KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM A ZATÍŽENÍ

KARDIOVASKULÁRNÍ SYSTÉM A ZATÍŽENÍ

FTK UP OLOPMOUC

Protože levá komora musí vynaložit větší sílu než ostatní srdeční dutiny, její myokard je silnější (hypertrofie).

Srdeční tkáň je vodivá..Vodivý systém má tvoří vlastní rytmické

impulsy.Sinoatriální uzel je srdeční „pacemaker“,

který vytváří rytmické impulsy a koordinuje srdeční aktivitu.

Srdeční frekvence (SF) a síla kontrakce jsou měněny autonomním

nervovým systémem (ANS) nebo endokrinním systémem.

Žilní návrat krve k srdci je ovlivňován dýcháním, svalovou pumpou a chlopněmi uvnitř žil.

Krev je v těle redistribuována podle potřeby jednotlivých tkání (redistribuce krve k aktivním tkáním).

Redistribuce je řízena lokálně působící autoregulací - vasodilatace jako odpověď na lokální chemické změny = zvětšení objemu krve v oblasti.

Zevní nervová regulace distribuce krve je zprostředkována sympatikem, který způsobuje vázokonstrikci.

SV = EDV - ESV

SV = EDV - ESV

EF = (SV/EDV) . 100

SV = EDV - ESV

EF = (SV/EDV) . 100

Q = SF . SV

Sympatikus obsahuje rovněž vagová vlákna, která působí v aktivních svalech

vázodilataci.Systolický tlak krve (TKS) je nejvyšší tlak uvnitř cévního systému, diastolický

krevní tlak (TKD) je nejnižší.Průměrný arteriální tlak je průměrný tlak

působící na cévní stěnu.

Krev a lymfa transportují materiál k a od tělesných tkání.

Tekutiny z plasmy přestupují z cév do tkání a vytvářejí intersticiální tekutinu.

Většina intersticiální tekutiny se vrací zpět do kapilár.

Část intersticiální tekutiny vytváří v lymfatickém systému (ústí do horní duté žíly) lymfu.

Krev obsahuje asi 55% až 60% plazmy a 40% až 45% krevních elementů.

artérievéna kapilára

lymfa

plazmamínus některé

bílkoviny

interst.t. -- lymfaIntersticiální tekutina

Kyslík je vázán na hemoglobin

(oxyhemoglobin) v erytrocytech.

Zvýšená viskozita krve brání jejímu

průtoku.

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Odhad SF max

SF max = 220 - věk (roky)SF max = 220 - věk (roky)

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá SF (zrychlení cirkulace).

.

ZMĚNY SF PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE INTENZITĚ ZATÍŽENÍ (IZ)

ZMĚNY SF PŘI ZMĚNĚ POLOHY TĚLA A IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Se zvyšující se intenzitou zátěže stoupá i objem vypuzený jedním stahem komor

(systolický objem - SV). .

ZMĚNY SV PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE IZ

ZMĚNY SV PŘI ZMĚNĚ POLOHY TĚLA A IZ

Změny EDV, ESV a SV v klidu a při práci vleže

Změny EDV, ESV a SV v klidu a při práci ve vzpřímené poloze

142 - 32 = 90

125 - 21 = 104

Přestože je při práci ve vleževětší EDV (lepší žilní návrat),

.. díky horšímu vyprazdňování levé komory (větší ESV)je SV menší než při práci ve vzpřímené poloze!

VĚTŠÍ

MENŠÍ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Vzestup SF a SV zvyšuje srdeční výkon (Q) - zabezpečení přísunu zvýšeného množství kyslíku a živin pracujícím svalům a odplavení nepotřebných

produktů metabolismu..

ZMĚNY SRDEČNÍHO VÝKONU PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE IZ

ZMĚNY SRDEČNÍHO VÝKONU PŘI ZMĚNĚ POLOHY TĚLA A IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Při zátěži stoupá a-v diference kyslíku - koncentrace kyslíku v žilní krvi klesá - důsledek zvýšeného využití kyslíku

aktivními tkáněmi..

ZMĚNY A-V DIFERENCE OD NÍZKÉ DO MAXIMÁLNÍ IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Plazmatický objem (PV) při zátěži klesá - tekutina je vytlačována z kapilár

zvýšeným hydrostatickým tlakem (vzestup TKS) a vtahována do tkání

zvýšeným osmotickým tlakem (větší množství odpadních látek metabolismu

aktivních svalů).

.

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Prolongovaná zátěž nebo zátěž v horku zvyšuje ztrátu tělesných tekutin větším přesunem do tkání a pocením (fyzikální termoregulační mechanismy) - nebezpečí dehydratace.

Klesá žilní návrat a tím se zmenšuje SV. Aby se udržel Q, stoupá SF (Q = SF . SV). SV dosahuje nejvyšších hodnot při práci lehké

intenzity, potom klesá.

.

ZMĚNY SV PŘI ZVYŠUJÍCÍ SE IZ

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

Při redukci PV stoupá hemokoncentrace.

I když počet erytrocytů nestoupá, zvyšuje se jejich počet na množství cirkulující

krve - vzestup kyslíkové kapacity cirkulující krve.

.

KARDIOVASKULÁRNÍ ODPOVĚĎ NA ZÁTĚŽ

pH krve během zvyšující se intenzity zátěže klesá (větší obsah kyselých

sloučenin, zejména laktátu) z mírně alkalické hodnoty (7,4) až k hodnotám 7,0

nebo nižším.pH svalové tkáně klesá ještě víc.

.

auza