Habsburská monarchie po 30. leté válce · České stavovské povstání Začátek 30. leté války Příčinou spor mezi českými protestanty a katolíky Dlouhodobý spor mezi

Habsburská monarchie

po 30. leté válce Daniel Kotaška, Oktáva

Obsah České stavovské povstání (Pražská defenestrace, 1620 bitva na Bílé Hoře)

Důsledky (Obnovení zřízení zemské, poprava 27 pánů)

Období pobělohorské (rekatolizace, Ferdinand III.)

Leopold I. (války s Turky, 1699 Karlovický mír)

Josef I. a Karel VI. (1713 Pragmatické sankce)

České země po 30. leté válce (nové národy, robota, nevolnictví)

Baroko („k nebi, k bohu“)

1680 Selské povstání (Ondřej Stellzig, Robotní patent), 1690-95 Chodské povstání (Jan Kozina)

Války o rakouské dědictví (Prusko, Bavorsko X Rakousko)

1742 Vratislavický mír, 1745 Drážďanský mír, František Štěpán lotrinský

7 letá válka (vpád Fridricha II., 1757 bitva u Kolína)

Marie Terezie (1740-80), Josef II. (1780-90), Leopold II. (1790-92)

Reformy (daňové, správní, poddanské, 1775 Robotní patent, 1781 Zrušení nevolnictví)

České stavovské povstání Začátek 30. leté války

Příčinou spor mezi českými protestanty a katolíky

Dlouhodobý spor mezi stavy a vládnoucími Habsburky

V Praze správa země v rukou místodržících (omezení práva české šlechty)

Květen 1618 zakázaný sjezd protestanské šlechty v Praze

23.5. Pražská defenestrace (Vilém Slavata, Jaroslav Bořita, sekretář Filip)

1619 sesazení Ferdinanda II. (Fridrich Falcký = zimní král 19-20)

Obratem spojenectví Habsburků s Bavorskem

8.11.1620 bitva na Bílé Hoře

Porážka stavovské armády (Fridrich uprchl ze země)

Důsledky stavovského povstání

Vítězství katolíků

Korunovace Ferdinanda II. českým králem

Ztráty na životech + odcházení kvůli náboženství

Obnovení zřízení zemské

Nová ústava

Úplný zákaz nekatolického vyznání

Přeměna stavovské monarchie na absolutistickou

Královský titul dědičně v rukou Habsburků

Zrovnoprávnění němčiny a češtiny

Zrušen Rudolfův Majestát 1609 (ústupek českým nekatolíků)

1624 postavena památná kaple

1730 nahrazena kostelem Panny Marie Vítězné

Jan Amos Komenský

Obnovení zřízení zemské

21.6.1621 poprava 27 pánů na Staroměstském náměstí

(Kat Jan Mydlář)

Období pobělohorské

Domácí politika

Hospodářská obnova země

Zavedení centralistické absolutistické monarchie

Rekatolizace

Ferdinand III. (1637-1657)

Císař římský, král český, uherský a arcivévoda rakouský

Snaha o konci 30. leté války

1648 Vestfálský mír (konec války)

Leopold I. (1657-1705) Neschopný politik

Války s Turky

Rakousko-Turecká válka (1663-64)

Neúspěšný pokus Turků o dobytí Horních Uher

Rakousko-Turecká válka (1683-1699)

Cílem Turků zničit Habsburskou monarchii

V čele Kara Mustafa ( sultán Mehmed IV.)

červenec 1683 obléhání Vídně (přesila Turků)

12.9.1683 příchod spojeneckých vojsk

Rakouský protiútok (bitva u Zenty 1697)

1699 Karlovický mír

Vytlačení Turků ze střední Evropy

Josef I. (1705-1711)

Schopný politik

Umřel na neštovice

Karel VI. (1711-1740)

Poslední mužský zástupce Habsburků

1713 Pragmatické sankce

Nedělitelnost habsburských držav

V případě vymření mužské linie Habsburků nástupnictví ženské linie

Zajištění nástupnictví dětí Karla VI. (i dcer)

České země po 30. leté válce

Příchod nových národů

Nejbohatší rody přímo ve Vídni u dvora

Malý výběr daní (málo poddaných)

Využití práce poddaných zadarmo = ROBOTA

Postupné zhoršení poddaných NEVOLNICTVÍ

Více roboty, vyšší daně, nemožnost stěhování, ženění, studia)

Časté vzpoury

Kulturní změny BAROKO

Baroko

(1600-1750)

„k nebi, k bohu“

Stavby pro církev, šlechtu, ale i občany

Architektura

Častý prvek kopule (ze spodu malby)

Interiér velmi bohatý (zlato, mramor)

Oblečení

Ženy: kulatý výstřih, náhrdelníky, široké šaty, korzety

Muži: paruky, vesta + kabát, ¾ kalhoty, punčochy

Obrazy

Střídání temných a světlých ploch (city, emoce)

Nahost (tlusté dívky hezké), krajinomalba

Kostel sv. Mikuláše

(Praha)

Kostel sv. Jana Nepomuckého

(Zelená Hora)

Holašovice

(UNESCO) Barokní krajina

(Šonov)

Povstání

Selské povstání (1680)

Leopold v Praze Petice poddaných za upravení roboty odmítnuto

Březen 1680 ozbrojené povstání Z a S Čechy

V čele Ondřej Stellzing z Řasnice

Rozprášeno vojskem (popravy + žaláře)

1680 Robotní patent (úprava roboty na 3 dny v týdnu)

Chodské povstání (1690-95)

Neuznání chodských privilegií nerobotovali

Jan Sladký Kozina cesta do Vídně (popraven 28.11.1695)

Wolf Maxmilián Lamminger (Lomikar – do roka umřeš)

Osvícenství

Myšlenkové, kulturní, politické a hospodářské hnutí v 18. století

Přesvědčení o důležitosti rozumu

Důraz na kvalitu pozemského života a rovnost lidí před zákone

Snaha o vytvoření nové společnosti

Zvýšení gramotnosti

Vědecké objevy (Newton- gravitace, …..)

Osvícenský absolutismus

Způsob vlády absolutistických monarchů v duchu osvícenství

Reformy s cílem modernizovat stát

Ekonomika, armáda, školství, zdravotnictví, soudnictví

Josef II. (Rakousko), Kateřina II. (Rusko), Fridrich II (Prusko)

Války o Rakouské dědictví (1740-48)

Příčinou odmítnutí nástupnictví Marie Terezie po Karlu VI (Pragmatické sankce)

Územní nároky Pruska (Fridrich II.) na Slezsko

Společný postup Pruska a Bavorska (Karel Albrecht)

1741 Prusové obsazují Slezsko

Bavorové obsazují Čechy ( Albrecht korunován českým králem)

1742 Bavorové vyhnáni z Čech

11.6.1742 Vratislavický mír

Potvrzení porážky Rakouska

Prusko získalo Horní i Dolní Slezsko

1743 Marie Terezie korunována českou královnou

Války o Rakouské dědictví

1744 Fridrichův preventivní vpád do Čech (obsazení Prahy)

Prusové vytlačeni

25.12.1745 Drážďanský mír

Prusko si udrželo Slezsko a Kladsko

Uznání manžela Marie Františka Štěpána Lotrinského jako římsko-německého císaře

Konec války o rakouské dědictví

Konečný mír až v roce 1748 v Cáchách

Sedmiletá válka

Spor o kolonie mezi Francií a Británií

1756 vpád Fridricha II. Do Saska a do Čech

18.7.1757 Bitva u Kolína

Prusko poraženo rakouskou armádou

Znovuzrození habsburské monarchie

30.6.1758 Bitva u Domašova

Rakušané zničili obří konvoj se zásobami pro pruskou armádu obléhající Olomouc

vítězství zachránilo město a pruský král byl nucen vyklidit Moravu

Únor 1763 mír v Hubertsburgu (Prusko-Rakouská smlouva)

Rakousko se definitivně zřekne Slezska

Fridrich II. Dá svůj hlad při volbě císaře Josefu II. (syn Marie)

Habsburská monarchie

Vláda 3 panovníků: Marie Terezie, Josef II., Leopold II.

Marie Terezie (1740-1780)

Žila (1717-1780)

Nástupnictví prosazeno válkami

16 dětí (Habsbursko-lotrinská dynastie)

Josef II. (1780-1790)

Žil (1741-1790)

Osvícenská výchova

Podivín (v přestrojení navštěvoval poddané)

Od roku 1765 císařem po otci

6000 reforem

Josef II. za pluhem

Pevnosti za Josefa II.

Josefov

Terezín

Habsburská monarchie

Leopold II. (1790-1792)

Žil (1747-1792)

Druhý nejstarší syn Marie

Jako císař rušil některé reformy bratra (pro uklidnění šlechty)

1791 nechal vrátit do Prahy svatováclavské klenoty

Spoluúčast na trojím dělení Polska

Reformy

Daňové reformy

Cílem větší výběr daní

Tereziánský katastr 1749 (soupis poddanské půdy)

Josefínský katastr 1785 (soupis veškeré půdy – Rustikál i Dominikál)

Správní reformy

Cílem centralizace moci

Nahrazení vlády byrokraty

Direktorium (jednotná vláda pro Rakousko i Čechy ve Vídni)

Poddanské reformy

Snaha o přesun daní odváděných šlechtě na daně odváděné státu

1770-77 hladomory z neúrody

1775 Poddanské povstání na Prahu (rozprášeno

Reformy

Robotní patent 1775

Výše práce závisí na velikosti majetku

Raabizace 1775

Zrušení roboty a její převedení na peněžní daně

Patent o zrušení nevolnictví 1781

Od Josefa II.

Svoboda stěhování sňatků, vzdělání

Půdní patent 1785

každá země, každá obec a každý držitel půdy má přispívat podle výtěžku ze svých

pozemků na krytí státních vydání

Reformy

Náboženské reformy

Toleranční patent 1781 (tolerance luteránství, kalvinistické a ortodoxní církve)

Marie antisemita

Josef snaha o začlenění židů do společnosti

Školské reformy

Cílem všeobecné vzdělání nezávislé na církvi

Marie Terezie 1774 Všeobecný školní řád pro děti 6-12 let

Pojmy

Bramborová válka

1778-1779 tzv. války o dědictví bavorské, Fridrich II. mařil snahy Josefa II. vyměnit

Belgii za velkou část Bavorska

Katastr

je soupis půdy podrobené dani. Obsahuje i soupis osob, nemovitostí a právních

vztahů. V Čechách je nejstarším poddanským katastrem berní rula, na Moravě

lánové rejstříky (pol. 17. stol.)

Matrika

Úřední kniha, do které jsou zapisována jména osob pro potřeby právní evidence,

seznam říšských stavů a jejich daňových povinností

Patent

typ ověřené správní písemnosti, užívané od pozdního středověku zveřejňující

rozhodnutí vydavatele. Obvykle zákonná ochrana vynálezů zaručující vlastníkovi

patentu výhradní právo k průmyslovému využití vynálezu.

Pojmy

Urbář

v období feudalismu základní písemná pomůcka k evidenci vrchnostenských příjmů

od poddaných

význam pro hospodářství ztratily zánikem poddanství v roce 1848, zůstaly však

cennými prameny pro dějiny venkovského lidu (uvádějí starobylé místní názvy, ve

vsích jednotlivé usedlosti, jména majitelů, jejich pozemkovou držbu a rozsah

feudální povinnosti).

Výměnek

Dohoda mezi hospodářem a jeho nástupcem

doživotní zajištění potřeb (zahrnuje zpravidla byt, naturální dávky, peníze, služby)

Území a lokality Bukovina

Historické území v severovýchodních Karpatech, v 10. až 11. století osídleno Slovany (severní Bukovina) a Valachy (jižní Bukovina). Od poloviny 13. století patřila Bukovina ke knížectví haličsko-volyňskému, od 14. století k Moldavsku, roku 1775 připadla Rakousku. Nejprve tvořila součást Haliče, v letech 1849-1918 samostatnou korunní zemi s hlavním městem Černovcy. Po rozpadu Rakousko-Uherska byla připojena k Rumunsku. V létě 1940 bylo dohodou mezi rumunskou a sovětskou vládou území severní Bukoviny předáno Sovětskému svazu a bylo spojeno s Ukrajinou.

Halič

historické území v severním předhůří Karpat mezi horní Vislou na západě a Prutem na jihovýchodě. Od 6. stol. území osídleno Slovany, v 10. stol. západní Halič polská, východní Halič součástí Kyjevské Rusi. Od roku 1199 součást Haličsko-volyňského knížectví, 1387 – 1772 pod správou Polska. Od 1772 připadla Halič postupně k Rakousku jako jeho korunní země, od 1867 součást Předlitavska. Významné bojiště 1. světové války.

Innská čtvrť

Innviertel, se nazývá část Horních Rakous ohraničená Dunajem, Innem a Salzou. Největšími městy jsou zde Braunau a Schärding na Innu a Ried. Až do r. 1779 patřila Innská čtvrť Bavorsku. Těšínským mírem r. 1779 se dostala k Rakousku, byla však již r. 1809 vídeňským mírem opět Bavorsku postoupena. Teprve r. 1816 připadla definitivně k Rakousku.

Osobnosti

Václav Kounic

(1848 – 1913) český politik a patron brněnské vysoké školy. Jako poslanec se zasadil

za osmihodinovou denní pracovní dobu dělníků, za rovnoprávný přístup žen k

zaměstnání a zrovnoprávnění českého jazyka na Karlově universitě v Praze. Kvůli

svým postojům byl také označován za „Rudého hraběte“

Zdroje

http://cs.wikipedia.org/wiki/Habsbursk%C3%A1_monarchie

www.truhla.cz/predmety/.../Habsburska_%20monarchie_po1648.pdf

www.davidmikolas.cz/.../8_rocnik-habsburska_monarchie_a_ceske_zeme

http://www.studuju.cz/latka-291

Starý sešit na dějepis