Evropského sympozium zdravotního managementu prasat ESPHM Espoo 2011 Jan Bernardy Člen př edstavenstva EAPHM Terezín 2.11.2011
Evropského sympozium zdravotního managementu prasat ESPHM Espoo 2011
Jan BernardyČlen představenstva EAPHM
Terezín 2.11.2011
Vybraná témata
• Diagnostika a prevalence kulháníElisabeth Okholm‐Nielsen, Dánsko
• Mléčnost prasnicChantal Farmer, Kanada
• Agresivita selat a okusování ocásků Prof. Sandra Edwards, Spojené království
• Imunizace a design vakcinačních programů u prasatEnric Mateu, Španělsko
Diagnostika a prevalence kulhání prasat
Elisabeth Okholm‐NielsenDanish Slaughterhouses
Dánsko
Diagnostika a prevalence kulhání prasat
• Odhalování příčin kulhání a předchozího stavu zvířat = detektivní práce
• Kulhání ‐ každodenní problém – všech chovů– všech věkových kategorií
Selata
• Často vidíme chodit selata po třech• Postižená končetina je bolestivá, oteklá a horká na dotek
• S danými diagnostickými možnostmi odlišíme nanejvýš zlomeninu
Kulhání
individuální
infekční
trauma
hromadné hledání společných příčin
Odstávčata, běhouni
• Smísením vrhů vzniknou větší skupiny a stres, vystrašená selata překonávají bolestivost
• Kulhání bez zjevné příčiny má příčinu v infekci nebo zranění v proximální části –ramenní/kyčelní kloub, loket/koleno.
• Z patogenů se nejčastěji uplatní S.suis, H.parasuis, méně často M.hyosynoviae, M.hyorhinis
Výkrm a prasničky
• Prevalence kulhání ve výkrmu je nízká• Projeví se za nepříznivých okolností hromadně• Problém zejména u chovných zvířat• Tuhá chůze, strmé úhlení kloubů, kymácivé kroky• Osteochondrosis, chronická červenka – podání antibiotik malý význam, spíše léky proti bolesti
• Akutní laminitida ‐Mycoplasma hyosyn., obtížná diagnostika‐začervenalé zbarvení kloubního obsahu, léčba TTC, makrolidy, pleuromutiliny.
Prasnice
• Kulhání prasnic ‐ obtížně diagnostikovatelné, kvůli váze nemůže skákat po 3
• Fyziologická je i pomalá chůze Xpatologicky postižená končetina může být rovnoměrně zatěžována (při pocitu ohrožení) ‐nízké až střední postižení je zakryto, pokud je prasnice nucena k rychlému pohybu
Prasnice
• Všímám si: rovnoměrnosti zatěžování končetin,krátkých krůčků, úhlu kloubů, ochoty k pohybu…
Prasnice
• Paznehty jsou zjišťovány nejčastěji jako příčina (snadná diagnostika), skutečné důvody?
• Studie ve 2 dánských chovech (42 brakovaných prasnic bylo detailně postmortálně vyšetřeno)– 50% artróza (predominantně loket, koleno)– 25% poškození paznehtů a stržení paspárků
• Léze rohoviny byly pozorovány i u nekulhajících prasnic
Prasnice
• Diagnostické možnosti kulhání:• Protilátky (ELISA) H.parasuis, E.rhusiopathiae, M.hyosinoviae – používáno jen zřídka
• Protein akutní fáze (APP, APR) – nespecifický• RTG, Ultrazvuk – indikace změn chrupavky, kombinace s biomarkery (pentosidin) – mnoho výkrmových prasat má změny chrupavek bez projevu kulhání
Prasnice
• Diagnostické možnosti kulhání:• Pitva – vyžaduje zkušeného prosektora, neboť samotný PA nález osteochondrózy nemusí být spojen s kulháním a negativní nález u kulhajícího zvířete není jen důsledkem přehlédnutí změn. Pohybový aparát je složitý, ale nejčastěji pozorujeme intermitentní chromnutí u zvířat s osteochondrózou.
Prasnice
• Osteochondróza – tři stádia• Osteochondrosis latens – fokální . nekróza epifýzy
• Osteochondrosis manifesta – patrná makroskopicky a na RTG snímku
• Osteochondrosis dissecans – fisury se formují do většího okrsku
Prasnice
• Diagnostické možnosti kulhání:• Klinické vyšetření je zcela závislé na zkušenosti a posouzení okolností (zda kulhání ustává po chvíli chůze; kluzká podlaha nutí i zdravá prasata k opatrnějšímu našlapování)
• Bližší vyšetření větších prasat je komplikované, lze uplatnit skórovací tabulky podle FeetFirst® (Zinpro)
PrasniceSkóre Popis
0 Prasnice se pohybuje snadno, našlapuje na všechny čtyři končetiny.
1
Prasnice se pohybuje relativně normálně, s patrným kulháním. Neochotně přenáší váhu na postiženou končetinu, ale pohybuje se bez větších obtíží z místa na místo.
2Jsou patrné kompenzační pohyby hlavou nebo hrbení hřbetu při vyvažování kroku postiženou končetinou.
3Silná neochota k chůzi a přenesení váhy na postiženou končetinu. Přimět zvíře k pohybu je krajně obtížné. Podle Zinpro Performance Minerals®
Prasnice
• Léčba antibiotiky není indikována, ačkoliv je často ordinována ve snaze po intervenci a pomoci zvířeti
• Protizánětlivá terapie může být účelnější, infekční artritis jen zřídka
• Základem správné terapie je zkušenost diagnostika s kulháním
Faktory ovlivňující produkci mléka a vývoj mléčné žlázy prasnice
Chantal Farmer, Dairy and Swine Québec,
Agri‐Food Canada
Faktory ovlivňující produkci mléka
• Produkce mléka – základní předpoklad růstu a zdroje energie sajících selat
• Ovlivněna mnoha faktory (velikost vrhu, parita, výživa prasnice, genetika, management, prostředí vnější a vnitřní (žlázy s vnitřní sekrecí)
• Jeden faktor je opomíjen: rozvoj mléčné žlázy prasničky
Faktory ovlivňující produkci mléka
• Produkce mléka je závislá na počtu buněk produkujících mléko na počátku laktace.
• Byl prokázán vliv množství DNA (indikátor množství buněk) na růst selat.
• Mamogeneze probíhá ve dvou stádiích, řízena hormonální interakcí (estrogeny, prolaktin, relaxin)– u prepubertálních prasniček (3 měsíce stáří)– v poslední třetině březosti
Faktory ovlivňující produkci mléka
• Endokrinní manipulace mamogeneze pomocí inj. aplikace prolaktinu po 28 dní v 75kg ž.hm. – větší rozvoj ml. žlázy charakterizovaný počtem sekrečních buněk a větším průsvitem duktu
• Stupeň rozvoje mléčné žlázy nesouvisel s podanou dávkou prolaktinu
Faktory ovlivňující produkci mléka
• Výživa od stáří 6‐10 týdnů do zapuštění nemá zásadní vliv na rozvoj mléčné žlázy
• Nicméně – u pokusných skupin omezení výživy o 20% od stáří 90 dnů do puberty mělo drastický vliv na rozvoj parenchymu mléčné žlázy.
• Ad libitum vs restrikce krmení stimulovalo rozvoj ml. žlázy, ale snížení proteinu v KD se neprojevilo
Faktory ovlivňující produkci mléka
• Podání fytoestrogenu genisteinu (soja) 2,3g/den od 3 měsíců do puberty zvýšilo počet mléčných buněk v 183 dnech stáří
• Přídavek lnu v období puberty (lněného semínka) neměl dopad na rozvoj ml.žlázy, zatímco podaný v období 63 dne březosti do odstavu měl pozitivní vliv na rozvoj ml.žl. potomstva
Faktory ovlivňující produkci mléka
• K involuci dochází během v průběhu 7‐10 dnů u neodsávané mléčné žlázy, ireversibilní proces nastává po 3 dnech od porodu
• Nevyužití struku v první laktaci znamená snížení produkce v dalších laktacích. Selata v druhém vrhu kojená ze struků dříve zaslepených měla o 1,1 kg méně 56.den
• Selata rozlišují mezi takovými struky a bojují o místo u struku dříve nezaslepeného.
Faktory ovlivňující produkci mléka
• V současném trendu zvyšování velikosti vrhu je požadavek mléčnosti prasnic prvořadým úkolem.
• Mléčnost je ovlivněna více faktory, z nichž výživa a použití bioaktivních krmných doplňků s fyto‐estrogeny může hrát důležitou roli u hyperprolifických prasnic
Agresivita selat a okusování ocásků
Prof. Sandra Edwards, Spojené království
Agresivita selat
• Okusování ocásků – zdánlivě malicherný problém, vzpurně se objevující u průmyslově odchovávaných prasat
• Ve státech s rutinní registrací poranění ocásků na jatkách je prevalence 0,5‐3,4 (EFSA 2007)
• Číslo je silně podhodnoceno, těžké případy uhynou, nebo jsou vyřazeni při brakaci
• Existuje korelace v jatečné evidenci stupně zašpinění a poranění ocasu dodávaných prasat
Agresivita selat
• Poraněná prasata je snadné evidovat a většina prací se soustředí na oběti. Častěji to jsou větší samci.
• Existuje domněnka, že existují predisponované oběti. 6 dní před vzplanutím agresivity bývají častěji zraňováni. Po vzplanutí jsou všechna selata napadána rovnoměrně.
Agresivita selat
• Důležitější však je charakteristika agresora, zvláště v době před a při začátku vzplanutí agresivity.
• Téměř nemožné, časově náročné.• Plemenná dispozice – vyšší u Landrace než BU, nižší u Hampshire
• Heritability 0,27 u Landrace; pozitivní korelace se zmasilostí, negativní korelace s výškou hřbetního tuku – možná metabolická vazba
Agresivita selat
• Agresoři zvaní „fanatičtí okusovači“jsou selata s signifikantně nižší hmotností než ostatní, s pomalejším růstem před a po odstavu. To odpovídá obecné představě zakrslíka s potravinovým deficitem.
• Před vzplanutím je pozorována vyšší aktivita nejen ve žvýkání ocásků, ale i řetězů a dalších prvků obohaceného prostředí.
Agresivita selat
• Existuje vztah k neuroendokrinní hladině serotoninu, ovlivňující žravé chování. Snížená hladina tryptofanu, důležitého pro syntézu serotoninu v krmivu, vyvolala zvýšenou žvýkací aktivitu i umělých atrap ocásků nasáklých krví.
• Selata krmená čtyřmi úrovněmi tryptofanu vykázala nižší okusování ocásků a uší u dvou skupin krmených vyššími hladinami tryptofanu
Agresivita selat
Motivace k okusování• Tři odlišné typy okusování
– Běžné dvoufázové okusování, nejdřív nekrvavé při ležení prasat, později intenzivní s krvácením a s eskalací ve skupině. Vyplývá z frustrace sání a nedostatku obohacujících prvků.
– Druhý typ agresivní motivace je náhlé a násilné napadání a poškozování bez předchozí nekrvavé fáze. Způsobuje těžší poranění a vyskytuje se v souvislosti s bojem o místo u krmítka, k ležení apod.
– Třetí typ je obsesivní návyk, jedno snadno identifikovatelné sele žvýká stále ocásky ostatním. Má spíše patologický než nutriční základ.
Agresivita selat
Rizikové faktory ‐multifaktorilní příčiny
• Faktor 1• nedostatek obohacení prostředí, ve stlaných provozech s neřezanou slámou se vyskytuje podstatně méně často.
Agresivita selat
8
5854
29
Okus ocásků podle obohacení prostředíSláma 2x denně Řetězy Gumové hadice Slaměné smotky
Agresivita selat
• Faktor 2• Alimentární deficit proteinu, aminokyselin (tryptofan), energie
• Vede k potravní motivaci hladem po specifické součásti výživy, dostupné kanibalizmem
Agresivita selat
• Faktor 3• Nedostatek prostoru, nedostatek místa u krmného zařízení, napaječkek apod. ‐ druhý typ agresivní motivace
• Negativní korelace počtu krmných míst a poranění uší a ocasů
Agresivita selat
• Faktor 4• Teplotní pohoda a proudění vzduchu• Střídání vysokých a nízkých teplot, proudění vzduchu, prach a stájové plyny překračující normu a další nedostatky:
• Ve stáji s rozprašovačem vody v horkých dnech bylo méně okousání než u kontrol bez vlhčení
• Průvan v místě ležení selat byl prominentní rizikový faktor (druhý typ agresivity)
Agresivita selat
• Taylor et al. (2011) vytvořil tabulku 83 rizikových faktorů sledováním na 65 farmách po 12 měsíců (HAT, Husbandry Advisory Tool) s vyjádřením závažnosti (n) vlivu na okusování ocásků, od vlivu onemocnění (80), po vliv typu hraček pro obohacení prostředí (2,5); dále např. obohacení prostředí (25)
Agresivita selat
• Zvládnutí vzplanutí• Přítomnost krve eskaluje okusování a agresivní chování u ostatních selat a vykazuje prvky epidemie.
• Pravděpodobnost vzplanutí po zjištění prvního pokousání je 0.55
• Je proto zásadní zastavit okusování záhy. Příznakem může být šest dní předem zvýšení nezraňující manipulace s ocásky a zvýšený neklid ve skupině. U skupiny prasat s nekrácenými ocásky se zvyšuje počet selat nesoucích ocásek svěšený.
• Účinným ošetřením skupiny může být nalezení a separace útočníků a podání slámy 2x denně
Agresivita selat
• Země EU, které implementovaly Směrnici 91/630 zakazující rutinní zkracování mají 3‐4x vyšší výskyt okusování ocásků
• Kontrolovaná studie: 10% u skupiny bez ocásků, 50% u intaktní skupiny s ocásky, zraňování koreluje s délkou kráceného ocásku
Délka ocásku (cm) 3 6 9 intakt
Log Podílu rizik (odds.ratio)
‐ 2,8 3,3 4,6
Agresivita selat
• Některé farmy zvládají odchov prasat s ocásky dořešením obohacení prostředí, jiné nikoliv
• Multifaktoriální predispozice ukazují na rezervy v chovu prasat a na míru zátěže prostředím v industriálním odchovu prasat
Imunizace a design vakcinačních programů u prasat
Enric Mateu, CReSA Barcelona
Španělsko
Design vakcinačních programů
• Udržení zdraví je klíčovou otázkou chovů prasat v Evropě
• A) zdravá potravina• B) nemoci stojí peníze• Zvýšený tlak veřejnosti, požadavek na snížení použití antibiotik
Design vakcinačních programů
• Vakcinací se rozumí kontrola onemocnění v chovu a omezení léčebné intervence
• Vakcinace podle kategorií sleduje odlišné cíle u prasniček, prasnic, odstávčat a výkrmu.
Design vakcinačních programů
• Vakcinace prasniček a prasnic se provádí buď živými vakcínami nebo silně adjuvantními inaktivovanými, schopnými silné humorální odpovědi březích zvířat
• Imunoglobuliny v séru korespondují s hladinou v kolostru
Design vakcinačních programů
• Vakcinace selat má za cíl systémovou ochranu a nejčastěji prevenci respiračních onemocnění
• Čím časněji jsou selata vakcinována, tím dříve jsou chráněna, ale dochází k interferenci s mateřskými protilátkami
• V některých případech nejsou dostupné komerční vakcíny, nebo jen proti několika subtypům; autogenní vakcíny vyáběné na zakázku v Evropě proti streptokokům, hemofilům apod.
Design vakcinačních programů
• Hlavní příčiny vakcinačních chyb jsou• A) neadekvátní aplikace (s.c., do tukové tkáně)• B) neadekvátní vakcinační schema (podání jedné dávky u dvoudávkové vakcíny)
• C) interference s mateřskými protilátkami
Design vakcinačních programů
• Ověření účinnosti vakcinačního programu• A) klinicko‐patologický monitoring na farmě• B) serologický monitoring přítomnosti protilátek po vakcinaci nebo opačně – kontrola sentinelových zvířat u vakcín se sterilizační imunitou
Design vakcinačních programů
• Ideální vakcína:• Sterilizační imunita• Celoživotní imunita• Vyvolávající humorální a buněčnou složka imunity
• Jednodávková• Bez patogenního potenciálu
• www.eaphm.org
• Děkuji za pozornost