Florence_1/13

!asopis obsahuje recenzované !lánky

florenceODBORN" # A SOPIS PRO O$E T%OVATEL ST VÍ A OSTATNÍ ZDR AVOTNICKÉ PROFESE

!–"/!# vychází pod patronací #eské asociace sesterleden–únor 2013 / ro!ník IX / 60 K!, 2,90 & / www.florence.cz

ODBORNÉ TÉMA

Diabetes mellitus

s. # / Rozhovor

ZÁVISTÍ SE $LOV%K NESMÍ NECHAT ZNI$IT

s. & / Odborné téma

DIABETICKÁ RETINOPATIE

s. !' / V(zkumné sd)lení

EDUKACE PACIENT* S DIABETEM

s. #+ / Zpravodaj $AS

PLÁNY A ÚKOLY $ESKÉ ASOCIACE SESTER DO ROKU ,-./

!

K do se moc ptá, málo googlí. To je heslo dne'ní doby a jak praví „neznám( autor“, !lov)k vznikl omylem p*írody, ale zahyne chybou po!íta!e. Mo+ná, uvidíme. Co v'ak vidíme u+ te,, je

rychlost, s jakou uhání v(voj nov(ch technologií kup*edu. Tytam jsou !asy, kdy se milenci zvali na rande dopisy, kdy se '-astné

i mén) '-astné události oznamovaly telegramem, a dávno pry! jsou doby, kdy se !lov)k mohl na ulici schovat p*ed rozmary po!así do tele-fonní budky. Telefonní budku dnes u+ uvidíte maximáln) ve filmu jako bizarní dopravní prost*edek do jin(ch sv)t. – je jedno, jestli se díváte na Matrix, nebo na Harryho Pottera, a dopis vám p*/de leda tak z ú*ad.. Se sv(mi blízk(mi a p*áteli jste neustále ve spojení, ani+ byste se museli zvednout od stolu, a vá' slovník je pln( nov(ch slov, o kter(ch va'i ro-di!e nem)li ve va'em v)ku ani potuchy (n)kte*í mo+ná nemají dodnes). Mláde+ se u+ neschází venku, nap*íklad „u gará+í“, ale na „fejsu“, kde se virtuáln) „lajkuje“, sdílí své p*ísp)vky nebo se naopak ma+e z profil. na d.kaz nep*átelství. Sv)t se zmen'il a vt)snal do obrazovek a displej. telefon..

A proto+e ani my nem.+eme tento trend pominout, najdete ná' !asopis v'ude tam, kde to „+/e“. Na na'ich webov(ch stránkách www. florence.cz najdete pravideln) aktualizované zpravodajství, v rubrice Florence plus odborné !lánky, které nevy'ly v !asopise, a také novinky na'ich partner.. V sekci Vzd)lávání je pro vás p*ipraven p*ehled v'ech zdravotnick(ch 'kol v #R od st*edních a+ po vysoké, p*ehledn) rozd)len( podle kraj., a v sekci Kariéra se m.+ete nejen podívat po no-vém zam)stnání, ale také si sami podat inzerát, pokud n)jaké místo shá-níte. V'ichni p*edplatitelé dostanou v brzké dob) e-mailem p*ihla'ovací údaje a spole!n) s nimi i p*ístup nejen ke v'em recenzovan(m !lánk.m v plném zn)ní, ale i do archivu v'ech !ísel. Recenzované !lánky, které nevyjdou v !asopise, budou zve*ej0ovány na webu, stejn) jako ostatní odborné !lánky. A proto+e se ná' !asopis sna+íme neustále zkvalit0ovat a zlep'ovat, m.+ete se i na webu t)'it v brzké dob) na novinky. Samo-z*ejmostí je i na'e facebooková stránka, na ní+ se dozvíte o aktualitách na webu a jejím+ prost*ednictvím s námi m.+ete komunikovat. Máte-li n)jaké zajímavé post*ehy, nám)ty, dotazy nebo i perli!ky z praxe, napi'-te nám a pod)lte se o n) s ostatními. Ty nejlep'í otiskneme v !asopise. A proto+e, jak pravil Jan Amos Komensk(, „Hra je radost. U!ení p*i h*e jest radostné u!ení.“, p*ipravili jsme pro vás v leto'ním roce n)kolik zajímav(ch kvíz. o ceny a chyb)t nebudou ani sout)+e. Sledujte proto ná' !asopis, web i facebook a dob*e se bavte.

Magda Hettnerová, !é[email protected]

Pozn.: V editorialu minulého !ísla jsem omylem uvedla chybn) zákon !. 372/2011 Sb. Za chybu se omlouvám.

editorialflorence 1–2/13

Hledáte konkrétní !lánek? K bleskové orientaci vám pomohou na!e webové stránky www.florence.cz.

Najdete tu i rejst"íky v!ech vydan#ch $ísel.

Více odborn#ch$lánk% najdete na webu v rubriceFlorence +

Florence je takéna facebooku.P"idejte se k nám!

florence

P"edplatné !asopisu Florence objednávejte na www.florence.cz/predplatne

florence 1–2/13"

1 / Editorial 3 / Rozhovor s Romanou Tvar!"kovou

Závistí se !lov)k nesmí nechat zni!it

Praxe 33 / Bazální stimulace na FZS Univerzity Pardubice 35 / Projekty bezplatného vzd)lávání zdravotník.

za t*i m)síce kon!í

Pro studenty 36 / St*ední zdravotnická 'kola a Vy''í odborná 'kola

zdravotnická v Plzni

45 / Kvíz 46 / Historie

Duch, kter( o+ivuje ústav, je tv.r!ím duchem léka*sk(m, a duch ten musí b(t jednotn(m. D.m rozdvojen( v+dy hyne. Hamzova odborná lé!ebna pro d)ti a dosp)lé slaví letos 112 let (2. díl)

48 / Personální inzerce 48 / Lekce angli!tiny

Zpravodaj $AS 38 / Plány a úkoly #eské asociace sester

do roku 2015 40 / 17. mezinárodní konference onkologického

o'et*ovatelství se zam)*ila na lep'í ochranu pacienta

40 / Odborné profesní organizace zasedaly v Polsku 41 / Vzd)lávání a novinky v p*ednemocni!ní

a nemocni!ní neodkladné pé!i 41 / O kvalit) a bezpe!í zdravotních slu+eb v oblasti

manipulace s lé!ivy se debatovalo v Plzni 42 / O'et*ovatelství v nefrologii a onkologická

onemocn)ní

Servis 43 / Aktuální informace o peritoneální dial(ze 44 / $estnáct #ech. dostalo do srdce bezdrátov(

kardiostimulátor. Jsou první na sv)t) 45 / Zima je obdobím noroviru – p*edcházejte

gastrointestinálním onemocn)ním práv) te,

obsah téma !ísla Diabetes mellitus

z dal"ího obsahu

Diabetes mellitus (star'í odborn( termín úplavice cukrová) je záva+né onemocn)ní, které s sebou p*iná'í *adu dal'ích zdravotních komplikací.

&

www.florence.czRo!ník IX., !íslo 1–2, leden–únor 2013Redak$ní uzáv&rka pro toto $íslo: 15. 1. 2013Foto na titulní stran&: Profimedia

Hamzova odborná

lé!ebna pro d)ti a dosp)lé slaví

letos 112 let

0&

fota

: Pro

fimed

ia a

arc

hiv

Asepsa v opera!n(ch sálach – vec profesionality a svedomia

"1

Odborné téma Diabetes mellitus 6 / Diabetická retinopatie 10 / Hojení chronick(ch ran (diabetická noha) pomocí

moderních terapeutick(ch krytí 13 / Edukace diabetik. Vzd#lávání a odborná praxe 16 / Odborná p*íprava sester-mentorek pro o'et*ovatelskou

praxi a její v(znam

Recenzované 2lánky V$zkumné sd#lení 19 / V(znam edukace u pacient.

s diabetem Zku%enosti z praxe 24 / Eduka!ní program periopera!ní pé!e

ve FN Brno 27 / Asepsa v opera!n(ch sálach –

vec profesionality a svedomia 31 / Abstrakta

Rozhovor s Romanou Tvar!"kovou Závistí se !lov)k nesmí nechat zni!it

Plány a úkoly #eské asociace sester do roku 2015

#

#+

#

rozhovor s Romanou Tvar!"kovou

Co je Novodobá sanitka a co nabízí?Nabízíme klient.m p*epravu do nemocnic, zdravotnick(ch za*ízení nebo do lázní. Jsem toti+ akreditovaná *idi!ka p*epravy nemocn(ch, ran)n(ch a rodi!ek.

To d#lají i klasické sanitky, v &em se li%íte?

V mnoha ohledech. P*edev'ím se sna-+íme klient.m pomáhat. Vyzvedneme je v byt), pom.+eme jim s nástupem do auta, dovezeme je do zdravotnického za*ízení, doprovodíme je a+ do ordina-ce, kde je p*edáme léka*i. Zdarma na n) asistentka po!ká 30 minut v !ekár-n), pokud je pot*eba, provází je nap*í-klad na rentgenová vy'et*ení, p*edává snímky léka*.m, vyzvedne jim léky, vysv)tlí, jaká vy'et*ení je !ekají, a pak jim zase pom.+e do auta a doprovodí je a+ do bytu. To v'e za cenu ni+'í, ne+ kolik stojí taxi nebo klasická sanitka.

To zní skoro neuv#'iteln#. Jak vás to napadlo?

Napadlo m) to, kdy+ jsem vid)la staré lidi, kte*í ne v+dy mají nárok na sanitku a nemají, jak se dopravovat ke sv(m odborn(m léka*.m. Sta*í lidé si taxík nezavolají, proto+e na n)j neznají !íslo, a kdy+ u+ si ho náhodou zavolají, tak jim taxiká* rozhodn) nep*/de pomoct. Kdyby p*i'el, nechá si to p)kn) zapla-tit. A tak m) napadlo n)jak vyplnit tuhle

Romana Tvar!"ková z Ostravy-Poruby dokázala ve sv#ch osmadvaceti letech vybudovat firmu, která je sv#m zam&"ením natolik ojedin&lá, 'e v leto!ním ro$níku sout&'e Rozjezdy 2012 spole$nosti T-Mobile porazila desítky jin#ch podnikatelsk#ch projekt% z celé republiky. A $ím, 'e se Romana Tvar%'ková 'iví? O tom vypovídá název její firmy – Novodobá sanitka.

Závistí se $lov&k nesmí nechat zni$it

Ptala se: Magda Hettnerová, foto: archiv R. Tvar"#kové a T-Mobile

Podnikatelsk( zám)r Romany Tvar34kové si svou originalitou vydobyl první místo v celostátním kole sout)4e Rozjezdy 2012.

florence 1–2/130

rozhovor s Romanou Tvar!"kovou

díru na trhu. Ud)lat n)co mezi sanitkou a taxíkem. Vybudovat slu+bu, která bude lidem pomáhat. Po*ád jsem nad tím p*em('lela, r.zn) jsem to upra-vovala, a+ z toho vznikla Novodobá sanitka. A proto+e spokojen(ch klient. je hodn) a dal'í neustále p*ib(vají, je vid)t, +e to bylo opravdu pot*eba.

Kolik vás na to je?Prozatím já a kamarádka, která mi pomáhá s asistencí. Pokud by se nám poda*ilo získat peníze, byla bych ráda, kdybychom mohly p*/mout i n)jaké zam)stnance. Líbilo by se mi vy'kolit na asistenty nap*íklad handicapované nebo lidi na !áste!n(ch invalidních d.chodech, ale to je v'echno hudba bu-doucnosti. V'echno je to jen o pen)zích.

Kde v%ude jezdíte?Zatím jen po n)kter(ch obvodech Os-travy, ale do budoucna bychom cht)ly jezdit i dál. Také bychom si cht)ly po*ídit dal'í auto, ale v'echno je to otázka pen)z, které nemáme. Neustále boju-jeme s magistrátem Ostravy o dotace a sháníme sponzory. Cht)ly bychom, aby magistrát p*ispíval na tuto dopravu lidem star'ím 70 let. My jsme s nimi v ka+dodenním kontaktu, a tak víme, +e jsou kolikrát sami, nemají nikoho, kdo by je do nemocnice odvezl, na taxíka nemají !íslo ani peníze, tak+e sedí doma a zbyte!n) trpí. My pro n) nem.+eme jezdit po celé Ostrav), a!koli bychom cht)ly, finan!n) bychom to v'ak neutáh-ly. Tou dotací by se tomu dalo pomoci,

ale pravda je taková, +e u nás nemocní a senio*i nikoho nezajímají.

Jak se o vás lidé dozv#dí?Kdy+ jsme p*ed rokem za!ínaly, hod-n) jsme investovaly do reklamních za*ízení po m)st). Osobn) jsme pak obcházely v'echna zdravotnická za*í-zení v okolí, kde máme známé léka*e, a prosily je, zda bychom u nich mohly nechat letáky s telefonním !íslem na na'i slu+bu a zda by se o nás mohli p*ípadn) p*ed pacienty zmínit.

A povedlo se?Ano, u+ máme navázanou spolupráci s FN Ostrava a jedním soukrom(m zdra-votnick(m za*ízením, které vyu+ívají na'e slu+by i pro své zam)stnance. Ob!as se tak stává, +e nám volají z nemocnice, +e se man+elce nebo man+elovi n)kterého ze zam)stnanc. ud)lalo doma 'patn), abychom tam pro n) zajely a dovezly je do nemocnice. Naposledy jsme takto jely pro jednu star'í paní doktorku, která si doma vymkla ruku. Zná nás i *ada praktick(ch léka*., u kter(ch le+í na'e vizitky nebo kte*í nás p*ímo doporu!ují.

Jak se na vás tvá'ili, kdy" jste za nimi p'i%la a p'edstavila jim sv!j nápad?

N)kde nás p*/ali a necht)li ani peníze za reklamu, proto+e jsme úpln) jiná

a nová slu+ba, ale setkala jsem se i s tím, +e po mn) cht)li obálky.

Opravdu?Ano, *editel jedné polikliniky mi *ekl, +e si bude ú!tovat 20 korun za ka+dého dohozeného !lov)ka. Vyvalila jsem na n)j o!i, proto+e já sama z toho mám 20 korun, tak jak je m.+e chtít je't) on, z !eho bychom to zaplatily? Bylo evidentní, +e by mu to 'lo do kapsy. Dal mi vizitku, abych si to pr( rozmyslela a ozvala se mu. Neozvala jsem se. A to v Ostrav) nebyl bohu+el jedin( p*ípad.

Jak na va%i slu"bu zareagovala konkurence?

1ádnou konkurenci nemáme, jsme jedi-ní v #R, kte*í takovou slu+bu nabízejí, ale sani-áci a taxiká*i bohu+el zareago-vali tak, jak je dnes b)+né. Hlavn) n)-kte*í taxiká*i. V.bec jsem ne!ekala, co to rozpoutá. $la jsem do toho, proto+e jsem cht)la lidem pomáhat, ale v.bec jsem netu'ila, +e lidi jsou takové svin). To se slu'n) *íct nedá.

Jak to?Kdy+ jsme za!ínaly, nejen+e jsme roz-dávaly letá!ky, které nás stály nemalé peníze, ale zaplatily jsme si i billboar-dy – reklamní plachty u silnice. A místní taxiká*i nám je neustále ni!ili, tak+e jsme na nich p*i'ly o 30 tisíc korun. Ne-uplynul t(den, abych nebyla na policii. Sani-áci, kdy+ m) vid)li v televizi, mi zase psali e-maily, +e si budou st)+ovat v novinách, +e d)lají ve zdravotnictví dvacet let a nikdy neza+ili, aby média na n)koho p)la takovou ódu jako na m), apod. Napsala jsem jim, +e se m.+ou taky p*ihlásit do sout)+e s T-Mobile a n)co vymyslet. Je to prost) jen závist, kterou se !lov)k ale nem.+e nechat zni!it a potopit. Kdy+ denn) vidíte slzy v o!ích star(ch lidí, kte*í vás berou jako svou dceru, která jim pomáhá, kdy+ je jim zle a pot*ebují vás, tak to pochopíte. Oni ale nechápou, +e jim k'efty nebere-me. Jsme tady pro lidi, kte*í na sanitky nemají nárok.

Jak jste se k sout#"i Rozjezdy do-stala?

Do schránky mi p*i'el letá!ek a ka-marádka mi *íkala, a- to vyzkou'ím. P*i-hlásila jsem se a nejprve jsem vyhrála

pod #arou $ Jak sanitka málem skon#ilaKdy' jsme na za$átku prosince d&laly s Romanou Tvar%'kovou rozhovor o jejím ori-ginálním projektu, netu!ily jsme, 'e za pár dní bude v!echno jinak. Po jednom z dal-!ích v#hru'n#ch telefonát% od konkurence se Romana dozv&d&la, 'e se chystá zm&na zákona, která její sanitku zni$í. (la se proto zeptat na krajsk# ú"ad, jak se v&ci mají. Ú"ednice na ni v!ak místo vysv&tlení za$ala k"i$et, 'e poru!uje zákon a 'e se svou sanitkou musí do t#dne skon$it, jinak jí hrozí sankce. D%vodem byl od dubna platn# zákon o zdravotních slu'bách. S podivem bylo, 'e krajsk# ú"ad si Romanina pod-nikání „v!iml“ a' rok poté, co ji' fungoval, co jej ostravsk# magistrát povolil a ú"ad práce na n&j dal dotaci, a sedm m&síc% po za$átku platnosti zákona. Neb#t toho, 'e se Romana p"i!la sama na ú"ad zeptat, nic by se z"ejm& o tom, 'e zákon poru!uje, nedozv&d&la. Do p"ípadu se nakonec vlo'ili právníci a média a díky podpo"e nového hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka m%'e Romana svou sanitku po mírn#ch úpravách provozovat nadále.

5

kolo v Moravskoslezském kraji a pak i to celostátní. To bylo loni na podzim. P*esn) rok od doby, co jsme se sanit-kou za!aly. V.bec jsem netu'ila, +e by to mohlo tak zaujmout. Lidé mi pak *íkali, +e jsem musela v)d)t, +e vyhra-ju, proto+e m.j projekt je originální, ale m) to v.bec nenapadlo. Ten první rok jsme jezdily v podstat) zadarmo, tak+e jsem +ila v neustálém koloto!i, jestli se doká+eme udr+et apod., a p*em('-let nad tím, +e bych je't) v 21. století mohla objevit n)co, co nikdo jin( p*ede mnou neud)lal, m) v.bec nenapadlo. Samoz*ejm) m) to ale moc pot)'ilo.

Kolik u" máte klient!?To je r.zné. Je't) v lét) jich bylo v pr.m)ru tak p)t denn), te, je jich n)kdy p)t, n)kdy dvanáct a n)kdy taky !trnáct. V)t'inou si nás objednávají senio*i nebo jejich d)ti. Pravideln) nám volá nap*íklad jeden pán z Brna a objednává si nás pro svou maminku, která tu bydlí. Jezdíme od 'esti hodin ráno do !ty* hodin odpoledne, sedm dní v t(dnu.

Ceny jsou asi to hlavní, &ím kon-kurenci %tvete, kolik u vás klient zaplatí?

To je r.zné. My nemáme ceny podle kilometr.. Máme stanovené trasy za ur-!ité ceny. K tomu jsou je't) navíc r.zné bonusy, jako nap*íklad t)ch 30 minut !ekání na klienta zdarma, nebo pokud stihne vy'et*ení do 30 minut, má zpá-te!ní cestu za polovinu apod. D)láme to proto, +e chceme lidem pomáhat, nechceme na tom vyd)lávat, tak+e hodn) v)cí d)láme zdarma. Nap*íklad

pokud se !ekání protáhne na 40 minut, po*ád to je't) nepo!ítáme. Nesmí to v'ak b(t o moc del'í, aby to nenaru'o-valo p*evozy dal'ích klient..

Chystáte i n#jaké novinky?Ano. Cht)la bych zavést nap*íklad to, +e kdy+ bude chtít klient vyzvednout nap*íklad léky nebo jen odevzdat ranní mo!, tak místo abychom jej vyzvedáva-ly a vozily, to za n)j za*ídíme. Budeme mu pak po!ítat jen cenu jedné trasy místo dvou. Op)t o tom musím ale klienty informovat, proto+e senio*i ne-mají internet, aby se o tom dozv)d)li, tak+e budeme muset vytisknout dal'í letá!ky apod.

Ty se vám, zdá se, osv#d&ily nejvíc. Ano. Te, jsme nap*íklad m)ly klienta, kter( m)l problém s mo!ov(m m)ch(-*em. M)l oteklé celé b*icho a nemohly jsme ho pomalu ani nalo+it do auta, jaké m)l bolesti. Kdy+ si volal zá-chranku, *ekli mu, +e se má dopravit do nemocnice sám. Jeho man+elka, která byla na invalidním vozíku, na'la náhodou ná' letá!ek u léka*e. Opsala si !íslo a zavolala nás. Dovezly jsme ho do nemocnice, kde ho vycévkovali a zase ho poslali dom., tak+e jsme ho odvezly i zp)t.

Originální nápad, kter$ má úsp#ch, s sebou v#t%inou nese i to, "e se ho ostatní pokusí napodobit. Napodo-bil vás u" n#kdo?

Volá mi !ím dál víc lidí, kte*í se m) ptají, jak má slu+ba funguje, a cht)jí poradit, jak ji také za*ídit. Jsou to bu, provozovatelé sanitek, kte*í si st)+ují,

k v%ci $ Kdo je Romana Tvar!"ková

Osmadvacetiletá Romana Tvar%'-ková vystudovala St"ední podnika-telskou !kolu v Ostrav& a jak sama "íká, v'dycky si p"ála mít sanitku. Ale takovou, která nebude úpln& oby$ejná. Dnes se její sen splnil. V osmnácti letech absolvovala ve FN Ostrava kurz "idi$ky p"epravy nemocn#ch, ran&n#ch a rodi$ek a 1. listopadu 2011 zalo'ila svou firmu – Novodobá sanitka. A$koli je kv%li zdravotním problém%m sama v $áste$ném invalidním d%chodu, nebrání jí to, aby si splnila sv%j d&tsk# sen – pomáhat lidem. Její podnikatelsk# projekt zaujal i po-rotu sout&'e Rozjezdy 2012, kterou po"ádá spole$nost T-Mobile a v ní' obsadila první místo v celorepubli-kovém kole. Romana by svou slu'bu ráda do budoucna roz!í"ila i do vzdálen&j!ích míst v Ostrav& a o p"e-pravu vozí$ká"%. Více informací o novodobé sanitce najdou zájemci na www. novodobasanitka.cz.

Novodobá sanitka Romany Tvar34kové.

+e jim poji'-ovny necht)jí platit, nebo podnikatelé.

Radíte jim?Ano, jsem ráda, kdy+ to pro lidi n)kdo ud)lá i v jin(ch m)stech. Problém ale je, +e bita jsem na tom pak já, proto+e kdy+ konkurence vidí, +e je o slu+bu zájem, obrací sv.j vztek proti mn). Je to boj.

Co je podle vás pot'eba k tomu, aby taková slu"ba fungovala i jinde?

Dostatek financí a hlavn) chu- pomáhat lidem, proto+e pokud by to cht)l n)kdo zalo+it jen proto, aby na tom zbohatl, tak to a- s tím rad)ji ani neza!íná. Zbo-hatnout se na tom nedá. #lov)k to musí d)lat srdcem.

Máte n#jakou vizi do budoucna?Cht)la bych sehnat dost pen)z na to, abychom si mohly po*ídit je't) jedno auto s plo'inou a p*evá+et i vozí!ká*e, proto+e taková doprava v Ostrav) chy-bí. Je tu jen jeden p*epravce, kter( má staré auto, ale jinak tu o n) není v.bec postaráno. To bych cht)la zm)nit.

&

6 Diabetická retinopatie

6 Hojení chronick(ch ran pomocí moderních terapeutick(ch krytí

6 Edukace diabetik3

foto

: Pro

fimed

ia

odborné téma diabetes mellitus

Diabetická retinopatieDiabetická retinopatie je komplikace diabetu, p*i ní+ dochází k po'kození o!í. Zpo!átku se neprojevuje +ádn(mi p*íznaky, anebo se projevuje pouze lehk(mi problémy s vid)ním. Nelé!ená v'ak m.+e zp.sobit a+ slepotu.

D iabetická retinopatie je jednou z mnoha cévních kom-plikací diabetu prvního i druhého typu. Je to chronické progresivní onemocn)ní oka, které postihuje sítnici,

a tím pat*í k nejzáva+n)j'ím komplikacím cukrovky. Nemoc-nému m.+e zp.sobit pokles vid)ní a+ úplnou ztrátu zraku. Je subjektivn) dlouho nerozpoznatelné, to znamená, +e se u n)j zpo!átku neprojevují +ádné p*íznaky. P*í!inou je 'patn) kompenzovaná cukrovka. Statistiky ukazují, +e velké procento diabetik. má po mnohaletém trvání cukrovky ur!it( stupe0 dia betické retinopatie. Ta je prakticky nej!ast)j'í p*í!inou ztráty zraku v dosp)losti v rozvinut(ch zemích. Diabetická retinopatie má !asto velmi záva+n( vliv na kvalitu +ivota diabetika, ztráta zraku zvlá't) u mlad(ch pacient. m.+e vést k psychick(m poruchám a anxiózn) depresivním stav.m.

P"í!iny$patn) kompenzovaná cukrovka postihuje drobné krevní cévy v sítnici. Diabetická retinopatie je chronické onemocn)ní, které

neustále pokra!uje pomal(m !i rychlej'ím tempem, nebo- jeho hlavní p*í!ina – cukrovka – trvá. Faktory ovliv0ující vznik a pr.b)h onemocn)ní jsou délka trvání diabetu a také úrove0 jeho dlouhodobé kompenzace, p*edev'ím vysoké hodnoty glukózy v krvi. Zm)ny na o!ním pozadí se v)t'inou projeví a+ po n)kolika letech trvání 'patné kompenzace cukrovky. Je-li proces ji+ nastartován, je obtí+né jej zpomalit.

Sítnice se skládá ze sv)tlo!iv(ch bun)k – ty!inek a !ípk.. Ty se v pr.b)hu svého +ivota nemohou dále mno+it, k dobrému vid)ní tedy pot*ebujeme co nejdéle zachovat jejich funkci. Sítnice pot*e-buje ke své práci energii a kyslík, které jsou jí dodávány v jemn(ch cévách, jimi+ je hust) protkána. A práv) k po'kození a ucpávání t)chto cév dochází p*i nadm)rném mno+ství glukózy v krvi. V(+iva sítnice je tím ohro+ena, proto se oko sna+í napravit danou situaci tvorbou nov(ch cév. Zásobení sítnice je tím sice zachová-no, ale nové cévy jsou nekvalitní, k*ehké a snadno praskají.

Na takto po'kozen(ch cévách m.+e dojít k vytvo*ení minia-turní v(dut), která se vyplní krví. St)ny této v(dut) jsou velmi

Pavla Rydlová, DiS. dipl. v&eobecná sestra

[email protected]

1 DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

je vy'et*ení o!ního pozadí dobré nejen pro oftalmologa, ale zárove0 i pro léka*e jin(ch spe-cializací, nap*íklad internisty a neurology, nebo- zm)ny viditelné na sítnici jsou p*edpokládatelné i v jin(ch !ástech t)la (mozku, srdci, ledvinách atd.). V!asná diagnostika diabetick(ch zm)n na sítnici hraje klí!ovou úlohu v dal'ím osudu vid)ní diabetika. Pat*í sem:

1. Vy7et8ení zrakové ostrosti – základní vy'et-*ení, které se provádí 't)rbinovou lampou (mikro-skopem k vy'et*ení oka) a umo+0uje prohlédnutí p*ední !ásti oka (a p*ípadn(ch novotvo*en(ch cév) a zm)*ení nitroo!ního tlaku. Informuje tak o funk!ní zdatnosti centrální krajiny sítnice.

2. Oftalmoskopické vy7et8ení o2ního pozadí v arteficiální mydriáze – biomikroskopické vy-'et*ení 't)rbinovou lampou a speciální !o!kou, které probíhá v cílené mydriáze zornice (po rozkapání). Tou oftalmolog p*ehledn) vidí celou sítnici, nachází zm)ny typické pro diabetickou retinopatii a ur!í její stupe0, od kterého se odvíjí lé!ba.

3. Fluorescen2ní angiografie (FAG) – rutinní kontrastní vy'et*ení, p*i kterém se do kubitální +íly aplikuje kontrastní látka fluorescin. Ten se b)hem 8–10 vte*in dostane do sítnicového *e!i't), a tím léka*e informuje o stupni po'kození sítnicov(ch cév.

Stadia diabetické retinopatieDiabetická retinopatie (DR) se na základ) dyna-miky sítnicov(ch zm)n klasifikuje do n)kolika stadií: neproliferativní DR, proliferativní DR a diabetická makulopatie.

1. Neproliferativní diabetická retinopatie (NPDR) – projevuje se p*ítomností mikro-aneurysmat, hemoragií a flebopatií. Principem tohoto stavu je roz'í*ení +il a vláse!nic sítnice,

k*ehké, mohou snadno prasknout a krev se vylít do okolí. Krevní v(rony jsou malé a postupn) se vst*ebají. Dochází v'ak k zajizvení posti+eného místa a nenávratnému zni!ení ty!inek a !ípk.. Opakuje-li se tato p*íhoda !asto, za!ne posti+en( !lov)k 'patn) vid)t, proto+e mu neustále ub(vají sv)tlo!ivé bu0ky. P*i pokro!il(ch zm)nách se m.+e stát, +e pod sítnicí za!ne pror.stat vazi-vová tká0, která zabrání správnému vy+ivování zbyl(ch ty!inek a !ípk. a ty pak nedostatkem energie a kyslíku uhynou. Kone!n(m v(sledkem m.+e b(t úplná ztráta zraku.

V'echna po'kození sítnice ni!í schopnost vid)ní. Poruchu prokrvení i otok sítnice, pokud se zjistí v!as, lze lé!it laserov(m o'et*ením sítnice. Je nutné je lé!it co nejrychleji, proto+e tak se minimalizují následné 'kody.

Dal'ími rizikov(mi faktory zhor'ujícími diabe-tickou retinopatii jsou zv('en( krevní tlak, zv('e-ná hladina krevních tuk. a u+ívání antikoncepce s vysok(mi dávkami estrogen.. Ke zhor'ení diabetické retinopatie dochází i v t)hotenství.

Diabetická retinopatie vede k posti+ením sítnice, která mohou b(t od mírn)j'ích posti+e-ní a+ po ta záva+n)j'í. V závislosti na rozsahu po'kození krevních cév nemocn(m hrozí:

1. ucpávání cév – kdy dochází k poru'ení prokrvení sítnice oka;

2. otok sítnice – b(vá zp.soben 'patn(m „t)s-n)ním“ cév, ze kter(ch prosakuje krevní plazma, a tím dochází k otoku sítnice, co+ je doprovázeno nedostate!n(m okysli!ováním sítnice. Tím vzniká zhor'ené vid)ní. M.+e dojít a+ k prod)rav)ní cév sítnice, p*i n)m+ krvácení do o!í m.+e zp.so-bit rozmazané vid)ní, ztrátu zraku a dokonce i slepotu.

P"íznakyDiabetická retinopatie probíhá v po!áte!ních fázích relativn) bezp*íznakov). V pokro!ilém stadiu se projevuje zhor'ováním zrakové ostrosti a v(skytem tmav(ch skvrn v zorném poli (jsou zp.sobeny mal(mi skvrnami krve kolujícími po celé sítnici), tmav(m nebo slep(m místem v cen-tru vid)ní a 'patn(m vid)ním p*i slab'ím sv)tle. Onemocn)ní obvykle postihuje ob) o!i. U nelé!e-né retinopatie m.+e dojít i k oslepnutí.

DiagnostikaVy'et*ení o!í na p*ítomnost diabetické retino-patie by m)lo b(t u v'ech diabetik. provád)no v pravideln(ch intervalech, a to alespo0 jednou ro!n), i kdy+ nejsou p*ítomny +ádné o!ní problé-my. V p*ípad), +e léka* diagnostikuje diabetickou retinopatii, stanoví podle její záva+nosti !ast)j'í kontroly. Sítnice je jedin(m místem v t)le, kde má léka* mo+nost p*ímo pozorovat cévy, proto

Ke zhor&ení diabetické retinopatie dochází i v t%hotenství.

Anatomie lidského oka

! / sklivec" / papila zrakového nervu# / horní p8ím( sval0 / orra serata5 / cilární t)lísko& / zadní komora o2ní1 / p8ední komora o2ní+ / rohovka' / zornice!9 / 2o2ka!! / duhovka!" / záv)sn( aparát !# / b)lima!0 / dolní p8ím( sval!5 / optick( nerv!& / centrální 4íla!1 / centrální tepna!+ / 4lutá skvrna!' / sítnice

!

"

#

0

5

&

1

+

'

!!

!9

!"

!#

!0

!5!&

!1

!+

!'

foto

: arc

hiv

+

Obr. ! / Makulární edémObr. " / Neproliferativní diabetická retinopatieObr. # / Pokro2ilá neproliferativní retinopatieObr. 0 / Záva4né sítnicové krváceníObr. 5 / Zdravá sítnice

ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

kde vznikají drobná lo+iska krvácení, v(potku a sítnice je prosáklá. Vzniká otok +luté skvrny sítnice, tzv. makulární edém. Ten zp.sobuje rozmazané vid)ní. M.+e dojít i k nedostate!nému prokrvení zrakového nervu, které m.+e zp.sobit trvalé po'kození a+ ztrátu zraku. K diagnostice NPDR se provádí vy'et*ení o!ního pozadí, m)*ení nitroo!ního tlaku a angiografické vy'et*ení slou+ící k zobrazení cévního systému sítnice. Díky angiografii lze identifikovat místo na sítnici, kde dochází k úniku tekutin. K jeho zastavení se provádí laserov( zákrok.Stadia NPDR: po!ínající, st*edn) pokro!ilá, pokro!ilá.

2. Proliferativní diabetická retinopatie (PDR) – projevuje se procesem zvan(m neurovaskulariza-ce. K n)mu dochází p*i nedostate!ném prokrvení sítnice (ischémii), kdy v míst) nedokrvení vzniká p.sobením n)kter(ch látek abnormální r.st nov(ch cév. Ty jsou velmi k*ehké, praskají, a tím dochází k dal'ímu krvácení. Postupn) dochází i k zasa+ení sklivce a vzniká zajizvení. K lé!b) tohoto velmi záva+ného stavu se pou+ívá lasero-vá fotokoagulace. K odstran)ní zajizvené tkán) sklivce lze pou+ít i klasickou chirurgickou cestu. Diabetická retinopatie m.+e vyústit v komplikaci, kterou je odchlípení sítnice. V tomto p*ípad) je na míst) vypln)ní prostoru pro sklivec vzduchem nebo jin(m plynem, kter( sítnici p*itla!í zp)t na

místo. Kv.li posti+ení zrakového nervu v d.sled-ku diabetu dochází k rozvoji dvojitého vid)ní, které je vyvoláno nerovnom)rnou koordinací pohybu o!ních bulb.. U pacient. trpících cukrov-kou se také !ast)ji rozvíjí zelen( nebo 'ed( zákal a ateroskleróza. Prevence je proto velmi d.le+itá.Stadia PDR: po!ínající, vysoce riziková.

3. Diabetická makulopatie (DMP) – makulární edém nastane, kdy+ kapalina vypl0ující oko ho p*im)je, aby bobtnalo, !ím+ dochází k sítnicové-mu edému. Vzniká následkem zhroucení hemato-okulární bariéry a vede k akumulaci extracelulár-ní tekutiny, sítnicovému edému a obvykle i tvorb) tvrd(ch exsudát. ukládáním protein. a lipid.. Makulární edém vzniká d.sledkem diabetické retinopatie, nej!ast)ji v jejím pozd)j'ím stadiu. Trpí jím p*ibli+n) polovina v'ech lidí s diabetic-kou retinopatií. Lé!ba spo!ívá v laserové foto-koagulaci !i vitrektomii.Stadia makulárního edému: fokální, difuzní, cystoidní, ischemick(, smí'en(.

Lé!baLé!ba diabetické retinopatie je obtí+ná a spo!ívá zejména v ovlivn)ní rizikov(ch faktor.. Pod-statnou roli zde v'ak hraje prevence, kterou je p*edev'ím dobrá kompenzace diabetu.

1. Medikamentózní lé2ba – farmakologická kauzální lé!ba klinicky rozvinuté diabetické

Makulární edém vzniká v d!sledku diabetické retinopatie, nej#ast%ji v jejím pozd%j-&ím stadiu.

fota: archiv autorky

!

0

"

5

#

florence 1–2/13

'

retinopatie není známa. Základem terapie je dobrá kompen-zace cukrovky a dal'ích p*idru+en(ch onemocn)ní. Pat*í sem pravidelné kontroly hladin glykémie a glykovaného hemo-globinu. U pacient. s vy''ím krevním tlakem je nezbytná jeho normalizace a u pacient. s vy''í hladinou tuk. v krvi jejich sní+ení. Ke zpevn)ní cévní st)ny se n)kdy pou+ívají venofarmaka.

2. Fokální laserová koagulace sítnice (fotokoagulace) – pou+ívá se u pokro!ilej'ích stadií diabetické retinopatie. Lé!ba probíhá ambulantn) na speciální 't)rbinové lamp) s p*ipojen(m laserem a p*i roz'í*ené zornici. Jejím cílem je zabránit r.stu 'kodliv(ch novotvo*en(ch cév a zabránit tak prosakování z po'kozen(ch cév, jejich prasknutí a následnému vylití krve, spojenému s masivním po'kozením sítnice. P*i ní se o'et*uje pouze periferie sítnice, proto+e st*ed sítnice je místem nejost*ej'ího vid)ní a je zde odstup zrakového nervu a vstup cévního zásobení. Pokud by zákrokem do'lo k po'kození t)chto struktur, byl by trvale zni!en zrak. Sám laser v'ak sítnici po'kodí také, p*i opakovan(ch terapiích m.+e b(t zrak vá+n) naru'en. V(sledkem lé!by není zlep'ení vid)ní, ale zpomalení !i stabilizace pr.b)hu diabetické retinopatie. Úsp)'nost lé!by závisí na stadiu nemoci, je-li choroba podchycena v!as, je nad)je na úsp)ch velká.

3. Pars plana vitrektomie (PPV) – mikrochirurgick( zákrok, kter( se provádí u velmi pokro!il(ch nález. na sítnici – u prokr-vácení sklivce (proliferativní diabetická retinopatie). Principem operace je odstran)ní zkaleného sklivce (b(vá vypln)n krví, n)kdy i vazivem) a jeho nahrazení speciální !irou tekutinou. O'et*í se také svra't)lá nebo odchlípená sítnice.

Prognóza zrakuPrognóza zraku závisí na stupni diabetické retinopatie, v!as-ném zahájení lé!by a p*edev'ím na spolupráci pacienta. Je prokázáno, +e diabetická retinopatie u nemocn(ch s dlouho-dob) nekompenzovan(m diabetem i p*es lé!bu laserem pro-greduje a !asto vede ke slepot). Diabetici musí b(t pou!eni o klí!ovém v(znamu dodr+ování dietetického re+imu a +ivo-tosprávy z hlediska rozvoje o!ních komplikací. Lé!ba hyper-glykémie tedy hraje v prevenci a terapii diabetické retinopatie klí!ovou úlohu.

Prevence Prevence je v p*ípad) diabetické retinopatie velmi d.le-+itá, a to zejména prevence spo!ívající v dobré dlouhodobé kompenzaci diabetu, tj. nejenom pomocí dietních opat*ení, ale i lék.. Z vn)j'ích faktor., které mohou ovlivnit vznik i dal'í pr.b)h diabetické retinopatie, to jsou kou*ení, konzumace alkoholu !i u+ívání hormonální antikoncepce. Nemocní by m)li nav't)vovat o!ního léka*e pravideln) alespo0 jednou ro!n) (v p*ípad) pokro!ilej'í formy retinopatie !ast)ji), proto+e p*i v!asném záchytu onemocn)ní lze v)t'inu t)+k(ch posti+ení zraku odvrátit. Posti+ení o!í probíhá nepozorovan), a pokud ji+ jednou dojde ke zhor'ení vid)ní, b(vá nad)je na úsp)'nou lé!bu mnohem men'í. Klí!ová je i celková mezioborová pé!e o pacienta, tzn. t)sná spolupráce nemocného a oftalmologa s diabetologem, endokrinologem, praktick(m léka*em i edu-ka!ními sestrami.

DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

1. http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/diabeticka-retinopatie-152937.2. http://zdravi.e15.cz/clanek/postgra-dualni-medicina/diabeticka-retinopa-tie-a-ostatni-ocni-komplikace-diabetu-459227.3. Noble J, Varun Chaudhary V. Five things to know about… Diabetic retino-pathy. Canadian Medical Association Journal, 19.10.2010, p. 1646.4. http://www.diaplzen.cz/diabetes/Standardy/Standardy_pro_diagnosti-ku_a_lecbu_diabeticke_retinopatie_a_je-jich_komplikaci.pdf.5. http://www.diasvet.cz/diabeticka -retinopatie-diagnostika-prevence-a-lecba/.6. http://www.mayoclinic.com/health/diabetic-retinopathy/DS00447/ME-THOD=print&DSECTION=all.7. http://www.zivotsdiabetem.cz/co-je-diabetes/jak-poskozuje-jednotlive-casti-tela/86-postizeni-oci-u-diabetu.8. http://www.diabetesaja.cz/informace-a-clanky/diabeticka-retinopatie-a-ostatni-ocni-komplikace-diabetu.html.

9. ocniklinikaol.cz/prednasky/diag-oc-nich-kopmlik.doc.10. Friedberg MA, Rapuano CJ. Wills Eye Hospital: O)ce and Emergency Room Diagnosis and Treatment of Eye Disease. Philadelphia: J. B. Lippincott Company, 1990. ISBN 0-397-51046-2. 11. http://www.stefajir.cz/index.php?q=dia beticka-retinopatie.12. http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/oftalmologicka-pece-o-ne-mocne-s-ocnimi-komplikacemi-diabetes-mel-152430.13. http://mladazena.maminka.cz/scripts/detail.php?id=356584.14. Anatomie lidského oka (Zdroj: http://www.zeleny-zakal.cz/jak-vidime)15. Zdravá sítnice (Zdroj: http://eyedocs.us/eye-disorders/) 16. Neproliferativní diabetická retinopatie (Zdroj: http://www.joneseye.com/diabe-tic-eye-information-at-jones-eye-clinic.php)17. Pokro$ilá neproliferativní diabe-tická retinopatie (Zdroj: http://www.paranjpe eyecare.net/webpages/forpa-tients.html)

18. Záva'né sítnicové krvácení u prolifera-tivní diabetické retinopatie (Zdroj: http://eyedocs.us/eye-disorders/)19. Makulární edém (Zdroj: http://www.bethesdaretina.com/library.htm)

Pavla Rydlová, DiS.1999: ukon$. SZ(, Havl. Brod – v!eob. sestra; 1999–2001: Psy-chiatr. lé$ebna Havl. Brod, geriatr./interní odd.; 2001–2002: ON Havl. Brod, chir. odd.; 2003: ukon$. VO(Z, Havl. Brod – v!eob. dipl. sestra; 2003–2005: Infek$ní klinika FN Na Bulovce, Praha; 2005–2006: domov d%chodc%, V. Británie, pe$ovatelka; 2006–2007: Klin. ORL a chirurgie hlavy a krku, onkol. odd. FN Motol, Praha; 2007–2010: King Abdulaziz Medical City, Rijád, Saúdská Arábie – chir./int. odd.

Literatura

Více o autorce

!9 florence 1–2/13

Hojení chronick#ch ran (diabetická noha) pomocí moderních terapeutick#ch krytí

Na jednotkách intenzivní pé!e (JIP) se !asto setkáváme s pacienty s dekubity, bércov(mi v*edy, nehojícími se opera!ními ranami i s pacienty po amputacích kon!etin. Lé!ba t)chto ran b(vá obtí+ná a zdlouhavá, rány se zcela zhojí za n)kolik t(dn. a+ m)síc.. Proto je nutné znát moderní terapeutické p*ípravky, které lze p*i lé!b) chronick(ch ran vyu+ít.

Mezi prost*edky, které úsp)'n) urych-lují hojení, pat*í mimo jiné Prontosan (roztok k oplachu ran a gel k aplikaci na

rány), Askina Carbosorb (krytí s aktivním uhlím), Askina Calgitrol Ag (krytí se st*íbrem) a Hyiodine, které jsme pou+ili p*i lé!b) pacienta s diabetic-kou nohou po amputaci dolních kon!etin.

Syndrom diabetické nohyPodle Sv)tové zdravotnické organizace (WHO) je syndrom diabetické nohy definován jako ulcerace nebo destrukce tkání na nohou diabetik., spoje-ná s infekcí, neuropatií a s ischemickou choro-bou dolních kon!etin r.zného stupn) (ICHDK). Hlavními faktory, které se podílejí na vzniku diabetické nohy, jsou diabetická neuropatie, ICHDK podporovaná kou*ením, infekce a poruchy mobility kloub.. Ze zevních faktor. to jsou otlaky z nesprávné obuvi, spáleniny, drobné úrazy, dekubity, ragády a plís0ové infekce.

V'echny hlavní patofyziologické faktory vedou bu, ke zv('ení plantárního tlaku a t*ecích sil, nebo k poru'e kapilárního pr.toku. Následkem toho pak dochází k poklesu tká0ové oxygenace, jejím+ d.sledkem je vznik ulcerace.

Klinicky d)líme diabetickou nohu dle p*eva+u-jící p*í!iny na: * neuropatickou, * angiopatickou a * neuroischemickou (smí'enou).

P*i diferenciální diagnostice vycházíme z anam-nézy, kde hledáme známky neuropatie nebo angiopatie, dále z fyzikálního vy'et*ení, zejména inspekce se zam)*ením na ko+ní poruchy, defor-

mity a deformace, a z neurologického vy'et*ení dolních kon!etin, kdy zji'-ujeme povrchovou a hlubokou ko+ní citlivost.

KazuistikaDne 1. 6. 2009 p*i'el na odd)lení urgentního p*íjmu Fakultní nemocnice Hradec Králové 58let( mu+ s asi m)síc trvající gangrénou druhého prstu levé dolní kon!etiny. Mu+ byl dlouholet( diabetik (asi 10 let), lé!en( té+ pro arteriální hypertenzi, diabetes mellitus II. typu 6 let, lé!en( inzulinem. Defekt na prstu vznikl p*i 'patném zast*ihování nehtu na noze. (obr. 1)

Pacient byl p*/at na chirurgické odd)lení pro rozvíjející se septick( stav – hore!ku, zimnici, t*esavku – to v'e zp.sobené nelé!enou nekrózou. Potí+e se 'patn(m zast*i+ením nehtu m)l pacient opakovan), a proto i tentokrát poran)ní bagatelizo-val. P*i'el ji+ s nekrotick(m prstem a zán)tem zasa-hujícím vysoko nad kotník. Na odd)lení byl zaji't)n antibiotiky a na vazografickém pracovi'ti byla provedena perkutánní transluminární angioplastika (PTA) s v(sledkem obnovení pulsace do periferie. Zdravotní stav pacienta se hor'il a byl zji't)n absces m)kk(ch tkání v oblasti metatarzu. Dne 5. 6. 2009 musela b(t provedena amputace druhé-ho a pozd)ji i t*etího prstu. Rána byla ponechána otev*ená, o'et*ována byla roztokem Betadine a zaji't)na byla sterilním krytím. Po n)kolika dnech byl pacient propu't)n do domácího o'et*ování.

Koncem 2ervna se objevila flegmona dorsa a chronická sepse levé dolní kon!etiny. Pacient musel b(t znovu hospitalizován. Byla provedena nekrektomie a discize v míst) flegmony. V d.sledku hematemézy byla provedena gastroskopie, p*i ní+

Milena Boj2ukováNeurochirurgická klinika – JIP, FN Hradec Králové

[email protected]

ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

Podle WHO je syndrom diabe-tické nohy de-finován jako ulcerace nebo destrukce tká-ní na nohou diabetik!, spo-jená s infekcí, neuropatií a ischemickou chorobou dol-ních kon#etin r!zného stupn%.

!! DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

byla zji't)na akutní nekróza jícnu. Bylo nutné zahájit podávání parenterální v(+ivy. U pacienta byl zji't)n té+ minerální rozvrat.

I p*es !etné p*evazy rány a lé!bu antibiotiky do'lo k progresi flegmony levé dolní kon!etiny.

Vzhledem k diabetu, dlouhodobé malnutrici a prod)lanému septickému stavu bylo 15. 7. 2009 nutné p*istoupit k amputaci levé dolní kon!etiny v bérci. Byla preferována koleno 'et*ící operace pro lep'í následnou rehabilitaci a mo+nost protézy.

Po dvou t(dnech byl pacient propu't)n do domácího o'et-*ování. Pah(l byl klidn(.

Na za!átku srpna do'lo k pádu pacienta a poran)ní pah(lu. Dne 3. 8. 2009 muselo proto dojít k reamputaci a dal'í

reduk!ní operaci skeletu bérce. Následovala rehabilitace, pra-videlné p*evazy rány a koncem roku byl pacient schopen ch.ze s protézou o francouzsk(ch holích.

Na po2átku roku 2010 p*i'el pacient do nemocnice znovu s rozvíjející se nekrózou t*etího prstu pravé dolní kon!etiny a flegmonou okolních tkání. P*esto+e tentokrát nic neponechal náhod) a ji+ u prvních p*íznak. vyhledal léka*e, do'lo k rychlé progresi zán)tu a rozvoji septického stavu.

Dne 2. 3. 2010 musela b(t z vitální indikace provedena amputace bérce pravé dolní kon!etiny pod kolenem. Následo-vala rehabilitace na l.+ku a pozd)ji p*elo+ení na rehabilita!ní kliniku. Pacient po dvou dnech udával bolest pah(lu a rána objektivn) prosakovala. Bylo nutné p*eru'it rehabilitaci a ná-sledovaly ka+dodenní p*evazy.

Dne 20. 3. 2010 byla v oblasti sutury provedena nekrekto-mie, rána byla propláchnuta roztokem Betadine a byl zaveden rukavicov( drén. Rána byla o'et*ena Vi'n)vského balzámem a sterilním krytím. (obr. 2)

Na p*ání pacienta (mého blízkého rodinného p*íslu'níka) a po domluv) s jeho o'et*ujícím léka*em mi bylo umo+n)no ú!astnit se ka+dodenních p*evaz. na chirurgické ambulanci a samostatn) provád)t o'et*ování rány v rámci domácí pé!e. Pacient byl pln) odkázán na invalidní vozík a ji+ pouhá p*í-tomnost blízké osoby p*i p*evazech na chirurgii byla pro n)ho povzbuzením a psychickou oporou.

Po !ty*ech dnech byla rána stále otev*ená, zanícená se sekrecí, stehy musely b(t ji+ d*íve rozru'eny. V rán) byla objevena rezistence s hnisem. Proto jsme zvolili nov( postup p*i o'et*ování. Po oplachu a vy!i't)ní rány sterilním roztokem Prontosanu byla jako první volba terapeutického krytí zvolena Askina Calgitrol Ag. Ta se skládá ze dvou vrstev: vrstvy ab-sorp!ní polyuretanové p)ny, zaji'-ující absorpci sekretu z rány, a vrstvy alginátu s iontov(m st*íbrem, p.sobící antibakte-riáln). Je-li v rán) sekret, p*ispívá k udr+ení vlhkého prost*edí a podporuje p*irozené hojení rány. Krytí p*ikládáme tak, aby na ránu p*iléhalo plochou s obsahem st*íbra (!ern( povrch). Krytí m.+e b(t ponecháno na rán) a+ t(den nebo do doby, ne+ obvaz nasákne sekretem z rány. (obr. 3)

Dne 28. 3. 2010 v'ak byla rána i nadále otev*ená, zanícená, objevily se drobné nekrózy a dehiscence. (obr. 4)

Z d.vodu nehojící se rány bylo zvoleno druhé terapeutic-ké krytí. Nejprve byl proveden oplach Prontosan roztokem, kter( napomáhá k uvoln)ní a odstran)ní povlaku z rány. Poté prob)hla exkochleace a vypln)ní rány Prontosan gelem s cílem povrch rány trvale zvlh!it a zajistit dokonalé !i't)ní a dekonta-

Obr. ! / Nekróza prstuObr. " / Rána s rukavicov(m drénemObr. # / P8ilo4ení st8íbraObr. 0 / Otev8ená rána


!

"

#

0

!"

minaci rány. Rána byla dále p*ekryta sterilním krytím s aktiv-ním uhlím Askina Carbosorb skládajícím se ze t*í vrstev: bílé savé vrstvy vyrobené z netkaného viskózového hedvábí, polya-midu a polyesteru, dále vrstvy obsahující aktivní uhlí a zevní netkané vrstvy viskózového hedvábí a polyamidu.

Askina Carbosorb absorbuje v(potek zárove0 s bakteriemi a páchnoucími látkami, které se zachytí na látce s aktivním uh-lím. Askina Carbosorb se p*ikládá tlustou bílou plochou, !erná je na povrchu. U ran s velkou sekrecí se vym)0uje nejmén) jednou za 24 hodin, u neinfikovan(ch ran jednou za dva dny. (obr. 5, 6)

Zpo!átku byla rána p*evazována ka+d( den, byla provád)na exkochleace rány, vy!i't)ní Prontosanem, ránu jsme vyplnili Pron-tosan gelem, suché okolí pah(lu jsme promazávali Ialugenem Plus nebo olejí!kem. Ke krytí rány byl pou+it Askina Carbosorb.

Defekt se hojil jen pomalu a okraje rány se stále neda*ilo zacelit. Z obavy z mo+ného op)tovného vzniku abscesu nebyla rána se'ita a bylo p*istoupeno k alternativní metod) scelení rány – okraje rány byly v období 21. 4. – 5. 5. 2010 stahovány náplastí Steri-strip. (obr. 7)

Pou+itím Steri-stripu bylo docíleno sta+ení rány na p.lce defektu, a proto mohlo 5. 5. 2010 dojít k se'ití rány. (obr. 8)

V)t'í !ást rány se úsp)'n) zhojila a na zb(vající nezhojenou !ást byl aplikován Hyiodine – sterilní viskózní roztok hyaluro-nátu sodného. Má !ervenohn)dou barvu. Obsahuje jód, kter( brání rychlému rozpadu hyaluronátu sodného bakteriemi p*í-tomn(mi v rán) a okolí. Pou+ívá se ke krytí, !i't)ní a hydrataci hlubok(ch ran a ko+ních defekt.. (obr. 9)

Vlastní lo+isko rány se zmen'ilo a vy!istilo, nicmén) dne 16. 5. 2010 bylo nutno od aplikace Hyiodine ustoupit, proto+e okolí rány vykazovalo alergickou reakci na tento p*ípravek. (obr. 10)

Na zarudlé okolí rány byla pou+ita mast Calcium panthoteni-cum, rána byla kryta pouze sterilním krytím. Postupem !asu se rána hojila, vzhled defektu zlep'oval, od 26. 5. 2010 byla rána zacelena natolik, +e mohla b(t kryta pouze Novikovem (Solutio Novikov). (obr. 11, 12)

V(sledkem popsané lé!by byly zhojené pah(ly pacienta po amputaci obou dolních kon!etin. Díky tomu nemuselo dojít k reamputaci nad kolenem, které jsme se neustále obávali. S pomocí dvou protetick(ch náhrad dolních kon!etin je pacient za pomoci francouzsk(ch holí schopen samostatného pohybu a ch.ze do schod.. Zachování kolenního kloubu a protetické náhrady mu umo+0ují i *ídit auto upravené na ru!ní *ízení.

Milena Boj2uková1995: SZ(, Brno – v!eob. sestra; 1995–1996: Vojen. nem. Brno, JIP chirurg. odd.; 1996–1997: Nová nemocnice Jihlava, JIP pro nedo-no!. d&ti; 1997–1999: Vojen. nem. Brno, JIP chirurg. odd.; od 1999: Neurochirurgická klinika, JIP, FN H. Králové; 2002: ukon$. PSS – ARIP, H. Králové; od 2002: $lenka +AS; od 2005: registr. sestra

1. Zeman M. Chirur-gická propedeutika. Praha: Grada Pub-lishing, a. s., 2000. ISBN 80-7169-705-2.2. P"íbalové letá-ky pou'it#ch prepa-rát% – Prontosan, Askina Carbosorb, Askina Calgitrol Ag, Hyiodin

Více o autorce Literatura

florence 1–2/13ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

Obr. 5 / P8ikládání aktivního uhlíObr. & / ExkochleaceObr. 1 / Pou4ití náplasti Steri-stripObr. + / Se7ití rányObr. ' / Pou4ití HyiodineObr. !9 / Alergická reakceObr. !! / Zhojení rányObr. !" / P8ekrytí Novikovem


5

1

'

!!

&

+

!9

!"

!# DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

Edukace diabetik%Pojem edukace vychází z latinského slova educatio, které m.+eme jednodu'e p*elo+it jako v(chova a vzd)lávání. Odborníci v léka*ství, p*edev'ím v o'et*ovatelství, vnímají edukaci jako velmi d.le+it( nástroj v práci p*edev'ím neléka*..

P *evá+ná v)t'ina v(zkumn(ch prací pova-+uje edukaci (zejména její efektivitu) za nedostate!n) prokázanou a doporu!uje

tuto oblast nadále zkoumat. Proto se zdravotníci z Centra lé!by ran a podiatrické pé!e Bílovecké nemocnice, a. s., rozhodli realizovat v(zkumné 'et*ení, v rámci kterého by porovnali efektivitu eduka!ních konstrukt. (metody a formy; klasic-ká – alternativní). Ve svém sledování poukazují na nedostatky v oblasti vzd)lávání pacient., a- ji+ na stran) pacienta, nebo na stran) systému.

Stále rostoucí podíl diabetu v dne'ní spole!-nosti d)sí v)dce, znepokojuje zdravotníky, ale bohu+el nedostate!n) oslovuje pacienty. Mnozí lidé s predispozicí k diabetu !i ji+ diagnostiko-vaní diabetici si stále neuv)domují záke*nost a d.sledky své nemoci, a tak do svého ka+doden-ního +ivota neza*azují (nebo necht)jí za*azovat) +ádná pot*ebná opat*ení. Otázkou v'ak z.stá-vá, do jaké míry jsou za svou noncompliance zodpov)dni pacienti a jak( podíl na sou!asném negativním v(voji nese sama spole!nost. V mnoha v)deck(ch studiích se uvádí, +e jednou z nejú!inn)j'ích intervencí vedoucích ke zlep'ení p*ístupu pacient. k vlastnímu zdraví a ke zlep-'ení kvality jejich +ivota je edukace. Jde o sys-tematické vzd)lávání pacient., které m.+e mít r.zné formy a vyu+ívat nejr.zn)j'í prost*edky. Prvo*adé je, aby umo+nilo pacient.m p*edcházet komplikacím nebo v!as a vhodn) reagovat na zm)ny zdravotního stavu. V(bor #eské diabe-tologické spole!nosti (#DS) definuje edukaci diabetika (pop*ípad) jeho rodinn(ch p*íslu'ník.) jako v(chovu k samostatnému zvládání diabetu a k lep'í spolupráci se zdravotníky. Uvádí, +e je nezbytnou a nenahraditelnou sou!ástí úsp)'né lé!by nemocného diabetem. Vhodná edukace m.+e v(znamn) ovlivnit nejen kvalitu pacientova +ivota, ale také efektivitu lé!ebného re+imu a vy-nakládání finan!ních prost*edk. ve zdravotním systému. Cíle eduka2ních intervencí:* akceptace a dodr+ování efektivního terapeu-

tického programu a realizace efektivního selfmonitoringu;

* zlep'ení kvality +ivota, zlep'ení metabolické kompenzace s d.sledkem sní+ení prevalence pozdních komplikací a zpomalení jejich pro-grese, sní+ení invalidity, sní+ení morbidity;

* sní+ení po!tu dn. hospitalizace;* zlep'ení compliance pacient., sní+ení inciden-

ce ne+ádoucích ú!ink. lé!by, pokles spot*eby medikament. a jin(ch lé!ebn(ch prost*edk., zachování plné práceschopnosti.

Dopad b#$né praxeV praxi je edukace velmi !asto podce0ována. P*e-dev'ím na její realizaci jakoby nezb(vá !asov( prostor. Z.stává v rukou neléka*., kte*í se v rám-ci o'et*ovatelského procesu sna+í poskytnout pot*ebné informace, p*ípadn) pacienty nau!it nov(m zru!nostem. Jen zku'ená sestra doká+e odhalit skute!né pot*eby pacienta, naplánovat v(uku, p*izp.sobit prezentaci obsahu a ví, co bude pacient.m !init nejv)t'í potí+e (Hlinková,

Mgr. Hana VlhováCentrum lé#by ran a podiatrické pé#e, Bílovecká nemocnice, a. s.

[email protected]

Vhodná edukace m34e v(znamn) ovlivnit nejen kvalitu pacientova 4ivota, ale také efektivitu lé2ebného re4imu a vynakládání pen)z ve zdravotním systému.

foto

: arc

hiv a

utor

ky

!0 florence 1–2/13ODBORNÉ TÉMA DIABETES MELLITUS

2002). Proto je nutná identifikace problému jednotliv(ch pacient., jejich edukace a v(chova k aktivnímu p*ístupu a zodpov)dnosti za vlastní zdravotní stav. Tato problematika je bohu+el z po-hledu evidence-based practice (praxe zalo+ená na d.kazech – EBP) jen velmi t)+ce prokazatelná. Mezi n)která úskalí, s nimi+ se poskytovatelé zdravotní pé!e a pacienti v sou!asné dob) pot(-kají, pat*í neustále se m)nící legislativa, sni+ující se po!et zdravotník., zvy'ující se po!et osob, jejich+ zdravotní stav vy+aduje radikální zm)nu v +ivotním stylu. Tato skute!nost vede k situaci, kdy jsou sice pacientovi informace podávány, ale bez zp)tné vazby. Tedy bez ov)*ení, zda nemocn( danou informaci v.bec pochopil. Stejn) tak je tomu p*i získávání zru!ností pot*ebn(ch k vykonávání dané !innosti. V(sledem pak b(vá nedostate!n) informovan( !i nedostate!n) zru!-n( pacient (neví, jak správn) aplikovat inzulin, jak a !ím o'et*it svou kon!etinu, jak se správn) stravovat, apod.). D3sledky neefektivní edukace:* nepochopení ústních a písemn(ch informací

od zdravotnick(ch pracovník.;* neschopnost jednat podle doporu!ení;* nedodr+ování lé!ebného re+imu;

* neschopnost vyznat se ve zdravotnickém systému, a tedy nemo+nost získat nále+ité slu+by;

* nadm)rné vyu+ívání pohotovosti, pozdní p*íchod k léka*i, nutnost hospitalizace;

* podce0ování preventivních opat*ení;* nerespektování zásad zdravé +ivotosprávy;* v d.sledku hor'í zdravotní stav (Hol!ík, 2009).

Tyto situace postupn) zhor'ují kvalitu +ivota pacient. a mnohdy vedou k nar.stajícímu dis-komfortu, depresím a beznad)ji. Tento postup je jednozna!n) kontraproduktivní a v kone!ném d.sledku vede k dal'ímu prohlubování pomyslné fyzické, psycho-sociální a ekonomické propasti. U diabetik. v produktivním v)ku jsou tyto jevy !asto spojeny s dlouhodobou lé!bou, ztrátou nad)je na uzdravení a rezignací. S nad)jí se sou-!asn) vytrácí i pracovní potenciál, kter( ovliv0uje mo+nost pracovního uplatn)ní jedince. Násle-duje dlouhodobá pracovní neschopnost, !asto s následnou invalidizací.

Uvedená fakta jasn) ukazují, +e oblast pé!e o diabetiky nem.+e b(t vnímána pouze z pohledu prevalence, incidence a kompenzace diabetu tak, jak ji uvádí nap*. komparativní anal(za provedená Institutem pro zdravotní ekonomiku a technologii (Institute of Health Economics and Technology Assessment) a Diabetickou asociací #R (Dole+al, 2010).

Role sestry a Evidence-Based Nursing (EBN)Dostate!nou pozornost je nutno v)novat kvalit) pé!e a kvalit) +ivota diabetik. sam(ch. Ne-lze o!ekávat, +e se touto oblastí budou blí+e zab(vat léka*i ve sv(ch ordinacích. Práv) zde by m)ly najít uplatn)ní zku'ené sestry s dobr(mi odborn(mi znalostmi, které vidí propojení jed-notliv(ch komponent, mají konceptuální znalosti a orientují se v kurikulu (Hlinková, 2002). V Cen-tru lé!by ran a podiatrické pé!e v Bílovecké ne-mocnici, a. s., jsme se v rámci EBN zam)*ili práv) na determinanty edukace u pacient. – diabetik. se syndromem diabetické nohy (SDN). B)hem pr.zkumu jsme v pr.b)hu 'esti m)síc. sledovali 183 diabetik. se SDN.

O%et"ovatelské diagnózyIndikací k plánování a realizaci o'et*ovatelské intervence byly diagnostikovány nej!ast)ji se vyskytující o'et*ovatelské diagnózy:* t(kající se deficitu znalostí a dovedností

Nedostate$né znalosti (00126)Neefektivní pé$e o vlastní zdraví (00078)Neefektivní plánování aktivit (00199)Neefektivní zvládání zát%#e (00069)

V praxi je edukace velmi #asto podce'ována.

Kampa! na propagaci lé"ebného láze!ství je realizována v #ámci Integrovaného ope#a"ního prog#amu fi nancovaného Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

inzerce

!5 DIABETES MELLITUS ODBORNÉ TÉMA

* t(kající se mobility, aktivity a odpo!inku, kardiopulmonální odezvy a rovnováhy energetick(ch zdroj. !lov)kaNeefektivní periferní tká&ová perfuze (00204)Prodlou#ení poopera$ního zotavení (00100)Sedav' zp"sob #ivota (00168)Riziko nestabilní glykémie (00179)Riziko neefektivní renální perfuze (00203)

* t(kající se oblasti pohody a kliduZhor!en' komfort (00214)Stresové p(etí#ení (00177)

* diagnózy na podporu zdravíSnaha zlep!it sebepé$i (00182)Snaha zlep!it zdatnost (00187)Snaha zv'!it odolnost (00212)

V.bec nejfrekventovan)j'í aktuální o'et*ovatelskou diagnózou byla dg. zhor'en( komfort, identifikovaná u 70 % sledovan(ch pacient..

V&sledky v&zkumuCílem p.lro!ního sledování bylo posoudit faktory (determi-nanty) mající p*ím( vliv na efektivitu edukace se zam)*ením na organiza!ní formu a v(ukové metody a navrhnout zp.sob, jak edukaci zefektivnit a p*itom nezatí+it zdravotní systém. Podmínkou maximalizace efektivity eduka!ních intervencí byl funk!ní interdisciplinární t(m, kter( se sna+il p*im)t pacienta

ke spolupráci, !ím+ se m)ní jeho pozice: z pasivního p*íjemce lé!by a o'et*ovatelské pé!e se tak stává rovnocenn(m part-nerem. Spoluú!astí na lé!b) p*ebírá pacient zárove0 v)t'í díl zodpov)dnosti za své zdraví. Tím se uveden( zp.sob odborné pé!e v(znamn) li'í od léta zavedeného poskytování zdravotní pé!e. Zkouman( soubor byl v pr.b)hu 'esti m)síc. ovliv0o-ván eduka!ními intervencemi, jejich+ efekt byl v kone!né fázi porovnáván se v'emi údaji získan(mi p*ed edukací (TK, BMI, HbA1c, pot*eby a kvalita +ivota). V(sledky ukazují na jedno-zna!n) v)t'í efektivitu u pacient. edukovan(ch alternativními metodami (skupinové hry) ve srovnání s formou klasickou (roz-hovor, p*edná'ka). Ve v'ech sledovan(ch parametrech dosáhli alternativn) edukovaní diabetici objektivn) lep'ích v(sledk..

Záv#rTímto v(zkumn(m 'et*ením jsme v Bíloveckém centru lé!by ran cht)li pomoci objasnit úlohu a v(znam edukace diabetika v lé!ebném procesu. Komparaci alternativního a klasického p*ístupu jsme zvolili zám)rn). K tomuto kroku nás inspiro-val Mezinárodní experimentální projekt Adding quality to life (p*idání kvality do +ivota), kter( byl p*ipraven za ú!asti evropsk(ch univerzit a !eské Asociace univerzit t*etího v)ku. Tento projekt má mimo*ádn( ohlas v oblasti pedagogiky i psy-chologie. Jeho podstatou je vzd)lávání v rámci mezigenera!ní edukace. Mezigenera!ní v(uka je koncept, v jeho+ prosp)ch hovo*í také v(sledky zmi0ovaného v(zkumného 'et*ení.

1. Standardy lé$by pacient% se syndromem diabetické nohy. In Národní diabetologick# program (návrh). 3. verze. Praha: +eská diabetologická spole$nost. [online]. 2011 [cit. 30. 11. 2010]. Dostupné na: http://www.diab.cz/narodni-diabetologicky-program-2011-navrh.2. +in$ura J. Edukace diabetik% sní'í náklady na hospitalizace. Medical Tribune, 2008, ro$. 4, $. 15, str. C5. ISSN 1214-8911.3. +in$ura J. Neléka"i vedou spor o kom-petence s léka"i. Medical Tribune, 2010, ro$. 6, $. 2, str. B7. ISSN 1214-8911.4. Dole'al T, Kvapil M. Kvalita lé$by dia-betu 2. typu v +R. [online] Praha: Institut pro zdravotní ekonomiku a technology as-sessment (IHETA), Diabetická asociace +R (DA+R). 2010 [cit. 28. 09. 2010]. Dostupné na: http://www.rok1.cz/projekt-kvalita-lecby-diabetu-2-typu-v-cr/.5. Dragomirecká E, Prajsová J. WHOQOL-OLD – p"íru$ka pro u'ivatele $eské verze dotazníku Sv&tové zdravotnické organi-zace pro m&"ení kvality 'ivota ve vy!!ím v&ku. 1. vyd. Praha: Psychiatrické cent-rum, 2009, str. 72. ISBN 978-80-87142-05-9.6. Gurková E, ,iaková K. Hodnotenie efek-tívnosti edukácie pacientov v selfmanage-mente diabetes mellitus. O!et"ovatelství, 2008, $. 1, str. 19–30. ISSN 1212-4117.7. Hlinková E. Alternatívne vyu$ovacie

metódy pou'ívané pri edukácii pacientov v nemocni$nom prostredí. In: Hole!inská P. Multioborová interdisciplinární a meziná-rodní kooperace v o!et"ovatelství. 1. vyd., Neperiodická recenzovaná publikace Mezi-národní konference o!et"ovatelství, Praha: Grada, 2002, 376 str. ISBN 80-247-0536-2.8. Hol$ík J. Sociální determinanty zdraví. Základní fakta a doporu$ení pro praxi v kontextu programu Zdravá m&sta. +a-sopis léka"% $esk#ch, 2009, ro$. 148, $. 1, str. 3–7. ISSN 1803-6597.9. Jojko Z. Ambulantní léka"i nesouhlasí s tzv. eduka$ními v#kony. Medical Tribu-ne, 2009, ro$. 22. ISSN 1214-8911. 10. Nanda International. O!et"ovatelské diagnózy Definice a klasifikace 2009–2011. 1. vyd., Praha: Grada, 2010, 480 str. ISBN 978-80-247-3423-1. 11. Silberman M, Laxson K. 101 metod pro aktivní v#cvik a vyu$ování. 1. vyd., Praha: Portál, 1997, 311 str. ISBN 80-7178-124-X.12. Valk GD, Kriegsman DM, Assendelf WJ. Patient education for preventing diabetic foot ulceration. Endocrinol Metab. Clin. North Am. 2002, Vol. 3. p. 633–658.13. Walsh D. Skupinové hry a $innosti pro seniory. 1. vyd., Praha: Portál, 2005, str. 204. ISBN 80-7178-970-4.14. ,iaková K, Dingová M. Eduka$né stratégie v prevencii a podpore zdravia –

Edukácia, eduka$n# proces, identifikácia eduka$n#ch problémov, metódy a pro - st riedky edukácie. In Ba!ková, M. V#chova k zdraviu. Martin: Osveta, 2009, str. 40–56. ISBN 978-80-8063-320-2.

Mgr. Hana Vlhová1986: SZ( Ostrava – v!eob. zdrav. sestra; 1986–1990: ÚSS Ostrava, sm&nná sest-ra; 1990–1995: Nemocnice v Bílovci – sestra u l%'ka; 2004: certif. kurz – sestra v podiatrii, IKEM, Praha; 2004: certif. kurz – management a "ízení, NCONZO Brno; 2006: PSS – sestra v chirurg. obo-rech, NCONZO Brno; 2010: certif. kurz – specifická o!. pé$e o chronické rány a de-fekty, LF MU, Brno; 2010: Bc. studium – paliativní pé$e, JLF UK v Martine; 2012: Mgr. studium geriatrie, pé$e o chronické rány, JLF UK v Martine; 1995–2000: FNsP Ostrava, sestra na kardiochirurg. JIP; 2001–2008: Nemocnice v Bílovci, p. o. – vrchní sestra; 2008–2009: Bílo-vecká nemocnice, a. s. – hlavní sestra; od 2001: Bílovecká nemocnice, a. s., Centrum lé$by ran a podiatrické pé$e, stani$ní sestra.

Literatura

Více o autorce

6 Odborná p8íprava sester-mentorek pro o7et8ovatelskou praxi a její v(znam

foto

: Pro

fimed

ia

odborné téma vzd)lávání a odborná praxe

Odborná p"íprava sester- -mentorek pro o!et"ovatelskou praxi a její v#znam

Praktická v(uka je pro studenty velice u+ite!ná. Sama jsem se o tom v pr.b)hu své mnohaleté praxe p*esv)d!ila. I já jsem jako studentka zdravotnické 'koly p*ed lety p*icházela na neznámé pracovi't) se strachem, co m) tam !eká, zda m) p*/mou, nebo budu pouze ne!inn) sed)t v koutku a nic ned)lat.

P ro studenty je d.le+ité, aby prost*edí praktické v(uky vnímali jako p*átelské a pozitivní a byl jim v+dy v)nován pot*ebn( !as. To je d.le+it(m p*edpokladem, aby si

ze své praxe odnesli cenné zku'enosti. Mnohokrát jsem se t)chto ne!inn) sedících student. chopila a v)novala jim sv.j !as, ne v+dy to v'ak bylo mo+né. A práv) motivace pro práci se studenty a pot*eba zprofesionalizovat tuto pracovní pozici mne p*ivedly k absolvování kurzu mentorka klinické praxe.

Co znamená pojem mentoring a kdo je to mentor?Pro pojem mentoring neexistuje jediná definice, nebo- je u+í-ván v r.zn(ch oborech, nap*. ve vzd)lávání !i v managementu, nicmén) spole!n(m jádrem je dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor). Jde tedy o jistou formu u!ení s podporou druhé osoby.

Mentor je !lov)k v'estrann(ch schopností, kter( je ochoten své zku'enosti, znalosti a dovednosti p*edávat svému sv)*enci.

Mgr. Eva NovotnáChirurgická JIP, Nemocnice milosrdn(ch sester sv. Karla Boromejského, Praha, v&eobecná sestra

!1MENTORSTVÍ Z POHLEDU SESTRY ODBORNÉ TÉMA

tifikovan( kurz Mentor klinické praxe o'et*ova-telství a porodní asistence po*ádan( p*íslu'n(m akreditovan(m za*ízením po ud)lení akreditace Ministerstvem zdravotnictví #R.

V sou!asné dob) je tento kurz mo+né absolvo-vat na *ad) pracovi'- v #R. V Praze jsou !ty*i akre-ditovaná za*ízení, dv) má Ústeck( a Plze0sk( kraj a jedno za*ízení je v Libereckém, Pardubickém, Královéhradeckém, Moravskoslezském a Jihomo-ravském kraji. Vstupní podmínkou pro absolvo-vání kurzu je odborná zp.sobilost k v(konu po-volání dle zákona !. 96/2004 Sb., o neléka*sk(ch zdravotnick(ch povoláních, nebo specializovaná zp.sobilost v p*íslu'ném oboru, samoz*ejmostí je osv)d!ení k v(konu zdravotnického povolání bez odborného dohledu a minimáln) dvouletá praxe na pln( úvazek v aktivním zam)stnaneckém pom)ru v oboru (MZ#R, 2008).

Nápl' kurzuCelková délka programu je stanovena minimál-n) na 6 m)síc. vzd)lávání v celkovém po!tu 100 hodin, z toho 60 hodin tvo*í teoretická v(uka a 40 hodin odborná praxe.

Teoretická !ást je v)nována p*edná'kám, konzultacím, prezentacím, skupinové práci !i praktickému cvi!ení. V teoretické !ásti získávají ú!astníci kurzu základní poznatky z pedagogiky, andragogiky, didaktiky, pedagogické psycholo-gie, práva a managementu, pot*ebné p*i pedago-gické !innosti.

Odborná praxe umo+0uje frekventant.m kurzu vyzkou'et si své získané dovednosti na klinick(ch pracovi'tích za podpory vyu!ujících.

Podmínkou ukon!ení kurzu je spln)ní p*e-depsan(ch stud/ních povinností a obhajoba

Jeho hlavním úkolem je provázení, permanentní podpora, nasm)rování k osobnímu rozvoji a zvy-'ování efektivity. Na za!átku je v+dy nutné, aby mezi mentorem a jednotlivcem do'lo k navázání osobního vztahu zalo+eného na jejich vzájemné d.v)*e. Mentor se v+dy sna+í sv(m chováním dávat dobr( p*íklad, stává se jak(msi modelem chování (Jaro'ová, 2006; Bedrnová, 2007).

Z historie mentorstvíHistorie mentoringu se odvíjí ji+ od starov)ku, kdy Odysseus odcházející do tzv. trojské války sv)*il svého syna Telemacha Mentorovi, u!iteli a vychovateli. Jeho úkolem bylo nejen chlapce vy-chovávat, ale také ho nau!it nést zodpov)dnost za sv.j +ivot. Kdy+ Telemachos dosp)l, vydal se svého otce hledat. Na jeho cestách ho doprová-zela bohyn) Athéna p*estrojená za Mentora. Od té doby je pojem „mentor“ ozna!ením pro rádce, p*ítele a u!itele (Bedrnová, 2007).

V oblasti o'et*ovatelství byla první zmínka o mentoringu a+ v roce 1980, a to u p*íle+itosti první mezinárodní konference o mentorství konané ve Vancouveru, která také nastínila sm)r v(zkumu a koncepce mentorství v o'et*ovatelství (Jaro'ová, 2006). Ji*ina Tu!ková se zapsala do historie jako v.bec první sestra 'kolitelka u nás, kterou podle vzoru USA jmenoval roku 1994 tehdej'í p*ednosta kliniky ve FN Motol v Praze (ZDN, 2011).

Certifikovan& kurz Mentor klinické praxe o%et"ovatelství a porodní asistenceV rámci celo+ivotního vzd)lávání neléka*sk(ch zdravotnick(ch pracovník. lze absolvovat cer-

Funkce ses-ter-mentorek spo#ívá ne-jen ve vedení odborné praxe student!, ale i v usnadn%ní jejich adap-tace na nové podmínky p)i nástupu do zam%stnání.

inzerce

!+

záv)re!né práce (didaktické zpracování p*ípravy na vzd)lávací proces) p*ed zku-'ební komisí. Absolvent obdr+í certifikát, kter(m získává zvlá'tní odbornou zp.sobi-lost mentora klinické praxe o'et*ovatelství a porodní asistence.

Pracovní nápl' sester-mentorek – jaké by m#ly b&t?Funkce sester-mentorek spo!ívá nejen ve vedení odborné praxe student., ale i v usnadn)ní jejich adaptace na nové podmínky p*i nástupu do zam)stnání. Jejich role je velice v(znamná, nebo- spojují poznatky osvojené v praxi s teoretick(mi v)domostmi. Komunikují a spolupracují se v'emi stranami – se studenty, fakultou i !leny o'et*ovatelského t(mu. Vycházejí z osnov dané 'koly, ale i z mo+ností a po-+adavk. odd)lení. B)hem vedení praktické v(uky se studenty úzce spolupracují. V zá-v)ru ohodnotí práci studenta na základ) stanoven(ch kritérií. Za tuto !innost by m)ly b(t sestry-mentorky i finan!n) ohod-noceny.

Jedním z hlavních osobnostních p*edpoklad. sester-mentorek by m)la b(t schopnost efektivní komunikace, je+ se stává pozitivním nástrojem pro vedení a *ízení lidí, jejich motivaci a stimulaci, vedoucí ke stanoven(m cíl.m. O!ekává se od nich nejenom vysoká úrove0 odbor-n(ch znalostí a praktick(ch dovedností, ale i rozhodovací a organiza!ní zru!nost,

schopnost vzbuzovat d.v)ru, smysl pro spravedlnost, cit pro vnímání zp)tné vazby, schopnost empatie, naslouchání a celková profesionalita a kultivovanost ve vystupování.

Záv#r Ve své profesi jsem m)la mo+nost na-sbírat b)hem let *adu zku'eností – jako studentka, sestra v praxi !i jako men-torka. V+dy jsem poci-ovala pot*ebn( prostor pro získávání !i naopak p*edá-vání praktick(ch zku'eností. Kvalitn) vedenou odbornou praxi i dostate!n( !as, kter( mi byl v)nován, jsem b)hem sv(ch stud/ních let následn) v+dy velmi dob*e zúro!ila. Takté+ jako sest*e v praxi se mi dostávalo pozitivní zp)tné vazby, kdy+ se studenti praktikující na na'em odd)lení posléze vraceli jako !erství absolventi.

Roli mentorky si teprve osvojuji. V pr.-b)hu kurzu jsem pochopila, +e nesta!í pouze mnoholetá praxe v oboru, ale +e jsou nezbytné i pedagogické dovednosti, které jsem získávala b)hem vzd)lávacího proce-su. Tím spí'e, +e d*ív)j'í stud/ní programy pedagogickou p*ípravu sester neobsa-hovaly. Práce sester-mentorek poskytuje sestrám mimo jiné i prostor pro profesní seberealizaci a v o'et*ovatelství má své nezastupitelné místo.

1. Bedrnová E et al. Psychologie a sociologie "ízení. 3. roz!. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007, 798 str. ISBN 978-80-7261-169-0.2. Jaro!ová D, Du!ová B. Mentor klinické praxe o!et"ovatelství a porodní asistence. In: Sociokulturní kontexty v o!et"ovatelství a porodní asistenci, p"ísp&vek k podpo"e humánn&j!í pé$e o $lov&ka. Olomouc: Uni-verzita Palackého, 2006, str. 450–454. ISBN: 80-244-1424-4.

3. Certifikované kurzy [on/line]. MZ+R: 2008. [cit: 10. 9. 2011]. Dostupné z: http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/certifi-kovane-kurzy_1767_935_3.html.4. ZDN. Sestra ve v#zkumu a vzd&lávání. [online] ZDN: 2011 [cit. 27. 11. 2011] Dostup-né z: http://sestraroku.zdn.cz/soutez/de-tail?id=18.

Mgr. Eva Novotná1996: SZ( Tábor – v!eobecná sestra; 2005: PSS – chirurgická pé$e, NCONZO, Brno; 2008: Bc. studium – zdravotní v&dy – o!et"ovatelství, 3. LF UK, Praha; 2010: Mgr. studium – intenzivní pé$e, 1. LF UK, Praha; 2012: Certifikovan# kurz Mentor klinické praxe o!et"ova-telství, 3. LF UK, Praha; od 1996: NMSKB, Praha, sestra intenzivní pé$e; 2005–2006: SZ( a VZ( Du!kova, Praha, vedení odborné praxe

Literatura

Více o autorce

florence 1–2/13ODBORNÉ TÉMA MENTORSTVÍ Z POHLEDU SESTRY florence 1–2/13

obsah recenzované 2ásti

V:ZKUMNÉ SD%LENÍ19 / V(znam edukace

u pacient. s diabetem

ZKU;ENOSTI Z PRAXE24 / Eduka!ní program

periopera!ní pé!e ve FN Brno

27 / Asepsa v opera!n(ch sálach – vec profesionality a svedomia

ABSTRAKTA

ZKU;ENOSTI Z PRAXE31 / O'et*ovatelská

pé!e o pacienta s tracheostomií

V:ZKUMNÉ SD%LENÍ31 / V(znam registrace

pro sestry

!'V"ZKUMNÉ SD2LENÍ RECENZOVANÉ $LÁNKY

ÚvodV roce 1997 vyústily nové poznatky o dia-betu mellitu (DM) k pot"eb& aktualizovat jeho klasifikaci. Nová klasifikace, kterou podala Americká diabetologická aso-ciace (ADA), byla následn& p"ijata i Sv&-tovou zdravotnickou organizací (WHO). Rozeznáváme $ty"i základní typy dia-betu: diabetes mellitus 1. typu, kter# se dále d&lí na imunitn& podmín&n# a idio-patick#. Diabetes mellitus 2. typu, kter# p"evládá u dosp&l#ch pacient% a nej$as-t&ji se manifestuje po 40. roce v&ku. U to-hoto typu diabetu je typick# familiární v#skyt. K dal!ím mén& znám#m specific-k#m typ%m diabetu pat"í diabetes MODY a n&které dal!í sekundárn& vzniklé typy. Nemén& záva'n# je i v#skyt gesta$ního diabetu, jeho' incidence je v posledních letech na vzestupu. Ke spole$n#m rys%m jednotliv#ch typ% diabetu pat"í fakt, 'e v!echny doká'ou zp%sobit $etné zdravot-ní komplikace a podstatn#m zp%sobem mohou zkrátit délku i kvalitu 'ivota. Ne-mén& záva'ná je i ekonomická stránka tohoto zdravotního problému, a to nejen z d%vodu vysoké incidence a prevalence.

EdukaceEdukace je jednou ze základních metod moderní medicíny. V diabetologii pat"í spole$n& s lé$bou inzulinem, selfmoni-toringem a dietou k základním pilí"%m lé$by DM 1. typu. Edukaci chápeme jako v#chovu a vyu$ování pacient%. Cílem celého eduka$ního procesu je pacienta informovat o diabetu obecn&, o jeho komplikacích, které b#vají spojeny s ne-uspokojivou kompenzací a nízkou spo-luprací pacient%. Dal!ím cílem edukace je nau$it pacienta mít toto onemocn&ní a p"ípadné komplikace s ním související pod kontrolou. Pacientovi je nutné opa-kovan& zd%raz-ovat, 'e je to práv& on,

kdo ovliv-uje, zda bude kompenzace uspokojivá.

Vlastní edukaci provádí eduka$ní se-stra, která musí b#t ve svém oboru pro-fesionálem a musí mít mnoho teoretic-k#ch i praktick#ch zku!eností. Odborné znalosti musí b#t schopna prokázat ne-jen v oblasti samotné diabetologie, ale i psychologie apod. Edukátorka by m&la b#t samostatná, trp&livá, sebekritická a v neposlední "ad& by m&la um&t u$it a zaujmout.

Edukace v sou$asné dob& probíhá ze-jména v diabetologick#ch centrech, která b#vají sou$ástí v&t!ích nemocnic. S pri-mární edukací se pacient setkává ji' p"i záchytu své nemoci. Nez"ídka probíhá práv& na l%'kovém odd&lení v nemocni-ci, nebo. pacienti b#vají $asto hospitali-zováni pro diabetickou ketoacidózu. Tato prvotní edukace se zam&"uje pouze na poskytnutí základních informací, jako jsou nap"íklad aplikace inzulinu, selfmo-nitoring a vhodné stravování. Pacienti jsou v této fázi rozru!eni a mají strach, proto nemá smysl je zat&'ovat velk#m mno'stvím odborn#ch informací a no-v#ch pojm%. Následná edukace probíhá p"i pravideln#ch kontrolách u diabetolo-ga a eduka$ní sestry. Tam se zam&"ujeme na roz!í"ení pacientov#ch znalostí a do-vedností, které mu $iní problémy a není si v nich jist#. Edukaci tedy lze chápat jako soustavnou v#chovu a vzd&lávání pacienta.

V poslední dob& se na edukaci kla-de velk# d%raz. Proto se diabetologové z celého sv&ta sna'í najít nejvhodn&j!í a nejú$inn&j!í zp%sob, jak pacienty kva-litn& a efektivn& edukovat. Jedním z p"í-klad% mohou b#t tzv. konverza$ní mapy (obr. 1 a 2), které se u nás vyu'ívají od roku 2008. Konverza$ní mapa má rozm&r 1 / 1,5 m. Ka'dá je obrázková a je zam&-

Souhrn / Autorka popisuje v(sledky v(zkumného 'et*ení provád)ného na vzorku respondent. s diagnózou dia-betes mellitus 1. typu, z nich+ je na-prostá v)t'ina neuspokojiv) kompen-zována. Nedostate!ná kompenzace je p*isuzována n)kolika faktor.m, mezi které pat*í nap*íklad nedostate!ná edukace a motivace pacient.. #lánek popisuje i n)které dal'í d.le+ité fak-tory, které mohou p*ispívat k nedo-state!né kompenzaci diabetu u sle-dovan(ch a lé!en(ch pacient.. Velmi alarmující v(sledky byly zaznamená-ny v n)kter(ch oblastech v)domos-tí pacient., které mají zásadní vliv na pr.b)h daného onemocn)ní. Díky identifikaci nastín)n(ch problém. je mo+né se zam)*it na prevenci jejich vzniku.Klí2ová slova / diabetes mellitus – edukace – motivace.

The importance of education for patients with diabetes

Summary / The author describes the results of an investigation on a sam-ple of respondents with diagnosis of diabetes mellitus first type, most of which are disappointingly compens-ated. Inadequate compensation is at-tributed to several factors, here inclu-de the insu3cient of education and motivation of patients. It also descri-bes some other important factors that may contribute to poor glycemic con-trol in tested and treated patients. Very alarming results were seen in some areas of knowledge of patients that are of critical impact on the cour-se of the disease. Based on the iden-tification of the problems outlined is possible to focus on preventing their occurrence.Keywords / diabetes mellitus – edu-cation – motivation.

Recenzovali Prof. MUDr. Zden)k Ru7av(, Ph.D.

I. interní klinika FN a LF UK Plze'

PhDr. Ji8í Frei ZZS Plze'ského kraje, Fakulta

zdravotnick(ch studií Z*U Plze'

V#znam edukace u pacient$ s diabetem

Bc. Romana SoukupováI. interní klinika FN a LF UK Plze', Fakulta zdravotnick(ch studií Z*U Plze'[email protected]

"9 RECENZOVANÉ $LÁNKY V"ZKUMNÉ SD2LENÍ

"ena na ur$ité téma. Práce s mapami se vyu'ívá p"i edukaci men!ích skupin pa-cient% o maximálním po$tu 10 osob. Ce-lou skupinu vede vy!kolená eduka$ní se-stra-moderátorka. Mapy pacienta rovn&' inspirují k samostatnému zvládání mno-ha $inností, omezení a doporu$ení sou-visejících s diabetem. Skupinová eduka-ce touto formou trvá p"ibli'n& 2 hodiny. Dal!ím osv&d$en#m zp%sobem jsou re-kondi$ní pobyty, které mají v na!em cen-tru dlouholetou tradici. Po"ádají se ví-kendové nebo t#denní a jsou ur$eny jak pro nov& diagnostikované diabetiky, tak pro dlouholeté pacienty s DM.

Velmi d%le'itou roli hraje p"i edukaci motivace, která je nezbytná a klí$ová pro dobrou compliance pacienta. Pouze "ád-n& edukovan# a motivovan# diabetik si bude sám a dob"e upravovat dávky inzu-linu na základ& samostatného monitorin-gu glykémií. Práv& nedostate$ná motiva-ce pacient% je velk#m problémem v!ech diabetologick#ch center a ambulancí. „Edukujeme pacienta, aby v&d&l, ale mo-tivujeme ho, aby d&lal.“ +áste$n& se to da"í práv& p"i ji' zmi-ovan#ch rekondi$-ních pobytech, které mají pro pacienty v#znam nejenom eduka$ní, ale i psycho-logick# a sociální. Mohou se zde nau$it nov#m v&cem a pod odborn#m dohledem si vyzkou!et r%zné aktivity, kter#m se ze strachu z p"ípadn#ch hypoglykémií rad&-

ji vyh#bali. Pro pacienty je mo'ná nejd%-le'it&j!í zji!t&ní, 'e s tímto onemocn&ním nejsou sami, 'e lidí ve stejné situaci je mnoho a mohou si vzájemn& pomoci.

Cíle v$zkumu, pou"ité metody, charakteristika v$zkumného souboruHlavním cílem provedeného v#zkumné-ho !et"ení bylo posoudit praktické znalos-ti diagnostiky zdravotního stavu a lé$by diabetu, získané edukací v diabetologic-kém centru I. interní kliniky Fakultní nemocnice Plze-. Dal!ím cílem bylo ob-jektivní zhodnocení $etnosti selfmonito-ringu glykémií v pr%b&hu jednoho roku jako ukazatele motivace pacient% k se-bekontrolám. Do v#zkumného !et"ení byli zahrnuti v!ichni pacienti s diabetem 1. typu sledovaní v uvedeném diabetolo-gickém centru. (et"ení bylo rozd&leno na dv& $ásti – objektivní a subjektivní. Ob-jektivní $ást zahrnovala sb&r dat a infor-mací z databáze klinick#ch informa$ních systém% (WinMedicalc, Diabass) a kar-totéky diabetologického centra. Celkov# po$et pacient% veden#ch v databázi cen-tra byl 477, validní data v!ak byla zaji!-t&na pouze od 429 pacient%. Subjektivní slo'kou v#zkumu bylo dotazníkové !et-"ení provedené u pacient%–respondent%. Dotazník byl rozeslán celkem 477 pacien-t%m. Ke ka'dému odeslanému dotazníku

byl p"ilo'en pr%vodní dopis podepsan# vedoucím léka"em diabetologického cen-tra FN Plze-. P"esto'e v!ichni obesla-ní pacienti jsou v diabetologickém cent-ru sledováni a lé$eni, dotazník vyplnilo a zp&t odevzdalo pouze 220 z nich. Ná-vratnost tak $inila pouze 46 %. Celkové v#sledky dotazníkového !et"ení byly ná-sledn& hodnoceny a vzájemn& porovná-ny s v#sledky objektivního !et"ení z data-báze diabetologického centra. Pr%m&rn# v&k pacient% zapojen#ch do v#zkumného !et"ení byl 42,7 roku.

V$sledky v$zkumného %et'eníZ objektivních v#sledk% získan#ch dat bylo zji!t&no, 'e v&t!ina pacient% (61 %) sledovan#ch v diabetologickém centru se pohybuje v rozmezích neuspokojivé kom-penzace. Kritériem bylo stanovení hodnot glykovaného hemoglobinu, jen' je ukaza-telem dlouhodobé kompenzace diabetu. Pr%m&rná glykémie získaná sta'ením dat z glukometr% sledovan#ch pacient% do po$íta$e byla 9,44 mmol/l. Z celkové-ho po$tu sledovan#ch pacient% byly hod-noty glykémie sta'ené z glukometr% vy!-!í ne' 9 mmol/l zaznamenány u 53,14 %, tzn. u více jak poloviny. Tento fakt lze in-terpretovat dv&ma zp%soby: 1) nedosta-te$nou motivací (edukací), 2) strachem $i obavami pacient% z mo'n#ch záva'n#ch hypoglykemick#ch stav%, k jejich' p"e-dejití volí rad&ji udr'ování hladiny gly-kémie ve vy!!ích hodnotách. Dále bylo sledováno, zda p"edepsan# po$et dia-gnostick#ch prou'k% do glukometr% ko-reluje s po$tem m&"ení sta'en#ch z glu-kometr%. Bylo zji!t&no, 'e tento po$et nesouhlasí o jednu $tvrtinu – p"edepsa-n#ch prou'k% bylo více ne' t&ch vyu'i-t#ch. Musíme v!ak poukázat na fakt, 'e asi jedna t"etina pacient% m&la ve svém glukometru nep"esn& nastavené datum a $as. To m%'e b#t jednou z p"í$in ovliv--ujících rozdíl mezi p"edepsan#mi a vy-u'it#mi prou'ky. Otázkou z%stává, zda pacienti zvládají správné datum v gluko-metru nastavit nebo jim nastavení tohoto údaje nep"ipadá d%le'ité.

Mezi v#sledky dotazníkového !et"ení byly p"ekvapující i $asté chybné odpo-v&di (58 %) o dob& nástupu ú$inku tzv. krátkého inzulinu – jeho nástup ú$inku po aplikaci je maximáln& do 30 minut (graf 1). Pacienti se domnívali, 'e ú$i-nek tohoto typu inzulinu nastupuje a' za

Graf ! Znalost respondent! o nástupu ú&inku tzv. krátkého inzulinu

Graf " Vyu"ití diagnostick$ch prou"k! na mo&

nepou+ívá 45,65 %

pou+ívá pravideln) 65,78 %

neví, k !emu slou+í 9 %

pou+ívá p*i podez*ení na hypoglykémii 8:,;4 %

neodpov)d)l 9,8< %

'patná odpov), <5 %6:;

;5

;

správná odpov), 4< %

neodpov)d)lo ; %

zdroj: v(zkum autorky

florence 1–2/13

"!

Obr. ! a " / Konverza2ní mapaObr. # / Diagnostické prou4ky na mo2

V"ZKUMNÉ SD2LENÍ RECENZOVANÉ $LÁNKY

1–2 hodiny! Dal!í otázka byla zam&"ena na $etnost v#skytu lehk#ch hypoglykémií (tzn. zvládnut#ch bez pomoci druhé oso-by) u respondent%. Tak"ka t"etina z nich (32,31 %) uvedla, 'e lehkou hypoglyké-mii mívají jednou t#dn&, 28,2 % dokonce vícekrát t#dn&, 4,62 % je nemívá v%bec. Zb#vající pacienti jsou lehk#mi hypogly-kémiemi posti'eni v pr%m&ru dvakrát do m&síce (34,87 %). T&'kou hypoglykémii v pr%b&hu jednoho roku (zvládnutou za pomoci druhé osoby) prod&lalo 17,35 % respondent%. Ve v&domostních otázkách odpovídali respondenti ve v&t!in& p"ípa-d% správn&. Otázku zam&"enou na vliv al-koholu na hladinu glykémie zodpov&d&lo správn& 84,09 % pacient%. Naprostá v&t-!ina pacient% (92,27 %) také zná vy u'ití glukagonu. Uspokojivé odpov&di tém&" u sta procent respondent% (98,64 %) se nám dostalo na otázku, k $emu slou-'í dia gnostické prou'ky na mo$ (obr. 3). Z tohoto po$tu odpov&d&lo 25,91 % $ás-te$n& správn& a 71,82 % zcela správn&. Co se t#ká praktického vyu'ití diagnostic-k#ch prou'k% na mo$ (graf 2), tém&" 40 % respondent% uvedlo, 'e je nikdy nepo-u'ívá. Zbylá $ást respondent% (42,73 %) je pou'ívá p"i podez"ení na hyperglyké-mii. Pouze 18,64 % tázan#ch uvedlo, 'e prou'ky pou'ívají pravideln&. Poslední $ást dotazníkového !et"ení tvo"ila ob-last zam&"ená na informovanost o v#-m&nn#ch jednotkách, jejich vyu'ívání a znalosti glykemického indexu. Znalost pojmu v#m&nná jednotka sacharidová prokázalo 93,64 % respondent%, 15,45 % respondent% uvedlo, 'e neumí v#m&nné jednotky vypo$ítat, 30,45 % responden-t% se p"iznalo, 'e v#m&nné jednotky umí vypo$ítat, ale nevyu'ívá je, 54,09 % dotá-zan#ch umí v#m&nné jednotky vypo$ítat a skute$n& je pou'ívá. Znalost glykemic-kého indexu prokázala více ne' polovina respondent% (54,09 %), zbylá $ást dotá-zan#ch tento pojem zam&nila s glykova-n#m hemoglobinem nebo glykémií.

DiskuzeZ v#sledk% v#zkumu je patrné, 'e pa-cienti mají mnohdy velmi dobré znalosti o diabetu, ale objektivní laboratorní v#-sledky ani charakter dat sta'en#ch z glu-kometr% tomu nenasv&d$ují. Otázka je, pro$ tedy pacienti své znalosti prakticky nevyu'ívají v b&'ném 'ivot&. Je to snad proto, 'e se je!t& nesmí"ili se sv#m celo'i-


!

"

#

votním onemocn&ním, jak tvrdí n&které psychologické pr%zkumy? Nebo pacien-t%m p"ipadá zbyte$né dodr'ovat omeze-ní a provád&t selfmonitoring, kdy' v sou-$asné dob& 'ádné potí'e nemají a nic je nebolí? Pro$ si tedy te0 d&lat „zbyte$né“ obavy z budoucích mo'n#ch komplikací diabetu? Z v#sledk% je více ne' patrné, 'e sama edukace nesta$í! Pacienty musíme p"edev!ím kvalitn& motivovat, aby prak-ticky ka'd# den uplat-ovali to, co se ji' nau$ili.

Problému edukace pacient% s diabe-tem a jejich motivace se v posledních le-tech v&nují zdravotnické t#my na mnoha pracovi!tích, a to i v zahrani$í. V#sledky jejich v#zkumn#ch !et"ení poukazují na fakt, 'e edukace u pacienta musí za$ít co nejd"íve. Pokud má pacient diabetes mel-litus ji' od d&tství a vhodná edukace s v#-chovou nebyla správn& zahájena a na-stavena ji' v tomto období, komplikace v dosp&losti a stá"í b#vají mnohem $as-t&j!í a záva'n&j!í. U t&chto dlouholet#ch

"" RECENZOVANÉ $LÁNKY V"ZKUMNÉ SD2LENÍ

pacient% b#vá i mnohem ni'!í motivace p"edcházet mo'n#m komplikacím.

Vhodnou inspiraci a správné postupy pro kvalitní a ú$innou edukaci m%'eme hledat i v oblastech optimálního psycho-logického p"ístupu k pacient%m. Ke zlep-!ení sou$asné situace by bezesporu p"i-sp&l i adekvátní po$et sester edukátorek,

jejich' stavy jsou mnohdy poddimenzo-vány, tak aby na své pacienty m&ly do-statek $asu a mo'nost individuální práce s ka'd#m z nich.

Záv#rV#zkumem byla prokázána nízká motiva-ce pacient% k u'ívání sebekontroly. Patrné

je také to, 'e pacienti v praxi nedostate$-n& vyu'ívají znalosti t#kající se lé$by dia-betu (nap". vyu'ívání sacharidov#ch jed-notek apod.). V oblasti edukace diabetik% chybí dostate$n# po$et odborník% (sester edukátorek), které by byly schopny ve své práci vyu'ít i vhodn# psychologick# a pro pacienty motivující p"ístup.

1. Healthy Interactions: US Diabetes Con-versation Map Program from Healthy In-teractions. Healthy Interactions. [Online] [Cit.: 1. 10. 2010.] Dostupné z: http://www.healthyinteractions.com/conversation-map-programs/conversation-map-expe-rience/current-programs/usdiabetes.2. Otrubová J, Jankechová M. Zdravotná starostlivos. o diabetické deti v !kolskom veku a ich rodi$ov. In: Sborník odbor-n#ch p"ísp&vk% z v&decké konference

Pedagogika v o!et"ovatelství. Vyd. 1. Zlín: Univerzita Tomá!e Bati ve Zlín&, Fakulta humanitních studií, 2010. str. 132–141. ISBN 978-80-7318-995-2.3. Parkányiová J. Edukace hrou. Praha, 2010. (kolicí akce. +AS/KK/0020/2010.4. Pelikánová T, Barto! V, et al. Praktic-ká diabetologie. Vyd. 4. Praha: Max-dorf, s. r. o., 2010. ISBN 978-80-7345-216-2.

Bc. Romana Soukupová2007: SZ( – v!eobecná sestra, SZ( a VO(Z Plze-; 2010: Bc. studium – v!eobecná sestra, Z+U Plze-; od 2011: Mgr. studium – o!et"ovatelství ve vybran#ch klinick#ch oborech, Z+U Plze-; od 2009: I. interní klinika FN a LF UK Plze- – l%'kové odd&le-ní A (diabetologie), v!eobecná sestra

Literatura Více o autorce

florence 1–2/13

Registra!ní formulá", informace,program i abstrakta najdete na internetov#ch stránkáchwww.splcr.cz, www.detskylekar.cz a!www.ahou.cz.

Akce je ur!ena pro léka"e a sestry v primární pé!i a je za"azena do kreditovaného systému celo$ivotního vzd%lávání.

Sdru"ení praktick#ch léka$% &R, Sdru"ení praktick#ch léka$% pro d'ti a!dorost &Ra!Odborná spole(nost praktick#ch d'tsk#ch léka$% &LS JEPsi vás dovolují pozvat na 7. Kongres primární pé(e

1.–2. 3. 2013

TOP HOTEL PrahaCongress HallBla"imská 1781/4149 00 Praha 4

7.

Z!odborného programu kongresu

!ESKÁ ASOCIACE SESTERSobota 2. b$ezna 9.00–10.30 hod.

Akce je ur!ena pro léka"e a sestry v primární pé!i a je za"azena do kreditovaného systému celo$ivotního vzd%lávání.Akce je ur!ena pro léka"e a sestry v primární pé!i a je za"azena do kreditovaného systému celo$ivotního vzd%lávání.Akce je ur!ena pro léka"e a sestry v primární pé!i a je za"azena do kreditovaného systému celo$ivotního vzd%lávání.Akce je ur!ena pro léka"e a sestry v primární pé!i a je za"azena do kreditovaného systému celo$ivotního vzd%lávání.Akce je ur!ena pro léka"e a sestry v primární pé!i a je za"azena do kreditovaného systému celo$ivotního vzd%lávání.

Informace o Komo!e neléka!sk"ch zdravotnick"ch pracovník# Mgr. Alice Strnadová, MBA

Práce sester ideály a realitaJindra Pavlicová

Jak se stravují zdravotníci (neléka!ské profese)?Tamara Starnovská

Pracovní skupina pro bezpe$í zdravotník#

p!i profesní organizaci %AS

Jindra Kracíková

Bez názvu-3 1 17.01.13 13:54

inzerce

"#

Hyllested-Winge J et al. A review of 25 years’ experience with the NovoPen® family of insulin pens in the management of diabetes mellitus. Clin Drug Invest 2010; 30(10): 643–674. Göke B et al. NovoPen® 4 offers superior performance, handling and acceptance compared with NovoPen® 3 in insulin-treated diabetes patients. Diabetes Technol Ther 2005; 7(2): 379.

Kristensen CM and Donsmark M. Dose accuracy and durability of the NovoPen® 4 insulin delivery device before and after simulation of 5 years of use and under various stress conditions. Clin Ther 2009; 31(12): 2819–2823. Sommavilla B. Comparative assessment of NovoPen® 4, a new insulin pen system, among insulin naïve users. Diabetes 2006; 55(Suppl. 1): A456. Arendt-Nielsen L et al. Pain following controlled insertion of needles with different diameters. Somatosens Mot Res 2006; 23(1): 37–43.APROM ID#2988; approval date: April 2011

DIA

_14

4/1

1

"0 RECENZOVANÉ $LÁNKY ZKU$ENOSTI Z PRAXE florence 1–2/13

ÚvodNa podzim roku 2009 jsme s kolegyn&mi zvá'ily nabídku managementu Fakult-ní nemocnice Brno (FN Brno) na vytvo-"ení vhodného o!et"ovatelského téma-tu pro interní grant. Grantové komisi, která p%sobí ve FN Brno p"i Odd&lení v&dy, v#zkumu a !kolství, jsme p"ed-lo'ily téma s názvem „Eduka!ní pro-gram periopera!ní pé!e pro pacienty FN Brno, realizovan& NLZP opera!-ních sál(“. Edukace pacienta je jedním z v#znamn#ch bod% kvalitní o!et"ova-telské pé$e a sou$asná doba klade vel-k# d%raz na kvalitu poskytované pé$e. Cílem na!eho projektu bylo seznámení pacienta s o!et"ovatelskou periopera$ní pé$í a podpora jeho fyzického i du!evní-ho pohodlí v pr%b&hu operace na opera$-ním sále.

Stanovené cíleCíl 1. Pomocí dotazníkového !et"ení zma-povat, jak jsou pacienti ve FN Brno infor-mováni o p"edopera$ní p"íprav&, pr%b&-hu operace a bezprost"ední periopera$ní pé$i.Cíl 2. Vytvo"it eduka$ní materiály v ti!t&-né i elektronické podob&.Cíl 3. Pomocí dotazníkového !et"ení zma-povat p"ínos eduka$ních materiál% pro práci o!et"ovatelského personálu.Cíl 4. Statisticky vyhodnotit data z dotaz-níkov#ch !et"ení.

Harmonogram projektuStruktura celého projektu byla rozd&lena do n&kolika etap ve dvouletém období.Rok 2010 – I. etapa:* byla provedena anal#za sou$asného

stavu p"edopera$ní p"ípravy pacient% ve spolupráci s NLZP (neléka"sk#mi zdravotnick#mi pracovníky) opera$-ních sál%;

* byly vytvo"eny dotazníky pro pacienty na chirurgick#ch odd&leních, zaháje-ny pohovory s pacienty, realizována dotazníková akce a její vyhodnocení;

* byly stanoveny základní postupy ve vytvá"ení eduka$ních proces% na zá-klad& dotazníkové akce podle získa-n#ch statistick#ch v#sledk%;

* byla zahájena p"íprava eduka$ních ma-teriál% v ti!t&né i elektronické podob&;

* byly p"ipraveny pr%b&'né zprávy o $innosti grantové skupiny.

Rok 2011 – II. etapa:* byly vytvo"eny eduka$ní letáky pro

ambulantní provoz a eduka$ní infor-ma$ní materiály na jednotlivá chirur-gická odd&lení;

* byly p"ipraveny eduka$ní materiály v elektronické podob& pro webové stránky FN Brno;

* byly zkompletovány ve!keré eduka$-ní materiály, jejich tisk a distribuce pacient%m;

* byly vytvo"eny dotazníky pro NLZP, které u pacient% zji!.ovaly, zda edu-kaci touto formou pacienti vnímali pozitivn& a zda jim p"inesla dostatek informací, které byly nastaveny p"ed zapo$etím grantu;

* byly vyhodnoceny dotazníky pro per-sonál, zhodnocení celého projektu, prezentace dosa'en#ch v#sledk%.

Rok 2012 – III. etapa:* byla p"edlo'ena záv&re$ná zpráva

k obhajob& interního grantu.

Realizace stanoveného projektuV první fázi jsme p"istoupily k dotazníko-vému !et"ení mezi pacienty o úrovni infor-movanosti v dané problematice. Vytvo"ily jsme dotazník a realizovaly jsme dotaz-níkové !et"ení u 300 respondent%; 32 do-

Souhrn / Edukace pacient. p*ichá-zejících na opera!ní sál se postup-n) stává b)+nou sou!ástí práce zdej-'ího zdravotnického personálu a je propagována rovn)+ managemen-ty nemocnic. Nedostatek informací v)t'inou vyvolává u pacient. obavy z p*ípravy a pr.b)hu operace. Je tedy vhodné zv('it kvalitu poskytované o'et*ovatelské periopera!ní pé!e ne-jen bezchybn) provedenou opera-cí, ale i podáním ucelen(ch informací pacientovi p*ed opera!ním v(konem, poskytnut(ch vhodnou, srozumitel-nou formou. Klí2ová slova / edukace – periope-ra!ní pé!e – pacient – kvalita – spo-kojenost – v'eobecné sestry – peri-opera!ní a anesteziologická sestra.

Program of patient education in perioperative care in the University Hospital Brno

Summary / Education of patients co-ming to the operation theatre gra-dually becomes a routine task of the hospital health care sta= and it is also promoted by management of the hospitals. Lack of information usual-ly puts the patients in fear of the pre-paration and course of the surgery. Therefore it is advisable to increase quality of the nursing perioperative care not only by faultless performing of the surgery but also by compre-hensive information provided to the patients before the procedure using a suitable, understandable form.Keywords / patient education – pe-rioperative care – patient – quality – satisfaction – nurses – the periope-rative and anaesthesiologic nurse.

Recenzovaly Mgr. Petra Ju8eníková, Ph.D.

Katedra o&et)ovatelství LF MU, Brno

Mgr. Marie Malinková NCO NZO, Brno

Eduka!ní program periopera!ní pé!e ve FN Brno

Bc. Silvie HodováCentrální opera#ní sály I, FN [email protected]

Ing. Jaroslava Jedli2ková, MBACentrální opera#ní sály I, FN [email protected]

"5

tazník% se nevrátilo zp&t na pracovi!t&, 2 dotazníky byly vy"azeny pro ne úplnost; 266 dotazník% bylo pova'ováno za 100% validní vzorek. Dotazník byl slo'en ze 17 otázek zam&"en#ch na zku!enosti z p"e-de!l#ch operací, na to, jakou formou jsou pacienti na odd&leních edukováni, jaké informace preferují a zda mají zájem ne-jen o samu p"ípravu na opera$ní v#kon, ale i o informace o prostorách a technic-kém vybavení opera$ních sál%.

Z dotazníkového !et"ení vyplynulo, 'e pacienti mají zájem p"edev!ím o materiál v ti!t&né podob&, a to pro snadn&j!í a p"í-stupn&j!í formu získání informací – mají obavy z p"íli!ného zahlcení informace-

mi ústními, které si p"edev!ím star!í re-spondenti nezapamatují. Pot&!ující bylo zji!t&ní, 'e 93 % pacient% bylo spokoje-no s p"ístupem personálu na opera$ním sále, nicmén& zb#vajících 7 % dokazuje, 'e je stále co zlep!ovat. Cíl 1 byl spln#n.

Na základ& tohoto zji!t&ní jsme p"istoupi-ly k p"íprav& p"edev!ím ti!t&n#ch mate-riál%, které by pacient získal v p"edopera$-ní dob& v ambulantním provozu (letáky), a dále na odd&lení p"i hospitalizaci (infor-ma$ní knihy). Byly vypracovány dva dru-hy leták%. První obsahuje v!eobecné infor-mace o p"ekladu pacienta na dispe$inku

opera$ního odd&lení, o anesteziologické p"íprav& na odd&lení i na p"edsálí a dále o tom, co m%'e pacient o$ekávat v pr%b&-hu opera$ního v#konu a po jeho ukon$ení. Druh# typ letáku je vytvo"en podle chirur-gického oboru tak, aby m&l pacient p"ed-stavu o pr%b&hu v#konu. Obsahuje infor-mace o typech provád&n#ch operací na dané klinice $i odd&lení a o tom, v jak#ch polohách jsou v#kony provád&ny.

Jako druhá forma eduka$ních mate-riál% byly vytvo"eny informa$ní knihy pro jednotlivá odd&lení. Ty jsou umís-t&ny na chodbách jednotliv#ch odd&-lení a v pacientsk#ch pokojích. Oproti leták%m jsou roz!í"eny o dal!í informa-

Obr. ! / Ukázka obecného i speciálního eduka2ního letákuObr. " / Ukázka 2ásti eduka2ní knihy

fota: archiv autorek

ZKU$ENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ $LÁNKY

! "

florence 1–2/13"& RECENZOVANÉ $LÁNKY ZKU$ENOSTI Z PRAXE

1. Grohar-Murray ME, Dicroce HR. Zásady vedení a "ízení v oblasti o!et"ovatelské pé$e. Praha: Grada Pub-lishing, a. s., 2003, 320 str. ISBN 80-247-0267-3.2. +ervinková E, Vorlí$ková H, a spol. O!et"ovatelské diagnózy. Brno: IDVPZ 2000. ISBN 80-7013-303-1.3. Chráska M. Základy v#zkumu v pedagogice, 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2000, 257 str. ISBN 80–7076–798–9. 4. Ha!kovcová H. Jak u$it a jak se nau$it léka"skou etiku. +eské o!et"ovatelství $. 9 – praktická p"íru$ka pro sestry. 1. vydání, Brno: IDVPZ, 2001, 57 str. ISBN 80-7013-349-X.

Ing. Jaroslava Jedli2ková, MBA1977: SZ(, Nové M&sto n. M. – zdrav. sestra; 1986: PSS – instrum. na oper. sále, Brno; 1999: Bc. studium – ekon. zdrav., Ekon.-správ. fakulta MU, Brno; 2006: ukon$. studium MBA – PIBS Praha; 2011: Mgr. studium Aka-demie Sting Brno; 1977–1992: I. chi-rurgická klinika FNUSA, Brno, sestra na odd. a na oper. sále; 1992–2001: COS I FN Brno, stan. sestra chir.; od 2001: FN Brno, vrch. sestra COS I; od

2011: NCO NZO, Brno, odbor. garant-ka v periop. pé$i

Bc. Silvie Hodová1995: SZ(, Brno – v!eob. sestra; 2010: Bc. studium – o!et"ovatel-ství, FZV UP, Olomouc; 2011: spec. vzd&l. – perioper. pé$e, Brno; 1995–1997: BCHN ,lut# kopec, Brno, sestra na stand. odd. a JIP; od 1997: COS I FN Brno, stanice rekonstr. chir. a popálenin

Literatura Více o autorkách

ce t#kající se provozu opera$ních sál%, personálu, mo'ností anestezie a vyu'ití medicínské p"ístrojové techniky.

Na webov#ch stránkách FN Brno, COS I (Centrální opera$ní sály I), je umís-t&n informativní pr%vodce popisující pr%-b&h p"ijetí a cestu pacienta po opera$ním traktu. Cíl 2 byl spln#n.

Ve druhé fázi realizace interního grantu jsme p"istoupily k dotazníku $. 2. Respon-dentkami byly tentokrát periopera$ní a anesteziologické sestry, které odpovída-ly na otázky, zda jsou vytvo"ené eduka$-ní materiály ze strany pacient% p"ijímány pozitivn& a zda jsou pro n& p"ínosem p"ed budoucím opera$ním zákrokem. Dotaz-níkové akce pro personál se zú$astnilo

61 sester. Jedna!edesát procent periope-ra$ních a anesteziologick#ch sester se do-mnívá, 'e edukace pacienta je p"ínosem pro o!et"ovatelsk# personál; 73 % z nich uvedlo, 'e pacienti po edukaci v souvis-losti s opera$ním v#konem uvád&jí dosta-tek informací; 61 % sester odpov&d&lo, 'e po realizované edukaci pacienti verbali-zují zmírn&ní obav a strachu z operace.Cíl 3 byl spln#n.

Statisticky vyhodnocená data dotazníko-v#ch !et"ení byla p"edlo'ena v záv&re$né zpráv& a prezentována na konferencích v Brn& a Praze.Cíl 4 byl spln#n.

V pr%b&hu dvouleté realizace na!eho grantu nám management FN Brno posky-

tl finan$ní $ástky z rozpo$tu nemocnice na mzdové náklady pro jednotlivé $le-ny eduka$ního t#mu, na v!eobecn# ma-teriál a drobn# hmotn# majetek pou'it# pro p"ípravu ti!t&n#ch forem edukace, na cestovné k zaji!t&ní prezentace interního grantu a na tisk eduka$ních leták%.

Záv#rZáv&rem lze "íci, 'e dob"e zvolenou for-mou edukace lze zv#!it kvalitu poskyto-vané pé$e o pacienty. Dostatek v!eobec-n#ch i speciálních informací p"edan#ch pacientovi ve vhodn# $as a vhodnou for-mou zajistí v&t!í pocit bezpe$í a d%v&ry ve zdravotnick# personál. To ve v#sledném efektu usnadní bezproblémov# pr%b&h hospitalizace pacienta a umo'ní tím i kva-litn&j!í práci NLZP ve FN Brno.

inzerce

"1

práce aj najdokonalej!ie dodr'iavanie zá-sad asepsy a antisepsy. V!etky tieto pod-mienky mô'u by. splnené len v !peciálne k tomuto ú$elu vybudovan#ch priesto-roch. Tie tvoria uzavret# celok, kde jeho jadrom je jedna alebo viac opera$n#ch sál s pri1ahl#mi pomocn#mi miestnos.a-mi (opera$né oddelenie, opera$n# trakt). V prvej polovici tohto storo$ia prevládal pri stavbe nemocníc pavilónov# systém.

Organizácia práce je pod1a miestnych podmienok konkrétne uvedená v pre-vádzkovom poriadku oddelenia. S t#mto poriadkom musí by. oboznámen# ka'-d# pracovník a pokyny v -om musia by. záväzné pre v!etk#ch pracovníkov. Za prevádzku oddelenia zodpovedá primár a vedúca sestra daného oddelenia.

Organizácia práce v opera$nej sále vy-chádza z nieko1k#ch princípov:

Systematickos) a sústavnos) – práca sa predov!etk#m vhodne rozde1uje, aby sa efektívne vyu'ívalo technické a per-sonálne vybavenie opera$nej sály. Z h1a-diska prevádzky je neplánovaná práca menej hospodárna, z h1adiska pacienta priná!a neistotu v príprave na operáciu, niekedy aj nevhodne zvolen# $as opera$-ného v#konu.

Cyklickos) – práca vychádza z cyk-lického opakovania úkonov v opera$nej

sále. Základn#m je t#'d-ov# cyklus, kto-r# stanovuje opera$né a ne opera$né dni v t#'dni. Niekedy je snaha eliminova. neopera$né dni na udr'anie vysokej pre-vádzky, $o v!ak mô'e nakoniec vyústi. do ohrozenia bezpe$nosti pacienta. Okrem t#'d-ového rozvrhu práce sa vypracúva aj mesa$n# rozvrh, pod1a ktorého sa robí ve1ké upratovanie opera$n#ch sál, kont-rola a údr'ba prístrojov a za riadení. V ten-to de- prebiehajú prevádzkové schôdze oddelenia a seminárne !kolenia sestier. Preventívne prehliadky zdravotníckych pracovníkov sa vykonávajú raz do roka a ma1ovanie opera$ného traktu raz za dva roky. Treba v!ak pamäta. aj na to, 'e v urgentn#ch a mimoriadnych si tuáciách sa musí operova. kedyko1vek.

Tímová práca – práca v opera$nej sále je tímová, pacient sa zveruje celé-mu kolektívu. Kone$n# v#sledok závisí od odbornej a morálnej úrovne v!etk#ch $lenov kolektívu. Prednos.ami tímovej

Asepsa v opera!n#ch sálach – vec profesionality a svedomia

Predchádzanie vzniku a !íreniu NN u ope-rovan#ch pacientov je základn#m pred-pokladom úspe!nej práce ka'dého $lena opera$ného tímu, teda aj opera$n#ch ses-tier. NN zhor!ujú prognózu základného ochorenia, predl'ujú dobu hospitalizácie, spôsobujú vy!!iu morbiditu a mortalitu, vy'adujú 0al!ie dia gnostické a terapeu-tické intervencie a celkovo zhor!ujú kva-litu poskytovanej zdravotnej starostlivos-ti. Neznalos. $i ignorácia metód prevencie NN mô'e vies. k záva'nému ohrozeniu zdravia i 'ivota pacienta, pred2'eniu doby hospitalizácie a v#raznému zv#!eniu ná-kladov na lie$bu. V#skyt NN ovplyv-uje úrove- dezinfekcie, sterilizácie a dodr'ia-vanie zásad asepsy. Na!e po$ínanie zna-mená v tomto „interak$nom kruhu“ ve1a. Mô'eme pomôc., ale aj po!kodi.. V!etci vieme, ako by sme sa mali chova., vieme, ako máme zaobchádza. s biologick#m materiálom, a vieme, ako chráni. seba, ale i pacientov pred infekciou. Av!ak zostáva otázka, robíme maximum pre to, aby sme na!e ciele dosiahli?

Organizácia a prevádzka v opera&nej sále Opera$ná lie$ba kladie vysoké nároky na technické a materiálne vybavenie, !pe-ciálny v#cvik personálu, organizáciu

Súhrn / Opera!né sály sú pracoviská s najvy''ími technick(mi a hygienick(mi nárokmi na zabezpe!enie aseptickej prevádzky. V pro-cese 'írenia nozokomiálnych nákaz (NN) v opera!n(ch sálach hrá dôle+itú úlohu zdravotnícky personál ako ú!astník prenosu nákazy. Dodr+iavanie zásad asepsy musíme v plnej miere akceptova-. Pochybenie iba jedného !lena opera!ného tímu mô+e ma- vá+ne násled-ky na zdravie pacienta. Na základe anal(zy v(sledkov prieskumu poukazujeme na sú!asn( stav zdravotného uvedomenia opera!n(ch sestier a navrhujeme odporú!ania pre prax.K<ú2ové slová / Opera!ná sála – nozokomiálne nákazy – asepsa – dezinfekcia.

Asepsis in operating theatre – a matter of professionalism and conscience

Summary / Operating theaters are workplaces with the highest technical and hygiene standards to ensure aseptic operation. In the process of nosocomial infections (NN) in the operating room plays an important role medical sta= as a participant of disease transmis-sion. Adherence to principles of asepsis must be fully accepted. Error of only one member of the operating team can have serious con-sequences on the health of the patient. Based on the analysis of the survey results indicate the current state of health awareness ope-rating nurses and propose recommendations for practice. Keywords / Operating room – nosocomial infection – asepsis – disinfection.

Mgr. Jana BryndzováOddelenie centrálnych opera#n(ch sál, NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, [email protected]

PhDr. Anna Petru7ováNsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, SR

Recenzovala MUDr. Jitka $ástková, CSc. Státní zdravotní ústav Praha, Odd%lení epidemiologie a infek#ních nemocí

ZKU$ENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ $LÁNKY

florence 1–2/13"+ RECENZOVANÉ $LÁNKY ZKU$ENOSTI Z PRAXE

foto

: arc

hiv a

utor

ekPráca v opera2nej sále je tímová, pacient sa zveruje celému kolektívu.

práce sú efektivita, vä$!ie spolo$enské uplatnenie jednotlivca, jeho odborn# rast a získavanie podnetov na prácu.

Hygienicko-epidemiologick$ re"im v opera&nej sáleK vytvoreniu aseptick#ch podmienok v opera$nom trakte a zabráneniu !írenia NN je potrebné dodr'iava. zásady hygie-nicko-epidemiologického re'imu daného pracoviska. Dôle'ité je vy$lenenie ope-ra$n#ch sál pre aseptické a septické ope-ra$né v#kony.

Pacienti. Na sály sa pacienti privá-'ajú cez vlastn# filter a prekladajú sa na sálov# vozík, prípadne dosku opera$né-ho stola. Dôle'ité je venova. pozornos. dlá'ke krí'enia vozíkov, ktorú je potreb-né pretrie. dezinfek$n#m roztokom po ka'dom prekladaní, ak sa nepou'ívajú v t#chto miestach adhezívne podlahové krytiny, ktoré zabra-ujú prenosu ne$is-tôt z obuvi a kolies vozíka. V anestézio-logickej prípravovni si pacienta preberá anesté ziológ spolu s anestéziologickou sestrou. Príprava pacienta 0alej zah3-a odstránenie sadrov#ch obväzov, fixa$-n#ch dláh, krytie vlasov $iapkou.

Dezinfekcia opera!ného po*a. Anti-septiká na ko'u by mali ma. !iroké spek-trum ú$inku a naná!ajú sa steriln#m tampónom tak, aby vytvorili súvisl# po-

vlak. Pozornos. je potrebné venova. prí-pravkom s obsahom alkoholu, ktor# sa musí dokonale odpari., ak ideme pou'í-va. elektrické prístroje.

Opera!ná skupina do komplexu ope-ra$n#ch sál vchádza cez hygienické filtre, ktoré sú zvlá!. pre 'eny a mu'ov. Osobné veci si ukladajú do pripraven#ch skriniek a prezliekajú sa do opera$n#ch nohavíc, opera$nej ko!ele, nasadia si opera$nú $iapku, masku a prezujú sa do sálovej obuvi. Sálové oble$enie sa neoblieka na ,,uniformu“ oddelenia, ale iba na spod-nú bielize-. +iapka má by. nasadená na celej $asti vlasov, nie iba na povrchu hla-vy. Maska je na nose, nie pod nosom. Pri vstupe do opera$ného traktu si personál um#va ruky. V!etky tieto opatrenia v#-razne ovplyv-ujú prenos nozokomiál-nych infekcií $i iatrogenitu pacienta.

Hygiena rúk. Ruky sú dôle'it#m nástrojom o!etrujúcej osoby pri sta-rostlivosti o pacienta. Nie v'dy sú v!ak bezpe$n#m nástrojom, a to nielen pre samotného o!etrujúceho, ale aj pre pa-cienta. Povinnos.ou ka'dého pracovníka pred vstupom na opera$nú sálu je preto vykona. dôkladnú mechanickú o$istu a dezinfekciu rúk.

Poznáme tri druhy o$isty rúk:* mechanická – ide o be'né um#vanie

rúk mydlom pod te$úcou vodou,

* hygienická – um#vanie rúk mydlom pod te$úcou vodou, následne vysú!a-nie a aplikácia dezinfek$ného roztoku,

* chirurgická dezinfekcia rúk, pri ktorej dochádza k zni$eniu prechodnej – tranzientnej a $iasto$ne aj trvalej – rezidentnej ko'nej mikroflóry z pa-pilárnych lí!t a z vyústení potn#ch a mazov#ch 'liaz.

Predopera!né um&vanie je odstránenie ne$istôt z rúk pred chirurgickou dezin-fekciou. Ruky aj s predlaktím sa um#va-jú pod te$úcou vodou tekut#m mydlom s dezinfek$n#m ú$inkom, ktoré sa dáv-kuje z dávkova$a, po dobu 1–2 minúty, ak sa na chirurgickú dezinfekciu po-u'ijú alkoholové prostriedky. Sterilná kefka sa pou'íva na lô'ka nechtov.

Ak sa pou'ije mydlo bez dezinfek$nej látky, musia sa ruky um#va. 2–5 minút sterilnou kefkou od kon$ekov prstov a' po lakte, jednotlivé prsty sa um#vajú zo v!etk#ch strán. Po$as um#vania sa ruky nieko1kokrát oplachujú tak, aby voda ste-kala od palcov na lakte, a osu!ia sa steril-nou rú!kou.

Chirurgická dezinfekcia rúk nasle-duje po predopera$nom um#vaní a osu-!ení tak, 'e alkoholov# roztok z dávkova-$a sa opakovane vtiera do poko'ky rúk a predlaktia po dobu a v mno'stve, ktoré je uvedené na etikete prípravku. Obvyk-lé dávkovanie je 2 / 5 ml roztoku a doba pôsobenia 2 / 2,5 mi núty. Ruky by po$as celej doby pôsobenia mali by. vlhké. Po takomto dôkladnom um#vaní rúk chi-rurgick#m spôsobom horné kon$atiny ohneme v lak.och a prejdeme do sterilnej zóny, kde pokra$ujeme v obliekaní steril-ného plá!.a a rukavíc.

Medzi opera!n&mi v&konmi sa do poko'ky zase vtiera alkoholov# dezin-fek$n# roztok t#m ist#m spôsobom.

Po skon!ení opera!ného programu sa ruky umyjú teplou vodou a mydlom, osu!ia sa a o!etria regenera$n#m krémom.

Opakovanie dezinfekcie po stiahnutí rukavíc je potrebné, preto'e pod rukavi-cami dochádza k masívnemu vyplavova-niu rezidentnej mikroflóry. Pri pretrhnutí rukavice hrozí kontaminácia opera$nej rany. Ak dôjde k povrchovému zne$is-teniu poko'ky ruky operatéra krvou pa-cienta, je treba vykona. dezinfekciu dez-infek$n#m prostriedkom s virucídnym ú$inkom.

"'ZKU$ENOSTI Z PRAXE RECENZOVANÉ $LÁNKY

O$etrenie opera%nej obuvi. Po skon-$ení opera$ného programu sa opera$ná obuv sústredí do miestnosti ur$enej na tento ú$el a prevedie sa najskôr mecha-nická o$ista saponátom, následne dezin-fekcia, vnútro obuvi sa vystrieka aerosó-lom Incidin M spray.

Odstra'ovanie odpadu a starost-livos) o odpadové ko%e. Na opera$-n#ch sálach vzniká !pecifick# zdra-votnícky odpad, ktor# má vä$!inou povahu nebezpe$ného odpadu pod1a zákona $. 223/2001 Z. z., o odpadoch a o zmene a doplnení niektor#ch záko-nov, v znení neskor!ích predpisov. Ukla-dá sa pod1a druhu do nepriepustn#ch va-kov a odstra-uje sa denne. Sú to:* pou'ité jednorazové pomôcky (injek$-

né ihly, injek$né strieka$ky, tampóny, infúzne a transfúzne súpravy, obväzy, sadra a pod.), ktoré sú zne$istené bio-logick#m materiálom; odpad, ktor# by mohol porani., sa ukladá do pevno-stenn#ch spálite1n#ch obalov, bez 0al!ej manipulácie;

* pou'ité jednorazové steriliza$né oba-ly, ktoré majú charakter komunálneho odpadu, ale mô'u by. aj kontaminova-né biologick#m materiálom;

* ampulky pou'it#ch liekov a anesté-ziologick#ch prípravkov je nutné po-sudzova. pod1a akútnej toxicity a ne-skor!ích ú$inkov;

* od-até $asti orgánov, amputované kon$atiny, placenty sa ukladajú do uzavret#ch a neprieh1adn#ch obalov a odná!ajú sa do spa1ovne.

V!etok odpad vznikajúci na opera$n#ch sálach sa musí sústre0ova. do zbern#ch vriec, ktoré musia by. presne ozna$ené. Odpadové ko!e musia ma. odpadov# sá-$ok, ktor# sa po naplnení zavia'e a sú-stre0uje sa do ve1k#ch vriec. Kô! sa ka'd# de- pretrie dezinfek$n#m prostriedkom pod1a rozpisu dezinfek$ného programu.

Upratovanie opera!n&ch sál. Prach je najvä$!ím nosite1om baktérií. Úzkost-livá $istota opera$nej sály je základnou podmien kou udr'ania asepsy.

Upratovanie sa vykonáva: pred ope-ráciou, medzi operáciami, po opera$nom programe; ve1ké upratovanie raz za t#'-de-, jedenkrát mesa$ne je sanita$n# de-.

Pomôcky na upratovanie musia by. fa-rebne ozna$ené a nesmú sa mie!a., musia by. presne vy$lenené napr. k mechanickej

o$iste podláh, pracovn#ch plôch, prístro-jovej techniky, to znamená pre priestory rovnakej triedy $istoty. Po skon$ení upra-tovania sa mopy, handry, vedrá podrobia chemickej dezinfekcii a následne sa do-konale osu!ia. Mechanické odstra-ova-nie anorganick#ch a organick#ch ne$istôt musí by. na sálach v'dy spojené s dezin-fekciou virucídnymi prostriedkami, po septickej operácii dezinfek$n#m pro-striedkom sporucídnym, pri operá ciách s prebiehajúcou infekciou cielen#mi pro-striedkami, napr. tuberkulocídnymi.

Upratovanie pred opera!n&mi v&-konmi: pri upratovaní sa postupuje od naj$istej!ích $astí zariadenia – in!tru-menta$né stolíky, stolíky na !ijací ma-teriál, opera$né lampy, opera$n# stôl, zdravotnícka technika, odpadové ko!e a um#vanie podlahy. Následne sa zapína-jú germicídne 'iari$e (G,) na 30 minút bez prítomnosti osôb. Pre ka'd# 'iari$ je nut-

né zavies. prevádzkovú knihu, v ktorej sa zaznamenáva $as jeho pou'ívania. V#me-na G, na opera$n#ch sálach prebieha raz ro$ne. Pou'itie dezinfek$ného roztoku sa volí pod1a vopred vypracovaného harmo-nogramu, s ktor#m sú oboznámení v!et-ci zamestnanci, a dezinfek$né roztoky sa striedajú ka'd# t#'de-. Um#vanie a dezin-fekcia sa zapisuje do protokolov#ch kníh, ktoré sú presne vy$lenené pre jednotlivé úseky. Tieto zápisy musia obsahova. dá-tum, názov dezinfek$ného roztoku, jeho koncentráciu a podpis pracovníka, ktor# tento dezinfek$n# roztok pripravoval.

Upratovanie medzi opera!n&mi v&-konmi. Po skon$ení opera$ného v#konu sa r#chlo odstráni pou'itá opera$ná bie-lize-, opera$né rú!ky, hadice na odsá-vanie, koagula$né káble, optické káble, vzduchové hadice. Dezinfikujú sa zne-$istené $asti zariadenia, odpadové ko!e, opera$n# stôl, opera$né svetlá, vymie-a

inzerce

florence 1–2/13#9 RECENZOVANÉ $LÁNKY ZKU$ENOSTI Z PRAXE

sa plachta na opera$nom stole a um#va sa podlaha.

Upratovanie po opera!nom dni. Je podobné ako pred opera$n#mi v#konmi, ale ove1a dôkladnej!ie. Um#va a dezinfiku-je sa celé zariadenie opera$n#ch sál vráta-ne stien, opera$né sestry si doplnia potreb-n# zdravotnícky materiál do pohotovosti, anes téziologické sestry zase um#vajú a dezinfikujú anestéziologické prístroje a doplnia si zdravotnícky materiál a lieky. Po opera$n#ch v#konoch nasleduje zapnu-tie G, na 30 minút. Sanitácia a pou'itie G, sa zna$í v protokolov#ch knihách.

T&$denná sanitácia. Ka'd# t#'de- pod1a vopred ur$eného harmonogramu majú jednotlivé sály ur$enú sanitáciu. To znamená, 'e sú vyradené z pre vádzky. V tento de- prebieha sanitácia tejto sály. Opera$né a anestéziologické sestry si kontrolujú exspiráciu liekov, sterilného !peciál neho materiálu, dop2-ajú ich zo skladu.

Mesa!ná sanitácia. Sú to neopera$-né dni bez plánovan#ch operácií. Neod-kladné v#kony sa robia kedyko1vek, pre-to je potrebné, aby bola aspo- jedna sála v pohotovosti.

V neopera$n# de- sa vykonávajú tie-to práce:* upratovanie a $istenie, ktoré je dôklad-

nej!ie a roz!íri sa na chodby a pomoc-né miestnosti,

* dôle'itá pozornos. sa kladie na um#-vanie a dezinfekciu klimatiza$n#ch zariadení,

* kontroluje sa exspirácia sterilného materiálu, liekov, testuje sa ú$innos. sterilizátorov,

* dop2-ajú sa a vedú potrebné záznamy, kontrolujú opravy a objednávky,

* v neopera$né dni sa konajú prevádz-kové schôdze, semináre a preventívne zdravotné prehliadky personálu.

Odporú!anie pre prax* sústavné vzdelávanie opera$n#ch

ses tier v oblasti dodr'iavania zásad asepsy v opera$n#ch sálach,

* pozna. príslu!né právne predpisy, le-gislatívne normy, zákony, vyhlá!ky, ktoré upravujú povinnosti zdravotníc-keho pracovníka,

* vypracova. hygienické normy pre o!et-rovanie pacientov s rizikom vzniku nozokomiálnej infekcie, dezinfek$né plány pod1a typu oddelenia a apliko-va. ich do praxe, zvy!ova. hygienick# !tandard zau'ívaním aseptick#ch po-stupov v práci sestier,

* dodr'iavanie !tandardn#ch o!etrova-te1sk#ch i lie$ebn#ch postupov a ich praktick# nácvik,

* zlep!enie a modernizácia metód pre-vencie NN v opera$n#ch sálach hlavne pou'ívaním jednorazov#ch materiá-lov, ochrann#ch pomôcok pri manipu-lácii s biologick#m materiálom,

* zv#!i. dôle'itos. edukácie zameranej na prevenciu NN,

* zvá'i. neustále kontroly dodr'iavania zásad asepsy v opera$n#ch sálach

* kontrolné stery z plôch nástrojov, rúk personálu, kontrola steriliza$n#ch prístrojov biologick#mi a fyzikálnymi testami,

* zo strany nadriaden#ch a mana'men-tu nemocníc vytvára. optimálne pod-mienky zabezpe$ením dostato$ného mno'stva jednorazov#ch pomôcok, dezinfek$n#ch prípravkov, osobného pracovného odevu.

ZáverSú$asná doba sa zameriava na ne ustále zvy!ovanie kvality vo v!etk#ch oblas-tiach 1udskej $innosti. Tento trend ne-obi!iel ani zdravotníctvo. Potreba kvality je v zdravotníctve opodstatnená o to viac, 'e v tomto obore ide o zdravie a 'ivoty 1udí. Vzh1adom na túto skuto$nos. je tre-ba myslie. na dôle'itos. dodr'iavania hy-gienicko-epidemiologick#ch opatrení ako prevenciu nozokomiálnych nákaz na !pe-cializovanom nemocni$nom pracovisku, ktor#m sú opera$né sály.

Nozokomiálne nákazy predstavujú nielen vá'ny medicínsky problém, ale aj etickú a ekonomickú problematiku. +ím viac budeme schopní pozna. a re!pek-tova. základné úlohy a povinnosti ope-ra$n#ch sestier pri dodr'iavaní asepsy v opera$n#ch sálach, t#m viac prispeje-me k eliminácii t#chto nákaz a v kone$-nom dôsledku aj k celkovému skvalitne-niu o!etrovate1skej starostlivosti.

1. Bobá1 J. Hygiena rúk. In: Sestra, 2008, $. 9–10, str. 26. ISSN 1335-9444.2. Duda M. Práce sestry na opera$ním sále. 1. vyd. Pra-ha: Grada Publishing, 2000, 392 str. ISBN 80-7169-642-0.3. Greenwood D et al. Léka"-ská mikrobiologie. Praha: Grada Publishing, 1999, 686 str. ISBN 80-7169-365-0.4. Hu.an M a kol. In!trumen-tovanie v opera$nej sále. Martin: Osveta, 1997, 411 str. ISBN 80-217-0466-7.5. Doherty GM, Way LW. Current surgical diagnosis & treatment, 2003, 1468 str. ISBN 0-07-112444-6.

6. Stehlíková J. Dodr'ování n&kter#ch zásad bariérové o!et"ovatelské pé$e u studen-t%. Bakalá"ská práce. +eské Bud4jovice: ZSF JU, 2007, 90 str.7. (auer V. Asepse – v&c sv&domí a profesionality. In: Nozokomiálne nákazy, 2008, $. 4, ro$ník 7, str. 1–14. ISSN 1336-3859.8. (tefkovi$ová M a kol. Dezinfekcia a sterilizácia teória a prax II. ,ilina: Vrana 2007, 164 str. ISBN 978-80-968248-3-0.9. Zákon $. 223/2001 Z. z., o odpadoch a zmene a dopl-není niektor#ch zákonov, v znení neskor!ích predpisov.

Mgr. Jana Bryndzová1983: ukon$. SZ(, Humenné – v!eob. sestra; 1999: ukon$. SZ(, Pre!ov – dipl. oper. sestra; 2006: ukon$. !pecializácia mana'ment v o!etrov., Slov. zdrav. univerzita, Bratislava; 2010: ukon$. Bc. !tú dium, Katol. univ., Ru'omberok; 2012: ukon$. Mgr. !túdium, Fakulta o!etrov. Pre!ov. univ., Pre!ov; 1983–1987: NsP Svidník, sestra na chir. oper. sálach; 1987–1992: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na polikl.; 1992–2004: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na chir. oper. sálach; od 2004: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, ved. sestra centr. oper. sál

PhDr. Anna Petru7ová1981: ukon$. SZ(, Pre!ov – v!eob. sestra; 1999: ukon$. SZ(, Pre!ov – dipl. v!eob. sestra; 2004: ukon$. !pecializácia mana'ment v o!et-rov., Slov. zdrav. univerzita, Bratislava; 2006: ukon$. Mgr. !túdium o!etrov., Trnav. univ., Trnava; 2008: ukon$. rigor. !túdium o!etrov., Trnav. univ., Trnava; 1981–1995: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na Inter. odd.; 1995–1999: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, sestra na Inter. JIS; od 1999: NsP Sv. Jakuba, n. o., Bardejov, námest. pre o!etr. starostlivos.

Literatura Více o autorkách

#!ABSTRAKTA RECENZOVANÉ $LÁNKY

*Celé tyto recenzované $lánky v$etn& jejich p"íloh naleznete na na!em webu www.florence.cz v sekci Odborné $lánky – Recenzované $lánky.

RECENZOVAN: $LÁNEK ZKU!ENOSTI Z PRAXE

O"et%ovatelská pé!e o pacienty s tracheostomií

Souhrn / D(chání je jednou ze základních +ivotních funkcí, pro-to je nutné udr+et d(chací cesty vol-né a pr.chodné. Dne'ní medicína vy-u+ívá r.zn(ch postup., jako je nap*. endotracheální intubace nebo chirur-gické vytvo*ení otvoru do d(chacích cest na úrovni hrtanu !i pr.du'nice. Ne v+dy v'ak m.+eme t)mito zp.soby za-jistit a dlouhodob) udr+et d(chací ces-ty pr.chodné. Tracheostomie v dne'-ní dob) pat*í k základním chirurgic-k(m v(kon.m jak v akutní medicín), tak u pacient., kte*í pot*ebují dlouho-dob) udr+et volné a pr.chodné d(cha-cí cesty. O'et*ovatelská pé!e o tracheo-stomii se li'í u pacient. schopn(ch spolupráce a u pacient. s poruchou v)domí.Klí2ová slova / tracheostomie – punk!-ní dilata!ní tracheostomie – tracheosto-mické kanyly – dekanylace – o'et*ova-telská pé!e.

AutorkaJana P8ececht)lová Klinika d%tské onkologie FN Brno1997: ukon$. SZ( Vy!kov – v!eob. zdrav. sestra; 2003: ukon$. kurz psychologie a pedagogika dít&te; 1997–2010: KDIN, FN Brno, d&tská sestra u l%'ka; 2009–2011: PSS – o!et". pé$e v pediatrii, FN Brno; 2011–2012: KPRCH FN Brno,

d&tská sestra na JIP; 2011: PSS – ARIP, NCONZO, Brno; 2012: certif. kurz zaji!t. pr%chod. d#ch. cest, NCONZO, Brno; od "íjen 2012: KDO FN Brno

RecenzovalyRadmila Selingerová Národní centrum o&et)ovatelství a neléka)sk(ch zdravotnick(ch obor!, Brno, katedra ARIPP, pedago"kaMgr. Jana Flaj7ingrová Klinika anesteziologie, resuscitace a in-tenzivní medicíny, FN Brno, vrchní sestra

RECENZOVAN: $LÁNEK V"ZKUMNÉ SD#LENÍ

V#znam registrace pro sestry

Souhrn / Cílem v(zkumného 'et*ení bylo zjistit, jak registrace ovlivnila celo-+ivotní vzd)lávání sester, jaké formy celo +ivotního vzd)lávání sestry prefe-rují a jaké kritérium je pro n) p*i v(b)-ru akce d.le+ité. Zajímaly jsme se také o to, na jaké p*eká+ky p*i vzd)lávání sestry nará+ejí. Klí2ová slova / o'et*ovatelství – regu-lovaná profese – registrace – vzd)lává-ní sester.

Mgr. Milada Kochanová SZ+ a VO+ Liberec, odborná u#itelka1992: ukon$. SZ( Liberec – zdravotní sestra; 2010: ukon$. Bc. studium – o!et"ovatelství, LF UK, Hradec Králové; 2012: ukon$. Mgr. studium – o!et"ova-telství, V(ZSP sv. Al'b&ty, Bratislava;

1992–1995: Nemocnice Fr#dlant, s. r. o., interní odd&lení, JIP, v!eobecná sestra; 1995–1996: Nemocnice Fr#dlant, s. r. o., RZP, anesteziologická sestra; 2003–2004: KN Liberec, LSPP + dispe$ink, v!eobecná sestra; 2004–2008: Nemoc-nice Fr#dlant, s. r. o., interní odd&lení, v!eobecná sestra; 2008–2011: Nemocni-ce Fr#dlant, s. r. o., ONP, stani$ní sestra; od 2011: SZ( a VO( Liberec, odborná u$itelka

Mgr. Helena Michálková, Ph.D. Katedra o&et)ovatelství a porodní asis-tence, Zdravotn% sociální fakulta Jiho#es-ké univerzity v *esk(ch Bud%jovicích1995: ukon$. SZ( Praha – zdravotní ses tra; 1996: ukon$. VZ( Praha – sestra pro intenzivní pé$i; 2000: ukon$. Bc. studium – o!et"ovatelství, 1. LF UK, Pra-ha; 2006: ukon$. Mgr. studium – o!et-"ovatelství, ZSF JU, +eské Bud&jo vice; 2010: ukon$. doktorandské studium ZSF JU, +eské Bud&jovice; 1995–2001: Clinicum, a. s., Praha, zdravotní sestra; 2001–2002: Nemocnice Na Homolce, Praha, sestra intenzivní pé$e; 2003–2006: NMSKB, Praha, periopera$ní sestra; od 2006: ZSF JU, +eské Bud&jovi-ce, odborná asistentka

RecenzovaliMgr. Jaroslav Pekara Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, ÚVN Praha, ZSF Jiho#eské univerzity a 1. LF UKMgr. Milada =ampachová odborn( referent Odboru zdravotnictví, Krajsk( ú)ad St)edo#eského kraje

Napi%te nejlep%í kazuistiku a vyhrajte prom#nuSetkali jste se ve své praxi s n)jak(m zajímav(m, ojedin)l(m !i jakkoli v(jime!n(m p*ípadem? Napi'te nám ho jako kazuistiku a zapojte se do na'í sout)+e. Autor nejlep'ího p*ísp)vku získá prom)nu od profesionálního prost)jovského vizá+istického salonu Da Vinci, Jana Padrnosová (v(hra zahrnuje kosmetické a kade*nické slu+by). www.salondavinci.cz

Své p*ísp)vky v rozsahu 3 000 a" 6 000 znak! v!et-n) mezer v !e'tin) nebo sloven'tin) nám zasílejte nejpozd)ji do 15. b'ezna 2013 v elektronické podo-b) na adresu [email protected] a do p*edm)tu zprávy napi'te „sout)+ – kazuistika“. Ob-rázkové !i grafické p*ílohy po'lete samostatn) jako p*ílohy ve formátu jpg. Kazuistiky v písemné form) posílejte na adresu: Redakce Florence, Ambit Me-dia, a. s., Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, obráz-kové !i grafické p*ílohy po'lete ulo+ené na CD spolu s textem. Obálku ozna!te „sout)+ – kazuistika“. U ka"dého p'ísp#vku musí b$t p'ilo"eno prohlá%ení, "e p'ísp#vek nebyl dosud nikde publikován, a kon-taktní údaje na autora (adresa, telefon a e-mail). Ze v'ech zaslan(ch kazuistik vybere redakce Florence jednu vít)znou, její+ autor získá hlavní cenu. Auto-*i dvou dal'ích nejlep'ích p*ísp)vk. získají knihu. Nejzajímav)j'í kazuistiky budou oti't)ny v !asopi-se Florence nebo umíst)ny na webov(ch stránkách www.florence.cz. Podmínky sout)+e naleznete na webu www.florence.cz.

Sout#"

#"

A4.indd 1 11.12.12 10:26

##

BAS umo+0uje pacientovi vnímat hranice svého t)la, okolní sv)t a p*ítomnost jiného

!lov)ka. Podpory vnímání je docíleno vyu+íváním základních (somatická, vestibulární a vibra!ní stimulace) a nástavbov(ch prvk. (orální, optická, olfaktorická, auditivní, taktiln)-haptická stimu-lace) (Friedlová, 2009). Vyu+ívání prvk. BAS v'eobecnou sestrou v o'et*ovatelské pé!i je zakotveno ve vyhlá'ce Ministerstva zdravotnictví #eské republiky !. 55/2011 Sb., o !innostech zdra-votnick(ch pracovník.. Podle Karolíny Friedlové, propagátorky konceptu, pomáhá BAS zvy'ovat kvalitu +ivota a bezpe!nost poskytované pé!e.

Na Fakult) zdravotnick(ch studií Univerzi-ty Pardubice (FZS UPa) je v rámci Opera!ního programu Vzd)lávání pro konkurenceschopnost (OP VpK) od roku 2011 realizován projekt Zdra-votnické stud/ní programy v inovaci. V klí!o-vé aktivit) projektu zam)*ené na vzd)lávání akademick(ch pracovník. byli vy'koleni !ty*i akademi!tí pracovníci v konceptu BAS absolvo-váním 3 stup0. akreditovan(ch kurz.. Základní kurz v rozsahu 24 hodin absolvovali v srpnu 2011. Kurz byl zam)*en na získání teoretick(ch poznatk. a praktick(ch dovedností základních prvk. bazální stimulace. Z oblasti somatické 'lo o povzbuzující, zklid0ující a neurofyziologickou stimulaci, techniky na podporu d(chání a specifi-ka polohování v BAS. Dále byla *e'ena vestibulár-ní a vibra!ní stimulace.

Nástavbového inova!ního kurzu BAS v roz-sahu 16 hodin se v zá*í 2011 zú!astnili 2 akade-

mi!tí pracovníci. Jeho náplní bylo prohloubení teoretick(ch znalostí a integrace nástavbov(ch prvk. BAS do o'et*ovatelské pé!e a pedagogic-kého procesu. Byla *e'ena stimulace auditivní, optická, orální, olfaktorická a taktiln)-haptická se zam)*ením na poskytnutí individualizované o'et*ovatelské pé!e dle autobiografie klienta.

Následn( prohlubující inova!ní kurz BAS v rozsahu 8 hodin absolvovali takté+ v zá*í 2011. V n)m získali roz'i*ující teoretické informace, z praktick(ch prvk. 'lo o stimulaci rozvíjející a diametrální se zam)*ením na zacházení se spastickou kon!etinou.

Spokojeni byli nejen akademi!tí pracovníci, ale i studentiAkademi!tí pracovníci hodnotili kurzy velmi pozitivn), a to zvlá't) odbornou p*ipravenost lektor., individuální p*ístup, zam)*ení na prak-tick( nácvik jednotliv(ch prvk. a hojné vyu+í-vání zá+itkov(ch cvi!ení, která umo+0ují lépe si uv)domit pocity pacienta p*i poskytování o'et*ovatelské pé!e.

V'echny kurzy byly poskytovány Institutem Bazální stimulace a jsou akreditovány Minister-stvem zdravotnictví, Ministerstvem práce a so-ciálních v)cí a Ministerstvem 'kolství, mláde+e a t)lov(chovy #eské republiky.

Na základ) pro'kolení akademick(ch pra-covník. prob)hl v b*eznu 2012 seznamovací seminá* pro ostatní akademické pracovníky FZS UPa v rozsahu 4 hodin. Byly *e'eny základy BAS se zam)*ením na somatickou a orální sti-

Bazální stimulace na FZS Univerzity Pardubice

Bazální stimulace (BAS) je d.le+it( o'et*ovatelsk( a komunika!ní koncept, kter( je nedílnou sou!ástí individuální o'et*ovatelské pé!e o pacienty s nejr.zn)j'ími onemocn)ními, zvlá't) pak u pacient. v bezv)domí, s demencí, p*ed!asn) narozen(ch d)tí !i nemocn(ch s handicapem. V #R je ji+ vy'koleno kolem 200 za*ízení poskytujících zdravotní !i sociální slu+by nebo za*ízení, která p*ipravují studenty na související povolání. Na základ) supervize je v #eské republice 49 pracovi'- certifikováno jako pracovi't) pracující konceptem bazální stimulace (www.bazalni-stimulace.cz, 2011).

BAZÁLNÍ STIMULACE PRAXE

Mgr. Marie Holubová Fakulta zdravotnick(ch studií Univerzity Pardubice

Podle Karolíny Friedlové pomáhá BAS zvy&ovat kvalitu "ivota a bezpe#nost poskytované pé#e.

#0

6,:

6,:

6,6

6,6

6,9

6,4

6,4

6,4

6,5

florence 1–2/13PRAXE BAZÁLNÍ STIMULACE

mulaci (viz obrázek). Seminá*e se zú!astnilo 6 akademick(ch pracovník. a ohlasy byly velmi pozitivní.

Také prob)hla inovace v(uky a stud/ních materiál. u na-vazujícího magisterského oboru o'et*ovatelství v klinick(ch oborech v p*edm)tu základy stimula!ních technik (v rozsahu 15 hodin cvi!ení a 10 hodin praktického vyu+ití BAS v l.+kovém za*ízení) a u bakalá*ského stud/ního oboru v'eobecná sestra v p*edm)tu bazální stimulace u prezen!ní (22 hodin cvi!ení) i kombinované (11 hodin cvi!ení) formy studia. Bylo za*azeno více zá+itkov(ch cvi!ení a nové techniky na nácvik praktick(ch dovedností. U magisterského stud/ního programu prob)hlo vyu+ití prvk. bazální stimulace p*i práci na geriatrickém od-

d)lení. Studentky m)ly u p*id)leného pacienta navrhnout dle autobiografické anamnézy o'et*ovatelsk( plán se za*azením prvk. BAS a podle n)j pracovat. Sou!ástí byla i zp)tná reflexe a písemné hodnocení provedené o'et*ovatelské pé!e.

V záv)ru p*edm)tu byl v'em student.m rozdán dotazník na evaluaci inovovan(ch p*edm)t.. P*edm)ty hodnotilo 80 stu-dent., sledovali celkem 9 oblastí zam)*en(ch na hodnocení obsahu p*edm)tu a p*ipravenost lektorek. Hodnocení probíha-lo na základ) 'kály 1–5, kdy 1 je velmi dobré a 5 nevyhovující. Z grafu je patrné, +e studenti byli s p*edm)tem spokojeni – hodnocení v +ádné oblasti nep*esahuje hodnotu 2. Nejlépe hodnocena byla odborná p*ipravenost vyu!ujících a nejh.*e vyu+itelnost získan(ch poznatk. v odborné praxi. Domníváme se, +e tento v(sledek m.+e b(t d.sledkem faktu, +e v)t'í !ást zdravotnick(ch za*ízení v #eské republice stále je't) s tímto konceptem nepracuje. Studenti mohli také doplnit poznámky k hodnocení p*edm)tu: v 7 p*ípadech bylo dopln)no, +e 'lo o zajímav( p*edm)t, a v 5 p*ípadech byly pozitivn) hodnoceny znalosti vyu!ujících.

Lze tedy *íci, +e kurzy bazální stimulace, kter(mi byli aka-demi!tí pracovníci vy'koleni na základ) projektu Zdravotnické stud/ní programy v inovaci, byly velmi u+ite!né a p*isp)ly k inovaci v(uky bazální stimulace na FZS UPa.

1. www.bazalni-stimulace.cz2. Friedlová K. Bazální stimulace pro u$itele p"edm&tu o!et-"ovatelství, 1. a 2. díl. 3. vyd. Fr#dek-Místek: Institut Bazální stimulace, 2009. ISBN 80-239-3132-2.3. Vyhlá!ka Ministerstva zdravotnictví +eské republiky $. 55/2011 Sb., o $innostech zdravotnick#ch pracovník% a ji-n#ch odborn#ch pracovník%.

Literatura

Nácvik polohování

Mgr. Martina Jedlinská, PhDr. Kate8ina $ermáková, DiS., Mgr. Vendula Homolková, DiS.Fakulta zdravotnick#ch studií Univerzity Pardubice

Spoluautorky

Graf Hodnocení v$uky bazální stimulace (%kála 1–5, kdy 1 je velmi dobré a 5 nevyhovující)

9 9,: 9,8 9,7 9,5 6 6,: 6,8 6,7 6,5 :

Celkové hodnocení p*edm)tu

Diskuze a reakce vyu!ujících

Srozumitelnost probíraného tématu

Kvalita stud/ních materiál.

Odborná p*ipravenost vyu!ujících

Kvalita a dostatek pom.cek k p*edm)tu

Vyu+itelnost získan(ch poznatk. v odborné praxi

P*ínos p*edm)tu pro osobní rozvoj

Obsahová stránka p*edm)tu

zdroj: v(zkum autorek

foto

: arc

hiv

auto

rky

#5

V rámci projekt. mohli léka*'tí i neléka*'tí pracovníci s v)t'inov(m pracovním úvazkem mimo území hl. m)s-ta Prahy absolvovat *adu specifick(ch akreditovan(ch

kvalifika!ních kurz., odborn(ch seminá*., certifikovan(ch kur-z., konferencí a workshop.. Ú!astníci se tak seznámili s no-v(mi trendy v poskytování zdravotní pé!e a získali dostatek informací pro jejich praktickou aplikaci. Díky finan!ní podpo*e byla ú!ast ve v'ech vzd)lávacích aktivitách bezplatná.

Projekt vzd)lávání léka*. umo+nil mimo jiné p*ivést do #R v(uku komplexního standardizovaného p*ístupu a pé!e o zran)-ného pacienta s názvem ATLS (advanced trauma life support for doctors), kter( je ji+ n)kolik let úsp)'n) vyu+íván v zahrani!í.

Ú!astníci projektu „Vzd)lávání neléka*.“ nejvíce ocenili kurz legislativy pro mana+ery nebo kurz s tématem prevence verti-kálního p*enosu HIV. Nejv)t'ímu zájmu v oblasti e-learningo-v(ch kurz. pro léka*e se setkala témata o!ní problematika pro v'eobecné praktické léka*e, kurz k problematice kolorektálního karcinomu nebo kurz základ. tropické a cestovní medicíny.

Díky projekt.m se v #eské republice v r. 2012 také uskute!-nila unikátní konference Neurorehabilitace za ú!asti uznáva-n(ch zahrani!ních autorit, jako jsou prezidentka celosv)tové neurorehabilita!ní spole!nosti prof. Stefanie Clarke nebo prof. Andrew Frank, emeritní prezident Britské královské reha-bilita!ní odborné spole!nosti.

Plánované monitorovací indikátory projektu, t(kající se po!t. úsp)'n(ch absolvent. vzd)lávacích aktivit, byly spln)ny s vel-

k(m p*edstihem. V obou projektech bylo zárove0 dosa+eno i v(-znamné finan!ní úspory oproti p.vodním plán.m. V sou!asnosti se projekty nacházejí v záv)re!né fázi, kdy se ji+ nep*ipravují nové vzd)lávací aktivity, ale d.raz je kladen na zdárné dokon!e-ní ji+ b)+ících aktivit a kompletaci celkové administrace spolu se záv)re!n(m vyhodnocením a uzav*ením projekt..

Vzd&lávání léka"% bylo realizováno prost"ednictvím individuální-ho projektu OPLZZ „Prohlubování a zvy!ování úrovn& odborn#ch znalostí léka"%, zubních léka"% a farmaceut% se zam&"ením na profesní medicínské vzd&lávání a vzd&lávání v mana'ersk#ch dovednostech“ ($íslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00002). Vzd&lá-vání neléka"sk#ch pracovník% bylo realizováno prost"ednictvím individuálního projektu OPLZZ „Prohlubování a zvy!ování úrovn& odborn#ch znalostí neléka"sk#ch zdravotnick#ch pracovník% a jin#ch odborn#ch pracovník% ve zdravotnictví se zam&"ením na odborné profesní vzd&lávání v mana'ersk#ch dovednostech“ ($íslo projektu CZ.1.04/1.1.00/46.00001). Oba jsou financová-ny z prost"edk% Evropského sociálního fondu (ESF) a státního rozpo$tu +R. Generálním dodavatelem obou projekt% je Institut postgraduálního vzd&lávání ve zdravotnictví v Praze.

Projekty bezplatného vzd&lávání zdravotník% za t"i m&síce kon$íProjekty vzd)lávání zdravotník. realizované díky fond.m Evropské unie a státnímu rozpo!tu #R pat*í sv(m rozsahem bezesporu mezi ojedin)lé projekty v #eské republice. Za!aly ji+ v kv)tnu 2010 a jejich cílem bylo b)hem následujících let nabídnout kurzy pro 38 000 pracovník. ve zdravotnictví. V sou!asné dob) pro'lo r.zn(mi vzd)lávacími programy v rámci projekt. více ne+ 40 000 absolvent.. Projekty kon!í ji+ v dubnu 2013.

IPVZ PRAXE

foto

: Pro

fimed

ia

#& florence 1–2/13

pro studenty

Co nabízíVelmi kvalitní v'eobecné vzd)lání ve zdravotnickém lyceu a profesní odborné vzd)lání v r.zn(ch oborech na SZ$. Pro zv('ení kvalifikace a konkurenceschop-nosti na trhu práce mají studenti mo+-nost pokra!ovat ve studiu na VO$, která je otev*ena v'em uchaze!.m. V sou-!asné dob) studuje na SZ$ 572 +ák. a 353 student. na VO$. V rámci odborné praxe spolupracuje 'kola s v)t'inou zdra-votnick(ch za*ízení v regionu i mimo n)j. Nejv)t'ími partnery 'koly jsou FN Plze0, Mula!ova nemocnice Plze0, Privamed Plze0, M)stská charita, Kojeneck( ústav a *ada dal'ích. U!ebny jsou vybaveny moderní audiovizuální technikou a mno+-stvím specializovan(ch didaktick(ch

pom.cek. Dále tu jsou laborato*e doko-nale vybavené p*ístrojovou technikou, u!ebny v(po!etní techniky s p*ipojením na internet, p*edná'ková místnost a stu-dovna. Studenti mají k dispozici sk*í0ky a samoz*ejmostí je i mo+nost ubytování a stravování.

+kolní projektyV rámci programu Leonardo da Vinci po-*ádá 'kola zahrani!ní stá+e v N)mecku, v partnerské zdravotnické 'kole Berufs-fachschule für Krankenpflege des Bezirks Oberpfalz. Studenti mají mo+nost nejen nau!it se jazyk, ale také se seznámit s bavorsk(mi zku'enostmi, trendy a p*ístupy k práv.m pacient. v N)mecku. Praktická !ást v(uky probíhá v nemocnici

v %ezn) (Regensburg). V rámci programu Leonardo da Vinci m)ly t*i studentky mo+nost p*ipravovat se v kurzu anglické-ho jazyka a slovinsk(ch reálií v angli!tin) a následn) vycestovat na del'í stud/ní pobyt do Slovinska.

„I my budeme jednou pacienty“Takové je motto 'koly, které jedno-zna!n) vystihuje její filozofii otev*enou v'em sou!asn(m trend.m profesního vzd)lávání v pomáhajících profesích. Cílem 'koly je snaha kvalitn) p*ipravit absolventy na v(kon budoucího povolání a usnadnit jim vstup do pracovního procesu. Proto 'kola mimo jiné dbá také na vysokou kvalitu interních i externích zam)stnanc..

SZ( a VO( zdravotnická v Plzni pat"í mezi nejv&t!í !koly v Plze-ském kraji a mezi nejv&t!í regionální zdravotnické !koly v +R. Má dlouhou tradici – její po$átky sahají a' do 1. poloviny minulého století, na p"elom let 1942–1943. D%vodem jejího vzniku byl nedostatek odborn& vzd&lan#ch o!et"ovatelek. Od té doby pro!la zna$n#mi zm&nami a na konci 90. let byla z kapacitních d%vod% p"emíst&na do nov#ch prostor budovy v Karlovarské ulici 99, kde sídlí dosud. (kola je ka'doro$n& modernizována a vybavována nov#mi prost"edky pro zkvalitn&ní v#uky.

St"ední zdravotnická !kola a Vy!!í odborná !kola zdravotnická v Plzni

text: SZ) a VO) zdravotnická v Plzni

Stud/ní oborZdravotnick$ asistent

Denní forma studia. Cílem oboru je získání pot"ebn#ch v&domostí v oblasti léka"sk#ch v&d, o!et"ovatelství i znalostí souvisejících se zdrav#m 'ivotním stylem, ochranou zdraví $i poskytováním první pomoci. D%raz je kladen na praktické dovednosti a návyky nezbytné pro o!et"ování nemoc-n#ch. Po ukon$ení studia a slo'ení matu-ritní zkou!ky jsou absolventi p"ipraveni k v#konu práce st"edního zdravotnického pracovníka, kter# pod dohledem nebo pod p"ím#m vedením v!eobecné sestry nebo lé-ka"e poskytuje o!et"ovatelskou pé$i d&tem (s v#jimkou novorozenc%) i dosp&l#m.

Stud/ní oborZdravotnické lyceum

Denní forma studia. Tento obor poskytuje p"ípravu 'ák% ke studiu zdravotnic-k#ch a medicínsk#ch obor% na V( a VO(. Absolvování tohoto oboru neoprav-uje k v#konu zdravotnic-kého povolání bez dal!ího dopl-ujícího studia.

Stud/ní oborZdravotnick$ asistent

Ve$erní, dálková forma studia. V le-to!ním !kolním roce se neotvírá, ale pro velk# zájem uchaze$% !kola v&"í, 'e v p"í!-tím !kolním roce bude op&t otev"en.

Stud/ní oborLaboratorní asistent

Denní forma studia. Náplní tohoto programu je p"íprava pro práci v laborato-"ích zdravotnick#ch za"ízení. Absolventi nacházejí uplatn&ní nejen v nemocni$-ních laborato"ích, ale i v laborato"ích hygienick#ch stanic, soudního léka"ství nebo v transfuzních stanicích.

Stud/ní oborAsistent zubního technika

Denní forma studia. Absol-venti tohoto oboru jsou po absolvování nástupní praxe schopni vykonávat $innost asistenta zubního technika ve v!ech typech stomatolo-gick#ch laborato"í. Odbor-ná zp%sobilost se uplat-uje i v jin#ch oborech, a to nejvíce v plastické chirur-gii, ORL, neurologii $i ve v#zkumn#ch ústavech, v#-rob& a obchod& p"íslu!ného zam&"ení.

$ studijní obory SZ+

#1

Z ahrani!ní praxe je podle na'eho názoru dobrou zku'eností nejen po

stránce profesní, ale je i skv)-l(m a p*ínosn(m zá+itkem. Je't) p*ed na'ím odjezdem do Slovinska jsme byly plny obav a p*íjemného o!ekávání, co nás v Celje, t*etím nejv)t'ím m)st) Slovinska, !eká. Po vy!erpáva-jící a namáhavé cest) jsme byly zv)davé na slovinskou 'kolu i nemocnici. Obavy, které jsme

m)ly, z nás spadly hned po prvním setkání s u!iteli a stu-denty. V'ichni se k nám chovali velice p*átelsky, sna+ili se b(t vst*ícní a trp)liví. V nemocnici jsme dostaly hezké uniformy a vyrazily jsme na praxi. Na'e práce byla r.znorodá. Pe!ovaly jsme o hygienu pacient., stlaly l.+ka, m)*ily jsme fyziologické funkce a provád)ly jsme dal'í úkoly schválené slovinsk(mi zákony. Slovin'tí studenti nám byli velkou oporou. Se v'ím nám pomohli, ukázali nám spoustu nov(ch v)cí a v'e nám vysv)tlili. Díky kurzu angli!tiny absolvovanému na na'í 'kole nám 'lo v'e mnohem snadn)ji. Ze zahrani!ní stá+e jsme si p*ivezly nejen krásné vzpo-mínky a zá+itky, ale p*edev'ím zku'enosti, ze kter(ch !erpáme dodnes.

zku&enosti student! $ Pro# se zú#astnit odborné praxe ve Slovin-sku a zkusit pracovat jako zdravotní asistentka v jiné zemi?

(t"íleté obory, denní forma studia, zakon$ené absolutoriem; v!echny ur$eny absolvent%m s maturitou získanou na r%zn#ch typech st"edních !kol)

Stud/ní oborDiplomovaná v%eobecná sestra

Absolventi tohoto oboru jsou schopni samostatné odborné $innosti v pé$i o zdraví jako sestry v nemocnicích nebo ve státních i privátních ambulantních slo'kách.

Stud/ní oborDiplomovan$ zdravotní laborant

Obor je zam&"en na zvládnutí anal#z biologického materiálu za pou'ití nejmodern&j!ích metodick#ch postup%, p"ístrojové a po$íta$ové techniky, p"edev!ím v laborato"ích klinické biochemie, hematologie, krevní transfuze, histologie, mik-robiologie a imunologie. Diplomovan# zdravotní laborant je zp%sobil# pro zapracování ve specializovan#ch klinick#ch laborato"ích.

Stud/ní oborDiplomovan$ farmaceutick$ asistent

Absolvent je p"ipraven pro práci ve v!ech typech lékáren, v laborato"ích pro kontrolu lé$iv, v#dejnách zdravotnick#ch prost"edk%, prodejnách lé$iv#ch rostlin a distribu$ních fir-mách jako zdravotnick# pracovník, a to v rozsahu a na úrovni stanovené pro v#kon povolání farmaceutického asistenta zá-konem $. 96/2004 Sb. a p"edpisy s ním souvisejícími. Následn& je mo'né se vzd&lávat v rámci dal!ího vzd&lávání zdravotnic-k#ch pracovník% nebo studiem na vysoké !kole.

Stud/ní oborDiplomovan$ nutri&ní terapeut

Absolvent oboru najde uplatn&ní ve v!ech typech zdravotnic-k#ch a stravovacích za"ízení. M%'e pracovat jako preventista v oblasti v#'ivy, jako konzultant pro v#chovu jednotliv#ch popula$ních skupin a dále i jako poradce pro náro$né 'ivotní situace, pro sportovce a jiné kategorie.

Stud/ní oborDiplomovaná dentální hygienistka

Absolvent se uplatní na stomatologick#ch pracovi!tích ne-mocnic, klinik a zubních ordinací, a to v rozsahu a na úrovni stanovené pro v#kon povolání dentální hygienistky. Dále se m%'e uplatnit ve v#zkumu, v#rob& a propagaci stomatologic-k#ch materiál% nebo se m%'e dále vzd&lávat ve specializa$-ním nebo celo'ivotním vzd&lávání zdravotnick#ch pracovní-k% nebo studiem na vysok#ch !kolách.

Stud/ní oborDiplomovan$ zdravotnick$ záchraná'

Absolvent oboru pracuje v rámci specifické o!et"ovatelské pé$e na úseku neodkladné pé$e a akutního p"íjmu a dále se podílí na neodkladné lé$ebné a diagnostické pé$i v záchran-ném segmentu zdravotnictví (ARO, JIP). Zdravotnick# záchra-ná" m%'e také vykonávat o!et"ovatelskou pé$i v ostatních zdravotnick#ch a sociálních za"ízeních na úrovni stanovené zákonem pro v#kon povolání zdravotnického asistenta.

Stud/ní oborSociální práce

Absolvent najde uplatn&ní ve státních a nestátních organiza-cích, na sociálních odd&leních obecních a m&stsk#ch ú"ad%, na správ& d%chodového zabezpe$ení, v domovech pro seniory, d&tsk#ch centrech, ústavech sociální pé$e, d&tsk#ch domo-vech, v za"ízeních pro handicapované, denních stacioná"ích $i uprchlick#ch centrech. Dal!í uplatn&ní se nabízí v terénních slu'bách, komunitních $i krizov#ch centrech, ve v&ze-ství nebo v práci kurátora pro d&ti a mláde'.

$ studijní obory VO+

#+ florence 1–2/13

$ASzpravodaj

#eská asociace sester má zpracovan( strategick( plán na období 2011–2015. Rádi bychom vás proto seznámili s aktivitami, které dlouhodob) vedou k jeho napln)ní.

Plány a úkoly +eské asociace sester do roku 2015

Profesní p"íprava a vzd#lávání1.1 Aktivn) se ú2astnit legislativních proces3 ovliv>ujících profesionální p8ípravu sester a dal7ích neléka8sk(ch zdravotnick(ch povolání, postavení sester a neléka83 v systému zdravotní pé2e a jejich v(kon profese v7eobecné sestry a dal7ích neléka8sk(ch profesí.

#AS dlouhodob) spolupracuje nejen s minis-terstvem zdravotnictví (MZ #R), ale i s ostat ními odborn(mi spole!nostmi na kultivaci zm)n ve vzd)lávání a v profesní p*íprav). V letech 2011–2012 se v rámci Transforma!ní komise MZ #R podílela #AS na p*íprav) novely zákona !. 96/2004 Sb.

S ministerstvem práce a sociálních v)cí (MPSV) spolupracuje #AS v oblasti p*ípravy dlouhodobé pé!e – za tímto ú!elem vznikla také pracovní skupina a své zástupce má #AS i v Rad) vlády pro sociální slu+by a zdravotnictví.

V oblasti vzd)lávání iniciovala #AS setkání vzd)lavatel. o'et*ovatelsk(ch obor. na p.d) vysok(ch 'kol, kde se diskutovalo o kvalit) a or-ganizaci v(uky. Spole!n) prosazovali nav('ení plateb státu za studentky t)chto obor., co+ se nakonec poda*ilo. Do budoucna by se je't) m)l o'et*ovatelsk( v(zkum p*iblí+it klinické praxi. Dal'í p.sobení #AS v oblasti vzd)lávacích aktivit spo!ívá ve vydávání souhlasn(ch stanovisek ke vzd)lávacím aktivitám za*azen(m v celo+ivotním vzd)lávání a v provád)ní namátkov(ch kontrol t)chto akcí s cílem ov)*it, zda dodr+ují schválen( odborn( program. Kreditní komise #AS vydá ro!-n) tém)* sedm tisíc souhlasn(ch stanovisek.

Krom) toho #AS spolupracuje s r.zn(mi organizacemi a je spolu*e'itelkou n)kolika vzd)lávacích projekt.. Jedním z nich byl projekt Profesní vzd%lávání neléka(sk'ch zdravotnic-k'ch pracovník" kombinovanou formou s vy-

u#itím e-lear ningu, kter( byl realizován v letech 2007–2008 na SZ$ a VO$ zdravotnické v Plzni a byl financován z Evropského sociálního fondu (ESF). Dal'ím projektem pak bylo Dal!í profesní vzd%lávání pro v!eobecné sestry a ostatní nelé-ka(ské profese zdravotnick'ch za(ízení, kter( rea-lizovala firma EuroProfis ve spolupráci s firmou LINET spol. s r. o. B)hem roku 2007 v n)m bylo pro'koleno celkem 120 v'eobecn(ch sester ze St*edo!eského kraje, zejména z ON Kladno a ON Kolín, které byly také partnery projektu. Jeho cílem bylo seznámit cílovou skupinu se 'kálou nabízené zdravotnické techniky, jejími vlastnost-mi a parametry, jejím vlivem na pé!i o pacienta a jeho zdravotní stav a jejím vyu+itím v praxi.

#AS je také iniciátorem vzniku #eské komory zdravotnick(ch pracovník., její+ p*ípravn( v(bor byl zaregistrován na pra+ském magistrátu loni na podzim. Jejím hlavním úkolem bude soustavn) budovat a upev0ovat pozici sester a dal'ích zdra-votnick(ch povolání v systému zdravotnick(ch slu+eb v #R.

1.2 Podporovat a realizovat národní a meziná-rodní programy zam)8ené na vzd)lávání sester, porodních asistentek a dal7ích neléka8sk(ch zdravotnick(ch pracovník3.

Díky sv(m zástupc.m v akredita!ních komi-sích MZ #R #AS trvale dohlí+í na kvalitu p*edklá-dan(ch akredita!ních spis.. Tento proces se t(ká jak pregraduálního, tak postgraduálního studia. #AS se také vyjad*uje k akredita!ním spis.m bakalá*sk(ch a magistersk(ch stud/ních obor..

Mimo to je #AS *e'itelem n)kolika projekt. zam)*en(ch na zvy'ování znalostí a dovedností zdravotník.. Jedním z nich je projekt Prohlu-bování a zvy!ování úrovn% odborn'ch znalostí neléka(sk'ch zdravotnick'ch pracovník" a ji-n'ch odborn'ch pracovník" ve zdravotnictví se zam%(ením na odborné profesní vzd%lávání v mana#ersk'ch dovednostech (Projekt vzd)lá-vání neléka*.), kter( je spolufinancován z ESF v rámci Opera!ního programu Lidské zdroje a zam)stnanost. Jeho generálním dodavatelem pro MZ #R je IPVZ. „Jedná se o nejv)t'í projekt

Do budoucna by se m%l o&et)ovatelsk( v(zkum p)iblí"it klinické praxi.

#'

v historii #AS,“ upozor0uje prezidentka #AS Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA. Projekt b)+í ji+ od roku 2011 ve 13 krajích #R (krom) hlavního m)sta Prahy a Plze0ského kraje) a skon!it by m)l letos. Cílem projektu, jeho+ hlavním *e'itelem je Aesculap Akademie a odborn(m garantem #AS, je po*ádání konferencí a seminá*. pro neléka*ské obory. V ka+dém kraji probíhá 2–6 konferencí a 4–12 seminá*. v závislosti na velikosti kraje. Jednotlivé konference jsou zam)*eny na proble-matiku o'et*ovatelské pé!e, diagnostiky a lé!by onkologick(ch, kardiovaskulárních a cerebrovas-kulárních onemocn)ní. Ka+dá konference se také v)nuje pé!i o seniory a nutri!ní pé!i. Na základ) poptávky z praxe byly konference dopln)ny o témata právní pov)domí, etické normy chování, p*ístup k pacient.m, komunikace, *ízení kvality a bezpe!nosti pacient. a zam)stnanc., pé!e o dorost a d)ti v!etn) traumatologie a nutrice.

Dal'ím projektem, kter( probíhal od *íjna 2010 do zá*í 2012 a kter( byl *e'en v rámci programu Lifelong Learning Programme / Leonardo da

Vinci, byl E-learning – P(enos inovací v oblas-ti moderního zdravotnického vybavení. Jeho hlavním cílem bylo vytvo*it efektivní v(ukov( nástroj (e-learningové kurzy), kter( by ú!ast-ník.m p*edal v jejich jazyce pot*ebné aktuální znalosti z oblasti zdravotnické techniky. Hlavním *e'itelem tohoto projektu byla op)t firma LINET spol. s r. o.

1.3 Podporovat a realizovat o7et8ovatelsk( v(-zkum a projekty p8ispívající ke zvy7ování kvality zdravotní pé2e.

Kvalita poskytované pé!e prochází v #R zat)+kávacími zkou'kami. Spojená akredita!ní komise, o. p. s., s #AS dlouhodob) spolupracuje. „Zejména spolupráci s konkrétními odborníky a propojení akredita!ních standard. a standard. odborné spole!nosti pova+ujeme za klí!ové,“ upozor0uje Jurásková.

Na setkání vzd)lavatel. o'et*ovatelsk(ch obo-r., které #AS iniciovala, se mimo jiné diskutovalo i téma v(zkumu. „Dohodli jsme se na propojení praxe a v(zkumu prost*ednictvím *e'ení konkrét-ních témat, která budou vyu+itelná v praxi,“ *íká prezidentka #AS. Jedním z projekt., na kter(ch se #AS spole!n) s #eskou spole!ností podpory zdraví a Inco Forum podílí, je v(zkum Inkontinen-ce v o!et(ovatelské praxi. Cílem tohoto 'et*ení je zjistit v(skyt inkontinentních pacient. / klient. ve v'ech typech za*ízení, kde je poskytována o'et*ovatelská pé!e, a zmapovat mo+nosti zlep-'ení kvality +ivota t)chto pacient.. Na podklad) tohoto projektu, kter( za!al v polovin) kv)tna 2008, by m)la vzniknout formulace národního standardu o'et*ovatelské pé!e o inkontinentní pacienty. Projekt byl ukon!en prezentací v(stup. na konferenci a workshopech s v(ukov(mi mate-riály.

Dal'ími projekty, na kter(ch se #AS také podílí, jsou Skrytá nebezpe$í PVC a Bezpe$ná nemocnice.

1.4 Spolupracovat s MZ $R a M;MT $R v oblasti vzd)lávání, vytvá8et vhodné podmínky v oblasti celo4ivotního vzd)lávání tak, aby obnovová-ní a udr4ování odborné zp3sobilosti p8isp)lo k zabezpe2ení vysoké kvality poskytované pé2e a ochran) zdraví jednotlivc3 a komunit.

V letech 2011–2012 se #AS stala subdodava-telem vzd)lávacích aktivit pro vít)ze celorepubli-kového vzd)lávání neléka*. Aesculap Akademii (viz bod 1.2). Cel( projekt je zam)*en na zásadní oblasti ve zdravotnictví. Odborná témata p*ed-ná'ejí !lenové #AS, odborníci ve sv(ch oborech, spole!n) s léka*i, psychology a právníky. V pr.-b)hu tohoto období ji+ bylo pro'koleno n)kolik tisíc zdravotník..

ZPRAVODAJ $AS

foto

: Pro

fimed

iaJedním z dlouhodob(ch cíl3 $AS je podporovat a realizovat národní a mezinárodní programy zam)8ené na vzd)lávání NLZP.

09

Ve dnech 9.–13. zá*í 2012 se v Praze konala 17. mezinárodní konference onkologického o'et*ovatelství (Inter-national Conference on Cancer Nur-sing, ICCN) organizovaná International Society of Nurses in Cancer Care (ISNCC) s názvem D.le+itost kvalitní onkolo-gické o'et*ovatelské pé!e pro lep'í ochranu pacienta. Ú!astnilo se jí více ne+ 600 delegát. z 51 zemí sv)ta. #eská asociace sester a její onkologická sekce byly oficiálními partnery ICCN. B)hem celé konference bylo postupn) vysta-veno 231 abstrakt. – plakát. a p*ed-neseno 137 abstrakt.. Celkem bylo prezentováno sedm hlavních plenárních p*edná'ek mj. na téma edukace, kvalita a bezpe!nost pacienta, inovace v praxi a profesních rolích, zam)stnanci a pro-blémy pracovního prost*edí !i politika, zákonodárci a ekonomika.

Zajímav(ch prezentací bylo mno-ho, zde je jen n)kolik post*eh.. Paula Elaine dor Reis z Brasilia univerzity v Brazílii prezentovala v(sledky studie o efektivnosti u+ití vlhkého zábalu z he*mánkového v(luhu na flebitidu 2. stupn) okolo intravenózní periferní kanyly u onkologick(ch pacient. dostá-vajících chemoterapii. Hodnocené fak-tory: zarudnutí, otok, bolest, viditelná a hmatatelná +íla. He*mánkov( v(luh z organicky vyp)stovaného he*mánku p*ipravili p*eva*ením 400 ml vody a p*i-dáním 1 l+íce (10 g) he*mánku. Po p)ti minutách v(luh scedili. Obklad (cca 38 °C) p*ikládali 3krát denn) po dobu 20 min. Kontrolní skupina dostávala vlhké teplé obklady namá!ené pouze ve vod) za dodr+ení stejn(ch podmí-nek teploty a délky p*ilo+ení. Ve v'ech hodnocen(ch kategoriích se prokázalo, jak tato levná intervence a síla bylinky

doká+e jednou tak rychle a kompletn) vylé!it symptomy flebitidy.

Wendy Wood z Peter MacCallum onkologického centra v Melbourne v Austrálii zase prezentovala poznatky a hodnocení programu pro podporu rozvoje profese sestry s roz'í*enou kompetencí. V(zkum prokazuje, jak zásadní p*ínos pro kvalitu poskytova-né pé!e a kvalitu o'et*ovatelství mají sestry s vy''ími pravomocemi a vzd)lá-ním. P*íklady takov(ch rolí australsk(ch sester: klinická sestra specialistka, sestra pro rozvoj pé!e, koordinátorka klinické pé!e, sestra s roz'í*enou kom-petencí, klinická sestra konzultantka, sestra v klinickém v(zkumu !i sestra edukátorka. Mezera v poskytované pé!i bez sester s pokro!il(m vzd)láním a roz'í*en(mi kompetencemi se m.+e projevit nap*. jako vy''í prezentace pacient. na pohotovosti s nezvládnut(-mi symptomy onkologického onemoc-n)ní !i lé!by, v ordinaci onkologického léka*e jako neplánovaná kontrola !i ve vy''ím mno+ství telefonát. od pacienta !i rodinného p*íslu'níka pot*ebujícího radu. V neposlední *ad) se také m.+e promítnout do prodlou+ené !i znovu opakované hospitalizace. Hodnocení dopadu zavedení t)chto sester do praxe probíhá v n)kolika aspektech, nap*. spokojenost pacient. s onkologickou lé!bou (od edukace a+ po vnímání svého onemocn)ní), spokojenost sester a o'et*ovatelského t(mu s kvalitou v(sledk. !i finan!ní dopad poskytova-né pé!e.

Mgr. Iveta Nohavová

Dne 6. listopadu 2012 se z iniciativy Polskiego Towarystwa Pielegniarskeho (profesní organizace sester v Polsku) konala konference s mezinárodní ú!astí. Hlavním tématem byla bezpe!nost personálu a ochrana zdraví. Iniciátorkou a organizátorkou konference byla pre-zidentka polské asociace sester Dorota Kila0ska z Léka*ské univerzity v Lod+i.

Evropská unie (EU) vydala direktivu !. 32/2010, která specifikuje nejen rizika v práci zdravotnick(ch pracovník., ale také nutnost centrální evidence mimo-*ádn(ch událostí. Tato direktiva musí b(t implementována v legislativ) zemí EU nejpozd)ji do kv)tna 2013.

Na konferenci se se'li zástupci profes-ních organizací z Polska, #eské republi-ky, Slovenské republiky, Bulharska a Ru-munska. Referovali o tom, v jakém stadiu je v jejich zemích rozpracování sm)rnice, co se u+ ud)lalo a jaké jsou finální úkoly. Z jednotliv(ch sd)lení vyplynulo, +e v'echny jmenované státy jsou s imple-mentací direktivy p*ibli+n) stejn) daleko. O mal( krok nap*ed je mo+ná Polsko.

#eská asociace sester (#AS ) p*/ala pozvání k ú!asti na tak v(znamném za-sedání s aktivním p*ísp)vkem. P*ítomní byli seznámeni s pracovní skupinou pro bezpe!í zdravotník., která p*i #AS vznikla v b*eznu 2011. Tato skupina má

Praha / 9.–13. zá*í 2012

17. mezinárodní konference onkologického o!et"ovatelství se zam&"ila na lep!í ochranu pacienta

Lod4 / 6. listopad 2012

Odborné profesní organizace zasedaly v Polsku

florence 1–2/13ZPRAVODAJ $AS

Zástupkyn) $AS Jind8i7ka Pavlicová a Bc. Jindra Kracíková.

foto

: arc

hiv

0!

Region Plze0 #eské asociace sester (#AS) ve spolupráci se sekcí farmaceu-tick(ch asistent. a Fakultní nemocnicí v Plzni po*ádal dne 21. 11. 2012 kon-ferenci na téma Kvalita a bezpe!nost zdravotních slu+eb v oblasti manipulace s lé!iv(mi p*ípravky.

Mezi vzácné hosty pat*ila Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, prezidentka #AS, se sv(m sd)lením o !innosti #AS za uplynulé období. Dále prezentovala kazuistiku soudního znalce, v ní+ upo-zornila na rizika p*i podávání lé!iv(ch p*ípravk. a nutnost vést *ádn) o'et*o-vatelskou dokumentaci.

Setkání se zú!astnila i nám)stkyn) pro o'et*ovatelskou pé!i Fakultní ne-mocnice Plze0 Ing. Bc. Andrea Ma'ínová, MBA, a Mgr. Lucie Ka'ová a prof. Ing. Jo-sef Kott, DrSc., z Fakulty zdravotnick(ch studií Z#U v Plzni, kte*í svou ú!astí po-tvrdili zájem o rozvinutí spolupráce mezi fakultou a na'ím profesním sdru+ením.

Na konferenci regionu !íslo 44 (kter( m)l mimochodem v den konference 44 !len.) se se'lo 62 ú!astník., kte*í si vyslechli zajímavá sd)lení p*edsedkyn) sekce farmaceutick(ch asistent. Bc. Ale-ny Vagenknechtové o vzniku sekce, Mgr. Kamily Chrapkové o zku'enostech s prací klinického farmaceuta v nemoc-nicích ve Velké Británii a Bc. Jaroslavy Zárubové o kontrole a manipulaci se zdra-votnick(mi prost*edky na klinikách IKEM.

Novinky ve vzd)lávání zdravotnick(ch záchraná*. v #eské a Slovenské repub-lice byly hlavním tématem 1. ro!níku odborné konference pro neléka*ské zdra-votnické pracovníky pracující v p*edne-

mocni!ní i nemocni!ní neodkladné pé!i, která se konala v prostorách Západo!es-ké univerzity v Plzni dne 15. 11. 2012.

Po*adatelem akce byla Katedra zá-chraná*ství a technick(ch obor. Fakulty zdravotnick(ch studií Západo!eské univerzity v Plzni. Odbornou garancí ji zast*e'il a aktivn) se jí zú!astnil doc. MUDr. Jan Pokorn(, DrSc., z Fakul-ty biomedicínského in+en(rství #VUT v Praze.

Konference byla rozd)lena do !ty* sekcí. Nejobsáhlej'í byla sekce s názvem „Vzd)lávání a legislativa“, která poslu-cha!e seznámila s novinkami, ale i s pro-blematikou ve vzd)lávání zdravotnick(ch záchraná*. nejen v #eské republice, ale i na Slovensku. Dal'í bloky se v)novaly p*ednemocni!ní a nemocni!ní neodklad-né pé!i a post*eh.m z praxe, které byly v)t'inou p*edneseny formou kazuistik.

Ze zahrani!ních host. vystoupil prof. MUDr. Oto Masár, PhD., kter( p*ednesl p*ísp)vek o v(uce urgentní medicíny na Léka*ské fakult) UK v Bratislav).

Dal'ími v(znamn(mi hosty byli prezident Komory záchraná*. zdra-votnick(ch záchrann(ch slu+eb #R Bc. Drahomír Sigmund, kter( p*ítomné seznámil se vzd)láváním a postavením zdravotnick(ch záchraná*. v #eské republice, plk. MUDr. Michal Mare!ek z Letecké záchranné slu+by v Líních !i p*ednosta Anesteziologicko-resusci-ta!ní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni doc. MUDr. Eduard Kasal, CSc.

Plze> / 21. listopad 2012

O kvalit& a bezpe$í zdravotních slu'eb v oblasti manipulace s lé$ivy se debatovalo v Plzni

Plze> / 15. listopad 2012

Vzd&lávání a novinky v p"ednemocni$ní a nemocni$ní neodkladné pé$i

t*i !lenky a jejím cílem je podporovat pozitivní postoj pracovník. a zam)st-navatel. ke kontinuálnímu zvy'ování bezpe!né pé!e a bezpe!ného prost*edí. Dále spolupracuje s organizacemi, které se této problematice dlouhodob) v)nují, a co pova+ujeme za d.le+ité, zavázaly se podporovat resortní bezpe!nostní cíle Ak!ního plánu kvality a bezpe!nosti zdravotní pé!e pro období 2010–2012, které schválilo Ministerstvo zdravotnictví #R. O podrobnostech !innosti této skupi-ny n)kolikrát informovala její p*edsedky-n) v minul(ch !íslech Florence, zve*ejn)n byl i dotazník. Pro konferenci v Lod+i si zástupkyn) skupiny p*ipravily souhrnné informativní sd)lení. Zmínily, +e pro im-plementaci je d.le+itá nejen v'eobecná podpora, ale i podpora spole!ností, jako je BD a Aesculap Akademie.

Na konferenci také opakovan) zazníval fakt, +e bezpe!nost personálu znamená i v)t'í bezpe!í pro pacienta.

Z konference vyplynulo, +e nejen #eskou republiku, ale i ostatní zú!ast-n)né státy !eká je't) hodn) práce nejen s implementací direktivy !. 32/2010, ale i s úkoly, které z této sm)rnice vypl(vají.

V záv)ru konference po+ádala organizátorka D. Kila0ská o díl!í zprávy z jednotliv(ch zemí, ze kter(ch bude sumarizovat jednotnou zprávu.

Dal'í zasedání tohoto mezinárod-ního fóra je naplánováno na rok 2013, je't) p*ed implementací direktivy !. 32/2012, a to v #eské republice, kon-krétn) v Ostrav).

Za *AS Jind(i!ka Pavlicová, Bc. Jindra Kracíková

Program konference byl velmi roz-manit( a odborné p*edná'ky zajímavé. Aktivní i pasivní ú!astníci konference dokázali vytvo*it p*íjemnou a p*átel-skou atmosféru.

Mgr. Eva Pfe+erová, Katedra záchraná(ství a technick'ch

obor", Fakulta zdravotnick'ch studií, Západo$eská univerzita v Plzni

ZPRAVODAJ $AS

Nejobsáhlej7í ze 2ty8 sekcí konference byla ta, která se t(kala vzd)lávání a legislativy.

foto

: arc

hiv

0" florence 1–2/13ZPRAVODAJ $AS

V druhé polovin) konference se hovo-*ilo o systému *ízení kvality podle normy ISO 9001:2008 v provozu plze0ské nemocni!ní lékárny. Sd)lení p*ednesla PharmDr. Marie Srchová, o zaji't)ní bez-pe!nosti *ed)ní cytostatik ve FN Plze0 hovo*ily PharmDr. Dagmar Kubíková a PharmDr. Blanka $varcová. Kazuistiku o dlouhodobém podávání nesteroidních antiflogistik p*ednesl Mgr. Petr #erven(, té+ z FN Plze0. Diskuze nad odborn(mi tématy zakon!ila odpolední konferenci, o její+ po*ádání se zaslou+il pracovní v(bor v !ele s Mgr. Ninou Müllerovou, p*edsedkyní plze0ského regionu #AS, za co+ v'em pat*í velik( dík. V)*íme, +e dal-'í plánované akce v roce 2013 budou mít stejnou, ne-li vy''í ú!ast. Sledujte proto na'e webové stránky a nezapome0te se v!as p*ihlásit. Na setkání s vámi se t)'í v(bor plze0ského regionu #AS.

Mgr. Nina Müllerová, p(edsedkyn% regionu Plze& *AS

Ji+ tradi!n) se v Hotelu Internacional (Best Western Premier) v Brn) konal ve dnech 6.–7. prosince 2012 XII. mul-tidisciplinární nefrologick( kongres. Dlouhodob) úsp)'né akce se zú!ast-nilo 171 sester pracujících v nefrologii, nutri!ní terapeuti, dialyza!ní technici a mana+e*i. Mediálním partnerem akce byl !asopis Florence.

Po jednáních s Aesculap Akademií propojila po*ádající nefrologická sekce #AS dv) témata, která jsou obsa+ena v názvu akce – nefrologii a onkologická onemocn)ní. T)m byl v)nován samo-statn( blok „Role neléka*sk(ch povo-lání v lé!b) pacient. s onkologick(m onemocn)ním“, v n)m+ zazn)la mnohá sd)lení t(kající se problematiky onkolo-gick(ch onemocn)ní u d)tí, dosp)l(ch a senior.. Sou!ástí bloku byla i sd)lení o rizicích nozokomiálních nákaz, jejich sni+ování a zvy'ování kvality pé!e. Velk( ohlas sklidila p*edná'ka o legis-

Brno / 6.–7. prosinec 2012

O!et"ovatelství v nefrologii a onkologická onemocn&ní

lativním minimu pro neléka*e, která p*ítomné seznámila nejen se základní legislativou, ale i s nutností dodr+ovat pravidla, která si stanovíme na jednot-liv(ch pracovi'tích. Dal'í témata, jako nutri!ní pé!e o onkologicky nemocné, lé!ba bolesti a implantabilní port jako dlouhodob( a bezpe!n( +ilní vstup, pat*í k pilí*.m onkologické problemati-ky. Zajímavá byla i p*edná'ka o prevenci násilí na pracovi'ti, která se t(ká v'ech odborností nap*í! o'et*ovatelstvím.

V !ásti v)nované nefrologii zazn)lo celkem dvacet odborn(ch sd)lení, v!et-n) zprávy o !innosti nefrologické sekce #AS za období 2008–2012. Zástupkyn) EDTNA/ERCA seznámila p*ítomné s p*í-pravou klinick(ch sm)rnic pro dialyza!-ní lé!bu a s jejich vlivem na ka+dodenní praxi. Sm)rnice budou v nefrologickém o'et*ovatelství nejen vítány, ale mohou se stát i základním standardem p*i o'et-*ování pacient. s onemocn)ním ledvin.

Krom) tradi!ních témat z hemo-dial(zy, peritoneální dial(zy a klinické nefrologie byla dal'í sd)lení v)nována i sociální problematice pacient. v chro-nickém programu. Pro zvy'ování kvality +ivota pacient. jsou d.le+ité jejich mimodialyza!ní aktivity, voln( !as, dovolená a seznamování p*íbuzn(ch a p*átel pacient. s dial(zou. Pro celkov( p*ehled !asu pacienta stráveného na hemodial(ze nebo peritoneální dial(ze a toho, co mu zb(vá mezi dial(zami, jsou d.le+ité i !asové mapy.

Zvlá't) pro mlad'í sestry byla p*i-pravena p*edná'ka o historii perito-

neální dial(zy a hemodial(zy. Edukace je v nefrologickém o'et*ovatelství jedním z d.le+it(ch úkon. sestry, proto i zde zazn)ly p*edná'ky na téma, jak edukovat pacienta, s jakou intenzitou a !etností a jak je d.le+itá nutnost opakování a inovace. Trochu odli'né bylo sd)lení o o'et*ování nemocn(ch s názvem Práce sester – ideály a realita. $lo o jak(si vnit*ní audit autorek, zvlá'-t) pak prof. Ha'kovcové. Shrneme-li sd)lení, byla to smutná bilance chování a jednání sester, s ním+ se autorky se-tkaly. Net(kalo se pouze o'et*ovatelství v nefrologii, byla to ukázka sou!asnosti z tém)* v'ech zdravotnick(ch za*ízení. Je proto na ka+dém z nás, aby se zamys-lel nad realitou, nad tím, jak zamezit úniku citliv(ch informací, a nesni+oval presti+ na'eho povolání nevhodn(m chováním.

Kolegyn) ze Slovenska seznámily p*ítomné s koncepcí pé!e o dialyzované pacienty, se známou-neznámou diagnó-zou, kterou je Von Hippel-Lindauova choroba, a informovaly, jak si poradily se Sv)tov(m dnem ledvin.

Kongres byl spojen s volbami do dal-'ího období nefrologické sekce #eské asociace sester. P*edsedkyní nefrolo-gické sekce byla znovu zvolena Bc. Jin-dra Kracíková. Nov( v(bor se hned na kongresu se'el a nastavil si pravidla pro dal'í práci. Dal'í pracovní setkání bude v dubnu 2013 v Plzni, v rámci Brodov(ch dn..

Jind(i!ka Pavlicová, místop(edsedkyn% nefrologické sekce *AS

P8edsedkyní nefrologické sekce $AS byla op)t zvolena Bc. Jindra Kracíková (vpravo).

foto

: arc

hiv

0#

Letos se uskute!ní u+ 8. ro!ník. Oficiální název 8. sympozium o peritoneální dia l(ze pracovi'- #ech a Moravy v sob) skr(vá den pln) nabit( aktuálními trendy v lé!b) pomocí PD a vystoupí tu jak na'i p*ední odborníci, tak i experti ze za-hrani!í. Akce se uskute!ní pod zá'titou spole!-nosti Baxter Czech, FN a LF Plze0, IKEM a VFN Praha. Odborn( program sestavila prof. Opatrná z FN Plze0.

Ze zahrani!ních host. se m.+eme t)'it nap*í-klad na p*edná'ky profesora Petera Rutherforda ze $v(carska, prof. Adriana Covica z Rumunska !i profesora Roberta Pecoit-Filha z Brazílie, ale své p*ísp)vky p*ednesou i sloven'tí kolegové. Dopolední program je spole!n( pro léka*e a sest-ry, odpolední ji+ bude rozd)len( a prakti!t)ji orientovan(.

Akce se bude konat 27. b8ezna 2013 v hotelu Diplomat Praha. Program startuje v 9.30, regis-trace v 8.30.

Peritoneální dial(za je lé!ebnou metodou, která u nás zaznamenala rozvoj v 90. letech mi-nulého století. Je to velmi dynamická oblast, v ní+ ka+d(m rokem p*ib(vá mnoho nov(ch poznatk., které musejí léka*i sledovat, aby je mohli násled-n) promítnout do pé!e o pacienty.

Bli+'í informace o sympoziu naleznete na webov(ch stránkách www.domaci-dialyza.cz a www.pdday2013.cz. Na posledn) jmenované je také mo+no se na akci zaregistrovat. Vzhle-dem k tomu, +e sympozium má akreditaci u #LK a #AS, ú!astníci z *ad léka*. i sester získávají za ú!ast na n)m kredity.

Jana Kolá(ováBAXTER CZECH spol. s r. o.

Praha / Czech PD Day

Aktuální informace o peritoneální dial#zeKa+d( druh( rok se v #eské republice koná v(znamná akce v oboru nefro logie v)novaná peritoneální dial(ze (PD), tzv. Czech PD Day.

PrahaCzech PD Day

PrahaII. chirurgická klinika kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze

PrahaNemocnice Na Homolce

servisfo

to: P

rofim

edia

Ve VFN v Praze odoperovali ji4 dvoustého pacienta s CTEPH

Vzd)lávací akce nov) na webu

Praha / U' dv& st& pacient% s chronickou tromboem-bolickou plicní hypertenzí (CTEPH) podstoupilo na II. chirurgické klinice kardiovaskulární chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze unikátní chirurgick# v#kon (endarterektomie plicni-ce – PEA), kter# je jedinou kauzální terapeutickou mo'ností chronické plicní hypertenze a kter# m%'e vést k úplnému vylé$ení pa-cienta. Podstatou v#konu je odstran&ní organizovan#ch krevních sra'enin z plicní tepny a $ásti cévní st&ny. Dokud nebyla tato chirur-gická mo'nost dostupná, umírali pacienti s CTEPH b&hem n&kolika let. tz

Pravideln& aktualizovan# p"ehled vzd&lávacích akcí naleznete nov& na na!ich webov#ch stránkách www.florence.cz v sekci Kalendá".

Ná% tip: po"ádáte vzd&lá-vací akci a chcete, aby se o ní dozv&d&li i ostatní? Napi!te nám její název, datum a místo, kde se akce koná, kontakt na kontaktní osobu a my va!i pozvánku zve"ejníme. Své pozvánky posílejte na adresu [email protected] a do p"edm&tu zprávy napi!te „kalendá"“.

krátce

8. sympozium o peritoneální dia l(ze pracovi7? $ech a Moravy se bude konat v hotelu Diplomat Praha.

00

* Kniha s ozna$ením ná% tip je podrobn&ji recenzována na na!em webu. / www.florence.cz

nové knihy

SERVIS

anketaPokud byste si m#li znovu vybrat povolání, volili byste op#t NLZP?

&# % / Ano#1 % / Ne* Anketní otázka pro p"í%tí m#síc zní: Myslíte si, $e by sestry v domácí pé!i m#ly mít více pravomocí? Hlasovat m%'ete na na!ich webov#ch stránkách www.florence.cz a na na!em facebooku. V#sledky uve"ejníme v p"í!tím $ísle Florence.

Ve spolupráci s americk(mi léka*i implantovali kardiologové Nemocnice Na Homolce 'estnácti pacient.m p*ímo do srdce „bezdrátov(“ kardio-stimulátor. „Jde o revolu!ní technologii v kardio-stimula!ní lé!b) nemocn(ch s poruchou srde!-ního rytmu,“ upozornil primá* Kardiologického odd)lení Nemocnice Na Homolce prof. MUDr. Petr Neu+il, CSc., FESC, kter( tyto první implanta-ce provedl. Nová technologie se naz(vá LCP (Leadless Cardiac Pacemaker – bezdrátov( kardiostimulátor), p*ístroj je vyroben z u'lech-tilého kovu a je velk( zhruba jako mikrotu+ková baterie. „Nov( typ p*ístroje obsahuje elektrody i stimulátor v jednom, a proto odpadá propojení

t)chto slo+ek vodi!i jako u b)+n(ch kardiostimu-látor.. Díky tomu se v(znamn) sni+ují nej!ast)j'í rizika lé!by – zejména zanesení infekce prost*ed-nictvím vodi!. a mechanické poruchy elektrod,“ vysv)tlil primá* Neu+il. Krom) toho p*iná'í nov( p*ístroj pacient.m i v)t'í mo+nost pohybové akti-vity, v)t'í pohodlí a p*ízniv( kosmetick( efekt. Na rozdíl od klasick(ch kardiostimulátor., které se obvykle ukládají pod k.+i pod klí!ní kost, se LCP implantuje z vpichu v t*ísle cévním systémem po-mocí zavád)cího katetru do hrotu pravé srde!ní komory. Implantace trvá asi 15 minut p*i v)domí pacienta a je prakticky nebolestivá. Baterie p*í-stroje vydr+í minimáln) 'est let. tz

Praha / Nemocnice Na Homolce

(estnáct +ech% dostalo do srdce bezdrátov# kardiostimulátor. Jsou první na sv&t&

florence 1–2/13

PRVNÍ POMOC IPro studenty zdrav. obor3/ Jarmila Kelnarová a kol. / Grada Publishing 2012, 104 s., 185 K! /

Druhé, dopln)né vydání úsp)'n(ch u!ebnic první pomoci pro zdravotnické obory, je p*epracováno hlavn) na základ) princip. kardio-pulmonální resuscitace podle Guidelines 2010 a dopln)no o nejnov)j'í poznatky v oboru. Student.m zdravotnick(ch obor. poskytnou d.le+ité moderní informace a znalosti z oblasti první pomoci p*i urgentních stavech a pomohou jim splnit stud/ní po+adavky p*edm)tu první pomoc.

ZDRAVOTNÍ NAUKA, @. DÍLU2ebnice pro obor sociální 2innost/ Iva Nováková / Grada Publishing 2012, 144 s., 199 K! /

U!ebnice je ur!ena p*ede-v'ím pro studenty a u!itele st*edních odborn(ch 'kol se zam)*ením na problematiku sociální pé!e, vychází z u!eb-ních osnov p*edm)tu zdravotní nauka, stanoven(ch pro tento obor. T*etí díl zpracovává zá-klady epidemiologie, hygieny, první pomoci a resuscitace. V(-b)r, rozsah a hloubka p*edklá-dan(ch informací vycházejí ze zku'eností s v(ukou a z pot*eb zji't)n(ch v praxi.

PSYCHOPATOLOGIE/ Miroslav Orel a kol. / Grada Publishing 2012, 264 s., 399 K! /

Moderní a p*ehledná publi-kace p*ibli+uje základní téma obecné i speciální psychopa-tologie. Po!et lidí s n)jakou formou naru'ení psychického stavu má celosv)tov) stoupa-jící tendenci. Znalost základ. psychopatologie tak dnes pat*í k nepostradateln(m p*edpo-klad.m pro práci ve v'ech pomáhajících profesích. Po-znatky o du'evních poruchách jsou nezbytné pro studující p*í-slu'n(ch obor., mohou v'ak b(t k u+itku i zájemc.m z *ad 'ir'í ve*ejnosti.

ETIKA V O;ETAOVABTELSKÉ PRAXI/ Jana He8manová, Marek Vácha, Hana Svobodová, Marie Zvoní2ková, Jan Slovák / Grada Publishing 2012, 200 s., 259 K! /

Tato publikace vychází z reálné situace v !eském prost*edí a odrá+í problémy sester v na-'ich nemocnicích a za*ízeních. Kapitoly ve speciální !ásti obsahují kazuistiky, které au-to*i získali od !esk(ch sester. N)které kapitoly v obecné !ásti vycházejí z v(sledk. v(zkumu, kter( probíhal v #R. Ukazuje se, +e sestry v #R se setkávají s obdobn(mi etick(mi problémy jako jejich kolegyn) v zahrani!í, ale zárove0 *e'í problémy, které vycházejí z kompetencí, tradic a odli'ností !eského zdravot-nického prost*edí.

05

Krátce o noroviruSymptomy Norovirová gastroenteritida se pri-márn) vyskytuje v zimních m)sících. Mezi charakteristické symptomy pat*í pr.jem, nevolnost a explozivní zvracení, doprovázené únavou, bolestí hlavy a slabostí, vyvolané ztrátou vody a elektrolyt..

Vysoké riziko infekce Obvyklá cesta p*enosu je nep*ím(m kontaktem, nap*íklad kontaktem rukou s kontaminovan(mi p*edm)ty nebo povrchy. Mo+n( je také p*enos konta-minovan(mi potravinami !i nápoji nebo kapénkami, které se mohou vyskytnout p*i zvracení.

Noroviry se 'í*í extrémn) rychle a je-jich infek!nost je velmi vysoká: pouh(ch 10 a+ 100 virov(ch !ástic posta!uje k vyvolání infekce. Inkuba!ní doba je 6 a+ 50 hodin.

Pr(b#h nemociGastroenteritida zp.sobená norovirem je u jinak zdrav(ch lidí z*ídka dopro-vázena komplikacemi. Akutní fáze onemocn)ní trvá v pr.m)ru 24 hodin, symptomy infekce obvykle zmizí b)hem 48 hodin. Ov'em ztráta minerál. zp.so-bená nemocí m.+e ohro+ovat na +ivot) staré a celkov) oslabené lidi.

Riziko infekce – dokonce i po uzdraveníRiziko infekce je nejvy''í b)hem akutní fáze nemoci. Ale bu,te opatrní: také uzdravení lidé mohou vylu!ovat virus po dobu 1 a+ 2 t(dn. (ve vzácn(ch p*ípa-dech i mnohem déle). Norovirus z.stává infek!ní na povr'ích a+ 7 dn.. Neexistuje vakcína ani specifická lé!ba.

PrevenceV(znamnou roli v prevenci 'í*ení norovi-rové infekce hraje hygienická dezinfekce rukou. Jak prokázala studie (1), je pro

potla!ení epidemie nezbytnou podmín-kou pou+ívání dezinfek!ního p*ípravku na ruce, kter( je ú!inn( na norovirus. V(-robce musí deklarovat ú!innost p*ípravku bu, p*ímo na tento virus, nebo ú!innost pln) virucidní, nap*. podle evropské normy EN 14476. Velmi d.le+it( je také ex-pozi!ní !as, za kter( je virucidního ú!inku dosa+eno – optimáln) za 30 s. Nedá se to-ti+ p*edpokládat, +e by zdravotníci rutinn) provád)li ka+dou hygienickou dezinfekci rukou déle ne+ p.l minuty.

Podle „Winter time is norovirus time“ (http://www.bode-science-center.com/center/practical-knowledge/patho-gen-management.html) zpracoval Petr Havlí$ek, HARTMANN-RICO a. s.

1. Widmer A et al. Epidémies nosocomiales à No-rovirus. Swiss-NOSO, 2003, ro$. 10, $. 2, str. 15–16.

norovirus

kvíz

Viry, které vyvolávají pr.jmy a zvracení, jsou aktivní zejména v chladn(ch obdobích roku. Nej!ast)j'ím p.vodcem gastrointestinálních onemocn)ní je norovirus.

Zima je obdobím noroviru – p"edcházejte gastrointestinálním onemocn&ním práv& te0

Literatura

Pokud ano, napi!te nám e-mail na adresu: [email protected] a do p"edm&tu napi!te „kvíz“. T"i nejrychlej%í, kte"í správn# odpoví, získají kosmetick& balí!ek.Sout&' trvá do 22. února 2013.

Poznáte, o jakou pom%cku se jedná a k $emu slou'ila?

0&

historie

O d roku 1962 probíhala p*estav-ba lé!ebny a odd)lení byla upravena pro rehabilitaci d)tí

s pohybov(mi vadami. Rozsah lé!by se postupn) rozvíjel. Poprvé bylo obsaze-no v'ech 615 l.+ek v roce 1965, p*estav-ba byla dokon!ena v roce 1969.

„V roce 1962 mn% bylo nabídnuto místo primá(e d%tského neurologic-kého odd%lení, zam%(eného p(evá#n% na rehabilitaci DMO (d%tské mozko-vé obrny, pozn. red.). V té dob% byly

v *echách pouze dv% lé$ebny tohoto typu, a to ,eleznice a Teplice v *echách. Na Slovensku nebyla lé$ebna #ádná. Zku!enosti s rehabilitací d%tí s DMO byly velmi malé. D%ti byly v%t!inou doma v pé$i matek a chodily na kontroly k d%tskému neurologovi, ty tzv. chodící a s dobr'm intelektem dová#eli rodi$e do !koly. M%la jsem velké !t%stí, #e mi byla umo#n%na p"lro$ní stá# v lé$eb-n% v ,eleznici. Do této lé$ebny jezdili tehdy dva vynikající odborníci, profesor

MUDr. Ivan Lesn' a d%tsk' neurolog MUDr. Václav Vojta, jako konziliá(i. Oba upozor&ovali na v'znam pohybového v'voje dít%te a podstatu onemocn%ní DMO. MUDr. Vojta ji# za$ínal s n%kter'mi reflexními technikami. Velmi pou$né byly klinické rozbory lé$en'ch d%tí. Tyto rozbory mn% umo#nily vytvo(it vlastní koncepci pro nov% se otvírající odd%lení v lé$ebn% v Lu#i-Ko!umberku. Cílem na!í koncepce byla tehdy komplexní rehabili-tace, dnes tzv. ucelená rehabilitace, tedy

Duch, kter# o'ivuje ústav, je tv%r$ím duchem léka"sk#m, a duch ten musí b#t jednotn#m. D%m rozdvojen# v'dy hyne Hamzova odborná lé$ebna pro d&ti a dosp&lé slaví letos 112 let (2. díl)

text: MUDr. Václav Volejník, CSc., Mgr. Dita Du!ková, Jana Zav(elová, foto: archiv

florence 1–2/13

FOTOGRAFIE Czleva doprava)

MUDr. Zden)k Mátl, *editel ústavu (1961–1979), prim. MUDr. V)ra Stará, prim. MUDr. Miloslav Moty!ka p*i rehabilitaci neurologick(ch pacient..

$kolní v(uka neurologick(ch pacient..

Letní pobyt neurologick(ch pacient. na kryté venkovní terase pavilonu B.

Na opera!ním sále pavilonu G – záb)r ze 70. let minulého století.

01

navrácení pacienta zp%t do kvalitního #ivota. V lednu 1963 bylo otev(eno první odd%lení pro !kolní d%ti s DMO.

Rozvíjela se t'mová práce, v%decká $innost, v lé$ebn% se konaly konference, lé$ili se zde zahrani$ní pacienti. V roce 1968 bylo z(ízeno nové logopedické pracovi!t% (prof. Kábele). V následujícím roce bylo v pavilonu D otev(eno odd%lení pro batolata po d%tské mozkové obrn%, tehdy jediné odd%lení pro takto malé d%ti v *eskoslovensku a jedno z mála odd%le-ní na sv%t%.

Velmi zajímav'm dopl&kem rehabi-lita$ní lé$by u d%tí je specifick' sport. Dnes ji# je celostátn% a mezinárodn% organizovan', ale zde v Hamzov% lé$ebn% jsme kdysi byli jeho pr"kopníky. Ko-!umberské hry za$aly postupn% v letech 1966–1967 z iniciativy ortopedického od-d%lení, pavilonu G, prim. MUDr. Old(icha *o$ka a profesora t%locviku RNDr. Pavla Malkraba. Neurologická odd%lení pavilo-n" se k hrám ihned p(ipojila.

Vypracovala jsem spolu s profesorem Malkrabem pon%kud odli!n' a specific-k' zp"sob hodnocení a podmínky pro závod%ní byly stanoveny tak, aby vyho-vovaly hendikepovan'm d%tem, zvlá!t% pacient"m s DMO. Hry m%ly na tehdej!í dobu pom%rn% !irok' rozsah, tj. velk' po$et zú$astn%n'ch dru#stev z *SSR i zahrani$í.“ (Ze vzpomínek MUDr. V)ry Staré; zdroj: archiv Hamzovy lé!ebny)

V roce 1991 vkro!ila lé!ebna do nové etapy své existence. Z !ist) d)tského za*ízení se za!ala postupn) m)nit na re-habilita!ní ústav s p*evahou dosp)l(ch pacient.. T)mi byli lidé s poruchami hybného systému po operacích, úrazech a onemocn)ních s posti+ením kloub., sval. i nerv..

V roce 1993 byla po rekonstrukci t*e-tího patra pavilonu G otev*ena Spinální rehabilita!ní jednotka, tehdy s dvanácti l.+ky. V té dob) to bylo jediné odd)lení pro rehabilitaci d)tí a mláde+e po úrazu míchy v #R.

Místo d#tí dosp#líV letech 1994–1997 byly postupn) zrekonstruovány t*i l.+kové pavilony lé!ebné pé!e (K, I, A) a jejich modernizo-vané interiéry u+ m)ly slou+it dosp)l(m pacient.m.

Po rozsáhlé rekonstrukci pavilonu F a ve spojení s pavilonem A vzniklo v roce 1995 Centrum lé!ebné a pracovní reha-bilitace, ur!ené p*edev'ím pro pacienty po cévních mozkov(ch p*íhodách. Centrum zahrnuje ucelen( systém pé!e o hospitalizované pacienty, pacienty z ambulancí a klienty ú*ad. práce. Zaji'-uje nácvik sebeobsluhy v zácviko-vém byt), rehabilitaci *e!i a psychick(ch funkcí, sociální pomoc, psychotera-peutickou pé!i i pracovní rehabilitaci v rozsáhlém ergoterapeutickém centru. Komplexnost této pé!e vede k aktivnímu návratu klient. k práci, k +ivotu v rodin) a ve spole!nosti bez ohro+ení jejich d.stojnosti, sebepojetí a pocitu +ivotní u+ite!nosti. Klient, kter( opou'tí brány lé!ebny, si je v)dom vlastní hodnoty a doká+e se o sebe postarat.

Ani dnes v'ak lé!ebna na d)tské pacienty nezapomíná. Do 'esti let v)ku se tu lé!í pouze v doprovodu rodi!e, nej!ast)ji to jsou d)ti s tzv. d)tskou mozkovou obrnou.

Nyní má lé!ebna 505 l.+ek, která jsou trvale obsazena. Pracuje v ní 530 zam)stnanc. a od roku 2004 je to první akreditované, dnes ji+ i dvakrát reakreditované za*ízení následné pé!e podle podmínek SAK #R, které je záro-ve0 vlastníkem certifikátu dle norem BS EN ISO 9001:2008. Krom) odborné kvality lé!by je tu trvale sledována i bez-pe!nost pacient. a jejich spokojenost s pobytem v lé!ebn).

K lé!ebn) neodmysliteln) pat*í i roz-sáhl( park, kter( zárove0 tvo*í Hamzovo arboretum. Park nabízí rehabilitaci p*i ch.zi, ale i posezení a uvoln)ní.

k v%ci $ Co o sob% )íkají

Hamzova lé$ebna sice loni osla-vila ji' 111 let od svého zalo'ení, ale její novodobá historie se pí!e teprve 20 let a my po celou tuto dobu aktivn& hledáme, jak co nejvíce zkvalitnit své slu'by. Chceme usp&t v náro$n#ch pod-mínkách sou$asn#ch po'adavk% na kvalitní zdravotnické za"íze-ní, a proto se neustále rozvíjíme. V rámci reprofilace l%'kového fondu, která probíhá v celé +R, jsme 1. 1. 2012 otev"eli nové

l%'kové odd&lení o!et"ovatelské pé$e (LOOP). Jde o nové pojetí pé$e o geriatrického pacienta s d%razem na rehabilitaci, v$etn& sociální rehabilitace a sociálního poradenství, p"i n&m' vyu'í-váme odborného personálního a technického vybavení Ham-zovy odborné lé$ebny. O$eká-van#m v#sledkem pé$e o tento typ pacient% je jejich stabilizace a následné zlep!ení jejich sob&-sta$nosti a sebeobslu'nosti za p"edpokladu, 'e pacient má alespo- minimální rehabilita$ní potenciál. Prioritním cílem této pé$e je zlep!ení kvality 'ivota geriatrického pacienta a jeho návrat do domácího prost"edí v co nejlep!ím stavu.

Zm&ny v legislativ&, nové podmínky pobytu na!ich pacient% (pobyt schválen# revizním léka"em) nás neustále nutí hledat nové cesty a sm&ry fungování. I p"es tyto nelehké podmínky v!ak máme chu. jít dál a bojovat.

MUDr. Václav Volejník, CSc., Mgr. Dita Du!ková, Jana Zav(elová

0+

Vá! profesionální partner pro odborné

www.traductera.cz

angli#tina

www.florence.cz / Adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, [email protected], tel.: +420 222 352 578 / (éfredaktorka: Magda Hettnerová, DiS., e-mail: magda.hettnerova@ambit media.cz / Redakce: Jana P"ececht&lová, e-mail: [email protected] / Redak$ní rada: Mgr. Dana Jurásko-vá, Ph.D., MBA, p"edsedkyn&, Mgr. Hana Svobodová, Mgr. Lenka Gutová, MBA, Mgr. Galina Vavru!ková, Bc. Vlad&na Homolková, Tamara Starnovská, Mgr. Iva-na Kirchnerová, RNDr. Romana Mrázová, Ph.D. / Grafická úprava: Josef Gabriel, Karel Zahradník / Vydavatel: Ambit Media, a. s., www.ambitmedia.cz / 5editel vydavatelství: RNDr. Martin Slavík / (éfredaktor zdravotnick#ch titul%: Jan Kulhav#, e-mail: [email protected] / Marketing: Bc. Julie Langerová, DiS., gsm.: +420 725 826 434, e-mail: [email protected] / Obchod: Alexandra Manová, tel.: +420 724 811 983, e-mail: [email protected], Josef Müller, tel.: + 420 730 169 422, e-mail: [email protected] / Personální inzerce: fax: +420 222 352 572, e-mail: [email protected] / Tisk: AHOMI, s. r. o., U Lou'e 579, 250 67 Klecany / P"edplatné: +R: POSTSERVIS, odd&lení p"edplatného, Pod&bradská 39, 190 00 Praha 9, fax: 284 011 847, [email protected], infolinka 800 300 302, www.periodik.cz; SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 831 04 Bra-tislava, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, [email protected] / Cena v#tisku: 60 K$, ro$ní p"edplatné: 570 K$ / 31,90 eur / +asopis vychází 10krát ro$n& (v lednu a v $ervenci vychází dvoj$íslo) / Registrace: MK +R-E 16134, ISSN 1801-464X / P"etisk a jakékoliv !í"ení je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevy'ádané p"ísp&vky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerát%. / Copyright © Ambit Media, a. s., 2013

The ever-increasing prevalence of gestational diabetes and poor glycaemic compensation has a negative e=ect on foetal development, and can also cause problems for the expectant mother. Mothers with such a condition should be monitored in a diabetological ambulance. The nurse to whom the patient talks to first can estimate how urgent the situation is by asking the patient a few questions.

Nurse: Good morning, Mrs Smith, come in, please.

Patient: Good morning, thank you. Nurse: First, I am going to weigh you and take

your blood pressure. You are in the ninth week of pregnancy, and I believe your gynaecologist told you why it is important to monitor glycaemia, which a=ects healthy development of your baby.

Patient: Yes, s/he did, but I don’t know exactly what to expect.

Nurse: You don’t have to worry. I’m going to take a blood sample to determine the level of glycaemia. Then, I will explain the rest to you.

Patient: Ok. Nurse: Now I’ll show you how to use the urine

strips, DiaPhan. It is very important to respect the 60-second period before reading the result that will appear on the strip.

Patient: And how do I know if it is good or bad? Nurse: There is a colour chart to which you

can compare the colour of the strip and that is how you can easily evaluate the result. It is very easy, don’t worry. If acetone appears in the urine, it is necessary to avoid fats and fruit in your diet until the result on the strip is negative again.

Patient: That is enough? Nurse: Yes, the blood sugar level will then

return to normal by itself. But if the strip shows the presence of acetone together with glucose, you have to call the doctor and discuss it with her/him. You should test your urine this way twice a day. Please, call tomorrow for the blood test results and we will discuss the next steps and arrange your next check-up. Don’t hesitate to call if you need any advice. Is everything clear?

Patient: Yes, it is. Thank you very much, I will call you tomorrow. Have a nice day, bye.

Nurse: Good bye.

GESTATIONAL DIABETES

inzerce

personální inzerce

SLOVNÍ ZÁSOBAever-increasing > stále nar.stajícídevelopment > v(vojexpectant > v o!ekávání, nastávajícíto estimate > odhadovatto weigh > vá+it (n)koho, n)co)to believe > v)*it, domnívat seexactly > p*esn)to worry > obávat se, strachovat se, d)lat si starostito determine > stanovit, ur!itto explain > vysv)tlitrest > zbytekstrip > prou+ekresult > v(sledekto appear > objevit se, ukázat sechart > tabulka, stupnice, 'kála; +eb*í!ekto compare (one thing against another) > porovnat, srovnat co s !ím to evaluate > ohodnotit, posouditto avoid > vyhnout se !emudiet > strava; v(+iva; dietato arrange > domluvit se, dohodnout se check-up > kontrola, vy'et*eníto hesitate > váhatadvice > rada

PERIOPERA(NÍ SESTRYNemocnice Na Franti%ku p*/me periopera&ní sestry pro opera&ní sály.Po4adavky: kvalifikaci podle zákona !. 96/2004 Sb., registrace podmínkou, mo+no i na zkrácen( úvazek, pop*. DP# (pro sestry s PSS), dobré platové podmínky, mo+nost dal'ího vzd)lávání, zam)stnanecké v(hody podle KS, mo+nosti ubytování a parkování v areálu nemocnice, p*ísp)vek na strav.Nástup ihned nebo podle dohody.Kontakt: vrchní sestra opera$ních sál" Bc. Simona Kri!tofová, tel.: 222 801 378, GSM: 777 468 754, e-mail: [email protected]

D)TSKÁ SESTRANemocnice Jablonec nad Nisou, p. o., p*/me d#tskou sestru na odd#lení PEDIATRIE.Nástup mo+n( ihned, pop*ípad) podle dohody.Bli#!í informace podá vrchní sestra odd%lení pediatrie Jana Jír", tel.: 483 345 639, e-mail: [email protected], p(ípadn% kontaktujte personální odd%lení, e-mail: [email protected]

V*EOBECNÁ SESTRAInstitut onkologie a rehabilitace Na Ple%i s. r. o. p*/me do pracovního pom)ru v%eobecnou sestru, mo"nost i krat%ího úvazku.Po4adujeme: zdravotní zp.sobilost a bezúhonnost, registrace a specializace jsou v(hodou.Nabízíme: práci v malém stabilním kolektivu, podporu dal'ího vzd)lávání, mo+nost ubytování v areálu institutu, ev. získání bytu, podíl na hospodá*sk(ch v(sledcích.Písemné nabídky s CV zasílejte na e-mail: [email protected], tel.: 318 541 513

ZDRAVOTNÍ SESTRA, PRACOVNICE DO PRÁDELNY

Zdravotnické za'ízení v Praze p*/me registrovanou zdravotní sestru do nep'etr"itého provozu. Dále p*/me pracovnici do prádelny, která má zku'enosti v tomto oboru i s opravami prádla.Více na www.domovrepy.cz. Kontakt: Vlasta K(eme$ková, tel.: 774 401 334, CV prosíme zasílejte na e-mail: [email protected]

[email protected]

CHYBÍ VÁM LIDI?

Pro zasílání své personální inzerce vyu"+te na%i e-mailovou adresu:

florence 1–2/13

Florence_1/13

Documents