Katolická mravouka pro vyšší třídy škol středních

7/23/2019 Katolick mravouka pro vy tdy kol stednch

1/123

KATOLICK

MRAVOUKAprovy tdy kol stednch.

Upravil

Prefekt JOSEF IMEK,katecheta nadanch stav lesnickch csae a krle Frantika Josefa I.

a koly hospodsk v Psku, b. not.

Druh, rozen a zmnn vydn.

Schvleno nejdstojnjm bisk. Ordinaritem v . Budjovicch ze dne21. prosince 1911 s. 11.562 a vysokm c. k. ministerstvem kultu

a vyuovn ze dne 7. srpna 1912 s. 30.289.

1913.N a k l a d a t e l J A R O S L A V B U R I A N , k n i h k u p e c t v

v Psku.


2/123

Knihtiskrna Jaroslava Buriana v P sku.


3/123

NIHIL O B STA T.

Th. Dr. Antonius Mrz,censor.

IMPRIMATUR.

Josephus Antonius,episcopus.

B U D V IC I I B O H E M O R U M , die 2 1. D e ce m b ris 1911.


4/123


5/123

PEDMLUVA

Kniha Katolick mravouka11 vznikla ze pednek upravovanch a doplovanch po del dobu na zklad etnch spis

domcch i cizch tak, jak se toho postupem asu a rozvojemstav, na nich mi psobiti jest, poteba jevila. Ltku snail

jsem se dle nabytch zkuenost uspodati jen v tom rozsahu a

tm zpsobem, aby stala se studujcm jinochm co mon nejp

stupnj a na jejich mladistv srdce nejpsobivj. V t pinvzdvm srden a povinn dky veledstojnmu pnu, c. k. kolnmu a . konsist. radovi J o s e f u k o v i v Psku, kter poskytlmi mnohou a vzcnou radu. Nemm velejho pn, ne aby

kniha neminula se cle, za kterm byla psna.V Psku, dne 19. listopadu 1911.

Jos. imek.


6/123


7/123

OBSAH.

vod . . . . . . . 1

st prvn.

MRAVOUKA VEOBECN.

O dobru a z lu .

I. Vle Bo a mravn schopnosti lovka.

1. Zkon bosk . . . . . . 4 2. Zkon lidsk . . . . . . 7 3. O povinnostech . . . . . . 9 4. O svdom . 1 0 5. Svobodn vle . 1 2

II. O dobru.

6. O dobrch skutcch . . . 1 4 7. O ctnosti vbec . . . 1 6 8. O boskch ctnostech - - . . 1 7 9. O mravnch ctnostech - . 1 8

III. O zlu.

10. O hchu vbec . . - 2 1 11. O hchu tkm a lehkm . . 4 4 12. O pokuen a zl pleitosti . . . 2 5 13. Stav hnosti . . . 2 8

14. O hchu, kterm se stav hnosti zjevn pivod, zvl . 28

st druh.

MRAVOUKA ZVLTN.

15. Pehled a vod . . . 3 3

Oddl prvn.

O povinnostech k Bohu.A. (P rvn p i k z n Bo . ) T i bo s k c tno s t i .

16. a) Vra . . . . ' . . 3 5 17. b) Nadje . . . . . . 38 18. c) Lska . . . . . . 4 0 19. O vnj bohopoct . 4 2 20. B. O modl i t b . . . 43 21. C. c ta s v a t c h . . . 4 5 22. cta obraz a ostatk svatch . , , . 4 7

Str.


8/123

D. (Druh p ikzn Bo ) . P saha a s l ib . 23. Psaha . . 4 8 24. Slib . . . . . 5 0 25. Hchy proti kesansk bohopoct . . . . 5 1 26. E. ( T e t p i k z n Bo). S v ce n n e d le . 52 27. Pkaz prce . . . . . . 5 5

Oddl druh.

O povinnostech k lidem. 28. I. K e s a n s k l s k a k so b . . . . 56 29. Pe o vlohy duevn . . . . . 5 8 30. Pe o est a dobr jmno . . . 5 831, Pe o tlo . . . . 5 9 32. Prvo: majetku . . . . . . 6 2

33 . II. K e s a n s k l sk a ku b l i n m u . . . 67 34. Pe o duchovn i tlesn blaho blinho, jak se jev ve

skutcch milosrdenstv . . . . 6 9A. t v r t p i k z n B o .

35. a) Rodina . . . . 7 3 36. b) Crkev a stt . . . . . . 76 37. Lska k nrodu; vlastenectv . . . . 793 8. B P t - p i k z n Bo . . . . 80

3 9 . C. e s t (a d e v t ) p i k z n B o . . . 85 40. D. Se d m (a d e s t ) p i k z n Bo . : 87 41. Nhrada (restituce) . . . . . 8 9 42. O almun . . . 9 0 43. Zpovcf zlch mylenek a dost . . . 9 2 44. E. Osm p i k z n Bo . . . 92

Oddl tet.

O pikznch crkevnch. 45. O pikznch crkevnch vbec . . . . 96 46. Prvn pikzn crkevn . . . . . 9 7 47. Rok crkevn . . . . 9 8 48. Druh pikzn crkevn . . . . . 1 0 0 49. Tet pikzn crkevn . . . . 1 0 1 50. tvrt pikzn crkevn . . . . . 106 51. Pt pikzn crkevn . . . . . 106

Oddl tvrt.O kesansk dokonalosti.

52. O kesansk dokonalosti vbec . . . . . 107 53. O kesansk dokonalosti zvl . . . . 107 54. Blahoslavenstv Pna Jee . . . . 1 1 1

D o d a t e k .

55. Dleitost nboenstv . . . . . 1 1 4Zvrek . . . . . . 1 1 5

S tr.


9/123

V O D .

Katolickmu kesanu nesta ke spse, aby jen vru ve zjeven Bo ml, nbr jest mu dle tto vry i ivu bti. Co prospje,d-li kdo o sob, e m vru, nem-li skutk? Zdali jej bude moci

vra (samotn) spasiti? Vra, nem -li sku tk, m rtva jest sama

o sob. Nebo jako tlo bez ducha m rtv jes t, ta k jest i vra bez

skutk mrtva. (Jak. 2, 14. 17. 26.) Vechny skutky katolickhokesana maj bti v pesnm souladu s jeho vrou, kter se jimi

uvd v ivot. Katolk, jen ije dle sv vry, ije spravedliv amravn. A pravidla tohoto mravnho ivota poskytuje mu zvltnnauka, kter se nazv k a t o l i c k m r a v o u k a .

K a t o l i c k m r a v o u k a j e s t n a u k a , k t e r u ,j a k b y c h o m m l i d l e u e n J e e K r i s t a z a d i t i i v o t s v j n a z e mi , b y c h o m d o s h l i p o s l e dn h o c l e s v h o , v n b l a e n o s t i .

Mravouka nepestv ovem poukazovati tak na chyby apoklesky, aby ped nimi co nejvce varovala.

Zkony mravouky zaloeny jsou n a v r o u c e , ponvadkesansk mravouka erp sv pravidla z tch pramen jakovrouka, t. j. z P s m a sv. a s t n h o p o d n , jak je uitelsk ad crkve katolick chov a vykld. Sprvn mravoukame bti tedy jen tam, kde je sprvn vrouka.

Jeliko jen crkev katolick chov uen Jee Krista neporuen a cel, j e s t j e n k a t o l i c k m r a v o u k a p r a v a,a e hlsna jest crkv neomylnou, jest t neklamna.

Je sice pravda, e me lovk v l a s t n m r o z u m e mdo njak mry poznati, co je dobr a co zl, a na zklad tohotopoznn upraviti si zvltn pravidla ivota i zkony mravnosti m r a v o u k a r o z u m o v , avak mravouka tato jako pouh

d lo l i dsk nepos tau je .


10/123

2

Rovn ani mravouka j i n o v r c od katolick crkve odtpench n e m e b t i p r a v a ani postaitelna, nebo kdeporuena byla vrouka, pevn zklad mravouky, tam nutn poruena byla i mravouka sama, budova na zkladu vry postaven.

Ze vzjemnho pirovnn, kter uvdme, vysvitne d o k on a l o s t katolick mravouky, kter vestrann v y n i k nadmravouku rozumovou a p e d mravouku akatolk (t. j. jinovrc od katolick crkve odpadlch).

1. Z d r o j e m neboli pramenem katolick mravouky jestn e o m y l n uen crkve, kter nebloud ani v blud neuvd. Dleslov: Kdo vs sly, mne sly (Luk. 10, 16.), hls sty crkve

sv. uen sv Je Kristus, prav Bh, proto m uen jej a u t or i t u b o s k o u ,

Mravouka rozumov (filosofick) nem potebn jistoty,nebo erp nauky sv p o u z e z r o z u m u , kter me poblou-diti a tak, jak djiny svd, pobloudil. Rovn ani mravouka akatolk, ji nemaj neomylnho adu uitelskho a d se ve vcechvry a mrav toliko soukromm mnnm, nen spolehliv- Uen

obou m klamnou a u t o r i t u l i d s k o u . Jistotu poskytnoutime jen autorita Bo.

2. Katolick mravouka pln pouuje, e hlavn c l lovkaje n a d p i r o z e n u r e n (blaenost vn, dokonal spojen s Bohem), vysvtluje sprvn, odkud m p v o d vechnoz lo (ze hchu ddinho) a honos se vzneenmi naukami o pe-dleitch p r a v d c h (o boskch ctnostech, sv- svtostech,

o mi sv.), kter jsou mravouce rozumov zcela neznmy. A tmpravdm, kter me i rozum poznati, u dokonale tak jen mravouka katolick, vc je z neomylnho uen crkve.

Mravouka rozumov nev nic o hchu ddinm a spatujecl lovka jen ve p i r o z e n d o b r m i v o t pozemskm.Mravouka akatolk, kte uen crkve bu poruili nebo zavrhli,u mnohm b l u d m (na p. vra sama dostauje, aby lovk bylspasen; dobrch skutk teba nen), kter jso mravnosti kodliv.

3. Katolick mravouka poskytuje nejpsobivj p o h n u t k yk ivotu ctnostnmu, jakmi jsou na p. lska k Bohu, jako k nejvymu dobru, nadje odplaty vn a udv bohat p r os t e d k y , je ku dosaen naeho cle jist vedou a pomhaj (sv.svtosti, mi sv., ctu bl. P. Marie a svatch, modlitbu a pod.).

Tchto motiv a prostedk p o s t r d zcela mravoukarozumov, pipoutjc jen jedinou pohnutku, toti pkaz rozumu,


11/123

3

kter uznv jen asnou pednost nebo krsu dobra, a n e m v e c h mravouka akatolk, kte mnoh z nich zavrhli (na p.nkter sv. svtosti) nebo bludnmi nahradili.

4. Uen katolick mravouky je s v a t , kter v e m p o tb m lidskm v y h o v u j e a v e m l i d e m (uenm i neuenm) vech vk se h o d i, proto inky jeho bud jen podiv a as.Nauka kesansk mla a m velkolep vliv nejen na jednotlivce,uinivi z nich hrdiny cnosti svtce, nbr i, jak djiny u, namravn ivot celch nrod.

Naproti tomu mravouka filosofick vhodn byla j e n u en m a u lidu minula se inkem; vedla jen ke ctnostem obanskm

a stejn s mravoukou akatolk n e z r o d i l a s v t c .Mravouku rozumovou hlsali pohant filosofov Sokrates, Plato,

Aristoteles, Cicero, Konfucius a jin. Avak mravouka jejich byla nedostaten. Zatm co uen kesansk cel svt si podmanila, mohly se kolytchto filosof vykzati jen nepatrnmi a pomjejcmi vsledky; svatm pak neuinily nikoho. A filosofov novovc (Kant a jin), nechtjce stavtina zklad nboenskm a spolhajce jen na autoritu rozumu, nemohou se honositi spchy ve snaze po mravnosti prav, dokonal. Vdy ani rozum

jejich nen bez omylv a proto ani ne zcela dobrm rdcem a spolehlivmvdcem v ivot ctnostnm, co djepis pln dosvduje.

Zkony prav katolick mravouky, jich vrn plnn jedinpojiuje lovku vnou blaenost, bute nm bemenem lehkma jhem sladkm.

Mravouka katolick se dl n a v e o b e c n o u a z v l t n ;p r v n jedn o m r a v n m d o b r u a z l u vbec, d r u h o rz

nch z k o n e c h a p i k z n c h a o k e s a n s k dok o n a l o s t i .


12/123

st prvn.

M rav o u ka veobecn.

O dobru a zlu.

I. Vle Bo a mravn schopnosti lovka.

1. Zkon bosk.

1. H l a v n d v o d pro mravn dobro jest kesanu v l

B o . Svat bute, nebo j jsem svat, Hospodin, Bh v!

(3. Moj. 19, 2.)

Bh chce, abychom byli blaenmi; vloil do srdce lidskho touhupo blaenosti. Tato touha je veobecn, nebo kad chce bti blaen, a ponvad je lovku vrozena, jest tak nezniiteln a chce dojiti svho ukojen.

A l e k d e n a j d e l o v k b l a e n o s t d o k o n a l o u , a b y o b s a h ov a l a v s o b o p r a v d o v d o br o a b y l a v e m l i d e m d o s a it e l n o u ? Nenajde j ve vd a ctnosti, kde ji hledali Stoikov, nedochz

j ani v rozkoch tlesnch, v bohatstv a hodnostech, kde ji mti chtliEpikureov a stle hledaj materialist.

Vda nebude nikdy dokonalou a nikdy se tak nestane, e ji vichni lid obshnou. Tlesn rozko, bohatstv a hodnosti lovka nikdy neuspokoj, ponvad jich stle uvati neme a snadno jich lze pozbti. Ctnost nen dobrem nejvym; ctnostn ije proto ctnostn, aby ctnost doel-dobranejvyho, kterm jest Bh.

Ponvad dokonal blaenosti nesktaj vci pozemsk, stvoen, nutno

ji hledati ve Tvrci, v Bohu, kter jest dobro svrchovan. Ten jest dokonale blaen, kdo je spojen s Bohem, kter jest veker blaenosti pramen. S t v o i l j s i n s ( Pa ne ) p r o s e b e , a n e p o k o j no j e s r d c e na e , d o k u d n e s p o i n e v T o b . (Sv. Augustin.)

T r v a l s p o j e n s B o h e m , j i n a k v n b l a e n o s t j e s t h l a vnm c l e m nam. A uril-li nm Bh tento cl, jest dojista i jeho svatvle, bychom se snaili toho cle dojiti. Kdo tedy ivot svj tak pod, aby vn blaenosti doel, iv jest dle vle Bo; jeho skutky srovnvaj ses vli Bo. Kdo pak ivotem svm uchyluje se s cesty, je vede ku blae

nosti vn, neije dle vle Bo; jeho iny se vli Bo protiv.


13/123


14/123

6

a) aby ji Bh lidem zjevil;b) aby lovk byl s c h o p e n ji poznati a plniti.Svoji vli zjevuje Bh z k o n e m a r a d o u ; zkonem

Bh dobro porou a pikazuje, v rad k nmu toliko nabd a povzbuzuje. lovk pak je s c h o p e n , aby vli Bo poznal a plnil,maje rozum, svdom a svobodnou vli.

Dlme rozdl mezi z k o n e m a p i k z n m ; zkon m. platnost pro vechny,- pikzn ve jen nkter. Je tedy pikzn st zkona.

E a d a jest ukazovatelem k dokonalosti a ku vt odmn v nebesch. Spasitel vslovn prav: Z a c h o v v e j p i k z n * . . . . a dodv: c hc e - l i b t i d o k o n a l m , p r o d e j v e a d e j c h u d m

a b u d e m t i p o k l a d v n e b i. (Mat. 19, 21.) Kdo nepln zkona,he, kdo nedb rady, nehe sice, ale nespje k vy dokonalosti.P o z n m k a . V tto sti mluvme jen o zkonech; rady maj msto

v oddlu o kesansk dokonalosti.

2. Pihlme-li k tomu, e Bh dal svj zkon sm aneboprostednictvm lid, rozeznvme zkon b o s k a l i d s k .

Zkon bosk je bu p i r o z e n (vrozen) nebo k 1ad -n (dan, zjeven).

3. V dui lidskou vloil Stvoitel zkon p i r o z e n (vrozen), kterm lovk sm od sebe poznv rozdl mezi dobrm azlm, e nkterch vc jest se mu stci, jin e m konati. Pirozen zkon je platn pro vecky lidi a vecky asy.

Ze takov zkon lovku jest dn, dosvduje;a) P s m o s v a t . Kdy pohan, kte nemaj zkona

(kladnho), od pirozenosti in, co jest zkona, takov nemajce

zkona, sam i sob jsou zkonem a uk az u j dlo zkona napsan

v srdcch svch. (m. 2, 14.)b) L i d s k k a d o d e n n z k u e n o s t .P k l a d : Mal dt, kter jet nieho neslyelo o desateru pik

zn Boch, uinilo nco zlho, lhalo, nco vzalo a pod. Po skutku tom jenepokojno, boj se a styd, pry je dvj jeho upmn pohled. A pro?Dt jest si vdomo, e nejednalo dobe.

c) Zkon pirozen m svoji z v a z n o s t od Boha, kter jej lovku vtpil a s jeho pirozenost nerozlun spojil; proto zavazuje vecky lidi i ty, kte nepoznali zkona zjevenho (pohany) a nikdo neme bti od nho dispensovn.

P) Pirozen zkon je z k l a d e m vech zkon jinch (danch),nebo zkony tyto stav pravidla sv na mravnch zsadch zkona pirozenho.

V) Pirozen zkon, jsa projevem nemniteln vle Bo, n e m e b t i z m n n . . '


15/123

7

.Svdectv kulturnch djin, e mravn nzory doby jedn valn seli od nzor doby druh, nijak nedotvrzuje, e by bval zmnn zkon pirozen, nbr jen dokazuje, e rznost mravnch nzor se vysvtluje, jakten Si onen nrod od mravnho du v nkter dob se u c h l i l , jak bylou nho poznn zkona vrozenho na ten i onen as z a t e m n n o .

4. Avak po hchu prvnch rodi zatemnil se rozum jejichi ostatnch lid tak, e ji nepoznvali dostaten zkona pirozenho; i z j e v i l jim Bh vli svou, dav jim nov zkony a novpikzn, jimi pirozen zkon byl osvtlen a doplnn zkonk l a d n , z j e v e n .

T jest:a) P e d m o j s k , k ter dal Bh Noemovi a Abra

hamovi.b) M o j s k , jen obsahuje mravn zkon (desatero

Boch pikzn), pedpisy obadn i zkon obansk.a) M r a v n pedpisy starho zkona v dekalogu jsou obsahem z

kona pirozenho, kter zavazuje vecky lidi vech as; proto jich KristusPn n e z r u i l , nbr je potvrdil, jasnji vyloil a vzneenjmi pohnut

kami opatil. (Kzn na hoe. Mat. 5.)/?) Pedpisy o b a d n (o starozkonn bohoslub) a o b a n s k

(o zzen obanskm), je byly dny lidu israelskmu jako lidu vyvolenmu a proto tak jen jej zavazovaly, Pn Je z r u i l . Pozbyly tedyv novm zkon veker platnosti a zvaznosti.

c) K e s a n s k , v nm zahrnut jest doplnn a vysvtlen mravn zkon mojsk, a jen vrchol ve dvou pikznch lsky. Tento zkon, Synem Bom zjeven, je svrchovandokonal, nepotebuje dnho zlepen a zstane vn platn.

5. P o h n u t k o u k o c h o t n m u p l n n zkona boskho kesanu jest:a) L s k a k Bohu a pro Boha i ke vemu dobru. Ta jest

lska Ba bychom pikzn jeho zachovvali, a pikzn jeho

nejsou k. (1. Jan 5, 3.)b) N a d j e na odmnu Bo. Radujte se a veselte se, neb

odplata vae hojna je v nebesch. (Mat. 5, 12.)c)

B z e ped asnm i vnm trestem Bom.Bze

Pn zapuzuje hchu (Sir. 1, 27.)

2. Zkon lidsk.

Bh seznamuje lidstvo se zkony svmi tak skrze svoje zstupce na zemi, duchovn to i svtskou vrchnost, kter plnoprvnny jsou pro blaho lidstva zkony stanoviti. Crkev (duchovn vrchnost) in tak ve jmnu Jee Krista, a svtsk vrchnost obdrela moc svoji od Boha. (m. 13, l.)


16/123

8

Dle toho rozeznvme zkon c r k e v n a zkon o b- a n s k (sttn).

1. Zkon c r k e v n obsahuje ony pedpisy, kter crkevn vrchnosti, pape a biskupov, pro nae blaho vydvaj.

Pro c e l o u c r k e v platn zkony vydv pape anebo jm schvlen a potvrzen veobecn snmy crkevn, pro j e d n o t l i v b i s k u ps t v (diecese) jsou k tomu oprvnni biskupov, nebo shromdn pslunho duchovenstva za pedsednictv biskupova (partikulrn synody).Platnmi jsou zkony biskup a jich synod ovem jen tehdy, kdy neodporuj veobecnm zkonm cel crkve.

2. Zkon o b a n s k (sttn) obsahuje pedpisy, ktervydv vrchnost svtsk pro blaho poddanch, a by zachovn bylpodek ve stt.

Z k o n o d r n o u m o c vykonv v nkterch zemch panovnksm (absolutn monarchie), jinde spolen se zstupci lidu (konstitun monarchie), v nkterch sttech pak spov moc toliko v rukou lidu (republika). Ponvad dle slov sv. apotola Pavla (ftm. 13, 1.) velik vrchnost zzena jest od Boha a z milosti Bo, jest neeten dnch zkon jejtrestno i ped Bohem; zavazuj toti tyto zkony nejen zevn, nbr i v e s v d o m .

3. Zkon lidsk jest vak p l a t n jen za tchto p o dm n e k :

a) Kdy jest od d n vrchnosti a n l e i t m zps o b e m v y h l e n ;

b) kdy jest s p r a v e d l i v , t. j. kdy nepoaduje nic animravn ani vcn nemonho;

c) kdy n e o d p o r u j e v niem zkonu Bomu.Kdyby tedy svtsk vrchnosti porouely, co jest proti Bohu, a co

zkon Bo zapovd, plat tu vn slovo Bo: S l u p o s l o u c h a t i B o h a v c e n e l i l i d . (Sk. ap. 5, 29.)

4. Kdeto Kristem doplnn zkon Bo m platnost provechny lidi a vecky asy, jest zvaznost zkona lidskho jend o a s n a.

Zkon lidsk pozbv zvaznosti:a) Kdy byl o d v o l n .

Odvoln ( p l n nebo jen s t e n ) me se stti pmo kdy byl zkon zruen, anebo nepmo kdy stanoven zkon dvjmu

se pc.

b) Kdy p e s t a l rozumn d v o d , pro kter byl zkon dn, anebo vyprela stanoven d o b a jeho platnosti;

c) kdy dna byla od jeho zachovvn d i s p e n s (osvobo

zen). T dostv se ovem toliko j e d n o t l i v c m .


17/123

9

3. O povinnostech.

1. P o v i n n o s t j e s t m r a v n m z k o n e m l ov k u U l o e n n u t n o s t , a b y n c o k o n a l a n e b o p om e n u l :

Z pojmu povinnosti plynou p r v a a to tak, e co jest moj povinnost, jest druhho prvem.

Na p.: Povinnost moj jest etiti cti a dobrho jmna blinho;abych tak inil, m blin p r v o na mn dati.

2. Povinnosti rozeznvme:a j K B o h u , k s o b a k u b l i n m u .b) T v r d i v (affirmativn) a z p o r n (negativn).

T v r d i v povinnosti plynou z p k a z u (na p. ast na slubchBoch o dnech svtench), z p o r n ze z k a z u skutk (n p. sluebn

prce- v nedli).

c) K l a d n a p i r o z e n .

K l a d n plynou ze zkona d a n h o (n. p. svtiti nedli), p i r oz e n ze zkona p i r o z e n h o (n. p. etiti cizho majetku).

d) N e p o d m n n (dokonal) a p o d m n n (nedo

konal).P r v n zavazuj v d y a p r o v d y (semper et pro semper), n. p.

povinnost nedvati patnho pkladu; d r u h zavazuj jen za u r i t c h o k o 1 n o s t (semper, sed non pro semper), n. p. povinnost blinho pouiti.

e) Povinnosti p r v a a l s k y .

Prvn plynou ze s p r a v e d l n o s t i (n. p. zaplatiti dluh), druhz l s k y ku blinmu (n. p. almuna). Povinnosti prva zavazuj pod

hchem a ukldaj, nebyly-li vyplnny, povinnost nhrady; povinnosti lsky zavazuj rovn pod hchem, ale byve opominuty, nhrady nevyaduj.

f) V y a n i (dleitj a mn dleit).

R o z d l tento zakld se na r z n . h o d n o t dober tmto povinnostem odpovdajcch. Dleitj jest na p. povinnost zachrniti tonoucho, neli vyneti z hocho domu nbytek.

3. Setk-li se nkolik vzjemn se vyluujcch povinnost,

kterch nen mono najednou splniti, nastv s p o r p o v i n n os t (collisio officiorum).

V takovm ppad se zd, e se hchu neubrnme. Avakje to jen klam; k nemonostem nezavazuje ns nikdo, ani Bh.Proto neheme, vykonme-li povinnost jen jednu (dleitj),

opominouce ostatn.Z d n l i v spor odstranme dle tchto pravidel:

) P o v i n n o s t z p o r n p e d c h z e j t v r d i v o u .


18/123

10

Setk-li se na p. z p o r n povinnost: nepromluv kivho svdectv proti blinmu svmu s povinnosti k l a d n o u , kter vel, bychomblinmu ve strastech pomhali, n e s m m e blinmu pomoci tak, abychomtm snad zlehili est a dobr jmno blinho jinho.

b) P i r o z e n k l a d n o u .Tak na p. blinho nezaslouen smrti nebo velik kody uchrniti,

je .povinnost p i r o z e n , den svten slubami Bomi svtiti, povinnostk l a d n . Kdyby v den svten a mezi slubami Bomi nkdo tonul, nebopor i povode majetek blinho niily, smli bychom pominouti povinnosti svten a pispti blinmu ku pomoci.

c) N e p o d m n n p o d m n n o u .

Yry sv na p. nikdy nezaprati, jest povinnost n e p o d m n n , vry nezatajiti, jest povinnost toliko p o d m n n . Nesmm tedy sv vrynikdy zapti, teba by mne to jmn i ivot stlo, o n pece tak peovatimm, avak mohu a smm, ano za zvlt dleitch a tkch okolnostmusm vru zatajiti, (kdyby na p. z mho zcela dobrovolnho a nijak nepotebnho vyznn veejnho vzela dobrm lidem, teba i vlastnm dobrodincm, velik koda, pokuta a p.).

d) P o v i n n o s t p r v a p e d c h z e j p o v i n n o s t

l s k y .Nutno tedy na p. dve zaplatiti dluh, ponvad jest to povinnost

p r v n , neli udlovati almunu, kterou toliko l s k a pikazuje.

e) P o v i n n o s t d l e i t j n e b o l i v y p e dc h z e j p o v i n n o s t n i .

Smm sob na p. dle rady lkask dti ruku uznouti, abych cel ivot zachoval, protoe povinnost o celek (tlo) jest dleitj povinnostio st (o ruku).

Kdo by vak vlastn v i n o u kollisi pivodil a pak dleitpovinnosti zanedbal, h e . Tak by bylo na p. u studujcho,kter se vymlouv, e zanedbal sluby Bo, ponvad musil btihotov se svm kolem; ale kdyby byl v a s pracoval, byl bysvou prci dokonal dvno ped slubami Bomi.

4. O svdom.

1. Zn-li lovk zkon, nabv i vdom, zda jednn jdle zkona toho je dovoleno, ili nic.

Toto vdom jev se z v l t n m v n i t n m h l a s e mn a d u e , k t e r n s p o v z b u z u j e , b y c h o m k on al i , c o j e s t d o b r , a v a r u j e p e d e z l m ; jmenu

jeme pak je s v d o m .


19/123

11

V i c h n i lid m a j s v d o m , kter tkv ji od potku v jejichpirozenosti. E x i s t - e n c i jeho dokazuje jak veobecn v n i t n p es v d e n a s o u h l a s v e c h n r o d , tak i bosk z j e v e n . Sv.Pavel prav o pohanech, e u k a z u j d l o z k o n a n a p s a n v s rdc c h s y c h , k d y j i m s v d e c t v v y d v s v d o m j e j i c h m y l e n , k t e r se v e s p o l e k o b v i u j n e b o t a k z a s t v a j .* (Sm. 2, 15.) A C i c e r o o svdom prohlauje: E s t h a e c n o n s c r i p t a , s e d n a t a l e x , ad q u a m n o n d o t i , s e d n a t i s umus . S v d o m n e n n a p s a n , n b r v r o z e n z ko n , pr o k t e r n e j s m e v y c h o v n i , n b r z ro ze ni .

Svdom ped inem bu ns povzbuzuje nebo varuje, poinu pak soud, t. j. napluje sladkm pokojem i vitkami sth,dle toho, jednali-li jsme dobe nebo zle.

2. Svdom nebv u vech lid stejn; proto me bti;a) P r a v nebo b l u d n .Svdom jest p r a v , kdy jeho vrok se srovnv se z

konem Bom. Opak svdom pravho jest svdom b l u d n .Bludn svdom je z a v i n i l e nebo n e z a v i n i l e bludno. Z a v i

n n b l u d jest u toho, kdo zstal v nevdomosti svou vinou a mohl bludsnadno napraviti, jen kdyby byl upmn chtl. N e z a v i n n b l u d jestu toho, kdo zstal v nevdomosti bez vlastn viny, i kde blud pouenmodstraniti se nedal (n. p. u lid blbch).

O svdom z a v i n i l e b l u d n m plat pravidlo: H e , k d y dle nho i proti nmu jedn; v onom ppad he, protoe sepidruje bludu, kter ti jest i lze odloiti, v tomto, e jedn proti svmusvdom.

b) J i s t nebo n e j i s t . Svdom jest j i s t o , prav-li

s vekerou uritost; tak jest i nen jednati. Svdom n e j i s t neboli r o z p a i t mluv neurit, je-li co dovoleno i zakzno.Pravidlo: P r v e n e j e d n , h l e n a b t i j i s t o t y , k t e r a k

t i j e d n a t i j e s t ; n e t r p - l i j e d n n t v o d k l a d u , v o l s t r n k u j i s t j , t. j. domnv-li se, e nco zakzno, nei toho a naopak.

c) B d l neb o s p a l . Svdom jest b d l o , ozv-lise v kadm ppad, kdy jest lovku jednati; jinak jest o s p a l o .

d) tl neb otupl. tl svdom varuje i ped nejmenm! chybami, o t u p l ani ped chybami hrubmi.

Kdo m tl svdom, nazv se s v d o m i t m . Ke svdomitostivede lska k Bohu; kdo Boha miluje, nechce se mu jist ani v nejmenm znelbiti.

e) i r o k nebo z k o s t l i v . i r o k svdom pokld vci nedovolen za dovolen a neuznv povinnost, coopravdu povinnost jest. z k o s t l i v spatuje povinnosti, kde

jich nen a povauje i vci dovolen za hn.


20/123

12

zkostliv svdom bv mnohdy nsledkem tlesnch chorob a nemoc. zkostliv dobe uin, kdy podrob se veden zkuenho rdce duchovnho a nkdy i lkae.

3. Mravouka stanov pro svdom tak nkter p r a v i d l a :

a) Tak nesmme p r o t i svmu svdom n i k d y jn a t i , t. j. nen nm dovoleno konati to, co svdom zakazuje, aninedbati toho, co porou.

Kdo jedn proti svmu svdom, jedn proti Bohu, nebo svdomjest h 1a s B o , kter se ozv jako z k o n o d r c e a s o u d c e . (Sv.Tom. Aq.)

Kdo kon nco dovolenho, o em se pevn domnv, e dovoleno

nen, he, nebo jedn proti svmu svdom. Kdo na p. ve tvrtek se domnv, e je ptek a pece j lehkomysln masit pokrmy, he.

b) Je-li kdo v p o c h y b n o s t e c h , zda mu co dovolenonic, n e s m j e d n a t i ; teba mu dve svdom uspodati.

Nesoud sprvn, kdo se domnv, e to jedno, kon-li, co je dovoleno,i co zakzno, nbr he.

Y pochybnostech dbejme nejprve dnho pouen, a ned-li se vcodloiti, volme, co ped Bohem za nejlep povaujeme.

c) P r z d n c h , vech d v o d p o s t r d a j c c hp o c h y b n o s t svdom n e d b e j m e , nebo rozumn jednvdy na zklad dvod.

d) Co z p o b l o u z e n svdom se dje, nen hchem, ne-bylo-li poblouzen jednajcm zavinno.

Slovo po skutku: lpe jsem toho nevdl, neospravedluje, avakje tomu tak pi slovech s opravdovou upmnost povdnch: lpe jsemtoho vdti ani poznati n e m o h l.

Kdo na p. v zapomenut j v ptek masit pokrmy, jest beze hchu.Kdo vak o postn d se vbec nestaral, he vdy, kdykoli jej pestupuje;neznal sice postnho du, ale znti jej mohl a ml.

5. Svobodn vle,

1. Aby lovk mravnm stti se mohl, dal mu Bh krom zkona (svho i lidskho) a svdom t s v o b o d n o u v l i .

S v o b o d n v l e j e m r a v n s c h o p n o s t , k t e r o u l o v k b e z v e k e r h o v n i t n h o i v n j h o n uc e n s m s e r o z h o d u j e , b y n c o b u c h t l , n e b on e c h t l .

2. Hchem ddinm byl obraz Bo ve lovku, i co se svo

bodn vle tk, sice poruen, avak n e b y l z n i e n . I ve stavu


21/123

13

klesl pirozenosti m lovk svobodu vle. e tomu tak jest, dosvduje:

a> P s m o svat a stl u e n c r kv e .Kniha Sirach (31, 10.) veleb spravedlivho, k t e r m o h l (p i

k z n ) p e s t o u p i t i , a l e n e p e s t o u p i l , z l i n i t i , a l e n eu i n i l . *

C r k e v prohlsila na snmu t r i d e n t s k m proti reformtorm,e svobodn vle je zkladem veker mravnosti, a hjila j pozdji i protiJansenistm, kte ji poprali.

b) V l a s t n v d o m a s o u h l a s v e k e r h o l i d s t v a .V me , e dlme nebo chceme po sv vli, co bychom mohli i ne

chtti. I lid, kte svobodu vle zejm popraj, asto u sebe r a d u

b e r o u a u v a u j , co by jim bylo initi a eho se chrniti. A provin-lise nkdo proti jich rozkazm, kraj ho a trestaj.

Mu s - l i vak lovk jednati tak, jak jedn, k emu rozvahy a rady ?K emu je chvla jeho skutk nebo trest za n? Zajist k tomu a proto, e s e p e d p o k l d a u z n v s k u t e n s v o b o d a l o v k a ,

3. Toliko zcela vdom a svobodn vykonan skutky jlovku k zsluze nebo vin p i t e n y (imputabiles).

Uvedeme tu nkter platn zsady:a) Jen co d o b r o v o l n se dje, je bu dobro nebo zlo a

proto i zsluno nebo trestno.Skutek, za kter n i j a k nememe, e se stal, neme bti hchem.

Zl mylnky, kter lovka m i m o d k napadly, nejsou hn; jakmilevak lovk k nim teba jen na okamik pivolil, ji stvaj se hchem.

b) m d o b r o v o l n j byl skutek, tm jest i zslunj, kdy ve sv podstat byl dobr, a tm i t r e s t u h o dnj, byl-li zl i patn.

Nejsou vak vecky skutky stejn dobrovoln, nebo svobodu vle me omezi t i nebo zce la zn i i t i :

a) Velik s t r a c h , kter mnohdy pravou povahu skutk poznati ned.ji) Hrub n s i l me mti vliv na vnj zpsob inu, nikdy vak

na v n i t n svolen k nmu. Vle lovka dnm vnjm nsilm neme bti spoutna. Kesan na p., jim nsilm kadidlo do rukou dno

a ruce pak moc nad olti model otvrny neobtovali.;y) Duevn s l a b o s t a z n povstal nezavinn a nepemoitelnn e v d o m o s t (ignorantia invincibilis), jako i okamit n e p o z o r n o s t .

Prost a nevzdlan lovk zaslou si jist menho trestu za svjpein, neli lovk vzdlan v tme ppadu.

d) Vliv n e m o c (nervovch, horeky, lenstv, spnku somnam-bulismus a j.).

P e k o n a l a - 1 i vle nae p e k k y do br a , jest dobro tmz s l u n j ; l z e - l i v a k p e k k y z l a s n z e p e m o c i ,

jest vykonan skutek zl t r e s t u h o d n j .


22/123

14

c) lovka vede k inm p i n a a e l . Je tedy doi zlo z jeho inu vzel, rovn jeho skutkem, nebo kdo chce p i n , chce i v c i ; a byl-li e l vci d o b r , jest dosaendobro tak d o b r m , avak p a t n m e l e m stv se

i dobro zlm.Kdo na p. dv almunu, aby si zskal dvry, na zklad n by

provdl rzn podvody, ma zlm elem dobro a mn je ve zlo.Dobr el pak neme nikdy zlo uiniti dobrm. Nesmm na p. nikdy

lhti, a by (z t o ho ) p o l o d o b r . (Sm. 3, 8.) e l n e p o s v -cuje (patnch) prostedk. Jesuitm bylo od neptel vytkno, ehlsali zsadu: el posvcuje prostedky. Ale tato vtka byla nespravedliv; poctivm kritickm rozborem spis a instituc jesuitskch nebylo

nikdy dokzno, e by byli Jesuit tto zsad uili nebo j se dili.4. Pln svdomit vecky dan a platn zkony, nepiprav

se lovk o s v o b o d u s v v l e . Konaje povinnosti, in zadost vli Bo, a kde jest Duch Pn, tut i svoboda. (2. Kor. 3,17.) Za to vak hnk, jen vli Bo se nechce podrobiti, stv senejvtm otrokem hchu.

II. O dobru. 6. O dobrch skutcch.

1. Je-li svobodn vykonan skutek v souladu se zkonemmravnm a neodporuje svrchovanmu dobru, Bohu, nazv sed o b r m .

Mnoh skutky jsou ji ve sv p o d s t a t d o b r nebo zl , jin

nejsou ani dobr ani zl (jsou indifferentn), ale s t v a j se dobrmi nebozlmi dle toho, s jakm myslem byly vykonny, zda dobrm anebo zlm.

Modlitba, almuna . . . . jsou dobr skutky ve sv podstat. Ale, jakji ve povdno, patnm elem mohly by se stti i tyto dobr skutkyzlmi. (Farizejsk modlitba a almuna.)

I indifferentn skutky jsou dobr a Bohu mil, konme-li je pro esta chvlu Bo. To krsn vysvtluje sv. apotol Pavel slovy: Bu t o t e d y e j t e , n e b o p i j e te, n e b o c o k o l i j i n h o i n t e ,

vecko ke s lv Bo ite . ( I . Kor . 10 , 31 . )2. Dobr skutky jsou bu d o k o n a l (nadpirozen) nebo

nedokona l (p i rozen ) .Dobr s ku tek dokona l m m t i t y to v l a s tnos t i :a) M s r o v n v a t i s e s v l B o , ponvad jedin

Bh jest pramenem veho dobra;b) m bti d o b r o v o l n . Zloinec na p., jen z trestu

pst zachovvati mus, nekon dobrho skutku;


23/123

15

c) m bti konn z l s k y k B o h u , nikoli z pohnutekasnch. Kdybych rozdal na pokrmy vekeren statek svj a vydal tlo sv ke splen, lsky pak kdybych neml, nic mi nepro

spv.* (1. Kor. 13, 3.);

d) m bti vykonn v e s t a v u p o s v c u j c m i l os t i B o . Jako ratolest neme nsti ovoce sama od sebe, nezstane-li p i km enu, tak a ni v y , le zstanete ve m n.* (Jan 15, 4.)

3. Dobr skutky dokonal p r o s p v a j n m v e l i c e ,nebo:

a) jimi zasluhujeme si ivota vnho:b) kadm takovm skutkem milost posvcujc v ns se

rozmnouje;c) ji na zemi mme za n odplatu v dobrm svdom a asto

tak na statcch vezdejch.4. Protoe dokonalmi skutky dobrmi zasluhujeme si i

vota vnho, jsou nm k e s p a s e n p o t e b n . Velikstrom., kter nenese ovoce, vytt a na ohe uvren bude.*

(Mat. 7, 19.)

5. Dobr skutek jest n e d o k o n a l , nebyl-li vykonnz lsky k Bohu nebo ve stavu posvcujc milosti Bo, a byl-li vykonn jenom z pohnutek pirozench.

Kdo vykonal d o b r s k u t e k ve h c h u , nejsa v milosti posvcujc, n e n a b v zsluh k ivotu vnmu; takovskutek m toliko ten uitek, e se jm due p i p r a v u j e , byposvcujc milosti doshla.

6. Pravou p o h n u t k o u k dobrm skutkm jest lskak Bohu a nadje na odmnu v nebesch.

Z pouh b z n ped pekelnmi tresty s m m e ovem tak dobro

konati, nebo nadarmo Spasitel nehrozil: B o j t e s e t o h o , k t e r m

moc u v r h n o u t i do p e k e l n h o o h n . (Luk. 12, 5.)

7. Dobrmi skutky prospti meme tak s v m s p o l u -b l i n m (dvajce jim dobr pklad) a d u m v o i s t c i ,

pitajce jim zsluhy, je by z dobrch skutk nm plynouti mly.(Obcovn svatch.)

8. Jest d o v o l e n o konati dobr skutky v e e j n , pedlidmi, bychom jim dobr pklad dali. Tak svt svtlo vae ped

l idmi, at vidi skutky vae dobr a slav otce vaeho, jen jestv nebesch.* (Mat. 5, 16.)

9. N e m m e s dobrmi skutky e k a t i a na st,nbr mme je horliv konati po vechen as ivota svho, bychom


24/123

16

nebjdi snad pekvapeni smrt, po n dobrch skutk konati ji nelze. Proto napomn Pn Je, abychom dobr skutky konali,dokud den jest, nebo pijde noc, kdy ji dobrch skutk konatinm mono nebude. (Jan 9, 4.)

10. N e j p e d n j d o b r s k u t k y j s o u : Modlipst a almuna.

Modlitba s postem a almunou lep jest, neli poklady zlata

schovvatL* (Tob. 12, 8.)Modlitbou, postem a almunou se mravn zdokonalujeme,

ponvad jimi potlauje se v ns troj zl dost: dost tla (po

stem), dost o (almunou) a pcha (modlitbou), kter dui velmijsou nebezpeny.

7. O ctnosti vbec.

1. C t n o s t j e s t s t l a p e v n s n a h a a s c h o pn o s t , s m i l o s t B o a z l s k y k B o h u i n i t i v d ya v u d e , c o B h v e l .

Kes ansk c tnos t jes t jednak konem milos t i Bo ,kter rozum lovka osvcuje, by zkon Bo poznal, a vli jehosl a povzbuzuje, by jej stle plnil; jednak k o n e m s v o b o d n vle lovka, nebo jen tenkrte stv se lovk ctnostnm,Psob-li s milost Bo dobrovoln.

Mluvme o ctnosti k e s a n s k , nebo jsou i ctnosti obansk, jezle v plnn pirozenho zkona bez vekerch pohnutek, z vry plynou

cch. Takovmi ctnostmi vynikali i pohan, jako A r i s t i d e s spravedlnost,E p a m i n o n d a s pravdomluvnost, E e g u l n s vrnost.

2. Ctnost jes t lovku vel ice ui ten, nebo :a) ji na zemi in ho v p r a v d a s t n m , zpsobujc

mu pokoj duse (alm 118, 165.);b) p i p o d o b u j e ho B o h u a in ptelem Bom.

Kdo pln vli otce mho, jen jest v nebesch, tent jest bratr mj

i sestra m i matka.* (Mat. 12, 50.);c) p o j i u j e mu v n o u b l a e n o s t , nebo m za

slben nynjho ivota i budoucho. (1. Tim. 4, 8.)3. Za pomoci milosti Bo a astou cvibou mono ve ctnosti

se u p e v n i t i , ji v sob r o z m n o i t i a stlm m a j e t k e msrdce uiniti a tak ctnostn ivot si osvojiti.

4. Ctnost m se lovk pipodobniti Bohu, kter jest jeden,

a proto i ctnost jest vlastn jen jedna. Ale ponvad ctnost se osvd


25/123

17

uje plnnm vle Bo v r o z l i n c h ppadech, mluvme to r o z l i n c h c t n o s t e c h .

a) Dle svho pvodu jsou ctnosti v l i t a n a b y t neboli z s k a n . Prvn se nm vlvaj s milost Bo na ktu svatm a jsou: vra, nadje a

lska, druhch sob stlou cvibou zskvme.b) Dle p e d m t u jsou ctnosti b o s k (theologick) a mr a v n .

0 obojch jedn odstavec 8. a 9. zvlt, ponvad jich rozdl jest nmnejdleitj.

c) D le s tupn j sou c tnos t i p i rozen a nadpirozen.Nejvy stupe ctnosti je ctnost h e r o i c k , kter vrchol ve

s v a t o s t i .Na heroickch (hrdinskch) ctnostech svtc jasn vidme, e kesan

nem ctnosti t o l i k o ze sebe. To pichz s hry, zvolal filosof Justin,vida stlost muenk a stal se kesanem. Kesansk heroismus li se ovem od nesmyslnho a nekalho fanatismu.

8. O boskch ctnostech.

1. Bosk ctnosti jsou ti: v r a , n a d j e a l s k a . lovou boskmi, protoe Bh jest jich p v o d e m (jsou darem

Ducha sv.), p e d m t e m (vztahuj se k Bohu a jeho vlastnostem) a p o h n u t k o u (dj se pro Boha).2. V m r (definice) boskch ctnost:a) V r a j e c t n o s t , k t e r o u p o z n v m e a z a

p r a v d u m me , co B h z j e v i l , e m u J e K r i s t u su i l a c o n m c r k e v k a t o l i c k v i t i u k l d .

b) N a d j e j e s t c t n o s t , k t e r o u o d B o h a d

v r n d m e a o e k v m e , c o n m p r o z s l u h yJ e e K r i s t a s l b i l .c) L s k a j e s t c t n o s t , k t e r o u m i l u j e m e B o h a

n a d e v e c k o p r o n h o s a m a a b l i n h o p r o B o h aj a k o s e b e s a m y .

3. D l e i t o s t tchto ctnost patrna jest odtud, e jsouz k l a d e m i vrcholem velikch jinch ctnost, jako i nevyhnu

telnou podmnkou spsy. Dm Bo na ve se zakld, nad j p o dporuje a v lsce dokonvm (Sv. Aug.)

4. Ponvad bosk ctnosti tak dleit jsou, poteb jest,bychom je a s t o v z b u z o v a l i , t. j. iv si pedstavovali,emu a pro vme, co doufme a koho milujeme. Tak oivujemev sob nboensk vdom a v eench ctnostech se utvrzujemea upevujeme.

Zvlt p ov.UMriH s m e . bosk ctnosti vzbuzovati:


26/123

18

a) kdy nabudeme rozumu, bychom si uvdomili, emu vme, co doufme a milujeme;

b)kdy se modlme a sv. svtosti pijmme;c) kdy jsme v souen a tkm pokuen proti tmto

ctnostem;d) kdy jsme v nebezpe ivota, v hodinu smrti. Umr-

me-li, umrme Pnu. (m. 14, 8.)

9. O mravnch ctnostech.

M r a v n c t n o s t i j s o u t y, j i m i m r a v y k e

s a n a t a k s e p o d a j , e s e B o h u l b .Ku m r a v n m c t n o s t e m n l e e j : 1. tyi zkladnneboli stejn ctnosti, 2. sedm hlavnch ctnost.

I. Z k l a d n n e b o l i s t e j n c t n o s t i j s o u :1. opatrnost, 2. spravedlnost, 3. stdmost, 4. statenost anebo sla.

1. K e s a n s k o p a t r n o s t j e c t n o s t , k t e r o u l o v k v d y j i s t p o z n v a c h c e , c o j e s t d o b r

a B o h u m i l a n a d o s a e n o u t o h o v h o d n c h a d ov o l e n c h p r o s t e d k u v . (Podobenstv o desetipannch.)

Li se od svtsk opatrnosti nebo chytrosti tm, e tato snase dojiti jen vc pozemskch, mravn hodnoty prostedk nedbajc.

2. S p r a v e d l n o s t j e s t c t n o s t , k t e r o u t o j s m ev d y o c h o t n i k a d m u p r o k a z o v a t i a d v a t i

i n e c h v a t i, c o j e h o j e s t . Dveje tedy vem, co jstepovinni: komu da, (tomu) da, komu clo, (tomu) clo; komu bze,(tomu) bze; komu est, (tomu) est. dnmu nezstvejte nieho dluni, ne abyste se vespolek milovali. (m. 13, 7. 8.)

3. S t d m o s t j e s t c t n o s t , k t e r o u k r o t m ev e c k y s v t l e s n d o s t i a n k l o n n o s t i ( j en s o d d o b r h o z d r u j ) a d o v o l e n j ^ c h r a d o s t

a p j e m n o s t j e n m r n u v m e . Kad, kdo o zvod bojuje, ode vech ved se zdruje; a oni zajist (to in), by poruitelnou korunu obdreli, my pak neporuitelnou . . . proto t resdteto sv, a v slubu je podrobuji, bych . . . nebyl zavren. (1. Kor.9, 25. 27.)

4. S l a nebo s t a t e n o s t j e c t n o s t , k t e r o u n i d n o u p e k k o u a n i o b t o d d o b r h o o d

s t r a i t i s e n e d m e .


27/123

19

Posilte se, nech neoslbnou ruce vae: nebo budete m timzdu prce sv. (2. Par. 15, 7.) Blahoslaven, kte protivenstvtrp pro spravedlnost, nhot jej ich jest krlovstv nebesk.(Mat. 5, 10.)

II. H l a v n c t n o s t i j s o u : 1. pokora, 2. tdrost, 3.stota, 4. lska dobrotiv, 5. stdmost v jdle a pit, 6. tichost, 7. horlivost v dobrm.

lovou h l a v n ctnosti, ponvad jsou v nich mnoh j i n o b s a e n y ; odporuj hchm hlavnm.

1. P o k o r a j e c t n o s t , k t e r o u s v o u z v i s l o s tn a B o h u u z n v m e , s v c h s l a b o s t a v a d p a m tli v i j s me , d o b r o , j e m m e n e b o k o n m e , z a d a rB o p o v a u j e m e a n a d j i n s e n e v y n m e .

Pokora je n e j p o t e b n j ze vech mravnch ctnost, ponvad je z k l a d e m vech ctnost kesanskch, bez nneme v dui lovka dn ctnost povstati, ani se zachovati anirozmhati.

Kdo chce ctnos ti shro m a ova ti bez po ko ry, nos p rach

proti vtru. (Sv. Reli.) Vichni vespolek ukazujte pokoru; nhot Bh se pynm prot iv , a le pokornm dv milost. (1. Petr.5, 5.) m vy budova, t m hlub zklady. (Sv. Ag.)

Pokora je v e l m i u i t e n ;a) Zdo jest pokorn a ponen, bv poven a stv se hodnm

milosti. Kdo s e p o n i u j e , b u d e p o v e n. (Luk. 14, 11.) B h .. . p o k o r n m d v m i 1 o s t. (I. Petr. 5, 5.)

b) Rozum pokornch osvcuje Bh, aby poznali pravdu Bo. C h v -l m Te be , Ot e , P a n e n e b e s i z e m , e j s i s k r y l t y t o v c i p e d m o u d r m i a o p a t r n m i a z j e v i l j s i j e m a l i k m (pokornm),* (Mat . 11 , 25 . ) Kde jes t pokora , tam jes t moudrost .* (Psl. 11, 2.)

c) Pokora zjednv odputn hch a pokoj srdce. (Publikn vechrmu).

d) Modlitbu pokornch Bh rd vysly. (Setnk v Kafarnaum.)

e) Pokorou snadno pemhme zl pokuen. b e 1 n i k o h o s e t a k n e b o j j a k o p o k o r n h o . * ( S v . A n t . )

f) Pokorou dochzme vn blaenosti. B r n a n e b e s k je z k a je n m a l , t. j. p o k o r n j v c h z e j . (Sv. Bern.)

2. t d r o s t j e s t c t n os t, k t e r ou o c h o t n i j s m e( s t a t k e m s v m) n u z n m u p o m h a t i a n a j i n d o b r e l y d l e mo n o t i p i s p v a t i .

Dvejte a bude vm no. (Luk. 6, 38.)


28/123

20

Na dobroinnost pak a na sdlnost nezapomnejte, nebo ta

kovmi obtmi bv zskn Bh. (id. 13, 16.)

3. i s t o t a j e s t c t n o s t , k t e r o u k e s a n v ar u j e s e v e h o t o h o , m s t y d l i v o s t s e u r (nestoudnch mylenek, dost, e a skutk).

Ve vem se prokazujeme jako sluebnci Bo . . . v istot,v umn. (2. Kor. 6, 4. 6.)

istota srdce jest: a) velice krsna, b) Bohu mil, c) zvltnodmny nebesk hodna.

a) Psmo sv. chvl krsu istoty: 0, j a k k r s n j e s t i s t p l m s j a s n o s t : n e s m r t e l n z a j i s t j e s t p a m t k a j eh o , nebo u Boha znmo jest i u l id . (Moudr. 6 , 20.)

b) Pn Je ukzal, e miluje istotu srdce, zvoliv sob nejistPannu za matku, sv. Josefa pstounem svm, sv. Jana milkem.

c) Due ist budou v nebi zvlt vyznamenny, nebo n e po - r u e n o s t p s o b , b y b y l l o v k b l z k o Bo ha . (Moud. 6, 20.)

4. L s k a d o b r o t i v (bratrsk) j e s t c t n o s t , k t er o u b l i n m u v e d o b r p e j e m e a d l e m o n o s t i

p r o k a z u j e m e , s d l c e s n m r a d o s t i i a l o s t i .Lskou b ratrsko u se vespolek m ilujte . . . radujte se s radu

jc m i, plate s placm i, (Km. 12, 10. 15.)

5. S t d m o s t v j d l e a p i t j e c t n o s t , k t e r o uk e s a n n e z z e n d o s t i j d l a a p i t o d p r ao b h o j e n m r n u v , t. j. t o l i k , k o l i k p o t e b

j e s t , a b y i v o t z a c h o v a l . Bdte a stzl iv budte. (Thes.5, 6.) Mldenc napomnej, at jsou stzl iv. (Tit. 2, 6.)

Stdmost podporuje zdrav tla a ducha, prodluuje ivot apovzbuzuje k jinm ctnostem.

Ctnosti stdmosti snze n a b v m e , uvaujce astoo pravdch sv. nboenstv, je pak duchovnm pokrmem nm sestanou a dosti tlesn potla. Ne samm chlebem iv jest lo

vk, nbr i slovem, je vychz z st Boch. (Mat. 4, 4.)6. T i c h o s t j e s t c t n o s t , k t e r o u k e s a n v el i k n e s p r a v e d l i v h n v v s o b p o t l a u j e , k n en v i s t i , k e s l o v m h a n l i v m a n e b a ku p o m s t s t r h n o u t i s e n e d v , t e b a b y s e mu k i v d a d l a .

Jeden druhho bemena neste a tak naplnte zkon Kristv.

(Qal. 6, 2.) Blahoslaven pokojn, nebot oni synov Bo sloutibudou. (Mat. 5, 9.)


29/123

21

7. H o r l i v o s t v d o b r m j e s t c t n o s t , k t e rr d i a o c h o t n B o h u s l o u m e , p o v i n n o s t i s vv r n p l n m e a v e , c o k o l i d o b r h o j e s t a kes l v B o a s p a s e n d u e p r o s p n o , p i l n k on m e .

Budte v peovn nelerivi, duchem vrouc, Pnu slouc.ORm. 12, 11.)

Mravn c tnos t i u tv rzu j s e v n s a rozmha j ,kdy upmn se sname poznati, v em kad tato ctnost zle,a opravdov se piiujeme, bychom dle poznanho tak sm

leli a jednali.

III. O zlu.

10. O hchu vbec.

1. Prav a jedin zlo, jeho nenvidti a se varovati mjest hch.

H c h j e s t v d o m a d o b r o v o l n p e s t o up e n z k o n a B o h o .

K pojmu o hchu nle: s v o b o d n v l e a skuten r o z p o r mezi jednnm lovka a zkonem Bom.

D o b r o v o l n p e s t o u p e n m msto jen tam, kde je znalostzkona. Neznalost i nevdomost rozeznvme vak z a v i n n o u a n ez a v i n n o u . Byla-li neznalost zkona nezavinna, nen jeho pestoupenhchem; byl-li vak zkon pestoupen v nevdomosti zavinn, byl sp

chn hch.

Hch je p r a v a j e d i n z l o ve sv podstat i vesvch nsledcch.

a) P s m o sv . nazv hch nelechetnost a zlem. Kte-rak bych mohl takovou nelechetnost uinit i a heit i prot i Bohu

svmu. (1. Moj. 39, 9.) Zbav ns od zlho. (Mat. 6, 13.)b) Hch s n i u j e dstojnost nai.

Hece, o d v r a c m e se od B o h a , vemocnho Pna a nejvyhodobra a v sobeckosti p i k l o u j e m e se ke t v o r m anebo k dobrun e p r a v m u (klamnmu) a hledme v nich svho blaha. To jednn poet i l a lovka zahanbujc .

c) Hch in ns v pravd n e a s t n m i , zbavuje nsmilosti Bo a vnitnho pokoje due, zotrouje vli a uvaluje nans hnv Bo a asn i vn tresty. Prvem vol Kniha p-slov (14, 34): Hch bdn in nrody.


30/123

22

2. Zkon Bo pestupuj lid d v o j m zpsobem:

a) D o p u t n m , t. j. e mysl, daj, mluv nebo in,co Bh zapovd;

b) o p u t n m , t. j, e nekonaj, co Bh vel.Hch, kter jest urkou jedinho Boha, jest v l a s t n j e d e n ,

t. j. odvrcen se od Boha a pilnut ke tvorm, ale e jm poruena bvajrzn pikzn Bo, jako i rzn ctnosti a to rznm zpsobem, rozeznvme r o z l i n hchy.

3. H c h j e s t : .

a) d d i n nebo prvotn, kterho se prvn rodie v rji

dopustili, a jej my po nich ddme;b) o s o b n , jeho se hnk sm dopout.

Tento o s o b n hch pak me bti nkolikerho druhu:

a) Dle o s ob , p r o t i k t e r m l o v k o p o m e n ut m s v t r o j a p e d n p o v i n n o s t i h e (t. j. protiBohu, proti sob a proti blinmu), jsou hchy p r o t i B o h u(na p. svatokrde), p r o t i s o b (na p. sebevrada), p r o t i

b l i n m u (na p. na cti utrhn).b) Dle o s o b y , k t e r h e , jsou hchy v l a s t n

a c i z .

V l a s t n je hch, kterho se lovk sm osobn (a vlastnivinou) dopout.

C i z je hch, kterho lovk sice sm nekon, ale pecespolu vinen jest, e jin se ho dopoutj.

Ciz hchy jsou tyto: 1. Hchu poraditi. 2. Heiti jinmu veleti.3. Ke hchu svoliti. 4. Ke hchu ponoukati. 5. Hch pochvliti. 6. Hch

jinho tajiti a k nmu mleti. 7. Hchu netrestati. 8. Na hchu podl brti.9. Hchu hjiti.

c) Dle s t pirozenosti lidsk (tla a due): Hcht l e s n , na p. nestdmost, a hch d u c h o v , na p. zvist,pcha.

d) Dle z p s o b u, jak se dje (mylenm, emi a skutky):Hch v n i t n (hch srdce) a v n j (hch st a skutku).

Hch v n i t n (srdce) zle ve hnch pedstavch adostech a zlib ve hchu, na p. v neistch mylenkch.

U hch tchto rozeznvme t i s t u p n . Koch-li se lovkhnm pedmtem teba jen okamik, povstv z l i b a ve hchu. Ze zliby nepotlaen pak vznik d o s t po nedovolenm, kter je i n n o u ,

kdy k n lovk svoluje, nebo n e i n n o u , kdy j odpr. Konen je p l n r o z h o d n u t hn skutek vykonati.


31/123

23

Hch v n j c h se dopout, kdo na p. rouhav, nemravn ei mluv a tho druhu psn zpv, kdo le a p., rovni ten, kdo nedovolen (hn) skutky kon (na p. krade) a kdosvvoln zanedbv skutky pikzan (na p. opomj povinn

sluby Bo).e) Dle sv v e l i k o s t i a t h y jsou hchy: v e

(lehk) a t k (smrteln).

4. V e l i k o s t a v i n a hch d se:a) Dleitost p e d m t u , p o z n n m hnosti a

svobodou j ednn .

m dleitj pedmt, tm vt hch. Zl kon proti Bohu

smujc je hnj, neli kdy namen je p r o t i l o v k u . m vtp o z n n hnosti, tm vt hch. Hch d o s p l h o (vzdlanho)lovka je t, neli t hch dtte (prostho). Hch je tm t,m s v o b o d n j i byl spchn. Kdo jednal v p o k u e n , ve velikb z n i , dopustil se menho hchu, neli ten, kdo vykonal jej zcela s v ob o d n .

b) O k o l n o s t m i , t. j. dle toho, kdo heil, kde a kdy heil, jak byly hchu toho nsledky (koda, pohoren), kolika lidem

a jak velice bylo ubleno i pohoren dno.Tyto okolnosti sestaveny jsou v latinskm veri: Quis, quid, ubi,

quibus a ux i l i i s , cur , quo mo do , qua ndo . Z le t edy na to m, kdo(quis) heil, vzdlanec nebo prost; co (quid) na p. odcizil, hroudu zlata nebo hal; kde (ubi), ve chrmu, na mst veejnm nebo v soukromm dom; jakmi prostedky (quibus auxiliis) skutek byl proveden, pro (cur), jak (quomodo), kdy (quando). Patrno, e nkter z tchto okolnost hch z v t u j , jin z m e n u j ; na p. kdo odejmul vc Bohu zasvcenou, na mst svatm,

nedopustil se pouh krdee, nbr svatokrdee; kdo pohanl vlastn rodie, vrchnosti, m vt hch, neli ten, jen pohanl lovka sob rovnho.Kdo jinho oloupil, pipojuje ke krdei nsil.

5. Hchy spchan o d p o u t j s e n m v c r k v ik a t o l i c k , ponvad Pn Je za hchy nae umel a svatmapotolm i jejich nstupcm dal moc hchy odpoutti.

H c h o v o d p o u t j s e n m:

a) ve s v t o s t i k t u : hch ddin a vecky osobn,jich se lovk pede ktem svatm dopustil;

b) ve s v t o s t i p o k n : vecky hchy po ktu sv.

spchan.Hchy mohou bti odputny i mimo svtost pokn, nen-li mono j

pijati, a kdy vzbuzena byla nad nimi prav i dokonal ltost. Tak stti se me na p. v nhlm nebezpe ivota, ve vzdlench, lidu

przdnch krajinch a p.


32/123

24

6. Sv. nboenstv podv p r o s t e d k y proti hcbdlost, modlitbu a pijmn sv. svtost.

a) B d l o s t . Kdo se domnv, e stoj, hledi, aby ne

pad la (I. Kor. 10, 12.)b) M o d l i t b u . Bdte a modlete se, abyste neveli v pokueni . (Mat. 26, 41.)

c) Pijmn sv. s v t o s t , pokn a nejsv. svtosti oltn.Kdybychom sami sebe rozsuzoval i , nebyl i bychom zaj ist sou

zen i . (I. Kor. 11, 31.) Kdo j mne, iv bude pro mne. (Jan 6, 58.)

Kdo upadl do hchu tkho, nevhej dui svou oistiti upmnoultost ve svtosti pokn; i ze vednch hch, se ochotn zpovdejme, protoe nememe tak snadno rozeznati, co hchem vednm nebo tkm. Kesfan, kter pravm poknm rd zbavuje dui svou velik trpkostihch i nejmench a sl ji chlebem vechnu lbeznost v sob majcm,z volati me s apotolem nrod: i v j s e m j i n e j, a l e i v j e v e m n K r i s t u s. (Gal. 2, 20.)

11. O hchu tkm a lehkm.

Ponvad nej hlavnj rozdl ve hch vbec je mezi hchyt k m i (smrtelnmi) a l e h k m i (vednmi), jev se i dleitost, abychom o nich tak zvlt pojednali.

A ) H c h t k j e s p c h n , byl - l i z k oB o p e s t o u p e n v e v c i d l e i t s p l n m v d o m m a z c e l a d o b r o v o l n .

Hch tk jest n e j v t zlo, protoe jest 1. nejvturkou Bo a proto sm o sob ohaven a 2. nm nejvce kodliv.

1. T k h c h j e s t n e j v t u r k o u Bo ,ponvad:

a) kdo tce he, za mn v Boha, neli osobu nebo vc,pro ni he;

b) kdo tce he, upr Bohu, jako nejvymu Pnu, po

vinnou poslunost a projevuje nevdk proti svmu Stvoiteli, Vykupiteli a Posvtiteli.

2. T k h c h j e s t l o v k u n a n e j v e

kodl iv , ponvad :a) ho zbavuje milosti posvcujc a odvd jej od Boha;

b) uvaluje na hnv Bo, asn i vn tresty;

c) lovk v tkm hchu nic z s l u n h o pro sebekonati neme.


33/123

25

3. Due tkm hchem stien stv se takoka m r tpro ivot vn, a proto jmenuje se tento hch tak s m r t e l n .

Ponvad hch tk tak ohaven jest, mme se ho vemon varovati, nade vecko zlo ho nenvidti a vce se ho bti,neli smrti.

B ) H c h v e d n b v s p c h n , by l o- l i p o e n o j e n n e p a t r n d o b r o ; n e b o b y l o- l i p o r u e n os i c e d o b r o v e l i k , a v a k t o l i k o n e p a t r n n e b on e z c e l a v d o m a d o b r o v o l n .

Jsme vak p o v i n n i i v e d n c h h c h s e v a

r o v a t i :a)ponvad i vednmi hchy Bh uren bv, a kdo Boha

vroucn miluje, nebude chtti ani nejmenm hchem ho hnvati;

b) ponvad vedn hchy v dui lovka milost Bo umen-uj a na nj asn tresty uvaluj;

c) ponvad, kdo vednch hch se nevaruje, snadno dotkch upad. Kdov mle jest neprav, i ve vtm neprav jest.

(Luk. 16, 10.)P o z n m k a . Od hch vednch slu rozeznvati ne -

d o k o n a l o s t i . Nedokonalosti jsou chyby, kter nestaly se zezl vle, nbr z lidsk slabosti a kehkosti.

Nedobrovoln roztritost pi modlitb, nelaskav tv a pod. jsou

nedokonalosti.

Jeliko nedokonalosti nebvaj vdycky bez veker viny,

jest nm i je p e m h a t i .

12. O pokuen a zl pleitosti.

Pravou a psobivou p i n o u hchu je svobodn v l e ,kterou, aby se pro hch rozhodla, podncuje: p o k u e n a z l p l e i t o s t , je mnohdy pinami hchu tak bvaj na

zvny.A ) P o k u e n i j e s t v e l i k p o n o u k n a v

b e n k e h c h u .P o k o u i n s :a) T l o , t. j. nezzen dostivost, kter jest nsled

hchu ddinho a osobnm hchem se rozmh.

Nezzen dostivost jest t r o j : d o s t o (po asnch stat

cch), d o s t t l a (po hnch poitcch tlesnch), p. c ha i v o t a (vzel z nemrn a pomjejc pocty).


34/123

2 6

b) Svt, t. j. lid, kte ns slovy nebo skutky svmi svdj nebo nm pohoren dvaj; sem pat t styky se patnmilidmi a nemravn etba.

>>Bda svtu pro pohorenm (Mat. 18, 7.)c) b e l , kter o to usiluje, by ns o nebe pipravil a do

vn zhuby uvrhl.O jeho vlivu, pokud jej Bh dopustil, vypravuje cel zjeven, po

najc ji pdem prvnch rodi. Kristus byl od Satana t pokouen (Mat. 4.), P r o t i v n k v b e l o b c h z j a k o l e v v o u c , h l e d a j e , k o h o b y p o h l t i l ; j e m u o d p r e j t e , s i l n i j s o u c e u v e.(I. Petr 5, 8. 9.)

P o k u e n s a m o v s o b n e n h n o , avak jakmile jsme v n s v o l i l i , stv se hchem.

2. B h d o p o u t n a n s p o k u e n :a) abychom se ustavin cviili v pokoe a opatrnosti;b) abychom mli pleitost osvditi Bohu svoji vrnost;c) aby ns Bh ujistil sv pzn. e jsi byl p jemn Bohu,

poteb bylo, by pokuen zkusilo tebe. (Tob. 12, 13.);d) abychom si tm vt odmny zaslouili, m nesnadnji

nm bylo vli Bo plniti.Bh dopout pokuen na kadho, nikoli vak tolik, aby

bylo nad sly nae, a dv nm p o t e b n o u m i l o s t , bychomkadmu pokuen mohli odolati.

3. A b y c h o m v p o k u e n n e k 1es 1i, m m e :

a) kadodenn se modliti, by ns Bh ped pokuenmichrnil a nm v nich pomhal. A neuvod ns v pokuenm Bdte a modlete se, byste neveli v pokuenm (Mat. 26, 41.);

b) mylenky sv ihned odvrtiti od zlho, k nmu pokoueni jsme;

c) stle mysliti na vudyptomnost Bo a na posledn vciivota. Ve vech skutcch svch pamtliv bud na posledn vci sva na vky nezhem

(Sir. 7, 40.);d) pipomnati si ohavnost a zl nsledky hchu;e) peliv se vyhbati velik pleitosti ke hchu.B ) 1. P l e i t o s t " k e h c h u j s o u t a k o v o k o l

n o s t i , k t e r h c h u s n a d u j , jako jsou as, msto nebospolenost, kde je lovk v nebezpe, e zhe.

Pleitost je v z d l e n a b l f z k .

Pleitost ke hchu jest v z d l e n , nehroz-li nebezpe hchupmo.


35/123

27

Pleitost b l z k o u dlaj ony okolnosti, z nich obyejn souditimono, e hch spchn bude. Na p. nvtva hostince pro pijana.

Tato pleitost je bu d o b r o v o l n nebo nu t n . D o b r ov o l n jest, me-li j lovk snadno zniknouti. Dobrovoln pleitosti sechrniti nebo ji opustiti jest psnou povinnost lovka a od splnn tto

povinnosti zvis t svtostn rozheen. Kd o m i l u j e n e b e z p e e n s t v , z a h y n e v n m. (Sir. B, 27.) P o h o r u j e - l i t o k o t v , v y l u p j e a v r z o d s ebe .*

(Mat. 18, 9.)N u t n jest pleitost, nen-li f y s i c k y (t. j. vbec) nebo m o-

r 1 n (t. j. le s velikmi obtemi a obtmi) pekonateln. Na p. uvznn,manelstv se zkaenm lovkem. V takovm ppad dluno vemi crkvdoporuovanmi prostedky vli sliti, svdom buditi a odpor proti hchu

rozncovati, by z nejbli pleitosti stala se pleitost vzdlen. K r -L o v s t v n e b e s k t r p n s i l , a ti , k t e n s i l i n , u c h v ac u j j e. (Mat. 11, 12.)

N e j o b y e j n j p l e i t o s t i k e h c h u j s o u :a) H o s t i n e c ; jest nebezpen tm, kdo b e z p o t e b y jej na

vtvuj a d l o u h o tam mekaj.P o z n m k a . Jest ovem zejmo, e n e n n e d o v o l e n a n

vtva hostince, kter stala se z poteby, za elem nutnho zotaven a

slun zbavy.b) T a n e c ; jest tm nebezpen, kdo a s to, d l o u h o a d i v o c e

tan, a jim byl tanec pinou, e tce zheili. Kd e t a n e c , t a m t r u c h l a n d l , a r a d u j e s e b e l . ( S v . Efrm.)

P o z n m k a . Je-li tanec vrazem ist radosti, tan-li se ve pravas a na slunm mst, mrn poestn a s osobami dnmi, pak n e n proti nmu nmitky.

c) D i v a d l o , kde n e m r a v n a k l u z k kusy se hraj; jest nebezpeno kadmu.

P o z n m k a , Divadlo vak, kter slou k ulechtn a povznesenmysli, k nevinn zbav, mono jen d o p o r u i t i .

d) S p a t n n o v i n y a r o m n y ; jsou nebezpeny jak jich tenm, tak i majitelm. Kdo je p r a v i d e l n te, ztrc p o n e n h l u vru a vnitn spokojenost a kdo je odebr a tm podporuje, stv se neptelem vlastnho nboenstv. Sv. Otec Lev XIII. vyzv, bychom protipatnmu tisku bojovali tiskem dobrm. Nejinak se zvltnm drazem voli Pius X.

2. A b y c h o m v e z l p l e i t o s t i n e z h e i l i ,a) n e m m e j v y h l e d v a t i a v ni lehkomysln sevydvati, nbr peliv j se vyhbati. ?>Kdo m ilu je nebezpeenstv, zahyne v nm. (Sir. 3, 27.);

b) povinni jsme ji h n e d o p u s t i t i , kdy bychom protisv vli v ni upadli. V tku spsa;

c) mme p e m h a t i se a hchu o d p r a t i nebo za

o c h r a n u B o p r o s i t i , kdy nm nelze pleitosti opustiti(komu na p. z povoln jest ve zlou pleitost se vydati).


36/123

28

13. Stav hnosti.

1. Hch p o v s t v takto :V dui lovka zrod se z l m y l e n k a . Tato sama

v -sob nen hchem, odprme-li j; a tehdy, kdy si v n libujeme, stv se hnou. Obrajce se po del dobu zlou mylenkou,o b l i b u j e m e si zl o, je jest pedmtem on mylenky. Tatozliba jest ji hn, nebyla-li ihned potlaena.

Z dobrovoln zliby povstv d o s t z l a , kter, jakmilej pivolme, jest takovm hchem, jako skutek spchan. Po dosti pichz r o z h o d n u t z l o u i n i t i , a jakmile to uskutenno, jest v n j h c h s p c h n . V n j oprotitomu, e dobrovoln zl mylenky, zl zliba, dost a zl pedsevzet byly hchy v n i t n m i .

Kdo se tkho hchu dopustil, jest ve h c h u neboli v eh n m s t a v u . Tento hn stav jest pro lovka n e jv t m n e t s t m , ponvad milosti Bo nem a proto nenschopen, aby Bohu se lbil a blaenosti vn doel a vbec ncozslunho pro ivot vn inil.

lovk zstv ve hnm stavu dotud, dokud poknmmilosti posvcujc optn nenabude.

2. Hch v dui r o z m h s e takto:Pe-li lovk a s t o tent hch, povstv v nm

h n n v y k , kde lovk hchu se ji neboj, naopak siv nm libuje a astji se ho dopout.

Hov-li lovk hnmu nvyku svmu z a d e l a s ,povstv v nm n r u i v o s t , kter jej tak zavd, e hchu

ji docela neodpr, nebo se domnv, e mu ji vzdorovati nelze.Nruivost vede k p l n z a t v r z e l o s t i a n e k a j c

nost i , k terou hch jest ukonen. (Sv. Bonav.)

14. O hchu, kterm se stav hnosti zjevn pivod, zvl.

lovk upad do hchu smrtelnho, dopout-li se hch:a) hlavnch, b) do nebe volajcch, c) proti Duchu svatmu.

Jmenuj se tak dle rozdlnho stupn sv v e l i k o s t i at k o s t i .

A ) H c h y h l a v n jsou: 1. Pcha. 2. Lakomstv. 3. Smilstvo. 4. Zvist. 5. Oberstv. 6. Hnv. 7. Lenost.

Jmenuj se hlavnmi, ponvad jsou p r a m e n e m mnohch

hch jinch; jsou protivou hlavnch ctnost.


37/123

29

1. P c h a j e p e c e o v n s e b e a n e m r n d o s t c t i a v y z n a m e n n , j e z a h r n u j e v s o b o b y e j n p o h r d n j i n m i .

Pcha jest v e l i c e n e b e z p e n a :

a) Jsouc protivou pokory, z n ostatn ctnosti vyrstaj, jest p r am e n e m vech ohavnost a hch. P o t e k v e l i k h o h c h u

j e s t p c h a ; k d o s e j p i d r , n a p l n n b u d e z l o e e n s t v m a ona podvrt jej do konce. (Sir . 10 , 15 . )

b) Pynho Bh p o n i u j e . Kd o s e p o v y u j e , b u d e p on e n . * (Luk. 14, 11.) P c h a p e d c h z p d. (Psl. 16, 18.)

c) Pcha m a z s l u n o s t dobrch skutk, jeliko pyn vzalji odplatu svou. (Mat. 6, 5.)

d) Pcha vede k vnmu z a v r e n . (Pyn andl.) P c h az j e v n t a k i s k r y t , t a s e s B o h e m n e u v t . *

2. L a k o m s t v j e n e z z e n d o s t p e n z ab o h a t s t v , b y c h o m j i c h h o j n n a s h r o m d i l i az a c h o v a l i , a n i b y c h o m j i c h k d o b r m u v y n al o i l i .

Lakomstv jest o h a v n o a o k l i v o :

a) Lakomstv je k o e n e m jinch neest. Ko e n z a j i s t v e h o z l h o j e s t d o s t pe n z. (1. Tim. 6, 10.) L a k o m e ci svou dui prodajnou m. (Sir. 10, 10.)

Z lakotnosti zradil Jid Pna Jee.b) Lakomec pipravuje se i o vnitn p o k o j , toue jen, aby ml vc

a v c e . D r a v h o p y t l e n e n a p l n a l a k o m c i s e n e d o d . *c) Lakomec ztrc svou v r u , ponvad 1 a k o m c i m a j s v h o

b o h a v t r u h l i c i .

d) Lakomec n e p e j e nieho ani sob ani blinmu. V c e k o d a s t e v c e n e n o h y k s k r b l k a ubo h . e) Lakomce ek vn z a v r e n , ponvad l a k o m c i n e

b u d o u k r l o v s t v m B o m v l d n o u t i . ( 1 . K o r . 6 , 1 0 . )

Ped lakotnost uchrn ns, budeme-li astji pemletio chudob Jee Krista, o pomjejcnosti pozemskch statk, jemusme opustiti, a piinme-li se, bychom konali dobr skutky.

3. S m i l s t v o j e s t n e z z e n d o s t t l e s n rozkoe.

O h a v n o s t a o k l i v o s t tohoto hchu je zejma:

a) lovk jim p o s k v r u j e v sob o b r a z B o a stv se Bohuzcela nemilm a psnch jeho. trest hodnm (Sodoma a Gomorha);

b) hch tento m z l n s l e d k y ji zde na zemi: pipravujeo est u jinch lid, zatemuje rozum, seslabuje vli, podkopv zdrav a

ru pokoj svdom;


38/123

3G

c) ti, kdo hchu tomu hov, zstvaj obyejn v nekajcnosti, nebo^ s m i l s t v o j e m a t k a n e k a j c n o s t i (sv. Cyprin);

d) hch smilstva, nebude-li smyt poknm, stihne jist t r e s t v n . N e m y 11 e se, a n i s m i l n c i , a n i c i z o l o n c i k r l o vs t v m B o m v l d n o u t i ne bu do u . (1. Kor. 6, 9.' 10.)

4. Z v i s t j e z r m u t e k p r o d o b r o , j e h o s eb l i n m u d o s t a l o a j e h o s i s a m i p e j e m e s p o l us e d o s t , b y b l i n t o h o d o b r a z b a v e n byl .

Z vist bla pila sm rt na ok rlek zem, nsleduj pak. ho

t i, kte jsou se strany jeho. (Moudr. 2, 24. 25.)

Z e z v i s t i p o c h o d : Nenvist, na cti utrhn, pomluva,

skonost, nevdnost, rouhn, msta i vrada. (Brati Josefovi,Kain, Saul, fariseov.)

5. O b e r s t v j e s t n e z z e n d o s t j d l a ap i t a n e m r n p o v n p o k r m u a n p o j e .

Hch tento psob m n o h o z l h o :

a) Pivod c h o r o b y tlesn a oslabuje sly duevn. P r o n es t d m o s t j i m n o z z e m e l i , k do v a k s t d m j e s t , p i

l o s o b i v o t a . ( E c c l . 3 7 , 3 4 . ) K a m s t d m o s t n e c h o d , t a m c h o d l ka * ;

b) in lo v ka nespo da n m, u l id o po v ren m;

c) bv pinou chudoby;

d) jest pinou hnho a n e k a j c h o i v o t a ;

e) zpsobuje nhlou a n e a s t n o u s mr t . Proto napomn PnJe: H l e t e p a k se, a b y s n a d n e b y l a o b t e n a s r d c e v a e o b e r s t v m a o p i l s t v m a p e o v n m t o h o t o i v o t a a a b y

n e p i e l na v s t e n d e n n h l e . (Luk. 21, 34.);

f) jest pinou vnho zavren. Kristus Pn vol: B d a v m, k t e j s t e n a s y c e n i ( p l i n ) (Luk. 6, 25.), n e b o n e b u d e t e k r l o v s t v m B o m v l d n o u t i ! (1. Kor. 6, 10.).

6. H n v j e p r u d k r o z h o e n m y s l i n a do s o b o u i v c , j e s e n m n e l b , s p o j e n s e d o s t s e m s t t i.

Hnv je v e l m i k o d 1i v:

a) Podrv z d r a v . Z v i s t a h n v u j m dnv. (30, 26.);

h) v prudkm hnvu nedovede lovk uvati svho rozumu a dopout se pak mnohch v s t e d n o s t a hch. H n v m u e nek o n s p r a v e d l n o s t i B o . (Jan 1, 20.) H n v m v s o b t y t o m o e i, k do s e j e mu d p e mo c i , e z in o ud r h b u d e b l z e n ,

i n n e c t n o s t i ne k z e . * (Smil, Nov Rada);


39/123

31

c) hnvivho ek psn s o u d a, konen vn z a v r e n . K d oh n v s e n a b r a t r a s v h o , h o d e n b u d e s o u du . (Mat. 5, 22.) i Sl u nc e n e z a p a d e j n a h n v i v o s t v a i . (Ef. 4, 26.) C h c e - li n a d n k m s e m s t t i, h l e mu d o b r o d i n c e m bt i.

Hnv-li se nkdo na blinho pro jeho nepravosti, chtje ho napra

viti, nazv se takov hnv s v a t m h o r l e n m .

7. L e n o s t j e n e c h u k u p r c i v b e c , z v l p a k k v c e m , k t e r t k a j s e s p s y l o v k a .

O h a v n o s t hchu tohoto je patrna:a) Zahlka jest po t k e m veho h c h u , nebo m no h z l o s t i

n a u i l a. (Sir. 33, 29.);b) lenost jest pinou pozemsk b d y a n o u z e . L n r u k a

p l o d m u k a . N o u z i z p s o b u j e r u k a l e n i v . ( P s l . 1 0 , 4 . ) ;c) lenost ek t r e s t v n . (Podobenstv o sluebnku, jen zako

pal hivnu.)

B ) tyi h c h y do n e b e v o l a j c jsou:1. zmysln vrada (Kain);2. nm nebo sodomsk hch (Sodoma a Qomorha);3. utiskovn chudch lid, vdov a sirotk.

Zdali slzy vdovy na lci nevstupuj a voln jej na toho,

k te r je v y vo d? S lce zajist vs tupu j a do nebe, a Pn, jefi sly,

nebude se v nich titU (Sir. 35, 18. 19.);

4. zadrovn neb ujmn mzdy dlnkm.Aj, mzda dlnk . . ., kterou jste j im zadrel i, k i (o po

mstu); a k ik je j ich veel v ui Pna zstup. (Jak. 5, 4.)

Hchov tito sluj do nebe volajc, ponvad zlobaa ohavnost jejich jest tak velik, e t m k n e b i o p o m s t uv o 1a j .

C) Hchy p r o t i D u c h u s v a t m u .Kdo v nepravostnm stavu hch na hch pe, zabedne obyejn

tak, e due jeho pln p o d r o b se hnmu tlu, ztrc pro dobrovelik smysl a ije ve stl zlob. Nepoznv svch hch ani ohavnost,

pe je n a p o d bez vekerho strachu a studu, na pokn ani nemysla k nmu pohnouti se ned a tak v nekajcnosti a do konce setrv.

V tomto stavu zatvrzelosti srdce a zaslepenosti rozumu dopout se lo v k h ch pro t i Duchu sv a tmu.

H c h y p r o t i D u c h u s v a t m u j s o u t y t o :1. Zmysln na milosrdenstv Bo heiti. (Lid za as Noe-

movch.)

2. Nad milosrdenstvm Bom zoufati. (Kain, Jid.)


40/123

32

3. Poznan kesansk pravd odprati. (id za as PnaJee. id hdajc se se tpnem.)

4. Blinmu svmu milosti Bo nepti a zvidti. (Kain

belovi. Jon Ninivskm. id pohanm.)5. Ke spasitelnmu napomnn srdce zatvrzel mti. (Kain.Farao. Jid.)

6. V nekajcm ivot a do konce zmysln setrvati. (Saulpi napomnn Samuelov. Antioch krl.)

Tyto hchy nazvaj se hchy proti Duchu svatmu proto, e jimihnk milosti Bo, jej drcem jest Duch sv., odporuje, j pohrd a zneuv.

Hchov proti Duchu sv. neodpoutj se ani na tomto, ani na onomsvte, ne proto, e by jich Bh odpustiti nemohl anebo nechtl, nbr proto, e n i d n h c h n e o d p o u t s e b e z p o k n a p o l e p e n ; kdo pak milost Bo ku pokn potebnou odmt, jist p o l e p i t i s e a ni p o k n i n i t i n e c h c e .

Poznmka: O hch cizch mluveno bylo pleitostn dve.

Vzhledem k ohavnosti a kodlivosti hch dbejme pravidla,kter podv Psmo svat:

Synu mj, po vecky dny ivota svho v pamt i mj Boha; a varuj se, bys nikdy nesvoli l ke hchu . . . Chud ivot sice ve

deme, ale mnoho dobrho m ti budeme, budem e-li se b ti Boha a

odstoupme-li od velikho hchu a budeme-li dobe initi.

(Tob. 4, 6. 23.)

Jako ped tv hada utkej ped hchem. Zubov lvovi jsou

zubov jeho, zabjejce due lidsk. Jako me na ob strany ostr

je s t velik nepravost, a rna je j jes t nezhojite ln . (Sir. 21, 24.)


41/123

st druh.

M ra v o u k a z v l tn .

15. Pehled a vod.

Mravn povinnost kadho kesana jest, aby stval se vca vce p o d o b n j m Jei Kristu. A jak by tto povinnostidostl, ukazuje mu Bh ve svch p i k z n c h , mezi nimiSpasitel jako nejvt oznauje dv pikzn l s k y . Pln hor

liv a dokonale zkon Bo, dospv kesan ke stupni mravn d o-k o n a l o s t i .

O pikznch a o dokonalosti jedn m r a v o u k az v l t n .

1. Pikzn, je kesanu jest zachovvati, jsou: a) dv velik pikzn lsky k Bohu a ku blinmu; b) pikzn Bo (desatero dekalog); c) pikzn crkevn.

2. Dv velik p i k z n l s k y jsou: a) M i l o v a t ib u d e P n a B o h a s v h o z c e l h o s r d c e s v h o ,z c e l d u e s v , z e v m y s l i a z e v s l y sv.b) M i l o v a t i b u d e b l i n h o s v h o j a k o s e b e s am h o . (Mat. 22, 37. 39. Mar. 12, 30. 31.)

Spasitel jmenuje tato pikzn v e l i k , nebo v nich jsou vechnaostatn pikzn obsaena. Zachovv-li kdo tato dv pikzn lsky, za

chovv vechna pikzn Bo a dosahuje vn spsy. Bez lsky k Bohu a blinmu nen spasen. Kdo n e m i l u j e , z s t v v e smrt i . (1. Jaa3, 14.)

3. P i k z n B o j s o u : I. V jednoho Boha bude viti. II. Nevezme jmna Boho nadarmo. III. Pomni, abys den svten svtil. IV. Cti otce svho i matku svou, abys dlouho iv byla dobe se ti vedlo na zemi. V. Nezabije. VI. Nesesmiln. VII. Ne

pokrade. VIII. Nepromluv proti blinmu svmu kivho sv


42/123

34

dectv. IX. Nepod manelky blinho svho. X. Ani podstatku jeho.

Tato pikzn dal Bh idm na hoe Sinai. T a k my k e s a n mme je zachovvati, ponvad se v nich prohlauje zkon pirozen, a

Kristus Pn je zachovvati znova velel a dokonale je zachovvati ns uil. N e d o m n v e j t e s e, e j s e m p i e l r u i t z k o n a n e b o p r or o k ; n e p i e l j s e m r u i t , a l e d o p l n i t . * ( M a t . 5 , 1 7 . )

V pikznch Boch ukldaj se nm troj povinnosti:a) k Bohu,b) k sob samm,c) ku blinmu.

Povinnosti k B o h u obsaeny jsou v p r v n c h t e c hpikznch a jsou:

A ) Vra, nadje a lska. B ) Modlitba. C) cta svatch P(I. pik. Bo.) D ) cta Bo psahou a slibem. (II. pik. Bo.)E) Svcen dne Pn. (III. pik. Bo.)

Ostatnch s e d m pikzn obsahuje povinnosti k lidem,

t. j. k s o b s a m m a ku b l i n m u a tkaj se dle:A )Rodiny, crkve a sttu (IV. pik. Bo). B ) ivota (V. pik.

Bo). C) istoty (VI. pik. Bo). D ) Jmn a statku (VII. pik.Bo). E) Pravdy (VIII. pik. Bo).

Pikzn IX. a X., je zapovdaj nezzen mylenky a dosti, obsaena jsou v 6. a 7. pikzn Bom.

4. Pikzn crkevn vysvtluj a uruj nae povinnostik Bohu ble.

5. Kdo vecka pikzn vrn pln, tomu pislbil Bh j i n a t o m t o s v t hojnost svch milost a poehnn a pos m r t i asn ivot vn. Chce-l i do ivota vejt i , osthej pi-kzn.* (Mat. 19, 17.) Kdo pak j e n o m j e d n o z tchto pikzn tce byl poruil, toho ek asn i vn trest. K.do by

pak kol i cel zkon zachoval, ale pestoupi l by v jedinm p ik zn uinn jest velmi vinen.* (Jak. 2, 10.)

6. Ne m o n o nm vecka pikzn zachovati, protoe:a) jest nm Bh svou m i l o s t npomocen. Vecko mohu

v tom, kter mne posi luje. (Fil. 4, 13.)b) Je s l o v e m i p k l a d e m ukzal, e mono nm

je zachovvati; proto ekl: Jho m jest sladk a bm lehk.*(Mat. 11, 30.)


43/123

35

Oddl prvn.

O povinnostech k Bohu.A . (P rvn p ikz n B o .) T i bosk c tno sti.

16. a) Vra.

1. Viti vbec jest: vpov druhho za pravdu povaovati ; k e s a n s k y v i t i vak jest: v e c k o z a p r a v d u

m t i , co B h z j e v i l a n m s k r z e c r k e v k a t o l ic k o u v i t i p e d k l d .Nemme-li o pravdivosti vpovdi drahho pevnho pesvden,

nbr pipoutme-li, e me mti i vznam jin, mme pouhou d o-m n n k u . Vra vyluuje vekerou pochybnost.

2. Vry je kadmu lovku n e v y h n u t e l n t e b a :a) ponvad ji Bh vslovn porou. Kdo neuv, bude

zatracen. (Mar. 16, 16.) Bez vry nelze Bohu se libit i.(id. 11, 6.);

b) ponvad je p r o s t e d k e m , abychom Boha poznali aodmny jeho, kterou je nae spsa, jednou doli. K.do pistupujek Bohu, vit i mus, e jest, a e tm, kdo ho hledaj, jest odpla-

titelem. (id. 11, 6.) Kdo uv a poktn bude, spasen bude.(Mar. 16, 16.)

3 . V m e : a) protoe jest Bh nejv pravdomluvn anejv moudr, neme tedy ani klamati ani se mliti; b) protoecrkev katolick jest neomyln.

4. Vra nae m b t i : obecn, pevn, stl a iv.a) Obecn, t. j. mme viti vemu, co Bh zjevil, a

emu crkev u. Ucte je zachovva ti v e c k o , coko li jsem p ik za l vm. (Mat. 28, 20.)

Pravda jest, e kad nezn v e c h lnk vry p o d r o b n , aleprav kesan me a m bti aspo o c h o t e n v e m u viti, emucrkev u.

Nemohl by se vak nazvati pravm kesanem, kdo by neznalaspo nejdleitjch st vry, je jsou: Apotolsk vyznn vry (>Vmv Boha), modlitba Pn (Ote n) a sv. svtosti (kest, bimovn, Nejsv. svtost oltn, pokn, posledn pomazn, svcen knstva, stav manelsk.)

b) P e v n , ' t. j. beze vech pochybnost. (Abraham.)


44/123

36

S v v o l n buzen pochybnosti, kter ovem dluno rozeznvatiod rozumnho bdn o dvodech vry, jsou h n ; bv jejich pinoupcha, hn ivot, etba nemravnch a ve neptelskch spis, styks nevrci.

c)S t 1, t. j. nemme se nim dti svsti, bychom od pravvry odstoupili. Bdte, stjte u ve, zmuile sob ponejte a Posilte se! (1. Kor. 16, 13.)

d) i v , t. j. s k u t k y osvdovan. Jako tlo bez duemrtvo jest, tak i vra beze skutk jest mrtva. (Jak. 2, 16.)

Ctnost vry me bti r o z m n o e n a a z a c h o v n a :a)Kdy slovo Bo rdi a ochotn poslouchme a podle nho

ivi jsme;b) kdy nboensk knihy piln tme a se zbonmi lidmi

obcujeme;c) kdy vru svou veejn vyznvme a j hjme;d) kdy za dar vry prosme a ji asto vzbuzujeme.P o v i n n i jsme vru svou vyznati:a) kdy toho pslun vrchnost od ns poaduje;

/3) kdy zatajen vry bylo by patrnm pohorenm.N e j k r a t m vyznnm vry jest ehnn se sv. kem, m

zejm prohlaujeme, e je trojjedin Bh, a e ns Syn Bo na kivykoupil.

5 . P r o t i v y v r y j s o u :a) N e v r a , t. j. pln nedostatek vry u lovka.U pohan, kte o kesanstv jet nieho neslyeli, n e n jich ne

zavinn nevra h c h e m , j e s t vak h c h e m u vech, kdo hlsankesanstv n e p i j a l i nebo poznan uen crkve v s l o v n z a v r h l i ,

jako i u tch, kdo poznan ve ve svm srdci odporuj, teba by nesouhlasili s bludem protivnm.

Nevra povstv obyejn ze hnho ivota, z jeitnosti, pyn domlivosti, z nedostatku nboenskch vdomost, nedbalosti nboensk aroziuje se patnmi spolenostmi, patnm tiskem a patnou etbou. Protocrkev odsuzuje a zapovd nebezpen knihy, dvajc je na I n d e x l i b r o -

r u m p r o h i b i t o r u m , jak to i stt in se svho stanoviska a v zjmuvlastnm.

b) M o d l s t v , kdy lovk klan se osobm a vcemstvoenm jako Bohu. M o d li nebudou krlovs tvm Bom vld-nouti.


45/123

37

Mimo crkev bti jest hchem jen pro ty, kdo v d nebo v d t i mo h o u , e prav vry nemaj, ne vak pro ty, kte beze sv viny pravvry neznaj.

e) N e t e n o s t a lhostejnost nboensk, kdy sob lo

vk nboenstv nev, zkon jeho si nevm a domnv se, ejest vra jako vra.

L h o s t e j n o s t ve ve (indifferentismus) je n e r o z u m n , nebodv protivn nboenstv nemohou pece bti souasn prava; jest i h n , ponvad odporuje svdom a v dui lidskou Stvoitelem vloen touze popravd. Proto prav Pn: Kdo n e n se mno u , p r o t i mn j es t. (Luk. 11, 23.)

Se lhostejnost nesmme vak ztotoovati pravou s n e l i v o s t nboenskou (toleranci), kter je trplivou laskavost k osob bloudcho(nikoli vak k jeho bludu).

f) P o c h y b o v a n o s t , kdy se o ve a svatch pravdch mysln pochybuje a to se vyhledv, co by ve ve zviklatimohlo.

g) P o v r a , kdy se nemu v, eho Bh nezjevil, nebokdy vcem stvoenm pikld se vt moc, neli tyto samy nebomodlitbou crkve do sebe maj.

Sem pat tak h d n , kdy skryt vci vykldaj se z nkterchznamen, ze kterch jich poznati nen lze, a kter toliko vevdouc Bhvdti me; k o u z l a nebo r y , t. j. vzvati duchy, by divn vci bylyvykonny.

Zvltn druh modern povry je s p i r i t i s m u s . (Vznikl asi 1832v Americe.) Kdo spiritismus vyznvaj, nazvaj se s p i r i t i s t .

S p i r i t i s t hledaj v rznch zleitostech pouen a pomociu duch (spiritus) neb u du lid zemelch; tyto due cituj (pivolvaj) zvlt vhodnou osobou, kterou jmenuj medium (prostednk). Sv uena mnostv podivuhodnch zjev, kter pitaj domnlmu styku s duemi,n a z v a j s p i r i t i s m u s .

Hlavn vkony spiritismu jsou: oten stol, psan a kreslen duch,rozmanit zvuky, pohyby rznch pedmt a j. Zjitno sice, e mnohz tchto jmenovanch kaz byly jen ir podvod, nebo e byly vykonny

zvltn obratnost, ale naproti tomu zase jin nelze pokldati za klam,nebo jejich skutenost byla dokzna. Avak ned se nikdy mysliti, e byku proveden tchto vkon dle vle a pn jich pvodce spolupsobil Bhnebo andl; proto Psob-li pi nich duch, jist to nen duch dobr. Ostatnmono pipustiti, e nejsou tu bez vlivu sly v prod, je nebyly dosudzcela a nleit prozkoumny. Ale, a takovmi silami podivn vci se stanou, bylo by vdycky p o v r o u zneuvati jich k inm n a d p i r o z enm.

S toho stanoviska posoudila crkev sv. t. zv. i v o t n m a g n e t i s

mus , jeho objeven se pipisuje Mesmerovi (*1734, 'f'1815), kter s nm


46/123

38

inil pokusy lkask. Ale brzy zaalo se magnetismu ivotnho zneuvat! k elm p o v r e n m, t. i. k konm a vcem nadpirozenm (na p.k vyzkoumn vc tajnch, skrytch a vzdlench), k emu zneuv hoi spiritismus. P o v r e n zneuvn magnetismu crkev z a v r h l a a za

kzala, ale n e z a k z a l a , nechtjc brniti pokroku vdy, uvn ivotnho magnet i smu, pokud se u v pros tedk fys ickch k ink m o p t f y s i c k m b e z v e k e r p o v r y .

Ponvad spiritismus je p o v r o u , jest hchem a proto crkevnmi boskm zkonem z a p o v d n . Psmo sv. vstran vol: N e b u d i n i k do , j e n b y s e m r t v c h v y p t v a l n a p r a v d u ; n e b o t y t o vci v ohavnosti m Hospodin.* (5. Moj. 18, 11. 12.)

Proti ve jet he: 1. Kdo za vru ped lidmi se s t y d a ji zapr; 2. kdo nboenstv z l e h u j e a proti nmu broj ve neptelskmi

emi, nebo takov ei poslouch; 3. kdo vydv, podporuje a, t n e v e ck asopisy a knihy; 4. kdo pistupuje k e s p o l k m ve neptelskm.

17. b) Nadje.

1. Doufati vbec jest: po dobru touiti a pevn viti, e senm ho dostane; k e s a n s k y d o u f a t i pak jest: o d B o h a

p r o z s l u h y J e e K r i s t a d v r n d a t i a o ek v a t i , c o n m s l b i l .2. Mme od Boha doufati: a) Odputn hch; b) milost,

se kterou bychom mohli dobr initi a zlho se varovati; c) vnou blaenost.

V e z d e j s t a t k y meme od Boha doufati potud, pokud nmjich skuten teba jest a pokud by nm nepekely, bychom vn blaen o s t i d o l i . H l e d e j t e n e j p r v e k r l o v s t v B o h o a s p r a v e

d l n o s t i j eh o, a t o t o v e c k o b u d e v m p i d n o. (Mat. 6, 38.)Nedopl-li vak nm Bh statk pozemskch, nezoufejme, ale mjme

v pamti, e svrchovanm p n e m statk zstv B h ; l i d nejsou jichpravmi majetnky, nbr tol iko sprvci . Hospodina jest zem i p l n o s t j e j . (alm 23, 1.)

Mimo to pozemsk statky n e i n l o v k a ped Bohem l e p m , nebo nezvyuj jeho zsluh. D s t o j n o s t a v e l i k o s t l o v k a n e s p o v v b o h a t s t v , n b r v e c t n o s t i . * (Lev XIII.)

m kdo vt bohatstv m, tm psnj bude mu klsti poet, jaks nm pro blaho sv due naloil. Proto bute na utchou i povzbuzenmv n p l a t n s l o v a : N e s k l d e j t e s o b p o k l a d n a z e m i , k d e t o r e z a m o l k a z , a k d e z l o d j i v y k o p v a j a k r a d o u , a l e s k l d e j t e s o b p o k l a d y v n e bi , k d e t o a ni r e z a n i m o l n ek az , a k d e z l o d j i n e v y k o p v a j a n i n e k r a d o u . (Mat.6, 19.)

3. Doufme v Boha: a) protoe jest vemohouc, dobrotiv

a vrn, proto i me i chce splniti, co slbil, b) protoe Pn Jenm na Bohu zaslouil, eho sami hodni nejsme.


47/123

39

4. Kesansk nadje je vem dosplm p o t e b n a , ponvad jest:

a) p r o s t e d k e m spasen. V nadji spaseni jsme..(m. 8, 24.);

b) evange l i em p ikzna . Drme nechyln vyznnnadje sv, nebo vrn jest ten, jen zaslbila (id. 10, 23.)

5. K e s a n s k n a d j e m b t i : pevn, pokorn ainn.

a) P e v n , t. j. nemme nic pochybovati, jako by nm Bhnemohl nebo nechtl dti, eho slun doufme. y>Drme nepohnuteln vyznn nadje sv. (id. 10, 23.)

b) P o k o r n , kdy nespolhme ani na sv dobr skutky,ani na sv schopnosti a statky, nbr toliko na Boha. Konejmespasen sv s bzni a tesenm. (Fil. 2, 12.)

c) i n n , t. j. mme se tak piiniti, bychom vyhovli podmnkm, za kterch nm Bh ivot vn pislbil. Proto brat i ,vce se snate, byste dob rm i sk utk y j ist m u ini li sv povoln a

vyvolen . (2. Petr 1, 10.)6. Kesanskou nadji meme z a c h o v a t i a v s o b

r o z m h a t i :a) kdy mysl svtskou potlaujeme a srdce od nezzench

dost oiujeme;b) kdy sob zaslben Bo asto pipomnme;c) kdy za dar nadje prosme a ji asto vzbuzujeme.7. P r o t i v y k e s a n s k n a d j e j s ou :a) N e d v r n o s t, t. j. kdy nkdo sice v Boha douf,

avak ne dosti pevn, a pi tom malomysln jest. Co se bojte,o mal vry? (Mat. 8, 26.);

b) z o u f a l s t v , kdy nkdo se domnv, e mu Bh neme pomoci ani hchv odpustiti, ani kdy in pokn (Kain,Jid);

c) p o k o u e n B o h a , kdy3

se lovk svvoln v nebezpe vydv a ochrany od Boha ek. Nbude pokoueti PnaBoha svho.. (Mat. 4, 7.);

d) o p o v l i v s p o l h n n a m i l o s r d e n s t v B o , t. j. kdy nkdo bez pravho pokn od Boha odputn hchv oekv. Nekej

Katolická mravouka pro vyšší třídy škol středních

Documents