Doplňující údaje: RNDr Grúz RNDr Grúz RNDr.Bc. Bosák, MBA PhDr. Edita Bosáková 0 08/2013 1.vydání v.r. v.r. v.r. v.r. Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil Objednatel: Souprava: Česká republika – Ministerstvo životního prostředí, Odbor řízení projektů OPŽP Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 Zhotovitel: ECOLOGICAL CONSULTING a.s. Na Střelnici 48, 779 00 Olomouc tel: 585 203 166, fax: 585 203 169 e-mail: [email protected]Číslo projektu: 411/13142 VP (HIP): RNDr Grúz Projekt: Posouzení vlivů na životní prostředí tzv. SEA hodnocení operačního programu Životní prostředí na období 2014-2020 Stupeň: KÚ: OÚ, MÚ: Datum: 08/2013 Obsah: Archiv: Formát: Měřítko: Část: Příloha: OZNÁMENÍ KONCEPCE -SEA Zpracované dle přílohy č.7 zákona č. 100/2001 Sb. - -
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Doplňující údaje:
RNDr Grúz RNDr Grúz RNDr.Bc. Bosák, MBA
PhDr. Edita Bosáková 0 08/2013 1.vydání
v.r. v.r. v.r. v.r.
Rev. Datum Popis Vypracoval Kreslil/psal Kontroloval Schválil
Objednatel: Souprava:
Česká republika – Ministerstvo životního prost ředí, Odbor řízení projektů OPŽP Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10
B.8. Vztah k jiným koncepcím a možnost kumulace vli vů na životní prost ředí a veřejné zdraví s jinými zám ěry
Při posouzení vztahu oznamované koncepce k jiným koncepčním materiálům byly
brány v úvahu zejména dokumenty, zpracované na národní a mezinárodní úrovni a platná
legislativa ČR.
Zohledněna byla rovněž platná legislativa o PÚR, Územně plánovacích podkladech a
Územně plánovací dokumentaci (tj. stavební zákon a jeho prováděcí předpisy). V úvahu byla
přitom vzata skutečnost, že koncepce se týká území celé České republiky.
Z národních koncepčních dokumentů, s nimiž byla navrhovaná koncepce
konfrontována, lze uvést zejména:
� Politika územního rozvoje ČR. MMR Praha, schváleno 07/2009
� Státní politika životního prostředí 2011 – 2020 (verse 2010)
� Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR (2010)
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
21
� Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2014 – 2020. GaREP, RegioPartner,
02/2012
� Národní inovační strategie ČR. MŠMT, MPO, 2011
� Národní politika výzkumu, vývoje a inovací 2009-2015. Vláda ČR, 2008
� Plán hlavních povodí ČR. MZe a MŽP, schváleno 23. 5. 2007
� Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky. MŽP, 2005
� Národní program snižování emisí ČR. MŽP, 06/2007
� Plán odpadového hospodářství ČR. MŽP 10/2003
� Státní energetická koncepce ČR (aktualizace 2010)
� Program rozvoje venkova ČR, 2014 – 2020. MZe, 2013
� Dopravní politika České republiky pro léta 2005-2013 (MD ČR, 2005)
Zásadní dokumenty mezinárodní úrovně:
� Sdělení EK Evropa 2020. 3. 3. 2010
� Nařízení EP a Rady o podpoře z EZFRV. Návrh, 12. 10. 2011 (revize 2012)
� Nařízení EP a Rady o fondech, jichž se týká SSR. Návrh, 11. 10. 2011 (změna 2013)
� A Handbook on Environmental Assesment of Regional Development Plans and EU
Structural Funds Programmes. EU, 08/1998
� ESDP- Evropské perspektivy územního rozvoje. EU 05/1999
� A Handbook on Environmental Assesment of Regional Development Plans and EU
Structural Funds Programmes. EU, 08/1998
� Aarhuská úmluva (Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti při
rozhodování a právní ochraně ve věcech životního prostředí)
Pro nový programový cyklus 2014 – 2020 vzniká návaznost (resp. kumulace)
hodnocené koncepce m.j. na některé z resortních operačních programů. Rozhraní, resp.
překryv těchto programů je nutno průběžně upřesňovat. Jednat se může např. o Operační
program Doprava, případně další (OP Praha – pól růstu ČR). U těchto OP je možno
zohlednit prostřednictvím Fondu soudržnosti podpory pro některé z investičních priorit
operačních programů.
Další možné kumulace koncepce s jinými záměry lze teoreticky předpokládat až ve
fázi projednávání jednotlivých konkrétních staveb nebo činností.
Kumulace s konkrétními záměry v území, jakmile tyto budou známy, lze předpokládat
např. při event. podpoře výstavby nových vodních děl či zařízení pro využití odpadů, včetně
potřebné infrastruktury (priorita 1.1, 3.1), při eventuelní podpoře využívání energie
z obnovitelných zdrojů (OZE)- priorita 5.1 apod.
Nevhodné důsledky koncepce na ochranu životního prostředí by mohly (spíše
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
22
výjimečně) dále nastat při nešetrné realizaci specifických cílů koncepce v územích NATURA
2000 (EVL či PO), při výstavbě protipovodňových opatření, či necitlivé rekonstrukci veřejné
infrastruktury.
V současné fázi hodnocení vlivů koncepce nelze kumulace s konkrétními záměry
v území pro jejich neznalost predikovat.
B.9. Předpokládaný termín dokon čení Pro kompletaci Operačního programu Životní prostředí pro programové období 2014
– 2020 musí být na národní úrovni zajištěno:
a/ Vlastní zpracování programového dokumentu vč. ex-ante hodnocení, hodnocení SEA
a potřebného vnitřního a meziresortního připomínkového řízení.
b/ Příprava systému pro implementaci OPŽP (ustavení řídícího orgánu, systém
administrace, kontroly a akreditace platební agentury aj.)
c/ Příprava prováděcích pokynů pro poskytnutí dotace (podmínky pro poskytování
dotace, příprava nařízení vlády pro nároková opatření koncepce)
Po realizaci bodu a/ bude dokument OPŽP předložen vládě. Dohotovení koncepce i
jejího hodnocení v materiálu SEA a následné předložení vládě ČR ke schválení se
předpokládá cca v závěru roku 2013. Předložení OPŽP ke schválení EK bude následovat
bezprostředně po schválení vládou ČR.
B.10. Návrhové období Oznamovaná koncepce může mít při své realizaci následnou vazbu rovněž na
Politiku územního rozvoje (PÚR) i na územně plánovací podklady, resp. dokumentace,
zejména v krajském a místním měřítku (ÚAP, ZÚR, ÚPn). Koncepce představuje strategický
dokument celokrajského významu, navazující na řadu dalších materiálů, přijatých na
komunitární i národní úrovni.
Cílem oznamované koncepce je zlepšení podmínek pro kvalitní plnění priorit
strategie Evropa 2020 a tematických cílů Nařízení SSR (Společného strategického rámce).
Tím by mělo být zajištěno rovněž plnění navržených investičních priorit, tak jak tyto
vycházejí z předpisů EU (Nařízení EFRR, Nařízení FS), event. i národních materiálů.
Vlastní návrhové období OPŽP je dáno programovým cyklem výše zmíněných
materiálů EU , kdy tento je nově stanoven právě na období let 2014 – 2020.
B.11. Způsob schvalování Hodnocená koncepce musí, jak již bylo zmíněno, v první fázi projít mj. hodnocením
jejího vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví, jak bylo zmíněno výše. Přitom musí být
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
23
zachován postup předepsaný platnou legislativou, zejména zákonem č. 100/2001 Sb.
v platném znění. Přehled jednotlivých kroků posouzení vlivů podle citovaného zákona je
v tabulce 2.
Tabulka 2 - P řehled základních krok ů posouzení koncepce podle zákona č.100/2001
Sb.
Obsah kroku Zajiš ťuje Ustanovení
zákona č.
100/2001 Sb.
Poznámka
předložení Oznámení předkladatel § 10c předkladatel (zde Ministerstvo životního prostředí)
provedení zjišťovacího řízení a vydání jeho závěru
příslušný úřad
§ 10d příslušný úřad (zde MŽP)
zpracování Vyhodnocení koncepce
oprávněná osoba
§ 10e
zveřejnění Návrhu koncepce vč. Vyhodnocení a zajištění vyjádření k němu
příslušný úřad
§ 10f
veřejné projednání Návrhu koncepce
předkladatel § 10f Vyhodnocení je součástí Návrhu koncepce
rozeslání a zveřejnění zápisu z veřejného projednání
„ § 10f
vydání stanoviska k Návrhu koncepce, vč. jeho zveřejnění
příslušný úřad
§ 10g
průběžné sledování vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví
předkladatel § 10h
Po vydání souhlasného Stanoviska příslušného úřadu (Ministerstvo životního
prostředí) ve smyslu ustanovení § 10h citovaného zákona je možné přistoupit ke schválení
této koncepce. Schválení přísluší vládě ČR, která má v kompetenci rozhodování
v obdobných věcech celostátního charakteru. Schválení bude provedeno formou usnesení
vlády ČR.
Vlastní programový dokument bude v závěrečné fázi schvalovat EK, s možností
připomínek k podkladovým materiálům (vč. SEA).
C. ÚDAJE O DOTČENÉM ÚZEMÍ
C.1. Vymezení dot čeného území Hodnocená koncepce je celostátního charakteru, s návazností na celoevropské
strategie. Dotčeným územím, na němž se koncepce nachází, je tedy celá Česká republika.
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
24
C.2. Výčet dot čených územních samosprávných celk ů, které mohou být koncepcí ovlivn ěny K podání výčtu územních samosprávných celků je třeba zohlednit, že koncepce se
týká celého území ČR. Dotčenými územními samosprávnými celky tak budou jak celky
jednotlivých krajů (NUTS 3), tak i obvody obcí. Vzhledem k tomuto rozsahu je racionální
uvažovat jako dotčené samosprávné celky pouze kraje ČR. Jedná se o následujících 14
celků (krajů), seřazených dle rozlohy:
- Středočeský
- Jihočeský
- Plzeňský
- Jihomoravský
- Kraj Vysočina
- Moravskoslezský
- Ústecký
- Olomoucký
- Královéhradecký
- Pardubický
- Zlínský
- Karlovarský
- Liberecký
- Hlavní město Praha
Podle jednotlivých složkových zákonů mají řadu kompetencí, včetně kompetencí
krajů, rovněž újezdní úřady ve vojenských újezdech. V současné době existuje na území ČR
celkem 5 vojenských újezdů, a to (stav 03/2007):
• Vojenský újezd Boletice, okres Český Krumlov, Jihočeský kraj, sídlo újezdu: Boletice
(základní sídelní jednotka na území vojenského újezdu), 219 km2, 276 obyvatel
• Vojenský újezd Brdy (má být zrušen), okres Příbram, Středočeský kraj, sídlo újezdu:
Jince (mimo území vojenského újezdu), 260 km2, 50 obyvatel
• Vojenský újezd Březina, okres Vyškov, Jihomoravský kraj, sídlo újezdu: město
Vyškov (mimo území vojenského újezdu), 158 km2, 6 obyvatel
• Vojenský újezd Hradiště, okres Karlovy Vary, Karlovarský kraj, sídlo újezdu: město
Karlovy Vary (mimo území vojenského újezdu), 332 km2, 605 obyvatel
• Vojenský újezd Libavá, okres Olomouc, Olomoucký kraj, sídlo újezdu: Město Libavá
(které však není městem ani obcí, ale katastrálním územím v rámci vojenského
újezdu), 327 km2, 1174 obyvatel
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
25
C.3. Základní charakteristiky stavu životního prost ředí v dot čeném území Česká republika je vnitrozemský stát střední Evropy, sousedící na západě
s Německem (délka hranice 810 km), na severu s Polskem (762 km), na východě se
Slovenskem (252 km) a na jihu s Rakouskem (466 km). Rozkládá se na území tří
historických zemí (Čech, Moravy a části Slezska) na ploše 78 867 km2. V roce 2012 v Česku
žilo přibližně 10,5 milionu obyvatel. Hlavním městem je Praha. Administrativně se ČR dělí na
14 samosprávných krajů. Jejich situování je zřejmé z obrázku 2.
Obrázek 2 – Dělení ČR na jednotlivé kraje (NUTS 3)
Česká republika je demokratický právní stát s liberálním státním režimem a politickým
systémem založeným na svobodné soutěži politických stran a hnutí. Česká republika je
členem OSN, NATO, OECD, WTO, Rady Evropy, OBSE, EEA, Evropské celní unie, EU,
Schengenského prostoru a Visegrádské skupiny.
C.3.1. Charakteristika území
Území, řešené v oznamované koncepci se nachází ve středu Evropy, takže
bezprostředně sousedí se čtyřmi státy (Německo, Rakousko, Slovensko a Polsko).
Hodnocená koncepce bere na tuto skutečnost zřetel.
Nejníže položené místo v ČR je vodní tok Labe na odtoku z ČR v nadmořské výšce
115 m n. m. Nejvýše položené místo je Sněžka, 1602 m n. m. Z celkové plochy Česka leží
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
26
52 817 km2 (67 %) v nadmořské výšce do 500 m, 25 222 km2 (32 %) ve výšce 500 až
1 000 m a pouze 827 km2 (1,05 %) ve výšce nad 1 000 m; střední nadmořská výška činí 430
m.
Podnebí ČR se vyznačuje vzájemnou interakcí oceánských a kontinentálních vlivů. Je
charakterizováno převládajícím západním prouděním a intenzívní cyklonální činností, která
způsobuje časté střídání počasí a poměrně hojné srážky.
Z hlediska fyzicko-geografického leží ČR na rozhraní dvou horských soustav.
Západní a střední část vyplňuje Česká vysočina, mající převážně ráz pahorkatin až vrchovin
záplav a sucha, zdravotně-hygienická funkce, rekreační a duchovní funkce).
K minimalizaci uvedených dopadů klimatických změn může mimo jiné vést úspěšná
realizace výstavby protipovodňových opatření, jak to v investiční prioritě 1.1 hodnocená
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
38
koncepce předpokládá. V případě nádrží se stálým nadržením vody tyto mohou sloužit i jako
zdroj vody pro požární účely.
Fragmentace populací v důsledku výstavby objektů či infrastruktury může být další
příčinou zmíněného poklesu biodiverzity. Ohrožení fragmentací krajiny je třeba chápat jako
rozdělení přírodních lokalit s výskytem specifických druhů rostlin a živočichů na menší a více
izolované jednotky. Izolace jako následek fragmentace ohrožuje přežití citlivějších druhů.
Jeden z hlavních důvodů fragmentace lokalit je stavba a provoz veřejné
infrastruktury: Jednat se může nejen o výstavbu silnic, ale také železnic a vodních cest.
Samotný provoz, který způsobuje usmrcování a rušení živočichů, znečištění okolí, může
popsaný efekt fragmentace dále zvýraznit.
Ohrožení biodiverzity fragmentací území je zásadní m.j. ve spojení s možným
zhoršením migra ční propustnosti . Toto ohrožení je o to významnější, že v současné době
cca 1/3 území ČR spadá do kategorie A, hodnocené podle zpracovaných polygonů UAT
(Unfragmented Areas by Traffic) jako výborný stav, jak je tato situace zřejmá z obrázku 7.
Obrázek 7 – Polygony UAT, aktuální stav
Zdroj: geoportal.gov.cz
C.3.6. Ostatní charakteristiky
Z ostatních charakteristik, zásadních pro území ČR hrají zásadní roli hlukové
pom ěry . Hygienické limity hluku jsou stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o
ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
39
Hluková zátěž v resortu životního prostředí vzniká zvláště při provozu zařízení (ČOV,
ÚV, spalovny, čištění plynů) a související dopravě (odpady, chemikálie).
Zvýšení hlukové zátěže v území lze dále předpokládat v období výstavby či
rekonstrukce záměrů (investiční priorita 2.1, 3.1), výstavby protipovodňových opatření
(investiční priorita 1.1) a v době navýšení dopravy na přilehlých komunikacích.
Další zásadní roli v území hraje silniční doprava, případně i jiné zdroje hluku jako je
např. letecká a železniční doprava, stavební činnost, průmysl apod.
Uvedený fenomén zasahuje rovněž venkov (zejména stabilizovaná území), a to ve
spojení s intenzivními změnami funkčního využití příměstských krajin. Neřízený rozvoj
ekonomických činností, včetně nápravy ekologických deficitů z minulých desetiletí,
negativně přispívá k přetrvávání či novému vytváření hlukové zátěže v sídlech a podél
komunikací.
Z hlediska ochrany obyvatel jsou zásadní hygienické limity hluku v chráněném
venkovním prostoru objektů pro bydlení, jak jsou tyto udány v příloze 3 nařízení vlády č.
272/2011 Sb.
Co se týče existujícího znečištění hornin a podzemní vody (stará zát ěž, brownfields )
ropnými látkami, chlorovanými uhlovodíky (dichlorethylén) a dalšími kontaminanty, toto je na
základě vydaných rozhodnutí průběžně sanováno.
Průběžná sanace v konkrétních lokalitách probíhá zejména čerpáním podzemní vody
z jednoho nebo více vrtů a jejím následným čištěním (obvykle stripování) a vypouštěním do
recipientu. Tyto procesy byly zásadní zejména v letech 1995 až 2005, v současné době je již
řada starých zátěží na půdě a podzemní vodě sanována.
Hodnocená koncepce v jedné ze svých investičních priorit (2.1) předpokládá využití
podpory i na možnosti regenerace zbývajících brownfields. Tento specifický cíl koncepce
je nutno hodnotit pozitivně, zejména vzhledem k úspoře ZPF (či PUPFL) pro následné
výstavby / rekonstrukce záměrů.
U problematiky odpad ů lze konstatovat, že hodnocená koncepce se problematikou
důkladně zabývá a to zvláště v investiční prioritě 3.1. (Řešení důležitých potřeb investice do
odpadového hospodářství za účelem plnění požadavků acquis týkajících se oblasti životního
prostředí).
V současné době v ČR produkce komunálního odpadu na osobu spíše stagnuje.
Průměrná produkce komunálního odpadu na obyvatele v ČR dosáhla v roce 2010
hodnoty 510 kg, v roce 2011 bylo dosaženo hodnoty 513,4 kg.Nejvyšší produkce na
obyvatele byla v Ústeckém a Královéhradeckém kraji.
Celková produkce odpadů mezi roky 2003 a 2011 nicméně poklesla, a to o 15,0 %,
meziročně došlo k poklesu o 3,6 % (obrázek 8).
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
40
Obrázek 8 – Trend celkové produkce odpad ů v ČR
Zdroj: VÚV, CeHO, CENIA Dlouhodobý pokles produkce odpadů od roku 2003 je ovlivněn především změnami
struktury v průmyslové výrobě: rozvojem průmyslových technologií a technologií pro úpravu
a zpracování odpadů zvyšujících efektivitu výroby. Zanedbatelný není ani ekonomický vliv
spočívající v růstu cen primárních surovin.
Mezi nejčastější způsoby nakládání s komunálními odpady patří i nadále
odstraňování skládkováním, nicméně z hlediska meziročního srovnání lze konstatovat v této
oblasti pozitivní trend, neboť meziročně došlo k poklesu podílu skládkovaných odpadů o
4,1%. V roce 2003 bylo skládkováním odstraněno 63,3 % komunálních odpadů, v roce 2011
činila tato hodnota 55,4 %. V roce 2011 došlo ve srovnání s rokem 2010 k poklesu podílu
komunálních odpadů
odstraňovaných skládkováním o více než 4 %. I přes tento pokles je však skládkování i
nadále
nejčastějším způsobem nakládání s komunálními odpady.
Mezi další významně zastoupené způsoby nakládání s komunálními odpady patří
materiálové využívání, jehož podíl od roku 2003 postupně narůstá. . Tento trend byl
zachován
i mezi roky 2010 a 2011, kdy podíl materiálově využitých komunálních odpadů vzrostl z 24,3
% na 30,8 %.
Energeticky bylo v roce 2011 využito 10,8 % komunálních odpadů a spalováním bylo
v roce 2011 odstraněno 0,04 % komunálních odpadů.
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
41
Potenciální riziko v daném resortu mohou tvořit nebezpečné odpady. Obvykle se
bude jednat o obaly od chemikálií a chemických přípravků, autobaterie, zářivky či vraky
dopravních prostředků, s rizikem úniku provozních kapalin, které samy o sobě mají charakter
nebezpečných odpadů.
Produkce odpadů v kategorii nebezpečný odpad se mezi roky 2003 a 2006 postupně
snižovala, nicméně v letech 2007 – 2009 došlo k jejímu opětovnému nárůstu. V roce 2010 se
tak produkce nebezpečných odpadů blížila stavu v roce 2003, kdy došlo k meziročnímu
poklesu o 17,5 %. V roce 2011 došlo opět k nárůstu produkce nebezpečných odpadů, a to o
3,2 % v porovnání s rokem 2010.
Odnětí půdy pro výstavbu obchodních a průmyslových komplexů, ale i zařízení pro
ochranu životního prostředí (protipovodňová opatření, ČOV, ÚV), včetně navazujících staveb
veřejné infrastruktury, je základní problematikou hospodaření na ZPF.
Mimo zmíněnou fragmentaci území přináší stavby dopravní infrastruktury do dosud
nezasaženého území zvýšený hluk a emise, znečištění půdy (případně vody) a nevhodným
situováním často vznikající postagrární lada. Doprovodným jevem těchto staveb je znečištění
půdy, způsobené mj. atmosférickými depozicemi perzistentních organických pollutantů
(POPs, PAH), vznikajících ze silniční dopravy.
Dlouhodobě dochází k úbytku zemědělské půdy (za období 2000–2011 o 1,2 %),
zejména pak orné půdy v důsledku rozšiřování zastavěných a ostatních ploch (mezi roky
2000–2011 nárůst o 3 %).
Na druhé straně dochází k příznivému nárůstu ploch trvalých travních porostů (za
období 2000–2011 o 2,9 %) na úkor orné půdy (za období 2000–2011 pokles o 2,7 %).
Mírně narůstá plocha lesů (mezi roky 2000–2011 nárůst o 0,9 %).
C.4. Stávající problémy životního prost ředí v dot čeném území Problémy životního prostředí v daném území byly zmíněny již v předchozí kapitole
C.3. Do značné míry tvoří tyto problémy v území dlouhodobé změny klimatu, nepříznivý stav
ovzduší, zhoršené vodní poměry v území, nepříznivé vlivy na biodiverzitu apod. Po realizaci
navržených investičních priorit lze předpokládat pozitivní vliv na řadu z těchto problémů.
Z uvedené problematiky došlo např. u imisního stavu ovzduší v ČR k největšímu
nárůstu emisí v roce 2010 ve srovnání s předcházejícím rokem v kategoriích veřejná
energetika (o cca 2,5 Mt CO2 ekv., tj. o 4,7 %) a průmyslové procesy (o cca 0,8 Mt CO2 ekv.,
tj. o 7,9 %). Dlouhodobě rovněž stoupají emise z produkce a nakládání s odpady (v roce
2010 o 2,4 %), a to v důsledku nárůstu emisí ze skládek. I když množství skládkovaného
odpadu meziročně v roce 2010 pokleslo o cca 6,5 %, snížil se zároveň podíl komunálního
odpadu na celkovém skládkovaném odpadu na 74 %, a to na úkor druhů odpadu, ze kterých
vzniká více emisí methanu (hlavně biomasa).
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
42
Naopak emise z dopravy po období výrazného růstu po roce 2007 klesají, meziročně
v roce 2010 emise z dopravy poklesly o 1 053 kt CO2 ekv., tj. o 5,7 %. Ve srovnání s rokem
2000 však narostly o 41 %, a ve srovnání s rokem 1990 o 125 %. Výrazně klesají emise
oxidů dusíku (meziročně v roce 2010 o 7,4 %), VOC (o 10,7 %) a oxidu uhelnatého (o 11,8
%). Emise prašných částic z dopravy po období růstu na začátku 21. století a následné
stagnace v roce 2010 meziročně rovněž poklesly o 8,9 %.
V případě skleníkového plynu CO2 je vývoj těchto emisí pro jednotlivé druhy dopravy
zřejmý z tabulky 6.
Tabulka 6 – Podíl jednotlivých druh ů dopravy na emisích CO 2 (tisíce t)
2002 2004 2006 2008 2009 2010
Individuální automobilová doprava
7 927 9 266 9 812 10 238 10 327 10 204
Silni ční veřejná doprava v č. MHD
1 336 1 637 1 996 1 940 1 967 1 995
Silni ční nákladní doprava
3 484 4 421 5 442 5 338 5 415 5 488
Železniční doprava- motorová trakce
295 285 264 329 298 286
Vodní doprava 12 19 18 13 16 13
Letecká doprava 653 1 072 1 118 1 170 1 070 1 003
Celkem 13 707 16 700 18 650 19 027 19 093 18 988
Zdroj: CDV
Zhoršené vodní pom ěry v území jsou poplatné zejména sníženému „malému
koloběhu“ vody. Příčinou je výrazné snížení vsaku srážkových vod (zastavěná území,
zpevněné plochy), snížení otevřených vodních ploch (rušení rybníků) a urychlený odtok vody
z krajiny (meliorace, regulace).
Důsledkem je na jedné straně výskyt sucha v některých regionech (zejména Jižní
Morava, Rakovnicko) a na druhé straně intenzivní přívalové srážky s častými následnými
povodněmi. Dopady těchto jevů se projevují nejen v produkci zemědělské výroby ale i
v průtocích ve vodních tocích a v kvalitě povrchových vod.
Investice do výstavby protipovodňových opatření, do vodohospodářské infrastruktury
pro úpravu a čištění vod a do sledování klimatu, jak jsou tyto hodnocenou koncepcí
navrhovány (investiční priorita 1.1., 2.1.) by měly do jisté míry přispět k předcházení a
následné minimalizaci uvedených negativních jevů.
Kvalita povrchových a podzemních vod je ohrožována závadnými látkami, vč.
prioritních látek a chemických látek a to jak z dopravy, tak ze zemědělského hospodaření
na půdě. Pozornost bude zaměřena i na dodržování prevence závažných havárií,
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
43
definovaných zákonem č. 59/2006 Sb. K prevenci znečišťování půdy a vody by měla přispět
zejména navržená investiční priorita 3.3.
Biodiverzita zvláště v ZCHÚ a jejich sousedství je výrazně narušována realizací a
provozem výrobních objektů, nevhodným zemědělským hospodařením a dalšími faktory.
Jednat se může např. o nevhodné celoplošné a časově unifikované seče luk a trvalých
travních porostů, či nadměrné užívání hnojiv, zvláště ve zranitelných oblastech (nař. vl. č.
262/2012 Sb.). Další příčinou vymírání zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin může
být snižování počtu a rozsahu krajinných prvků v území (VKP, ÚSES), nadměrné užívání
chemických přípravků či fragmentace krajiny, zejména liniovými stavbami.
Specifické cíle, navržené v OPŽP k investiční prioritě 4.1. by měly v daném
návrhovém období (2014 – 2020) přispět k výraznému omezení zmíněných negativních vlivů.
Z těchto cílů koncepce jsou zde m.j. k roku 2020 explicitně uváděny:
- Zkvalitnění péče o zvláště chráněná území s cílem zachovat případně zlepšit stav
předmětů ochrany těchto území v souladu s cíli, které jsou uvedeny ve schválených plánech
péče
- Zachování, případně zlepšení stavu populací vzácných a ohrožených druhů rostlin a
živočichů a vytvoření podmínek pro obnovu druhové pestrosti krajiny
- Zajištění managementu specifických typů stanovišť rostlin a živočichů
- Všechny EVL a PO jsou adekvátně chráněny dle existující legislativy a jsou pro ně
vypracovány základní koncepční dokumenty (zejm. souhrny doporučených opatření a plány
péče).
- Pro předměty ochrany EVL a PO jsou zajišťována potřebná opatření pro naplnění cílů
ochrany.
- Omezení rozsahu invaze známých a nejvíce problematických druhů (bolševník,
křídlatka, norek americký, mýval severní aj.) s prioritou eradikace či regulace zdrojových
populací nebo populací ve vybraných územích (přírodně hodnotných, v rámci
geomorfologicky ucelených jednotek atp.).
Obdobně na porostech PUPFL je biodiverzita nepříznivě ovlivněna zejména
zdravotním stavem lesa a pozměněnou druhovou skladbou porostů. Nepříznivé vlivy na
udržení biodiverzity mají i klimatické změny, např. zvýšená úroveň atmosférické depozice
dusíku.
Specifické cíle pro předcházení těmto důsledkům jsou v hodnocené koncepci rovněž
uvedeny a zahrnují navržená opatření pro zlepšení vodního hospodářství v území, cíle dle
prioritní osy 4 (Nařízení EFRR) a další.
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
44
D. PŘEDPOKLÁDANÉ VLIVY KONCEPCE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A VEŘEJNÉ ZDRAVÍ VE VYMEZENÉM DOTČENÉM ÚZEMÍ Hodnocená koncepce a její vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví je nutno
zvažovat již v etapě před konkretizací jednotlivých činností/záměrů. Postupné kroky
hodnocení koncepce, event. záměru, jsou uvedeny přehledně v kapitole B.5., B.11. a
dalších. Možné nepříznivé vlivy koncepce jsou naznačeny v následujících kapitolách D.1. až
D.6.
V dalších krocích, zejména při posuzování konkrétních činností či záměrů
(„projektová EIA“) je třeba navrhnout příslušná opatření k minimalizaci negativních vlivů na
životní prostředí ve smyslu ustanovení §5 odst. 4 zákona č.100/2001 Sb.
U fakultativních činností/záměrů (kategorie II přílohy č. 1 citovaného zákona) je návrh
kompenzačních opatření obligatorní součástí Oznámení, zpracovaných dle přílohy č.3 tohoto
zákona. V těchto oznámeních jsou kompenzační opatření předmětem části D, bod 4.
U obligatorních záměrů, obsažených v kategorii I přílohy č.1 citovaného zákona je
jejich návrh povinnou součástí Dokumentací, zpracovaných dle přílohy č.4 tohoto zákona.
V těchto Dokumentacích jsou kompenzační opatření předmětem části D, kapitola IV.
Cíle a nastavení dotačních titulů OPŽP jsou zpracovány kvalitně, s cílem zamezení
možných záporných vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Přitom ale je zjevné, že
záměry, aplikující některé specifické cíle koncepce by mohly negativní vlivy způsobit. Např.
podpora investic do protipovodňových opatření u investiční priority 1.1. (specifický cíl 3 a 4)
může vést k rušení travních porostů s kvalitními lučními společenstvy, podpora zařízení na
využívání odpadů u investiční priority 3.1. (specifický cíl 2 a 3) může vést k nárůstům hluku a
emisí (kompostárny, bioplynové stanice) apod., jak bude ještě dále upřesněno.
S ohledem na probíhající připomínkování OPŽP, na zmíněné trendy vývoje, na
zkušenosti zpracovatele SEA a konečně i na hledisko povinné aplikace principu předběžné
opatrnosti (§13 zákona č. 17/1992 Sb.), je tedy nutné jako potenciální možné negativní vlivy
hodnoceného programu uvést:
� Odnímání ZPF, případně PUPFL v souvislosti s novou výstavbou (protipovodňová
opatření, ČOV, využívání odpadů)
� Navyšování hlukové zátěže (provoz vodních děl, fáze výstavby záměrů)
� Fragmentace krajiny s negativním vlivem na biodiverzitu (nové stavby a veřejná
infrastruktura)
� Možné narušování migračních koridorů fauny (nové, zvláště liniové stavby)
� Produkce odpadů z nových a rekonstruovaných provozů (chemikálie, obaly,
autobaterie, apod.)
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
45
� Scelování ploch ZPF, spojené s likvidací prvků ÚSES v území
� Znečišťování ovzduší, vody i půdy závadnými látkami (nové provozy a zařízení)
� Negativní působení posypových látek (chloridy) z nové infrastruktury na vegetaci,
půdu a vody
� Další vlivy (ZPF, PUPFL, vibrace aj.)
Obdobně lze vlivy těchto činností / staveb na veřejné zdraví rozdělit na:
� Faktory biologické - zvyšování únavy a nedostatek klidu k regeneraci v případě
nárůstu hladiny hluku
� Nepříznivý imisní stav ovzduší (PM10, benzo – a - pyren)
� Exhalace a úniky kapalných i pevných závadných látek
� Ovlivnění kvality vod (zejména nutrienty v povrchových a podzemních vodách) při
nedostatečné účinnosti ČOV a nárůstu množství závadných látek
Řadu těchto vlivů se podařilo v minulosti různými opatřeními minimalizovat. Např.
emise oxidu uhelnatého ze spalovacích motorů byly před 10 lety výrazně redukovány
zavedením katalyzátorů na bázi platinových kovů. Obdobně podporou vsakování srážkových
vod a omezením odtoku z území byl podpořen trend zadržení vody v krajině. Rovněž na
úseku ošetřování travních porostů bylo dosaženo dílčích pozitivních změn. Řadu opatření je
však ještě třeba realizovat a tyto jsou mj. zahrnuty do specifických cílů hodnocené
koncepce.
Posouzení SEA bude v tomto ohledu (2. část, Vyhodnocení) navrhovat podmínky pro
minimalizaci či eliminaci možných, dále uvedených negativních vlivů koncepce.
D.1. Voda Na území oznamované koncepce, tj. území ČR se nachází celkem 19 chráněných
oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), pokrývajících cca 20% plochy státu.
Obdobný rozsah mají i ochranná pásma vodních zdrojů (§30 vodního zákona) a
zranitelné oblasti, vyhlášené nař.vl.č. 262/2012 Sb. Ve všech těchto oblastech je třeba
minimalizovat průnik znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod.
Vodohospodářské poměry v krajině byly v minulosti významně narušeny rozsáhlými
vodohospodářskými úpravami (regulace toků, meliorace území), snižováním vodních ploch,
a také způsobem hospodaření ve volné i urbanizované krajině (těžká technika - udusání
půdy). Regulace vodních toků v minulosti měly pravidelně za následek významné snížení
délky říční sítě, zvýšení podélných sklonů, zvýšení škod vyvolaných dnovou a břehovou
erozí, zánik druhové rozmanitosti odpovídajících biotopů a omezení mnoha přirozených
funkcí říčního ekosystému (např. samočištění).
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
46
Důsledkem těchto postupů je snižování zásob podzemních vod, nepříznivé průtoky v
tocích, vodní eroze spojená s eutrofizací vod a z hlediska ekologické stability krajiny celkově
nepříznivým stavem vodních toků a údolních niv.
Potlačení malého koloběhu vody potom má za důsledek přívalové srážky, často
doprovázené ničivými „bleskovými“ povodněmi. Rychlost a intenzita odtékající vody zvyšuje
její unášecí schopnost a zvyšuje riziko eroze. Na druhé straně vystupují v některých
oblastech problémy suchých období (jižní Morava, Rakovnicko).
Dalšími nepříznivými důsledky investic do provozů a zařízení jsou průniky znečištění
do povrchových a podzemních vod. Rozhodujícím typem znečištění z těchto provozů je
přitom dezoxygenační znečištění a kontaminace nutrienty.
Vstupy znečišťujících látek jsou zapříčiněny mimo nekázeň v těchto provozech
(bodové znečištění) i erozními smyvy a vyplavováním látek z hnojených a ošetřovaných půd
(difuzní znečištění). Dle vyhlášky č. 5/2011 Sb. a č. 98/2011 Sb. (Směrnice 2000/60/ES)
nedosahuje v současnosti 82 % vodních útvarů povrchových vod dobrého ekologického
stavu a 29 % dobrého chemického stavu.
Průnik nutrientů do povrchových a podzemních vod je závažný nejen v oblastech
CHOPAV (§28 vodního zákona), ale zvláště ve zranitelných oblastech (§33 vodního zákona).
Pro zamezení přísunu těchto látek (amoniak, dusičnany, fosfáty) je nezbytné zpracování
akčních plánů pro zemědělské hospodaření ve zranitelných oblastech a striktní dodržování
zákazů, obsažených v nař. vl. č. 262/2012 Sb.
V ovlivnění kvality vody anorganickými solemi (chloridy) má prvenství zejména silniční
doprava. Chloridy vnikají do podzemních a povrchových vod zejména v jarním období, jako
důsledek solení silnic.
Norma environmentální kvality (příloha 3 nař.vl. č. 61/2003 Sb.) vyžaduje
v tomto směru nepřekročení standardu NEK-RP…..150 mg Cl-/l (kaprové vody). Podle
vodnosti toku může nárůst obsahu chloridů v recipientu uvedeném období činit až desítky
mg/l. Výše uvedená hodnota imisního standardu tak může být jednorázově překročena
zejména v okolí mostů přes vodní toky.
Další nepříznivé vlivy koncepce by bylo možné očekávat na úseku ochrany vod před
ropnými látkami. Důvodem tohoto ohrožení mohou být:
� úkapy ropných látek ze spalovacích motorů dopravních prostředků
� úkapy ropných látek z převodových skříní stacionárních zařízení
� manipulace s ropnými látkami v terénu, na nezajištěné ploše
� dalšími vlivy (havárie, neodborná manipulace se závadnými látkami apod.)
Při výstavbě vodních děl a zařízení na úseku ochrany ovzduší a v odpadovém
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
47
hospodářství se tak jeví jako vhodné užití biologicky odbouratelných olejů a mazadel (§32
odst. 8 lesního zákona, §39 vodního zákona).
Z uvedených závislostí a skutečností lze možné negativní vlivy koncepce na kvalitu
podzemních a povrchových vod předpokládat např. u investiční priority 1.1. (kanalizace,
ČOV, protipovodňová opatření), priority 3.1. (komposty, bioplynové stanice) apod. Na tomto
úseku tak lze očekávat pouze pozvolné zlepšování současného stavu.
Realizaci navržených specifických cílů (zejména u prioritní osy 1 a 3) je ale
z hlediska možnosti nápravy na úseku vodohospodářských a čistotářských poměrů nutno
hodnotit pozitivně.
D.2. Půda ČR je zemí s vysokým podílem orné půdy na celkové rozloze státu (38 %) a poměrně
vysokou lesnatostí (33,7 %). V rámci zemědělské půdy má nejvyšší podíl (r. 2011) orná půda
(70,9 %), na druhém místě jsou trvalé travní porosty (23,4 %), zbývajících 5,7 % tvoří
chmelnice, vinice, ovocné sady a zahrady (obrázek 9).
Obrázek 9 – Využití území v ČR v roce 2011 (%)
Zdroj: ĆÚZK
Negativní vlivy hodnocené koncepce by se přitom mohly projevit jak v neuváženém
odnímání půd ZPF či PUPFL, tak eventuelně v znečišťování až degradaci půd v důsledku
realizace navrhovaných provozů. Situace se stává zvláště závažnou, dochází-li k uvedeným
jevům v oblastech CHOPAV, zranitelných oblastech či v ochranných pásmech vodních
zdrojů.
Z hlediska odnímání půd ZPF pro výstavbu zamýšlených provozů tak může dojít
nejen ke ztrátě absolutní zemědělské produkce v daném území, ale mnohdy i k dalším další
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
48
výše zmíněným důsledkům (fragmentace, migrace, biodiverzita). Následkem může být i
nežádoucí ovlivnění vsakování vod a vliv na odtokové poměry v území. Výměra ZPF v ČR
během let 2000 až 2010 klesla o 3,4 % (tj. o 120 900 ha) a výměra orné půdy dokonce o 8,2
% (tj. o 224 504 ha). V roce 2011 představoval úbytek orné půdy celkem 9 056 ha (cca 3 %
celkové výměry). Přibližně 53 % této výměry orné půdy se přeměnilo v trvalé travní porosty
(nejvíce v Jihočeském kraji a Plzeňském kraji), dalších zhruba 30 % bylo zastavěno.
Kontaminace půd hrozí zejména v souvislosti s užitím závadných látek
v navrhovaných provozech. Z toho hlediska je nezbytné v obdobích provozu striktní
dodržování vodního zákona, zákona o ochraně ZPF, zákona o odpadech, zákona o
chemických látkách a jejich odpovídajících podzákonných norem.
Zvláštní režim hospodaření je nutno dodržovat v exponovaných oblastech (ochranná
pásma vodních zdrojů, zranitelné oblasti apod.). Zatímco v případě vodních zdrojů jsou
podmínky hospodaření dány opatřeními obecné povahy pro daný zdroj (dříve rozhodnutími
vodoprávních úřadů), v případě zranitelných oblastí je to výše uvedený normativní správní
akt. Obecně je nicméně nutno v těchto oblastech minimalizovat průnik znečištění do
povrchových či podzemních vod (chemické látky).
Ve všech uvedených případech je nutno přihlédnout ke kvalitě pozemku ZPF, na
němž má proběhnout výstavba a následný provoz zařízení.
Pozemky ZPF jsou hodnoceny dle bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) a
řazeny do pěti tříd ochrany. Tyto třídy ochrany jsou charakterizovány ve vyhlášce č. 48/2011
Sb., s následující přesnější slovní specifikací dle Metodického pokynu MŽP OOLP/1067/96
k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu:
o Do I. třídy ochrany jsou řazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických
regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno
odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na
záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby
zásadního významu
o Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých
klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně
zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně
odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.
o Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s
průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno
územním plánováním využití pro event. výstavbu.
o Do IV. třídy ochrany jsou zahrnuty půdy s převážně podprůměrnou produkční
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
49
schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou,
využitelné i pro výstavbu.
o Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty pozemky, které představují zejména půdy s velmi
nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních,
štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvýše ohrožených. Většinou jde o zemědělské
půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější
nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou
vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany
životního prostředí.
Z uvedených závislostí a skutečností je zjevné, že nelze vyloučit možný negativní vliv
koncepce na odnímání či znečišťování půd, a to např. při výstavbě či provozu zařízení
k investiční prioritě 1.1., 3.1., případně i 5.1. (OZE).
Na úseku ochrany půdy tak lze očekávat spíše zachování současného stavu,
případně postupné mírné zlepšování.
Na druhé straně realizaci navržených opatření (zejména u prioritní oblasti 2.1. –
regenerace brownfields) je z hlediska možnosti nápravy na úseku ochrany půdy nutno
hodnotit jednoznačně pozitivně.
D.3. Lesy Z celkové plochy území ČR tvoří lesy 33,7% (2 647 416 ha) a jsou tak po orné půdě
(38,0 %) druhou největší skupinou využití území. K roku 2011 tak celková plocha porostní
půdy (bez holin) dosáhla 2 567 tis. ha a vzrostla tak oproti roku 2003 cca o 17 tis. ha.
Negativní vlivy hodnocené koncepce by se přitom mohly projevit jak v neuváženém
odnímání lesních pozemků k výstavbě provozů či infrastruktury, tak eventuelně
v znečišťování až degradaci PUPFL, pokud by realizované provozy byly na pozemcích
PUPFL či v ochranném pásmu lesa. Uvedené skutečnosti mohou dále zhoršovat zdravotní
stav lesa, či způsobovat nežádoucí fragmentaci a zhoršení migrační propustnosti.
V případě lesních porostů je biodiverzita nepříznivě ovlivněna mj. pozměněnou
druhovou skladbou porostů. Nepříznivé vlivy na udržení biodiverzity mají dále i klimatické
změny, např. zvýšená úroveň atmosférické depozice dusíku a zdravotní stav lesů, který v ČR
stále není uspokojivý. V případě ptactva je toto postupně nahrazováno druhy, vázanými na
jehličnaté lesy, což souvisí se zvětšující se rozlohou jehličnatých lesů na úkor listnatých.
S nápravou tohoto stavu je nutno započít již při tvorbě LHP, které by měly
respektovat stávající a výhledový stav na tomto úseku.
Zlepšení zdravotního stavu lesa je nutno zajistit zlepšením kvality ovzduší, podporou
řádného hospodaření s vodou, ochranou půdy před erozí, vhodnou skladbou porostů a
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
50
dalšími opatřeními. Značný vliv má i poškození porostů okusem, loupáním a ohryzem
spárkatou zvěří, což je třeba minimalizovat řádným mysliveckým hospodařením v lese.
Fragmentace a migrační propustnost může být nepříznivě ovlivněna zejména
zmíněnou výstavbou na lesních pozemcích. Zásadní mohou být v tomto směru zvláště
liniové stavby dopravní infrastruktury. Fragmentací území ve spojení se zhoršením migrační
propustnosti může být ohrožena mj. biodiverzita v území.
Obdobně, jako v případě ZPF lze z uvedených závislostí a skutečností možné
negativní vlivy koncepce na rozsah a kvalitu pozemků PUPFL předpokládat např. při
výstavbě či provozu zařízení k investiční prioritě 1.1., 3.1., případně i 5.1. (OZE).
Jelikož ale dotčení pozemků určených pro funkci lesa hodnocenou koncepcí bude
spíše výjimečné, lze na tomto úseku očekávat spíše zachování současného stavu, bez
významných negativních vlivů koncepce.
Na druhé straně realizace investičních priorit, směřujících k zlepšení vodní bilance
(priorita 1.1.) či zlepšení klimatu (priorita 2.1.) by mohly mít na stav lesa pozitivní vliv.
D.4. Ochrana p řírody Území České republiky zahrnuje řadu velkoplošných i maloplošných ZCHÚ a území
systému NATURA 2000. Z velkoplošných ZCHÚ se jedná o 4 národní parky a 25 chráněných
krajinných oblastí. U soustavy NATURA 2000 je tč.vyhlášeno 1084 EVL, zařazených do
evropského seznamu) a 41 PO.
Mezi možná rizika při nešetrné aplikaci specifických cílů koncepce patří zmíněné
snižování biologické diverzity, tj. počtu druhů fauny i flory. Při možných negativních
důsledcích koncepce se bude jednat o faktor, který by mohl ovlivnit dochovaný stav
ekosystémů i stanovišť, a to včetně druhů, které je tvoří. Dle zprávy Evropské komise (EK)
jsou na 17 % rozlohy ČR dosud zachována stanoviště, která lze klasifikovat jako přírodní.
Jejich stav je však převážně nepříznivý (74 %).
Dále uvedené možné negativní vlivy by se mohly dotknout i základních cílů ochrany
v jednotlivých ZCHÚ. Mezi možné riziko při nešetrné realizaci specifických cílů koncepce
patří zmíněné ovlivnění biologické diverzity, tj. počtu druhů fauny i flory. Toto riziko může být
vyvoláno např. nešetrnou aplikací investiční priority 1.1, 2.1 či 3.1 (výstavby a rekonstrukce),
s navazující výstavbou související veřejné infrastruktury. Přitom může být ohrožena i řada
živočišných druhů, které mají v území svoje biotopy.
Na ochranu přírody mají nezanedbatelný negativní vliv i postupující klimatické
změny. K minimalizaci těchto změn může mimo jiné vést úspěšná realizace výstavby
protipovodňových opatření, jak to v investiční prioritě 1.1 hodnocená koncepce předpokládá.
V případě nádrží se stálým nadržením vody tyto mohou sloužit i jako zdroj vody pro požární
účely.
Oznámení koncepce – Operační program Životní prostředí 2014-2020
Dle příl.č.7 zákona č. 100/2001 Sb.
51
Další příčinou poklesu biodiverzity v přírodně hodnotných lokalitách může být
fragmentace, způsobená výstavbou objektů, včetně veřejné infrastruktury. V případě
fragmentace pozemků či lesních porostů může dojít až k izolaci stanovišť, která následně
ohrožuje přežití citlivějších druhů.V případě hodnocené koncepce by k tomuto mohlo dojít při
nešetrné aplikaci investiční priority 1.1., případně dalších. Zvláště související liniové stavby
mohou způsobovat uvedený efekt a při svém provozu (komunikace) i usmrcování a rušení