ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY ... · Web viewŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Soukromá základní škola Elementária, s.r.o., Plzeň,

ŠVP ZŠ Elementária,s.r.o.,Plzeň, Jesenická 11

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání

Soukromá základní škola Elementária, s.r.o.,

Plzeň, Jesenická 11

– 1 –


MOTTO ŠKOLY :

V pozitivní atmosféře tvůrčím způsobem rozšiřujeme znalosti a

dovednosti žáků a učíme je klíčovým kompetencím. Pěstujeme v žácích

pozitivní vztah ke škole, k učení a k celoživotnímu vzdělávání. Současně se

vzděláváním klademe důraz na mezilidské vztahy a životní hodnoty.

Poznámka

Pokud jsou v dokumentu používány pojmy žák, učitel aj., rozumí se tím pedagogická kategorie nebo

označení profesní skupiny, tj. žák i žákyně, učitel i učitelka atd.

– 2 –


OBSAH

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE..........................................................................................................7

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY..................................................................................................8

3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLE.................................................................................................8

3.1. Přehled oborů vzdělání.........................................................................................................................9

3.2. Velikost a úplnost školy........................................................................................................................9

3.3. Vybavení školy....................................................................................................................................10

3.4. Ročníkové a celoškolní projekty........................................................................................................11

3.5. Spolupráce s rodiči..............................................................................................................................11

3.6. Spolupráce s jinými subjekty.............................................................................................................12

3.7. Charakteristika pedagogického sboru .................................................................................12

4. CHARAKTERISTIKA ŠVP.....................................................................................................13

4.1. Cíle vzdělávání v evropské unii.........................................................................................................13

4.2. Cíle vzdělávání ve školském zákoně..................................................................................................14

4.3. Cíle základního vzdělávání v rvp zv..................................................................................................15

4.4. Výchovné vzdělávací strategie školy.................................................................................................17

4.5. Výchovné a vzdělávací strategie, kterými rozvíjíme klíčové kompetence.....................................19

4.5.1. Výchovné a vzdělávací strategie směřující ke kompetenci k učení ..............................................19

4.5.2. Výchovné a vzdělávací strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů..............................20

4.5.3. Výchovné a vzdělávací strategie směřující ke kompetencím v komunikaci..................................20

4.5.4. Výchovné a vzdělávací strategie směřující k sociálním a personálním kompetencím..................20

4.5.5. Výchovné a vzdělávací strategie směřující k občanským kompetencím .....................................21

4.5.6. Výchovné a vzdělávací strategie směřující k pracovním kompetencím........................................21

4.6. Vlastní cíle školy navozované a podporované švp...........................................................................21

– 3 –


4.7. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami..................................................22

4.8. ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT.......................................................................................24

4.8.1. Osobnostní a sociální výchova.......................................................................................................24

4.8.2. Výchova demokratického občana..................................................................................................29

4.8.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.......................................................33

4.8.4. Multikulturní výchova...................................................................................................................37

4.8.5. Environmentální výchova.............................................................................................................41

4.8.6. Mediální výchova...........................................................................................................................44

5. UČEBNÍ PLÁNY.....................................................................................................................49

5.1. Učební plán 1.stupně...........................................................................................................................49

5.2. Učební plán 2.stupně...........................................................................................................................49

6. UČEBNÍ OSNOVY..................................................................................................................53

6.1. První stupeň.........................................................................................................................................53

6.1.1. Vzdělávací oblast – Jazyk a jazyková komunikace........................................................................53

6.1.2. Vzdělávací oblast – Matematika a její aplikace.............................................................................75

6.1.3. Vzdělávací oblast – Člověk a jeho svět..........................................................................................88

6.1.4. Vzdělávací oblast – Umění a kultura...........................................................................................114

6.1.5. Vzdělávací oblast – Člověk a zdraví...........................................................................................132

6.1.6. Vzdělávací oblast – Člověk a Svět práce.....................................................................................145

6.2. Druhý stupeň.....................................................................................................................................156

6.2.3. Vzdělávací oblast – Jazyk a jazyková komunikace......................................................................156

6.2.4. Vzdělávací oblast – Matematika a její aplikace...........................................................................180

6.2.5. Vzdělávací oblast – Informační a komunikační technologie.......................................................201

6.2.6. Vzdělávací oblast – Člověk a společnost.....................................................................................207

6.2.7. Vzdělávací oblast – Člověk a příroda.........................................................................................232

6.2.8. Vzdělávací oblast – UMĚNÍ A kultura........................................................................................283

6.2.9. Vzdělávací oblast – Člověk a zdraví............................................................................................303

6.2.10. Vzdělávací oblast – člověk a svět práce.....................................................................................329

6.3. Volitelné předměty............................................................................................................................336

6.3.3. Druhý cizí jazyk ..........................................................................................................................336

– 4 –


7. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY.............................................................353

7.1. Hodnocení žáků.................................................................................................................................353

7.2. Autoevaluace školy............................................................................................................................370

8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VYSVĚTLENÍ...............................................373

– 5 –


ÚVOD

Školní vzdělávací program navazuje svým pojetím na RVP a musí být v souladu s RVP.

Jsou zde konkrétně definované cílové kompetence a očekávané výstupy, jsou to cíle, které

musí být plněny u všech žáků, a které jsou povinni plnit všichni vyučující.

ŠVP vymezuje vše, co je společné a nezbytné v povinném základním vzdělávání.

Specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci dosáhnout na konci školního

vzdělávání.

Vymezuje vzdělávací obsah - očekávané výstupy a učivo.

Zařazuje jako závaznou součást základního vzdělávání průřezová témata.

Podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho

vhodného propojování, umožňuje volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod a

forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků.

Sebehodnocení školy (autoevaluace) je nutnou a povinnou součástí vytvořeného školního

vzdělávacího programu.

ŠVP je otevřený dokument, který bude v určitých časových etapách inovován podle

měnících se potřeb společnosti, zkušenosti učitelů se ŠVP i podle měnících se potřeb a

zájmů žáků.

Školní vzdělávací program schválila pedagogická rada dne 27. 8. 2007.

– 6 –


1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

předkladatel: Soukromá základní škola Elementária, s.r.o, Jesenická 11, 323 00 Plzeň

Paed. Dr. Eva Růžičková, ředitelka školy, tel. 604 357 718, e- mail:

[email protected]

Vzdělávání by mělo dát žákům především to, co budou potřebovat ve svém životě. Dobré vzdělávání spočívá

na tvořivém a podněcujícím stylu práce školy. Učíme své žáky přemýšlet, znát a rozumět. Tvoříme školu,

kde žáky učení baví a která jim dává to, co potřebují do života.

Platnost tohoto dokumentu se stanovuje od 1.9.2007.

________________________________________

Podpis ředitelky

________________________________________

Razítko školy

– 7 –

mailto:[email protected]

2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ŠKOLENázev školy : Soukromá základní škola Elementária, s. r. o.

Sídlo : Jesenická 11, 323 23 Plzeň

Právní forma : Společnost s ručením omezeným

IČO : 25214047

Zřizovatel školy : Před. Dr. Eva Růžičková, Plaská 56, 323 00 Plzeň

Typ školy a její součásti : I. a II. stupeň školy, školní družina

Vzdělávací program : ŠVP

Celková kapacita školy : 140

Celková kapacita ŠD : 70

Ředitelka školy : Před Dr. Eva Růžičková, Plaská 56, 323 00 Plzeň

Školská rada : Zřízena dne 1. 1. 2006

Webová adresa školy : www.elementaria.cz

Email školy : info @elementaria.cz

Tel. č. na vedení školy : tel. 377532510, 604357718

Základní škola Elementária, s. r. o. je soukromou základní školou, která byla zařazena do sítě škol 1. 9.

1995 jako Nestátní základní škola Sulkov se sídlem Líně – Sulkov, okres Plzeň – sever. Zápisem do obchodního

rejstříku ze dne 17. 9. 1997 se škola stala společností s ručením omezeným s názvem Soukromá základní škola

Elementária, s. r. o. se sídlem Líně – Sulkov. Od 1. 9. 1998 sídlí škola v Plzni, Jesenická 11.

Škola má svá specifika, která zohledňují nadstandard školy v oblasti nízkého počtu žáků ve třídách a ve

výuce cizího jazyka vyučovaného od 1. třídy.

Vytváříme atmosféru vzájemného porozumění a spolupráce mezi žáky, mezi žáky a učiteli, mezi učiteli a mezi

učiteli a rodiči. Podněcujeme k aktivním činnostem žáky různých výkonnostních skupin volbou diferencovaných a

přiměřených nároků a úkolů a motivačně zaměřeným hodnocením. Podnětnou a tvořivou prací ve výuce vedeme

žáky k chuti poznávat, získávat informace a přemýšlet o nich, k odvaze řešit problémy. Motivujeme žáky u učení

jako logické součásti aktivního života. Vychováváme žáky k systematické a zodpovědné práci na úrovních

přiměřených jejich individuálnímu psychickému rozvoji. Vedeme žáky ke kultivovanému chování v lidské

komunitě a k přiměřenému sebevědomí a zodpovědnosti. Rodinné prostředí malé školy a nízký počet žáků ve třídě

umožňuje učitelům individuálně přistupovat k žákům i rodičům. Ve škole pracuje 14 pedagogických pracovníků,

z toho jedna vychovatelka ŠD. Všichni jsou absolventy Pedagogické fakulty a každoročně se většina

pedagogického sboru účastní odborných seminářů a přednášek pedagogického centra i jiných vzdělávacích

institucí, ředitelka studuje dvouleté Funkční studium ředitelů na PFUK Praha (školský management).

Naše škola je vedoucí školou při realizaci projektu Coménius - spolupráce škol v EU.

8

http://www.elementaria.cz/

3.1. PŘEHLED OBORŮ VZDĚLÁNÍPrávnická osoba: Soukromá základní škola Elementária, s.r.o.

Identifikátor právnické osoby: 600 001 318

Ředitelka je současně statutárním orgánem právnické osoby.

Právnická osoba vykonává činnost těchto škol a školských zařízení:

1. Základní škola : IZO: 110 034 015

2. Školní družina: IZO: 110 034 040

V rejstříku škol a školských zařízení je zařazena školní jídelna, která není v současné době v provozu. Součástí

školy je školní družina.

3.2. VELIKOST A ÚPLNOST ŠKOLY

Soukromá základní škola Elementária,s.r.o., Jesenická 11, Plzeň, je úplná škola s devíti postupnými

ročníky. Na prvním stupni je 5 ročníků a 5 tříd, na 2. stupni jsou 4 ročníky a čtyři třídy. Kapacita

školy byla od 1. 9. 2007 zvýšena na 140 žáků ( v roce 2006 kapacita 130 žáků).

Vybrané ukazatele

Školní rok Počet tříd Počet žákůPočet oddělení

školní družiny

Přepočtený počet

ped. pracovníků

2005/2006 9 124 1 12

2006/2007 9 127 2 13

2007/2008 9 130 2 14

Budova základní školy je situována v oblasti městské části Bolevec s dobrou dostupností městské

hromadné dopravy. Jedná se o komplex pavilónů budovy mateřské školy, kde v minulosti sídlilo i odloučené

pracoviště sousedící státní školy.

9

3.3. VYBAVENÍ ŠKOLY

Prostorové a materiální podmínky

Soukromá základní škola Elementária je úplnou školou s 1. - 9. ročníkem. Škola má 5 učeben na

1.stupni a 5 na druhém stupni. Základní škola má kapacitu 140, školní družina 70 žáků. K výuce slouží odborná

pracovna informatiky se 10 počítači, v osmi učebnách je instalována interaktivní tabule, ve třech učebnách je

k dispozici klavír. Většina tříd je vybavena novým školním nábytkem, všechny třídy jsou postupně dovybavovány.

Dvě šatny jsou uspořádány formou šatních bloků, kde má každý žák uzamykatelnou skřínku. Nově byl zřízen ve

škole školní rozhlas a tzv. automatický školník (hudebně ozvučené začátky a konce přestávek). . Od 1. 9. 2007

zřídila škola novou službu pro rodiče – elektronický docházkový systém (žák si otevírá školu pomocí

elektronického čipu a rodičům odchází automaticky SMS zprávy o příchodu a odchodu svého dítěte do školy a ze

školy, popř. zprávy o nedocházce).

Pedagogové mají společné kabinety, mají přístup k internetu, mohou používat tiskárnu i kopírku. Mají k dispozici

počítače v odborné učebně a notebook, mají své přístupové heslo do své e-mailové schránky, svoji adresu na

doméně elementárka.cz a svůj prostor na serveru pro ukládání dat

Školní družina se dvěmi odděleními sídlí v učebnách 1. st. a pracuje podle svého ŠVP. Školní družina poskytuje

potřebné pomůcky pro relaxaci dětí. Pro svoji práci využívá i školní zahradu a učebnu výpočetní techniky včetně

internetu. Nově rekonstruované WC a umývárny splňují jak estetické, tak hygienické požadavky. Materiální

vybavení školy je na velmi dobré úrovni a dle možností a finančních možností zřizovatele se stále vylepšuje. Do

budoucna by bylo zapotřebí provést zateplení celé školy, novou fasádu a zbývající učebny doplnit interaktivní

tabulí. Škola využívá tělocvičnu a jídelnu přilehlé státní školy (na základě smluvního vztahu).

Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání

Rozvrh hodin odpovídá pracovnímu a odpočinkovému režimu žáků i učitelů. Ve škole je zajištěn pitný – na

1. st. formou nápojového automatu, na 2. st. si žáci nosí nápoje vlastní. Zdravé prostředí učeben i ostatních prostorů

školy odpovídá hygienickým normám. Vnitřní školní řád zpracovává pravidla ochrany žáků před úrazy, žáci jsou

pravidelně poučováni o bezpečnosti. Současně je zabezpečena dostupnost první pomoci, zdravotník školy i ostatní

pracovníci školy jsou schopni poskytnout první pomoc. Prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů - WC a

umývárny jsou vybavené dostatečným počtem hygienických zařízení.

Organizační podmínky

Škola vypracovává vnitřní směrnice, které stanovují pravidla chování a jsou v souladu s právními předpisy (např. Úmluva o právech dítěte). Vrcholným orgánem školy je pedagogická rada.

1

3.4. ROČNÍKOVÉ A CELOŠKOLNÍ PROJEKTYProjekty dotvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Zařazované formy projektů jsou:

ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní (krátkodobé i celoroční). Příprava, realizace, výstupy a evaluace

projektů zvyšují efektivitu vyučovacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci všech pedagogů a žáků.

Mezinárodní projekty podporují spolupráci žáků a pedagogů v rámců škol EU (mezinárodní návštěvy, výměna

zkušeností).

3.5. SPOLUPRÁCE S RODIČIInformovanost rodičů o plánování, průběhu a výsledcích vzdělávání žáků

Rodiče jsou o průběhu vzdělávání žáků informováni průběžně mimo jiné na třídních schůzkách nebo konzultacích

s jednotlivými vyučujícími. Mají možnost komunikovat s vyučujícími prostřednictvím elektronické pošty a

mobilních telefonů. Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy a má na naší škole dlouholetou

tradici. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu

vzdělávání svých dětí, toho není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout. Pro lepší komunikaci slouží

také internetová žákovská knížka (E-žákovská), zavedená od šk. roku 2007/08 a automatický školní docházkový

systém, který umožňuje přesnou kontrolu rodičů o příchodu a odchodu dítěte ze školy (vstup do školy na čipy,

automatické odesílání informací o příchodu a odchodu žáka do školy prostřednictvím SMS zpráv rodičům)

Školská rada

Spolupracuje na koncepčním záměru rozvoje školy i ŠVP, je tvořena z jedné třetiny volenými zástupci rodičů,

učitelů a zřizovatele školy (§ 168 školského zákona).

a) vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému

uskutečňování

b) schvaluje výroční zprávu o činnosti školy

c) schvaluje školní řád

d) schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

e) podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy

f) projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok, vyjadřuje se k rozboru hospodaření a navrhuje opatření

ke zlepšení hospodaření

g) projednává inspekční zprávy České školní inspekce

h) podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní

správu ve školství a dalším orgánům státní správy

Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy.

Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek

stanovených těmito zvláštními předpisy. Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím

tím není dotčeno. Zájmem školy je, aby školská rada napomáhala ke zkvalitnění chodu školy.

1

3.6. SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTYJsme školou úzce spolupracující s Pedagogicko – psychologickou poradnou a Krajským centrem

pedagogického vzdělávání v Plzni. Spolupracujeme také s Magistrátem města Plzně – školským odborem,

Krajským úřadem Plzeňského kraje a obvodním úřadem ÚMO 1. Dále s několika institucemi a osobnostmi, které

odborně podporují rozvoj školy, vzdělávací program a jeho evaluaci.

Internationaly school art gallery – walking trought the forest – spolupráce v oblasti rozvoje vědomostí,

zkušeností a komunikace žáků 1. stupně základní školy. Naše škola koordinuje v ČR přípravu mezinárodního

projektu Sokrates/Comenius 1.

Spolupráce v oblasti dalšího vzdělávání učitelů - účast na seminářích, vzájemné návštěvy škol a výměna zkušeností, předávání informací, odborných materiálů a podpora vztahů mezi učiteli a školami ve Finsku, Polsku a Estonsku.

Spolupráce s mezinárodní školou v Praze, studijní návštěvy ředitelky školy v mezinárodní škole a ve Francouzském lyceu v Praze, výměnné pobyty žáků, učitelů a ředitelky v zahraničí (USA, Estonsko, Finsko).

Partnerské instituce:

˃ Krajský úřad Plzeňského kraje – Odbor školství, mládeže a tělovýchovy

˃ Magistrát města Plzně

˃ Obvodní úřad pro Plzeň 1

˃ Pedagogicko psychologická poradna Plzeň – město

˃ UK Praha, Pedagogická fakulta, Centrum školského managementu

˃ Výzkumný ústav pedagogický v Praze

˃ Pedagogicko psychologická poradna Plzeň – město

3.7. CHARAKTERISTIKA PEDAGOGICKÉHO SBORU

Pedagogický sbor má potřebný počet učitelů i vychovatelek školní družiny. Vedení školy se skládá

z ředitelky a jedné zástupkyně ředitelky školy. Ve škole zastává jeden vyučující funkci metodika prevence sociálně

patologických jevů a jedna vyučující funkci výchovné poradkyně . Při výuce žáka se speciálními vzdělávací

potřebami v 1. a 3. třídě pomáhají 2 asistenti pedagoga. Všichni vyučující splňují kvalifikační podmínky.

Pedagogové jsou schopni týmové práce. Pedagogičtí pracovníci mají potřebné profesní dovednosti a další jsou

rozvíjeny formou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, ředitelka školy studuje školský management na

PF UK Praha. Mimo vyučování se pedagogové věnují zájmové činnosti žáků, vedou kroužky, organizují třídní

výlety, školy v přírodě, ozdravné pobyty na horách a u moře a připravují veřejná vystoupení žáků. Škola umožňuje

pedagogickou praxi studentům pedagogické fakulty. Jedna učitelka působí jako lektorka etické výchovy, dva

učitelé působí současně jako pedagogové na PF ZPČU. Kromě pedagogických pracovníků na škole pracuje

asistentka ředitelky, školník a 2 uklízečky.

1

4. CHARAKTERISTIKA ŠVPPři tvorbě ŠVP jsme vycházeli z cílů vzdělávání stanovených organizací UNESCO, z cílů vzdělávání ve

Školském zákoně, z cílů základního vzdělávání uvedených v RVP ZV a z vlastních cílů školy. Program je založený

na nízkém počtu žáků ve třídách a na individuálním přístupu k žákům.

4.1. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPSKÉ UNIIČtyři pilíře vzdělávání Mezinárodní komise UNESCO

Všechny státy Evropské unie si vzaly za své čtyři pilíře vzdělávání, které obsahuje zpráva Mezinárodní komise

UNESCO Vzdělávání pro 21. století z roku 1996, která vyšla pod názvem Učení je skryté bohatství.

Vzdělávání v celém průběhu života je založeno na čtyřech pilířích:

1. Učit se poznávat

Učit se poznávat spojováním dostatečně širokých obecných znalostí s příležitostí pracovat v malém počtu předmětů

do hloubky. Zároveň to znamená učit se učit, a to tak, aby bylo možno těžit ze vzdělávacích příležitostí v průběhu

celého života.

2. učit se jednat

Učit se jednat, aby bylo možné si osvojit nejen profesní dovednosti, ale rovněž v širším smyslu kompetenci

vyrovnávat se s různými situacemi a pracovat v týmech. Zároveň to znamená učit se jednat v podmínkách různých

sociálních a pracovních činností, které mladí lidé vykonávají. Zkušenost z nich lze získat neformálním způsobem

při účasti na životě obce či státu, ale i formální cestou, včetně účasti na výuce, při střídání studia a práce.

3. učit se žít společně

Učit se žít společně rozvíjením pochopení pro ostatní lidi a přijetím myšlenky vzájemné závislosti, účastí na

společných projektech a učením se zvládat konflikty - v duchu úcty k hodnotám pluralismu a vzájemného

porozumění a míru.

4. učit se být

Učit se být, a to tak, aby se úspěšně rozvíjela samotná osobnost člověka, který by byl schopen jednat s větší

autonomií, samostatným úsudkem a osobní odpovědností. Vzdělávání nesmí v této souvislosti zanedbat žádný z

aspektů osobnostního potenciálu: paměť, myšlení, estetický smysl, fyzické vlastnosti a komunikační dovednosti.

(Citováno podle knihy České vzdělání a Evropa, Strategie rozvoje lidských zdrojů v České republice při vstupu do

Evropské unie, Tauris, Praha 1999 (Zelená kniha), str. 50)

1

4.2. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLSKÉM ZÁKONĚŠkolský zákon se věnuje v § 2 obecným zásadám a cílům vzdělávání, které musí respektovat všechny stupně škol.

Z hlediska základního vzdělávání je kladen důraz na cíle obsažené v § 44. Ke splnění uvedených cílů vzdělávání se

vztahuje výstupní hodnocení (§ 51). Naplňování cílů vzdělávání a dodržování zásad vzdělávání z § 2 a § 44 školou

je hodnoceno Českou školní inspekcí.

Školský zákon § 2

Zásady a cíle vzdělávání

(1) Vzdělávání je založeno na zásadách

a) rovného přístupu každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke

vzdělávání bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti,

etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana,

b) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce,

c) vzájemné úcty, respektu, názorové snášenlivosti, solidarity a důstojnosti všech účastníků

vzdělávání,

d) bezplatného základního a středního vzdělávání státních občanů České republiky nebo

jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek

obcí,

e) svobodného šíření poznatků, které vyplývají z výsledků soudobého stavu poznání světa a

jsou v souladu s obecnými cíli vzdělávání,

f) zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a

vývoji a co nejširšího uplatňování účinných moderních pedagogických přístupů a metod,

g) hodnocení výsledků vzdělávání vzhledem k dosahování cílů vzdělávání stanovených tímto

zákonem a vzdělávacími programy,

h) možnosti každého vzdělávat se po dobu celého života při vědomí spoluodpovědnosti za své

vzdělávání.

(2) Obecnými cíli vzdělávání jsou zejména

a) rozvoj osobnosti člověka, který bude vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi,

mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, výkon povolání nebo

pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,

b) získání všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,

c) pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a

svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,

d) pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti,

e) utváření vědomí národní a státní příslušnosti a respektu k etnické, národnostní, kulturní,

1

jazykové a náboženské identitě každého,

f) poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení a osvojení zásad a

pravidel vycházejících z evropské integrace jako základu pro soužití v národním a

mezinárodním měřítku,

g) získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad

trvale udržitelného rozvoje a o bezpečnosti a ochraně zdraví.

§ 44

Cíle základního vzdělávání

Základní vzdělávání vede k tomu, aby si žáci osvojili potřebné strategie učení a na jejich základě byli motivováni k

celoživotnímu učení, aby se učili tvořivě myslet a řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat,

chránit své fyzické i duševní zdraví, vytvořené hodnoty a životní prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným

lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je

spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním

uplatnění.

§ 51

Hodnocení výsledků vzdělávání žáků

(5) V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl

cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní

hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

Česká školní inspekce

§ 174

(6) Při hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb vychází Česká školní inspekce ze

zásad a cílů vzdělávání stanovených tímto zákonem, přičemž základním kritériem hodnocení je zejména účinnost

podpory rozvoje osobnosti dítěte, žáka a studenta a dosahování cílů vzdělávání ze strany škol a školských zařízení.

Kritéria hodnocení předkládá ministerstvu ke schválení. Schválená kritéria hodnocení ministerstvo zveřejňuje.

4.3. CÍLE ZÁKLADNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V RVP ZVMotivovat děti pro jejich celoživotní učení.

Podpora dětí k učení se:

˃ vybírat si a využívat vhodné způsoby, metody a strategie pro aktivní a efektivní učení,

˃ vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívat

v procesu učení a v praktickém životě

˃ využívat informační a komunikační prostředky a technologie

1

Podněcovat k tvořivému myšlení, logickému uvažování a ke schopnosti řešit problémy.


˃ samostatně pozorovat a experimentovat, získané výsledky porovnávat, kriticky posuzovat a vyvozovat z

nich závěry pro využití v budoucnosti,

˃ uvádět věci a znalosti do souvislostí a na základě toho si vytvářet komplexnější pohled na přírodní a

společenské jevy

˃ volit vhodné způsoby řešení úkolů, sledovat vlastní pokrok při zdolávání problémů,

˃ aplikovat osvědčené postupy při řešení obdobných nebo nových úkolů a situací

Vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci.


˃ formulovat a vyjadřovat své myšlenky a názory v logickém sledu, výstižně, souvisle a kultivovaně v

písemném i ústním projevu

˃ naslouchat jiným a porozumět jim

˃ obhajovat vlastní názor vhodnou a kultivovanou argumentací

Rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých


˃ spolupracovat ve skupině při řešení daného úkolu, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu a na

utváření příjemné atmosféry v týmu,

˃ aktivně přispívat k diskusi, umět v diskusi obhajovat vlastní názor, ale i respektovat zkušenosti a názory

jiných

Připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá

práva a plnili své povinnosti.


˃ mít sebevědomé vystupování, pozitivní představu o sobě samém, ale současně schopnost vcítit se do situací

ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo názory,

˃ řešit praktické problémy a životní situace na základě pochopení principů, jimiž se společnost řídí, znát svá

práva i povinnosti,

˃ schopnosti hodnotit výsledky vlastní činnosti i činnosti jiných

Vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet

vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě.


˃ schopnosti ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot,

˃ vcítit se do situací ostatních a respektovat jejich přesvědčení nebo názory.

1

Učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní i sociální zdraví a být za ně odpovědný.


˃ schopnosti ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních,

˃ používat bezpečně materiály, nástroje a vybavení, dodržovat dohodnutá pravidla, povinnosti a závazky,

rozhodovat se správně, zodpovědně a s ohledem na své zdraví i zdraví jiných

˃ dle svých možností poskytnout účinnou pomoc v situacích ohrožujících život a zdraví

Vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně

s ostatními lidmi.


˃ vnímat kulturní i historické dědictví jako významný fenomén

˃ být vnímavý k tradicím a kulturním hodnotám jiných

Pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopností v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s

osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci.


˃ využívat znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu

˃ vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost,

˃ rozvíjet své podnikatelské myšlení, orientovat se v základních aktivitách potřebných k

˃ uskutečnění podnikatelského záměru, chápat podstatu, cíl a riziko podnikání

4.4. VÝCHOVNÉ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE ŠKOLYStrategie školy vychází z devíti cílů základního vzdělávání. Těmito strategiemi škola rozvíjí cíleně klíčové

kompetence žáků. Jednotlivé kompetence jsou velmi podrobně rozpracovány a zpětně ovlivňují strategie školy.

Rozvíjením klíčových kompetencí žáků škola dojde prostřednictvím zvolených strategií k dosažení cílů svého ŠVP,

které jsou v souladu s cíli základního vzdělávání uvedenými v RVP ZV.

1

Cíle základního

vzděláváníCíle ŠVP

STRATEGIE

Umožnit žákům

osvojit si strategie

učení a motivovat je

k celoživotnímu

učení

učit žáka vyhledávat

potřebné informace, a to

různými způsoby

seznamujeme žáky se způsobem získávání informací z

různých pramenů (encyklopedie, slovníky, jízdní řády,

internet apod.), umožňujeme pracovat s odbornou,

populárně naučnou i uměleckou literaturou

učit žáka informace a

poznatky zaznamenávat i

prezentovat, a to vhodnou

formou

připravujeme žáky na zvládnutí formy poznámek a

výpisků, podle kterých jsou pak schopni srozumitelně

mluvit, zařazujeme prezentaci referátů

vést žáka k potřebě

provádět své sebehodnocení

vyzýváme žáky k navrhování dalších postupů a

konkrétních činností, které povedou k jejich posunu

umožňujeme žákům vedení vlastních osobních portfolií,

třídění svých prací, obhajobu vybraných materiálů apod.

předkládáme žákům srovnávací testy

učit žáka plánovat své učení

- denní plány, týdenní

plány, dlouhodobé úkoly

zadáváme krátkodobé i dlouhodobé termínované domácí

úkoly

při dlouhodobě zadávaných úkolech vyzýváme žáky k

tomu, aby je vypracovávali a plnili v termínu (k

dovednosti rozdělit si práci na úseky, ke schopnosti

odhadnout, kolik času jim práce zabere)

směřovat žáka k objevování

vnitřní motivace ke svému

učení a jednání

oceňujeme a využíváme snahu, aktivitu a zájem žáka,

jeho dovednosti, které získává i mimo výuku

směřovat žáka k potřebě se

neustále vzdělávat

oceňujeme zájem a touhu po poznání, směřujeme žáky k

potřebě klást si otázky a hledat odpovědi, podporujeme

rozvoj zvídavosti a fantazie, zájem o čtenářství

využíváme výukové programy, popř.hry

seznamovat a učit žáka

používat různé výukové

strategie a metody - učitel

je garantem metod

zařazujeme metody aktivního učení, metody

projektového, kooperativního, globálního vyučování,

metody RWCT a metody Tvořivé školy

vést žáka k práci s chybouvyžadujeme od žáků identifikaci chyb, jejich

pojmenování, případně návrh na zlepšení

1

4.5. VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE, KTERÝMI ROZVÍJÍME

KLÍČOVÉ KOMPETENCEZákladní vzdělávání má žákům pomoci získávat a postupně zdokonalovat klíčové kompetence a poskytnout

spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání.

Strategie jsou výchovné a vzdělávací postupy, které se snaží dodržovat všichni učitelé školy a jejich smyslem je

naplňování a rozvíjení klíčových kompetencí.

Klíčové kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní

rozvoj a uplatnění každého člena společnosti.

Klíčové kompetence mají žákům pomáhat při získávání základu všeobecného vzdělávání. Úroveň

klíčových kompetencí získaných na základní škole není konečná, ale tvoří základ pro další celoživotní učení a

orientaci v každodenním praktickém životě. Klíčové kompetence nestojí vedle sebe izolovaně, různými způsoby se

prolínají, jsou multifunkční, mají nadpředmětovou podobu a lze je získat vždy jen jako výsledek celkového procesu

vzdělávání. Proto k jejich utváření a rozvíjení musí směřovat a přispívat veškerý vzdělávací obsah, aktivity a

činnosti, které ve škole probíhají. V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence

k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální,

kompetence občanské a kompetence pracovní.

4.5.1. Výchovné a vzdělávací strategie směřující ke kompetenci k učení = umožnit žákům osvojit si strategii učení se a vypěstovat v nich pozitivní vztah celoživotnímu učení se

Vedeme žáky k:

˃ sebehodnocení

˃ práci s různými zdroji informací (tištěné, elektronické, …)

˃ využívání dostupných informačních technologií

˃ čtení s porozuměním a práci s textem

˃ práci s informací, která je vždy spojena s rozlišováním podstatného od nepodstatného, s využitím pro danou

potřebu a záměr a dáváním věcí do souvislostí

˃ smysluplné používání slovníků, encyklopedií, atlasů a veškeré další odborné literatury

˃ samostatnosti v učení ( zadávání samostatných i skupinových prací)

Individuálním přístupem k žákům maximalizujeme jejich šanci prožít úspěch.

Žákům umožňujeme ve vhodných případech realizovat vlastní nápady, je podněcována jejich tvořivost. Učíme se

vytvářet takové situace, v nichž má žák radost z učení pro samotné učení a pro jeho další přínos. Zadáváme dětem

zajímavé domácí úkoly a pozitivně je motivujeme.

1

4.5.2. Výchovné a vzdělávací strategie směřující ke kompetenci k řešení problémů = podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů

Vedeme žáky k:

˃ samostatnému vyhledávání informací

˃ hledání různých řešení problémů a k obhajobě svého řešení

˃ k řešení problémových úloh z praktického života

˃ práci s informacemi ze všech možných zdrojů (aby je uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem

využívat)

˃ spolupodílení se na pořádání školních akcí, soutěží, monoprojektů (na škole v přírodě a projektových

dnech)

˃ spolupráci při tvorbě laboratorních prací

˃ nabízíme žákům možnost podílet se na tvorbě školního časopisu

˃ pořádání akcí pro své spolužáky (Dětský den, Pohádkový les, Sportovní den apod.) a

˃ podílení se na přípravě vystoupení pro veřejnost ( školní besídky)

˃ spolupodílení se na řešení problémů a napomáhání při realizaci nových nápadů (Žákovský

˃ parlament)

˃ aktivnímu podílu na všech fázích činností, na plánování, přípravě, realizaci i hodnocení

4.5.3. Výchovné a vzdělávací strategie směřující ke kompetencím v komunikaci = vést žáky k všestranné a účinné komunikaci

Vedeme žáky ke:

˃ komunikaci se spolužáky, vyučujícími a ostatními dospělými ve škole i mimo školu (společné projekty,

akce, využití informačních a komunikačních technologií, skupinové práce atd. )

˃ přípravě vlastního vystoupení (před spolužáky, rodiči, na veřejnosti)

˃ obhajobě a správné argumentaci

˃ vyjádření vlastního názoru a zároveň poslouchání názoru jiných

Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci při vyučování. Podporujeme komunikaci s jinými školami.

4.5.4. Výchovné a vzdělávací strategie směřující k sociálním a personálním

kompetencím= rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých

Vedeme žáky k:

2

˃ skupinové práci (žáci spolupracují, dodržují daná pravidla, podílí se na vytváření pravidel práce v týmu, pomáhají druhým, využívají vlastních zkušeností i zkušeností ostatních, ocení a zhodnotí práci)

˃ práci na praktických úkolech a cvičeních (exkurze, projekty, besedy, přednášky, naučné vycházky, výlety, školy v přírodě)

˃ aktivní účasti na školních činnostech (akce pro spolužáky i veřejnost)

Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel chování, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.

4.5.5. Výchovné a vzdělávací strategie směřující k občanským kompetencím = připravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňující svá práva a plnící své povinnosti

Nabízíme žákům spolupráci

˃ při tvorbě Školního řádu a pravidel chování ve třídě

˃ třídění odpadu

˃ s Úřadem městského obvodu ÚMO 1 (prohlídka budovy a beseda se zastupitelem města), Policií ČR (přednášky, ukázky akcí), Záchranným hasičským sborem a Záchrannou zdravotnickou službou (přednášky a seznámení se s předlékařskou první pomocí)

˃ při akcích, exkurzích a projektech, kde si žáci ověřují využitelnost svých poznatků, chrání a oceňují naši i odlišnou kulturu, projevují kladný vztah k přírodnímu bohatství a pozitivní postoj ke kulturnímu bohatství (škola v přírodě, ozdravné pobyty, sportovní pobyty na horách, výlety)

Je kladen důraz na environmentální výchovu a ekologicky myslícího jedince. Při ozdravných pobytech v přírodě se žáci chovají jako zodpovědné osoby. Žáky zapojujeme do evropských projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů (projekt Comenius, apod.).

4.5.6. Výchovné a vzdělávací strategie směřující k pracovním kompetencím = pomáhat žákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné možnosti a uplatňovat získané vědomosti při profesní orientaci

Vedeme žáky k:

˃ bezpečnému používání veškerého vybavení, které je ve škole k dispozici˃ dobré orientaci v nabídce dalšího vzdělávání (návštěvy Úřadu práce, dnů otevřených dveří SOU apod.)˃ prezentaci výsledků své práce nejen v rámci třídního kolektivu, ale i v rámci celé školy (výzdoba budovy

školy, tématické nástěnky, projekty atd.) a veřejnosti (vánoční výstava, školní besídka atd.)

Žáky motivujeme k aktivnímu zapojení do oblasti Svět práce. Vedeme je k objektivnímu sebehodnocení a

posouzení s reálnými možnostmi při profesní orientaci. Ve škole je výchova k volbě povolání zařazena do

pracovních činností 8.a 9.ročníku. Výuku doplňujeme o praktické exkurze a pravidelné návštěvy a besedy na Úřadu

práce.

4.6. VLASTNÍ CÍLE ŠKOLY NAVOZOVANÉ A PODPOROVANÉ ŠVP

˃ snažit se, aby vyučování v naší škole bylo co možná nejefektnější

2

˃ budovat ve škole vztahy na demokratických principech, učit žáky spolupráci˃ zohledňovat při dosahování cílů základního vzdělávání potřeby a možnosti žáků˃ uplatňovat variabilnější organizaci a individualizaci výuky podle potřeb a možností žáků˃ snažit se vybavit kompetencemi všechny žáky na potřebné úrovni v návaznosti na jejich dispozice

(kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální, občanské, pracovní)˃ dávat žákům poznání, že poznatky z jednotlivých předmětů se neobjevují ve světě kolem nás odděleně,

ale ve vzájemné provázanosti a souvislostech˃ vytvářet příznivé sociální, emocionální i pracovní klima založené na účinné motivaci, spolupráci a

aktivizujících metodách výuky˃ prosadit změny v hodnocení žáků směrem k průběžné diagnostice, individuálnímu hodnocení jejich

výkonů a širšímu využívání slovního hodnocení tak, aby hodnocení žáků mělo individuální a diferencovaný ráz a přihlíželi jsme při něm k individuálním možnostem žáků, aby působilo motivačně na žáky rozdílné výkonnosti

˃ budeme se snažit měnit atmosféru ve třídách, aby nepřevažovalo vzájemné porovnávání výkonů žáků a zadávání úkolů jednotné náročnosti bez ohledu na schopnosti a možnosti jednotlivých žáků

˃ nebudeme považovat faktické učivo jako hlavní cíl ve vzdělávání, ale jeho prostřednictvím budeme učit žáky stanoveným kompetencím (učivo je vyjmenováno v RVP a v ŠVP je rozloženo do ročníků)

˃ budeme zvýrazňovat účinnou spolupráci s rodiči žáků

4.7. ZABEZPEČENÍ VÝUKY ŽÁKŮ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI

POTŘEBAMI

Pro potřeby našeho ŠVP jsme rozdělili žáky se speciálními vzdělávacími potřebami do dvou skupin:

1. žáci se specifickými vývojovými poruchami nebo se sociálním znevýhodněním2. žáci mimořádně nadaní

Z důvodů zdravotního postižení nebo zdravotního a sociálního znevýhodnění uplatňujeme při vzdělávání těchto žáků kombinaci speciálně pedagogických postupů a alternativních metod vzdělávání běžné populace. Tyto metody nacházejí uplatnění zejména při rozvíjení rozumových schopností, orientačních dovedností, zlepšování sociální komunikace a dalších specifických dovedností žáků. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zařazeni do běžných tříd. V případě doporučení PPP je vypracován individuální vzdělávací plán, podle kterého se bude pracovat a který obsahuje závěry a doporučení z vyšetření PPP. Individuální plán je průběžně upravován a doplňován podle potřeb dítěte. Je zpracován podle učebního plánu běžných tříd a vychází ze ŠVP. Při práci se žáky se speciálními vzdělávacími potřebami je nutná odborná připravenost pedagogických pracovníků, podnětné a vstřícné školní prostředí, spolupráce školy, žáka, jeho rodičů a odborného pracoviště. V rámci školy jde pak především o spolupráci vyučujících žáka, třídního učitele, výchovného poradce a vedení školy.

Pro úspěšné vzdělávání těchto žáků je škola schopna zabezpečit tyto podmínky:

uplatňovat zdravotní hlediska a respektovat individualitu žáka zohlednit druh, stupeň a míru postižení nebo znevýhodnění při hodnocení výsledků vzdělávání zajistit individuální nebo skupinovou péči uplatňovat odpovídající metody a formy práce zabezpečit odpovídající učební materiály pravidelně komunikovat s rodiči a odbornými pracovníky

2

Při diagnostikování speciálně vzdělávacích potřeb a posuzování možností žáků při jejich vzdělávání vychází škola z doporučení PPP.

V hodnocení těchto žáků je možné přistoupit na žádost rodičů ke slovnímu hodnocení. Na základě doporučení odborného pracoviště a se souhlasem Krajského úřadu Plzeňského kraje zřizuje škola místo asistenta pedagoga.

Vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním:

Do této skupiny patří žáci, kteří pocházejí z prostředí sociálně, kulturně a jazykově odlišného. Největší pozornost je třeba věnovat osvojení českého jazyka a seznámení s českým prostředím, kulturou a tradicemi. Současně však je nutné umožnit těmto dětem budování jejich vlastní identity, která bude vycházet z jejich původního prostředí. Naším cílem je vytvořit pro tyto žáky příznivé školní klima, nabídnout jim veškerou možnou pomoc a přistupovat k nim s ohledem na jejich zvláštnosti.

Vzdělávání mimořádně nadaných žáků:

Pomoc při identifikaci a následné péči poskytují psychologové v síti PPP.

Specifika mimořádně nadaných žáků:

žák svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky tendence k vytváření vlastních pravidel způsob komunikace s učiteli může být až kontroverzní vlastní pracovní tempo vytváření vlastních postupů při řešení úkolů malá ochota ke spolupráci v kolektivu rychlá orientace v učebních postupech záliba v řešení problémových úloh zvláště ve spojitosti s vysokými schopnostmi oboru přeceňování svých schopností u žáků s pohybovým nadáním kvalitní koncentrace, dobrá paměť, hledání a nacházení kreativních postupů vhled do vlastního učení zvýšená motivace k rozšíření základního učiva do hloubky, především v předmětech, kde žák projevuje

nadání potřeba projevit a uplatnit znalosti a dovednosti ve školním prostředí

Pokyny pro práci s nadanými žáky:

reagovat na žáky s mimořádným nadáním poskytovat žákům dostatečné množství podnětů, zadávat náročnější samostatné úkoly respektovat individuální učební tempo, umožnit rychlejší postup v učení, nenutit je opakovat základní

učivo pověřovat žáky vedením a řízením skupin umožnit jim individuálně pracovat s naučnou literaturou, popř. s PC více je zapojovat do činnosti v hodině zapojovat je do soutěží dát jim možnost prezentovat školu dosažené úspěchy zveřejňovat prostřednictvím školní nástěnky, webových stránek, popř. regionálního tisku vypracovat individuální plán, možnost účastnit se výuky některého předmětu ve vyšším ročníku

2

4.8. ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT

Průřezová témata daná RVP ZV jsou realizována zejména integrací do vzdělávacího obsahu jednotlivých

vyučovacích předmětů a také do projektů na 1. i 2. stupni. Odkazy na realizaci průřezových témat jsou uvedeny

v následujících tabulkách a v osnovách jednotlivých vyučovacích předmětů ve sloupci vazby a přesahy. Průřezová

jsou zde označena zkratkami.

˃ Osobnostní a sociální výchova OSV

˃ Výchova demokratického občana VDO

˃ Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech VMEGS

˃ Multikulturní výchova MUV

˃ Environmentální výchova ENV

˃ Mediální výchova MEV

Průřezová témata reprezentují ve školním vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů

současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávaní.

Formy realizace průřezových témat : - projektový den, projekt, beseda, tematická hodina, integrace do vyučovací hodiny, exkurze, vycházka apod.

4.8.1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA

4.8.1.1. Charakteristika průřezového tématu OSV

Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky,

orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. Reflektuje osobnost žáka,

jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní

dovednosti.

Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská

skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému

žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a

světu.

Vztah osobnostní a sociální výchovy ke vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace je založen na

samotném faktu komunikační podstaty jazyka s tím, že se zaměřuje na každodenní verbální komunikaci jako

klíčový nástroj jednání v různých životních situacích. Prohlubuje vztah mezi verbální a neverbální složkou

komunikace a rozšiřuje specifické aplikace jazyka o sociální dovednosti. Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět lze

naplňovat prostřednictvím témat směřujících k sebepoznání, zdravému sebepojetí, seberegulaci a k udržení

psychického zdraví – psychohygieně, komunikaci, mezilidským vztahům. Úzká je vazba ke vzdělávací oblasti

Člověk a společnost, a to k Výchově k občanství a k jejím částem "Člověk ve společnosti", "Člověk jako jedinec".

2

Konkrétně k tématům "lidská setkání, vztahy mezi lidmi, zásady lidského soužití" (Člověk ve společnosti) a

"podobnost a odlišnost lidí, vnitřní svět člověka, osobní rozvoj" (Člověk jako jedinec). Všechna tato témata jsou

v Osobnostní a sociální výchově vnímána jako samostatná. Osobnostní a sociální výchova klade důraz na získávání

praktickým dovedností spjatých s uvedenými tématy. Vazba ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda se týká

evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace a seberegulujícího jednání jako základního ekologického

principu. Nabízí též možnosti rozvoje emocionálních vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu

k přírodnímu prostředí. Vazba na vzdělávací oblast Umění a kultura se týká především společného zaměření na

rozvoj smyslového vnímání, kreativity, vnímání a utváření mimouměleckého estetična – jako např. estetiky

chování a mezilidských vztahů a chápání umění jako prostředku komunikace a osvojování si světa. V osobnostní a

sociální výchově lze účinně využít různých postupů dramatické výchovy. Doplňující vzdělávací obor Dramatická

výchova užívá jako základní metody nástroje dramatické a inscenační tvorby, osobnostní a sociální výchova vedle

toho užívá i tréninkové postupy sociálně psychologické povahy, které nemají divadelní podstatu. Propojení se

vzdělávací oblastí Člověk a zdraví je vhodné v tématech reflektujících fyzickou stránku člověka, sociální vztahy,

komunikaci a rozhodování v běžných i vypjatých situacích. Osobnostní a sociální výchova tak může napomoci k

získání dovedností vztahujících se k zdravému duševnímu a sociálnímu životu. Rovněž přispívá k realizaci

vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, zejména zdokonalováním dovedností týkajících se spolupráce

a komunikace v týmu a v různých pracovních situacích.

Na naší škole je průřezové téma Osobnostní a sociální výchova realizován předmětem Etická výchova.

4.8.1.2. Přínos průřezového tématu OSV k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

˃ vede k porozumění sobě samému a druhým

˃ napomáhá k zvládání vlastního chování

˃ přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni

˃ rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti

˃ utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci

˃ umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů)

˃ formuje studijní dovednosti

˃ podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma:

˃ pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým

˃ vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci

˃ vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů

2

˃ přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování

˃ napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování

4.8.1.3. Tematické okruhy průřezového tématu OSV

Tematické okruhy osobnostní a sociální výchovy jsou členěny do tří částí, které jsou zaměřeny na

osobnostní, sociální a mravní rozvoj. Pro jejich realizaci je užitečné zařazovat do výuky ta témata, která reflektují

aktuální potřeby žáků, popřípadě vycházejí ze vzájemné domluvy s nimi. Všechna uvedená témata se uskutečňují

prakticky, prostřednictvím vhodných her, cvičení, modelových situací a příslušných diskusí.

Vzhledem k tomu, že se jedná o živá setkání dotýkající se osobní existence, je třeba počítat s tím, že na různé

věci budou mít žáci různé názory, že se může objevit odmítání témat či technik, ostych, případně, že některé hry

tzv. "nevyjdou". Právě tyto okamžiky však bývají v Osobnostní a sociální výchově velmi užitečné, neboť nabízejí

příležitost k přemýšlení o tom, co se děje.

Osobnostní rozvoj

Rozvoj schopností poznávání – cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností

zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium

Sebepoznání a sebepojetí – já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje

psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj

vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí

Seberegulace a sebeorganizace – cvičení sebekontroly, sebeovládání – regulace vlastního jednání i prožívání,

vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich

dosažení

Psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro

předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací

(rozumové zpracování problému, uvolnění-relaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích

Kreativita – cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci

jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích

Sociální rozvoj

Poznávání lidí – vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v

odlišnostech; chyby při poznávání lidí

Mezilidské vztahy – péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima

druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída

(práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny)

2

Komunikace – řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků;

cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální

(technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti

(monologické formy - vstup do tématu „rétorika“); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy

dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování,

řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace,

dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a

předstírání v komunikaci

Kooperace a kompetice – rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu,

odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní

linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a

respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj

individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence

Morální rozvoj

Řešení problémů a rozhodovací dovednosti – dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska

různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů

vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci

Hodnoty, postoje, praktická etika – analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí;

vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající

a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických

situacích všedního dne

2

4.8.1.4. Tabulka průřezového tématu OSV

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník

Osobnostní rozvoj

Rozvoj schopností a poznávání EV EV EV EV VO

Sebepoznávání a sebepojetí EV EV EV EV ČJ, Nj, VO

Seberegulace a seberealizace EV EV EV EV Nj

Psychohygiena EV EV EV,HV, VZ EV, VZ

Kreativita EV EV EV, VZ EV, VZ

Sociální rozvoj

Poznávání lidí Prv EV

EV

EV

EV

VO

Mezilidské vztahy Čj Prv EV VO,EV Nj

Komunikace Čj Čj, EV D, EV

Kooperace a kompetice EV EV

Morální rozvoj

Řešení problémů a dovednosti Prv EV EV EV EV

2

4.8.2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA

4.8.2.1. Charakteristika průřezového tématu VDOPrůřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné

rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především

rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti

a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů.

Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje

způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti.

Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k

druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním

zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení.

Průřezové téma v základním vzdělávání využívá ke své realizaci nejen tematických okruhů, ale i zkušeností a

prožitků žáků, kdy celkové klima školy (vztahy mezi všemi subjekty vzdělávání založené na spolupráci,

partnerství, dialogu a respektu) vytváří demokratickou atmosféru třídy, sloužící jako „laboratoř demokracie“. V ní

jsou žáci více motivováni k uplatňování svých názorů v diskusích a k možnosti demokraticky se podílet na

rozhodnutích celku, společenství, komunity. Zároveň si sami na sobě mohou ověřit nejen význam dodržování

pravidel, eventuálně v zájmu spravedlnosti se podílet na vytváření pravidel nových, ale i to, jak je důležité se o

udržování demokracie starat, protože překročení hranice k anarchii či naopak k despotismu je neustále přítomným

nebezpečím. Tato zkušenost pak rozvíjí schopnost kritického myšlení.

Průřezové téma Výchova demokratického občana má blízkou vazbu především na vzdělávací oblast Člověk

a společnost, v níž jsou tematizovány principy demokracie a demokratického rozhodování a řízení, lidská a

občanská práva, ve kterých se klade důraz na participaci jednotlivců - občanů na společenském a politickém životě

demokratické společnosti. Ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se uplatňuje v tématech zaměřených na vztah

k domovu a vlasti.

Průřezové téma má vazbu i na ostatní vzdělávací oblasti, zejména pak na ty, v nichž se tematizuje vztah k sobě

samému i ostatním lidem, k okolnímu prostředí, k normám i hodnotám.

2

4.8.2.2. Přínos průřezového tématu VDO k rozvoji osobnosti žákaV oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

˃ vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod

˃ vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti

˃ umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a

s vědomím jejich důsledků

˃ rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a

dovednosti

˃ prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování

˃ vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení


˃ vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě

˃ vychovává k úctě k zákonu

˃ rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku

˃ učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti

˃ přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost

˃ rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů

˃ motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším

˃ umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu

(lokální, národní, evropská, globální dimenze)

˃ vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností

˃ vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu

4.8.2.3. Tematické okruhy průřezového tématu VDOTematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí,

dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků - budoucích dospělých občanů - v životě demokratické

společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických

okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků.

Občanská společnost a škola - škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství,

demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v

každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či

parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi

v obci

Občan, občanská společnost a stát - občan jako odpovědný člen společnosti (jeho práva a povinnosti,

schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na

zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické

3

společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace,

různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a

spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů)

Formy participace občanů v politickém životě -volební systémy a demokratické volby a politika

(parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a

hnutí

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování- demokracie jako protiváha diktatury a

anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo,

morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů

v osobním životě i ve společnosti.

3

4.8.2.4. Tabulka průřezového tématu VDO

1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7.ročník 8. ročník 9. ročník

Občanská společnost a škola Prv Vl Vl VO

Občan, občanská společnost a stát Vl Vl VO

Forma participace občanů v politickém životě Vl Vl VO

Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Vl Vl D VO VO

3

4.8.3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH

SOUVISLOSTECH

4.8.3.1. Charakteristika průřezového tématu VMEGSPrůřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání

evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým

základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako

zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v

osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty

poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento

prostor poskytuje.

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech prolíná všemi vzdělávacími oblastmi, integruje a

prohlubuje poznatky a umožňuje uplatnit dovednosti, které si žáci osvojili v jednotlivých vzdělávacích oborech.

Podporuje ve vědomí a jednání žáků tradiční evropské hodnoty, k nimž patří humanismus, svobodná lidská vůle,

morálka, uplatňování práva a osobní zodpovědnost spolu s racionálním uvažováním, kritickým myšlením a

tvořivostí.

Příležitosti k realizaci tématu poskytuje na prvním stupni vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. V

této oblasti se využívají zkušenosti a poznatky žáků z běžného života i mimořádných událostí v rodině, v

obci a nejbližším okolí. Na druhém stupni se vztahuje průřezové téma zejména ke vzdělávací oblasti

Člověk a společnost. Využívá, aktualizuje a propojuje poznatky z oboru historie a politické geografie.

Prohlubuje porozumění klíčovým historickým a politickým událostem, které ovlivnily vývoj Evropy i

světa a měly podstatný význam pro evropskou integraci a začlenění České republiky do integračního

procesu. Důležitým prostorem pro realizaci průřezového tématu se stává obor Výchova k občanství, v

jehož vzdělávacím obsahu se zdůrazňují sociální, ekonomické, právní a kulturní souvislosti v evropské a

globální dimenzi. Objasňuje také vazby mezi lokální, národní, evropskou a globální úrovní uvažování,

rozhodování a jednání. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda se uplatňuje daná problematika zejména

při objasňování důsledků globálních vlivů na životní prostředí v okolí žáků s důrazem na potřebu a

závažnost ochrany tohoto prostředí především v dané lokalitě. Významnou oblastí pro realizaci tohoto

tématu se stává vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace. Český jazyk je nejen nezastupitelným

nástrojem učení, zpracování informací a prezentace postojů a názorů, ale má také významnou

propedeutickou funkci při osvojování dalších jazyků, které jsou klíčem k bezprostřednímu dorozumění a

poznávání kultury jiných národů. Cizí jazyky mají praktický význam pro mobilitu občanskou, vzdělávací

i pracovní. Jsou prostředkem pro využití originálních zdrojů při poznávání života a evropské a světové

kultury. Dovednosti osvojené žáky ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, zejména

při práci s internetem, jsou využívány k samostatnému získávání informací o zemích Evropy a světa, o

jejich životě a událostech. Tyto informace se následně stávají prostředkem pro orientaci v nabídce

vzdělávacích, pracovních, kulturních a zájmových příležitostí a při navazování kontaktů. Ve vzdělávací

3

oblasti Umění a kultura rozvíjí průřezové téma vztah k evropské a světové kultuře. Prohlubuje

porozumění evropským kulturním kořenům a chápání kulturních souvislostí při respektování svébytnosti

národních a regionálních kultur a jejich přínosu ke kultuře světové. Ozřejmuje význam kulturního a

historického dědictví jako zdroje poznání a přispívá k emocionální zainteresovanosti na jeho uchování a

záchraně. Dramatická výchova, jako doplňující vzdělávací obor, umožňuje žákům vyjadřovat a

prezentovat své postoje, přijímat role a zkoumat témata a situace na základě vlastního jednání. Vzdělávací

oblast Člověk a zdraví orientuje žáky v globálních problémech souvisejících se zdravím. V oboru tělesná

výchova využívá průřezové téma zájmu žáků o sport k hlubšímu pochopení souvislostí evropských

kořenů olympijských idejí a významu sportu pro vzájemné porozumění a přátelství mezi lidmi různých

národů a národností.

4.8.3.2. Přínos průřezového tématu VMEGS k rozvoji osobnosti žáka

V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy

prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních

problémů v jejich vzájemných souvislostech

prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací,

jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické,

kulturní a dodržování lidských práv

rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a

odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech

rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných

situací v otevřeném evropském prostoru

prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a

podstaty evropského integračního procesu

vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na

osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání

vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory

rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k

setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv


˃ pomáhá překonávat stereotypy a předsudky

˃ obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti

volby v evropské a mezinárodní dimenzi

˃ kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života

3

˃ utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti

˃ podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám

˃ upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost

4.8.3.3. Tematické okruhy průřezového tématu VMEGSTematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání

Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a

utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti

řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v

evropském a globálním prostoru.

Evropa a svět nás zajímá – rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v

blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost,

zvyky a tradice národů Evropy.

Objevujeme Evropu a svět – naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a

evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání

mladých Evropanů

Jsme Evropané – kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace;

instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji

rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže.

3

4.8.3.4. Tabulka průřezového tématu VMEGS


Evropa a svět nás zajímají Vl Z, Hv AJ

Objevujeme Evropu a svět Vl AJ ČJ, Z Nj

Jsme Evropané AJ, Vl AJ Z

3

4.8.4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA

4.8.4.1. Charakteristika průřezového tématu MUVPrůřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se

s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Žáci si pak mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní

kulturní identitu, tradice a hodnoty.

Multikulturní výchova zprostředkovává poznání svojí vlastní kulturní identity, tradic a hodnot a napomáhá

porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání

a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní

specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky

ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet společná témata pro

vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, mezi učiteli

a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž

se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou

všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat

kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné

toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči „nepoznanému“.

Multikulturní výchova prolíná všemi vzdělávacími oblastmi. Blízkou vazbu má zejména na vzdělávací

oblasti Jazyk a jazyková komunikace, Člověk a společnost, Informační a komunikační technologie, Umění a

kultura, Člověk a zdraví, z oblasti Člověk a příroda se dotýká především vzdělávacího oboru Zeměpis. Vazba na

tyto oblasti je dána především tématy, která se zabývají vzájemným vztahem mezi příslušníky různých národů a

etnických skupin.

4.8.4.2. Přínos průřezového tématu MUV k rozvoji osobnosti žákaV oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

˃ poskytuje žákům základní znalosti o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a evropské

společnosti

˃ rozvíjí dovednost orientovat se v pluralitní společnosti a využívat interkulturních kontaktů k obohacení

sebe i druhých

˃ učí žáky komunikovat a žít ve skupině s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, uplatňovat svá práva

a respektovat práva druhých, chápat a tolerovat odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých

˃ učí přijmout druhého jako jedince se stejnými právy, uvědomovat si, že všechny etnické skupiny a všechny

kultury jsou rovnocenné a žádná není nadřazena jiné

˃ rozvíjí schopnost poznávat a tolerovat odlišnosti jiných národnostních, etnických, náboženských, sociálních

skupin a spolupracovat s příslušníky odlišných sociokulturních skupin

˃ rozvíjí dovednost rozpoznat projevy rasové nesnášenlivosti a napomáhá prevenci vzniku xenofobie

˃ učí žáky uvědomovat si možné dopady svých verbálních i neverbálních projevů a připravenosti nést

odpovědnost za své jednání,

3

˃ poskytuje znalost některých základních pojmů multikulturní terminologie: kultura, etnikum, identita,

diskriminace, xenofobie, rasismus, národnost, netolerance


˃ pomáhá žákům prostřednictvím informací vytvářet postoje tolerance a respektu k odlišným sociokulturním

skupinám, reflektovat zázemí příslušníků ostatních sociokulturních skupin a uznávat je

˃ napomáhá žákům uvědomit si vlastní identitu, být sám sebou, reflektovat vlastní sociokulturní zázemí

˃ stimuluje, ovlivňuje a koriguje jednání a hodnotový systém žáků, učí je vnímat odlišnost jako příležitost

k obohacení, nikoli jako zdroj konfliktu

˃ pomáhá uvědomovat si neslučitelnost rasové (náboženské či jiné) intolerance s principy života

v demokratické společnosti

˃ vede k angažovanosti při potírání projevů intolerance, xenofobie, diskriminace a rasismu

˃ učí vnímat sebe sama jako občana, který se aktivně spolupodílí na utváření vztahu společnosti k minoritním

skupinám

4.8.4.3. Tematické okruhy průřezového tématuKulturní diference – jedinečnost každého člověka a jeho individuální zvláštnosti; člověk jako nedílná jednota

tělesné i duševní stránky, ale i jako součást etnika; poznávání vlastního kulturního zakotvení; respektování

zvláštností různých etnik (zejména cizinců nebo příslušníků etnik žijících v místě školy); základní problémy

sociokulturních rozdílů v České republice a v Evropě

Lidské vztahy – právo všech lidí žít společně a podílet se na spolupráci; udržovat tolerantní vztahy a rozvíjet

spolupráci s jinými lidmi, bez ohledu na jejich kulturní, sociální, náboženskou, zájmovou nebo generační

příslušnost; vztahy mezi kulturami (vzájemné obohacování různých kultur, ale i konflikty vyplývající z jejich

rozdílnosti); předsudky a vžité stereotypy (příčiny a důsledky diskriminace); důležitost integrace jedince

v rodinných, vrstevnických a profesních vztazích; uplatňování principu slušného chování (základní morální

normy); význam kvality mezilidských vztahů pro harmonický rozvoj osobnosti; tolerance, empatie, umění vžít se

do role druhého; lidská solidarita, osobní přispění k zapojení žáků z odlišného kulturního prostředí do kolektivu

třídy

Etnický původ – rovnocennost všech etnických skupin a kultur; odlišnost lidí, ale i jejich vzájemná rovnost;

postavení národnostních menšin; základní informace o různých etnických a kulturních skupinách žijících v české a

evropské společnosti; různé způsoby života, odlišné myšlení a vnímání světa; projevy rasové nesnášenlivosti -

jejich rozpoznávání a důvody vzniku

Multikulturalita – multikulturalita současného světa a předpokládaný vývoj v budoucnosti; multikulturalita jako

prostředek vzájemného obohacování; specifické rysy jazyků a jejich rovnocennost; naslouchání druhým,

3

komunikace s příslušníky odlišných sociokulturních skupin, vstřícný postoj k odlišnostem; význam užívání cizího

jazyka jako nástroje dorozumění a celoživotního vzdělávání

Princip sociálního smíru a solidarity - odpovědnost a přispění každého jedince za odstranění diskriminace a

předsudků vůči etnickým skupinám; nekonfliktní život v multikulturní společnosti; aktivní spolupodílení dle svých

možností na přetváření společnosti, zohlednění potřeb minoritních skupin; otázka lidských práv, základní

dokumenty

3

4.8.4.4. Tabulka průřezového tématu MUV


Kulturní diference VO

Lidské vztahy Prv ČJ VZ, VO Nj,VO

Etnický původ Čj D, Z

Multikulturalita Aj Aj Z

Princip sociálního smíru a solidarity Aj VO

4

4.8.5. ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA

4.8.5.1. Charakteristika průřezového tématu ENVEnvironmentální výchova vede žáka k uvědomělému chování v jeho životním prostoru, učí žáka pochopit

souvislosti mezi přírodní a kulturní sférou vytvořenou člověkem. Učí žáka přijímat odpovědnost za stav životního

prostředí kolem sebe, zdůrazňuje souvislost mezi stavem přírody a zdravím každého z nás, kterou žák chápe jako

motivační sílu, aktivně se podílet na udržování čistého životního prostoru ve kterém žije.

Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a svět

poskytuje ucelený náhled na životní prostor, ve kterém žijeme. Učí žáka pozorovat, vyhodnocovat, analyzovat

veškeré chování člověka, které přímo či nepřímo ovlivňuje jeho životní prostor, ve kterém žije.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda klade environmentální výchova důraz na pochopení přírodních

zákonitostí, které probíhají v rámci celé biosféry. Upozorňuje na propojování a ovlivňování různých ekosystémů

mezi sebou, dále různých populací a společenstev v těchto ekosystémech, které se skládají z jedinců – základních

jednotek celé biosféry. Dále předkládá žákovi k zamyšlení a pochopení problém týkající se vyčerpatelnosti

nerostných surovin a energetických zdrojů.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost téma odhaluje souvislosti mezi ekologickými, technicko-

ekonomickými a sociálními jevy s důrazem na význam preventivního šetrného chování ke všem složkám biosféry.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví se téma dotýká problematiky našeho zdraví, které je výsledkem

stylu života a stavem životního prostředí kolem nás.

Ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie učí žáka využívat dostupné zdroje

informací o stavu životního prostředí, třídit je, hodnotit je a rychle předávat na místa, kde informace slouží, jako

podklad, na základě kterého se přistupuje k nápravě, výkonu a činnosti.

Vzdělávací oblast Umění a kultura poskytuje environmentální výchova mnoho příležitostí pro zamýšlení

se nad vztahy člověka a prostředí, k uvědomování si přírodního i sociálního prostředí jako zdroje inspirace pro

vytváření kulturních a uměleckých hodnot a přispívá k vnímání estetických kvalit prostředí. Propojení tématu se

vzdělávací oblastí Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch

životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.

4.8.5.2. Přínos průřezového tématu ENV k rozvoji osobnosti žákaV oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

˃ rozvíjí porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí

˃ vede k uvědomování si podmínek života a možností jejich ohrožování˃ přispívá k poznávání a chápání souvislostí mezi vývojem lidské populace a vztahy k prostředí v různých

oblastech světa ˃ umožňuje pochopení souvislostí mezi lokálními a globálními problémy a vlastní odpovědností ve vztazích

k prostředí˃ poskytuje znalosti, dovednosti a pěstuje návyky nezbytné pro každodenní žádoucí jednání občana vůči

prostředí˃ ukazuje modelové příklady jednání, která jsou žádoucí i nežádoucí z hledisek životního prostředí a

udržitelného rozvoje

4

˃ napomáhá rozvíjení spolupráce v péči o životní prostředí na místní, regionální, evropské i mezinárodní úrovni

˃ seznamuje s principy udržitelnosti rozvoje společnosti.˃ učí hodnotit objektivnost a závažnost informací týkajících se ekologických problémů˃ učí komunikovat o problémech životního prostředí, vyjadřovat, racionálně obhajovat a zdůvodňovat své

názory a stanoviska

V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: ˃ přispívá k vnímání života jako nejvyšší hodnoty˃ vede k odpovědnosti ve vztahu k biosféře, k ochraně přírody a přírodních zdrojů˃ vede k pochopení významu a nezbytnosti udržitelného rozvoje jako pozitivní perspektivy dalšího vývoje

lidské společnosti˃ podněcuje aktivitu, tvořivost, toleranci, vstřícnost a ohleduplnost ve vztahu k prostředí˃ přispívá k utváření zdravého životního stylu a k vnímání estetických hodnot prostředí˃ vede k angažovanosti v řešení problémů spojených s ochranou životního prostředí vede k vnímavému a

citlivému přístupu k přírodě a přírodnímu a kulturnímu dědictví

4

4.8.5.3. Tabulka průřezového tématu ENV


Ekosystémy Př, Vl Př, Vl Z

Základní podmínky života Prv Př, Vl Př, VZ VZ

Lidské aktivity a problémy životního prostředí Prv Př, Vl Z, VO VO D

Vztah člověka k životnímu prostředí Prv Př Př, Vl VO Čj, VO Z

4

4.8.6. MEDIÁLNÍ VÝCHOVA

4.8.6.1. Charakteristika průřezového tématu MEV

Průřezové téma Mediální výchova v základním vzdělávání nabízí elementární poznatky

a dovednosti týkající se mediální komunikace a práce s médii. Média a komunikace představují velmi

významný zdroj zkušeností, prožitků a poznatků pro stále větší okruh příjemců. Pro uplatnění jednotlivce

ve společnosti je důležité umět zpracovat, vyhodnotit a využít podněty, které přicházejí z okolního světa,

což vyžaduje stále větší schopnost zpracovat, vyhodnotit a využít podněty přicházející z médií. Média se

stávají důležitým socializačním faktorem, mají výrazný vliv na chování jedince a společnosti, na utváření

životního stylu a na kvalitu života vůbec. Přitom sdělení, jež jsou médii nabízena, mají nestejnorodý

charakter, vyznačují se svébytným vztahem k přírodní i sociální realitě a jsou vytvářeny s různými

záměry. Správné vyhodnocení těchto sdělení z hlediska jejich vztahu k realitě (věcná správnost, logická

argumentační stavba, hodnotová platnost) vyžaduje značnou průpravu.

Mediální výchova má vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. Především se jedná o

schopnost analyzovat nabízená sdělení, posoudit jejich věrohodnost a vyhodnotit jejich komunikační

záměr, popřípadě je asociovat s jinými sděleními. Dále pak orientaci v mediovaných obsazích a schopnost

volby odpovídajícího média jako prostředku pro naplnění nejrůznějších potřeb – od získávání informací

přes vzdělávání až po naplnění volného času.

Mediální výchova má blízkou vazbu na vzdělávací oblast Člověk a společnost, zejména tím, že média,

jako sociální instituce, se podílejí na utváření podob a hodnot moderní doby, umožňují hledat paralely

mezi minulými a současnými událostmi a porovnávat jevy a procesy v evropském i celosvětovém

měřítku. Mediální výchova je zaměřena na systematické vytváření kritického odstupu od mediovaných

sdělení a na schopnost interpretovat mediální sdělení z hlediska jeho informační kvality Propojení se

vzdělávací oblastí Jazyk a jazyková komunikace se týká zejména vnímání mluveného i psaného projevu,

jeho stavby, nejrůznějších typů obsahů a uplatňování odpovídající škály výrazových prostředků. Osvojení

základních pravidel veřejné komunikace, dialogu a argumentace. V rámci vzdělávací oblasti Informační a

komunikační technologie se pak jedná o využívání tištěných i digitálních dokumentů jako zdroje

informací. Pozornost se obrací k věcné správnosti a přesnosti sdělení, a to jak kritickou analýzou

existujících textů, tak vlastní produkcí a utváření návyku ověřovat si co nejdůkladněji veškeré údaje.

Vztah ke vzdělávací oblasti Umění a kultura je založen na vnímání specifické „řeči“ znakových kódů, jež

média užívají, a jejich kombinací, a to nejen přirozeného jazyka, ale i obrazu a zvuku. Přispívá ke

schopnosti vnímat, interpretovat a kriticky hodnotit artefakty umělecké i běžné mediální produkce.

4

4.8.6.2. Přínos průřezového tématu MEV k rozvoji osobnosti žákaV oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma:

˃ přispívá ke schopnosti samostatně se zapojit do mediální komunikace

˃ umožňuje rozvíjet schopnost analytického přístupu k mediálním obsahům a kritického odstupu od nich

˃ učí využívat potenciál médií jako zdroje informací, kvalitní zábavy i naplnění volného času

˃ umožňuje pochopení cílů a strategií vybraných mediálních obsahů

˃ seznámení se s principy vzniky mediálních zpráv a sdělení

˃ umožňuje získat představy o roli médií v klíčových společenských situacích a v demokratické společnosti

vůbec (včetně právního kontextu)

˃ vytváří představu o roli médií v každodenním životě v regionu (v lokalitě)

˃ vede k rozeznávání platnosti a významu argumentů ve veřejné komunikaci

˃ rozvíjí komunikační schopnost, zvláště při veřejném vystupování a stylizaci psaného a mluveného textu

˃ přispívá k využívání vlastních schopností v týmové práci i v redakčním kolektivu

˃ přispívá ke schopnosti přizpůsobit vlastní činnost potřebám a cílům týmu


˃ rozvíjí citlivost vůči stereotypům v obsahu médií i způsobu zpracování mediálních sdělení

˃ vede k uvědomování si hodnoty vlastního života (zvláště volného času) a odpovědnosti za jeho naplnění

˃ rozvíjí citlivost vůči předsudkům a zjednodušujícím soudům o společnosti (zejména o menšinách) i

jednotlivci

˃ napomáhá k uvědomění si možnosti svobodného vyjádření vlastních postojů a odpovědnosti za způsob jeho

formulování a prezentace

4.8.6.3. Tematické okruhy průřezového tématu MEV

Mediální výchova na úrovni základního vzdělávání obsahuje základní poznatky a dovednosti

týkající se médií a mediální komunikace. Tematické okruhy mediální výchovy se člení na tematické

okruhy receptivních činností a tematické okruhy produktivních činností.

Tematické okruhy receptivních činností:

kritické čtení a vnímání mediálních sdělení – pěstování kritického přístupu ke zpravodajství

a reklamě; rozlišování zábavních („bulvárních“) prvků ve sdělení od informativních a společensky

významných; hodnotící prvky ve sdělení (výběr slov a záběrů); hledání rozdílu mezi informativním,

zábavním a reklamním sdělením; chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel;

identifikování základních orientačních prvků v textu.

4

dělení médií a cenzura – základní rozdělení médií v masové komunikaci, vliv cenzura na jednotlivé

složky,poznání co ovlivňuje více ( tištěné či mluvené slovo), schopnost selekce informací v souvislosti

s objektivitou média (jak rozeznat pravdivou zprávu od zavádějící).

interpretace vztahu mediálních sdělení a reality – různé typy sdělení, jejich rozlišování a jejich

funkce; rozdíl mezi reklamou a zprávou a mezi „faktickým“ a „fiktivním“ obsahem; hlavní rysy

reprezentativnosti (rozlišení reality od médii zobrazovaných stereotypů, jako reprezentace reality);

vztah mediálního sdělení a sociální zkušenosti (rozlišení sdělení potvrzujících předsudky a představy od

sdělení vycházejících ze znalosti problematiky a nezaujatého postoje); identifikace společensky

významných hodnot v textu, prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá; identifikace

zjednodušení mediovaných sdělení, opakované užívání prostředků (ve zpravodajství, reklamě i zábavě)

vliv reklamy na vnímání – postupy reklamních „kreativců“ při tvorbě reklamního šotu, základy

psychologie masové komunikace, jaký vliv má reklama na vnímání jedince v dětském, teenegerovském

a dospělém věku.

vnímání autora mediálních sdělení – identifikování postojů a názorů autora v mediovaném sdělení;

výrazové prostředky a jejich uplatnění pro vyjádření či zastření názoru a postoje i pro záměrnou

manipulaci; prvky signalizující explicitní či implicitní vyjádření hodnocení, výběr a kombinace slov,

obrazů a zvuků z hlediska záměru a hodnotového významu

fungování a vliv médií ve společnosti – organizace a postavení médií ve společnosti; faktory

ovlivňující média, interpretace vlivů působících na jejich chování; způsoby financování médií a jejich

dopady; vliv médií na každodenní život, společnost, politický život a kulturu z hlediska současné i

historické perspektivy; role médií v každodenním životě jednotlivce, vliv médií na uspořádání dne, na

rejstřík konverzačních témat, na postoje a chování; role médií v politickém životě (předvolební

kampaně a jejich význam); vliv médií na kulturu (role filmu a televize v životě jednotlivce, rodiny,

společnosti) ; role médií v politických změnách

Tematické okruhy produktivních činností:

tvorba mediálního sdělení – uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu

věcně správných a komunikačně (společensky a situačně) vhodných sdělení; tvorba mediálního sdělení

pro školní časopis, rozhlas, televizi či internetové médium; technologické možnosti a jejich omezení;

vlastní tvorba školního časopisu

práce v realizačním týmu a výstupy projektu „Dynamika ve výuce“ – tvorba webových stránek

školy, vlastních prezentací a výukových materiálů

4

4.8.6.4. Začlenění průřezového tématu MEV

Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Tematický okruh je integrován do vyučovacích předmětů Český jazyk

(6. a 7. roč.), Výchova k občanství (6. a 7. roč.) a Zdravý životní styl (6., 7. roč.). Jeho cíle jsou

realizovány také při tvorbě výstupů projektů ve všech vzdělávacích oblastech.

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Tematický okruh je integrován do vyučovacích předmětů Informatika (5. roč.), Český jazyk (8. a 9. roč.).

Stavba mediálních sdělení

Tematický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Český jazyk (8. a 9. roč.).

Vnímání autora mediálních sdělení

Tematický okruh je integrován do vyučovacího předmětu Český jazyk (8. a 9. roč.) a Výtvarná výchova (II.st.)

Fungování a vliv médií ve společnosti

Tematický okruh je integrován do vyučovacích předmětů Výchova k občanství (6. a 7. roč.) a Český jazyk (7-9. roč.).

Tvorba mediálního sdělení

Tematický okruh je integrován do vyučovacích předmětů Výchova k občanství a Výchova ke zdraví(6. a 7. roč.), a Český jazyk (8. a 9. roč.), Informatika a vzdělávací oblasti Umění a kultura (6. až 9. roč.)

Práce v realizačním týmu

Tematický okruh je realizován formou projektů napříč všemi vyučovacími předměty.

4

4.8.6.5. Tabulka průřezového tématu MEV


Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

Čj Čj Čj

Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

Čj Čj M VZ

Stavba mediálních sdělení

VV Čj AJ

Vnímání autora mediálních sdělení

Hv, I VZ

Fungování a vliv médií ve společnosti

Čj Hv Čj, Hv DTematické okruhy produktivních sdělení

Tvorba mediálního sdělení

Čj Čj, Vv I VO

Práce v realizačním týmu

Vv M, Pč F, Pč

4

5. UČEBNÍ PLÁNY5.1. UČEBNÍ PLÁN 1.STUPNĚ

I. stupeň ZÁKLADNÍ ŠKOLA I. období II. obdobíČASOVÁ

DOTACEVZDĚLÁVACÍ

OBLASTIPŘEDMĚTY 1. 2. 3. 4. 5.

Jazyk a

jazyková

komunikace

Český jazyk 7 7 7+1 7 7 35+1

Anglický jazyk +3 +3 3+1 3 +1 3+1 9+9

Matematika a

její aplikaceMatematika 4 4 4+1 4+1 4 20+2

Informační a

komunikační

technologie

Informatika 1 1

Člověk a jeho

svět

Prvouka 2 2 2 6

Vlastivěda 2 1 3

Přírodověda 1 2 3

Etická výchova +1 +1 +2

Umění a kultura

Hudební

výchova1 1 1 1 1 5

Výtvarná

výchova1 1 1 2 2 7

Člověk a zdraví Tělesná výchova 2 2 2 2 2 10

Člověk a svět práce

Pracovní

činnosti1 1 1 1 1 5

Hodinová dotace 21 21 24 26 26118

Disponibilní časová dotace 14

Poznámky k učebnímu plánu:

Disponibilní čas. dotace (14) jsou označeny červeně (+).

4

5.2. UČEBNÍ PLÁN 2.STUPNĚ

II. stupeň ZÁKLADNÍ ŠKOLA Ročník ČASOVÁ

DOTACEVZDĚLÁVACÍ

OBLASTIPŘEDMĚTY 6. 7. 8. 9.

Jazyk a jazyková komunikace

Český jazyk (15) 4 4 4 3+1 15+1

Cizí Jazyk (12) Anglický jazyk 3+1 3+1 3+1 3+1 12+4

Matematika a její aplikace Matematika (15) 4 4 4 3+1 15+1

Informační a komunikační technologie

Informatika (1) 1 - - - 1

Člověk a společnost (11)

Dějepis 2 2 2 1+2 7+2

Výchova k občanství 1 1 1 1 4

Člověk a příroda (21)

Fyzika 2 2 2 1 7

Chemie - - 2 2 4

Přírodopis 2 2 1+1 1 6+1

Zeměpis 1+1 1+1 1 1 4+2

Umění a kultura (10)

Hudební výchova 1 1 1 1

Výtvarná výchova 2 2 1 1 6

Člověk a zdraví (10)

Tělesná výchova 2 2 2 2 8

Výchova ke zdraví 1 1 +1 +1 2+2

Člověk a svět práce (3) Praktické činnosti - 1 1 1 3

disp

onib

ilní d

otac

e

(24)

,z

toho

váza

ná d

ispo

nibi

lní d

otac

e 6

Etická výchova +1 +1 - - +2

Cvičení z matematiky - - - +1 +1

Cvičení z českého jazyka +1 +1 - - +2

5

(II.c

izí j

azyk

nej

p. o

d 8.

r.)

Volitelný předmět Druhý cizí jazyk

Konverzace v Aj

+3 +3 +6Německý jazyk

Hodinová dotace 30 30 31 31 98+24Celková povinná časová dotace

VI.-VII.r. 28–30, VIII.-IX.r.30-32CELKEM 122

Poznámky k učebnímu plánu:

Využití disponibilní časové dotace (24) je plně v kompetenci a odpovědnosti ředitele školy.

Využití celé disponibilní dotace je v učebním plánu závazné.

Disponibilní časová dotace je určena: k realizaci volitelných vzdělávacích obsahů, které musí vycházet z cílů

základního vzdělávání a rozvíjet klíčové kompetence žáků a k realizaci vzdělávacího obsahu oboru další cizí jazyk

v rozsahu minimálně 6 hodin nejpozději od 8. ročníku) nebo k realizaci jiných volitelných obsahů ve stejné

časové dotaci. Pokud se žák nepřihlásí na druhý cizí jazyk, bude mu v odpovídající časové dotaci nabídnut

vzdělávací obsah, který si zvolí z nabídky předložené školou.

9. třída se dělí na 2 poloviny v předmětu cvičení z M.

6.a 7. třída se dělí na 2 poloviny v předmětu cvičení z ČJ.

V 8. a 9. třídě si žáci zvolí druhý cizí jazyk (v každé třídě po třech vyuč. hodinách) nebo si vyberou volitelný

předmět (konverzace v Aj) ve stejné časové dotaci.

5

5

6. UČEBNÍ OSNOVY

6.1. PRVNÍ STUPEŇ

6.1.1. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

Charakteristika vzdělávací oblasti

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá

úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání.

Jazykové vyučování vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat jazyková sdělení,

rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

Oblast Jazyk a jazyková komunikace je zastoupena vzdělávacími obory Český jazyk a literatura, Cizí jazyk

a Další cizí jazyk.

Cizí jazyk a Další cizí jazyk napomáhají k objevování a chápání skutečností přesahujících oblast

zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Žákům poskytují základ a předpoklady pro komunikaci v rámci

integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků přispívá ke snižování jazykových bariér a přispívá ke

zvýšení mobility jednotlivce v osobním životě, ale i v dalším studiu a následně tak i v budoucím pracovním

uplatnění. Prostřednictvím studia jednotlivých jazyků žák poznává odlišnosti způsobu života a kulturních tradic

jiných zemí, což prohlubuje vzájemné mezinárodní porozumění a toleranci.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích vycházejí ze Společenského evropského referenčního rámce pro

jazyky, který popisuje jednotlivé úrovně ovládání cizího jazyka. Vzdělání v Cizím jazyce směřuje k dosažení

úrovně A2 a v zdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1.

Obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk je na naší škole naplňován prostřednictví předmětu Anglický jazyk a

obsah vzdělávacího obru Další cizí jazyk je realizován prostřednictvím Ruského, Německého či Francouzského

jazyka dle výběru žáků.

5

6.1.1.1. Vzdělávací obor – Český jazyk a literaturaVzdělávací obor český jazyk a literatura je realizován ve vyučovacím předmětu Český jazyk

6.1.1.1.1. Český jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Dovednosti získané ve vyučovacím předmětu Český jazyk jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové

vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Při realizaci tohoto

předmětu se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci.

Vzdělávací obsah oboru Český jazyk a literatura je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohová výchova,

Jazyková výchova a Literární výchova. Mezi těmito složkami nejsou ostré hranice, ale jejich vzdělávací obsah se

vzájemně prolíná.

Vyučovací předmět Český jazyk je realizován prostřednictvím vyučovacích hodin se začleněním

krátkodobých projektů.

• V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním,

kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se

k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální

stránku textu a jeho výstavbu.

• V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého

jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková výchova vede žáky k přesnému a logickému

myšlení, které je předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Prohlubují se i obecné

intelektové dovednosti žáků, např. dovednost porovnávat různé jevy, třídit je podle určitých hledisek a dospívat

k zobecnění.

• V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické

znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat vlastní názory na přečtené dílo. Učí se rozlišovat literární

fikci od skutečnosti. Získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a

produkce literárního textu. Získané poznatky a prožitky mohou pozitivně ovlivnit postoje žáků, jejich životní

hodnotové orientace a obohatit jejich duchovní život.

Vyučovací předmět Český jazyk je dotován sedmi vyučovacími hodinami v 1.2.4.5. ročníku a osmi

hodinami ve 3. ročníku.

5

Výchovné a vzdělávací strategie

Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Český jazyk směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že

vede žáka k :

˃ chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa,

jako sjednocujícího činitele národního společenství a jako důležitého nástroje celoživotního vzdělávání

˃ rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i

kulturního bohatství

˃ vnímání a postupnému osvojování jazyka jako mnohotvárného prostředku k získávání a předávání

informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů

˃ zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí

˃ samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními

prameny i s texty různého zaměření

˃ získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku

prosazení sebe sama

˃ individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení

pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených na uměleckém textu a k rozvíjení

emocionálního a estetického vnímání

Kompetence k učení

˃ motivujeme žáky k učení a hledáme společně s nimi smysl učení

˃ předkládáme žákům možnosti využívat dovednosti z jazykového vyučování v jiných oblastech

˃ zařazujeme činnosti, při kterých žáci plánují, organizují a hodnotí své učení, vedeme žáky

k sebehodnocení

˃ zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a zpracují informace

Kompetence k řešení problémů

˃ vytváříme situace, kdy žáci samostatně hledají pravidla, kterými se řídí dané mluvnické jevy

˃ vedeme žáky k tomu, aby nalézali chyby v textu a odůvodnili správné řešení

5

Kompetence komunikativní

˃ vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a dalšími dospělými ve škole i mimo školu

˃ vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty

˃ vytváříme situace, kdy žáci naslouchají druhým lidem a snaží se jim porozumět

˃ vytváříme situace, kdy žáci prezentují výsledky své práce před okolím

˃ rozšiřujeme slovní zásobu žáků prostřednictvím literárního i gramatického učiva

Kompetence sociální a personální

˃ zařazujeme činnosti, kdy žáci pracují ve dvojicích či v týmech

˃ vytváříme příležitosti, kdy si žáci sami stanovují roli v týmu, hodnotí svůj vlastní přínos a práci

ostatních členů týmu

˃ podporujeme vzájemnou pomoc žáků a vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

Kompetence občanské

˃ vytváříme situace, kdy se žáci mohou aktivně zapojit do kulturních aktivit školy, obce a regionu

˃ prostřednictvím četby demonstrujeme pozitivní a negativní chování lidí a důležitost pravidel chování

˃ prostřednictvím četby rozvíjíme u žáků schopnost empatie

Kompetence pracovní

˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých

˃ vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel při čtení a psaní

V rámci vyučovacího předmětu Český jazyk jsou integrována tato průřezová témata Osobnostní a

sociální výchova, Mediální výchova a Multikulturní výchova.

5

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Ročník: 1.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata:

˃ plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

˃ pozná jednotlivá písmena tiskací a psací, malá a velká, hlásky – správně je přečte, vysloví a napíše

˃ čte slabiky, slova˃ hlasitě čte jednoduché věty se správnou intonací

˃ písmena, hlásky˃ slova, věty˃ čtení

˃ porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti

˃ tvoří jednoduché věty˃ rozumí přečtené větě, dokáže ji opakovat

˃ naslouchání˃ věcné čtení

OSV – mezilidské vztahy

˃ v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči ˃ dokáže recitovat básničku ˃ poezie

˃ volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči v běžných školních i mimoškolních situacích ˃ dokáže dramatizovat jednoduchý text ˃ vyjadřovací schopnosti

˃ na základě vlastních zážitků tvoří krátký mluvený projev ˃ vytvoří jednoduché věty ˃ vyjadřovací schopnosti OSV - komunikace

˃ zvládá základní hygienické návyky spojené se psaním ˃ chápe způsob sezení při psaní ˃ základní hygienické návyky

˃ píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

˃ rozlišuje psací a tiskací písmena˃ píše psací písmena velké a malé abecedy˃ napíše slabiky, slova, jednoduché věty˃ přepíše tiskací písmeno do psané podoby˃ píše diktát jednotlivých slov a vět

˃ psaní

˃ seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh ˃ dokáže vyprávět pohádky a příběhy podle obrázkové osnovy ˃ vyjadřovací schopnosti

˃ rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky ˃ skládá slabiky, slova ˃ čtení

˃ čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřené věku ˃ naučí se zpaměti básničku ˃ poezie

5

Ročník: 2.


˃ plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti ˃ čte plynule s porozuměním jednoduché texty nahlas i potichu ˃ čtení

˃ porozumí písemným nebo mluveným pokynům přiměřené složitosti ˃ naslouchá přednesu ˃ naslouchání

˃ respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru ˃ naslouchá druhému ˃ praktické naslouchání

MEV - Fungování a vliv médií ve společnosti

˃ pečlivě vyslovuje, opravuje svou nesprávnou nebo nedbalou výslovnost ˃ dbá na správnou intonaci, výslovnost

˃ píše věcně i formálně správně jednoduchá sdělení˃ vytvoří ze slov smysluplné věty˃ zvládne správné tvary písmen abecedy, opis a přepis jednoduchých

textů

˃ slovo, věta˃ písmena

˃ seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh ˃ podle obrázkové osnovy vypráví děj ˃ mluvený projev

˃ rozlišuje zvukovou a grafickou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

˃ pozná párové souhlásky – spodobu na konci slov˃ rozdělí slova na slabiky˃ rozdělí slovo na konci řádku˃ rozlišuje a vyjmenuje samohlásky, měkké, tvrdé, obojetné

souhlásky

˃ hlásky, slabiky, slova˃ zvuková stránka jazyka

˃ porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná

˃ rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk ˃ slovní zásoba

˃ rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové i zvukové prostředky

˃ pozná konec věty a začátek věta následující˃ věta začíná velkým písmenem˃ rozlišuje druhy vět – oznamovací, rozkazovací, tázací, přací˃ správně používá interpunkční znaménka˃ seřadí věty v textu˃ vyjadřuje se spisovně ve větách

˃ věty˃ pravopis

˃ odůvodňuje a píše správně : i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech, dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev, velká písmena na začátku věty a v typických příkladech vlastní jména osob, zvířat a místních pojmenování

˃ rozlišuje gramatiku měkkých a tvrdých souhlásek˃ rozlišuje zvukovou a psanou podobu slabik dě, tě, ně, bě, pě, vě,

mě˃ rozlišuje vlastní jména osob a zvířat

˃ pravopis

5


˃ vyjadřuje své pocity z přečteného textu ˃ vyjádří svůj názor, pocit˃ vyjadřovací schopnosti˃ slovní zásoba

˃ rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění ˃ rozlišuje poezii a prózu ˃ literární texty

˃ čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas ˃ dokáže přečtený text vyprávět

˃ čtení˃ mluvený projev

MEV – kritické čtení a vnímání mediálních sdělení (identifikování základních orientačních prvků v textu)

Ročník: 3.


˃ plynule čte s porozuměním texty přiměřeného rozsahu a náročnosti

˃ zdokonaluje se v plynulém a výrazném čtení˃ čte potichu a předčítá nahlas˃ orientuje se v textu˃ čte s porozuměním

˃ Čtení

˃ respektuje základní komunikační pravidla v rozhovoru ˃ zvládá telefonování ˃ mluvený projev

˃ píše věcně a formálně správně jednoduchá sdělení˃ věrohodně popíše předmět a vypráví˃ napíše adresu, přání, pozdrav

˃ mluvený projevMUV – lidské vztahy (princip slušného chování, tolerance) , etnický původ

˃ seřadí ilustrace podle dějové posloupnosti a vypráví podle nich jednoduchý příběh ˃ vypravuje podle osnovy ˃ Vypravování

MEV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality (prvky signalizující hodnotu, o kterou se sdělení opírá)

˃ píše správné tvary písmen a číslic, správně spojuje písmena i slabiky, kontroluje vlastní písemný projev

˃ dbá na úpravu v sešitě ˃ Psaní

˃ rozlišuje grafickou a zvukovou podobu slova, člení slova na hlásky, odlišuje dlouhé a krátké samohlásky

˃ rozpozná znělé a neznělé souhlásky uvnitř slova˃ osvojuje si pravopis znělých a neznělých souhlásek

˃ znělé a neznělé souhlásky

˃ porovnává významy slov, zvláště slova opačného významu a slova významem souřadná, nadřazená a podřazená, vyhledá v textu slova příbuzná

˃ uvede příklady slov souznačných a protikladných a umí je použít ve větě ˃ slova souznačná a protikladná

5


˃ porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost

˃ ovládá abecedu˃ řadí slova podle abecedy

˃ Abeceda

˃ rozlišuje slovní druhy v základním tvaru

˃ pozná podstatné jméno, určí rod, číslo, pád˃ pozná sloveso, určí osobu, číslo a čas˃ rozlišuje slovní druhy – předložky a spojky˃ pozná předložky a umí je napsat s podstatnými jmény

˃ slovní druhy

˃ užívá v mluveném projevu správné gramatické tvary podstatných jmen, přídavných jmen a sloves ˃ popíše předmět a vypráví ˃ mluvený projev

˃ spojuje věty do jednodušších souvětí vhodnými spojkami a jinými spojovacími výrazy ˃ seznámí se se stavbou věty jednoduché a souvětí ˃ věta, souvětí

˃ rozlišuje v textu druhy vět podle postoje mluvčího a k jejich vytvoření volí vhodné jazykové a zvukové prostředky

˃ sestaví větu jednoduchou ˃ věta

˃ odůvodňuje a píše správně : i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech, dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev, velká písmena na začátku věty a v typických příkladech vlastní jména osob, zvířat a místních pojmenování

˃ rozliší obojetné souhlásky˃ ovládá vyjmenovaná slova a jejich pravopis˃ rozlišuje názvy obcí a ulic a správně je píše

˃ souhlásky˃ vyjmenovaná slova˃ podstatná jména

˃ čte a přednáší z paměti ve vhodném frázováním a tempu literární texty přiměřené věku ˃ reprodukuje text ˃ tvořivé činnosti s literárním

textem

˃ vyjadřuje své pocity z přečteného textu ˃ využívá četbu jako zdroj poznatků ˃ čtení

˃ pracuje tvořivě s literárním textem podle pokynů učitele a podle svých schopností ˃ orientuje se v textu slyšeném i čteném ˃ tvořivé činnosti s literárním

textem

6

Ročník: 4.


˃ vede správně dialog, tel. rozhovor, zanechá vzkaz na záznamníku ˃ seznámí se s jazykem jako s prostředkem komunikace ˃ mateřský jazyk

˃ odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí

˃ rozliší větu jednoduchou a souvětí, věta, souvětí˃ určí větu řídící a závislou, určí větu hlavní a vedlejší˃ z vět jednoduchých vytváří souvětí

˃ věta, souvětí

˃ vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné skladební dvojici označuje základ věty

˃ určí základní skladebné dvojice ve větě jednoduché˃ pozná podmět a přísudek˃ rozlišuje podmět holý, rozvitý, několikanásobný˃ užívá shodu podmětu s přísudkem

˃ skladba

˃ zvládá základní příklady syntaktického pravopisu˃ seznámí se s pravidlem shody přísudku s podmětem˃ zná pojem příčestí minule a umí ho vytvořit

˃ věta, souvětí

˃ porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova vícevýznamová

˃ rozlišuje slova jednoznačná, mnohoznačná, synonyma, opozita, slova citově zabarvená ˃ slovo

˃ rozlišuje slova spisovná a jejich nespisovné tvary ˃ umí užívat slova spisovná, výstižná, slova citově zabarvená ˃ slovo

˃ určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

˃ rozlišuje slova ohebná a neohebná˃ pozná zvratná slovesa, neurčitek˃ umí určit osobu, číslo, čas˃ umí časovat slovesa v čase přítomném, minulém, budoucím

˃ slovo˃ slovesa

˃ rozlišuje ve slově kořen, část příponovou, předponovou a koncovku

˃ rozlišuje předpony a předložka a správně je píše˃ určí slovní základ (předpona, kořen, přípona)

˃ stavba slova

˃ píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách

˃ zná vzory podstatných jmen˃ umí určit rod, číslo, pád a vzor˃ umí skloňovat podst. jm. podle vzoru

˃ podstatná jména

˃ odůvodňuje a píše správně i/y po měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjm. slovech; dě, tě, ně, ú, ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev; velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

˃ píše správně zeměpisné názvy˃ správně píše skupiny bě – bje, pě, vě – vje, mě – mně˃ umí uvést příklady ve větách˃ správně píše názvy národností, víceslovné názvy států a jejich

zkratky˃ správně píše názvy uměleckých děl, novin, časopisů

˃ skupiny bě – bje, pě, vě – vje, mě – mně

˃ vlastní jména, názvy

6


˃ porovnává a třídí slova podle zobecněného významu – děj, věc, okolnost, vlastnost

˃ umí vyhledávat v abecedním seznamu (rejstřík, slovník, telefonní seznam) ˃ abeceda

˃ sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti

˃ umí vypravovat podle osnovy ˃ vyjadřovací schopnosti

MEV – Tvorba mediálního sdělení (uplatnění a výběr výrazových prostředků a jejich kombinací pro tvorbu věcně správných a komunikačně vhodných sdělení)

˃ rozlišuje spisovnou a nespisovnou výslovnost a vhodně ji užívá podle komunikační situace

˃ při vypravování a popisu užívá slova výstižná, spisovná, citově zabarvená ˃ vyjadřovací schopnosti

˃ posuzuje úplnost či neúplnost jednoduchého sdělení

˃ vede správně dialog, tel. rozhovor, zanechává vzkaz na záznamníku

˃ volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

˃ kultivovaně se dorozumívá ve škole i mimo školu˃ umí se vyjádřit v běžných situacích

˃ vyjadřovací schopnostiOSV – Sociální rozvoj (komunikace)

˃ píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry ˃ zvládne jednoduchou grafickou úpravu textu ˃ vyjadřovací schopnosti

˃ volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma ˃ rozumí přiměřeně náročnému textu a umí ho reprodukovat ˃ čtení

˃ čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas ˃ čte nahlas i potichu ˃ čtení

˃ rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu vhodné pro daný věk, podstatné informace zaznamenává

˃ odliší podstatné a okrajové informace ˃ čtení

MEV – Kritické čtení s vnímání mediálních sdělení (chápání podstaty mediálního sdělení, objasňování jeho cílů a pravidel)

˃ vyjadřuje své dojmy z četby a zaznamenává je ˃ dokáže si vybrat četbu podle svého zájmu a udělat zápis do deníku ˃ literární výchova

˃ rozlišuje různé typy uměleckých a neuměleckých textů ˃ seznámí se s autory dětských knih ˃ literární výchova

˃ při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy

˃ rozpozná přímou řeč a větu uvozovací˃ umí užít přímou řeč ve vypravování

˃ přímá řeč

6


˃ užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje ˃ pozná spojky (spojovací výrazy) v souvětí ˃ souvětí

Ročník: 5.


˃ čte a přednáší zpaměti ve vhodném frázování a tempu literární texty přiměřeného věku

˃ čte přiměřeně rychle a plynule s prvky uměleckého přednesu˃ recituje básně (přiměřeně věku)

˃ čtení, básně

˃ odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách ve vyjmenovaných slovech: dě, tě, ně, ú/ů, bě, pě, vě, mě – mimo morfologický šev: velká písmena na začátku věty a v typických případech vlastních jmen osob, zvířat a místních pojmenování

˃ správně píše názvy národností, víceslovné názvy států a jejich zkratky, názvy uměleckých děl, novin a časopisů ˃ vlastní jména, názvy

˃ rozlišuje vyjadřování v próze a ve verších, odlišuje pohádku od ostatních vyprávění ˃ rozpozná vybrané žánry ˃ pohádka, pověst, bajka, komiks

˃ při jednoduchém rozboru literárních textů používá elementární literární pojmy ˃ rozliší pojmy rým, verš, sloka ˃ Básně

˃ volně reprodukuje text podle svých schopností, tvoří vlastní literární text na dané téma

˃ volně reprodukuje text˃ vytvoří zkrácený zápis textu˃ pokusí se zdramatizovat vhodný text

˃ literární texty

˃ vyhledává základní skladební dvojici a v neúplné základní skladební dvojici označuje základ věty

˃ pozná podmět a přísudek˃ rozlišuje podmět holý, rozvitý, několikanásobný

˃ Skladba

˃ užívá vhodných spojovacích výrazů, podle potřeby projevu je obměňuje ˃ pozná spojky (spojovací výrazy) v souvětí ˃ Spojky

˃ rozpoznává manipulativní komunikaci v reklamě ˃ seznamuje se s reklamou ˃ Reklama

MEV – tvorba a stavba mediálního sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti

6


˃ určuje slovní druhy plnovýznamových slov a využívá je v gramaticky správných tvarech ve svém mluveném projevu

˃ určí slovní druhy˃ určí rod, číslo, pád vzor podst. jmen˃ pozná základní druhy zájmen a číslovek˃ rozlišuje slovesa ve všech časech v ozn. způsobu˃ pozná všechny slovesné způsoby, zvratné sloveso˃ rozlišuje jednoduché a složené slovesné tvary˃ chápe pojem příčestí minulé a umí jej vytvořit

˃ slovní druhy˃ slovesný způsob

˃ volí náležitou intonaci, přízvuk, pauzy a tempo podle svého komunikačního záměru

˃ rozpozná přímou řeč a větu uvozovací˃ užívá přímou řeč ve

˃ přímá řeč

˃ sestaví osnovu vyprávění a na jejím základě vytváří krátký mluvený nebo písemný projev s dodržením časové posloupnosti

˃ sestaví osnovu k popisu a vyprávění˃ podle osnovy se jasně a srozumitelně vyjadřuje˃ zachovává posloupnost děje a hlavní linii příběhu

˃ osnova

˃ píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry

˃ pokouší se napsat dopis, telegram, příspěvek do časopisu, pozvánku, oznámení ˃ dopis, pozvánka, …

MEV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, různé typy sdělení; práce v realizačním týmu

˃ píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách

˃ podst. jména skloňuje podle vzoru˃ určí druhy příd. jmen a zná gramatiku měkkých a tvrdých příd.

jmen

˃ vzory měkkých a tvrdých příd. jmen

˃ zvládá základní příklady syntaktického pravopisu ˃ užívá shodu podmětu s přísudkem ˃ shoda podmětu s přísudkem

˃ odlišuje větu jednoduchou a souvětí, vhodně změní větu jednoduchou v souvětí ˃ pozná větu řídící a závislou, větu hlavní a vedlejší ˃ souvětí

6.1.1.2. Vzdělávací obor – Cizí jazyky Název vyučovacího předmětu – Anglický jazyk

1.1.1.1.1. Anglický jazykCharakteristika vyučovacího předmětu


6

Anglický jazyk je vyučován od prvního až do devátého ročníku.

Hlavním cílem je poskytnout žákům nástroj pro komunikaci při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem a využití internetu. Prostřednictvím

anglického jazyka je žák seznamován s reáliemi anglicky mluvících zemí, což ho vede k pochopení jiných kultur. Důraz je proto kladen především na stránku komunikační,

která napomáhá tomuto chápání a prohlubuje tak žákovu toleranci k odlišnostem cizojazyčných kultur.Gramatická část předmětu je podřízena části komunikační.

V počátečním období je nejdůležitější probuzení zájmu o výuku cizího jazyka a vytváření pozitivního vztahu k osvojování si cizího jazyka, proto musí být vyučovací

hodiny prostoupeny zajímavostmi pro žáky, poutavými činnostmi, hrami a písničkami. V prvním období se snažíme o to, aby žák porozuměl vyslechnutému sdělení, uměl ho

opakovat, použít naučená slova v jednoduchém spojení, aby přečetl základní slova a jednoduché věty a zapsal je, případně dle instrukcí nakreslil obrázek. Současně s vytvářením

jednoduchých vět je vyučována i gramatika a fonetický přepis, žáci procvičují potřebné výrazy a spojení, učí se jím rozumět, číst je, opakovat a obměňovat.

Ve druhém období plynule navazujeme na výsledky výuky v předešlém období, získané poznatky dále prohlubujeme a zdokonalujeme ve všech oblastech, a to jak

v receptivní řečové (poslech a čtení s porozuměním), produktivní řečové (ústní a písemný projev) a komunikační (komunikace a tématické okruhy). Cílem tohoto období je

pochopit význam znalosti cizího jazyka pro osobní potřebu ( překonávání jazykových bariér při cestování..), ale i budoucí studium. Při výuce vhodně využíváme časopisy, videa,

práci s počítačem, audiokazety a jiné názorné pomůcky, pro větší přitažlivost výuky jsou i v tomto období zařazovány hry, soutěže, dramatizace a krátkodobé projekty.

Vzdělávání v anglickém jazyce je rozděleno do tří období. V prvním období od 1. do 3. třídy je hodinová dotace rozdělena následovně: v 1. a 2. třídě tři hodiny týdně a ve

3. třídě čtyři hodiny týdně. Ve druhém období od 4. do 5. třídy je výuka realizována v hodinové dotaci čtyř hodin.

Výuka probíhá ve vyučovacích hodinách se zařazováním krátkodobých, individuálních nebo skupinových projektů, k čemuž slouží nové zdroje a způsoby získávání

informací vedoucí žáka k aktivnímu užití získaných vědomostí (internet, výukové programy na PC, časopisy, knihy, videozáznamy, TV).

V prvním období je cílem motivovat žáka k zájmu o anglický jazyk, učit se vnímat a napodobovat melodii , rytmus a výslovnost. Při činnostní formě výuky se žáci naučí

základní slovní zásobu, jednoduchá základní pravidla gramatiky, základní fráze, krátké rozhovory. Žák rozumí jednoduchým pokynům v anglickém jazyce, reaguje na ně, umí

přečíst jednoduché texty a získá první poznatky o anglicky mluvících zemích.

Ve druhém období je žák veden k získání jazykových znalostí a dovedností úrovně A1 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky.

6

VÝCHOVNÉ A VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE PŘI VÝUCE CIZÍHO JAZYKA


˃ prostřednictvím úkolů a cvičení v učebnici a pracovním sešitě seznamujeme žáka s různými učebními strategiemi cizojazyčného učení

˃ žákům jsou předkládány různé způsoby a strategie učení, které můžou využít v dalším samostatném studiu jazyka

˃ poznáváním anglického gramatického systému rozvíjíme jeho abstraktní myšlení a vedeme žáky k sebereflexi v procesu učení


˃ tuto kompetenci rozvíjíme především prostřednictvím projektových úkolů, vyhledáváním informací v referenčních zdrojích (dvojjazyčný slovník, internet, časopisy.) a

při dílčích aktivitách a cvičeních , kdy žáci nemají úplné informace a vlastními otázkami a uvažováním musí dojít k výsledku (např. během práce s textem jsou žáci

vedeni k odhadování neznámých slov apod.)


˃ výuku primárně zaměřujme na rozvoj cizojazyčných komunikativních dovedností, rovnoměrně zařazujeme poslech, čtení s porozuměním, mluvení i psaní, a to

prostřednictvím celé řady aktivit v učebnici, pracovním sešitě při kterých žáky vedeme k vyjadřování vlastních názorů a naslouchání a názorů druhých a adekvátním

reakcím na ně


˃ v řadě aktivit navozujeme situace vedoucí k párové či skupinové spolupráci žáků. Žáky učíme reagovat na rozdílné názory a prosazovat svá řešení a zároveň naslouchat

druhým

˃ při spolupráci je učíme postupně docházet k cíli, soustředit se na důležité a spolupracovat s různorodými skupinami lidí

˃ prostřednictvím sebehodnocení vedeme žáka k identifikaci jeho slabých a silných stránek

6


˃ při výuce představujeme žákům kulturu anglicky mluvících zemí a život jejich vrstevníků v těchto zemích a rozvíjíme uvažování nad rozdílnostmi kultur, nad

občanskými právy a povinnostmi, nad právy a povinnostmi dětí a vztahem k životnímu prostředí


˃ žákům předkládáme úkoly, při kterých jsou žáci nuceni využívat dosavadní zkušenosti a v časovém limitu reagovat na nové požadavky. Prostřednictvím sebereflexe

vedeme žáky k bilancování, plánování, stanovování cílů a soustředění na způsoby dosažení těchto cílů

˃ v průběhu studia cizího jazyka posilujeme u studentů uvědomění si důležitosti znalosti cizích jazyků pro budoucí pracovní uplatnění

V rámci vyučovacího předmětu Anglický jazyk sou integrována tato průřezová témata Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a

globálních souvislostech.

6


Ročník: 1.

Očekávané výstupy z RVP

ZV

Žák:

Očekávané výstupy

Žák:

Učivo: Průřezová témata:

Tematické okruhy: Gramatické jevy: Jednoduchá sdělení:

˃ rozumí jednoduchým pokynům a větám, adekvátně na ně reaguje

˃ rozumí pokynům učitele ve třídě, adekvátně reaguje

Rodina

Škola

Zvířata

Tělo

Hračky

Jídlo a pití

Svátky

Sloveso být

Přídavná jména

Zájmena

Pozdrav, přivítání,

rozloučení, představování

Poděkování, reakce na

poděkování˃ pochopí obsah a smysl

jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění

˃ pochopí obsah a smysl krátké konverzace na CD, písničky, říkanky na dané téma

6

Ročník: 2.


ZV

Žák:


Žák:




˃ rozumí pokynům učitele ve třídě, adekvátně reaguje (splní daný úkol)

˃ rozumí základním otázkám, jednoslovně odpoví

Domov

Škola

Rodina

Hračky

Tělo

Jídlo a pití

Příroda

Oblékání

Oslava

Sloveso být

Sloveso mít

Přítomný čas

Přídavná jména

Zájmena



Poděkování,

reakce na poděkování

Blahopřání

Žádost

˃ pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění


6

Ročník: 3.


ZV

Žák:


Žák:



˃ vyslovuje a čte foneticky správně v přiměřeném rozsahu slovní zásoby

˃ vyslovuje a čte foneticky správně po předchozí audio-orální přípravě

Škola

Rodina

Zvířata

Volný čas

Tělo

Jídlo a pití

Tradice a svátky

Oblékání

Sloveso být

Sloveso mít

Přídavná jména

Zájmena

Abeceda

Přítomný čas




poděkování

Blahopřání

Žádost

Vyplnění ID karty


˃ rozumí pokynům učitele ve třídě, adekvátně reaguje (splní daný úkol)

˃ rozumí základním otázkám, jednoslovně odpoví

˃ rozlišuje grafickou a mluvenou podobu slova

˃ snaží se rozlišovat grafickou a mluvenou podobu slova

˃ pochopí obsah a smysl jednoduché, pomalé a pečlivě vyslovované konverzace dvou osob s dostatkem času pro porozumění


˃ používá abecední slovník učebnice

˃ používá abecední slovník učebnice dle pokynů učitele

7

Ročník: 4.


ZV

Žák:


Žák:



˃ rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům

˃ rozumí známým slovům a jednoduchým větám z probraných témat. okruhů

Škola

Rodina

Zvířata

Volný čas

Jídlo a pití

Tradice a svátky

Oblékání

Nakupování

Počasí

Velká Británie- základní

údaje

Sloveso být

Sloveso mít

Přídavná jména

Zájmena

Abeceda

Přítomný čas

Modální sloveso can/can´t

Wh-otázky




poděkování

Blahopřání

Žádost

Vyplnění ID karty

Adresa

Omluva

Pozdrav a dopis z prázdnin

˃ rozumí obsahu a smyslu jednoduchých autentických materiálů a využívá je při své práci


˃ vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku

˃ vyhledá v jednoduchém textu odpověď na danou otázku, vytvoří odpověď (krátkou/ celou větou)

˃ používá dvojjazyčný slovník

˃ používá překladový slovník dle pokynů učitele

˃ reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace

˃ reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace s předchozí přípravou

˃ obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu

˃ obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu s předchozí přípravou

˃ aktivně se zapojí do jednoduché konverzace, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem, poskytne požadovanou informaci


7

Ročník: 5.


ZV

Žák:


Žák:



˃ rozumí známým slovům a jednoduchým větám se vztahem k osvojovaným tématům

˃ rozumí známým slovům a jednoduchým větám z probraných témat. okruhů

Škola

Rodina

Zvířata

Volný čas

Jídlo a pití

Tradice a svátky

Oblékání

Počasí

Reálie anglicky

mluvících zemí

Přítomný čas – prostý,

průběhový

řadové číslovky

minulý čas – be (was/were)

minulý čas – pravidelná

slovesa

have (had)

modální sloveso – can

předložky místa, času

blízká budoucnost – going to

slovesa like/hate/love + ing

ukazovací zájmena




poděkování

Popis lidí

Dávání instrukcí/pokynů

Návrhy

Požádat o svolení, povolení

Určování směru, času

MUV – Multikulturalita,

princip sociálního smíru a

solidarity

VMEGS – Jsme Evropané



˃ čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty obsahující známou slovní zásobu

˃ čte nahlas plynule a foneticky správně krátké texty po předchozí audio-orální přípravě

˃ vyhledá v jednoduchém textu potřebnou informaci a vytvoří odpověď na otázku

˃ vyhledá v jednoduchém textu odpověď na danou otázku, vytvoří odpověď (krátkou/ celou větou)

˃ používá dvojjazyčný slovník

˃ používá dvojjazyčný slovník dle pokynů učitele

˃ sestaví gramaticky a formálně správně jednoduché písemné sdělení, krátký text a odpověď na sdělení, vyplní své základní údaje do formulářů

˃ sestaví jednoduché sdělení (ústní/písemné) na téma rodina, škola, vyplní své základní údaje do formuláře dle pokynů učitele

7

frekvenční příslovce

vazba there is/are

some/any

rozkazovací způsob

˃ reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace

˃ reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu a jednoduché konverzace s předchozí přípravou

˃ obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu

˃ obměňuje krátké texty se zachováním smyslu textu s předchozí přípravou



7

6.1.2. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE


Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je založena především na aktivních činnostech, které

jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje

vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost.

Klade důraz na důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich

vzájemným vztahům.Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby

její užití.

Tato oblast zahrnuje pouze jeden vyučovací předmět, který se nazývá Matematika.

6.1.2.1. Vzdělávací obor – Matematika a její aplikace

Název vyučovacího předmětu: Matematika

6.1.2.1.1. Matematika


Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy.

V tématickém okruhu Čísla a početní operace na první stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na

druhém stupni tématický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace. Učí se získávat

číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a

s její rolí při matematizaci reálních situací.

V dalším tématickém okruhu ZÁVISLOSTI, VZTAHY A PRÁCE S DATY žáci rozpoznávají

určité typy změn a závislostí v běžném reálném světě, uvědomují si změny a závislosti známých jevů,

docházejí k pochopení, že změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Žáci

pracují s tabulkami, diagramy a grafy.

V tématickém okruhu GEOMETRIE V ROVINĚ A PROSTORU žáci určují a znázorňují

geometrické útvary, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině a

v prostoru, učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah, povrh a objem a

zdokonalovat svůj grafický projekt.

V tématickém okruhu NESTANDARDNÍ APLIKAČNÍ ÚLOHY A PROBLÉMY uplatňují žáci

logické myšlení. Tyto úlohy by se měly prolínat všemi tématickými okruhy. Žáci se učí řešit problémové

situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační

náčrty, řešit optimalizační úlohy.

Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky a používat některé další pomůcky, což umožňuje

přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách.

Zdokonalují se rovněž v samostatné práci a v práci se zdrojem informací.7

Vzdělávání směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k :

˃ využívání matematických poznatků v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání

velikostí a vzdáleností, orientace

˃ rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných

matematických vzorců a algoritmů

˃ rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné

argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů

˃ rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických

pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností

k určování a zařazování pojmů

˃ vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a

k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu

˃ vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění, k rozvíjení zkušenosti s matematickým

modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic

jeho použití, k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být

vhodný pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely

˃ provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu

k vyřešení problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo

problému

˃ přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním

rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu

˃ rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace běžného

života a následně k využití získaného řešení v praxi, poznávání možností matematiky a skutečnosti,

že k výsledku lze dospět různými způsoby

˃ rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při

každém kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření

dovednosti vyslovovat hypotézy na základě zkušeností nebo pokusu a jejich ověřování nebo

vyvracení pomocí protipříkladů


Předmět matematika se vyučuje ve všech třídách 1. a 2. stupně, v 1. 2. a 5. třídě s časovou dotací čtyři

hodiny, ve 3. a 4. třídě je posílena vždy o jednu hodinu v rámci disponibilní dotace a vyučuje se v obou

třídách po pěti vyučovacích hodinách .

Předmět je již svou podstatou zaměřen na rozvoj dovedností žáků, nikoliv znalostí a vědomostí. Tím jsou

dány i metody práce zaměřené především na samostatnou práci žáků, na řešení problémů, na práci ve

skupinách, sebekontrolu, didaktické hry, počtářské soutěže s důrazem na činnostní charakter učení.

7


Kompetence k učení:

˃ podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména zařazováním

vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek, kvizů, rébusů apod.;

vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů ( početních operací, algoritmů, metod řešení úloh),

které žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a praxe

Kompetence k řešení problému:

˃ nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k

samostatnému uvažování a řešení problémů

˃ podporujeme u žáků nalézání různých variant řešení zadaných úloh

˃ nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené

˃ postupy řešení

˃ provádíme se žáky rozbor úkolu (problému) - tvoříme plán jeho řešení, odhadujeme výsledky,

volíme správný postup k vyřešení problému a k vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k

zadání

˃ poskytujeme žákům prostor pro vyslovování hypotézy na základě zkušenosti nebo pokusu

Kompetence komunikativní:

˃ nabízíme žákům příležitost využívat informační a komunikační prostředky pro řešení úkolů i pro

komunikaci a spolupráci s ostatními

˃ užíváme matematického jazyka včetně matematické symboliky

˃ pracujeme s grafy, tabulkami, diagramy apod..

˃ vedeme žáky k vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a dalšími dospělými ve škole i mimo školu

podporujeme přátelské vztahy mezi žáky ve třídách a mezi třídami

˃ vedeme žáky k otevřenému a kultivovanému vyjadřování svých názorů

˃ umožňujeme žákům obhajovat své názory, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem

a snažit se jim porozumět

˃ zapojujeme žáky do diskusí a vedeme je k dodržování pravidel diskuse

˃ vedeme žáky k porozumění různých komunikačních prostředků - verbálních i nonverbálních

˃ jdeme žákům příkladem vlastních chováním

Kompetence sociální a personální:

˃ navozujeme dostatek situací, které rozvíjí pozitivní sebedůvěru a vědomí vlastních možnosti při

řešení matematických modulů

˃ podporujeme kooperace žáků – silnější pomáhá slabšímu,

˃ vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

7

˃ vedeme žáky k pochopení potřeby efektivní spolupráce

˃ podporujeme práci ve dvojicích, v týmech

˃ umožňujeme hodnotit práci týmu, zároveň jejich vlastní přínos a práci ostatních členů týmu

˃ vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost a

respekt

˃ integrujeme žáky se SVP

KOMPETENCE OBČANSKÉ

˃ vedeme žáky k chápání důležitosti pravidel chování a k jejich dodržování

˃ stanovujeme pravidla chování žáků

˃ vedeme žáky k chápání jejich práv a povinností ve škole i mimo školu

˃ rozvíjíme u žáků schopnost empatie

˃ podněcujeme k respektování druhého člověka, přestože nesouhlasí s jeho názorem

˃ vedeme žáky k sebeúctě, upřednostňujeme pozitivní hodnocení, všímáme si pokroků, nepoužíváme

nálepky

˃ motivujeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví

˃ vedeme žáky k ochraně životního prostředí

Kompetence pracovní:

˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci

˃ vybízíme k ocenění práce své ale i druhých

˃ vedeme k bezpečnému používání nástrojů, pomůcek a materiálů, dodržujeme daná pravidla, dbáme

na bezpečnost svoji i druhých, dbáme a ochranu materiálních hodnot a ochranu životního prostředí

˃ vedeme žáky k posuzování vlastních možností a schopností při rozhodování o dalším vzdělávání a

profesním zaměření

7


Ročník: 1.


˃ používá přirozená čísla k modelování reálných situací, počítá předměty v daném souboru, vytváří soubory s daným počtem prvků

˃ spočítá prvky v daném souboru a přiřadí správné číslo˃ pozná značku pro litr, kilogram, metr, korunu

˃ zápis čísla˃ jednotky

˃ čte, zapisuje a porovnává přirozená čísla do 20, užívá a zapisuje vztah rovnosti a nerovnosti

˃ zná číslice 1 až 20, napíše je a přečte˃ rozezná význam méně, více, první, poslední, větší, menší apod. ˃ používá matematické symboly +, – , =, <, >

˃ počítání do dvaceti

˃ užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose

˃ seřadí čísla podle velikosti˃ zakreslí čísla do 20 na číselnou osu

˃ číselná osa

˃ provádí zpaměti jednoduché početní operace s přirozenými čísly

˃ zapíše, přečte, vyřeší příklady na sčítání a odčítání do 20 bez přechodu přes desítku

˃ provádí rozklad na desítky a jednotky˃ zápis čísla v desítkové soustavě

˃ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace ˃ řeší jednoduché slovní úlohy ˃ slovní úlohy

˃ rozezná, pojmenuje, vymodeluje a popíše základní rovinné útvary a jednoduchá tělesa, nachází v realitě jejich reprezentaci

˃ rozliší a pojmenuje jednoduché geom. útvary˃ modeluje jednoduché geom. útvary v rovině˃ pozná geometrická tělesa – krychle, koule

˃ základní útvary v rovině

˃ porovnává velikosti útvarů, měří a odhaduje délku úsečky ˃ geom. útvary třídí podle velikosti, tvaru, barev ˃ základní útvary v rovině

˃ doplňuje tabulky, schémata, posloupnosti čísel ˃ pozná posloupnost čísel (před, za. .) ˃ závislosti a jejich diagramy

˃ řeší jednoduché praktické slovní úlohy a problémy, jejichž řešení je do značné míry nezávislé na obvyklých postupech a algoritmech školské matematiky

˃ prostorová představivost˃ obrázkové řady

7

Ročník: 2.



˃ zapíše a přečte čísla do 100˃ porovnává čísla do 100, seřadí je vzestupně i sestupně

˃ počítání do sta

˃ užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose ˃ zakreslí čísla do 100 na číselnou osu ˃ číselná osa


˃ zapíše a vyřeší příklady na sčítání a odčítání do 20 s přechodem přes desítku

˃ sčítá a odčítá čísla do 100˃ zná význam závorek a počítá příklady se závorkami˃ seznámí se s principem násobilky

˃ počítání do dvaceti a do sta

˃ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

˃ provede zápis slovní úlohy˃ řeší slovní úlohy s výpočty do 100

˃ slovní úlohy


˃ připraví si pomůcky na rýsování˃ zná pojem bod, přímka, čára, úsečka˃ zná rozdíl mezi přímkou, přímou a křivou čárou˃ pozná geometrická tělesa krychli, kvádr, kouli, válec

˃ geometrie˃ základní útvary v rovině i

prostoru

˃ porovnává velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky

˃ narýsuje přímku, lomenou čáru, úsečku dané délky˃ porovná úsečky podle velikosti˃ změří úsečku

˃ délka úsečky˃ základní rovinné útvary

˃ popisuje jednoduché závislosti z praktického života

˃ pozná rozdíl mezi mincemi a bankovkami˃ rozliší mince a bankovky v hodnotě do sta korun˃ počítá s mincemi a bankovkami v hodnotě do sta korun

˃ závislosti a jejich vlastnosti˃ mince a bankovky


˃ magické čtverce˃ číselné a obrázkové řady˃ prostorová představivost

7

Ročník: 3.



˃ zapíše a přečte čísla do 1000˃ porovnává, setřídí vzestupně a sestupně čísla do 1000˃ seznámí se zaokrouhlováním na desítky

˃ obor přirozených čísel˃ zápis čísla

˃ užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose ˃ zakreslí čísla do 1000 na číselné ose ˃ číselná osa


˃ násobí a dělí v oboru malé násobilky˃ sčítá a odčítá dvojciferná čísla zpaměti (typ 34 + 25, 67 – 56) ˃ sčítá a odčítá dvojcif. čísla písemně˃ sčítá a odčítá zpaměti i písemně trojcif. čísla

˃ obor přirozených čísel˃ písemné algoritmy početních

operací˃ násobilka

˃ řeší a tvoří slovní úlohy, ve kterých aplikuje a modeluje osvojené početní operace

˃ řeší slovní úlohy pomocí malé násobilky˃ řeší slovní úlohy v oboru do 100 a do 1000˃ řeší jednoduché rovnice

˃ vlastnosti početních operací s přirozenými čísly

˃ slovní úlohy


˃ zná pojem opačná přímka˃ pozná rozdíl mezi kruhem a kružnicí˃ zná význam pojmu průsečík a umí ho určit˃ pozná vzájemnou polohu přímek


˃ porovná velikost útvarů, měří a odhaduje délku úsečky

˃ k měření používá jednotky délky˃ změří rozměry geom. útvarů (úsečka, čtverec, …) a vyjádří je ve

vhodných jednotkách

˃ jednotky délky˃ základní útvary v rovině

˃ rozezná a modeluje jednoduché souměrné útvary v rovině ˃ narýsuje a označí bod, přímku, polopřímku, úsečku, kružnici ˃ základní útvary v rovině

˃ popisuje jednoduché závislosti z praktického života ˃ pozná jednotky délky mm, cm, dm, m ˃ jednotky délky


˃ slovní úlohy˃ číselné a obrázkové řady˃ magické čtverce˃ prostorová představivost

8

Ročník: 4.


˃ orientuje se v čase, provádí jednoduché převody zákl. jednotek

˃ zná jednotky hmotnosti, délky, objemu a času˃ převádí jednotky hmotnosti a délky s převodovou tabulkou

˃ převody jednotek

˃ využívá při pamětném i písemném počítání komutativnost a asociativnost sčítání a násobení ˃ řeší jednoduché a složené slovní úlohy ˃ slovní úlohy

˃ provádí početní operace v oboru přirozených čísel

˃ zapíše a přečte čísla do 10 000˃ sčítá a odčítá zpaměti a písemně do 10 000˃ ovládá pamětné dělení se zbytkem v oboru malé násobilky˃ násobí písemně jednocif. a dvojcif. činitelem˃ písemně dělí jednocif. dělitelem˃ sčítá, odčítá, násobí a dělí na kalkulátoru

˃ obor přirozených čísel˃ vlastnosti početních operací s

přirozenými čísly˃ Násobilka

˃ užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose ˃ orientuje se na číselné ose do 10 000 ˃ číselná osa

˃ zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel

˃ zaokrouhluje na tisíce˃ používá kalkulátor ke kontrole

˃ vlastnosti početních operací s přirozenými čísly

˃ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel

˃ řeší jednoduché a složené slovní úlohy˃ provede zkrácený zápis s neznámou

˃ slovní úlohy

˃ čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy ˃ odečítá hodnoty z diagramu ˃ diagramy, grafy, tabulky

˃ narýsuje a znázorní jednoduché rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnici) , užívá jednoduché konstrukce

˃ pracuje s kružítkem˃ narýsuje trojúhelník, čtverec, obdélník, kružnici˃ sestrojí trojúhelník ze tří stran˃ pozná a narýsuje pravoúhlý trojúhelník


˃ sestrojí rovnoběžky a kolmice˃ narýsuje kolmice, rovnoběžky, různoběžky˃ dokáže určit vzájemnou polohu přímek v rovině

˃ vzájemná poloha dvou přímek v rovině

˃ rozpozná a znázorní ve čtvercové síti jednoduché osově souměrné útvary a určí osu souměrnosti útvaru překládáním papíru

˃ určí souřadnice bodu ve čtvercové síti ˃ čtvercová síť


˃ prostorová představivost˃ obrázkové a číselné řady˃ magické čtverce˃ slovní úlohy

8

Ročník: 5.



˃ zná římské číslice I až X, L, C, D, M˃ přečte číslo kapitoly a letopočet˃ seznámí se, pozná, čte, porovná zlomky se stejným jmenovatelem˃ seznámí se s desetinnými čísly˃ dokáže vyznačit polovinu, třetinu, čtvrtinu

˃ užívá lineární uspořádání, zobrazí číslo na číselné ose ˃ orientuje se v číslech do milionu ˃ obor přirozených čísel


˃ zná pojmy rovina, polorovina, trojúhelník pravoúhlý, rovnoramenný, rovnostranný

˃ pozná a pojmenuje čtyřúhelníky˃ základní útvary v rovině

˃ provádí početní operace v oboru přirozených čísel

˃ zapíše a přečte čísla do 1 000 000˃ sčítá a odčítá zpaměti i písemně do milionu˃ násobí deseti, stem, tisícem˃ násobí písemně trojciferným činitelem˃ dělí jednociferným i dvouciferným činitelem

˃ zápis čísla v desítkové soustavě˃ vlastnosti početních operací s

přirozenými čísly

˃ zaokrouhluje přirozená čísla, provádí odhady a kontroluje výsledky početních operací v oboru přirozených čísel

˃ zaokrouhluje na tisíce, desetitisíce, statisíce ˃ vlastnosti početních operací s přirozenými čísly

˃ orientuje se v čase, provádí jednoduché převody základních jednotek ˃ převádí jednotky času a objemu s převodovou tabulkou ˃ jednotky a jejich převody

˃ řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje osvojené početní operace v celém oboru přirozených čísel ˃ řeší slovní úlohy v oboru do milionu ˃ slovní úlohy

˃ vyhledává, sbírá a třídí data˃ vyhledá údaje v jízdním řádu a řeší slovní úlohy s časovými údaji˃ pracuje s údaji v cenících apod.

˃ diagramy, grafy, tabulky, jízdní řády

˃ narýsuje a znázorní základní rovinné útvary (čtverec, obdélník, trojúhelník, kružnici) , užívá jednoduché konstrukce

˃ sestrojí obecný, pravoúhlý, rovnoramenný, rovnostranný trojúhelník˃ sestrojí čtverec, obdélník˃ dbá na přesnost a čistotu rýsování


˃ sčítá a odčítá graficky úseky, určí délku lomené čáry, obvod mnohoúhelníku sečtením délek jeho stran

˃ změří a vypočítá obvod trojúhelníku a čtyřúhelníku ˃ obvod a obsah obrazce

8


˃ sestrojí rovnoběžky a kolmice

˃ úhel – orientačně˃ řecká písmena – seznámení˃ vzájemná poloha dvou přímek v

rovině˃ určí obsah obrazce pomocí čtvercové sítě a užívá

základní jednotky obsahu˃ zapíše a použije data z grafu ve čtvercové síti˃ vypočítá obsah čtverce a obdélníka

˃ grafy, čtvercová síť˃ obsah a obvod obrazce


˃ prostorová představivost˃ magické čtverce˃ obrázkové a číselné řady˃ slovní úlohy

6.1.2.2. Vzdělávací obor – Informatika komunikační technologie

Název vyučovacího předmětu: Informatika

6.1.2.2.1. Informatika



Vzdělávací obsah předmětu Informatika je obsahově rozdělen na 1. stupni na tři tematické okruhy. Základy práce s počítačem, Vyhledávání informací a komunikace,

Zpracování a využití informací.

Časově je učivo na 1. stupni dotováno jednou hodinou týdně v 5. ročníku.

Předmět Informatika je na 1. stupni vyučován jako samostatný předmět v 5. ročníku, jednu hodinu týdně. Výuka Informatiky probíhá v počítačové učebně.

Formy a metody práce se používají dle charakteru učiva a cílů vzdělávání: individuální práce u počítače, práce ve dvojicích, výuka ovládání počítačových programů,

sebehodnocení a vzájemné hodnocení žáků, práce s informacemi z internetu, projekty, samostatné práce.

8

Předmět informatika má vazby na všechny předměty – výukové programy, práce s informacemi, matematika – geometrické obrazce, český jazyk – pravopis, sloh,

výtvarná výchova – počítačová grafika, pracovní činnosti – textový editor.



vedeme žáky k vyhledávání, třídění a porovnávání získaných informací

vedeme žáky k využívání informačních technologií a ke kritickému zhodnocení získaných informací

zadávanými úkoly vedeme žáky k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě,

vedeme žáky k využívání zkušeností s jiným SW, nápovědy u jednotlivých programů, literatury a spolupráci s ostatními žáky


vedeme žáky zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení

zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje více postupů

zadáváme úkoly způsobem, který vede k tomu, že nemají jen jedno správné řešení, ale že možností řešení je více

zařazujeme metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta


vedeme žáky k logickému formulování svých myšlenek, ke správnému používání odborné terminologie

učíme žáky pro komunikaci na dálku využívat vhodné informační technologie

při komunikaci učíme žáky dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, apod.)


při práci žáky vedeme ke kolegiální radě či pomoci, při projektech je učíme pracovat v týmu, rozdělit a naplánovat si práci, hlídat časový harmonogram apod.

umožňujeme žákům, zhodnotit výsledky své práce a posoudit i výsledky práce ostatních žáků

8

přizveme žáky k hodnocení prací – žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k pozitivnímu hodnocení výsledků práce vlastní i

druhých


seznamujeme žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla, …) tím, že je musí dodržovat

(citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo, …)

při zpracovávání informací vedeme žáky ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami


vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s výpočetní technikou

umožňujeme žákům využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

vedeme žáky nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce

V rámci vyučovacího předmětu Informatika je integrováno průřezové téma Mediální výchova.

8

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuRočník: 5.


˃ respektuje pravidla práce na PC a v počítačové

pracovně

˃ přihlášení do školní počítačové sítě, správné vypnutí

počítače

˃ postup zapnutí a vypnutí počítače,

přihlášení a odhlášení ze školní sítě

˃ získává správné návyky při práci s výpočetní

technikou

˃ ovládání myši – správné držení, klik, dvojklik, tah

˃ seznámení se zdravotními riziky spojenými s

využíváním výpočetní techniky

˃ práce s myší

˃ orientuje se na české klávesnici˃ použití významných kláves – Delete, Bcs, Enter, Space

˃ nácvik základní orientace na klávesnici˃ práce s klávesnicí – části, pojmy

˃ učí se ovládat základní funkce počítače ˃ orientace v nabídce Start

˃ ovládá nabídku školního výukového softwaru ˃ využití výukového softwaru

˃ učí se při vyhledávání na internetu používat vhodné

cesty

˃ základní orientace v prostředí internetu

˃ vyhledávání pomocí klíčového slova ve fulltextu

MEV – interpretace

vztahu mediálních

sdělení a reality

˃ zkouší komunikovat pomocí běžných

komunikačních zařízení˃ komunikace pomocí běžných komunikačních zařízení

6.1.3. VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A JEHO SVĚT


Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZP, která je koncipována pouze pro I. stupeň základního vzdělávání. Tato komplexní oblast vymezuje

vzdělávací obsah týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje

k dovednostem pro praktický život. Svým široce pojatým syntetickým obsahem spoluutváří povinné základní vzdělávání na I. stupni.

8

Žáci se učí pozorovat a pojmenovávat věci, jevy a děje, jejich vzájemné vztahy a souvislosti a utváří se tak jejich prvotní ucelený obraz světa. Učí se vnímat lidi a vztahy

mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů. Žáci vyjadřují své myšlenky, poznatky a dojmy, reagují na myšlenky, názory a

podněty jiných.

6.1.3.1. Vzdělávací obor – Člověk a jeho svět

Charakteristika vyučovacího oboruVzdělávací obor je naplňován v 1. – 3. ročníku vyučovacím předmětem Prvouka, ve 4. a 5. ročníku vyučovacími předměty Přírodověda, Vlastivěda a Etická výchova.

Obsahové, časové a organizační vyučovacího oboru

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tématických okruhů.

V tématickém okruhu Místo, kde žijeme se žáci učí na základě poznávání nejbližšího okolí, vztahů a souvislostí v něm chápat organizaci života v rodině, ve škole, v obci,

ve společnosti. Důraz je kladen na praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků. Cílem je probudit v žácích kladný vztah

k místu jejich bydliště, postupně rozvíjet jejich národní cítění a vztah k naší zemi.

V tématickém okruhu Lidé kolem nás si žáci postupně osvojují a upevňují základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, uvědomují si význam a podstatu tolerance,

pomoci a solidarity mezi lidmi. Poznávají, jak lidé vytvářejí kulturu a seznamují se se základními právy a povinnostmi.

V tématickém okruhu Lidé a čas se žáci učí orientovat v dějích a v čase. Poznávají, jak a proč se čas měří ,jak události postupují v čase a utvářejí historii věcí a dějů. Učí

se poznávat, jak se život a věci vyvíjejí a jakým změnám podléhají v čase. Je důležité, aby žáci mohli samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z dostupných zdrojů,

především pak od členů své rodiny i od lidí v nejbližším okolí.

8

V tématickém okruhu Rozmanitost přírody žáci poznávají Zemi jako planetu sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život. Poznávají velkou rozmanitost i proměnlivost

živé i neživé přírody naší vlasti. Na základě praktického poznávání okolní krajiny a dalších informací se žáci učí hledat důkazy o proměnách přírody, učí se využívat a hodnotit

svá pozorování a záznamy, sledovat vliv lidské činnosti na přírodu, hledat možnosti, jak ve svém věku přispět k ochraně přírody, a zlepšení životního prostředí.

V tématickém okruhu Člověk a jeho zdraví žáci poznávají především sami sebe jako živé bytosti, které mají své biologické a fyziologické funkce a potřeby. Poznávají,

jak se člověk vyvíjí a mění od narození do dospělosti, co je pro člověka vhodné a nevhodné z hlediska denního režimu, hygieny, výživy, mezilidských vztahů atd. Získávají

základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci i první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích. Žáci docházejí k poznání, že zdraví je

nejcennější hodnota v životě člověka. Ve výuce pozorují názorné pomůcky, sledují konkrétní situace, hrají určené role a řeší modelové situace.

V tomto vyučovacím oboru je výuka organizována zejména ve vyučovacích hodinách propojených s diskusemi, cvičeními a pozorováním v terénu, školními exkurzemi. Při

výuce jsou používány texty, poznámkové a pracovní sešity, soubory map, nástěnné mapy a encyklopedie.

Vyučovací předměty mají časovou dotaci:

1.-3. ročník Prvouka 2 hodiny týdně

4.,5. ročník Přírodověda, Vlastivěda 3 hodiny týdně

4.,5. ročník Etická výchova 3 hodiny týdně

8

6.1.3.1.1. PrvoukaCharakteristika vyučovacího předmětu Prvouka

Obsahové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Předmět prvouka je realizován v 1.,2.a 3.ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně.

Vzdělávání směřuje k:

˃ pozorování a pojmenovávání věcí, jevů a dějů, jejich vzájemných vztahů a souvislostí

˃ utváření prvotní ho uceleného obrazu světa

˃ poznávání sebe i nejbližšího okolí

˃ seznámení se s místně i časově vzdálenějšími osobami i jevy

˃ vnímání lidí a vztahů mezi nimi

˃ všímání si podstatných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů

˃ porozumění světu kolem sebe a vnímání základních vztahů ve společnosti

˃ porozumění soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům

˃ chápání pojmů minulost, současnost a budoucnost

Vzdělávací obsah je členěn do 5 tematických okruhů:

Místo, kde žijeme – důraz je kladen na dopravní výchovu, praktické poznávání místních a regionálních skutečností a na utváření přímých zkušeností žáků

8

Lidé kolem nás – upevňování základů vhodného chování a jednání mezi lidmi, seznámení se se základními právy a povinnostmi

Lidé a čas – orientace v dějích a čase

Rozmanitost přírody – poznávání Země jako planety Sluneční soustavy, poznávání proměnlivosti a rozmanitosti živé a neživé přírody

Člověk a jeho zdraví – základní poučení o zdraví a nemocech, o zdravotní prevenci, první pomoci a o bezpečném chování v různých životních situacích, poznávání sebe

na základě poznávání člověka jako živé bytosti



upevňujeme účelné rozhodování a jednání žáků v situacích ohrožení zdraví a bezpečnosti svého i druhých, žáci poznávají a ovlivňují svoji jedinečnost

žáci dochází k samostatným objevům, řešení a závěrům, učí se pracovat s odbornou literaturou, využívají různých informačních zdrojů


vedeme žáky k rozšíření slovní zásoby v osvojovaných tématech, k samostatnému a sebevědomému vystupování a jednání, k efektivní komunikaci, k pojmenovávání pozorované

skutečnosti a zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech, k vyjadřování pozitivních citů k sobě i okolnímu prostředí

učitel podporuje u žáků prezentaci svých myšlenek a názorů, kladení otázek k věci, vzájemnému se naslouchání a zdůvodňování svých závěrů, vzájemně si radí a pomáhají si


žáci pracují ve skupině, efektivně spolupracují na řešení problémů, učí se respektovat názory druhých, přispívají k diskusi

učitel vede žáky k věcné argumentaci a oceňování svých názorů a přínosů


žáci si utváří ohleduplný vztah k přírodě i kulturním výtvorům

učitel motivuje žáky hledat možnosti aktivního uplatnění ochrany přírody a vede žáky k respektování pravidel


9

žáci jsou vedeni k užívání pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové činnosti

učitel žáky učí používat různé materiály, nástroje a vybavení a k užívání nejnovějších postupů

V rámci vyučovacího předmětu Prvouka jsou integrována tato průřezová témata Environmentální výchova, Výchova demokratického občana a

Osobnostní a sociální výchova.

9

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu - PrvoukaRočník: 1.


˃ vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

˃ zná cestu do školy a zpět, název školy, jméno třídní učitelky a ředitelky školy

˃ domov˃ škola˃ obec˃ osobní bezpečí

VDO – Občanská společnost a škola (výchova občana v rámci třídního kolektivu)

˃ rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

˃ uvědomuje i vztahy mezi rodinnými příslušníky (rodiče, bratr, děti, sestra, teta, apod.)

˃ vypráví o svém domově, bydlišti a okolí

˃ rodina˃ soužití lidí˃ obec. místní krajina

˃ projevuje toleranci k přirozeným odlišnostem spolužáků, jejich přednostem i nedostatkům

˃ chová e ukázněně ve škole i mimo školu, dokáže rozlišit nežádoucí formy chování, toleruje ostatní

˃ soužití lidí˃ chování lidí

˃ využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

˃ orientuje se v čase – rok měsíc, den, hodina˃ vyjmenuje dny v týdnu˃ charakterizuje čtvero ročních období˃ seznámí se s měsíci jednotlivých ročních období˃ popíše změny v přírodě podle ročních období˃ časově zařadí Velikonoce a Vánoce˃ seznámí se s některými vánočními a velikonočními zvyky a tradicemi

˃ orientace v čase a časový řád

˃ současnost a minulost v našem životě

˃ uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost

˃ připraví si pomůcky do školy˃ udržuje pořádek ve svých věcech, v školní aktovce˃ uspořádá si pracovní místo˃ rozlišuje čas k práci a odpočinku

˃ chování lidí˃ právo a spravedlnost

˃ roztřídí některé přírodniny podle nápadných určujících znaků, uvede příklady výskytu organismů ve známé lokalitě

˃ pozná domácí zvířata a jejich mláďata˃ rozliší ovoce a zeleninu

˃ rostliny, houby, živočichové

9


˃ uplatňuje základní hygienické, režimové a jiné zdravotně preventivní návyky s využitím elementárních znalostí o lidském těle, projevuje vhodným chováním a činnostmi vztah ke zdraví

˃ reaguje adekvátně na pokyny dospělých při mimořádných událostech

˃ dodržuje základní hygienické návyky˃ seznámí se se základy správné životosprávy – výživy, vitamíny,

odpočinek, spánek, pitný režim …˃ uvědomí si zásady správného u lékaře˃ pojmenuje části lidského těla˃ rozliší názvy běžných onemocnění˃ učí se reagovat v případě úrazu

˃ lidské tělo˃ péče o zdraví, zdravá

výživa˃ osobní bezpečí˃ situace hromadného

ohrožení

Ročník: 2.


˃ rozliší přírodní a umělé prvky v okolní krajině a vyjádří různými způsoby její estetické hodnoty a rozmanitosti

˃ má povědomí o významu životního prostředí pro člověka ˃ okolní krajina

˃ rozlišuje blízké příbuzenské vztahy v rodině, role rodinných příslušníků a vztahy mezi nimi

˃ rozlišuje základní pravidla slušného chování v rodině a ve škole˃ slušně požádá o pomoc a poděkuje˃ rozpozná vztahy rodina – příbuzní (sestřenice, bratranec ….)

˃ rodina˃ soužití lidí˃ chování lidí

˃ odvodí význam a potřebu různých povolání a pracovních činností

˃ popíše zaměstnání rodičů˃ vysvětlí, v čem spočívají některá povolání (lékař, učitel, řidič, …) ˃ ví k čemu slouží běžně užívané prostředky˃ pozná význam a potřebu nástrojů, přístrojů a zařízení v domácnosti

(televize, vysavač, pračka…) ˃ váží si práce a jejích výsledků

˃ vlastnictví˃ kultura˃ Rodina

˃ využívá časové údaje při řešení různých situací v denním životě, rozlišuje děj v minulosti, přítomnosti a budoucnosti

˃ rozlišuje minulost, přítomnost, budoucnost˃ orientuje se v čase – kalendářní rok, školní rok, týdny, dny, hodiny,

minuty


˃ pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

˃ seznámí se s významnými rodáky a postavami českých dějin˃ pozná významné památky v okolí bydliště


˃ regionální památky˃ báje, mýty, pověsti

˃ uplatňuje elementární poznatky o sobě, o rodině a činnostech člověka, o lidské společnosti, soužití, zvycích a o práci lidí, na příkladech porovnává minulost a současnost

˃ orientuje se v síti obchodů a služeb v nejbližším okolí˃ komunikuje s prodavačem˃ začíná manipulovat s přidělenými penězi˃ seznámí se denním režimem dětí˃ rozlišuje práci a odpočinek



9


˃ pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých ročních obdobích ˃ srovnává jednotlivá roční období

˃ životní podmínky, ˃ rovnováha v přírodě

ENV – Základní podmínky života, životní prostředí


˃ rozliší charakteristické znaky – les, park, louka, zahrada, pole, potok, řeka ˃ pozná vybrané běžně pěstované pokojové rostliny˃ chápe potřebu pravidelné péče o pokojové rostliny˃ rozlišuje stromy listnaté a jehličnaté˃ pojmenuje běžně se vyskytující stromy, keře, byliny, a zemědělské

plodiny˃ pojmenuje domácí čtyřnohá zvířata˃ rozpozná živočichy chované pro radost a chápe potřebu pravidelné péče o

ně˃ pozná vybraná volně žijící zvířata a ptáky

˃ voda, vzduch˃ půda˃ rostliny, houby,

živočichové˃ životní podmínky˃ rovnováha v přírodě˃ ohleduplné chování k

přírodě a ochrana přírody

ENV – Základní podmínky života, životní prostředí

˃ chová se obezřetně při setkání s neznámými jedinci, odmítne komunikaci, která je mu nepříjemná, v případě potřeby požádá o pomoc pro sebe i pro jiné dítě

˃ předvídá, co může být v jeho okolí nebezpečné, nebezpečí se snaží vyhýbat ˃ osobní bezpečí

˃ uplatňuje základní pravidla účastníků silničního provozu

˃ dodržuje základní pravidla pro chodce˃ správně přechází vozovku˃ pozná vybrané dopravní značky˃ pojmenuje základní části a vybavení jízdního kola a vybavení pro cyklisty

˃ osobní bezpečí˃ chování lidí


˃ situace hromadného ohrožení

9

Ročník: 3.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo Průřezová témata

˃ vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí

˃ orientuje se v plánku obce˃ určí hlavní a vedlejší světové strany˃ v přírodě se pokouší orientovat podle světových stran

˃ obec, místní a okolní krajina

˃ regionální památky

˃ začlení svou obec do příslušného kraje a obslužného centra ČR, pozoruje a popíše změny v nejbližším okolí, obci

˃ orientuje se v místě svého bydliště, v okolí školy, v místní krajině˃ domov˃ škola˃ obec, místní krajina

˃ pojmenuje některé rodáky, kulturní a historické památky, významné události regionu, interpretuje některé pověsti nebo báje spjaté s místem, v němž žije

˃ seznámí se se základními údaji z historie a současnosti obce˃ poznává některé lidové a místní zvyky a tradice


˃ regionální památky˃ báje, mýty, pověsti


˃ rozlišuje přírodniny, lidské výtvory, suroviny˃ poznává základní rozdělení živočichů – savci, ptáci, obojživelníci, ryby,

hmyz˃ dokáže uvést hlavní rozlišovací znaky a popsat stavbu těla˃ rozpozná, čím se liší rozmnožování jednotlivých skupin˃ rozlišuje vybraná zvířata volně žijící v určitých přírodních společenstvích˃ (pole, les …) ˃ vybrané živočichy zařadí do příslušného přírodního společenství˃ pojmenuje části rostlin˃ popíše projevy života rostlin˃ pozná vybrané druhy plodů a semen – význam semen˃ rozliší vybrané kvetoucí a nekvetoucí rostliny a dřeviny (na zahrádkách,

loukách, …) ˃ pozná běžně se vyskytující jedlé a jedovaté houby

˃ živá a neživá příroda˃ životní podmínky˃ rostliny, houby,

živočichové˃ rovnováho v přírodě˃ ohleduplné chování k

přírodě˃ ochrana přírody

˃ provádí jednoduché pokusy u skupiny známých látek, určuje jejich společné a rozdílné vlastnosti a změří základní veličiny pomocí jednoduchých nástrojů a přístrojů

˃ pozoruje, rozlišuje a popíše některé vlastnosti a změny látek – barva, chuť, rozpustnost, hořlavost

˃ užívá vhodné pomůcky a dokáže změřit délku, čas, hmotnost, objem, teplotu

˃ látky a jejich vlastnosti˃ voda, vzduch˃ nerosty a horniny, půda

˃ dodržuje zásady bezpečného chování tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných

˃ chápe význam životního prostředí˃ uplatňuje zásady bezpečného chování v přírodě a silnici (chodec, cyklista)

˃ osobní bezpečí˃ lidské tělo ˃ péče o zdraví

OSV – Poznávání lidí, mezilidské vztahy, morální rozvoj

9

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo Průřezová témata


˃ situace hromadného ohrožení

6.1.3.1.2. Přírodověda



Předmět přírodověda je realizován ve 4.ročníku s časovou dotací 2 hodiny týdně a v a 5.ročníku 1 hodinou týdně. Je součástí vzdělávacího celku Člověk a jeho svět, který

je členěn do 5 tématických okruhů:

Místo, kde žijeme – okolní krajina (místní oblast, region) , zemský povrh, druhy a rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, působení lidí na krajinu a životní prostředí

Lidé kolem nás – základy vhodného chování a jednání mezi lidmi, principy demokracie; základní globální problémy, problémy lidské společnosti, problémy přírodního

společenství

Lidé a čas – orientace v čase – kalendář, letopočet; současnost a minulost v našem životě

Rozmanitost přírody – Země jako planeta Sluneční soustavy; rozmanitost a proměnlivost živé i neživé přírody, rostliny, houby, živočichové, znaky života, potřeby a podmínky

života; rovnováha v přírodě; vliv lidské činnosti na přírodu, ochrana přírody a životního prostředí, likvidace odpadů, živelné pohromy, ekologické katastrofy

Člověk a jeho zdraví – lidské tělo, biologické a fyziologické funkce a potřeby člověka, vývoj jedince, základy lidské reprodukce; partnerství, rodičovství, základy sexuální

výchovy; péče o zdraví, první pomoc; odpovědnost člověka za své zdraví; situace hromadného ohrožení



9

umožňujeme žákům používat vhodné učební pomůcky, encyklopedie a odbornou literaturu

pomáháme žákům získávat informace o přírodě, pozorovat přírodu, zaznamenávat a hodnotit výsledky svého pozorování


zařazujeme metody, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci

vedeme žáky k řešení zadaných úkolů, správně se rozhodovat v různých situacích, vyhledávat informace vhodné k řešení problémů


vedeme žáky k používání správné terminologie, vyjádření své myšlenky, poznatku a dojmu, reagovat na myšlenky, názory a podněty druhých

rozšiřujeme slovní zásobu žáků v osvojovaných tématech, vedeme je k pojmenování pozorovaných skutečností a k jejich zachycení ve vlastních projevech, názorech a výtvorech


žáci pracují ve skupině, spolupracují s druhými při řešení daného úkolu, respektují názory a zkušenosti druhých

zajímáme se o náměty, názory a zkušenosti žáků


budujeme u žáků ohleduplný vztah k přírodě

vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování, tolerantní chování a jednání, umožňujeme zažít každému žákovi úspěch


umožňujeme žákům pozorovat, manipulovat a experimentovat

vedeme žáky ke správnému užití pomůcek, vybavení, techniky, k dodržování obecných pravidel bezpečnosti, k utváření pracovních návyků v jednoduché samostatné i týmové

činnosti, dodržování stanovených pravidel

V rámci vyučovacího předmětu Přírodověda je integrováno průřezové téma Environmentální výchova.

9

9


Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témataa mezipředmětové vztahy:

˃ vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením času a střídáním ročních období

˃ získá základní informace o postavení Země ve vesmíru

˃ uvědomuje si podmínky života na Zemi˃ pozná rozdíl mezi planetou a hvězdou˃ vysvětlí význam Slunce pro život na Zemi˃ rozumí střídání dne a noci, ročních období jako

důsledek pohybu Země ve vesmíru˃ seznámí se s působením magnetické a gravitační

síly

˃ Vesmír a Země˃ lidé a čas (kalendář, režim dne)

˃ Vv – kreslení˃ Pč – modelování

˃ zkoumá základní společenstva ve vybraných lokalitách regionů, zdůvodní podstatné vzájemné vztahy mezi organismy a nachází shody a rozdíly v přizpůsobení organismů prostředí

˃ vysvětlí, co jsou rostlinná patra˃ v lese se chová správně˃ pozná běžné zemědělské plodiny, jejich význam a

použití˃ pozná běžné druhy zeleniny a ovoce

˃ rovnováha v přírodě˃ rostliny, houby a živočichové

˃ ENV – vztah člověka k životnímu prostředí

˃ Tv – vycházky

˃ porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

˃ charakterizuje některá společenstva – les, louka, voda, u lidských obydlí…

˃ pojmenuje běžně se vyskytující živočichy v jednotlivých, popíše stavbu jejich těla, seznámí se jejich životem

˃ pojmenuje běžně se vyskytující rostliny a houby v jednotlivých společenstvech

˃ správně zařadí běžně se vyskytující živočichy a rostliny

˃ rostliny, houby, živočichové˃ rovnováha v přírodě˃ životní podmínky

˃ ENV – ekosystémy (ochrana biologických druhů)

˃ využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života

˃ seznámí se se stavbou lidského těla˃ rozumí pojmu kostra a pojmenuje její hlavní části˃ chápe, co je svalstvo a rozumí jeho významu˃ pojmenuje a najde na modelu některé vnitřní

orgány

˃ lidské tělo

9

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témataa mezipředmětové vztahy:

˃ uplatňuje účelné způsoby chování v situacích ohrožujících zdraví v modelových situacích stimulujících mimořádné události

˃ seznámí se se základními pravidly ochrany před povodněmi

˃ rozliší tel. čísla tísňového volání˃ rozumí pojmům evakuace obyvatel a evakuační

zavazadlo, terorismus a anonymní oznámení

˃ situace hromadného ohrožení˃ osobní bezpečí˃ péče o zdraví

˃ uplatňuje základní dovednosti a návyky související s podporou zdraví a jeho preventivní ochranou

˃ řídí se zásadami péče o zdraví, zná význam sportování, správné výživy

˃ pojmenuje běžně užívané elektrické spotřebiče˃ chápe zásady manipulace s nimi˃ zvládne poskytnutí první pomoci při zasažení el.

proudem

˃ osobní bezpečí (bezpečné zacházení s el. spotřebiči)

˃ péče o zdraví

˃ ošetří drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc ˃ rozumí zásadám první pomoci a dokáže je použít (zlomenina, zástava dýchání. .)

Ročník: 5.


˃ rozpozná ve svém okolí jednání a chování, která se už tolerovat nemohou a která porušují základní lidská práva nebo demokratické principy

˃ rozumí svému postavení v rodině a ve společnosti˃ chápe svoje základní práva a povinnosti – týrání,

zneužívání, šikana˃ dokáže zjistit tel. číslo linky důvěry, krizového

centra˃ seznamuje se s pravidly telefonování na tyto

instituce˃ rozumí pojmům terorismus, rasismus

˃ právo a spravedlnost (právní ochrana občanů a majetku, základní lidská práva a práva dítěte

˃ soužití lidí – mezilidské vztahy˃

˃ vyjádří na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi, vyvodí a dodržuje pravidla pro soužití ve škole, mezi chlapci a dívkami, v rodině, v obci (městě)

˃ uvědomuje si nutnost kázně a dodržování pokynů v případě obecného ohrožení (požár, únik jedovatých látek apod.)

˃ dodržuje zásady bezpečného chování v různém prostředí – škola, domov, styk s cizími osobami, silniční provoz a řídí se jimi

˃ situace hromadného ohrožení˃ osobní bezpečí

1


˃ objevuje a zjišťuje propojenost prvků živé a neživé přírody, princip rovnováhy přírody a nachází souvislosti mezi konečným vzhledem přírody a činností člověka

˃ rozpozná důležité horniny a nerosty˃ vysvětlí proces zvětrávání hornin˃ seznámí se s využitím některých nerostů˃ chápe rozdíl mezi obnovitelnými a

neobnovitelnými přírodními zdroji˃ popíše vznik půdy, chápe význam ochrany půdy a

její využití˃ vysvětlí pojem potravní řetězec a pyramida –

uvede příklad˃ rozumí, co znamená rovnováha v přírodě a uvede

důsledky jejích porušení

˃ nerosty, horniny, půda (zvětrávání, vznik půdy)

˃ rovnováha v přírodě – vzájemné vztahy mezi organismy

˃ ENV – ekosystémy, základní podmínky života, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k životnímu prostředí

˃ vysvětlí na základě elementárních poznatků o Zemi jako součásti vesmíru souvislost s rozdělením čau a střídáním ročních období

˃ rozlišuje pojmy vesmír, planeta hvězda, družice, zem. přitažlivost ˃ Vesmír a Země

˃ zhodnotí některé konkrétní činnosti člověka v přírodě a rozlišuje aktivity, které mohou prostředí i zdraví člověka podporovat nebo poškozovat

˃ chápe význam zdravého životního prostředí pro člověka

˃ rozliší hlavní znečišťovatele vody, vzduchu půdy. .

˃ vysvětlí pojem recyklace a význam čističek odpadních vod

˃ seznámí se s pravidly chování v CHKO a v přírodě

˃ uvědomuje si prospěšnost a škodlivost zásahů člověka do přírody a krajiny a uvede příklad

˃ ohleduplné chování k přírodě a ochrana přírody

˃ porovnává na základě pozorování základní projevy života na konkrétních organismech, prakticky třídí organismy do známých základních skupin, využívá k tomu i jednoduché klíče a atlasy

˃ dokáže pozorovat živočichy a rostliny, zformulovat a zapsat výsledek pozorování

˃ určí a zařadí některé živočichy a rostliny do biologického systému

˃ rostliny, houby, živočichové

˃ využívá poznatků o lidském těle k vysvětlení základních funkcí jednotlivých orgánových soustav a podpoře vlastního zdravého způsobu života

˃ rozezná části lidského těla, důležité orgány a jejich funkci, smyslová ústrojí ˃ člověk a jeho zdraví – lidské tělo

˃ rozlišuje jednotlivé etapy lidského života a orientuje e ve vývoji dítěte před a po jeho narození

˃ chápe původ člověka jako druhu˃ seznámí se se způsobem rozmnožování a

charakterizuje hlavní etapy vývoje člověka

˃ lidské tělo – základy lidské reprodukce, vývoj jedince

1


˃ předvede v modelových situacích osvojené jednoduché způsoby odmítání návykových látek

˃ dovede jednat podle zásad první pomoci˃ uvědomuje si škodlivost kouření, užívání drog a

alkoholu, gameblerství

˃ péče o zdraví˃ návykové látky a zdraví

˃ pozná jednoduché stroje a jejich praktické použití – páka, kladka …

˃ seznámí se s principem a užitím parního stroje a spalovacího motoru a s jejich významem v tech. pokroku

˃ základní poznatky o využití el. energie˃ dodržuje pravidla bezpečné práce při manipulaci s

běžnými el. Přístroji˃ sestrojí jednoduchý el. obvod˃ rozlišuje zdroje el. energie

˃ člověk a technika˃ osobní bezpečí – bezpečné

používání el. přístrojů

6.1.3.1.3. Vlastivěda


Obsahové, časové a organizační vymezení předmětuPředmět vlastivěda je realizován ve 4.ročníku s časovou dotací 1 hodinou týdně a 5.ročníku 2 hodinami týdně. Realizuje se ve vzdělávacím oboru Člověk a jeho svět.

Vzdělávací obsah je rozdělen na 5 tématických okruhů, ve vlastivědě se realizují 3 okruhy:

Místo, kde žijeme – chápání organizace života v obci, ve společnosti; praktické poznávání místních, regionálních skutečností, s důrazem na dopravní výchovu; postupné rozvíjení

vztahu k zemi, národní cítění

Lidé kolem nás – upevnění základů vhodného chování a jednání mezi lidmi; uvědomování si významu a podstaty tolerance, pomoci, solidarity, úcty, snášenlivosti a rovného

postavení lidí; seznamování se se základními právy a povinnostmi i problémy společnosti i ve světě; směřování k výchově budoucího občana demokratického státu

Lidé a čas – orientace v dějích čase, postup událostí a utváření historie věcí a dějů; snaha o vyvolání zájmů u žáků samostatně vyhledávat, získávat a zkoumat informace z

historie a současnosti

1



učíme žáky vyznačit v jednoduchém plánu obce místo bydliště, školy, cestu na určené místo

vedeme žáky k užívání správné terminologie a symboliky


učíme rozlišovat přírodní a umělé prvky v okolní krajině

umožňujeme žákům pracovat v hodině s odbornou literaturou, encyklopediemi apod., umožňujeme každému žákovi zažít úspěch


žáky učíme vyjádřit různými způsoby estetické hodnoty a rozmanitosti krajiny, využíváme časové údaje při řešení různých situací, rozlišování děje v minulosti, přítomnosti a

budoucnosti

vedeme žáky k ověřování výsledků, podněcujeme k argumentaci


rozlišujeme vztahy mezi lidmi, národy

vytváříme příležitosti k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů a jiných forem, vytváříme různé pracovní skupiny


podporujeme toleranci přirozených odlišností lidské společnosti, seznamujeme s kulturními a historickými památkami a významnými událostmi v ČR (Evropě)

umožňujeme žákům, aby se podíleli na utváření kritérií hodnocení činností nebo jejich výsledků, vedeme je k hodnocení vlastních výsledků


učíme uplatňovat elementární poznatky o lidské společnosti, soužití a o práci lidí, na příkladech porovnáváme minulost a současnost

1

zajímáme se o náměty, názory zkušenosti žáků, vedeme k plánování úkolů a postupů, zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci spolupracovat

V rámci vyučovacího předmětu Vlastivěda jsou integrována tato průřezová témata Environmentální výchova, Výchova demokratického občana

a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

1



˃ určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu ˃ zná název kraje a krajského města ˃ obec, místní krajina – části, poloha

v krajině. minulost a současnost

˃ určí světové strany v přírodě i podle mapy, orientuje se podle nich a řídí se podle zásad bezpečného pohybu a pobytu v přírodě

˃ seznamuje se s významem měřítka mapy˃ seznámí se se základními geografickými

značkami˃ určí světové strany na mapě

˃ mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky, světové strany

˃ rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

˃ snaží se pochopit pojem nadmořská výška˃ najde na mapě a pojmenuje velké řeky, jezera a

rybníky v ČR a v blízkosti svého bydliště a školy˃ vyhledá Prahu na mapě ČR a své bydliště˃ vyhledá ČR na mapě Evropy˃ určí rozdíl mezi podnebím a počasím˃ charakterizuje podnebí ČR˃ seznámí se s pojmy povodí, rozvodí, úmoří˃ určí rozdíl mezi jezerem a rybníkem˃ ukáže a najde na mapě střední, východní, severní,

západní a jižní Čechy, Moravu a Slezsko˃ stručně charakterizuje jednotlivé oblasti podle

mapy˃ vyhledá na mapě významná města a řeky a

seznámí se s průmyslem a zemědělstvím v jednotlivých oblastech

˃ pojmenuje a ukáže na mapě sousední státy˃ vysvětlí význam globu a mapy˃ ukáže na mapě a pojmenuje na mapě pohraniční

pohoří, rozsáhlejší pohoří, vrchoviny a nížiny v ČR

˃ vysvětlí rozdíl mezi pohořím, vrchovinou a nížinou

˃ mapy obecně zeměpisné a tematické

˃ okolní krajina – zemský povrh a jeho tvary, půda, rostlinstvo, živočišstvo, vliv krajiny na život lidí, životní prostředí, orientace

˃ regiony ČR – Praha a vybrané oblasti ČR, surovinové zdroje, výroba, služby a obchod

˃ regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost

˃ báje, mýty, pověsti – minulost kraje, domov, vlast, rodný kraj

˃ ENV – ekosystémy (moře)

1


˃ vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlastnického

˃ zná, že Praha je hlavní město ČR˃ dokáže vyprávět pověst o založení Prahy˃ pozná významné průmyslové podniky, kulturní a

vzdělávací instituce˃ určí významná místa a kulturní památky˃ seznámí se s některými regionálními pověstmi,

některými postavami ze Starých pověstí českých, významnými osobnostmi a památnými místy českých dějin

˃ rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

˃ zná jméno prezidenta a premiéra ČR, oficiální název ČR a správně ho píše

˃ seznámí se se státním uspořádáním ČR, státními symboly a demokracií v ČR

˃ Naše vlast – domov, národ, státní zřízení a politický systém, státní správa, samospráva, státní symboly

˃ VDO – Formy participace občanů v politickém životě (volební systémy a demokratické volby a politika)

˃ rozlišuje základní rozdíly mezi jednotlivci, obhájí při konkrétních činnostech své názory, popřípadě připustí svůj omyl, dohodne se na společném postupu a řešení se spolužákem

˃ týmová práce

˃ účelně plánuje svůj čas pro učení, práci, zábavu a odpočinek podle vlastních potřeb s ohledem na oprávněné nároky jiných osob

˃ soužití lidí – mezilidské vztahy, obchod, firmy

˃ vlastnictví – soukromé veřejné, osobní, společné

1

Ročník: 5.


˃ určí a vysvětlí polohu svého bydliště nebo pobytu vzhledem ke krajině a státu ˃ orientace v místě bydliště, kraji a státu

Místo, kde žijeme˃ domov, místní oblast, region,

regiony ČR, EU

˃ rozlišuje mezi náčrty, plány a základními typy map, vyhledává jednoduché údaje o přírodních podmínkách a sídlištích lidí na mapách naší republiky, Evropy a polokoulí

˃ práce s mapami, náčrty, plány˃ vyhledávání jednoduchých údajů a čtení z map˃ práce s mapami ČR, evropské státy, polokoule

˃ mapy obecně zeměpisné a tematické – obsah, grafika, vysvětlivky

˃ okolní krajina – vodstvo na pevnině, rozšíření půd, rostlinstva a živočichů, vliv krajiny na život lidí, působení lidí na krajinu a životní prostředí, světové strany

˃ Evropa a svět – kontinenty, evropské státy, EU, cestování

˃

˃ vyhledá typické regionální zvláštnosti přírody, osídlení, hospodářství a kultury, jednoduchým způsobem posoudí jejich význam z hlediska přírodního, historického, politického, správního a vlasteneckého

˃ orientace v místě bydliště, kraji a státu˃ práce s mapami, náčrty, plány˃ vyhledávání jednoduchých údajů a čtení z map

˃ regiony ČR – surovinové zdroje, přírodní podmínky, výroba, služby, obchod, osídlení

˃ naše vlast – základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly

˃ VDO – Občan, občanská společnost a škola

˃ VDO – Formy participace občanů v politickém životě

˃ VDO – Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

˃ prostředkuje ostatním zkušenosti, zážitky a zajímavosti z vlastních cest a porovná způsob života a přírodu v naší vlasti i v jiných zemích

˃ vyhledávání jednoduchých údajů a čtení z map˃ regiony ČR˃ Evropa a svět – evropské státy, EU,

cestování

˃ VMEGS – Evropa a svět nás zajímá˃ VMEGS – Objevujeme Evropu a

svět˃ VMEGS – Jsme Evropané

˃ rozlišuje hlavní orgány státní moci a některé jejich zástupce, symboly našeho státu a jejich význam

˃ zná jméno současného prezidenta ČR, zná pojmy vláda, parlament, zákon

˃ seznámí se se státními symboly našeho státu a jejich významem

˃ naše vlast – základy státního zřízení a politického systému ČR, státní správa a samospráva, státní symboly

1


˃ orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích

˃ orientuje se v základních formách vlastnictví; používá peníze v běžných situacích

Lidé kolem nás˃ soužití lidí – mezilidské vztahy,

komunikace, obchod, firmy, zájmové spolky, politické strany, církve, pomoc nemocným, sociálně slabým, společný „evropský dům“

˃ vlastnictví – soukromé, veřejné, osobní, společné

˃ poukáže v nejbližším společenském a přírodním prostředí na změny a některé problémy a navrhne zlepšení životního prostředí obce /města/

˃ orientuje se ve svém okolí, dokáže reagovat na problémy životního prostředí ve svém okolí

˃ chování lidí – třídění odpadů, ochrana flóry a fauny

˃ ENV – Ekosystémy˃ ENV – Základní podmínky života˃ ENV – Lidské aktivity a problémy

životního prostředí˃ ENV – Vztah člověka k prostředí

˃ pracuje s časovými údaji a využívá zjištěných údajů k pochopení vztahů mezi jevy

˃ orientuje se v časových údajích a používá dostupnou literaturu a pracuje s ní

Lidé a čas˃ orientace v čase – dějiny jako

časový sled událostí, kalendáře, letopočty, generace

˃ využívá archivů, knihoven, sbírek muzeí a galerií jako informačních zdrojů pro pochopení minulosti; zdůvodní základní význam chráněných částí přírody, nemovitých i movitých kulturních památek


˃ umí využít a vyhledat informace

˃ orientace v čase – dějiny jako časový sled událostí, kalendáře, letopočty, generace

˃ současnost a minulost v našem životě – proměny způsobu života, bydlení, předměty denní potřeby, průběh lidského života, státní svátky a významné dny

˃ kultura – podoby a projevy kultury

˃ rozeznává současné a minulé a orientuje se v hlavních reáliích minulosti a současnosti naší vlasti s využitím regionálních specifik

˃ srovnává a hodnotí na vybraných ukázkách způsob života a práce na našem území v minulosti a současnosti s využitím regionálních specifik

˃ objasní historické důvody pro zařazení státních svátků a významných dnů


˃ umí využít a vyhledat informace˃ seznámí se s místními specifiky˃ objasní historické důvody pro zařazení státních

svátků a významných dnů

˃ regionální památky – péče o památky, lidé a obory zkoumající minulost

˃ báje, mýty, pověsti – minulost kraje a předků, domov, vlast, rodný kraj

1



˃ reguluje své chování a jednání˃ uznává důstojnost lidské osoby˃ přijímá zodpovědnost za své chování a za

svá rozhodnutí˃ je si vědom svých práv a povinností˃ respektuje pravidla vzájemného soužití

˃ Umí se těšit z radosti a úspěchu jiných, umí vyjádřit účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách

˃ Akceptace druhého – zážitek přijetí, nácvik přátelského přijetí, umět odpustit

˃ uplatňuje tvořivost při společném plnění úkolů

˃ Uplatňuje tvořivost při společném plnění úkolů ˃ Rozvoj tvořivosti a spolupráce

˃ tvořivě přistupuje k problémům˃ má vytvořen pozitivní vztah k lidem,

skupině

˃ Jednoduchými skutky uplatňuje tvořivost v mezilidských vztazích

˃ Tvořivost v mezilidských vztazích – vytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, nemít strach z neznámého řešení úkolu a nebát se experimentovat,

˃ schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce

1

6.1.3.1.4. Etická výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu- Etická výchova zaštiťuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova (OSV).

Předmět Etická výchova je realizován na prvním stupni ve 4. a 5.ročníku jednou hodinou týdně.

Vzdělávací předmět Etická výchova vychází z projektu R. Roche – Olivara a L. Lencze. Vede k osvojení a

upevnění základních postojů, formou prožitků žáků,k ujasnění hodnotové orientace, k rozlišení dobra a zla a k

jasným mravním normám a zásadám. Senzibilizace je přípravou na dané téma, vede k zapojení nejen kognitivní,

ale i emotivní složky osobnosti žáka, následná hodnotová reflexe vede k ujasnění a prohloubení tématu. Forma

prožitku je zaměřena na osvojení žádoucích postojů a dovedností. Nácvik v prostředí skupiny, za přítomnosti

pedagoga aplikujícího účinné složky výchovného stylu umožňuje prožitek přijetí žáka učitelem i skupinou,

pozitivní motivaci, prožitek úspěchu. Cílem etické výchovy je prosociální, pozitivně sociální chování vedoucí ke

spolupráci, kladnému přístupu k životu, k upevnění vnitřního vztažného systému, který je zárukou pevné osobnosti

schopné realizovat to, co považuje za správné i v náročných situacích života bez podpory okolí. Transfer do života,

následující v závěru tématu, usnadňuje jeho praktické uchopení a realizaci v individuálních podmínkách a rolích

žáka. Etická výchova zkvalitňuje osobní předpoklady pro úspěšnou spolupráci s druhými jak ve sféře osobní

(případné založení rodiny), tak ve sféře profesní, manažerské, řídící. Vede k osvojení dovedností nezbytných pro

vedoucí pozice. Vybavuje žáky jednotlivými psychosociálními dovednostmi, které zaměřuje nejen do oblasti

posílení osobního vlivu a úspěchu, ale i do oblasti spolupráce a pomoci druhým. Zahrnuje prvky efektivního a

účinného programu prevence rizikového chování mládeže.

Cílové zaměření vzdělávací oblastiVzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

˃ účinné spolupráci ve skupině˃ spoluvytváření pravidel a podílu na jejich dodržení˃ rozvíjení základních komunikačních a asertivních dovedností˃ aktivnímu naslouchání druhým a navracení porozumění˃ sebepoznání a sebepřijetí ˃ pozitivnímu hodnoceních druhých, pozitivnímu přístupu k životu v běžných i ztížených podmínkách˃ vytváření hodnotných mezilidských vztahů, empatii, vzájemné pomoci˃ ovládání a řízení svého jednání a chování˃ úctě k člověku, lidské důstojnosti, toleranci k druhým˃ úctě k hodnotám rodiny, tradic i duchovním hodnotám˃ úctě a respektování přírody˃ přijetí zodpovědnosti, uvědomění si práv, povinností a své zodpovědnosti za druhé˃ zodpovědnému přístupu ke vzdělání˃ řízení a organizaci učení˃ komplexnímu pohledu na jevy a skutečnosti˃ rozpoznání problému a schopnosti navrhnout jeho řešení a řešit problémové˃ situace ve školním kolektivu˃ ke tvořivosti zejména v oblasti mezilidských vztahů˃ ke kritickému myšlení, vyslovení, přijetí a pozitivnímu zpracování konstruktivní kritiky˃ schopnosti vyjádřit a obhájit svá stanoviska a rozhodnutí˃ zaměření získaných dovedností k plnohodnotnému soužití a spolupráci s ostatními lidmi

1

Předmět Etická výchova je vyučován s časovou dotací 1 hodiny týdně v 4. a 5.ročníku

Výchovné a vzdělávací strategie vyučovacího předmětu


˃ rozvíjíme u žáků schopnost vyhledávat a třídit informace

˃ na základě jejich pochopení a propojení učíme žáky efektivně využívat informace v procesu učení, tvůrčích

činnostech a praktickém životě


˃ rozvíjíme u žáků schopnost vnímat problémové situace

˃ učíme žáky vyhledat informace nutné k řešení problému

˃ snažíme se rozvinout u žáků schopnost promyslet a vyhodnotit důsledky svých činů


˃ rozvíjíme u žáků schopnost jasně formulovat své myšlenky a názory

˃ vytváříme prostor pro rozvinutí empatie

˃ vedeme žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu a klidné a věcné argumentaci


˃ vedeme žáky ke schopnosti ocenit druhé lidi a jejich zkušenosti

˃ rozvíjíme u žáků schopnost vnímat potřebu spolupráce při řešení a realizaci daného úkolu

˃ učíme žáky přispívat k diskuzi ve skupině a schopnosti respektovat různá hlediska pohledu

˃ rozvíjíme u žáků schopnost tolerance


˃ učíme žáky respektovat druhého člověka.

˃ vedeme žáky k aktivní ochraně životního prostředí


˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme je ocenit jejich práci i práci ostatních

1

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuRočník: 4


˃ si osvojí schopnost vytvářet a respektovat komunikační pravidla skupiny

˃ zvládá metody aktivního naslouchání, navracení porozumění v třídním kolektivu i běžných životních podmínkách

˃ jasně a přesně formuluje svá sdělení

˃ Vnímá zrakový kontakt, mimické vyjadřování, posturologii, umí položit otázku

Komunikace – představení se, vytvoření základních komunikačních pravidel kolektivu, zdvořilost, otevřená komunikace, základní prvky verbální komunikace v mezilidských vztazích, základy neverbální komunikace (postoje, mimika, zrakový kontakt, gesta, podání ruky)

˃ je si vědom svých práv a povinností˃ si uvědomuje svou identitu

˃ Uvědomuje si své schopnosti a silné stránky, utváří své pozitivní sebehodnocení

Vědomí vlastní identity – osobnost člověka, rovina tělesná, psychika, emoce, hodnotová orientace, osobní kvality jako přínos společnosti a skupině, sebeprezentace

˃ uznává důstojnost lidské osoby˃ respektuje pravidla vzájemného soužití˃ zvládá základní prvky sebeúcty a úcty

k druhým˃ má vytvořen pozitivní vztah k lidem,

skupině

˃ Zvládá základní prvky sebeúcty a úcty k druhým

Pozitivní hodnocení sebe a druhých – úcta k lidské osobě, jedinečnost a identita člověka, pozitivní hodnocení druhých – v běžných podmínkách, projevování pozornosti a laskavosti, účinnost pochvaly, připisování pozitivních vlastností druhým, správná reakce na pochvalu

1

Ročník: 5.


˃ reguluje své chování a jednání˃ uznává důstojnost lidské osoby˃ přijímá zodpovědnost za své chování a za

svá rozhodnutí˃ je si vědom svých práv a povinností˃ respektuje pravidla vzájemného soužití

˃ Umí se těšit z radosti a úspěchu jiných, umí vyjádřit účast na radosti i bolesti druhých, pozitivně hodnotí druhé v běžných podmínkách

˃ Akceptace druhého – zážitek přijetí, nácvik přátelského přijetí, umět odpustit

˃ uplatňuje tvořivost při společném plnění úkolů

˃ Uplatňuje tvořivost při společném plnění úkolů ˃ Rozvoj tvořivosti a spolupráce

˃ tvořivě přistupuje k problémům˃ má vytvořen pozitivní vztah k lidem,

skupině

˃ Jednoduchými skutky uplatňuje tvořivost v mezilidských vztazích

˃ Tvořivost v mezilidských vztazích – vytváření prožitků radosti pro druhé, společné plnění úkolů, nemít strach z neznámého řešení úkolu a nebát se experimentovat,

˃ schopnost spolupráce – radost ze společné činnosti a výsledku, vyjádření zájmu, základní pravidla spolupráce

1

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – UMĚNÍ A KULTURA


Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.

Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.

Na 1. stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. S nimi se učí tvořivě pracovat, užívat je jako prostředků pro sebevyjádření. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat.

Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

˃ pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace

˃ chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot

˃ spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností

˃ uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života

˃ zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

11

6.1.4.1. Vzdělávací obor – Hudební výchova

6.1.4.1.1. Hudební výchova



Předmět je realizován v 1. až 5. ročníku 1 hodinu týdně. Realizuje se ve vzdělávacím oboru Umění a kultura.

Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř oblastí:

vokální činnost – práce s hlasem, kultivace pěveckého i mluveného projevu

instrumentální činnost – hra na hudební nástroje a jejich využití při reprodukci a produkci

hudebně pohybová činnost – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty

poslechová činnost – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů a podob

Hudební výchova vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových

činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich užívání jako svébytného

prostředku komunikace.

Hudební činnosti rozvíjejí celkovou osobnost žáka, vedou k rozvoji jeho hudebnosti, jeho hudebních schopností a

dovedností - sluchových, pěveckých, intonačních, instrumentálních, hudebně pohybových, hudebně tvořivých a

poslechových.

Na prvním stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a

jazykem hudebního umění a učí se s nimi tvořivě pracovat. S přechodem na druhý stupeň základního vzdělávání se

otevírá cesta k širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti.

Výuka probíhá většinou ve třídě . Třída je vybavena klavírem, k dispozici jsou CD nosiče, rytmické hudební

nástroje,obrazy. Při výuce jsou používány texty, zpěvníky a poznámkové sešity.

Některé hodiny jsou realizovány formou projektů.



žák je veden k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady

žák je veden k chápání umění jako specifického způsobu poznání

žák se učí vnímat, cítit, prožívat estetický zážitek, porovnávat a poznatky využívat v dalších hudebních

činnostech

11

žák zaujímá a vyjadřuje svůj názor na hudební dílo

prostřednictvím vlastních hudebních činností poznává smysl a význam teoretických poznatků


žák je veden k užívání vlastních zkušeností

žák je veden k rozvoji tvůrčího potenciálu, ke kultivovanému projevu

přemýšlí o různorodosti interpretací téhož hudebního díla, zaujímá k nim vlastní postoj


rozumí různým hudebně výrazovým prostředkům

obohacuje slovní zásobu o termíny z hudební oblasti

vedeme žáky k vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a dalšími dospělými ve škole i mimo školu

organizujeme akce, při kterých spolupracují žáci různých tříd

vedeme žáky k tomu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali svůj názor

umožňujeme žákům zapojovat se do diskuse a dodržovat pravidla diskuse

jdeme žákům příkladem svým chováním


ve škole využíváme a vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

podporujeme práci ve dvojicích a v týmech

vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost, respekt


vedeme žáky k sebeúctě

nabízíme žákům mimoškolní aktivity jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům

vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturních aktivit školy, obce a regionu


vedeme žáky k posuzování vlastních možností a schopností při rozhodování o dalším vzdělávání a profesním

zaměření

žák využívá získané znalosti a zkušenosti k rozvoji vlastní osobnosti

žák bezpečně a opatrně používá a využívá různé nástroje, dodržuje vymezená pravidla

V rámci vyučovacího předmětu Hudební výchova je integrováno průřezové téma Mediální

výchova.

11



zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a

rytmicky přesně v jednohlasu

dbá na správné dýchání a držení těla, provádí

hlasová a dechová cvičení, zřetelně vyslovuje

naučí se zpívat vybrané písně

pěvecký a mluvní projev

hudební rytmus (písně 2/4 taktu)

rytmizuje a melodizuje jednoduché texty,

improvizuje v rámci jednodušších hudebních foremučí se vytleskat rytmus podle vzoru

rytmizace, melodizace a stylizace, hudební

improvizace

využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné

hře

učí se používat dětské hudební nástroje k rytmickým

cvičením a k hudebnímu doprovoduhra na hudební nástroje (Orfův instrumentář)

reaguje pohybem na znějící hudbu, pohybem

vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr melodie

provádí hudebně pohybovou činnost (držení těla,

chůze, taneční hry, pochod)

pohybové vyjádření hudby

orientace v prostoru

rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná výrazné

tempové a dynamické změny v proudu znějící

hudby

rozlišuje tón, zvuk, hlas mluvený a zpěvný, krátké a

dlouhé tóny, zná význam not, seznámí se s notovou

osnovou a houslovým klíčem

kvality tónů

grafický záznam vokální hudby

rozpozná v proudu znějící hudby některé hudební

nástroje, odliší hudbu vokální, instrumentální a

vokálně instrumentální

poznává vybrané hudební nástroje podle zvuku

seznámí se s varhanní hudbou, pozná hymnu ČR

seznámí se s vybranými skladbami klasiků

hudba vokální, instrumentální, vokálně

instrumentální, lidský hlas, hudební nástroj

hudební styly a žánry

11

Ročník: 2.



rytmicky přesně v jednohlase

dbá na správné dýchání, provádí hlasová a

dechová cvičení, naučí se zpívat vybrané písně

pěvecký a mluvní projev

hudební rytmus (písně v 2/4 a ¾ taktech)

Dvojhlas

rytmizuje a melodizuje jednoduché texty,

improvizuje v rámci nejjednodušších hudebních

forem

dokáže vytleskat rytmus podle říkadel a písní rytmizace, hudební hry

orientuje se v zápisu jednoduché písně či skladby

a podle svých individuálních schopností a

dovedností ji realizuje

zná pojmy notová osnova, noty, houslový klíč,

rozlišuje noty, pomlky, taktygrafický záznam, vokální hudby

využívá jednoduché hudební nástroje k

doprovodné hře

doplní zpěv hrou na jednoduché hudební nástroje,

užívá dětské hudební nástroje

hra na hudební nástroje (reprodukce motivů, témat,

jednoduchých skladbiček)


vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr

melodie

pohybuje se podle daného rytmu, při tanci tleská

a bubnuje do pochodu

dokáže pohybově vyjádřit hudbu, zpěv s tancem

taktování, pohybový doprovod znějící hudby (2/4

takt, taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové

tance)

rozlišuje jednotlivé kvality tónů, rozpozná

výrazné tempové a dynamické změny v proudu

znějící hudby

rozlišuje rytmus pomalý a rychlý, melodii

stoupavou a klesavou, zeslabování a zesilování

kvality tónů

hudební výrazové prostředky a hudební prvky s

výrazným sémantickým nábojem




rozlišuje umělou a lidovou píseň

rozlišuje a pozná některé hudební nástroje podle

zvuku

seznámí se s vybranými skladbami klasiků


instrumentální, lidský hlas a hudební nástroj

hudební styly a žánry

interpretace hudby

11

Ročník: 3.



rytmicky přesně v jednohlase

dbá na správné dýchání

naučí se zpívat vybrané písně

pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti,

hlasová hygiena, dynamicky odlišný zpěv,

rozšiřování hlasového rozsahu)

hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 a 3/4 taktu

dvojhlas (lidový dvojhlas, kánon)

využívá jednoduché hudební nástroje k

doprovodné hředoprovází na rytmické nástroje


jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z Orfova

instrumentáře)


improvizace (hudební doprovod, hudební hry)


vyjadřuje metrum, tempo, dynamiku, směr

melodie

učí se vytleskat a taktovat 2/4 a 3/4 takt

snaží se pohybově vyjádřit hudbu

taktování, pohybový doprovod znějící hudby

(taneční hry se zpěvem, jednoduché lidové tance)

rozpozná hudební formu jednoduché písničky či

skladby

ztvárňuje hudbu pohybem s využitím tanečních

kroků, na základě individuálních schopností a

dovedností vytváří pohybové improvizace

rozliší rytmus valčíku a polky

učí se polkové a valčíkové kroky

orientace v prostoru (pamětné uchování a

reprodukce pohybů prováděných při tanci)

11




pozná B. Smetanu a A. Dvořáka

poslechem rozezná hudební nástroje

poslouchá vážnou hudbu, zábavnou a slavnostní

seznámí se s hymnou ČR a snaží se o reprodukci

kvality tónů – vztahy mezi tóny

hudební výrazové prostředky, hudební prvky

(pohyb, melodie, rytmus)



hudební styly (hudba taneční, pochodová,

ukolébavka)




pojmenuje notovou osnovu

rozlišuje notu celou, půlovou, čtvrťovou

podle zápisu not pozná stoupavou a klesavou

melodii

rozliší a přečte z notového zápisu takt 2/4, 3/4

grafický záznam vokální hudby (čtení a orientace v

notovém záznamu jednoduché melodie)

12

Ročník: 4.



rytmicky v jednohlase či dvojhlase v durových i

mollových tóninách a při zpěvu využívá získané

pěvecké dovednosti

učí se další písně, dbá na správné dýchání


hlasová hygiena)

hudební rytmus (realizace písní ve 2/4 a 3/4 taktu

dvojhlas a vícehlas (lidový dvojhlas, kánon)

intonace, vokální improvizace (durové a mollové

tóniny)

MEV – Fungování a

vliv médií ve

společnosti




zná pojmy repetice, houslový klíč, umí napsat

houslový klíč, rozlišuje délky not a umí je zapsat

pozná dynamická znaménka p, mf, f a umí je v

písní použít

zná stupnici C dur (názvy not)

grafický záznam vokální hudby (čtení a zápis

rytmického schématu písně, orientace v notovém

záznamu, jednoduché melodie, její reprodukce)




rozlišuje nástroje strunové, dechové, vzduchové a

bicí



využívá na základě svých hudebních schopností a

dovedností jednoduché popřípadě složitější

hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci

jednoduchých motivů skladeb a písní

doprovodí písně na rytmických nástrojích


jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z Orfova

instrumentáře)

vytváří v rámci svých individuálních dispozic

jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí

elementární hudební improvizace

rytmizace říkadel rytmizace, melodizace a stylizace, hudební

improvizace (tvorba hudebního doprovod, hudební

hry)

12





dokáže pohybově vyjádřit hudbu, valčíkový krok

taktování, pohybový doprovod znějící hudby

pohybové vyjádření hudby (pohybová improvizace

s využitím tanečních kroků)

orientace v prostoru (pamětné uchování tanečních

pohybů)

rozpozná v proudu znějící hudby některé z

užitých hudebních výrazových prostředků,

upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické

i zřetelné harmonické změny

pamatuje si nejdůležitější údaje o B. Smetanovi,

jména oper B. Smetany, názvy symfonických

básní cyklu Má vlast

seznámení se s životem a dílem A. Dvořáka a L.

Janáčka

poslouchá vybrané skladby

pozná opakující se téma v poslouchané skladbě

kvality tónů

vztahy mezi tóny

hudební výrazové prostředky a hudební prvky



(rozvíjení činností z 1. období)

hudební styly a žánry (hudba pochodová, taneční,

ukolébavka, …)

hudební formy (malá a velká písňová, rondo,

variace)

interpretace hudby (slovní vyjádření)

12

Ročník: 5.



rytmicky v jednohlase či dvojhlase v durových i

mollových tóninách a při zpěvu využívá získané

pěvecké dovednosti

seznámí se s jednoduchými dvojhlasými písněmi

naučí se vybrané písně

dbá na správné dýchání


hlasová hygiena)

hudební rytmus (realizace písní ve 2/4, ¾ a 4/4

taktu)

dvojhlas a vícehlas (lidový dvojhlas, kánon) –

rozvíjení činností z 1. období

intonace, vokální improvizace (durové a mollové

tóniny)

MEV – vnímání autora

mediálních sdělení –

výrazové prostředky a

jejich uplatnění pro

vyjádření či zastření

názoru a postoje i pro

záměrnou manipulaci

MEV - fungování a

vliv médií ve

společnosti




zná pojmy stupnice C dur, repetice, zesílení,

zeslabení, pozná basový klíč

čte noty v rozsahu c1 – g2 v houslovém klíči

umí provést rozbor zapsané písně – druh písně,

notový zápis, takt, melodie

grafický záznam vokální hudby (čtení a zápis

rytmického schématu písně, orientace v notovém

záznamu)

využívá na základě svých hudebních schopností a

dovedností jednoduché popřípadě složitější

hudební nástroje k doprovodné hře i k reprodukci

jednoduchých motivů skladeb a písní

doprovodí písně na rytmické a melodické

hudební nástroje

hra na hudební nástroje (reprodukce motivů,

témat, jednoduchých skladbiček pomocí nástrojů z

Orfova instrumentáře)

grafický záznam melodie (rytmická schémata

jednoduchých skladeb)

12

vytváří v rámci svých individuálních dispozic

jednoduché předehry, mezihry a dohry a provádí

elementární hudební improvizace




seznámí se s krajovými lidovými tanci

umí pohybově vyjádřit nálady

seznámí se s relaxací


improvizace (tvorba hudebního doprovod, hudební

hry)

taktování, pohybový doprovod znějící hudby (3/4,

4/4 takt, valčík, menuet)

pohybové vyjádření hudby (pantomima a

pohybová improvizace)

orientace v prostoru (pamětné uchování tanečních

pohybů)

rozpozná v proudu znějící hudby některé z

užitých hudebních výrazových prostředků,

upozorní na metrorytmické, tempové, dynamické

i zřetelné harmonické změny

rozpozná hudební formu jednoduché písně či

skladby

pozná nástroje strunové, dechové, vzduchové,

bicí

seznámí se s hudebními nástroji v symfonickém

orchestru

seznámí se s varhanní hudbou, vánoční hudbou a

trempskou hudbou



kvality tónů

vztahy mezi tóny

hudební výrazové prostředky a hudební prvky



(rozvíjení činností z 1. období)

hudební styly a žánry (hudba pochodová, taneční,

ukolébavka, …)

hudební formy (malá a velká písňová, rondo,

variace)

interpretace hudby (slovní vyjádření)

6.1.4.2. Vzdělávací obor – Výtvarná výchovaNázev vyučovacího předmětu : Výtvarná výchova

6.1.4.2.1. Výtvarná výchova

12


Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky.

Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.


Obsahově je výtvarná výchova postavena na tvůrčích a experimentálních činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčím rozvíjením smyslové citlivosti-činnostmi, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření, uplatňováním subjektivity-činnostmi, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření a ověřováním komunikačních účinků-činnostmi, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií, je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

Časově je výtvarná výchova na 1. stupni dotována v 1. až 3. ročníku jednou vyučovací hodinou týdně a ve 4. a 5. ročníku dvěma vyučovacími hodinami týdně.

Základní organizační jednotkou jsou vyučovací hodiny, ale s možností přesahů a rozšiřování v rámci mezipředmětových vztahů a aktuálně vhodně a účelně volených projektů a akcí k různým příležitostem.

Akce veřejně společenského charakteru, výstavy, výzdoby, možnosti webových stránek poslouží jako významný motivační prvek, k otevírání školy veřejnosti, k rozvíjení komunikačních možností a k příležitosti veřejné prezentace prací jednotlivých žáků a reprezentace školy a obce.

Prostorově bude nejvíce využito možností školních budov a pozemků – učeben, chodeb, školního pozemku, školní jídelny. Dále lze příležitostně využít místní knihovnu, vstupy k obecnímu úřadu a zdravotnímu středisku, zdravotní středisko, domov pro seniory, muzeum bitvy u Jankova, obecní veřejné vývěsky, školní webové stránky, venku pak obecní park, blízké okolí školy a dále cíleně vhodně zvolená místa školních exkurzí a výletů, návštěv výstav, divadelních představení atd.

12



učíme žáky plánovat, organizovat, vedeme žáky k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady

umožňujeme žákům experimentovat a porovnávat získané výsledky


učíme žáky hledat a zkoušet různé způsoby řešení problému, nenechat se odradit nezdarem

vedeme žáky k využívání vlastních zkušeností

při řešení problémů podporujeme samostatnost i spolupráci

učíme žáky různým výtvarným technikám a použití vhodných prostředků k vyjádření svého záměru

podporujeme originální způsoby řešení ve výtvarném vyjadřování




organizujeme akce, při kterých spolupracují žáci z různých tříd (školní výstavy...)

vedeme žáky k tornu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali svůj názor

učíme žáky obhajovat svůj názor, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem a snažit se jim porozumět

učíme žáky zapojovat se do diskuse a dodržovat pravidla diskuse

učíme žáky prezentovat své názory a myšlenky před okolím (třída, škola, tisk...)

učíme žáky rozumět různým komunikačním prostředkům verbálním i nonverbálním

12

vedeme žáky k chápání umění jako specifického způsobu dorozumívání

rozvíjíme u žáků dovednosti důležité pro dialog či diskusi o dojmu z uměleckého díla


ve škole využíváme či vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

vedeme žáky k pochopení potřeby efektivní spolupráce

podporujeme práci ve dvojicích, v týmech

učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako přínos pro spolupráci

učíme žáky stanovit si vlastní roli v týmu a rozvíjíme schopnost zastávat různé role

učíme žáky hodnotit práci týmu, zároveň jejich vlastní přínos a práci ostatních členů týmu

integrujeme žáky se SVP


vedeme žáky k chápání důležitosti pravidel chování a k jejich dodržování .

rozvíjíme u žáků schopnost empatie

učíme žáky respektovat druhého člověka, přestože nesouhlasí s jeho názorem

učíme žáky „říkat ne“, odmítat útlak, agresi a hrubé chování

vedeme žáky k sebeúctě (nepoužíváme „nálepky“, upřednostňujeme pozitivní hodnocení, všímáme si pokroků)

vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví

vedeme žáky k ochraně životního prostředí

nabízíme žákům mimoškolní aktivity jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům

vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturních aktivit školy, obce a regionu

12

seznamujeme žáky s významnými výtvarnými díly a jejich autory, podporujeme pozitivní postoj k uměleckým dílům


vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých.

učíme žáky bezpečně používat nástroje a materiály, dodržovat daná pravidla, dbát na bezpečnost svoji i druhých, dbát na ochranu materiálních hodnot a ochranu životního

prostředí

V rámci vyučovacího předmětu Výtvarná výchova je integrováno průřezové téma Mediální výchova.

12

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuRočník: 1. – 3.


rozpoznává a pojmenovává prvky vizuálně

obrazného vyjádření (lilie, tvary, objemy, barvy,

objekty) , porovnává je a třídí na základě

odlišností vycházejících z jeho zkušeností,

vjemů, zážitků a představ

rozpozná a pojmenuje prvky vizuálně obrazného vyjádření

zvládne prostorovou techniku a rozfoukávání barev

rozliší teplé a studené barvy

prvky vizuálně obrazného vyjádření

v tvorbě projevuje své vlastní životní zkušenosti,

uplatňuje při tom v plošném i prostorovém

uspořádání linie, tvary, objemy, barvy, objekty a

další prvky a jejich kombinace

modeluje z plastelíny, tvaruje papír, zvládne koláž

dokáže výtvarně zpracovat přírodní materiál – nalepování,

dotváření, tisk …

používá výtvarné techniky na základě vlastních zkušeností –

citového prožitku, vnímání okolního světa pomocí sluchových

vjemů, hmatových a zrakových vjemů, které jsou prvotním

krokem k vyjádření a realizaci jeho výtvarných představivosti

techniky plastického vyjadřování –

modelování z papíru, hlíny, práce s

přírodním materiálem

vyjadřuje rozdíly při vnímání události různými

smysly a pro jejich vizuálně obrazné vyjádření

volí vhodné prostředky

výběr vhodných pomůcek

příprava pracoviště

12


interpretuje podle svých schopností různá

vizuálně obrazná vyjádření, odlišné interpretace

porovnává se svojí dosavadní zkušeností

zvládne techniku malby vodovými barvami, temperami,

suchým pastelem, voskovkami

učí se míchat barvy

zvládne kresbu měkkým materiálem, dřívkem, perem, měkkou

tužkou, rudkou, uhlem

malba – rozvíjení smyslové

citlivosti, teorie barvy – barvy

základní a doplňkové, teplé a

studené barvy a jejich výrazové

vlastnosti, kombinace barev

kresba – rozvíjení smyslové

citlivosti, výrazové vlastnosti linie,

tvaru, jejich kombinace v ploše,

uspořádání objektu do celku.

vnímání velikosti

na základě vlastní zkušenosti nalézá a do

komunikace zapojuje obsah vizuálně obrazných

vyjádření, která samostatně vytvořil, vybral či

upravil

komunikuje na základě vlastní zkušenosti a do komunikace

zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření, která samostatně

vytvořil

seznámí se s ilustracemi např. J. Lady, O. Sekory, H.

Zmatlíková

ilustrátoři dětské knihy

utvářet osobní postoj v komunikaci

v rámci skupin spolužáků,

vysvětlování výsledků tvorby, záměr

tvorby

13

Ročník: 4. – 5.


při vlastních tvůrčích činnostech pojmenovává

prvky vizuálně obrazného vyjádření, porovnává

je na základě vztahů (světlostní poměry, barevné

kontrasty, proporční vztahy aj.)

prohloubí si a zdokonalí si techniky malby z prvního období

zvládne malbu stěrkou, rozlévání barev a kombinace různých

technik

malba – hra s barvou, emocionální

barva, míchání barev

užívá a kombinuje prvky vizuálně obrazného

vyjádření ve vztahu k celku, v plošném vyjádření

linie a barevné plochy, v objemovém vyjádření

modelování a skulpturální postup, v prostorovém

vyjádření uspořádání prvků ve vztahu k

vlastnímu tělu i jako nezávislý model

užívá a kombinuje prvky obrazného vyjádření v plošném

vyjádření linie, v prostorovém vyjádření a uspořádání prvkůKoláž

při tvorbě vizuálně obrazných vyjádření se

vědomě zaměřuje na projevení vlastních

životních zkušeností i na tvorbu vyjádření, která

mají komunikační účinky pro jeho nejbližší

sociální vztahy

zaměřuje se na projevení vlastních životních zkušeností v

návaznosti na komunikaciosobní postoj v komunikaci

nalézá vhodné prostředky pro vizuálně obrazná

vyjádření vzniklá na základě vztahu zrakového

vnímání dalšími smysly, uplatňuje je v plošné,

objemové i prostorové tvorbě

prohloubí si a zdokonalí techniky kresby z prvního období

dokáže kresbou vystihnout tvar, strukturu materiálu

zvládne obtížnější práce s linií

výtvarně zpracuje přírodní materiály – nalepování, dotváření

kresba – výrazové vlastnosti linie,

kompozice v ploše, kresba různým

materiálem, pero a tuš, dřívko a tuš,

rudka, uhel, např. kresba dle

skutečnosti

13


osobitost svého vnímání uplatňuje v přístupu k

realitě, k tvorbě a interpretaci vizuálně obrazného

vyjádření, pro vyjádření nových i neobvyklých

pocitů a prožitků svobodně volí a kombinuje

prostředky (včetně prostředků a postupů

současného výtvarného umění)

barevně vyjádří své pocity a nálady, pojmenovává a porovnává

světlostní poměry, barevné kontrasty a proporční vztahy

hledá a nalézá vhodné prostředky pro svá vyjádření na základě

smyslového vnímání, které uplatňuje pro vyjádření nových

prožitků

linie, tvary, objemy, světlostní a

barevné kvality, jejich kombinace v

ploše objemu a prostoru

porovnává různé interpretace vizuálně obrazného

vyjádření a přistupuje k nim jako ke zdroji

inspirace

rozeznává grafické techniky, zobrazuje svoji fantazii a životní

zkušenosti

seznámí se s ilustracemi známých českých ilustrátorů J. Trnka,

A. Born…

žák si vytváří škálu obrazně vizuálních elementů k vytváření

osobitého přístupu k realitě

učí se porovnávat různé interpretace a přistupuje k nim jako ke

zdroji inspirace

grafické techniky – tisk z koláže, ze

šablon, otisk, vosková technika

MEV – tvorba

mediálního sdělení

(tvorba novin)

MEV – Práce

v realizačním týmu

nalézá a do komunikace v sociálních vztazích

zapojuje obsah vizuálně obrazných vyjádření,

která samostatně vytvořil, vybral či upravil

učí se komunikovat o obsahu svých děl

ověřování komunikačních účinků –

osobní postoj v komunikaci –

proměny komunikačního obsahu –

záměry tvorby a proměny obsahu

vlastních děl

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A ZDRAVÍ


13

Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami

sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým

nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování / rozhodování /, které vedou k zachování či posílení zdraví, a

získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o

aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o

problematiku zdraví.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikaci v modelových situacích i v každodenním životě školy.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Vzdělávací obsah

oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají / aplikují /, a do života školy.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je na prvním stupni realizována ve vyučovacím předmětu Tělesná výchova.

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede žáky k:

˃ poznání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty

˃ pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím

a atmosférou příznivých vztahů

˃ poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na

kvalitě prostředí

˃ získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje

˃ využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou

zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví

˃ propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.

˃ chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.

˃ aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

13

6.1.5.1. Vzdělávací obor – Tělesná výchova

6.1.5.1.1. Tělesná výchova

Vyučovací předmět Tělesná výchova vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Hlavním cílem vyučovacího předmětu je komplexní vzdělávání žáků v problematice

aktivního pohybu jako významného činitele působící na zdravotní stav a harmonický rozvoj dítěte. Vede žáky k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, současně i k

poznání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Žáci se učí uplatňovat osvojené pohybové dovednosti v různém prostředí a s

různými účinky, kdy si zvykají na rozličné sociální role, které vyžadují spolupráci, tvořivost, překonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizační schopnosti, i

nutnou míru odpovědnosti za zdraví své i svých spolužáků. Tělesná výchova umožňuje žákům poznat vlastní pohybové možnosti a přednosti i zdravotní a pohybová omezení,

rozumět jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivně je využívat nebo cíleně ovlivňovat. Vede žáky od spontánního pohybu k řízené pohybové činnosti a zpět k vlastní pravidelné

seberealizaci v oblíbeném sportu nebo v jiné pohybové aktivitě. Takový vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet jen v atmosféře důvěry, úzké spolupráce a radostného prožitku

z pohybového výkonu.


Vyučovací předmět Tělesná výchova je členěna do třech základních, na sebe navazujících etap, ty se však meziročníkově značně prolínají. První etapa zahrnuje 1. až 3. ročník

a druhá 4. a 5. ročník a třetí 6. až 9. ročník. I když je vzdělávací obsah předmětu rozpracován do jednotlivých ročníků, je rozdělen do tématických bloků, které se meziročníkově

opakují a postupně rozšiřují.

Na 1. stupni ZŠ se vyučovací předmět Tělesná výchova vyučuje jako povinný předmět v základní 2 hodinové dotaci týdně pro všechny žáky. Do výuky Tělesné výchovy na 1.

stupni / ve 2. a 3. ročníku / je zařazen plavecký výcvik, který je zajištěn ¨smluvně¨ s plaveckou školou.

Výuka na 1.stupni probíhá koedukovaně v rámci jedné třídy a je organizována v tělocvičně v blízkosti budovy školy. Současně je využíváno venkovní hřiště.

13

Výchovné a vzdělávací strategie, kterými rozvíjíme klíčové kompetence:


učíme žáky plánovat a organizovat sportovní hry a soutěže, hodnotit výkony. Vedeme žáky k sebehodnocení

vedeme žáky k samostatnému organizování různých sportovních akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady

umožňujeme žákům porovnávat získané výsledky z různých disciplín


učíme žáky hledat a zkoušet různé způsoby řešení problému, nenechat se odradit nezdarem

vybízíme žáky k využívání vlastních zkušeností

při řešení problémů podporujeme samostatnost i spolupráci




organizujeme akce, při kterých spolupracují žáci z různých tříd / Školní olympiáda, dopravní závod, sportovní soutěže,../

vybízíme žáky k tomu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali a obhajovali svůj názor, vhodně argumentovali a zároveň naslouchali druhým lidem a snažili se jim

porozumět

učíme žáky dodržovat pravidla

podněcujeme žáky k tomu, aby prezentovali své názory a myšlenky před okolím /třída, škola, tisk/

pomáháme žákům rozumět různým komunikačním prostředkům – verbálním i nonverbálním

jdeme žákům příkladem vlastním chováním


využíváme i vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

13

pomáháme žákům pochopit potřeby efektivní spolupráce

podporujeme práci ve dvojicích, v týmech

učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako přínos pro spolupráci

umožňujeme žákům stanovit si vlastní roli v týmu a rozvíjíme schopnost zastávat různé role

necháváme žáky hodnotit práci týmu, zároveň jejich vlastní přínos a práci ostatních členů týmu

podněcujeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost a respekt

integrujeme žáky se SVP


vedeme žáky k chápání důležitosti pravidel chování a k jejich dodržování

vedeme žáky k chápání jejich práv povinností ve škole i mimo školu

vybízíme žáky k odmítání útlaku, agrese a hrubého chování

pomáháme žákům získat sebeúctu / nepoužíváme „nálepky“, upřednostňujeme pozitivní hodnocení, všímáme si pokroků /

motivujeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví

nabízíme žákům mimoškolní aktivity tělovýchovného zaměření


učíme žáky ocenit jak svůj výkon, tak výkon druhých

učíme žáky bezpečně používat náčiní a pomůcky, dodržovat daná pravidla, dbát na bezpečnost svoji i druhých,dbát na ochranu materiálních hodnot a ochranu životního

prostředí

umožňujeme žákům posoudit vlastní možnosti a schopnosti

13



˃ dle pokynů zvládá přípravu na poh. činnost

˃ učí se zvládat základní přípravu organismu před poh. aktivitou, poznává protahovací a napínací cviky, cviky pro zahřátí a uvolnění

˃ dbá na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků˃ učí se kompenzační a relaxační cviky˃ učí se používat základní tělocvičné pojmy, názvy pohybových činností,

těl. nářadí a náčiní

˃ příprava ke sportovnímu výkonu, zdravotně zaměřené činnosti

˃ správné držení těla, průpravná, koordinační, kompenzační, relaxační, psychomotorická, dechová cvičení

˃ získává kladný postoj k motorickému učení a poh. aktivitám

˃ spojuje pravidelnou každodenní poh. činnost se zdravím a využívá nabízené příležitosti

˃ spolupracuje při jednoduchých týmových a poh. činnostech soutěžích, jedná v duchu fair – play

˃ projevuje přiměřenou radost z poh. činnosti, samostatnost, odvahu a vůli pro zlepšení poh. dovednosti

˃ zná význam sportování pro zdraví

˃ poh. režim, délka a intenzita pohybu, spontánní poh. činnosti a hry

˃ základy sport. Her – míčové a poh. hry, poh. tvořivost a využití netradičního náčiní, organizace – pravidla zjednodušených poh. činností, her, soutěží

˃ kladný vztah ke sportu˃ zásady jednání a chování fair – play

˃ učí se reagovat na základní pokyny a povely k osvojované činnosti

˃ učí se pojmy z pravidel sportů a soutěží, tělocvičné pojmy˃ zná a reaguje na smluvené povely, gesta, signály pro organizaci činnosti˃ snaží se uvědomovat si porušení pravidel a následků pro sebe i družstvo

˃ si osvojuje základní způsoby lokomoce a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů

˃ snaží se vyjádřit melodii pohybem, rytmem˃ učí se techniku hodu kriketovým míčem˃ učí se nízký start, rychlost, vytrvalost, pohyblivost a koordinaci pohybů˃ nacvičuje skok do dálky˃ nacvičuje sílu Zvládne přihrávku jednoruč a obouruč˃ učí se kotoul vpřed, cvičí na žebřinách, učí se skákat přes švihadlo,

podbíhat lano, provádí cvičení na lavičkách˃ účastní se bruslařského výcviku

˃ jednoduché tanečky, vyjádření hudby pohybem, sladění pohybu s hudbou

˃ míčové hry˃ základy atletiky – Nízký start, skok do

dálky, rychlý a vytrvalostní běh˃ základy gymnastiky – průpravná

cvičení, jednoduchá akrobatická cvičení, cvičení na náčiní a s náčiním

˃ chůze po ledě, jízda vpřed, zastavení˃ snaží se dodržovat základní zásady

bezpečnosti při poh. činnostech a měl by mít osvojeny základní hyg. návyky při poh. aktivitách

˃ používá vhodné oblečení a obuv˃ poznává význam sportování pro zdraví˃ seznamuje se se zásadami první pomoci při úrazech

˃ správné dýchání˃ hlavní zásady bezpečnosti, hygieny při

sportování na hřišti, v tělocvičně, ve volné přírodě

13

Ročník: 2.


˃ získává kladný postoj k motorickému učení a poh. aktivitám

˃ spojuje každodenní pravidelnou činnost se zdravím a snaží se využívat nabízené příležitosti

˃ dbá na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků˃ projevuje přiměřenou radost z pohybu, samostatnost, odvahu a vůli pro

zlepšení své poh. dovednosti˃ poznává význam sportování pro zdraví

˃ cvičení během dne, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti

˃ zvládá podle pokynů přípravu na pohybovou činnost

˃ dbá na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků˃ osvojuje si kompenzační a relaxační cvičení˃ poznává a začíná používat základní tělocvičné pojmy – názvy poh.

činností, tělocvičného nářadí a náčiní˃ učí se zvládat základní přípravu organismu před poh. aktivitou˃ seznamuje se s protahovacími a napínacími cviky, cviky pro zahřátí a

uvolnění

˃ příprava ke sportovnímu výkonu, zdravotně zaměřené činnosti, uklidnění po zátěži, protahovací cvičení

˃ tělocvičné pojmy, komunikace v TV

˃ reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti

˃ učí se základní pojmy z pravidel a soutěží˃ seznamuje se a učí se reagovat na smluvené povely, gesta, signály pro

organizování činnosti˃ snaží se spolupracovat při jednoduchých týmových a pohybových

činnostech a soutěžích˃ seznamuje se se zásadami fair play˃ soutěží v družstvu˃ snaží se o to, aby si byl vědom porušení pravidel a následků pro sebe a

družstvo

˃ organizace při TV˃ pravidla zjednodušených osvojovaných

poh. činností – her, soutěží, zásady jednání a chování

˃ vztah ke sportu, jednání fair play˃ tělocvičné pojmy

13


˃ má osvojeny základní způsoby lokomoce a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů

˃ učí se vyjádřit melodii rytmem pohybu˃ snaží se zvládnout přihrávku jednoruč i obouruč˃ seznamuje se s technikou hodu kriketovým míčkem, nízkého startu, s

principem štafetového běhu˃ nacvičuje skok do dálky, kotoul vpřed, stoj na lopatkách, jednoduchá

cvičení na lavičkách a žebřinách˃ učí se skákat přes švihadlo, podbíhat dlouhé lano, provádí přetahy a

přetlaky˃ účastní se bruslařského výcviku˃ účastní se plaveckého výcviku

˃ jednoduché tanečky, základy estetického pohybu

˃ základy atletiky – rychlý běh, skok do dálky, hod míčkem, rozvoj různých forem rychlosti, síly a vytrvalosti, pohyblivosti a koordinace pohybu

˃ základy gymnastiky – cvičení na nářadí a náčiní odpovídající velikosti a hmotnosti, průpravná cvičení a úpoly

˃ chůze po ledě, jízda vpřed, zastavení˃ netradiční náčiní˃ turistika a pobyt v přírodě˃ skoky do vody, plavecký styl prsa,

dýchání do vody, splývání, hry ve vodě

˃ dodržuje základní zásady bezpečnosti při pohybových činnostech a mít osvojeny základní hygienické návyky při pohybových hrách

˃ dbá na správné dýchání˃ učí se používat vhodné oblečení a sportovní obuv˃ dodržuje pravidla bezpečnosti při sportování v tělocvičně, na hřišti, v

přírodě, na plaveckém stadionu a ve vodě, na ledové ploše

˃ správné dýchání, délka a intenzita pohybu, osobní hygiena, hygiena cvičebního prostředí, vhodné obutí a oblečení

˃ zásady chování při úrazech

13

Ročník: 3.


˃ získá kladný postoj k motorickému učení a poh. aktivitám

˃ spojuje každodenní pravidelnou pohybovou činnost se zdravím a snaží se využívat nabízené příležitosti

˃ projevuje přiměřenou radost z poh. činnosti, samostatnost, odvahu a vůli pro zlepšení pohybové dovednosti

˃ pohybové rozcvičky – cvičení během dne, pohybový režim, zdravotně zaměřené činnosti

˃ zvládá podle pokynů přípravu na pohybovou činnost

˃ dbá na správné držení těla při různých činnostech i provádění cviků˃ osvojuje si kompenzační a relaxační cvičení˃ poznává a začíná používat základní tělocvičné pojmy – názvy poh.

činností, tělocvičného nářadí a náčiní˃ učí se zvládat základní přípravu organismu před poh. aktivitou˃ seznamuje se s protahovacími a napínacími cviky, cviky pro zahřátí a

uvolnění

˃ příprava ke sportovnímu výkonu, zdravotně zaměřené činnosti, uklidnění po zátěži, protahovací cvičení

˃ tělocvičné pojmy, komunikace v TV

˃ reaguje na základní pokyny a povely k osvojované činnosti

˃ učí se základní pojmy z pravidel a soutěží˃ seznamuje se a učí se reagovat na smluvené povely, gesta, signály pro

organizování činnosti˃ snaží se spolupracovat při jednoduchých týmových a pohybových

činnostech a soutěžích˃ seznamuje se se zásadami fair play˃ soutěží v družstvu˃ snaží se o to, aby si byl vědom porušení pravidel a následků pro sebe a

družstvo

˃ organizace při TV˃ pravidla zjednodušených osvojovaných

poh. činností – her, soutěží, zásady jednání a chování, přestupky proti pravidlům

˃ vztah ke sportu, jednání fair play˃ tělocvičné pojmy

14


˃ má osvojeny základní způsoby lokomoce a prostorovou orientaci podle individuálních předpokladů

˃ učí se vyjádřit melodii rytmem pohybu˃ snaží se zvládnout přihrávku jednoruč i obouruč˃ seznamuje se s technikou hodu kriketovým míčkem, nízkého startu, s

principem štafetového běhu˃ nacvičuje skok do dálky, kotoul vpřed, stoj na lopatkách, jednoduchá

cvičení na lavičkách a žebřinách˃ učí se skákat přes švihadlo, podbíhat dlouhé lano, provádí přetahy a

přetlaky˃ účastní se bruslařského výcviku˃ účastní se plaveckého výcviku

˃ jednoduché tanečky, základy estetického pohybu

˃ základy atletiky – rychlý běh, skok do dálky, hod míčkem, šplh na tyči, rozvoj různých forem rychlosti, síly a vytrvalosti, pohyblivosti a koordinace pohybu

˃ základy gymnastiky – cvičení na nářadí a náčiní odpovídající velikosti a hmotnosti, průpravná cvičení a úpoly, přeskoky

˃ chůze po ledě, jízda vpřed, zastavení, hry na ledě

˃ netradiční náčiní˃ turistika a pobyt v přírodě˃ skoky do vody, plavecký styl prsa a

kraul, dýchání do vody, splývání, hry ve vodě

˃ dodržuje základní zásady bezpečnosti při pohybových činnostech a mít osvojeny základní hygienické návyky při pohybových hrách

˃ dbá na správné dýchání˃ učí se používat vhodné oblečení a sportovní obuv˃ dodržuje pravidla bezpečnosti při sportování v tělocvičně, na hřišti, v

přírodě, na plaveckém stadionu a ve vodě, na ledové ploše

˃ správné dýchání, délka a intenzita pohybu, osobní hygiena, hygiena cvičebního prostředí, vhodné obutí a oblečení

˃ zásady chování při úrazech, první pomoc v podmínkách TV

14

Ročník: 4.


˃ zná význam tělesné zdatnosti pro zdraví a snažit se začleňovat pohyb do denního režimu

˃ snaží se spolupodílet na realizaci pravidelného poh. režimu˃ učí se získávat informace o poh. aktivitách a sportovních akcích ve škole

i v místě bydliště


˃ zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti s vlastním svalovým oslabením

˃ snaží se zařazovat do poh. režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením

˃ učí se respektovat zdravotní handicap

˃ správné držení těla˃ průpravná, koordinační, kompenzační,

relaxační, psychomotorická, dechová a jiná zdravotně zaměřená cvičení

˃ zdokonaluje základní pohybové dovednosti podle svých pohybových možností a schopností

˃ poznává základní kroky lidových tanců, seznámí se s dětským aerobikem kondičním cvičením s hudbou

˃ zdokonaluje se v přihrávkách jednoruč a obouruč, učí se rozlišit míč na volejbal – basketbal – fotbal, učí se ovládat hru s basketbalovým míčem, nacvičuje střelbu na koš, nacvičuje přehazovanou

˃ seznamuje se s cviky na zdokonalení obratnosti a pohotovosti˃ učí se dohodnout se na spolupráci v družstvu, jednoduché taktice

dodržovat ji˃ zdokonaluje se v technice hodu kriketovým míčkem, principu

štafetového běhu˃ poznává taktiku běhu – k metě, sprintu, vytrvalostního, v terénu˃ procvičuje skok do dálky, nacvičuje techniku skoku z místa˃ zdokonaluje šplh na tyči˃ učí se zvládat cvičení na žíněnce, na hrazdě, správnou techniku odrazu

na můstku a trampolíně, na koze a švédské bedně, na lavičkách˃ učí se jízdu na dopravním hřišti

˃ jednoduché taneční kroky˃ sladění pohybu s rytmem˃ základy sportovních her – HČJ˃ základy atletiky – běhy, skoky, hody˃ rozvoj různých forem vytrvalosti,

rychlosti, síly, pohyblivosti a koordinace pohybu

˃ základy gymnastiky – cvičení na nářadí a s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti

˃ průpravná cvičení a úpoly˃ výchova cyklisty˃ chůze v terénu, ochrana přírody

˃ reaguje na pokyny k vlastní prováděné činnosti

˃ poznává a snaží se používat základní tělocvičné pojmy˃ učí se porozumět povelům pořadových cvičení˃ učí se respektovat smluvené signály a gesta pro organizaci činnosti

˃ názvy poh. činností, tělocvičného nářadí a náčiní

˃ komunikace v TV

14


˃ dodržuje pravidla her a jednat v duchu fair play

˃ osvojuje si pojmy z pravidel sportů a soutěží, snaží se jednat v duchu fair play a uvědomovat si porušení pravidel a možných následků pro sebe a družstvo

˃ snaží se spolupráci v týmu, učí se vytvářet varianty˃ seznamuje se s hodnocením kvality poh. činnosti, s rozeznáváním a

označováním porušení přestupků proti˃ pravidlům a učí se na ně adekvátně reagovat˃ učí se objektivně zhodnotit svůj výkon a porovnává jej s předchozím

˃ zjednodušená Pravidla přehazované, malé kopané, …

˃ chování fair play, olympijské symboly a ideály

˃ měření výkonů

˃ zlepšovat svou tělesnou kondici, pohybový projev a správné držení těla

˃ poznává význam sportu pro zdraví˃ projevuje přiměřenou radost z poh. činnosti, odvahu a vůli po zlepšení

poh. dovednosti˃ sport a zdraví

˃ zvládat podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti a umět využít cviky na odstranění únavy

˃ poznává kompenzační a relaxační cviky˃ příprava před poh. činností, uklidnění

po zátěži˃ protahovací cvičení

˃ uplatňuje hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

˃ učí se uplatňovat zásady pohybové hygieny˃ dbá na správné dýchání˃ snaží se dodržovat pravidla bezpečnosti při sportování v přírodě,

tělocvičně, na hřišti, na dopravním hřišti˃ učí se adekvátně reagovat na úraz˃ seznamuje se s vhodným sportovním oblečením a obutím˃ učí se uplatňovat jednoduchá pravidla silničního provozu

˃ první pomoc při úrazech˃ správné dýchání˃ jednoduchá pravidla silničního provozu˃ zásady poh, hygieny, hygiena

cvičebního prostředí, osobní hygiena

14

Ročník: 5.


˃ zná význam tělesné zdatnosti pro zdraví a snažit se začleňovat pohyb do denního režimu

˃ snaží se spolupodílet na realizaci pravidelného poh. režimu˃ učí se získávat informace o poh. aktivitách a sportovních akcích ve škole

i v místě bydliště


˃ zařazuje do pohybového režimu korektivní cvičení v souvislosti s vlastním svalovým oslabením

˃ snaží se zařazovat do poh. režimu korektivní cvičení, především v souvislosti s jednostrannou zátěží nebo vlastním svalovým oslabením

˃ učí se respektovat zdravotní handicap

˃ správné držení těla˃ průpravná, koordinační, kompenzační,

relaxační, psychomotorická, dechová a jiná zdravotně zaměřená cvičení

˃ zdokonaluje základní pohybové dovednosti podle svých pohybových možností a schopností

˃ poznává základní kroky lidových tanců, seznámí se s dětským aerobikem kondičním cvičením s hudbou

˃ zdokonaluje se v přihrávkách jednoruč a obouruč, učí se rozlišit míč na volejbal – basketbal – fotbal, učí se ovládat hru s basketbalovým míčem, nacvičuje střelbu na koš, nacvičuje přehazovanou, herními prvky florbalu

˃ seznamuje se s cviky na zdokonalení obratnosti a pohotovosti˃ učí se dohodnout se na spolupráci v družstvu, jednoduché taktice

dodržovat ji˃ zdokonaluje se v technice hodu kriketovým míčkem, principu

štafetového běhu˃ poznává taktiku běhu – k metě, sprintu, vytrvalostního, v terénu˃ procvičuje skok do dálky, nacvičuje techniku skoku z místa˃ zdokonaluje šplh na tyči˃ učí se zvládat cvičení na žíněnce, na hrazdě, správnou techniku odrazu

na můstku a trampolíně, na koze a švédské bedně, na lavičkách˃ učí se jízdu na dopravním hřišti

˃ jednoduché taneční kroky˃ sladění pohybu s rytmem˃ základy sportovních her – HČJ˃ základy atletiky – běhy, skoky, hody˃ rozvoj různých forem vytrvalosti,

rychlosti, síly, pohyblivosti a koordinace pohybu

˃ základy gymnastiky – cvičení na nářadí a s náčiním odpovídající velikosti a hmotnosti

˃ průpravná cvičení a úpoly˃ výchova cyklisty – technika jízdy˃ chůze v terénu, ochrana přírody

14


˃ reaguje na pokyny k vlastní prováděné činnosti

˃ poznává a snaží se používat základní tělocvičné pojmy˃ učí se porozumět povelům pořadových cvičení˃ učí se respektovat smluvené signály a gesta pro organizaci činnosti

˃ názvy poh. činností, tělocvičného nářadí a náčiní

˃ komunikace v TV

˃ dodržuje pravidla her a jednat v duchu fair play

˃ osvojuje si pojmy z pravidel sportů a soutěží, snaží se jednat v duchu fair play a uvědomovat si porušení pravidel a možných následků pro sebe a družstvo

˃ snaží se spolupráci v týmu, učí se vytvářet varianty˃ seznamuje se s hodnocením kvality poh. činnosti, s rozeznáváním a

označováním porušení přestupků proti pravidlům a učí se na ně adekvátně reagovat

˃ učí se objektivně zhodnotit svůj výkon a porovnává jej s předchozím

˃ zjednodušená pravidla přehazované, malé kopané, florbalu, …

˃ chování fair play, olympijské symboly a ideály

˃ měření výkonů

˃ zlepšuje svou tělesnou kondici, pohybový projev a správné držení těla

˃ poznává význam sportu pro zdraví˃ projevuje přiměřenou radost z poh. činnosti, odvahu a vůli po zlepšení

poh. dovednosti˃ sport a zdraví

˃ zvládá podle pokynu základní přípravu organismu před pohybovou činností i uklidnění organismu po ukončení činnosti a umět využít cviky na odstranění únavy

˃ poznává kompenzační a relaxační cviky˃ příprava před poh. činností, uklidnění

po zátěži˃ protahovací cvičení

˃ uplatňuje hygienické a bezpečnostní zásady pro provádění zdravotně vhodné a bezpečné pohybové činnosti

˃ učí se uplatňovat zásady pohybové hygieny˃ dbá na správné dýchání˃ snaží se dodržovat pravidla bezpečnosti při sportování v přírodě,

tělocvičně, na hřišti, na dopravním hřišti˃ učí se adekvátně reagovat na úraz˃ seznamuje se s vhodným sportovním oblečením a obutím˃ učí se uplatňovat jednoduchá pravidla silničního provozu

˃ první pomoc při úrazech˃ správné dýchání˃ jednoduchá pravidla silničního provozu˃ zásady poh, hygieny, hygiena

cvičebního prostředí, osobní hygiena˃ chování v přírodě

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE


Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.

Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech.

14

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné.

Vzdělávací obsah je realizován na 1. stupni, vzdělávání a je určeno všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu) a na I. st. ZŠ se vyučuje po jedné hodině v předmětu praktické činnosti. Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím vyučovacího předmětu Pracovní činnosti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti


˃ pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce˃ osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek

při práci i v běžném životě˃ vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního

výsledku˃ poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností člověka˃ autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí˃ chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení podnikatelského myšlení˃ orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro

volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

14

6.1.6.1. Vzdělávací obor – Člověk a svět práceNázev vyučovacího předmětu: Pracovní činnosti

6.1.6.1.1. Pracovní činnosti


Předmět naplňuje základní východiska charakteristiky vzdělávací oblasti.


Předmět Pracovní činnosti je realizován v každém ročníku 1.stupně s časovou dotací po jedné hodině týdně. Vzdělávací obsah předmětu Člověk a svět práce je obsahově

rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce a Příprava pokrmů.

Časově je učivo na 1.stupni dotováno vždy jednou hodinou týdně v každém ročníku,

Organizačně bude na 1. stupni nejvíce využito možností školní budovy – učeben, chodeb. Dále lze využít školní zahrady a příležitostně lze využít veřejně přístupné obecní

prostory, obecní park, blízké okolí školy a cíleně vhodně zvolená místa školních exkurzí a výletů.

Základní časovou jednotkou budou vyučovací hodiny s možností přesahů a rozšiřování v rámci mezipředmětových vztahů a aktuálně vhodně a účelně volených projektů a akcí k

různým příležitostem.

14

Pestré akce veřejně společenského charakteru poslouží jako významný motivační prvek, k propojování školy a veřejnosti, k rozvíjení komunikačních možností a k příležitosti

veřejné prezentace jednotlivých žáků, školy i obce.

Vzdělávací obsah oblasti je realizován v průběhu celého základního vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu). Žáci se učí pracovat s různými

materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou

žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci.



˃ vedeme žáky k plánování, k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady

˃ umožňujeme žákům experimentovat a porovnávat získané výsledky


˃ učíme žáky hledat a zkoušet různé způsoby řešení problému, nenechat se odradit nezdarem.

˃ vedeme žáky k využívání vlastních zkušeností.

˃ při řešení problémů podporujeme samostatnost i spolupráci.


14


˃ podporujeme přátelské vztahy mezi žáky ve třídách a mezi třídami

˃ vedeme žáky k tornu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali svůj názor

˃ učíme žáky obhajovat svůj názor, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem a snažit se jim porozumět


˃ ve škole využíváme či vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují



˃ učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako přínos pro spolupráci

˃ učíme žáky stanovit si vlastní roli v týmu a rozvíjíme schopnost zastávat různé role

˃ učíme žáky hodnotit práci týmu, zároveň jejich vlastní přínos a práci ostatních členů týmu




˃ vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví


˃ vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturních aktivit školy, obce a regionu


14

˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých

˃ učíme žáky bezpečně používat nástroje a materiály, dodržovat daná pravidla, dbát na bezpečnost svoji druhých, dbát na ochranu materiálních hodnot a ochranu životního

prostředí

˃ seznamujeme žáky s různými profesemi

V rámci vyučovacího předmětu Pracovní činnosti jsou integrována tato průřezová témata Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a

Multikulturní výchova.

15



˃ vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů

˃ mačká, trhá, lepí, stříhá, vystřihuje, překládá a skládá papír

˃ vytváří jednoduché prostorové tvary z papíru

˃ navléká, aranžuje, třídí při sběru přírodní materiál

˃ stříhá a lepí textil

˃ práce s drobným materiálem – papír, přírodniny, textil

˃ OSV – Osobnostní rozvoj (kreativita)

˃ pracuje podle slovního návodu a předlohy ˃ pracuje podle návodu ˃ jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce

˃ zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

˃ sestaví stavebnicové prvky˃ montuje a demontuje stavebnici

˃ konstrukční činnosti˃ práce s návodem

˃ OSV – Sociální rozvoj (kooperace a kompetice)

˃ pečuje o nenáročné rostliny ˃ chápe základy péče o pokojové květiny – otírání listů, zalévání

˃ základní podmínky pro pěstování rostlin

˃ pěstování pokojových rostlin

˃ chová se vhodně při stolování ˃ seznámí se se základy správného stolování a společenského chování ˃ pravidla správného stolování

˃ OSV – Osobnostní rozvoj (seberegulace a sebeorganizace)

15

Ročník: 2.



˃ mačká, trhá, lepí, stříhá, vystřihuje, překládá a skládá papír

˃ vytváří jednoduché prostorové tvary z papíru

˃ navléká, aranžuje, dotváří a opracovává a třídí při sběru přírodního materiálu

˃ navlékne jehlu, udělá uzel, stříhá textilii, pozná zadní steh, přišije knoflík

˃ práce s drobným materiálem – papír, přírodniny, textil, karton

˃ pracovní pomůcky a nástroje

˃ pracuje podle slovního návodu a předlohy˃ slepí textilii, vyrobí jednoduchý textilní

výrobek˃ pracuje podle návodu nebo předlohy

˃ pracovní pomůcky a nástroje˃ jednoduché pracovní postupy

a operace˃ zvládá elementární dovednosti a činnosti

při práci se stavebnicemi˃ sestaví stavebnicové prvky˃ montuje a demontuje stavebnici ˃ konstrukční činnosti

˃ provádí pozorování přírody, zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování

˃ provádí pozorování a provede hodnocení˃ ENV – Vztah člověka k

prostředí (aktuální ekologický problém)

˃ pečuje o nenáročné rostliny˃ chápe základy péče o pokojové rostliny –

otírání listů, zalévání, kypření˃ zaseje semena

˃ pěstování pokojových rostlin˃ pěstování rostlin ze semene

˃ připraví tabuli pro jednoduché stolování˃ připraví tabuli pro jednoduché stolování˃ připraví jednoduchý pokrm (studená

kuchyně)

˃ jednoduchá úprava stolu˃ příprava pokrmů

˃ chová se vhodně při stolování ˃ správné stolování a pravidla chování u stolu ˃ pravidla správného stolování ˃ OSV – Sociální rozvoj

(komunikace)

15

Ročník: 3.



˃ mačká, trhá, lepí, polepuje, stříhá, vystřihuje, překládá a skládá papír

˃ vytváří jednoduché prostorové tvary z papíru˃ navléká, aranžuje, dotváří, opracovává a třídí

při sběru přírodní materiál˃ navléká jehlu, udělá uzel, stříhá textilii˃ neučí se zadní steh˃ přišije knoflík

˃ vlastnosti materiálu˃ lidové tradice, zvyky a

řemesla˃ pracovní nástroje a pomůcky

˃ MUV – Etnický původ (různé způsoby života)

˃ pracuje podle slovního návodu a předlohy˃ slepí textilii, vyrobí jednoduchý textilní

výrobek˃ pracuje podle návodu nebo předlohy

˃ vlastnosti materiálu

˃ zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi

˃ sestaví stavebnicové prvky˃ montuje a demontuje stavebnici ˃ konstrukční činnosti ˃ OSV – Sociální rozvoj

(kooperace a kompetice) ˃ provádí pozorování přírody,

zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování

˃ provádí pozorování a zhodnotí výsledky svého pozorování

˃ pečuje o nenáročné rostliny˃ chápe základy péče o pokojové rostliny –

otírání listů, zalévání, kypření˃ zaseje semena

˃ pěstování pokojových rostlin˃ pěstování rostlin ze semene

˃ připraví tabuli pro jednoduché stolování ˃ připraví tabuli pro jednoduché stolování ˃ jednoduchá úprava stolu

˃ chová se vhodně při stolování ˃ pravidla správného stolování

˃ orientuje se v základním vybavení kuchyně ˃ seznámí se se základním vybavením kuchyně ˃ základní vybavení kuchyně

˃ připraví samostatně jednoduchý pokrm ˃ připraví pokrm studené kuchyně ˃ příprava pokrmů ˃ OSV – Osobnostní rozvoj (kreativita)

˃ udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje základy hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni

˃ udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch

˃ základní vybavení kuchyně˃ technika v kuchyni

Ročník: 4.

15


˃ vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu

˃ děruje, polepuje, tapetuje˃ vytváří prostorové konstrukce

˃ vlastnosti materiálu – papír. Karton

˃ využívá při tvořivých činnostech různým materiálem prvky lidových tradic

˃ seznámí se se základy aranžování a využití samorostů

˃ při činnosti s různými materiály se seznámí s prvky lidových tradic

˃ rozliší různé druhy stehu – zadní, přední, ozdobný

˃ lidové zvyky, tradice, řemesla

˃ MUV – Etnický původ (kulturní diference; respektování zvláštností různých etnik)

˃ udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

˃ udržuje pořádek na pracovním místě˃ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti

práce˃ poskytne první pomoc při úraze

˃ jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce

˃ provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž

˃ montuje a demontuje stavebnici˃ sestavuje složitější stavebnicové prvky

˃ OSV – Osobnostní rozvoj (rozvoj schopností poznávání)

˃ pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu

˃ dokáže pracovat podle slovního návodu, předlohy

˃ práce s návodem, předlohou jednoduchým náčrtem

˃ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

˃ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce

˃ dokáže poskytnout první pomoc při úrazu (přiměřeně věku)

˃ provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování

˃ chápe rozdíl mezi setím a sázením˃ seznámí se s odnožemi a řízkováním –

množení rostli

˃ pěstování rostlin ze semen na v místnosti, na zahradě


˃ ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny

˃ rozumí základům péče o pokojové rostliny

˃ ošetřuje a pěstuje pokojové a jiné rostliny


˃ volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní

˃ dokáže zvolit správné nástroje a pomůcky podle druhu činnosti

15



˃ zvládá dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce

˃ dokáže poskytnout první pomoc (úměrně věku)

˃ orientuje se v základním vybavení kuchyně

˃ seznamuje se se základním vybavením kuchyně ˃ základní vybavení kuchyně

˃ připraví samostatně jednoduchý pokrm ˃ seznámí se s přípravou jednoduchých pokrmů studené kuchyně – jeden připraví

˃ výběr, nákup a skladování potravin

˃ příprava pokrmu˃ dodržuje pravidla správného stolování a

společenského chování ˃ používá pravidla správného stolování a

společenského chování˃ jednoduchá úprava stolu˃ pravidla správného stolování





Ročník: 5.

15


˃ vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu

˃ děruje, polepuje, tapetuje˃ vytváří prostorové konstrukce

˃ vlastnosti materiálu – papír. Karton

˃ využívá při tvořivých činnostech různým materiálem prvky lidových tradic

˃ seznámí se se základy aranžování a využití samorostů

˃ při činnosti s různými materiály se seznámí s prvky lidových tradic

˃ rozliší různé druhy stehu – zadní, přední, ozdobný

˃ seznámí se sháčkováním

˃ lidové zvyky, tradice, řemesla

˃ udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu

˃ udržuje pořádek na pracovním místě˃ dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti

práce˃ poskytne první pomoc při úraze

˃ jednoduché pracovní operace a postupy, organizace práce

˃ provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž

˃ montuje a demontuje stavebnici˃ sestavuje složitější stavebnicové prvky ˃ konstrukční činnosti

˃ pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu

˃ dokáže pracovat podle slovního návodu, předlohy, schématu

˃ práce s návodem, předlohou jednoduchým náčrtem




˃ provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování

˃ chápe rozdíl mezi setím a sázením˃ seznámí se s odnožemi a řízkováním –

množení rostlin˃ vede pěstitelské pokusy a pozorování

˃ pěstování rostlin ze semen na v místnosti, na zahradě


˃ ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny

˃ ovládá základy péče o pokojové květiny˃ seznámí se s rostlinami jedovatými,

rostlinami jako drogy, alergiemi

˃ pokojové květiny˃ rostliny jedovaté, rostliny

jako drogy, alergie

˃ ENV – Vztah člověka k životnímu prostředí (prostředí a zdraví)

˃ volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní

˃ dokáže zvolit správné nástroje a pomůcky podle druhu činnosti

15



˃ zvládá dodržování zásad hygieny a bezpečnosti práce

˃ dokáže poskytnout první pomoc (úměrně věku)

˃ orientuje se v základním vybavení kuchyně

˃ seznamuje se se základním vybavením kuchyně ˃ základní vybavení kuchyně

˃ připraví samostatně jednoduchý pokrm ˃ seznámí se s přípravou jednoduchých pokrmů studené a teplé kuchyně

˃ výběr, nákup a skladování potravin

˃ příprava pokrmu˃ dodržuje pravidla správného stolování a

společenského chování ˃ používá pravidla správného stolování a

společenského chování˃ jednoduchá úprava stolu˃ pravidla správného stolování





6.2. DRUHÝ STUPEŇ

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE


Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace má stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům

všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi, které mu umožňují správně vnímat jazyková sdělení,

rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznávání.

15

Oblast Jazyk a jazyková komunikace je zastoupena vzdělávacími obory Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Další cizí jazyk.

Cizí jazyk a Další cizí jazyk napomáhají k objevování a chápání skutečností přesahujících oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Žákům poskytují

základ a předpoklady pro komunikaci v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků přispívá ke snižování jazykových bariér a přispívá ke zvýšení mobility

jednotlivce v osobním životě, ale i v dalším studiu a následně tak i v budoucím pracovním uplatnění. Prostřednictvím studia jednotlivých jazyků žák poznává odlišnosti způsobu

života a kulturních tradic jiných zemí, což prohlubuje vzájemné mezinárodní porozumění a toleranci.

Požadavky na vzdělávání v cizích jazycích vycházejí ze Společenského evropského referenčního rámce pro jazyky, který popisuje jednotlivé úrovně ovládání cizího

jazyka. Vzdělání v Cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A2 a vzdělávání v Dalším cizím jazyce směřuje k dosažení úrovně A1.

Obsah vzdělávacího oboru Cizí jazyk je na naší škole naplňován prostřednictví předmětu Anglický jazyk a obsah vzdělávacího obru Další cizí jazyk je realizován

prostřednictvím Ruského, Německého či Francouzského jazyka dle výběru žáků.

6.2.3.1. Vzdělávací obor – Český jazyk a literatura

Vzdělávací obor český jazyk a literatura je realizován ve vyučovacích předmětech Český jazyk a literatura a Cvičení z českého jazyka

6.2.1.1.1. Český jazyk a literaturaCharakteristika vyučovacího předmětu

15


Dovednosti získané ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura jsou potřebné nejen pro kvalitní jazykové vzdělání, ale jsou důležité i pro úspěšné osvojování

poznatků v dalších oblastech vzdělávání. Při realizaci tohoto předmětu se vytvářejí předpoklady k efektivní mezilidské komunikaci.

Vzdělávací obsah oboru Český jazyk a literatura a literatura je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohová výchova, Jazyková výchova a Literární výchova. Mezi těmito

složkami nejsou ostré hranice, ale jejich vzdělávací obsah se vzájemně prolíná.

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je realizován prostřednictvím vyučovacích hodin se začleněním krátkodobých projektů.

• V Komunikační a slohové výchově se žáci učí vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, mluvit a rozhodovat se na základě přečteného

nebo slyšeného textu různého typu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a posoudit jeho obsah. Ve vyšších ročnících se učí posuzovat také formální stránku

textu a jeho výstavbu.

• V Jazykové výchově žáci získávají vědomosti a dovednosti potřebné k osvojování spisovné podoby českého jazyka. Učí se poznávat a rozlišovat jeho další formy. Jazyková

výchova vede žáky k přesnému a logickému myšlení, které je předpokladem jasného, přehledného a srozumitelného vyjadřování. Prohlubují se i obecné intelektové dovednosti

žáků, např. dovednost porovnávat různé jevy, třídit je podle určitých hledisek a dospívat k zobecnění.

• V Literární výchově žáci poznávají prostřednictvím četby základní literární druhy, učí se vnímat jejich specifické znaky, postihovat umělecké záměry autora a formulovat

vlastní názory na přečtené dílo. Učí se rozlišovat literární fikci od skutečnosti. Získávají a rozvíjejí základní čtenářské návyky i schopnosti tvořivé recepce, interpretace a

produkce literárního textu. Získané poznatky a prožitky mohou pozitivně ovlivnit postoje žáků a jejich životní hodnotové orientace.

Vyučovací předmět český jazyk je dotován čtyřmi hodinami týdně v 6. až 9. ročníku.


Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

15

˃ chápání jazyka jako svébytného historického jevu, v němž se odráží historický a kulturní vývoj národa, jako sjednocujícího činitele národního společenství a jako

důležitého nástroje celoživotního vzdělávání

˃ rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku a jeho chápání jako zdroje pro rozvoj osobního i kulturního bohatství

˃ vnímání a postupnému osvojování jazyka jako mnohotvárného prostředku k získávání a předávání informací, k vyjádření jeho potřeb i prožitků a ke sdělování názorů

˃ zvládnutí běžných pravidel mezilidské komunikace daného kulturního prostředí

˃ samostatnému získávání informací z různých zdrojů a k zvládnutí práce s jazykovými a literárními prameny i s texty různého zaměření

˃ získávání sebedůvěry při vystupování na veřejnosti a ke kultivovanému projevu jako prostředku prosazení sebe sama

˃ individuálnímu prožívání slovesného uměleckého díla, ke sdílení čtenářských zážitků, k rozvíjení pozitivního vztahu k literatuře i k dalším druhům umění založených

na uměleckém textu a k rozvíjení emocionálního a estetického vnímání


˃ motivujeme žáky k učení a hledáme společně s nimi smysl učení

˃ předkládáme žákům možnosti využívat dovednosti z jazykového vyučování v jiných oblastech

˃ zařazujeme činnosti, při kterých žáci plánují, organizují a hodnotí své učení, vedeme žáky k sebehodnocení

˃ zadáváme úkoly, při kterých žáci vyhledávají a zpracují informace

˃ vedeme žáky k vyhledávání a třídění informací

˃ používáme vhodné učební pomůcky (slovníky, jazykové příručky, nástěnné tabule gramatických přehledů…)

˃ vedeme žáky k užívání správné terminologie

˃ zohledňujeme rozdíly ve znalostech a pracovním tempu jednotlivých žáků


˃ vytváříme situace, kdy žáci samostatně hledají pravidla, kterými se řídí dané mluvnické jevy

˃ vedeme žáky k tomu, aby nalézali chyby v textu a odůvodnili správné řešení

˃ motivujeme žáka k samostatnému řešení daného problému

16

˃ zadáváme úkoly a vedeme žáky k jejich optimálnímu řešení s využitím tvořivosti

˃ klademe důraz na analýzu přečtených textů a kritické zhodnocení jejich obsahu


˃ vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a dalšími dospělými ve škole i mimo školu

˃ vedeme žáky k tomu, aby otevřeně vyjadřovali svůj názor podpořený logickými argumenty

˃ vytváříme situace, kdy žáci naslouchají druhým lidem a snaží se jim porozumět

˃ vytváříme situace, kdy žáci prezentují výsledky své práce před okolím

˃ rozšiřujeme slovní zásobu žáků prostřednictvím literárního i gramatického učiva

˃ zadáváme úkoly, při nichž žáci mohou spolupracovat

˃ vedeme žáky k výstižné argumentaci

˃ zařazujeme řečnická cvičení, besedy

˃ umožňujeme žákům využívat informační technologie pro komunikaci s okolním světem

Kompetence sociální a personální˃ zařazujeme činnosti, kdy žáci pracují ve dvojicích či v týmech

˃ vytváříme příležitosti, kdy si žáci sami stanovují roli v týmu, hodnotí svůj vlastní přínos a práci ostatních členů týmu

˃ podporujeme vzájemnou pomoc žáků a vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují

˃ vnášíme přátelskou atmosféru do výuky

˃ vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování

˃ posilujeme sebedůvěru žáka

˃ uplatňujeme individuální přístup k talentovaným žákům a k žákům s poruchami učení

Kompetence občanské˃ vytváříme situace, kdy se žáci mohou aktivně zapojit do kulturních aktivit školy, obce a regionu

˃ prostřednictvím četby demonstrujeme pozitivní a negativní chování lidí a důležitost pravidel chování

˃ prostřednictvím četby rozvíjíme u žáků schopnost empatie

˃ respektujeme věkové, sociální a intelektové zvláštnosti žáka

16

˃ pěstujeme u žáků kladný vztah k uměleckým dílům

˃ vedeme žáky k ochraně kulturního dědictví se zřetelem na mateřský jazyk

˃ podporujeme účast žáků na kulturních akcích

Kompetence pracovní˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých

˃ vedeme žáky k dodržování hygienických pravidel při čtení a psaní

˃ vedeme žáky k dodržování pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví

˃ rozvíjíme u žáka smysl pro povinnost

˃ kontrolujeme samostatné práce žáka

V rámci vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura jsou integrována tato průřezová témata Výchova k myšlení v evropských a globálních

souvislostech Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova a Mediální výchova.

16



˃ rozlišuje spisovný jazyk

˃ dokáže pracovat se základními jazyk. příručkami (Pravidla a Slovník spisovné češtiny)

˃ odliší spisovný a nespisovný projev˃ vyslovuje spisovně˃ rozlišuje spisovnou a nespisovnou vrstvu jazyka

˃ obecné informace o jazyce

˃ prakticky zdůvodní spodobu znělosti při psaní˃ zvuková stránka jazyka˃ spisovná a nespisovná výslovnost ˃ zvuková stránka slova a věty

˃ skloňuje podstatná a přídavná jména, zná zájmena a časuje slovesa, pozná a určí slovní druhy

˃ umí rozlišit slovní druhy, rozpozná ohebné a neohebné, zdůvodní pravopis koncovek jmen podle vzorů, určí mluvnické významy ohebných slov

˃ umí rozlišit podstatná jména konkrétní a abstraktní; pomnožná hromadná a látková

˃ zná pravopis velkých písmen u vlastních jmen

˃ Tvarosloví˃ podstatná jména abstraktní,

konkrétní, pomnožná, hromadná, látková, obecná a vlastní, , mluvnické kategorie

˃ přídavná jména – druhy, vzory, tvary, stupňování

˃ zájmena – druhy, skloňování˃ číslovky – druhy, skloňování˃ slovesa – osoba, číslo, způsob, čas,

pravopis koncovek slovesných tvarů

˃ rozezná větu jednoduchou od souvětí, zná pravopis při shodě přísudku s podmětem, zvládá pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s podmětem

˃ si uvědomuje vztah mezi základními větnými členy, orientuje se ve větném schématu jednoduché věty

˃ Skladba jednoduché věty – větné členy – podmět, přísudek, předmět, přívlastek, příslovečné určení

˃ shoda˃ zakreslení schématu věty

jednoduché

16


˃ komunikuje v běžných situacích, rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk, čte plynule s porozuměním, umí reprodukovat text

˃ napíše žádost podle předlohy, ovládá koncepci a úpravu běžných písemností (dopis, adresa, poštovní poukázka)

˃ orientuje se v Pravidlech českého pravopisu˃ umí popsat děje, jevy, osoby, pracovní postupy˃ umí vyprávět podle předem připravené osnovy a

písemně zpracuje zadané téma

˃ rozliší probírané slohové útvary a umí jich využít˃ rozlišuje jazyk spisovný, nářečí a obecnou češtinu˃ umí zaznamenat přímou řeč˃ dokáže výstižně vyjadřovat vlastní postoje,

vyhýbá se opakování slov

˃ Vypravování˃ Popis předmětu, osoby, pracovního

postupu˃ Jednoduché komunikační žánry˃ Vyplňování jednoduchých tiskopisů˃ Výpisky a výtah˃ Dopis

˃

˃ rozezná základní literární druhy a žánry, dokázat vyhledat potřebné informace v oblasti literatury, orientovat se v literárním textu, hledat hlavní myšlenku, umět ústně formulovat dojmy z četby, získat pozitivní vztah k literatuře

˃ ovládá výrazné čtení a přednes ˃ porozumí textu a reprodukuje přečtený text˃ odliší probírané žánry, určí znaky epického žánru

˃ četba tématicky řazených ukázek, práce s textem po formální i obsahové stránce

˃

Osvojení pojmů:˃ poezie, próza, drama˃ lyrika, epika˃ verš, sloka, rým˃ román, povídka

Osnovy předmětu Český jazyk v 6. ročníku jsou rozvíjeny předmětem Cvičení z českého jazyka. Žáci jsou rozděleni do 2 skupin.

16

Ročník: 7.


˃ rozezná větu jednoduchou od souvětí, zvládá pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s podmětem

˃ rozpozná jednoduchou větu od souvětí, chápe stavbu jednoduché věty a rozpozná větné členy

˃ osvojí si pravopisné jevy související se shodou přísudku s podmětem

˃ odliší větu hlavní od vedlejší a rozpozná druhy vedlejších vět

SKLADBA˃ druhy vět podle postoje mluvčího˃ Jednoduchá věta a souvětí˃ jednoduchá věta: dvojčlenná a

jednočlenná, ekvivalent˃ základní a rozvíjející větné členy˃ podmět˃ přísudek slovesný, jmenný se

sponou, jmenný beze spony˃ předmět, přívlastek, doplněk,

příslovečné určení, přístavek˃ věta řídící a závislá, věta hlavní a

vedlejší˃ druhy vedlejších vět

˃ pozná a určí slovní druhy, časuje slovesa, skloňuje podstatná jména a přídavná jména

˃ dokáže určit slovní druhy, prohloubí si znalosti o ohebných i neohebných slovních druzích

˃ naučí se rozlišit slovesné rody

TVAROSLOVÍ˃ Skloňování zájmena „jenž“˃ opakování a určování mluvnických

kategorií sloves˃ slovesný rod (činný, trpný) ˃ příslovce˃ příslovečné spřežky˃ stupňování příslovcí˃ předložky˃ spojky˃ částice˃ citoslovce

˃ má adekvátní slovní zásobu a snaží se jí obohacovat

˃

NAUKA O VÝZNAMU SLOV˃ slova jednoznačná, mnohoznačná˃ synonyma, homonyma˃ slovo a sousloví, rčení˃ citově zabarvená slova˃ odborné názvy

16


˃ sestaví životopis a napíše žádost podle předlohy˃ vypráví podle předem připravené osnovy a

písemně zpracovat zadané téma˃ komunikuje v běžných situacích, rozlišuje

spisovný a nespisovný jazyk

umí tvořit slova krok za krokem˃˃ zná způsoby tvoření slov: odvozuje, skládá,

zkracuje˃ uvede způsob, kterým se slovní zásoba obohatila

o nová slova

Ovládá psaní velkých písmen ve vlastních jménech

˃˃ rozliší probrané slohové útvary a umí je použít˃ používá vhodnou slovní zásobu v ústním i

písemném projevu˃

NAUKA O TVOŘENÍ SLOV

˃ Obohacování slovní zásoby˃ Slovotvorba˃ Způsoby tvoření slov: odvozování,

skládání, zkracování˃ Odvozování podstatných jmen,

přídavných jmen a sloves

PRAVOPIS˃ Procvičování pravopisu i/y˃ Shoda přísudku s podmětem˃ Psaní velkých písmen

˃ Vypravování ˃ Popis uměleckého díla, výrobku,

pracovního postupu˃ Charakteristika˃ Charakteristika lit.postavy˃ Životopis˃ Žádost˃ Líčení˃ výtah

˃ rozezná základní literární druhy a žánry, orientuje se v literárním textu a pokouší se najít hlavní myšlenku

˃ odliší probírané žánry˃ rozlišuje epiku a lyriku˃ rozpozná dílo psané v 1. osobě jednotného čísla˃ ovládá výrazné čtení a přednes˃ rozumí textu˃ reprodukuje přečtený text

˃ četba tematicky řazených ukázek˃ práce s textem po formální i

obsahové stránceVMEGS – Objevujeme Evropu a svět

Osnovy předmětu Český jazyk a literatura v 7. ročníku jsou rozvíjeny předmětem Cvičení z českého jazyka. Žáci jsou rozděleni do 2 skupin.

16

Ročník: 8.


˃ zvládá pravopis slov s předponami a předložkami

˃ doplní si znalosti o slova přejatá a zkrácená, umí je přečíst a napsat

˃ dokáže odlišit slova odvozená, složená, zkrácená a přejatá

˃ Obohacování slovní zásobynauka o tvoření slovslova přejatá – pravopis, výslovnost

˃ skloňuje slova přejatá a umí zdůvodnit jejich pravopis

˃ naučí se slovesný vid˃ zopakuje si a procvičí ohebné a neohebné slovní

druhy

˃ Tvarosloví˃ skloňování obecných jmen

přejatých a cizích vlastních jmen˃ užití cizích vlastních jmen v textu ˃ slovesný vid˃ souhrnné opakování ohebných a

neohebných slovních druhů

˃ rozezná větu jednoduchou od souvětí, zná pravopis při shodě přísudku s podmětem

˃ procvičí si rozbor věty jednoduché, zopakuje si vedlejší věty

˃ pochopí poměry mezi souřadně spojenými větami˃ správně formuluje a vytváří větné konstrukce

˃ Skladba – opakování skladby z předcházejících ročníků

˃ typy poměrů mezi větnými členy a hlavními větami

˃ významové poměry mezi vedlejšími větami

˃ spojovací výrazy

˃ rozlišuje spisovný a nespisovný jazyk ˃ zařadí slovanský jazyk do skupiny jazyků, rozliší spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu

˃ Obecné výklady o jazyce – útvary jazyka, jazyková kultura, slovanské jazyky

˃ se orientuje v Pravidlech českého pravopisu, reprodukuje text, rozlišuje jazyk spisovný a nespisovný

˃ umí využívat probrané slohové útvary˃ žák používá obrazná vyjádření, slova citově

zabarvená˃ dokáže formulovat své názory

˃ Charakteristika literární postavy˃ Líčení˃ Výklad˃ Výtah˃ Úvaha

˃ 0SV – sebepoznávání a sebepojetí˃ ENV – vztah člověka k životnímu

prostředí

˃ rozezná základní literární druhy a žánry, ústně formuluje dojmy z četby, divadelního nebo filmového představení, měl by získat pozitivní vztah k literatuře

˃ uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla, vlastními slovy interpretuje smysl díla

˃ umí rozeznat probírané druhy a žánry, ˃ osvojí si základní znalosti literární teorie˃ vyhledá informace v knihovně, na internetu i v

dalších informačních zdrojích

˃ četba tématicky řazených ukázek˃ práce s textem po formální i

obsahové stránce

16

16

Ročník: 9.


˃ rozlišuje jazyk spisovný a nespisovný ˃ odliší útvary českého jazyka

OBECNÉ VÝKLADY O JAZYCE˃ projev mluvený a psaný, řeč, jazyk˃ slovanské jazyky˃ vývoj jazykajazykověda a její disciplíny

˃ jazyková kultura

˃ správně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova

ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA˃ hlásky a hláskové skupiny˃ větný přízvuk, větná melodie

˃ zvládá pravopis slov s předponami a předložkami ˃ najde v textu nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby

NAUKA O TVOŘENÍ SLOV˃ stavba slova˃ odvozování, skládání a zkracování slov

˃ využívá slova s různými významy

SLOVNÍ ZÁSOBA A VYZNAM SLOVA˃ slovo a sousloví˃ věcné významy slov˃ rozvoj slovní zásoby

˃ významové vztahy mezi slovy; synonyma, homonyma, antonyma

˃ rozvrstvení slovní zásoby; odborné názvy, slova domácí a cizí

16


˃ pozná a určí slovní druhy˃ určuje slovní druhy˃ určuje jmenné a slovesné kategorie

TVAROSLOVÍ˃ slovní druhy˃ Slova ohebná a neohebná˃ Pod.jména˃ Příd.jména˃ Zájmena˃ Číslovky˃ Slovesa a jejich mluvnické významy ˃ Tvary slovesa být˃ Přechodníky˃ Slovesné třídy˃ Příslovce˃ Předložky˃ Spojky

17


˃ rozezná větu jednoduchou od souvětí, zvládá pravopis příčestí minulého při shodě přísudku s podmětem

˃ rozlišuje významové vztahy mezi větnými členy a větami

˃ zvládá interpunkci ve větě jednoduché i v souvětí

SKLADBA˃ stavba věty a souvětí˃ věty podle postoje mluvčího˃ věty jednočl., dvoučl., větný ekvivalent˃ věta jednoduchá a souvětí˃ tvoření věty a souvětí˃ mluvnický zápor˃ skladební dvojice˃ přívlastek a doplněk˃ věta hlavní a vedlejší, řídící, závislá˃ souvětí souřadné a podřadné˃ druhy vedlejších vět˃ významové poměry mezi souřadně

spojenými větnými členy a vedlejšími větami

˃ řeč přímá a nepřímá˃ samostatný větný člen, oslovení, vsuvka,

věta neúplná˃ slovosled˃ interpunkce ve větě jednoduché a v souvětí

˃ čte plynule s porozuměním, popisuje děje, jevy, osoby, pracovní postupy, sestaví vlastní životopis a napíše žádost podle předlohy, vypráví dle připravené osnovy a písemně zpracuje zadané téma, ovládá koncepci a úpravu běžných písemností (dopis, adresa, poštovní poukázka)

˃ rozlišuje a využívá různé slohové útvary˃ dorozumívá se kultivovaně, výstižnými

jazykovými prostředky˃ zaujímá kritický postoj k manipulativní

komunikaci masmédií

˃ funkční styly

˃ vypravování˃ popis a charakteristika˃ úvaha˃ proslov, diskuse, ˃ výklad

MEV- kritické čtení a vnímání mediálních sdělení

17


˃ rozezná základní literární druhy a žánry, vyhledává potřebné informace v oblastí literatury, orientuje se v literárním textu, hledá a pokouší se najít hlavní myšlenku, ústně formuluje dojmy z četby, získá pozitivní vztah k literatuře

˃ formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního či filmového představení a názory na umělecké dílo

˃ tvoří vlastní literární text podle svých schopností

˃ seznámí se s nejznámějšími literárními směry a jejich představiteli

˃ zopakuje si literární pojmy

˃ četba tematicky řazených ukázek˃ práce s textem po formální i obsahové

stránce

6.2.1.1.2. Cvičení z českého jazyka


Časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět Cvičení z českého jazyka je dotován z disponibilní časové dotace po jedné hodině v 6. a 7. ročníku. Pro zefektivnění výuky je třída rozdělena na dvě

poloviny.

Obsahové vymezení předmětu

Předmět Cvičení z českého jazyka je doplňujícím předmětem českého jazyka. V předmětu jsou procvičovány a opakovány mluvnické jevy, vycházející z předmětu

český jazyk a literatura. Učitel věnuje potřebné čas a úsilí na aspekty, které dělají žákům největší potíže. Protože každý ročník je specifický, nelze vytvořit jednotný obsah

vzdělávacího předmětu.

17

6.2.3.2. Vzdělávací obor - Cizí jazyk

Charakteristika vyučovacího předmětuVzdělávací obor cizí jazyk je realizován ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk

17

6.2.1.2.1. Anglický jazykObsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Anglický jazyk je vyučován od prvního až do devátého ročníku.

Hlavním cílem je poskytnout žákům nástroj pro komunikaci při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem a využití internetu. Prostřednictvím anglického

jazyka je žák seznamován s reáliemi anglicky mluvících zemí, což ho vede k pochopení jiných kultur. Důraz je proto kladen především na stránku komunikační, která napomáhá

tomuto chápání a prohlubuje ta žákovu toleranci k odlišnostem cizojazyčných kultur.gramatická část předmětu je podřízena části komunikační.

Při výuce ve třetím období (2.stupeň) Anglického jazyk opakujeme, shrnujeme a prohlubujeme vědomosti z předchozích období, procvičuje se větná skladba, velká

pozornost se věnuje poslechu a porozumění a komunikaci v běžných životních situacích. Na druhém stupni je předmět dotován čtyřmi hodinami týdně.

Výuka probíhá ve vyučovacích hodinách se zařazováním krátkodobých, individuálních nebo skupinových projektů, k čemuž slouží nové zdroje a způsoby získávání

informací vedoucí žáka k aktivnímu užití získaných vědomostí (internet, výukové programy na PC, časopisy, knihy, videozáznamy, TV).

Ve třetím období je cílem vzdělávací oblasti dosáhnout úrovně A2 dle Společenského evropského referenčního rámce.

Výchovné a vzdělávací strategie při výuce cizího jazyka


˃ prostřednictvím úkolů a cvičení v učebnici a pracovním sešitě seznamujeme žáka s různými učebními strategiemi cizojazyčného učení

˃ žákům jsou předkládány různé způsoby a strategie učení, které můžou využít v dalším samostatném studiu jazyka

˃ poznáváním anglického gramatického systému rozvíjíme jeho abstraktní myšlení, vedeme žáky k sebereflexi v procesu učení

17


˃ tuto kompetenci je rozvíjíme především prostřednictvím projektových úkolů, vyhledáváním informací v referenčních zdrojích (dvojjazyčný slovník, internet,

časopisy.) a při dílčích aktivitách a cvičeních , kdy žáci nemají úplné informace a vlastními otázkami a uvažováním musí dojít k výsledku (např. práce s textem jsou

žáci vedeni k odhadování neznámých slov apod.)


˃ výuku primárně zaměřujme na rozvoj cizojazyčných komunikativních dovedností, rovnoměrně zařazujeme poslech, čtení s porozuměním, mluvení i psaní, a to

prostřednictvím celé řady aktivit v učebnici, pracovním sešitě při kterých žáky vedeme k vyjadřování vlastních názorů a naslouchání a názorů druhých a adekvátním

reakcím na ně


˃ v řadě aktivit navozujeme situace vedoucí k párové či skupinové spolupráci žáků. Žáky učíme reagovat na rozdílné názory a prosazovat svá řešení a zároveň

naslouchat druhým

˃ při spolupráci je učíme postupně docházet k cíli, soustředit se na důležité a spolupracovat s různorodými skupinami lidí

˃ prostřednictvím sebehodnocení vedeme žáka k identifikaci svých slabých a silných stránek


˃ při výuce představujeme žákům kulturu anglicky mluvících zemí a životem jejich vrstevníků v těchto zemích a rozvíjíme uvažování nad rozdílnostmi kultur, nad

občanskými právy a povinnostmi, nad právy a povinnostmi dětí a vztahem k životnímu prostředí


17

˃ žákům předkládáme úkoly při kterých jsou žáci nuceni využívat dosavadní zkušenosti a v časovém limitu reagovat na nové požadavky. Prostřednictvím sebereflexe

vedeme žáky k bilancování, plánování, stanovování cílů a soustředění na způsoby dosažení těchto cílů

˃ v průběhu studia cizího jazyka posilujeme u studentů uvědomění si důležitosti znalosti cizích jazyků pro budoucí pracovní uplatnění

V rámci vyučovacího předmětu Anglický jazyk sou integrována tato průřezová témata Multikulturní výchova Mediální výchova a Výchova k myšlení

v evropských a globálních souvislostech.

17

Vzdělávací obsah vyučovacího předměturočník 6.


ZV

Žák:


Žák:

Učivo: Průřezová témata a

mezipředmětové

vztahy:Tematické okruhy: Gramatické jevy: Jednoduchá sdělení:

˃ čte nahlas plynule a foneticky správně texty přiměřeného rozsahu

˃ čte nahlas plynule a foneticky správně krátké texty po předchozí přípravě

Naše škola

Moje rodina a moje domácí

zvířata

Náš dům a byt

Slavíme narozeniny (jídlo a

pití)

Státy/národnosti

Nakupování

Oblečení

Víkend, prázdniny, počasí

Orientace ve městě

Můj svět, setkávání s lidmi

Život v GB a USA

Množné číslo

podstatných jmen

Sloveso TO BE

Sloveso TO HAVE

(GOT)

Přivlastňovací pád

Rozkazovací způsob

Modální sloveso CAN

Vazba THERE IS /

ARE

Přítomný čas průběhový

Přítomný čas prostý

Minulý čas prostý

Oslovení, reakce na oslovení

Pozdrav, přivítání, rozloučení,

představování

Omluva, reakce na omluvu

Poděkování, reakce na poděkování

Prosba, žádost, žádost o pomoc,

službu, informaci

Přání, blahopřání

Souhlas, nesouhlas

Setkání

Vyplnění formuláře

Př- divoká zvířata

VMEGS

Objevujeme Evropu a

svět

Jsme Evropané

˃ rozumí obsahu jednoduchých textů v učebnicích a obsahu autentických materiálů s využitím vizuální opory, v textech vyhledá známé výrazy, fráze a odpovědi na otázky

˃ rozumí obsahu krátkého textu s vizuální oporou, umí vyhledat základní informace dle pokynů učitele

˃ rozumí jednoduché a zřetelně vyslovované promluvě a konverzaci

˃ rozumí pokynům, instrukcím a otázkám učitele

˃ používá dvojjazyčný slovník, vyhledá informaci nebo význam slova ve vhodném výkladovém slovníku

˃ používá dvojjazyčný slovník dle pokynů učitele

˃ sestaví jednoduché sdělení (ústní/písemné) týkající se situací souvisejícím s životem v rodině, škole a probíranými tématickými okruhy

sestaví jednoduché sdělení (ústní/písemné) na téma rodina, škola, ostatní témata s přípravou

˃ písemně, gramaticky správně tvoří a obměňuje jednoduché věty a krátké texty

˃ podle vzorových vět daných gramatických jevů samostatně tvoří a obměňuje jednoduché věty na dané téma

17

Ukazovací zájmena

Doplňovací otázky

Otázky na podmět a

předmět

Pořádek slov ve větě

Stručně reprodukuje obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy i konverzace

˃ reprodukuje básničky, říkanky, krátké texty po předchozí přípravě

˃ vyžádá jednoduchou informaci

Umí formulovat základní otázky na dané téma

˃ jednoduchým způsobem se domluví v běžných každodenních situacích


ročník 7.


ZV

Žák:


Žák:


mezipředmětové


čte nahlas plynule a

foneticky správně texty

přiměřeného rozsahu

čte nahlas foneticky

správně krátké texty po

předchozí přípravě

Můj život

Zvířata

U lékaře

Jídlo a pití

Moje země

Zábava

Svátky a oslavy

Reálie anglicky mluvících

zemí

Pořádek slov ve větě, věta

jednoduchá

Tvorba otázky a záporu

Minulý čas prostý

Přítomný čas :

prostý/průběhový

Zájmena – přivlastňovací/

předmětný tvar

ukazovací zájmena

Budoucí čas pomocí going to

Oslovení, reakce na oslovení

Pozdrav, přivítání

Představování

Omluva

Žádost o pomoc, poděkování,

Přání

Nákup, objednávka,

Žádost o službu, informaci

Vyplnění formuláře

Z- státy Evropy

Př-životní prostředí

MUV –

Multikulturalitarozumí obsahu

jednoduchých textů

v učebnicích a obsahu

autentických materiálů

s využitím vizuální opory,

v textech vyhledá známé

výrazy, fráze a odpovědi

na otázky

rozumí obsahu krátkého

textu s vizuální oporou,

umí vyhledat základní

informace dle pokynů

učitele

17

řadové číslovky

some/any

rozumí jednoduché a

zřetelně vyslovované

promluvě a konverzaci

rozumí pokynům,

instrukcím a otázkám

učitele, krátké promluvě na

dané téma

používá dvojjazyčný

slovník, vyhledá informaci

nebo význam slova ve

vhodném výkladovém

slovníku

Samostatně používá

dvojjazyčný slovník

sestaví jednoduché sdělení

(ústní/písemné) týkající se

situací souvisejícím

s životem v rodině, škole a

probíranými tématickými

okruhy

sestaví jednoduché sdělení

(ústní/písemné) na téma

rodina, škola, ostatní

témata s předchozí

přípravou




˃ reprodukuje básničky, říkanky, krátké texty po předchozí přípravě


Umí formulovat základní otázky na dané téma



17

ročník 8.


ZV

Žák:


Žák:


mezipředmětové



˃ čte nahlas plynule foneticky správně krátké texty po předchozí přípravě

Škola

Sport, volný čas

Město

Věda a technika

Sledování televize

Rozdílnost kultur

Hudba

Film


zemí

Minulý čas prostý, průběhový

Předpřítomný čas

Zájmena

Souvětí (while, and, but,

because)

Budoucí čas- will

-arrangement (přít. průběh.

čas)

Modální slovesa

Zdvořilé společenské fráze,

rady,

doporučení,

oslovení, pozdravy,

představování,

omluva, poděkování, prosba,

přání

Žádost o pomoc, službu,

informaci, svolení

Vyjádření zamýšlené

budoucnosti

Souhlas a nesouhlas

F-věda a technika-

vynálezy

VMEGS

Evropa a svět nás

zajímají

MEV

Stavba mediálních

sdělení


˃ rozumí obsahu krátkého textu bez vizuální opory, umí vyhledat základní informace dle pokynů učitele


˃ rozumí běžným pokynům, promluvě a otázkám učitele, krátké konverzaci z CD

˃ odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu

˃ odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu dle návodných otázek/pokynů učitele


˃ používá samostatně dvojjazyčný slovník

18


sestaví jednoduché sdělení (ústní/písemné) na téma rodina, škola, ostatní témata




˃ reprodukuje krátké texty po předchozí přípravě (např. scénky na dané téma)


Umí formulovat otázky na dané téma



18

ročník 9.


ZV

Žák:


Žák:


mezipředmětové





zemí

Rodina

Škola

Volný čas, zájmová činnost

Povolání

Svátky

Věda

Minulý čas prostý, průběhový

Předpřítomný čas

Stavová slovesa

Zájmena

Souvětí (while, because, but,

and)

Budoucí čas- arrangement

Modální slovesa

Trpný rod

Zdvořilé společenské fráze,

Rady

Doporučení

Oslovení, pozdravy,

představování,

Omluva, poděkování, prosba,

přání

Žádost o pomoc, službu,

informaci, svolení


budoucnosti

Souhlas a nesouhlas

Z- anglicky mluvící

země

F- vynálezy









˃ snaží se odvodit význam slova dle výkladového slovníku

18






˃ reprodukuje krátké texty po předchozí přípravě (scénky na dané téma)





18

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – MATEMATIKA A JEJÍ APLIKACE


Vzdělávací oblast Matematika a její aplikace je založena především na aktivních činnostech, které jsou

typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a

dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Klade důraz na

důkladné porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům.Žáci

si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby její užití.

Tato oblast zahrnuje pouze jeden vyučovací předmět, který se nazývá Matematika.

6.2.4.1. Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace

Název vyučovacího předmětu: Matematika

6.2.2.1.1. Matematika


Vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy. V tématickém

okruhu Čísla a početní operace na první stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tématický

okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace. Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním,

výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí při matematizaci reálních situací.

V dalším tématickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty žáci rozpoznávají určité typy změn a

závislostí v běžném reálném světě, uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že

změnou může být růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Žáci pracují s tabulkami, diagramy a

grafy.

V tématickém okruhu Geometrie v rovině a prostoru žáci určují a znázorňují geometrické útvary, hledají

podobnosti a odlišnosti útvarů, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině a v prostoru, učí se porovnávat,

odhadovat, měřit délku, velikost úhlu, obvod a obsah, povrh a objem a zdokonalovat svůj grafický projekt.

V tématickém okruhu Nestandardní aplikační úlohy a problémy uplatňují žáci logické myšlení. Tyto úlohy

by se měly prolínat všemi tématickými okruhy. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života,

pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky, provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy.

Žáci se učí využívat prostředky výpočetní techniky a používat některé další pomůcky, což umožňuje

přístup k matematice i žákům, kteří mají nedostatky v numerickém počítání a v rýsovacích technikách. Zdokonalují

se rovněž v samostatné práci a v práci se zdrojem informací.

18

Vzdělávání směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

˃ využívání matematických poznatků v praktických činnostech – odhady, měření a porovnávání velikostí a

vzdáleností, orientace

˃ rozvíjení paměti žáků prostřednictvím numerických výpočtů a osvojováním si nezbytných

matematických vzorců a algoritmů

˃ rozvíjení kombinatorického a logického myšlení, ke kritickému usuzování a srozumitelné a věcné

argumentaci prostřednictvím řešení matematických problémů

˃ rozvíjení abstraktního a exaktního myšlení osvojováním si a využíváním základních matematických

pojmů a vztahů, k poznávání jejich charakteristických vlastností a na základě těchto vlastností k určování

a zařazování pojmů

˃ vytváření zásoby matematických nástrojů (početních operací, algoritmů, metod řešení úloh) a

k efektivnímu využívání osvojeného matematického aparátu

˃ vnímání složitosti reálného světa a jeho porozumění, k rozvíjení zkušenosti s matematickým

modelováním (matematizací reálných situací), k vyhodnocování matematického modelu a hranic jeho

použití, k poznání, že realita je složitější než její matematický model, že daný model může být vhodný

pro různorodé situace a jedna situace může být vyjádřena různými modely

˃ provádění rozboru problému a plánu řešení, odhadování výsledků, volbě správného postupu k vyřešení

problému a vyhodnocování správnosti výsledku vzhledem k podmínkám úlohy nebo problému

˃ přesnému a stručnému vyjadřování užíváním matematického jazyka včetně symboliky, prováděním

rozborů a zápisů při řešení úloh a ke zdokonalování grafického projevu

˃ rozvíjení spolupráce při řešení problémových a aplikovaných úloh vyjadřujících situace běžného života a

následně k využití získaného řešení v praxi, poznávání možností matematiky a skutečnosti, že k výsledku

lze dospět různými způsoby

˃ rozvíjení důvěry ve vlastní schopnosti a možnosti při řešení úloh, k soustavné sebekontrole při každém

kroku postupu řešení, k rozvíjení systematičnosti, vytrvalosti a přesnosti, k vytváření dovednosti

vyslovovat hypotézy na základě zkušeností nebo pokusu a jejich ověřování nebo vyvracení pomocí

protipříkladů


Na druhém stupni v 6. – 9. třídě se vyučuje po čtyřech vyučovacích hodinách, z toho v 9. třídě je využita

jedna hodina disponibilní dotace. V rámci disponibilní dotace je v 9. třídě zaveden nový předmět – Cvičení

z matematiky. Žáci jedné třídy se při tomto předmětu dělí na 2 poloviny. Jako pomocné kriterium je využívána ta

skutečnost, že se žáci rozdělí na studující SOU nebo SŠ . Výuka ve skupinách probíhá podle rozvrhu pro obě

skupiny jednu vyučovací hodinu týdně. Žák může pracovat v té skupině, která mu více vyhovuje z hlediska

předpokladů, nadání, zájmu a ochoty na sobě pracovat. Na žáky první skupiny jsou kladeny větší nároky z hlediska

probíraného učiva a očekávaných výstupů, podle podmínek je do výuky zařazováno rozšiřující učivo. Ve druhé

18

skupině jsou žáci vedeni k zvládnutí základních dovedností a početních operací tak, aby splnili potřebné výstupy.

Učivo je v těchto skupinách procvičováno na jednoduchých příkladech. Takovou výukou dosahujeme toho, že i tito

žáci pociťují úspěch a jsou kladně motivováni k dalšímu učení. Předmět je již svou podstatou zaměřen na rozvoj

dovedností žáků, nikoliv znalostí a vědomostí. Tím jsou dány i metody práce zaměřené především na samostatnou

práci žáků, na řešení problémů, na práci ve skupinách, sebekontrolu, didaktické hry, počtářské soutěže, s důrazem

na činnostní charakter učení.



˃ podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména

˃ zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek, kvizů, rébusů apod.

˃ vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů ( početních operací, algoritmů, metod řešení úloh), které

žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a praxe.


˃ nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému

uvažování a řešení problémů


˃ nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení


˃ volíme správný postup k vyřešení problému a k vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k zadání




komunikaci a spolupráci s ostatními;






˃ umožňujeme žákům obhajovat své názory, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem a

snažit se jim porozumět




18


˃ navozujeme dostatek situací, které rozvíjí pozitivní sebedůvěru a vědomí vlastních možnosti při řešení

matematických modulů

˃ podporujeme kooperace žáků – silnější pomáhá slabšímu





˃ vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost a respekt








˃ vedeme žáky k sebeúctě, upřednostňujeme pozitivní hodnocení, všímáme si pokroků, nepoužíváme nálepky






˃ vedeme k bezpečnému používání nástrojů, pomůcek a materiálů, dodržujeme daná pravidla, dbáme na

bezpečnost svoji i druhých, dbáme a ochranu materiálních hodnot a ochranu životního prostředí



V rámci vyučovacího předmětu Matematika je integrováno průřezové téma Mediální výchova.

18


Ročník: 6.


- čte , zapisuje a porovnává přirozená čísla- provádí početní operace s přirozenými čísly

zpaměti a písemně- provádí odhady a kontrolu výpočtů- zaokrouhluje přirozená čísla- umí zobrazit přirozené číslo na číselné o ose

Rozšířené opakování.

- přirozená čísla- čtení a zápis čísla v desítkové soustavě- zobrazení na číselné ose- početní operace

- rozlišuje druhy čar- používá technické písmo k popisu geometrických

útvarů

Základní pravidla rýsování.- druhy čar, technické písmo

charakterizuje a třídí základní rovinné útvary

zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů; využívá potřebnou matematickou symboliku

- užívá a rozlišuje pojmy přímka, polopřímka,- úsečka

- rýsuje lineární útvary- převádí jednotky délky, hmotnosti, času- umí vypočítat obvod čtverce, obdélníku, - trojúhelníku

- zdůvodňuje a využívá polohové a metrické vlastnosti základních rovinných útvarů při řešení úloh a jednoduchých praktických problémů

- charakterizuje a třídí základní rovinné útvary

Geometrické útvary v rovině.- rovina, bod, úsečka, přímka, polopřímka, - kružnice, kruh

- převody jednotek- obvody čtverce, obdélníku, trojúhelníku

18


provádí početní operace v oboru celých a racionálních zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor

čte a zapisuje desetinná čísla

umí zobrazit dané des. číslo na číselné ose

porovnává a zaokrouhluje des. čísla

provádí početní operace s des. čísly

umí vypočítat aritmetický průměr

převádí jednotky

zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností

Desetinná číslačtení a zápis v desítkové soustavě

zobrazení na číselné ose

porovnávání

zaokrouhlování

početní operace

aritmetický průměr

převody jednotek

modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v oboru přirozených čísel

- zná pojem násobek, dělitel- umí použít znaky dělitelnosti- rozumí pojmu prvočíslo, číslo složené- rozloží číslo na součin prvočísel- určuje a užívá násobky a dělitele včetně - nejmenšího společného násobku a největšího

- společného dělitele

- modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v N

Dělitelnost přirozených čísel.

- násobek, dělitel, znaky dělitelnosti- prvočíslo, číslo složené- společný násobek, společný dělitel

určuje velikost úhlu měřením a výpočtem

načrtne a sestrojí rovinné útvary

rozumí pojmu úhel

narýsuje a změří daný úhel

umí graficky přenést úhel a sestrojit jeho osu

rozlišuje a pojmenuje druhy úhlů

provádí početní operace s velikostmi úhlů

( ve stupních i minutách)

pozná dvojice vedlejších úhlů a vrcholových

úhlů, umí využít jejich vlastností

ÚHEL A JEHO VELIKOSTpojem, rýsování a přenášení úhlu

osa úhlu

jednotky velikosti úhlu a měření velikosti

úhlu

ostrý, tupý, pravý a přímý úhel

početní operace s velikostmi úhlů

vrcholové a vedlejší úhly

načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru v osové souměrnosti, určí osově souměrný útvar

- načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru - v osové souměrnosti

- pozná útvary osově souměrné a shodné - útvary

Osová souměrnost.- osová souměrnost- shodné útvary- osově souměrné útvary

18





odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarů

zná jednotky obsahu, umí je převádět

umí vypočítat obsah čtverce a obdélníku

využívá znalostí ( obsah čtverce, obdélníku)

při výpočtech obsahů složitějších obrazců

charakterizuje jednotlivá tělesa ( kvádr,

krychle)

umí načrtnout a narýsovat síť a z ní těleso

vymodelovat

načrtne a sestrojí obraz krychle a kvádru

ve volném rovnoběžném promítání

vypočítá povrch krychle, kvádru

užívá jednotky objemu a vzájemně je převádí

odhaduje a vypočítá objem krychle, kvádru

Obsah čtverce a obdélníkuPovrch a objem krychle a kvádru.jednotky obsahu

obsah čtverce a obdélníku

obsah složitějších obrazců (s využitím

znalostí

obsahu čtverce a obdélníku)

kvádr, krychle, sítě těles

zobrazování těles

povrch krychle, kvádru

jednotky objemu

objem krychle, kvádru





- určí a znázorní různé druhy trojúhelníků a zná jejich vlastností

- pojmenuje , znázorní a správně užívá základní pojmy ( strana, výška,vnitřní a vnější úhly, …)

- umí sestrojit těžnice, střední příčky, výšky trojúhelníku

- umí sestrojit kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku

Trojúhelník.

- pojem, druhy

- vnitřní a vnější úhly trojúhelníku

- těžnice, střední příčky, výšky

- kružnice opsaná, vepsaná

19

Ročník: 7.


provádí početní operace v oboru celých čísel

zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor

- rozlišuje kladná a záporná čísla- umí zobrazit kladná a záporná čísla - na vodorovné i svislé číselné ose- chápe pojem opačné číslo- určí absolutní hodnotu daného čísla - a chápe její geometrický význam- provádí početní operace s celými čísly - analyzuje a řeší jednoduché problémy, - modeluje konkrétní situace, v nich využívá- matematický aparát v oboru celých čísel

Celá čísla- čtení a zápis čísla- zobrazení na číselné ose- opačné číslo- absolutní hodnota- početní operace

provádí početní operace v oboru racionálních čísla zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátor

užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)

- zapisuje zlomkem část celku- převádí zlomky na des. čísla a naopak porovnává

zlomky- provádí početní operace (sčítání, odčítání,

násobení, dělení) s racionálními čísly- užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření

vztahu celek – část – přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, deset. číslem, procentem

- analyzuje a řeší jednoduché problémy, - modeluje konkrétní situace, v nich využívá

matematický aparát v oboru racionálních čísel

Racionální čísla.

- čtení a zápis zlomku- vztah mezi zlomky a desetinnými

čísly- zobrazení na číselné ose- převrácený zlomek- smíšené číslo- početní operace- složený zlomek

užívá k argumentaci a při výpočtech věty o shodnosti a podobnosti trojúhelníků

- pozná shodné útvary- užívá věty o shodnosti trojúhelníků v početních a

konstrukčních úlohách- umí sestrojit trojúhelník z daných prvků - dbá na kvalitu a přesnost rýsování

Trojúhelník.

- shodnost trojúhelníků

- trojúhelníková nerovnost

- konstrukce trojúhelníků

19

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata:řeší modelováním a výpočtem situace vyjádřené poměrem; pracuje s měřítky map a plánů

určuje vztah přímé anebo nepřímé úměrnosti

vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem

matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů

užívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací

- umí vyjádřit poměr mezi danými hodnotami- zvětšuje a zmenšuje veličiny v daném poměru- dělí celek na části v daném poměru- pracuje s měřítky map a plánů- rozumí a využívá pojmu úměra- využívá trojčlenku při řešení slovních úloh- vyjádří funkční vztah tabulkou, grafem, rovnicí

Poměr. Přímá a nepřímá úměrnost.- Pojem zvětšení a zmenšení

v daném poměru- rozdělení dané hodnoty v daném

poměru- úměra- přímá a nepřímá úměrnost- trojčlenka

užívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)

řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek)

- chápe pojem 1%- užívá základní pojmy procentového počtu (počet

procent, procentová část, základ)- vyjádří část celku pomocí procent- řeší slovní úlohy- chápe pojem promile- zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností- řeší aplikační úlohy na procenta ( i pro případ, že

procentová část je větší než celek)

Procenta.

- pojem

- základ, procentová část, počet

procent

- promile

- slovní úlohy





- umí charakterizovat pojem rovnoběžníku- rozlišuje různé typy rovnoběžníků- umí sestrojit rovnoběžník- odhaduje a vypočítá obvod a obsah- rovnoběžníku

- odhaduje a vypočítá obsah trojúhelníku

Rovnoběžníky.

- pojem

- vlastnosti

- rozdělení

- konstrukce

- obvod a obsah

- obsah trojúhelníku

19





- rozpozná a pojmenuje lichoběžník

- umí sestrojit lichoběžník

- vypočítá obvod a obsah lichoběžníku

Lichoběžník

- pojem

- konstrukce

- obvod a obsah

určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti

odhaduje a vypočítá objem a povrch těles

načrtne a sestrojí sítě základních těles

načrtne a sestrojí obraz jednoduchých těles v rovině

analyzuje a řeší aplikační geometrické úlohy s využitím osvojeného matematického aparátu

- rozezná a pojmenuje hranol

- načrtne a narýsuje obraz tělesa v rovině

- načrtne a narýsuje síť hranolu

- odhaduje a vypočítá povrch a objem hranolu

Povrch a objem hranolů

- pojem hranol

- povrch a objem hranolu

načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru ve středové souměrnosti, určí středově souměrný útvar

- načrtne a sestrojí obraz rovinného útvaru

- ve středové souměrnosti

- určí středově souměrný útvar

Středová souměrnost

- sestrojení obrazu obrazce ve

středové souměrnosti

19

Ročník: 8.


matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním

- rozumí pojmu výraz- určí hodnotu číselného výrazu- zapíše pomocí výrazu s proměnnou slovní text- umí dosadit do výrazu s proměnnou- provádí početní operace s výrazy

Výrazy.- číselné výrazy- proměnná- výrazy s proměnnou- úpravy výrazů

provádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu

- určí druhou mocninu a odmocninu výpočtem, pomocí tabulek, pomocí kalkulačky

- užívá druhou mocninu a odmocninu ve výpočtech- chápe pojem reálné číslo

Druhá mocnina a odmocnina.- pojem- čtení a zápis druhých mocnin a odmocnin- určení druhých mocnin a odmocnin- pojem reálného čísla


- rozliší odvěsny a přepony pravoúhlého trojúhelníku- rozumí odvození vzorce Pythagorovy věty- a využívá těchto poznatků při výpočtu délek stran

pravoúhlého trojúhelníku- umí využít poznatky o Pythagorově větě ve slovních

úlohách

Pythagorova věta.- pojem- výpočet délek stran v pravoúhlém

trojúhelníku- užití Pythagorovy věty ve slovních

úlohách


- zapíše číslo ve tvaru a . 10n pro 1 < a < 10, n je celé číslo

- provádí početní operace s mocninami s přirozeným mocnitelem

Mocniny s přirozeným mocnitelem.- čtení a zápis mocnin s přirozeným

mocnitelem- zápis čísla pomocí mocnin deseti- početní operace s mocninami

s přirozeným mocnitelem

formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustav

- užívá a zapisuje vztah rovnosti- řeší lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav- provádí zkoušku řešení

Lineární rovnice.

- rovnost- lineární rovnice- ekvivalentní úpravy rovnice

19

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata:vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem

matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahů


- matematizuje jednoduché reálné situace- řeší slovní úlohy (pomocí lineárních rovnic,

úvahou,...)- zdůvodní zvolený postup řešení- ověří výsledek řešení- užívá logickou úvahu a kombinační úsudek, nalézá

různá řešení

Slovní úlohy.- slovní úlohy




- určí vzájemnou polohu přímky a kružnice - určí vzájemnou polohu dvou kružnic- vypočítává obvod a obsah kruhu

Kruh, kružnice.- vzájemná poloha přímky a kružnice- vzájemná poloha dvou kružnic- délka kružnice- obsah kruhu

určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti





- charakterizuje válec- vypočítá povrch a objem válce

Válec.- pojem- povrch válce- objem válce

využívá pojem množina všech bodů dané vlastnosti k charakteristice útvaru a k řešení polohových a nepolohových konstrukčních úloh

- rozumí pojmu množiny všech bodů dané- vlastnosti

- využívá poznatků ( výška, těžnice, Thaletova kružnice,...) v konstrukčních úlohách

Konstrukční úlohy.- množiny všech bodů dané vlastnosti- Thaletova kružnice- konstrukční úlohy

19


vyhledává, vyhodnocuje a zpracovává data

porovnává soubory dat

- čte a sestavuje jednoduché tabulky a diagramy- zaznamená výsledky jednoduchých statistických

šetření do tabulek- vyhledá a vyhodnotí jednoduchá statistická data

v grafech a tabulkách

Shromažďování, třídění a vyhodnocování statistických údajů.- základní statistické pojmy- základní charakteristiky statistického

souboru

MEV – interpretace

vztahu mediálních

sdělení a reality

MEV – práce

v realizačním týmu

Ročník: 9.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata:matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním


- rozkládá výraz na součin - (vytýkáním,pomocí vzorců)

- provádí početní operace s lomenými výrazy

Výrazy.

- úpravy výrazů pomocí vzorců- rozklad výrazů na součin- pojem lomený výraz- početní operace s lomenými výrazy

- řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli

s využitím znalostí o lomených výrazech

Rovnice s neznámou ve jmenovateli

19




- řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými (metoda sčítací, dosazovací a grafická)

- řeší slovní úlohy pomocí soustav lin. rovnic

Soustavy rovnic.

- soustava dvou lineárních rovnic se dvěma

neznámými

- slovní úlohy řešené pomocí soustav lineárních

rovnic

- užívá a zapisuje vztah nerovnosti- řeší lineární nerovnice - znázorní řešení lin. nerovnic na číselné ose

Nerovnice, soustavy nerovnic.- nerovnost

- lineární nerovnice

vyjádří funkční vztah tabulkou, rovnicí, grafem

- zakreslí bod v PSS- chápe pojem funkce- rozlišuje lineární, kvadratickou funkci a fci

nepřímé úměrnosti- sestaví tabulku a zakreslí graf dané funkce- užívá funkční vztahy při řešení úloh

Funkce- pravoúhlá soustava souřadnic

- pojem funkce

- lineární funkce ( přímá úměrnost)

- funkce nepřímé úměrnosti a funkce

kvadratická

analyzuje a řeší jednoduché problémy, modeluje konkrétní situace, v nichž využívá matematický aparát v oboru celých a racionálních čísel

- řeší úlohy z praxe na jednoduché a složené úrokování

- řeší úlohy z praxe týkající se inflace

Finanční matematika.- základní pojmy finanční matematiky

- jednoduché a složené úrokování

- inflace

- rozliší shodné a podobné útvary- užívá věty o podobnosti trojúhelníků

v početních úlohách

Podobnost.

- podobnost

- věty o podobnosti trojúhelníků

19

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata:určuje a charakterizuje základní prostorové útvary (tělesa), analyzuje jejich vlastnosti





řeší úlohy na prostorovou představivost, aplikuje a kombinuje poznatky a dovednosti z různých tematických a vzdělávacích oblastí

- charakterizuje jednotlivá tělesa- umí načrtnout síť a z ní vymodelovat těleso - vypočítá povrch a objem těles

Tělesa.- kužel

- jehlan

- koule

- povrch a objem těles


- zná pojem goniometrická funkce- určí hodnotu goniometrické funkce pomocí

tabulek nebo kalkulačky- řeší slovní úlohy s využitím goniometrických

funkcí

Goniometrické funkce

- pojem goniometrické funkce

- určení hodnoty goniometrické funkce pomocí

tabulek a kalkulačky

- řešení slovních úloh s využitím

goniometrických funkcí

19

6.2.2.1.2. Cvičení z matematiky

Vyučovací předmět tvoří část vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace ze

vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace. Předmět cvičení z matematiky se vyučuje jako samostatný předmět v

devátém ročníku druhého stupně, konkrétně dvě hodiny týdně. Žáci deváté třídy jsou rozděleni do dvou skupin,

studijní a nestudijní, přičemž každá skupina je vyučována jednu hodinu týdně.

Vzdělávání nestudijní skupiny směřuje k:

důkladnému porozumění základním myšlenkovým postupům a pojmům matematiky a jejich vzájemným vztahům

osvojení některých základních pojmů, algoritmů, terminologii, symboliky a způsobů jejich užití

využití prostředků výpočetní techniky (především kalkulátorů, vhodných počítačových softwarů, určitých typů

výukových programů)

- procvičení hůře zvládnutého učiva

Vzdělávání studijní skupiny probíhá dle učebnice Sbírka úloh z matematiky od Fr. Bělouna směřuje k:

osvojení některých nadstandartních pojmů, algoritmů, terminologii, symboliky a způsobů jejich užití

využití prostředků výpočetní techniky (především kalkulátorů, vhodných počítačových softwarů, určitých typů

výukových programů)

- přípravě na přijímací řízení na SŠ

Formy a metody práce se užívají podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

frontální výuka

práce ve dvojicích a skupinách

problémové úlohy


Vzdělávací obsah předmětu Cvičení z matematiky a její aplikace je rozdělen na dva tématické celky.

V prvním tématickém okruhu Závislosti, vztahy a práce s daty (nestudijní skupina) žáci rozpoznávají určité

typy změn a závislostí v běžném reálném světě, uvědomují si změny a závislosti známých jevů, snaží se o

dodatečné pochopení látky probrané v předmětu matematika. Žáci pracují s tabulkami a grafy.

Ve druhém tématickém okruhu Nestandardní aplikační úlohy a problémy (studijní skupina) uplatňují žáci

logické myšlení. Tyto úlohy by se měly prolínat různými tématickými okruhy předmětu matematika. Žáci se učí

řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje a podmínky,

provádět situační náčrty, řešit optimalizační úlohy.

19



˃ podporujeme u žáka rozvoj schopnosti abstraktního a logického myšlení, zejména

˃ zařazováním vhodných problémových úkolů, logických úloh, matematických hádanek, kvizů, rébusů apod.

˃ vytváříme u žáků zásoby matematických nástrojů ( početních operací, algoritmů, metod řešení úloh), které

žák efektivně využívá při řešení úkolů vycházejících z reálného života a praxe.


˃ nabízíme žákům dostatek úloh a příkladů, vycházejících z reálného života a vedoucích k samostatnému

uvažování a řešení problémů


˃ nabízíme nové úkoly a problémy, u kterých žáci mohou aplikovat známé a osvědčené postupy řešení


˃ volíme správný postup k vyřešení problému a k vyhodnocujeme správnost výsledku vzhledem k zadání




komunikaci a spolupráci s ostatními;






˃ umožňujeme žákům obhajovat své názory, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem a

snažit se jim porozumět





˃ navozujeme dostatek situací, které rozvíjí pozitivní sebedůvěru a vědomí vlastních možnosti při řešení

matematických modulů

˃ podporujeme kooperace žáků – silnější pomáhá slabšímu




20


˃ vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost a respekt








˃ vedeme žáky k sebeúctě, upřednostňujeme pozitivní hodnocení, všímáme si pokroků, nepoužíváme nálepky






˃ vedeme k bezpečnému používání nástrojů, pomůcek a materiálů, dodržujeme daná pravidla, dbáme na

bezpečnost svoji i druhých, dbáme a ochranu materiálních hodnot a ochranu životního prostředí



20


9.ročník



- modeluje a řeší situace s využitím dělitelnosti v N

Dělitelnost přirozených čísel.

- násobek, dělitel, znaky dělitelnosti- prvočíslo, číslo složené- společný násobek, společný dělitel


provádí početní operace v oboru celých čísel

- provádí početní operace s celými čísly - analyzuje a řeší jednoduché problémy, - modeluje konkrétní situace, v nich využívá

matematický aparát v oboru celých čísel

Celá čísla- početní operace

provádí početní operace v oboru racionálních čísel zaokrouhluje a provádí odhady s danou přesností, účelně využívá kalkulátoružívá různé způsoby kvantitativního vyjádření vztahu celek - část (přirozeným číslem, poměrem, zlomkem, desetinným číslem, procentem)

- analyzuje a řeší jednoduché problémy, - modeluje konkrétní situace, v nich využívá

- matematický aparát v oboru racionálních

čísel

Racionální čísla.

- početní operace- složený zlomek

matematizuje jednoduché reálné situace s využitím funkčních vztahůužívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací

- využívá trojčlenku při řešení slovních úloh Poměr. Přímá a nepřímá úměrnost.- přímá a nepřímá úměrnost- trojčlenka

řeší aplikační úlohy na procenta (i pro případ, že procentová část je větší než celek)

- řeší aplikační úlohy na procenta ( i pro - případ, že procentová část je větší než

celek)

Procenta.

- slovní úlohy

20


odhaduje a vypočítá obsah a obvod základních rovinných útvarůnačrtne a sestrojí rovinné útary

- odhaduje a vypočítá obvod a obsah rovnoběžníku

- odhaduje a vypočítá obsah trojúhelníku

Rovnoběžníky.

- obvod a obsah

- obsah trojúhelníku


- odhaduje a vypočítá povrch a objem

hranolu

Povrch a objem hranolů

- povrch a objem hranolu

matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkáním

- určí hodnotu číselného výrazu- provádí početní operace s výrazy

Výrazy.- číselné výrazy- výrazy s proměnnou- úpravy výrazů


- určí druhou mocninu a odmocninu - výpočtem, pomocí tabulek, pomocí

kalkulačky

- užívá druhou mocninu a odmocninu ve výpočtech

Druhá mocnina a odmocnina.- určení druhých mocnin a odmocnin


- umí využít poznatky o Pythagorově větě ve slovních úlohách

Pythagorova věta.- užití Pythagorovy věty ve slovních

úlohách


- řeší lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav

- provádí zkoušku řešení

Lineární rovnice.

- ekvivalentní úpravy rovnice

20



- vypočítá povrch a objem válce Válec.- povrch válce- objem válce

matematizuje jednoduché reálné situace s využitím proměnných; určí hodnotu výrazu, sčítá a násobí mnohočleny, provádí rozklad mnohočlenu na součin pomocí vzorců a vytýkánímužívá logickou úvahu a kombinační úsudek při řešení úloh a problémů a nalézá různá řešení předkládaných nebo zkoumaných situací

- rozkládá výraz na součin (vytýkáním,pomocí vzorců)

- provádí početní operace s lomenými výrazy

Výrazy.

- úpravy výrazů pomocí vzorců- rozklad výrazů na součin- pojem lomený výraz- početní operace s lomenými výrazy

- řeší rovnice s neznámou ve jmenovateli

s využitím znalostí o lomených výrazech

Rovnice s neznámou ve jmenovateli

formuluje a řeší reálnou situaci pomocí rovnic a jejich soustavprovádí početní operace v oboru celých a racionálních čísel; užívá ve výpočtech druhou mocninu a odmocninu

- řeší soustavu dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými (metoda sčítací, dosazovací a grafická)

- řeší slovní úlohy pomocí soustav lin. rovnic

Soustavy rovnic.

- soustava dvou lineárních rovnic se dvěma neznámými

- slovní úlohy řešené pomocí soustav lineárních rovnic


- zná pojem goniometrická funkce- určí hodnotu gon. fce pomocí tabulek nebo

kalkulačky- řeší slovní úlohy s využitím

goniometrických funkcí

Goniometrické funkce

- pojem goniometrické funkce- určení hodnoty gon. funkce pomocí

tabulek a kalkulačky- řešení slovních úloh s využitím

goniometrických funkcí666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE

20


Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Získané dovednosti jsou v informační společnosti nezbytným předpokladem uplatnění na trhu práce i podmínkou k efektivnímu rozvíjení profesní i zájmové činnosti. Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie je realizována ve vyučovacím předmětu Informatika.

Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky.

Dovednosti získané ve vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku s bohatou škálou vzdělávacího software a informačních zdrojů ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Tato aplikační rovina přesahuje rámec vzdělávacího obsahu vzdělávací oblasti Informační a komunikační technologie, a stává se součástí všech vzdělávacích oblastí základního vzdělávání.

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

˃ poznání úlohy informací a informačních činností a k využívání moderních informačních a komunikačních technologií

˃ porozumění toku informací, počínaje jejich vznikem, uložením na médium, přenosem, zpracováním, vyhledáváním a praktickým využitím

˃ schopnosti formulovat svůj požadavek a využívat při interakci s počítačem algoritmické myšlení

˃ porovnávání informací a poznatků z většího množství alternativních informačních zdrojů, a tím k dosahování větší věrohodnosti vyhledaných informací

˃ využívání výpočetní techniky, aplikačního i výukového software ke zvýšení efektivnosti své učební činnosti a racionálnější organizaci práce

˃ tvořivému využívání softwarových a hardwarových prostředků při prezentaci výsledků své práce

˃ pochopení funkce výpočetní techniky jako prostředku simulace a modelování přírodních i sociálních jevů a procesů

˃ respektování práv k duševnímu vlastnictví při využívání SW

˃ zaujetí odpovědného, etického přístupu k nevhodným obsahům vyskytujících se na internetu či jiných médiích

˃ šetrné práci s výpočetní technikou6.2.5.1. Vzdělávací obor – Informační a komunikační technologieNázev vyučovacích předmětů – Informatika, Psaní všemi deseti

20

6.2.3.1.1. InformatikaObsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Na 2. stupni je rozdělen do dvou tematických okruhů Vyhledávání informací a komunikace, Zpracování a využití informací. Na 2. stupni je dotováno jednou hodinou týdně v

6. ročníku.



˃ vedeme žáky k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady

˃ učíme žáky samostatně vyhledávat, zpracovávat a používat informace

˃ vedeme žáky k využívání informačních technologií a ke kritickému zhodnocení získaných informací

˃ zadávanými úkoly vedeme žáky k samostatnému objevování možností využití informačních a komunikačních technologií v praktickém životě

˃ vedeme žáky k využívání zkušeností s jiným SW, nápovědy u jednotlivých programů, literatury a spolupráci s ostatními žáky


˃ vytváříme problémové úlohy

˃ učíme žáky poznat a pochopit problém

˃ vedeme žáky k samostatnému vyhledávání informací vhodných k řešení problému, hledat a zkoušet různé způsoby řešení problému

˃ učíme žáky pracovat s chybou

˃ při řešení problémů podporujeme samostatnost i spolupráci

˃ vedeme žáky zadáváním úloh a projektů k tvořivému přístupu při jejich řešení

20

˃ zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje více postupů

˃ zadáváme úkoly způsobem, který vede k tomu, že nemají jen jedno správné řešení, ale že možností řešení je více

˃ zařazujeme metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta


˃ učíme žáky obhajovat svůj názor, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat názoru druhých

˃ učíme žáky zapojovat se do diskuze a dodržovat pravidla diskuse

˃ učíme žáky prezentovat své názory a myšlenky před třídou

˃ vedeme žáky k logickému formulování svých myšlenek, ke správnému používání odborné terminologie

˃ učíme žáky pro komunikaci na dálku využívat vhodné informační technologie

˃ při komunikaci učíme žáky dodržovat vžité konvence a pravidla (forma vhodná pro danou technologii, apod.)



˃ učíme žáky hodnotit práci týmu, zároveň jejich přínos a práci ostatních členů týmu

˃ vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu

˃ integrujeme žáky s SVP

˃ přizveme žáky k hodnocení prací – žák se učí hodnotit svoji práci i práci ostatních, při vzájemné komunikaci jsou žáci vedeni k pozitivnímu hodnocení výsledků práce

vlastní i druhých

20


˃ učíme žáky respektovat druhého člověka, přestože nesouhlasí s jeho názorem

˃ seznamujeme žáky s vazbami na legislativu a obecné morální zákony (SW pirátství, autorský zákon, ochrana osobních údajů, bezpečnost, hesla, …) tím, že je musí

dodržovat (citace použitého pramene, ve škole není žádný nelegální SW, žáci si chrání své heslo, …)

˃ při zpracovávání informací vedeme žáky ke kritickému myšlení nad obsahy sdělení, ke kterým se mohou dostat prostřednictvím Internetu i jinými cestami


˃ učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých

˃ vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel pro práci s výpočetní technikou

˃ umožňujeme žákům využít ICT pro hledání informací důležitých pro svůj další profesní růst

˃ vedeme žáky nejen k nalézání řešení, ale také k jeho praktickému provedení a dotažení do konce

V rámci vyučovacího předmětu Informatika je integrováno průřezové téma Mediální výchova.

20

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu6. ročník


ověřuje věrohodnost informací a informačních zdrojů, posuzuje jejich závažnosta vzájemnou návaznost

pracuje s informacemi v souladu se zákony o duševním vlastnictví

používá informace z různých informačních zdrojů a vyhodnocuje jednoduché vztahy meziúdaji

chápe rizika závislostí na PC

zhodnotí klady a zápory počítačových her

je informován o negativních vlivech Internetu

zhodnotí jednotlivé možnosti Internetuvytvoří a upraví vektorové objekty v grafickém editoru

Internet a jeho fungování, možnosti připojení

služby Internetu (e-mail, WWW, FTP, chat, ... )

Práce s PC a naše zdraví:

psychologická a sociální rizika

práce s PC (omezené schopnosti

komunikace, rizikové skupiny,

násilí, pornografie), počítačové hry

a jejich hodnocení

20

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata:ovládá práci s textovými a grafickými editory i tabulkovými editory a využívá vhodnýchaplikací

uplatňuje základní estetická a typografická pravidla pro práci s textem a obrazem

zpracuje a prezentuje na uživatelské úrovni informace v textové, grafické a multimediálníformě

chrání svůj počítač před viry, dodržuje pravidla preventivní ochrany před viry

zpracuje dokument (tiskovinu) v grafickém

editoru

získá bitmapový obrázek

zpracuje informace získané z různých zdrojů

v textovém editoru

vytvoří mediální sdělení

prezentuje svou osobu, třídu, školu, obec v

programu pro tvorbu prezentací (Power Point)

využije podobnosti ovládání programů určených pro OS (ovládání Menu soubor, menu úpravy, menu okno, nápověda, panely nástrojů, zkracovací klávesy)

vytvoří a upraví tabulky s využitím součtů a

průměrů

Ochrana dat: zabezpečení PC a dat před zneužitím cizí osobou, před poruchou PC, chybou obsluhy, před počítačovými viry, antivirové programy, péče o PC, pořádek v PC jako základ efektivní práce

Práce s textem

Vytváření a publikování prezentací:

Základy práce se snímky, vlastnosti prezentace, vkládání objektů (text, grafika), zásady pro zpracování počítačové prezentace (POWER POINT)

Operační systémy: vlastnosti

programů určených pro OS

(podobnost ovládání)

Tabulky a grafy:

tabulka, buňka, formát buňky, grafy.

MEV – Tvorba mediálního sdělení

21

21

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SPOLEČNOSTDo vzdělávací oblasti je zahrnut vzdělávací obory Dějepis a Výchova k občanství


Vzdělávací oblast Člověk a společnost vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho

aktivní zapojení do života demokratické společnosti. Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální

a kulturně historické aspekty života lidí v jejich rozmanitosti, proměnlivosti a ve vzájemných souvislostech. Žáci se

seznamují s vývojem společnosti a s důležitými společenskými jevy a procesy, které se promítají do každodenního

života lidí a mají vliv na utváření společenského klimatu. Zaměřuje se na utváření pozitivních občanských postojů,

rozvíjí vědomí přináležitosti k evropskému civilizačnímu a kulturnímu okruhu a podporuje přijetí hodnot, na nichž

je současná demokratická Evropa budována. Důležitou součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních

a extrémistických postojů, výchova k toleranci a respektování lidských práv, rovnosti mužů a žen a výchova k úctě

k přírodnímu a kulturnímu prostředí i k ochraně uměleckých a kulturních hodnot.

Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují dovednosti a postoje důležité pro aktivní

využívání poznatků o společnosti a mezilidských vztazích v občanském životě. Žáci se učí rozpoznávat

a formulovat společenské problémy v minulosti i současnosti, zjišťovat a zpracovávat informace nutné pro jejich

řešení, nacházet řešení a vyvozovat závěry, reflektovat je a aplikovat v reálných životních situacích.

Vzdělávací oblast zahrnuje vzdělávací obory Dějepis (ve vyučovacím předmětu Dějepis) a Výchova

k občanství (ve vyučovacím předmětu Občanská výchova). Ve svém vzdělávacím obsahu navazuje přímo na

vzdělávací oblast Člověk a jeho svět v tématických okruzích: Lidé a čas, Lidé kolem nás, Místo, kde žijeme.

Přesahy dané vzdělávací oblasti se promítají i do jiných vzdělávacích oblastí, do celkového života školy a mají

přímou vazbu zejména na společenskovědní část vzdělávacího oboru Zeměpis.

Vzdělávací oblast Člověk a společnost je realizována ve vyučovacích předmětech Dějepis a Občanská a

Etická výchova.

21

6.2.6.1. Vzdělávací obor - DějepisNázev vyučovacího předmětu: Dějepis

6.2.4.1.1. Dějepis


Dějepis je vyučovací předmět, který přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Jeho hlavním

posláním je kultivace historického vědomí jedince a uchování kontinuity historické paměti, především ve smyslu

předávání historické zkušenosti. Důležité je zejména poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem

ovlivnily vývoj společnosti a promítly se do obrazu naší současnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20.

století. Významně se uplatňuje zřetel k základním hodnotám evropské civilizace. Žáci jsou vedeni k poznání, že

historie není uzavřenou minulostí ani shlukem faktů a definitivních závěrů. Výuka dějepisu seznamuje žáky

s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily život předcházejících generací. Obecné

historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování regionálních dějin.

Ve svém obsahu prohlubuje a rozšiřuje poznatky z tématického okruhu Lidé a čas ze vzdělávací oblasti

Člověk a jeho svět.

Prostřednictvím výuky Dějepisu vedeme žáka:

˃ k rozvíjení zájmu o současnost a minulost vlastního národa i jiných kulturních společenství, k utváření a

upevňování vědomí přináležitosti k evropské kultuře

˃ k odhalování kořenů společenských jevů, dějů a změn, promýšlení jejich souvislostí a vzájemné

podmíněnosti v reálném a historickém čase

˃ k hledání paralel mezi minulými a současnými událostmi a jejich porovnávání s obdobnými či odlišnými

jevy a procesy v evropském a celosvětovém měřítku

˃ k utváření pozitivního hodnotového systému opřeného o historickou zkušenost

˃ k rozlišování mýtů a skutečnosti, k rozpoznávání projevů a příčin subjektivního výběru a hodnocení faktů i

ke snaze o objektivní posouzení společenských jevů současnosti i minulosti

Dějepis je vyučován s touto časovou dotací:

6. ročník 2 hodiny týdně




21

Předmět Dějepis je realizován prostřednictvím vyučovacích hodin se začleněním krátkodobých projektů,

návštěv historických expozic, výstav, muzeí a kulturních památek v rámci školních exkurzí. Při výuce jsou

používány texty, poznámkové sešity (příp. pracovní sešity), dějepisné atlasy, nástěnné mapy a encyklopedie,

úryvky z historické beletrie a divadelních her, přístupné historické dokumenty, audionahrávky a videosnímky,

výukové programy na PC, informační a vzdělávací portály na internetu. Výuka probíhá v kmenových třídách,

v učebně PC, a v učebně s interaktivní tabulí. Vybrané úkoly se realizují při školních exkurzích. Výrazně se

uplatňuje práce ve dvojicích a ve skupinách.



˃ učíme žáky plánovat, organizovat a hodnotit jejich učení.

˃ umožňujeme žákům vytváření vlastního systému vědomostí a dovedností porovnáváním historických

událostí a vlastní zkušenosti.

˃ zadáváme žákům referáty, k nimž samostatně vyhledávají, zpracovávají a používají informace o

postupných změnách ve vývoji lidské společnosti.

˃ odlišujeme základní a rozšiřující učivo, čímž u žáka podporujeme schopnost rozlišovat podstatné a

podružné.


˃ učíme žáky poznat a pochopit problém, promyslet a naplánovat způsob řešení.

˃ vedeme žáky k vyhledávání informací vhodných k řešení problému.


˃ vytváříme situace, které umožňují žákům na základě porovnávání historického a současného stavu

argumentovat a obhajovat svá stanoviska


˃ vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky.

˃ vedeme žáky k tomu, aby kultivovaně vyjadřovali své myšlenky a názory a otevřeně je prezentovali před

okolím..


˃ vedeme žáky k pochopení efektivní spolupráce a osvojení pravidel týmové práce.

˃ rozdělujeme vybrané činnosti do skupin, hodnotíme výsledky činnosti skupin i jednotlivců.

˃ vedeme žáky k obhajování stanoviska skupiny a prezentace výsledků její práce před ostatními s vědomím

odpovědnosti za společnou práci

21



˃ vedeme žáky k aktivní ochraně životního prostředí a kulturních památek.

˃ pomáháme žákům poznávat naše kulturní tradice a kulturní i historické dědictví.

˃ klademe důraz na vytváření povědomí o specifice národního vývoje


˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme je ocenit jejich práci i práci ostatních a podporujeme u

žáků zájem o historii a profese spojené s historií

V rámci vyučovacího předmětu Dějepisu jsou integrována tato průřezová témata Osobnostní a

sociální výchova, Environmentální výchova, Multikulturní výchova, Environmentální výchova a

Mediální výchova.

21


Ročník: 6.


˃ uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků, uvede příklady zdrojů informací o minulosti, pojmenuje instituce, kde jsou tyto zdroje shromažďovány

˃ orientuje se na časové ose a v historické mapě, řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu

˃ charakterizuje život pravěkých sběračů a lovců, jejich materiální a duchovní kulturu, objasní význam zemědělství a dobytkářství

˃ osvojí si práci s časovou přímkou, uvede příklady zdrojů informací o minulosti, pojmenuje instituce, kde jsou shromažďovány

˃ řadí hlavní historické epochy v chronologickém sledu

˃ rozpozná vývojová stadia člověka, charakterizuje život sběračů a lovců, objasní význam zemědělství pro lidskou společnost

˃ pochopí podmínky a důsledky přechodu k zemědělství a pochopí podmínky vzniku řemesel

˃ Prameny – hmotné a písemné˃ Instituce˃ Historický čas a prostor, práce s časovou

osou˃ Starší, mladší a pozdní doba kamenná˃ Způsob života jednotlivých vývojových typů

člověka˃ První umělecké výtvory˃ Počátky náboženství˃ Neolitická revoluce

˃ OSV – komunikace

˃ objasní význam zpracování kovů pro lidskou společnost, uvede příklady archeologických kultur na našem území

˃ pochopí důsledky oddělení řemesel od zemědělství jako podmínky pro rozvoj obchodu

˃ uvědomí si nerovnoměrnost vývoje v různých oblastech světa, má představu o rozdílech a způsobu života pravěkých a současných lidí

˃ uvědomí si význam používání kovů pro společnost

˃ Doba bronzová a železná – rozvoj řemesel a obchodu, zánik rodové společnosti ,

˃ Keltové˃ Naše země v pravěku po zániku keltské

civilizace

˃ rozpozná souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem prvních velkých zemědělských civilizací

˃ uvede nejvýznamnější typy památek, které se staly součástí světového kulturního dědictví

˃ pochopí souvislost mezi přírodními podmínkami a vznikem starověkých států, uvede nejdůležitější památky, které se staly součástí světového kulturního dědictví, seznámí se s projevy náboženských představ

˃ Starověk – staroorientální státy˃ (Mezopotámie, Egypt, Palestina, Indie,

Čína)

21


˃ demonstruje na konkrétních příkladech přínos antické kultury a uvede osobnosti antiky důležité pro evropskou civilizaci, zrod křesťanství souvislost s judaismem

˃ pochopí podstatu antické demokracie, porovná formy vlády v jednotlivých státech

˃ chápe přínos řecké civilizace pro rozvoj evropské kultury, prolínání kulturních vlivů

˃ Řecko – osídlení, archaické období, klasické období

˃ Makedonie, doba helénistická

˃ VDO – principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování

˃ porovná formy vlády a postavení společenských skupin v jednotlivých státech a vysvětlí podstatu antické demokracie

˃ poznává různé formy státní moci˃ pomocí mapy popíše územní rozsah

římské říše a získá představu o životě různých společenských skupin

˃ chápe přínos římské kultury, uvede osobnosti kultury

˃ uvědomí si význam křesťanství a jeho učení

˃ Řím – osídlení, doba královská, války za ovládnutí Středomoří

˃ Republika, císařství˃ Kultura˃ Rozpad říše římské˃ Počátky křesťanství

Ročník: 7.


˃ popíše podstatnou změnu evropské situace, která nastala v důsledku příchodu nových etnik, christianizace a vzniku států

˃ porovná základní rysy západoevropské, byzantsko – slovanské a islámské kulturní oblasti

˃ objasní situaci Velkomoravské říše a vnitřní vývoj českého státu a postavení těchto státních útvarů v evropských souvislostech

˃ vymezí úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikty mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství ke kacířství a jiným věroukám

˃ osvojí si periodizaci středověku, porovná základní rysy západoevropské, byzantsko – slovanské a islámské kulturní oblasti

˃ objasní situaci Velkomoravské říše a vývoj českého státu

˃ učí se chápat úlohu křesťanství a víry v životě středověkého člověka, konflikt mezi světskou a církevní mocí, vztah křesťanství a kacířství

˃ seznámí se se vznikem raně středověkých států

˃ Byzantská, Franská, Sámova říše˃ Arabové a jejich výboje˃ Kyjevská Rus a státy jižních Slovanů˃ Velká Morava a český stát, jejich postavení

v Evropě˃ Křesťanství, křížové výpravy˃ Vikingové, vznik Anglie a Francie

21


˃ ilustruje postavení jednotlivých vrstev středověké společnosti, uvede příklady románské a gotické kultury

˃ vysvětlí znovuobjevení antického ideálu člověka, nové myšlenky žádající reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky

˃ vymezí význam husitské tradice pro český politický a kulturní život

˃ učí se chápat politické, hospodářské, sociální a kulturní změny

˃ uvede příklady románské a gotické kultury, zná charakteristické rysy těchto slohů

˃ uvědomí si význam husitství

˃ Vrcholný středověk – rozvoj řemesel, obchodu, vznik měst a jejich význam

˃ Český stát za Přemyslovců a Lucemburků˃ Kultura středověké společnosti, románské a

gotické umění a věda˃ Husitství, Jan Hus, husitská revoluce˃ Doba pobělohorská, doba jagellonská

˃ pomocí mapy popíše průběh zámořských objevů, jejich příčiny a důsledky ˃ Zámořské objevy

Ročník: 8.


˃ Popíše a demonstruje průběh zámořských objevů,jejich příčiny a důsledky

˃ Objasní postavení čes.státu v podmínkách Evropy rozdělené do řady mocenských a náboženských center a jeho postavení uvnitř habs.monarchie.

˃ Objasní příčiny a důsledky vzniku třicetileté války a posoudí její důsledky

˃ na příkladech evropských dějin konkretizuje pojmy absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus

˃ objasní nové myšlenky požadující reformu církve včetně reakce církve na tyto požadavky

˃ objasní postavení českého státu v Evropě a zároveň uvnitř habsburské monarchie

˃ posoudí 30tiletou válku, uvede příčiny a důsledky této války

˃ dokáže vysvětlit pojmy absolutismus, konstituční monarchie, parlamentarismus

˃ Reformace, protireformace˃ Humanismus a renesance

˃ Nástup Habsburků na český trůn˃ Třicetiletá válka a její důsledky˃ Počátky novověku v Evropě, absolutismus v

Evropě˃ Anglická revoluce˃ Český stát za Marie Terezie a Josefa II.

21


˃ rozpozná základní znaky jednotlivých kulturních stylů a uvede jejich představitele a příklady významných kulturních památek

˃ vysvětlí podstatné ekonomické, sociální a kulturní změny ve vybraných zemích a u nás, které charakterizují modernizaci společnosti

˃ uvede základní znaky jednotlivých kulturních stylů, zná jejich představitele a příklady památek

˃ objasní pojem osvícenský absolutismus˃ chápe pojem kolonie, uvědomí si význam

boje za svobodu

˃ Baroko˃ Rozvoj vzdělanosti v době osvícenství –

životní styl, věda, umění. ˃ Boj amerických osad za nezávislost˃ Vznik USA

˃ objasní souvislost mezi událostmi francouzské revoluce a napoleonských válek na jedné straně a rozbitím starých společenských struktur v Evropě na straně druhé

˃ vymezí příčiny francouzské revoluce, popíše její průběh a změny, k nimž došlo

˃ Velká francouzská revoluce ˃ Císařská Francie a napoleonské války

˃ uvědomí si prudký rozvoj průmyslu˃ uvede základní znaky a osobnosti klasicismu

a romantismu

˃ Průmyslová revoluce˃ Klasicismus a romantismus

˃ porovná jednotlivé fáze utváření novodobého českého národa v souvislosti s národními hnutími vybraných evropských národů

˃ charakterizuje emancipační snahy významných sociálních skupin, uvede požadavky, jak byly formulovány v evropských revolucích

˃ chápe národní obrození jako celoevropský jev, jehož výsledkem je formování novodobých národů, zná hlavní představitele, příčiny a průběh národního obrození u nás

˃ charakterizuje události roku 1848 v Evropě a v Čechách

˃ Utváření novodobého českého národa˃ Národní a osvobozenecké hnutí v Evropě˃ Rok 1848 v Evropě a v Čechách˃

˃ na vybraných příkladech demonstruje základní politické proudy

˃ seznámí se s úsilím o vytvoření jednotlivých národních celků

˃ vysvětlí význam vzniku Rakouska – Uherska˃ pochopí základní politické proudy

˃ Procesy sjednocován í v Německu a v Itálii˃ Občanská válka v USA˃ Vznik Rakousko – Uherska˃ Liberalismus, konzervatismus

˃ vysvětlí rozdílné tempo modernizace a prohloubení nerovnoměrnosti vývoje jednotlivých částí Evropy a světa včetně důsledků, ke kterým tato nerovnoměrnost vedla, charakterizuje soupeření mezi velmocemi a vymezí význam kolonií

˃ prokáže orientaci na mapě, dokáže určit koloniální velmoci a země závislé ˃ Vývoj na Balkáně, koloniální výboje

21

Ročník: 9.


charakterizuje soupeření velmocí, uvede mocenské bloky

˃ Mezinárodní vztahy v předvečer 1. světové války

˃ Trojspolek, Trojdohoda

na příkladech demonstruje zneužití techniky ve světových válkách a jeho důsledky

podá informace o průběhu 1. svět. války, uvede cíle a důsledky, na příkladech demonstruje zneužití techniky ve válce

˃ 1. světová válka

rozpozná klady a nedostatky demokratických systémů

zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí

˃ ČSR ve 20. a 30. letech, vznik ČSR, její hospodářsko – politický vývoj, sociální a národnostní problémy

˃ Kultura a vzdělání

charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, příčiny jejich nastolení v širších ekonomických a politických souvislostech a důsledky jejich existence pro svět, rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu

charakterizuje jednotlivé totalitní systémy, uvede příčiny jejich nastolení a uvědomí si důsledky jejich existence pro svět. Zároveň uvede hlavní představitele těchto systémů.

˃ Mezinárodní situace ve 20. a 30. letech, totalitní systémy komunismus, fašismus, nacismus – důsledky pro ČSR a svět)

˃ Světová hospodářská krize a její důsledky˃ Hospodářská a politická situace v

jednotlivých státech v předvečer druhé světové války

˃ Mnichovská konference

˃ na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv

˃ zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech a jeho vnitřní sociální, politické, hospodářské a kulturní prostředí

˃ vysvětlí příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa, uvede příklady střetávání obou bloků

˃ vysvětlí pojmy antisemitismus a rasismus, uvede konkrétní příklady v dějinách, uvědomí si příčiny vzniku 2. světové války

˃ podá vysvětlení klíčových událostí 2. světové války

˃ uvede příklady zneužití techniky v 2. svět. válce a jeho důsledky

˃ zhodnotí postavení ČSR v evropských souvislostech

˃ Holocaust˃ Politické, mocenské a ekonomické důsledky

války˃ Konec Československa˃ Protektorát˃ Situace v našich zemích v době druhé

světové války, domácí a zahraniční odboj – centra odboje

˃ Heydrichiáda, SNP, osvobození Československa

˃ MUV – etnický původ

˃ MEV – fungování a vliv médií ve společnosti.

22


˃ objasní příčiny a důsledky vzniku bipolárního světa, na příkladech vysvětlí střetávání obou bloků

˃ Poválečná proměna světa – rozdělení do vojenských bloků reprezentovaných supervelmocemi, politické, hospodářské, sociální a ideologické soupeření

˃ Studená válka, SSSR po roce 1945˃ Pakty˃ Korejská válka

˃ vysvětlí a na příkladech doloží mocenské a politické důvody euroatlantické hospodářské a vojenské spolupráce

˃ posoudí postavení rozvojových zemí

˃ dokáže charakterizovat soupeření zemí západního a východního bloku, zná základní informace o berlínské krizi a o vietnamské válce

˃ 50. a 60. léta ve světě˃ Vnitřní situace v zemích východního bloku˃ Postavení USA, soupeření západního a

východního bloku˃ Berlínská krize, karibská krize, vietnamská

válka

˃ prokáže základní orientaci v problémech současného světa

˃ podá základní informace o politické, hospodářské a kulturní situaci v Československu a dokáže se v nich orientovat

˃ Vývoj v Československu od únorového převratu 1948 do roku 1989

˃ Únorový převrat 1948˃ Reformní snahy v 60. létech˃ Vojenské přepadení 1968˃ Normalizace˃ Sametová revoluce 1989˃ Vznik ČR˃ Globální problémy dneška

ENV – lidské aktivity a problémy životního prostředí

22

6.2.6.2. Vzdělávací obor – Výchova k občanstvíNázev vyučovacích předmětů - Výchova k občanství, Etická výchova

6.2.6.2.4. Výchova k občanství



Předmět Výchova k občanství odpovídá svým obsahem vzdělávacímu oboru Výchova k občanství a je

povinnou součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Seznamuje žáky se vztahy v rodině a širších

společenstvích, s hospodářským životem, s činností důležitých politických institucí a orgánů a s možnými způsoby

zapojení jednotlivců do občanského života. Učí žáky respektovat a uplatňovat mravní principy a pravidla

společenského soužití a přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i jejich důsledky. Rozvíjí

občanské a právní vědomí žáků, posiluje smysl jednotlivců pro osobní i občanskou odpovědnost a motivuje žáky

k aktivní účasti na životě demokratické společnosti. Vzdělávání vede k tomu, aby se žáci naučili orientovat ve

společenském životě a reagovat na změny, které život přináší, k úctě k vlastnímu národu i k jiným národům a

etnikům; k rozvíjení respektu ke kulturním či jiným odlišnostem (zvláštnostem) lidí, skupin i různých společenství.

Občanská výchova navazuje na poznatky vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (zvláště v tématických

okruzích Místo, kde žijeme a Lidé kolem nás). Mezipředmětové souvislosti se promítají i do jiných vyučovacích

předmětů, např. do Zeměpisu, Dějepisu, Výchovy ke zdraví. Otázky související s volbou povolání se odráží ve

vzdělávací oblasti Člověk a svět práce, v okruhu Svět práce.

Vzdělávací obor Výchova k občanství, resp. předmět Občanská výchova, velmi úzce souvisí s průřezovými

tématy Výchova demokratického občana a Osobnostní a sociální výchova. Další průřezová témata mají k Občanské

výchově také blízké vazby.

Prostřednictvím předmětu Výchova k občanství vedeme žáka:

- k získávání orientace v aktuálním dění v ČR, EU a ve světě, k rozvíjení zájmu o veřejné záležitosti

- k utváření vědomí vlastní identity druhých lidí, k rozvíjení realistického sebepoznání a sebehodnocení,

k akceptování vlastní osobnosti i osobnosti druhých lidí

- k utváření pozitivních vztahů k opačnému pohlaví v prostředí školy i mimo školu, k rozpoznávání

stereotypního nahlížení na postavení muže a ženy v rodině, v zaměstnání i v politickém životě, k vnímání

předsudků v nazírání na roli žen ve společnosti

22

- k rozpoznání názorů a postojů ohrožujících lidskou důstojnost nebo odporujících základním principům

demokratického soužití; ke zvyšování odolnosti vůči myšlenkové manipulaci

- k uplatňování vhodných prostředků komunikace k vyjadřování vlastních myšlenek, citů, názorů a postojů,

k zaujímání a obhajování vlastních postojů a k přiměřenému obhajování svých práv.

Na 2. stupni je dotováno jednou hodinou týdně v každém ročníku.

Vyučovací předmět Výchova k občanství je uspořádána do pěti tématických okruhů. Některá témata se

v průběhu 6.-9. ročníku opakují s tím, že učivo bude ve vyšším ročníku navazovat vhodně na již probranou látku

nižších ročníků a bude ji dále rozvíjet.

Vyučovací předmět Výchova k občanství je realizován prostřednictvím vyučovacích hodin se začleněním

krátkodobých projektů, her, školních diskuzí, třídních konferencí a besed se zajímavými hosty. Při výuce jsou

používány pracovní texty, grafy, tabulky, propagační materiály institucí, webové stránky a příležitostně denní tisk.

Výuka probíhá v kmenových třídách, vybrané úkoly se realizují při školních exkurzích. Vybrané úkoly plní žáci

v menších pracovních týmech, příp. ve dvojicích.



˃ vedeme žáky k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady.

˃ učíme žáky samostatně vyhledávat, zpracovávat a používat informace.

˃ motivujeme žáky k učení a posilujeme jejich pozitivní vztah k učení.


˃ vytváříme praktické problémové úlohy a problémové situace.

˃ umožňujeme žákům poznat a pochopit problém, promyslet a naplánovat jeho řešení.

˃ vedeme žáky k využívání vlastních zkušeností

˃ vedeme žáky ke vnímání nejrůznějších problémů jejich vývoje

˃ vedeme žáky k tvořivému přístupu k problému, k umění vyhledat vhodné informace a pracovat s nimi

˃ vedeme žáky ke kritickému myšlení a ke schopnosti hájit svá rozhodnutí

22


˃ podněcujeme žáky ke schopnosti vyjednávat, hledat kompromisní řešení, komunikovat bez konfliktů i přes

názorové rozdíly.

˃ podporujeme žáky v obhajování a prezentování svých názorů a myšlenek před okolím.

˃ učíme žáky zapojovat se do diskuse a dodržovat pravidla diskuse.

˃ vedeme žáky k předcházení konfliktním situacím a k uplatňování zásad účinného řešení konfliktů.

˃ podporujeme řešení případných konfliktů nenásilným způsobem.

˃ pomáháme žákům rozumět různým komunikačním prostředkům

˃ vedeme žáky ke kultivovanému vyjádření své myšlenky a názoru, k umění naslouchat promluvám druhých

lidí

˃ vedeme žáky ke komunikaci na odpovídající úrovni


˃ podporujeme spolupráci žáků, práci ve dvojicích a v týmech.

˃ vedeme žáky k vytváření pravidel týmové práce, podporujeme ohleduplnost, respekt a příjemnou

atmosféru.

˃ rozvíjíme schopnost žáků zastávat různé role

˃ vedeme žáky k práci v týmu, k umění naslouchat a pomoci druhým

˃ upevňujeme mezi žáky dobré mezilidské vztahy

˃ vedeme žáky k objektivnímu hodnocení své práce i práce druhých

˃ vedeme žáky k umění diskutovat


˃ vedeme žáky k chápání důležitosti dodržování předpisů a pravidel v lidské společnosti.

˃ klademe důraz na respektování názorů, postojů, požadavků a zájmů druhých lidí, přestože v některých

situacích žák nesouhlasí s jejich názorem.

˃ rozvíjíme u žáků schopnost empatie.

˃ pomáháme žákům odmítat útlak, hrubé chování a podporujeme u žáků schopnost „ říkat ne“.

˃ vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturních aktivit školy, obce a regionu.

˃ vedeme žáky k respektování našich kulturních tradic a k ochraně kulturního a historického dědictví

˃ vedeme žáky k formulaci volních charakterových rysů

22

˃ vedeme žáky k respektování názorů druhých

˃ vedeme žáky ke znalostem našich kulturních tradic a historického dědictví


˃ seznamujeme žáky s různými profesemi.

˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, k posuzování vlastních možností a schopností při rozhodování o

svém budoucím povolání

˃ vedeme žáky k efektivitě jejich vlastní práce

˃ vedeme žáky k využívání svých znalostí získaných ve škole i mimo ni pro svůj další rozvoj

V rámci vyučovacího předmětu Výchova k občanství jsou integrována tato průřezová témata

Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova, Multikulturní výchova,

Environmentální výchova a Mediální výchova.

22


Ročník: 6.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata a mezipředmětové vztahy :

˃ uvědomovat si základní životní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím

˃ umí se orientovat v kalendáři˃ umí vysvětlit původ a dodržování svátků˃ uvádí příklady pranostik a pořekadel

˃ Člověk v rytmu času˃ Roční období˃ Cyklus dne, týdne, roku

˃ respektuje mravní principy a pravidla společenského soužití

˃ projevuje zdravé sebevědomí˃ rozpoznává projevy záporných charakterových

vlastností

˃ rozlišuje vhodné a nevhodné využití volného času˃ orientuje se v nabídce volnočasových aktivit˃ uvědomí si, proč je nutné dodržovat denní režim

˃ Volný čas˃ Denní rytmus˃ Hygienické zásady

˃ Př – ochrana zdraví

˃ má základní informace o sociálních, právních a ekonomických otázkách rodinného života a rozlišovat postavení a role rodinných příslušníků

˃ uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích

˃ chápe význam dobrého soužití mezi vrstevníky i členy rodiny

˃ uvědomuje si základní životní potřeby a jejich naplňování ve shodě se zdravím

˃ respektuje svůj zdravotní stav, aktivně podporuje zdraví

˃ dodržuje stravovací návyky˃ rozpozná hodnoty přátelství, je ohleduplný ke

starým a nemocným

˃ vysvětlí pojem domova z hlediska své přináležitosti k rodině, obci vlasti

˃ vysvětlí význam harmonického vztahu v rodině˃ zná a dodržuje hygienické návyky˃ uvědomuje si problémy s neplánovaným rodičovstvím˃ popíše, do kterých oblastí směřuje rodina výdaje˃ dokáže se rozhodnout, jak vhodně naložit s kapesným˃ vysvětlí význam přátelství˃ vysvětlí, proč je důležité pomáhat postiženým˃ respektuje občany s postižením, dovede jim v některých

situacích pomoci

˃ Domov a rodina, rodičovství˃ Funkce rodiny˃ Domácnost a hospodaření˃ Přátelství˃ Lidé tělesně a duševně postižení

˃ OSV – Mezilidské vztahy

˃ toleruje kulturní zvláštnosti, názory a zájmy minoritních skupin ve společnosti

˃ vysvětlí pojem vlast, vlastenectví, mateřský jazyk˃ uvede některé z českých pověstí˃ určí zajímavá místa naší vlasti a svého regionu˃ uvede příklady osobností, které proslavily náš národ˃ chová se šetrně k památkám a k přírodním objektům

˃ Naše vlast˃ Mateřský jazyk˃ Pověsti o počátcích národa˃ Slavní předkové a současníci˃ Výrobky, které nás proslavily˃ Moje obec, region, vlast˃ Praha

˃ Z – soužití v rámci Evropy

22

Ročník: 7.


˃ uplatňuje způsoby bezpečného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky

˃ má základní znalosti o podstatě a fungování demokratické společnosti

˃ chápe státoprávní uspořádání České republiky˃ uvede symboly našeho státu a zná způsoby jejich

užívání

˃ ovládá základy stolování˃ respektuje názory druhých generací˃ vytvoří si osobní vztah ke své rodině a domovu˃ vysvětlí význam komunikace v rodině˃ vysvětlí pojem národ˃ určí významné mezníky v našich dějinách národa˃ vysvětlí význam symbolů našeho státu˃ uvede příležitosti, kdy se používají

˃ Rodina, národ, vlast˃ Komunikace˃ Národ˃ Symboly

˃ VDO – občanská společnost, stát, principy demokracie

˃ zná základní práva a povinnosti občanů˃ kriticky přistupuje k projevům vandalismu˃ uplatňuje osvojené sociální dovednosti při

kontaktu se sociálně patologickými jevy

˃ dokáže se rozhodnout, jak vhodně nakládat s penězi˃ rozlišuje a porovnává různé druhy vlastnictví˃ zdůvodní nepřijatelnost vandalského chování k veřejnému

majetku a vysvětlí, jak lze proti němu aktivně bojovat

˃ Majetek a bohatství˃ Vlastnictví˃ Podíl občana na bohatství celku

˃ kriticky přistupuje k projevům vandalismu

˃ dokáže rozlišit jednotlivé typy krajiny˃ vysvětlí pojmy kultivace, ekologie˃ chová se šetrně k přírodě˃ vysvětlí, proč musíme přírodu chránit

˃ Přírodní bohatství a jeho ochrana˃ Charakter krajiny˃ Kultivace krajiny, ekologie

˃ ENV – problémy na Zemi, ochrana životního prostředí, vodních zdrojů, ovzduší

˃ toleruje kulturní zvláštnosti˃ preferuje pozitivní životní cíle, hodnoty a zájmy

˃ porovnává různé podoby a projevy kultury (odívání, bydlení, cestování, chování lidí)

˃ projevuje smysl a cit pro kulturní rozdíly˃ vysvětlí přínos kulturních institucí pro život lidí˃ orientuje se v nabídce kulturních institucí˃ posoudí vliv masmédií na veřejné mínění˃ rozlišuje umělecké slohy˃ uvádí příklady ze svého okolí

˃ Kultura˃ Rozmanitost a podoby kultury˃ Vztah k umění˃ Umělecké slohy˃ Kulturní instituce˃ Masmédia

22


˃ chápe státoprávní uspořádání České republiky, zákonodárných orgánů a institucí státní správy

˃ zná základní práva a povinnosti občanů˃ uvědomuje si rizika porušování právních

ustanovení a důsledky protiprávního jednání˃ rozlišuje nejčastější typy a formy státu

˃ na příkladech rozliší republiku a monarchii˃ vysvětlí výhody demokratického řízení státu˃ charakterizuje složky státní moci a vysvětlí, jaké úkoly

plní jejich orgány a instituce˃ objasní smysl voleb a vysvětlí, jak volby ovlivňují život

občanů˃ uvede funkce prezidenta˃ uvede příklady práv a povinností občanů˃ posoudí význam ochrany lidských práv

˃ Stát a právo˃ Vznik státu˃ Historické typy státu˃ Státní moc˃ Volby˃ Prezident, vláda˃ Práva a povinnosti občanů

˃ VDO – občanská společnost, lidská práva, principy demokracie

Ročník: 8.


˃ chápe význam dobrého soužití mezi vrstevníky˃ formuluje své nejbližší plány

˃ vysvětlí jednotlivé etapy vývoje člověka˃ respektuje názory druhých˃ uvede příklady příčin a situací, v nichž mohou mezi lidmi

vznikat vzájemné neshody a konflikty

˃ Člověk a dospívání˃ Etapy vývoje člověka˃ Hledání naplnění života

OSV – Sebepoznání a sebepojetí. rozvoj schopností

˃ rozpoznává hodnoty přátelství a vztahů mezi lidmi

˃ dokáže přijímat přátelství jiných lidí a sám přátelství poskytovat˃ uvědomuje si význam přátelství v životě člověka˃ uplatňuje vhodné způsoby komunikace v různých životních

situací

˃ Člověk hledající společenství

˃ Hledání blízkého člověka˃ Komunikace

OSV – poznávání lidí

˃ je ohleduplný ke starým, nemocným a k postiženým lidem˃ dá do souvislosti zdravotní a psychosociální rizika spojená se

zneužíváním návykových látek˃ chápe souvislost mezi konzumací návykových psychoaktivních

látek a poškozováním zdraví a životního stylu˃ ví o centrech odborné pomoci˃ prakticky využívá základní znalosti první pomoci

˃ uvědomí si nutnost zdravého životního stylu˃ uvědomí si nebezpečí drog, alkoholu, kouření˃ zamyslí se nad svými stravovacími návyky

˃ Člověk hledající svůj svět˃ Zdravý způsob života˃ Drogy, alkohol, kouření

˃ uplatňuje způsoby bezpečného chování v konfliktních a krizových situacích a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc

˃ uplatňuje vhodné způsoby chování a komunikace v různých životních situacích

˃ navrhuje způsoby řešení různých životních situací˃ uvědomuje si význam vůle˃ dokáže posilovat volní jednání˃ zamýšlí se nad smyslem lidského života

˃ Člověk hledající sám sebe˃ Smysl života˃ Náhražky smyslu života

22


˃ zná základní práva povinnosti občanů˃ uvědomuje si rizika porušování právních ustanovení a důsledky

protiprávního jednání˃ seznamuje se s nebezpečím rasismu a xenofobie

˃ respektuje práva a zájmy druhých˃ uvede příklady základních práv a svobod každého člověka a

dokumentů upravující lidská práva˃ posoudí význam ochrany lidských práv

˃ Člověk a předpoklady soužití

˃ Člověk a řád˃ Lidská práva

˃ MUV – lidské vztahy

˃ formuluje své nejbližší plány˃ zvládá běžnou komunikaci s úřady

˃ učí se zodpovědně volit své cíle a nacházet cesty k jejich realizaci

˃ Člověk a zapojení do lidské spolupráce

˃ Zaměstnání, povolání

˃ VDO – občanská společnost a škola

˃ uvědomuje si základní životní potřeby˃ chová se odpovědně při mimořádných událostech˃ zaujímá odmítavé postoje ke všem formám brutality a násilí

˃ respektuje teorii vzniku světa˃ rozlišuje jednotlivé náboženské směry˃ uvede příklady nejznámějších staveb světa

˃ Člověk a předpoklady harmonického soužití

˃ Člověk poznává svět˃ Člověk jako tvůrce

˃ VDO – lidská práva a principy demokracie

Ročník: 9.


˃ respektuje mravní principy˃ toleruje kulturní zvláštnosti, názory a zájmy minoritních skupin

ve společnosti˃ zvládá běžnou komunikaci s úřady

˃ zamýšlí se nad smyslem lidského života˃ uvědomí si význam životního názoru, vliv víry a náboženství v

životě člověka˃ seznámí se s významnými světovými náboženstvími˃ pochopí význam náboženské tolerance a svobody

˃ Smysl společenství˃ Spolupráce˃ Světová náboženství˃ Rodina a péče státu o ni

˃ MUV – kulturní diferenciace


˃ chápe státoprávní uspořádání České republiky, zákonodárných orgánů a institucí státní správy

˃ uvědomuje si rizika protiprávního jednání˃ provádí jednoduché právní úkony

˃ respektuje občanské spolky a organizace˃ respektuje Ústavu ČR jako základní zákon státu˃ popíše vznik ČR, posoudí jeho význam

˃ Občanská společnost˃ Sdružování občanů˃ Ústava˃ Vznik ČR

˃ MUV – Princip sociálního smíru a solidarity

22


˃ zvládá běžnou komunikaci s úřady˃ má základní informace v ekonomických otázkách rodinného

života

˃ vysvětlí pojem ekonomie˃ pochopí funkci peněz˃ rozlišuje odvětví národního hospodářství˃ uvědomí si účel podnikání˃ chápe pojem zisk˃ respektuje práva a povinnosti pracovníků˃ uvede, jak lze uzavřít a rozvázat pracovní poměr˃ uvede příklady finančních příspěvků˃ zná, co obsahuje pracovní smlouva

˃ Občan v právních a ekonomických vztazích

˃ Dělba práce˃ Tržní hospodářství˃ Peníze˃ Podnikání˃ Výroba, národní

hospodářství˃ Zisk, investice˃ Pracovní právo

˃ MUV – lidské vztahy

˃ v rámci svých možností usiluje o aktivní podporu zdraví˃ uvědomuje si globální problémy světa˃ vysvětlí pojem ekologie

˃ Život na planetě Zemi˃ Ekologie

˃ má základní znalosti o fungování demokratické společnosti ˃ uvede nejdůležitější mezinárodní organizace a zná jejich úkoly ˃ Svět a Evropa

˃ uvědomuje si rizika porušování právních ustanovení a důsledky protiprávního jednání

˃ vysvětlí pojem životní úroveň˃ navrhuje způsoby, jak pomoci lidem v nouzi˃ objasní smysl sociálních příspěvků˃ zná způsob a místo, kde lze žádat o sociální příspěvky

˃ Sociální vztahy˃ Životní úroveň˃ Sociální péče˃ Sociální politika˃ Sociální příspěvky

VDO – participace občanů v politickém životě


˃ vysvětlí pojem demokracie˃ uvědomí si význam demokracie v životě˃ uvědomí si nebezpečí náboženských sekt

˃ Výchova k demokracii˃ Demokracie˃ Veřejné mínění˃ Náboženské sekty

˃ MEV – tvorba mediálního sdělení

6.2.6.2.5. Etická výchova

Charakteristika vyučovacího předmětu Etická výchova zaštiťuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova (OSV).

Vzdělávací předmět Etická výchova vychází z projektu R. Roche – Olivara a L. Lencze. Vede k osvojení a upevnění základních postojů, formou prožitků

žáků,k ujasnění hodnotové orientace, k rozlišení dobra a zla a k jasným mravním normám a zásadám. Senzibilizace je přípravou na dané téma, vede k zapojení

nejen kognitivní, ale i emotivní složky osobnosti žáka, následná hodnotová reflexe vede k ujasnění a prohloubení tématu. Forma prožitku je zaměřena na osvojení

23

žádoucích postojů a dovedností. Nácvik v prostředí skupiny, za přítomnosti pedagoga aplikujícího účinné složky výchovného stylu umožňuje prožitek přijetí žáka

učitelem i skupinou, pozitivní motivaci, prožitek úspěchu. Cílem etické výchovy je prosociální, pozitivně sociální chování vedoucí ke spolupráci, kladnému

přístupu k životu, k upevnění vnitřního vztažného systému, který je zárukou pevné osobnosti schopné realizovat to, co považuje za správné i v náročných situacích

života bez podpory okolí. Transfer do života, následující v závěru tématu, usnadňuje jeho praktické uchopení a realizaci v individuálních podmínkách a rolích

žáka. Etická výchova zkvalitňuje osobní předpoklady pro úspěšnou spolupráci s druhými jak ve sféře osobní (případné založení rodiny), tak ve sféře profesní,

manažerské, řídící. Vede k osvojení dovedností nezbytných pro vedoucí pozice. Vybavuje žáky jednotlivými psychosociálními dovednostmi, které zaměřuje nejen

do oblasti posílení osobního vlivu a úspěchu, ale i do oblasti spolupráce a pomoci druhým. Zahrnuje prvky efektivního a účinného programu prevence rizikového

chování mládeže.


Cílové zaměření vzdělávacího předmětu

Vzdělávání v dané vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:˃ účinné spolupráci ve skupině˃ spoluvytváření pravidel a podílu na jejich dodržení˃ rozvíjení základních komunikačních a asertivních dovedností˃ aktivnímu naslouchání druhým a navracení porozumění˃ sebepoznání a sebeakceptaci˃ pozitivnímu hodnoceních druhých, pozitivnímu přístupu k životu v běžných i ztížených podmínkách˃ vytváření hodnotných mezilidských vztahů, empatii, vzájemné pomoci˃ ovládání a řízení svého jednání a chování˃ úctě k člověku, lidské důstojnosti, toleranci k druhým˃ úctě k hodnotám rodiny, tradic i duchovním hodnotám˃ úctě a respektování přírody˃ přijetí zodpovědnosti, uvědomění si práv, povinností a své zodpovědnosti za druhé˃ zodpovědnému přístupu ke vzdělání˃ řízení a organizaci učení

23

˃ komplexnímu pohledu na jevy a skutečnosti˃ rozpoznání problému a schopnosti navrhnout jeho řešení a řešit problémové˃ situace ve školním kolektivu˃ ke tvořivosti zejména v oblasti mezilidských vztahů˃ ke kritickému myšlení, vyslovení, přijetí a pozitivnímu zpracování konstruktivní kritiky˃ schopnosti vyjádřit a obhájit svá stanoviska a rozhodnutí˃ zaměření získaných dovedností k plnohodnotnému soužití a spolupráci s ostatními lidmi

Předmět Etická výchova je vyučován s časovou dotací 1 hodina týdně v 6. a 7.ročníku



˃ rozvíjíme u žáků schopnost vyhledávat a třídit informace

˃ na základě jejich pochopení a propojení učíme žáky efektivně využívat informace v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě


˃ rozvíjíme u žáků schopnost vnímat problémové situace

˃ učíme žáky vyhledat informace nutné k řešení problému

˃ snažíme se rozvinout u žáků schopnost promyslet a vyhodnotit důsledky svých činů


˃ rozvíjíme u žáků schopnost jasně formulovat své myšlenky a názory

˃ vytváříme prostor pro rozvinutí empatie

23

˃ vedeme žáky k výstižnému, souvislému a kultivovanému projevu a klidné a věcné argumentaci


˃ vedeme žáky ke schopnosti ocenit druhé lidi a jejich zkušenosti

˃ rozvíjíme u žáků schopnost vnímat potřebu spolupráce při řešení a realizaci daného úkolu

˃ učíme žáky přispívat k diskuzi ve skupině a schopnosti respektovat různá hlediska pohledu

˃ rozvíjíme u žáků schopnost tolerance



˃ vedeme žáky k aktivní ochraně životního prostředí


˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme je ocenit jejich práci i práci ostatních

23

23


Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová

témata: zvládá metody aktivního naslouchání,

navracení porozumění v třídním kolektivu i

běžných

životních podmínkách

jasně a přesně formuluje svá sdělení

dokáže formulovat , přijmout a pozitivně

zpracovat konstruktivní kritiku

uplatňuje tvořivost při společném plnění

úkolů

tvořivě přistupuje k problémům

reguluje své chování a jednání

˃ Identifikuje základní city, umí vést rozhovor s druhými o jejich prožitcích, na základě empatického vnímání přemýšlí nad konkrétní pomocí

˃ Komunikace citů – identifikace a vyjádření základních citů, vyvolat city spokojenosti, schopnost zvládnout strach, hněv, pracovat s afekty, dovednost přiměřeně reagovat na kritiku, vyjádřit kritiku konstruktivním způsobem

dokáže využívat empatie, asertivních technik

a dovedností ke spolupráci

umí vyjádřit a obhájit svá stanoviska

přijímá zodpovědnost za své chování a za svá

rozhodnutí

je si vědom svých práv a povinností

respektuje pravidla vzájemného soužití

˃ Nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, umí neagresivním způsobem obhájit svá práva

˃ Asertivní chování – přijatelný kompromis, konstruktivní kritika, přijetí pochvaly, požádání o laskavost, stížnost, zeptat se proč, realizace svých práv, ujasnění asertivních práv, vysvětlení a nácvik jednotlivých asertivních technik, obrana před manipulací

˃ fair play – zdravá soutěživost, dodržování pravidel hry, asertivita a prosociálnost v soutěživých situacích

˃ teorie konfliktu – řešení konfliktních situací, volba přijatelného kompromisu

identifikuje se s pozitivními prosociálními

vzory˃ Identifikuje se s pozitivními prosociálními

vzory

˃ Reálné a zobrazené vzory – pozitivní vzory versus pochybné idoly, podpora pozitivního působení televize a médií, já – potenciální vzor pro druhé

23

Ročník: 7.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo:

Průřezová témata:

˃ spolupracuje s druhými, umí svůj názor

prosadit i ustoupit z něj s ohledem na

druhé

˃ zvládá budování hodnotných vztahů ve

vrstevnické skupině i ve vztazích s

dospělými

˃ uplatňuje tvořivost v oblasti spolupráce

˃ zvládá situaci soutěže i konkurence

˃ Umí spolupracovat i v obtížných sociálních situacích

˃ Iniciativa ve ztížených podmínkách – pozitivní formulace problému, pomoc anonymnímu člověku, veřejná osobní angažovanost

˃ orientuje se v základních sociálních a morálních dilematech doby

˃ je vnímavý k celosvětovým problémům, v kontextu své situace a svých možností je řeší

˃ Je vnímavý k celosvětovým sociálním problémům, v kontextu své situace a svých možností je řeší

23


Průřezová témata:

uznává a respektuje hodnoty rodiny, tradic,

společnosti

přijímá zodpovědnost za své chování a za

svá rozhodnutí

váží si přírody a chrání ji

zodpovědně se připravuje na své životní

role

má vybudován vlastní žebříček hodnot a

dokáže jej přiměřeně formulovat a obhájit

osvojí si zdravý a bezpečný životní styl

umí analyzovat etické aspekty různých životních situací

dokáže se angažovat ve prospěch druhých i

ve prospěch společnosti

zasazuje se pro lidská práva, toleranci,

respektuje rozdílnost v otázkách víry a

náboženství

uznává sociální spravedlnost a demokracii

˃ Učí se analyzovat etické aspekty různých životních situací a aplikovat je v praktickém životě

morální hodnoty a postoje ve vztahu k druhým –

hodnoty rodiny, společnosti, tradice, média a jejich působení,

ekonomické hodnoty, národní hospodářství

ochrana přírody, zodpovědnost vůči životnímu

prostředí – úcta k životu ve všech jeho formách, myšlení v

globálních souvislostech, zodpovědnost za životní prostředí

sociální a morální dilemata doby, v níž žiji – svoboda,

demokracie, rasizmus, politika, aktuální trendy doby

etika a zodpovědnost – přijetí zodpovědnosti za své

jednání a postoje, systematičnost a organizace svého času,

práva a povinnosti vyplývající ze životních rolí

zdraví jako etická hodnota – zdravý postoj k životu,

sexuální výchova, sexuální identita

23

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A PŘÍRODA

CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

Člověk a příroda je vzdělávací oblast, která zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. Dává jim tím potřebný základ pro lepší pochopení a využívání současných technologií a pomáhá jim lépe se orientovat v běžném životě.

Žáci dostávají příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav, včetně člověka. Vzdělávací oblast také významně podporuje vytváření otevřeného myšlení (přístupného alternativním názorům), kritického myšlení a logického uvažování.

Vzdělávací obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda, jimiž jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis, svým činnostním a badatelským charakterem výuky umožňují žákům hlouběji porozumět zákonitostem přírodních procesů, a tím si uvědomovat i užitečnost přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě. Při studiu přírody specifickými poznávacími metodami si žáci osvojují i důležité dovednosti. Jedná se především o rozvíjení dovednosti soustavně, objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat a měřit, vytvářet a ověřovat hypotézy o podstatě pozorovaných přírodních jevů, analyzovat výsledky tohoto ověřování a vyvozovat z nich závěry. Žáci se tak učí zkoumat příčiny přírodních procesů, souvislosti či vztahy mezi nimi, klást si otázky a hledat na ně odpovědi, vysvětlovat pozorované jevy, hledat a řešit poznávací nebo praktické problémy, využívat poznání zákonitostí přírodních procesů pro jejich předvídání či ovlivňování.

V těchto vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Učí se zkoumat změny probíhající v přírodě, odhalovat příčiny a následky ovlivňování důležitých místních i globálních ekosystémů a uvědoměle využívat své přírodovědné poznání ve prospěch ochrany životního prostředí a principů udržitelného rozvoje. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří - spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním - také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis, který má přírodovědný i společenskovědní charakter, je umístěn celý v této vzdělávací oblasti.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět, která na elementární úrovni přibližuje přírodovědné poznávání žákům 1. stupně základního vzdělávání, a kooperuje především se vzdělávacími oblastmi Matematika a její aplikace, Člověk a společnost, Člověk a zdraví a Člověk a svět práce a přirozeně i s dalšími vzdělávacími oblastmi.

Vzdělávací oblast Člověk a příroda je realizována ve vyučovacích předmětech Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis.

23

6.2.7.1. Vzdělávací obor – FyzikaNázev vyučovacího předmětu – Fyzika

6.2.5.1.1. Fyzika


Učební osnovy vyučovacího předmětu patří do vzdělávacího oboru Fyzika ze vzdělávací oblasti Člověk a

příroda. Předmět fyzika se vyučuje jako samostatný předmět ve všech ročnících druhého stupně po dvou hodinách

v každém ročníku.

Vzdělávání v předmětu fyzika směřuje k:

˃ podchycení a rozvíjení zájmu žáků o daný obor

˃ poznání základních fyzikálních zákonitostí

˃ praktickému využití fyziky v každodenním životě


˃ frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními, experimenty, ukázkami a animacemi

˃ demonstrační pokusy učitele

˃ jednoduché pokusy žáků

˃ práce ve dvojicích a skupinách

˃ laboratorní práce

˃ exkurze

Při výuce fyziky je vždy kladen důraz na dodržování zásad bezpečné práce. Fyzika nemá svou učebnu či

laboratoř, a proto probíhá výuka v multimediální učebně, popř. v kmenových třídách. Pro zpestření výuky a větší

motivaci žáků je kromě pomůcek na fyzikální pokusy využívána interaktivní tabule, výukové programy a internet.


kompetence k učení

˃ vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

˃ vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

23

˃ operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy

˃ samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

˃ poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy

bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky

svého učení a diskutuje o nich

kompetence k řešení problémů

˃ vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o

nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu

vlastního úsudku a zkušeností

˃ vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá

získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným

nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

˃ samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a

empirické postupy

˃ ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo

nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

˃ kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá

rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

kompetence komunikativní

˃ formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a

kultivovaně v písemném i ústním projevu

˃ naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse,

obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

˃ rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných

informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému

rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění

˃ využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním

světem

˃ využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a

kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

kompetence sociální a personální

24

˃ účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na

základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

˃ přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při

řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co

si druzí lidé myslí, říkají a dělají

kompetence občanské

˃ chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní

životní prostředí,

˃ rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti

kompetence pracovní

˃ používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a

závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

˃ přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a

společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního

prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

˃ využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své

přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

Předmět fyzika je úzce spjat s ostatními předměty:

matematika – př. : výpočty fyzikálních veličin (hustota, rychlost, síla, práce, výkon, …)

zeměpis – př. : Země a Vesmír, meteorologie, …

přírodopis – př. : zvuk (ucho), světelné jevy (oko)

chemie – př. : stavba látek, vlastnosti látek, jaderná energie, …

24


Ročník: 6.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo:Průřezová témata a

mezipředmětové vztahy:

˃ změří vhodně zvolenými měřidly některé důležité fyzikální veličiny charakterizující látky a tělesa

˃ vyjádří hodnotu veličiny číselnou hodnotou a jednotkou

˃ změří délku předmětu vhodně zvoleným měřidlem, objem tělesa odměrným válcem a hmotnost tělesa na vahách

˃ určí rozdíl teplot z naměřených hodnot teplot

˃ fyzikální veličina˃ měřené veličiny – délka, objem, hmotnost,

teplota, časCh – fyzikální veličiny

˃ uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

˃ uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že částice látek se neustále pohybují a vzájemně na sebe působí

˃ vnitřní stavba látek, její částicový model˃ souvislost skupenství látek s jejich částicovou

stavbou˃ difúze

˃ předpoví, jak se změní délka či objem tělesa při dané změně jeho teploty

˃ předpoví, zda se délka či objem tělesa při dané změně teploty zvětší či zmenší a využije toho při řešení problémů a úloh

˃ teplotní roztažnost těles

˃ využívá s porozuměním vztah mezi hustotou, hmotností a objemem při řešení praktických problémů

˃ používá s porozuměním vztah ρ = m : V resp. ρ = m/V pro hustotu látky k jejímu měření a pro řešení problémů a úloh

˃ hustota látky

˃

˃ rozhodne na základě znalosti druhu náboje, zda se budou dvě tělesa elektricky přitahovat či odpuzovat

˃ rozhodne ze znalosti počtu protonů a elektronů v částici, zda jde o kladný či záporný iont nebo o atom

˃ ověří, zda na těleso působí elektrická síla a zda v daném místě existuje elektrické pole

˃ elektrický náboj, atom, proton, elektron, neutron, iont

˃ elektrická síla, elektrické poleCh - stavba atomu

˃ využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole

˃ zjistí, zda na těleso působí magnetická síla, a ověří existenci magnetického pole v daném místě

˃ určí druh pólu u konkrétního magnetu s proudem pomocí magnetky

˃ znázorní graficky průběh indukčních čar daného magnetu

˃ určí druh pólu magnetu˃ znázorní graficky průběh indukčních magnetu

˃ Magnetismusz – kompas, určování zeměpisné šířky a délky

24

Ročník: 7.



˃ rozhodne, jaký druh pohybu těleso koná vzhledem k jinému tělesu

˃ rozhodne, zda dané těleso je v klidu či pohybu vzhledem k jinému tělesu

˃ pohyb a klid tělesa, jejich relativnost˃ pohyby těles – pohyb rovnoměrný a

nerovnoměrný; pohyb přímočarý a křivočarý˃

˃ využívá s porozuměním při řešení problémů a úloh vztah mezi rychlostí, dráhou a časem u rovnoměrného pohybu těles

˃ změří dráhu uraženou tělesem a odpovídající čas˃ určí průměrnou rychlost z dráhy uražené tělesem

a odpovídající doby˃ používá s porozuměním vztah v = s : t resp. v =

s/t pro rychlost rovnoměrného pohybu tělesa při řešení problémů a úloh

˃ znázorní grafem závislost dráhy rovnoměrného pohybu na čase a určí z něho k danému času dráhu a naopak

˃ dráha a čas pohybu˃ rychlost pohybu

˃ využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích

˃ využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení daných sil

˃ Newtonovy zákony – první, druhý (kvalitativně), třetí

˃ aplikuje poznatky o otáčivých účincích síly při řešení praktických problémů

˃ využívá poznatky o podmínkách rovnováhy na páce a pevné kladce pro objasňování funkce páky a pevné kladky v různých praktických zařízeních

˃ otáčivé účinky síly, páka, kladka˃ rovnováha na páce a pevné kladce

24



˃ změří velikost působící síly˃ určí v konkrétní jednoduché situaci druhy sil

působících na těleso, jejich velikosti, směry a výslednici

˃ určí druh síly působící na těleso a změří sílu siloměrem

˃ znázorní orientovanou úsečkou působící sílu o dané velikosti, směru a působišti

˃ ověří existenci gravitačního pole Země a změří gravitační sílu, jíž Země působí na těleso

˃ užívá s porozuměním vztah mezi gravitační silou působící na těleso a hmotností tělesa (Fg = m g) při řešení problémů a úloh

˃ určí v jednoduchých případech velikost a směr působící tlakové síly

˃ užívá s porozuměním poznatek, že třecí síla je přímo úměrná tlakové síle, závisí na druhu materiálu a drsnosti třecích ploch, ale nikoli na jejich obsahu

˃ navrhne způsob zvětšení nebo zmenšení třecí síly˃ určí graficky i výpočtem velikost a směr

výslednice dvou sil stejných či opačných směrů˃ určí pokusně těžiště tělesa a využívá pro

objasňování či předvídání praktických situací fakt, že těžiště tělesa závisí na rozložení látky v tělese

˃ síla působící na těleso˃ gravitační pole a gravitační síla – přímá úměrnost

mezi gravitační silou a hmotností tělesa˃ tlaková síla a tlak – vztah mezi tlakovou silou,

tlakem a obsahem plochy, na niž síla působí˃ třecí síla – smykové tření, ovlivňování velikosti

třecí síly v praxi˃ výslednice dvou sil stejných a opačných směrů

M- operace s vektory

Z - závislost tíhovéhoZrychleni na nadmořské výšce

˃ využívá poznatky o zákonitostech tlaku v klidných tekutinách pro řešení konkrétních praktických problémů

˃ užívá Pascalův zákon k objasňování především funkce hydraulických zařízení

˃ objasní (kvalitativně) vznik hydrostatického a atmosférického tlaku a v jednoduchých případech předpoví jejich vliv na chování těles

˃ používá s porozuměním vztah p = h g pro hydrostatický tlak při řešení problémů a úloh

˃ změří atmosférický tlak a tlak plynu v uzavřeném prostoru

˃ Pascalův zákon – hydraulická zařízení˃ hydrostatický a atmosférický tlak – souvislost

mezi hydrostatickým tlakem, hloubkou a hustotou kapaliny; souvislost atmosférického tlaku s některými procesy v atmosféře

˃ tlak plynu v uzavřeném prostoru

˃ předpoví z analýzy sil působících na těleso v klidné tekutině chování tělesa v ní

˃ objasní (kvalitativně) vznik vztlakové síly a určí její velikost a směr v konkrétní situaci

˃ předpoví porovnáním velikostí vztlakové a gravitační síly působící na těleso, zda se bude těleso v tekutině potápět, vznášet či plovat

˃ Archimédův zákon – vztlaková síla; potápění, vznášení se a plování těles v klidných tekutinách

24

Ročník: 8.



˃ určí v jednoduchých případech práci vykonanou silou a z ní určí změnu energie tělesa

˃ využívá s porozuměním vztah mezi výkonem, vykonanou prací a časem

˃ využívá při řešení problémů a úloh s porozuměním vztah W = F s pro práci či vztah P = W/t pro výkon, resp. vztahy W = U I t, P = U I pro elektrickou práci či výkon

˃ práce, výkon

˃ využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh

˃ určí v jednoduchých případech z vykonané práce změnu pohybové resp. polohové energie tělesa a porovná pohybové energie tělesa (či těles) na základě jeho (jejich) rychlostí či hmotností

˃ rozpozná v jednoduchých případech vzájemnou přeměnu jedné formy energie na jinou a využívá toho k objasňování různých procesů v přírodě i v praktickém životě

˃ formy energie – pohybová a polohová energie; vnitřní energie

˃ vzájemné přeměny forem energie˃ elektrická energie a výkon˃ stavba atomu

˃ Ch – stavba atomu

˃ zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí

˃ popíše některé nepříznivé vlivy výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách na životní prostředí

˃ porovná výhody a nevýhody různých energetických zdrojů z hlediska jejich vlivu na životní prostředí

˃ objasní štěpení atomového jádra (jako děj, kdy se jádro samovolně či vnějším zásahem rozpadá na více částí a uvolňuje se energie), řetězovou reakci (jako lavinovité štěpení některých jader atomu vyvolané neutrony, při němž se uvolňuje energie) a funkci jaderného reaktoru

˃ objasní hlavní způsoby zajištění bezpečného provozu jaderné elektrárny

˃ zdůvodní potřebu ochrany před radioaktivním a ultrafialovým zářením

˃ obnovitelné a neobnovitelné zdroje˃ elektrárny a životní prostředí˃ výroba a přenos elektrické energie˃ štěpení atomového jádra, řetězová reakce,

jaderná energie, jaderný reaktor, jaderná elektrárna

˃ ochrana lidí před radioaktivním zářením

Z-Vliv člověka na životní prostředí

24



˃ sestaví správně podle schématu elektrický obvod a analyzuje správně schéma reálného obvodu

˃ stanoví nezbytné podmínky vzniku elektrického proudu v obvodu

˃ správně sestaví jednoduchý a rozvětvený obvod podle schématu a zakreslí schéma reálného obvodu

˃ správně připojuje vhodný zdroj k daným spotřebičům

˃ rozpozná zapojení spotřebičů za sebou, resp. vedle sebe, a určí výsledné napětí, proud a odpor dvou spotřebičů spojených za sebou, resp. vedle sebe, ze znalosti odpovídajících hodnot veličin na jednotlivých spotřebičích

˃ objasní funkci reostatu a užije ho k regulaci proudu v obvodu

˃ elektrický obvod – zdroj napětí, spotřebič, spínač˃ jednoduchý a rozvětvený elektrický obvod

˃ rozliší stejnosměrný proud od střídavého a změří elektrický proud a napětí

˃ rozliší stejnosměrný proud od střídavého na základě jejich časového průběhu

˃ ověří tepelné účinky elektrického proudu˃ změří elektrický proud ampérmetrem a elektrické

napětí voltmetrem˃ určí periodu střídavého proudu (napětí) z jeho

kmitočtu a naopak

˃ elektrický proud, elektrické napětí˃ perioda a kmitočet střídavého proudu

˃ D – významné osobnosti fyziky

˃ využívá prakticky poznatky o působení magnetického pole na magnet a cívku s proudem a o vlivu změny magnetického pole v okolí cívky na vznik indukovaného napětí v ní

˃ určí druh pólu u cívky s proudem pomocí magnetky

˃ znázorní graficky průběh indukčních čar cívky s proudem

˃ využívá s porozuměním poznatek, že magnetické pole působí na cívku s proudem, především pro objasnění činnosti stejnosměrného elektromotoru

˃ dodržuje pravidla bezpečné práce s elektrickými zařízeními a objasní konkrétní důvody ohrožení zdraví při jejich nedodržování

˃ objasní nebezpečí vzniku zkratu a možnosti jištění před zkratem

˃ elektrické a magnetické pole˃ elektrická a magnetická síla˃ elektromagnetická indukce˃ tepelné účinky elektrického proudu˃ stejnosměrný elektromotor˃ bezpečné chování při práci s elektrickými

přístroji a zařízeními˃ výroba a přenos elektrické energie

24



˃ rozliší vodič, izolant a polovodič na základě analýzy jejich vlastností

˃ rozliší pokusně vodič od izolantu˃ uvede příklady vedení elektrického proudu v

kapalině a plynu˃ ukáže pokusně, jak se mění odpor polovodiče při

jeho zahřívání a uvede příklady využití tohoto jevu

˃ vedení elektrického proudu v kovech, kapalinách, plynech a polovodičích

˃ využívá Ohmův zákon pro část obvodu při řešení praktických problémů

˃ používá s porozuměním Ohmův zákon pro kovy (I = U/R) při řešení problémů a úloh

˃ používá s porozuměním poznatek, že odpor vodiče se zvětšuje se zvětšující se délkou a teplotou vodiče, zmenšuje se zvětšujícím se obsahem jeho průřezu a souvisí s druhem materiálu vodiče

˃ Ohmův zákon˃ elektrický odpor˃ odpor vodiče

˃ využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh

˃ rozliší mezi zdrojem světla a tělesem, které světlo pouze odráží

˃ využívá poznatku o přímočarém šíření světla k určení přímého směru, objasnění vzniku stínu a vzniku zatmění Slunce a Měsíce

˃ vyhledá hodnotu rychlosti světla v tabulkách pro vakuum a různá optická prostředí

˃ využívá zákona odrazu světla na rozhraní dvou prostředí k řešení problémů a úloh a ke geometrické konstrukci obrazu rovinným zrcadlem

˃ odliší pokusně duté zrcadlo od vypuklého˃ najde pokusně ohnisko dutého zrcadla a určí jeho

ohniskovou vzdálenost

˃ vlastnosti světla – zdroje světla; rychlost světla ve vakuu a v různých prostředích, přímočaré šíření světla

˃ stín, zatmění Slunce a Měsíce˃ zákon odrazu světla, zrcadla˃ zobrazení odrazem na rovinném, dutém a

vypuklém zrcadle (kvalitativně)

˃ zeměpis – atmosférické jevy, bouřka (hrom a blesk;

˃ výpočet vzdálenosti bouřky

24



˃ rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami

˃ rozhodne na základě znalostí o rychlostech světla ve dvou prostředích, zda se světlo při přechodu z jednoho prostředí do druhého bude lámat ke kolmici nebo od kolmice, a využívá toho při řešení problémů a úloh

˃ rozliší pokusně spojku a rozptylku, najde pokusně ohnisko tenké spojky a určí její ohniskovou vzdálenost

˃ objasní (kvalitativně) krátkozrakost a dalekozrakost oka a způsob jejich korekce brýlemi

˃ ukáže pokusem a objasní (kvalitativně) rozklad bílého světla hranolem, objasní vznik duhy v přírodě

˃ lom světla, čočky˃ zobrazení lomem tenkou spojkou a rozptylkou

(kvalitativně)˃ rozklad bílého světla hranolem

˃ Př – šíření světla okem

24

Ročník: 9.


Průřezová témata a mezipředmětové

vztahy:

˃ určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem

˃ vysvětlí, jak se mění vnitřní energie tělesa s jeho teplotou˃ objasní na konkrétním případě, jak souvisí změna vnitřní energie s konáním

práce a navrhne, jak tuto změnu lze v případě potřeby zmenšit˃ rozpozná v přírodě i v praktickém životě některé formy tepelné výměny

(vedením, tepelným zářením a prouděním)˃ určí přijaté či odevzdané teplo tělesem (při stálém skupenství) ze znalosti

hmotnosti a změny teploty tělesa a měrné tepelné kapacity˃ vyhledá v tabulkách měrné tepelné kapacity látek˃ určí skupenské teplo tání tělesa˃ uvede, na jakých hlavních faktorech závisí rychlost vypařování kapaliny a

teplota varu kapaliny a využívá tyto poznatky k řešení problémů a úloh˃ vymezí podmínky, za nichž nastává kapalnění vodní páry ve vzduchu, a využívá

tyto poznatky k objasnění některých meteorologických jevů˃ objasní jev anomálie vody a jeho důsledky v přírodě i praktickém životě

˃ Teplo˃ vnitřní energie˃ tepelná výměna˃ přeměny skupenství – tání a tuhnutí,

skupenské teplo tání; vypařování a kapalnění; hlavní faktory ovlivňující vypařování a teplotu varu kapaliny

Př, Z - Tok energie a látek v biosféře a ekosystému

˃ rozpozná ve svém okolí zdroje zvuku a kvalitativně analyzuje příhodnost daného prostředí pro šíření zvuku

˃ rozpozná ve svém okolí, co je zdrojem zvuku, a uvede příklady dokazující, že přítomnost látkového prostředí je nezbytnou podmínkou šíření zvuku

˃ objasní odraz zvuku jako odraz zvukového rozruchu od překážky a objasní vznik ozvěny

˃ využívá s porozuměním poznatek, že rychlost zvuku závisí na prostředí, v němž se zvuk šíří

˃ vlnění, periodické děje˃ zvuk a jeho zdroje˃ vlastnosti zvuku – látkové prostředí jako

podmínka vzniku šíření zvuku, rychlost šíření zvuku v různých prostředích; odraz zvuku na překážce, ozvěna; pohlcování zvuku; výška zvukového tónu

Př – lidské ucho - princip zachycení, přenos zvuku

˃ posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí

˃ využívá s porozuměním poznatku, že výška tónu je tím větší, čím větší je jeho kmitočet

˃ vymezí některé možnosti zmenšování škodlivých vlivů nadměrně hlasitého zvuku na člověka

˃ tón˃ výška tónu˃ kmitočet tónu˃ hlasitost zvuku

Př – slyšitelnost zvuk

˃ objasní (kvalitativně) pomocí poznatků o gravitačních silách pohyb planet kolem Slunce a měsíců planet kolem planet

˃ využívá mapu hvězdné oblohy k vyhledávání význačných nebeských objektů˃ uvede hlavní složky sluneční soustavy (soustava tvořená Sluncem, jeho

planetami, měsíci planet, planetkami a kometami)˃ objasní na základě poznatků o gravitačních silách, resp. gravitačních polích,

proč planety i planetky obíhají kolem Slunce a měsíce planet kolem planet˃ objasní (kvalitativně) vznik měsíčních fází

˃ orientace na obloze˃ sluneční soustava – její hlavní složky;

měsíční fáze

významní astronomovéZ - vesmír

˃ odliší hvězdu od planety na základě jejich vlastností ˃ odliší hvězdu od planety ˃ hvězdy – jejich složení

Z – vesmírCh – chemické sloučeniny

24

6.2.7.2. Vzdělávací obor – ChemieNázev vyučovacího předmětu : Chemie

6.2.7.2.4. Chemie


Vyučovací předmět Chemie je jedním z vyučovacích předmětů ŠVP (Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis), který žákovi umožňuje poznávání přírody jako

systému, chápání důležitosti udržování přírodní rovnováhy, uvědomování si užitečnosti přírodovědných poznatků a jejich aplikací v praktickém životě, rozvíjení

dovedností objektivně a spolehlivě pozorovat, experimentovat, vytvářet a ověřovat hypotézy, vyvozovat z nich závěry a ty ústně i písemně interpretovat. Učí žáky

rozlišovat příčiny chemických dějů, souvislosti a vztahy mezi nimi.

Výuka směřuje k:

˃ podchycení a rozvíjení zájmu o poznávání základních chemických pojmů a zákonitostí na příkladech směsí, chemických látek a jejich reakcí s využíváním

jednoduchých

˃ chemických pokusů, řešení problémů a zdůvodňování správného jednání v praktických situacích

˃ vytváření potřeb objevovat a vysvětlovat chemické jevy, zdůvodňovat vyvozené závěry a získané poznatky využívat k rozvíjení odpovědných občanských

postojů

˃ získávání a upevňování dovedností pracovat podle pravidel bezpečné práce s chemikáliemi a dovednosti poskytnout první pomoc při úrazech s vybranými

nebezpečnými látkami


Předmět chemie se vyučuje jako samostatný předmět v 8. a 9. ročníku dvě hodiny týdně.

Vzdělávání v předmětu chemie směřuje k:

˃ podchycení a rozvíjení zájmu žáků o daný obor

25

˃ poznání základních chemických zákonitostí

˃ osvojení chování při práci s běžně používanými nebezpečnými látkami, při úniku nebezpečných látek a osvojení dovednosti poskytnout první pomoc

˃ podílení se na ochraně životního prostředí


˃ frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními

˃ jednoduché chemické pokusy žáků

˃ práce ve dvojicích a skupinách

Rozdělení žáků do skupin, počet skupin a počet žáků ve skupině je omezen vybavením školy pomůckami. Při výuce chemie je vždy kladen důraz na dodržování

zásad bezpečné práce a postupů v souladu s platnou legislativou. Chemie nemá svou učebnu či laboratoř, a proto probíhá výuka v kmenových třídách a laboratorní

řád je součástí jakékoliv této učebny. Dodržování pravidel uvedených v laboratorním řádu je pro každého žáka závazné.

Předmět chemie je úzce spjat s ostatními předměty:

˃ matematika – př. : výpočet hmotnostního zlomku, objemový zlomek vyjadřující zastoupení plynů ve vzduchu, výpočet látkového množství a koncentrace,

stupnice pH, výpočty z chemických rovnic…

˃ zeměpis – př. : chemický průmysl, zdroje surovin, atmosféra a hydrosféra Země, …

˃ přírodopis – př. : fotosyntéza, životní prostředí, výživa a zdraví člověka, složky potravy (sacharidy, bílkoviny, tuky) , …

˃ fyzika – př. : fyzikální veličiny (teplota, hustota) , změny skupenství, rozpouštění, …

Chemie klade důraz na:

˃ zodpovědnost každého jedince za své zdraví a zdraví ostatních (OSV, VDO)

˃ zodpovědnost a spoluzodpovědnost za životní prostředí (ENV, VMEGS)

˃ rozvoj emocionálních vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí (OSV)

˃ pochopení objektivní platnosti základních přírodních zákonitostí, získávání obnovitelných zdrojů surovin (ENV)

25

˃ kritický přístup k informativním, zábavním a reklamním sdělením (MEV)



˃ vedeme žáky k systematickému pozorování (jedná se o základní formu zjišťování chemických vlastností látek, jejich přeměn a podmínek, za kterých tyto

změny nastávají, k jejich popisu, hledání souvislostí mezi jevy a jejich vysvětlení)

˃ vedeme žáky k správnému používání chemických termínů, symbolů a značek

˃ dáváme žákům možnost samostatně či ve skupinách formulovat závěry na základě pozorování a pokusů

˃ vedeme žáky k posuzování věrohodnosti informací, k jejich zpracovávání z hlediska důležitosti i objektivity a k jejich využití k dalšímu učení chemie

˃ vedeme žáky k poznávání souvislostí zkoumání v chemii a v ostatních přírodních, popř. dalších vědách


˃ předkládáme problémové situace související s učivem chemie

˃ vedeme žáky hledání, navrhování či používání různých informací

˃ dáváme žákům možnost volit různé způsoby řešení

˃ vedeme žáky k posuzování řešení problémů z hlediska jejich správnosti, jednoznačnosti a z těchto hledisek k porovnávání i různých řešení

˃ dáváme možnost obhajovat svá rozhodnutí

˃ vedeme žáky k nacházení příkladů chemických dějů a jevů z běžné praxe, k vysvětlování jejich chemické podstaty

˃ klademe důraz na porovnávání odborných názorů, mediálních tvrzení, vlastních praktických zkušeností s významem chemie v každodenním životě člověka a

na aplikaci poznatků v praxi


˃ vedeme žáky ke správnému užívání chemických symbolů a značek

˃ podněcujeme žáky k přesnému a logickému vyjadřování a argumentování25

˃ zadáváme takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat

˃ dáváme žákům možnost využívat všechna (ve škole) dostupná informační a komunikační média


˃ zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci kooperovat a týmově spolupracovat při řešení problémů

˃ podněcujeme žáky ke smysluplné diskusi

˃ vytváříme situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných


˃ společně s žáky respektujeme pravidla pro práci s chemickými látkami, řád učebny a laboratorní řád

˃ vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování

˃ předkládáme situace, ve kterých se žáci učí chápat základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, možnosti rozvoje a zneužití chemie,

respektovat požadavky na kvalitní životní prostředí a učení se odpovědnosti za zachování životního prostředí

˃ vedeme žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnout první pomoc)


˃ vedeme žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení

˃ vyžadujeme dodržování vymezených pravidel (povinností) z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí

˃ zadáváme úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné praxi

25



Průřezová témata a


˃ určí společné a rozdílné vlastnosti látek

˃ rozpozná a popíše skupenství látek a jejich změny (tání, tuhnutí, vypařování, var, kapalnění, sublimace, desublimace)

˃ u vybraných látek vyhledá v tabulkách hodnoty hustoty, teploty tání a varu a orientuje se v jejich hodnotách

˃ stanoví vlastnosti látek pozorováním (barva, zápach, rozpustnost ve vodě) a pokusem (rozpustnost, hořlavost, tepelná a elektrická vodivost)

˃ rozliší známé látky podle jejich různých vlastností˃ třídí látky na základě jejich vlastností na látky rozpustné a nerozpustné,

hořlavé a nehořlavé, vodivé a nevodivé atd. ˃ popíše společné a rozdílné vlastnosti vybraných látek

˃ skupenství látek (pevné, kapalné a plynné) ˃ změny skupenství (tání, tuhnutí, vypařování, var,

kapalnění, sublimace, desublimace) ˃ vlastnosti látek (teplota, hustota, rozpustnost,

hořlavost, tepelná a elektrická vodivost)

F – vodiče a izolanty

˃ rozlišuje směsi a chemické látky˃ vysvětlí pojmy suspenze, emulze, pěna, aerosol˃ rozlišuje různé druhy směsí˃ hledá analogie mezi směsmi užívanými v praxi a v laboratoři

˃ látky chemicky čisté – chemické prvky, molekuly˃ směsi

˃ vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení

˃ v souvislostech používá pojmy rozpustnost, koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený roztok

˃ vypočítá hmotnostní zlomek složek v roztocích

˃ složky směsí˃ roztoky, různorodé směsi˃ koncentrovanější, zředěnější, nasycený a nenasycený

roztok˃ hmotnostní zlomek rozpuštěné látky v roztoku

˃ vysvětlí základní faktory ovlivňující rozpouštění pevných látek

˃ aplikuje poznatky o vlivu teploty, míchání a plošného obsahu povrchu rozpuštěné pevné látky na rychlost jejího rozpouštění při vysvětlování známých situací z běžného života

˃ vliv teploty, míchání a plošného obsahu pevné složky na rychlost jejího rozpouštění do roztoku

˃ navrhne postupy a prakticky provede oddělování složek směsí o známém složení; uvede příklady oddělování složek v praxi

˃ pojmenovává základní typy chemického nádobí˃ popíše a vysvětlí princip vybraných chemických aparatur˃ provede filtraci ve školních podmínkách˃ navrhne postup oddělování složek směsí o známém složení˃ uvádí možnosti oddělování jednotlivých složek směsí také v domácích

podmínkách

˃ oddělování složek směsí (usazování, filtrace, destilace, krystalizace)

25




˃ rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití

˃ rozpozná a pojmenuje různá skupenství vody v přírodě, orientuje se v jejích základních vlastnostech a v jejím využití v praxi

˃ popíše princip oběhu vody v přírodě˃ rozliší vodu destilovanou, pitnou, užitkovou, odpadní a uvede příklady

jejich výskytu a použití

˃ voda v přírodě˃ odpadní vody, pitná a užitková voda, destilovaná

voda˃ čistota vody˃ výroba pitné vody

Z – Ekosystémy (vodní zdroje, moře)

˃ uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění

˃ prokáže znalost složení vzduchu, i kvantitativně˃ určí, které vlivy přispívají ke zvětšení a ke zmenšení skleníkového

efektu˃ popíše, co je teplotní inverze a smog˃ vysvětlí pojmy emise a imise˃ uvede příklady zdrojů informací o čistotě ovzduší˃ určí z předložených grafů hodnoty svědčící o znečištění vody, vzduchu

a půdy˃ pro konkrétní případy určí způsoby ochrany člověka před škodlivými

účinky chemických látek

˃ vzduch, složení vzduchu˃ čistota vody a ovzduší a zdroje jejich znečišťování˃ skleníkový efekt

Př – Základní podmínky života (voda, ovzduší) Z, Př – Vztah člověka k prostředí (náš životní styl, ekologické problémy)

˃ používá pojmy atom a molekula ve správných souvislostech

˃ uvede příklady z praxe dokazující, že látky se skládají z pohybujících se částic

˃ slovně popíše složení atomu a vznik kationu a anionu z neutrálních atomů

˃ vysvětlí pojmy protonové a nukleonové číslo a v tabulkách vyhledá jejich hodnoty u vybraných atomů prvků

˃ vyhledá v PSP* názvy prvků ke známým protonovým číslům a naopak˃ popíše modely vybraných atomů prvků

˃ částicové složení látek – atomy a molekuly˃ atomové jádro (protony + neutrony) , protonové a

nukleonové číslo˃ elektronový obal (elektrony)

F – stavba atomu

˃ rozlišuje chemické prvky a chemické sloučeniny a pojmy užívá ve správných souvislostech

˃ používá značky a české názvy známých chemických prvků (H, He, Li, B, C, N, O, F, Ne, Na, Mg, Al, Si, P, S, Cl, Ar, K, Ca, Ti, V, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, Br, Kr, Ag, Sn, I, Xe, Os, Pt, Au, Hg, Pb, U, Pu)

˃ používá latinské názvy nejznámějších chemických prvků (H, C, N, O, Na, Mg, Al, Si, S, K, Ca, Fe, Cu, Ag, Sn, Au, Hg, Pb)

˃ rozliší chemickou značku a chemický vzorec včetně jejich kvalitativního i kvantitativního významu

˃ názvy a značky chemických prvků˃ molekuly a vzorce

* PSP … periodická soustava prvků

25




˃ orientuje se v periodické soustavě chemických prvků, rozpozná vybrané kovy a nekovy a usuzuje na jejich možné vlastnosti

˃ rozliší periody a skupiny v PSP˃ řadí vybrané chemické prvky bez pomoci PSP do skupin˃ popíše hlavní rozdíly mezi kovy a nekovy a jednoduchými pokusy ověří

jejich vlastnosti˃ uvede příklady praktického využití kovů (Fe, Al, Zn, Cu, Ag, Au) a

slitin – mosazi, bronzu, duralu˃ popíše princip výroby surového železa a oceli˃ popíše, co je koroze, příklady činitelů ovlivňujících její rychlost a uvede

způsoby ochrany ocelových výrobků před korozí

˃ PSP, periodický zákon˃ periody a skupiny v PSP˃ vlastnosti a použití vybraných kovů a nekovů˃ slitiny˃ koroze

˃ rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí

˃ přečte chemické rovnice s a s užitím zákona zachování hmotnosti vypočítá hmotnost výchozí látky nebo produktu

˃ rozpozná u běžně známých dějů, zda dochází k přeměnám látek˃ zapíše jednoduchými chemickými rovnicemi vybrané chemické reakce˃ přečte chemické rovnice˃ zapíše průběh chemických reakcí úplnou i iontovou chemickou rovnicí˃ rozliší výchozí látky a produkty chemické reakce a v konkrétních

příkladech je správně určí˃ provede jednoduché chemické reakce ve školních podmínkách˃ uvede zákon zachování hmotnosti pro chemické reakce˃ provádí chemické výpočty s užitím fyzikálních veličin včetně výpočtů s

využitím chemických rovnic

˃ chemická reakce a její rovnice˃ výchozí chemické látky a chemické látky vzniklé

(produkty) ˃ ionty˃ zákon zachování hmotnosti˃ látkové množství, molární hmotnost, koncentrace,

molární koncentrace,

F – ionty

25




˃ porovná vlastnosti a použití vybraných prakticky významných oxidů, kyselin, hydroxidů a solí a posoudí vliv významných zástupců těchto látek na životná prostředí

˃ vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet

˃ na základě elektronové struktury vybraných atomů určí, jakých oxidačních čísel mohou ve sloučeninách nabývat

˃ popíše charakter vazby u jejich nejvýznamnějších sloučenin˃ určí oxidační číslo atomů prvků v oxidech a v halogenidech˃ zapíše název sloučeniny ze vzorce a vzorec z názvu sloučeniny˃ popíše vlastnosti a použití vybraných anorganických sloučenin a

posoudí vliv těchto látek na životní prostředí˃ uvede, jak se bezpečně ředí koncentrované kyseliny, jak se bezpečně

rozpouští hydroxidy a poskytne první pomoc při zasažení těmito látkami˃ s dodržováním zákonů, vyhlášek a pravidel bezpečné práce ředí roztoky

kyselin a hydroxidů˃ rozliší, které látky patří mezi soli˃ popíše vlastnosti a použití nejznámějších stavebních pojiv˃ uvádí některé nejvýznamnější minerály nacházející se v přírodě, včetně

jejich vzorců a chemických názvů

˃ oxidační číslo˃ chemická vazba˃ halogenidy – názvosloví halogenidů, vlastnosti a

použití vybraných prakticky významných halogenidů˃ oxidy – názvosloví oxidů, vlastnosti a použití

vybraných prakticky významných oxidů˃ sulfidy – názvosloví sulfidů, vlastnosti a použití

vybraných prakticky významných sulfidů˃ kyseliny a hydroxidy – názvosloví kyselin a

hydroxidů, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných kyselin a hydroxidů

˃ sulfidy – názvosloví sulfidů, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných sulfidů

˃ soli kyslíkatých kyselin – vzorce, názvy, vlastnosti a použití vybraných prakticky významných solí

˃ orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi

˃ orientuje se na stupnici pH a změří pH roztoku univerzálním indikátorovým papírkem

˃ z hodnot pH rozhodne, zda je roztok kyselý nebo zásaditý a své rozhodnutí vysvětlí

˃ disociace vody˃ štěpení kyselin a hydroxidů ve vodných roztocích˃ kyselost a zásaditost roztoků˃ pH, indikátory pH˃ neutralizace a její využití v běžném životě

˃ pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí

˃ pamatuje si způsoby značení nebezpečných látek (hořlavin, výbušnin, jedů atd.)

˃ uvede příklady běžně dostupných a používaných nebezpečných látek˃ zná zásady bezpečné práce s běžně dostupnými a používanými

nebezpečnými látkami˃ uvede zásady bezpečné práce ve školní laboratoři˃ bezpečně pracuje s vybranými látkami (v laboratoři i v běžném životě –

v domácnosti a na pracovišti) ˃ dodrží kázeň při provádění pokusů

˃ značení nebezpečných látek a přípravků – varovné značky a jejich význam

˃ zásady bezpečné práce˃ R- věty, S- věty

˃ objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek

˃ poskytne a přivolá první pomoc při úrazech ˃ mimořádné události – havárie chemických provozů, úniky nebezpečných látek

25

Ročník: 9.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo:Průřezová témata a mezipředmětové

vztahy:

˃ rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání

˃ využívá znalosti o průběhu chemických reakcích v praktickém životě

˃ rozhodne, které ze známých reakcí patří mezi redoxní

˃ třídění chemických reakcí – exotermní a endotermní reakce, syntéza, analýza, redoxní reakce

˃ klasifikace chemických reakcí˃ elektrolýza

F – elektrická vodivost

˃ aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu

˃ rychlost reakce˃ faktory ovlivňující rychlost chemických reakcí

– teplota, koncentrace, plošný obsah povrchu výchozích látek

˃ katalýza

˃ aplikuje znalosti o principech hašení požárů na řešení modelových situací z praxe

˃ zná telefonní číslo hasičů a způsob ohlašování požárů˃ označí kyslík jako nezbytnou složku pro hoření látek ve

vzduchu˃ vysvětlí princip hašení požárů a uvede příklady jejich

způsobů hašení

˃ hořlaviny – význam tříd nebezpečnosti˃ hoření a hašení látek

˃ rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití

˃ užívá systematické a dvousložkové názvosloví a u nejběžnějších organických látek i názvosloví triviální

˃ určí základní uhlovodíky na základě modelů těchto látek a modely samostatně sestavuje

˃ uhlovodíky – názvy, vzorce, vlastnosti a použití v praxi významných alkanů, alkenů, alkinů, dienů, cykloalkanů, arenů

˃ izomerie˃ oktanové číslo

25


vztahy:

˃ zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy

˃ uvede příklady fosilních a průmyslově vyráběných paliv a popíše jejich vlastnosti a použití

˃ používá bezpečně spotřebiče na topné plyny v domácnosti˃ posoudí vliv palování různých paliv na životní prostředí˃ rozliší obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie

˃ fosilní paliva a průmyslově vyráběná paliva˃ uhlí˃ ropa a její frakce˃ krakování ropy˃ zemní plyn

Z – Základní podmínky života (přírodní zdroje)

Z – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (doprava a životní prostředí)

Z, Př – Vztah člověk a k prostředí (ekologické problémy)

˃ rozliší vybrané deriváty uhlovodíků, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití

˃ určí základní deriváty uhlovodíků na základě modelů těchto látek a modely samostatně sestavuje

˃ rozlišuje a zapíše vzorce základních derivátů uhlovodíků, uvede jejich vlastnosti a použití

˃ uvede výchozí látky a produkty esterifikace a rozliší esterifikaci mezi ostatními typy chemických reakcí

˃ skupiny derivátů – alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, aminy, aminokyseliny, nukleové kyseliny, nitrosloučeniny

˃ názvy, vzorce, vlastnosti a použití v praxi významných derivátů uhlovodíků

˃ orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů biochemického zpracování, především bílkovin, tuků a sacharidů

˃ určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu˃ uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a

vitamínů

˃ uvede výchozí látky, produkty a podmínky fotosyntézy˃ rozliší bílkoviny, tuky, sacharidy a vitamíny, uvede

příklady zdrojů těchto látek pro člověka a hodnotí různé potraviny z hlediska obecně uznávaných zásad zdravé výživy

˃ fotosyntéza˃ zdroje, vlastnosti a příklady funkcí tuků,

sacharidů a bílkovin v lidském těle˃ vitamíny

Z, OZ – Vztah člověka k prostředí (prostředí a zdraví)

˃ zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi

˃ orientuje se v základní problematice trvale udržitelného rozvoje

˃ uvede příklady prvotních a druhotných surovin pro chemické výroby

˃ druhotné suroviny˃ cirkulace a recyklace surovin˃ bezodpadové technologie

Z – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (odpady a hospodaření s odpady)

25


vztahy:

˃ orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka

˃ rozpozná plasty od dalších látek, uvede příklady jejich názvů, vlastností a použití

˃ posoudí vliv používání plastů na životní prostředí˃ rozpozná názvy přírodních a syntetických vláken a uvede

jejich výhody i nevýhody při jejich používání˃ uvede příklady volně i nezákonně prodávaných drog a

popíše následky, kterým se vystavuje jejich konzument˃ na konkrétních příkladech doloží, jak dochází ke

znečišťování životního prostředí a jak tomu předcházet

˃ chemický průmysl v ČR˃ plasty a syntetická vlákna – vlastnosti, použití,

likvidace˃ detergenty a pesticidy˃ léčiva a návykové látky

Z – Lidské aktivity a problémy životního prostředí (zemědělství a životní prostředí, průmysl a životní prostředí)

˃ pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami a hodnotí jejich rizikovost; posoudí nebezpečnost vybraných dostupných látek, se kterými zatím pracovat nesmí

˃ pamatuje si způsoby značení nebezpečných látek (hořlavin, výbušnin, jedů atd.)

˃ uvede příklady běžně dostupných a používaných nebezpečných látek

˃ zná zásady bezpečné práce s běžně dostupnými a používanými nebezpečnými látkami

˃ uvede zásady bezpečné práce ve školní laboratoři˃ bezpečně pracuje s vybranými látkami (v laboratoři i v

běžném životě – v domácnosti a na pracovišti) ˃ dodrží kázeň při provádění pokusů

˃ značení nebezpečných látek a přípravků – varovné značky a jejich význam

˃ zásady bezpečné práce˃ R- věty, S- věty

˃ objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek ˃ poskytne a přivolá první pomoc při úrazech ˃ mimořádné události – havárie chemických

provozů, úniky nebezpečných látek

26

6.2.7.3. Vzdělávací obor - PřírodopisNázev vyučovacího předmětu : Přírodopis

6.2.7.3.4. Přírodopis


Obsahové, organizační a časové vymezení

Vyučovací předmět přírodopis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6.,7. a 8. ročníku je

předmět dotován dvěma hodinami týdně a v 9. ročníku jednou hodinou týdně.

Vzdělávání v předmětu přírodopis:

směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny

poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům

umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se

podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování

učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě

vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na

přírodních zdrojích

seznamuje žáka se stavbou živých organismů


frontální výuka s demonstračními pomůckami

skupinová práce (s využitím přírodnin, pracovních listů, odborné literatury)

přírodovědné vycházky s pozorováním

krátkodobé projekty

Předmět přírodopis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda:

chemie: ochrana životního prostředí – chemické znečištění, chemické vlastnosti minerálů a hornin, herbicidy,

pesticidy, insekticidy

fyzika: fotosyntéza, světelná energie, sluch, zrak

zeměpis: rozšíření živočichů a rostlin, výskyt, biotopy, CHKO, Národní parky

26

Předmětem prolínají průřezová témata:

evoluce lidského chování, zvířecí a lidské komunikace, seberegulující jednání (OSV)

porozumění souvislostem v biosféře, vztahům člověka a prostředí a důsledkům lidských činností na prostředí,

zachování biologické rovnováhy (EV)

komunikace a kooperace, kritické čtení (MEV)

evropská a globální dimenze v základech ekologie (VMEGS)

vzájemné respektování (MUV)

V rámci vyučovacího předmětu Přírodopis je integrováno průřezové téma Environmentální

výchova.


Kompetence k učeníVedeme žáky:

˃ k vyhledávání, třídění a propojování informací˃ ke správnému používání odborné terminologie˃ k samostatnému pozorování a porovnávání získaných informací˃ k nalézání souvislostí

Kompetence k řešení problémů˃ zadáváme úkoly způsobem, který umožňuje více postupů˃ zařazujeme metody, při kterých žáci sami navrhují řešení, docházejí k závěrům a vyhodnocují získaná fakta

Kompetence komunikativní˃ práce ve skupinách je založena na komunikaci mezi žáky, respektování názorů druhých, na diskusi˃ vedeme žáky k formulování svých vlastních myšlenek v písemné i mluvené formě˃ umožňujeme prezentaci práce žáků, žáci mají možnost sami zhodnotit výsledky své práce a reagovat na

hodnocení ostatních, argumentovat, přijmout kritiku

Kompetence sociální a personální˃ využívání skupinového vyučování vede žáky ke spolupráci při řešení problémů˃ snažíme se navodit situace vedoucí k posílení sebedůvěry žáků, pocitu zodpovědnosti

Kompetence občanské˃ vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování˃ vedeme žáky k pochopení práv a povinností v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou

vlastního zdraví i zdraví svých blízkýchKompetence pracovní

˃ vedeme žáky k dodržování bezpečnostních a hygienických pravidel při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami

˃ zadáváme úkoly tak, aby měli žáci možnost si práci sami organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh

26


Ročník: 6.



˃ rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů

˃ popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel

˃ rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby

˃ třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek

˃ vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti

˃ uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka

˃ rozpozná naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků

˃ vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích

˃ objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků

˃ vysvětlí, co zkoumají jednotlivé biologické vědy˃ uvede příklady rozmanitosti přírody˃ popíše buňku, vysvětlí funkci organel˃ vysvětlí rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou

buňkou˃ pracuje s mikroskopem, připraví jednoduchý

mikroskopický preparát˃ vysvětlí rozdíl mezi nebuněčným,

jednobuněčným a mnohobuněčným organismem, uvede příklady

˃ vysvětlí pojmy: pletivo, tkáň, orgán, orgánová soustava, organismus

˃ vymezí základní projevy života, uvede jejich význam

˃ dokáže roztřídit organismy do říší˃ pochopí rozdíl mezi bakterií a virem˃ na příkladech řas, kvasinek a prvoků vysvětlí

pojmy producent, konzument, reducent˃ pochopí nezbytnost jednotlivých složek v

potravním řetězci˃ zná význam řas a vybrané zástupce˃ umí vysvětlit rozdíl v e stavbě buňky hub a rostlin˃ umí popsat jednotlivé části hub˃ zná význam hub v přírodě i pro člověka, rozlišuje

mezi parazitismem a symbiózou˃ pozná (i s pomocí atlasu) naše nejznámější jedlé a

jedovaté houby˃ vysvětlí rozdíl mezi stélkou a tělem vyšších

rostlin˃ pozná vybrané lišejníky

˃ Uspořádání živého světa˃ Buňka˃ Nebuněčnost, jednobuněčnost, mnohobuněčnost˃ Projevy života: fotosyntéza, dýchání, výživa, růst,

rozmnožování, dráždivost, vývin˃ Třídění organismů˃ Viry a bakterie˃ Jednobuněčné organismy: ˃ rostliny˃ houby˃ živočichové˃ Mnohobuněčné organismy: ˃ Nižší rostliny – mnohobuněčné řasy˃ Houby – jednobuněčné˃ Houby – plísně˃ Houby – klasické ˃ Lišejníky

Z – Planeta Země

ENV – podmínky života, rozmanitosti přírody, potravní řetězec, zachování rovnováhy

Ch – oxidace

26



˃ porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů

˃ rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin

˃ odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí

˃ zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy

˃ uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi

˃ aplikuje praktické metody poznávání přírody˃ dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a

chování při poznávání živé a neživé přírody

˃ popíše vnitřní a vnější stavbu nižších živočichů za použití osvojené odborné terminologie a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů

˃ popíše stavbu žahavců a pochopí jejich význam ˃ popíše stavbu těla ploštěnců a pochopí jejich

význam˃ popíše stavbu těla hlístů a pochopí jejich význam˃ rozlišuje vnitřní a vnější parazity˃ podle charakteristických znaků rozlišuje plže,

mlže, hlavonožce˃ pochopí vývojové zdokonalení stavby těla˃ rozlišuje vodní a suchozemské druhy˃ pozná vybrané zástupce, zná jejich význam a

postavení v přírodě˃ popíše tělo žížaly a vysvětlí funkce jednotlivých

orgánů˃ vysvětlí význam žížaly v přírodě˃ dokáže popsat vnější i vnitřní stavbu těla

členovců˃ rozlišuje jednotlivé třídy členovců podle

charakteristických znaků˃ uvede nejznámější zástupce jednotlivých tříd˃ rozlišuje proměnu dokonalou a nedokonalou˃ orientuje se v nejznámějších řádech hmyzu a

pozná vybrané zástupce˃ dokáže popsat tělo včely medonosné jako

modelový příklad hmyzu˃ zhodnotí pozitivní i negativní význam

hospodářských a epidemiologických druhů hmyzu˃ dokáže zařadit hmyz do jednotlivých ekosystémů

˃ nižší živočichové (bezobratlí) ˃ žahavci˃ ploštěnci˃ hlísti˃ měkkýši˃ kroužkovci˃ členovci ˃ pavoukovci˃ korýši˃ hmyz

VZ – základní hygienické návykyPř (8. r.) – roztoči a onemocnění nervové soustavyCh – insekticidy

26

Ročník: 7.

Očekávané výstupy z RVP ZV – žák: Školní výstupy – žák: Učivo: Průřezová témata a mezipředmětové vztahy:

˃ rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů

˃ třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek






˃ vysvětlí význam a zásady třídění organismů˃ zná jednotlivé taxonomické jednotky˃ porovná vnitřní a vnější stavbu živočichů za

použití osvojené odborné terminologie a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů

˃ dokáže rozdělit zástupce do jednotlivých tříd a chápe vývojové zdokonalování

˃ vysvětlí přizpůsobení živočichů danému prostředí˃ pozná vybrané zástupce ryb ˃ rozlišuje nejznámější mořské a sladkovodní ryby˃ rozumí postavení ryb v potravním řetězci,

význam ryb v potravě člověka˃ vysvětlí přizpůsobení obojživelníků vodnímu

prostředí˃ pozná vybrané zástupce obojživelníků se zřetelem

na naší faunu˃ pozná vybrané zástupce plazů se zřetelem na naší

faunu˃ seznámí se s exotickými druhy plazů a možností

jejich chovu v teráriích˃ zná význam plazů v potravním řetězci˃ chápe vývojové zdokonalení stavby těla ptáků,

jejich přizpůsobení k letu˃ pozná vybrané zástupce a dokáže je podle znaků

rozdělit do nejznámějších řádů (pěvci, dravci, hrabaví, atd.) – přizpůsobení prostředí

˃ zná zástupce tažných a přezimujících ptáků

˃ Třídění organismů˃ Strunatci: podkmen obratlovci˃ třídy – kruhoústí˃ – paryby˃ – ryby˃ obojživelníci˃ plazi˃ ptáci

˃ Z – globální problém lidstva – devastace oceánu rybolovem, narušení potravních vztahů

˃ Z – cesty ptáků

26


˃ odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům

˃ porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku

˃ vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin

˃ rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů

˃ odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí




˃ vysvětlí vývoj rostlin˃ dokáže rozlišit nižší a vyšší rostlinu˃ zná příklady výtrusných rostlin ˃ vybrané zástupce rozlišuje na mechorosty a

kapraďorosty˃ vysvětlí význam výtrusných rostlin v přírodě˃ vysvětlí rozdíl mezi výtrusnými a semennými

rostlinami˃ podle charakteristických znaků rozlišuje hlavní

zástupce nahosemenných rostlin˃ zná význam lesa a způsoby jeho ochrany˃ vysvětlí funkce jednotlivých částí rostlinného těla˃ (kořen, stonek, list, květ, plod) ˃ pochopí význam charakteristických znaků pro

určování rostlin˃ vysvětlí rozdíl mezi nahosemennou a

krytosemennou rostlinou a uvede konkrétní příklady

˃ rozliší podle morfologických znaků základní čeledi rostlin

˃ zná významné zástupce jednotlivých čeledí a dokáže je roztřídit

˃ vysvětlí význam lučních porostů ˃ zná příklady a využití kulturních plodin˃ pracuje s atlasy a zjednodušenými klíči rostlin

˃ Mechy˃ Kapraďorosty˃ plavuně˃ přesličky˃ kapradiny˃ Nahosemenné rostliny˃ Ekosystém les˃ Stavba rostlinného těla ˃ Krytosemenné rostliny˃ jednoduché systematické členění

krytosemenných rostlin˃ Ekosystém louka

VZ – hospodářsky významné rostliny, import, potravinové zdrojeZ – umělé ekosystémy, zásahy člověka

26

Ročník: 8.







˃ orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka

˃ určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy

˃ aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla

˃ popíše stavbu těla savců a základní charakteristiku˃ podle charakteristických znaků rozlišuje základní řády savců a

správně roztřídí vybrané zástupce˃ vysvětlí přizpůsobení savců prostředí a způsobu života (např.

kytovci, netopýři, krtek, apod.) ˃ – pozná vybrané zástupce se zvláštním zřetelem na naší faunu˃ zná význam těchto živočichů v přírodě i pro člověka, jejich

postavení v ekosystému˃ žák umí zařadit člověka do systému živočišné říše,

charakterizovat biologické znaky lidského a živočišného organismu

˃ umí vysvětlit vývoj člověka˃ zná lidské rasy a jejich charakteristické znaky˃ žák umí vysvětlit pojmy: buňka, tkáň, orgán, orgánová

soustava, organismus˃ zná stavbu a funkci jednotlivých tkání lidského těla˃ zná význam soustav tvořící oporu a tvar těla a umožňující

pohyb˃ dovede pojmenovat základní kosti a svaly˃ zná příčiny nemocí, jejich prevence a zásady první pomoci˃ umí pojmenovat a popsat části trávicí soustavy a zná jejich

funkci˃ dovede vysvětlit, jak tělo získává energii

˃ Strunatci : ˃ podkmen obratlovci –

savci˃ Vývoj člověka˃ Buňky, tkáně, orgány˃ Systém lidských

tkáňových soustav˃ Soustava opěrně pohybová˃ soustava kosterní˃ soustava svalová˃ Trávicí soustava˃ Energie

Z – rozšíření organismů, migraceZ – rasy, národnostní menšinyVO – tolerance k odlišnostemD – vývoj člověkaTv – význam posilování, udržování kondiceCh – aerobní procesy, oxidaceF – zákon zachování energie, přeměna energie Z – hladomor, problémy zemí třetího světa, přístup k pitné voděCh – cukry, tuky, bílkovinyZ – znečišťěné ovzduší, exhalaceCh – oxidy, spalování

26


˃ objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří

˃ uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka


˃ umí pojmenovat a popsat části dých. soust. ˃ vysvětlí činnost dých. soustavy v práci a při zátěži˃ zná příčiny nemocí dých. s., prevence, zásady PP˃ zná složení krve a funkci jednotlivých částí krve˃ zná stavbu srdce a druhy cév˃ umí vysvětlit činnost srdce a celé oběhové soustavy˃ zná příčiny nemocí oběh. s. a krve, jejich prevenci a zásady PP˃ zná stavbu a funkci vylučovací soustavy˃ zná příčiny onemocnění vyluč. s., jejich prevence a zásady PP˃ umí popsat stavu a funkci mužské a ženské pohlavní soustavy˃ vysvětlí způsob oplození˃ zná nebezpečí přenosu pohlavních chorob˃ popíše jednotlivé etapy života˃ zná stavbu nervové soustavy˃ umí popsat činnost nervové soustavy˃ umí popsat části mozku a jejich význam˃ zná příčiny nemocí nerv. s., jejich prevence a zásady první

pomoci˃ zná význam a stavbu kůže˃ zná příčiny onemocnění soustavy kožní, jejich prevence a

zásady první pomoci˃ uvědomuje si kůži jako smyslový orgán˃ zná stavbu a funkci zrakového, sluchového a rovnovážného

ústrojí˃ zná příčiny nemocí, jejich prevence a zásady první pomoci˃ zná lokalizaci endokrinních žláz v lidském těle ˃ zná nejdůležitější hormony lidského těla a jejich vliv na řízení

lidského organismu

˃ Dýchací soustava˃ Oběhová soustava˃ tělní tekutiny˃ Soustava vylučovací˃ Rozmnožování˃ Pohlavní soustava˃ Vývoj jedince˃ Nervová soustava˃ Soustava kožní˃ Smyslové orgány˃ Žlázy s vnitřní sekrecí

Z – využití médií, stav ovzduší, varování – špatné rozptylové podmínky, pylové zpravodajstvíVZ – pitný režim, ochrana vodních zdrojů – udržitelný rozvojVZ – sexualita, pohlavně přenosné choroby, pandemie AIDSVZ – nebezpečí návykových látek, kouření, alkoholismus

˃ rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby

˃ uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů

˃ zná vliv vnějšího prostředí na zdraví člověka˃ zná návykové látky a jejich nebezpečí˃ vysvětlí význam dědičnosti a proměnlivosti organismu

˃ Péče o tělesné a duševního zdraví

˃ shrnutí dřívějších poznatků˃ Genetika

˃ Ch – nukleové kyseliny

26

Ročník: 9


˃ objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života

˃ rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek

˃ rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody

˃ porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě

˃ rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků

˃ uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi



˃ vysvětlí teorii vzniku Země˃ objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání

života˃ rozliší prvky souměrnosti krystalu˃ orientuje se ve stupnici tvrdosti˃ podle charakteristických vlastností rozpozná vybrané

nerosty˃ zná význam některých důležitých nerostů (rudy) ˃ rozlišuje horniny vyvřelé, usazené a přeměněné a popíše

způsob jejich vzniku˃ zná význam a použití důležitých hornin (žula, vápenec,

břidlice) ˃ rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů˃ uvede konkrétní příklad vnitřních a vnějších geol. dějů˃ popíše druhy zvětrávání˃ dokáže popsat vlivy erozí ve svém okolí (skalní města) ˃ porovná význam půdních činitelů pro vznik půdy˃ rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy˃ popíše teorii o vzniku a vývoji života na Zemi˃ rozlišuje jednotlivé geologické éry podle

charakteristických znaků a typických organismů˃ zařadí člověka do vývojové časové osy

˃ Země, vznik, stavba˃ Mineralogie ˃ nerost, krystal˃ fyzikální vlastnosti nerostů˃ Klasifikace nerostů podle

chemického složení˃ Petrologie ˃ klasifikace hornin podle vzniku

(vyvřelé, usazené, přeměněné) ˃ Geologické děje vnitřní˃ Geologické děje vnější˃ eroze˃ činnost vody˃ krasové děje˃ činnost ledovce˃ činnost větru˃ činnost organismů a člověka˃ Pedologie˃ Vznik a vývoj života na Zemi˃ Éry vývoje Země

˃ Z – planeta Země, stavba˃ F, Ch – terminologie,

rozpustnost˃ F – hustota látek, optické

vlastnosti, magnetismus apod. ˃ Ch – chemické vzorce, značky

prvků˃ Z – vznik pohoří, pohoří v ČR,

ve světě˃ Z – přírodní katastrofy,

zemětřesení˃ Ch – působení vody na

vápenec

26



˃ rozlišuje a uvede příklady systémů organismů – populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému

˃ vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam

˃ uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému

˃ orientuje se v základních ekologických pojmech˃ (ekosystém, potravní řetězec, populace, společenstvo,

biom) ˃ rozlišuje živé a neživé složky životního prostředí˃ uvede konkrétní příklad potravního řetězce a vysvětlí

důsledky oslabení jednoho článku řetězce˃ vysvětlí základní vztahy mezi populacemi a uvede

konkrétní příklady parazitismu a symbiózy˃ uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na

životní prostředí a jejich důsledky pro rovnováhu ekosystémů

˃ sleduje aktuální stav životního prostředí˃ chápe principy trvale udržitelného rozvoje˃ rozlišuje obnovitelné a neobnovitelné zdroje energie˃ orientuje se v globálních problémech biosféry˃ pochopí význam etologie v praxi

˃ Ekologie˃ Člověk a životní prostředí˃ Základy etologie

˃ Z – aktivní přístup k ochraně ŽP

˃ Z – principy udržitelného rozvoje

˃ Z – spolupráce v otázkách ŽP a udržitelného rozvoje, ochrana přírodního a kulturního bohatství, organizace UNESCO

6.2.7.4. Vzdělávací obor – ZeměpisNázev vyučovacího předmětu : Zeměpis

6.2.7.4.4. Zeměpis


Obsahové, organizační a časové vymezení

Předmět zeměpis je vyučován jako samostatný předmět v 6., 7., 8. a 9. ročníku. V 6. a 7. ročníku dvě hodiny týdně, v 8 a 9. ročníku jednu hodinu týdně.

Vzdělávání v předmětu zeměpis směřuje k:

27

získávání a rozvíjení orientace v geografickém prostředí, osvojování hlavních geografických objektů, jevů, pojmů a používání poznávacích metod

získávání a rozvíjení dovedností pracovat se zdroji geografických informací

respektování přírodních hodnot, lidských výtvorů a k podpoře ochrany životního prostředí

rozvoji trvalého zájmu o poznávání vlastní země a regionů světa jako nedílné součásti životního způsobu moderního člověka

rozvíjení kritického myšlení a logického uvažování

aplikování geografických poznatků v praktickém životě

Formy a metody práce podle charakteru učiva a cílů vzdělávání:

frontální výuka s demonstračními pomůckami, obrazovým materiálem

skupinová práce (s využitím map, pracovních listů, odborné literatury, časopisů, internetu)

zeměpisné vycházky s pozorováním

projekty

Předmět zeměpis úzce souvisí s ostatními předměty vzdělávací oblasti Člověka příroda:

chemie: znečištění atmosféry, hydrosféry, biosféry, …

fyzika: sluneční soustava, vesmír, …

přírodopis: rozšíření živočichů a rostlin, biotopy, CHKO, národní parky, …

Mezipředmětové vztahy jsou aplikovány i na předměty z ostatních vzdělávacích oblastí:

matematika: měřítko mapy, převody jednotek, práce s grafy, diagramy, …

ICT: zdroj aktuálních informací a jejich zpracování

dějepis: kultura národů, historie států, …


VDO: občanská společnost a stát; formy participace občanů v politickém životě; principy demokracie

27

OSV: rozvoj schopností poznávání; seberegulace, sebeorganizace; kreativita; poznávání lidí; mezilidské vztahy; komunikace; kooperace; řešení problémů a rozhodovací

dovednosti; hodnoty, postoje

EV: ekosystémy; základní podmínky života; problémy životního prostředí; vztah člověka k prostředí

MEV: kritické čtení a vnímání mediálního sdělení; interpretace vztahu mediálního sdělení a reality; stavba mediálního sdělení; tvorba mediálního sdělení; práce v

realizačním týmu

VMEGS: objevování Evropy, světa

MUV: kulturní diference; lidské vztahy; etnický původ; multikulturalita; principy solidarity

V rámci vyučovacího předmětu Zeměpisu jsou integrována tato průřezová témata Environmentální výchova, Multikulturní výchova a Výchova

k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

Výchovné a vzdělávací strategieKompetence k učení

˃ žáci vybírají a využívají vhodné způsoby a metody pro efektivní učení, propojují získané poznatky do širších celků, nalézají souvislosti

˃ žáci získané poznatky kriticky posuzují, porovnávají a formulují závěry

˃ žáci poznávají smysl a cíl učení, mají pozitivní vztah k učení

Vedeme žáky:

˃ k vyhledávání, shromažďování, třídění, porovnávání informací

˃ k používání odborné terminologie

˃ k nalézání souvislostí mezi získanými poznatky a využití v praxi

˃ k využívání vlastních zkušeností a poznatků z jiných předmětů


˃ žáci formulují a vyjadřují své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřují se souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

˃ žáci se učí naslouchat promluvám druhých lidí, vhodně na ně reagují

Vedeme žáky:

27

˃ ke komunikaci mezi sebou a učitelem a k dodržování předem stanovených pravidel vzájemné komunikace

˃ k naslouchání a respektování názorů druhých

˃ k interpretaci či prezentaci různých textů, obrazových materiálů, grafů a jiných forem záznamů v písemné i mluvené podobě


˃ žáci jsou schopni pochopit problém, vyhledat k němu vhodné informace, diskutovat o možnostech řešení

˃ žáci se učí myslet kriticky, jsou schopni hájit svá rozhodnutí

Vedeme žáky:

˃ k vyhledávání a kombinování informací z různých informačních zdrojů

˃ k využívání metod, při kterých docházejí k objevům, řešením a závěrům sami žáci

˃ k argumentaci, k diskusi na dané téma, k obhajování svých výroků

˃ k odpovědím na otevřené otázky

˃ k práci s chybou


˃ žáci spolupracují ve skupinách na základě vytvořených pravidel, upevňují dobré mezilidské vztahy, pomáhají si a jsou schopni o pomoc požádat, učí se vzájemnému

naslouchání

Vedeme žáky:

˃ k využívání skupinového a inkluzivního vyučování

˃ k utváření pocitu zodpovědnosti za svá jednání

˃ k ochotě pomoci a o pomoc požádat

˃ k spoluúčasti na vytváření kritérií hodnocení a k následnému hodnocení svých výsledků

˃ k dodržování dohodnuté kvality, postupů, termínů

˃ k občanské odpovědnosti za vytváření podmínek pro udržitelný rozvoj v lokálním a globálním měřítku

27


˃ žáci respektují názory druhých, uvědomují si svá práva a povinnosti ve škole i mimo školu

˃ žáci se rozhodují zodpovědně podle dané situace

˃ žáci chápou základní environmentální problémy, respektují požadavky na kvalitní životní prostředí, jednají v zájmu trvale udržitelného rozvoje

Vedeme žáky:

˃ k dodržování pravidel slušného chování

˃ k pochopení práv a povinností v souvislosti s principem trvale udržitelného rozvoje

˃ k tomu, aby brali ohled na druhé

˃ k vytváření osobních představ o geografickém a životním prostředí


˃ žáci jsou seznámeni s pravidly bezpečného chování v terénu

˃ žáci jsou vedeni k efektivní práci

Vedeme žáky:

˃ k dodržování pravidel bezpečného chování v terénu

˃ k vyhledávání a využívání různých zdrojů informací

27

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuRočník: 6


˃ zhodnotí postavení Země ve vesmíru a srovnává podstatné vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy

˃ prokáže na konkrétních příkladech tvar planety Země, zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů

˃ objasní postavení Slunce ve vesmíru˃ popíše planetární systém a tělesa sluneční

soustavy˃ charakterizuje polohu, povrch, pohyby Měsíce,

jednotlivé fáze Měsíce˃ aplikuje poznatky o vesmíru a o sluneční soustavě

v pohledu na zemské těleso˃ orientuje se na hvězdné obloze˃ rozumí pojmům: planeta, hvězda, souhvězdí,

planetky, měsíce, meteorická tělesa, komety, Galaxie, cizí galaxie

˃ používá v praktických příkladech znalosti o kulatosti planety Země

˃ orientuje se v přírodě podle Slunce˃ hodnotí důsledky otáčení Země kolem vlastní osy

a oběhu Země kolem Slunce pro praktický život na Zemi

˃ vysvětlí délku trvání dnů a nocí na Zemi a pravidelné střídání ročních období

˃ vysvětlí podstatu polárního dne a noci˃ dokáže v praxi využít znalosti o jarní a podzimní

rovnodennosti, zimním a letním slunovratu v praxi

˃ postavení Země ve vesmíru˃ tvar a pohyby planety Země

F – sluneční soustava, skupenství látek

Př – život ve vesmíru

D – stáří kosmu, existence lidstva

F – jednotky vzdáleností, porovnávání

velikosti planet

M – porovnávání rozměrů Slunce,

Měsíce, Země

F – gravitační síla Země

D – vývoj poznání o tvaru Země

VO – kalendář

Př – roční období – změny v přírodě,

život na Měsíci

Čj – 2 významy slova den

27


˃ organizuje a přiměřeně hodnotí geografické informace a zdroje dat z dostupných kartografických produktů a elaborátů, z grafů, diagramů, statistických a dalších informačních zdrojů

˃ ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu

˃ aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

˃ uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

˃ používá s porozuměním základní geografickou, topografickou a kartografickou terminologii

˃ vytváří a využívá osobní myšlenková (mentální) schémata a myšlenkové (mentální) mapy pro orientaci v konkrétních regionech, pro prostorové vnímání a hodnocení míst, objektů, jevů a procesů v nich, pro vytváření postojů k okolnímu světu

˃ používá glóbus jako zmenšený a zjednodušený model planety Země k demonstraci rozmístění oceánů, kontinentů a základních tvarů zemského povrchu

˃ používá různé druhy plánů a map, umí je orientovat

˃ chápe barevné plochy, linie a značky na mapách jako geografické jevy

˃ prokáže aktivní znalost smluvených značek, vrstevnic, výškových kót, nadmořské výšky, hloubnic

˃ určuje světové strany podle buzoly˃ vypočítá vzdálenosti na mapách podle různých

měřítek˃ vyhledá potřebné informace v mapových atlasech,

orientuje se v jejich obsahu a rejstřících používá zeměpisnou síť a s pomocí zeměpisných souřadnic určuje na glóbu i mapě absolutní (matematickou) geografickou polohu jednotlivých lokalit na Zemi

˃ rozumí pojmům:poledník, zeměpisná délka, rovnoběžka, zemský rovník, zeměpisná šířka, zeměpisná síť, nadhlavník, obratníky, polární kruh

˃ vysvětlí příčiny rozdílného času jednotlivých míst na Zemi, pochopí účel časových pásem a úlohu hlavního a 180. poledníku pro určování času na Zemi

˃ rozumí pojmům: světový čas, místní čas, časová pásma, SEČ, datová mez, smluvní datová hranice

˃ orientace na Zemi (glóbus, mapa, plán)

˃ různé druhy plánů a map, jejich měřítko

˃ barevná hypsometrie (mapový klíč) ˃ orientace plánu a mapy vzhledem

ke světovým stranám˃ výpočet vzdáleností˃ práce s atlasem˃ poledníky˃ rovnoběžky˃ zeměpisné souřadnice˃ zeměpisná síť˃ určování absolutní (matematické)

geografické polohy˃ časová pásma˃ Zeměpisná vycházka – práce s

mapou, orientace v krajině

M – práce s měřítkem, převody

jednotek, poměr

Př – tématické mapy

D – tématické mapy

M – nadmořská výška

Vv – estetická stránka mapy

Čj – názvosloví

M – polokružnice, určování času

VO – režim dne – časová pásma

27


˃ rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává, pojmenuje a klasifikuje tvary zemského povrchu

˃ porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost

˃ přiměřeně hodnotí geografické objekty, jevy a procesy v krajinné sféře, jejich určité pravidelnosti, zákonitosti a odlišnosti, jejich vzájemnou souvislost a podmíněnost, rozeznává hranice (bariéry) mezi podstatnými prostorovými složkami v krajině

˃ objasní a zná vnitřní stavbu zemského tělesa˃ rozumí pojmům zemská kůra, plášť a jádro˃ zná základní fyzickogeografické (přírodní) sféry˃ orientuje se v objektech, jevech a procesech v

jednotlivých složkách přírodní sféry˃ rozpoznává souvislost a vzájemnou podmíněnost

mezi jednotlivými přírodními složkami krajinné sféry

˃ objasní stavbu dna oceánů˃ chápe reliéf krajiny výsledek složitého působení

endogenních a exogenních činitelů a lidských činností

˃ umí vysvětlit pojmy litosférická deska, zemětřesení, sopečná činnost, vrásnění, kerné pohyby

˃ vysvětlí, kde a proč jsou na světě místa s častým výskytem sopek a zemětřesení

˃ pochopí, že krajina se stále vyvíjí˃ rozumí pojmu eroze a zná činitele erozi

způsobující˃ zná jak zabránit rychlé erozi˃ s porozuměním pracuje s pojmy:počasí, podnebí,

meteorologické prvky, celkový oběh vzduchu v atmosféře

˃ vymezí a vyhledá na mapách různé podnebné pásy a porovnává je

˃ pozoruje, zaznamenává a vyhodnocuje počasí v místě svého bydliště

˃ Obecný fyzický zeměpis˃ stavba zemského tělesa˃ fyzickogeografické sféry˃ dno světového oceánu˃ reliéf krajiny a jeho typy˃ vznik reliéfu krajiny˃ horotvorná činnost (vrásnění,

tektonika, vulkanismus) ˃ zemětřesení (vznik, nebezpečí) ˃ rušivá (eroze) a tvořivá

(sedimentace) činnost exogenních činitelů

˃ zemská atmosféra˃ podnebí, podnebné pásy˃ počasí, základní meteorologické

ukazatele˃ všeobecná cirkulace atmosféry

Př – vznik krajinných sfér, endogenní,

exogenní děje, horniny a nerosty,

D – časová představa o pohybu

kontinentů

Vv – tvorba projektu

I – Internet – zdroj informaci, tvorba

projektu

ENV – ekosystémy

F – teplota, tlak, hustota

Čj – četba, synonyma – podnebí, klima

27


˃ porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin

˃ uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů)

˃ uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí

˃ porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost

˃ seznámí se s rozložením vody na Zemi˃ porozumí a vyhledá na mapách pojmy: oceán,

moře, pohyby mořské vody, vodní toky, ledovce, podpovrchová voda, bezodtokové oblasti, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže

˃ popíše složení půdy, hospodářské využití půd, rozumí pojmům mateční hornina, humus, eroze půdy

˃ vysvětlí význam, využití a ochranu půdy, příčiny úbytku půdy na světě

˃ objasní uspořádání bioty v závislosti na zeměpisné šířce a nadmořské výšce

˃ vymezí geografická šířková pásma na Zemi˃ seznámí se s vlivy člověka na přírodní prostředí

˃ hydrosféra a její rozdělení˃ oběh vody na Zemi˃ voda pevnin˃ světový oceán˃ pohyby mořské vody˃ pedosféra (základní údaje o půdě) ˃ základní typy půd a jejich výskyt˃ biosféra˃ organismy a jejich životní prostředí˃ bioklimatické (vegetační) pásy a

výšková stupňovitost˃ antropogenní činnost

VO – šetření vodou, čistota ovzduší

F – změny skupenství

Př – závislost podmínek na rozmístění

půd

Př – rozmístění fauny a flóry na Zemi,

rozmanitost organismů, živá složka

půdy, člověk v různých životních

podmínkách, ekosystémy, fotosyntéza

27

Ročník : 7.






˃ rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa

˃ dokáže na mapě lokalizovat významné geografické pojmy, se kterými se seznámí v rámci regionálního zeměpisu probíraného světadílu

˃ provede regionalizaci v jednotlivých světadílech

˃ vytyčí společné znaky daného regionu v rámci probíraného světadílu

˃ provede porovnání jednotlivých regionů v rámci probíraného světadílu

˃ vyhledá a pojmenuje vybrané modelové státy, hlavní a významná města v rámci probíraného světadílu

˃ vyhledá na mapách hlavní soustředění osídlení a hospodářských činností v jednotlivých světadílech, v regionech a modelových státech, popíše a porovná jejich sektorovou, odvětvovou a územní strukturu a zvažuje souvislost s přírodními poměry

˃ seznámí se charakteristickými odvětvími hospodářství jednotlivých regionů v rámci probíraného světadílu

˃ vyhledá na mapách nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu v jednotlivých světadílech

˃ seznámí se s významnými mezinárodními organizacemi a jejich aktivitami

˃ Zeměpis světadílů˃ EVROPA ˃ vymezení Evropy v rámci Eurasie˃ fyzickogeografická charakteristika

světadílu˃ regionální geografie Evropy˃ Evropa – regionalizace˃ (Evropa – jižní, západní, severní, střední,

východní, bývalá Jugoslávie, Rusko) ˃ Státy Evropy a jejich socioekonomická

charakteristika˃ ASIE˃ vymezení Asie v rámci Eurasie˃ fyzickogeografická charakteristika

světadílu˃ regionální geografie Asie˃ Asie – regionalizace ˃ (Asie – jihozápadní, jižní, jihovýchodní,

východní, Čína, centrální) ˃ Státy Asie a jejich socioekonomická

charakteristika

VMEGS – život v evropském i mezinárodním prostoru, integrace, spolupráce zemí, postavení ČR, vliv globálních problémů, cestování

VMEGS – objevujeme Evropu a svět

Př – lidská populace, lidské rasy, podmínky života na Zemi, vliv osídlení na krajinu, obživa obyvatelstva, produkty rostlinné a živočišné výroby, suroviny pro textilní a potravinářský průmysl, hlad, HIV

27


˃ lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny

˃ porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států

˃ zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

˃ posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa

˃ posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel

˃ AFRIKA˃ fyzickogeografická charakteristika

kontinentu˃ regionální geografie Afriky˃ Afrika – regionalizace ˃ (Afrika – severní, saharské a sahelské

státy, rovníková, východní, jižní) ˃ Vybrané státy Afriky a jejich

socioekonomická charakteristika˃ AUSTRÁLIE A OCEÁNIE˃ fyzickogeografická charakteristika

kontinentu˃ regionální geografie Austrálie a Oceánie˃ Austrálie a Oceánie – regionalizace˃ (Australský svaz, Nový Zéland,

Mikronésie, Mikronésie, Polynésie) ˃ Vybrané státy a jejich socioekonomická

charakteristika˃ AMERIKA˃ fyzickogeografická charakteristika

kontinentu˃ regionální geografie Ameriky˃ Amerika – regionalizace˃ (Amerika – Severní, Střední, Jižní) ˃ Vybrané státy Ameriky a jejich

socioekonomická charakteristika

D – nejstarší osídlené oblasti, vznik prvních měst, vývoj urbanizace, průmyslová revoluce – významné technické objevy, průmyslový pokrok, význam zemědělství v historii, význam objevných plaveb, obchod s cizími zeměmi v minulosti, rozvoj služeb, kláštery a univerzity jako centra vzdělanosti v minulostiVO – lidská práva, pokrok lidstva, šetření surovinami, bezpečnost dopravy, význam vzdělání pro člověka, zdravý životní stylVZ – rozdílné podmínky života lidí v různých částech světa – city x slumM – rozbor grafů, kartogramů, porovnávání čísel, určování hustoty zalidnění, průměrné hodnoty, jednotky plochyCh – využití nerostných surovin, chemický průmysl, petrochemie, F – typy elektráren

28


˃ zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje

˃ porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit

˃ porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků

˃ lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech


˃ ANTARKTIDA˃ Arktida

28

Ročník: 8.






˃ rozlišuje zásadní přírodní a společenské atributy jako kritéria pro vymezení, ohraničení a lokalizaci regionů světa

˃ pracuje aktivně s tematickými mapami obsahujícími informace o obyvatelstvu, sídlech a hospodářských činnostech v celosvětovém měřítku

˃ rozlišuje a posuzuje předpoklady a lokalizační faktory sídel a hospodářských aktivit na konkrétních regionálních příkladech

˃ orientuje se v počtu a rozmístění lidí na Zemi, vyhodnocuje aktuální demografické ukazatele

˃ popisuje rozmístění lidských ras, národů, jazyků, náboženství, lidských sídel, nejvýznamnějších aglomerací

˃ určí a vyhledá hlavní oblasti světového hospodářství

˃ porovnává a lokalizuje na mapách hlavní (jádrové) a vedlejší (periferní) oblasti světového hospodářství

˃ vymezí kritéria hodnocení vyspělosti státu˃ uvede, vyhledá a charakterizuje příklady států

podle stupně rozvoje˃ orientuje se na politické mapě světa˃ uvede aktuální počet států současného světa,

vyhledá na politické mapě světa nově vzniklé státy

˃ rozlišuje a porovnává státy světa podle zeměpisné polohy, počtu obyvatelstva, hlediska svrchovanosti, státního zřízení a formy vlády, správního členění

˃ uvádí příklady různé míry demokracie ve světě˃ lokalizuje aktuální příklady politických,

národnostních a náboženských konfliktů ve světě˃ uvede příklady nejvýznamnějších politických,

vojenských a hospodářských seskupení

˃ Základy humánní geografie světa˃ Základy demografie˃ Sídla˃ Světové hospodářství, jeho obecná

struktura˃ Zemědělství˃ Rybolov a lov˃ Lesní a vodní hospodářství˃ Průmysl, jeho obory a vzájemná

interakce˃ Doprava a spoje˃ Cestovní ruch˃ Světový trh a mezinárodní obchod˃ Základy politické geografie˃ Poloha států˃ Rozloha států˃ Průběh státních hranic˃ Lidnatost států˃ Svrchovanost státu˃ Správní členění států˃ Státní zřízení a formy vlády˃ Státy světa podle politické moci˃ Mezinárodní organizace a

seskupení států˃ Odlišný stupeň rozvoje států

Př – lidská populace, lidské rasy, podmínky života na Zemi, vliv osídlení na krajinu, obživa obyvatelstva, produkty rostlinné a živočišné výroby, fosilní paliva, suroviny pro textilní a potravinářský průmysl, podvýživa, hlad, HIV

D – nejstarší osídlené oblasti, zvyšování tempa růstu obyvatelstva od 19. st. – demografická revoluce, vznik prvních měst, vývoj urbanizace, průmyslová revoluce – významné technické objevy, průmyslový pokrok, význam zemědělství v historii, vývoj dopravy, význam objevných plaveb, obchod s cizími zeměmi v minulosti, rozvoj služeb, kláštery a univerzity jako centra vzdělanosti v minulosti

MUV multikulturalita

VO – lidská práva, pokrok lidstva, konzumní způsob života, šetření surovinami, bezpečnost dopravy, význam vzdělání pro člověka, volba povolání, zdravý životní styl

28


˃ lokalizuje na mapách světadíly, oceány a makroregiony světa podle zvolených kritérií, srovnává jejich postavení, rozvojová jádra a periferní zóny

˃ porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států

˃ zvažuje, jaké změny ve vybraných regionech světa nastaly, nastávají, mohou nastat a co je příčinou zásadních změn v nich

˃ posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, pohyby a dynamiku růstu a pohybů, zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa

˃ posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla, pojmenuje obecné základní geografické znaky sídel

˃ provede prostorové rozmístění hlavních ekosystémů

˃ posuzuje působení přírodních krajinotvorných procesů a vzájemný vztah mezi přírodou a lidskou společností na krajinu a na životní prostředí

˃ rozlišuje vzhled, funkci a znaky přírodních a kulturních krajin, uvede konkrétní příklady

˃ zhodnotí jak společenské a hospodářské vlivy lidské společnosti působí dlouhodobě v prostoru a v čase na krajinu a životní prostředí, uvede kladné a záporné příklady

˃ vymezí globální problémy, hledá jejich příčiny, diskutuje o možných důsledcích a hledá řešení

˃ zhodnotí dodržování zásad ochrany přírody a životního prostředí na lokální i globální úrovni

˃ aplikuje v praxi zásady˃ navrhne možná řešení problematiky životního

prostředí˃ porozumí pojmům ekologie, trvale udržitelný

rozvoj˃ využívá aktivně mapy, atlasy, cestovní průvodce,

pracuje s internetem a s dalšími materiály při vyhledávání informací

˃ Ohniska politických, mezinárodních náboženských konfliktů

˃ Nové státy na mapě světa˃ Krajina a životní prostředí ˃ Ekosystémy planety Země˃ Přírodní krajina˃ Kulturní krajina˃ Globální problémy lidstva˃ Problematika oceánů˃ Ničení tropických deštných pralesů˃ Kyselé deště˃ Přelidnění a hlad˃ Ochrana přírody a krajiny˃ Národní parky ˃ Trvale udržitelný rozvoj

M – rozbor grafů, kartogramů, porovnávání čísel, určování hustoty zalidnění, průměrné hodnoty, jednotky plochy

Ch – chemický průmysl, petrochemie, využití nerostných surovin

F – typy elektráren, jaderná reakce, rychlost dopravních prostředků

I – zdroj informací

28


˃ zhodnotí přiměřeně strukturu, složky a funkce světového hospodářství, lokalizuje na mapách hlavní světové surovinové a energetické zdroje

˃ porovnává předpoklady a hlavní faktory pro územní rozmístění hospodářských aktivit

˃ porovnává státy světa a zájmové integrace států světa na základě podobných a odlišných znaků

˃ lokalizuje na mapách jednotlivých světadílů hlavní aktuální geopolitické změny a politické problémy v konkrétních světových regionech


˃ uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí

M – zpracování statistických údajů

VO – státní zřízení, forma vlády, principy demokracie, náboženství, národnostní menšiny, příčiny válek, možnosti řešení konfliktů, mezinárodní spolupráce

D – vznik států v minulosti, vývoj počtu států

Př – vliv přírodních podmínek na osídlení

VO – prvky vlády, demokracie, totalita, vztahy mezi státy světa

28

Ročník: 9.


˃ vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy

˃ hodnotí na přiměřené úrovni přírodní, hospodářské a kulturní poměry místního regionu, možnosti dalšího rozvoje, přiměřeně analyzuje vazby místního regionu k vyšším územním celkům

˃ hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a hospodářský potenciál České republiky v evropském a světovém kontextu

˃ ovládá základy praktické topografie a orientace v terénu

˃ aplikuje v terénu praktické postupy při pozorování, zobrazování a hodnocení krajiny

˃ uplatňuje v praxi zásady bezpečného pohybu a pobytu ve volné přírodě

˃ lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit

˃ uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států

˃ určí absolutní geografickou polohu České republiky

˃ vyhodnotí relativní geografickou polohu České republiky podle různých kritérií

˃ porovná rozlohu České republiky s rozlohou vybraných států světa a s rozlohou sousedních států

˃ popíše s pomocí obecně zeměpisných a tématických map vznik a vývoj reliéfu

˃ určí a vyhledá horopisné celky˃ charakterizuje podnebí, vodstvo, půdy, rostlinstvo

a živočišstvo˃ zhodnotí stav životního prostředí, vymezí NP a

CHKO a pochopí jejich důležitost˃ vyhledá, popíše a zdůvodňuje na mapách největší

a nejmenší soustředění obyvatelstva v České republice

˃ vyhledá na mapách největší a nejvýznamnější sídla v České republice a určí jejich lokalizační faktory

˃ srovnává ukazatele o lidnatosti, rozmístění, pohybu a struktuře obyvatelstva České republiky se sousedními státy

˃ vyhledá aktuální demografické údaje týkající se své obce, zpracovává je, vyhodnocuje a pokouší se o prognózu dalšího vývoje

˃ Česká republika – poloha a historie˃ Poloha a rozloha ČR˃ Státní hranice ˃ Vývoj osídlení a státního území ˃ Přírodní poměry ČR˃ Geologické vývoj˃ Nerostné suroviny˃ Povrch˃ Vodstvo˃ Podnebí˃ Půdy˃ Biota˃ Ochrana přírody a krajiny˃ Obyvatelstvo a sídla˃ Obyvatelstvo ČR˃ Demografičtí ukazatelé˃ Regionální členění ČR˃ Sídla ČR˃ Hospodářství ČR˃ Struktura hospodářství ČR˃ Zemědělství˃ Lesní hospodářství˃ Vodní hospodářství˃ Průmysl a jeho obory˃ Průmysl těžební˃ Průmysl energetický˃ Průmysl hutní˃ Průmysl strojírenský˃ Průmysl chemický

VMEGS – poloha státu na mapě Evropy, orientace

Př – geologická stavba, ochrana přírody

M – porovnávání rozlohy

F – atmosférické prvky

ENV – stav přírody, ochrana, předpoklad vývoje

Čj – nářečí

M – hustota obyv.

Př – vliv osídlení na krajinu

D – vznik prvních měst, vývoj urbanizace

28







˃ rozlišuje a porovnává předpoklady, rozmístění perspektivu hospodářských aktivit v České republice

˃ hospodářství České republiky charakterizuje po jednotlivých oblastech: průmysl, zemědělství, doprava a spoje, služby, cestovní ruch, zahraniční obchod

˃ zná nejdůležitější průmyslové podniky, lokalizuje je do měst a dokáže charakterizovat jejich zaměření

˃ zhodnotí postavení své obce v rámci hospodářství celé republiky

˃ Průmysl stavebních hmot˃ Průmysl sklářský˃ Průmysl keramický˃ Průmysl dřevozpracující˃ Průmysl spotřební˃ Průmysl potravinářský˃ Doprava˃ Spoje˃ Služby˃ Cestovní ruch a rekreace˃ Zahraniční obchod˃ Oblasti ČR a jejich zajímavosti˃ Praha – hlavní město ČR˃ Středočeský kraj˃ Jihočeský kraj˃ Plzeňský kraj se zaměřením na náš

mikroregion˃ Karlovarský kraj˃ Ústecký kraj˃ Liberecký kraj˃ Královéhradecký kraj˃ Pardubický kraj˃ Kraj vysočina˃ Jihomoravský kraj˃ Zlínský kraj˃ Olomoucký kraj˃ Moravskoslezský kraj

Ch – využití nerostných surovin, chemický průmysl, petrochemie

D – historie průmyslu

Př – obživa obyvatelstva, produkty rostlinné a živočišné výroby, fosilní paliva, suroviny pro textilní a potravinářský průmysl

F – typy elektráren

D – historie regionů

Ch – průmysl regionů

Čj – významné osobnosti

M – práce s daty

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – UMĚNÍ A KULTURA


28

Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, umožňující chápat kontinuitu proměn historické zkušenosti, v níž dochází k socializaci jedince a jeho projekci do společenské existence, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chování, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání, v němž vznikají informace o vnějším a vnitřním světě a jeho vzájemné provázanosti, které nelze formulovat a sdělovat jinými než uměleckými prostředky.

Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V procesu uměleckého osvojování světa dochází k rozvíjení specifického cítění, tvořivosti, vnímavosti jedince k uměleckému dílu a jeho prostřednictvím k sobě samému i k okolnímu světu. Součástí tohoto procesu je hledání a nalézání vazeb mezi druhy umění na základě společných témat, schopnosti vcítit se do kulturních potřeb ostatních lidí a jimi vytvořených hodnot a přistupovat k nim s vědomím osobní účasti. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp.

S přechodem na 2. stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspirací k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film), tvorba multimediální i samotné znakové systémy. Nalézání vztahů mezi jednotlivými druhy umění a uplatňování různorodosti výrazových prostředků při hledání variant řešení společně zvolených témat umožňují projekty. Ty otevírají společný prostor pro získání dovedností a poznatků překračujících rámec jednotlivých oborů a přispívají tak k osobitějšímu a originálnějšímu sebevyjádření i hlubšímu porozumění uměleckému dílu.

Vzdělávací oblast Umění a kultura je realizována ve vyučovacích předmětech Hudební výchova a Výtvarná výchova.

Směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k:

˃ pochopení umění jako specifického způsobu poznání a k užívání jazyka umění jako svébytného prostředku komunikace

˃ chápání umění a kultury v jejich vzájemné provázanosti jako neoddělitelné součásti lidské existence; k učení se prostřednictvím vlastní tvorby opírající se o subjektivně jedinečné vnímání, cítění, prožívání a představy; k rozvíjení tvůrčího potenciálu, kultivování projevů a potřeb a k utváření hierarchie hodnot

˃ spoluvytváření vstřícné a podnětné atmosféry pro tvorbu, pochopení a poznání uměleckých hodnot v širších sociálních a kulturních souvislostech, k tolerantnímu přístupu k různorodým kulturním hodnotám současnosti a minulosti i kulturním projevům a potřebám různorodých skupin, národů a národností

˃ uvědomování si sebe samého jako svobodného jedince; k tvořivému přístupu ke světu, k možnosti aktivního překonávání životních stereotypů a k obohacování emocionálního života

˃ zaujímání osobní účasti v procesu tvorby a k chápání procesu tvorby jako způsobu nalézání a vyjadřování osobních prožitků i postojů k jevům a vztahům v mnohotvárném světě

28

6.2.8.1. Vzdělávací obor – Hudební výchovaNázev vyučovacího předmětu : Hudební výchova

6.2.8.1.4. Hudební výchova



Hudební výchova vede žáky prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových činností k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu

vnímání hudby a zpěvu a jejich užívání jako svébytného prostředku komunikace.

Hudební činnosti rozvíjejí celkovou osobnost žáka, vedou k rozvoji jeho hudebnosti, jeho hudebních schopností a dovedností - sluchových, pěveckých, intonačních,

instrumentálních, hudebně pohybových, hudebně tvořivých a poslechových.

Na prvním stupni základního vzdělávání se žáci seznamují prostřednictvím činností s výrazovými prostředky a jazykem hudebního umění a učí se s nimi tvořivě pracovat.

S přechodem na druhý stupeň základního vzdělávání se otevírá cesta k širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti.

Vyučovací předmět Hudební výchova má časovou dotaci jednu hodinu týdně.Výuka probíhá většinou ve třídě . Třída je vybavena klavírem, k dispozici jsou CD nosiče,

rytmické hudební nástroje,obrazy. Při výuce jsou používány texty, zpěvníky a poznámkové sešity. Některé hodiny jsou realizovány formou projektů.

Ve všech ročnících druhého stupně je Hudební výchova dotována jednou vyučovací hodinou týdně.


28


˃ vedeme žáky k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme jim realizovat jejich nápady

˃ žák je veden k chápání umění jako specifického způsobu poznání

˃ žák se učí vnímat, cítit, prožívat estetický zážitek, porovnávat a poznatky využívat v dalších hudebních činnostech

˃ žák zaujímá a vyjadřuje svůj názor na hudební dílo

˃ prostřednictvím vlastních hudebních činností poznává smysl a význam teoretických poznatků


˃ vedeme žáky k užívání vlastních zkušeností

˃ žák je veden k rozvoji tvůrčího potenciálu, ke kultivovanému projevu

˃ přemýšlí o různorodosti interpretací téhož hudebního díla, zaujímá k nim vlastní postoj



˃ organizujeme akce, při kterých spolupracují žáci různých tříd

˃ vedeme žáky k tomu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali svůj názor

˃ umožňujeme žákům zapojovat se do diskuse a dodržovat pravidla diskuse

˃ jdeme žákům příkladem svým chováním

˃ žák se zapojuje do diskuse, vyjadřuje své myšlenky srozumitelně a kultivovaně

28

˃ respektuje názor druhých

˃ obohacuje slovní zásobu o termíny z hudební oblasti

˃ rozumí různým hudebně výrazovým prostředkům, umí je ocenit


˃ ve škole využíváme a vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.


˃ vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost, respekt

˃ podílí se na utváření příjemné atmosféry, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými přispívá k upevňování mezilidských vztahů

˃ řídí svoje chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty


˃ Vedeme žáky k sebeúctě.

˃ Nabízíme žákům mimoškolní aktivity jako protipól nežádoucím sociálně patologickým

˃ jevům.

˃ Vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturních aktivit školy, obce a regionu.

˃ žák je veden k tolerantnímu přístupu ke kulturním hodnotám současnosti i minulosti, ke kulturním projevům a potřebám různých skupin, národů a národností

˃ zná, respektuje a chrání naše tradice

˃ aktivně se zapojuje do kulturního dění


29

˃ Vedeme žáky k posuzování vlastních možností a schopností při rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření

˃ využívá získané znalosti a zkušenosti k rozvoji vlastní osobnosti

˃ bezpečně a opatrně používá a využívá různé nástroje, dodržuje vymezená pravidla

V rámci vyučovacího předmětu Hudební výchova je integrováno průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

29



˃ uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase i vícehlase, dokáže ocenit kvalitní projev druhého

˃ reprodukuje na základě svých individuálních hudebních schopností a dovedností různé motivy; témata i části skladeb, vytváří a volí jednoduché doprovody, provádí jednoduché hudební improvizace

˃ orientuje se v zápise písní a skladeb různých stylů a žánrů, tyto písně či skladby na základě individuálních schopností a získaných dovedností svým způsobem realizuje

˃ orientuje se v proudu znějící hudby, vnímá užité hudební výrazové prostředky a charakteristické sémantické prvky, chápe jejich význam v hudbě a na základě toho přistupuje k hudebnímu dílu jako logicky utvářenému celku

rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu

˃ zařadí na základě individuálních schopností a získaných vědomostí slyšenou hudbu do stylového období a porovnává ji z hlediska její slohové a stylové příslušnosti s dalšími skladbami

˃ využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách

˃ dokáže podle svých individuálních dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně zpívat v jednohlase, popř. v dvojhlase

˃ intonační cvičení, vzestupná a sestupná řada tónů, intonace stupnic dur

˃ říkadla, písně – rytmické vyjádření textu písně

˃ dvojhlas˃ hudební výrazové prostředky-

dynamika, melodie, rytmus˃ poznávání hudebních nástrojů

a rozlišení do skupin˃ zpěv lidových písní, práce s

notovým zápisem˃ vyhledávání rytmu v zápisu

písně, rytmické hádanky˃ duo, trio, kvarteto˃ stupnice moll melodická˃ hra na dirigenta a orchestr,

partitura˃ vánoční koledy, dramatické

ztvárnění˃ jednoduchá písňová forma˃ stavba akordu˃ balet, výrazový tanec˃ melodram˃ muzikál˃ opera Národní divadlo˃ opereta˃ hudební revue˃ scénická hudba

OSV – psychohygiena – dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému

˃ správně rytmicky doprovází jednoduchou píseň na Orfovy nástroje

˃ má rytmické cítění a rytmickou paměť

˃ dokáže vytvořit vlastní rytmické motivy, předehry, mezihry, dohry

˃ sluchem rozliší zvuk vybraných hudebních nástrojů a dovede je pojmenovat

˃ dokáže slovně charakterizovat rozdíl mezi stupnicí a tóninou

˃ orientuje se v jednoduchém notovém zápisu

˃ dokáže vyhledat určené rytmy a takty

˃ rozliší durovou a mollovou stupnici˃ rozliší lidovou a umělou

píseň, melodram, muzikál, operu a operetu

29


˃ vyhledá souvislosti mezi hudbou a jinými druhy umění

˃ realizuje podle svých individuálních schopností a dovedností písně a skladby různých stylů

˃ pohybem vyjadřuje pochodový, polkový a valčíkový rytmus

˃ taktuje dvoučtvrťový a tříčtvrťový takt

˃ dokáže pohybem vyjádřit obsah písně

29

Ročník: 7.

29






˃ rozpozná některé z tanců různých stylových období, zvolí vhodný typ hudebně pohybových prvků k poslouchané hudbě a na základě individuálních hudebních schopností a pohybové vyspělosti předvede jednoduchou pohybovou vazbu





˃ při zpěvu využívá správné pěvecké návyky

˃ podle individuálních dispozic zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně

˃ při poslechu využívá získané zkušenosti

˃ spojuje poslech s instrumentální nebo pohybovou činností

˃ pohybem reaguje na znějící hudbu s využitím jednoduchých gest a tanečních kroků

˃ dokáže využít získaných znalostí a dovedností k vytvoření hudebně dramatického vystoupení

˃ rozpozná rozdíly komorní a symfonické hudby, hudby duchovní a světské

˃ zařadí skladbu do příslušného období

˃ pohybem vyjadřuje různé taneční rytmy

˃ Lidové a umělé písně – členění podle příležitosti

˃ lidský hlas- hlasová hygiena, mutace

˃ Výběr písní různých období

˃ polyfonie, - kánon, fuga

˃ koncert˃ nešvary v hudbě˃ vánoční koledy˃ symfonie˃ symfonická báseň˃ kantáta, oratorium˃ hudební přehrávače,

nosiče˃ muzikál˃ pochod, tanec, vážná

hudba k poslechu˃ taktování, taneční

kroky, vlastní pohybové ztvárnění – choreografie

˃ polka, valčík, mazurka˃ moderní tanec˃ tvorba skladatele,

techniky, interpret

VMEGS – Evropa a svět nás zajímá – naši sousedé v Evropě

29

Ročník: 8.

29








˃ dodržuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu

˃ zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně vybrané písně

˃ používá k doprovodu jednoduché nástroje

˃ tvoří jednoduché doprovody˃ vytleská podle individuálních

dispozic obtížnější rytmus˃ seznámí se s pojmem akord

˃ postřehne výrazové změny v hudebním proudu

˃ seznámení se s charakteristickými prvky džezové hudby

˃ umí pojmenovat vybrané hudební formy

˃ seznámí se s vybranými skladbami

˃ Articifiální a nonarticifiální hudba

˃ původ hudby- pravěk, pravěký obřad

˃ USA- kolébka jazzu˃ Gotika v hudbě˃ swing- 30.-40. léta˃ vánoční koledy˃ akordové značky,˃ rock and roll˃ country a western˃ taktování, taneční kroky

˃ Renesance – polyfonie, Lasso, Palestrina)

˃ Baroko (Bach, Handel, Monteverdi, opera, oratorium, fuga)

˃ Klasicismus (Mozart, Haydn, Beethoven)

˃ Romantismus (Chopin, Schubert, Čajkovskij)

˃ articifiální hudba 20. století˃ rocková hudba 70.-

80.léta

29





29

Ročník: 9.

29








˃ dodržuje správné pěvecké návyky a hlasovou hygienu

˃ podle svých individuálních hudebních dispozic zpívá kultivovaně a pěvecky správně písně různých žánrů

˃ při poslechu využívá znalostí a zkušeností

˃ spojuje poslech s pohybovou činností

˃ rozpozná hudební nástroje˃ poznává nejstarší hudební

památky a umí je zařadit do historických souvislostí

˃ orientuje se v jednotlivých hudebních obdobích

˃ zná charakteristické znaky a umí nalézt souvislosti z jiných oborů umělecké činnosti

˃ Počátky hudebních dějin v Čechách

˃ renesance v Čechách˃ rytmus, metrum, tempo˃ jazz a swing v české hudbě˃ české hudební baroko˃ trampská píseň

˃ Adventy – Vánoce, lidové tradice, J. J. Ryba, koledy

˃ Český klasicismus: Mysliveček, Briti, Staticové

˃ Český romantismus: Smetana, Dvořák, Fibich

˃ Hudební směry 20. stol. : seriální hudba, konkrétní, počítačová, čtvrttónová: Janáček, Martinů, Hába, Stravinskij, Debussy, Orff

˃ 60. léta – big beat˃ 70.,80.,90. léta v české moderní

populární hudbě

30





Učivo:

1) vokální činnosti – pěvecký a mluvní projev, intonace a vokální improvizace, hudební rytmus, orientace v notovém záznamu vokální skladby, rozvoj hudebního sluchu a

hudební představivosti, reflexe vokálního projevu

2) instrumentální činnosti – hra na hudební nástroje, záznam hudby, vyjadřování hudebních a nehudebních představ a myšlenek pomocí hudebního nástroje, tvorba doprovodů

pro hudebně dramatické projevy.

3) hudebně pohybové činnosti – pohybový doprovod znějící hudby, pohybové vyjádření hudby v návaznosti na sémantiku hudebního díla, pohybové reakce na změny v proudu

znějící hudby, orientace v prostoru

4) poslechové činnosti – orientace v hudebním prostoru a analýza hudební skladby, hudební dílo a její autor, hudební styly a žánry, interpretace znějící hudby

Poznámka: všechny uvedené činnosti jsou součástí výuky hudební výchovy na druhém stupni.

30

6.2.8.2. Vzdělávací obor : Výtvarná výchovaNázev vyučovacího předmětu: Výtvarná výchova

6.2.6.2.1. Výtvarná výchova


Výtvarná výchova pracuje s vizuálně obraznými znakovými systémy, které jsou nezastupitelným nástrojem poznávání a prožívání lidské existence. Tvořivý přístup k práci s nimi při tvorbě, vnímání a interpretaci vychází zejména z porovnávání dosavadní a aktuální zkušenosti žáka a umožňuje mu uplatňovat osobně jedinečné pocity a prožitky.

Výtvarná výchova přistupuje k vizuálně obraznému vyjádření (a to jak samostatně vytvořenému, tak přejatému) nikoliv jako k pouhému přenosu reality, ale jako k prostředku, který se podílí na způsobu jejího přijímání a zapojování do procesu komunikace.


Obsahově je výtvarná výchova postavena na tvůrčích a experimentálních činnostech - tvorbě, vnímání a interpretaci. Tyto činnosti umožňují rozvíjet a uplatnit vlastní vnímání, cítění, myšlení, prožívání, představivost, fantazii, intuici a invenci. K jejich realizaci nabízí výtvarná výchova vizuálně obrazné prostředky nejen tradiční a ověřené, ale i nově vznikající v současném výtvarném umění a v obrazových médiích. Tvůrčím rozvíjením smyslové citlivosti-činnostmi, které umožňují žákovi rozvíjet schopnost rozeznávat podíl jednotlivých smyslů na vnímání reality a uvědomovat si vliv této zkušenosti na výběr a uplatnění vhodných prostředků pro její vyjádření, uplatňováním subjektivity-činnostmi, které vedou žáka k uvědomování si a uplatňování vlastních zkušeností při tvorbě, vnímání a interpretaci vizuálně obrazných vyjádření a ověřováním komunikačních účinků-činnostmi, které umožňují žákovi utváření obsahu vizuálně obrazných vyjádření v procesu komunikace a hledání nových i neobvyklých možností pro uplatnění výsledků vlastní tvorby, děl výtvarného umění i děl dalších obrazových médií, je žák veden k odvaze a chuti uplatnit osobně jedinečné pocity a prožitky a zapojit se na své odpovídající úrovni do procesu tvorby a komunikace.

Časově je výtvarná výchova na 2. stupni dotována v 6. a 7. ročníku dvěma vyučovacími hodinami týdně a v 8. a 9. ročníku jednou vyučovací hodinou týdně.

Základní organizační jednotkou jsou vyučovací hodiny, ale s možností přesahů a rozšiřování v rámci mezipředmětových vztahů a aktuálně vhodně a účelně volených projektů a akcí k různým příležitostem.

Akce veřejně společenského charakteru, výstavy, výzdoby, možnosti webových stránek poslouží jako významný motivační prvek, k otevírání školy veřejnosti, k rozvíjení komunikačních možností a k příležitosti veřejné prezentace prací jednotlivých žáků a reprezentace školy a obce.

Prostorově bude nejvíce využito možností školních budov a pozemků – učeben, chodeb, školního pozemku. Dále lze příležitostně využít místní knihovnu, vstupy k obecnímu úřadu a zdravotnímu středisku, zdravotní středisko, domov pro seniory, muzeum bitvy u Jankova, obecní veřejné vývěsky, školní webové stránky, venku pak obecní park, blízké okolí školy a dále cíleně vhodně zvolená místa školních exkurzí a výletů, návštěv výstav, divadelních představení atd.

30



˃ učíme žáky plánovat, organizovat, vedeme žáky k samostatnému organizování různých akcí, umožňujeme

jim realizovat jejich nápady.

˃ umožňujeme žákům experimentovat a porovnávat získané výsledky.

˃ vedeme žáky k samostatnému pozorování a vnímání skutečnosti

˃ vedeme žáky k aktivnímu výtvarnému vyjádření a zaujímání postoje k vlastním i cizím pracím


˃ učíme žáky hledat a zkoušet různé způsoby řešení problému, nenechat se odradit nezdarem.

˃ vedeme žáky k využívání vlastních zkušeností.


˃ učíme žáky různým výtvarným technikám a použití vhodných prostředků k vyjádření svého záměru

˃ podporujeme originální způsoby řešení ve výtvarném vyjadřování

˃ vedeme žáky k tvořivému přístupu při řešení výtvarných úkolů

˃ učíme žáky přemýšlet o různorodosti interpretací téhož vizuálně obrazného vyjádření a zaujímat k nim svůj

postoj



˃ podporujeme přátelské vztahy mezi žáky ve třídách a mezi třídami.

˃ organizujeme akce, při kterých spolupracují žáci z různých tříd (školní výstavy...)

˃ vedeme žáky k tornu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali svůj názor.

˃ učíme žáky obhajovat svůj názor, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem a snažit se jim

porozumět.

˃ učíme žáky zapojovat se do diskuse a dodržovat pravidla diskuse.

˃ učíme žáky prezentovat své názory a myšlenky před okolím (třída, škola, tisk...).

˃ učíme žáky rozumět různým komunikačním prostředkům verbálním i nonverbálním.

˃ vedeme žáky k chápání umění jako specifického způsobu dorozumívání

˃ rozvíjíme u žáků dovednosti důležité pro dialog či diskusi o dojmu z uměleckého díla

˃ zapojujeme žáky do diskuse

˃ vedeme žáky k obohacování slovní zásoby, pojmenovávat jednotlivé části výtvarné práce, ocenit obrazná

vyjádření

30


˃ ve škole využíváme či vytváříme situace, kdy se žáci vzájemně potřebují.

˃ vedeme žáky k pochopení potřeby efektivní spolupráce.

˃ podporujeme práci ve dvojicích, v týmech.

˃ učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako přínos pro spolupráci.

˃ učíme žáky stanovit si vlastní roli v týmu a rozvíjíme schopnost zastávat různé role.

˃ učíme žáky hodnotit práci týmu, zároveň jejich vlastní přínos a práci ostatních členů týmu.


˃ vedeme žáky k vzájemné pomoci, tvořivě pracovat ve skupině

˃ učíme respektovat různé výtvarné zpracování jednoho tématu


˃ vedeme žáky k chápání důležitosti pravidel chování a k jejich dodržování. .

˃ rozvíjíme u žáků schopnost empatie.

˃ učíme žáky respektovat druhého člověka, přestože nesouhlasí s jeho názorem.

˃ učíme žáky „říkat ne“, odmítat útlak, agresi a hrubé chování.

˃ vedeme žáky k sebeúctě (nepoužíváme „nálepky“, upřednostňujeme pozitivní hodnocení, všímáme si

pokroků).

˃ vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví.

˃ vedeme žáky k ochraně životního prostředí.

˃ nabízíme žákům mimoškolní aktivity jako protipól nežádoucím sociálně patologickým jevům.

˃ vedeme žáky k aktivnímu zapojení do kulturních aktivit školy, obce a regionu.

˃ seznamujeme žáky s významnými výtvarnými díly a jejich autory, podporujeme pozitivní postoj

k uměleckým dílům

˃ vedeme žáky k chápání a respektování estetických požadavků na životní prostředí

˃ pomáháme žákům vytvořit si postoj k výtvarným dílům


˃ vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých.

˃ učíme žáky bezpečně používat nástroje a materiály, dodržovat daná pravidla, dbát na bezpečnost svoji i

druhých, dbát na ochranu materiálních hodnot a ochranu životního prostředí

˃ učíme žáky dodržovat hygienická a bezpečnostní pravidla

˃ vedeme žáky k využívání návyků a znalostí v další praxi

30


Ročník: 6.


˃ vybírá, vytváří a pojmenovává prvky vizuálně – obrazného vyjádření a jejich vztahů

˃ vybírá, vytváří a pojmenovává prvky vizuálně – obrazného vyjádření a jejich vztahy

˃ prvky vizuálního vyjádření (linie, tvar, barva, …)

˃ vztahy a uspořádání prvků v ploše, objemu a prostoru

˃ užívá vizuálně – obrazných vyjádření k zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích

˃ užívá vizuálně – obrazných vyjádření pro zachycení zkušeností pohybem, hmatem a sluchem

˃ rozvíjení smyslové citlivosti – sluch˃ výtvarné zpracování výtvarných

motivů˃ mačkaný papír˃ plastické práce – papír, sádra

˃ poznává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně – obrazných vyjádření

˃ vysvětluje své postoje k nim s vědomím osobní, společenské a kulturní podmíněnosti svých hodnotových soudů

˃ porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně – obrazného vyjádření současnosti i minulosti

˃ chápe a zvládá vysvětlit záměry autora

˃ vysvětlování a obhajoba výsledků tvorby

Ročník: 7.


˃ vybírá, vytváří a pojmenovává prvky vizuálně – obrazných vyjádření a jejich vztahů

˃ variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků

˃ pojmenovává, vybírá a vytváří prvky vizuálně – obrazných vyjádření a jejich vztahy

˃ kombinuje různé vlastnosti prvků pro získání osobitých výsledků

˃ rozvíjení smyslové citlivosti˃ linie, objem, tvar, barva˃ uspořádání prvků v ploše a prostoru

˃ užívá vizuálně – obrazných vyjádření k zaznamenání zkušeností získaných ostatními smysly

˃ užívá zkušenosti získané pohybem, hmatem a sluchem

˃ záznam autentických smyslových zážitků, emocí a myšlenek

˃ porovnává na konkrétních příkladech různé interpretace vizuálně – obrazných vyjádření

˃ vysvětluje své postoje k nim˃ vysvětluje záměry autorů a své postoje k nim ˃ vysvětlování výsledků tvorby,

prezentace ve veřejném prostoru

30

Ročník: 8.


˃ užívá prostředky pro zachycení jevů a procesů v proměnách a vztazích k tvorbě užívá některé metody uplatňování v současném výtvarné umění a digitálních médiích

˃ užívá prostředky a metody uplatňované v současném výtvarném umění – fotografie, video

˃ práce s internetem˃ vyhledávání www stránek –

orientace˃ výběr a kombinace ve vlastní

tvorbě

˃ vybírá, kombinuje a vytváří prostředky pro vlastní osobité vyjádření

˃ využívá znalostí o základních, druhotných a doplňkových barvách k osobitému výtvarnému vyjádření

˃ správná technika malby˃ zvládnutí větší plochy (akvarel,

pastel, …)

˃ interpretuje umělecká vizuálně – obrazná vyjádření současnosti i minulosti, vychází přitom ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních zkušeností a prožitků

˃ vytváří umělecká vizuálně – obrazná vyjádření minulosti i současnosti, přičemž vychází ze svých znalostí historických souvislostí i z osobních prožitků a zkušeností

˃ práce s uměleckým dílem˃ teoretické práce – renesance,

baroko, klasicismus˃ vyhledávání a srovnání různých

způsobů uměleckých vyjádření

˃ vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu vizuálně – obrazných vyjádření a jejich vztahů

˃ vytváří samostatně pestrou škálu vizuálně – obrazného vyjádření zkušeností z vlastního vnímání

˃ různé typy zobrazení (podhledy, …)

˃ praktické ověřování kompozičních principů ve vlastní tvorbě (kontrast, harmonie, …)

Ročník: 9.


˃ vybírá, vytváří a pojmenovává co nejširší škálu vizuálně – obrazných vyjádření a jejich vztahů

˃ variuje různé vlastnosti prvků a jejich vztahů pro získání osobitých výsledků

˃ vybírá a samostatně vytváří bohatou škálu vizuálně – obrazných vyjádření a zkušeností z vlastních představ a poznání

˃ uplatňuje osobitý přístup k realitě

˃ techniky kresby – tužka, uhel, rudka, …

˃ uspořádání objektů v ploše, prostoru, …

˃ rozlišení působení vizuálně – obrazného vyjádření v rovině smyslového účinku v rovině subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného a symbolického obsahu

˃ rozlišení působení vizuálně – obrazného vyjádření v rovině smyslového a subjektivního účinku a v rovině sociálně utvářeného a symbolického obsahu

˃ kategorizace prožitků, zkušeností, představ a poznatků

30


˃ ověřuje komunikační účinky vybraných, upravených či samostatně vytvořených vizuálně – obrazných vyjádření v sociálních vztazích, nalézá vhodnou formu pro jejich prezentaci

˃ vytváří společné kompozice v prostoru – instalace ˃ architektura

666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A ZDRAVÍ


Zdraví člověka je chápáno jako vyvážený stav tělesné, duševní a sociální pohody. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami

sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, smysl zdravotní prevence i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různým

nebezpečím, které ohrožuje zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování / rozhodování /, které vedou k zachování či posílení zdraví, a

získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot, o postupné utváření postojů k nim a o

aktivní jednání v souladu s nimi. Naplnění těchto záměrů je v základním vzdělávání nutné postavit na účinné motivaci a na činnostech a situacích posilujících zájem žáků o

problematiku zdraví.

Při realizaci této vzdělávací oblasti je třeba klást důraz především na praktické dovednosti a jejich aplikaci v modelových situacích i v každodenním životě školy.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova. Vzdělávací obsah

oblasti Člověk a zdraví prolíná do ostatních vzdělávacích oblastí, které jej obohacují nebo využívají / aplikují /, a do života školy.

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizována ve vyučovacích předmětech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova.


˃ poznání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty

30

˃ pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody a k vnímání radostných prožitků z činností podpořených pohybem, příjemným prostředím a

atmosférou příznivých vztahů

˃ poznávání člověka jako biologického jedince závislého v jednotlivých etapách života na způsobu vlastního jednání a rozhodování, na úrovni mezilidských vztahů i na

kvalitě prostředí

˃ získávání základní orientace v názorech na to, co je zdravé a co může zdraví prospět, i na to, co zdraví ohrožuje a poškozuje

˃ využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu s aktivní podporou zdraví

v každé životní situaci i k poznávání a využívání míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví

˃ propojování činností a jednání souvisejících se zdravím a zdravými mezilidskými vztahy se základními etickými a morálními postoji, s volním úsilím atd.

˃ chápání zdatnosti, dobrého fyzického vzhledu i duševní pohody jako významného předpokladu výběru profesní dráhy, partnerů, společenských činností atd.

˃ aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci

6.2.9.1. Vzdělávací oblast – Výchova ke zdravíNázev vyučovacího předmětu: Výchova ke zdraví

6.2.9.1.4. Výchova ke zdraví


Vzdělávací obor Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v propojení

všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět.

Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohrožení

v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi. Učí se dívat se na

vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i sociálnímu rozměru

zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.

30

Obsahové,časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět Výchova ke zdraví přináší základní poznání o člověku v souvislosti s preventivní ochranou jeho zdraví. Učí žáky aktivně rozvíjet a chránit zdraví v

propojení všech jeho složek (sociální, psychické a fyzické) a být za ně odpovědný. Svým vzdělávacím obsahem bezprostředně navazuje na obsah vzdělávací oblasti Člověk a

jeho svět. Žáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotně preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu

ohrožení v každodenních i mimořádných situacích. Rozšiřují a prohlubují si poznatky o rodině, škole a společenství vrstevníků, o přírodě, člověku i vztazích mezi lidmi a učí se

tak dívat se na vlastní činnosti z hlediska zdravotních potřeb a životních perspektiv dospívajícího jedince a rozhodovat se ve prospěch zdraví. Vzhledem k individuálnímu i

sociálnímu rozměru zdraví je vzdělávací obor Výchova ke zdraví velmi úzce propojen s průřezovým tématem Osobnostní a sociální výchova.

Vyučovací předmět Výchova ke zdraví je vyučován na 2. stupni v 6. a 7 v časové dotaci jedné hodiny týdně.



˃ Motivujeme žáky k učení a hledáme spolu s nimi smysl učení, posilujeme pozitivní vztah k učení.

˃ Učíme žáky plánovat, organizovat a hodnotit jejich učení, vedeme žáky k sebehodnocení.

˃ Umožňujeme žákům realizovat jejich nápady.

˃ Učíme žáky samostatně vyhledávat, zpracovávat a používat informace.

˃ Jdeme žákům příkladem – sami se dále vzděláváme.


30

˃ Vytváříme praktické problémové, využíváme problémové situace.

˃ Učíme žáky pracovat s chybou.

˃ Učíme žáky poznat a pochopit problém, promyslet a naplánovat způsob řešení.

˃ Učíme žáky vyhledávat informace vhodné k řešení problému, hledat a zkoušet různé způsoby řešení, nenechat se odradit nezdarem.

˃ Při řešení problému podporujeme samostatnost i spolupráci.

˃ Vedeme žáky k využívání vlastních zkušeností.


˃ Vedeme žáky k vhodné komunikaci se spolužáky, učiteli a dalšími dospělými ve škole i mimo školu.

˃ Podporujeme přátelské vztahy mezi žáky ve třídách a mezi třídami.

˃ Vedeme žáky k tomu, aby otevřeně a kultivovaně vyjadřovali svůj názor.

˃ Učíme žáky obhajovat svůj názor, vhodně argumentovat a zároveň naslouchat druhým lidem a snažit se jim porozumět.

˃ Učíme žáky zapojovat se do diskuse a dodržovat pravidla diskuse.

˃ Učíme žáky prezentovat své názory a myšlenky.

˃ Učíme žáky rozumět různým komunikačním prostředkům.


˃ Využíváme či vytváříme situace, kdy se žáky vzájemně potřebují.

˃ Vedeme žáky k pochopení potřeby efektivní spolupráce.

˃ Podporujeme práci ve dvojicích, v týmech.

˃ Učíme žáky vnímat vzájemné odlišnosti jako přínos pro spolupráci.

˃ Učíme žáky stanovit si vlastní role v týmu a rozvíjíme schopnost zastávat různé role.

˃ Učíme žáky hodnotit práci v týmu, zároveň jejich vlastní přínos a práci ostatních členů týmu.

31

˃ Vedeme žáky k vytváření pravidel práce v týmu, podporujeme příjemnou atmosféru, ohleduplnost a respekt.

˃ Integrujeme žáky se SVP


˃ Vedeme žáky k chápání důležitosti pravidel chování a k jejich dodržování.

˃ Vedeme žáky k chápání jejich práv a povinností ve škole i mimo školu.

˃ Rozvíjíme u žáků schopnost empatie.

˃ Učíme žáky respektovat druhého člověka, přestože nesouhlasím s jeho názorem.

˃ Učíme žáky ,,říkat ne“, odmítat útlak, agresi a hrubé chování.

˃ Vedeme žáky k sebeúctě.

˃ Vedeme žáky k aktivní ochraně jejich zdraví.

˃ Vedeme žáky k ochraně životního prostředí.


˃ Vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci, učíme žáky ocenit jak svoji práci, tak práci druhých.

˃ Vedeme žáky k posuzování vlastních možností a schopností při rozhodování o dalším vzdělávání a profesním zaměření.

V rámci vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví je Zeměpisu jsou integrována tato průřezová témata Mediální výchova Osobnostní a sociální výchova.

31

31

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuRočník 6. a 7.

Školní výstupy – žák: Učivo:Průřezová témata a


- uvede příklady správného a nesprávného jednání s ohledem na péči o zdraví- popíše nároky rodiny na zdravé bydlení- navrhne zásady bezpečného provozu v bytě- vysvětlí význam odpočinku, spánku a režimu- vyjmenuje zásady hygieny a ochrany zdraví při práci v domácnosti

CESTA KE ZDRAVÍ- zdraví, zdravý způsob života- faktory ovlivňující zdravotní stav- podpora zdraví v rodině- zdravé bydlení- vliv životního prostředí na zdraví- zdravotní péče

OSV – Psychohygiena

- rozpozná příznaky běžných nemocí, informuje dospělé- uplatní doporučené způsoby ochrany před inf. chorobami- poskytne základní péči při nemoci v rodině- uplatní zásady při podávání léků- vhodně reaguje na situaci úrazu- ošetří lehčí poranění- uplatní pravidla osobní hygieny- zařídí do denního režimu činnosti vhodné z hlediska zdraví (odpočinek, spánek, pohyb)

JAK PEČOVAT O ZDRAVÍ- běžné a infekční nemoci – příznaky, cesty přenosu, ochrana- úraz – vznik, ochrana- zásady první pomoci- péče při nemoci v rodině, nakládání s léky- režim dne školáka- hygiena tělesná a duševní- volný čas a podpora zdraví, bezpečné trávení volného času

- uvede příklady pozitivních a negativních vlivů životního prostředí na zdraví člověka- ochrání se podle možností před škodlivými vlivy vnějšího prostředí (záření, kouř, smog, hluk…)- objasní význam vody pro život člověka- vysvětlí, jak posilovat odolnost organizmu- uvede způsoby likvidace odpadů z domácnosti (třídění, skladování, kompostování, spalování)

ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ- vliv životního prostředí na zdravotní stav člověka (ovzduší, voda, hluk, sluneční záření)- provoz domácnosti a životní prostředí- odpady, třídění odpadů

31



- rozliší užší i širší příbuzenské vztahy- popíše základní funkce rodiny, zná rozdělení rolí v rodině- rozpozná své emoce, akceptuje pocity druhých- použije pro sdělování vhodné prostředky verbální i neverbální komunikace- dodrží zásady společenského chování - vyjmenuje základní způsoby ovlivňování negativních tělesných a duševních stavů (pravidelný režim, pohyb, odpočinek, regenerační a relaxační postupy, nekonfliktní způsoby jednání, odborná pomoc) a využije je ve svém životě

POHLED DO ZRCADLA A MEZILIDSKÉ VZTAHY- sebepoznávání a sebepojetí- vztahy k druhým lidem- můj domov, moje rodina- rozvoj osobnosti – sebekontrola, sebeovládání- kultura osobního projevu- chování podporující dobré vztahy (empatie, respektování, naslouchání, kooperace)- komunikace verbální a neverbální- vstřícný postoj k odlišnostem- společenské chování

OSV – Kreativita

- rozliší mezi zdravými a méně zdravými potravinami (obsah tuku, cukru, soli)- s pomocí dospělých se rozhoduje ve prospěch zdravých pokrmů- orientuje se v údajích na obalech potravinářských výrobků- projeví ochotu uplatňovat zásady zdravého stravovacího a pitného režimu- přiměřeně se chová u rodinného stolu, ve školní jídelně, v restauraci- vyjmenuje základní složky potravy a vysvětlí jejich význam pro zdraví- objasní pomocí potravinové pyramidy doporučený příjem jednotlivých druhů potravin- zhodnotí rozpory v současném způsobu stravování se zásadami zdravé výživy- sestaví jídelníček, který bude vyhovovat zásadám zdravé výživy

ZDRAVÍ NA TALÍŘI- zásady zdravé výživy, pestrá strava- potraviny rostlinného a živočišného původu, nápoje- denní stravovací a pitný režim- nákup a skladování potravin- pyramida výživy- sestavování jídelníčku – výživová hodnota potravy- složky potravy- nabídka a propagace potravinářských výrobků- zásady společenského chování u stolu

31



- projeví bezpečné způsoby chování v sociálním kontaktu s vrstevníky- projeví ochotu respektovat svobodu druhého- uplatní pravidla bezpečnosti v podmínkách silničního provozu- předejde úrazům při aktivitách ve volném čase- rozpozná situace ohrožující jeho bezpečnost a používá účinné způsoby chování- orientuje se v nabídce vhodných pohybových činností- zařadí do svého režimu aktivní pohyb, otužování a relaxaci- rozliší mezi rekreačním a výkonnostním sportem- uplatní účelné modely chování v případě šikanování, týrání a zneužívání dítěte- využívá relaxační techniky k překonání únavy a regeneraci organizmu- předvede základní způsoby poskytnutí první pomoci

BEZPEČNĚ DOMA, VE ŠKOLE I VE VOLNÉM ČASE- situace ohrožující bezpečí dětí v prostředí domova, ve škole, na ulici, ve volném čase- pravidla bezpečného chování v silničním provozu v roli chodce a cyklisty- zásady ochrany zdraví při sportovních činnostech a ve volném čase- zdravotně orientovaná zdatnost vzhledem k věku, pohlaví a zdravotnímu stavu- projevy násilí: agresivita, šikana, týrání, sexuální zneužívání dětí- posilování duševní odolnosti- chování podporující dobré vztahy- ohrožení v důsledku mimořádných událostí (živelní pohroma)- zásady první pomoci

31

Ročník 8.-9.



- uvede pohlavní rozdíly mezi mužem a ženou- pomocí obrázku popíše mužské a ženské pohlavní orgány- charakterizuje vývin druhotných pohlavních znaků- objasní menstruační cyklus- orientuje se v prostředcích osobní a intimní hygieny a ve způsobech jejich používání- použije kulturní slovník v souvislosti se sexualitou- uvede argumenty pro odložení sexuálního života do doby plné zralosti- orientuje se v rozdílech sexuálního chování jednotlivců- uvede zdravotní rizika pohlavně přenosných chorob a způsoby, jak se před nimi chránit

DOSPÍVÁNÍ – PUBERTA- lidské tělo, rozdíly v pohlaví mezi mužem a ženou- pohlavní orgány (anatomie a fyziologie)- puberta – somatické změny, problémy v oblasti psychického a sociálního zrání- osobní a intimní hygiena, hygiena odívání- poradna- mezigenerační konflikty- předčasná sexuální zkušenost a její rizika- sexuální orientace- nemoci přenosné pohlavním stykem

Př – pohlavní soustava

- vysvětlí význam péče o zdraví- vysvětlí podstatu zdravého životního stylu- vysvětlí vztah mezi tělesným a duševním zdravím- objasní význam biorytmů v životě člověka- předvede kompenzační a relaxační cvičení vhodné k překonání únavy a stresu- rozliší mezi rekreačním a výkonnostním sportem- zařadí do svého denního režimu aktivní pohyb, otužování a relaxaci- jedná citlivě a ohleduplně s handicapovanými jedinci

ZAOSTŘENO NA ZDRAVÍ- zdravý způsob života- hygiena a epidemiologie - vliv životních podmínek a životního stylu na zdraví, styl života v Evropě i v jiných zemích- biorytmy, odpočinek, spánek, otužování, kompenzační a relaxační cvičenísebereflexe, sebekontrola, sebeovládání, zvládání náročných životních situací- péče o nemocné a handicapované

Př – trávicí soustava

- rozliší mezi běžnými, infekčními a civilizačními chorobami- uvede příklady infekčních onemocnění, jejich původce, přenos a způsoby ochrany- vysvětlí princip a význam očkování- rozliší mezi závažnými a méně závažnými poraněními a zdravotními problémy- vyhledá v případě potřeby lékaře a popíše své zdravotní problémy- uplatní základní zásady pro užívání léků- popíše systém poskytování lék. Péče- objasní zásady prevence v souvislosti s běžnými, přenosnými a civilizačními chorobami

ZDRAVÍ A NEMOC - každodenní péče o zdraví- nemoci infekční, civilizační a jiné a ochrana před nimi- preventivní a lékařská péče- užívání a ukládání léků- chování v situaci úrazu- základní postupy první pomoci

31



- rozezná nejznámější léčivé i jedovaté rostliny, jedovaté houby- bezpečně manipuluje s chemickými prostředky používanými v domácnosti- vysvětlí, jak se chránit před stykem s cizí krví- argumentuje ve prospěch zdraví- odmítne návykové látky v modelových situacích- ví, že je dětem zakázáno prodávat cigarety a alkoholické nápoje- orientuje se v legislativě omezující kouření- dá do souvislosti rizika zneužívání návykových látek s ohrožením zdraví člověka, rizika popíše- uvede důvody, proč je výhodné nekouřit a nepít alkohol- vysvětlí negativní vliv pasivního kouření- kriticky přistoupí k mediálním informacím a vlivu reklam na veřejné mínění- použije způsoby kompenzace jednostranného pracovního zatížení

RIZIKA ZÁVISLOSTÍ- rizika ohrožující zdraví- pravidla správného užívání léků- rizika při neodborném zacházení s chemickými látkami v domácnosti- reklamní vlivy- návykové látky a zákon- auto-destruktivní závislosti, vývoj závislostí- negativní účinky kouření a alkoholu na zdraví- způsoby odmítání návykových látek- život bez drog, zdravý životní styl- počítač a zdraví – zdravotní rizika při práci s počítačem

MEV – Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality

- charakterizuje základní složky potravy- posoudí na konkrétních příkladech zastoupení potravin a nápojů ve stravě z hlediska zdravé výživy- diskutuje o reklamě na potraviny z hlediska její věrohodnosti- vysvětlí souvislost mezi způsobem stravování a rozvojem civilizačních chorob- vysvětlí rizika spojená s poruchami příjmu potravy, uvede, kde vyhledat odbornou pomoc- posoudí přednosti a nedostatky některých alternativních výživových směrů- porovná specifické potřeby výživy jednotlivých etapách lidského života- sestaví jídelníček dle zásad zdravé výživy

VÝŽIVA JAKO SOUČÁST ŽIVOTNÍHO STYLU- vztah k jídlu, poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie)- živiny – význam pro činnost organizmu- výživa a civilizační nemoci- hygiena výživy- alternativní směry ve výživě (vegetariánství, makrobiotika, biopotraviny)

31



- popíše (s použitím odborné terminologie) jednotlivé části pohlavních orgánů- vysvětlí tělesné, fyziologické, psychické a sociální změny v dospívání- uvede zdravotní rizika nechráněného pohlavního styku- vysvětlí rizika střídání partnerů- vysvětlí, proč organizmus dospívající dívky není zralý pro těhotenství a porod- vyjmenuje nejčastější pohlavní choroby a vysvětlí, jak se před nimi chránit- objasní, jak dochází k přenosu viru HIV- zdůvodní preventivní opatření boje proti šíření HIV- orientuje se v rozdílech sexuálního chování jednotlivců- vysvětlí, proč není vhodné veřejně mluvit o svých intimních záležitostech a proč je na veřejnosti slušné projevovat ve svých citech jistou míru zdrženlivosti- vyjádří vlastní názor k pořadům v médiích, které ukazují lásku a rodičovství v různých podobách- respektuje odlišné přístupy k sexualitě ovlivněné odlišnou kulturou a vírou- orientuje se v právní problematice sexuálního zneužívání dítěte- použije v případě problémů kontakty na odbornou pomoc

REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ A SEXUÁLNÍ DOSPÍVÁNÍ- reprodukční zdraví v dospívání- tělesné, fyziologické, psychické a sociální dospívání, menstruace, poluce, masturbace, nekoitální sexualita, pohlavní styk- rizika ohrožující reprodukční zdraví- předčasná sexuální zkušenost a její rizika- choroby přenosné pohlavním stykem, včetně HIV/AIDS, gynekologické záněty- rizikové chování, promiskuita, pornografie- sexuální orientace, poruchy pohlavní identity- sexuální deviace- sexualita a zákon- základní principy odpovědného sexuálního chování- pracoviště odborné pomoci

Př – Pohlavní soustava, sexuálně přenosné choroby

- rozpozná pozitivní a negativní vlivy na kvalitu sociálního klimatu v rodině i ve třídě- ovládne své emoce, akceptuje pocity druhých- vhodně použije prostředky neverbální komunikace- použije kulturní slovník- projeví zdravotně vhodné a ohleduplné chování- vysloví uznání svým spolužákům- poskytne pomoc v případě potřeby- vybere vhodný způsob řešení modelové situace- dodrží pravidla práce v týmu

JAK SI LÉPE POROZUMĚT- vztah k sobě samému a k druhým lidem- zdravé a vyrovnané sebepojetí- respektování sebe a druhých- příjímání názorů druhého, empatie, aktivní naslouchání, dialog, komunikace- kooperace v různých situacích- pomáhající a prosociální chování- komunikace s vrstevníky, kamarádství, přátelství, láska, partnerství, manželství- potřeba citu a lásky u tělesně a smyslově postižených

MEV – vnímání autora mediálního sdělení

31



- navrhne, jak lze zajímavým a hodnotným způsobem trávit volný čas- uvede zdravotní rizika spojená s kouřením, alkoholem, zneužíváním návykových látek- uvede zdravotní rizika při neodborném zacházení s lepidly, ředidly a jinými chemickými látkami- popíše problémy, které mohou vzejít z příležitostného zneužívání drog- použije způsoby odmítání návykových látek v modelových situacích i ve styku s vrstevníky- argumentuje ve prospěch zdraví- uvědomuje si, že je zakázáno prodávat dětem cigarety a alkoholické nápoje- posoudí vliv reklam při propagaci tabákových výrobků a alkoholu- uvede důsledky porušování trestního zákona v souvislosti s výrobou, distribucí a držením návykových látek- odmítne nátlak a hrubé zacházení- uvede důsledky porušování trestního zákona související se šikanou, násilím, týráním, zanedbáváním a zneužíváním dětí- popíše manipulativní vliv sekt- samostatně vyhledá služby specializované pomoci- uplatní dovednosti komunikační obrany

VOLBY PRO ZDRAVÝ ŽIVOT- smysluplná náplň volného času- návykové látky (nikotin, alkohol, drogy, jiné škodliviny)- zdravotní a sociální rizika zneužívání návykových látek- patologické hráčství, práce s počítačem- vznik a vývoj závislostí- návykové látky a zákon- odmítání návykových látek- formy a stupně indiv. násilí a zneužívání- práva dítěte – zanedbávané, týrané a zneužívané dítě- bezpečné chování při různých činnostech a v rizikovém prostředí- manipulativní reklama- působení sekt- pozitivní životní cíle a hodnoty- komunikace se službami odborné pomoci

- vysvětlí rozdíly mezi přátelstvím, zamilovaností, náhodnou známostí a rozvinutou láskou- na veřejnosti uplatní ve svých citových projevech vhodnou míru zdrženlivosti a studu- uvede rizika spojená s neuváženou volbou životního partnera- zorientuje se ve vhodnosti použití způsobů antikoncepce- vysvětlí početí a vývoj dítěte před narozením- uvede rizika související s předčasným ukončením těhotenství- vysvětlí potřeby matky v těhotenství a po porodu- uvede potřeby narozeného dítěte- vysvětlí roli matky a otce při péči o dítě a při jeho výchově- zdůvodní význam kojení pro zdravý vývoj dítěte- navrhne optimální prostředí bytu odpovídající požadavkům zdravého bydlení rodiny- vysvětlí význam náhradní rodinné péče pro děti vyrůstající mimo vlastní rodinu

DOSPĚLOST = ODPOVĚDNOST- kamarádství, přátelství, láska, volba partnera, manželství, rodičovství- způsoby vyjadřování lásky a náklonnosti- rizika při volbě partnera- partneři z různého sociokulturního prostředí- plánování rodičovství, antikoncepce- předčasné ukončení těhotenství- odpovědné rodičovství- početí, vývoj dítěte před narozením- těhotenství, životospráva těhotné ženy, porod- role matky a otce- základní péče o novorozence a kojence- náhradní rodinná péče, osvojení, pěstounská péče, kojenecký ústav, DD aj.

31



- vyjádří vlastní názor k problematice zdraví- vyhledá informace týkající se problematiky zdraví- prezentuje, jak sám pečuje o své zdraví- vybere z nabízených variant správný způsob chování v určité situaci- posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých- poskytne dle svých možností radu a účinnou pomoc v situacích ohrožujících zdraví- uvede, jak je třeba se zachovat při ohrožení mimořádnou událostí- vysvětlí postup při evakuaci- zvládne základní postupy první pomoci- projeví bezpečné způsoby chování v různých situacích- spolupracuje se spolužáky ve skupině při plnění zadaných úkolů- diskutuje o problémech podpory zdraví, argumentuje ve prospěch zdraví

PODPORA ZDRAVÍ VKLADEM DO BUDOUCNOSTI- celostní pojetí člověka ve zdraví a nemoci, složky zdraví a jejich interakce- podpora zdraví a její formy, prevence, intervence, odpovědnost za zdraví, ochrana životního prostředí, rozhodování ve prospěch zdraví- ohrožení v důsledku mimořádných událostí, evakuace- poskytování první pomoci

32

6.2.9.2. Vzdělávací oblast – Tělesná výchovaNázev vyučovacího předmětu : Tělesná výchova

6.2.9.2.4. Tělesná výchovaCharakteristika vyučovacího předmětu


Předmět je realizován v 6. až 9. ročníku 2 hodiny týdně. Hoši a dívky cvičí samostatně.

Vzdělávací obsah je rozdělen na čtyři tematické okruhy:

regenerace a kompenzace jednostranné zátěže způsobené pobytem ve škole

rozvoj pohybových dovedností a kultivaci pohybu

poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty

rozpoznávání základních situací ohrožující tělesné a duševní zdraví a na osvojování dovedností jim předcházet

nebo je řešit

Organizace

Žáci s přihlédnutím k určité sportovní aktivitě cvičí v tělocvičně, nebo hřišti . V úvodu hodiny všichni absolvují

nástup, rozcvičku a dále se věnují v hlavní části hodiny danému typu sportování. Ke konci dochází k závěrečnému

zklidnění. Vedeme žáky ke cvičení ve vhodném sportovním oblečení a obuvi. Využíváme různé metody a formy

práce, využíváme veškeré dostupné nářadí a náčiní.


VDO – angažovaný přístup k druhým, zásady slušnosti, tolerance, odpovědné chování

OSV – obecné modely řešení problémů, zvládání rozhodovacích situací, schopnosti poznávání, sebepoznávání,

poznávání lidí a jednání ve specifických rolích a situacích

MKV – schopnost zapojovat se do diskuse, lidské vztahy, …

EV – vysoké oceňování zdraví a chápání vlivu prostředí na vlastní zdraví i zdraví ostatních lidí

MV – interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, práce v realizačním týmu



vedeme žáky k tomu, aby poznávali smysl svých aktivit, naučili se plánovat, organizovat a řídit vlastní činnost,

užívat osvojené názvosloví na úrovni cvičence – rozhodčího – diváka – čtenáře – uživatele internetu, různým

způsobem zpracovávat informace o poh. aktivitách ve škole

hodnotíme žáky takovým způsobem, aby jim to umožnilo vnímat vlastní pokrok

32

stanovujeme dílčí vzdělávací cíle v souladu s cíli vzdělávacího programu

dodáváme žákům sebedůvěru a sledujeme pokrok všech žáků


učíme žáky vnímat problémové situace a plánovat způsob řešení problému a vyhledávat informace k řešení

problému

vedeme je ke kritickému myšlení, činit uvážlivá rozhodnutí a umět je obhájit

snažíme se, aby si uvědomovali zodpovědnost svých rozhodnutí a jejich následků

učíme žáka s chybou pracovat jako s příležitostí, cestou ke správnému řešení problému

vedeme je ke správnému způsobu řešení problémů


vedeme žáky ke komunikaci na odpovídající úrovni a k osvojení si kultivovaného ústního projevu, k účinnému

zapojení se do diskuse

vyžadujeme dodržování pravidel slušného chování

podle potřeby žákům v činnosti pomáháme

zadáváme úkoly, které vedou žáky ke spolupráci


učíme žáky spolupracovat, podílet se na vytváření pravidel práce v týmu

učíme je v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni požádat

vedeme žáky k utváření si zdravé pozitivní představě o sobě samém, která by podpořila vlastní sebedůvěru a

samotný rozvoj

umožňujeme každému žákovi zažít úspěch

zadáváme úkoly vedoucí ke spolupráci

požadujeme dodržování dohodnuté kvality a dohodnuté postupy


vedeme žáky k respektování názorů ostatních

snažíme se u nich formovat volní a charakterové rysy

učíme je aktivně se zapojovat do sportovních aktivit, rozhodovat zodpovědně dle dané situace a rozhodovat v

zájmu podpory a ochrany zdraví

učíme je rozlišovat a uplatňovat práva a povinnosti vyplývající z rolí hráče – rozhodčího – diváka

vyžadujeme ohleduplnost, dodržování pravidel slušného chování

umožňujeme žákům na základě jasných kritérií hodnotit své činnosti a výsledky

32


vedeme je k efektivitě při organizaci vlastní práce

učíme je spoluorganizovat svůj poh. režim a využívat dosažených znalostí a dovedností v běžné praxi

vedeme je k ovládání základních postupů první pomoci


vedeme žáky k dodržování obecných pravidel bezpečnosti

učíme je užívat jednotlivé tělocvičné nářadí a náčiní

32

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuDívky Ročník: 6. – 7.



chápe zásady zatěžování, změřit úroveň tělesné

zdatnosti jednoduchými zadanými testy

seznámí se s jednoduchými testy tělesné

zdatnostiměření výkonů

VO – rozvoj schopnosti

poznávání, sebepoznání a

sebepojetí

usiluje o zlepšení a udržení úrovně pohybových

schopností a o rozvoj pohybových dovedností

základních sportovních odvětví včetně

zdokonalování základních lokomocí

učí se uplatňovat svoji vůli pro zlepšení výkonu,

svůj fyzický fond

je veden k úsilí o zlepšení své tělesné zdatnosti,

poznává kondiční programy

pohybový režim, rekreační sport, možnosti

poh. aktivity, kondiční program

VO - poznávání lidí,

mezilidské vztahy

EV– zásady slušnosti,

odpovědnosti, tolerance,

angažovaný přístup k

druhým – projevovat se v

jednání i v řešení problémů

samostatně a odpovědně

EV – lidské vztahy, kulturní

diference

PŘ, Z – vztah člověka k

prostředí

cíleně se připravuje na pohybovou činnost a její

ukončení

učí se aktivně vstupovat do organizace svého

poh. režimu

seznamuje se s přípravou před poh. činností a

ukončením ve shodě s hlavní činností –

zatěžovanými svaly

průpravná, kompenzační a relaxační cvičení

32



využívá základní kompenzační a relaxační

techniky k překonání únavyučí se rozpoznávat své vlastní poh. možnosti vyrovnávací cvičení

Odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné

se zdravím a sportemje veden k odmítání drog a jiných škodlivin

návykové látky, následky konzumace –

zdravotní, sociální, etické

sport jako antidroga

Vhodně reaguje na informace o znečištění

ovzduší a tomu přizpůsobit pohybové aktivity

snaží se adekvátně reagovat na informace o

znečištění ovzduší a přizpůsobit tomu svoje poh.

aktivity

ochrana přírody

hygiena pohybu

pobyt v přírodě

Zná základní zásady poskytování první pomoci a

zvládá zajištění odsunu raněného

poznává zásady první pomoci, přesunu raněného,

přivolání pomoci

první pomoc, improvizované ošetření

telefonická čísla IZS

transport raněného

VZ, PŘ – první pomoc

uplatňuje bezpečné chování v přírodě a v

silničním provozu

je veden k vhodnému a bezpečnému chování i v

neznámém terénu, silničním provozu, zvládá

pobyt v přírodě a přesuny v terénu

seznamuje se s zásadami hygieny a bezpečnosti

při poh. činnostech

základní pravidla silničního provozu

základní turistické dovednosti, táboření,

orientace v terénu a v mapě

hygiena a bezpečnost při poh. činnostech,

správné oblečení a obutí

32



zvládá v souladu s individuálními předpoklady

osvojované pohybové dovednosti a aplikovat je

ve hře, soutěži, při rekreačních činnostech

učí se zvládat základní techniku atletických

disciplín, gymnastiky, sportovních her, úpolů, ,

vyjádřit hudbu pohybem

atletika – běh vytrvalostní, sprint, přes

překážky, skok daleký, hod granátem

gymnastika – stoj na rukou, na hlavě,

přemet stranou, skoky na trampolínce,

přeskoky kozy, shyb na hrazdě

šplh

rytmická a kondiční gymnastika, polkový

krok, aerobic

úpoly

sportovní hry – přehazovaná, volejbal,

softball,basketball, floorball, základní

manipulace s míčem,

posoudí provedení osvojované pohybové

činnosti, označí příčiny nedostatků

učí se posoudit provedení osvojované činnosti,

označit příčiny a poučit se z chyb

tělocvičné názvosloví

sportovní výstroj a výzbroj

užívá osvojovanou odbornou terminologii na

úrovni cvičence, rozhodčího, diváka

osvojuje si odborné názvy náčiní, nářadí,

dohodnuté signály a gesta, vzájemnou

komunikaci


naplňuje ve školních podmínkách základní

olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc

handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví,

ochranu přírody při sportu

snaží se dodržovat zásady fair play, základní

myšlenky olympijského soupeření

je veden k respektování opačného pohlaví, k

respektování handicapovaných osob

fair play, olympijské ideály a symboly

významné sportovní soutěže a sportovci

dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice

vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji

učí se vzájemné komunikaci, strategii při hře,

herní kombinacipravidla her a soutěží

32



rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti

vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka

učí se rozlišovat a uplatňovat základní pravidla

her a sportů s ohledem na možnou rolipravidla her a soutěží

sleduje určité prvky pohybové činnosti a výkony

a hodnotí je

učí se hodnotit své výkony, porovnávat s

předchozími, zaznamenávat

snaží se objektivně zhodnotit svůj výkon

pravidla měření výkonů

spolurozhoduje osvojované hry a soutěžeseznamuje se s rolí rozhodčího, učí se objektivně

hodnotit výkon ostatních a družstvapravidla her a soutěží

32

Ročník: 8. – 9.



chápe zásady zatěžování, změřit úroveň tělesné

zdatnosti jednoduchými zadanými testy

seznámí se s jednoduchými testy tělesné

zdatnostiměření výkonů

usiluje o zlepšení a udržení úrovně pohybových

schopností a o rozvoj pohybových dovedností

základních sportovních odvětví včetně

zdokonalování základních lokomocí

učí se uplatňovat svoji vůli pro zlepšení výkonu,

svůj fyzický fond

je veden k úsilí o zlepšení své tělesné zdatnosti,

poznává kondiční programy

pohybový režim, rekreační sport,

možnosti poh. aktivity, kondiční program

cíleně se připravuje na pohybovou činnost a její

ukončení

učí se aktivně vstupovat do organizace svého

poh. režimu

seznamuje se s přípravou před poh. činností a

ukončením ve shodě s hlavní činností –

zatěžovanými svaly

průpravná, kompenzační a relaxační

cvičení

využívá základní kompenzační a relaxační

techniky k překonání únavyučí se rozpoznávat své vlastní poh. možnosti vyrovnávací cvičení

odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné

se zdravím a sportemje veden k odmítání drog a jiných škodlivin

návykové látky, následky konzumace –

zdravotní, sociální, etické

sport jako antidroga

vhodně reaguje na informace o znečištění

ovzduší a tomu přizpůsobit pohybové aktivity

snaží se adekvátně reagovat na informace o

znečištění ovzduší a přizpůsobit tomu svoje poh.

aktivity

ochrana přírody

hygiena pohybu

pobyt v přírodě

zná základní zásady poskytování první pomoci a

zvládat zajištění odsunu raněného

poznává zásady první pomoci, přesunu raněného,

přivolání pomoci

první pomoc, improvizované ošetření

telefonická čísla IZS

transport raněného

32



uplatňuje bezpečné chování v přírodě a v

silničním provozu

je veden k vhodnému a bezpečnému chování i v

neznámém terénu, silničním provozu, zvládá

pobyt v přírodě a přesuny v terénu

seznamuje se s zásadami hygieny a bezpečnosti

při poh. činnostech

základní pravidla silničního provozu

základní turistické dovednosti, táboření,

orientace v terénu a v mapě

hygiena a bezpečnost při poh. činnostech,

správné oblečení a obutí

VO – rozvoj schopnosti

poznávání, sebepoznání a

sebepojetí


osvojované pohybové dovednosti a aplikuje je ve

hře, soutěži, při rekreačních činnostech

učí se zvládat základní techniku atletických

disciplín, gymnastiky, sportovních her, úpolů,

základní techniku bruslení, vyjádřit hudbu

pohybem

atletika – běh vytrvalostní, sprint, skok

daleký, hod granátem, vrh koulí

gymnastika – stoj na rukou, na hlavě,

přemet stranou, skoky na trampolínce,

přeskoky kozy, shyb na hrazdě

šplh

rytmická a kondiční gymnastika, aerobic

úpoly

sportovní hry – přehazovaná, volejbal,

softball, basketball, floorball, základní

manipulace s míčem

VO - poznávání lidí,

mezilidské vztahy

EV– zásady slušnosti,

odpovědnosti, tolerance,

angažovaný přístup k druhým

– projevovat se v jednání i v

řešení problémů samostatně a

odpovědně


diference

PŘ, Z – vztah člověka k

prostředí

posoudí provedení osvojované pohybové

činnosti, označí příčiny nedostatků

učí se posoudit provedení osvojované činnosti,

označit příčiny a poučit se z chyb


sportovní výstroj a výzbroj

užívá osvojovanou odbornou terminologii na

úrovni cvičence, rozhodčího, diváka

osvojuje si odborné názvy náčiní, nářadí,

dohodnuté signály a gesta, vzájemnou

komunikaci


32



naplňuje ve školních podmínkách základní

olympijské myšlenky – čestné soupeření, pomoc

handicapovaným, respekt k opačnému pohlaví,


snaží se dodržovat zásady fair play, základní

myšlenky olympijského soupeření

je veden k respektování opačného pohlaví, k

respektování handicapovaných osob

fair play, olympijské ideály a symboly

významné sportovní soutěže a sportovci

dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice

vedoucí k úspěchu družstva a dodržuje ji

učí se vzájemné komunikaci, strategii při hře,

herní kombinacipravidla her a soutěží

Rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti

vyplývající z role hráče, rozhodčího, diváka

učí se rozlišovat a uplatňovat základní pravidla

her a sportů s ohledem na možnou rolipravidla her a soutěží

sleduje určité prvky pohybové činnosti a výkony

a hodnotí je

učí se hodnotit své výkony, porovnávat s

předchozími, zaznamenávat

snaží se objektivně zhodnotit svůj výkon

pravidla měření výkonů

spolurozhoduje osvojované hry a soutěžeseznamuje se s rolí rozhodčího, učí se objektivně

hodnotit výkon ostatních a družstvapravidla her a soutěží

33

Hoši Ročník: 6. – 7.

Očekávané výstupy RVP – žák: Očekávané výstupy ŠVP – žák: Učivo:Průřezová témata a


aktivně vstupuje do organizace svého pohybového

režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně

a s konkrétním účelem

usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky

zvolí vhodný rozvojový program

samostatně se připraví před pohybovou činností a

ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými

svaly

odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se

sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu

vzhledem k údajům o znečištění ovzduší

uplatňuje vhodné a bezpečné chování i v méně

známém prostředí sportovišť, přírody, silničního

provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a

přizpůsobí jim svou činnost


osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje


posoudí provedení osvojované pohybové činnosti,

označí zjevné nedostatky a jejich možné příčiny

užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence,

rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů,

uživatele internetu

při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli zvládá

techniku nové atletické disciplíny i další

náročnější techniky

získané dovednosti uplatní v dalších disciplínách

dokáže zvládnout obtížnější prvek s dopomocí

při cvičení uplatní svůj fyzický fond

používá správnou techniku

uplatňuje zkušenosti z míčových her v dalších

sportech

zlepšuje své postřehové schopnosti

dokáže řídit sportovní utkání svých vrstevníků

aktivně vstupuje do organizace svého

pohybového režimu


atletika (běh vytrvalostní – 1500 m;

sprint – 60 m; skok daleký a vysoký;

hod kriketovým míčkem)

míčové hry (vybíjená; fotbal; sálová

kopaná; softbal; florbal; basketbal)

ringo (freesbee)

gymnastika (trampolína; prostná

cvičení; kotoul vpřed a vzad;

přeskok přes kozu – roznožka,

skrčka; stoj na rukou s pomocí; stoj

na hlavě; šplh; rytmická a kondiční

gymnastika)

VO – rozvoj schopnosti poznávání,

sebepoznání a sebepojetí, poznávání

lidí, mezilidské vztahy

EV– zásady slušnosti, odpovědnosti,

tolerance, angažovaný přístup k

druhým – projevovat se v jednání i v


odpovědně


diference

PŘ, Z – vztah člověka k prostředí

33

Očekávané výstupy RVP – žák: Očekávané výstupy ŠVP – žák: Učivo:Průřezová témata a


naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské

myšlenky – čestné soupeření, pomoc

handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní,


dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí

k úspěchu družstva a dodržuje ji

rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z

role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora

sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony,

eviduje je a vyhodnotí

zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje,

závody, turistické akce na úrovni školy;

spolurozhoduje osvojované hry a soutěže

zpracuje naměřená data a informace o pohybových

aktivitách a podílí se na jejich prezentaci

uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při

korekci zdravotních oslabení

zařazuje pravidelně a samostatně do svého

pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení

související s vlastním oslabením, usiluje o jejich

optimální provedení

aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou

kontraindikací zdravotního oslabení

usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti

zvládá v rámci svých schopností pohyb na

bruslích všemi směry

osvojené dovednosti umí uplatnit i při hře LH

zvládá v rámci svých schopností pohyb na lyžích

zvládá i dlouhodobější pobyt v přírodě a přesun s

mírnou zátěží v náročnějším terénu


známém prostředí sportovišť, přírody, v horách a

silničního provozu

předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim

svou činnost

ctí zásady fair play

úpoly – střehové postoje, pády

stranou, vzad

posilovací cvičení

sportovní hry (kurz bruslení;

lyžařský výcvik v 7. ročníku;

turistika a pobyt v přírodě; hry na

sněhu)

význam pohybu pro zdraví

hygiena a bezpečnost při

pohybových činnostech

33

Ročník: 8. – 9.

Očekávané výstupy RVP – žák: Očekávané výstupy ŠVP – žák: Učivo: Průřezová témata:

aktivně vstupuje do organizace svého pohybového

režimu, některé pohybové činnosti zařazuje pravidelně

a s konkrétním účelem

usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti; z nabídky

zvolí vhodný rozvojový program

samostatně se připraví před pohybovou činností a

ukončí ji ve shodě s hlavní činností – zatěžovanými

svaly

odmítá drogy a jiné škodliviny jako neslučitelné se

sportovní etikou a zdravím; upraví pohybovou aktivitu

vzhledem k údajům o znečištění ovzduší



provozu; předvídá možná nebezpečí úrazu a

přizpůsobí jim svou činnost


osvojované pohybové dovednosti a tvořivě je aplikuje


posoudí provedení osvoj. pohybové činnosti, označí

zjevné nedostatky a jejich možné příčiny

užívá osvojované názvosloví na úrovni cvičence,

rozhodčího, diváka, čtenáře novin a časopisů,

uživatele internetu

sleduje určené prvky pohybové činnosti a výkony,

eviduje je a vyhodnotí

při vytrvalosti dovede uplatnit i vůli zvládá

techniku nové atletické disciplíny i další

náročnější techniky

získané dovednosti uplatní v dalších disciplínách

dokáže zvládnout obtížnější prvek s dopomocí


používá správnou techniku

uplatňuje zkušenosti z míčových her v dalších

sportech

zlepšuje své postřehové schopnosti

dokáže řídit sportovní utkání svých vrstevníků

aktivně vstupuje do organizace svého

pohybového režimu


atletika (běh vytrvalostní – 1500 m;

sprint – 60 m; skok daleký a vysoký;

hod granátem; vrch koulí)

míčové hry (vybíjená; fotbal; sálová

kopaná; stolní tenis; softbal; florbal;

basketbal)

ringo (freesbee)

gymnastika (trampolína; prostná

cvičení; kotoul vpřed a vzad;

přeskok přes kozu – roznožka,

skrčka; stoj na rukou s pomocí; stoj

na hlavě; šplh; rytmická a kondiční

gymnastika)

VO – rozvoj schopnosti poznávání,

sebepoznání a sebepojetí, poznávání

lidí, mezilidské vztahy

EV– zásady slušnosti, odpovědnosti,

tolerance, angažovaný přístup k

druhým – projevovat se v jednání i v


odpovědně


diference

PŘ, Z – vztah člověka k prostředí

33

Očekávané výstupy RVP – žák: Očekávané výstupy ŠVP – žák: Učivo: Průřezová témata:

naplňuje ve školních podmínkách základní olympijské

myšlenky – čestné soupeření, pomoc

handicapovaným, respekt k opačnému pohlavní,


dohodne se na spolupráci i jednoduché taktice vedoucí

k úspěchu družstva a dodržuje ji

rozlišuje a uplatňuje práva a povinnosti vyplývající z

role hráče, rozhodčího, diváka, organizátora

zorganizuje samostatně i v týmu jednoduché turnaje,

závody, turistické akce na úrovni školy;

spolurozhoduje osvojované hry a soutěže

zpracuje naměřená data a informace o pohybových

aktivitách a podílí se na jejich prezentaci

uplatňuje odpovídající vytrvalost a cílevědomost při

korekci zdravotních oslabení

zařazuje pravidelně a samostatně do svého

pohybového režimu speciální vyrovnávací cvičení

související s vlastním oslabením, usiluje o jejich

optimální provedení

aktivně se vyhýbá činnostem, které jsou

kontraindikací zdravotního oslabení

usiluje o zlepšení své tělesné zdatnosti

zvládá v rámci svých schopností pohyb na

bruslích všemi směry

osvojené dovednosti umí uplatnit i při hře LH

zvládá i dlouhodobější pobyt v přírodě a přesun s

mírnou zátěží v náročnějším terénu



provozu

předvídá možná nebezpečí úrazu a přizpůsobí jim

svou činnost

ctí zásady fair play

úpoly – střehové postoje, pády

stranou, vzad

posilovací cvičení

sportovní hry (kurz bruslení;

turistika a pobyt v přírodě; hry na

sněhu)

význam pohybu pro zdraví

hygiena a bezpečnost při

pohybových činnostech

33

6666666 VZDĚLÁVACÍ OBLAST – ČLOVĚK A SVĚT PRÁCECharakteristika vzdělávací oblasti

Oblast Člověk a svět práce postihuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků.

Koncepce vzdělávací oblasti Člověk a svět práce vychází z konkrétních životních situací, v nichž žáci přicházejí do přímého kontaktu s lidskou činností a technikou v jejich rozmanitých podobách a širších souvislostech.

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé základní vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků.

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž tematický okruh Svět práce je povinný, a z ostatních si naše škola vybrala téma Digitální fotografie.

Vzdělávací obsah je realizován na 1. i 2. stupni vzdělávání a je určen všem žákům (tedy chlapcům i dívkám bez rozdílu) a vyučuje se po jedné hodině na I. st. ZŠ a po jedné vyučovací hodině v 7. – 9. třídě v předmětu praktické činnosti. Žáci se učí pracovat s různými materiály a osvojují si základní pracovní dovednosti a návyky. Učí se plánovat, organizovat a hodnotit pracovní činnost samostatně i v týmu. Ve všech tematických okruzích jsou žáci soustavně vedeni k dodržování zásad bezpečnosti a hygieny při práci. V závislosti na věku žáků se postupně buduje systém, který žákům poskytuje důležité informace ze sféry výkonu práce a pomáhá jim při odpovědném rozhodování o dalším profesním zaměření. Vzdělávací obsah je realizován prostřednictvím vyučovacího předmětu Pracovní činnosti.

Cílové zaměření vzdělávací oblasti

Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků tím, že vede

žáky k:

˃ pozitivnímu vztahu k práci a k odpovědnosti za kvalitu svých i společných výsledků práce˃ osvojení základních pracovních dovedností a návyků z různých pracovních oblastí, k organizaci a

plánování práce a k používání vhodných nástrojů, nářadí a pomůcek při práci i v běžném životě˃ vytrvalosti a soustavnosti při plnění zadaných úkolů, k uplatňování tvořivosti a vlastních nápadů při

pracovní činnosti a k vynakládání úsilí na dosažení kvalitního výsledku˃ poznání, že technika jako významná součást lidské kultury je vždy úzce spojena s pracovní činností

člověka˃ autentickému a objektivnímu poznávání okolního světa, k potřebné sebedůvěře, k novému postoji a

hodnotám ve vztahu k práci člověka, technice a životnímu prostředí˃ chápání práce a pracovní činnosti jako příležitosti k seberealizaci, sebeaktualizaci a k rozvíjení

podnikatelského myšlení˃ orientaci v různých oborech lidské činnosti, formách fyzické a duševní práce a osvojení potřebných

poznatků a dovedností významných pro možnost uplatnění, pro volbu vlastního profesního zaměření a pro další životní a profesní orientaci

33

6.2.10.1. Vzdělávací obor – Člověk a svět práceNázev vyučovacího předmětu: Praktické činnosti

6.2.10.1.4.Praktické činnostiNa 2. stupni je vyučovací předmět Praktické činnosti obsahově rozdělen na čtyři tematické okruhy

Pěstitelské práce, Design a konstruování, Provoz a údržba domácnosti a Svět práce. V 6. třídě není předmět

zařazen, v 7. ročníku jsou tematické okruhy Pěstitelské práce a Design a konstruování, v 8. ročníku jsou

tematické okruhy Svět práce, Provoz a údržba domácnosti a Design a konstruování, v 9. ročníku jsou

tematické okruhy Svět práce, Provoz a údržba domácnosti. Tematický okruh Svět práce je určen pro 8. a 9.

ročník. Je povinný pro všechny žáky v plném rozsahu. Dále vyučujeme v plném rozsahu Design a

konstruování, Provoz a údržba domácností. V částečném rozsahu vyučujeme Pěstitelské práce.

Vzdělávací předmět je dotován v 7.,8. a 9. ročníku jednou hodinou týdně.



˃ vedeme žáky k plánování činností při pěstitelských pracích a při přípravě pokrmů

˃ seznamujeme žáky s praktickým osvojováním podle návodu


˃ vedeme žáky k uvědomování si potřeby praktického ověřování řešení problémů

˃ seznamujeme žáky s hledáním nových způsobů využití dovedností při práci na zahradě i při přípravě

pokrmů

˃ vedeme žáky ke schopnosti prakticky používat osvojené poznatky pro uplatnění na trhu práce

˃ otevíráme žákům prostor pro zodpovědné rozhodování o vlastní profesní orientaci

˃ seznamujeme žáky s možností poradenství v oblasti volby dalšího studia, profesní orientace


˃ seznamujeme žáky s přesným významem pojmů souvisejících s volbou povolání

˃ seznamujeme žáky s přesným významem pojmů souvisejících s pěstováním a přípravou pokrmů

˃ vedeme žáky k prezentaci své vlastní práce


˃ vedeme žáky ke spolupráci ve dvojicích a v malé skupině

˃ seznamujeme žáky s přiřazováním různých rolí v pracovní skupině

˃ vedeme žáky k uvědomování si ohleduplnosti na pracovišti

33


˃ vedeme žáky k otevírání prostoru pro pochopení různých činností člověka na životní prostředí a

spoluzodpovědnost za jeho ochranu

˃ umožňujeme žákům tvořivý přístup k plnění zadaných témat


˃ vedeme žáky k uvědomělému, správnému a bezpečnému používání všech používaných materiálů a

nástrojů

˃ vedeme žáky ke snaze o provedení práce v co nejlepší kvalitě

˃ seznamujeme žáky s konkrétními podnikatelskými aktivitami od záměrů až po jejich realizaci

˃ vedeme žáky k vytváření prostoru pro přijímání promyšlených rozhodnutí o dalším vzdělávání a

profesní orientaci

33



˃ volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin

˃ seznámí se způsoby pěstování a zušlechťování půdy˃ seznámí se s prostředky ochrany rostlin, jejich užitím

a dopadem na životní prostředí˃ vypěstuje některé druhy zeleniny a koření

˃ Základní podmínky pro pěstování (půda, výživa a ochrana rostlin), pěstování zeleniny, nebo koření

˃ pěstuje a využívá květiny pro výzdobu˃ seznámí se s různými způsoby množení rostlin˃ používá jednoduchou vazbu k různým příležitostem˃ pečuje o přidělené rostliny

˃ Základy ošetřování a množení okrasných rostlin, jednoduchá vazba, úprava květin pro různé příležitosti

˃ používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu

˃ rozlišuje, vybírá vhodné pracovní náčiní a nářadí˃ pod dohledem zvládá drobné opravy a úpravy náčiní

a nářadí˃ zvolí a používá vhodné ochranné pomůcky

˃ Vhodné nářadí a náčiní˃ Drobné opravy nářadí˃ Ochranné prostředky


˃ seznámí se a aplikuje bezpečnostní a hygienické předpisy

˃ poskytne první pomoc při drobných poraněních, používá prostředky k ošetření rukou

˃ Zásady první pomoci˃ Bezpečnostní a hygienické předpisy˃ Ošetření pokožky rukou

˃ provádí montáž, demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení

˃ seznámí s jednotlivými částmi zařízení, způsoby sestavení a funkce jednotlivých dílů

˃ seznámení s návodem a předlohami˃ seznámení s jednotlivými částmi˃ možnosti využití

˃ sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model

˃ sestaví dle návodu, náčrtu, nebo plánu funkční model, který plní svojí funkčnost

˃ sestavování modelu podle předlohy i podle představy

˃ navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj.

˃ sestavení jednoduchých konstrukčních prvků˃ ověření a kontrola funkčnosti, nosnosti a stability˃ rozlišuje a vybírá vhodné materiály pro práci

˃ práce se stavebnicemi z různých materiálů˃ úprava a výběr materiálu

33

Ročník: 8.


˃ provádí montáž, demontáž a údržbu jednoduchých předmětů a zařízení

˃ seznámí s jednotlivými částmi zařízení, způsoby sestavení a funkce jednotlivých dílů

˃ seznámení s návodem a předlohami˃ seznámení s jednotlivými částmi˃ možnosti využití

˃ sestaví podle návodu, náčrtu, plánu, jednoduchého programu daný model

˃ sestaví dle návodu, náčrtu, nebo plánu funkční model, který plní svojí funkčnost

˃ sestavování modelu podle předlohy i podle představy

˃ navrhne a sestaví jednoduché konstrukční prvky a ověří a porovná jejich funkčnost, nosnost, stabilitu aj.

˃ sestavení jednoduchých konstrukčních prvků˃ ověření a kontrola funkčnosti, nosnosti a stability˃ rozlišuje a vybírá vhodné materiály pro práci

˃ práce se stavebnicemi z různých materiálů˃ úprava a výběr materiálu

˃ orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí ˃ pojmenuje a charakterizuje základní povolání

˃ Systém školství v ČR˃ Profesní charakteristika

˃ posoudí své možnosti při rozhodování při volbě vhodného povolání a profesní přípravy

˃ učí se reálně srovnávat své a cizí možnosti, schopnosti, dovednosti a zručnosti

˃ Sebepoznání˃ Struktura osobnosti˃ Sebehodnocení

˃ využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání

˃ seznámí se s nabídkami specializovaných pracovišť poskytujících profesní poradenství

˃ sleduje informace v médiích˃ aktivně se zapojuje do školních činností k výchově a volbě povolání

˃ Poradenská střediska v ČR˃ Institut výchovného poradce˃ Praktická činnost (návštěva Úřadu práce Plzeň

– exkurze a výběr v praxi)

˃ provádí jednoduché operace platebního styku a domácího účetnictví

˃ seznámí se se sestavováním rodinného rozpočtu˃ navrhne vlastní rozpočet˃ pomocí složenky, bankovního příkazu a hotovosti uhradí

požadovanou částku

˃ Rozpočet vedení hospodaření v domácnosti) ˃ Fiktivní platby, výběr vhodného způsobu platby˃ Spoření

˃ prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce

˃ dokáže vyplnit přihlášku ke střednímu vzdělávání˃ sestaví profesně orientovaný životopis, odpoví na inzerát nabízející

práci, sám inzerát vytvoří˃ zvládne vyplnit běžné dotazníky˃ zvládne přípravu a provedení fiktivního přijímacího pohovoru˃ orientuje se v nabídce zaměstnání˃ rozliší formy podnikání a s nimi spojené náležitosti

˃ Přihlášky, dotazníky, životopis, úvaha (Já v 35 letech)

˃ Inzerát, pohovor, organizace, které zprostředkovávají práci, nezaměstnanost (pracovní agentury, úřady práce)

˃ Podnikání (rozlišení, živnostenský list, jednoduché účetnictví – informativně, legislativa)

˃ správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením (včetně údržby), provádí

˃ vyjmenuje běžně užívané domácí pomůcky, nástroje, nářadí, zařízení, v praxi prokáže schopnost správného použití, provede drobnou údržbu

˃ Domácí spotřebiče (rozdělení, využití, správná manipulace – elektrická, vodní a plynová

33


drobnou domácí údržbu tam, kde to předpisy dovolují

instalace v domě, spotřební elektronika a její funkce a využití)

˃ Ekonomika provozu (jednoduché plynové a elektrické spotřebiče)

˃ První pomoc při zasažení elektrickým proudem

Ročník: 9.


˃ používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu

˃ rozlišuje, vybírá vhodné pracovní náčiní a nářadí˃ zvolí a používá vhodné ochranné pomůcky˃ pod dohledem zvládá drobné opravy a úpravy náčiní a nářadí

˃ nářadí a náčiní, jeho uskladnění˃ Ochranné prostředky

˃ orientuje se v pracovních činnostech vybraných profesí ˃ rozezná kvalifikační, zdravotní a osobnostní předpoklady

˃ Klasifikace povolání˃ Požadavky na vzdělání˃ ZPS a začlenění těchto lidí do pracovního procesu

(legislativa) ˃ posoudí své možnosti při rozhodování o volbě

povolání a profesní přípravy˃ na základě testů, školní úspěšnosti, vyjádření odborníků a třídní

diskuse reálně posoudí své schopnosti˃ Osobnostní charakteristika (SCIO, IQ testy) ˃ Kruhový dialog

˃ využije profesní informace a poradenské služby pro výběr vhodného vzdělávání

˃ samostatně vyhledává a prezentuje informace o různých profesích a typech středního vzdělání

˃ Učební a studijní obory a jejich náplň˃ Poradenská střediska˃ Úřady práce

˃ prokáže v modelových situacích schopnost prezentace své osoby při vstupu na trh práce

˃ dokáže vyplnit přihlášku ke střednímu vzdělávání˃ sestaví profesně orientovaný životopis, odpoví na inzerát

nabízející práci, sám inzerát vytvoří˃ zvládne vyplnit běžné dotazníky˃ zvládne přípravu a provedení fiktivního přijímacího pohovoru˃ orientuje se v nabídce zaměstnání˃ rozliší formy podnikání a s nimi spojené náležitosti

˃ Přihlášky, dotazníky, životopis, úvaha (Já v 35 letech)

˃ Inzerát, pohovor, organizace, které zprostředkovávají práci, nezaměstnanost (pracovní agentury, úřady práce)

˃ Podnikání (rozlišení, živnostenský list, jednoduché účetnictví – informativně, legislativa)

˃ správně zachází s pomůckami, nástroji, nářadím a zařízením (včetně údržby), provádí drobnou domácí údržbu

˃ vyjmenuje běžně užívané domácí pomůcky, nástroje, nářadí, zařízení, v praxi prokáže schopnost správného použití, provede drobnou údržbu tam, kde to předpisy dovolují

˃ Domácí spotřebiče (rozdělení, využití, správná manipulace – elektrická, vodní a plynová instalace v domě, spotřební elektronika a její funkce a využití)

˃ Ekonomika provozu (jednoduché plynové a

34


elektrické spotřebiče) ˃ První pomoc při zasažení elektrickým proudem

6.3. VOLITELNÉ PŘEDMĚTYŽákům je přednostně nabídnuta výuka druhého cizího jazyka. Pokud si druhý cizí jazyk nevyberou, musí si zvolit volitelný předmět Konverzace v anglickém jazyce.

666666 DRUHÝ CIZÍ JAZYK

6.3.3.1. Německý jazyk



Předmět další cizí jazyk je vyučován 3 hodiny týdně /8., 9. ročník/.

Vzdělávání v předmětu další cizí jazyk směřuje k:

podchycení a rozvíjení zájmu žáků o daný jazyk

poskytuje jazykový základ pro komunikaci žáků v rámci Evropy a světa

snižuje jazykové bariéry

umožňuje poznávat život lidí a kulturní tradice

prohlubuje mezinárodní porozumění

přispívá k chápání a objevování skutečností

34


frontální výuka je spojována s praktickými cvičeními a je používána nejčastěji při výkladu

skupinové vyučování

dialogy

poslech, četba, reprodukce textu /písemná i ústní/

samostatná práce /vyhledávání informací, práce se slovníkem a s autentickými materiály/

práce ve dvojicích a skupinách

hry, soutěže, recitace, dramatizace, zpěv

výukové programy na PC

krátkodobé miniprojekty – prezentace

tematické práce

příležitostné akce

Předmět cizí jazyk je úzce spjat s ostatními předměty:

matematika – číselná řada, počítání, zvládání číslovek, …

zeměpis – státy mluvící německým jazykem, hranice států, regionální a geografické podmínky států, …

výchova k občanství a ke zdraví – rodina, obec, města, okolí školy, …

další cizí jazyk – vzájemná spolupráce, …

hudební výchova – zpěv a poslech písní, …

český jazyk – literatura – německy píšící spisovatelé, …

34

Cizí jazyk klade důraz na:

rozvoj emocionálních vztahů, osobních postojů a praktických dovedností ve vztahu k přírodnímu prostředí

kritický přístup k informativním, zábavním a reklamním sdělením



vedeme žáky k systematickému pozorování (jedná se o základní formu zjišťování využití jazyka, pozorování života kolem sebe, jeho přeměn a podmínek, k

jejich popisu, hledání souvislostí při využívání znalostí cizího jazyka a jejich vysvětlení)

vedeme žáky k správnému používání spisovných tvarů cizího jazyka

dáváme žákům možnost samostatně či ve skupinách používat cizí jazyk, formulovat svoje myšlenky, konverzovat na dané téma

vedeme žáky k posuzování věrohodnosti informací, k jejich zpracovávání z hlediska důležitosti i objektivity a k jejich využití k dalšímu učení cizího jazyku

vedeme žáky k poznávání souvislostí při výuce cizího jazyka a v ostatních cizích jazycích, popř. dalších vědách


předkládáme problémové situace související s učivem cizího jazyka

vedeme žáky hledání, navrhování či používání různých informací

dáváme žákům možnost volit různé způsoby řešení

vedeme žáky k posuzování řešení problémů z hlediska jejich správnosti, jednoznačnosti a z těchto hledisek k porovnávání i různých řešení

dáváme možnost obhajovat svá rozhodnutí

klademe důraz na praktické zkušeností s významem cizího jazyka v každodenním životě člověka a na aplikaci poznatků v praxi

34


vedeme žáky ke správnému užívání cizího jazyka

podněcujeme žáky k přesnému vyjadřování a argumentování

zadáváme takové úkoly, při kterých mohou žáci navzájem komunikovat

dáváme žákům možnost využívat všechna (ve škole) dostupná informační a komunikační média


zadáváme úkoly, při kterých mohou žáci kooperovat a týmově spolupracovat při řešení problémů

podněcujeme žáky ke smysluplné diskusi

vytváříme situace, při kterých se žáci učí respektovat názory jiných



předkládáme situace, ve kterých se žáci učí reagovat na vzniklé situace, chápat základní souvislosti a problémy, možnosti rozvoje a cizího jazyka, respektovat

požadavky na soužití mezi národy a učení se odpovědnosti za svoje chování

vedeme žáky k zodpovědnému chování v krizových situacích (přivolat pomoc a poskytnutí základních informací)


vedeme žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů a vybavení

vyžadujeme dodržování vymezených pravidel (povinností) z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých

zadáváme úkoly tak, aby žáci byli schopni využít poznatků v běžné mluvě

34

V rámci vyučovacího předmětu Německý jazyk jsou integrována tato průřezová

témata Osobnostní a sociální výchova a Multikulturní výchova Výchova k myšlení

v evropských a globálních souvislostech.

34


Očekávané výstupy z RVP ZV -

Očekávané výstupy Učivo: Průřezová témata a mezipředmětové

vztahy:žák: žák: Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby.

Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze známé slovní zásoby.

Tématické okruhy:

Gramatické jevy:

Jednoduchá sdělení:

Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám.

Pozdraví, osloví spolužáky a učitele, rozliší česká a německá jména, s pomocí fotek představí svou rodinu. Pojmenuje školní potřeby a pomůcky.

Abeceda, pozdravy, dny v týdnu, číslovky 0-20, barvy, jména, mezinárodní slova

pozdravy hláskování, pozdrav rozloučení, zjištění telefonního čísla

Čj - přejatá slova

Z - německy mluvící země

Jmenuji se, bydlím v….

věta oznamovací, W- otázky

představení se, poděkování, vyplnění formuláře,tykání, vykání

OSV- já a moje okolí

sloveso sein, mögen Moje rodina mein(e), dein(e),

vazba von, Pamelas Mutter

představení členů rodiny, popis rodinné fotografie

OSV – já a moje rodina

34

Rozumí známým každodenním výrazům, zcela základním frázím a jednoduchým větám. Pozdraví, osloví

spolužáky a učitele, rozliší česká a německá jména, s pomocí fotek představí svou rodinu. Pojmenuje školní potřeby a pomůcky.

Moji přátelé předložka um, gern- am liebsten, nepřímý pořádek slov v oznamovací větě

časové údaje, popis osoby, vyprávění o zájmech a kamarádovi

Škola určitý člen der, die, das a neurčitý člen ein, eine, zápor kein, rozkaz lexikálně

pojmenování školních potřeb, jednoduchý popis osob, věcí, zvířat, posouzení správnosti, příkaz

Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně reaguje.

Rozumí jednoduchým pokynům v cizím jazyce při práci ve třídě a dokáže na ně reagovat.

Mé koníčky časování pravidelných sloves, předložka am v časových údajích, časování sein

vyprávění o koníčcích, e-mail, dopis, odpověď na dopis, telefonování

VO-organizace volného času

Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku.

Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci a odpověď na otázku.

Počítač časování haben,4. pád podstatných jmen s neurčitým členem,časování dalších pravidelných sloves, zápor kein ve 4. pádě

telefonování, psaní dopisů, popis zvířat, užití kein ve větě

Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník.

Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný slovník.

Kde a kdy? předložka in ve 3. pádě, předložka im a um v časových údajích, množné číslo, určování času

užití čísel do 100, hodiny, dny, měsíce, roční období, poskytnutí informací o časových údajích, popis místa, kde

34

jsemReprodukuje ústně i

písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace

Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného textu, promluvy a jednoduché konverzace

O prázdninách vazba ich möchte, časování fahren, předložka nach a in

koupení jízdenky, ubytování, pozdrav z dovolené, údaje o sobě,vyjádření cíle cesty

Sdělí ústně i písemně základní údaje o své osobě, své rodině a běžných každodenních situacích, vyplní základní údaje do formulářů.

Pojmenuje členy své rodiny, řekne jejich vlastnosti a zájmy, vyplní formulář.

Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět.

Napíše jednoduchá sdělení- adresa, blahopřání, krátký dopis

Zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace, dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace.

Naváže kontakt s konkrétní osobou a vyžádá jednoduchou informaci.

Jazykové prostředky: vyplývají z obsahu použité učebniceTematické práce: Naše škola, VánocePomůcky: audio a video technika, počítače /výukové programy, internet/, německé časopisy a knihy, autentické materiály, slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, mapy, kartičky, hry, obrazový materiál, tabule gramatických přehledů, kopírovaný materiál /křížovky, doplňovačky, osmisměrky, texty písní…/, názorné pomůcky /hodiny, hrací kostky…/, Učivo provázané všemi školními výstupy: základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav, poděkování, představování, jednoduchá sdělení – adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva a žádost, základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu slov – věta jednoduchá a tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě, slovní zásoba a tvoření slov – synonyma, antonyma, význam slov v kontextu

34

Tematické okruhy: Domov, rodina, škola, volný čas a zájmová činnost, oblékání, nákupy, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údajeRočník: 9.

Očekávané výstupy z RVP ZV -

Očekávané výstupy Učivo: Průřezová témata a mezipředmětové

vztahy:žák: žák:

Tématické okruhy: Gramatické jevy:Jednoduchá

sdělení:

Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze

známé slovní zásoby.

Vyslovuje a čte nahlas plynule a foneticky správně jednoduché texty složené ze

známé slovní zásoby.

U nás

přivlastňovací zájmena, předložky

se 3. a 4. pádem, otázka WO?,

časování nepravidelných

sloves a s odlučitelnou předponou

vyprávění o pokoji, o domě, co kdo kdy dělá

rád

Jak se dostanu k …..?

předložka se 3. a 4. p. otázka WOHIN?,

předložka für, nepravidelná slovesa

popis cesty, otázky na směr cesty,

smluvení schůzky

Z - Salzburg

Můj den

sloveso helfen, essen, müssen, stavba věty s

pomocným slovesem, 3. pád podstatných jmen

vyprávění o tom, co kdo kdy dělá

Můj týden

podmět man, sloveso können a dürfen,

časové údaje

týdenní program, co, kdo umí , smí a

nesmí

OSV – já a moje okolí

34

Rozumí známým každodenním výrazům, zcela

základním frázím a jednoduchým větám.

Pozdraví, osloví spolužáky, učitele, rozliší česká a

německá jména, pojmenuje a představí členy rodiny a

školní pomůcky.

Co tě bolí?sloveso tun weh, osobní zájmena,

rozkazovací způsob, préteritum sloves

sein a haben

popsat části těla, vyjádřit, co ho bolí, telefonování lékaři

Př, VZ - lidské tělo

Rozumí jednoduchým pokynům a adekvátně na ně

reaguje.

Rozumí jednoduchým pokynům v cizím jazyce při práci ve třídě a dokáže na ně

reagovat.

Ve městě a na venkově

předložky se 3.pádem, spojka deshalb, sloveso

wollen

charakteristika místa kde, kdo žije, popis cesty, orientace v

plánu města

Z, VO - moje město

Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci

a odpověď na otázku.

Rozumí obsahu a smyslu jednoduchého textu, v textu vyhledá potřebnou informaci

a odpověď na otázku.

Počasí dnes opakování gramatických jevů

vyprávění o dovolené,porovnání s als, vyprávění o

průběhu dne v minulosti

Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný

slovník.

Používá abecední slovník učebnice a dvojjazyčný

slovník.

Opět prázdniny perfektum, stupňování

přídavných jmen a příslovcí

vyprávění o dovolené,porovnání s als, vyprávění o

průběhu dne v minulosti

Př- zvířata, Z - cestování, EU,

VMEGS – propojenost zemí EU

MUV- mulitikultularitaSdělí ústně i písemně

základní údaje o své osobě, své rodině a běžných

každodenních situacích, vyplní základní údaje do

formulářů.

Pojmenuje členy své rodiny a sdělí základní údaje.

Vyplní jednoduchý formulář.

Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného

textu, promluvy a jednoduché konverzace.

Reprodukuje ústně i písemně obsah přiměřeně obtížného

textu, promluvy a jednoduché konverzace.

35

Napíše jednoduchá sdělení a odpověď na sdělení za správného použití základních gramatických struktur a vět.

Napíše jednoduchá sdělení- adresa, blahopřání, krátký dopis.

Zapojí se do jednoduché, pečlivě vyslovované konverzace, dalších osob prostřednictvím běžných výrazů, poskytne požadované informace.

Naváže kontakt s konkrétní osobou a vyžádá jednoduchou informaci.

˃ Jazykové prostředky: vyplývají z obsahu použité učebnice˃ Tematické práce: Německy mluvící země, Oblékání a nákupy˃ Pomůcky: audio a video technika, počítače /výukové programy, internet/, časopisy, autentické materiály, slovníky, jazykové příručky, encyklopedie, mapy,

kartičky, hry, obrazový materiál, tabule gramatických přehledů, kopírovaný materiál /křížovky, doplňovačky, osmisměrky, texty písní…/, názorné pomůcky /hodiny, hrací kostky, …/

˃ Učivo provázané všemi školními výstupy: základní pravidla komunikace v běžných každodenních situacích – pozdrav, poděkování, představování, jednoduchá sdělení – adresa, blahopřání, pozdrav a dopis z prázdnin, omluva a žádost, základní gramatické struktury a typy vět, základy lexikálního principu pravopisu slov – věta jednoduchá a tvorba otázky a záporu, pořádek slov ve větě, slovní zásoba a tvoření slov – synonyma, antonyma, význam slov v kontextu

˃ Tematické okruhy: Domov, rodina, škola, volný čas a zájmová činnost, oblékání, nákupy, tradice a zvyky, svátky, důležité zeměpisné údaje, příroda a počasí

35

6.3.3.2. Konverzace v anglickém jazyce



Předmět Konverzace v anglickém jazyce je vyučován v osmém a devátém ročníku.

Hlavním cílem je poskytnout žákům nástroj pro komunikaci při kontaktu s lidmi z různých částí

světa. Prostřednictvím anglického jazyka je žák seznamován s reáliemi anglicky mluvících zemí, což ho

vede k pochopení jiných kultur. Důraz je proto kladen především na stránku komunikační, která

napomáhá tomuto chápání a prohlubuje tak žákovu toleranci k odlišnostem cizojazyčných kultur.

Gramatická část předmětu je podřízena části komunikační. Hlavním úkolem předmětu Konverzace v

anglickém jazyce je navázání na předmět Anglický jazyk a rozvíjení vhodných tematických okruhů.

Nejdůležitějším aspektem tohoto předmětu je probuzení zájmu o výuku anglického jazyka a

vytváření pozitivního vztahu k jeho osvojování, proto musí být vyučovací hodiny prostoupeny

zajímavostmi pro žáky, poutavými činnostmi, hrami a písničkami.

V hodinách plynule navazujeme na výsledky výuky anglického jazyka, získané poznatky dále

prohlubujeme a zdokonalujeme ve všech oblastech, a to nejen v receptivní řečové (poslech a čtení

s porozuměním), produktivní řečové (ústní a písemný projev), ale zejména komunikační (komunikace a

tématické okruhy). Cílem tohoto předmětu je především pochopení významu a důležitosti znalosti

cizího jazyka pro osobní potřebu ( překonávání jazykových bariér při cestování..), ale i budoucí studium.

Při výuce vhodně využíváme časopisy, videa, práci s počítačem, audiokazety a jiné názorné pomůcky, pro

větší přitažlivost výuky jsou i v tomto období zařazovány hry, soutěže, zpěvy, dramatizace a krátkodobé

projekty.

Hodinová dotace je 3 hodiny v osmém i devátém ročníku

Výuka probíhá ve vyučovacích hodinách se zařazováním krátkodobých, individuálních nebo

skupinových projektů, k čemuž slouží nové zdroje a způsoby získávání informací vedoucí žáka

k aktivnímu užití získaných vědomostí (internet, výukové programy na PC, časopisy, knihy,

videozáznamy).

35

V prvním období je cílem motivovat žáka k zájmu o anglický jazyk, učit se vnímat a napodobovat

melodii a rytmus, výslovnost. Při činnostní formě výuky se žáci naučí základní slovní zásobu, jednoduchá

základní pravidla gramatiky, základní fráze, krátké rozhovory. Žák rozumí jednoduchým pokynům

v anglickém jazyce, reaguje na ně, umí přečíst jednoduché texty, snaží se pochopit text po obsahové a

významové stránce a umí popsat danou situaci s pomocí své slovní zásoby. Žáci rozvíjí své poznatky o

anglicky mluvících zemích.

Výchovné a vzdělávací strategie při výuce cizího jazyka


˃ prostřednictvím úkolů a cvičení v učebnici a pracovním sešitě seznamujeme žáka s různými učebními

strategiemi cizojazyčného učení

˃ žákům jsou předkládány různé způsoby a strategie učení, které můžou využít v dalším samostatném

studiu jazyka

˃ rozvíjíme u žáků abstraktní myšlení a vytvářením portfolia vedeme žáky k sebereflexi v procesu učení


˃ tuto kompetenci je rozvíjíme především prostřednictvím projektových úkolů, vyhledáváním

informací v referenčních zdrojích (dvojjazyčný slovník, internet, časopisy) a při dílčích aktivitách a

cvičeních , kdy žáci nemají úplné informace a vlastními otázkami a uvažováním musí dojít k

výsledku (např.během práce s textem jsou žáci vedeni k odhadování neznámých slov apod.)


˃ výuku primárně zaměřujme na rozvoj cizojazyčných komunikativních dovedností, rovnoměrně

zařazujeme poslech, čtení s porozuměním, překlady hudebních textů a článků , mluvení i psaní, a to

prostřednictvím celé řady aktivit v učebnici, pracovním sešitě, při kterých žáky vedeme k

vyjadřování vlastních názorů a naslouchání a názorů druhých a adekvátním reakcím na ně


˃ v řadě aktivit navozujeme situace vedoucí k párové či skupinové spolupráci žáků. Žáky učíme

reagovat na rozdílné názory a prosazovat svá řešení a zároveň naslouchat druhým.

35

˃ při spolupráci je učíme postupně docházet k cíli, soustředit se na důležité a spolupracovat

s různorodými skupinami lidí

˃ prostřednictvím sebehodnocení vedeme žáka k identifikaci jeho slabých a silných stránek


˃ při výuce představujeme žákům kulturu anglicky mluvících zemí a život jejich vrstevníků

v těchto zemích a rozvíjíme uvažování nad rozdílnostmi kultur, nad občanskými právy a

povinnostmi, nad právy a povinnostmi dětí a vztahem k životnímu prostředí


˃ žákům předkládáme úkoly, při kterých jsou žáci nuceni využívat dosavadní zkušenosti a

v časovém limitu reagovat na nové požadavky

˃ prostřednictvím vytváření portfolia žáky vedeme k bilancování, plánování, stanovování cílů a

soustředění na způsoby dosažení těchto cílů

˃ v průběhu studia cizího jazyka posilujeme u studentů uvědomění si důležitosti znalosti cizích

jazyků pro budoucí pracovní uplatnění

35

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětuRočník:8.


z RVP ZV

Žák:


Žák:

Učivo: Průřezová

témata a

mezipředmětové

vztahy:Tematické okruhy: Gramatické jevy:Jednoduchá

sdělení:˃ čte nahlas plynule a

foneticky správně texty přiměřeného rozsahu


Školní předměty

Sport, volný čas

Město

Bydlení, domácnost

Věda a technika

Sledování televize

Rozdílnost kultur

Hudba

Film

Používání

probraných

gramatických jevů (Minulý čas, předpřítomný

čas, zájmena, budoucí čas,

modální slovesa, sloveso

be a have, přítomný čas)

Zdvořilé společenské

fráze,

rady,

doporučení,

oslovení, pozdravy,

představování,

omluva, poděkování,

prosba, přání

Žádost o pomoc,

službu, informaci,

svolení







35

Londýn

USA


budoucnosti

Souhlas a nesouhlas



˃ sestaví jednoduché sdělení (ústní/písemné) týkající se situací souvisejících s životem v rodině, škole a probíranými tematic. okruhy





˃ reprodukuje krátké texty po předchozí přípravě (např. scénky na dané téma)





35

Ročník : 9.


z RVP ZV

Žák:


Žák:

Učivo: Průřezová

témata a

mezipředmětové

vztahy:Tematické okruhy: Gramatické jevy:Jednoduchá

sdělení:˃ čte nahlas plynule a

foneticky správně texty přiměřeného rozsahu


Reálie USA

Reálie Velké

Británie

Reálie Austrálie

Rodina

Škola

Volný čas, zájmová

činnost

Cestování

Povolání

Používání

probraných

gramatických jevů (Minulý čas, předpřítomný

čas, zájmena, souvětí,

budoucí čas, modální

slovesa, přítomný čas)

Zdvořilé společenské

fráze,

Rady

Doporučení

Oslovení, pozdravy,

představování,

Omluva, poděkování,

prosba, přání

Žádost o pomoc,

službu, informaci,

svolení






˃ odvodí pravděpodobný význam nových slov z kontextu textu dle náhodných otázek/pokynů učitele

35

Svátky Vyplnění dotazníku,

formuláře

Jednoduchý formální

dopis


budoucnosti

Souhlas a nesouhlas

Společenský

program



˃ snaží se odvodit význam slova dle výkladového slovníku

˃ sestaví jednoduché sdělení (ústní/písemné) týkající se situací souvisejícím s životem v rodině, škole a probíranými tematickými okruhy





˃ reprodukuje krátké texty po předchozí přípravě (scénky na dané téma)





35

7. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

7.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD

Obsah:

I. Obecná ustanovení

II. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích

pořádaných školou, zásady a pravidla sebehodnocení žáků

III. Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání

slovního hodnocení

IV. Komisionální přezkoušení

V. Opravné zkoušky

VI. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

VII. Klasifikace chování

VIII. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

IX. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

X. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

XI. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

XII. Slovní hodnocení

XIII. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení

pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení

XIV. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

XV. Hodnocení nadaných žáků

I. Obecná ustanovení

Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu

školy podle § 30 odst. 2 školského zákona („školní řád obsahuje také pravidla hodnocení výsledků vzdělávání žáků

a studentů“).

35

II. Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou,

zásady a pravidla sebehodnocení žáků

1. Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a zákonní zástupci žáků byli včas informování o průběhu a

výsledcích vzdělávání žáka.

2. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis

z vysvědčení.

3. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen

„klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem

školské rady.

4. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu

žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola

převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

5. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti

zákonného zástupce žáka.

6. V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnoceni o tom, jak žák

dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44 Školského zákona. V pátém a sedmém ročníku vydá škola výstupní

hodnocení žákovi, který se hlásí k přijeti ke vzdělávání ve střední škole.

7. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů

stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým

vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně

základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již

v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

8. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to

tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.

Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

9. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a

to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku.

V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

10. Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí,

může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních

dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném

předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti

nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

11. Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo

nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na dané stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto

žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných

zdravotních důvodů.

36

12. Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl

nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho

dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

13. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření. Kázeňským opatřením je

opatření, které nemá právní důsledky pro žáka. Pochvaly, jiná ocenění a kázeňská opatření může udělit či uložit

ředitel školy nebo třídní učitel.

14. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy se vždy považují za závažné

zaviněné porušení povinností stanovených Školským zákonem

15. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické

osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti,

občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

16. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi

po projednáni s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za

déletrvající úspěšnou práci.

17. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit:

a) napomenutí třídního učitele

b) důtku třídního učitele

c) důtku ředitele školy

18. Třídní učitel neprodleně oznámí řediteli školy uložení důtky třídního učitele. Důtku ředitele školy lze

žákovi uložit pouze po projednání v pedagogické radě.

19. Ředitel školy nebo třídní učitel neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení

napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a jeho zákonnému zástupci.

20. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamená do dokumentace školy.

Udělení pochvaly a jiného ocenění se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.

III. Stupně hodnoceni prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání

slovního hodnocení,

1. Chovaní žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na

vysvědčení

a) 1 - velmi dobré

b) 2 - uspokojivé

c) 3 - neuspokojivé

2. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním

vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního

hodnoceni popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným

výstupům formulovaným v učebních osnovách (v RVP školy) jednotlivých předmětů školního vzdělávacího

programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení

36

výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech,

které ovlivňuji jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení,

jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.

3. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených Školním

vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:

a) 1 - výborný

b) 2 - chvalitebný

c) 3 - dobrý

d) 4 - dostatečný

c) 5 - nedostatečný

4. Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných

školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným

výstupům formulovaným v učebních osnovách (v RVP školy) jednotlivých předmětů školního vzdělávacího

programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Klasifikace zahrnuje ohodnocení píle

žáka a jeho přístupu ke vzděláváni i v souvislostech, které ovlivňuji jeho výkon.

5. Při hodnocení žáka podle odstavců 1 a 3 se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na

druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení podle odstavců 1 a 3.

6. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:

a) prospěl(a) s vyznamenáním

b) prospěl(a)

c) neprospěl(a)

7. Žák je hodnocen stupněm

a) prospěl(a) s vyznamenáním, není-li v žádném z povinných předmětu stanovených školním vzdělávacím

programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr vyšší než 1,5 a jeho

chování je hodnoceno stupněm velmi dobré

b) prospěl(a), není-li v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na

vysvědčeni stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením

c) neprospěl(a), je-li v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem

hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením.

8. Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na

vysvědčeni stupni:

a) pracoval(a) úspěšně

b) pracoval(a)

9. Při hodnocení žáků, kteří nejsou státními občany České republiky a plní v České republice povinnou školní

docházku, se dosažená úroveň znalosti českého jazyka považuje za závažnou souvislost, která ovlivňuje výkon

žáka. Při hodnocení těchto žáků ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura určeného

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání se na konci tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení

36

docházky do školy v České republice vždy považuje dosažená úroveň znalostí českého jazyka za vážnou souvislost,

která ovlivňuje výkon žáka.

IV. Komisionální přezkoušení

1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu

ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad

2. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného

předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující

daného předmětu

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

3. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví

komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy

sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny

hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

4. O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

5. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných

důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

6. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

7. Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku.

ODLIŠNOSTI PRO INDIVIDUÁLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, může do 8 dnů od konání zkoušek

písemně požádat ředitele školy o přezkoušení žáka; byl-li zkoušejícím žáka ředitel školy, krajský úřad. Pokud

ředitel školy nebo krajský úřad žádosti vyhoví, nařídí komisionální přezkoušení žáka.

ODLIŠNOSTI PRO ZKOUŠKY PŘI PLNĚNÍ POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY

V ZAHRANIČÍ 1. Žák, který plní povinnou školní docházku v zahraniční škole, a koná zkoušku ve spádové škole, koná ji:

a) ve všech ročnících ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura, stanoveného

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

36

b) v posledních dvou ročnících prvního stupně ze vzdělávacího obsahu vlastivědné povahy vztahujícího se

k České republice vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět, stanoveného Rámcovým vzdělávacím programem pro

základní vzdělávání

c) na druhém stupni ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Dějepis

a ze vzdělávacího obsahu vztahujícího se k České republice vzdělávacího oboru Zeměpis, stanovených Rámcovým

vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

2. Žák, který plní povinnou školní docházku formou individuální výuky v zahraničí, koná zkoušku z každého

předmětu uvedeného ve školním vzdělávacím programu zkoušející školy.

3. Obsahem zkoušky je vzdělávací obsah za období, po které žák plnil povinnou školní docházku podle

odstavce 1 nebo 2. Konkrétní obsah a rozsah zkoušky stanoví ředitel zkoušející školy v souladu se školním

vzdělávacím programem zkoušející školy. Se stanoveným obsahem a rozsahem zkoušky seznámí ředitel zkoušející

školy s dostatečným časovým předstihem zákonného zástupce žáka, nejpozději však při stanovení termínu zkoušky.

4. Zkoušku lze konat za období nejméně jednoho pololetí školního roku, nejdéle však za období dvou

školních roků.

5. Zkouška je komisionální. Komisi jmenuje ředitel zkoušející školy.

6. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

a) předseda, kterým je ředitel zkoušející školy, popřípadě jím pověřený učitel

b) zkoušející učitel, jimž je vyučující daného předmětu ve třídě, v niž je žák zařazen, popřípadě jiný

vyučující daného předmětu

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti

stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání

7. Termín konání zkoušky dohodne ředitel zkoušející školy se zákonným zástupcem žáka tak, aby se zkouška

uskutečnila nejpozději do dvou měsíců po skončení období, za které se zkouška koná. Nedojde-li k dohodě mezi

zákonným zástupcem žáka a ředitelem zkoušející školy, stanoví termín zkoušky ředitel zkoušející školy. Není-li

možné žáka ze závažných důvodů v dohodnutém termínu přezkoušet, stanoví ředitel zkoušející školy náhradní

termín zkoušky tak, aby se zkouška uskutečnila nejpozději do čtyř měsíců po skončení období, za které se zkouška

koná.

8. Před konáním zkoušky předloží zákonný zástupce žáka řediteli zkoušející školy vysvědčení žáka za

příslušný ročník zahraniční školy a jeho překlad do českého jazyka. Pokud toto vysvědčení neobsahuje

jednoznačné vyjádření o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního vzdělávání nebo pololetí školního

roku, předloží zástupce žáka potvrzení zahraniční školy o úspěšnosti ukončení příslušného ročníku základního

vzdělávání nebo pololetí školního roku a jeho překlad do českého jazyka. Pro stanovení stupně celkového

hodnocení žáka devátého ročníku na konci školního roku je rozhodný výsledek zkoušky a vyjádření zahraniční

školy, že žák úspěšně ukončil devátý ročník základního vzdělávání. V případě pochybností o správnosti překladu je

ředitel zkoušející školy oprávněn požadovat předložení úředně ověřeného překladu.

9. O zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

10. Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním. Výsledek zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo

stupněm prospěchu. Ředitel zkoušející školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému

36

zástupci žáka. Po vykonání zkoušek vydá ředitel zkoušející školy žákovi vysvědčení. Na vysvědčení žák není

hodnocen z chování. Na vysvědčení se uvede text „Žák(-yně) plní povinnou školní docházku podle § 38 Školského

zákona“.

11 . V případě, že zákonný zástupce žáka má pochybnosti o správnosti výsledku zkoušky, může požádat o

přezkoušení.

V. Opravné zkoušky

1. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na

konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětu s výjimkou předmětů výchovného

zaměření, konají opravné zkoušky.

2. Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném

ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou

komisionální.

3. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze

závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září

následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do

devátého ročníku.

4. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního

přezkoušení na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

5. Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu jmenuje

komisi krajský úřad.

6. Komise je tříčlenná a tvoři ji:

a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného

předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy

b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný

vyučující daného předmětu

c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené

Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

7. Výsledek opravné zkoušky již nelze napadnout. Výsledek opravné zkoušky stanoví komise hlasováním.

Výsledek opravné zkoušky se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek

opravné zkoušky prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka.

8. O opravné zkoušce se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

9. Žák může v jednom dni vykonat opravnou zkoušku pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze

závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín opravné

zkoušky.

36

10. Konkrétní obsah a rozsah opravné zkoušky stanoví ředitel školy v souladu se Školním vzdělávacím

programem.

VI. Způsob získávání podkladů pro hodnocení

1. Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu

klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

2. Hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačně,

srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně

správné a doložitelné.

3. Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým

pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní,

grafické, praktické, pohybové...), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků řízných činností žáků,

konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

4. Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu, alespoň dvě známky za každé pololetí,

z toho nejméně jednu za ústní zkoušení. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.

Není přípustné ústní přezkušovat žáky koncem klasifikačního období z. látky celého tohoto období. Zkoušení je

prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech.

Výjimka je možná jen při diagnostikované vývojové poruše.

5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikací zdůvodňuje a poukazuje na klady a

nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek

hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi

nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka a

to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky - současně se sdělováním známek žákům.

6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se

nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.

7. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně

dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci

konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

8. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl

vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka a způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě

dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento

klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

9. Vyučující zajistí zapsání známek také do třídního katalogu a dbá o jejich úplnost. Do katalogu jsou

zapisovány známky z jednotlivých předmětů, udělená výchovná opatření a další údaje.

36

10. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším pobytu žáka

mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky

žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.

11. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita

práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základe

průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám,

které žák získal a které byly sděleny rodičům.

12. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogické radě, a to

zpravidla v listopadu a v dubnu.

13. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním

pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního

výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

14. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů

v polovině prvního a druhého pololetí; třídní učitel nebo učitel, jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

15. Informace jsou rodičům předávány převážně při osobním jednání na třídních schůzkách, na které jsou

rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost

individuální konzultace. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli

veřejně.

16. V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a

prokazatelným způsobem.

17. Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce

uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka

odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případe žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými

zkouškami až do 30.10. dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům na

požádání ve škole také rodičům.

18. Vyučující dodržuji zásady pedagogického taktu, zejména :

- neklasifikuji žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden

- žáci nemusí dopisovat do sešitů látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací

(pokud vyučující neurčí jinak)

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit i to, co umí

- učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není

přípustné

- před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva

- prověřování znalostí provádí vyučující až po dostatečném procvičení učiva

19. Třídní učitelé jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které

mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních

jsou součástí zpráv učitelů na pedagogické radě.

36

VII. Klasifikace chování

Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují i s ostatními učiteli a

rozhoduje o ní ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento postup nedodrží, mají

možnost podat návrh na pedagogické radě i další vyučující. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování

pravidel chování daných školním řádem během klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka.

K uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

Stupeň 1 (velmi dobré)

žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanoveni školního řádu

méně závažných přestupků se dopouští ojediněle

Stupeň 2 (uspokojivé)

chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a s ustanoveními školního řádu

žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu

opakovaně se dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších

přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy

ohrozí bezpečnost a zdraví vlastní nebo jiných osob

Stupeň 3 (neuspokojivé)

chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování

žák se dopustí takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena

výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob

záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy

dopouští dalších přestupků

VIII. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy

mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje

36

osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a

zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a

písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti

jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně.

Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.

Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení

teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se

projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a

výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez

větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a

zákonitostí nepodstatné mezery. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje

nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených

poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí

hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho

logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.

V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší

nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení si požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění

požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování

osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při

využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby,

myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.V

kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo

estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké

těžkosti.

36

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho

dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky.

V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi

závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty

učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném

projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a

grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.

Nedovede samostatně studovat.

IX. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření

Převahu praktické činnosti mají na základní škole pracovní vyučování, praktika, základy techniky, domácí nauky.



Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně

a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově,

samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen

menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje

pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o

životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a

pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.


Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně

tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává

samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné

nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy

o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů

a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje

s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

37

Stupeň 3(dobrý)

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomocí

učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při

postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci

organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a

v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny,

materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován.

Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.


Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické

poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech,

dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc

učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně

dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní

prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě

laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky

v práci překonává jen s pomocí učitele.


Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani

s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech,

dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky

jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže

zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu

životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení

a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

X. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova a zpěv, tělesná a sportovní výchova.


37


Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a

velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je

esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební, branné a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti,

dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a

projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a brannost.


Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které

úspěšně rozvíjí v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menši

nedostatky z hlediska požadavků osnov. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových

úkolech. Má aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický

vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti

v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a

dovedností mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o

umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus, tělesnou zdatnost a

brannost.


Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší

s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a

zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.


Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a

nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci

a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.

37

XI. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků

Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků.

Sebehodnocením se posiluje sebeúcta a sebevědomí žáků.

Chybu je potřeba chápat jako přirozenou věc v procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci

mohou některé práce sami opravovat. Chyba je důležitý prostředek učení

Při sebehodnocení se žák snaží popsat:

- co se mu daří

- co mu ještě nejde

- jak bude pokračovat dál

Při školní práci vedeme žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky

Známky nejsou jediným zdrojem motivace.

Slovní hodnocení

Prospěch žáka základní školy v jednotlivých předmětech a jeho chování mohou být hodnoceny formou širšího

slovního hodnocení.

Výběr znaků může mít tuto podobu:

Intelekt - obecné rozumové schopnosti (inteligence); speciální schopnosti (např. matematicko-logické, jazykové

aj.); organizační schopnosti; bystrost; plánovitost; předvídanost; formy myšlení

Fantazie - bohatost fantazijních představ; tvůrčí fantazie; rekonstrukční fantazie; umělecká fantazie

Vyjadřovací schopnosti -řeč: vytříbená, stručná, bohatá, výrazná, spisovná, jasná, výstižná

Paměť - rychlost vštípení látky; délka zapamatování; rychlost vybavování; kvalita obsahu zapamatované látky;

objektivní nebo subjektivní typ (zkresluje skutečnost)

Pozornost - vytrvalost pozornosti; délka a hloubka pozornosti

City - soucitnost s druhými; citový vztah ke zvířatům a věcem; hloubka, rychlost a trvalost citů; estetické,

intelektuální a etické city

Temperament - vzrušivost; živost; rychlost reakcí

Povahové ladění - optimistické; pesimistické

Zájmy a ideály - bohatost zájmů; kvalita zájmů; zájmy o matematiku, literaturu, hudbu, výtvarná umění, herectví,

přírodu aj.; trvalost zájmů

Vztah k učení a k práci - pečlivost; zájem o učení; zájem o manuální práci; zájem o duševní práci; spolupracuje se

školou; životní cíl a zaměření

Vztah k učitelům a dospělým - uznává autoritu učitele a školy; přímost; úslužnost; ochota; uctivost; nebojácnost;

poslušnost

Vztah k lidem a ke spolužákům, společenskost - ochota pomoci; slušnost ve vystupování; něžnost; poddajnost;

ústupnost-neústupnost; altruismus; důvěřivost; soucitnost; ohleduplnost; spravedlivost; neagresivní chování;

37

Extroverze-introverze - společenskost-uzavřenost; rád-nerad se stýká s druhými; uzavřenost -otevřenost

Společenské způsoby a vystupování - zdvořilost; jemnost; takt; družnost; milé vystupování; ochota; úslužnost;

osvojené návyky chovaní

Zevnějšek -čistotnost; upravenost; vkusnost; skromnost - extrémnost zevnějšku

Volní vlastnosti - vytrvalost; cílevědomost; snaživost (píle); neústupnost při překonávání překážek; smysl pro

povinnost; zodpovědnost; plnění povinností; dochvilnost

Samostatnost - úkoly řeší samostatně; samostatnost v řešení životních situací (obstará nákup, zajistí vzkazy apod.)

Smysl pro pořádek - pořádnost; úklid vlastních věcí; pečlivost v uspořádání školních pomůcek, sešitů a knih

Ctižádost - zvýšená-snížená; přiměřená (zdravá)

Sebehodnocení - sebekritičnost; přeceňuje se -podceňuje se

Nebojácnost -není trémistou; dovede oponovat názorům, s nimiž nesouhlasí; statečnost

Dominace-submisivita. - chce řídit druhé; chce organizovat; panovačnost; neústupnost-ústupnost; kompromisnost;

tolerantnost; chce být veden

Mravní vlastnosti - upřímnost; pravdomluvnost; otevřenost; smysl pro pravdu; smysl pro nestrannost; altruismus

(již uvedeno); dobré chování; zodpovědnost (již uvedeno); čestnost; zásadovost; ukázněnost; hrdost; svědomí

Sociální aktivita - iniciativnost; společenské akce; průbojnost; zapojení do diskusí; hlásí se často při vyučování;

navrhuje nové věci

Motorika - pohybová obratnost celková; jemná koordinace pohybů prstů a rukou (zručnost); má rád ruční práce

XIII. Zásady pro převedení slovního hodnocení do klasifikace nebo klasifikace do slovního hodnocení pro

stanovení celkového

hodnocení žáka na vysvědčení

1. Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace

nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na

žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka.

2. Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní

hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.

XIV. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

1. Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba se zdravotním postižením, zdravotním

znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním.Zdravotním postižením je pro účely školských přepisů mentální,

tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, artismus a vývojové poruchy učení

nebo chování. Zdravotním znevýhodněním zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy

vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání. Sociálním znevýhodněním je rodinné

prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova

nebo uložená ochranná výchova, nebo postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky.

37

2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i

klasifikaci a hodnocení.

3. Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze postižení nebo znevýhodnění.

Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování

žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.

4. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti

zákonného zástupce žáka.

5. Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy zkoušení, které

odpovídají schopnostem žáka a na něž nemá porucha negativní vliv. Kontrolní práce a diktáty píší tito žáci po

předchozí přípravě. Pokud je to nutné, nebude dítě s vývojovou poruchou vystavováno úkolům, v nichž vzhledem k

poruše nemůže přiměřeně pracovat a podávat výkony odpovídající jeho předpokladům.

6. Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při

klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.

7. Klasifikace provází hodnocení, tj. vyjádření pozitivních stránek výkonu, objasnění podstaty

neúspěchu, návod, jak mezery a nedostatky překonávat.

8. Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či

nesouhlasný názor je respektován.

9. V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací

motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.

XV. Hodnocení nadaných žáků

1. Ředitel školy může mimořádně nadaného nezletilého žáka přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování

předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák

nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.

2. Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl

přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného

pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno

nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud

žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci

pololetí ani v náhradním termínu.

37

7.2. AUTOEVALUACE ŠKOLY

Právní normy:

§12 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon

§ 8 a 9 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stranoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního

hodnocení školy

Hlavním úkolem autoevaluace je zjistit aktuální informace o stavu školy a tím získat podklady pro plánování a

realizaci dalšího rozvoje školy. Chápeme ji jako soubor pravidelně se opakujících činností – pozorování,

dotazování, testování, hospitační činnosti a analýzy stavu před, během a po určitém stanoveném období. Základní

sledovanou časovou jednotkou budou 2 roky.

Stanovili jsme se oblasti, cíle, kritéria, nástroje a časové rozvržení činností pro vlastní zhodnocení. Výsledky

vlastního hodnocení využijeme pro přípravu dalšího školního roku.

37

Oblasti, kritéria, nástroje a časové rozvržení evaluačních činností:

Oblasti

autoevaluace Cíle autoevaluace Kritéria autoevaluaceNástroje

autoevaluace

Časový

harmonogram

Podmínky ke

vzdělávání

Zjistit a zhodnotit podmínky školy

Vyhledávat možnýchpříležitostí,které by vedly kezlepšování podmínek

Práce v motivujícím prostředí

Odpovídají podmínky materiální, technické, ekonomické a hygienické požadavkům RVP a ŠVP?

Dostatek finančních zdrojů na zabezpečení chodu školy

Pozorování

Rozhovor

Průběžně během školního

roku

Spolupráce s rodiči Zjistit úroveň spolupráce

rodičů se školou

Zvýšení spolupráce s rodiči

Zapojení rodičů do školních

akcí

Spokojenost rodičů se školou

Kolik rodičů dochází na třídní schůzky,

konzultace,

Akce školy

Naplněnost školy

Dokumentace třídního

učitele.

Dokumentace školy.

Průběžně během školního roku

4x ročně v rámci schůzek rodičů

v denním styku s rodiči tel., emailovém,účastí rodičů ve vyučováníspolečnými akcemi, účastí rodičů na účastí rodičů na výuce

Výsledky

Zjistit výsledky vzdělávání

žáků školy a vyhodnotit je.

Kolik žáků mělo vyznamenání, prospělo,

neprospělo

Dokumentace třídního

učitele.

Průběžně.

37

vzdělávání žáků

Dosažení co nejkvalitnějších

výsledků odpovídajících

individuálním možnostem

žáků

Kolik žáků mělo sníženou známku z chování,

výchovná opatření?

Jakých výsledků

dosáhly žáci v celostátním porovnání?

Zlepšování výsledků jednotlivých žáků

Analýza žákovských

prací.

Výstupní hodnocení.

Celostátní testování

(Cermat)

Na konci hodnotícího období

(leden, červen)

Personální oblast

Odborný a duchovní růst

pedagogických pracovníků

Vyhledávání, účast a využití

DVPP ve výuce

Pozorování, rozhovor Průběžně

Individuální

potřeby žáků

Zjistit, kteří žáci mají jiné

vzdělávací potřeby

a zajistit jim vzdělávání

podle jejich potřeb

Kteří žáci mají jiné vzdělávací potřeby?

Vypracoval učitel IVP pro takového žáka?

Spolupracuje škola a učitel s PPP?

Porada učitelů.

Konzultace učitelů

s rodiči a žáky.

Vyšetření PPP.

Individuálně vzdělávací

plán.

Září, říjen

Duben

Průběžně během celého roku.

Školní klima

Zjistit, zda je školní

prostředí klidné, bezpečné,

přátelské

Spokojenost žáků ve škole

Spokojenost učitelů ve škole

Radost z práce

Kolikrát řešil učitel ubližování žáka jinému

žákovi?

Spolupracují žáci mezi sebou, učitelé se žáky?

Dodržují všichni ve škole vnitřní řád školy?

Pozorování

Rozhovor

Dotazník

Průběžně

Pozorování a rozhovor

Příležitostně dotazník

37

8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A JEJICH VYSVĚTLENÍAJ Anglický jazyk

ČJ, ČJL Český jazyk a literatura

D Dějepis

ENV Environmentální výchova

EV Etická výchova

F Fyzika

Hv Hudební výchova

Ch Chemie

I Informatika

ICT Informační a komunikační technologie

M Matematika

MEV Mediální výchova

MUV Multikulturní výchova

Nj Německý jazyk

OSV Osobnostní a sociální výchova

Pč Praktické činnosti (2.st.) , pracovní činnosti (1.st.)

Prv Prvouka

Př Přírodopis (2.st.), Přírodověda (1.st.)

Tv Tělesná výchova

VDO Výchova demokratického občana

VMEGS Výchova k myšlení v globálních a evropských souvislostech

VO výchova k občanství

Vv Výtvarná výchova

VZ Výchova ke zdravý

Z Zeměpis

ZŽS Zdravý životní styl

37

38

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLY ... · Web viewŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Soukromá základní škola Elementária, s.r.o., Plzeň,

Documents