Jak rdest dlouholistý vypadá? Máme vČeské republice místo ...ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/mame-v-ceske-republice-misto-pro-rdest-dlouholisty.pdf · Rdest dlouholistý má severské,
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Rdest dlouholistý má severské, mírně sub-oceánické rozšíření. V Evropě ho najdemena Islandu, Britských ostrovech, ve Skan-dinávii, na severu a ve středu evropskéčásti Ruska, na severu Ukrajiny, v Němec-ku, Francii, Rakousku, Polsku, ČR, Slovin-sku a v severní Itálii. Ve Španělsku rostev jezeře Estany Pudo. V Asii zaujímá pro-stor od Sibiře po Čukotku, na Kamčatcea Kurilských ostrovech a v severním Ja -ponsku. Na pevnině Severní Ameriky sevyskytuje až po Aljašku, roste ve středníKalifornii a odtud zasahuje po Utah najihozápadě a Newfoundland a New Jerseyna východě. Ojedinělý výskyt je znám zezápadního a východního pobřeží Grónska,ze středního Mexika. V r. 2014 byla seme-
na tohoto druhu nalezena v sedimentechholocenního jezera Šúr na západním Slo-vensku (viz také Živa 2015, 2: 66–68).V minulosti u nás rostl na Českolipsku(Ploužnický potok, řeka Ploučnice), veVltavě v Praze, v povodí řeky Otavy u Pís-ku, rybnících u Chlumce nad Cidlinounebo v nivě řeky Orlice mezi Týništěm nadOrlicí a Hradcem Králové (Kaplan 2010).V současnosti se vyskytuje na poslední při-rozené lokalitě v přechodně chráněné plo-še (PCHP) Rameno u Stříbrného rybníkav nivě Orlice u Hradce Králové (Husáka Kaplan 1997). Záložní populace bylauměle vysazena v revitalizovaných tůníchv CHKO Kokořínsko (čtverce 5354 a 5355,viz obr. 1). Společenstva s dominantním
rdestem dlouholistým jsou přiřazena k aso-ciaci Potametum praelongii.
Jak rdest dlouholistý vypadá?Tato jednoděložná rostlina z čeledi rdesto-vitých (Potamogetonaceae) má jednodu-chou nebo rozvětvenou, v uzlinách lome-nou lodyhu (obr. 2). V hlubokých vodáchs průhledností několika metrů vytváří přes1 m dlouhé lodyhy, v mělkých vodách (do60 cm hloubky) lodyhy krátké do 30 cm.Má pouze ponořené blanité listy, jejichž dél-ka dosahuje 50–180 mm, šířka 14–40 mm.Listy jsou průsvitné, svěže zelené, kopina -té, přisedlé, na bázi široce objímavé a navrcholu kápovité (se srostlou špičkou).Z jejich báze vyrůstají bělavé až zelenavěbílé palisty dlouhé 10–80 mm. Substrátemproniká dlouhý plazivý oddenek (obr. 3), naněmž se na podzim tvoří bledé přezimova -cí útvary a z těch na jaře vyrazí nové lody-hy. Kvete v červnu až srpnu, nese 25–55 mmdlouhé klasy na 60–200 mm dlouhých stop-kách (obr. 5 a 6). V červenci až září na kla-sech dozrávají zelenohnědé plody – naž-ky, o délce 4,2–5,8 mm (obr. 7 a 8). Stopkyklasů uhnívají a nažky padají na dno, kdeprocházejí chladovou stratifikací (nízkéteploty během zimy aktivují klíčení). Seme-no pevně uzavřené v oplodí uvnitř nažkyobsahuje zatočené embryo (obr. 9). Klíčnírostlina vytváří nejdříve listy, později koří-nek (obr. 4).
Jaké má ekologické nároky?Ve svém areálu roste rdest dlouholistýv jezerech, říčních nivách (ramena, tůně)i mírně proudících úsecích toků, v rybní-cích a přehradách. V České republice jevázán na čisté stojaté vody s hloubkou0,5–2 m, s humózním písčitým až bahni-tým dnem. Najdeme ho i v mělkých tůníchs hloubkou jen 20–70 cm, zde však vyža-duje vyšší zástin (polostín). V osluněnýchmělkých vodách trpí přehřátím. Pokudvzroste teplota vody na 25 °C a setrvá-liněkolik dnů za sebou, části lodyh odumí-rají. Po klesnutí teploty rostliny zase rege-nerují. V severských zemích obývá řekya jezera, v nichž mu vysoká průhlednostvody umožňuje žít ve velkých hloubkách(4 m i více). Ze základních stanovištníchfaktorů jsou pro jeho růst určující pH vodya elektrická vodivost, která je mírou uhli-čitanové tvrdosti vody. Zatímco na 20 se -verských lokalitách druhu (Švédsko, Nor-sko) jsme naměřili elektrickou vodivost22,5–303 μS.cm-1 (S – Siemens), na čes-kých lokalitách jsme zjistili zpravidla vyš-ší hodnoty: 165–342 μS.cm-1. Hodnoty pHse pohybovaly na severských lokalitáchv rozmezí 7,0–9,4, na českých pak mezi7,1–8,2. Rostliny dokážou efektivně vy -užívat hydrogenuhličitanové ionty jakozdroj uhlíku pro fotosyntézu, a tím je dánajejich závislost na tvrdších vodách (Husáka Adamec 1998). Právě kombinace všechdůležitých ekologických podmínek proúspěšný růst rdestu (hlubší chladnější čisténížinné tvrdé vody) je u nás v současnostivelice vzácná, a z toho vyplývá dnešnímizivé rozšíření i nedostatek potenciál-ních náhradních lokalit v ČR. Růstovéobdobí trvá od dubna do září, vegetačnídoba začíná, když se teplota vody ustálína 10 °C a více. Období vegetačního klidupřežívají některé, většinou mladší lodyhy
ziva.avcr.cz 18 živa 1/2016
1
Romana Prausová
Máme v České republice místo pro rdest dlouholistý?
Na konci 20. století došlo na našem území k výraznému úbytku lokalit ponoře -né vodní rostliny rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus). Z původ-ních asi 18–20 historických lokalit na Českolipsku, Písecku, Chlumecku a v nivěOrlice na Královéhradecku se dochovalo jediné místo. Hlavní impulz k ochranědruhu vzešel od hydrobotanika Štěpána Husáka (pozn.: dlouholetého členaredakční rady Živy; viz 2010, 1: IV–V a 2014, 6: CXLIV–CXLV), který společněs kolegy připravil podkladový materiál obsahující známé údaje o druhu. Z toho-to podkladu vznikla první verze dokumentu Záchranného programu (ZP) pro rdestdlouholistý, schváleného Ministerstvem životního prostředí po aktualizacích ažv květnu 2003. Aktivity realizované v rámci ZP zahrnovaly jak ochranu druhua jeho biotopu in situ, tak mnoho činností realizovaných ex situ – záchrannoukulturu v Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni od r. 1998, záložní popu-laci v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko od r. 2000, testy klíčivosti a růsto-vé experimenty provedené na Univerzitě Hradec Králové od r. 2006, experi-mentální kulturu v Býšti od r. 2010 i průběžně probíhající pokusy o vysazovánína nové lokality a posilování současné populace výsadbou. V následujícím tex-tu shrnuji výsledky dosavadních aktivit, které proběhly.
a zejména oddenek, z něhož na konci břez-na nebo začátkem dubna vyrůstají novélodyhy.
Čím je druh v České republice ohrožen?V souvislosti s eutrofizací dochází k ne -žádoucímu růstu vláknitých řas na rostli-nách. Nejčastěji na povrchu rostlin nalézá -me zástupce rodů Cladophora, Vaucheriaa Oedogonium. Povlaky řas snižují výměnuplynů a zvyšují pH, porostlé části rostlinodumírají a hromadící se organický mate-riál na dně se mění v zahnívající bahno.
Na jediné původní lokalitě, v přechod-ně chráněné ploše, vznikají ze sedimentupřinášeného Stříbrným potokem pískovélavice (obr. 10), snižuje se průtočnost ra -mene a zmenšuje velikost biotopu. Odka-lování rekreačně využívaného Stříbrnéhorybníka do tohoto ramene zvyšuje zákalvody a eutrofizaci celého biotopu (obr. 11).Problémem je též konkurence stulíku žluté-ho (Nuphar lutea, obr. 12), který se v rame-
ni šíří, přestože byl částečným odbahně-ním v r. 2003 regulován. Závažný problémna lokalitách v nivě Orlice i v CHKO Ko -kořínsko představuje okus rostlin polodi-vokými kachnami (myslivecká sdruženívysazují na vodních plochách kachny di -voké – Anas platyrhynchos – odchovanév zajetí, které se následně kříží s jedinciz původních populací kachny divoké) a ne -původními, rybáři vysazovanými amurybílými (Ctenopharyngodon idella, obr. 13).V posledních letech vzrůstá bezohlednýpřístup lidí, provádějících terénní úpravyna lokalitách tohoto druhu a ignorujícíchochranářská opatření. Na řekách docházípři povodňových stavech k utržení a odno-su lodyh. S tímto problémem se potýkámehlavně při pokusech o reintrodukci do řekOrlice, Ploučnice a jejich přítoků.
Ochrana in situPřechodně chráněná plocha Rameno u Stří -brného rybníka byla vyhlášena v r. 1998(obr. 14) a tento status byl již několikrátprodloužen (naposledy do r. 2017). V sou-časné době je na území přechodně chráně-né plochy připravováno vyhlášení přírodnípamátky, a to v rámci evropsky význam-né lokality Labe a Orlice. V r. 2001 pro-běhlo první částečné odbahnění úseku ra -
mene mezi zaústěním Stříbrného potokaa prvním ohybem. Zásah usnadnil prou-dění vody v rameni a výrazně podpořilzvětšení populace rdestu alpského (P. alpi-nus). V r. 2003 bylo provedeno další od -bahnění, tentokrát v prostoru mezi zaústě -ním ramene do řeky Orlice a nejbližšímohybem ramene. Soustavné sledování pro-bíhající od r. 2005 potvrdilo pozitivní vý -znam odbahnění, které se projevilo výraz-ným vzestupem velikosti populace rdestudlouholistého v letech 2009–10 (obr. 15;Prausová a kol. 2011, 2014). Průběžněbyly také odstraňovány přestárlé kanadskétopoly na březích ramene, aby se snížilomnožství opadu ve vodě a byla podpoře-na přirozená obnova přírodě blízkých bře-hových porostů (juvenilní jedinci dubuletního – Quercus robur, jilmu vazu – Ul -mus laevis a lípy srdčité – Tilia cordata).Od r. 2006 dochází k intenzivnímu zaná-šení přechodně chráněné plochy písčitýmsedimentem, který je splachován Stříbr-ným potokem z královéhradeckých měst-ských lesů. Humusem a živinami oboha-cený písčitý substrát na těchto lavicíchposkytuje vhodné podmínky pro šířenímokřadních bylin a trav, ale také keřovýcha stromových vrb. Snižuje se tak průtoč-nost ramene.
živa 1/2016 19 ziva.avcr.cz
2 3
5
6
8 9
4
7
1 Rozšíření rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus) na území České republiky. Orig. R. Prausová(2015), převzato a upraveno z Červenéknihy vyšších rostlin ČR (1999)2 Typická lodyha je lomená v uzlinách.3 Oddenkový systém slouží k přečkánínepříznivého období.4 Klíční rostlina začne tvořit kořínek(radikula) až po vzniku asimilujících listů.5 a 6 Porost kvetoucího rdestu dlouho-listého (obr. 5) a detail květenství (6)7 a 8 Plodenství (obr. 7) s velkýmpočtem nažek, dosahujících délky4,2–5,8 mm (8, foto J. Špaček)9 Zárodek v semeni má zatočený tvar.Trifenyltetrazolium chlorid (TTC) obarvil živé embryo červeně.
Od r. 2011 pozorujeme postupný zánikpopulace rdestu dlouholistého v extink -čních vírech způsobených komplexemfaktorů (druh je negativně ovlivňován vícesouběžně působícími faktory, které se vzá-jemně sčítají a s rostoucí intenzitou osla-bují jeho populaci). Kromě negativníchvlivů zmíněných výše jde hlavně o půso-bení člověka a s tím související průvodníjevy, které zásadně mění vlastnosti celé-ho biotopu. Někteří rybáři záměrně likvi-dují rostliny rdestu, dochází k vyhazová-ní organického odpadu do vodní plochypřímo na jeho porosty (mimochodem jed-na z posledních lokalit zanikla pod nave-zeným odpadem) a k chovu polodivokýchkachen na okolních lokalitách, odkud sekachny šíří a decimují populaci rdestupožerem. Nemalé problémy způsobuje téžvýše zmíněný vysazovaný amur bílý, kterýrostliny intenzivně okusuje. Problém ex -trémního zanášení přechodně chráněnéplochy písčitými sedimenty se podařilodořešit až v r. 2012, kdy ve spolupráciAgentury ochrany přírody a krajiny ČRa Lesů ČR, s. p., byla na Stříbrném potocenad zaústěním do ramene postavena sedi-mentační nádrž, která písčitý sedimentzachycuje. Studie proveditelnosti dokon-čená v r. 2015 na Povodí Labe, s. p.,v Hradci Králové, vyhodnotila navrhovanéodbahnění PCHP jako proveditelné a účin-né jak z hlediska ochrany přírody, tak z hle-diska obnovy vodohospodářských funkcíodstaveného ramene Orlice.
Ochrana ex situZ několika rostlin z přechodně chráněnéplochy byla v r. 1998 založena záchran-ná kultura rdestu dlouholistého ve sbírcevodních rostlin Botanického ústavu v Tře-boni. Každoročně poskytuje nažky pro rea-lizaci testů klíčivosti a studium genera-tivní reprodukce druhu. Průběžně se zde
pěstují rostliny ze sterilní tkáňové kulturyv Ostravě a předávají se k výsadbám navytipované vhodné lokality. Od r. 2000probíhají výsadby rdestu dlouholistého dotůní v CHKO Kokořínsko. Mají však do -časný charakter, protože jde o malé, mělkéa rychle se zazemňující tůně (viz obr. 16).Rdest dlouholistý v nich potlačují konku -renčně zdatnější druhy (rdest vzplývavý –P. natans, rdest světlý – P. lucens, mechkárovka – Calliergonella sp., řasa parož-natka – Chara spp.). Rozkolísané vodnía teplotní poměry způsobují poškozenírostlin.
Tyto záložní populace jsou důležité prostudium ekologie druhu v přírodních pod -mínkách. Staly se zdrojem většiny nažekpoužívaných na testy klíčivosti a takérostlin pro reintrodukce na Českolipsku.V r. 2009 v Ostravě Kamil Pásek založilze semen dlouhodobou kulturu in vitro(obr. 17). V současné době na tomto pra-covišti udržují 30 klonových linií. Kulti-vace in vitro slouží jako zdroj rostlin proreintrodukce a růstové experimenty. Ne -dílnou součástí záchrany ex situ je testo-vání klíčivosti semen a zjišťování mož-nosti druhu rozmnožovat se generativně.Podobně jako některé jiné druhy rdestůtaké r. dlouholistý vytváří velké množstvízralých nažek, ale přirozená klíčivost se -men je velmi nízká (pravděpodobně méněnež 0,1 %). Nažky procházejí středně hlu-bokou fyziologickou dormancí. Pevné oba-ly nažky brání průniku vody do semene,který je nezbytný pro klíčení. K nejúčin -nějším metodám přerušení dormance seřadí chladová stratifikace (střídání teplot),vysušení a následné zavodnění (praskáníochranných obalů semene), rozkladné bak -teriální procesy (klíčení ve vodě z PCHP),skarifikace (tedy mechanické narušení oba-lů), 30minutové ozáření nažek ultrafialo-vým zářením (UVA), hypoxie (nedostatek
kyslíku), působení agresivních chemickýchlátek (např. dezinfekční přípravek Savoobsahující chlornan sodný) napomáhajícíodstranění obalů, působení fytohormonůpro stimulaci klíčení – ethephon (syntetic-ký regulátor růstu, z něhož se v rostlinnémpletivu uvolňuje etylen) a kyselina gibe-relová (Prausová a kol. 2011, 2013, 2014).Použití některých metod (hlavně Sava)výrazně zvýšilo klíčivost semen až na
ziva.avcr.cz 20 živa 1/2016
1110
12 13 14
10 Ukládání písčitých splavenin přinášených Stříbrným potokem do přechodně chráněné plochy (PCHP)Rameno u Stříbrného rybníka11 Odkalování rekreačně využívanéhoStříbrného rybníka vede ke znečišťovánívody v přechodně chráněné ploše.12 Rdest dlouholistý společně se stulíkem žlutým (Nuphar lutea)13 Rostlina poškozená okusem amurembílým (Ctenopharyngodon idella)v tůních pod Plešivcem v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko v r. 201414 PCHP Rameno u Stříbrného rybníka15 Vývoj mikropopulace rdestu dlouholistého v PCHP mezi lety2001–15. (Pro oba grafy platí, že v letech,kde údaje chybějí, nebyly populacemonitorovány.)16 Vývoj mikropopulací tohoto druhuv CHKO Kokořínsko v období let2005–15. V malých tůních rdest ustupujezhruba po pěti letech konkurenčně silnějším druhům vodních makrofyt,mechů a mokřadních rostlin.17 Kultura in vitro z nažek sterilizova-ných v přípravku Savo. Foto K. Pásek18 Klíční rostliny na začátku jara –po předchozí stratifikaci nažek ve venkovní experimentální nádrži19 Kříženec rdestu dlouholistéhoa rdestu světlého (P. lucens) vypěstovaný v experimentu
42 %, čehož bylo úspěšně využito k pří-pravě in vitro kultury v Ostravě. Nejvyššíklíčivosti (83,3 %) jsme dosáhli při ošetře-ní nažek koncentrovaným Savem po dobu36 hodin, avšak přípravek pronikl až k em -bryu a růst klíčků se brzy zastavil. V pří-rodě je nejpravděpodobnějším způsobempřerušení dormance chladová stratifikacesemen v období vegetačního klidu. Klíči-vost může být vyvolána nejen střídánímteplot, ale i rozrušováním nepropustnýchobalů nažek v hypoxickém prostředí nadně vodních ploch, působením bakterií,případně mechanickým poškozením oba-lů nažek a semen při přesunu sedimentuv souvislosti s povodňovými stavy.
Po několikaletých testech klíčivosti v la -boratorních podmínkách a dostatečnémpochopení účinných způsobů odblokovánísemenné dormance jsme v listopadu 2013založili test klíčivosti ve venkovních expe-rimentálních nádržích v Býšti. Použili jsme1,5 roku staré nažky pocházející ze záchran-né kultury v Třeboni a ze záložní populacev tůních pod Plešivcem v CHKO Kokořín -sko. Nažky jsme před testem skladovalidvěma způsoby – na sucho (v papírovýchobálkách při pokojové teplotě 21 ± 1 °C)a na mokro (ve vodě v lednici při teplotě8 ± 1 °C). Klíčení proběhlo v několikavlnách. K 30. září 2014 vyklíčilo 3,6–22 %nažek (obr. 18). Nejlépe klíčily ve vodě ulo-žené nažky z Botanického ústavu v Třebo -ni. Klíčivost nažek z Kokořínska se u obouzpůsobů skladování pohybovala kolem6 % (nepublikováno). Mezi vyklíčenýmirostlinami byl nalezen též kříženec rde-stu dlouholistého a r. světlého, čímž sepotvrdilo spontánní křížení přítomnýchdruhů rdestů v tůních pod Plešivcem (vizobr. 19). V ČR není v současnosti na žádnéjiné lokalitě pozorováno křížení rdestudlouholistého s jinými druhy. V herbáříchv národních muzeích v Praze a Bratislavěexistují doklady křížence r. dlouholistéhoa r. kadeřavého (P. crispus) z řeky Plouč-nice u Mimoně z r. 1887 – Potamogeton×undulatus (Kaplan 2010 a, b). Ze sever-ských zemí jsou známi kříženci rdestudlouholistého se r. kadeřavým, r. světlýma r. prorostlým (P. perfoliatus).
Přebývající nažky odebrané z lokalitv CHKO Kokořínsko byly uloženy zamra-žením ve střednědobé semenné genovébance ve Výzkumném ústavu rostlinnévýroby, v. v. i., v Ruzyni a ve Vlastivědnémmuzeu v Olomouci.
Na Univerzitě Palackého v Olomoucibyla zjištěna nízká genetická variabilitardestu dlouholistého v ČR (Kitner a kol.2013). Prokázalo se tím, že i přes bohatoutvorbu zralých semen využívá tento druhv našich přírodních podmínkách praktickyjen vegetativní rozmnožování a lze před-pokládat, že v přírodě existovaly na urči-té lokalitě dokonce pouze monoklonálnípopulace o stejném genetickém základu.Genetická analýza však prokázala vyššívariabilitu u jedinců vzniklých ze semenz kultury in vitro, což by mohla být záro-veň experimentální cesta, jak zvýšit přiro -zenou variabilitu populací rdestu.
Cílem našich růstových experimentů jezjistit optimální způsob vypěstování do -statečně velkých rostlin pro zakládání no -vých populací s využitím rostlin ze steril-ní tkáňové kultury nebo z testů klíčivosti.Rostliny z kultury in vitro se nejčastějinásledně pěstují v písku s jílem nebo vesměsi bahna z PCHP a písku s příměsí jílu.Chemismus vody v experimentální kultu-ře je nastaven srovnatelně s chemismemna přechodně chráněné ploše. Ze zatímprovedených experimentů vyplývá, že nej-lépe přežívají rostliny v nejvyšší velikostníkategorii (6–10 cm), pěstované v substrátus bahnem z PCHP (Prausová a kol. 2015).Předpokládáme, že se dají v experimen-tální kultuře in vitro vypěstovat dostateč-ně velké rostliny pro reintrodukce v třetívegetační sezoně. Naše pokusy o reintro-dukci po první vegetační sezoně nebylyúspěšné. Malé a slabé rostliny nezvlád-nou přezimovat v přírodních podmínkách.V experimentálních nádržích zajišťujemejejich dobré přežívání průběžnými kontro-lami, případně nutnými opatřeními v prů-běhu zimy (odstraňování ledu, provzduš-ňování apod.). Podle našich dosavadníchzkušeností teprve ve třetí vegetační sezo-ně mají tyto rostliny vytvořené silné lo -dyhy a hlavně až 0,5 cm široké oddenky,
které dobře odnožují a obsahují dostatečnémnožství zásobních látek.
Posilování poslední populacea zakládání novýchO reintrodukce usilujeme od počátku řeše-ní záchranného programu. Hlavním zdro-jem rostlin pro výsadby se stala záchran-ná kultura v Botanickém ústavu v Třeboni.Rostliny byly vysazovány do nivy řekyOrlice mezi Týništěm nad Orlicí a Hrad-cem Králové, dále do vybraných pískovenna Pardubicku a Královéhradecku. Jedi-nou lokalitou ve východních Čechách, kdese rostliny ujaly, je tzv. Kašparovo jezero(odstavené rameno na pravém břehu řekyOrlice u Slezského Předměstí Hradce Krá-lové, obr. 20). Mikropopulace druhu v tů -ních na Kokořínsku se primárně nezaklá-daly v rámci záchranného programu, alezpětně do něho byly zahrnuty. Z experimen -tálních výsadeb na Mimoňsku do Plouž-nického potoka, řeky Ploučnice a několi-ka jejích přítoků se nakonec ukázala jakoúspěšná jediná výsadba, a to do ramenePloučnice u Heřmaniček (obr. 21 a také na2. str. obálky). Proudění vody v rameni jezajištěno napojením dolní části ramenena Ploučnici i zaústěním potoka do tohotoramene. Posilování populace v PCHP jsmeprováděli pouze v prvních třech letech poodbahnění (r. 2003). Od té doby se rozrůs -tala spontánně. Znovu byla posílena v pře-chodně chráněné ploše a opakovaně vy -sázena na Kašparově jezeře ve vegetačnísezoně 2015 kvůli předchozímu naprosté-mu zlikvidování rdestu kachnami. Protobyly rostliny na obou lokalitách vysázenypod ochranné klece (obr. 22).
Jak odpovědět na otázku v titulu článku?Pohled na grafy vývoje mikropopulacírdestu dlouholistého po dobu řešení zá -chranného programu není optimistický.Zatímco v případě uměle založených tůnív CHKO Kokořínsko se od počátku s do -časnou existencí mikropopulací počíta-lo (spontánní sukcese a konkurenční tlakostatních druhů neumožní trvalé přežívánírdestu dlouholistého), v případě přechodněchráněné plochy jednoznačně jde o soubor
živa 1/2016 21 ziva.avcr.cz
1615
17 18 19
Vývoj populace v PCHP Rameno u Stříbrného rybníka1 6001 4001 2001 000
faktorů, jejichž spolupůsobení má „kata -strofické“ důsledky. Můžeme diskutovat,který faktor byl nejvýznamnější. Každo-pádně poslední kapku pro mikropopulacidruhu na PCHP znamenal opakovaný požerzbývajících rostlin polodivokými kachna-mi v letech 2012–14. Bez tohoto zásahu byzřejmě byla spontánní obnova možná. Kri-tická početnost mikropopulace již na loka-litě jednou nastala – v r. 2005 z minimál-ního počtu 30 lodyh vzrostla na 1 465lodyh v r. 2010. Díky částečnému odbah-nění se dočasně zlepšily podmínky, cožpříznivě ovlivnilo stav rdestu dlouholisté-ho. Proto se i v současné době pozornostsoustředí na celkové odbahnění PCHP(s vymezením několika drobných bezzá-sahových zón kvůli hlavním centrům vý -skytu r. dlouholistého a r. alpského).
Odpůrci záchranného programu mohounamítat, že je zbytečné utrácet peníze zaodbahnění. Tomuto tvrzení však musímeoponovat. Přechodně chráněná plocha jei v současném sukcesně pokročilém stavustále významným biotopem několika vod-ních makrofyt (rdest dlouholistý, r. alpský,r. tupolistý – P. obtusifolius, r. kadeřavý,lakušník štítnatý – Batrachium peltatum,l. niťolistý – B. trichophyllum, o lakušnícíchblíže viz Živa 2015, 1: 12–15). V sedimentuna dně byl prokázán výskyt semen vzác-ných mokřadních rostlin (např. vrbina kyt-kokvětá neboli bazanovec kytkokvětý –Lysimachia thyrsifolia, ostřice šáchorovi-tá, někdy nazývaná tuřice česká – Carexbohemica), které spontánně vyklíčily nadočasných deponiích vytěženého sedi-mentu při předchozích dílčích odbahně-ních. Po dlouhých jednáních se podařilovyřešit problém zanášení ramene písčitýmsedimentem a upravit manipulační řádStříbrného rybníka, aby nedocházelo k jehoodkalování spodní výpustí do ramene. Dal-ším argumentem pro plánovanou revitali-zaci je skutečnost, že v nivě spojené Orli-ce chybějí ramena a tůně s nižší trofií, tedyv časném stadiu sukcese. To vychází z vel-kého zahloubení toku Orlice a ztráty schop-nosti jejího dynamického vývoje. Nepro-bíhá tedy spontánní tvorba nových ramen,jejich odstavování, zazemňování, ale aniobčasné propláchnutí při vysokých stavechvody. Pro revitalizaci přechodně chráně-
né plochy mluví také směrnice o vodách,kterou se členské státy Evropské unie za -vazují ke zlepšení stavu vodních útvarůa kvality vody na svých územích. Zdejší re -vitalizaci proto musíme vnímat komplex-ně jako soubor opatření, pomocí něhož seobnoví cenný biotop. Rdest dlouholistýv PCHP může fungovat jako deštníkovýdruh – obnova jeho biotopu ve skutečnostizahrnuje ochranu mnoha dalších organis-mů (fytoplankton, zooplankton, bezobratlí,ryby, ptáci atd.). I rekreační funkce lokalityna okraji města má velký význam. Procházítudy turistická a cyklistická stezka, vedouzde i trasy výukových programů Ekocent-ra Sever apod. Stejnou úlohu může sehrátněkolik dalších ramen v relativně zachova -lých nivách na Českolipsku, kde se rdestv minulosti vyskytoval. Taktéž současnákvalita vody v řece Vltavě v Praze nahrá-vá záměru obnovy mikropopulace rdestudlouholistého, který tu dříve rostl. Feno-ménem české krajiny jsou též pískovny,jež nabízejí útočiště vodním makrofytům.Svým charakterem se blíží severským je -zerům, mají nízkou úživnost a vysokouprůhlednost vody. Nadměrné zarybňová-ní zavodněných pískoven však způsobuje,že tento charakter rychle ztrácejí.
Ve skandinávských zemích i v bližšímPolsku má nejen rdest dlouholistý, ale takédalší druhy rostlin (orchideje, druhy chrá-něné v rámci soustavy Natura 2000) dale-ko více stanovišť a vhodnějších podmínekpro přežití. Důvodem je jak menší hustota
osídlení, tak mnohem větší plocha stano-višť, na která nepůsobí intenzivní tlak civi-lizace. Proto je žádoucí vyrovnat se s tím,že u nás máme vše malé a o své „malé“ po -klady se musíme starat. I v jižním Švédskuu městečka Växjö dokáží zachraňovat vod-ní makrofyta v jezeře Trummen, přestožedo něho v minulosti vypouštěli velký ob -jem odpadních vod. Státní správa ve Väx-jö si uvědomuje, že přítomnost vodníchmakrofyt (mezi nimi i rdestu dlouholisté-ho, obr. 23) v jezeře indikuje kvalitu vodní-ho prostředí a pozitivně působí na obyvate -le města, kteří lokalitu využívají k rekreacia relaxaci. Podíváme-li se na věc stejnýmaočima, zjistíme, že rdest dlouholistý svémísto v České republice rozhodně má.Stačí dát druhu prioritu na několika vhod-ných místech a vyloučit tam výše popsanénegativní faktory.
O záchranném programu průběžně infor-mují internetové stránky www.zachranne-programy.cz a www.rdestdlouholisty.cz.
Realizaci a financování záchranného pro-gramu v letech 2003–07 zajišťovala Agen-tura ochrany přírody a krajiny ČR, v letech2009–10 a v současné době (2015–16)zahraniční zdroje (EHP/Norska). Na finan-cování se rovněž podílely projekty MSM6198959215 Univerzity Palackého v Olo-mouci (2010) a specifického výzkumu naUniverzitě Hradec Králové (2011–14).
Seznam citované a doporučené literaturynajdete na webové stránce Živy.
ziva.avcr.cz 22 živa 1/2016
22
21
20
20 a 21 Vývoj mikropopulace rdestudlouholistého v Kašparově jezeře –odstaveném rameni řeky Orlice v Hradci Králové (vysázeno v r. 2008,obr. 20) a v rameni Ploučnice u Heřmaniček (vysázeno r. 2010, obr. 21)22 Ochrana mikropopulace v Kašparo-vě jezeře proti okusu kachnami23 Porost rdestu dlouholistého v zachovalé části jezera Trumen v jižnímŠvédsku, který se stal zdrojem rostlin pro obnovu populace ve druhé části jezera. Snímky R. Prausové, pokud není uvedeno jinak