrnédenní teploty 30 až 33 stupňů a minimálnípřítok vody (z řeky Jordánu), způsobují, že se Mrtvé moře silně odpařuje. S třiceti

procenty solí a nejrůznějších minerálů jedesetkrát slanější a desetkrát hustší nežStředozemní moře a leží také o 400 m níže.Je jedním z nejvýznamnějších míst pro vý-robu bromu. To ostatněpocítí po chvíli pobytukaždý sám na sobě, proto-že vysoká koncentracebromu ve vzduchu jejuvrhne do příjemného,lehce mámivého opojení,jež působí jako balzám nabolavou duši.

Lupénka je postrachemkožních lékařů na celémsvětě. Onemocnění údajněnevyléčitelné, ovšem jehoprojevy se dají správnouléčbou potlačit na na-prosté minimum. Na léče-ní psoriatiků vydávají našepojišťovny ročně značnéčástky, avšak bez trvalejší-ho efektu. Jedna naděje tuvšak přece jen zůstává. Dooázy lázeňského střediskaEin Bokek u Mrtvého mořev Izraeli jezdí nemocní trpící kožními chorobami

snad z celého světa. Přesolená a jinými mi-nerály doslova „nacpaná“ průzračná modráhladina Mrtvého moře funguje jako stopro-centní „zabiják“ nemocné kůže. Voda spolus klimatickými podmínkami regionuMrtvého moře dělá s lupénkou a s dalšímichorobami kůže, jako jsou vitiligo, akné a další, opravdové zázraky. Vynikající léčeb-né účinky vody Mrtvého moře násobenémořským bahnem, nádherným sluncem a nadprůměrným množstvím kyslíku (o 10 %více než jinde v Izraeli) rovněž blahodárněpůsobí při léčení svalových, kloubních a dý-chacích obtíží. V zázračném Mrtvém mořinežije jediný živočich, neroste jediná tráva a prakticky vůbec se v něm nedá plavat.Zato vcelku pohodlně si v něm můžete přečíst knihu či noviny vleže na zádech.Léčebné účinky Mrtvého moře daly v EinBokeku příčinu ke vzniku celé řady moder-ních i luxusních hotelů a léčebných zaříze-ní. Hotely poskytují svým hostům nejen pl-né pohodlí, ale i výborné stravování odpo-vídající danému klimatu a indikovanýmzdravotním potížím. Jsou vybaveny sprcha-mi, sladkovodními bazény, fitness centry,na plážích je k dispozici černé léčivé bahno,kterým se natírají nejen choří, ale i mladé

PŘÍRODNÍ KOSMETIKA

K

BAHNO, SŮL, VODU Z MRTVÉHO MOŘEdo lékáren a OD Kotva dodává

MALKIKatalog zdarma na tel./fax: 02/20 51 72 02

ZDRAVÍ


krasavice, aby byly ještě krásnější. Vždyťblahodárné účinky Mrtvého moře a jehobahna poznala již Kleopatra, která kvůlikráse trávila mnohé dny svého života právěu Mrtvého moře. A tak není žádným divem,naopak velmi přirozeným jevem, že se kos-metický průmysl, vyrostlý na ingrediencíchz Mrtvého moře, ve svých prospektech k řaděkrémů, vodiček, mýdel, šamponů a jinýchzkrášlovadel odvolává právě na Kleopatru.Jestli to byly přísady z Mrtvého moře, kteréčinily Kleopatru tak žádoucí, mohou dnesnaše dámy vyzkoušet samy. I na našem trhujsou tyto výrobky snadno k dostání.

Voda Mrtvého moře, bahenní zábaly, pří-padně sirné koupele, za kterými sem jezdípacienti snad ze všech kontinentů, i spous-ta tepla jsou nejúčinnějšími pomocníky v boji proti revmatismu. Jak víme ze země-pisu, Mrtvé moře je nejníže položeným mís-tem světa, to znamená místem s nejvyššímmožným tlakem. Revmatikům totiž nesvěd-čí nízký atmosférický tlak. Nebe zde je té-měř celý rok bez mraků a sluneční záři semůžete oddávat beze strachu z ozonové dí-ry a nebezpečných alfa paprsků. Výpary z moře, přesycené solí, jodem a dalšími sto-povými prvky, pohlcují mikroskopickýprach a tvoří tak filtr, který zachycuje 85 %škodlivého záření. Mlha je okem neviditel-

ná, ale je tu a ochraňuje před rakovinou ků-že líp než nejfiltrovatější krémy, aniž sluníč-ku brání opálit vás do bronzova.

Ještě několik slov ke kožním onemocněním.Statistiky zdejších dermatologických kliniknás informují, že např. z 3000 sledovanýchpacientů německé kliniky po absolvováníléčebného pobytu u Mrtvého moře, 20 % z nich odjelo s úplně čistou hladkou kůžíbez jakýchkoli problémů, u ostatních došlok velmi podstatnému zlepšení a zásadnímupotlačení nepříjemných projevů. Mrtvé moře utlumuje onemocnění u každého a těm, kterým se problémy s odstupem časuvrátí, ale již v daleko omezenější míře, se vy-plácí přijíždět znovu.

Pobyt u Mrtvého moře a hledání zdraví mábohužel pro české zájemce jeden negativnírys – je drahý. Poměrně vysoká cena je dá-na tím, že Izrael si je vědom unikátnostiMrtvého moře a jeho blahodárných účinků,které nemají ve světě obdoby, což se samo-zřejmě promítá do cenových nároků. V pří-padě naší země je dále nutno vzít na vědo-mí, že požadovaná cena je ovlivňována i devizovým vztahem koruny k dolaru a žečeské zdravotní pojišťovny dosud, až na ma-lé výjimky, nejsou ochotny alespoň částeč-ně na léčbu u Mrtvého moře přispívat, považujíce ji za nadstandard. V tomto smě-

ru mají k této problematice zcela jiný pří-stup např. rakouské a německé zdravotnípojišťovny, které zkalkulovaly a porovnalyvýši nákladů vynakládaných na léčbu v do-mácích podmínkách s poskytováním pří-padně jen částečného příspěvku na léčbupsoriatiků u Mrtvého moře.

Fenoménem Mrtvého moře je VODA–VZDUCH–SLUNCE, které léčí nejen tělesnéschránky, ale i duše. V biblické krajině v sousedství Davidovy oázy a Herodovypouštní pevnosti pod přísným pohledem v soli zkamenělé Lotovy ženy snad nelze anijinak, než zapomenout na pomíjivé světskémalichernosti a v plné míře se oddat využí-vání hojnosti přírodních blahodárných da-rů této krajiny.

Skupinové zájezdy provázené lékařemzačínají v druhé polovině března a končí v polovině listopadu. Individuální zájezdynemají doprovod lékaře. Relaxační zájezdy(slunce již nemá léčebnou intenzitu) – dru-há polovina listopadu až únor. Tři zdravotnípojišťovny hradí 50 % léčebných výloh –Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnancůbank a pojišťoven, Zdravotní pojišťovna minis-terstva vnitra ČR, Vojenská zdravotní pojišťovna.

Připraveno ve spolupráci s CK ARSTOUR, www.tv-wb.cz/arstour

Každoročně jezdí stovky našich lidí doIzraele, nejen aby objevovaly krásy námdlouho zapovězené země, ale aby téžnavštívily biblická místa. Let do TelAvivu dnes trvá několik málo hodin a jižsi ani neuvědomujeme, že by se do Svatézemě mohlo také putovat jinak. A přestoSvatá země a město Božího hrobu –Jeruzalém – byly cílem cest prvních českýchpoutníků. Písemně je doloženo, že již od jede-náctého století putovali Češi k Božímu hrobu pěš-ky, na koních i oslech. O něco později začali použí-vat i lodí, což uspořilo hodně času, pokud ovšem neby-la loď přepadena piráty či Turky, kteří Jeruzalém dlouhoudobu ovládali.


Letošní Svatý rok 2000 jistě přiláká doIzraele k Božímu hrobu mnoho našich no-vodobých poutníků. A právě těm jsou urče-ny následující řádky o těch prvních, kteříSvatou zemi navštívili.

Nedávno jsem listoval jednou starou knihou,kde jsem se dočetl, že na mapách světa z jede-náctého století našeho letopočtu je středemsvěta právě Svatá země a město Jeruzalém. Tosamé město bylo i středem kruhové mapyHerefordské ze 13.–14. století. Svatá země,kde se narodil Spasitel, byla v křesťanskémsvětě považována za střed Země.

Známá Kosmova kronika píše o prvním z českých poutníků – pražském kanovníkoviřečeném Osel, který již před rokem 1092 šelpřes Uhry do Jeruzaléma.

V roce 1095 vyzval papež Urban II.křesťany, aby osvobodili Kri-stův hrob od Turků. Výzva byla povelem ke zformováníkřížových výprav, z nichžprvní v letech 1096–1099skončila úspěšně dobytímJeruzaléma. Ve výpravě byli tehdy bojovní rytíři z Normandie, Anglie a Nizo-zemí. Ke křížové výpravě se cestou přidalo i mnoho pro-stých poutníků, kteří byli příklademzejména šlechticům v různých zemích, mimo jiné i v Čechách.

Kosmova kronika také hovoří o županu –kmetovi Vznatovi, který do Svaté země pu-toval roku 1121, dále o čtyřech šlechticích,jimiž byli Jindřich Zdík, Dlúhomil,Humprecht a Gilbert roku 1124 a kmetHeřman a Lutobor.

Roku 1130 putoval do Svaté země pražskýbiskup Menhart s dobrodějkou kláštera sá-zavského Přibyslavou. Tato česká šlechtična

byla vlastně první českou cestovatelkou, o které existují záznamy, a do Svaté země se vypravila poté, co zemřel její muž a jedi-ný syn Šebíř. Cestu šťastně přestála a vrátilase domů.

Již zmíněný Jindřich Zdík putoval do Svatézemě dokonce dvakrát. Po návratu z prvnícesty se stal biskupem olomouckým a v té-to hodnosti putoval do Svaté země znovu v roce 1137 spolu se sázavským opatemSilvestrem a šlechticem Boleslavem.Pokračovatelé Kosmovi dále zmiňují již je-nom cestu syna knížete Bořivoje II.Spytihněva, který putoval do Jeruzaléma v roce 1141.

Když byla Palestina ve dvanáctém stoletíznovu ohrožena Turky, vedlo to v roce 1146

k vyslání druhé křížové výpravy. Tése tentokrát zúčastnil i český kní-

že Vladislav II. se svým bra-trem Jindřichem, bratran-cem Spytihněvem a dalšímišlechtici. České vojsko táhlo přes Rakousy, Uhry a Balkán do Cařihradu a přes Bospor na pokraj

Malé Asie k Dorylaeu, odkud se bez úspěchu a po

velkých ztrátách vrátilo přesČerné moře, Kyjev a Krakov.

I třetí křížové výpravy konané v letech1189–1192 se zúčastnilo několik českýchšlechticů vedených Přemyslovcem Dě-poltem II., který však během obléháníAkkonu zemřel na mor.

Masovější byla cesta mnicha Egidia (1205)a župana Markvalda, kteří vedli do Svaté ze-mě šestadvacet českých poutníků (1250).

Po téměř stoleté pauze byl dalším cestovate-lem šlechtic Dobeš z Bechyně, který s sebouvezl skupinu třiceti poutníků (1354),

a Dětřich, minorita z Jindřichova Hradce, sešesti poutníky.

Roku 1403 putoval k Božímu hrobu i zná-mý přítel Mistra Jana Husa JeronýmPražský, 1428–1430 mnich Jan Jeroným,1450 kališník Jindřich ze Stráže a 1462 panKuješ Dvořecký z Olbramovic.

Před rokem 1477 se vydal na svoji pouť ka-lišnický kněz Martin Křivoústý Bakalář, kte-rý, jak se zdá, byl prvním, kdo popsal svojicestu do Palestiny v malé knížce. Víme tak,že jeho cesta vedla přes Benátky, Anconu,Francavillu, Ortonu, Vieste, Monopoli,Brindisi, dále pak přes Lecce, Otranto,Tarent, ostrov Korfu, Modon, Krétu,Famagustu na Kypru, syrské Tripoli,Damašek a dále do Jeruzaléma a Jericha.Cestu zpět podnikl přes Ramu, Jaffu, Kypr,Rhodos, Krétu a Dalmácii.

Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic navštívilSvatou zemi v letech 1490–91 při své cestěpo Středomoří. I on svoji cestu popsal, alejeho cestopis zvaný Hodoeporicon se neza-choval. O Bohuslavu Hasištejnském se všakdochovala informace, že byl prvním Čechem, který vlastnil globus.

Bohuslavův bratr Jan Hasištejnský z Lobkovic,český šlechtic a diplomat, rovněž navštívilSvatou zemi. Bylo to roku 1493 a zachoval se i opis jeho knihy nazvané „Od vysoce uroze-ného pana Jana z Lobkovic a na Hasištejně s tovaryšem svým vysoce urozeným pánem panem Jetřichem z Gutštejna do Jeruzaléma k svatýmu hrobu Pána Ježíše Krista, Spasitelenašeho, léta 1493 začatý a šťastně vykonanýputování…“

Martin Kabátník, český měšťan a člen jed-noty bratrské, byl dalším spisovatelem, kte-rý putoval do Svaté země – tentokrát posouši – spolu s dalšími třemi bratry.Putovali přes Krakov, Lvov a Suceavu

Putování do Svaté země

Herefordská kruhová mapa(13.–14. století)

Z DĚJIN CESTOVÁNÍ


v dnešním Rumunsku a dorazili doCařihradu, kde se jejich cesta rozdělila a pouze Kabátník pokračoval dál přesBospor, Bursu, Ankaru, Kayseri, Halab,Homs a Damašek do Jeruzaléma, kde stráviltři týdny. Navštívil i ostatní biblická místa –Betlém, Olivetskou horu a Kalvárii. Z Jeruzaléma pak pokračoval do Egypta a stejnou cestou se vrátil domů. Cestu pod-nikl v letech 1491–92. Nedlouho před smrtínapsal Kabátník svůj cestopis nazvaný„Martina Kabátníka cesta z Čech doJeruzaléma a Kaira“. Kniha byla mnohokrá-te vydána a často citována i dalšími cestova-teli, jako byli Oldřich Prefát z Vlkanova ne-bo Kryštof Harant z Polžic.

Vysoce ceněný cestopis pak napsal VoldřichPrefát z Vlkanova, který se roku 1546 vydalna cestu do Palestiny. Až do Benátek jel nakoni. Poté nasedl na loď jménem Lionaa plul se zastávkami na ostrově Korfu,Zakynthos, Kréta, Kypr a po pěti týdnechpřistál v Jaffě. Odtud putoval s ostatnímipoutníky na oslech přes Ramlu doJeruzaléma. Bydlel v klášteře na hoře Sión.Navštívil také Betlém, Olivetskou horu, viděl řeku Jordán, Mrtvé moře, Jericho a Hebron. Cesta zpět byla dobrodružná,protože loď byla přepadena tureckými galé-rami, žádajícími výkupné. Zajímavé je, žePrefát také uveřejnil, kolik ho cesta stála –bylo to 100 uherských zlatých. K tomu ve

Galilejská krajina

své knize dodal: „Ne nadarmo říkají Vlaši,že kdo chce k Božímu hrobu do země Svatéjeti, potřebí jemu, aby s sebau vzal pytlíčekdukátuov a dobrý pytel trpělivosti.“ Knihavyšla tiskem až sedmnáct let po návratuPrefáta z Palestiny. Má krásný název „Cestaz Prahy do Benátek a odtud potom po mořiaž do Palestyny, tj. do krajiny někdy Židov-ské, země Svaté, do města Jeruzaléma k Božímu hrobu, kteraužto cestu s pomocíPána Boha všemohúcího šťastně vyko-nal Voldřich Prefát z Vlkanova léta PáněMDXLVI“.

Posledním cestujícím spisovatelem, o němž se zmíníme, je pan Kryštof Harantz Polžic. Ten se vypravil do Svaté země spolu s panem Heřmanem Černínem z Chudenic v březnu 1598. Po návratu pakroku 1608 vydal svůj dvoudílný cestopis,který nazval „Putování aneb cesta z králov-ství Českého do města Benátek a odtud pomoři do země Svaté, země Judské a dále doAegypta a velikého města Kairu, potom nahoru Oreb, Sinaj a sv. Kateřiny pusté v Arabii ležící“.

Tato kniha sice není příliš přehledná, aledostalo se jí dosud největšího počtu vydá-ní. Dokonce i dnes je možno ji vypůjčit v knihovně.

Podle knihy Josefa Kunského – Čeští cestovatelézpracoval: Jan LajkaFoto: Embassy of Israel, Prague

Judská poušť

Galilejská krajina

Judská poušť

40 K o l u m b u s m a g a z í n s o u č a s n é h o c e s t o v á n í

rady na cesty

neobyčejná místa

Nahoře: nejjižnější cíp Sinajského poloostrova – chráněná oblast Ras Muhammad Vlevo: vzácná krokodýlí ryba; dole: jedovatý perutín ohnivý. Vpravo: napoleonská ryba velikosti člověka; dole: barevné klipky

Drogazvanárudémoře

Uprostřed: „Žraločí observatoř“. Vpravo: tajemný vrak Dole: různobarevné mořské korály a houby

pouštíme klidný přístav a po několika

stech metrech naše loď nabírá na rych-losti. Hladina se před její přídí třpy-tí jako barevná sklíčka kaleidosko-pu a téměř hmata-telně je cítit příslib d o b r o d r u ž s t v í . monotónní zvuk mo-toru koketuje s kolé-bavým rytmem vlnek a navozuje poklidnou uspávací atmosféru. To už kapitán spouští kotvu nad korálovým rifem u ská-ly přezdívané „Žraločí ob-servatoř“ v chráněné oblasti Ras muhammad. Co nového a nepředvídatelného nás tam dole v modré hlubině dnes potká? objevíme konečně vzácnou krokodýlí rybu, po které tak dlouho pátráme? A co žraloci?

Naposledy kontrolujeme potápěčskou výzbroj a podvědomě si opakujeme zásady pobytu pod vodou. Je nutné chovat se jako na návštěvě, aby ti, co přijdou po nás, nenašli už jen „mrtvé“ moře. s tímto předsevzetím padáme kotoulem pozpátku do vody.

Přestože nahoře praží slunce, ve dvaceti metrech pod hladinou se rozprostírá temný chladivý tichý svět. Plašíme jeho obyvatele chra-

plavými zvuky vzduchu unikajícího z dýchacích automatik. V podobě hřibovitých bublin pomalu stoupá vzhůru, jako něja-ké podivné medúzy. opatrně proplouváme skalními jeskyňkami pl-nými drobného rybího potěru a jen z dálky sledujeme jedovatého perutína ohnivého, který patří mezi podmořské klenoty. Díky svým jedovatým ostnům je však postrachem nejen potápěčů. Zato drobné pestré rybičky – klipky si lze prohlédnout doslova z očí do očí. Jak úžasné jsou tvary různých druhů korálů a hub rostou-cích na mořské stěně padající kamsi do bezedných hlubin. odtamtud náhle vyplouvá i tolik hledaná krokodýlí ryba. bohužel se čas našeho výstupu přiblížil a je třeba pomýšlet na návrat. Cestou vzhůru potkáváme též napoleonskou rybu – obra velikosti dospělého člověka, který je největším překvapením dnešního pono-ru. A právě taková tajemství, jež skrývají hlubiny Rudého moře,

nutí všechny „zasvěcené“ vracet se tam znovu a znovu.

Text a foto: Vladimír Tůma

o

Sinajský poloostrov, z větší části pokrytý pouští a horami, tvoří pevninský most mezi Afrikou a Asií, používaný již od dob faraonů armádami a kupci. Rozkládá se mezi Suezským průplavem a izraelskou hranicí od Středozemního k Rudému moři. Rudé moře hýří pod hladinou jinde nevídaným množstvím ryb a korálů pře-krásných barev a tvarů.

sInaJ

saúdská arábie

Jordánsko

Izrael

Ras Muhammad

ejlat

suez

suezský průplav

egypt

Rudé moře

Mrtvé mořeStředozemní moře


prodloužený víkend

Pozvánka do sportovního a kulturního centra Liberce

Areál plaveckého stadionu najdete v sousedství cen-trálního parkoviště 5 min. od radnice. Srdcem are-álu je kromě vlastního 50 m bazénu s dvojicí sko-kanských věží kondiční i posilovací centrum „WELLNESS“, kde školený cvičitel sestaví váš plán cvičení, doplňkových aktivit, eventuálně doporučí změnu životního stylu. V ceně vstupného jsou kro-mě toboganu, páry, divokého potoka s vířivkou pod širým nebem i dvě vířivky u dětského bazénu a skokanské věže. Po aktivním cvičení je příjemný pobyt v sauně, parní komoře, v soláriu nebo na masáži. R-Klub – relaxační nadstavba – uzavřená místnost nabízí vířivku, saunu, masážní sprchu, vod-ní lůžko, bazének a solárium – ideální pro nekon-venční obchodní jednání, rodinné oslavy...

Pro milovníky lyžování na Ještědském masivu je v provozu 9 vleků, občerstvení i ubytování. Jsou tu terény pro začátečníky i pokročilé a pro náročné jezdí vlek F10 při osvětlení a na stříkaném sněhu po celou sezonu až do 20 h., ostatní vleky jsou v provo-zu od 9 do 16 (17) h.

SRdEčNě VáS zVEmE: přijďte k nám vyzkoušet ak-tivní formu odpočinku od rána do večera po celý rok!

JEŠTědSKá SPORTOVNÍ, s. r. o. – sportovní areál, bazénTržní náměstí 1338, 460 01 LiberecTel.: 048/510 30 10, fax: 048/510 28 40

JizerskéhoryZimní Jizerské hory – krajina ze zlatokopeckých románů Jacka londona, daleké pláně zasypané metry sněhu, údolí s hustým smrčím, ponuré žulové skály, zamrzlá přehradní jezera, led a bílá krása. ticho pod modrou oblohou. Jen tu a tam prosviští vymrzlým zimním královstvím po zledovatělé stopě lyžař na ušlechtilých a štíhlých běžeckých lyžích.

izerské hory se svojí náhorní plo-

šinou jsou pravým rájem běžeckého ly-žování. V podhor-ských střediscích – liberci a Jablonci nad Nisou – je běhání na lyžích patrně nej-oblíbenějším zimním sportem. Jezdí zde všichni: pestrobarev-ní sportovci, vousatí důchodci, předškolní děti i staré panny, ob-čas lze zahlédnout, jak podél stopy běží za svým pánem i chundelatý pes.

Nejslavnějším běžkařským střediskem je horská obec bedřichov, kterou s Jabloncem i libercem spojuje v zimě poměrně častá autobusová doprava ČsAD.

možným spojením je i liberecký autobus mHD č. 18 a 19, který však jezdí jen do podhorského Rudolfova, odkud je nutno jít ještě 20 minut pěšky na začátek upravených běžeckých tratí. V bedřichově jsou rozsáhlá parkoviště, avšak v zimních měsících bývají obvykle plná.

Pro sportovce i úplné lyžařské začátečníky je ideální Jizerská magistrála pro lyžařskou turistiku – téměř 80 kilometrů značených a upravených stop i „bruslařských“ pruhů, na každé křižovatce je navíc umístěna pře-hledná mapa všech tras. V případě jakého-koli nebezpečí či potíží je dobré kontakto-vat Horskou službu Jizerské hory (0428/38 00 73, 048/271 06 07).

Nejoblíbenější trasou jizerskohorských běž-kařů je červeně značená stopa vedoucí z bedřichova přes sklářskou samotu Kristiánov (romantický horský hřbitůvek)

a větrem vyfoukané hřebeny do osady Jizerka, ležící nedaleko rozsáhlých rašeli-nišť při česko-polské hranici. Jizerka je pra-stará obec dřevorubců a sklářů, náplavy zdejšího safírového potůčku byly za časů Rudolfa II. vyhlášeným nalezištěm safírů. Dnes je Jizerka vyhledávána především pro svůj unikátní vzhled připomínající v mno-hém ještě staré dobré časy konce 19. století. K občerstvení i ubytování zde slouží četné hostince a penziony (Pyramida, Pešákovna, stará celnice). Vyhlášená je jízdárna s re-staurací – stará sklárna.

Na této trase lze navštívit i jednu z nejroman-tičtějších lyžařských hospod umístěnou v dře-věném zámečku zbylém po zru- šené sklárně v horské samotě na Nové louce. Před roube-ným objektem z počátku 19. století jsou každý den v závějích zapíchané lyže a hůlky, zatímco jejich majitelé se uvnitř před další cestou ohří-vají grogem u kachlových kamen.

Text: Marek Řeháček Foto: Jan Pikous

Národní přírodní rezervace „Čihadla“

J


PRODLOUŽENÝVÍKEND

Slovenské lázně lákajíCestovní kancelář PRESSBURG představila novinku na trhu cestovního ruchu. Je jí první katalog pobytů ve slovenských lázeňských a rekondičních zařízeních. Využilaněkolikaletých zkušeností i neustále stoupajícího zájmu o tzv. zdravotní dovolenou.

a Slovensku najdete na 1300 minerál-ních pramenů. Třiadvacet z nich je vy-

užíváno ve slovenských lázních jako základléčebné a rehabilitační terapie. Zlepšenísvého stavu tady docilují stovky klientů s nemocemi pohybového aparátu, dýchacíchcest, látkové výměny a dalšími onemocněními.

Lázeňské komplexy jsou dobře vybaveny a poskytují kvalitní stravovací i ubytovacíslužby. Velkou předností návštěvy sloven-ských lázní jsou kvalitní přírodní zdroje –minerální prameny, zásoby léčivého bahna,výtečné klima i procedury spojené s velkouprofesionalitou zdravotního personálu. Všedoplňují moderní sportovní zařízení – ba-zény, fitness centra, sauny, tenisové kurty i upravené lesoparky pro aktivní hosty.

Slovenské lázně dávají pacientům jistotu vě-hlasné tradice a zároveň nádech zahraničnídovolené, protože mnoho lidí zde za dob sa-mostatných států ještě nebylo. Velkou devi-zou je především dobrá domluva s ošetřují-cím personálem (i jazykově zdatným jedin-cům se těžko vyjadřují různé neduhy ang-licky) a neméně důležitá je možnost rychlé-ho návratu po vlastní ose. Cenové relacejsou příznivé v každém období a otevírajíslovenská lázeňská zařízení, kolonády i koncerty širokému okruhu lidí toužících pozdravotní dovolené a kvalitním odpočinku.

Po poradě se svým lékařem volí lidé zaříze-ní podle svého naturelu, peněženky i indi-kací. I když v České i ve Slovenské republi-ce patří lázeňství k „rodinnému stříbru“,

jsou onemocnění a ne-duhy, na které nacházímev Čechách jen stěží přírod-ní prostředky takové kvali-ty jako na Slovensku.Nutno dodat, že léčivé a termální prameny nejsoujen výsadou lázeňských procedur. Mnohokoupališť ve městech s tradicí lázeňství využívá tyto prameny pro veřejnost(Piešťany, Trenčianské Teplice, TurčianskéTeplice, Liptovský Ján, Vyšné Ružba-chy, …), a tak plavání jen umocňuje léčeb-ný program.

V katalogu vám nabízíme třináct míst, zekterých můžete vybírat. Dovolte nám blížepředstavit dvě z nich:

Vyšné Ružbachy

V zimě sjezdové i běžecké lyžování, v létěkoupání ve zdejším termálním koupališti,jízdy po Dunajci, sochařské sympozium,kulturní a historické památky. To nabízejílázně Vyšné Ružbachy obklopené přírodouSpišské Magury. Prameny, jež jsou zákla-dem zdejší léčby, jsou známy od roku 1549.Jejich účinnost a povzbudivé klima jsou vy-užívány pro léčbu mnoha chorob. Využívajíse účinky balneoterapie, fyzioterapie, reha-bilitace i psychoterapie.

Smrdáky

Za svůj název vděčí charakteristickému zá-pachu z minerálních sirovodíkových pra-menů, které vyvěrají na území dnešních

lázní. Lázně mají moderníubytovací domy Victoris a Central (z r. 1992) a jsou za-měřeny především na léčbukožních onemocnění. Mine-rální voda obsahuje cca 600 mg sirovodíku a zařazu-je se mezi nejkoncentrova-nější sirné vody v Evropě.Velmi cenné je i sirné bahno.Jejich znakem je přímý prů-nik přes kůži, kde příznivěovlivňují procesy v organis-mu. Smrdáky najdete v blíz-kosti českých hranic, poblížměsta Senica.

„Čeští pacienti se vracejí,“konstatují lékaři a ředitelépři našich setkáních shodně.

„A jsou pro nás vítanou a dobrou kliente-lou. Známe jejich problémy a rozumímejim,“ dodávají.

Ať si vyberete světoznámé Piešťany nebokomfortní hotel s rehabilitační linkou, ne-budete litovat. Minuly doby nevraživosti,dnes je každý host na prvním místě.„Vitajte na Slovensku!“

Text: Jitka IvanováFoto: CK Pressburg PR

Katalog vám rádi na požádání zdarma zašleme:

CK Pressburg, s. r. o.Železniční 4, 772 11 Olomouctel.: 068/531 38 08, fax: 068/531 44 80 e-mail: [email protected].

Celkový pohled na Trenčianské Teplice

Kolonádní most v Piešťanech

Léčebné procedury v Trenčianských Teplicích

NCelkový pohled na Trenčianské Teplice

Kolonádní most v Piešťanech

Léčebné procedury v Trenčianských Teplicích


PRODLOUŽENÝVÍKEND

Poté, co byli Židé vypovězeni z moravských královských měst, nalezli pochopení – motivované zejména ekonomicky – u tehdytolerantnějšího šlechtického stavu a mohli se usadit v Boskovicích.Židovské ghetto, které vyrostlo ve stísněném prostoru mezi teh-dejším křesťanským jádrem města a dnešním podzámčím, se pakna dlouhá staletí stalo významným faktorem rozvoje Boskovic.Dnešní židovská čtvrť patří mezi nejrozsáhlejší a nejzachovalejšípamátkově chráněné urbanistické celky na Moravě.

ejvětšího rozkvětudosáhlo boskovické

židovské město přibližněv polovině minulého sto-letí. V té době zde mělodomovské právo na dva tisí-ce Židů a ve stísněných pod-mínkách se krčilo více než stodomů. Omezené prostorové mož-nosti – plocha daná ghettu se ne-mohla zvětšovat a parcely se takdrolily na menší celky – a členitýterén na úpatí hradního kopce da-ly vzniknout křivolakým uličkáma půvabným propletencům.

Každé místečko muselo být maxi-málně využito, proto vznikly různěpropojené domy, ponejvíce dvoupod-lažní s podsklepením, často se spo-lečnými vchody nebo naopak vstupy zedvou ulic do různých pater. Častým jevemzde bylo takzvané kondominium, tedy ver-tikální nebo horizontální rozdělení domumezi několik vlastníků, což dodnes způso-buje problémy při majetkových převodech.

Současný architektonický ráz židovské čtvrtije určen pozdně klasicistní, empírovou pře-stavbou po rozsáhlém ničivém požáru v roce1823. Emancipace po roce 1848 změnila ži-dovskou čtvrť v politicky samostatné městeč-ko s vlastním starostou, policií i hasičskýmsborem. Zejména movitější obyvatelé se všakzačali stěhovat do křesťanské části Boskovicnebo do větších měst – mi-mo hranice ghetta žil předdruhou světovou válkou i poslední boskovický rabín.

Židé si po náboženskéstránce svůj svéráz pone-chávali, v občanském životěvšak zcela asimilovali s oko-lím. Politicky samostatná ži-dovská obec pak byla v roce1919 sloučena s městem.Konečnou tragédií pro zdej-ší židovské obyvatelstvo by-la 15. 3. 1942 deportace doterezínského tábora. Po

osvobozeníse jich vrá-

tilo jenčtrnáct.

Obdobípo druhé světové válcese na tváři židovskéčtvrti podepsalo velkoudevastací. Za své vzalona šedesát domů, řadaz nich chráněných, no-vá bytová výstavba se

zakousla právě do nej-půvabnějších zákoutí.

Obrat k lepšímu nastal ažpo roce 1989, i když někte-

ré počiny nejsou zrovna nej-zdařilejší – kamennou dlažbu

a kočičí hlavy na některých mís-tech nahradila betonová zámková

dlažba, do koloritu čtvrtě nezapadají mno-hé novostavby. Prohlédly zejména fasády,generální opravou prochází historicky cen-ná synagoga maior.

Přesto se toho v boskovické židovské čtvrtizachovalo tolik, že to vydá na slušnou pro-cházku. Ghettem se dá toulat, z každéhokoutu dýchá historie a od letoška vede jehoulicemi naučná cesta nazvaná Památky ži-dovského města v Boskovicích. Z tabulekpo trase a z tištěného průvodce, který je zapár korun k dostání v muzeu či v informač-ním středisku, se turista dozví mnoho zají-

mavostí. Například to, že v objektu zdejšíčajovny byla objevena rituální lázeň mikve.

Součástí trasy bohužel není jeden z nejzacho-valejších židovských hřbitovů v zemi. Ten to-tiž leží asi osm set metrů za hranicemi ghetta.Stejně jako synagoga však není běžně pří-stupný. Případnou návštěvu obou objektů sivšak lze domluvit v muzeu nebo v informač-ním středisku, kde je možné si na procházkužidovským městem najmout i průvodce.

Text: Jitka MelkusováFoto: Josef Bednář a Jitka Melkusová

Zimní atmosféra v bývalém židovském ghettu

Synagoga maior – představenítradičních židovských tanců

Detail typický pro současné ghetto – litinové lampy a štítsynagogy maior (1999)

Židovské město v Boskovicíchstojí za návštěvu

v kteroukoli roční dobu

N

Nabídka pro leden a únor

– Muzeum Boskovicka: stálé expozice – Cechy naBoskovicku, Pravěk Boskovické brázdy, Loveckézbraně. Samostatné expozice – Židovské město v Boskovicích, Muzeum zemědělských strojů

– Arboretum Šmelcovna– Moravský kras: propast Macocha, Punkevní jeskyně,

od února přístupné i Sloupsko-šošůvské jeskyně,Kateřinská jeskyně, Balcarka (15–20 km)

– Pískovcové jeskyně Blanických rytířů v Rudce (15 km)– Modrotisková dílna manželů Danzingerových

v Olešnici – tradiční výroba modrotisku (20 km)– procházky v blízkém okolí Boskovic, možnost výletů

po turistických cestách, v případě sněhu na běžkách– návštěva stylové restaurace Makkabi v židovském

městě nebo literární čajovny Hermanna Ungara

Folklor– Horácký bál, Boskovice, 22. ledna– Kořenecký bál, Kořenec (15 km), 5. února– ostatke (fašank, masopust) – Okrouhlá (8 km),

6. března

Informace– Informační středisko Boskovice, tel./fax: 0501/45 32 53

e-mail: [email protected]– iCentrum BB, centrála cestovního ruchu pro okres

Blansko, 0501/45 41 63, 45 39 74 e-mail: [email protected]

Brno

Blansko

BoskoviceKunštát

OlešniceVodní nádrž

BoskoviceRudka

MacochaPunkevní j.

j. Balcarka

Skalní mlýn

Kateřinská j.

směr Svitavy

směrProstějov

Sloupsko-šošůvskéjeskyně

Zimní atmosféra v bývalém ži-dovském ghettu

Synagoga maior – představení tradičních židovských tanců

Detail typický pro současné ghetto – litinové lampy a štít synagogy maior (1999)

Židovské město v Boskovicích

Brno

Blansko

BoskoviceKunštát

Olešnice

Vodní nádrž BoskoviceRudka

MacochaPunkevní j.

j. Balcarka

Skalní mlýn

Kateřinská j.

směr Svitavy

směr Prostějov

Sloupsko-šošůvské jeskyně

TELEVIZNÍ PROGRAM

Cesty

Pokud toužíte po neobvyklém cestování, naladili jste sisprávný kanál. Náš program vás pobaví a příjemně vásnaladí. Každý díl se zaměřuje na jednu zemi nebo regi-on a snaží se vám ji přiblížit, aniž by vás moc poučoval.

Ostrovy Vanuatu a Nový Zéland (2/26), 12. 1. (23.00),13. 1. (10.00), 16. 1. (15.05)Anglická hrabství (3/26), 19. 1. (23.00), 20. 1.(10.00), 23. 1. (15.00)Ticino a Vídeň (4/26), 26. 1. (23.00), 27. 1. (10.00),30. 1. (15.00)

O původu věcí

Zajímají vás běžné věci v našem životě? Chcete se do-zvědět více o světě, ve kterém žijeme, a o tom, proč dě-láme to, co děláme? Série dokumentů vás zavede naAljašku, do Skotska a na další zajímavá místa naší ze-měkoule a seznámí vás s jejich historií, folklorem a kul-turními tradicemi.

Ostrovy Abako (10/26), 18. 1. (16.35), 21. 1. (21.30),22. 1. (12.30)Palm Beach County (11/26) , 25. 1. (16.30), 28. 1.(21.30), 29. 1. (12.30)Charleston (9/26), 11. 1. (16.35), 14. 1. (21.35), 15. 1. (12.30)

Dovolená snů

Jamajka (2/26), 11. 1. (20.30), 12. 1. (10.30), 15. 1. (16.30)Arizona (3/26), 18. 1. (20.30), 19. 1. (10.30), 22. 1. (16.30)Belize (4/26), 25. 1. (20.30), 26. 1. (10.30), 29. 1. (16.30)

Seychely

Naštěstí na světě stále existují ostrovy, které díky jejichizolovanosti obývá celá řada živočišných a rostlinnýchdruhů jinak ohrožených vyhynutím. Díky našemu pořa-du poznáte nejenom faunu a flóru na Seychelách, po-hostinnost, dobrodružství, která zdejší kraj skýtá, i mís-ta, která jsou obyčejně nepřístupná. Vítejte v ráji!

Ostrov Mahé (část 1., 2/13), 11. 1. (8.30), 12. 1.(0.30), 15. 1. (21.30)Ostrov Praslin (část 1., 3/13), 18. 1. (8.30), 19. 1.(0.30), 22. 1. (21.30)Ostrov Praslin (část 2., 4/13), 25. 1. (8.30), 26. 1.(0.30), 29. 1. (21.30)

Výlety za dobrodružstvím

Guatemala – tajemství starých Mayů (15/26), 11. 1.(1.00), 14. 1. (18.00), 15. 1. (10.00)Tyrolské léto (16/26), 18. 1. (1.00), 21. 1. (18.00), 22. 1. (10.00)Džungle a řeky Kostariky (17/26), 25. 1. (1.00), 28. 1.(18.00), 29. 1. (10.00)

Není co skrývat – Plavky

Tento pořad vykresluje vývoj plavek od viktoriánských,sahajících od krku po kolena, až k módě bikin v padesá-tých letech. Ve dvacátém století se plavky staly symbo-lem reklamy, filmového průmyslu a volného času.

Plavky – symbol 20. století, 10. 1. (20.00), 11. 1.(12.00), 15. 1. (15.00)

Floyd na víně

Champagne (8/8), 10. 1. (12.00), 13. 1. (16.00), 16. 1.(18.00)

Labužník na toulkách – Cestování za fran-couzskou gastronomií

(15/26) – 10. 1. (14.00), 14. 1. (17.00), 15. 1. (19.00)(16/26) – 17. 1. (14.00), 21. 1. (17.00), 22. 1. (19.00)(17/26) – 24. 1. (14.00), 28. 1. (17.00), 29. 1. (19.00)(18/26) – 31. 1. (14.00)

Čaj o páté

Dávná tradice odpoledního čaje – co vlastně všechnoobnáší? Kde se ještě udržuje? V kterou denní dobu sepodává čaj v různých oblastech? S mlékem nebo bez?Podává se občerstvení – a jaké? Na všechny tyto otáz-ky vám odpoví dokumentární film „Čaj o páté“, v němžse podíváte do nejrůznějších míst, jako jsou čajovny,hotely, zahrady i slavný Orient Express, a seznámíte ses odpoledním čajem ve všech jeho podobách.

27. 1. (20.00), 28. 1. (11.00), 30. 1. (17.00)

Svět divů

Živé světlo, Sochy ze sněhu a ledu, Červi (2/13), 10. 1.(15.00), 13. 1. (23.00), 16. 1. (9.00)Hurikány, Sépie, Festival draků (3/13) , 17. 1. (15.00),20. 1. (22:55), 23. 1. (9.00)

Extrémní sporty, Propady půdy, Kapustňáci (4/13),24. 1. (15.00), 27. 1. (23.00), 30. 1. (9.00)Tornáda, Největší socha na Zemi, Želva zelenavá (5/13),31. 1. (15.00)

Modré mořské snění

Poučný a zábavný pořad, ve kterém jsou obsažena fakta, historické skutečnosti, dobrodružství. Představujeosobnosti z oblasti sportu, umění, politiky a zábavy i odborníky, kteří pravidelně poskytují rady ve všechoblastech činností spojených s vodou. Každá epizodaje věnována jiné lokalitě a je rozdělena do tří nebo čtyřkrátkých příběhů. Podíváme se například do Austrálie a na Nový Zéland, do Středozemí, Evropy a VelkéBritánie, Kanady, USA, Afriky a Jižní Ameriky.

(15/26) 11. 1. (1.30), 14. 1. (18.30), 15. 1. (10.30)(16/26) 18. 1. (1.30), 21. 1. (18.30), 22. 1. (10.30)(17/26) 25. 1. (1.30), 28. 1. (18.30), 29. 1. (10.30)

Sportovní safari

Sportovní safari je seriál plný akce, dobrodružství a kul-tury – a především je pro každého. Není to ukázka elit-ního umění a nesahá do extrémů – je to pobyt venku, nazdravém vzduchu. Je nabitý energií a je osvěžující! Je toněco jako: „Vstaňte z křesla a dejte se do pohybu!!!“

Jezero Garda, Itálie (2/13), 12. 1. (23.30), 13. 1.(10.30), 16. 1. (15.35)Ostrovy Turks a Caicos, Karibské moře (3/13), 19. 1.(23.30), 20. 1. (10.30), 23. 1. (15.30)Jezero Tahoe, Kalifornie (4/13), 26. 1. (23.30), 27. 1.(10.30), 30. 1. (15.30)

Maximální dobrodružství

Francouzský objevitel Nicholas Hulot cestuje do ne-zmapovaných oblastí způsobem, jakým to před ním ješ-tě nikdo nezkoušel. Hulot má bohaté zkušenosti s létá-ním balonem, na rogalu, zkušenosti s paraglidingem,hydroplánem, džípy a ponorkami. Používá speciální ka-mery, které natáčejí tyto akce ze všech úhlů. Nicolasbere diváky na neobyčejná dobrodružství po celém svě-tě, létá ve Španělsku na rogalu ve společnosti supů,spouští se do nejhlubších jeskyní na světě v Mexiku,dělá zkušebního pilota ruského Suchoj 27. V Austráliiobjeví velkého velrybího žraloka a plave s ním. Trénujes astronauty ve stavu beztíže. Hulot slézá Eiffelovu věžve Francii a loví s Kazachy a jejich orly. Nicolas prožíváještě mnohá další dobrodružství, kterých se můžete zúčastnit i vy.

(15/26) 10. 1. (21.00), 14. 1. (0.00), 16. 1. (10.00)(16/26) 17. 1. (21.00), 23. 1. (10.00), 21. 1. (0.00)(17/26) 24. 1. (21.00), 28. 1. (0.00), 30. 1. (10.00)(18/26) 31. 1. (21.00)

Země konfliktů – Ortodoxní židé

Tento pořad vás zavede přímo do středu izraelskéspolečnosti. Umožní vám nahlédnout do její zvláštnívrstvy – mezi uzavřenou komunitu extremistických Židů, těch, kteří se silně stavějí proti televizi.

10. 1. (11.00), 12. 1. (16.00), 16. 1. (21.00)

Vlaky mezi nebem a zemí

Bernina Express ve Švýcarsku (2/4), 11. 1. (20.00),12. 1. (10.00), 15. 1. (16.00)El Expresso Del Sur v Bolívii (3/4), 18. 1. (20.00), 19. 1. (10.00), 22. 1. (16.00)El Inti v Peru (4/4), 25. 1. (20.00), 26. 1. (10.00), 29. 1. (16.00)



RECENZEINFORMACE

T u r i s t i c k é s e r v e r y

Österreich Werbung www.austria-tourism.at

zprávy rakouského informačního centrav češtině, informace o lyžování, dopravěa dovolené v Rakousku

Serviceline www.serviceline.tirol.at

informace o lavinovém nebezpečí v Tyrolsku, o dopravě, počasí a stavusněhu, navíc satelitní fotografie a aktuální pohledy webovou kamerouVal di Solewww.valdisole.net/Welcome_exp.html

internetové stránky známého italskéholyžařského střediska

Ski in France www.skifrance.fr

informace o lyžování ve Francii, popisjednotlivých lyžařských středisek, webové kamery

Flat Earth www.picture-gallery.com

databanka fotografií z různých zemí světa, část fotografií je určena k bezplatnému použitíUnterwasserphoto www.unterwasserphoto.de

záběry podmořského života na Maledivách,Fidži, v Polynésii a v Rudém mořiSpace shuttle photographs www.nasm.edu/ceps/RPIF/SSPR.html

přes tři desítky fotografií pořízených ame-rickými astronauty z raketoplánu, jedineč-né fotografie ústí řek (Nil, Ganga, Volha),ostrovů (Tenerife, Seychely), pohoří(Alpy), moří (Černé moře), sopek (Etna),jezer (Titicaca), pohled na stanici Mir a další záběry z celého světa

Escalator www.escalator.cz

nový český vyhledávač www stránek o turisticeWebové kamerywww.travelchannel.de/magazin/webcams/

pohledy webovou kamerou na různá mís-ta po celém světě

Text: Jozef Petro, GLOBUS-ONLINE

Poznáváme USA – Havajské ostrovy

Napsal Jindřich Bradáč, vydalDATASAT 1999.

Pan Bradáč již vydal několiksympatickýchprůvodců porůzných čás-tech USA (viznaše recenzeK a l i f o r n i e ,Kolumbus č.2 / 1 9 9 9 ) .

Metoda zpracování je stejná: jak jsem ce-stoval já, co se mi přihodilo, kolik co stá-lo, co mě překvapilo atd. Krátce – čtivá,vysoce obsažná a praktická knížka.

Havlíčkobrodsko Turisticko-vlastivědný průvodceobcemi a jejich okolím

Zpracoval kolektiv šesti autorů,vydalo SURSUM 1999.

Knížka kapesního for-mátu unikátní tím, že velmi zajímavě, leč stručně, popisujesnad všechny obce na Havlíčkobrodsku,počínaje městem Hav-

líčkův Brod s 24 572 obyvateli a končeobcí Kvasetice, která má obyvatel pou-hých sedm. U každého profilu je malámapka, ukazující umístění obce odHavlíčkova Brodu, dále následuje zá-kladní informace o počtu obyvatel, nad-mořské výšce, ze kterého roku pochází první písemná zpráva o obci,

jakým směrem a jak daleko od H. Broduse obec nachází. Informace o službách a turistických zajímavostech je poskyt-nuta formou srozumitelných ikonek a zkratek. Poslední stránky knížky obsahují zdařilé barevné fotografie včet-ně leteckých záběrů jednotlivých obcí a památek. Je to malá a milá knížka velké použitelnosti.

Písecké ulice

Napsali Lubor Ludvík a PhDr. JiříPrášek, vydal J&M Písek 1998.

Patří do katego-rie knížek psa-ných s láskou.Je obdivuhod-né, co sevšechno člověkdozví o Písku a jeho ulicích.Nejde jenom o vyjmenování

všech ulic ve městě, ale dozvíte se mno-ho z historie jednotlivých domů, rodůapod. Ani jsem netušil, kdo všechno z našich slavných českých osobností po-chází z Písku. Kniha je doplněna měst-ským plánem, rejstříkem, seznamem názvů ulic, které byly změněny, a dálebohatým seznamem literatury.

Island, Grónsko, Faerské ostrovy

Napsal MUDr.Jaroslav Kalivo-da, pro okruhsvých zákazníkůa příznivců vyda-la cestovní kance-lář KIWI, Praha1999.

Internet, knihy, průvodciÚtlá, jednoduchá, nenápadná brožurkavydaná známou cestovní kanceláří nahrazuje kvalitou textu náročné drahézahraniční průvodce. Zdá se mi, že obsahuje maximum informací, které potřebuje český turista pro svoje cestyna Island a do dvou součástí Dánskéhokrálovství – Faerských ostrovů a Grónska.Text je doplněn i jednoduchými černobí-lými mapkami zemí, které jsou jedinouilustrací. Pokud vám jde o kvalitní a praktickou informaci na cesty v kapes-ním formátu, splní tato brožurka vaše přání.

New York – společník cestovatele

Z anglického originálu New York(Dorling Kindersley Limited,London 1997) přeložili LenkaSvobodová a Josef Koval, vydalonakladatelství IKAR Praha, a. s.,v roce 1999.

Na obalu knížky jeskromně napsáno,že je to ilustrovanýprůvodce, se kte-rým nezabloudíte.Řekl bych, že je tovelmi pravdivé. V knize totiž najdeteprakticky vše, velmi

přehledně a logicky uspořádané. Kroměplánů a mapek je zde i rejstřík ulic, ná-vod, jak se v ulicích orientovat atd. Jsouzde i stručné dějiny města, pak tzv. let-mý pohled na New York – něco o slav-ných občanech tohoto úžasného města,najdete i mapku okolí centrálního parkus vyznačením, ve kterém domě napří-klad bydlel John Lennon, SarahBernhardtová a jiné osobnosti. Dále semůžete dočíst zajímavé informace o tom, co a v kterém měsíci, se v NewYorku děje, jaké slavnosti můžete oče-kávat, kdy jsou jaké svátky, jaký je prů-měrný sluneční svit apod.

V další části najdete detailní informace o jednotlivých částech New Yorku, tipyna procházky městem, pasáž o tom, kdeje nejlépe strávit večer, kde se najíst, naobrázcích uvidíte i jak které jídlo vypa-dá. Průvodce vám nabídne i informacena téma divadlo a tanec, knihy, hudeb-niny, výběr hotelů, móda a módní doplň-ky, umění, starožitnosti. Dozvíte se také,kde a kdy se můžete zúčastnit bohoslu-žeb jednotlivých církví.

Kniha New York – to je 432 stran nabi-tých informacemi, které musí uspokojitkaždého návštěvníka tohoto světovéhovelkoměsta.

Text: Jan Lajka

J a k c e s t u j í Ž i d é ?

Na první pohled se zdá, že je to hloupá otázka – přececestují jako každý jiný. Není to však zcela pravda. Přišeljsem na to, když jsem našel prospekt hotelu sloužícíhovýhradně židovským turistům.Věřící Židé uvítají i na cestách, mají-li například košerstravu, mohou si dojít do synagogy či navštívit místa,kde zahynuli jejich předkové.Na internetu je k nalezení několik cestovních kanceláří,které pořádají cesty po starých židovských hřbitovech,židovských památnících, bývalých koncentračních tábo-rech apod. Jiné kanceláře nabízejí seznamovací cesty promladé Židy, nabízejí spolucestující pro židovské turisty,některé kanceláře zařizují výměnné dovolené v domác-nostech židovských rodin v různých zemích světa. Jakjsem se dočetl, je zde i velká nabídka knih - židovskýchprůvodců po mnoha zemích světa.Jsem rád, že na internetu nechybí ani zajímavé stránkyze židovské Prahy, Terezína a dalších míst spojených s ži-dovským odkazem.

Protože náboženství omezuje některé aktivity v průběhužidovských svátků, je dokonce na internetu poradna procestující Židy. Těm, kteří nevědí, jak si počínat nacestách a při tom být v souladu s náboženstvím, dává ra-dy vždy některý z rabínů.Mimochodem jen na portálu Alta Vista jsem našel podheslem Jewish Travel 718 odkazů, další stovky lze naléztna známém portálu Yahoo, a to již nehovořím o dvanácti izraelských národních portálech, na nichž lzenajít opravdu všechno, avšak ponejvíce v hebrejštině.Velká pozornost je na internetu věnována i návštěvní-kům Izraele ze zahraničí. Najdete dokonalé průvodce povšech historických památkách Izraele, užitečné infor-mace seznamující se specifiky země apod.Domnívám se, že tuto informaci uvítají nejen naši ži-dovští čtenáři, ale všichni, kteří mají internet a zajímáje kultura a zvyky židovských občanů.

(JLA)

49 K o l u m b u s m a g a z í n s o u č a s n é h o c e s t o v á n í

rady na cesty


doporučujete


KALENDÁŘLeden–únor 2000

Zahraničí

Barcelona25. 11. 1999 až 30. 1. 2000, Věk klášterů,Museum d´Historia de Catalunya, Palau deMar, otevřeno denně kromě pondělí 10 do 19 h,v neděli pouze do 14.30 h, Výstava o pyrenej-ských klášterech a životě v nich kolem roku1000 Do 30. 1. 2000, Picasso a krajina,Museum Picasso, otevřeno denně kromě pon-dělí 10–20 h, v neděli pouze do 15 h. Celkempřes 200 děl mistra, z čehož 117 tvoří olejo-malby. Do 30. 1. 2000, Španělsko a Filipíny,Passeig de Santa Madrona a Parc de Montjuic.Vliv španělské kolonizace na původní kulturuFilipín. Do 30. 1. 2000, Klee, Tanguy a Miró,Fundació Joan Miró, otevřeno denně kroměpondělí 10–20 h, v neděli do 14.30 h. Krajinav pojetí tří významných abstraktních malířů.

BerlínDo 29. 1. 2000, Dvacáté století. Století uměnív Německu. Altes Museum, Mitte/NeueNationalgalerie, Hamburger Bahnhof,Tiergarten Řada výstav věnovaná součas-nému německému umění Každou sobotu a neděli od 11 do 17 h. Bleší trh Arena,Schlesische Strasse. Největší a nejznámějšíblešák v Berlíně. 4. 2. 2000, Sting – kon-cert, Velodrom, 20 h. 9.–20. 2. 2000,Berlinale, Potsdamer Platz, 50. Mezinárodní fil-mový festival.

BruselDo 26. 3. 2000, Indiánské léto, MuseéCinquantenaire, otevřeno denně kromě pondě-lí 10 až 17 h, Dějiny a materiální kultura seve-roamerických Indiánů Do 30. 1. 2000,Belgické malířství v Ermitáži, HotelWielemans, otevřeno denně kromě pondělí.Belgické malířství 19. století ze sbírek petro-hradské Ermitáže.

FlorencieDo 13. 2. 2000, Edvard Munch, Palazzo Pitti,Sala Bianca. Výstava obrazů z Národní galeriev Oslu. Každé úterý 8–13 h, Mercato delleCascine, Park delle Cascine, Viale Lincoln.Oblíbený úterní trh s ovocem, zeleninou a ob-lečením.

New YorkDo 23. 2. 2000, Propaganda a sny,International Center for Photography, 1130Fifth Avenue a 94th Street, americká a ruskápropagandistická fotografie 30. let.

Paříž2. 1. 2000, Otevření Centre Georges Pompidou,otevřeno denně kromě pondělí 11 až 20 h. Podvou letech bude znovuotevřeno známé kul-turní centrum uprostřed Paříže v RueBeaubourg. Knihovna bude otevřena pondělí –pátek 12 až 21 h, sobota, neděle 11 až 22 h,muzea od 11 až 21 h, zavírací den celého kom-plexu v úterý, vstup 30 FRF. 12. 1.–10. 4.2000, Čas, Centre Georges Pompidou, otevře-no denně kromě pondělí 11 až 20 h, vstup 50FRF. Úvodní výstava Pompidouova centra jevěnovaná Času a jeho různým aspektům. Do 30. 1. 2000, Matisse a Maroko, Institut duMonde Arabe, otevřeno denně kromě pondělí10 až 18 h, vstup 45 FRF. Malby a kresby in-spirované dvěma pobyty v Maroku. říjen1999 až 27. 2. 2000, Fauvismus, Museé d´Art

Moderne de la Ville de Paris, otevřeno úterý ažpátek 10–17.45 h, sobota, neděle 10–18.45 h,zavřeno v pondělí, vstup 35 FRF. Výstava ob-razů Matisse, Braquea, Vlamincka, Dufyho a dalších fauvistů, hit zimní kulturní sezony v Paříži.

Řím24. 12. 1999, Otevření Svaté brány, OtevřenímSvaté brány v bazilice sv. Petra ve Vatikánuzahájil papež Svatý rok, který potrvá až dokonce roku 2000. 22. 12. 1999–1. 2.2000, Goetheho kresby, Casa di Goethe, Viadel Corso 18, otevřeno denně kromě úterý od10 do 18 h, vstup 5000 ITL. Výstava asi 2000kreseb, které známý německý spisovatel zís-kal v průběhu svých italských cest. Do 1. 2.2000, Umělci Goethemu – Cesta do Itálie,Palazzo delle Esposizioni, otevřeno denně kro-mě úterý od 10 do 21 h, vstup 15 000 ITL.Výstava současných italských a německýchumělců, jejímž tématem je Goetheho cesta doItálie. Do 26. 2. 2000, Poutě, Museo di Palazzo Venezia, Výstava o dějinách poutí a náboženských shromáždění v období od 4.až 14. století. Do 28. 2. 2000, Gotické umě-ní v Katalánsku, Palazzo Ruspoli, Via del Corso418. Dějiny gotického umění a architektury.

San Francisco20. 11. 1999–13. 2. 2000, Bay Area Now 2Yerba Buena Center for Arts, Mission Street701. Multidisciplinární festival zahrnujícívšechny druhy umělecké činnosti.

Vídeňlistopad 1999–28. 2. 2000, El Greco, Kunst-historisches Museum. Výstava díla známéhošpanělského malíře 12. 1.–30. 1. 2000,Holiday on Ice, Wiener Stadthalle, Vystoupeníznámé lední revue.

Zdroj: www.globus-online.cz

15.–16. 1. 2000, Wengen, Švýcarsko –Světový pohár mužů v lyžování, sjezd, slalom

15.–16. 1. 2000, Altenmarkt/Zauchensee,Rakousko – Světový pohár žen v lyžování,sjezd, Super-G 21.–23. 1. 2000, Kitzbühel,Rakousko – Světový pohár mužů v lyžování,sjezd, slalom, kombinace, Super-G 21.–23.1. 2000, Cortina d'Ampezzo, Itálie – Světovýpohár žen v lyžování, sjezd, Super-G, obří sla-lom 27.–30. 1. 2000, Fieberbrunn,Rakousko – Lord of the Boards, závody vesnowboardu 29.–30. 1. 2000, GarmischPartenkirchen, Německo – Světový pohár mužův lyžování, sjezd, Super-G 29.–30. 1. 2000,Zwiesel, Německo – Světový pohár žen v lyžo-vání, obří slalom, slalom 28.–29. 1. 2000,Galtür, Rakousko – Snowboard Marathon trva-jící 24 h 5.–6. 2. 2000, Todtnau, Německo –Světový pohár mužů v lyžování, obří slalom,slalom 6.–12. 2. 2000, Salt Lake Deer,Snowbasin, USA - Světový pohár žen v lyžová-ní, sjezd, slalom, Super-G, kombinace 12.–13. 2. 2000, St. Anton, Rakousko –Světový pohár mužů v lyžování, sjezd, Super G

19.–20. 2. 2000, Adelboden, Rakousko –Světový pohár mužů v lyžování, obří slalom,slalom 17.–20. 2. 2000, Are, Švédsko –Světový pohár žen v lyžování, sjezd, obří sla-lom, slalom 26.–28. 2. 2000,Innsbruck/Patscherkofel, Rakousko – Světovýpohár žen v lyžování, sjezd, Super-G.

Zdroj: www.globus-online.cz

Česká republika

Divadlo13. 1.–15. 10. 2000, Tanec, tanec 2000,Národní přehlídka scénického tance,Klubcentrum, Dělnická 1405, 562 01 Ústínad Orlicí, tel.: 0465/52 10 47 od 20. 1.2000, FEBIOFEST 2000, Filmový festival, FEBIO, s. r. o., Praha, Růžová 13, 110 00 Praha 1, tel.: 02/24 21 42 54 2. 2.–6. 2.2000, TRIALOG 2000, Mezinárodní festival činoherních divadel, Národní divadlo v Brně,Dvořákova 11, 657 70 Brno 21. 2.–24. 2.2000, Vysočinská buchta, Přehlídka diva-delních představení pro děti a mládež,Kulturní dům Bystřice nad Pernštejnem, Luční 764, 593 01 Bystřice nad Pern-štejnem, tel.: 0505/26 26, 0505/55 07 47,Miloslav Kolář únor 2000, Galakoncert k 70. výročí úmrtí Emy Destinnové, Praha – Evropské město kultury roku 2000, o. p. s., nám. Republiky 5, 110 00Praha 1, tel.: 02/22 00 23 83, e-mail: [email protected]

Výstavy16. 12. 1999 až 28. 2. 2000, Jiří Kolář,Retrospektiva díla básníka a umělce, kterýproslavil koláž, Sbírka moderního a současné-ho umění Národní galerie v Praze, Veletržnípalác, Dukelských hrdinů 47, 170 00 Praha 7,tel.: 02/24 30 13 39, Mgr. Marie Zahrádková

5. 3. až 11. 3. 2000, Celostátní výstavapoštovních známek, Výstava s mezinárodníúčastí, Kongresové centrum na BVV, Brno, tel.: 05/41 15 85 04, p. Hvizd, p. Punčochář

leden 2000, Piktorialismus v české fotogra-fii, Výstava přinášející snímky např. J. Sudkači F. Drtikola, Praha – Evropské město kulturyroku 2000, o. p. s., nám. Republiky 5, 110 00Praha 1, tel.: 02/22 00 23 83, e-mail: [email protected]

Masopust19. 2. 2000, STAROČESKÝ MASOPUST, Folklor-ní slavnosti s průvodem masek; taneční vese-lice, Město Stochov, J. Šípka 486, 273 03Stochov, tel.: 0312/65 13 55, e-mail: [email protected], Tomáš Baroch 4. 3. 2000,Masopust držíme, Tradiční masky, domácí za-bíjačka, Regionální muzeum v Kolíně,Brandlova 35, 280 02 Kolín I, tel.: 0321/239 22

5. 3. 2000, Masopust, Tradiční průvod ma-sek s tanečním veselím, Středisko místní kul-tury při Třebechovickém muzeu betlémů,Masarykovo náměstí 24, 503 46 Třebechovicepod Orebem, tel.: 049/559 26 77, pí Černá

7. 3. 2000, Masopustní taškařice, Pestro-barevný průvod masek, kulturní program s tancem, Znojemská beseda, náměstí T. G. Masaryka 22, 669 01 Znojmo, tel.: 0624/22 65 55

Zdroj: ČCCR

14. 1.–16. 1. 2000, Mezinárodní závody ve snowboardingu, Ski Klub Špindl, s. r. o., P. O. BOX 41, 543 51 Špindlerův Mlýn, tel.: 438/934 58 21. 1.–22. 1. 2000,Evropský pohár v akrobatickém lyžování, Ski Klub Špindl, s. r. o., 543 51 ŠpindlerůvMlýn 162, tel.: 02/42 22 79, e-mail:[email protected] 4. 2.–5. 2. 2000, Mezinárodní dětské závody,

Kultura:Kultura:

Lyžování:

Lyžování: Vybrané veletrhy cestovního ruchu:

PŘESVĚDČTE SEInternetový server představuje katalog, jaký nenabízí hned tak nějaká cestovníkancelář. Příčin, pro které získal systém cestujeme.cz přední místo v oboru, je víc:především množství informací, např. stov-ky individuálních i skupinových zájezdů,last moment zájezdů či letenek. Dále infor-mace před cestou, tipy a zajímavosti či vy-bavení a služby: půjčovny videotechniky,psí hotely pro dobu nepřítomnosti cestova-tele, zabezpečení majetku, prodejny i půjčovny nejrůznějšího vybavení.Nabídky jsou navíc umístěny do konku-renčního prostředí stejných destinací.Dovolené jsou tu za rozdílné ceny – samo-zřejmě, podle úrovně služeb. Sezona zim-ních dovolených zdaleka nekončí, a už tujsou lákavé tipy na dovolenou letní. Několikspecializovaných cestovních kanceláří, nej-větších ve svém oboru v ČR, prezentuje naserveru svoji kompletní celoroční nabídku.Kromě výběru dovolené, např. podle kritéria ceny, lze na stránkách cestujeme.czi vyhrát. Zeměpisné kvizy, připravené vespolupráci se zahraničními centrálami ce-stovního ruchu nabízejí každý měsíc mož-nost výhry. Výherci již odletěli do Španěl-ska, do Tuniska, vánočním dárkem byladovolená pro 2 dospělé a 2 děti v rakous-kých Alpách, silvestr se slavil v Paříži. V roce 2000 čekají Kanárské ostrovy, EXPO 2000 Hannover a další. Zavítejte!

Text: Milan Mašík

Slalom, obří slalom, Ski Klub Ústí nad Orlicí,Zborovská 213, 562 06 Ústí nad Orlicí, tel.:0465/52 12 02 5. 2. 2000, Mezinárodnízávody v akrobatickém lyžování, Tělovýchovnájednota Bižuterie Jablonec nad Nisou,Pražská 20, 466 01 Jablonec nad Nisou, tel.:0428/214 67, e-mail: [email protected] 12. 2.–13. 2. 2000, 1000 lanových délek, 25.ročník veřejného lyžařského závodu, BoženyNěmcové 28, 789 01 Zábřeh, tel.: 0648/226 47,ing. Otakar Srovnal. 27. 2. 2000, Jesenickýlyžařský maraton, Březinova 9, 787 01 Šumperk,tel.: 0649/21 23 62, Hubert Uhlman 4. 3.-–5. 3. 2000, Mezinárodní lyžařské závody,Free-style, Akrobatický sjezd na boulích, SKI Klub Lokomotiva Olomouc, třída Jiřího z Poděbrad 5, 772 00 Olomouc, tel.: 685/22 00 16, Rostislav Kuneta

Zdroj: ČCCR

GO 2000 Brno 13.–16. 1. FITUR Madrid26.–30. 1. Holiday World Prague 10.–13. 2.

BIT Milano 23.–27. 2. ITB Berlin 11.–15.3. MITT Moscow 22.–25. 3. SMT Paris23.–26. 3. ATM Dubai 2.–5. 5. ITAHongkong 1.–3. 9. CIS Petersburg 4.–7.10. ITME Chicago 10.–12. 10. PHILO-XENIA Thessaloniki 2.–5. 11. WTMLondon 13.–16. 11.

Kolumbus_1_2000_rekonstrukce3

Documents