El Lisickij – Prouny...Herbert Bayer (5. dubna 1900, Haag am Hausruck, Rakousko-Uhersko – 30. září 1985, Montecito, Kalifornie, USA) byl rakousko-americký grafik, typograf,

El Lisickij – Prouny

ŠKOLY A UMĚLEC-KÁ HNUTÍZměnit život... Toto heslo se neslo Evropou. Stály za ním celé školy a umělecká hnutí. Nástává masivní proces transformace pohledu na svět a přístupu k němu, jehož je typografie nedílnou součástí.

Školy:– Vgutemas v Rusku

Bauhausbyl založen roku 1919 ve Výmaru.Walterem Gropiem

Škola měla obnovit „jednotu umění pod vedením architektury a obnovit těsný vztah umění k řemeslu. Umění a technika mají vytvořit nový celek. Konečným cílem vší výtvarné činnosti se má stát stavba.“ Každý student Bauhausu se tedy musel naučit řemeslu.

Škola si kladla za jeden z cílů setřít rozdíl mezi uměním a řemeslem. Jednalo se o boj a vyrovnávání se s již nastíněnými myšlenkami Arts and Crafts, že přáce ve velkém nutně musí snižovat kvalitu.

Práce spočívala ve zkoumání fyziologických a psychických potřeb člověka.

Vizuální principy Bauhausu se v rámci funkcionalistických tendencí odvíjejí od zkoumání užití nejzákladnějších geometrických prvků: krychle, kruhu, trojů-helníku.

V architektuře pak v rámci trojrozměrného vyjádření: krychle, koule, jehlan, válec

Hlavní osobnosti Bauhausu:Walter Gropius – zakladatel BauhausuJan Tsichhold –učitel typografie na BauhausuTheo Van DoesburgLaszlo Moholy-Nagy

Manifest funkcionali-smu: Forma následuje funkci!Evropské země: Funkčnost a pokrok se staly klíčovými v pokusu posunout se za vnější fyzické vyobrazení reality pomocí experimentování. Zastánci moderny se snažili naplňovat představu o tom co je v jejich době

„Dekorace je smyslné a primitivní povahy, stejně jako

barva, a hodí se toliko pro nižší třídy, sedláky a divochy.“

„Ornament je zločin!"

Adolf Loos

Le Corbusier

Vila Savoye

Peter Behrens Německý malíř a architekt. Zaměřil se na architekturu, design a výtvarnictví. Jeho výtvarné práce pro AEG byli inspirovány stavbami velkých architektů Wrighta a Mendelsohna. Tento inspirační zdroj se promítl do obrazů, písmen, slov, do sazby.

Einstein Tower

Bears Runhttp://byricardomarcenaroi.

blogspot.cz/2010/07/architecture--frank-lloyd-wright.html

Guggenheim Museum

Paul Renner – Futura

FUTURA

Paul Renner: Písmo Fu-

Klasifikační skupina bezpatkových písem vznikla v 19. století a prosadila se z popudu umělců školy Bauhausu. Stalo se tak mj. i z popudu Paula Rennera.

Futura, první návrhy, které se datují do roku 1924 byli velmi inspirovány Bauhau-sem. Renner považoval písmo jako překonání zdánlivé "neslučitelnosti římských velkých písmen a latinských malých písmen, které pocházejí z karolinské minusku-ly". Jeho Futura byla prototypem kategorie geometrické bezpatkové lineární antikvy.

Příklady použi-

Futura je příkladem velkého úspěchu na poli typografie. V třicátých letech se užívala hojně

v avantgardní oblasti. Znovu našla své místo v šedesátých letech a dodnes ji nalezneme úplně

všude. Futura je příkladem stále moderní a mód-ní typografie.

Edward Johnstonfont UndergroundBezpatkový font vyrobený Edwardem Johnstonem roku 1916 za účelem signalizace Londýnského metra. Původně originálně nazvaný Underground. Nazýval se také Johnstonovo želez-niční písmo nebo také pouze Johnston.

Font je cha-rak-teris-tický širo-kými kru-hový-

Eric Gillfont Gill Sans

Tajemství Gill Sans: Vychází z římských forem a na tyto nabaluje geometrickou konstrukci.

Vpravo: Kresba Erika Gilla 1933

https://www.typotheque.com/ar-ticles/re-evaluation_of_gill_sans/

Adolphe Jean-Marie Mouron

rus žijící ve francii, která se v té době zaměřovala především na obsah děl něžli na jejich formální podobu.

Tento rus ve Francii vynikl na mezinárodním poli plakáty v jednotném stylu s velmi osobitou typografií. Nejslavnějším plaká-tem je Nord-Express. Je dokla-dem perfektního souznění textu s obrazem.

Svými kompozicemi ovlivnil celou generaci typografů.

Je známý nejen díky revolučnímu přístu-

Nord-Express. Plakát vytvořený na zakázku Francouzský-mi železnicemi

Bifur – písmo spo-jující typografii s gra-fickými elementy.

Peignot Alexandre Cassandre 1937

Theo Van DoesburgHolandský malíř, architekt a teoretik, který tvořil pod vlivem rusa Kandinského. Podobnost k mohutnosti ruských liter není náhodná.

Abeceda navržená Theo Van Doesburgem

Jan Tschicholdnastoupil r. 1923 na Bauhausu ve Výmaru

Je autorem knihy

Základní typografie, Die Neue Typographie, Typgrafický de-Autor začíná od slova, pokračuje přes řádky, odstavce, bílé místo, tabulky, barvy.. až k abstraktnímu umění a fotografiím/kresbám v typografické kompozici.

Užitečné tipy

• omezte množství barev v textu• další barvy používejte minimálně – zvýšíte tak jejich zvýrazňovací funkci (aneb když zvýrazníte

vše, tak nebude výrazné nic)• bez nastudování obsahu nevytvoříte skvělou kompozici

Typograf má dle Tschicholda primárně 3 úkoly – uspořádat text tak, aby byl co nejčitelnější, výsledek musí být vizuálně atraktivní pro čtenáře a musí při své práci brát ohled na specifika a limity prostředí.

Část své kariéry strávil s Penguin Books pro které navrhl logo, jednotný typografický přebal a vnitřní sazební úpravu.

Jan Tschichold propagoval asymetrickou kompozici a zavrhoval kom-pozici na osu. Podle Tscicholda musí sazba obsahovat "vizuální léčku", která přitáhne pohled.

Plakát k výstavě konstruktivismu

Manifest Elementární typografie

Definoval pravidla sazby a její samotnou podobu.

Tvořil asymetrické filmové plakáty pro filmovou společnost Phoebus Palast, kde aplikoval své principy asymetrie, jednoduchosti, postupné výstavby díla končící u fotografie, abstracke atd.

písmo Transito – Jan Tschichold 1930

Příklady písem té doby

Herbert Bayer (5. dubna 1900, Haag am Hausruck, Rakousko-Uhersko – 30. září 1985, Montecito, Kalifornie, USA) byl rakousko-americký grafik, typograf, malíř, fotograf, sochař, návrhář a architekt. V roce 1937 byl jedním z umělců, jejichž díla byla vystavena na Entartete Kunst v Mnichově.

Patřil mezi protagonisty radikální „bauhausovské“ moderny.

Písmo navržené Herbertem Bayerem

De Stijl De Stijl (v nizozemštině znamená styl) je původem nizozemské umělecké hnutí založené roku 1917. V užším slova smyslu je termín De Stijl používán pro označení díla vytvořeného skupinou nizozemských umělců mezi lety 1917 a 1931. Kromě toho ještě existoval časopis s názvem De Stijl vydávaný malířem a kritikem Theem van Doesburgem, který propagoval názory této skupi-ny umělců. Kromě Van Doesburga do skupiny patřili malíři Piet Mondrian a Bart van der Leck a architekti Gerrit Rietveld a J.J.P. Oud. Umělecká filozofie, která vytvořila základ tohoto díla je známá jako neoplasticismus.

Proponenti tohoto stylu se snaží vyjádřit nový utopický ideál [poznámka 1] duchovní harmonie a řádu. Dosahují čisté abstrakce a univerzálnosti tím, že redukují základy tvaru a barvy - vizuální kompozici zjednodušili na vertikální a ho-rizontální směr a používají pouze základní barvy spolu s černou a bílou.

Stanley Morisson: Times New Roman (1931)Times New Roman je jeden z nejpoužívanějších serifových typografických písem. Byl navržen v roce 1931 Stanleym Morisonem a Victorem Lardentem pro britský deník The Times. Tvůrci vycházeli ze staršího písma Plantin, které upravili pro lepší čitel-nost a úsporu místa.

Pro nový font se vžilo označení Times New Roman. Poprvé bylo písmo použito v deníku The Times 3. října 1932.

Díky své všudypřítomnosti měl Times New Roman velký vliv na další vý-voj mnoha fontů před i po nástupu digitálních médií. Příkladem je písmo Georgia, jež má velmi podobný řez, ale o něco širší serify (též patky).

Ačkoliv deník The Times font nadále nevyužívá, je Times New Roman hoj-ně používán pro sazbu knih. Zejména díky přijetí společností Microsoft (font je používán jako výchozí ve většině jejích textových procesorů a internetových prohlížečů) se tak stal jedním z nejpoužívanějších typo-grafických písem historie.

Times New Roman

Podoba reklamy po II sv. válce

1950-60II. světovou válku vystřídal nový optimismus a přiklo-nění se ke konsumerismu. Velký vliv evropských vý-tvarníků, kreativců. Design začal být mnohem větší sou-částí života s jasnými barva-mi oslavujícími život.

Léta 1950-60 jsou charakte-ristická velkým industriál-ním a populačním růstem podporující konzumní spo-lečnost a ekonomické pro-středí zase podporující růst reklamy.

Mezinárodní švýcarský styl(International swiss style)1950-1960

Mezinárodní typografický styl (nebo též Mezinárodní švýcarský styl)

Jednalo se o novou vlnu grafického designu významně zapsanou v historii typografie. Inspirovanou architekturou a školou Bauhaus.

Toto hnutí mělo tři oblasti zájmu:

1. bezpatková písma

2. asymetrii

3. typografický rastr

Osobnosti s tím spojené: Theo Ballmer byl jedním z podněcovatelů, dále potom Adrian Frutiger (tvůrce písma Univers), Max Miedinger (Helvetica), Ernst Keller.

Pro všechny tyto výtvarníky byla čitelnost a jednoduchost základní hodnotou. Vědomí, že typografie má svá omezení, že tvůrce se musí přizpůsobit, jim umožňovalo dobrat se podstaty. Systematicky použí-vali pomoc tzv. typografické mřížky.

Max Bill byl průkopníkem minimalistického zalamování sazby a pro-pagátorem mezinárodního švýsarského stylu.

obálka katalogu Konkrete Kunst pro uměleckou výstavu r.1944 byla prvním význam-ným příkladem minimalistické koncepce Maxe Billa

HelveticaMax Miedinger – grafik a designer – byl roku 1956 pověřen vytvořením nového bezpatkového písma pro písmolijnu Haas foundry. Helvetica nakonec vznikla ve spolupráci s Eduardem Hoffmanem

Původně se tento font jmenoval Haas Grotesk. Roku 1960 změnil z komerčních důvodů název na Helvetica.

Helvetica byla navržena jako univerzální bezpatkové písmo na základě grotesků z konce 19. století. Je to je-den z nejznámějších a nejvýznamnějších fontů světa. S čistými tvary založenými na fontu Akzidenz-Grotesk z roku 1898.

Současná podoba tohoto písma Neue Helvetica obsa-huje 51 řezů. To činí tento font jedním z nejuniverzál-nějších fontů jak pro základní či akcidenční sazbu.

Neue Helvetica obohacená o množství řezů

http://www.brianhuezo.com/old_site/project01/pages/helvetica_page_history.html

Helvetica byla přesně to co po-válečná podoba reklamy potře-bovala - vymanění se z kom-binace x různých stylů a typů písem, ručně psaných kaligrafic-kých nápisuů atd. Nastoupila síla jednoduchosti, čitelné elegance, strohosti, ale jednoznačnosti sdělení.

http://designmodo.com/vintage--retro-advertisements/

Univers, Adrian Frutiger, 1957Jeho rysem je číselný systém vyjadřující zaměření mezinárodního stylu na řád. Číselný systém, tzv. Frutigerovu mřížku.

Robustní a čistou formou Univers vyjadřuje chladnou eleganci a raci-onální schopnosti. Je k dispozici v 59 řezech, které lze dobře kombino-vat s jinými typy písma.

Adrian Frutiger se rovněž zasloužil o přepis existujících písem do fotosazby.

Tvůrce písem: Iridium, Frutiger, Glypha, Icone, Versailles, Linotype Centennial, Avenir

Černé Helvetica, růžové Univers

Push Pin studio

http://www.pushpininc.com/pushpingraphic.html http://vimeo.com/55471489

V tomto studiu vznikají nová písma často ve spojení s barevnými rozvlněnými a motivem až psychedelickými plakáty, přeba- ly

gramodesek, knih atd. Studio existovalo patnáct let. Dá se říci, že bylo naprosto autonomní od mezinárodního švýcarského stylu, plná organických tvarů, ilustrací, barevnosti, nespoutané

energie a rebelie. Toto uskupení výtvarníků a grafiků bylo jednoznačně ovlivněno hnutím hippie a psychedelickými lety 1960 - 70 se kterými byl spojen odpor vůdči současnému

stavu fungování společnosti prosicené konzumním způsobem života a především společností, která dopustí válku ve Vietnamu.

http://www.voicesofeastanglia.com/2012/11/psycho-calendar-quest-ce-que-

FotosazbaFotosazba byl způsob vytváření tiskové předlohy pro ofsetový tisk (tisk z plo-chy) pomocí fotografického filmu a papíru. Fotosázecí stroj promítal obrázky písmen na citlivý materiál, který po vyvolání sloužil k výrobě ofsetového listu. Fotosazba v 60. letech téměř vytlačila „horkou sazbu“ a pomohla nahradit knih-tisk ofsetem. Během 70. let se optické promítání písmen nahradilo obrazovkou a v 90. letech vytlačila fotosazbu digitální sazba počítačem (DTP).

Díky této technologii bylo mnoho starých písem v druhé polovině dvacátého století předěláváno do této nové podoby. Výhodou byla větší rychlost a přesnost reprodukce, matrice se neopotřebovávala. Jednoznačnou výhodou byla velikost matrice, která se mnohem lépe skladovala než velké rodiny písmových kuželek.

Nejznámnější písmolijny vzniklé v té době a zároveň fotosazební stroje jsou:

Linotype, Monotype

http://whattheythink.com/video/63598-frank-romano-history-phototypesetting/

Příklad předělání písma Clauda Garamonda z 16. stol. nejvý-znamnějšími písmolijnami. Každá k tomuto skvělému písmu přistoupila s osobitým pohledem.

Předělávka Bodoniho fontuAutor H. Griffith, 1929

Poster Bodoni

Granjon

Další významné fonty té doby:

Palatino, Herman Zapf, 1950

Toto písmo je pojmenované po Giambattista Palatinovi, mistrovi kaligrafie za dnů Leonarda da Vinci. Je mezinárodně označované také jako písmo Zapf.

Je přizpůsobeno především pro účely čitelnosti. Tvary a tahy jsou založené na klasických Italských renesančních formách. Používalo se i pro běžný tisk za II. sv. Války.

Melior, Herman Zapf, 1952

Toto písmo bylo navrženo jako extrémně či-telné s velkou střední výškou a malými hor-ními a dolními dotahy. Určené speciálně pro dopisní a novinové účely a offset. Má robustní mohutný charakter s objektivně klasickými tvary. Je universální – použitel-né v mnoha různých případech. Čitelnost je jeho hlavní deviza.

Optima, Hermann Zapf, 1958

Tuto literu Hermann Zapf okopíroval z náhrobků, které viděl v kostele Santa Croce – kostela ve Florencii. Je to humanistní bezpatkové písmo spojené s Římským a kaligrafickým stylem. Pro široké užití, lehce čitelné. Litery jsou konstruované do zlatého řezu.

Avantgarde, Lubalin, 1960Lubalin – hlavní představitel generace Bauhausu, generace 40tych let ve které se schilovalo ke druhé světové válce. Po pár menších zakázek, či iniciačních zakázek, nastoupil do renomova-né grafické firmy Reiss Advertising kde brzo nastoupil funkci umě-leckého ředitele.

Američani byli v té době (1942) značně ovlivňováni Evropskými emigranty a zároveň přinášeli do Ameriky myšlenky Bauhausu a směrů s ním spojeným – jako Funkcionalismus, Konstruktivismus atd. Americký Konzervativismus byl těmito zásadami vytlačen. Vyskočil na vrchol i díky odvětví designu a prodeje v oblasti farmacie, kte-rý byl v době druhé světové války velmi žádaným artiklem. Hlavní firma pro prodej byla firma Herb a Lubalin.

Myšlenky – kvalitní výrobek, má-li být prodán, musí být kvalitně za-balen a naopak. Pouze kvalitní výrobek si zaslouží kvalitní zabalení. Provázal se tak vztah mezi výrobcem a výtvarníkem. Produktem a designem, obsahem a formou – tedy základní myšlenky funkcio-nalismu.

Písmo bylo vytvořeno v letech 1960 jako titulek – titulkový písmový logotyp stejnojmenného časopisu. Do plnohodnotného písma bylo přetvořeno až v roce 1970 díky velké poptávce komunity designerů. Font byl vyhotoven pro dvě oblasti použití – v titulkové variantě a textové variantě.

titulní strana časopisu Avantgarde

font Avantgarde je charakteristický velkým množství ligatur

hojně se používá dodnes

http://www.fonts.com/content/lear-ning/fontology/level-1/type-ana-tomy/type-classi-ficationsv

MaxMilian VoxVox klasifikace písma používaná dodnes