FEMALE GAZE

Teoretická bakaláská práce
IN PHOTOGRAPHY IN THE AGE OF SOCIAL MEDIA
Teoretická bakaláská práce
Obor: Tvrí fotografie
Oponent: doc. Mgr. Václav Podestát
Opava, 2020
3
ABSTRAKT:
Pedmtem této teoretické práce jsou úvahy o enském pohledu (female gaze) ve fotografii
mladých fotografek narozených v ée internetu. V této bakaláské práci analyzuji, co je female
gaze, studuji témata, která se v nich vyskytují, a také vztahy mezi fotografickým prmyslem a
enami, jako i kulturní význam enské fotografie.
Klíová slova: enský pohled, fotografka, nová média, sociální média, Instagram, identita, tlo,
selfie, vnitní svt, muský pohled, krása
ABSTRACT:
The aim of this theoretical thesis is to reflect on the female gaze in the photography by young female
photographers born in the age of the Internet. In this bachelor’s thesis, I analyse the meaning of female
gaze, the subjects present within it, the way the photographic industry looks like in relation to women as
well as the cultural significance of female photography.
Key words: female gaze, woman photographer, new media, social media, Instagram, identity, body, selfie,
inner world, male gaze, beauty
4
5
PROHLÁŠENÍ:
Prohlašuji, e jsem tuto bakaláskou práci vypracovala samostatn a pouila jsem pouze citované
zdroje, které uvádím v bibliografických odkazech.
SOUHLAS SE ZVEEJNNÍM:
Souhlasím, aby tato bakaláská práce byla zaazena do Univerzitní knihovny Slezské univerzity v
Opav, do knihovny Umleckoprmyslového muzea v Praze a zveejnna na internetových
stránkách Institutu tvrí fotografie FPF SU v Opav.
V Opav, 25. ervena 2020
Weronika Woniak
6
Obsah
1.1. Význam pojmu pevzatého z teorie filmu .......................................................................................... 9
1.2. Female gaze ve fotografii – historický pohled ................................................................................. 11
2. Hlavní témata v rámci female gaze ......................................................................................................... 21
2.1. Téma intimních vnitních svt ....................................................................................................... 21
2.2. Téma: Identita – rasa a dospívání .................................................................................................... 26
2.3. Téma: tlo a krása ............................................................................................................................ 35
3. Ekonomický a kulturní význam enského pohledu ................................................................................. 48
4. Female gaze v ée socialních médií – selfie feminismus ......................................................................... 52
Závr ........................................................................................................................................................... 61
7
8
Úvod
Termín female gaze je nyní pouíván v široce chápané souasné kultue a znamená enský
pohled, na rozdíl od male gaze. Hovoí se o enské perspektiv, o umní tvoeném enami, o
tradiních funkcích spojovaných s tzv. slabším pohlavím, a feminismus takto nazývá díla, jejich
autorkami a adresátkami jsou eny. Svou práci budu zakládat na konceptu female gaze americké
filmové expertky Laury Mulveyové, který se pokusím penést ze svta filmu do svta fotografie.
Chtla bych poukázat na úast en v historii fotografie. Po staletí v djinách umní byla ena
pouze objektem, symbolem, bezejmenným tlem v dílech vytvoených mui a pro mue.
Feministky se postavily proti perspektiv objektivizování v kultue a vylouení en z jejího tvoení.
Zamím se primárn na poslední dv desetiletí, asy internetového boomu a rozvoje sociálních
médií, a upozorním dle mého názoru na nejzajímavjší svtové fotografky. Pi analýze jejich práce
se soustedím na hlavní témata female gaze: témata intimních vnitních svt, identity, tla a
pojmu krásy. Své úvahy podpoím krátkou diskuzí o situaci fotografek na trhu komerní fotografie.
V neposlední ad vnuji pozornost internetu a jeho platformám pro publikování fotografií, jako je
Instagram. Poukái na fenomén, jakým je selfie. Poslední ást mé práce bude vnována shrnutí a
závrm. Chtla bych dokázat, e to, co spojuje fotografky pracující v souladu s trendem female
gaze, je rozmanitost názor na témata enské identity, tla a krásy. Neexistuje toti definitivní
popis enské perspektivy. Dokud nebude vytvoeno status quo, musí být v opozici vi muské
perspektiv.
9
1.1. Význam pojmu pevzatého z teorie filmu
Chceme-li porozumt genezi enského pohledu, je teba se jí zabývat v opozici vi
muskému náhledu na svt. Tímto zpsobem termín female gaze vnímá Laura Mulvey, americká
filmová expertka, v lánku „Visual Pleasure and Narrative Cinema”.1 Mulvey popisuje vizuální
potšení, které zaívají muští diváci hollywoodských kin. K prokázání svých tezí badatelka pouívá
Freudovu teorii psychoanalýzy. Poznamenává, e radost ze sledování filmu vychází ze dvou
proces: objektivizace obrazu a identifikace s ním. První závisí na voyeuristickém kontaktu se
enou, hrající pro potšení diváka. Divákv pohled je aktivní a dává mu pocit moci. Odstup mezi
divákem a filmovým plátnem i obrazovkou poskytuje radost ze sledování prezentovaného svta.
Ideálním píkladem je film „Okno do dvora“ Alfreda Hitchcocka, kde hrdina pozoruje, doslova
sleduje dalekohledem svou sousedku. Druhá forma potšení však pochází z opaného procesu -
identifikace s obrazem na obrazovce. Podle psychoanalýzy jsou za identifikaci zodpovdné
narcismus a ego. Identifikace v kin je moná, protoe film ve stylu zero pedstírá lidský zpsob
vnímání.
Kino napodobuje patriarchální sociální normy, ve kterých jsou mui aktivními pozorovateli
a eny jsou pasivními pozorovanými pedmty – mui se dívají a eny jsou sledovány.2 Mu
pedstavuje sílu: je pvodcem dní, posouvá intriku dopedu, je vládcem pohledu. Divák se
identifikuje s hlavním muským hrdinou a nepímo tak redukuje enu na obrazovce do pozice
sexuálního objektu. Objektivizace podle Freuda vychází z muského strachu z kastrace, který
vzbuzují práv eny. Proto je muské já spokojeno s devalvací eny. V kin se to dje
prostednictvím objektivizace nebo fetišizace. Principem kina je tudí muské potšení a osciluje
nkde mezi hrdinou, divákem a tvrcem díla. V patriarchátu je male gaze ortodoxní a tak hluboce
zakoenno v kultue, e pro mnoho lidí je nepostehnutelné, funguje jako princip svta, status
quo.
1 L.Mulvey: Przyjemno wzrokowa a kino narracyjne [v:] Do utraty wzroku. Wybór tekstów. Korporacja ha!art, Kraków-Warszawa 2010 2 Viz L. Mulvey, op. cit., s. 39
10
John Berger hovoí o podobných mechanismech reprezentace a sledování ve svém
programu „Ways of Seeing“. Umlecký kritik zkoumá zpsoby pohledu a reprezentace v evropské
olejomalb. Berger rozlišuje dva typy nahoty v aktech.3 Nahota eny jako takové a nahota ukázaná
pro potšení muského diváka. Dominantou západoevropského umní je reprezentace eny jako
pedmtu touhy. Pozorovaná ena zaujímá pózu, ve které se pokoka jejího vlastního tla stává
pevlekem. Její zpsob prezentace sebe samé se zamuje na pozorovatele. Dokonce ani výraz ve
tvái modelky se v ádném z médií nemní – i v malb i ve fotografii má enský pohled za cíl
svádní pozorovatele. Existuje jen malá ada olejomaleb, ve kterých se ukazuje typ enské nahoty
jako takové, bez pózování a uspokojování muských poteb. eny na tchto obrazech jsou
pirozené, svobodné, asto aktivní, objevují samy sebe.4 Pipomíná to female gaze, kde je obraz
eny skutený, tj. mete mu vit; jako ena se s ním mohu identifikovat.
Kde se tedy objevuje enská perspektiva? Podle feministických znalky kina Lorraine
Gammon a Margaret Marshment je populární kultura bojem nad významem.5 Tyto vdkyn
ádají, aby eny byly kreativní souástí mainstreamové kultury, chtjí, aby si feminismus a kultura
navzájem slouily. K dosaení tohoto cíle jsou nutné zmny v reprezentaci. Jinými slovy, je poteba
více en jako tvrky, hrdinek a adresátek kultury a umní. V kultue pedstavující enské hledisko
jsou eny zobrazeny jako eny, které mají aktivní postavení, jako aktivní protagonistky. Podle
autorek knihy „The Female Gaze – Women as Viewers of Popular Culture“ se ena-adresátka stává
obrazem – textem kultury, pokud je dílo vytvoeno enami a pro eny.6 Místo objektivizace
dochází k identifikaci s aktivní protagonistkou.
Autorka teorie female gaze Laura Mulveyová v souasných odborných láncích uvádí
píklady umní, které se vyznaují enským pohledem. Odbornice upozoruje na tém úplnou
absenci en v procesu vytváení umní a kultury v historii lidstva. enské umní neme být
„objeveno“ jako nco, co ji existuje, co jen nkde leí a eká na objevení. Musí být teprve
vypracováno, co probíhá v neustálé konfrontaci s muským pohledem.7 Autorka upozoruje na
to, e práv kino me zpochybnit patriarchální kódy stylu zero. Avantgarda neustále zpochybuje
zpsoby reprezentace, hledá nové zpsoby vyjádení. Víme, e eny byly asto vyloueny z
3 Viz John Berger: https://www.youtube.com/watch?v=m1GI8mNU5Sg 4 Viz John Berger, op.cit. 5 Viz L. Gamman, M. Marshment: The Female Gaze. Women as Viewers of Popular Culture. The real comet press, Seattle, 1989, s. 1 6 Viz L. Gamman, M. Marshment, op. cit., s. 117-119 7 Viz L. Mulvey: Kino, feminizm i awangarda [v:] Do utraty wzroku. Wybór tekstów. Korporacja ha!art, Kraków- Warszawa 2010, s. 61
11
produkce a tvorby film a nejastji byly na plátn i obrazovce vyuívány jako sexuální
pedmty.8 Autorky avantgardních film, jako je Maya Deren nebo Germaine Delluc, pekonávají
muské filmové struktury a snaí se najít nové systémy filmového jazyka. Jejich hrdinky budují
svou identitu tím, e projevují své pocity, nebojí se aktivního jednání a transgrese.
K promnám ve filmu smujícím k enskému pohledu dochází díky povdomí o sexuálním
zneuívání en, jejich kulturnímu útlaku, objevování prkopnic z minulosti a vývoji nových
výrazových prostedk.9 Dnes ijeme v ée female gaze. Stále více en se v umní a kultue
objevuje v roli jejich aktivních reprezentantek. Díky tomu se status souasné kultury stává stále
rozmanitjší a spravedlivjší.
1.2. Female gaze ve fotografii – historický pohled
Poátky enského pohledu ve fotografii jsou patrné ji v dobách pictorialismu v dílech umlc jako
Julia Margaret Cameron, Clementine Hawarden a Gertrude Käsebier.10 Do historie se zapsaly
stylizované portréty Julie M. Cameron. Její rodina a pátelé pózovali ve scénách odkazujících na
alegorie, náboenství nebo artušovské legendy. Její portréty se vyznaují psychologií postavy,
pirozeným osvtlením a uritým rozostením. Na rozdíl od tehdejších trend v portrétní fotografii
Cameron nepouívala konvenní rekvizity a pózy ani nepouívala propracovaný píbh jako ostatní
piktorialisté. Ráda fotografovala eny pedrafaelovské krásy, drela se své vlastní vize
romantického enství.
8 V raném Hollywoodu existovaly výjimky np. Dorothea Arzner – stihaka, nebo Ida Lupino – hereka a reisérka. A také v svtovém kin np. Leni Riefenstahl, Agnes Varda. Výjimkou je také avantgardní film. 9 Viz L. Mulvey: op. cit., s. 68 10 B. von Brauchitisch: Maa historia fotografii. Nakladatelství Cyklady, Warszawa, 2004, s.46
12
Julia Margaret Cameron, Julia Jackson, 1867
Jedna ze dvou en v anglickém sdruení The Linked Ring, která také tvoila idealizované
postavy, je Gertrude Käsebier.11 To práv její práci bylo vnováno první íslo asopisu „Camera
Work”.12 Pictorialismus Käsebierové byl chápán jako ambiciózní fotografie, asto sloená ze scén
matek s dtmi, a technicky zamená na jedinený výtvarný efekt, napíklad pouitím ušlechtilých
technik, jako je guma, bromolej atd. Její slavná fotografie „The Manger“, která zachycuje
Madonnu a dít ve stáji, symbolickým zpsobem opvuje enskost.
11 Linked Ring – sdruení fotografického prostedí, zaloené v 1982 roce ve Velké Brátánii. Fotografii se v nm povaovalo za umní. Hledaly se nové výrazové prostedky a zjednodušení technického procesu fotografování. 12 Viz B. von Brauchitsch: op.cit., s. 82
13
Gertrude Käsebier, The Manger, kolem 1900
Fotografie en v devatenáctém století nejen odkazovala na malíství, hudbu a liieraturu,
aby pivedla nové médium na úrove umní, ale také popisovala vnitní emoní stavy a nadasové
pravdy. Fotografky té doby pouívali piktorialistický styl, oslavovali enskou krásu a citlivost.13 Co,
jak ukáu pozdji, je spojuje s dnešním chápáním female gaze.
Od poátku se fotografie štpila na tu, je se chýlí k inscenizovanému stylu, a tu, která má
aspirace objektivizovat realitu prostednictvím dokumentární fotografie. Odkazy na
dokumentarismus chápaného rznými zpsoby – jako objektivní záznam toho, co se dje, styl
nebo soubor zpsob, jak vyprávt pravdu o svt – vidíme v díle mnoha uznávaných fotografek
20. století, jako jsou: Dorothea Lange, Diane Arbus, Vivian Maier, Mary Ellen Mark. Umlkyn
psobící v oblasti dokumentu se asto zamovaly na drazné píbhy o souasných enách.
Dorothea Lange, pracující pro vládní agenturu FSA, fotografovala dopady recese na ivot
13 Viz L. Soutter: Enigmatic Spectacle: Key Strategies in Contemporary Staged Photography [v:] Role Models. Feminine Identity in Contemporary American Photography. National Museum of Women in the Arts. London, 2008, s. 14
14
vysokou emoní zátí a citlivostí na sociální nespravedlnost a kivdu.
Dorothea Lange, Koující matka, 1936
Nedávno objevená, slavná a po své smrti Vivian Maier dokumentovala pouliní scény ve
druhé polovin 20. století v USA, asto zamené na eny a dti, sama pracovala jako chva. Ve
stejných letech psobila americká dokumentární fotografka Mary Ellen Mark, která si obzvláš
oblíbila marginalizované postavy. Její slavný dokument o nezletilých bezdomovcích ze Seattlu v 80.
letech 20. století, který si objednalo asopis LIFE, ukazoval ivot dívky pouívající pseudonym Tiny,
náctileté prostitutky, kterou Mark fotografovala ticet let.
15
Mary Ellen Mark, Tiny, Seattle, Washington, 1983, 300E-012-04A
Diane Arbus byla další fotografkou, která se zajímala o svt lidí, kteí se vychylují z široce
uznávaných sociálních norem. Její fotografie jsou pozorováním, objektivním dokumentem,
16
mnoho dalších sociáln marginalizovaných lidí v jejich pirozeném prostedí. V oblasti dokumentu
psobí také Nan Goldin. Umlkyn zveejovala své vlastní soukromé zkušenosti a zkušenosti
svých blízkých, nap. ivot subkultur, svt klub a období AIDS. Mezi Goldin a jejími
pedchdkynmi, nap. Diane Arbus, však existuje velký rozdíl v pístupu k dokumentu. Goldin má
ráda své postavy, ona sama patí do jejich svta, a proto k nim má osobní pístup, asto jsou to její
pátelé, kteí jsou její rodinou, rodinou, kterou si sama zvolila. To je zvláš zejmé na píkladu
zobrazování crossdresser a ne-binárních lidí obma tmito umlkynmi. Tito lidé jsou u Arbusové
zobrazováni jednoduše jako mui v enském obleení. Fotoaparát Diane Arbus „svléká“ tyto
postavy. Na fotografii „Mu sedící v podprsence a punochách” vidíme mue dívajícího se pímo
do objektivu, obleeného do dámského spodního prádla. Na fotografii Nan Goldin „Misty i Jimmy
Paulette v taxíku” vidíme drag queens. Goldin zachází s postavami s empatií. Piznává: „Nikdy jsem
nemyslela o drag queens jako o muích. To je poslední vc, na kterou pomyslíte, kdy se na n
díváte. Nejsou to také eny, jsou jakoby samostatný druh.“15
14 Wolfgang Kemp: Historia Fotografii. Od Daguerre'a do Gursky'ego. Universitas, Kraków, 2014, s. 114 15 Nan Goldin: https://girlsareawesome.com/nan-goldins-tender-portraits-lgbtq-community/
Diane Arbus, Mu sedící v podprsence a punochách, N.Y.C 1967
Nan Goldin, Misty a Jimmy Paulette v taxíku, N.Y.C., 1991
18
20. století je také obdobím vývoje inscenované fotografie. V osmdesátých letech si Cindy
Sherman, stejn jako mnoho jiných jí souasných fotografek, uvdomila, e me být jak tvrcem,
tak tématem své práce. Zatímco Nan Goldin hovoila o enské identit prostednictvím osobního
dokumentu, Sherman se soustedila na hraní rolí ped vlastním objektivem. Divadelnost a odkazy
na hollywoodské filmy zdrazují postmoderní charakter jejích dl. Postava, kterou hraje
Sherman, sestává z rzných masek a stereotyp, její identita je plynulá, nepochází pouze z osobní
zkušenosti, ale z kolektivního vdomí a sdílených pedstav o kultue. Série Untitled Film Stills se
skládá z ernobílých dl, ve kterých umlkyn hraje enské postavy známé z popkultury: eny v
domácnosti, filmové hvzdy, opuštné milenky. Nejedná se o konkrétní snímky z film, ale divák je
spojuje se svtem filmu, protoe Sherman vyuívá kolektivního vdomí, které lidé v dobách filmu
a televize sdílejí. Hrdinky Shermanové jsou ukázkou tvrzení, která hlásala Laura Mulvey. Jsou to
konstrukty muského pohledu. Slouí k potšení plynoucího z jejich sledování a z identifikace s
nimi. Cindy Sherman tím, e tyto stereotypní kulturní role opakuje, zviditeluje je a odmítá. Tímto
zpsobem se tak jedna z prvních umlky oteven zabývá objektivizujícím male gaze. Pouitím
mnoha masek umlkyn dlá nemoným sestavení jednoho souvislého enského obrazu. V
kontextu práce Shermanové lze pedpokládat, e úkolem female gaze je parodie enských obraz
vytvoených mui. Sherman tak dekonstruuje patriarchální vidní eny.
Cindy Sherman, Untitled Film Still #13, N.Y.C. 1978
19
V Polsku Aneta Grzeszykowska pímo navazovala na Untitled Film Stills tím, e vytvoila
adu fotografií se stejným názvem a napodobila pvodní snímky Shermanové. Grzeszykowska
hraje postavy z amerického projektu a pouívá barevné fotky k modernizaci originálu. Cílem
polské umlkyn je rozjímání nad tématem obrazu a identity. Jak sama íká, jedná se o projekt o
zániku.16 Vrstvením uritého mnoství kulturních klišé Grzeszykowska pomalu mizí a na mysl
pichází Cindy Sherman, akoli se v tomto projektu pímo neobjevuje. Aneta Grzeszykowska se
asto dotýká problematiky enské autokreativity zprostedkované na fotografickém médiu. Její
nejnovjší projekt se jmenuje „Mama“ [Máma]. Jedná se o fotografie, na kterých se nachází její
dcera se silikonovou panenkou, která autorku fyzicky a symbolicky zosobuje. Dochází k obrácení
a dekonstrukci klasických rodinných rolí: dcera se stará o matku. Cyklus obsahuje jak humorné, tak
i znepokojující prvky.17
autoportrétu, hrajíce role manelek, sester, dcer a pátel. Zmnou kostýmu a paruk, stejn jako
Cindy Sherman, mní Dita Pepe svou identitu a pevtluje se do postav z rzných prostedí.
Vladimír Birgus v knize „Na první pohled ...“ uvádí, e autoportréty eské fotografky jsou nkde
mezi inscenací a dokumentem. Jedná se o záznam sociologického pozorování daných komunit, s
nimi se Dita fotografuje. Autorka je ve svých rolích jako chameleon, díky emu se divák pozastaví
nad integritou identity a nad vnjšími faktory, které ji ovlivují.18
Dita Pepe, Marie, 2002
18 Viz V. Birgus: Dita Pepe. Autoportréty [v:] Na pierwszy rzut oka. Wybór z czeskiej fotografii XX i XXI wieku. Katalog wystawy, Muzeum umní Olomouc, Olomouc 2016, s. 131-132
21
2.1. Téma intimních vnitních svt
Charakteristickou vlastností dl vytvoených skrze prisma female gaze je to, e jsou asto
vytváeny enami, o enách a urené zejména pro enské publikum. Dochází k obrácení schématu
muského pohledu, který ídil autor, protagonista a divák.19 Jedním z doslovnjších píklad
tohoto obrácení vzorce pohledu je práce ínské fotografky Pixy Liao, která fotografováním sebe a
svého partnera v kadodenních situacích poukazuje na obrácení patriarchálních sociálních rolí. V
projektu „Experimental Relationship” [Experimentální vztahy] to práv ena je vyobrazena v pozici
moci, zatímco mu je objektivizován. Subversivní pístup k patriarchálním archetypm Pixy Liao
ukazuje, e zmnu sociálních rolí diváci stále pijímají s úasem.20 Patriarchální kultura nás pivádí
k uritému vnímání vztah mezi mui a enami a také k normám ohledn prezentace enského
tla. Jak zdrazuje umlkyn: "Lidé jsou zvyklí vidt v umní nahou enu. Mne jako enu enské
tlo nezajímá.”21 Na fotografiích Pixy Liao to práv mu je ten nahý, to on vykonává funkce
spoleensky piazené enám. Jednoduchá zámna rolí – mu v krajkovém prádle, mu masírující
enu nataenou na posteli nebo mu, je se tulí k en, která se dotýká jeho hýdí – nutí diváka
všimnout si, jak nerovnomrné a zdánliv nepostehnutelné jsou sociální normy pisuzované
pohlavím. Ve fotografii Pixy Liao, i kdy mu stiskne spouš (vidíme ji v jeho rukou), je podízen své
partnerce. Jejich propletená tla v rzných konfiguracích vytváejí jako by jeden nerovný
mechanismus, ve kterém je vláda v rukou eny.
19 Viz L. Mulvey: Przyjemno wzrokowa a kino narracyjne [v:] Do utraty wzroku. Wybór tekstów. Korporacja ha!art, Kraków-Warszawa 2010, s. 39 20 Viz https://i-d.vice.com/en_uk/article/59nxkk/pixy-liao-year-in-photos?fbclid=IwAR1x4 21 P. Liao [v:] Ch. Jensen: Girl on Girl. Art and Photography in the Age of the Female Gaze. Laurence King Publishing, London, 2017, s. 121
cyklu: Experimental Relationship, 2007
Termín female gaze lze také rozumt jako výbr témat, kterými se obvykle fotografky
zabývají, nap. identita, dospívání, mýtus krásy a tla, potrat, rasa, misogynie, duševní nemoci,
téma soukromých svt.22 To však neznamená, e fotografové – mui nevytváejí díla vycházející z
výše uvedených témat. Chtla bych zdraznit, e eny to dlají jinak, astji ne mui sahají po
„interních“ tématech, e eny vytváejí své vlastní, intimní svty ve fotografii. Fotografky vnímají
enu citlivjším zpsobem a prezentují celé spektrum enských zkušeností. Ve female gaze je
mono vidt, e tlo má za sebou rzné tlesné zkušenosti, nejen ty sexuální. Níe uvedu
umlkyn, které ukazují eny v rzných fázích ivota, nap. v pubert,v mateství, ve stáí. Ve
fotografii v duchu enského pohledu enský svt obsahuje informace o svých hrdinkách. Tyto
informace meme vyíst z toho, jak jsou vyobrazena jejich tla. Nejedná se pouze o pasivní,
idealizovaný objekt touhy pro muského diváka, enská tla nejsou objektivizována.
22 Viz https://www.bjp-online.com/2017/04/bjp-7859-female-gaze/
Yaeli Gabriely konstruuje rzné verze svého tla pomocí poítaových manipulací. Její
umní je soukromá performance.23 Pedstavuje se jako thotná, s díttem na prsou, teenagerka
nebo dosplá ena. Z tla na fotografii si meme „peíst“ informace o en. Podívejme se na
jizvu na spodní ásti bicha, na prs nateklý od mléka, na kruhy pod oima. Toto není lichotivý
obraz mateství, ale skutený. Umlkyn vytváí svou identitu z toho, co je jí dáno: ze svého tla -
manipulací na place ped objektivem a ve Photoshopu. Konený výsledek – enské tlo, vytvoené
z nesetných fotografií, je stejn virtuální jako realita, na jejím prahu ijeme. Soukromý svt
fotografky je hybridou toho, co je skutené a umlé. Patí autorin fantazii a médiu fotografie.
Yaeli Gabriely, Untitled 10
Další zajímavou formu vnitního intimního svta ve svých projektech…