Dluhov Dluhov á á krize v krize v euroz euroz ó ó n n ě ě a jej a jej í í dopady na dopady na č č eskou ekonomiku eskou ekonomiku 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012 Miroslav Singer Miroslav Singer guvern guvern é é r, r, Č Č esk esk á á n n á á rodn rodn í í banka banka
27
Embed
Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku fileBěhem krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky rychlý růst zadlužení náraz na dluhové meze (financování
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
DluhovDluhováá krize v krize v eurozeurozóónněě a jeja jejíídopady na dopady na ččeskou ekonomiku eskou ekonomiku
129. Žofínské fórumPraha, 12. března 2012
Miroslav SingerMiroslav Singerguvernguvernéér, r, ČČeskeskáá nnáárodnrodníí bankabanka
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 2
ObsahObsah
• Příčiny krize v eurozóně• Nejnovější makroekonomický v ČR • Prognóza ČNB a zátěžové testy bankovního
sektoru (únor 2012)
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 3
TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny 1/21/2
1. Strukturální nesourodost eurozóny Eurozóna není optimální měnovou oblastí, nesměřuje k ní a
naopak se od ní v poslední době vzdaluje (země jako Portugalsko a Řecko mají nízkou konkurenceschopnost, záporný růst a vysoké deficity zahraničního obchodu)
Euro podněcovalo divergenci (přehřívání některých „periferních“ ekonomik a pomalejší růst „jádra“)
Eurozóna sice podpořila obchod, ale nezlepšila alokaci kapitálu (kapitál proudil do ekonomik, které sice nabídly vyššíúrokový výnos ale pouze za cenu vyššího rizika)
Pro přežití eurozóny ve stávající podobě jsou nezbytné rozsáhlé strukturální reformy v málo konkurenceschopných zemích
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 4
TTřři pi přřííččiny krize iny krize eurozeurozóónyny 2/22/2
2. Institucionální rámec a pravidla fungování unie Nedefinoval způsob řešení krize; neznal institut exitu země z EMU Porušování pravidel (SGP); bagatelizace problémů; kupování času
3. Fiskální vývoj Před krizí: strukturální deficity; vysoká míra zadlužení (latentní
problém, který byl v období rychlého růstu přehlížen) Během krize: cyklické schodky + podpora ekonomiky rychlý růst
zadlužení náraz na dluhové meze (financování vlád na trzích) riziko roztočení dluhové spirály a pádu do dluhové pasti (Řecko)
Dluhovými problémy vynucená fiskální konsolidace krizi dále prohlubuje (procykličnost fiskálních politik)
Krize eurozóny je dlouhodobá a má více příčin; od 2010 má především podobu krize dluhové; ta je důsledkem fiskální nedisciplinovanosti před krizí
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 5
Vývoj výnosVývoj výnosůů 10Y vl10Y vláádndníích dluhopisch dluhopisůů
Podpůrné balíčky a vytvoření stabilizačních fondůměly obvykle krátkodobé dopady na vývoj výnosů
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 6
Vývoj Vývoj spreadspreadůů 10Y vl10Y vláádndníích dluhopisch dluhopisůůvvůčůči ni něěmeckým dluhopismeckým dluhopisůům m (p.b.)(p.b.)
Poté, co ECB v prosinci 2011 dodala na trh likviditu (LTRO), poklesly výrazně spready irské a italské a mírně spready španělské; portugalské stagnovaly
Pramen: Bloomberg, vlast. výpočet
0
2
4
6
8
10
12
14
1.1.
2010
1.2.
2010
1.3.
2010
1.4.
2010
1.5.
2010
1.6.
2010
1.7.
2010
1.8.
2010
1.9.
2010
1.10
.201
0
1.11
.201
0
1.12
.201
0
1.1.
2011
1.2.
2011
1.3.
2011
1.4.
2011
1.5.
2011
1.6.
2011
1.7.
2011
1.8.
2011
1.9.
2011
1.10
.201
1
1.11
.201
1
1.12
.201
1
1.1.
2012
1.2.
2012
1.3.
2012
Spre
ady
mez
i 10
letý
mi n
ěmec
kým
i dlu
hopi
sy a
dlu
hopi
sy d
ané
země
(v p
.b.)
Itálie Portugalsko
Irsko Španělsko ECB: LTRO 21.12.2011
489 mld EUR
ECB: LTRO 29.2.2012
529 mld EUR
Pozn. LTRO: longer-term refinancing operation
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 7
Odkupy vlOdkupy vláádndníích dluhopisch dluhopisůů ECB ECB (14.5.2010 (14.5.2010 -- 2.3.2012; mil. EUR)2.3.2012; mil. EUR)
Za uvedené období odkoupila ECB vládní dluhopisy v celkovém objemu 225 mld EUR
Pramen: ECB
-
5 000
10 000
15 000
20 000
25 000
14.5
.201
0
14.6
.201
0
14.7
.201
0
14.8
.201
0
14.9
.201
0
14.1
0.20
10
14.1
1.20
10
14.1
2.20
10
14.1
.201
1
14.2
.201
1
14.3
.201
1
14.4
.201
1
14.5
.201
1
14.6
.201
1
14.7
.201
1
14.8
.201
1
14.9
.201
1
14.1
0.20
11
14.1
1.20
11
14.1
2.20
11
14.1
.201
2
14.2
.201
2
1 00
0 00
0 E
UR
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 8
VýVýšše vle vláádndníích dluhch dluhůů a dluh nakoupený a dluh nakoupený ECB k 6.3.2012 ECB k 6.3.2012 ((mldmld EUR)EUR)
Vládní dluh nakoupený doposud ECB je pouze zlomkem součtu dluhů zemí ohrožených dluhovou krizí
Pramen: ECB
1900
790
120 155
360225
0
200
400
600
800
1 000
1 200
1 400
1 600
1 800
2 000
Itálie Španělsko Irsko Portugalsko Řecko Dluh nakoupenýECB
mld
EU
R
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 9
Vývoj HDP ve vybraných zemVývoj HDP ve vybraných zemíích EMU ch EMU (meziro(meziroččnníí zmzměěna v %)na v %)
Německo a Francie se v roce 2011 pohybovaly v opačné fázi cyklu než Řecko a Portugalsko
Pramen: Eurostat
3,7
1,5 1,5
-0,4 -0,1
1,4
-3,5
3
1,7
0,20,9 0,7
-1,5
-6,8-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
Německo Francie Itálie Irsko Španělsko Portugalsko Řecko
mez
iročn
í změn
a v
%
2010 2011
Pozn. Údaje za rok 2011 jsou předběžné
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 10
Zatímco zemím jádra by odpovídala kladná úrokovásazba, zemím periferie by odpovídala záporná sazba
Pramen: Malkin I., Nechio F., U.S. and Euro-Area Monetary Policy by Regions, FRBSF Economic Letter, Feb. 2012
cílovásazba pro EMU
Taylorovo pravidlo pro periferní země
Taylorovo pravidlo pro země jádra
%
OneOne sizesize fitsfits allall? ? TaylorovoTaylorovo pravidlo v pravidlo v eurozeurozóónněě: j: jáádro versus periferie dro versus periferie
Jednoduchá verze Taylorova pravidla: cílová sazba = 1 + 1,5 x inflace – 1 x mezera nezaměstnanosti
Země jádra: Německo, Francie, Rakousko, Belgie, Nizozemí, Finsko
Země periferie: Španělsko, Portugalsko, Řecko, Irsko
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 11
• Finanční: Přetrvává zranitelnost finančního systému méně úvěrů Restrukturalizace (výměna) řeckého vládního dluhu Pomalé snižování finanční páky a oddlužování Nebezpečí dluhové nákazy v eurozóně
• Makroekonomická: Stagnace nebo pokles růstu v Evropě Vysoké ceny ropy Fiskální konsolidace procyklické působení rozpočtů
• Regulatorní: Nadměrná a špatně zacílená regulace v EU Posilování (prohlubování) evropské integrace
Hlavním rizikem je oddalování řešení příčin krize a zaměřování se na zástupné problémy
Rizika zahraniRizika zahraniččnníího vývojeho vývoje
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 12
NejnovNejnověějjšíší makroekonomický makroekonomický vývoj v vývoj v ČČRR
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 13
Vývoj HDP v Vývoj HDP v ČČR a v R a v eurozeurozóónněě(meziro(meziroččnníí zmzměěna v %)na v %)
V průběhu krize se projevovala těsná závislost vývoje v ČR na vývoji v eurozóně
Pramen: Eurostat
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
1998
Q119
98Q3
1999
Q119
99Q3
2000
Q120
00Q3
2001
Q120
01Q3
2002
Q120
02Q3
2003
Q120
03Q3
2004
Q120
04Q3
2005
Q120
05Q3
2006
Q120
06Q3
2007
Q120
07Q3
2008
Q120
08Q3
2009
Q120
09Q3
2010
Q120
10Q3
2011
Q120
11Q3
mez
iročn
í změn
a v
%
ČR EMU
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 14
PoslednPosledníí makroekonomický vývoj makroekonomický vývoj 1/21/2
• HDP: Mezičtvrtletní pokles o 0,1 % ve 4Q2011 (pokles o 0,1 % v 3Q2011) velmi mělká recese (opětovné otevírání mezery výstupu)
Meziroční růst o 0,6 % ve 4Q2011 a za rok 2011 růst o 1,7 % Struktura v 4Q2011: růst tažen čistým exp., ostatní složky záporné
• Průmyslová produkce (sez. oč.): zpomalila z 4,9 % v listopadu na 4,5 % v prosinci (hlavní bariéra růstu: nedostatečná poptávka)
• Nízké tempo růstu maloobchodních tržeb (pokles reálné mzdy o 0,4 % v 4Q11; míra registrované nezaměstnanosti 9,5 % v únoru)
• Obchodní přebytek v roce 2011 a v lednu 2012: nejvyšší v historii • Běžný účet: umírněný vývoj díky přebytkové obchodní bilanci • Kurz koruny:
Pravděpodobně dočasné přerušení trendu nominálního zhodnocování Stávající kurz je na depreciační straně od trendu ale poblíž něho
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 15
PoslednPosledníí makroekonomický vývoj makroekonomický vývoj 2/22/2
• Inflace: CPI 3,5 % v lednu a 3,7 % v únoru (v obou měsících činil příspěvek
primárních dopadů zvýšení daní 1,1 p.b.) Velmi slabé (neznatelné) poptávkové inflační tlaky Slábnoucí nákladové tlaky (ropa a suroviny, kurz) Ukotvená inflační očekávání
• Měnová politika: úroková sazba stabilní od května 2010 (0,75 %)• Fiskální politika:
Fiskální konsolidace + nízká úroveň vládního dluhu nižší riziko nákazy z eurozóny
Fiskální politika bude mít v roce 2012 na ekonomiku stagflačnídopady (nižší domácí poptávka + vyšší inflace kvůli zvýšení DPH)
Česká ekonomika se vyznačuje mírnou vnitřnínerovnováhou (mezera výstupu) a vnější rovnováhou
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 16
Mezera výstupu a dopad fiskMezera výstupu a dopad fiskáálnlníídiskrece na HDPdiskrece na HDP ((jako jako % % rereáálnlnéého Hho HDP) DP)
Fiskální politika byla procyklická v letech 2002, 2004-2006, 2008 a 2010-2011
Pramen: ČNB
-6
-4
-2
0
2
4
6
2001 2003 2005 2007 2009 2011
Průměr diskrecí P - V1 a TD Průměr diskrecí P - V2 a TDMezera výstupu PF Mezera výstupu KF
Poznámka: kladná hodnota označuje fiskální expanzi, záporná hodnota fiskální restrikci; dopady diskrece "bottom-up": P jsou dopady příjmových opatření při použití fiskálních multiplikátorů dle MMF (Klyuev a Snudden, 2011); V1 a V2 jsou dopady výdajové diskrece při použití multiplikátoru ČNB 0,6; TD je průměr dopadů diskrecí identifikovanými metodou "top-down" při použití multiplikátoru 0,6; mezera výstupu: PF - s využitím produkční funkce, KF - s využitím Kalmánova filtru.
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 17
PrognPrognóóza za ČČNB NB ((úúnor 2012) nor 2012)
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 18
PrognPrognóóza rza růůstu HDP stu HDP (meziro(meziroččnníí zmzměěny v %; sezny v %; sezóónnnněě ooččiiššttěěno)no)
-4
-2
0
2
4
6
8
10
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
HDP bude v letošním roce celkově stagnovat
Pramen: ČNB
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 19
PrognPrognóóza celkovza celkovéé inflace inflace ((mzrmzr zmzměěny v %)ny v %)
Celková inflace v důsledku zvýšení DPH v roce 2012 dočasně vzroste těsně nad 3 %
Pramen: ČNB
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
Inflační cíl
Horizontměnové politiky
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 20
PrognPrognóóza za mměěnovnověěpolitickpolitickéé inflace inflace ((mzrmzr zmzměěny v %)ny v %)
Měnověpolitická inflace se bude pohybovat v blízkosti cíle na celém horizontu prognózy
Pramen: ČNB
-1
0
1
2
3
4
5
6
7
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III
90% 70% 50% 30% interval spolehlivosti
Inf lační cíl
Horizontměnové politiky
M. Singer – Dluhová krize v eurozóně a její dopady na českou ekonomiku 21
PrognPrognóóza za úúrokových sazeb rokových sazeb (3M PRIBOR v %)(3M PRIBOR v %)
S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb v nejbližším období a jejich následný mírný pokles
0
1
2
3
4
I/10 II III IV I/11 II III IV I/12 II III IV I/13 II III