Hygiena dutiny ústní u žáků druhého stupně vybraných ...

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA

Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví

Hygiena dutiny ústní u žáků druhého stupně

vybraných základních škol

Bakalářská práce

Brno 2020

Vedoucí bakalářské práce: Autorka práce:

PhDr. Mgr. Lenka Adámková, Ph.D. Hana Hladká

Bibliografický záznam

HLADKÁ, Hana. Hygiena dutiny ústní u žáků druhého stupně vybraných základních škol.

Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy a výchovy

ke zdraví, 2020. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Mgr. Lenka Adámková, Ph.D.

Anotace

Bakalářská práce „Hygiena dutiny ústní u žáků druhého stupně vybraných

základních škol“ je rozčleněna na teoretickou a praktickou část. Teoretická část popisuje

dutinu ústní, kde se soustředíme na její funkci a význam slin a zároveň popisujeme

jednotlivé typy a funkce zubů. Následně je objasněna problematika stravy, jež se může

podílet na vzniku nežádoucího onemocnění ústní dutiny. Tato onemocnění popisuje další

kapitola. Důležitou částí je rovněž péče o dutinu ústní, kde zmiňujeme jak a čím správně

pečovat o chrup. Dále představujeme preventivní programy a projekty orálního zdraví

uskutečňované na základních školách. Autorka také uvádí ukotvení tématu hygieny

dutiny ústní v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

Praktická část bakalářské práce zobrazuje výzkumné šetření provedené na druhém

stupni vybraných základních škol, které se zabývá hygienou dutiny ústní u žáků.

Cílem výzkumného šetření je zjistit, jak žáci pečují o dutinu ústní. Výzkum je realizován

na dvou základních školách v Jihomoravském kraji, kdy autorka využívá kvantitativní

metodu zkoumání, a to za pomoci anonymního dotazníkového šetření. Výsledky

výzkumného šetření jsou zpracovány do podoby grafů a tabulek, které jsou vždy

doplněny o komentář.

Annotation

The bachelor thesis „Oral hygiene of pupils on second grade at selected

elementary school“ is divided into a theoretical and a practical part. The theoretical part

describes the oral cavity. We focus on its function and the importance of saliva, and also

describe particular types and functions of teeth. Then we explain the problem of diet,

which can partake in development of undesirable oral diseases. These diseases are further

explained in the next chapter. Another important part is the part about dental care, which

also mentions how to take care of the oral cavity and which tools to use. Then we

introduce the programs and projects about oral health taking place at elementary schools.

The author also notes the position of the topic of oral hygiene in the Framework

Educational Programme for Elementary Education.

The practical part of the thesis describes the research which took place on second

grades of selected elementary schools and deals with the oral hygiene of pupils. The goal

of the research is to determine how the pupils take care of their oral cavities. The research

took place at two elementary schools in the South Moravian Region. The author uses

the quantitative method of research, using anonymous questionnaires. The results

of the research are converted into graphs and charts with an added commentary.

Klíčová slova

Dutina ústní, dentice, strava, zubní kaz, zubní péče, zdraví, prevence, základní škola,

kvantitativní výzkum, dotazník, respondent, žák

Keywords

Oral cavity, dentition, diet, dental caries, dental care, health, prevention, elementary

school, quantitative research, questionnaire, respondent, pupil

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze

citovaných pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem

pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb.,

o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých

zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne: 27. 6. 2020 ...…………………………...

Hana Hladká

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala PhDr. Mgr. Lence Adámkové, Ph.D.

za odborné vedení, cenné rady a připomínky, ale také za čas, ochotu, trpělivost

a vstřícnost při tvorbě mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině

a přátelům za podporu a pomoc během celého bakalářského studia.

OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................... 8

I TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................ 9

1 Dutina ústní ........................................................................................................... 9

1.1 Funkce a význam dutiny ústní a slin...................................................................... 10

1.2 Dentice ................................................................................................................... 12

2 Vliv stravy na dutinu ústní ............................................................................... 17

2.1 Jednoduché sacharidy a jejich vliv na tvorbu zubního kazu.................................. 18

2.2 Mikroživiny a jejich protektivní vliv na ústní dutinu ............................................ 20

3 Onemocnění zubů ............................................................................................... 24

3.1 Zubní kaz ............................................................................................................... 24

3.2 Parodontitida .......................................................................................................... 26

3.3 Gingivitida ............................................................................................................. 28

4 Péče o dutinu ústní ............................................................................................. 30

4.1 Techniky čištění zubů ............................................................................................ 30

4.2 Pomůcky ústní hygieny ......................................................................................... 33

4.3 Fluoridace chrupu .................................................................................................. 38

5 Preventivní projekty a programy v oblasti zubního zdraví na území

České republiky ............................................................................................................ 42

5.1 Preventivní projekty zubní péče ............................................................................ 43

5.2 Preventivní programy zubní péče .......................................................................... 45

6 Ukotvení tématu orálního zdraví v Rámcovém vzdělávacím programu

pro základní vzdělávání .............................................................................................. 49

II PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 54

7 Cíl výzkumného šetření ..................................................................................... 54

7.1 Výzkumné otázky ................................................................................................. 54

7.2 Metodika výzkumného šetření ............................................................................ 54

7.3 Popis zkoumaného souboru ................................................................................. 56

7.4 Výsledky výzkumného šetření ............................................................................ 57

8 Shrnutí výsledků výzkumného šetření ............................................................ 91

DISKUZE ...................................................................................................................... 94

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 97

RESUMÉ ....................................................................................................................... 98

SUMMARY ................................................................................................................... 98

SEZNAM LITERARÁRNÍCH ZDROJŮ .............................................................. 100

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ ............................................................. 101

SEZNAM GRAFŮ ..................................................................................................... 108

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................... 109

SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 110

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 111

8

ÚVOD

Zdraví představuje významnou složku v životě každého člověka. Mnozí z nás

si však jeho důležitost neuvědomují, dokud se neobjeví první symptomy nemoci.

Součástí zdraví je také zdravý chrup a je důležité, aby populace dbala nejen na estetické

hledisko, ale i na jeho funkčnost. Je proto zapotřebí dbát na prevenci onemocnění ústní

dutiny již od útlého věku.

Téma baklářské práce „Hygiena dutiny ústní u žáků druhého stupně vybraných

základních škol“ bylo autorkou vybráno z důvodu zájmu o danou problematiku. Autorka

se dále rovněž domnívá, že i navzdory dostupnosti informací a lékařské péči mají lidé

stále nízkou povědomost o vhodných pomůckách a správné hygieně ústní dutiny.

Druhý stupeň základní školy je zvolen z důvodu, že autorku zajímají již naučené návyky

žáků, jež jsou ovlivněné výchovou rodičů a také získanými informacemi nejen

od zubního lékaře. Je to období, kdy děti začínají více vzdorovat a zubní péče bývá

odsouvána do pozadí. Tato doba je pro péči o chrup důležitá a je proto zapotřebí, aby

v tomto období významně působili především rodiče a dohlíželi na péči o chrup.

Teoretická část bakalářské práce popisuje význam zdravé ústní dutiny, což je

důležité pro správné fungování lidského organismu. Práce se soustředí na jednotlivé typy

zubů a jejich funkce, popisuje jejich nejčastější onemocnění a také upozorňuje na vliv

stravy, která může být protektivním i rizikovým faktorem pro vznik onemocnění.

Důležitou částí práce je též péče o ústní dutinu, kde autorka zmiňuje techniky čištění

chrupu a dostupné pomůcky ústní hygieny. Práce také shrnuje význam fluoridové

prevence. Podíl na výchově dětí k péči o zubní zdraví má i škola, a z toho důvodu jsou

zařazeny také preventivní projekty a programy uskutečňované na základních školách

na území České republiky. V závěru teoretické části se autorka zabývá ukotvením tématu

hygieny dutiny ústní v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

V praktické části bakalářské práce se autorka věnuje výzkumnému šetření,

ve kterém se zaměřuje na druhý stupeň základní školy. Cílem výzkumu je zjistit, jak žáci

pečují o ústní dutinu. Autorka zároveň zjišťuje, zda jsou rozdílnosti v odpovědích mezi

mezi žáky z nižších ročníků (6. a 7. ročník) a vyšších ročníků (8. a 9. ročník). Výzkumné

šetření je realizováno pomocí kvantitativní metody zkoumání, kdy je použita forma

anonymního dotazníkového šetření. Výsledky jsou zpracovány do podoby tabulek

a grafů, které jsou vždy doplněny o komentář. Bakalářskou práci uzavírá shrnutí výsledků

výzkumného šetření, diskuze a závěr.

9

I TEORETICKÁ ČÁST

1 Dutina ústní

Autorka se v první kapitole zaměřuje na dutinu ústní, kde se blíže zabývá její

fyziologií, jako je například funkce ústní dutiny či význam slin, ale část věnuje

rovněž dentici, kde jsou vyjma stavby zubu a zubních vzorců též uvedeny i rozdíly mezi

dočasným a stálým chrupem.

„Ústní dutina (lat. cavitas oris) je prostor ohraničený měkkým a tvrdým patrem,

rty a tvářemi. Obsahem dutiny ústní jsou zuby, jazyk a některé slinné žlázy.“ (Nováková,

2011, s. 187) Mazánek (2015) dále dutinu ústní dělí z anatomického hlediska na dvě části:

předsíň dutiny ústní (vestibulum oris) a vlastní dutinu ústní (cavum oris proprium).

Obrázek 1: Anatomie dutiny ústní (Brančíková [online], 2011)

Dutina ústní se podílí na řadě důležitých funkcí, které jsou významné

pro fungování lidského organismu. Zdraví ústní dutiny je zásadní pro její správné

fungování, a z toho důvodu je důležitá rovněž tvorba slin, která zajišťuje mnoho

specifických funkcí. „Důležitou roli hraje také pH ve slinách, které odráží pH našeho

vnitřního prostředí.“ (Šimková [online], 2017) Z toho důvodu autorka zařazuje

následující podkapitolu, ve které se zmíněné problematice blíže věnuje.

10

1.1 Funkce a význam dutiny ústní a slin

Machová (2016, s. 92) uvádí, že „primární funkce dutiny ústní je příjem potravy.“

Dutina ústní má však řadu dalších významných úloh, také se účastní mnoha procesů jako

je například tvorba hlásek.

Dle Rokyty (zkráceno, 2016) se dělí na dvě kategorie:

1. Funkce související s trávením:

• přijetí potravy (ukousnutím nebo sáním);

• příprava potravy pro další zpracování (rozmělnění zuby, zvlhčení,

začátek trávení škrobů slinou a alfa-amylázou);

• zprostředkování počitku chuti;

• tvorba sousta, zvlhčení a obalení sousta hlenem (mucinem);

• zprostředkování polykacího reflexu;

• vstřebávání některých látek (například léků).

2. Funkce nesouvisející s trávením:

• nespecifická imunitní obrana organismu (lysozym ve slinách má

bakteriální účinek, tvorba IgA – sekrečních protilátek);

• artikulace (tvorba hlásek).

Význam slin

Podle Zouharové (2012) se na zpracování potravy kromě zubů podílí taktéž slina.

„Slina je čirá tekutina, kterou tvoří několik žláz v oblasti úst.“ (Friedman [online],

2017, s. 1)1 Sliny obsahují důležité látky, které naše tělo potřebuje nejen k trávení

potravy, ale také k udržení silných zubů. (Friedman [online], 2017)

Sliny se tvoří neustále a denně vzniká cca 1-1,5 litru slin. (Rokyta, 2016)

Hlavní složkou slin (saliva) je voda, která tvoří až 99,9 %. Zbytek je tvořen

anorganickými a organickými látkami. Do organických látek patří zejména vazký hlen,

tzv. mucin, imunoglobuliny typu A, které působí antibakteriálně, dále lysozym, trávicí

enzym alfa-amyláza (dříve nazýván jako ptyalin) a některé odpadní látky, jako je

močovina a kyselina močová. (Merkunová a Orel, 2008)

Sliny mají velké množství specifických funkcí.

1 Překlad autorky: „Saliva is clear liquid made by several glands in your mouth area.“

11

Funkce slin dle Merkunové a Orla (zkráceno, 2008):

• zvlhčují potravu a usnadňují tak její mechanické zpracování;

• pomáhají formovat sousto pomocí lepivého mucinu;

• působí antimikrobiálně;

• chrání zuby před zubním kazem – omývají zuby od zbytků jídla;

• zahajují štěpení škrobů slinnou alfa-amylázou;

• ředí škodlivé látky přicházející do ústní dutiny;

• upravují teplotu přijímané potravy;

• rozpouštěním složek potravy umožňují jejich působení na chuťové

receptory.

Dle Zouharové (2012, s. 17) „slina také urychluje neutralizaci kyselého prostředí

v ústech a podporuje remineralizaci skloviny.“

Mazánek (2015) dále uvádí, že sliny také zajišťují vlhké prostředí ústní dutiny,

zvlhčují sliznici a zabraňují tak jejímu vysychání. „Nedostatečné množství slin vede

k lepivosti plaku, a tím pádem zvýšené kazivosti chrupu.“ (Zouharová, 2012, s. 17)

PH faktor slin

Dle Dolidentu ([online], 2017) je důležitým ukazatelem zdraví dutiny ústní také

její pH faktor. Na hodnotu pH v ústní dutině má vliv pH slin kdy normální rozmezí se

pohybuje mezi 6,0 – 7,5.

V dutině ústní se střídá proces demineralizace, kdy dochází k ubývání minerálních

látek ze zubu a proces remineralizace, kdy se naopak opětovně posilují zuby minerálními

látkami. Bakterie, které se vyskytují v zubním povlaku, mohou vyvolat pokles pH, a to

v případě, kdy se spojí s cukry z potravy a tím vytvoří kyseliny. Pokud hodnota pH klesne

pod 5,5, převažuje proces demineralizace skloviny a zuby jsou pak náchylnější vůči

poškození – zvláště vůči tvorbě zubního kazu. Sliny jsou schopné neutralizovat pH

v dutině ústní, avšak je k tomu třeba určitých podmínek. Pokud dlouhodobě působí kyselé

prostředí, nejsou sliny schopné dorovnat pH a probíhá proces demineralizace.

V návaznosti na funkci ústní dutiny a významu slin pro chrup, autorka zařazuje

následující podkapitolu, kde popisuje dočasnou a stálou dentici.

12

1.2 Dentice

Čihák (2002) popisuje zuby jako vývojové staré útvary ústní dutiny, které jsou

složené z tvrdých tkání. „Zuby (dentes) jsou seřazené do horního a dolního oblouku.

Soubor všech zubů tvoří chrup (dentice).“ Merkunová a Orel (2008, s. 131)

Kaloš ([online], 2010) dále uvádí dělení zubů na tvrdé a měkké tkáně. Mezi tvrdé zubní

tkáně řadí sklovinu, zubovinu a cement. Měkkou tkáň představuje zubní dřeň a ozubice.

Tkáně zubu také obsahují velké procento minerálních látek.

„Zuby jsou upevněny (zavěšeny) pevně, ale pružně pomocí závěsného aparátu.“

(Nováková, 2011, s. 189) Ten dovoluje malý pohyb zavěšených zubů a zabraňuje

přímému přenosu tlaku na kost. (Nováková, 2011)

Podle funkce a tvaru korunky se zuby dělí na několik typů: řezáky (dentes

incivisi), špičáky (dentes canini), zuby třenové (dentes praemolares) a stoličky (dentes

molares). Merglová (2000); Merkunová a Orel (2008)

Zuby slouží především k rozmělňování potravy, ale hrají roli i při artikulaci.

„Drcení a rozmělňování potravy je ovlivněno tvarem hran, hrbolků, valů, jamek

a podélných a příčných rýh na žvýkacích ploškách zubů.“ (Mazánek, 2015, s. 33)

Správnou funkci tak zajišťují pouze zdravé zuby. Nezanedbatelná je rovněž i jejich

estetická funkce. (Machová a Kubátová, 2015)

Ozubení neboli dentice je u člověka dvojí. První dentice neboli dočasný chrup

má celkem 20 zubů. V příslušném věku je pak nahrazen druhou denticí (stálý chrup),

který obsahuje 32 zubů, jsou-li vyvinuty zuby moudrosti. (Mazánek, 2015)

Každý zub se také skládá ze tří částí, o čemž autorka předkládané práce dále

hovoří.

Stavba zubu

Na jednotlivých zubech rozlišujeme korunku, krček a kořen.

Povrch korunky zubu kryje zubní sklovina, která je nejtvrdší tkání v lidském těle.

Kromě skloviny (enamelum) se zub dále skládá ze zuboviny (dentin), cementu

(cementum), zubní dřeně (pulpa) a ozubice (periodontium). Merglová (2000)

Důležitou součástí dutiny ústní je také sliznice, jež obklopuje zuby, tzv. dáseň

(gingiva).

Každý zub je také svým kořenem upevněn v dásni do zubního lůžka. Část dásně,

v níž se zuby nacházejí, se nazývá alveolární výběžek. (Andělová [online], 2014)

13

Následující obrázek popisuje stavbu zdravého zubu.

Obrázek 2: Popis stavby zubu (Hanzlová a Hemza [online], 2013)

Dočasný chrup

Dočasný chrup, někdy také označovaný jako mléčné zuby, se skládá z 20 zubů.

Oproti stálému chrupu se liší v několika směrech. Kromě počtu je to především tvar

a velikost zubní korunky, kterou mají dočasné zuby menší. Barva těchto zubů je také

mléčně bílá nebo namodralá, zatímco zuby stálé jsou spíše slonovinové až nažloutlé.

(zkráceno dle Komínek, 1988)

„Dočasný chrup má pouze osm řezáků, čtyři špičáky a osm stoliček.“ (Nováková,

2011, s. 188) Třenové zuby společně s třetími stoličkami v dočasném chrupu zcela chybí.

Prořezávání dočasných zubů probíhá od 6. do 30. měsíce věku. Jako první

se obvykle do úst prořeže zub v dolní čelisti. Koncem prvního roku tak dítě má mít osm

zubů, koncem druhého roku 16 a do tří let by dočasný chrup měl být kompletní.

(Kilian, 2003; Komínek, 1988)

Od šesti let do zhruba 12 dochází k jejich vypadávání. V tomto období jsou tak

v ústech přítomny zuby dočasné i stálé, a takový chrup tak označujeme jako smíšený.

(Kilian, 2003; Merkunová a Orel, 2008)

14

Následující tabulka zachycuje pořadí prořezávání dočasných zubů.

Tabulka 1: Pořadí prořezávání dočasných zubů (Merglová, 2000)

Stálý chrup

Stálý chrup, někdy také označovaný jako trvalý, se skládá z 28-32 zubů. Celkový

počet závisí na tom, zda se prořežou třetí stoličky, tzv. zuby moudrosti. Ty se typicky

prořezávají až po osmnáctém roce, u některých jedinců vůbec. (Merkunová a Orel, 2008)

„První zuby stálého chrupu, které se prořezávají asi v šesti letech, jsou zpravidla

první stoličky.“ (Machová, 2016, s. 95) Zuby se prořezávají obvykle do 13 let, vývoj

stálých zubů tak trvá v průměru až 10 let. (Komínek, 1988) „Podle statistických údajů se

prořezávají ve stálé dentici dříve zuby dolní než horní.“ (Komínek, 1988)

Zubní tkáně také procházejí během vývoje dvěma základními etapami – růstem

a mineralizací. V období mineralizace nastává ukládání minerálních solí do novotvořené

tkáně. Z toho důvodu také stálé zuby obsahují vyšší množství minerálních solí než zuby

mléčné. (Komínek, 1988)

Tabulka 2: Pořadí prořezávání stálých zubů (Merglová, 2000)

Podle typu chrupu také odlišujeme jejich funkci. Autorka tak dále popisuje dentici

dle typu a funkce a doplňuje text vhodným obrázkem.

První dočasné řezáky 6. – 8. měsíc

Druhé dočasné řezáky 8. – 12. měsíc

První dočasné stoličky 12. – 16. měsíc

Dočasné špičáky 16. – 20. měsíc

Druhé dočasné stoličky 20. – 24. měsíc

První stoličky 6. rok

První řezáky 6. – 7. rok

Druhé řezáky 7. – 8. rok

První třenové zuby 9. – 11. rok

Špičáky 10. – 11. rok

Druhé třenové zuby 10. – 12. rok

Druhé stoličky 12. – 13. rok

15

Typy a funkce zubů trvalého chrupu

Nováková (2011, s. 188) uvádí, že „trvalý chrup tvoří čtyři typy zubů - 8 řezáků,

4 špičáky, 8 třenových zubů a 12 stoliček.“

Obrázek 3: Zuby trvalého chrupu (Machová, 2016) 2

Čihák (2002), Kaloš ([online], 2010) a Zouharová (2012) popisují jednotlivé typy

zubů následovně:

Řezáky (dentes incisivi) – mají korunku tvaru dlátka, jež je zakončena kousací

hranou. Jedná se o tzv. jednokořenové zuby. Tvar a poloha řezáků v čelisti umožňuje

odkusování potravy.

Špičáky (dentes canini) – korunka vybíhá v jeden hrot. Jsou to mohutné

jednokořenové zuby, jejichž kořen je nejdelší v lidském chrupu. Tvarově jsou

přizpůsobeny k trhání kusů potravy.

Premoláry, třenové zuby (dentes praemolares) – jsou to zuby dvojhrbolkové.

První premoláry horní čelisti mají často dva kořeny, ostatní mají většinou jeden.

Moláry, stoličky (dentes molares) – jsou to nejmohutnější zuby lidského chrupu.

První molár je největší a má pět hrbolků, druhý je menší se čtyřmi hrbolky. Moláry jsou

tzv. vícekořenové zuby. Horní stoličky mají tři kořeny, dolní zuby mají obvykle dva.

Stoličky slouží k rozmělnění ukousnutých soust. Zuby moudrosti mají nepravidelný tvar

i počet kořenů, též mají velmi obtížení prořezávání, a ne u každého k jejich erupci

dochází.

2 I. – horní oblouk, II. – dolní oblouk, 1 až 8 – pořadí zubů počítané od poloviny čelisti

16

Zubní vzorce

K označení zubů se používají počáteční písmena latinských názvů jednotlivých

zubů, nebo číslice. Velkými písmeny a arabskými čísly se označují zuby trvalé, malými

písmeny a čísly římskými zuby dočasné. (Dylevský, 2009)

„K přesnému určení polohy zubů v čelistech slouží tzv. zubní kříž, který

horizontálním ramenem odlišuje zuby horní a dolní čelisti, vertikálním ramenem

rozděluje chrup do čtyř kvadrantů.“ (Dylevský, 2009, s. 316)

Například M2 označuje druhou dolní stoličku vlevo.

Vzorec dočasného chrupu

Obrázek 4: Vzorec dočasného chrupu (Čihák, 2002)

Vzorec stálého chrupu

Obrázek 5: Vzorec stálého chrupu (Čihák, 2002)

V první kapitole autorka shrnuje významné funkce ústní dutiny a dále se věnuje

významu slin, kde poukazuje na důležitost pH faktoru. Značnou část práce věnuje taktéž

dentici, kde popisuje rozdílné typy a funkce zubů, zaměřuje se na dočasný i stálý chrup

a zmiňuje jejich odlišnosti. V závěru kapitoly autorka uvádí i zubní vzorce. Text

obohacuje o několik obrázků, na nichž zachycuje především anatomii ústní dutiny nebo

i samotného zubu. Tato kapitola je autorkou představena především z důvodu lepšího

porozumění dalších tematických celků, které ve své práci dále zmiňuje.

Na zdravou ústní dutinu má dle mnoha autorů vliv i životní styl a s ním spjaté

stravovací návyky, o nichž autorka pojednává v následující kapitole.

17

2 Vliv stravy na dutinu ústní

Na orální zdraví mají vliv také stravovací návyky. Autorka tak zařazuje kapitolu,

v níž zdůrazňuje význam stravy, neboť ta může působit jako protektivní faktor, ale

zároveň může být i rizikovým činitelem pro rozvoj některých chorobných stavů ústní

dutiny. Současně autorka popisuje, jaký význam mají jednoduché sacharidy a určité

mikroživiny ve stravě a jejich vliv demonstruje na několika příkladech potravin.

„Výživa je nedílnou součástí zdraví ústní dutiny.“ (Tougher-Decker

a van Loveren [online], 2003, s. 881)3 Jsou rozlišovány vlivy výživy, které zachovávají

zdraví zubů a předcházejí vzniku zubního kazu, a vlivy, které jejich vznik podporují.

(Kasper a Burghardt, 2015) Stravovací návyky mají tak velký vliv na to, zda k rozvoji

zubního kazu dochází. Příčinou bývá tenký film bakterií na zubech, tzv. zubní plak.

Bakterie, které přicházejí do styku s cukry, začínají produkovat organické kyseliny a ty

rozpouštějí zubní sklovinu. (Zouharová, 2012) Tatáž autorka (s. 82) dále o jednoduchých

sacharidech uvádí: „Z hlediska posteruptivního účinku (po prořezání zubů) jsou

nejdůležitější sacharidy, které jsou při styku s tvrdou zubní tkání schopny vyvolat kariézní

proces.“

Merglová (zkráceno, 2000) uvádí, že se výživa při vývoji chrupu uplatňuje dvojím

způsobem:

1. Postresorpční účinek (celkový) – vliv potravy na skladbu zubních tkání.

Nedokonalé složení potravy nezajišťuje přívod všech potřebných látek pro zdravý vývoj

zubů a zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.

2. Preresorpční účinek (lokální) – vliv potravy přímo v ústech.

Zouharová (2012) zdůrazňuje, že v době vývoje a mineralizace tvrdých zubních

tkání je nutný přívod všech potřebných mikroživin, především vápníku, fosforu, fluoru,

vitaminů (především vitaminu D), ale také makroživin jako jsou sacharidy a bílkoviny.

Stravovací návyky mají vliv na zdraví ústní dutiny. Pestrá a vyvážená strava

s dostatkem vitaminů pozitivně ovlivňuje vývoj chrupu. Významný vliv má však

i konzumace jednoduchých sacharidů, jejichž trávení začíná v ústech a podmiňují tak

vznik zubního kazu. Z toho důvodu autorka dále zařazuje následující text týkající se

jednoduchých sacharidů.

3 Překlad autorky: „Nutrition is an integral component of oral health.“

18

2.1 Jednoduché sacharidy a jejich vliv na tvorbu zubního

kazu

Následující podkapitola je autorkou zařazena z důvodu, že konzumace

jednoduchých sacharidů se vyjma dalších faktorů významně podílí na tvorbě zubního

kazu. Tuto informaci zmiňuje ve své publikaci například Kotulán (2012)

nebo Zouharová (2012).

„Sacharidy tvoří hlavní energetický zdroj pro organismus, představují 40-55 %

celkového příjmu.“ (Grofová, 2007, s. 71) Z toho 20 % přijímáme je ve formě cukru.

(Kasper a Burghardt, 2015) Cukr odborná literatura definuje jako jednoduchý sacharid,

kdy nejčastějším představitelem je sacharóza. Ta se vyrábí z cukrové třtiny nebo cukrové

řepy, a je přidávána do řady potravinářských výrobků. Mezi jednoduché sacharidy dále

patří například glukóza (hroznový cukr), fruktóza (ovocný cukr) nebo laktóza (mléčný

cukr). Vím, co jím ([online], 2016) Spotřeba cukru neúměrně vzrůstá a zvyšuje tak riziko

některých chorobných stavů, jako je například zubní kaz. (Machová a Kubátová, 2015)

Dle výše zmíněných autorek se dělí sacharidy na využitelné a nevyužitelné:

• Využitelné: monosacharidy, disacharidy, oligosacharidy a polysacharidy.

• Nevyužitelné: vláknina.

Monosacharidy, tzv. jednoduché sacharidy, jsou složeny z jedné cukerné

jednotky, jež zahrnují glukózu, fruktózu, galaktózu, ribózu a deoxyribózu. Složením dvou

jednotek cukru vznikají disacharidy, do nichž řadíme sacharózu, laktózu, maltózu.

Při řazení více jednotek jednoduchých cukrů vznikají oligosacharidy (např. stachyóza).

Při spojení více jak deseti cukerných jednotek vznikají komplexní sacharidy,

tzv. polysacharidy, z nichž je nejznámější škrob nebo glykogen. (Vím, co jím [online],

2016; Gabrovská a Chýlková [online], 2017)

„Za nejzávažnější je považována sacharóza, jejíž konzum epidemiologicky

jednoznačně souvisí s kazivostí chrupu.“ (Kotulán, 2012, s. 65) Dle Gabrovské

a Chýlkové ([online], 2017) se na kazivosti chrupu podílí také glukóza, fruktóza

a maltóza. Kasper a Burghardt (2015, s. 439) však uvádí, že nezáleží přespříliš na

množství konzumovaného cukru, avšak „doba setrvání cukru na zubním povrchu je

důležitá.“ Ta je však závislá na množství dalších faktorů, jako je stavba chrupu, sekrece

slin či typ potravin.

19

Přijatá potrava se začíná zpracovávat mechanicky v ústech za součinnosti

žvýkacích svalů, zubů a jazyka. Rozmělněná strava se mísí se slinami, ty potravu zvlhčují

a trávicí enzym ptyalin zahajuje trávení škrobů za vzniku maltózy. (Machová, 2016)

Následující text nastiňuje několik příkladů vhodných a nevhodných potravin

pro zdraví chrupu.

Potraviny prospěšné pro zdravý chrup

Některé potraviny mohou podporovat zdravý rozvoj zubů a dásní, a to zejména

díky obsahu určitých protektivních látek. Naproti tomu některé poživatiny jsou z hlediska

jejich konzumace rizikovější a je u nich vyšší predispozice vzniku chorobného stavu.

Strava s nižším obsahem jednoduchých sacharidů, a naopak s dostatkem bílkovin,

vápníku a fluoru je důležitá pro udržení zdravé zubní skloviny. (Broukal [online], 2006)

Přehled potravin podporujících zdraví zubů:

• Mléčné produkty – významné především pro vysoký obsah vápníku.

Obsahují také bílkovinu zvanou kasein, která posiluje zubní sklovinu. (Česko

zdravě [online], 2018) Dle Rozinkové ([online], 2018) „sýry stimulují salivaci

a zvyšují koncentraci vápníku v zubním plaku.“

• Alternativní sladidla – např. sorbitol, mannitol, xylitol. Mají sladivost

podobnou sacharóze, a z toho důvodu se používají do potravin téměř

ve stejném množství. Nicméně na rozdíl od sacharózy působí v prevenci tvorby

zubního kazu. (Bartášková [online], 2019)

• Zelený čaj – pomáhá odstraňovat bakterie, jež se vyskytují v dutině ústní.

Navíc obsahují látku zvanou katechin, jež inhibuje metabolismus kariogenních

mikroorganismů na povrchu zubu. (Božetěchová [online], 2018; Broukal

[online], 2013)

• Ryby – obsahují vitamin D, který pomáhá tělu vstřebávat vápník. Zároveň se

v nich vyskytuje dostatek fosforu a fluoru, jež pomáhá chránit zubní sklovinu.

(Česko zdravě [online], 2018)

• Zelenina – obsahuje mnoho zdraví prospěšných látek a vitaminů, a současně

má antikariogenní účinky. Jejím žvýkáním se zároveň zvyšuje tvorba slin, a tím

dochází k odstraňování plaku. (Diente [online], 2011; Pechová [online], 2012)

20

• Další potraviny – například mandle, neboť jsou výborným zdrojem vápníku,

ale také stimulují tvorbu slin. (Mobley [online], 2003)

Podle Zouharové (2012, s. 85) jsou jablka jakožto ovoce velmi prospěšná, neboť

„stimulují dásně, povzbuzují produkci slin a redukují množství škodlivých bakterií.“

Obecně je čerstvé ovoce vhodné i navzdory obsahu jednoduchých sacharidů, neboť jeho

žvýkání stimuluje produkci slin, ty snižují kyselost v ústech a smývají tak částečky

potravy. Mnohem rizikovější je konzumace kompotovaného nebo sušeného ovoce.

Nevhodné potraviny, které škodí zubní sklovině nejvíce, jsou tvrdé bonbony,

lízátka a slazené nápoje. (Zouharová, 2012) Nejhorší je však jejich konzumace

před spaním. Touger-Decker a van Loveren ([online], 2003) sem zařazuje ještě

konzumaci citrusových produktů z důvodu vysokého obsahu kyselin.

Z výše uvedeného textu vyplývá, že kromě jednoduchých sacharidů, jejichž

konzumace je spíše riziková, má na chrup také vliv příjem vitaminů a dalších mikroživin.

Jejich přísun ve stravě je značně důležitý, neboť naopak působí jako protektivní faktor

z hlediska zdraví ústní dutiny. Některé potraviny bohaté na vitaminy však mohou mít

na chrup také negativní vliv, a to z důvodu obsahu organických kyselin, jež poškozují

zubní sklovinu. V následující podkapitole se autorka zaměřuje na pozitivní vliv

mikroživin na dentici.

2.2 Mikroživiny a jejich protektivní vliv na ústní dutinu

Složky potravy se dělí na takzvané makroživiny a mikroživiny. Makroživiny

obsahují výše popisované jednoduché sacharidy, dále tuky a bílkoviny. Vlivu tuků

a bílkovin na tvorbu zubního kazu se literatura blíže nevěnuje, z čehož autorka usuzuje,

že působení těchto makroživin není natolik významný a z toho důvodu je také podrobně

nerozepisuje. Mikroživiny představují vitaminy, minerální látky a stopové prvky.

Autorka dále zmiňuje přehled několika mikroživin majících největší souvislost

se zdravím chrupu.

21

Vitaminy

Machová a Kubátová (2015, s. 27) popisuje vitaminy jako „organické látky, které

organismus potřebuje k zajištění mnoha metabolických pochodů. Nedostatky vedou

ke vzniku řad chorobných projevů.“ Každý vitamin má zcela odlišnou a nezastupitelnou

funkci. Vitaminy rozdělujeme na rozpustné v tucích (lipofilní) – vitamin A, D, E, K

a rozpustné ve vodě (hydrofilní) – vitaminy řady B, C. (Pánek, 2002; Zouharová, 2012)

Následující přehled vitaminů sestavila autorka na základě odborné literatury, která

zmíněné vitaminy považuje za nejvíce prospěšné z hlediska zdraví zubů a dásní.

• Vitamin A – nedostatek vitaminu A může způsobit změny struktury skloviny

a dentinu. (Slezáková, 2016) Dále má také pozitivní vliv na zdraví dásní.

(Diente [online], 2011)

• Vitamin C – udržuje dobrý stav pojivových tkání – vaziva, chrupavky, kostí

a zubů. Nedostatek se může projevovat krvácením dásní. Při avitaminóze může

způsobit kurděje, jež začínají zánětem a krvácením dásní, a dochází

až k vypadávání zubů. (Machová a Kubátová, 2015)

• Vitamin D – „Provitaminy se usazují v kůži a ultrafialovými paprsky se mění

na vitamin D.“ (Machová a Kubátová, 2015, s. 28) Lze jej najít ve formě

provitaminu v některých potravinách (např. játra, rybí tuk). Zároveň podporuje

ukládání vápníku a fosforu do kostí a zubů. (Machová a Kubátová, 2015)

• Vitamin E – je důležitý pro urychlení léčebných procesů, jako je například

extrakce zubů moudrosti. (Diente [online], 2011)

• Vitamin K – jeho nedostatek zvyšuje krvácivost dásní. (Delta

Dentalins [online], 2016) Pomáhá také snižovat vylučování vápníku z kostí.

(Blattná [online], 2015)

Minerální látky

Minerální látky jsou pro nás stejně důležité jako vitaminy, neboť se podílejí

na mnoha významných procesech, jako např. tvorba a růst tkání. Jejich příjem je pro naše

tělo nezbytný, neboť si je neumíme sami vytvořit.

Dle Diente ([online], 2011) patří mezi nejdůležitější minerální látky z hlediska

zdraví zubů vápník a fosfor. Autorka tyto látky dále přibližuje a zároveň uvádí i vliv

draslíku.

22

• Fosfor – je přítomen v těle výhradně v nerozpustné formě jako fosforečnan.

(Pánek, 2002) Nejvíce je obsažen v kostech a zubech a společně s vápníkem

hrají důležitou roli při mineralizaci zubů, kdy ochraňuje zubní sklovinu.

(Machová a Kubátová, 2015; Zouharová, 2012) Vyšší příjem fosforu zhoršuje

vstřebávání vápníku. (Pánek, 2002)

• Vápník – je zastoupen v lidském těle nejvíce a je obsažen ve všech tkáních

i tělních tekutinách. Je stavební součástí kostí a zubů. Vápník nejen posiluje

sklovinu, zabraňuje vzniku zubního kazu, ale také chrání proti zánětu dásní.

(Machová a Kubátová, 2015; Diente [online], 2011) Stálá hladina vápníku je

udržována vitaminem D. K tomu, aby došlo k jeho vstřebání, je zapotřebí také

vitamin K. (Kunová [online], 2017; (Machová a Kubátová, 2015)

Dle Pánka (2002) resorpce vápníku závisí na mnoha faktorech, jako je

například vyšší věk, pohlaví (u mužů je vyšší resorpce vápníku než u žen),

nebo při nedostatku hladiny vitaminu D.

• Draslík – zlepšuje minerální hustotu kostí. Zároveň spolupracuje s hořčíkem,

aby zabránil krvi, která může vylučovat vápník ze zubů a kostí, pokud je příliš

kyselá. (Delta Dentalins [online], 2016)

Stopové prvky

Machová a Kubátová (2015, s. 24) uvádějí, že „stopové prvky se v organismu

nacházejí v menších koncentracích než prvky minerální.“ Dle Pánka (2002, s. 99)

„jsou v malém množství esenciální (nezbytné), ale ve větším množství mohou být toxické.“

Autorka práce vybrala následující stopové prvky na základě publikace Zouharové

(2012), která považuje následující prvky za nejvíce prospěšné pro zdraví zubů.

• Fluor – je nepostradatelný pro stavbu kostí a zubů, v nichž se nachází většina

fluoru v těle. Zde je vázán spolu s vápníkem. (Machová a Kubátová, 2015)

„Fluor má antibakteriální vlastnosti, ředí kyseliny, které ohrožují zuby

a posiluje sklovinu.“ (Diente [online], 2011) Nadměrný přísun fluoru je též

nebezpečný, neboť způsobuje degradaci kostí a zubů. (Pánek, 2002)

• Hořčík – je ve větší míře obsažen v kostech a zubech, kde se společně

s vápníkem podílí na jejich stavbě. (Machová a Kubátová, 2015)

23

• Molybden – zvyšuje pevnost kostí a zubů. „Významnou roli hraje molybden

i v prevenci zubního kazu a jeho přítomnost zvyšuje tvrdost zubní skloviny.“

(Pro zdravé žití [online], 2010)

• Vanad – je významný pro proces mineralizace kostí a zubů. (Pánek, 2002)

• Zinek – při jeho nedostatku se zhoršuje vstřebávání fosforečnanů, jež jsou

důležité pro správný vývoj chrupu. (Pánek, 2002) Zabraňuje také šíření bakterií

a tvorbě zubního plaku. (Diente [online], 2011)

Autorka ve druhé kapitole shrnuje význam stravy pro zdraví ústní dutiny.

Zaměřuje se na vliv jednoduchých sacharidů, který je brán spíše jako rizikový z hlediska

vzniku chorobných stavů, jako je např. zubní kaz. Zmiňuje však i protektivní význam

vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Vše je doplněno o několik příkladů

potravin, které mohou mít negativní či pozitivní dopad na chrup.

V další kapitole se tak autorka zabývá onemocněním chrupu, kde popisuje několik

nejtypičtějších problematik z této oblasti.

24

3 Onemocnění zubů

Na chrup působí mnoho faktorů a jeho zdraví je jimi ovlivňováno.

Nezanedbatelnou složkou je správná hygiena, která napomáhá udržování zdraví a chrání

tak před nežádoucími onemocněními. „Naopak nedostatečná ústní hygiena prokazatelně

vede ke vzniku zubního kazu, onemocnění dásní a následně celého parodontu.“

(Velebilová [online], 2020)

Autorka se tak zabývá nejčastějšími onemocněními z hlediska chrupu, popisuje

jejich etiologii a symptomy.

Nezastupitelnou úlohu v prevenci patologických změn v ústní dutině má její

hygiena. (Merglová [online], 2011) „Hygiena dutiny ústní zahrnuje všechna opatření,

která vedou k účinnému odstraňování zubního mikrobiálního plaku a minimalizují riziko

poškození tvrdých tkání dutiny ústní.“ (Merglová [online], 2011, s. 320)

Bolest zubů je nepříjemný pocit vyvolaný patologickou činností nervových

struktur. Nejběžnější příčinou bolesti v ústní dutině je zubní kaz. (Koťová [online], 2010)

Zubní kaz patří mezi nejčastější patologickou změnu na chrupu, proto autorka

zařazuje následující podkapitolu, kde se této problematice blíže věnuje.

3.1 Zubní kaz

Machová a Kubátová (2015, s. 234) uvádí, že „nejčastějším onemocněním v dutině

ústní je zubní kaz (caries dentis), který postihuje jak mléčný, tak trvalý chrup.“ Jedná se

o infekční onemocnění, jemuž lze předcházet prováděním správné ústní hygieny, úpravou

stravy a také fluoridací. (Zouharová, 2012)

V ústní dutině je vlhko a teplo, díky čemuž zde přežívají různé bakterie. Právě

tyto bakterie lnou k zubní tkáni a tvoří zubní povlak. (Zouharová, 2012)

„Hlavním etiologickým faktorem onemocnění je tak zubní plak (mikrobiální zubní

povlak, zubní biofilm).“ Roubalíková ([online], 2007, s. 76) Zubní plak je měkký povlak

vznikající na povrchu zubů, obvykle se nachází v jamkách a rýhách stoliček, v oblasti

krčku zubu a v mezizubních prostorech. Odstranit jej lze pouze mechanicky za pomocí

zubního kartáčku nebo speciálními instrumenty zubní hygieny. (Kilian, 2003)

S postupnou mineralizací mikrobiálních povlaku vzniká zubní kámen. (Merglová, 2000)

25

„Příčin, které spolupůsobí při vzniku zubního kazu, je celá řada. Proto

považujeme zubní kaz za chorobu multikauzální a multikondicionální. Základním

vyvolávajícím činitelem působícím na povrchu zubu je zubní plak.“ (Kilian, 2003, s. 13)

Vedle zubního plaku se na vzniku zubního kazu podílí i další významné faktory.

Kilian (zkráceno, 2003) uvádí čtyři faktory podmiňující vznik zubního kazu, které

jsou stále v platnosti:

• dědičná dispozice (kvalita tvrdých zubních tkání, tvar a postavení chrupu);

• sliny;

• pohlaví a věk;

• civilizační faktory (způsob výživy, prostředky ústní hygieny).

„Podle současných názorů vzniká zubní kaz interakcí mezi třemi základními

faktory – vnímavou zubní tkání, ústními bakteriemi a dietou. Za čtvrtý faktor se považuje

čas, protože zubní kaz se klinicky projevuje až po určité době.“ (Merglová, 2000, s. 13)

Následující schéma zobrazuje výše zmíněnou citaci.

Obrázek 6: Schéma mechanismu vzniku kazu (Dolident [online], 2017)

„Zubní kaz je tedy odvápnění (demineralizace) zubní skloviny za přítomnosti

bakterií a cukrů z potravy.“ (Zouharová, 2012, s. 22)

26

Zubní kaz vzniká na povrchu zubu. Vždy záleží na lokaci a hloubce kazu, neboť

zpočátku nemusí působit téměř žádné obtíže. Po postižení zuboviny začíná být zub citlivý

na podněty tepelné, chemické a mechanické. Neošetřený kaz postupuje do hloubky až

do dřeňové dutiny, což vede k jeho zánětu a ztrátě vitality zubu. (Koťová [online], 2010;

Machová a Kubátová, 2015)

Vznik kazu má několik stádií, jak obrázek níže popisuje.

Počáteční stádium se projevuje jako bílá skvrna, která vznikla šířením pod

sklovinu do stran v dentinu. V pokročilejším stádiu se objevuje dutina vyplněná hnědavou

hmotou. (Komínek, 1988)

Obrázek 7: Vývoj a vznik zubního kazu (Zouharová, 2012)

Zubní povlak podmiňuje vznik zubního kazu, ale také se podílí na vzniku

parodontitidy, což je jedna z dalších závažných chorob, jíž je chrup ohrožován. Z toho

důvodu je včleněna nadcházející podkapitola zabývající se právě tímto onemocněním.

3.2 Parodontitida

Kilian uvádí (2003, s. 23), že „nejrozšířenější jsou zánětlivé parodontopatie

vyvolané místně působící mikrobiální infekcí.“ Dle něj je zdrojem tzv. zubní mikrobiální

povlak, jenž se usazuje na povrchu zubů.

Parodontitida je tedy onemocnění všech složek závěsného aparátu. Vyvíjí se

po různě dlouhé době z neléčené plakem podmíněné gingivitidy neboli zánětu dásní.

(Merglová, 2000)

27

„Parodontitida je charakterizována destrukcí tkání upevňujících zub v zubním

lůžku. Dochází k rozrušování závěsných parodontálních vazů, kosti a poškozuje se i zubní

cement na povrchu zubního kořene.“ (Dřízhal [online], 2007, s. 358)

Parodontitidu provází kromě zánětu dásní a jejich krvácení také další příznaky,

jako je viklavost zubů či obnažování krčků. Nejvýznamnějším klinickým projevem je

však tzv. pravý parodontální chobot. Jeho rozvoj podmiňuje resorpce okraje alveolární

kosti spolu se ztrátou závěsného aparátu zubu a nekrózou cementu na povrchu kořene.

(Kilian, 2003; Merglová, 2000)

Parodontální chobot popisuje Kilian (2003, s. 24) jako „štěrbinovitý prostor mezi

dásní zubního kořene, který již není kryt kostí zubního lůžka“. V tomto prostoru

se hromadí plak, množí se a způsobuje další progresi onemocnění. (Kilian, 2003)

Následující obrázek zobrazuje parodontální chobot v porovnání s fyziologickým

dásňovým žlábkem.

Obrázek 8: Parodontální chobot (Jorda a Kalců [online], 2010)

K rozvoji parodontitidy přispívají i další faktory.

Dle Kovaříkové ([online], 2014) se jedná o:

• přítomnost zubního kamene;

• odchylky v postavení zubů;

• špatně zhotovené korunky nebo výplně vytvářející nedostupná místa;

• kouření.

Parodontitida se podle Dřízhala ([online] zkráceno, 2007) dělí na dva typy:

• agresivní formy;

• chronické formy.

Dle publikace autora jsou dále tyto formy také popisovány.

28

Agresivní formy

Tvoří zhruba 5 % ze všech parodontitid, kdy postihují spíše mladší věkové skupiny.

Pro první stádia je typické krvácení dásní a prohlubování parodontálních chobotů.

„Vyznačují se především rychlou destrukcí závěsného aparátu zubu.“ (Dřízhal [online],

2007, s. 358) Dochází tak k rychlé ztrátě zubů.

Chronické formy

Tvoří cca 95 % ze všech parodontitid. Oproti agresivním formám se rozvíjejí

pomalu a začínají jako zánět dásní. „Zánět přestupuje z měkkých tkání (dásně) na kost,

kterou rozrušuje spolu s ligamenty (závěsnými vazy), upevňujícími zub ke kosti.“ (Dřízhal

[online], 2007, s. 359) Zuby jsou viklavé, rozestupují se a tvoří se mezi nimi mezery.

Popisovaná parodontitida má velký podklad v zánětu dásní neboli tzv. gingivitidě.

Zánět dásní je velmi běžné onemocnění, které však při neléčení může mít fatální následky.

V další kapitole se tak dozvídáme více informací o dané problematice.

3.3 Gingivitida

Podle Merglové (2000, s. 71), „z gingiválních onemocnění je nejrozšířenější

plakem podmíněná gingivitis.“ Gingivitida neboli zánět dásní je jedním z nejčastějších

onemocnění chrupu. Trpí ji až 80 % populace, a není-li včas léčena, může přejít až

v parodontitidu. (Zuby [online], 2010)

„Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi, obsaženými

v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie

uvolňují jedovaté látky, tzv. toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými,

zarudlými a citlivými.“ (Zuby [online], 2010)

Zdravá dáseň má světle růžovou barvu, je nebolestivá a při jemném mechanickém

podráždění nekrvácí. Oproti tomu dáseň postižená zánětem je lesklá, tmavě červená

a krvácí. (Janovská [online], 2013) Dáseň krvácí při čištění zubů, ale ke krvácení dochází

i samovolně. (Machová a Kubátová, 2015) Zvýšená krvácivost dásní a strach z dalšího

krvácení často vede ke snížení ústní hygieny, čímž se situace pouze zhoršuje – zvyšuje se

množství plaku, který je základem pro vznik onemocnění dásní. (Zuby [online], 2010)

Jedním z příznaků je také nepříjemný zápach z úst. (Kilian, 2003)

29

Hlavní příčinou vzniku zánětu dásní je špatná ústní hygiena, kvůli které dochází

k usazování biofilmu. (Janovská [online], 2013)

Mezi další faktory, které se podílejí na vzniku gingivitidy, jsou například

hormonální změny (těhotenství, menstruace), užívání některých léků, celková

onemocnění (krevní onemocnění, diabetes), nedostatek některých vitaminů.

(Janovská [online], 2013; Zuby [online], 2010)

V kapitole zmínění autoři považují za obecnou prevenci především správnou ústní

hygienu, jež napomáhá odstraňování zubního plaku, který stojí za vznikem nejčastějších

chorob ústní dutiny. V dnešní době existuje široké spektrum dentálních pomůcek včetně

fluoridace, díky kterým lze naše zuby chránit před nežádoucími onemocněními.

Prevence je základem pro zdraví zubů a celé ústní dutiny. Klíčovým faktorem je

tak správná ústní hygiena s využitím dostupných pomůcek, o čemž pojednává následující

kapitola.

30

4 Péče o dutinu ústní

Důkladná a pravidelná péče o ústní dutinu je jeden z nejdůležitějších faktorů

a předpokladů pro udržení zdraví ústní dutiny. Ke správné péči je zapotřebí ovládat

správnou techniku čištění chrupu a také používat vhodné pomůcky.

„Orální hygiena představuje soubor opatření, jejichž cílem je zabránit vzniku

plakem podmíněných onemocnění ústní dutiny.“ (Mazánek, 2015, s. 245) Péči o hygienu

ústní dutiny rozdělujeme na hygienu každodenní, kterou jedinec provádí samostatně,

a na péči profesionální, kterou poskytuje zubní lékař nebo dentální hygienistka.

(Merglová [online], 2011) Důležité jsou především prostředky užívané v péči o chrup,

které se rozdělují na mechanické (zubní kartáček) a chemické (zubní pasty).

Mazánek (2015)

Chrup bychom měli čistit alespoň dvakrát denně, a to po jídle. Nejdůležitější je

však večerní hygiena, kdy je třeba se zbavit ulpělých zbytků potravy, které by jinak

přes noc sloužily jako zdroj potravy pro bakterie a tvořily by tak zubní povlak. Délka

čištění je velmi individuální, nelze stanovit přesně na minuty. Vždy záleží na naší

zručnosti. (Zouharová, 2012)

Hygienické návyky bývají často nesprávné stejně jako technika čištění chrupu.

Správnou techniku, ale i výběr vhodných pomůcek může poskytovat některé zařízení

profesionální péče. Důležité v rámci péče o chrup jsou samozřejmě taktéž pravidelné

preventivní prohlídky u zubního lékaře. (Machová a Kubátová, 2015)

K tomu, abychom udržovali zdravou ústní dutinu, je třeba se naučit o ni správně

pečovat. Je důležité se tak naučit správné technice čištění zubů, která se přizpůsobuje

mnoha faktorům. V následující podkapitole tak autorka zmiňuje několik metod.

4.1 Techniky čištění zubů

Roubalíková ([online], 2007, s. 76) uvádí, že „metodu čištění volíme podle stavu

chrupu, ústní hygieny, věku, zručnosti a zvyklostí pacienta.“

Technik čištění zubů je nepřeberné množství a je na každém, která mu bude

vyhovovat. Metody lze samozřejmě i kombinovat. Nejdůležitější je však jejich správné

provedení. Autorka tak dále popisuje několik nejčastějších technik čištění chrupu.

31

Bassova technika

Bassova technika je velmi účinná metoda čištění, neboť její pomocí vyčistíme

i prostor mezi dásní a zubem, tzv. dásňový žlábek. Proto je tato technika někdy

označována jako „od červeného k bílému“. (Zouharová, 2012) „Modifikovaná Bassova

technika patří mezi nejúčinnější metody čištění zubů.“ (Zouharová, 2012, s. 58) Kartáček

je přiložen vlákny směrem pod dáseň v úhlu 30 až 40 stupňů, kdy lehkou vibrací čistíme

žlábek a následně stíravým pohybem dochází k vyčištění zbylé plochy zubu.

(Zouharová, 2012) Jejím užíváním se spolehlivě odstraňuje subgingivální plak. Je proto

doporučována i při léčbě zánětu dásni. (Mazánek, 2015)

Sólo technika

Tato metoda je výborná na dočištění nepřístupných úseků chrupu, je tedy vhodná

zejména pro dočištění třetích stoliček. Při této technice se používá jednosvazkový zubní

kartáček a často bez využití zubní pasty. (Zouharová, 2012)

Chartersova technika

Tato metoda je vhodná spíše pro manuálně zručnější pacienty. Je vhodná

při mezerovitém chrupu, neboť při jejím užívání dochází k dobrému vyčištění

mezizubních prostorů. Nedochází však k vyčištění dásňového žlábku. Chartersova

technika je vhodná i pro osoby s onemocněním parodontu. (Mazánek, 2015;

Zouharová, 2012)

Stillmanova technika

Tato technika se používá u osob s naprosto zdravým parodontem. (Mazánek, 2015)

Někdy je označována také jaké stírací, neboť „základní metodou je stírací svislý pohyb

kartáčku z dásně na zub.“ (Mazánek, 2015, s. 251) Neodstraňuje však plně subgingivální

plak a je zapotřebí využít další pomůcky k dočištění chrupu. (Zouharová, 2012)

Foneova metoda

Označována také jako krouživá či rotační. „Princip užití spočívá v čištění obou

zubních oblouků kruhovými pohyby.“ (Mazánek, 2015, s. 251) Je velmi snadno

osvojitelná a vhodná tak pro edukaci dětí v rámci pravidelné péče o chrup.

32

Metoda horizontální

Někdy označována jako základní, neboť se využívá v počátcích provádění ústní

hygieny u malých dětí. Je to nesystematická a neefektivní metoda. (Mazánek, 2015)

Správná metoda čištění zubů

Správná metoda je taková, při které dojde k důkladnému vyčištění všech částí

chrupu a zároveň není pro člověka bolestivou. (Zouharová, 2012)

Nejběžnější a nejspolehlivější metodu popisuje Curaprox ([online], 2019)

následovně. Kartáček by měl být přiložen v úhlu 45 stupňů, kdy jedna polovina kartáčku

je nasazena na zub a druhá na dáseň. Samotné čištění probíhá malými krouživými pohyby,

kdy by neměl být vyvíjen tlak na kartáček. Kartáček postupně posunujeme ze zubu na

zub. Přední úsek chrupu lze čistit i pomocí lehkých vibrací. Důležité je však vyčištění

vnější i vnitřní strany chrupu. Nesmíme opomenout na očištění žvýkacích plošek zubů.

(Curaprox [online], 2019)

Po základním čištění chrupu je zapotřebí ještě dočištění za pomocí speciálních

pomůcek, jako jsou například mezizubní kartáčky.

Obrázek 9: Technika čištění chrupu (Dental Care [online], 2019)

Každodenní čištění chrupu je velmi důležité pro zdraví ústní dutiny. K tomu,

abychom ji udrželi zdravou, je zapotřebí si zvolit vhodnou metodu čištění chrupu, kterou

budeme plně ovládat. Kromě správného provádění námi zvolené techniky je však velmi

žádoucí používání speciálních pomůcek ústní hygieny. Jsou důležitou součástí péče

o chrup a měli bychom je tak používat se stejnou samozřejmostí jako zubní kartáčky.

Autorka v následující podkapitole popisuje několik základních pomůcek ústní

hygieny a vhodně je doplňuje obrázky s vyobrazenými pomůckami.

33

4.2 Pomůcky ústní hygieny

V dnešní době existuje nepřeberné množství různých pomůcek na čištění chrupu.

Základním prostředkem pro každodenní hygienu je zubní kartáček, který v dnešní době

můžeme koupit v různých velikostech, barvách, tvarech, tvrdosti štětin. Existuje však

řada dalších užitečných pomůcek, které napomáhají k dokonale čistému chrupu.

(Roubalíková [online], 2007)

Autorka dále uvádí seznam všech dostupných pomůcek ústní hygieny.

Zubní kartáčky

Merglová ([online], 2011, s. 320) uvádí, že „zubní kartáček je nejdůležitější

pomůcka pro hygienu dutiny ústní. Slouží k odstraňování zbytků potravy a zubního

mikrobiálního plaku ze zubních plošek a dásní.“

Zubní kartáčky dělíme na ruční, elektrické a jednosvazkové.

• Ruční zubní kartáček

Podle Merglové ([online], 2011, s. 320) „ruční zubní kartáčky se od sebe liší

velikostí, tvarem a zakřivením úchopové části kartáčku, velikostí a tvarem hlavy kartáčku

a použitými vlákny.“ Vlákna zubních kartáčků jsou často ze syntetických materiálů, které

jsou pevnější, elastičtější a z hygienického hlediska vhodnější. Tvrdost hlavice kartáčku

je ovlivněna právě délkou vláken. (Merglová [online], 2011) Kartáček by měl mít měkké

a zaoblené štětiny, neboť dlouhodobé používání tvrdého kartáčku poškozuje zuby i dásně.

Čím hustší je osazení, tím je vyšší čistící účinek, neboť dochází k lepšímu přilnutí

k povrchu. Kartáček by zároveň měl mít malou hlavičku, abychom s ním dosáhli i na hůře

přístupná místa. (Roubalíková [online], 2007; Zouharová, 2012)

Obrázek 10: Manuální zubní kartáčky (Curaprox [online], 2019)

34

• Elektrický zubní kartáček

Možnou alternativou běžných zubních kartáčků jsou kartáčky elektrické. „Účinnost

elektrických zubních kartáčků se považuje za srovnatelnou, nebo dokonce vyšší než

u ručních kartáčků.“ (Merglová [online], 2011, s. 320) Jejich hlavice jsou různě

tvarované a mohou vykonávat buď oscilační nebo rotační pohyb. Vykonávají konstantní

pohyb svazků vláken nebo celé hlavice kartáčku, což je vhodné především pro osoby,

které mají problém s čištěním chrupu běžným kartáčkem, nebo u osob se ztíženou

pohyblivostí horních končetin. (Roubalíková [online], 2007)

Obrázek 11: Elektrické zubní kartáčky (Curaprox [online], 2019)

• Jednosvazkový zubní kartáček

Tento kartáček má pouze jeden svazek štětin. Je vhodný především

pro dočišťování oblastí, kam nelze dosáhnout jinými prostředky – například plochy zubů

moudrosti. Nezbytný je však při nošení fixních ortodontických aparátů.

(Roubalíková [online], 2007; Zouharová, 2012)

Obrázek 12: Jednosvazkový zubní kartáček (Roubalíková [online], 2007)

35

Mezizubní kartáčky

Podle Zouharové (2012, s. 40) „mezizubní kartáčky patří k základním pomůckám

pro dokonalé čištění zubů.“ Existuje řada variant mezizubních kartáčků, a to v různých

velikostech. Je důležité správně zvolit velikost mezizubního kartáčku, neboť mezizubním

prostorem musí pronikat bez odporu a bezbolestně, čímž odstraňuje nahromaděný plak.

(Mazánek, 2015; Roubalíková [online], 2007)

Obrázek 13: Mezizubní kartáčky (Curaprox [online], 2019)

Dentální nitě

Dentální nit použijeme v případě, kdy z jakéhokoliv důvodu nemůžeme použít

mezizubní kartáček. Dentální nit je tvořena ze stočených nylonových vláken. Vyrábí se

o různé síle, dále může být voskovaná nebo obsahovat fluoridy. Naučit se používat

dentální nit je náročnější, proto lze využít všemožné zavaděče s plastovým držákem

ve tvaru dentálního párátka. (Roubalíková [online], 2007; Zouharová, 2012)

Obrázek 14: Dentální nitě (Zouharová, 2012)

36

Dentální párátka

Pro odstraňování zbytků potravy lze použít také dentální párátka, která však mimo

jiné slouží i k masírování mezizubní papily. (Merglová [online], 2011) Dentální párátka

mohou být různě tvarovaná, dřevěná či umělohmotná. Povrch obsahuje minerály,

napomáhá tak odstraňovat zubní plak i zubní kámen. (Zouharová, 2012)

Obrázek 15: Dentální párátka (Zouharová, 2012)

Jazykové škrabky

Jako další běžně dostupnou pomůcku autorka uvádí jazykovou škrabku, která se

běžně příliš nevyužívá oproti ostatním pomůckám. „Jazyková škrabka pomáhá odstranit

bakterie, které se usazují na jazyku, a odstranit tak jednu z příčin špatného dechu.“

(Zouharová, 2012, s. 44)

Obrázek 16: Jazykové škrabky (Na zuby [online], 2015)

37

Ústní irigátory

Další a nepříliš užívanou pomůckou jsou tzv. ústní irigátory. Ústní irigátor nebo

také ústní sprcha využívá proud vody, který oplachuje zbytky jídla a čistí tak těžce

dostupná místa. Tlak vody odplavuje toxické látky, které produkují bakterie a zároveň

stimulují dásně, čímž se snižuje riziko zánětu. Nemohou však plně nahradit zubní

kartáček. (Zouharová, 2012)

Obrázek 17: Ústní irigátor (Zubní kartáček [online], 2019)

V současné době existuje řada chemických přípravků, které příznivě ovlivňují

lidský chrup. Jedním z nich je prevence pomocí fluoridů, které „zvyšují odolnost skloviny

proti působení kyselin, snižují demineralizaci (odvápnění zubní skloviny), podporují

remineralizaci (přívod minerálů do zubní skloviny) a mají antibakteriální účinek.“

(Čistíme si zuby [online], 2020) Díky jejich pozitivnímu vlivu na chrup se dnes vyrábí

množství speciálních přípravků.

Z hlediska prevence a ochrannému vlivu fluoridů autorka zařazuje následující

podkapitolu, kde více rozvíjí tuto problematiku.

38

4.3 Fluoridace chrupu

Merglová (2000, s. 21) popisuje prevenci jako „souhrn všech opatření a metod,

jejichž cílem je přecházet vzniku onemocnění, poškození zdraví, zdravotních komplikací

a trvalých následků nemocí nebo úrazů.“

Dále autorka rozděluje preventivní opatření do třech stupňů:

1. prevence primární – zahrnuje preventivní podávání tablet fluoridu, úkolem je

předcházet vzniku patologických změn;

2. prevence sekundární – cílem je vzniklý patologický proces vyléčit;

3. prevence terciární – úkolem je vyléčení a zabránění dalším komplikacím.

Pro prevenci zubního kazu lze využít úpravu stravy, provádění správné ústní

hygieny, ale především aplikovaní fluoridů. (Merglová, 2000)

„V prevenci zubního kazu hraje fluor mimořádně důležitou roli.“

(Zouharová, 2012, s. 50) Fluoridy činí zub odolnější vůči napadení kyselinami a cukry

v ústech. Má příznivý vliv na zdraví zubů, avšak při vysokých dávkách může být toxický.

Nadbytek fluoru může způsobit zubní vady skloviny. (Friedman [online], 2019)

Fluorid poskytuje zubům čtyři účinky (zkráceno dle Zouharová, 2012):

• zvyšuje odolnost zubních plošek proti působení kyselin;

• snižuje demineralizaci (úbytek minerálů, vápníků, fosfátů ze skloviny);

• podporuje mineralizaci (opětovný přívod minerálů do skloviny);

• zabraňuje metabolismu bakterií.

Přívod fluoridu je možný dvěma způsoby (zkráceno dle Merglová, 2000):

• Endogenní – fluoridace pitné vody, fluoridové tablety, fluoridace soli,

fluoridace mléka, minerální vody;

• Exogenní – zubní pasty, gely a ústní vody s fluoridem.

„Kombinací obou těchto způsobů fluoridové prevence zubního kazu lze očekávat

nejlepší výsledky.“ (Merglová [online], 2004, s. 63)

Hubková ([online], 2001) způsoby přívodu fluoridů popisuje jako preeruptivní

(v době vývoje zubních zárodků) a posteruptivní (po prořezání zubu do ústní dutiny).

Po prořezání zubu výše zmíněné přípravky zkvalitňují remineralizaci a zpomalují tak

metabolické pochody v mikrobiálních plaku.

39

Autorka předkládané práce dále představuje možnosti fluoridové prevence

v České republice.

Fluoridace pitné vody

Zouharová (2012, s. 51) uvádí, že fluoridace je „nejvhodnější způsob dodávání

fluoru do organismu.“ Fluoridaci pitné vody doporučuje i Světová zdravotnická

organizace. „Fluoridace vody snižuje kazivost v průměru o 50 %.“ (Zouharová, 2012,

s. 51) V České republice byla voda fluoridována pouze do roku 1988, v současné době se

fluoridace neprovádí. (Mazánek, 2015)

Fluoridace mléka

Fluoridace mléka je nepříliš rozšířená metoda a dostupná pouze v některých

zahraničních zemích, jako je například Anglie, Spojené státy americké nebo Švýcarsko.

(Dostálová a Beznosková Seydlová, 2008) V České republice se fluoridace mléka plošně

neprovádí. (Patzaková [online], 2020)

Minerální vody

Merglová (2000, s. 23) uvádí, že „přírodním zdrojem fluoru jsou i minerální vody.“

Vhodné minerální vody, které slouží jako prevence před zubním kazem, by měly

obsahovat cca 1 mg fluoru na 1 litr vody. Řadí se sem například Dobrá voda, Korunní

nebo Poděbradka. (Kilian, 2003)

Fluoridace soli

Jednou z možností je také používání fluoridované soli, která se využívá

k dosolování pokrmů. „Účinnost fluoridace soli je považována za stejně vysokou jako

účinnost fluoridace vody.“ (Mazánek, 2015, s. 145)

Fluoridové tablety

Fluoridové tablety jsou z hlediska kazivosti chrupu u dětské populace nejvhodnější

metodou, jak předejít zubnímu kazu. Avšak tato možnost je pouze na předpis lékaře.

(Merglová [online], 2004; Mazánek, 2015)

40

Nejčastějším prostředkem fluoridové prevence jsou nejrozšířenější a běžně užívané

doplňky ústní hygieny, které zamezují vzniku nežádoucího onemocnění. Mezi tyto

doplňky řadíme zubní pasty, ústní vody, gely či roztoky s fluoridy.

Zubní pasty

„Nejpřístupnější formou je pravidelné užívání fluoridových zubních past.“

(Dostálová a Beznosková Seydlová, 2008, s. 183) Každá zubní pasta obsahuje odlišné

množství fluoridů a je zapotřebí dbát na doporučený obsah, a to především u dětí.

„Každodenní pečlivé odstranění zubního plaku používání zubní pasty s fluoridy, jejichž

obsah a dávkování pasty na kartáček odpovídá věkové kategorii dítěte, je velmi důležitou

a vědecky podloženou součástí prevence zubního kazu.“ (Světový den ústního zdraví

[online], 2015)

Ústní vody

Hojně užívaným přípravkem ústní hygieny jsou také ústní vody. „Mohou mít podle

složení protikazový a protizánětlivý účinek nebo obsahovat fluoridy.“ (Zouharová, 2012,

s. 49) Ústní vody neslouží jako účinný nástroj na odstranění zubního plaku, jedná se

o doplněk ústní hygieny, který pouze napomáhá jeho snižování. (Zouharová, 2012)

Roztoky, gely s fluoridy

Další možností je využití zubních gelů s fluoridy. Tyto zubní gely se aplikují

po jeden až dva dny v týdnu na vyčištěný chrup. Koncentrace účinných látek je oproti

zubní pastě výrazně vyšší. (Mazánek, 2015)

Žvýkačky s fluoridy

Merglová ([online], 2004, s. 63) popisuje, že „žvýkačky bez cukru obsahující

fluoridy představují jednu z možných forem prevence zubního kazu. Kromě lokálního

působení fluoridů se příznivě uplatňuje i zvýšení salivace.“ Žvýkačka bez cukru rovněž

obsahuje přírodní sladidla, například xylitol, který podporuje remineralizaci zubní

skloviny. (Gabrovská a Chýlková [online], 2017)

41

Správná a pravidelná hygiena ústní dutiny je základem pro její zdraví a zamezuje

vzniku nežádoucích onemocnění. Je zapotřebí se naučit správné technice čištění chrupu

a neopomenout tak ani použití speciálních pomůcek k ústní hygieně. Zdraví zubů lze

příznivě ovlivnit i za pomocí užívání fluoridových přípravků. Autorka se v kapitole

věnuje všem zmíněným tématům a vše doplňuje i praktickými ukázkami.

Další kapitola se věnuje preventivním programům, které jsou přednášeny nejen

v mateřských školách, ale také v rámci prvního a druhého stupně základní školy.

Zdůrazňuje význam edukace u dětí, neboť brzké hygienické návyky a znalosti z této

problematiky mohou přispět k eliminaci chorobných stavů ústní dutiny.

42

5 Preventivní projekty a programy v oblasti zubního

zdraví na území České republiky

Z hlediska zdraví ústní dutiny je velice klíčová prevence. Čím dříve

dochází u jedince k jeho edukaci, tedy poskytování informací o základech hygieny ústní

dutiny, o možnostech prevence a dostupných pomůckách, tím nižší je riziko vzniku

nežádoucího onemocnění.

Tato kapitola si klade za cíl přiblížit preventivní projekty a programy

uskutečňované v mateřských a základních školách, kdy autorka zdůrazňuje jejich

pozitivní vliv na orální zdraví. Zmiňované školské instituce jsou zařazeny z důvodu, kdy

jednotlivé preventivní projekty i programy bývají mnohdy zaměřeny jak na mateřské

školy, tak i na první stupeň školy základní. V závěru kapitoly autorka zmiňuje pár

programů určených pro dospělé osoby.

„Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR4 jsou zaměřeny

převážně na prevenci zubního kazu u dětí a mládeže, na informovanost jejich rodičů,

na zlepšení orálního zdraví a získání praktických a správných návyků v ústní hygieně.“

(Pupiq [online], 2019)

V rámci České republiky Česká stomatologická komora a Asociace dentálních

hygienistek nerealizuje vlastní preventivní projekty a programy z důvodu nedostatku

finančních prostředků, avšak spolupracují s různými organizacemi, které se prevencí

zabývají. Česká stomatologická komora řadu z nich podporuje a propůjčuje jim svoji

značku kvality, tzv. Pečeť České stomatologické komory. (Pupiq [online], 2019)

Autorka dále zařazuje přehled preventivních projektů a programů

uskutečňovaných na území České republiky. Preventivní programy a projekty byly

zvoleny na základě výběru České stomatologické komory a Asociace dentálních

hygienistek.

4 ČR – Česká republika

43

5.1 Preventivní projekty zubní péče

V rámci České republiky existuje mnoho preventivních projektů zaměřených

na zubní péči, mezi které řadíme například: Zubní průkaz, Dětský úsměv a Mandala.

Autorka zvolila zmíněné programy z důvodu dostupnosti dat a dále vybrané preventivní

projekty přibližuje.

Zubní průkaz

„Zubní průkaz dítěte připravila Česká stomatologická komora ve spolupráci

s Ministerstvem zdravotnictví ČR po dlouholetém hledání způsobu, jak nenásilně, ale

dostatečně důrazně připomenout rodičům jejich povinnost dbát o zdravý chrup svých dětí

po zrušení preventivních prohlídek ve školách.“ (Asociace dentálních hygienistek

[online], 2020) Zubní průkaz obsahuje předtištěné stránky, kam se zaznamenávají údaje

např. o prořezávání zubů, výskytu zubního kazu nebo užívání fluoridovaných přípravků.

Je určen pro záznamy o prohlídkách od prvního do desátého roku věku dítěte a měl by

být nošen s sebou na každou preventivní prohlídku u stomatologa. (Dent [online], 2012)

Dětský úsměv

Projekt Dětský úsměv vznikl v roce 2001 a vychází ze švýcarského vzoru, kde byl

podobný projekt realizován v šedesátých letech minulého století a zaznamenal snížení

kazivosti chrupu až o 80 %. V České republice jej realizuje Český zelený kříž pod záštitou

Asociace dentálních hygienistek České republiky a České společnosti pro dětskou

stomatologii. Projekt je uskutečňován v mateřských školách, na prvním stupni základních

škol a v dětských domovech. Je zaměřen především na zlepšování zdravotní prevence.

(Dětský úsměv [online], 2015; Asociace dentálních hygienistek [online], 2020)

„Důraz je kladen především na opakovaný praktický nácvik účinného čištění chrupu.“

(Dětský úsměv [online], 2015)

Výuku zaštiťují především dentální hygienistky, které děti informují

o souvislostech mezi způsobem stravy a vznikem zubního kazu a parodontózy.

„Nejdůležitější částí každé lekce je praktický nácvik správného čištění chrupu pod

odborným vedením.“ Pro názornost se využívá například model chrupu a dále je

systematičnost výuky podpořena sérii pěti na sebe navazujících pracovních sešitů, které

obsahují různé kvízy, výukové omalovánky a další. (Dětský úsměv [online], 2015)

44

Do projektu je zapojeno více jak 50 mateřských a základních škol v České

republice, především však z oblasti jižních Čech a hlavního města Prahy.

Mandala

„Mandala je preventivní projekt neziskové organizace ARAK o. p. s.

v Olomouckém kraji.“ (Pupiq [online], 2019) Projekt vznikl v roce 2009 a o rok později

byl zařazen mezi významné projekty Olomouckého kraje. Je uskutečňovaný

v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. Hlavní činností je tvorba

a realizace preventivních programů a také lektorská činnost. (ARAK [online], 2019)

„Od roku 2010 v sobě projekt Mandala sdružuje několik aktivit, kterými vzájemně

podporuje prevenci a všeobecné povědomí o zubní hygieně a zdravém životním stylu.“

(ARAK [online], 2019) Ředitel programu MUDr. Ladislav Korotvička také každoročně

pořádá významnou listopadovou konferenci pod názvem „Víme, jak na zubní kaz“, která

je určena dentálním hygienistkám, zubním lékařům, studentům zubního lékařství

a pedagogům. Projekt chce svojí činností propojit více cílových skupin, které ovlivňují

zdravý vývoj dítěte. Významnou cílovou skupinou jsou také rodiče, na něž je kladena

nejvyšší odpovědnost. (ARAK [online], 2019)

Výuka probíhá formou lekcí a projektových dnů, během kterých jsou děti

zábavnou formou seznamovány se stomatologickým ošetřením. Mladší děti poznávají

prostředí zubní ordinace, seznamují se s prací lékaře a dentálními pomůckami.

K motivaci se využívají i indikátory plaku. Důležité je také seznámení rodičů

s možnostmi prevence a poukázání na významnost stomatologických prohlídek.

(ARAK [online], 2019)

Dále v rámci preventivních projektů můžeme v České republice nalézt také

projekty jako je Stop zubnímu kazu (www.praha11.cz) nebo Zoubky jako perličky

(www.cpzp.cz). Z důvodu nedostatku vhodných dat autorka uvedené preventivní

projekty nepopisuje a dodává pouze odkazy na webové stránky. V následující podkapitole

se autorka zabývá preventivními programy.

45

5.2 Preventivní programy zubní péče

Na našem území se vyskytuje velké množství preventivních programů, jež jsou

zaměřeny na péči o chrup. Mezi preventivní programy řadíme například: Zdravé zuby,

Veselé zoubky, Zdravý úsměv. Tyto programy byly vybrány na základě dostupných

informací. Autorka dále také tyto programy popisuje blíže.

Zdravé zuby

„Program ZDRAVÉ ZUBY je komplexní celoplošný výukový program péče

o chrup určený pro prevenci zubního kazu u dětí na prvním stupni základních škol

a mateřských škol. Jedná se o nejdéle realizovaný program takového rozsahu pro děti

mladšího školního věku, nejen v oblasti prevence zubního kazu, ale v oblasti ochrany

a podpory zdraví vůbec.“ (Zdravé zuby [online], 2012) Na školách byl tento preventivní

program realizován již od roku 2000 za výrazné podpory Orbit Klubu, avšak v roce 2018

jeho akreditace skončila. Program byl podporován Ministerstvem zdravotnictví

České republiky a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Od roku 2005 probíhal

program ve spolupráci s kanceláří WHO5 v České republice. (Kubrichtová [online],

2007)

„Cílem programu je zlepšit zubní zdraví u dětí a mládeže, a tak vytvořit

předpoklady k zajištění zdravých zubů i u dospělé populace v budoucích letech.“

(Kubrichtová [online], 2007, s. 9) Zároveň zvyšoval informovanost rodičů

a pedagogických pracovníků v oblasti orálního zdraví. (Zdravé zuby [online], 2012)

Program se skládá z odborného manuálu pro učitele, v němž jsou uvedeny veškeré

odborné informace týkající se zubního zdraví. Dále obsahuje pracovní listy pro žáky,

které jsou připravené poutavým způsobem, tedy formou omalovánek, her, kvízů,

křížovek, soutěží apod. Součástí jsou také diplomy, které jsou barevně odlišeny podle

ročníků. Poslední částí je metodická příručka pro učitele, která obsahuje informace, jak

s daným programem správně pracovat. Příručka zároveň respektuje Rámcový vzdělávací

program pro základní vzdělávání a začleňuje na základě doporučení MŠMT6

problematiku orální hygieny do běžné výuky. (Kubrichtová, 2007) Existují také webové

stránky programu, kde lze pracovní listy pro jednotlivé třídy stáhnout.

5 WHO: World Health Organization – Světová zdravotnická organizace 6 MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

46

Veselé zoubky

„Preventivní program péče o zuby Veselé zoubky realizuje od roku 2011

DM drogerie markt, s. r. o., pro žáky 1. tříd základních škol v ČR.“ (Pupiq [online], 2019)

Hlavním cílem programu je správná péče o chrup u dětí a možnosti prevence před zubním

kazem. (DM [online], 2019) Program zároveň vzdělává i rodiče žáků a vybízí

je k dohledu dětí a osvojení správných návyků pro čištění zubů. (Horká a Kukletová

[online], 2019)

Výuku na vybrané základní škole provádí proškolený zástupce společnosti DM.

Žáci první třídy jsou seznámeni s tím, jaká je funkce zubů a co je zubní kaz. Následně je

žákům zahráno představení s názvem „Jak se dostat Hurvínkovi na zoubek“, na které

navazuje probírání zásad správné péče o chrup a zmiňuje se i význam prohlídek u zubního

lékaře. Následně žáci pomocí her a pracovních listů opakují, co se naučili. V závěru žáci

obdrží preventivní balíček obsahují také edukační brožuru, kterou společnost DM vytváří

společně s garantem programu prof. MUDr. Martinou Kukletovou, CSc. Ta je z hlediska

obsahu určena především pro rodiče, avšak obsahuje i pár omalovánek, kvízů či křížovek

pro děti. (DM [online], 2019; Horká a Kukletová [online], 2019)

Zdravý úsměv

Preventivní program Zdravý úsměv vznikl již v roce 1999 a to díky spolupráci

Stomatologické kliniky FN7 v Hradci Králové a Česko-slovensko-švýcarské lékařské

společnosti. „Jedná se o výchovně preventivní program probíhající na základních

a mateřských školách především v okrese Hradec Králové, městech Ústí nad Orlicí, Ústí

nad Labem, Kroměříž, Hulín, Trutnov, Pardubice, Plzeň.“ Program je však postupně

rozšiřován i do dalších míst České republiky. (Asociace dentálních hygienistek [online],

2020) „Program v současné době zajišťují převážně žákyně vyšších odborných škol

a středních zdravotnických škol, dentální hygienistky a asistentky zubní péče, které děti

připravují jak po stránce teoretické, tak po stránce praktické.“ Zdravý úsměv ([online],

2019) Jako jeden z mála programů je zaměřen nejen na děti z prvního stupně základních

škol, ale také na děti druhého stupně. Cíl je však u obou skupin stejný, a to nauka

o správné čisticí technice a obecné péči a ochraně zdraví ústní dutiny.

(Zdravý úsměv [online], 2019)

7 FN: Fakultní nemocnice

47

Cílem programu je naučení nejen správné techniky čištění chrupu a poskytnutí

vědomostí z hlediska problematiky ústní dutiny, ale také podpora kladného postoje

k celkovému zdraví. (Zdravý úsměv [online], 2019)

Mladší děti jsou v průběhu programu seznamovány se stavbou zubu, úlohou

výživy v prevenci zubního kazu, škodlivosti cukrů a významem fluoridu. Nedílnou

součástí je samozřejmě nauka, jak zuby správně čistit včetně praktického nácviku. Starší

žáci jsou navíc poučováni i stavbě závěsného aparátu zubu a o významu čištění

mezizubních prostor. (RADKA [online], 2019)

Mezi další preventivní programy patří dále například Zdravý zoubek

(www.zdravyzoubek.cz). Vlivem nedostatku dat autorka zmíněný preventivní program

blíže nerozepisuje a poskytuje pouze odkaz na jeho webové stránky.

Preventivní projekty a programy však nejsou vždy plně cílené pouze na děti.

Existuje řada projektů či programů, které se zaměřují i na edukaci dospělých osob, a které

dále autorka představuje. Opětovně byly autorkou vybrány na základě dostupnosti dat.

Nechci kazy

Vzdělávací projekt založili v roce 2009 studenti lékařské fakulty Univerzity

Karlovy. Reagují tak na neuspokojivý stav zubního zdraví obyvatelstva České republiky.

„Hlavním cílem společnosti je stomatologická osvěta zaměřena nejen na prevenci a ústní

hygienu, ale také na vysvětlení detailů jednotlivých stomatologických výkonů.“ (Asociace

dentálních hygienistek [online], 2020) Náplní projektu je tedy jednak prevence, ale

také lepší informovanost veřejnosti o možnostech zubního ošetření. Z toho důvodu byly

také založeny webové stránky se stejnojmenným názvem (www.nechcikazy.cz),

kde autoři poskytují a šíří co nejvíce informací z hlediska orálního zdraví. Mimo zdroje

informací je nabízena i možnost online poradny, kde se lze o svých problémech poradit

se stomatology. (Nechci kazy [online], 2020)

Ve zdravé ČR zdravý zub

„Preventivní program Ve zdravé ČR zdravý zub organizuje Sdružení studentů

stomatologie ČR.“ (Pupiq [online], 2019) Založil jej v roce 2007 tehdejší student lékařské

fakulty Jan Vokurka. Prvotním cílem programu bylo umožnit studentům potkávat

budoucí pacienty různých věkových kategorií a naučit je s nimi beze studu komunikovat.

Cílem programu je však také nauka široké veřejnosti o správné metodě čištění chrupu

48

a celková motivace k péči o zubní zdraví. Studenti se zároveň snaží vyvrátit mýty

z hlediska orálního zdraví, které má většina populace zažité. (SSSČR [online], 2019)

Studenti zubního lékařství každoročně v pěti univerzitních městech České

republiky, konkrétně v Brně, Hradci Králové, Praze, Olomouci a Plzni, pořádají akce, kde

přímo na ulici nabízejí kolemjdoucím rady ohledně zubního zdraví a ústní hygieny.

Názorně také ukazují, jak zacházet s dentálními pomůckami. (SSSČR [online], 2019)

Mezi další známé projekty a programy patří například také projekt Pro zuby

(www.nechcikazy.cz/projekt-prozuby), Stop kazům (www.stopkazum.cz) nebo Měsíc

zdravých zubů (www.mesiczdravychzubu.cz). Neboť tyto projekty či programy nejsou

dostatečně charakterizovány, autorka je pouze zmiňuje a doplňuje odkazy na webové

stránky.

Autorka v kapitole zdůrazňuje pozitivní vliv vybraných preventivních projektů

a programů, které jsou mnohdy zařazovány již v mateřské škole či na prvním stupni

základních škol. Kromě včasné edukace dětí jsou důležité i pravidelné preventivní

prohlídky u stomatologa. Dále autorka zmiňuje i několik projektů a programů, které jsou

zaměřeny i na dospělou populaci.

V poslední kapitole se autorka zabývá ukotvením péče o orální zdraví

v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

49

6 Ukotvení tématu orálního zdraví v Rámcovém

vzdělávacím programu pro základní vzdělávání

Rámcový vzdělávací program (dále RVP) je národní program, který vymezuje

tzv. rámce pro jednotlivé etapy vzdělávání v České republice. Obsahuje tedy vzdělávací

oblasti a formy vzdělávání, požadavky na vzdělání pro jednotlivé obory a stupně a také

jeho cíle. Školní úroveň potom představují školní vzdělávací programy (dále ŠVP),

dle nichž je uskutečňována výuka na škole. (MŠMT [online], 2017)

Autorka níže popisuje ukotvení tématu péče o chrup v Rámcovém vzdělávacím

programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV).

V České republice je nejvyšší úroveň školství definována Rámcovým

vzdělávacím programem a Národním programem pro rozvoj vzdělávání, tzv. Bílou

Knihou. Do vzdělávací soustavy je zaveden nový systém kurikulárních dokumentů pro

vzdělávání žáků od tří do 19 let. (MŠMT [online], 2017) „Kurikulární dokumenty jsou

vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní.“ (MŠMT [online], 2017, s. 6)

Státní úroveň představuje Národní program vzdělávání a Rámcový vzdělávací

program. Národní program vzdělávání vymezuje vzdělávání jako celek, zatímco RVP

vymezuje pouze rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy – předškolní, základní a střední

vzdělávání. (MŠMT [online], 2017)

Školní úroveň představují ŠVP, dle nichž se uskutečňuje vzdělávání

na jednotlivých školách. (MŠMT [online], 2017)

Všechny dokumenty jsou přístupné pro širokou veřejnost. (MŠMT [online], 2017)

„Rámcové vzdělávací programy vycházejí z nové strategie vzdělávání, která

zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění

získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě. Vycházejí z koncepce společného

vzdělávání a celoživotního učení, formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro

všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání a podporují pedagogickou autonomii

škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání.“ (MŠMT [online], 2017, s. 7)

„Ve vzdělávacím obsahu RVP ZV je učivo chápáno jako prostředek k osvojení

činnostně zaměřených očekávaných výstupů, které se postupně propojují a vytvářejí

předpoklady k účinnému a komplexnímu využívání získaných schopností a dovedností

na úrovni klíčových kompetencí.“ (MŠMT [online], 2017, s. 11)

50

MŠMT ([online], 2017) popisuje klíčové kompetence jako soubor vědomostí,

dovedností, schopností, postojů a hodnot, jež jsou významné pro osobní rozvoj jedince.

V případě základního vzdělávání se do klíčových kompetencí řadí:

• kompetence k učení;

• kompetence k řešení problémů;

• kompetence komunikativní;

• kompetence sociální a personální;

• kompetence občanské;

• kompetence pracovní.

Téma závěrečné bakalářské práce lze spatřit ve všech klíčových kompetencích.

Kompetence k učení: žák poznává smysl a cíl ústní hygieny; žák vybírá a využívá

efektivně způsoby a pomůcky ústní hygieny; žák propojuje do širších celků poznatky

z výživy a osobní hygieny a vytváří si ucelený pohled na ústní hygienu.

Kompetence k řešení problémů: žák volí vhodné metody pro zlepšení stavu své ústní

hygieny.

Kompetence komunikativní: žák obhajuje svůj názor z hlediska zubního zdraví

a vhodně argumentuje.

Kompetence sociální a personální: žák spolupracuje ve skupině a podílí se na diskuzi.

Kompetence občanské: žák chápe význam preventivních prohlídek u zubního lékaře.

Kompetence pracovní: žák využívá znalosti a dodržuje pravidelný režim péče o chrup.

Základní vzdělávání má napomáhat utvářet a rozvíjet zmíněné klíčové

kompetence. Vzdělávací proces se zaměřuje však nejen na rozvoj klíčových kompetencí,

ale také na naplňování cílů vzdělávání. (MŠMT [online], 2017)

Z hlediska cílů základního vzdělávání lze téma spatřit v cíli: „učit žáky aktivně

rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný“.

(MŠMT [online], 2017, s. 9)

Mezi další cíle lze dle MŠMT ([online], zkráceno, 2017) zařadit také:

• poznávání zdraví jako důležité hodnoty v kontextu dalších životních hodnot;

• pochopení zdraví jako vyváženého stavu tělesné, duševní i sociální pohody;

51

• využívání osvojených preventivních postupů pro ovlivňování zdraví

v denním režimu, k upevňování způsobů rozhodování a jednání v souladu

s aktivní podporou zdraví v každé životní situaci i k poznávání a využívání

míst souvisejících s preventivní ochranou zdraví;

• propojování činností a jednání souvisejících se zdravím;

• ochraně zdraví a životů při každodenních rizikových situacích i mimořádných

událostech;

• aktivnímu zapojování do činností podporujících zdraví a do propagace

zdravotně prospěšných činností ve škole i v obci.

Z hlediska tématu bakalářské práce lze cíle základního vzdělávání blíže

specifikovat do několika bodů:

• žák poznává význam zubní péče v kontextu dalších hodnot zdraví;

• žák chápe zubní zdraví jako nedílnou součást zdraví tělesného, duševního

i jako součást sociální pohody;

• žák každodenně využívá naučených preventivních postupů z hlediska orálního

zdraví;

• žák propojuje své znalosti z hlediska péče o ústní dutinu a výživy a dbá na co

nejvhodnější péči vedoucí k ochraně zdraví chrupu;

• žák aktivně propaguje význam péče o ústní dutinu.

Dle MŠMT ([online], 2017) je vzdělávací obsah základního vzdělávání

v RVP ZV je rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, a to:

• Jazyk a jazyková komunikace;

• Matematika a její aplikace;

• Informační a komunikační technologie;

• Člověk a jeho svět;

• Člověk a společnost;

• Člověk a příroda;

• Umění a kultura;

• Člověk a zdraví;

• Člověk a svět práce.

52

Problematikou péče o chrup se zabývají již na prvním stupni ve vzdělávací oblasti

Člověk a jeho svět v oboru Člověk a jeho svět, kde se objevuje učivo Člověk a jeho zdraví.

Na druhém stupni nacházíme tuto problematiku v oblasti Člověk a příroda v oboru

Přírodopis v části učiva nazvaném Biologie člověka. Dále je tato problematika řešena

i v oblasti Člověk a zdraví, obor Výchova ke zdraví v části učiva zvaném Zdravý způsob

života a péče o zdraví nebo Hodnota a podpora zdraví (MŠMT [online], 2017)

Z důvodu zaměření bakalářské práce na žáky druhého stupně bude následující

výčet očekávaných výstupů zacílen na předměty Přírodopis a Výchova ke zdraví, které

se problematice zubního zdraví ve výuce věnují.

Očekávané výstupy Přírodopisu dle MŠMT ([online], 2017):

• žák určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav

lidského těla, vysvětlí jejich vztahy;

• žák rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady

jejich prevence a léčby, objasní význam zdravého způsobu života.

Očekávané výstupy Výchovy ke zdraví dle MŠMT ([online], 2017):

• žák posoudí různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní

zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch

aktivní podpory zdraví;

• žák usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví;

• žák vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu

vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí;

• žák dává do souvislosti složení stravy a způsob stravování s rozvojem

civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací

návyky.

Problematika péče o chrup je velmi rozsáhlá a v rámci základního vzdělávání je

zařazována již od prvního stupně. Z hlediska zdraví ústní dutiny a prevence

před onemocněními je její brzké a časté zařazování do systému vzdělávání velmi

příznivé.

53

V teoretické části se autorka nejprve zabývala významem ústní dutiny, kde

zmiňuje její funkce a význam slin. Poté navazuje na dentici, kde popisuje jednotlivé typy

a funkce zubů, dále se zaměřuje na dočasný i stálý chrup a uvádí jejich odlišnosti. Velký

význam autorka také přikládá vlivu stravy na ústní dutinu, o čemž pojednává další

kapitola. V ní autorka popisuje stravu jako rizikový či protektivní faktor z hlediska

onemocnění ústní dutiny. Dále se práce věnuje popisu nejčastějších onemocnění chrupu.

Významnou část práce tvoří kapitola péče o ústní dutiny, kde jsou zmiňovány nejčastější

techniky čištění chrupu a dostupné pomůcky ústní hygieny. Velkou váhu autorka také

připisuje fluoridové prevenci, kde zmiňuje možnosti fluoridace v České republice.

V předposlední kapitole jsou popisovány preventivní projekty a programy určené

pro žáky mateřských a základních škol, ale také pro dospělou populaci. V závěru

teoretické části bakalářské práce je zahrnuto ukotvení tématu zubního zdraví

v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání.

54

II PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části bakalářské práce byly zpracovány a vyhodnoceny výsledky

výzkumného šetření. Práce byla zaměřena na hygienu dutiny ústní u žáků druhého stupně

vybraných základních škol. Autorka k dosažení výzkumného cíle zvolila kvantitativní

metodu zkoumání v podobě anonymního dotazníkového šetření.

7 Cíl výzkumného šetření

Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak žáci druhého stupně základní

školy pečují o dutinu ústní. Autorku také zajímalo, zda jsou rozdíly v péči mezi mladšími

a staršími žáky základních škol. Autorka dále zjišťovala jejich informovanost ohledně

problematiky orálního zdraví.

7.1 Výzkumné otázky

Autorka si na základě výzkumného šetření stanovila jednu výzkumnou otázku,

na kterou se zaměřila po vyhodnocení dotazníků. Výzkumnou otázku, v níž se zabýváme

srovnáváním mladších a starších žáků základních škol, byla autorkou položena s cílem

zjistit, zda vyskytují nějaké odlišnosti mezi žáky v péči o dutinu ústní.

Výzkumná otázka:

VO1: Liší se péče o dutinu ústní mezi mladšími a staršími žáky druhého stupně základní

školy?

7.2 Metodika výzkumného šetření

K výzkumu autorka zvolila kvantitativní metodu zkoumání ve formě anonymního

dotazníkového šetření. Gavora (2010) uvádí možnost anonymity respondentů jako jednu

z výhod při využití dotazníku, neboť přinášejí upřímnější odpovědi. Nevýhodu dotazníku

spatřuje Eger a Egerová (2014) v možné povrchnosti jednotlivých odpovědí. „Dotazník

je nejfrekventovanější metodou zjišťování údajů.“ (Gavora, 2010, s. 99) Dotazníkovým

šetřením lze získat velké množství dat za relativně krátkou dobu. (Gavora, 2010)

55

Podle Chrásky (2007) je vysoká četnost užívání dotazníků v pedagogickém výzkumu

dána jeho domněle snadnou konstrukcí.

Na základě dostupných informací byl dotazník autorkou vybrán jako nejvhodnější

metoda pro realizaci výzkumného šetření.

Výzkumné šetření bylo provedeno na dvou základních školách v Jihomoravském

kraji. Samotné šetření probíhalo od 18. 11. do 6. 12. 2019. Bylo rozdáno celkem 115

dotazníků, kdy návratnost byla 103. Z toho tři dotazníky nebyly autorkou do výzkumu

zahrnuty z důvodu nedostatečnosti odpovědí.

Dotazník obsahoval celkem 17 položek, které byly sestaveny na základě

prostudované literatury. Úvodní část dotazníku byla věnována základním informacím

o dotazovaném (pohlaví a věk). Samotný dotazník obsahuje jak uzavřené, otevřené, tak

i polouzavřené typy otázek. Uzavřené otázky (č. 1, 3, 4, 6, 12) nabízejí respondentům

určitý počet odpovědí, ze kterých mohou vybírat správnou variantu. Položka č. 12 nabízí

také možnost zaškrtnutí více variant. „Výhodou uzavřených otázek je jejich lehké

zpracování.“ (Gavora, 2010 s. 102) Nevýhodou uzavřených otázek je, že neposkytují

možnost na vyjádření názoru. (Gavora, 2010) Polouzavřené otázky (č. 14, 17) naproti

tomu nabízejí odpověď a dále žádají vysvětlení formou otevřené otázky. (Gavora, 2010)

Otevřené otázky (č. 2, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 15, 16) nenavrhují respondentovi žádné

odpovědi a odpovídá se na ně tak obtížněji. „Otevřená otázka dává respondentovi dost

velkou volnost u odpovědi.“ (Gavora, 2010, s. 103) Takové otázky neomezují

respondenta a nevnucují mu připravenou odpověď. „Nevýhodou těchto položek je právě

jejich volnost, která působí potíže při vyhodnocování.“ (Chráska, 2007, s. 165)

Před samotným výzkumem byla provedena pilotní studie, která měla za úkol

zjistit, zda jsou pro respondenty jednotlivé otázky dostatečně jasné a srozumitelné.

Gavora (2010) uvádí, že tento předvýzkum je užitečný pro získání zpětné vazby

a pro případné opravení jednotlivých položek v dotazníku. „Pečlivé provedení

předvýzkumu zmenší riziko neúspěchu při vlastním dotazníkovém šetření.“ (Chráska,

2007, s. 175) Předvýzkum byl proveden u pěti respondentů, ve věku od 12 do 14 let. Tito

respondenti nebyli zařazeni do průzkumného šetření. Otázky na základě pilotního šetření

nebyly nijak upravovány.

56

7.3 Popis zkoumaného souboru

Výzkum byl zaměřen na žáky druhého stupně základní školy, konkrétně na šestý,

sedmý, osmý a devátý ročník. Věková hranice respondentů byla od 11 do 16 let.

Pro výzkum jsou žáci dále rozděleni na mladší (šestý a sedmý ročník) a starší (osmý

a devátý). Celkem bylo vyhodnoceno 100 dotazníků.

Tato podkapitola obsahuje dvě tabulky zaznamenávající věk a pohlaví

respondentů. Ty jsou dále rozděleny na žáky mladší a žáky starší. Každá tabulka je dále

doprovázena komentářem. Tabulky zaznamenávají absolutní četnost (n – počet

respondentů) a relativní četnost (% - procentuální zastoupení) respondentů.

Tabulka 3: Pohlaví respondentů

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Chlapec 21 47 % 38 69 %

Dívka 24 53 % 17 31 %

Celkem 45 100 % 55 100 %

Do výzkumného šetření bylo zahrnuto celkem 100 (100 %) respondentů, z toho

45 respondentů spadá do kategorie mladší žáci (šestý a sedmý ročník) a 55 respondentů

do kategorie starších žáků (osmý a devátý ročník).

Z celkového počtu 45 mladších žáků je 24 dívek (53 %) a 21 chlapců (47 %),

zatímco z 55 starších žáků je 17 dívek (31 %) a 38 chlapců (69 %).

Tabulka 4: Věk respondentů

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

11 let 7 16 % 0 0 %

12 let 9 20 % 0 0 %

13 let 24 53 % 0 0 %

14 let 5 11 % 38 69 %

15 let 0 0 % 14 25 %

16 let 0 0 % 3 6 %

Celkem 45 100 % 55 100 %

57

Věk respondentů se pohyboval od 11 do 16 let. Z tabulky vyplývá, že u mladších

žáků byla věkově nejvíce zastoupena kategorie 13 let (53 %), poté 12 let (20 %), 11 let

(16 %) a nejméně 14 let (11 %).

Naproti tomu u starších žáků je nejvíce zastoupena kategorie 14 let (69 %), dále

15 let (26 %) a nejméně 16 let (6 %).

V následující podkapitole autorka shrnuje výsledky výzkumného šetření. Každá

otázka je doplněna tabulkou a grafem, které zaznamenávají souhrnné výsledky a zároveň

porovnávají mladší a starší žáky.

7.4 Výsledky výzkumného šetření

Tato podkapitola se zaměřuje na vyhodnocení výzkumného šetření. Výsledky jsou

postupně vyhodnoceny po jednotlivých otázkách dle dotazníku. Dotazníky byly

zpracovány v programu Microsoft Office Excel 2007, z něhož byly výsledky převedeny

do podoby grafů a tabulek. Autorka při vyhodnocování použila sloupcové grafy,

v některých případech z důvodu přehlednosti využila grafy pruhové. Tabulky jsou

z důvodu porovnávání rozčleněny na žáky mladší a žáky starší. Poslední sloupec tabulky

také zaznamenává celkový souhrn odpovědí všech respondentů, a to pouze v relativní

četnosti z důvodu shody s absolutní četností. Některé otázky (č. 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 14,

16) obsahovaly větší počet odpovědí, než je respondentů. U takových otázek tabulky

obsahují počet odpovědí, a tím i průměrné hodnoty odpovědí na každého dotazovaného.

Odpovědi respondentů u jednotlivých položek jsou dále doplňovány odbornou

literaturou. K jednotlivým tabulkám a grafům autorka také připojuje stručné komentáře.

58

Tabulka 5: Důležitost čištění zubů

Na uzavřenou otázku, zda žáci považují čištění zubů za důležité, odpovídali

ve většině případů kladně. Mladší žáci ve 45 (100 %) případech zvolili odpověď ano,

tutéž odpověď zvolilo i 54 (98 %) starších žáků, pouze jeden (2 %) zvolil ne jako

odpověď.

Dle Kováčové ([online], 2020) je čištění zubů důležité především kvůli tomu, aby

byly dlouhodobě zdravé a funkční. „Zubní povlak se musí odstranit mechanicky, proto je

pečlivé používání zubních kartáčků tak důležité.“ (Kováčová [online], 2020)

Zdravé a krásné zuby v dnešní době představují téměř společenskou nutnost, proto je

pravidelná a důsledná péče základem k jeho dosažení. (Kováčová [online], 2020)

Graf 1: Důležitost čištění zubů

0

10

20

30

40

50

60

Mladší žáci Starší žáci

Ano Ne

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Ano 45 100 % 54 98 % 99 %

Ne 0 0 % 1 2 % 1 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

59

Tabulka 6: Četnost čištění zubů

Z tabulky vyplývá, že k čištění chrupu dochází nejčastěji dvakrát denně.

Zouharová (2012, s. 56) uvádí, že „zuby bychom měli důkladně čistit dvakrát denně,

a to po snídani a večer po posledním jídle.“

Z celkového počtu 45 mladších respondentů si čistí zuby dvakrát denně

35 (78 %) dotazovaných a dalších 6 (13 %) čistí zuby pouze jedenkrát denně.

Naproti tomu 4 (9 %) respondenti si čistí zuby až třikrát denně.

Z celkového počtu 55 starších žáků si čistí chrup dvakrát denně 36 (65 %)

respondentů, 12 (22 %) jednou denně, 2 (4 %) třikrát denně a 1 (2 %) čtyřikrát denně.

Celkem 2 (4 %) respondenti uvádějí čištění zubů dle toho, jak mají zrovna čas a 2 (4 %)

neodpověděli na otázku vůbec.

Často se vyskytovaly komentáře žáků, že čistí zuby především ráno a večer.

V případě odpovědí jedenkrát denně uváděli čištění chrupu ráno. Přitom dle Zouharové

(2012) je nejdůležitější večerní hygiena před spaním, a to kvůli zbytkům potravy

ulpívajících na zubech, které vedou ke tvorbě zubního plaku.

Graf 2: Četnost čištění zubů

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Mladší žáci Starší žáci

1x denně 2x denně 3x denně 4x denně a více Podle času Bez odpovědi

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

1x denně 6 13 % 12 21 % 18 %

2x denně 35 78 % 36 65 % 71 %

3x denně 4 9 % 2 4 % 6 %

4x denně a více 0 0 % 1 2 % 1 %

Podle času 0 0 % 2 4 % 2 %

Bez odpovědi 0 0 % 2 4 % 2 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

60

Tabulka 7: Dohled rodičů na čištění chrupu

Odpověď ano, na uzavřenou otázku týkající se dohledu rodičů na čištění chrupu,

zaznamenalo z mlaších respondentů 15 (33 %) dotazovaných, zbylých 30 (67 %) zvolilo

ne jako odpověď.

U starších žáků zvolilo odpověď ano pouze 10 (18 %), dalších

45 (82 %) dotazovaných volilo zápornou odpověď.

Rodiče celkem v 75 % případů nedohlížejí na čištění chrupu svých dětí. Přitom

dohled dospělé osoby by měl trvat do doby, než dítě techniku zvládá dokonale samo.

U školních dětí je to obzvláště důležité, neboť zde jednak dochází k výměně mléčného

chrupu za stálý, ale také je to období, kdy se začínají objevovat zlozvyky. Měl by tak být

kladen větší důraz na zubní péči a její provádění. (Horká a Kukletová [online], 2019)

Na základě zjištěných dat lze proto předpokládat, že dozor dospělé osoby spíše převažuje

na prvním stupni základní školy. Vzhledem k věku respondentů se nejedná o příliš

překvapivé zjištění.

Graf 3: Dohled rodičů na čištění chrupu

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Mladší žáci Starší žáci

Ano Ne

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Ano 15 33 % 10 18 % 25 %

Ne 30 67 % 45 82 % 75 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

61

Tabulka 8: Nejvhodnější zubní kartáček

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci

celkem

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Kartáček s malou

hlavičkou, měkkými

a roztřepenými vlákny

5 11 % 1 2 % 6 %

Kartáček s malou

hlavičkou, tvrdými

a hustými vlákny

2 4 % 5 9 % 7 %

Kartáček s velkou

hlavičkou, tvrdými

a hustými vlákny

2 4 % 5 9 % 7 %

Kartáček s malou

hlavičkou, měkkými

a hustými vlákny

36 80 % 44 80 % 80 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

Odpověď kartáček s malou hlavičkou, měkkými a roztřepenými vlákny zvolilo

celkem 5 (11 %) mladších respondentů a pouze 1 (2 %) ze starších respondentů. Odpověď

kartáček s malou hlavičkou, tvrdými a hustými vlákny vybrali 2 (4 %) mladší žáci

a 5 (9 %) starších žáků. Odpověď kartáček s velkou hlavičkou, tvrdými a hustými vlákny

zaznamenali 2 (4 %) jedinci z kategorie mladších žáků a 5 (9 %) ze starších. Poslední

a správnou odpověď kartáček s malou hlavičkou, měkkými a hustými vlákny zvolila

většina žáků v obou věkových kategoriích, konkrétně 36 (80 %) z 45 mladších

respondentů a 44 (80 %) z 55 starších respondentů.

Podle Zouharové (2012) by vhodný zubní kartáček měl vypadat následovně: měl

by mít malou hlavičku, aby se s ním daly důkladně vyčistit všechny plošky zubu. Dále by

měl mít hustá vlákna, neboť ta mají větší čisticí účinek a měkká vlákna by měla být

zvolena z důvodu, že tvrdé kartáčky mohou poškozovat dásně.

62

Graf 4: Nejvhodnější zubní kartáček

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Kartáček s malouhlavičkou, měkkými aroztřepenými vlákny

Kartáček s malouhlavičkou, tvrdými a

hustými vlákny

Kartáček s velkouhlavičkou, tvrdými a

hustými vlákny

Kartáček s malouhlavičkou, měkkými a

hustými vlákny

Mladší žáci Starší žáci

63

Tabulka 9: Důvod používání zvoleného zubního kartáčku

Následující tabulka zobrazuje důvody používání zvoleného zubního kartáčku

s přihlédnutím k vybrané odpovědi. Odpovědi a) kartáček s malou hlavičkou, měkkými

a roztřepenými vlákny, b) kartáček s malou hlavičkou, tvrdými a hustými vlákny

a c) kartáček s velkou hlavičkou, tvrdými a hustými vlákny považuje autorka práce

za chybné. Jako správnou odpověď dle odborné literatury uvádí odpověď d) kartáček

s malou hlavičkou, měkkými a hustými vlákny.

Tabulka 10: Důvod používání zvoleného zubního kartáčku dle vybrané odpovědi

Vysvětlivka: symbol × představuje zvolenou techniku a, b, c

symbol * představuje zvolenou techniku d

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (50) Počet odpovědí (59) Počet odpovědí

(109)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativn

í četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Používám ho 14 31 % 9 16 % 25 %

Nejlépe vyčistí

zuby 5 11 % 7 13 % 12 %

Doporučeno

zubařem 5 11 % 6 11 % 11 %

Doporučeno

rodiči 0 0 % 2 4 % 2 %

Nepoškozuje

chrup 15 33 % 12 22 % 27 %

Bez odpovědi 11 24 % 23 42 % 34 %

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci

Počet odpovědí (50) Počet odpovědí (59)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Používám ho *10; ×4 *22 %; ×9 % *7; ×2 *12 %; ×4 %

Nejlépe vyčistí zuby *4; ×1 *9 %; ×2 % *6; ×1 *11 %; ×2 %

Doporučeno

zubařem *5; ×0 *11 %; ×0 % *6; ×0 *11 %; ×0 %

Doporučeno rodiči 0 0 % *2; ×0 *4 %; ×0 %

Nepoškozuje chrup *13; ×2 *29 %; ×4 % *12; ×0 *22 %; ×0 %

Bez odpovědi 11 24 % 23 42 %

64

V případě otevřené otázky mohli respondenti zaznačit více odpovědí, kdy jich

celkem uvedli 109. Průměrná hodnota (= p) činila 1 (p = 1,09) odpověď na každého

dotazovaného.

Žáci nejčastěji svoji odpověď odůvodňují tím, že takový kartáček* sami používají,

celkem 10 (22 %) mladších žáků a 7 (12 %) žáků starších. Dalších 6 jedinců (4 (9 %)

z mladší kategorie a 2 (4 %) ze starší) uvádí, že používají jiný typ× zubního kartáčku.

Jako další důvod používaní kartáčku* respondenti uvádějí, že kartáček nejlépe vyčistí

chrup, což v případě mladších respondentů uvádí 4 (9 %) z nich. Ve starší věkové

kategorii tuto odpověď zaznamenalo 6 (11 %) jedinců. Zouharová (2012) ve své publikaci

uvádí, že čím je hustší osazení hlavičky kartáčku, tím je výraznější i její čisticí účinek.

Autorka práce se tak domnívá, že celkem 10 % respondentů tuto odpověď zvolilo

na základě této znalosti. Dotazování dále uvádějí odpověď, že kartáček* nepoškozuje

dáseň a chrup, celkem 13 (29 %) mladších a 12 (22 %) starších respondentů.

Celkem 2 (4 %) jedinci z mladší věkové kategorie však tuto odpověď uvedlo i jiného

typu× zubního kartáčku. Přitom dlouhodobé používání tvrdého zubního kartáčku může

poškozovat zuby i dásně, a proto je vhodnější používat kartáčky s měkkými vlákny.

(Zouharová, 2012)

Respondenti často uvádějí doporučení kartáčku druhou osobou, a to nejčastěji

zubním lékařem. Tuto možnost v případě vhodného kartáčku* uvedlo celkově až 11 %

žáků. Doporučení od rodičů uvedli pouze starší žáci ve 2 (4 %) případech. S výběrem

zubního kartáčku mohou pomoci nejen rodiče a zubní lékaři, ale také dentální

hygienistky, které zároveň napomáhají s výběrem dalších vhodných dentálních pomůcek.

Značná část dotazovaných, konkrétně 34 %, nezodpovědělo otázku vůbec, nebo

volilo odpověď nevím. Autorka se domnívá, že v takovém případě respondenti nevolí

zubní kartáček na základě vhodnosti pro chrup, ale že roli hraje jeho barva, velikost, nebo

třeba cena.

65

Následující graf zaznamenává odpovědi respondentů s přihlédnutím na rozdělení

na mladší a starší žáky. Graf je dále rozčleněn také podle toho, zda žáci zvolili správnou

odpověď* či nikoliv×. Z důvodu větší přehlednosti autorka uvádí graf pruhový.

Graf 5: Důvod používání zvoleného zubního kartáčku

0 5 10 15 20

Mladší žáci (správná odpověď d)

Mladší žáci (odpovědi a-c)

Starší žáci (správná odpověď d)

Starší žáci (odpovědi a-c)

Bez odpovědi Doporučeno rodiči Doporučeno zubařem

Nepoškozuje chrup Nejlépe vyčistí chrup Používám ho

66

Tabulka 11: Technika čištění chrupu

V případě uzavřené otázky vybírali žáci neefektivní techniku čištění chrupu ze tří

možností. Z tabulky vyplývá, že nejčastěji žáci volili správnou odpověď b) vodorovné

pohyby ze strany na stranu, a to 24 (53 %) z mladších respondentů a 24 (43 %) ze starších.

Druhou velmi častou odpovědí byla odpověď a) svislým pohybem z dásně na zub, kterou

vybralo 18 (40 %) mladších žáků a 22 (40) starších. Nejméně byla vybírána odpověď

c) malé krouživé pohyby, tu zaznamenali 3 (7 %) mladší žáci a 7 (13 %) starších žáků.

Celkem 2 (4 %) dotazování z kategorie straších žáků nezvolili žádnou odpověď.

Z výsledků lze zjistit, že žáci si nejsou jistí správnou odpovědí na otázku,

a to v obou věkových kategoriích.

Správná technika čištění chrupu spočívá v čištění zubu malými krouživými

pohyby. (Curaprox [online], 2019) Další vhodnou metodou je také tzv. Stillmanova

technika, někdy označována také jako stírací, neboť „základní metodou je stírací svislý

pohyb kartáčku z dásně na zub.“ (Mazánek, 2015, s. 251) Nevhodná technika

dle Mazánka (2015) spočívá ve vodorovných pohybech ze strany na stranu, kdy tento

způsob lze využít pouze pro čištění kousacích plošek zubu.

Graf 6: Technika čištění chrupu

0

5

10

15

20

25

30

Mladší žáci Starší žáci

Odpověď a) Odpověď b) Odpověď c) Bez odpovědi

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Odpověď a) 18 40 % 22 40 % 40 %

Odpověď b) 24 53 % 24 43 % 48 %

Odpověď c) 3 7 % 7 13 % 10 %

Bez odpovědi 0 0 % 2 4 % 2 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

67

Tabulka 12: Důvod zvolené techniky čištění chrupu

Následující tabulka zaznamenává důvody vybrané techniky čištění chrupu

s přihlédnutím ke zvolené metodě. Metodu a) svislým pohybem z dásně na zub a c) malé

krouživé pohyby autorka předkládané práce pokládá za správnou, zatímco co techniku

b) vodorovné pohyby ze strany na stranu považuje za chybnou.

Tabulka 13: Důvod vybrané techniky čištění chrupu dle zvolené metody

Vysvětlivka: symbol × představuje zvolenou techniku b

symbol * představuje zvolené techniky a,c

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí

(47)

Počet odpovědí

(57)

Počet

odpovědí

(104)

Absolut

ní

četnost

(n)

Relativ

ní

četnost

(%)

Absolu

tní

četnost

(n)

Relativ

ní

četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Poškození dásní 16 36 % 12 22 % 28 %

Nejméně vyčistí chrup 12 27 % 9 16 % 21 %

Informováni od rodičů 2 4 % 2 4 % 4 %

Informováni od zubaře 2 4 % 3 5 % 5 %

Informováni od školy 0 0 % 5 9 % 5 %

Roztírá plak na další zuby 5 11 % 0 0 % 5 %

Bez odpovědi 10 22 % 26 47 % 36 %

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci

Počet odpovědí (47) Počet odpovědí (57)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Absolutn

í četnost

(n)

Relativní

četnost (%)

Poškození dásní *13; ×3 *29 %; ×7 % *10; ×2 *18 %; ×4 %

Nejméně vyčistí chrup *5; ×7 *11 %; ×16 % *3; ×6 *5 %; ×11 %

Informováni od rodičů *2; ×0 *4 %; ×0 % *1; ×1 *2 %; ×2 %

Informováni od zubaře *2; ×0 *4 %; ×0 % *3; ×0 *5 %; ×0 %

Informováni od školy 0 0 % *4; ×1 *7 %; ×2 %

Roztírá plak na další

zuby *0; ×5 *0 %; ×11 % 0 0 %

Bez odpovědi 10 22 % 26 47 %

68

Respondenti uvedli celkem 104 odpovědí, z nich průměrná hodnota na jednoho

respondenta byla 1 (p = 1,04) odpověď.

Nejvíce se při zvolené variantě* čištění chrupu objevovala odpověď, že tato

technika poškozuje dásně. Z mladších žáků tuto odpověď uvedlo 13 (29 %)

dotazovaných, ze starších 10 (18 %). Dvě třetiny z těchto žáků tuto odpověď chybně

uvádělo u stírací techniky, kdy dochází ke svislému pohybu z dásně na zub.

Mazánek (2015) popisuje, že tato technika je naopak velice účinná, a navíc čistí

i mezizubní prostory. Měla by však být užívána spíše u osob se zdravým parodontem.

(Zouharová, 2012)

Respondenti dále správně u techniky× zaznačují možnost, že nejméně vyčistí

chrup, konkrétně 7 (16 %) mladších a 6 (11 %) starších žáků. Podle Mazánka (2015)

je tato technika s vodorovnými pohyby ze strany na stranu neefektivní a slouží

pouze k čištění okluzních plošek zubu. V případě této techniky× žáci také správně

zaznamenávají, že zvolená metoda čištění chrupu roztírá plak na další zuby, kterou

uvedlo 5 (11 %) respondentů z mladší věkové kategorie.

Několik dotazovaných dále zmiňuje, že o vhodné technice* byli informováni buď

od zubaře – celkem 2 (4 %) jedinci z mladší kategorie a 3 (5 %) ze starší. Dále

od rodičů – tuto možnost zvolili 2 (4 %) mladší respondenti a 1 (2 %) starší respondent.

Informovanost ze školy zaznamenali pouze 4 (7 %) dotazovaní z kategorie starších žáků.

Zajímavostí je, že starší žáci zvolili informovanost od rodičů a ze školy, i v případě

nevhodné techniky×. V obou situacích tuto variantu zvolil 1 (2 %) žák. O správné

technice čištění chrupu se žáci učí díky preventivním programům a projektům

uskutečňovaným na základních školách, nebo díky návštěvám zubního lékaře. Významný

vliv při nácviku správné metody mají však i rodiče.

Více než třetina (36 %) respondentů volila odpověď nevím nebo ponechávala

otázku bez odpovědi.

69

Následující graf zaznamenává odpovědi respondentů s přihlédnutím na jejich

rozdělení na mladší a starší žáky. Odpovědi jsou dále autorkou rozděleny dle toho, jakou

metodu žáci zvolili. Z důvodu vyšší přehlednosti uvádíme pruhový graf.

Graf 7: Důvod zvolené techniky čištění chrupu

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

Mladší žáci (odpověď b)

Mladší žáci (odpovědi a,c)

Starší žáci (odpověď b)

Starší žáci (odpovědi a,c)

Bez odpovědi Roztírá plak na další zuby Informováni od školy

Informováni od zubaře Informování od rodičů Nejméně vyčistí chrup

Poškození dásní

70

Následující otázka je rozčleněna na dvě podotázky, kdy každá obsahuje vlastní

tabulku a graf.

První tabulka (tabulka č. 14) zobrazuje odpovědi na první část otázky, a to, jak

často žáci zubní kartáčky vyměňují. Druhá tabulka (tabulka č. 15) zaznamenává důvody,

proč žáci kartáčky vyměňují.

Tabulka 14: Četnost výměny zubních kartáčků

Ze zjištěných výsledků vyplývá, že k výměně zubního kartáčku nejčastěji dochází

1x za 1-2 měsíce, což Merglová (2000) ve své odborné publikaci popisuje jako vhodnou

dobu pro používání. Kartáček by měl být vyměněn po prvních viditelných známkách

opotřebení. (Zouharová, 2012)

Z kategorie mladších žáků zubní kartáček vyměňuje 1x za 2 měsíce celkem

14 (31 %) dotazovaných, 9 (20 %) jej mění 1x za měsíc, 3 (7 %) 1x za 3 měsíce, 1 (2 %)

1x za 4 měsíce, 2 (4 %) 1x za 6 měsíců, 1 (2 %) 1x za 10 měsíců a 3 (7 %) 1x za 12 měsíců.

Možnost, až je kartáček roztřepený, zvolilo 9 (20 %) dotazovaných. Odpověď nebyla

ve 3 (7 %) případech zaznačena.

Starší žáci vyměňují nejčastěji kartáček 1x za měsíc, a to celkem ve 14 (26 %)

případech. Dva jedinci (4 %) mění kartáček až 1x za 2 týdny. Další respondenti, přesněji

10 (18 %) mění kartáček 1x 2 měsíce, 8 (15 %) 1x za 3 měsíce, 1 (2 %) 1x za 4 měsíce,

8 (15 %) 1x za 6 měsíců, 1 (2 %) 1x za 10 měsíců a 4 (7 %) 1x za 12 měsíců. Možnost,

až je kartáček roztřepený, zvolil 1 (2 %) respodent. Odpověď neposkytlo celkem 6 (11 %)

dotazovaných.

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci

celkem

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost (%)

Relativní

četnost

(%)

1x za 2 týdny 0 0 % 2 4 % 2 %

1x za měsíc 9 20 % 14 26 % 23 %

1x za 2 měsíce 14 31 % 10 18 % 24 %

1x za 3 měsíce 3 7 % 8 15 % 11 %

1x za 4 měsíce 1 2 % 1 2 % 2 %

1x za 6 měsíců 2 4 % 8 15 % 10 %

1x za 10 měsíců 1 2 % 1 2 % 2 %

1x za 12 měsíců 3 7 % 4 7 % 7 %

Až je roztřepený 9 20 % 1 2 % 10 %

Bez odpovědi 3 7 % 6 11 % 9 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

71

Graf 8: Četnost výměny zubních kartáčků

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Mladší žáci Starší žáci

1x za 2 týdny 1x za měsíc 1x za 2 měsíce 1x za 3 měsíce 1x za 4 měsíce

1x za 6 měsíců 1x za 10 měsíců 1x za 12 měsíců Až je roztřepený Bez odpovědi

72

Druhá část otázky zobrazuje důvody, z jakých žáci kartáčky vyměňují.

Žáci zaznamenali celkem 106 odpovědí, kdy na každého žáka připadá 1 (p = 1,06)

odpověď.

Tabulka 15: Důvod výměny zubního kartáčku

Nejčastěji zaznamenávanou odpovědí jsou roztřepená vlákna kartáčku. Celkem

tuto odpověď zaznačilo 21 (47 %) mladších respondentů a 13 (24 %) starších. Další

možností bylo usazování bakterií, kdy odpověď zaznačilo 5 (11 %) respondentů z mladší

věkové kategorie a 9 (16 %) ze starší. Mladší žáci ve 2 (4 %) případech uváděli odpověď,

kdy delší užívání kartáčku je nehygienické. Více jak polovina respondentů, přesněji 56 %,

ponechalo otázku bez odpovědi. Autorka se domnívá, že se žáci mnohdy ani nezamýšlejí

nad tím, z jakého důvodu by kartáček měli vyměňovat a jaká rizika může dlouhodobé

užívání stejného kartáčku přinášet.

Zouharová (2012) uvádí, že důvodem k výměně zubního kartáčku je především

nemoc. Kartáček je třeba vyměnit především po bakteriální nemoci, avšak může snadno

přenášet i virové infekce. Jeho opotřebení je jeden z dalších důvodů, proč by k výměně

mělo dojít.

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (49) Počet odpovědí (57)

Počet

odpovědí

(106)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Roztřepená

vlákna 21 47 % 13 24 % 34 %

Usazení bakterií 5 11 % 9 16 % 14 %

Nehygienické 2 4 % 0 0 % 2 %

Bez odpovědi 21 47 % 35 64 % 56 %

73

Graf 9: Důvod výměny zubního kartáčku

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Mladší žáci Starší žáci

Roztřepená vlákna Usazení bakterií Nehygieničnost Bez odpovědi

74

Tabulka 16: Význam mezizubního kartáčku

Otevřená otázka zahrnovala celkem 104 odpovědí, kdy průměrně každý

respondent uvedl 1 (p = 1,04) odpověď.

Z dostupných dat můžeme vyčíst, že 68 % respondentů zaznemanává správnou

odpověď, a to, že mezizubní kartáček slouží k čištění mezizubních prostor. Správně

odpovídá i 17 % dotazovaných s odpovědí, že jde o odstraňování zbytků potravy

z mezizubních prostorů. Zouharová (2012, s. 40) uvádí, že „mezizubní kartáček

je nejúčinnějším nástrojem k odstraňování plaku a zbytků jídel z mezizubních prostorů.“

Mladší žáci dále uvádějí možnost, že mezizubní kartáček slouží k odstranění

zubního kamene, nebo že odstraňuje zubní kazy. Tyto odpovědi zaznamenává v obou

případech pouze 1 (2 %) žák. Odstranění zubních kazů uvádí i 1 (2 %) jedinec ze starší

věkové kategorie. Autorka se domnívá, že žáci tyto odpovědi zvolili s úmyslem, kdy

chtějí zdůraznit, že pravidelným používáním mezizubního kartáčku lze předcházet vzniku

zubního kamene a zubnímu kazu. Sám mezizubní kartáček však nemá tu schopnost, aby

zmíněné vady odstraňoval.

Dále 6 (13 %) respondentů uvádí jejich využití při nošení rovnátek.

Grácová ([online], 2020) popisuje, že používání speciálních dentálních pomůcek, jako je

mezizubní kartáček nebo jednosvazkový zubní kartáček, je při nošení rovnátek

nezbytností. Používá se nejen k odstraňování nahromaděného plaku v mezizubním

prostoru, ale také k vyčištění oblouku ortodontického aparátu.

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí

(47)

Počet odpovědí

(57)

Počet

odpovědí

(104)

Absolu

tní

četnost

(n)

Relativn

í četnost

(%)

Absolu

tní

četnost

(n)

Relativn

í četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Čistí mezizubní prostory 34 76 % 34 62 % 68 %

Čistí zubní kanálky 0 0 % 3 5 % 3 %

Odstraňuje zubní kazy 1 2 % 1 2 % 2 %

Odstraňuje zubní kámen 1 2 % 0 0 % 1 %

Odstraňuje zbytky jídla 6 13 % 11 20 % 17 %

Čištění zubů s rovnátky 2 4 % 2 4 % 4 %

Bez odpovědi 3 7 % 6 11 % 9 %

75

Celkem 3 (5 %) dotazovaní ze starší kategorie uvedli, že mezizubní kartáček

slouží k čištění zubních kanálků. Tato odpověď je však mylná, neboť kořenový kanálek

tvoří vstup do dřeňové dutiny, která se nachází až pod sklovinou pokrývající povrch

celého zubu. (Na zuby [online], 2019) Celkem 9 % respondentů odpověď neuvádí.

Následující graf zobrazuje význam mezizubního kartáčku. Z důvodu vyšší

přehlednosti autorka také uvádí graf pruhový.

Graf 10: Význam mezizubního kartáčku

0 5 10 15 20 25 30 35 40

Mladší žáci

Starší žáci

Bez odpovědi Čištění zubů s rovnátky Odstraňuje zbytky jídla Odstraňuje zubní kámen

Odstraňuje zubní kazy Čistí zubní kanálky Čistí mezizubní prostory

76

Tabulka 17: Povědomost o pomůckách ústní hygieny

V případě otevřené otázky o povědomosti pomůckách úsní hygieny, činil celkový

počet odpovědí 86, kdy průměrně na jednoho žáka připadá 1 (p = 0,86) odpověď.

Respondenti kromě mezizubního kartáčku dále uvádějí několik dalších pomůcek,

jako je zubní nit, kterou zaznačuje 30 (67 %) mladších respondentů a 37 (67 %) starších.

Jednosvazkový zubní kartáček uvádí 6 (13 %) mladších a 2 (4 %) starší žáci. Dotazovaní

z mladší věkové kategorie dále po 1 (2 %) uvádějí pomůcky jako dentální párátka

a jazykovou škrabku. Neznalost žádné pomůcky se vyskytla u 2 (4 %) mladších žáků

a u 6 (11 %) starších jedinců.

Dotazovaní také uváděli jako pomůcky ústní vodu (celkem v 33 (73 %) u mladších

žáků a 39 (71 %) u starších), zubní pastu (celkem v 10 (22 %) mladších jedinců a 8 (15 %)

u starších) a tablety na obarvení plaku (pouze 2 (4 %) mladší jedinci). Podle publikace

autorky Zouharové (2012) nejsou tyto odpovědi považovány za pomůcky ústní hygieny,

ale pouze za její doplněk. Z toho důvodu nejsou tyto odpovědi autorkou předkládané

práce v tabulce zahrnuty. Pro odstranění nežádoucího zubního povlaku je zapotřebí

pomůcek jako jsou zubní či mezizubní kartáčky, zmiňováné doplňky pouze chemicky

napomáhají odstranění plaku. (Zouharová, 2012)

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (43) Počet odpovědí (51)

Počet

odpovědí

(86)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativn

í četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Zubní nit 30 67 % 37 67 % 67 %

Jednosvazkový

zubní kartáček 6 13 % 2 4 % 8 %

Ústní sprcha 1 2 % 0 0 % 1 %

Dentální párátka 1 2 % 0 0 % 1 %

Jazyková škrabka 1 2 % 0 0 % 1 %

Bez odpovědi 2 4 % 6 11 % 8 %

77

Graf 11: Povědomost o pomůckách ústní hygieny

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Mladší žáci Starší žáci

Zubní nit Jednosvazkový zubní kartáček Ústní sprcha

Dentální párátka Jazyková škarbka Bez odpovědi

78

Tabulka 18: Používání pomůcek ústní hygieny

Otevřená otázka týkající se používání pomůcek ústní hygieny může obsahovat

více odpovědí. Ze získaných dat je však patrné, žáci příliš pomůcky nevyužívají, a proto

celkový počet odpovědí je nižší než počet dotazovaných, a to 83. Průměrná hodnota činila

1 (p= 0,83) odpověď na každého respondenta.

Zjišťěné výsledky výzkumného šetření obsahují nízké hodnoty z důvodu, že

respondenti uváděli jako používanou pomůcku zubní kartáček, ústní vodu nebo zubní

pastu. Autorka zubní kartáček nezahrnula do výsledků, neboť jej považovala za základní

pomůcku, bez které nelze mechanicky odstraňovat plak ze zubů. Tuto odpověď navíc

v celkovém počtu uvedlo pouze 8 % dotazovaných. Ústní voda a zubní pasta stejně jako

v předchozí otázce není na základě odborné literatury brána jako pomůcka, nýbrž jako

doplněk ústní hygieny, a proto tyto odpovědi nebyly rovněž do výsledků zahrnuty.

Ústní voda se vyskytla celkem u 23 % dotazovaných a zubní pasta u 6 %.

Z tabulky vyplývá, že pokud je používána nějaká pomůcka, je to typicky

mezizubní kartáček. Celkem 16 (39 %) mladších a 7 (17 %) starších respondentů jej

používá. Dále je to zubní nit, kterou shodně zaznamenávají 3 (7 %) dotazování z mladší

i starší věkové kategorie. Jednosvazkový zubní kartáček používá 5 (12 %) mladších

jedinců a 1 (2 %) starší. Jazykovou škrabku používá pouze 1 (2 %) dotazovaný z mladších

žáků. Celkem 16 (39 %) mladších žáků nepoužívá žádnou pomůcku, u straších žáků je to

až 31 (74 %) dotazovaných.

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (41) Počet odpovědí (42)

Počet

odpovědí

(83)

Absolutní

četnost

(n)

Relativn

í četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Mezizubní kartáček 16 36 % 7 13 % 23 %

Zubní nit 3 7 % 3 5 % 6 %

Jednosvazkový

zubní kartáček 5 11 % 1 2 % 6 %

Jazyková škrabka 1 2 % 0 0 % 1 %

Nepoužívám žádné

pomůcky 16 36 % 31 56 % 47 %

79

Používání pomůcek ústní hygieny je bezesporu velmi důležité pro zdraví našich

zubů. Základní pomůckou je zubní kartáček, který slouží ke mechanickému odstraňování

zubního povlaku. K důkladné ústní hygieně je avšak zapotřebí i pomůcek mezizubní

hygieny, kam patří zejména mezizubní kartáček a zubní nit. Pro dočištění hůře

přístupných míst, jako jsou například třetí stoličky, je vhodné použití i tzv. sólo kartáčku.

(Asociace dentálních hygienistek [online], 2020)

Graf 12: Používání pomůcek ústní hygieny

0

5

10

15

20

25

30

35

Mladší žáci Starší žáci

Mezizubní kartáček2 Zubní nit Jednosvazkový zubní kartáček

Jazyková škrabka Nepoužívám žádné pomůcky

80

Tabulka 19: Získávání informací o zubním zdraví

Otázka ponechávala žákům možnost výběru více odpovědí. Celkem jich zaznačili

171, kdy průměrně připadají 2 (p = 1,71) odpovědi na každého žáka.

Nejvíce respondentů získává informace od zubního lékaře, a to celkem v 72 %

případech. Mladší žáci ve 23 (51 %) případech dále získávají mnoho informací od rodičů,

ze školy (22 %), z médií 1 (2 %) nebo z jiných zdrojů 9 (20 %). Starší žáci získávají

informace od rodičů 35 (64 %), ze školy 11 (20 %), z jiných zdrojů 6 (11 %) nebo z médií

2 (4 %). Zajímavé je, že mezi položky s nulovým procentuálním zastoupením v obou

věkových kategoriích patřili kamarádi. Stejně tak nízká procenta, tedy celkem 3 %,

zastupují katageorii média. Na dnešní internetovou dobu je překvapující, že žáci

nevyhledávají možnosti péče o chrup právě zde. Otázku bez odpovědi ponechal 1 (2 %)

žák z mladší i starší kategorie.

Graf 13: Získávání informací o zubním zdraví

0

10

20

30

40

50

Mladší žáci Starší žáci

Rodiče Kamarádi Škola Média (televize, internet) Zubní lékař Jiné Bez odpovědi

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí

(76)

Počet odpovědí

(95)

Počet

odpovědí

(171)

Absolut

ní

četnost

(n)

Relativ

ní

četnost

(%)

Absolut

ní

četnost

(n)

Relativ

ní

četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Rodiče 23 51 % 35 64 % 58 %

Kamarádi 0 0 % 0 0 % 0 %

Škola 10 22 % 11 20 % 21 %

Média (televize, internet) 1 2 % 2 4 % 3 %

Zubní lékař 32 71 % 40 73 % 72 %

Jiné 9 20 % 6 11 % 15 %

Bez odpovědi 1 2 % 1 2 % 2 %

81

Tabulka 20: Četnost preventivních prohlídek

Většina respondentů chodí na pravidelné preventivní prohlídky 1x za 6 měsíců,

a to celkem v 71 % případech, konkrétně 80 % mladších žáků a 64 % žáků starších.

Mladší žáci chodí na preventivní prohlídky i častěji, 1 (2 %) dotazovaný

zaznamenává 1x za 4 měsíce a 2 (4 %) 1x za 3 měsíce. Většina respondentů, kteří chodí

častěji udávají důvod, že je to kvůli rovnátkům, nebo proto, že mají vyšší kazivost chrupu.

Méně na prohlídky chodí 3 (7 %) žáci a to 1x za 12 měsíců. Odpověď neposkytli 3 (67 %)

jedinci.

Ve starší věkové kategorii jsou 4 (7 %) respondenti, kteří chodí na pravidelné

kontroly 1x za 3 měsíce a 1 (2 %) až 1x za měsíc. Dalších 9 (16 %) chodí 1x za 12 měsíců.

Zbylých 6 (11 %) respondentů neodpovědělo.

Pro osoby, které nemají žádné potíže a při poslední prohlídce měli zdravé zuby

i dásně platí, pravidelná prohlídka 2x ročně, tedy 1x za 6 měsíců. (Zuby [online], 2019)

Graf 14: Četnost preventivních prohlídek

0

5

10

15

20

25

30

35

40

Mladší žáci Starší žáci

1x za měsíc 1x za 3 měsíce 1x za 4 měsíce 1x 6 měsíců 1x za 12 měsíců Bez odpovědi

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

1x za měsíc 0 0 % 1 2 % 1 %

1x za 3 měsíce 2 4 % 4 7 % 6 %

1x za 4 měsíce 1 2 % 0 0 % 1 %

1x za 6 měsíců 36 80 % 35 64 % 71 %

1x za 12 měsíců 3 7 % 9 16 % 12 %

Bez odpovědi 3 7 % 6 11 % 9 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

82

Následující otázka je rozdělena na dvě podotázky, kdy každá obsahuje vlastní

tabulku a graf.

První tabulka (tabulka č. 21) zaznamenává odpověď na uzavřenou otázku, zda

respondenti znají pojem dentální hygienistka/ta. Druhá tabulka (tabulka č. 22)

zaznamenává vysvětlení daného pojmu od žáků.

Tabulka 21: Znalost pojmu dentální hygienistka/ta

Pojem dentální hygienistka/ta znalo celkem 55 % respondentů, z toho 31 (69 %)

z mladších žáků, kdy jej dokázalo objasnit 24 (53 %). Je překvapivé, že v případě žáků

starších tento pojem znalo méně dotazovaných, a to 24 (44 %) jedinců. Vysvětlit jej

dokázalo 16 (29 %) z nich. Pojem neznalo celkem 45 % dotazovaných.

Jednotlivá vysvětlení pojmu dentální hygienistka/ta zobrazuje tabulka č. 20

na následující straně. Kromě odpovědí žáků je zde také zaznačeno vysvětlení pojmu

z odborné publikace.

Graf 15: Znalost pojmu dentální hygienistka/ta

0

5

10

15

20

25

30

35

Mladší žáci Starší žáci

Ano Ne

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Relativní

četnost (%)

Ano 31 69 % 24 44 % 55 %

Ne 14 31 % 31 56 % 45 %

Celkem 45 100,00 % 55 100,00 % 100 %

83

Tabulka 22: Vysvětlení pojmu dentální hygienistka/ta

Tato otázka se zabývala vysvětlením pojmu dentální hygienistka/ta, který znalo

celkem 55 žáků z obou věkových kategorií. Žáci tak mohli napsat více odpovědí.

Celkem zaznamenali 69 odpovědí. Mladší žáci dokázali vysvětlit tento pojem

ve 24 případech. V tomto případě průměrně spadají na jednoho žáka 2 (p = 1,6) odpovědi.

V případě starších žáků vysvětlit pojem zvládlo 16 dotazovaných, což představuje

2 (p = 1,8) odpovědi na každého žáka.

Havránková ([online], 2018) dentální hygienistku/tu popisuje jako nelékařského

zdravotního pracovníka s odbornou způsobilostí k výkonu dentální hygieny. Tato osoba

by také měla úzce spolupracovat se zubním lékařem. Zároveň poskytuje preventivní,

terapeutické a vzdělávací služby v oboru dentální hygieny. Náplň práce dentálního

hygienisty vysvětluje Zouharová (2012, s. 100) následovně: „Podstata dentální

hygienistky spočívá především v komunikaci s pacientem, kterého musíme naučit

pochopit pojem zubního plaku jako příčiny všech chorobných změn zubních tkání a dásní,

zvládnout techniku čištění zubů a mezizubních prostor a hlavně dbát na to, aby co ho

naučíme, bezchybně a hlavně pravidelně prováděl.“

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (40) Počet odpovědí (29)

Počet

odpovědí

(69)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost

(%)

Čistí ústní dutinu 10 22 % 8 15 % 18 %

Odstraňuje

zubní kámen 2 4 % 1 2 % 3 %

Bělí zuby 1 2 % 2 4 % 3 %

Doporučuje

produkty ústní

hygieny

3 7 % 1 2 % 4 %

Vysvětluje

techniku čištění

zubů

17 38 % 7 13 % 24 %

Pískování zubů 0 0 % 1 2 % 1 %

Bez odpovědi 7 16 % 8 15 % 15 %

84

Na základě výsledků výzkumného šetření lze zjistit, že žáci správně vysvětlují

zadaný pojem. Respodenti dentální hygienistku/tu popisují jako osobu, která vysvětluje

techniku čištění chrupu, celkem ve 24 % případech (z toho 17 (38 %) mladších žáků

a 7 (13 %) starších) nebo čistí ústní dutinu, což uvádí celkem 18 % jedinců

(z toho 10 (22 %) mladších jedinců a 8 (15 %) starších). Dále dle respondentů odstraňuje

zubní kámen, což zaznamenávají celkem 3 %, nebo se zabývá bělením zubů, kdy tuto

odpověď zapisují taktéž 3 %. Také ji popisují jako osobu, která poskytuje například

pískovaní zubů, což zaznívá jen ve 2 % u starších žáků. Vnímají ji také jako někoho,

kdo doporučuje vhodné produkty a pomůcky pro správnou ústní hygienu, a to ve 4 %

případů. Až 15 % respondentů zadaný pojem znalo, avšak jej nedokázalo vysvětlit.

Následující graf zaznačuje vysvětlení žáků pojmu dentální hygienistka/ta.

Autorka s ohledem na množství získaných dat uvádí pruhový graf pro lepší přehlednost.

Graf 16: Vysvětlení pojmu dentální hygienistka/ta

0 2 4 6 8 10 12 14 16 18

Mladší žáci

Starší žáci

Bez odpovědi Pískování zubů

Vysvětluje techniky čištění zubů Doporučuje produkty ústní hygieny

Vyběluje zuby Odstraňuje zubní kámen

Čistí ústní dutinu

85

Tabulka 23: Povědomost žáků o vzniku zubního kazu

Celkem 52 % respondentů, z toho 25 (56 %) mladších žáků a 27 (49 %) starších,

správně odpovědělo, že odvápněním zubní skloviny za přítomnosti bakterií a cukrů

z potravy vzniká onemocnění zvané zubní kaz. Dalších 48 % dotazovaných

nezodpovědělo na otázku vůbec, nebo odpovědělo špatně. Mezi chybnými odpověďmi

se často objevovalo například: záněť zubu, záněť dásní, parodontitida

nebo zčernání zubu.

Zubní kaz je infekční onemocnění, jehož vzniku lze předcházet prováděním

správné ústní hygieny, úpravou výživy a fluoridací. (Zouharová, 2012) Na vzniku

zubního kazu se podílí řada faktorů, avšak primárním činitelem je zubní povlak, který

ulpívá na povrchu zubu. V zubním plaku pak dochází ke množení bakterií, které

při spojení s jednoduchými sacharidy vytvářejí kyseliny, jež naleptávají sklovinu.

Postupně se pak na sklovině objevuje charakteristická bílá skvrna, která však lze zastavit

úpravou hygieny a fluoridací. V případě, že ke změnám ústní hygieny nedojde, tak se

v pokročilejším stádiu objevuje dutina vyplněná hnědavou hmotou. (Kilian, 2003;

Komínek, 1988; Zouharová, 2012)

Graf 17: Povědomost žáků o vzniku zubního kazu

0

5

10

15

20

25

30

Mladší žáci Starší žáci

Zubní kaz Jiná odpověď

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Zubní kaz 25 56 % 27 49 % 52 %

Jiná

odpověď 20 44 % 28 51 % 48 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

86

Otázka týkající se obsahu fluoru je dále rozčleněna na možnost v potravinách

a v přípravcích ústní hygieny. Autorka z toho důvodu zařazuje dvě tabulky, kdy první

tabulka (tabulka č. 24) se zabývá obsahem fluoru v potravinách a druhá tabulka (tabulka

č. 25) se zaměřuje na obsah fluoru v přípravcích ústní hygieny.

Tabulka 24: Fluor v potravinách

Otázka byla zastoupena celkem v počtu 109 odpovědí, kdy průměrná hodnota byla

1 (p = 1,09) odpověď na každého respondenta.

Z tabulky lze vyčíst, že většina respondentů nemá tušení, jaké potraviny obsahují

či neobsahují fluor. U mladších žáků se několikrát vyskytl i komentář, kdy

poznamenávali, že nevědí, co fluor je.

Bezpečnost potravin ([online], 2009) poposuje fluor jako stopový prvek, jehož

funkce spočívá v mineralizaci kostí a zubů. Má význam pro tvrdost zubní skloviny,

na niž je vázán. Je přítomen i ve slinách a brání růstu bakterií, jež tvoří kyseliny

z jednoduchých sacahridů. „Fluoridy se vyskytují v mnoha potravinách, ale většinou jen

v malých množstvích.“ (zkráceno dle Bezpečnost potravin [online], 2009) Mezi hodnotné

zdroje patří především mořské ryby, černý čaj, vlašské ořechy, obiloviny, minerální vody,

nebo může být přítomen i v soli. (Bezpečnost potravin [online], 2009)

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (45) Počet odpovědí (64)

Počet

odpovědí

(109)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Jablko 2 4 % 3 5 % 5 %

Rajče 0 0 % 2 4 % 2 %

Pomeranč 0 0 % 1 2 % 1 %

Banán 0 0 % 1 2 % 1 %

Okurka 0 0 % 1 2 % 1 %

Mrkev 0 0 % 1 2 % 1 %

Bazalka 0 0 % 1 2 % 1 %

Čokoláda 0 0 % 1 2 % 1 %

Ořechy 0 0 % 1 2 % 1 %

Luštěniny 0 0 % 2 3 % 1 %

Obiloviny 0 0 % 1 2 % 1 %

Maso 1 2 % 1 2 % 2 %

Bez odpovědi 42 94 % 48 87 % 90 %

87

Navzdory neznalosti žáků se jako nejčastějí odpověď, která potravina obsahuje

fluor, objevovalo jablko. Tuto odpověď zvolili celkem 2 (4 %) mladší a 3 (5 %) starší

respondenti. Dále se v případě mladší věkové kategorie objevilo maso u 1 (2 %)

dotazovaného. Celkem 2 (4 %) starší jedinci zaznamenali rajče nebo luštěniny.

Dále po 1 (2 %) byly zmíněny potraviny jako pomeranč, banán, okurka, mrkev,

čokoláda, ořechy, luštěniny nebo maso.

Všechny zmiňované potraviny obsahují fluor, byť v mnoha případech jde o zcela

nízký a zanedbatelný výskyt. Výjimku tvoří bazalka v níž se fluor nenachází. Tuto

odpověď uvedl pouze 1 (2 %) jedinec. Navzdory tomu bazalka obsahuje vitamin K, A,

C, vápník, draslík či hořčík, kdy tyto látky pozitivně ovlivňují zdraví zubů a dásní.

(Bezpečnost potravin [online], 2018)

Následující graf zaznamenávající fluor v potravinách je z důvodu přehlednosti

upraven do typu pruhového.

Graf 18: Fluor v potravinách

0 10 20 30 40 50 60

Mladší žáci

Starší žáci

Bez odpovědi Maso Obiloviny Luštěniny Ořechy

Čokoláda Bazalka Mrkev Okurka Banán

Pomeranč Rajče Jablko

88

Tabulka 25: Fluor v přípravcích ústní hygieny

Dotazovaní uvedli celkem 114 odpovědí, z nichž průměrná hodnota činila

1 (p = 1,14) odpověď na každého respondenta.

Fluor v přípravcích ústní hygieny dokázali žáci určit mnohem lépe na rozdíl

od obsahu fluoru v potravinách, neboť fluoridová prevence formou doplňků ústní

hygieny je nejen účinnější metodou, ale také povědomost široké populace o dostupných

pomůckách je znatelně vyšší.

Respondenti zaznačili pouze dva příklady přípravků s obsahem fluoru, a to ústní

vodu a zubní pastu. Celkem 44 % dotazovaných uvedlo zubní pastu, z toho 13 (29 %)

mladších žáků a 31 (56 %) starších. Ústní vodu zaznamenalo celkem 17 %, kdy odpověď

zaznačilo 7 (16 %) mladších respodentů a 10 (18 %) starších. Naproti tomu celkem 53 %

jedinců nedokázalo na otázku s obsahem fluoru v přípravcích ústní hygieny odpovědět.

Fluoridace zvyšuje odolnost našich zubů proti zubnímu kazu. (Zouharová, 2012)

Dle Merglové (2000) může být přívod fluoridů dvojí – endogenním způsobem, kam patří

fluoridace pitné vody, soli, mléka nebo minerální vody a exogenním způsobem, kam

zařazujeme zmiňované přípravky ústní hygieny. V dnešní době si můžeme vybírat

z různých zubních past, ústních vod, gelů, roztoků s rozdílným obsahem fluoru.

Graf 19: Fluor v přípravcích ústní hygieny

0

10

20

30

40

Mladší žáci Starší žáciZubní pasta Ústní voda Bez odpovědi

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Odpovědi

celkem

Počet odpovědí (49) Počet odpovědí (65) Počet

odpovědí (114)

Absolutní

četnost

(n)

Relativn

í četnost

(%)

Absolutní

četnost (n)

Relativn

í četnost

(%)

Relativní

četnost (%)

Zubní pasta 13 29 % 31 56 % 44 %

Ústní voda 7 16 % 10 18 % 17 %

Bez odpovědi 29 64 % 24 44 % 53 %

89

Tabulka 26: Preventivní programy orálního zdraví

Na uzavřenou otázku ohledně účasti na programu týkajícího se orálního zdraví,

zvolilo odpověď ano celkem 30 (55 %) straších žáků. Odpověď ne zvolilo 25 (45 %)

z nich. Negativně na tuto otázku odpovídali především žáci z druhé školy, jež je zahrnuta

ve výzkumném šetření. V případě první školy převažovaly kladné odpovědi, kdy

8 (15 %) jedinců si vzpomnělo na název absolvovaného programu. Mezi uváděné

programy patří: Orbit, Den zdraví, Zdravé zuby, Program proč nekouřit a přednáška

o čištění chrupu.

Mladší žáci z obou škol, které byly do výzkumného šetření zapojeny, odpovídali

převážně kladně. Až 34 (76 %) z nich zvolilo odpověď ano. Pouze 11 (24 %) z nich

zaznamenalo negativní odpověď. Autorka se domnívá, že tito žáci zvolili negativní

odpověď spíše z důvodu, že si na absolvovaný program nevzpomínají, než že by se jej

nezúčastnili. Cekem 2 (4 %) žáci si také vzpomněli na název programu.

Preventivních programů a projektů je uskutečňováno na našem uzemí velké

množsví, kdy jsou převážně zaměřeny na zlepšení orálního zdraví, prevenci a dostatečnou

informovanost. Ne každá základní škola se však takového programu účastní,

a to i navzdory tomu, že včasná edukace o možnostech prevence může pomoci předcházet

vzniku nežádoucího onemocnění ústní dutiny a přispět k celkovému zdraví jedince.

(Pupiq [online], 2019)

Odpověď

Mladší žáci Starší žáci Žáci celkem

Absolutní

četnost (n)

Relativní

četnost (%)

Absolutní

četnost

(n)

Relativní

četnost (%)

Relativní

četnost (%)

Ano 34 76 % 30 55 % 64 %

Ne 11 24 % 25 45 % 36 %

Celkem 45 100 % 55 100 % 100 %

90

Následující graf zaznamenává programy, kterých se žáci zúčastnili. Graf je dále

rozčleněn na programy, které absolvovali mladší žáci a žáci starší.

Graf 20: Preventivní programy orálního zdraví

0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

Čištění zubů salíkem

Orbit Den zdraví Zdravé zuby Přednáška očištění zubů

Program Pročnekouřit

Mladší žáci Starší žáci

91

8 Shrnutí výsledků výzkumného šetření

V této kapitole se autorka věnuje shrnutí výsledků výzkumného šetření, které bylo

provedeno formou dotazníkového šetření. Položky v dotazníku se týkaly hygieny dutiny

ústní u žáků druhého stupně vybraných základních škol.

Cíl výzkumného šetření:

„Jak žáci pečují o dutinu ústní?“

Z výzkumného šetření vyplývá, že pro 98 % žáků je důležitá péče o ústní dutinu,

a z toho důvodu až 71 % z nich se snaží chrup pravidelně čistit alespoň dvakrát denně.

Celkem 80 % respondentů také používá vhodný zubní kartáček, který má malou hlavičku,

měkká a hustá vlákna, a jsou si vědomi toho, že je zapotřebí jeho výměny v případě

opotřebení nebo po nemoci. Nejčastěji tak činí 1x až 2x za 2 měsíce. Nejistota

respondentů se projevuje při výběru techniky čištění chrupu. O nevhodnosti horizontální

metody je přesvědčeno 48 % z nich, avšak i stírací technika vyvolává u 40 %

dotazovaných pochybnosti. Autorka se domnívá, že je to z toho důvodu, že se respondenti

domnívají, že stírací metoda poškozuje dásně, a proto ji volí jako nevhodnou. Kromě

zubního kartáčku však až 47 % dotazovaých nepoužívá žádné pomůcky ústní hygieny,

ačkoliv jsou si vědomi důležitosti používaní dentálních pomůcek. Celkem 71 % žáků také

chodí pravidelně na preventivní prohlídky dvakrát ročně ke stomatologovi, od kterého

získávají nejvíce informací z hlediska zubního zdraví. Další informace dále získávají

od rodičů, kteří by měli být primárním zdrojem a utvářet tak vhodné podmínky

pro vytvoření správných návyků ústní hygieny. Na otázku, jaké onemocnění vzniká

odvápněním zubní skloviny za přítomnosti bakterií a cukrů z potravy, dokázalo správně

odpovědět 52 % respondentů. Přitom se jedná o nejčastější onemocnění ústní dutiny, které

může postihovat jakoukoliv věkovou skupinu. Problematika fluoru v potravinách

a přípravcích ústní hygieny se zdá být nejkomplikovanější otázkou, neboť až 90 %

dotazovaných nebylo schopno odpovědět, v jakých potravinách se fluor vyskytuje.

Naproti tomu obsah fluoru v přípravcích ústní hygieny je více v povědomí širší veřejnosti

díky medializaci, a tak 47 % žáků dokázalo uvést alespoň zubní pastu.

Vyhodnocení cíle: Z dostupných dat tak lze usoudit, že péče žáků o ústní dutinu je

na dostačující úrovni. Žáci si uvědomují důležitost čištění zubů, a proto o ně i pravidelně

pečují. Stejně tak rozumí významu pravidelných preventivních prohlídek, kdy navíc

92

zubní lékař představuje primární zdroj informací o zubním zdraví. Žáci také mají

postačující informace z hlediska znalosti pomůcek ústní hygieny. Navzdory tomu je jejich

používání nedostačující, neboť více jak polovina dotazovaných nepečuje o mezizubní

prostory. Přitom, aby došlo k vyčištění celé ústní dutiny, je zapotřebí se starat i o tato

místa. Stejně tak mají respondenti relativně nízkou povědomost o potravinách s obsahem

fluoru. Znatelně více žáků ovšem zná alespoň základní přípravek ústní hygieny

s obsahem fluoru, a to zubní pastu. Přitom povědomost o fluoridové prevenci je velice

důležitá, neboť přispívá ke snížení výskytu zubního kazu.

Výzkumná otázka 1:

„Liší se péče o dutinu ústní mezi mladšími a staršími žáky druhého stupně

základní školy?“

Výzkumná část je rozčleněna na žáky mladší a starší, proto lze pozorovat rozdíly

mezi těmito věkovými skupinami již od první otázky. Autorka uvádí srovnání žáků

se záměrem zjistit, zda se vyskytují nějaké odlišnosti v péči o ústní dutinu mezi mladšími

a staršími žáky. První rozdílnosti mezi kategoriemi lze zaznamenat v otázce č. 3, kdy

dohled rodičů nad čištěním chrupu je vyšší u mladších žáků (33 % z 45) než u starších

(18 % z 55). Tato odlišnost lze však předpokládat vzhledem k věku respondentů.

Další odchylky zaznačuje otázka č. 8, kdy 13 % z 55 starších respondentů vyměňuje

zubní kartáčky častěji než dotazovaní z mladší kategorie. Starší žáci si zřejmě více

uvědomují riziko usazování bakterií na zubním kartáčku, a z toho důvodu jej včas

vyměňují. Otázka č. 10 poukazuje na to, že mladší žáci mají vyšší znalost pomůcek ústní

hygieny, neboť uvádějí o čtyři pomůcky více než dotazovaní ze starší věkové kategorie.

Otázka č. 11 zobrazuje, že mladší žáci zároveň i pomůcky více využívají. Pouze 36 %

z 45 mladších dotazovaných pomůcky nepoužívá. V případě starší věkové kategorie

nevyužívá pomůcky až 56 % z 55 žáků. U otázky č. 13, která se zabývá preventivními

stomatologickými prohlídkami, si lze povšimnout, že 16 % z 55 starších žáků navštěvuje

zubního lékaře pouze jedenkrát ročně. Tento údaj uvedlo pouze 7 % z 45 mladších

respondentů. Taktéž pojem dentální hygienistka/ta je povědomější u žáků mladších,

celkem 69 % z 45 dotazovaných pojem zná a 44 % z nich jej dokáže vysvětlit. Starší

respondenti znalost pojmu uvádí v 56 % z 55, kdy jej vysvětluje 49 % dotazovaných.

Problematika fluoru se však jasnější starším respondentům, kdy 13 % z 55 dotazovaných

dokázalo odpovědět, v jakých potravinách se nachází. Stejně tak v případě obsahu fluoru

93

v přípravcích ústní hygieny, dokázalo odpovědět až 75 % z 55 starších žáků. V případě

mladších žáků zaznačilo odpověď pouze 44 % z 45 dotazovaných.

Vyhodnocení VO1: Na základě získaných dat z výzkumného šetření lze dojít k závěru,

že základní znalosti žáků v obou věkových skupinách jsou téměř shodné. Liší se pouze

v dohledu rodičů při čitění chrupu, který je vyšší u mladších žáků, což autorka považuje

za zcela přirozené. Mladší děti nemají ještě bezchybně naučenou správnou techniku

čištění chrupu, a je proto zapotřebí kontroly dospělé osoby. Ta by také měla provést

dočitění chrupu za pomocí dentálních pomůcek, což starší žák již může provádět

samostatně. Překvapivým zjištěním byla však povědomost žáků o pomůckách ústní

hygieny a s ním i spjato jejich používání. V obou případech mladší žáci byli lépe

informováni a aktivněji o své zubní zdraví pečovali. Stejně tak měli i vyšší povědomost

o pojmu a náplni práce dentální hygienistky/ty. Problematika fluoridové prevence byla

avšak známější starším respondentům, kteří měli mnohem více znalostí, a to nejen

z hlediska obsahu fluoru v potravinách, ale i v přípravcích ústní hygieny.

94

DISKUZE

Praktická část bakalářské práce se zabývala hygienou dutiny ústní u žáků druhého

stupně vybraných základních škol. Do výzkumného šetření bylo zahrnuto celkem 100

respondentů, a to 59 % chlapců a 41 % dívek ve věku od 11 do 16 let.

Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak žáci pečují o dutinu ústní

na druhém stupni základní školy. Zároveň autorka také zjišťovala, zda se liší péče

o dutinu ústní mezi mladšími a staršími žáky. Výsledky výzkumného šetření dále autorka

srovnávala s autorkou bakalářské práce Ivou Svobodovou z roku 2016 s názvem

„Problematika znalosti zubní hygieny na základních školách a přístup žáků druhého

stupně k zubnímu zdraví“, ve které se autorka zaměřila na žáky 6. a 9. ročníku základní

školy. Výzkumné šetření provedla na 68 respondentech. Dále autorka práci porovnávala

s bakalářskou prací od Zuzany Formánkové z roku 2012 s názvem „Úroveň hygieny zubů

u školních dětí“, která zkoumala tuto problematiku u žáků od 9 do 15 let u celkem 106

respondentů. Výsledky výzkumného šetření autorka také srovnávala

s výsledky bakalářské práce od Jany Navrátilové z roku 2014 s názvem „Vliv životního

stylu mládeže na prevenci a vznik zubního kazu“, která výzkum provedla u žáků

9. ročníku základních škol a u studentů 4. ročníku středních škol. Celkový počet

dotazovaných činil 131. Všechny autorky použily metodu dotazníkového šetření.

Autorka předkládané práce na základě výzkumného šetření zjistila, že co se týče

důležitosti každodenní péče o chrup, tak až 98 % považuje čištění zubů za důležité

a věnuje se mu alespoň dvakrát denně. Iva Svobodová (2016) tuto informaci ve své práci

potvrzuje a dodává, že až 84 % z 68 respondentů čistí svůj chrup i dalšími pomůckami

ústní hygieny. Tím se znatelně odlišuje od výsledků zjištěných autorkou, která udává

pouze 53 %. Mezi nejčastěji užívanou pomůckou ústní hygieny u žáků byla ústní voda.

Tuto odpověď zařadily všechny autorky, pouze tato práce začleňuje ústní vodu

do doplňků ústní hygieny, nikoliv do pomůcek, a proto není do výsledků zahrnuta.

Jako druhá nejčastěji používaná pomůcka ve všech pracích se objevovala zubní nit.

Neopomenutelnou součástí ústní hygieny je zubní kartáček, ať už ruční či elektrický.

Zuzana Formánková (2012) ve své práci zmiňuje, že žáci nejčastěji volí kartáček podle

tvaru a tvrdosti štětin. Stejně tak v autorčině výzkumu žáci volili vhodný typ zubního

kartáčku, kdy rozlišovali několik typů na základě těchto dvou kritérií. Až 80 % zvolilo

správnou odpověď. V autorčiné práci dále žáci uváděli, že k výměně kartáčku nejčastěji

dochází 1x za měsíc nebo 1x za 2 měsíce. V práci Zuzany Formánkové (2012) se však

95

nejvíce objevuje možnost 1x za 3 měsíce. Podle odborných publikací nelze jednoznačně

napsat, po jaké době by se měl kartáček vyměňovat. Zouharová (2012) například uvádí,

že je zapotřebí výměny kartáčku alespoň čtyřikrát do roka. Podle Merglové (2000) by to

mělo být alespoň 1x za 2 měsíce. Všechny publikace se však shodují, že je zapotřebí jej

vyměnit po prodělané nemoci nebo při prvních známkách opotřebení. Proto je to

u každého jedince značně individuální doba.

Pravidelné preventivní prohlídky u stomatologa dle autorčina výzkumu absolvuje

až 71 % respondentů v intervalu 1x za 6 měsíců. Vysokou četnost účasti respondentů

na pravidelných preventivních prohlídkách dvakrát ročně uvádí ve své práci

i Navrátilová (2014), konkrétně u 73 % ze 131 dotazovaných. Výzkumné šetření Zuzany

Formánkové (2012) tuto skutečnost potvrzuje taktéž. Stále se však ve všech zmíněných

pracích objevuje vyšší procento respondentů, kteří navštěvují zubního lékaře pouze

v případě obtíží.

Autorka práce prostřednictvím výzkumného šetření dále zjišťovala znalost pojmu

dentální hygienistka/ta, který slyšelo až 55 % dotazovaných a dalších 40 % z nich

dokázalo pojem správně vysvětlit. Dle Navrátilové (2014) se s tímto pojmem setkalo

až 67 % ze 131 dotazovaných. Zároveň dodává, že žáci sice mají povědomost o existenci

dentální hygieny, ale už pouze velmi nízké procento respondentů dokáže vysvělit, o co se

jedná. Většina dotazovaných tento pojem popisuje jako osobu, která se odborně věnuje

čištění celé ústní dutiny a zároveň poskytuje i edukaci v této oblasti.

Podle výzkumného šetření autorky, se až 64 % respondentů zúčastnilo

preventivních programů týkajících se orálního zraví. Práce Ivy Svobodové (2016) také

zaznamenává vyšší výskyt účasti na preventivních programech. Z výzkumu Navrátilové

(2014) lze však vyčíst, že ačkoliv si žáci účast na programu pamatují, tak si často

nevzpomínají na název programu. Nejvíce známým preventivním programem, který žáci

znají nejen ze školy, ale také z médií, jsou dle práce Navrátilové (2014) Zdravé zuby.

Výsledky výzkumu ukazují znalosti žáků v problematice orálního zdraví. Žáci

jsou schopni se rozhodovat o vhodných či nevhodných technikách čištění chrupu nebo

zubních kartáčků, ale při podrobnějším doptávání už jen malá část je schopna zdůvodnit

svá tvrzení. Stejně tak žákům chybí znalosti o obsahu fluoru v potravinách. Z hlediska

obsahu fluoru v přípravcích ústní hygieny je povědomost žáků znatelně vyšší, ačkoliv

jsou jejich znalosti stále nepostačující. Objevuje se také nižší informovanost

o pomůckách ústní hygieny, s čímž je spjato i jejich používání. Pravidelnost

stomatologických prohlídek se ukázala jako bezproblémová, dotazovaní navíc uvádějí,

96

že zubní lékař je nejčastějším zdrojem informací z hlediska zubního zdraví.

Respondenti dále uvádějí rodiče, jako primární zdroj informací, naproti tomu škola je

značně v pozadí. Autorka se domnívá, že by bylo vhodné problematiku více prohloubit,

a to i v rámci školní výuky. Můžeme předpokládat, že zvýšení preventivních programů

na školách a jejich včasné zařazení do výuky by napomohlo větší povědomosti o této

problematice a jejímu zlepšení. Tuto myšlenku potvrzuje i práce Ivy Svobodové (2016),

která zaznamenává pozitivní postoj k zubnímu zdraví u žáků, kteří si pamatují

absolvování některého z programů.

97

ZÁVĚR

Bakalářská práce se zabývala hygienou dutiny ústní u žáků druhého stupně

vybraných základních škol. Práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část.

V teoretické části bakalářské práce byla popsána ústní dutina, kde se blíže

zabýváme její funkcí, ale i významem slin. Značná část práce je věnována dentici, kdy

autorka popisuje stavbu zubu, jednotlivé typy zubů a jejich funkce, zaznamenává zubní

vzorce a rozdíly mezi dočasným a stálým chrupem. Další důležitou kapitolou je vliv

stravy na dutinu ústní. Zmiňuje protektivní vliv potravin ale i jejich rizikové činitele.

Autorka proto v kapitole shrnuje jednoduché sacharidy a jejich negativní dopad na chrup.

Mimo jiné zahrnuje i několik vitaminů, minerálních látek či stopových prvků, které jsou

z nějakého hlediska významné pro zdraví ústní dutiny. Další kapitola je věnována

nejčastějším onemocněním ústní dutiny, jako je zubní kaz, parodontitida a gingivitida.

V neposlední řadě autorka věnuje také kapitolu péči o dutinu ústní, kde zmiňuje důležitost

prevence. Popisuje několik typů technik čištění chrupu, jejich pomůcky a fluoridovou

prevenci. Předposlední kapitola seznamuje s vybranými preventivními projekty

a programy orálního zdraví, které jsou v rámci České republiky uskutečňovány.

Poslední kapitola se tak věnuje ukotvení tématu hygieny dutiny ústní v Rámcovém

vzdělávácím programu pro základní vzdělávání.

Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak žáci pečují o dutinu ústní a zda jsou

nějaké rozdíly v péči u žáků mladších a starších. Autorka z dotazníkového šetření

usoudila, že základní péče žáků o dutinu ústní je dostačující, kdy navíc část dotazovaných

volí vhodný zubní kartáček. Problematickou částí se avšak jeví používání jiných pomůcek

ústní hygieny, kdy pouhých 53 % jedinců používá kromě zubního kartáčku i další

pomůcky. To je také jeden z překvapivých rozdílů mezi žáky, kdy mladší respondenti

využívají více dostupných dentálních pomůcek oproti žákům starším. Naproti tomu starší

respondenti mají znatelně vyšší povědomost o možnostech fluoridové prevence.

Z hlediska prevence jsou také velmi důležité preventivní stomatologické prohlídky, které

absolvuje až 71 % dotazovaných v pravidelném intervalu 1x za 6 měsíců. Odtud také žáci

nejčastěji čerpají informace týkající se zubního zdraví. Velmi málo jedinců však získalo

informace ze školního prostředí. Autorka se proto domnívá, že by bylo přínosné znalosti

respondentů ještě více prohloubit i v rámci školní výuky. V rámci České republiky

existuje řada preventivních projektů a programů, které mohou pomoci prohloubit

vědomosti a motivovat k větší angažovanosti v rámci zubní péče.

98

RESUMÉ

Bakalářská práce „Hygiena dutiny ústní u žáků druhého stupně vybraných

základních škol“ byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část

popisovala dutinu ústní, kde jsme se zaměřili na její funkci a význam slin a zároveň

zmínili jednotlivé typy a funkce zubů. Další kapitola vysvětlovala význam stravy, která

může být nepříznivým faktorem pro vznik řady onemocnění ústní dutiny, kdy tato

onemocnění byla dále vysvětlována. Péči o chrup popisovala další kapitola, která nás

navíc seznámila s tím, jak a čím správně o ústní dutinu pečovat. Dále byly představeny

preventivní programy a projekty orálního zdraví uskutečňované na základních školách.

Autorka také uvedla ukotvení tématu hygieny dutiny ústní v Rámcovém vzdělávacím

programu pro základní vzdělávání.

Praktická část bakalářské práce popisovala výzkumné šetření, které bylo

provedeno na druhém stupni základních škol a jež se zabývalo hygienou dutiny ústní

u žáků. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak žáci pečují o dutinu ústní. Výzkum byl

realizován na dvou základních školách v Jihomoravském kraji, kdy autorka využila

kvantitativní metodu zkoumání, a to za pomoci anonymního dotazníkového šetření.

Výsledky výzkumného šetření byly zpracovány do podoby grafů a tabulek, které byly

vždy doplněny o komentář.

SUMMARY

The bachelor thesis „Oral hygiene of pupils on second grade at selected

elementary school“ was divided into a theoretical and a practical part. The theoretical

part described the oral cavity. We focused on its function and the importance of saliva,

and also mentioned particular types and functions of teeth. The next chapter explained

the importance of diet, which can be a negative factor in development of a number of oral

diseases. These diseases were further explained. The next chapter described the dental

care, and also informed how to take care of the oral cavity and which tools to use. There

was also an introduction of programs and projects about oral health taking place at

elementary schools. The author also noted the position of the topic of oral hygiene in the

Framework Educational Programme for Elementary Education.

The practical part of the thesis described the research which took place on second

grades of elementary schools and dealt with the oral hygiene of pupils. The goal

99

of the research was to determine how the pupils take care of their oral cavities.

The research took place at two elementary schools in the South Moravian Region.

The author used the quantitative method of research, using anonymous questionnaires.

The results of the research were converted into graphs and charts with an added

commentary.

100

SEZNAM LITERARÁRNÍCH ZDROJŮ

1. Čihák, R. (2002). Anatomie 2, 2. vydání. Praha: Grada.

2. Dostálová, T. & Beznosková Seydlová, M. (2008). Stomatologie. Praha: Grada

3. Gavora, P. (2010). Úvod do pedagogického výzkumu, 2. vydání. Brno: Paido.

4. Grofová, Z. (2007). Nutriční podpora: praktický rádce pro sestry. Praha: Grada.

5. Dylevský, I. (2009). Funkční anatomie. Praha: Grada.

6. Chráska, M. (2007). Metody pedagogického výzkumu: základy kvantitativního

výzkumu. Praha: Grada.

7. Kasper, H. & Burghardt, W. (2015). Výživa v medicíně a dietetika. Praha: Grada.

8. Kilian, J. (2003). Stomatologie pro studující všeobecného lékařství, 2. vydání.

Praha: Karolinum.

9. Komínek, J. (1988). Dětská stomatologie: učebnice pro lékařské fakulty. Praha:

Avicenum.

10. Kotulán, J. (2012). Zdravotní nauky pro pedagogy, 3. vydání. Brno: Masarykova

Univerzita.

11. Machová, J. (2016). Biologie člověka pro učitele, 2. vydání. Praha: Univerzita

Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum.

12. Machová, J. & Kubátová, D. (2015). Výchova ke zdraví, 2. vydání. Praha: Grada.

13. Mazánek, J. (2015). Stomatologie pro dentální hygienistky a zubní instrumentářky.

Praha: Grada Publishing.

14. Merglová, V. (2000). Stomatologie pro studující bakalářských oborů lékařské

fakulty, 1. vydání. Praha: Karolinum.

15. Merkunová, A. & Orel, M. (2008). Anatomie a fyziologie člověka: pro humanitní

obory. Praha: Grada.

16. Nováková, I. (2011). Ošetřovatelství ve vybraných oborech: dermatovenerologie,

ORL, stomatologie. Praha: Grada.

17. Pánek, J. (2002). Základy výživy. Praha: Svoboda Servis.

18. Rokyta, R. (2016). Fyziologie, 3. vydání. Praha: Galén.

19. Slezáková, L. a kolektiv (2016). Stomatologie I pro SZŠ a VOŠ. Praha: Grada

20. Zouharová, Z. (2012). Zdravý úsměv: Péče o zuby a dásně, 3. vydání. Vážany nad

Litavou: Joshua Creative.

101

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ

1. Andělová, V. (2014). Chrup [online]. In Nechci kazy. Nezávislý zdroj informací

o zubním lékařství. [cit. 27.5.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.nechcikazy.cz/chrup>

2. Bartášková, D. (2019). Náhradní sladidla [online]. In O cukrovce. [cit. 16.3.2020].

Dostupné z WWW: < https://ocukrovce.cz/nahradni-sladidla/>

3. Bazalka [online]. In Bezpečnost potravin. [cit. 19.3.2020]. Dostupné z WWW:

< https://www.bezpecnostpotravin.cz/az/termin/92227.aspx>

4. Blattná, J. (2015). Vitamin K [online]. In Výživa spol. Společnost pro výživu.

[cit. 30.6.2019]. Dostupné z WWW: <https://www.vyzivaspol.cz/vitamin-k/>

5. Božetěchová, F. (2018). Potraviny, které podpoří zdraví vašich zubů [online].

In Farma zdraví. [cit. 16.3.2020]. Dostupné z WWW:

< https://farmazdravi.cz/potraviny-ktere-podpori-zdravi-vasich-zubu/>

6. Brančíková, D. (2011). Trávicí soustava a gastrointestinální trakt (GIT) [online].

In IS MUNI. Informační systém. [cit. 24.6.2019]. Dostupné z WWW:

<https://is.muni.cz/el/1423/podzim2011/PSY113/FSS_GIT.pdf>

7. Broukal, Z. (2013). Funkční potraviny a funkční komponenty potravy v prevenci

zubního kazu [online]. In Pro lékaře. [cit. 16.3.2020]. Dostupné z WWW:

< https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2013-5/funkcni-

potraviny-a-funkcni-komponenty-potravy-v-prevenci-zubniho-kazu-41485>

8. Broukal, Z. (2006). Výživa a zubní kaz [online]. In Zdravotnictví a medicína.

[cit. 14.3.2020]. Dostupné z WWW: <https://zdravi.euro.cz/clanek/sestra/vyziva-

a-zubni-kaz-274858>

9. Dieta a zdravé zuby – má správná výživa vliv na stav našich zubů [online].

In Diente. Stomatologické centrum v Brně. [cit. 16.3.2020]. Dostupné z WWW:

<https://www.diente.cz/dieta-a-zdrave-zuby-ma-spravna-vyziva-vliv-na-stav-

nasich-zubu>

10. Dřízhal, I. (2007). Parodontitida: onemocnění ohrožující chrup. Medicína pro praxi

[online]. 4(9), 358-360 [cit. 6.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/09/07.pdf>

102

11. Formánková, Z. (2012). Úroveň hygieny zubů školních dětí: bakalářská práce.

[online]. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta lékařská, Katedra ošetřovatelství.

[cit. 5.4.2019] Dostupné z WWW:

< https://is.muni.cz/th/ij4za/Uroven_hygieny_zubu_skolnich_deti.pdf>

12. Fluoridy [online]. In Světový den ústního zdraví. [cit. 06.02.2020].

Dostupné z WWW: <https://sduz.cz/fluoridy/>

13. Fluoridy ve výživě (2009) [online]. In Internetový portál bezpečnosti potravin.

[cit. 16.12.2019]. Dostupné z WWW:

< https://www.bezpecnostpotravin.cz/fluoridy-ve-vyzive.aspx>

14. Friedman, M. (2017). Saliva and Your Mouth [online]. In WebMD Medical

Reference. Better information. Better health. 1-3 [cit. 24.5.2019]. Dostupné

z WWW: <https://www.webmd.com/oral-health/what-is-saliva#1>

15. Friedman, M. (2019). Dental Health and Fluoride Treatment [online]. In WebMD

Medical Reference. Better information. Better health. [cit. 6.4.2019]. Dostupné

z WWW: <https://www.webmd.com/oral-health/guide/fluoride-treatment#1>

16. Gabrovská, D. & Chýlková, M. (2017). Sladká fakta o cukrech a sladidlech aneb

čím si osladit život [online]. In Česká technologická platforma pro potraviny.

[cit. 14.3.2020]. Dostupné z WWW:

< http://www.ctpp.cz/data/files/upload/cukr_web.pdf>

17. Grácová, I. Jak správně pečovat o rovnátka [online]. In Info zdraví. [cit. 19.3.2020].

Dostupné z WWW: < https://www.info-zdravi.cz/zuby-a-traveni/jak-spravne-

pecovat-o-rovnatka/>

18. Hanzlová, J. & Hemza, J. (2013). Základy anatomie soustavy trávicí, žláz s vnitřní

sekrecí a soustavy močopohlavní [online]. In IS MUNI. Informační systém.

[cit. 24.6.2019]. Dostupné z WWW: < https://is.muni.cz/do/fsps/e-

learning/zaklady_anatomie/zakl_anatomie_II/pages/hlavova_cast.html>

19. Havránková, K. (2018). Kdo je dentální hygienistka – hygienista [online].

In Asociace dentálních hygienistek. [cit. 13.02.2020]. Dostupné z WWW:

< https://www.asociacedh.cz/kdo-je-dentalni-hygienistka-hygienista/>

20. Horká, M. & Kukletová, M. (2019). Veselé Zoubky 2019: preventivní program

Veselé zoubky [online]. In Malotřídní základní škola a mateřská škola Mžány.

[cit. 26.12.2019]. Dostupné z WWW: < https://www.zsmzany.cz/wp-

content/uploads/2019/03/brozura.pdf>

103

21. Hubková, V. (2001). K úloze fluoridů v prevenci zubního kazu. Interní medicína

[online]. 7: 318-320 [cit. 6.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2001/07/07.pdf>

22. Hydrosonický zubní kartáček [online]. In Curaprox. Profesionálové švýcarské

dentální péče. [cit. 4.8.2019]. Dostupné z WWW: < https://www.curaprox.com/cz-

cs/hydrosonicky-zubni-kartacek>

23. Jaké potraviny podporují zdraví vašich zubů a dásní [online]. In Česko zdravě.

[cit. 16.3.2020]. Dostupné z WWW: < https://ceskozdrave.cz/jake-potraviny-

podporuji-zdravi-vasich-zubu-dasni/>

24. Jak často k zubaři [online]. In Zuby.cz [cit. 27.12.2019]. Dostupné z WWW:

< https://www.zuby.cz/navsteva-zubni-ordinace/jak-casto-k-zubari.html>

25. Jak si vybrat správnou zubní pastu [online]. In Čistíme si zuby. [cit. 06.02.2020].

Dostupné z WWW:

< https://www.cistimesizuby.cz/ozubech/Jak__vybrat_zubni_pastu_moznosti_a_u

cinne_latky_zubnich_past._>

26. Janovská, R. (2013). Zánět dásní [online]. In Nechci kazy. Nezávislý zdroj informací

o zubním lékařství. [cit. 17.7.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.nechcikazy.cz/zanet-dasni>

27. Jaký má vliv pH v dutině ústní? [online]. In Dolident. Vaše nejdostupnější zubní

klinika. [cit. 24.5.2019]. Dostupné z WWW:

<http://www.dolident.cz/2017/04/10/vliv-ph-v-dutine-ustni/>

28. Jorda, D. & Kalců, A. (2010). Morfologie a topografie jednotlivých zubů v zubní

čelisti [online]. In Publikace Vymolova. [cit. 16.7.2019]. Dostupné z WWW:

<http://www.publikacevymolova.cz/morfologiezubu/Morfologie_a_topografie_je

dnotlivych_zubu_v_zubni_celisti.pdf>

29. Kaloš, L. (2010). Dělení zubů podle tvaru [online]. In Nechci kazy. Nezávislý zdroj

informací o zubním lékařství. [cit. 29.5.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.nechcikazy.cz/deleni-zubu-podle-tvaru>

30. Kaloš, L. (2010). Z čeho se skládá zub [online]. In Nechci kazy. Nezávislý zdroj

informací o zubním lékařství. [cit. 27.5.2019]. Dostupné z WWW:

< https://www.nechcikazy.cz/z-ceho-se-sklada-zub >

31. Kořenové kanálky [online]. In Na zuby. [cit. 12.02.2020]. Dostupné z WWW:

< https://www.nazuby.cz/korenove-kanalky >

104

32. Koťová, M. (2010). Jak ulevit od bolesti zubů? Interní medicína [online]. 12(2),

111-113 [cit. 6.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2010/02/13.pdf>

33. Kováčová, P. (2020) Co potřebují vaše zuby [online]. In Měsíčník Zdraví.

[cit. 08.02.2020]. Dostupné z WWW:

<http://www.mesicnikzdravi.cz/zajimavosti/zuba.htm>

34. Kováříková, M. (2014). Parodontitida – jak vzniká a co s ní [online]. In Na Zuby.

Největší specialista na ústní hygienu. [cit. 17.7.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.nazuby.cz/parodontitida-jak-vznika-a-co-s-ni>

35. Kunová, V. (2017). Vápník (= kalcium, calcium) [online]. In Výživa spol.

Společnost pro výživu. [cit. 30.6.2019]. Dostupné z WWW:

<http://www.vyzivaspol.cz/vapnik-kalcium-calcium/>

36. Manual Tooth Brushing and Flossing Technique [online]. In Dental Care. Dental

care Informations for Professionals. [cit. 2.8.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.dentalcare-aus.com.au/en-au/patient-education/patient-

material/manual-brushing-and-flossing>

37. Manuální zubní kartáčky [online]. In Curaprox. Profesionálové švýcarské dentální

péče. [cit. 4.8.2019]. Dostupné z WWW: <https://www.curaprox.com/cz-

cs/manualni-zubni-kartacky >

38. Merglová, V. (2004). Prevence vzniku zubního kazu u dětí. Pediatrie pro praxi

[online]. 2: 62-65 [cit. 6.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2004/02/03.pdf >

39. Merglová, V. (2011). Zásady hygieny chrupu u dětí. Pediatrie pro praxi [online].

12(5), 320-324 [cit. 11.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2011/05/07.pdf >

40. Mezizubní kartáčky [online]. In Curaprox. Profesionálové švýcarské dentální péče.

[cit. 4.8.2019]. Dostupné z WWW: <https://www.curaprox.com/cz-cs/mezizubni-

kartacky>

41. Mobley, C. (2003). Nutrition and dental caries. Academia.edu [online]. 319-336

[cit. 29.6.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.academia.edu/18028050/Nutrition_and_dental_caries>

42. Molybden [online]. Pro zdravé žití. [cit. 16.3.2020]. Dostupné z WWW:

<https://www.prozdraveziti.cz/molybden-mo->

105

43. MŠMT (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online].

Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze. [cit. 9.8.2019]. Dostupné z WWW:

<http://www.msmt.cz/file/41216/>

44. Navrátilová, J. (2014). Vliv životního stylu mládeže na prevenci a vznik zubního

kazu: bakalářská práce. [online]. Olomouc: Univerzita Palackého, Fakulta

pedagogická, Katedra antropologie a zdravovědy. [cit. 5.4.2019]. Dostupné

z WWW: < https://theses.cz/id/xh8ig5/bp_jana_navratilova.pdf>

45. O programu [online]. In Zdravé zuby. [cit. 6.8.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.zdravezuby.cz/o-projektu/o-programu/>

46. O projektu [online]. In Zdravý úsměv. [cit. 6.8.2019]. Dostupné z WWW:

<http://www.zdravy-usmev.eu/o-projektu/>

47. O projektu [online]. In Dětský úsměv. [cit. 6.8.2019]. Dostupné z WWW:

<http://www.detskyusmev.org/o-projektu/>

48. O projektu Veselé Zoubky [online]. In DM. Vaše oblíbená online drogerie.

[cit. 6.8.2019]. Dostupné z WWW: <https://www.dm.cz/o_spolecnosti/vesele-

zoubky/vesele-zoubky-aktualne-c1140794.html>

49. Patzaková, J. (2020). Fluoridace [online]. In Čistíme si zuby. [cit. 13.3.2020].

Dostupné z WWW: <https://www.cistimesizuby.cz/ozubech/Fluoridace>

50. Preventivní programy [online]. In Asociace dentálních hygienistek.

[cit. 07.02.2020]. Dostupné z WWW: <https://www.asociacedh.cz/preventivni-

programy/>

51. Preventivní projekty a programy v oblasti zubní péče v ČR [online]. [cit. 6.8.2019].

In Pupiq. Dostupné z WWW:

<https://i.pupiq.net/a/e/e/6fc/6fc/241245/Preventivni_projekty_pro_20PDD.pdf>

52. Proč pracujeme na tomto projektu [online]. In Zdravý zoubek. [cit. 6.8.2019].

Dostupné z WWW: <http://www.zdravyzoubek.cz/cil.html>

53. Projekt Mandala [online]. In ARAK. Obecně prospěšná společnost ARAK.

[cit. 07.02.2020]. Dostupné z WWW: < https://arakops.cz/projekt-mandala/>

54. Projekt Nechci kazy [online]. In Nechci kazy. Nezávislý zdroj informací o zubním

lékařství. [cit. 08.02.2020]. Dostupné z WWW:

<https://www.nechcikazy.cz/projekt-nechcikazy-cz>

55. Roubalíková, L. (2007). Co je dobré vědět o hygieně dutiny ústní I. Medicína pro

praxi [online]. 2: 76-79 [cit. 6.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/02/08.pdf>

106

56. Rozinková, M. (2018). Mléčné výrobky a jejich zdravotní význam [online].

In MoringaMix. [cit. 28.12.2019]. Dostupné z WWW:

< https://www.moringamix.cz/cz/clanek/106/mlecne-vyrobky-a-jejich-zdravotni-

vyznam>

57. Správné čištění s použitím ručního kartáčku [online]. In Curaprox. Profesionálové

švýcarské dentální péče. [cit. 2.8.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.curaprox.com/cz-cs/spravne-cisteni-s-pouzitim-rucniho-kartacku>

58. Správná ústní hygiena [online]. In Asociace dentálních hygienistek.

[cit. 12.02.2020]. Dostupné z WWW: < https://www.asociacedh.cz/spravna-ustni-

hygiena/>

59. Svobodová, I. (2016). Problematika znalosti zubní hygieny na základních školách

a přístup žáků druhého stupně k zubnímu zdraví: bakalářská práce. [online]. Brno:

Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy a výchovy

ke zdraví. [cit. 5.4.2019]. Dostupné z WWW:

<https://is.muni.cz/th/fmrvx/Bakalarska_prace_Iva_Svobodova.pdf>

60. Šimková, M. (2017). Zdraví začíná v našich ústech… a to doslova [online].

In Akademie léčivé výživy. [cit. 06.02.2020]. Dostupné z WWW:

< https://www.akademielecivevyzivy-blog.cz/l/zdravi-zacina-v-nasich-ustech/>

61. Škrabka na jazyk – užitečná dentální pomůcka [online]. In Na zuby. Největší

specialista na ústní hygienu. [cit. 4.8.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.nazuby.cz/skrabka-na-jazyk-uzitecna-dentalni-pomucka>

62. Touger-Decker, R. & van Loveren, C. (2003). Sugar and dental caries.

Academia.edu [online]. 78 (4), 881-892 [cit. 29.6.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.academia.edu/28345160/Sugars_and_Dental_Caries >

63. Velebilová, L. (2020). Správná ústní hygiena [online]. In Asociace dentálních

hygienistek. [cit. 06.02.2020]. Dostupné z WWW:

< https://www.asociacedh.cz/spravna-ustni-hygiena/>

64. Ve zdravé ČR zdravý zub [online]. In SSSČR. Ve zdravé ČR zdravý zub.

[cit. 6.8.2019]. Dostupné z WWW: < http://www.ssscr.cz/o-projektu>

65. Co jsou sacharidy a kde je najdeme [online]. In Vím, co jím. [cit. 14.3.2020]

Dostupné z WWW: < https://www.vimcojim.cz/magazin/clanky/o-vyzive/Co-jsou-

sacharidy-a-kde-je-najdeme__s10010x9701.html>

107

66. Waterpik Cordless Advancted WP560 White ústní sprcha [online]. In Zubní

kartáček. [cit. 4.8.2019]. Dostupné z WWW: <https://www.zubni-

kartacek.cz/waterpik-cordless-advanced-wp560-white-ustni-sprcha>

67. Zdravý úsměv v MC [online]. In RADKA z. s. [cit. 08.02.2020]. Dostupné z WWW:

< https://radka.kadan.cz/uvodni-stranka/jine-aktivity-radka/zdravy-usmev-v-mc/>

68. Zubní průkaz dítěte – informace [online]. In Dent. Česká stomatologická komora.

[cit. 6.8.2019]. Dostupné z WWW: <https://www.dent.cz/clanek/507-zubni-

prukaz-ditete-informace/>

69. 7 vitamins and minerals your mouth needs [online]. In Delta dentalins. Delta

Dental Insurance. [cit. 30.6.2019]. Dostupné z WWW:

<https://www.deltadentalins.com/oral_health/vitamins-and-minerals.html>

70. II. Gingivitida – zánět dásní [online]. In Zuby.cz [cit. 17.7.2019]. Dostupné

z WWW: <https://www.zuby.cz/onemocneni-dasni/ii-gingivitida-zanet-

dasni.html>

108

SEZNAM GRAFŮ

Graf 1: Důležitost čištění zubů ....................................................................................... 58

Graf 2: Četnost čištění zubů ........................................................................................... 59

Graf 3: Dohled rodičů na čištění chrupu ........................................................................ 60

Graf 4: Nejvhodnější zubní kartáček .............................................................................. 62

Graf 5: Důvod používání zvoleného zubního kartáčku .................................................. 65

Graf 6: Technika čištění chrupu ..................................................................................... 66

Graf 7: Důvod zvolené techniky čištění chrupu............................................................. 69

Graf 8: Četnost výměny zubních kartáčků ..................................................................... 71

Graf 9: Důvod výměny zubního kartáčku ...................................................................... 73

Graf 10: Význam mezizubního kartáčku ....................................................................... 75

Graf 11: Povědomost o pomůckách ústní hygieny ........................................................ 77

Graf 12: Používání pomůcek ústní hygieny ................................................................... 79

Graf 13: Získávání informací o zubním zdraví .............................................................. 80

Graf 14: Četnost preventivních prohlídek ...................................................................... 81

Graf 15: Znalost pojmu dentální hygienistka/ta ............................................................. 82

Graf 16: Vysvětlení pojmu dentální hygienistka/ta........................................................ 84

Graf 17: Povědomost žáků o vzniku zubního kazu ........................................................ 85

Graf 18: Fluor v potravinách .......................................................................................... 87

Graf 19: Fluor v přípravcích ústní hygieny .................................................................... 88

Graf 20: Preventivní programy orálního zdraví ............................................................. 90

109

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obrázek 1: Anatomie dutiny ústní ................................................................................... 9

Obrázek 2: Popis stavby zubu ....................................................................................... 13

Obrázek 3: Zuby trvalého chrupu .................................................................................. 15

Obrázek 4: Vzorec dočasného chrupu ........................................................................... 16

Obrázek 5: Vzorec stálého chrupu ................................................................................. 16

Obrázek 6: Schéma mechanismu vzniku kazu .............................................................. 25

Obrázek 7: Vývoj a vznik zubního kazu ....................................................................... 26

Obrázek 8: Parodontální chobot .................................................................................... 27

Obrázek 9: Technika čištění chrupu .............................................................................. 32

Obrázek 10: Manuální zubní kartáčky ........................................................................... 33

Obrázek 11: Elektrické zubní kartáčky .......................................................................... 34

Obrázek 12: Jednosvazkový zubní kartáček .................................................................. 34

Obrázek 13: Mezizubní kartáčky ................................................................................... 35

Obrázek 14: Dentální nitě .............................................................................................. 35

Obrázek 15: Dentální párátka ........................................................................................ 36

Obrázek 16: Jazykové škrabky ...................................................................................... 36

Obrázek 17: Ústní irigátor ............................................................................................. 37

110

SEZNAM TABULEK

Tabulka 1: Pořadí prořezávání dočasných zubů ............................................................ 14

Tabulka 2: Pořadí prořezávání stálých zubů ................................................................. 14

Tabulka 3: Pohlaví respondentů .................................................................................... 56

Tabulka 4: Věk respondentů .......................................................................................... 56

Tabulka 5: Důležitost čištění zubů................................................................................. 58

Tabulka 6: Četnost čištění zubů ..................................................................................... 59

Tabulka 7: Dohled rodičů na čištění chrupu .................................................................. 60

Tabulka 8: Nejvhodnější zubní kartáček ....................................................................... 61

Tabulka 9: Důvod používání zvoleného zubního kartáčku ........................................... 63

Tabulka 10: Důvod používání zvoleného zubního kartáčku dle vybrané odpovědi ...... 63

Tabulka 11: Technika čištění chrupu ............................................................................. 66

Tabulka 12: Důvod zvolené techniky čištění chrupu .................................................... 67

Tabulka 13: Důvod vybrané techniky čištění chrupu dle zvolené metody .................... 67

Tabulka 14: Četnost výměny zubních kartáčků ............................................................. 70

Tabulka 15: Důvod výměny zubního kartáčku .............................................................. 72

Tabulka 16: Význam mezizubního kartáčku ................................................................. 74

Tabulka 17: Povědomost o pomůckách ústní hygieny .................................................. 76

Tabulka 18: Používání pomůcek ústní hygieny ............................................................. 78

Tabulka 19: Získávání informací o zubním zdraví ........................................................ 80

Tabulka 20: Četnost preventivních prohlídek ................................................................ 81

Tabulka 21: Znalost pojmu dentální hygienistka/ta ....................................................... 82

Tabulka 22: Vysvětlení pojmu dentální hygienistka/ta ................................................. 83

Tabulka 23: Povědomost žáků o vzniku zubního kazu ................................................. 85

Tabulka 24: Fluor v potravinách .................................................................................... 86

Tabulka 25: Fluor v přípravcích ústní hygieny .............................................................. 88

Tabulka 26: Preventivní programy orálního zdraví ....................................................... 89

111

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1: Dotazník

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Dotazník

Milí žáci,

jmenuji se Hana Hladká a studuji třetí ročník Pedagogické fakulty Masarykovy

Univerzity v Brně. V rámci mé závěrečné práce bych vás ráda poprosila o vyplnění

krátkého dotazníku. Cílem je zjistit, jaká je péče o dutinu ústní u žáků druhého stupně

základních škol. Dotazník je zcela anonymní. Prosím o upřímnost ve vašich odpovědích.

.

Jsi: dívka / chlapec (zakroužkuj) Napiš svůj věk: _________

1. Považuješ čištění zubů za důležité?

Ano Ne

2. Jak často si čistíš zuby?

________________________________________________________________

3. Dohlíží rodiče na to, zda si čistíš zuby?

Ano Ne

4. Jaký zubní kartáček je nejvhodnější z hlediska péče o chrup?

Kartáček s malou hlavičkou, měkkými a roztřepenými vlákny

Kartáček s malou hlavičkou, tvrdými a hustými vlákny

Kartáček s velkou hlavičkou, tvrdými a hustými vlákny

Kartáček s malou hlavičkou, měkkými a hustými vlákny

5. Proč si myslíš, že tvoje odpověď na předchozí otázku je správná?

________________________________________________________________

6. Která technika čištění zubů je neefektivní, a tudíž NENÍ vhodná? ..

Svislým pohybem z dásně na zub

. Vodorovné pohyby ze strany na stranu

Malé krouživé pohyby

7. Zdůvodni svoji odpověď na předchozí otázku.

___________________________________________________________________

8. Jak často měníš zubní kartáček, proč bychom ho měli vyměňovat?

________________________________________________________________

.

9. K čemu slouží mezizubní kartáček?

________________________________________________________________

10. Znáš nějaké další pomůcky ústní hygieny? Pokud ano, napiš jaké.

________________________________________________________________

________________________________________________________________

.

11. Používáš pro dočištění chrupu nějaké pomůcky? Pokud ano, napiš jaké.

________________________________________________________________

________________________________________________________________

12. Odkud jsi získal nejvíce informací o zubním zdraví a správné technice čištění

zubů?

Rodiče Média (televize, internet)

Kamarádi Zubní lékař

Škola Jiné

13. Jak často chodíš na preventivní prohlídky ke svému zubaři?

________________________________________________________________

14. Znáš pojem dentální hygienistka/ta? Pokud ano, vysvětli.

Ano, ________________________________________________________

Ne

15. Jaké onemocnění vzniká odvápněním zubní skloviny za přítomnosti bakterií

a cukrů z potravy?

_______________________________________________________________

..

16. Fluor má příznivý vliv na zubní sklovinu. Napiš, v čem jej najdeš.

V potravinách:

________________________________________________________________

V přípravcích ústní hygieny:

________________________________________________________________

17. Účastnil jsi se někdy se svou třídou programu o zubním zdraví, který vyučovala

jiná osoba než váš učitel? Pokud ano, vzpomeneš si na název programu?

..

Ano, název programu: __________________________________________

Ne

Pokud máš k dotazníku jakékoliv připomínky, neboj se je napsat. Děkuji za vyplnění!