Írán ایران

Írán ایران

ÍránEva Tomaštíková

203247

Mapa Íránu a jeho národů

Írán ایران اسالمی جمهوری

název: Íránská islámská republikarozloha: 1 648 195 km² (17. na světě)hl.město: Teheránstát. zřízení: Islámská republikaúřední jazyk: perštinanáboženství: muslimové 99,6%, z toho přes 90% šíité, 9% sunnité,

židé, křesťáné,…

členství v mezinár.org.: OSN, OPEC, WTO (pozorovatel)

Období vlády dynastie Pahláví

1921-povstání proti šáhu Ahmadovi

1925-nový šáh Rezá Šáh Pahláví

-modernizace země podle evrop. vzoru

1932- vypovězení sml. s Anglo-perskou naftařskou společností a orientace na Německo

1936- šáhova vojska rozdrtila shromáždění odpůrců reforem v Mašhadu

Druhá světová válka

Zpočátku války Írán neutrální

1941-vstup sovětské a britské armády na území Íránu

Nástup nového Šáh Mohammada Rezy Pahlávího

1942-dohoda Íránu s SSSR a VB o nevojenské pomoci Spojencům

Mosaddek a znárodnění ropného průmyslu

1951-vláda s ministerským předsedou Muhammadem Mosaddekem znárodňuje ropný průmysl→krize ve vztazích s VB →svrhnutí Mosaddeka

1953-nová smlouva o težbě ropy s VB

-orientace na USA a VB

Postmosaddovské období

-Muhammad Rezá Pahláví uplatňuje diktátorský režim a orientace především na USA

1960-zhoršení hospodář.situace, pod vlivem Kennedyho jmenován nový min.předseda Alí Amíní →navrhl omezení zbrojení →odmítavý postoj USA→nový min.předseda Álam

1962- Álam zrušil podmínku, že se voleb do místních zastupitelstev mohou účastnit pouze muslimové a muži →pobouření duchovních a ájatoláha Chomejního

1963-masakr studentů teologie v Komu → Chomejního boj proti šáhovu režimu

1964-šáh vydal rozhodnutí o právní imunitě amerických zaměstnanců →pobouření

Cesta k revoluci

Chomejní pro své výroky posílán do vyhnanství →formuje náboženskou opozici

1978- v tisku zpráva o udajném zahranič. agentu Chomejním →odpor lidu proti šáhovu režimu →vyhostění Chomejního do Francie

16.ledna 1979- pád šáhova režimu a nástup Chomejního k moci

Útěk a návrat Chomejního

Revoluční léta 1979 - 1981Březen 1979-referendum o podobě režimu - 98% pro Íranskou

islámskou republiku 1.4.1979-Chomejní vyhlašuje Íránskou islámskou republiku4.11.1979-obsazení ambasády USA1980-prezidentské volby →Bandí Sadr28.6.1981-Atentát na sídlo IRS, hlava soudní moci Beheští

zabit, 72mrtvých24.7.1981-Radžá´í zvolen prezidentem30.8. 1981-úspěšný atentát na prezidenta a premiéra

Bahónara, následuje prozatímní vláda premiéra M.R.Mahdaví-Kaní

2.10.1981-prezidentem zvolen Chámene´í

Postavy islámské revoluce

Premiér Bázargán1979, (*1907-1995)Hnutí za svobodu Íránu

M. Beheští (1928-1981)Předseda IRS, hlava justice

M. Džavád Báhonar(1933 – 1981), min. školství,premiér 1981

Íránsko-irácká válkazáří 1980- Irák zaútočil na Írán – náboženské důvody a ropná

naleziště1982 – Iráčané vytlačeni z íránského území, mocenské rozpínání

Íránu(pomoc Libanonu)→ západ.mocnosti podporují Irák a jsou ostřelována ropná zařízení a tankery → „válka tankerů“

1985 „válka měst“ – Irák bombarduje íránská městačervenec 1988 USA omylem sestřelilo íránské civilní letadlo nad

Perským zálivemSrpen 1988 na základě nařízení OSN uzavřeno příměří mezi

Iránem a Irákem V této válce zemřelo milion lidí, používali se chemické zbraně a v

Iránu existoval kult mučedníků

Prezident Rafsandžání 1989-97

Rafsandžání se snažil o obnovení zahraničně politického postavení Íránu, realistický politik prosazující liberalizaci ekonomiky a hospodářské reformy,bojkotované konzervativním parlamentem

Zrušení úřadu předsedy vlády →druhá republika

1995 uvolnění politického života → vznik 10 politických uskupení

Vývoj režimu po roce 1997

Prezidentské volby 1997

Ideologická koncepce Mohammeda Chátamího:

1) Dialog mezi civilizacemi

2) Občanská společnost

3) Vláda práva a politických

svobod

4) Respekt vůči politickému

pluralismu

Írán za vlády prezidenta Chátamího

Střety mezi konzervativci a reformisty. Snaha o postupné reformy – blokovány konzervativními silami. Postupné prohlubování rozporů uvnitř jednotlivých politických bloků

– zejména mezi frakcemi reformního bloku.Po parlamentních volbách 1996 a prezidentských volbách 1997:→ Reformisté obsazují výkonné a zákonodárné orgány.→ Konzervativci ovládají ekonomiku, zpravodajské služby, soudnictví a

armádu.Snaha o posílení íránského postaveni jak ve světě tak na středním

východěEvropa a uplatňování tzv. kritického dialogu, USA a politika izolace.

Radikálové u moci

Prezidentské volby 2005 favoritem voleb je bývalý íránský prezident a představitel

pragmatického reformního směru Akbar Rafsandžání. Ve své kampani se prezentuje,jako umírněný konzervativec, klade důraz na hospodářské reformy a politické svobody.

jedním z jeho protikandidátů je starosta Teheránu, představitel radikálně-konzervativního bloku Mahmúd Ahmadí Nežád. Deklaruje oddanost hodnotám islámské revoluce, prosazuje důsledné lpění na dodržování zásad islámského práva.

Výsledky prezidentských voleb v roce 2005

Kandidát Výsledky 1. kola Výsledky 2. kolaMahmoud Ahmadinejad 19.2% 61.6%Ali Akbar Hashemi Rafsanjani 21.1% 35.9%Mehdi Karrubi 17.4%Mohammad Baqer Qalibaf 13.9%Mostafa Moin 13.7%Ali Larijani 5.9%Mohsen Mehr Alizade 4.4%

Vláda Ahmadí Nežáda

-Výpady proti Izraeli a holocaustu

-jeden z údajných vůdců skupiny studentů, jenž v r.1979 zadržovala rukojmí na velvyslanectví v Teheránu

2006 Ahmadí Nežád prohlašuje, že Írán již brzy bude disponovat jadernou technologií pro mírové účely

2006 OSN hrozí hospodářskými a diplomatickými sankcemi

V domácí politice usiluje o spravedlivé přerozdělení zisků z ropy

Ústava

Konflikt šarícatského práva s ústavou zaručenými lidskými právy

suverenita islámských právníku versus suverenita lidu

Nevolená Rada dohlížitelů limituje moc voleného parlamentu

1988 reforma Ústavy – zrušena funkce premiéra, zřízena Rada pro určování zájmů režimu, Rada nár. bezpečnosti, rahbar nadále nemusí být mardžac

Nejvyšší vůdce - rahbar Rúhulláh Músaví Chomejní 1979-89Kombinoval nejvyšší politické i duchovní vedení v jedné

osobě Sajjid Husajní Calí Chamenejí 1989-Zůstal mu jen titul vůdce revoluce – rahbar enqelábPravomoce – dohlíží na provádění politiky a spolu s

Radou pro určování zájmů režimu určuje její směřování, nejvyšší velitel ozbrojených sil, vyhlašuje referenda, válku,mobilizaci, řeší spory mezi 3 typy moci, uděluje amnestie

Jmenuje/odvolává 6 faqíhů do Rady dohlížitelů, Radu pro určování zájmů režimu, hlavu justice, náčelníka GŠ armády i Sboru islámských revolučních gard, vůdce pátečních modliteb, hlavu RTV, prezidenta na základě voleb, odvolává ho z důvodu nár. zájmu na základě rozsudku Nejvyššího soudu

Výkon moci – kancelář, poradce,22 provinčních zástupců, 23 zástupců v nár. orgánech (NRNB)

Prezident a vláda

Volen přímo na 4 roky prostou většinou hlasů s možností znovuzvolení, Rada dohlížitelů citelně redukuje kandidáty (1997 šli do voleb jen 4 z původních 238)

Jmenuje guvernéry provincií a ambasadory Jmenuje viceprezidenty (momentálně 10) Nominuje členy vlády ke schválení parlamentem,

kdykoliv odvolává členy vlády, inkompatibilita vládní a parlamentní funkce, vláda je odpovědná parlamentu.

Je předsedou Rady pro kulturní revoluci, Rady národní bezpečnosti

Rada dohlížitelů

• Předseda Ahmad Džannatí 1988 – • 6 faqíhů dosazuje rahbar, 6 civilních soudců

volí parlament na základě nominace hlavy jud.• Členové voleni na 6 let, po 3 letech se

polovina obměňuje• Schvaluje všechny zákony prošlé Shromážděním ze

dvou aspektů – soulad s ústavou, soulad s šarícou -ten posuzuje jen 6 kleriků, rozhodnutí vyžaduje ¾ většinu

• Dozor nad přímými volbami – selekce kandidátů, rozhoduje o platnosti voleb

Shromáždění expertů

Sbor 86 duchovních (mudžtahidů) volených na 8 let v přímých volbách, kandidátí prochází prověrkami Rady dohlížitelů, 2006 jen 165 kandidátu

V případě uvolnění místa rahbara volí nového vůdce, kterého průběžně hledají rozhodují o jeho odvolání pokud přestane splňovat nároky na tuto fci. Dohlíží na jeho činnost – pouze teoreticky

V posledních volbách r. 2006 převážili spojenci Rafsandžáního, v Teheránu získal 2x více hlasů než radikál M. Taqí Mesbáh Jazdí, to se opakovalo i při volbách do předsednického křesla 41 ku 30 hlasů

Rada pro určování zájmů režimu

Zřízena Chomejním 1988,13 poté 20 členů jmenovaných rahbarem, předsedou byl prezident, od 1997 nadále předsedou Rafsandžání

Slouží jako poradní orgán pro rahbara Rozhoduje při konfliktu mezi Radou dohlížitelů

a Shromážděním Posuzuje dle principu maslahat to, co je

nejlepší pro zachování islám. režimu, což nemusí být nutně upraveno šaríou; např. pacovněprávní vztahy

Islámské poradní shromáždění

Voleno přímo každé 4 roky od 1980, voleno 290 členů ve dvou kolech, vícemandátové obvody, většinovým systémem, 5 křesel je vyhrazeno náb. menšinám

Všechny legislativní akty musí být v souladu s islámským právem

V oblastech, jež neupravuje šaríca, nebo v nich ponechává svobodu rozhodování, má právo upravovat spol. vztahy

Na základě návrhu vlády schvaluje státní rozpočet Může projevit nedůvěru členům kabinetu,

provést impeachment prezidenta Od r. 2004Předseda Gholam Cali Haddád-Cádel,

první laik v úřadu

KONEC