SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku Účetnictví a financování sportovních organizací BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Adam PALÁN Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana VRTALOVÁ Znojmo, 2013
47
Embed
Účetnictví a financování sportovních organizací · 2013-05-02 · 9 1 Úvod Pro vypracování mé bakalářské práce jsem si vybral téma Úetnictví a financování sportovních
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management
Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku
Účetnictví a financování sportovních organizací
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor: Adam PALÁN
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jana VRTALOVÁ
Znojmo, 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Účetnictví a financování sportovních
organizací vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jany Vrtalové a uvedl v seznamu
použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje.
Ve Znojmě dne 2. 5. 2013
……………………………………
vlastnoruční podpis autora
PODĚKOVÁNÍ
Tímto bych rád poděkoval vedoucí své bakalářské práce Ing. Janě Vrtalové za pomoc
a cenné připomínky při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat
panu Romanu Švarcovi za poskytnutí informací potřebných pro vypracování praktické
části a za čas, který mi věnoval.
ABSTRAKT
Teoretická část bakalářské práce se zabývá sportovní problematikou v České republice,
sportovními organizacemi a jejich účetnictvím. Blíže jsou zde rozvedeny zdroje jejich
financování, které zabezpečují provozování sportovní činnosti.
V praktické části je popsána a vyhodnocena ekonomická situace Okresního fotbalového
svazu Znojmo v období od roku 2010 do roku 2012 a nastínění rozpočtu organizace
v roce 2013. Dále jsou zde popsány účetní postupy organizace a zdroje financování.
Na závěr jsou navrženy opatření, které by měli vylepšit hospodaření Okresního
fotbalového svazu Znojmo.
Klíčová slova: zdroje financování sportu, sportovní organizace, občanské sdružení,
účetnictví
ABSTRACT
The theoretical part of the bachelor thesis deals with sport issue in the Czech Republic,
sport organizations and their accounting. The financial sources supporting the sport
activities are presented in detail here.
In the practical part, the economic situation of the District football union Znojmo in the
period 2010 – 2012 is described and evaluated and the future development of the
organization in 2013 is mentioned. Next, the accounting procedures of the organization
and its financial sources are described here. Finally, the recommendations to improve
the financial management of this organization are proposed.
Key words: financial sources of sport, sport organization, civic society, accounting
Sport je v celé Evropské unii považován za důležitou veřejně prospěšnou činnost, která
má velké množství přínosů. Podle Bílé knihy EU o sportu bylo odhadnuto, že v roce
2004 vytvořil sport v EU přidanou hodnotu ve výši 407 miliard €, což představovalo
3,7 % HDP Evropské unie. Kromě toho vytvořil sport místa pro 5,4% pracovní síly.7
Činnost EU má za cíl podporovat iniciativy členských států a doplňovat je v případech,
kdy je vhodné řešit problémy, jako jsou případy násilí a netolerance při sportovních
událostech nebo absence srovnatelných údajů o sportovním odvětví EU jakožto základu
pro vytváření politik. Současně pomáhá činnost EU řešit nadnárodní úkoly, na které
sport v Evropě naráží, jako je koordinovaný přístup k problematice dopingu, podvodům
a manipulacím s výsledky zápasů či aktivitám sportovních agentů.8
7 Koncepce financování sportu v České republice. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://www.cstv.cz/zpravy/ostatni/koncepce_financovani_sportu-prezentace.pdf>
8 Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://eur-
Činnost EU rovněž přispívá k dosahování celkových cílů strategie Evropa 2020 tím, že
zlepšuje zaměstnatelnost a mobilitu, a to zejména prostřednictvím opatřeních na
podporu sociálního začleňování v oblasti sportu a prostřednictvím sportu, vzdělávání
a odborné přípravy (mimo jiné prostřednictvím evropského rámce kvalifikací)
a prostřednictvím evropských pokynů pro fyzickou aktivitu.9
3.1.4 Společenská role sportu
Sport je oblastí lidské činnosti, která se těší velkému zájmu občanů Evropské unie
a která má zároveň obrovský potenciál je sdružovat a oslovovat, a to bez ohledu na věk
či společenský původ. Podle průzkumu agentury Eurobarometer z listopadu roku 2004
přibližně 60 % evropských občanů pravidelně provozuje sportovní aktivity v rámci nebo
mimo rámec zhruba 700 000 klubů, které jsou samy členy velkého počtu sdružení
a federací. Velká část sportovních aktivit se odehrává v rámci amatérských sdružení.
Narůstá význam profesionálního sportu a stejnou mírou přispívá ke společenské roli
sportu. Sport kromě upevňování zdraví evropských občanů plní i funkci výchovnou
a hraje roli společenskou, kulturní a rekreační. Společenská role sportu má rovněž
potenciál utužit vnější vztahy unie.10
3.2 Sportovní legislativa
Provozování sportu je lidským právem garantovaným v čl. 4 Olympijské charty. Každý
jednotlivec tak musí mít možnost provozovat sport bez jakékoli diskriminace
a v olympijském duchu, jenž vyžaduje vzájemné porozumění v duchu přátelství,
solidarity a fair-play. Kontrola organizace, administrativy a řízení sportu je pak v rukou
nezávislé sportovní organizace.
9 Rozvoj evropského rozměru v oblasti sportu. [online]. [cit 2012-12-18]. <http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0012:FIN:CS:PDF>
10 COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES. White paper of sport. 1. Brussels, 2007. 20
s. ISBN 978-92-79-06547-7., str. 3
16
Z poslední věty předchozího odstavce vyplývá, že základním atributem sportu je jeho
autonomie. Přičemž jednu ze základních premis představuje skutečnost, že žádný státní
orgán nemá oprávnění svým rozhodnutím mj. určit nejvyšší sportovní autoritu v zemi.
Uvedené oprávnění mají pouze mezinárodní sportovní instituce, jejímiž členy národní
sportovní organizace zpravidla jsou.11
Sportovní organizace nekomerčního charakteru jsou zakládány podle zákona
č. 83/1990 Sb., řídí se stanovami a musí být registrovány na MV ČR a jsou právnickými
osobami. V textu stanov mimo jiné musí být precizně formulovány cíle a poslání
organizace. Legislativa je dále důležitá pro pořádání sportovních akcí a postavení
amatérských a profesionálních sportovců.12
3.2.1 Sportovní organizace
Ve sportovním prostředí působí vedle sebe paralelně několik druhově i institucionálně
rozličných typů sportovních organizací. Příčinou této rozličnosti je roztřísněný
a nehomogenní právní rámec, v němž jsou nuceny se sportovní organizace pohybovat.
Z hlediska práva tedy rozlišujeme mezi sportovními organizacemi:
občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů
organizace s mezinárodním prvkem působící na území České republiky
v souladu se zákonem č. 116/1985 Sb. o podmínkách činnosti organizací
s mezinárodním prvkem v České republice – jedná se o mezinárodní sportovní
federace, které mohou mít na území České republiky sídlo anebo zde mohou
působit prostřednictvím své organizační jednotky
11 JANÁK, Jiří. Státní zásahy do autonomie sportovních organizací. [online]. [cit. 2012-12-18] Dostupné
z WWW: <http://www.epravo.cz/top/clanky/statni-zasahy-do-autonomie-sportovnich-organizaci-85559.html?mail>
12 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN
978-80-7357-666-0., str. 19 – 20
17
rozpočtové nebo příspěvkové organizace – jsou zřízené ústředním orgánem
státní správy nebo v případě příspěvkových organizací i obcí k zajišťování např.
vrcholového sportu, zřízené podle zákona č. 576/1990 Sb. o hospodaření
s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, s účinností
od 1. 1. 2001 je právní forma rozpočtových organizací nahrazena právní formou
organizační složky státu
nadace a nadační fondy – zřízené podle zákona č. 227/1997 Sb. o nadacích
a nadačních fondech, pokud jsou tyto subjekty zřízeny za účelem shromaždování
prostředků určených k rozvoji sportu a tělovýchovy
zájmová sdružení právních osob podle § 20f–21 občanského zákoníku
č. 40/1964, pokud je účelem jejich existence činnost v oblasti tělovýchovy
a sportu
obchodní společnosti a družstva – vznikla podle zákona č. 513/1991 Sb.
obchodního zákoníku za účelem provozování sportovní činnosti – zejména
u vrcholných celostátních soutěží v kolektivních sportech
obecně prospěšné společnosti – vzniklé podle zákona č. 248/1995 Sb. o obecně
prospěšných společnostech, pokud poskytují obecně prospěšné služby v oblasti
tělovýchovy a sportu13
V oblasti sportu působí řada dalších subjektů s různou právní formou – společnosti
s ručením omezeným (s. r. o.), akciové společnosti (a. s.), příspěvkové organizace
řízené státem a obcemi (p. o.). Povaha těchto dalších subjektů se však v praxi příliš
neliší od činnosti ostatních subjektů, které u nás působí mimo sportovní sféru.14
13TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1. Praha: Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 24 - 25
14 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN
978-80-7357-666-0., str. 74
18
3.2.2 Občanská sdružení ve sportu
I mezi občanskými sdruženími je možno rozlišovat mezi několika základními typy
těchto subjektů. V takovém případě se však nejedná o právní hledisko, ale o hledisko
věcné. Takovými typy sportovních organizací jsou:
zastřešující sportovní asociace – jedná se o organizaci s neomezenou druhovostí
provozovaných sportů s obvykle přímým vztahem k příslušnému ústřednímu
orgánu státní správy. Prostřednictvím těchto orgánů čerpá ze státního rozpočtu
ČR dotace. V České republice jsou takovými organizacemi např.: Český svaz
tělesné výchovy, Česká obec sokolská ad.
samostatná sportovní asociace – je zde omezená druhovost na jeden sport nebo
na jednu sportovní skupinu. Prostřednictvím své zastřešující sportovní asociace
obvykle čerpá dotace ze státního rozpočtu ČR. Vzhledem ke svým partnerům,
sponzorům a ostatním klubům, vystupuje jako samostatný subjekt. Mezi tyto
organizace patří prakticky všechny sportovní srazy sdružené v Českém svazu
tělesné výchovy.
sportovní klub – má přímou ekonomickou vazbu, jak na zastřešující sportovní
asociaci, tak i samostatnou sportovní asociaci. Prostřednictvím těchto asociací
mohou sportovní kluby čerpat prostředky ze státního rozpočtu ČR, k ostatním
veřejným rozpočtům (např.: obce) vystupují již samostatně. Mají právní
subjektivitu. Sportovní klub může existovat nejen ve formě občanského
sdružení, ale i ve formě obchodní společnosti.
sportovní oddíl nebo odbor – jedná se o nejnižší typ sportovní organizace
a existuje v rámci sportovního klubu. Základním znakem odboru nebo oddílu
je ten, že provozují pouze jeden sport nebo jednu skupinu sportů. Jsou taktéž
ekonomicky a právně omezeny ze strany svého mateřského sportovního klubu.
Na rozdíl od sportovních odborů, mají sportovní oddíly vlastní organizační
mikrostrukturu a vlastní orgány, které je zastupují ve vztahu k mateřskému
19
sportovnímu klubu či k příslušnému sportovnímu svazu, nikoliv však navenek.
Sportovní odbory se převážně ustanovují v nezávodních sportech.15
3.3 Zdroje financování sportovních klubů
Zdroje financování tělesné kultury a sportu můžeme rozdělit na zdroje z hlavní činnosti a na
zdroje z doplňkové činnosti a speciální aktivity. Příjmy z hlavních činností jsou vázány na
sportovní aktivity a většinou osvobozené od daně z příjmů. Příjmy z doplňkových
a speciálních činností mohou být vázány na sportovní i nesportovní aktivity.16
3.3.1 Zdroje financování z hlavní činnosti
Mezi zdroje financování z hlavní činnosti patří:
Členské příspěvky – můžeme je dále rozdělit na tři skupiny:
o Zápisné – platí se pouze jedenkrát při vstupu nového člena do
tělovýchovné jednotky, resp. sportovního klubu.
o Členské příspěvky – platí se jedenkrát ročně
o Oddílové příspěvky – platí se zpravidla jednou měsíčně
Dary – členové klubu TJ anebo další příznivci dávají dary klubu, ale bez nároku
na protislužbu. Dary mohou mít formu peněžní i nepeněžní.
Patronáty – Vyskytují se často zejména u velkých firem, které věnují velkou
sumu peněz na podporu mládežnických družstev v klubu. Patronáty se řeší
zákonem darovacím.
Příspěvky municipalit – obec pomáhá svému klubu nebo tělovýchovné jednotě.
Často se využívá formy pronájmu městského sportovního zařízení místní TJ za
symbolickou cenu.
Příspěvky od zastřešující sportovní organizace – poskytování příspěvků nižším
článkům od zastřešující organizace jako je ČSTV, Sokol, ČASPV, atd.
Dotace od státu – vždy se jedná o účelovou dotaci většinou do sportovních
zařízení a částečného krytí nákladů na provoz a údržbu sportovních zařízení.
15 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy. 1. Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 25 - 26
16 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN
978-80-7357-666-0., str. 164
20
Vstupné na sportovní akce – jedná se o jeden z tradičních zdrojů peněžních
zdrojů, které české TJ a SK využívají. V našich poměrech je významným
příjmem především u ledního hokeje a kopané, méně již u házené, volejbalu,
basketbalu, florbalu. Protože vstupné podléhá zdanění, je pro malé vesnické
kluby vhodné využívat principu dobrovolného vstupného, a tím se dostávají do
kategorie darů, kde pro ně existuje možnost daňového osvobození.
Startovné – využívají se především v individuálních sportech nebo na
několikadenních turnajích, kterých se zúčastňuje několik družstev.17
3.3.2 Zdroje financování z doplňkových činností
U tělovýchovných jednot a sportovních klubů jako neziskových organizací existuje
problém jasného kritéria, které nám určí, co lze zahrnout mezi doplňkové činnosti
klubu, které jsou jednoznačně zdaňovány, a co nikoli. Z těchto důvodů je pro OS
důležité, co mají ve stanovách vyjmenováno mezi hlavními činnostmi. V českém
sportovním prostředí hrál tento zdroj příjmů vždy významnou roli a dovoloval
sportovním organizacím značnou nezávislost na státních orgánech.
Mezi zdroje financování z doplňkových činností patří:
Sponzorské příspěvky – tímto způsobem získává klub účelové peníze na soutěž,
tréninkový tábor na ceny apod. od sponzora, který naopak očekává určitou
protislužbu. Nejčastěji to bývají:
o loga na klubových dresech
o loga na vstupních branách, mantinelech, hrazení apod.
o reklama v klubových novinách, na webových stránkách klubu apod.
Drobné klubové suvenýry, upomínkové předměty se symbolikou klubu –
V českých podmínkách je tato komerční aktivita hospodářsky zajímavá jen
u nejpopulárnějších sportů a klubů v kopané a ledním hokeji. V žádném případě
však nedosahuje ve struktuře příjmů podílů dosahovaných nejpopulárnějšími
profesionálními kluby v USA a západní Evropě.
17 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN
978-80-7357-666-0., str. 149 - 152
21
Nájemné z klubových sportovních zařízení – klub pronajímá veřejnosti své
sportovní zařízení (tělocvičny, tenisové kurty, atd.)
Klubové restaurace a ubytovací zařízení – sokolské jednoty si u nově
budovaných sokoloven vyčleňovaly prostory pro hospody a často i ubytovny.
Výpůjčky od členů klubu – ve fungování českých a moravských TJ a SK to není
často využívaná forma, ale tato možnost zde existuje.
Bankovní půjčky – v současnosti si mohou TJ i SK vypůjčit i u bank, a protože
mají většinou majetek, neměl by to být žádný problém. Úročení půjček je velmi
vysoké, proto se mu většina klubů vyhýbá. Při nesplácení úvěru hrozí
exekuce.18
3.3.3 Zdroje ze speciálních aktivit
Jedná se o aktivity nabízející sportovní i nesportovní vyžití i nečlenům klubu. Čisté
výtěžky jsou pak zdrojem financování. Mezi nesportovní aktivity patří:
Taneční zábava, diskotéka – společenské akce pořádané sportovní organizací
Burzy – často se vyskytují burzy s použitým sportovním vybavením
Aktivní výpomoci v místě bydliště
Mezi sportovní aktivity patří:
Organizování a realizace sportovních kurzů
Organizování a realizace tréninkových táborů
Akademie
Prodej občerstvení členy klubu19
18 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN 978-80-7357-666-0., str. 153 - 155
19 NOVOTNÝ, Jiří, a kolektiv. Sport v ekonomice. 1. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 512 s. ISBN
978-80-7357-666-0., str. 156 - 157
22
3.3.4 Sponzoring
Sponzorování představuje významný specifický prostředek k zabezpečení dostatečných
finančních zdrojů, sloužících k realizaci zejména kulturních, vědeckých, charitativních
a dalších aktivit v různých sférách života společnosti. V tomto směru nečiní výjimku ani
tělovýchovné, sportovní a turistické organizace, spolky, kluby, avšak i jednotlivci,
usilující o získání finančních prostředků pro jejich mnohočetnou a rozsáhlou činnost.
Formy sponzorování ve sportu:
Sponzorování jednotlivých sportovců – sportovec pomáhá propagovat výrobek
(vyobrazení sportovce na produktu, autogramiády, akce pro spotřebitele atd.).
Sportovec naopak dostává kromě finanční odměny i materiální pomoc, jako
oblečení, vozidlo atd.
Sponzorování sportovních týmů – sponzor poskytuje zejména finance, sportovní
vybavení, dopravu nebo vlastní výrobky a služby. Sponzorovaný tým nabízí
především reklamu na dresu, mantinelu, internetových stránkách atd.
Sponzorování sportovních akcí – zde lze sponzorovi nabídnout vstupenky,
reklamy o přestávkách nebo titul „hlavní sponzor“ akce.
Sponzorování sportovních klubů – tato forma nabízí nejširší možnosti z hlediska
činností, které lze nabídnout sponzorovi. Tím, že např. sportovní klub disponuje
jak sportovci, sportovními družstvy, svými profesionálními odděleními, pořádá
sportovní akce atd., jde šířka nabízených protivýkonů do velkého rozmezí.
Sponzorování ligových soutěží – firmy, které představují partnery, mají svá
firemní označení v názvu soutěže a využívají multifunkční prezentace na všech
ligových stadionech.20
20 ČÁSLAVOVÁ, Eva. Management a marketing sportu: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. Praha :
Olympia, 2009, 225 s. ISBN 978-80-7376-150-9. Str. 201 - 202
23
3.3.5 Dobrovolnictví
V souvislosti s financováním sportovních organizací nemůžeme opomenout
ani fenomén dobrovolnictví. Dobrovolník se zcela vědomě a svobodně rozhoduje,
že bude svoji bezplatnou činnost vykonávat ve prospěch jednotlivce, skupiny či celé
společnosti. Poskytuje tak nejen svoje schopnosti, ale i část svého (především volného)
času a energie ve prospěch uspokojení potřeb spoluobčanů. Motivace může být různá,
ale vždycky souvisí s vnitřním nutkáním a potřebou být někomu prospěšný nad rámec
běžných sociálních rolí. Dalo by se tak i říci, že se jedná o jakousi formu nepeněžního
dárcovství, za kterým ale vždy skrývá pocit solidarity a snahy pomoci.
Práce dobrovolníků z mikroekonomického hlediska nejenže snižuje náklady na mzdy
v podílu na produkci příslušného subjektu, ale souběžně i navyšuje produkci o přínos
z dobrovolné práce.21
3.3.6 Financování sportu v zemích EU
Na financování sportu se z velké části podílí veřejný sektor. Výdaje na sport, které
poskytuje stát, se v jednotlivých zemích různí. V našem hodnocení poskytuje nejméně
prostředků Bulharsko, kde ze státního rozpočtu jde do sportu 6,1 € na obyvatele.
Nejvýznamnější veřejné výdaje na sport byly poskytovány v Nizozemí, Finsku, Francii,
Irsku, Dánsku a Lucembursku, kde byla podpora sportu z veřejných rozpočtů v přepočtu
na počet obyvatel nejvyšší.22
21 HODAŇ, Bohuslav; HOBZA, Vladimír. Financování tělesné kultury jako složky občanské společnosti. 1. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2010, 214 s. ISBN 978-80-244-2658-7., str. 20 - 32
22 Koncepce financování sportu v České republice. [online]. [cit 2012-12-18].
„Závazným přepisem pro vedení účetnictví je Opatření ministerstva financí, kterým se
stanoví účtová osnova a postupy účtování pro politické strany, hnutí, občanská sdružení
a jednotlivé nevýdělečné organizace ve znění příslušných novel (poslední novela
publikována ve Finančním zpravodaji č. 10/99). Od 1. 1. 2001 platí nové Postupy
účtování, které byly uveřejněny ve FZ 11/2000. Pomocí účtové osnovy a postupů je
možné naplnit předmět účetnictví, tj. vytvořit pro jednotlivé ekonomické kategorie,
kterými se předmět účetnictví zabývá (majetek, závazky, náklady a výnosy), systém
syntetických účtů, na kterých se uvedené skutečnosti evidují a třídí. I když dle této
23 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1. Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 81
24 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1.
Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 83 - 84
26
účtové osnovy účtuje poměrně mnoho sportovních organizací, jejichž účetnictví vedou
dobrovolní pracovníci (často bezplatně) bez odpovídajících odborných schopností, nelze
podrobně rozebírat jednotlivá ustanovení postupů. Postupy jsou koncipovány podobně
jako postupy pro podnikatelské subjekty, tj. v jednotlivých částech jsou definovány
některé pojmy (úvodní ustanovení) a obsahová náplň jednotlivých účetních tříd. Účtová
osnova je vnitřně členěna do sedmi účtových tříd, které se dělí na účtové skupiny a ty na
syntetické účty. Účtové skupiny jsou označeny jednomístným číslicovým znakem,
účtová skupina dvoumístným a syntetický účet trojmístným znakem. Případným
připojením dalších číselných znaků vzniká soustava analytických účtů, které nejsou
účtovou osnovou předepsány, pouze jsou stanovena hlediska pro jejich utváření.
Členění majetku do jednotlivých účtových tříd a skupin respektuje hledisko likvidnosti
majetkových složek, jejich funkci v činnosti sportovní organizace (investiční majetek
a oběžný majetek) a v případě závazků i hledisko krátkodobých nebo dlouhodobých
zdrojů financování. Vlastní zdroje se člení podle jednotlivých zdrojů tvorby, tj. základní
jmění, fondy tvořené ze zisku a nerozdělený zisk. Nejvýznamnější odlišnosti od postupů
pro podnikatelské subjekty:
účtová třída č. 9 nahrazuje třídy č. 4 (tj. základní jmění, nerozdělený zisk,
rezervy, dlouhodobé bankovní úvěry) a účtové třídy 7 (počáteční a konečný účet
rozvažný)
absence účtové třídy 5 (náklady), kterou nahrazují účtové třídy 4, včetně splatné
dnové povinnosti
členění nákladů a výnosů je v účtové osnově zjednodušeno (účtové třídy 4 a 6)
tím, že jsou předepsány pouze účtové skupiny minimální dělení nákladových
a výnosových položek. Pouze u některých typů nákladů a výnosů je předepsán
konkrétní syntetický účet
účtování investičních dotací prostřednictvím účtu 900
účtování o členských příspěvcích až v okamžiku jejich zaplacení“25
25 TOPINKA, Jiří; STANJURA, Jan. Občanská sdružení ve sportu: Právní, účetní a daňové problémy 1.
Praha : Olympia, 2001. 262 s. ISBN 80-7033-223-9., Str. 85 - 86
27
4 Okresní fotbalový svaz Znojmo
4.1 Charakteristika OFS Znojmo
Okresní fotbalový svaz (OFS) je organizační jednotkou FAČR zřízenou podle § 6 odst.
2 e) zák. č. 83/1990 Sb. OFS má od roku 2011 vlastní právní subjektivitu odvozenou ze
stanov FA. Soutěží, které pořádá, se v roce 2012 účastnilo celkem 67 oddílů s celkovým
počtem členů 3 818.
4.1.1 Historie FAČR
Fotbal se u nás začal rozšiřovat v devadesátých letech 19. století. Nejprve byl
organizován Českou amatérskou atletickou unií, avšak její rychlý rozvoj si brzy vynutil
vznik samostatného ústředí. Stal se jím Český svaz footballový, založený v roce 1901.
V roce 1905 byl ustanoven Svaz českých fooballových soudců, který měl značné
zásluhy o rozvoj kopané. Po vytvoření Československa roku 1918 se ČSF ujal řízení
fotbalu v celé republice, roku 1921 byl přejmenován na Československý svaz
footballový. Prim hrála sportovně i funkcionářsky silná středočeská fotbalová župa.
V březnu 1922 byla ustavena Československá associace footballová. Vedle ČSF, který
řídil soutěže i na Podkarpatské Rusi, do ní vstoupily menšinové organizace – německý
Deutscher Fussball Verband, maďarský Magyar Labdarúgok Szövetsége, Polski
Zwiazek Pilki Noźnej a židovský Kuwucas Meschakej Kadúr Regel Jehudith.
Ve dvacátých letech 20. století se v souvislosti s rozvojem profesionalismu vytvořila
i Unie footballových profesionálů v ČSR. Kopaná se stala nejpopulárnějším sportem,
což našlo svůj výraz i v tom, že předseda ČSAF dr. Pelikán se stal i předsedou
Československého všesportovního výboru.
Po rozbití republiky, v nově vytvořeném Protektorátu Čechy a Morava začal znovu
působit Český svaz. Po osvobození vytvořil nejprve jednotné ústředí se Slovenským
futbalovým zväzem, později byla obnovena Asociace.
Po roce 1945 existovaly kromě ČSAF: Český footballový svaz a Slovenský zväz
footballový. Únorový puč v roce 1948 znamenal konec dosavadního uspořádání
československého fotbalu. Fotbal byl nadále řízen ústřední sekcí kopané Sokola, později
Státního výboru pro tělesnou výchovu sport a od roku 1957 Čs. svazu tělesné výchovy.
28
Pokus obnovit svébytnou organizaci v roce 1968 ztroskotal po vpádu sovětských vojsk.
Během následné „normalizace“ bylo předchozí byrokratické řízení z jednoho centra
ještě prohloubeno, existence Čs. fotbalového svazu byla čistě formální záležitostí.
Z vedoucích představitelů fotbalu komunistické éry pouze František Blažej (předseda
ústřední sekce v polovině padesátých let) funkcionářsky vyrostl od práce v klubu přes
župu a odborné komise, v ostatních případech se jednalo o dosazené „politruky“.
Národní fotbalový svaz se jako samosprávná organizace obnovil po listopadu 1989,
tehdy ještě v rámci Československého svazu. Brzy změnil jméno na Českomoravský
fotbalový svaz (ČMFS) a po rozdělení Československa se ujal svrchovaného vedení
fotbalu v České republice. V roce 2011 delegáti valné hromady Českomoravského
fotbalového svazu (ČMFS) schválili nové stanovy, které mimo jiné změnily název
organizace na Fotbalová asociace České republiky (FAČR). Fotbalová asociace České
republiky je členský svaz organizací FIFA a UEFA.
Zdroj: Oficiální webové stránky Národního muzea: www.nm.cz
Obrázek č. 3 Loga organizací FIFA, FAČR a UEFA
Zdroj: Webové stránky: www.sportslogos.net
Zdrojem majetku FA jsou zejména příjmy z vlastní sportovní činnosti, z členských
příspěvků, příspěvky a dotace od UEFA a FIFA, příjmy z hospodářské činnosti, příjmy
ze zisku obchodních společností a dalších právnických osob, v nichž má FA účast,
včetně podílu na výtěžku loterijních společností, a dále z příspěvků ze státního rozpočtu
nebo z jiných veřejných rozpočtů, dary apod.
29
4.1.2 Struktura fotbalových soutěží
Nejvyšším řídícím orgánem fotbalu u nás je FAČR, která provozuje dvě nejvyšší
fotbalové soutěže. Na dalším stupni je Česká fotbalová liga společně
s Moravskoslezskou fotbalovou ligou. Tyto ligy jsou řízeny řídícími komisemi pro
Čechy a Moravu. Tyto komise dále řídí Divize A-E. Krajské fotbalové svazy, kterých je
podle územního rozložení krajů na našem území 14, řídí krajské přebory a dále I. A
a I. B třídy. Pod krajskými organizacemi se nacházejí okresní fotbalové svazy, které
provozují okresní přebory, III. třídy a v některých případech i IV. třídy.
V Jihomoravském kraji se nachází 7 okresních fotbalových svazů, včetně OFS Znojmo.
Tabulka č. 1 Struktura fotbalových soutěží v ČR
Zdroj: Vlastní zpracování
Soutěže řízené FAČR (profesionální)
1. 1. Gambrinus liga
2. 2. liga
Soutěže řízené řídicí komisí pro Čechy Soutěže řízené řídicí komisí pro Moravu
3. Česká fotbalová liga Moravskoslezská fotbalová liga
4. Divize A Divize B Divize C Divize D Divize E
Soutěže řízené krajskými fotbalovými svazy a Pražským fotbalovým svazem
5. Krajské přebory a Pražský přebor
6. I. A třídy
7. I. B třídy
Soutěže řízené okresními fotbalovými svazy a v Praze Pražským fotbalovým svazem
8. II. třídy (okresní přebory) a Pražská II. třída
9. III. třídy
10. IV. třídy (není ve všech okresech)
30
4.1.3 Činnost OFS Znojmo
Hlavní činností OFS Znojmo je sdružovat fotbalové kluby v okresu Znojmo a pečovat
o komplexní rozvoj fotbalu v okrese a vytvářet pro něj všestranné a rovnoprávné
podmínky. Toto uskutečňuje zejména tím, že pořádá a organizuje fotbalové soutěže na
území Znojemského okresu, které řídí podle řádu a předpisů FAČR a rozpisů, které pro
potřebu sám vydává. Dále se věnuje péči a výchově mládeže, jak po stránce etické, tak
i výkonnostní a organizuje přípravu trenérů, rozhodčích a dalších funkcionářů
a činovníků v rámci znojemského okresu.
4.1.4 Orgány Okresního fotbalového svazu
Nejvyšším orgánem OFS je valná hromada. Na VH vysílají po 1 delegátu všechny
kluby, které mají sídlo na území okresu vyjma těch, které jsou podle čl. 6 odst. 4 těchto
stanov začleněny jako celek do jiného okresu, kde se také účastní valné hromady.
Každý delegát má 1 hlas. V současnosti má Okresní fotbalový svaz Znojmo 75 oddílů
z toho 67 aktivních. Řádná valná hromada se koná jedenkrát za 2 roky. Mimořádnou
valnou hromadu svolává výkonný výbor OFS, pokud to sám považuje za nutné anebo
pokud o to požádá s uvedením důvodů nadpoloviční většina klubů se sídlem v okrese.
Valná hromada zejména projednává a schvaluje zprávu o činnosti výkonného výboru
vč. hospodaření a zprávu revizní komise. Dále volí předsedu a další členy výkonného
výboru a 3 členy revizní komise. Funkcionáři jsou zvoleni, hlasuje-li pro ně
nadpoloviční většina přítomných delegátů
Výkonným orgánem je výkonný výbor. Má 9 členů včetně předsedy a dvou
místopředsedů. Funkční období VV je 4 roky a schází se 1krát měsíčně. VV zajišťuje
okresní soutěže a k jejich řízení vydává příslušné rozpisy. Jmenuje a odvolává předsedu
a členy sportovně-technické komise, disciplinární komise, komise rozhodčích, komise
mládeže, trenérsko metodické komise a hospodářské komise. Zároveň k těmto komisím
plní funkci odvolacího orgánu.
Kontrolním orgánem je revizní komise. Má 3 členy, jejichž funkce je neslučitelná
s funkcí člena VV a ostatních komisí. Úkolem komise je kontrola hospodaření VV
a jeho komisí a kontroluje využívání poskytnutých dotací členskými kluby.
31
4.2 Hospodaření OFS Znojmo
4.2.1 Výsledek hospodaření
Okresní fotbalový svaz Znojmo se jako občanské sdružení řadí mezi neziskové
organizace. Jeho hlavní činností je pořádání fotbalových soutěží a turnajů.
Tabulka č. 2 Výsledek hospodaření v letech 2010 až 2012
2010 2011 2012
Náklady 514 101,30 909 761,42 1 071 683,59
Výnosy 688 393,00 985 497,92 1 300 085,52
Výsledek Hospodaření 174 291,70 75 736,50 228 401,93
Zdroj: Vlastní zpracování
V tabulce č. 2 jsou znázorněny celkové náklady, výnosy a výsledek hospodaření
v jednotlivých letech. Můžeme vidět, že během sledovaného období se celkové náklady
spojené s chodem organizace více než zdvojnásobili. Největší nárůst zaznamenaly
z roku 2010 na rok 2011, kdy vzrostly o téměř 77 %, což bylo dáno odvodem části
dotací získaných ze státního rozpočtu klubům. V roce 2012 se konečné hodnota nákladů
zastavila na čísle 1 071 683,59 Kč.
Společně s náklady se ale podařilo organizaci konstantně navyšovat i výnosy a to
meziročně o přibližnou částku 300 000 Kč.
32
Graf č. 1 Výsledek hospodaření v letech 2010 až 2012
Zdroj: Vlastní zpracování
4.2.2 Náklady
Tabulka č. 3 Náklady v letech 2010 až 2012
Účet Název 2010 2011 2012
501/01 Spotřeba materiálu sportovního 21 105,00 47 265,00 74 253,00
501/02 Spotřeba materiálu režijního 27 188,00 39 928,00 78 238,32
511 Opravy a udržování 890,00 -0- -0-
512 Cestovné 54 115,00 42 228,00 53 757,00
518 Ostatní služby 255 210,30 286 941,42 203 152,27
521 Mzdové náklady -0- 30 000,00 120 000,00
524 Zákonné SZP -0- 10 200,00 40 800,00
549 Ostatní náklady 155 593,00 160 199,00 129 709,00
581 Příspěvky klubům -0- 293 000,00 371 774,00
Celkem 514 101, 30 909 761,42 1 071 683,59
Zdroj: Vlastní zpracování
0,00
200 000,00
400 000,00
600 000,00
800 000,00
1 000 000,00
1 200 000,00
1 400 000,00
2010 2011 2012
VH v letech 2010 až 2012
Náklady
Výnosy
Výsledek Hospodaření
33
V tabulce č. 3 jsou pomocí horizontální analýzy porovnány náklady v letech 2010 až
2012. Při srovnání lze pozorovat nárůst jednotlivých položek nákladů.
Spotřeba materiálu sportovního - mezi sportovní materiál patři v OFS nejrůznější
sportovní potřeby jako např. míče, dresy, sítě, vápno, atd. potřebné při pořádání turnajů
pod záštitou OFS Znojmo.
Spotřeba materiálu režijního – jedná se o náklady spojené s chodem organizace,
zejména kancelářské potřeby.
Cestovné – Z celkové částky cestovného tvořilo v jednotlivých letech zhruba 65 %
cestovné pro rozhodčí. Zbylých 35 % nákladů na cestovné tvořilo cestovné pro členy
komisí OFS. Jízdné při použití vlastního dopravního prostředku je:
Osobní automobil (5 Kč/km)
motocykl (3 Kč/km)
V případě použití veřejné dopravy je jízdné proplaceno dle předložené jízdenky.
Ostatní služby – ostatní služby tvoří jednu z nejvýznamnějších položek v nákladech
organizace. Organizace tyto náklady v účetnictví analyticky rozděluje na tyto účty:
Tabulka č. 4 Analytické rozdělení účtu Ostatní služby