KATEDRA ŘÍZENÍ PODNIKU A PODNIKOVÉ EKONOMIKY ŘÍZENÍ RIZIK 2

*.KATEDRA ZEN PODNIKU A PODNIKOV EKONOMIKY

ZEN RIZIK 2Ing. Zdenk [email protected]

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1. zen rizik na rovn Corporate

1.1. Definice korporace

Frensch a Saward (1983( definovali korporaci jako:Spojen osob, kter je s ohledem na zkon povaovno za samostatnou entitu, kter me bt postavena do prvnch vztah (obdobn jako vlastnk majetku, smluvn strana, strana soudnho zen) a kter pokrauje v existenci, dokud nen rozputna v souladu se zkonem.

Osoby spojen v korporaci se nazvaj podlnci korporace nebo lenov korporace.Nejdleitjm typem je spolenost registrovan podle obchodnho zkonku.Korporace me bt dritelem majetku, provdt obchod a prvn akce svm vlastnm jmnem.Merna k, e korporace jsou podniky usilujc o zisk, jejich cle obsahuj maximalizaci rstu efektivity a zisku.

Chambers a Wallace (1993) definuj management jako:leny exekutivy nebo sprvy firmy nebo organizace.Nemus bt nezbytn vlastnky firmy, ale budou vybrni vlastnky, aby byli odpovdni za rzn funkce organizace.Management me bt motivovn jinmi faktory ne majitel: podlem na trhu nebo spchem prodeje spe ne ziskovost a dividendami.

Merna definoval corporate management jako:zen innost provdnch korporac a zorganizovn sti korporace, kter vyuvaj nstroje a techniky takovm zpsobem, aby napomohly pi rozhodovn.

Taylor a Hawkins 1972 tvrdily:Korporace mus vyjasnit sv vlastn postoje k akcionm ne pro den vytovn, ale pro kad den.Mus usilovat o definovn cl korporace: ty nastavuj principy, kter uk pro spolenost obchoduje a nastav kritria, podle kterch d a m svj pokrok.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.2. Historie korporace

Korporace je dmysln zazen pro zskvn prv a zbavovn se povinnost. Prvn korporace ve Velk Britnii byly dobroinn instituce, kostely, koly a nemocnice, kter pouvaly statut korporace proto, aby se vyhnuly prvnm a finannm problmm (ddick da, se kterou se setkv osoba, kter peila zakladatele). Angaovat se v ziskovch komernch aktivitch bylo zakzno.Pozdji zaal monarcha udlovat vsady korporace obchodnm sdruenm. Byl udlovn krlovsk monopol v uritch hospodskch sektorech.Tento systm se zaal rozpadat a transformoval se do ziskov spolenosti akcion, spolen vlastncch akcie, kter ped tm nleely osobm astncm se na podnikn.Pozdji si tyto spolenosti osvojily mnoho zkonnch prv, a dosud udlovanch pouze osobm.

Mnoh korporace jsou efektivn a jsou dobe zeny, ale v zjmu akcion nikoliv v zjmu veejnosti. Jejich editel maj svenou povinnost vi akcionm a zjmy akcion se sna umstit nad ostatn.Ve Spojenm krlovstv byli editel jednotlivch spolenost odpovdni za udrovn co nejvy ceny akci. Jestlie zanedbali tuto svenou povinnost mohli bt potrestni a uvznni.

Korporace pijaly mnoho prv tkajcch se lidskch bytost, ale zmrn se zbavily korespondujc odpovdnosti.Jestlie byla odpovdnost sdlena pedstavenstvem jako celkem, firma nebyla vinna za zabit z nedbalosti nebo za mysln zabit.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.3. Zkladn jmn korporace

Zkladn jmn korporace je zskno prodejem akci.Ti kte nakupuj akcie jsou spolumajiteli (podlnky) korporace a jejho majetku.

ivot korporace je nepetrit, protoe lze provdt dlouhodob investice a do budoucna je mono se dvat s uritm stupnm jistoty, co tak umouje snadnji zskat dluhov kapitl.

1.4. Struktura korporace

Na vrcholu hierarchie je korporace jako prvnick osoba. Je to rove pod kterou obchoduje zbytek spolenosti a jsou zde inna vechna finann rozhodnut a rozhodnut o akvizicch.

Druhou hierarchi je SB (samostatn hospodac jednotka).

Na spodn rovni hierarchie le rove projektu.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.5. Corporate management

Tak asto oznaovn jako corporate strategie zajiuje existenci korporace, zvyovn jej hodnoty, jejho podlu na trhu, ale tak vytvoen dobr povsti a vnmn znaky.

Hlavn skupina pedstavenstva korporace a vkonn pracovnci samostatn hospodac jednotky poaduj na podlncch dostaten vstup: vedle vklad tak zstupce podlnk, zstupce hlavnch zkaznk, partner a dodavatel a extern odbornky.

Na rovni Corporate je tvoen strategick pln korporace, kter pedstavuje:vytvoen a udren strategie, kter napln zmry korporace, zvazku korporace a oekvn zkaznk, akcion a ostatnch podlnkzahrnut zvazk a poadavk sektor firmy (pedevm SBU) a postupu vlastnk, kter podporuje smr strategiesdlen strategickho smru, dleitch cl a kol kad SBUzen strategick zmny pro udrovn nebo zskvn konkurenn vhody.

1.6. Odpovdnost korporace

Na rovni corporate le asto velk odpovdnost za strategii.Celkov odpovdnost za zen nebo strategii korporace le na veden korporace.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.7. Prvn zvazky len pedstavenstva

Loose 1990 k, e:len pedstavenstva firmy je odpovdn jak individuln, tak spolen s ostatnmi leny za ivotaschopnost spolenosti a za budouc spch.Proto se odpovdnost lena pedstavenstva v zsad li od odpovdnosti managera, kter sdl odpovdnost s ostatnmi.len pedstavenstva je pln odpovdn za celou spolenost.Tato odpovdnost je odpovdnost ke spolenosti, ne k akcionm.

Jestlie vtina akcion nesouhlas s rozhodnutm pedstavenstva, tito akcioni nemaj obvykle monost zmnit rozhodnut pmo. Proto kdy se kon vron valn hromada spolenosti a pedstavenstvo navrhuje vplatu dividend, akcioni tam nemaj dnou moc dividendy navit.Skuten moc akcion spov v jejich pravomoci odstranit leny pedstavenstva a vymnit je za jin.

Hlavn role pedstavenstva je:- dit spolenost- jmenovat generlnho editele nebo prezidenta spolenosti- delegovat pravomoci pro zen spolenosti- sledovat vkon spolenosti- v ppad poteby provdt npravn opaten

Struktura pedstavenstva:

Dvoustupov systm (Nmecko, Finsko): formln rozdlen kompetenc- dc tm vrcholovho veden jako pedstavenstvo (d spolenost)- dozor rada (nevkonn orgn) s kolem sledovat a dit tm vrcholovho veden (d a kontroluje pedstavenstvo)Jednostupov (unitrn) systm (Spojen krlovstv, Japonsko):- v pedstavenstvu sed spolen vkonn a nevkonn (vnj) lenov

Ve vcarsku a Francii si spolenosti mohou vybrat systm (dvoustupov nebo jednostupov)

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.8. Funkce korporace

Korporace (spolenost) m sv posln. Posln je definovno body, kter vedou spolenost konkrtnm smrem.Posln korporace me bt vyjdeno pomoc oficilnho prohlen.

Posln na rovni Corporate m ti zkladn role:Posln korporace stanov spolenosti urit smr. Ten je dn definovnm hranic, v kterch budou inna strategick rozhodnut a cel innost spolenosti.Posln korporace mus sdlit (uzkonit) vem podlnkm, jednotlivcm na kad rovni a okol organizace, co organizace sleduje, a e tyto cle a koly pidaj spolenosti hodnotu = filosofie firmy.Posln korporace me jt jet o jeden krok dl za filosofii firmy, tm, e inspiruje (motivuje) jednotlivce a rzn rovn organizace, aby pracovali tmov a konkrtnm zpsobem dlouhodob = duch korporace.

Konceptem pro definovn posln organizace je vize.Vize nastiuje budoucnost, kter chce spolenost doshnout.Vize korporace je zpsob jak korporace chce mt zleitosti uspodny, zatmco posln korporace nastiuje zkladn body jejho smovn.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.9. zen korporace

zen korporace se zamuje na vybudovn kontrolnch a rovnovnch systm pro zajitn toho, aby vrcholov veden sledovalo strategie, kter jsou v souladu s poslnm korporace.zen korporace zahrnuje vechny koly a aktivity pro dohled nad chovnm vrcholovho veden a jeho zen.

Thurnbullova zprva (1999) je nvodem jak vst firmy ve Spojenm krlovstv a pomhat jim soustedit se na zen rizika. Nejdleitj aspekty zprvy zahrnuj dleitost intern kontroly a zen rizika.

Tricked (1994) definuje zen korporace jako: vnovn pozornosti problmm, kterm el pedstavenstvo.Pozornost mus bt vnovna rolm a odpovdnostem podlnk zainteresovanm na rovni corporate.

1.10. Cle spolenosti

primrn cl: zisk je zkladn motivac pro vechny spolenosti a proto je maximalizace zisku primrn funkc (clem) kad spolenosti. Avak hledn jednorzovho (rychlho) zisku m negativn vliv na dosahovn dlouhodobho zisku.sekundrn cl: popis povahy innosti spolenosti jak by mla moje firma bt? Sekundrn cl definuje spolenost: kam, kdy a pro si spolenost vybrala njak konkrtn smr.korporan cle: miteln koly, kter potvrzuj, e strategie je naplovna. Korporan cle jsou orientan body a meznky, kter vyznauj zvolenou cestu, kterou se spolenost ubr, aby doshla referennho bodu. (Handy 1999)

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.11. Strategie korporace

Strategie korporace je model rozhodovn ve spolenosti, kter uruje a odhaluje jej cle, zmry a koly. Strategie korporace vytv jej hlavn postoje a plny pro dosaen cl a definuje rozsah podnikn spolenosti, kterho m spolenost doshnout. (Andrews 1998)

Strategick plnovn lze rozdlit na:Plnovn: spov ve vlivu a koordinaci sted pi formulovn strategie firmy na rovni Business StrategyKontrola: spov v kontrole vkonu a stanov ji sted

Styly zen korporace:strategick plnovn: ovlivovn smru podnikn pomoc plnovnstrategick zen: ponechno managementu na rovni Business Strategy (korporace se zapoj jen v ppad vtch projekt)finann zen: delegovn z korporace na Business Strategy formou rozpot, kter se stvaj smlouvou mezi rovn Corporate a Business Strategy. Business Strategy za pouit tchto finannch nstroj mus doshnout cl korporace.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.12. Rozpoznn rizik

Parkinson (1993): Korporace, kter chtj ohlaovat stabiln, bezpen, sociln spolehliv a stle rostouc vdlky, kter investoi a ostatn podlnci poaduj, mus vzt zen rizika vn.

Prozrav vedouc pracovnci korporace si najmaj manaery pro zen rizik.Jejich zkladn odpovdnost je identifikace, men a zmrnn rizika, vetn financovn tchto krok.

Vnman rizika na rovni corporate: vydrastv, falovn vrobk, terorismus, odpovdnost k ivotnmu prosted, politick riziko, regulan (daov) a prvn rizika, podvod, ...Finann rizika a rizika korporace narostla co do potu a sloitosti s globalizac svtov ekonomiky.

Hlavnm rizikem pro korporaci je neptelsk pevzet, protoe korporace asto zvyuje svou finann pku tm, e vyuv vtho dluhu, ne kolik m majetku.Tm se sama stv mn pitalivou a vhodnou pro neptelsk pevzet.Akcioni toti nechtj mt pli zadluenou spolenost, protoe dluhov sluba je nadzena vplat dividend a jejm vsledkem mohou bt chud nebo dn dividendy.

Ke sniovn rizika slou outsorcing, pomoc kterho korporace a SBU pen rizika na smluvn strany (nap.: dodavatele surovin, zazen, stavby, ...)

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.13. Specifick rizika na rovni Corporate

V souasn dob by spolenosti mly mt stejnou prvn i trestn odpovdnost jako jednotlivci.Mly by bt vystaveny stejnm obecnm pravidlm trestn odpovdnosti.Spolenosti a jejich editel maj bt odpovdni v ppad mrt nebo vnho zrann zamstnanc nsledkem vdomho selhn spolenosti (editele).Z tohoto titulu jsou spolenosti subjektem novch rizik, kter mus zalenit do vnitnch smrnic o zdrav a bezpenosti pi prci.

Korporace oekvaj velk spory (zisky) ze zaveden velkovroby, a proto se orientuj na rozvojov zem, kter byly dosud kontrolovny malmi a stednmi firmami.Zde je nutno na rovni korporace vzt v vahu rizika zem.

Globalizace umouje spolenostem dret vldy v achu. Tm m korporace bezprecedentn slu.Vldy, kter odmtaj splnit poadavky korporace, jsou zastraovny staenm investic ze zem, co by vedlo k rstu nezamstnanosti.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.14. editel pro zen rizika

Zodpovdn spolenosti ustavuj funkci pro osobu, kter bere na sebe odpovdnost za cel proces zen rizik.editel pro zen rizika je osoba, kter m na rovni korporace pravomoc sledovat vechny plny korporace a je lenem pedstavenstva.

1.15. Ohodnocen rizik na rovni Corporate

Hlavnm principem zen rizika je:identifikace rizik a nejistotanalza dsledkreakce na minimln rizikopidlen vhodnch eventualit

Clem zen rizika korporace je pochopit riziko, o kterm vme, e m bt spojeno se strategickm plnem korporace.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.16. Strategie zen rizik korporace

Znamen plnovan akce jako odezvy na identifikovan rizika.

Typick strategie zen rizika korporace:odpovdnost za zen rizika korporaceregistr rizika korporace (zznam znmch rizik)plny na oeten rizik, kter tvo strategii korporace a budou peneseny do SBU

Akce pro zmrnn rizik:vyvarovn se riziku (zruenm projektu, odchodem z trhu, prodejem sti korporace, ...)snen rizika (akvizic, fz, pesunem na jin trh, inovac, zmnou projektu, ...)penos rizika (partnerstvm, pojitnm, ...)retence rizika (pozitivnm rozhodnutm pijetm rizika pro potencionln zisk, kter riziko dovoluje)

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK1.17. Budouc rizika korporace

V 70. letech 20. stolet byla nejlep formou obrany ignorace.Organizace vily, e katastrofa se pravdpodobn stane nkomu jinmu.

V 80. letech 20. stolet si dk auditm firmy zaaly uvdomovat rizika ped ktermi stly, ale vedlo to pouze k vymu pojitn.

Od 90. let 20. stolet dkazy ukzaly, e katastrofa me potkat kadou firmu. Nrst teroristickch aktivit a vvoj v zen korporace vedl ke zmnm.

V 21. stolet organizace prohlauj, e se jim to nestane, protoe selhn ji nadle nen mon, protoe jsou pipraven a um dit rizika.

Novodob rizika:potaov kriminalitavirov tokykyberterorismusUke-li se, e korporace je pro lidskou spolenost hrozbou, mus mt stt pravomoc korporaci zruit.

Sniovn rizika pokozen povsti korporace:ochrana citlivch informacmlenlivost zamstnanc oetit smlouvou o dvrnostinepotebn citliv dokumenty zniit skartovnm, rozdrcenm, splenm, pemnou na buniinu, ...obezetnost ped investigativnmi novini

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKDkuji za pozornost

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2. zen rizik na rovni Strategic Business Unit(SBU - samostatn hospodac jednotka)

2.1. Definice podnikn a strategie

Franch a Saward (1983) definuj

podnikn jako:Aktivity spojen s nkupem a prodejem zbo, vrobou zbo nebo produkc slueb za elem dosaen zisku.

strategii jako:Obecnou metodu nebo postup pro dosaen specifickch cl.

Collins English Dictionary (1995) definuje podnikn jako: Obchodn nebo prmyslov prosted.

Dnes je vnmna strategie jako soubor pravidel, kter jsou vodtkem pro lidi, kte in rozhodnut o organizanm chovn.

Strategick business management meme shrnout jako zen samostatn hospodac jednotky.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.2. Vznik firmy

Vznik firmy se li od vzniku korporace.

Podle Merny pro zahjen innosti firmy jsou ti nezbytn pedpoklady:

Finann zdroje potebn na podporu firmyVrobek nebo sluba, kter je poadovna v okol firmy.Dostatek lid, kte budou ve firm pracovat.

Jeli firma vytvoena, majitel si mohou vybrat jej prvn formu (nebo podnikat jako OSV).

SBU je takovou vt firmou, kterou zasteuje korporace.(spolenost).

Spolenosti mohou vstupovat do prvnch vztah (uzavrat kontrakty a smlouvy) a me bt vzata k odpovdnosti, me na n bt podna aloba jejm jmnem.

Akcioni jsou odpovdni za dluhy firmy pouze nad hodnotou svch akci.

Spolenost m svj vlastn ivot a me existovat mimo ivot svch pvodnch majitel.

Pro zaloen spolenosti jsou dva klov dokumenty:- spoleensk smlouva (cle spolenosti a s m podnik, kapitl)- stanovy obchodn spolenosti (pravidla, ktermi se d jej chod)

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.3. Samostatn hospodac jednotka (SBU Strategic Business Unit)

Johnson a Scholes (1999) definuj SBU jako:st organizace, pro kterou existuje zeteln extern trh zbo a slueb.

Langford a Male (2001) definuj SBU nsledovn:Velk firmy obvykle ustanovuj samostatn hospodac jednotky. Ty budou mt pravomoc dlat sv vlastn strategick rozhodnut, kter v rmci smrnic korporace pokryj konkrtn vrobky, trhy, klienty nebo zempisnou oblast.

V rmci SBU mus finann management urit riziko a vnosnost.

2.3.1. Strategick vazby

Poteba strategickch vazeb je podstatn pro penos informac.Jako proces psob strategick vazby shora dol i zdola nahoru.

Vsledkem strategickho plnovn na rovni organizace (korporace) je soubor organizanch pkaz.Business managei na rovni SBU promuj tyto pkazy do business strategi.Business strategie jsou ihned realizovny pomoc projekt, jejich strategi je projektov pstup nebo pln

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.3.2. Model obalVyvinuli jej Verway a Comninos (2002) jako celkov pstup, kter integruje do jednoho celku organizan strategii rovn Business Strategy a rovn projektu.ODPM projektov management zamen na cleBFPM projektov management zamen na rove businessStrO strategick obalBusO business obalProO obal projekt

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.3.2.1. Strategick obal

Vnitn obal je strategick obal, zahrnujc vizi organizace, jej posln, cle a koly.Strategick obal definuje vztah mezi organizac a jejm prostedm.

Pouvan metody strategickho plnovn:SWOT analza (Stenght, Weekness, Oportunities and Threats) Sla organizace (siln strnky), slab strnky, pleitosti a ohroen.STEEPOL analza sociln, technick, ekonomick a enviromentln problmy a politick nebo veejn pedstavy

2.3.2.2. Business obal

Stedn obal je business obal a vlastn ho vedouc pracovnci.Dostv nvrhy projekt z vroby a od vedoucch pracovnk.Nvrhy jsou pipraveny za podpory smrnic organizace a jsou generovny v oddlench nebo na rovni vkonnch pracovnk.Vsledkem stanoven priorit vbru procesu je portfolio projekt.

2.3.2.3. Obal projektu

Vnj obal je obal projektu pedstavujc rove zen projektu.Je spolen vlastnn sponzory projektu, manaery projektu a participujcmi manaery.Je to msto, kde jsou projekty zahajovny, plnovny a vykonvny a vsledky projektu jsou integrovny do firmy.Tuto rove d pedevm manaer projektu a tak lenov zkladnho tmu.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.3.3. Business management tm

Pedstavitel SBU jsou asto leny pedstavenstva korporace a jsou tud odpovdni za to, e postupy a strategie korporace budou zavedeny do jejich pslun SBU.Korporace je chpna jako urit poet SBU a kad SBU je odpovdn za udrovn pozice v prodeji vrobk a slueb a udrovn zkladnch kompetenc (Prahalad a Hamel, 1998).

2.3.4. Funkce managementu na rovni Strategic Business

Role manaer na rovni Strategic Business:

odpovdaj za zen a koordinaci problm na rovni Strategic Businessodpovdaj za zajitn shody s implementac plnu strategie korporace stejn jako za podnikatelsk pln na rovni Strategic Businesszabvaj se makroaspekty SBU, kter obsahuj:- politick a enviromentln otzky- hledn vklenk na trhu (volnch segment trhu) a jejich vyuit- rozvoj SBU- udritelnost cl nebo dlouhodob cle strategie- uspokojen podlnk- dlouhodob poadavky zkaznk nebo konench uivatel- identifikaci a odpov na strategick rizika SBU

Manaer na rovni Strategic Business mus respektovat pedpisy, enviromentln omezen a zkonn normy.

Z hlediska zen rizika mus manaer na rovni Strategic Business urit vechna mon rizika, zmrnit je, zkontrolovat a zdokumentovat (ve jako nikdy nekonc prci).Business manaer se zabv irm pohledem na rizika firmy (vzjemn zvislost projekt v rmci strategie, celkov finann rizika projekt, rizika pedstavujc zpodn pi dokonovn kol v projektech a nhl zmny zpsoben vnjmi vlivy).

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.4. Business strategie

Business strategie se tk konkurenceschopnosti na konkrtnch trzch v prmyslovch odvtvch nebo vrobcch.

Konkurenn business strategie organizace je typick pstup, kter je zaujmn na rovni Strategic Business, kdy se SBU sna zaujmout pozici, pi kter by nejlpe vyuvala sv schopnosti a stla mimo sv konkurenty.

Porter definuje strategii organizace tymi faktory:

Rozsah podnikn (zpsob uspokojovn poteb zkaznk nebo konench uivatel)Vyuit zdroj (sprvnost pidlen zdroj tam, kde m organizace sv schopnosti vdomostn a technick)Synergie obchodu (maximalizace oblasti interakce v rmci firmy tak, e efekt celku je vt, ne prost souet st)Konkurenn vhoda (uren tchto zdroj)

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.5. Strategick plnovn

Pro efektivn strategick plnovn je podstatn mt podporu vrcholovho veden a aktivn ast jak managementu korporace, tak managementu SBU.

2.5.1. Strategick pln

Pro efektivn rozhodovn by ml strategick pln obsahovat ir cle a koly pro korporaci jako celek stejn tak, jako pro jednotliv SBU a projekty.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.6. Rozpoznn rizika

2.6.1. Specifick rizika na rovni Business

Mnoho SBU si potebuje pjit penze na financovn projektu.Vitel asto poaduj garance matesk spolenosti (korporace) v ppad, e SBU nespln zvazek.Proto asto bude SBU prezentovat klientm (podlnkm na projektu vitelm) svoji finann stabilitu prostednictvm vkazu zisku a ztt korporace ne svmi vlastnmi ty (asto nebvaj finann zdrav).

SBU asto oznaovan jako divize (poboky firmy) jsou zodpovdn za odhad business rizik spojench s SBU.

Podobn SBU v rmci korporace mohou vytvoit spojen typu joit ventures (JV), nebo i s konkurenc.

Vhody spojen JV (Wearne a Wright, 1998):sdlen nklad a rozloen rizik projektu, kontraktu nebo novho trhusdlen technickch, dcch a finannch zdrojmonost odpovdt na pn zkaznka jako jedna organizace (monost demonstrovat zkaznkovi, e podnik pracuje ve vzjemn kooperaci)zskn vstupu na nov trh nebo na databzi existujcch zkaznksdlen licence partnera, jeho agend, obchodnho a technickho know-howvyuit mezinrodnch partner, vhod pjky a pouen z narstajcch rizikformovn silnj zkladny pro vyjednvn se zkaznky, vldou, banki, dodavateli a dalmi institucemi

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.7. Teorie portfolia

Oxford English Dictionary (1989) definuje portfolio jako:Soubor cennch papr drench instituc nebo jednotlivcem.

Collins English Dictionary (1995):Portfolio investora je celkov investice, kterou dr tento jednotlivec nebo organizace.

Ob definice jsou pro praxi zen rizik pli zk:prvn omezuje portfolio na cenn papry a druh na celkov soubory investic.

Proto Merna navrhuje, e:Portfolio je jakkoliv podskupina investic dren investorem nebo organizac.

Rahman, 1997:Rozdlenm celkov investice do mench balk, kter jsou pedmtem rznch rizik se sn rove expozice rizikem u kad jednotliv riskantn udlosti.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.7.1. Modern teorie portfolia

Dvno ped tm, ne byla vyvinuta modern teorie portfolia, ekl Erasmus (1467-1536):Nesvuj vechno sv zbo jedn lodi.

Tato mylenka je prvnm krokem k diverzifikaci portfoli.

2.7.1.1. Analza portfolia

Witt (1999) analyzoval pt investinch scn a identifikoval jejich hlavn globln rizika:

silnin most s mtnm - ve vstavb (celkov vnmn rizika stedn)supermarket maloobchod (celkov vnmn rizika stedn)fotbalov tm ve volnm ase (celkov vnmn rizika vysok)obchodn vlastnictv nemovitost (celkov vnmn rizika stedn)m komodita (celkov vnmn rizika vysok)

2.7.1.2. Maticov systm

Existuj maticov systmy zen s oddlenmi rolemi pro funkcionln a projektov manaery (Smith, 1995).Maticov systmy poskytuj pleitosti vyuvat vedouc pracovnky s rznmi znalostmi a kvalifikac v tchto dvou typech manaerskch rol.

Maticov systmy mohou fungovat podle danch celkovch cl a priorit pro projekty a s odsouhlasenm mnostvm a kvalitou zdroj. Pitom nemus nezbytn zabrnit, aby mezi nimi nedolo ke konfliktu.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.8. Programov zen

Reiss (2000) definoval, e programov zen je o implementaci strategickch zmn a realizovn zisku. Definice zn:Programov zen je efektivn implementace zmny pomoc nsobnch projekt pro realizaci zetelnch a mitelnch pnos pro organizaci.

Lockitt (2000) pedkld ir a dkladnj definici programovho zen:Programov zen je takov soubor dcch aktivit a proces, kter usnaduje pevod, zmnu, stanoven priorit, vyven a integraci novch strategickch iniciativ v rmci kontextu souasn organizace a plnovanho asu a omezen nklad, m minimalizuje riziko a maximalizuje pnos pro organizaci.

Klov komponenty programovho zen podle Sandvolda (1998):

organizan uspodnzen potebfinann zenzen zdrojzen rizikazen kontraktuzen nkupuzen hlavnch udlost v asezen kvalityproveden analzy a hlen

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2.9. Strategie business rizika

Kad SBU mus navrhnout a pedloit pedstavenstvu korporace souhrn strategi a firemnch pln ptilet zvazek (FYC Five Year Commitment).Kombinovan ptilet zvazky (FYC) vech SBU mus doshnout cle korporace.FYC se aktualizuje kad rok a posouv se o rok vped.

2.10. Nstroje na rovni Strategic Business

Dritelem nstroj je SBU a obhajuje je vedouc pracovnk, kter m pravideln kontakt s pedstavenstvem korporace.

2.11. Zvr

SBU mus monitorovat vechny projekty. Rizika vyskytujc se v jednom projektu se nemus vyskytovat v podobnch projektech, ale tato rizika mohou mt takov nsledky, e mohou ovlivnit finann stabilitu SBU.Je nezbytn, aby vechna rizika vyplvajc z projekt minul i souasn byla na rovni SBU u znma.zen rizika by se nemlo pojmat zjednoduen jeho delegovnm na zamstnance, kte s nm nejsou seznmeni nebo se neastn formulovn celkov strategie organizace.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKDkuji za pozornost

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK3. zen rizika na rovni Project

3.1. Historie zen projektu

Druh polovina 19. stolet nrst sloitosti podnikn, nutnost organizovn manuln prce a vroby, kompletace mnostv surovin.Konec 19. stolet Frederick Taylor (1856 1915) pomoc vdeckch vah analyzoval prci lid a navrhoval jej vylepen zamenm se na jej elementrn sti. Jeho spolupracovnk Henry Gantt (1861 1919) podrobn studoval poad operac pi prci (stavba nmonch lod bhem 1. svt. vlky). Vypracoval schmata a grafy s koly skldajc se ze sekvenc a trvn vech kol procesu. Ty pak zstaly nstrojem pro managery dalch 100 let, a do 70. let 20. stolet.Polovina 20. stolet zaveden komplexnch pracovnch diagram (PERT Program Evaluation and Review Techbique) metoda sov analzy a metoda analzy kritick cesty.Na potku 60. let 20. stolet zaaly firmy vidt pnosy organizovan prce v rmci projekt, protoe si uvdomily nutnost komunikace a propojen (integrovan) prce mezi oddlenmi ve vce profesch.Konec 20. stolet snaha, aby firma peila a prosperovala - pohled na firmu jako na lidsk organismus.

3.2. Definice

Projekt je zvltnm druhem investice zdroj pro dosaen specifickch kol.Projekty se realizuj proto, aby produkovaly zbo nebo sluby, aby vytvely zisk nebo zajistily sluby pro skupinu lid.Projekt sm o sob je nevratn zmna s ivotnm cyklem stanovenm zatkem a datem dokonen.

zen projektu je plnovn, organizovn, monitorovn a kontrola vech aspekt projektu a motivace vech zainteresovanch pro dosaen cl projekt, bezpen a v rmci definovanho asu, nklad a proveden.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK3.3. zen projektu

Odpovdnosti managera projektu:odpovdnost za mateskou organizaci (sprvn uchovn zdroj, vasn a pesn komunikace smrem shora k vedoucmu projektu a od nho smrem k tmu a zase zpt, peliv kompetentn zen projektu)odpovdnost za projekt a klientaodpovdnost ke lenm projektovho tmu

Komunikace je klovm prvkem pro kadho managera projektu.zen projektu vyaduje stlou propagaci a vysvtlovn projektu na vech tech rovnch (vrcholovmu managementu, funknm oddlenm, klientm, lenm projektovho tmu a vem dalm zainteresovanm stranm).

Role a odpovdnosti managera projektu (Turner a Simister 2000):Na rovni Project je odpovdn za zen a koordinaci rznch problm a za zajiovn spojitosti a shody s implementac plnu strategie projektu spolen a managerem SBU.Bude vce soustedn na projekt.Mus dbt na dodrovn prvnch aspekt a vnitnch smrnic v souvislosti s projektem.Identifikuje, dokumentuje, analyzuje a reaguje na rizika projektu (d rizika projektu) a oznm je managerovi SBU.asov pln, rozpoet, nklady, kvalitu a ziskovost sleduje v rmci projektu.Koordinuje rozhran jednotlivch etap projektu.Monitoruje zmny a hls je na rove SBU je-li to teba.

3.3.1. Projektov tm

Projektov tm tvo lid z rznch organizanch jednotek (rznch oddlen, odbor a to jak rovn SBU tak i Coroprate).Prce je provdna spolen v duchu tolerance a vzjemnho porozumn.Vztahy mezi managerem projektu a liniovmi managery jsou velmi dleit.Bohuel, velmi asto vedouc organizanch jednotek, kte jsou v hierarchii organizace postaveni ve ne manager projektu, nechtj spolupracovat, jak by mli. Chtj nezvisle rozhodovat o vcech, kter jsou mimo jejich pravomoci. Jsou-li v tomto smru omezovni, brzd projekt pasivitou nebo skrytou opozic. Dokonce nkdy brn managerm projektu podat hlen o veden projektu a jeho vsledcch exekutiv.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKlenov projektovho tmu:inenr projektu: odpovd za nvrh a vvoj vrobku (funkcionln analzu, specifikace, vkresy, odhad nklad, kvalitu/spolehlivost, technick zmny, dokumentaci, ...)inenr vroby: odpovd za vrobn proces, kter navrhl (produkce vrobku, inenrink, ...)inenr uveden do provozu: odpovd za instalaci, testovn a podporu procesu (produktu)sprvce kontraktu: odpovd za administrativu (sleduje zmny u zkaznk, fakturaci, dotazy, reklamace, prvn aspekty spojen s kontraktem souvisejcm s projektem, ...)hlavn etn projektu: sleduje denn ty proti rozpotu, nklady, pracovn zmny, dodvky projektu a stav kapitlu (provd hlen a je ve spojen s managerem projektu a hlavnm etnm spolenosti)manager pro podporu slueb: odpovd za podporu vrobku, subdodavatele, zpracovn dat a podporu funkc managemantu

Tato sestava plat pro velk projekty. U malch projekt budou tyto funkce kumulovny.

3.3.2. Tmy pro odhad rizika projektu

provd kvalifikovan ohodnocen rizika pro kad projektvypracovvaj ohodnocen rizika procesu (vetn norem a postup)psob jako instruktoi a konzultanti pro spolupracovnky, kte potebuj veden, aby sami zskali praxi pro ohodnocen rizikaprovd kolen pro zen rizika formln i organizovanvybraj a udruj nstroje a postupy pro zen rizikauchovvaj a distribuuj zdroje pro zen rizikaudruj spojen s managery pro zen rizika na rovni SBU

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK3.3.3. Analza strategie zen projektu

Projekt zen rizika je proces, kter umouje analzu a zen rizik spojench s projektem.dn dva projekty nejsou stejn a proto vznikaj obte s analzou a odstraovnm zvad.Pesto je vyuvno poznatk s zenm rizik jednoho projektu k zen rizik dalch projekt.

Na rovni projekt je teba si uvdomit, e riziko existuje jako nsledek nejistoty.Druhy existujcch rizik na rovni projekt:nutnost vyzkouet technologii (inovan riziko)nedostatek zdroj na poadovan rovniproblmy prmyslovch vztahnejasnosti v rmci finannho zen

Projektov zen rizik je proces navren pro odstrann nebo snen rizik, kter ohrouj dosaen cl projektu.Je nezbytn, aby management na vech rovnch zen povaoval projektov zen rizik za integrln soust procesu zen ve spolenosti a ne jen za jednoduch soubor nstroj a postup uvnit projektu.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK3.4. Projektov zen rizika

Pro projektov zen rizika existuje mnoho dvod, ale ten nejdleitj je, e me zajistit podstatn pnosy daleko nad stanovenou vi nklad.

Podle Norrise at al. (2000) V projektu existuje pt bod (etap), kde lze doshnout konkrtnch pnos pouitm projektovho zen rizika.:1. Studie proveditelnosti: Projekt je v tto etap nejvc flexibiln umouje snit rizika pi relativn nzkch nkladech.2. Schvlen: Klient ho vyuv ke kontrole krok ke snen rizik nebo jeho zen a zjitn svch anc pi dosaen cl projektu.3. Tendr: Smluvn strana zjist, jak byla identifikovna vechna rizika.4. Post-tendr: Klient se ujist, e byla skuten identifikovna vechna rizika a z toho vyhodnot pravdpodobnost dosaen vyhlench cl.5. Interval implementace: Byla-li vechna rizika identifikovna a jsou-li sprvn zena, zvtuje se pravdpodobnost dokonen projektu podle nklad a asovho rozvrhu.

3.4.1. Posuzovan rizik na rovni Projekt (audit projektu)

Audit projektu je prozkoumn zen projektu, jeho metodologie a procedur, zznam, vlastnost, rozpot a vdaj a stupn dokonen.Audit by ml posuzovat:souasn stav projektu: zda prce napluj plnovanou rove dokonenbudouc stav projektu: zda jsou pravdpodobn podstatn zmny v plnu (pokud ano, oznait povahu zmn)stav rozhodujcch kol: jakho bylo dosaeno pokroku u rozhodujcch kolrizika: jak je u projektu monost nespchu nebo finann ztrtyinformace tkajc se minulch projekt: jak pouen z minulch projekt lze vyut v ppad posuzovanho projektu a jejich aplikace na dal projektyomezen auditu: jak omezen nebo pedpoklady ovlivuj daje v auditunstroje a postupy: jak byly na rovni Projekt pouity

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKAudit projektu nen finln audit. Audit projektu m mnohem vt rozsah a pojednv o projektu jako celku nebo o jednotlivch jeho soustech (audit se me tkat jakkoliv sti zen projektu).

Audit projektu nen tradin audit zen. Audit projektu jde dle je tu proto, aby ujistil, e projekt je sprvn zen.Kad identifikovan riziko mus mt jednotnou zkladnu ohodnocen, kter bude nevyhnuteln zahrnovat nklady a as.

Obrzek: Cyklus rizika projektu rove rizika v jednotlivch etapch projektu (osa y nklady, osa x as).

Nklady

ohodnocen nvrh stavbaprovoz as

Bhem etapy proveditelnosti projektu je vhodn kvantitativn analza rizika a kvantitativn analza citlivosti.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK3.4.2. Manaei projektu a rizika

Lid se obecn li podle svho pstupu k ohodnocen a odhadu rizika.Plin sebedvra v odhadu rizika je dalm problmem pohledu jednotlivc na rizika.Obecn jsou jednotlivci patnmi odhadci rizika.Zkuenost, subjektivita a zpsob, jakm je riziko formulovno, hraje v pedstavch manaer hlavn roli (bohuel ku kod zen projektu).Problm rizika, kter se tk lid, je asto peklasifikovn jako zen lidskch zdroj a je proto ignorovn coby rizikov faktor.astm problmem je, e pestoe v mnoha projektech, kter selhaly, byly k dispozici potebn informace tkajc se rizik a problm projektu, ale management tyto informace nehledal.loha managera projektu by se mla pesunout z oblasti technickho specialisty do oblasti managera zmny a manager projektu by se ml stt koordintorem projektu.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKDkuji za pozornost

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK4. zen rizika na rovni Corporate, Strategic Business a Project

4.1. zen rizika

zen rizika mus bt zameno na kadou rove organizan struktury.

mn detail

Corporate zen rizik Strategic Business vce detail

Project

zen rizika zkoum riziko z kadho organizanho pohledu (strategickho, taktickho, provoznho).Rizika specifick pro kadou rove jsou identifikovna a jsou zapsna do registru rizik.Kad rove v rmci organizace pak bude analyzovat identifikovan rizika a vypracuje odezvy a pln pro nhodn udlosti.- rove Corporate- riziko: finance- zen: strategick- rove SBU- riziko: balk projekt- zen: taktick- rove Project- riziko: Cash-flow- zen provoznNa rovni SBU a Corporate podstatn sti rizik nejsou kvantifikovateln (pro zen rizika mn rozpoznateln) nespch.zen rizika by ml bt nepetrit proces po celou dobu ivotnho cyklu investice.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK4.2. Spolen pstupy organizace k zen rizika

zen rizika se dje smrem shora dol (zan na rovni Coroprate kvalitativn analza s mn detaily, spoj se na rovni Strategic Business a je implementovno na rovni Project).zen rizika se ale tak dje smrem zdola nahoru (zan na rovni Project ohodnocen je mnohem podrobnj s vce detaily, tato hodnocen jsou pedna na rove Strategic Business a potom na rove Corporate).Vsledkem modelu pro nrst informac smrem dol a nrst informac smrem nahoru me bt registr rizika, kter je vypracovn na kad rovni, ale nezajist, aby byl zen celkov registr rizik v jedn rovni.Pestoe se na rovni Corporate provd mn podrobn ohodnocen, vliv na rovni Corporate je z hlediska rizik daleko dleitj, ne ohodnocen rizika na rovni Strategic Business nebo Project.Rizika identifikovan na rovni Corporate jsou globln nebo nekontrolovateln rizika (spojen s politickmi, legislativnmi, ekonomickmi a enviromentlnmi faktory).

4.3. Model pro zen rizika na rovni Corporate, Strategic Business a ProjectCyklus zen rizika:identifikace rizika analza rizika odezva na riziko

V rmci organizace realizujc zen rizika mus bt na kad rovni pouity nstroje a postupy.Pouit tchto nstroj a postup dovoluje identifikaci a analzu rizik a tvo zkladnu pro zhodnocen kapitlu.

Prvnm krokem zen rizika je ocenn investice na rovni Corporate, kde se o celkovch clech investic rozhoduje.

Nsledn je nezbytn, aby investice a odvozen cle byly identifikovny a jasn pochopeny projektovm tmem a na rovni Stzrategic Business.V tto etap by mla kad rove organizace definovat, jak dsledky bude mt investice na tto rovni.

1. Proces identifikace rizik se provd za pouit rznch postup vhodnch pro dan typ projektu a dostupn zdroje.V tto etap tak probh pidlen rizika vlastnkm k jejich kontrole a zen (vlastnci a identifikovan rizika se zaznamenaj do registru rizik (databze na rovni SBU).

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIK2. Nsleduje etapa analzy rizik shromdnch v etap identifikace.Nstroje a postupy zen rizika (kvalitativn i kvantitativn) se potom pro projekt na kad rovni vyuvaj pro celkovou analzu rizika v rmci organizace.Analza me obsahovat definovn pravdpodobnost a dopad rizika a citlivost identifikovanch rizik na kad rovni.

3. Po dokonen identifikace a analzy rizik budou na tato rizika vypracovny odezvy.Jestlie je rozhodnuto o zmrnn rizik, mus bt ohodnoceny nklady a podle toho zapracovny do rozpotu.Zachovan rizika budou na kad rovni prozkoumna v registru rizika a budou stle kontrolovna.

Jakmile model informace zpracoval, je pln zen vybudovn a implementovn.Pln mus tvoit integrln st proveden projektu a mus se zabvat zdroji, lohami i odpovdnostmi, nstroji a postupy a poadavky.Finlnm vstupem modelu je registr rizika na rovni Corporate, Strategic Business a Project.

Zptn vazba je prostedkem v tomto modelu, aby se organizace mohla uit ze svch spch i omyl (internch i externch).Zptn vazba je nepetrit proces sbru dat ze znmch a nepedvdatelnch udlost.Ohodnocen rizik na rovni Corporate, Strategic Business a Project b nepetrit.

V rmci tohoto modelu bude rove Strategic Business psobit jako spojovac prostor mezi rovn Corporate a Project.Na rovni Strategic Business bude uren vedouc pro zen rizika s odpovdnost, e zen rizika na rovni Corporate, Strategic Business a Project jsou registrovna a e kad dal zjitn rizika budou zalenna do registru rizika, kter m pod dohledem.Model garantuje, e vechny rovn organizace budou mt vstup do celkovho registru rizik.

Managei a vlastnci zadrench a oslabench rizik budou v rmci organizace (na rovni Corporate, Strategic Business, Project) zvisl na tom, kde rizika vznikaj.Nap. riziko vznikajc na rovni Project bude zeno managerem projektu a ten bude jeho vlastnkem.Ohodnocen rizika a registry rizik, kter m pod dohledem vedouc projektu budou pedny vedoucmu pro zen rizika na rovni Strategic Business.Vedouc pro zen rizika (na rovni SBU) bude kontrolovat celkov registr a bude v prbhu postupu projektu informovat o vech zmnch pi ohodnocen rizika jak na rovni Corporate, tak na rovni Strategic Business.

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKObrzek: Ohodnocen rizika na vech rovnch organizace

zahjenzen rizika na vech rovnch

INFORMACEZpracovan historick dajeVstupy od ostatnch slueb Definice projektusmyka zptn vazbyplnovnOrganizan roveIdentifikace rizikaPostupy identifikacerizika

Kvalitativnanalza rizika

Analza rizikaASTNCIVyhodnocenPedstavitel pslunchKvantitativnmonitorovnpodlnk (internch aanalza rizikaa kontrolaexternch)specifickch vdomostPostupy odezvyna rizikoOdezva na riziko

Metody odezvyna rizikoPln zen rizika

Registr rizika(Corporate, StrategicBusiness a Project

*.Ing. Zdenk Bezdka, [email protected] ::ZEN RIZIKDkuji za pozornost

******************************************