Dissertation-libre

7/13/2019 Dissertation-libre

1/194

Zpadoesk univerzita v PlzniFakulta ekonomick

VLIV CESTOVNHO RUCHU NAROZVOJ REGIONU

PODNIK V NM PSOBCCH

Ing. Jan Tluho

disertan prce

k


2/194

k

Prohlen

Prohlauji e jsem disertan prci natma:

Vliv cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik v nm psobcch

vypracoval samostatn za pouit pramen uvedench v piloen bibliografii.

V Plzni, 22. prosince 2011


3/194

Podkovn

Na tomto mst bych rd podkoval vem kte mi byli oporou pi psan m disertan prce.

Krom rodiny a ptel dkuji pedevm sv kolitelce pan doc. Ing. Dagmar

JakubkovPh.D. zajej cenn rady ochotu trplivost a morln podporu.


4/194

Anotace

Disertan prce Vliv cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik vnm psobcch je

zamena na vzjemn vztahy vnjho prosted a podnik kter poskytuj sluby cestovnho

ruchu. S ohledem na charakter produkt voblasti turismu jsou vprci eeny pedevm

aspekty regionlnhoa odvtvovhoprosted ve vztahu kpodnikm.

Clem tto disertan prce je nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky psobc

v odvtv cestovnho ruchu a jeho dl aplikace na modelovm regionu.

Nejprve jsou vprci vymezeny teoretick aspekty tmatu se zamenm na metody zkoumn

vlivu cestovnho ruchu na regionln/ekonomick rozvoj a na pstupy klenn a analze

prosted podniku. Dle jsou zhodnoceny monosti aplikace popsanch metod vrmcovch

podmnkch esk republiky a jejch region. Vdal sti je pak vsouladu s clem disertanprce navrenpostup analzy vnjho prosted pro podniky psobc vodvtv cestovnho

ruchu. Autor v uvedenm postupu zdrazuje aspekt vzjemnho vztahu vnjho prosted

a podniku.

Nsleduje aplikace navrenho postupu na pkladu esk republiky a Karlovarskho kraje.

l d hl l d h k d h d i i k h d t


5/194

Annotation

The influence of tourism on the development of a region and businesses in that region

The thesis The influence of tourism on the development of a region and businesses in that

region is aimed on the mutual relations between external environment and businesses

providing services in tourism. With regard on the character of tourism product, the facets

of regional and branch environment in the relation to businesses

The objective of this thesis is the proposal of procedure of external environment analysis

for business in tourism sector and the partial application of this procedure in a model region.

At first the theoretical background of the topic is specified. The focus is set to the method

of research of the impact of tourism on the regional (economic) development and to the

approaches to the structure and analysis of company environment. Further the possibilities

of application of the described methods in the framework of Czech Republic and its regions.

In the next part of the thesis is in accordance to the objective of the thesis the author suggests

the procedure of external environment analysis for business in tourism sector. In the

procedure the author emphasizes the point of mutual relationship between the external

i t d th b i


6/194

Annotation

Der Einfluss vom Tourismus auf eine Region und Firmen in der Region

Diese Dissertation Der Einfluss vom Tourismus auf eine Region und Firmen in der Region

ist auf die gegenseitige Beziehungen zwischen der Umgebung und den Firmen, die

Dienstleistungen im Tourismus gewhrleisten. In Hinsicht auf den Charakter der

Tourismusprodukte sind in der Arbeit vor allem die Gesichtspunkte der regionalen und

Branchenumgebung im Verhltnis zu den Firmen.Die Zielsetzung der Dissertation ist ein Vorschlag fr die Vorgangsweise der nalyse der

externen Umgebung von Tourismusbetrieben und eine Teilanwendung der Vorgangsweise auf

einer Modellregion.

Zuerst sind in der rbeit die theoretischen spekte der Themenstellung errtert. Der utor

widmet sich vor allem den Methoden fr die bschtzung der Tourismuseinflsse auf die

regionale (wirtschaftliche Entwicklung und den nstzen der Gliederung von betrieblicher

Umwelt. Dann sind die Mglichkeiten der nwendung von den beschriebenen Methoden

in den Rahmenbedingungen der Tschechischen Republik und ihrer Regionen. In weiteren Teil

ist dann in der bereinstimmung mit der Zielsetzung die Vorgangsweise der nalyse der

externen Umgebung von Tourismusbetrieben vorgeschlagen. Der Autor betont in dem

V hl d G i ht kt it B i h t U f ld d d


7/194

OBSAH

Seznam pouitch zkratek.......................................................................................................... 9

Seznam obrzk ........................................................................................................................ 11

Seznam tabulek ......................................................................................................................... 12

1 vod ................................................................................................................................. 14

2 Cle a metodika disertan prce ....................................................................................... 16

2.1 Cle disertan prce ................................................................................................... 16

2.2 Postup zpracovn disertan prce ............................................................................ 17

2.3 Pouit metody vdeckho zkoumn ........................................................................ 19

3 Teoretick vchodiska disertan prce ............................................................................ 21

3.1 Zkladn pojmy .......................................................................................................... 21

3.1.1 Podnik ................................................................................................................. 21

3.1.2 Regionln rozvoj a ekonomick rst ................................................................. 22

3.1.3 Cestovn ruch definice vymezen................................................................... 29

3.2 Vlivy cestovnho ruchu na okol ................................................................................ 32

3.3 Vybran pstupy k hodnocen stavu rozvoje region vEvropsk unii a esk

bli 36


8/194

6.3 Diskuze metody ......................................................................................................... 77

6.4 plikace vstup pro podniky cestovnho ruchu vmodelovm regionu.................. 78

7 nalza vztah mezi globlnm a odvtvovm prostedm............................................. 79

7.1 Makroekonomick charakteristika cestovnho ruchu vR....................................... 79

7.2 Odvtv cestovnho ruchu vprosted R.................................................................. 84

8 nalza vztah mezi odvtvovm a regionlnm prostedm.......................................... 95

8.1 Charakteristika Karlovarskho kraje.......................................................................... 95

8.2 Hlavn charakteristiky cestovnho ruchu v regionu................................................... 99

8.3 Odhad vlivu cestovnho ruchu na regionln ekonomiku........................................ 102

8.4 Rozvoj cestovnho ruchu a poty podnik vcestovnm ruchu................................ 106

8.5 Pjmy obc plynouc zcestovnho ruchu................................................................ 108

8.6 Pehled projekt vodvtv cestovnho ruchu financovanch EU............................ 112

8.7 Vzkum ekonomickho dopadu vybranho eventu................................................. 115

9 Vsledky vzkumu expertnch nzor........................................................................... 117

9.1 Pnosy cestovnho ruchu pro rozvoj regionu.......................................................... 117

9.2 Faktory ovlivujc podnikn vcestovnm ruchu................................................... 122

9.3 Vlivy prosted na podniky cestovnho ruchu.......................................................... 125


9/194

Seznam pouitch zkratek

CAS Complex Adaptive System

CBA Cost Benefit Analysis

CEA Cost Effectivness Analysis

CGE Computable general equilibrium

CR Cestovn ruch

CSR Corporate Social Responsibility

CZ-NACE Klasifikace ekonomickch innost

R esk republika

S esk statistick ad

DPH Da zpidan hodnoty

EIA/SEA Environmental Impact Assessment/Strategic Environmental Assessment

EU


10/194

OKE Odvtvov klasifikace ekonomickch innost

OP operan program

OP VaVPI Operan program Vda a vzkum pro inovace

ORP obce s rozenou psobnost

OSN Organizace spojench nrod

PZI pm zahranin investice

R&D Research and Development

RES Registr ekonomickch subjekt

SAM Social Accounting Matrices

SARS Severe Acute Respiratory Syndrome

SIS Systemic Indicator System

SO sprvn obvod

SU souhrnn ukazatel

SROP


11/194

Seznam obrzk

Obr. . 1 Postup zpracovn disertan prce..................................................................... 17

Obr. . Zkouman problematika vkontextu strategickho managementu podnik

cestovnho ruchu ................................................................................................. 18

Obr. . lenn prosted podniku cestovnho ruchu...................................................... 52

Obr. . 4 Vzjemn vztah vnjho prosted a podniku................................................... 52

Obr. . 5 Nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky psobc vodvtvcestovnho ruchu ................................................................................................. 58

Obr. . 6 Hrub domc produkt na obyvatele v K dl vpoty................................. 71

Obr. . 7 Srovnn rozvoje kraj vletech 2000-2009 ........................................................ 73

Obr. . dministrativn lenn Karlovarskho kraje SO ORP................................... 97

Obr. . Mapa Karlovarskho kraje svyznaenm hlavnch destinac turismu............... 97


12/194

Seznam tabulek

Tab. . 1 Pehled pstup k rozdlen prosted podniku.................................................. 45

Tab. . Pehled zkladnch analytickch postuppro hodnocen prosted podniku..... 46

Tab. . Pehled nebezpe vskytu negativnch neoekvanch udlost kriz

v cestovnm ruchu ............................................................................................... 48

Tab. . 4 Vybran indiktory ............................................................................................. 70

Tab. . 5 Srovnn rozvoje kraj vletech 2000-00 souhrnn ukazatel....................... 73

Tab. . 6 Dl vstupy na rovni jednotlivch statistickch ukazatel regionlnho

rozvoje ................................................................................................................ 75

Tab. . 7 Zkladn ukazatele ekonomiky cestovnho ruchu vR vletech 2003-2009 ..... 80

Tab. . Zkladn ukazatele ekonomiky cestovnho ruchu vR vletech 2000-2010 podle

WTTC ................................................................................................................. 82

Tab. . Pspvek cestovnho ruchu kekonomickmu rstu vporovnn sKarlovarskm

krajem ................................................................................................................. 83

Tab. . 10 Prmrn msn mzda ve vybranch odvtvch podle CZ-NACE .................. 83

Tab. . 11 Poet zazen a lek vodvtv cestovnho ruchu ve vybranch letech............ 85

l h 2006 2010 86


13/194

Tab. . 4 Odhady vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost vKarlovarskm kraji.......... 105

Tab. . 5 Pehled sazeb mstnch poplatk vybranch obc Karlovarskho kraje vletech

2005-2010 ......................................................................................................... 109

Tab. . 6 Pehled vybranch mstnch poplatk vybranch obc Karlovarskho kraje

v letech 2005-2010 ........................................................................................... 110

Tab. . 7 Pehled potu projekt a jejich rozpot realizovanch vrmci SROP

v Karlovarskm kraji ........................................................................................ 112

Tab. . Pehled potu projekt a alokace finannch prostedk EU realizovanch

nebo schvlench krealizaci) v rmci IOP ROP SZ OP CZ-BY, OP CZ-SX

v Karlovarskm kraji do ervence 011........................................................... 114

Tab. . Shrnut vzkumu ekonomickho dopadu Valdtejnskch slavnost................ 115

Tab. . 0 Kvantitativn hodnocen vlivu cestovnho ruchu na vybran faktory............... 119

Tab. . 1 Nejdleitj faktory ovlivujc podnikn vcestovnm ruchu...................... 123

Tab. . Kvantitativn hodnocen vlivu faktor vnjho prosted na rozvoj cestovnho

ruchu ................................................................................................................. 128

Tab. . Expertn hodnocen vybranch aspekt rozvoje cestovnho ruchu.................. 131


14/194

1 vod

Cestovn a cestovn ruch jsou dozajista fenomny na doby. Zvlt v poslednch dvaceti

letech zaznamenala esk republika a jej obyvatel dynamick rozvoj cestovnho ruchu

a touha po poznn se zd bt nenasytiteln. Podobn rychle se mn i nae okol vyrst

nov infrastruktura regiony nabzej krom tradinch atraktivit nov zitky amonosti

zbavy. Do esk republiky proud tisce zahraninch turist.

V regionech je investovno do rozvoje leti a jejich odbavovacch hal vyrstaj nov

ubytovac zazen neustle se mn skladba stravovacch zazen jsou renovovny

architektonick pamtky vybavovna turistick informan centra i je modernizovn vozov

park dopravnch firem. Za spolenho jmenovatele tchto zmn a investic bv oznaovn

a to nejen politiky cestovn ruch. Ten se stv kouzelnm slvkem kter asto povolujestavidla veejnch investic. Je vak cestovn ruch a jeho rozvoj opravdu tak dleitm

faktorem pro rozvoj dan lokality regionu i celho sttu Jsou investovan prostedky

opravdu vynakldny efektivn

Regionln rozvoj respektive ve co se i pouze vzdlen dotk pojmu region je zase

bl i ( k )


15/194

Cestovn ruch je tak ovlivovn prodnmi a klimatickmi podmnkami u i alpsk oblasti

trp vsouasnosti nedostatkem snhu kter je klov pro existenci turismu v zimnm obdob.

Samostatnou kapitolou jsou prodn katastrofy jako tsunami sopen erupce nebo

zemtesen kter mohou zniit atraktivity cestovnho ruchu ale i celkov ovlivnit objem

a smry cest. Investice veejn sprvy tak ovlivuj podniky cestovnho ruchu napklad

rozvoj mezinrodnch leti napklad Karlovy Vary Pardubice kladn psob na poty

pijdjcch turist a jejich komfort. Veobecn se m tak za to e hospodsk pokles

krize omezuje rozvoj turismu zkracovn cest zmny destinac zmenovn vdaj.

Nejen z ve uvedench dvodje analza prostedpro podniky cestovnho ruchu velice

dleit nebo charakteristika vnjho prosted me vznamn ovlivnit podnikatelsk

spch. Vliv cestovnho ruchu na rozvoj regionu a podnik vnm psobcch tak bude vtto

disertan prci rozebrn zpohledu podnik cestovnho ruchu a analzy prosted ve ktermpsob. Vnj prosted je u podnik poskytujcch sluby cestovnho ruchu determinovno

pedevm specifiky cestovnho ruchu a regionu vnm podnik poskytuje sluby.

V tto disertan prci se sohledem na esk rmcov podmnky bude autor zabvat

z hlediska regionlnho pedevm kraji kter jsou ze zkona . 4/000 Sb., opodpoe


16/194

2 Cle a metodika disertan prce

V tto kapitole budou nadefinovny cle disertan prce, uveden postup jejho zpracovn

apopsny pouit metody vdeckho zkoumn.

Prce se zabv vnjm prostedm podnik kter psob na trhu cestovnho ruchu.

Konkrtnanalzou jejich vnjho prosted piem je dvn draz na regionln prosted

ve kterm firmy psob. Vsouasnosti je asto zkoumn regionln rozvoj a faktory kter ho

ovlivuj. Podobn nachzme adu publikac zabvajcch se fenomnemcestovnho ruchu.

V nkterch studich je een vztah cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje. Vzkum v tto

oblasti je intenzivn realizovnv jihoevropskm prostoru jeho turistick potencil ktomu

pmo vybz nap. Brau Lanza a Usai 00. Problematikou regionlnch disparit

regionlnho konkurenceschopnosti se vztahem kturismu se za pomoci rznch vdeckch

pstup zabvaj etn tmy veskrepublice v rmci een vzkumnch kol zadanch

Ministerstvem pro mstn rozvoj R MMR. Nicmn neexistuje mnoho prac kter by

zproveden analzy vnjho prosted podnik kam jist problematika rozvoje region

a cestovnho ruchu jako odvtv pat vyvozovaly doporuenpro podniky cestovnho ruchu.


17/194

- nalezen vhodnch postup pro komparaci region na pkladu kraj esk

republiky) z hlediska regionlnho rozvoje a cestovnho ruchu

- monosti odhadu ekonomickch vliv cestovnho ruchu na regionln rozvoj

vpodmnkch eskch kraj

- zjitn hlavnch faktor kter ovlivuj podnikn vcestovnm ruchu ve vybranm

regionu.

Autor v rmci disertan prce ovplatnost nsledujcch tvrzen:

T1: Podniky cestovnho ruchu nevytv vy poet pracovnch mst nezvyuj

nadprmrn pjmy obyvatel a neovlivuj HDP silnji ne podniky psobc

v ostatnch odvtvch.

T2: Podniky cestovnho ruchu jsou vznamn zvisl na faktorech vnjho prosted

nap. politick vvoj prodn podmnky.

2.2 Postup zpracovn disertan prce

Na obrzku. 1je shrnut postup pi zpracovn disertan prce. Je rozdlen do pti hlavnch


18/194

Z obrzku . je patrn zalenn problematiky zkouman vtto disertan prci

do jednodue vyjdenhostrategickho rozhodovacho procesu v podniku, kter je naznaen

v doln sti obrzku. Disertan prce se bude tkat strategick analzy ostatn sti

strategickho rozhodovn ve firm nebudou eeny. Vhorn sti obrzku . je naznaeno

lenn prosted podniku. Ve stedu obrazce je podnik cestovnho ruchu a jeho vnitn

prosted. V dalch vrstvch je naznaeno dlen jeho vnjho prosted: konkurenn

odvtvov a obecn prosted. Odvtvovm a obecnm prostedm podniku se bude autor

zabvat primrn a proto je barevn zvraznno.

Obr. . 2 Zkouman problematika vkontextu strategickho managementupodnik

cestovnho ruchu

Podik estovho ruhu a

jeho vit prosted

Kokure prosted

dodavatel, odratel,sustitut, poteilkonkurenti, konkurence

v oboruOdvtvov oorovprosted

Cestov ruh - specifika, trendy

Oe prosted

Podnik a jeho prosted


19/194

Obrzek . tak ukazuje zkoumanou problematiku barevn zvraznna vkontextu

strategickho managementu podniku piem draz bude kladen na vzjemn vztah

cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje a znho vyplvajc dsledky pro podnikov zen.

2.3

Pouit metody vdeckho zkoumn

utor vyuv pro dosaen definovanho zkladnho cle i dlch cl disertan prce

kombinace nkolika vdeckch metod. nalza dostupnch domcch a zahraninch

sekundrnch zdroj je vyuvna vpodstat po celou dobu zpracovvn disertan prce

pedevm k deskripcivchozch teoretickch poznatk. Pro dosaen cl prce autor vyuil

tak analogie, kdy do urit mry vychzel zji vytvoench metod kter byly ppadn

upraveny s ohledem na dosaen stanovench cl.

S ohledem na tematiku prce pracuje autor sdostupnmi statistickmi daty zrznch zdrojnapklad esk statistickho adu S Ministerstva pro mstn rozvoj MMR a jeho

pspvkov organizace esk centrly cestovnho ruchu CzechTourism i stavu

zdravotnickch informac a statistiky R ZIS R. Tato data a dal primrn i sekundrn

informace jsou autorem analyzovnyzpsobemvhodnm pro dosaen cl prce. Vstupy

jednotlivch dlch analz autor za vyuit syntzypropojuje do celk. Hendl 00


20/194

studie, kterou v aplikaci na cestovn ruch jako vdeck pstup zmiuj mj. Veal 006 nebo

Seitz a Rossmann (2007).


21/194

3 Teoretick vchodiska disertan prce

Kapitola obsahuje pehled hlavnch teoretickch vchodisek tto disertan prce. Nejprvejsou definovny pojmy: podnik, regionln rozvoj a ekonomick rst, cestovn ruch. Nsleduje

pehled vliv cestovnho ruchu na regionln ekonomiku a pstupy khodnocen stavu

regionlnho rozvoje. Jsou rozebrny metody hodnocen vlivu cestovnho ruchu na

ekonomiku. Pot jsou rozebrny pstupy ke struktue prosted podniku a metody jeho

analzy. Posledn st je pak specifikace vnjho prosted pro podniky cestovnho ruchu.

3.1 Zkladn pojmy

V tto sti jsou shrnuty pstupy kdefinovn cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje.

Drazje kladen na definice kter se zabvaj ekonomickou podstatou obou proces.

3.1.1 Podnik

Srpov a kol. 010 s. 5 chpe podnik jako subjekt, ve kterm dochz kpemn vstup

na vstupy. Veber a kol. 005 s. 5 za podnikn oznauj vechny legln aktivity, kter

smuj kzskn ekonomickch efekt (zpravidla zisku). Synek 00 s. 1 uvd e

podnik nen izolovn, ale je obklopen vnjm svtem, okolm. Okolm podniku rozumme ve,


22/194

3.1.2 Regionln rozvoj a ekonomick rst

Pro poteby tto prce je nejprve teba odliit pojmy regionlnho resp. ekonomickhorozvoje1, a ekonomickho resp. regionlnho rstu2. V eenm kontextu lze povaovat

pojmy regionln a ekonomick za pojmy vpodstat ekvivalentn. Adjektivum regionln

klade draz na zemn omezen tchto pojm zatmco slovo ekonomick dv do poped

ekonomick jevy na danm zem kter je bn omezovno hranicemi sttu i regionu.

Nicmn spojen ekonomick rozvoj nevyluuje pouze regionln pohled na danouproblematiku. Zrove je t nkdy pouvno souslov sociln-ekonomick rozvoj i vvoj

kter m indikovat e rozvoj zem nen jevem pouze ekonomickm avak m i dal

aspekty. Tedy blse spe chpn pojmu regionln rozvoj. Vneposledn ad se vliteratue

vyskytuje pojem konkurenceschopnosti region piemrzn analytick pstupy vyuvaj

podobnch metod kter se pouvaj ipro hodnocen regionlnho rozvoje. Nevima (2008,s. 506) definuje konkurenceschopnost podle pstupu Evropsk komise jako schopnost

zlepovat nebo udrovat ivotn rove bez trvalho zhorovn ekonomick rovnovhy.

Z dalho textu vyplyne e tato definice se bl charakteristice teorie endogennho

regionlnho rozvoje.


23/194

produkt v konstantnch cench. Za zklad vah o ekonomickm rstu je povaovna

produkn funkce vyjden nap. podle Dornbusche a Fischera (1994) jako

Y = A x F(K,L),

kde A vyjaduje stav technologiecelkovou produktivitu faktor,

K a Ljsou vstupy vrobnch faktor kapitlu a prce a

Yoznauje vi produktu.Zvyovn produkce a tedy ekonomick rst pi takto definovan produkn funkcinastv

pi kvantitativnm zvyovnm vstup jednotlivch vrobnch faktor nebo rstem celkov

produktivity faktor (A) kter bv oznaovna za technick technologick pokrok. Jeho

vznam ukzal Solow (1957 in Dornbusch, Fischer, 1994, s. 248). Do technickho pokroku

jsou zaazovny rst znalost vzkum a vzdln jsou vznamnmi zdroji rstu zlepenalokace zdroj a spory zrozsahu. Teorie rstu a rstov etnictv vysvtluj rst produkn

funkce.

Nkte autoi doprodukn funkce zahrnuj i lidsk kapitl (H) jako potenciln schopnost

jednotlivc v budoucnu vydlvat to podtrhuje vznam lidskho faktoru. Mankiw (1999,


24/194

Strun pehled model ekonomickho rstu

Varadzin 00 dl modely ekonomickho rstu nsledovn na:

keynesinsk nap. Harrod a Domar

neoklasickou teorii rstu nap. Solow3, Swan) a

nov teorie rstu Romer Lucas zahrnujc nap.

o AK modely,4

o

Romerv learning-by-doing model

o dvousektorov Lucasv model i

o Romerv R&D model.5

Nov teorie rstu jsou nkdy oznaovny pod pojmem teorie endogennho rozvoje kter

nachz uplatnn i vteorich regionlnho rozvoje. Snenou regulaci jako nstroj pro zven

rstu navrhuje ekonomie strany nabdky Feldstein Summers. Kritiku neoklasickch teori

rstu uvdj nap. Blaek a Uhl 00 s. 6 kte ukazuj na nedostatenou definici

klovho faktoru rstu a sice technickho pokroku jako kvalitativn promnn kdy podle

nich neoklasick teorie nerozeznv vechny mon vlivy technologickch inovac na

ekonomick rst. Soukup 007 uvauje o vlivu znalost na ekonomick rst vAK modelu.


25/194

rst. Zsadnm problmem je vak oitn vlivu cestovnho ruchu na ekonomick rst od

vliv ostatnch ekonomickch aktivit.

Regionlnekonomick rozvoj

Regionln rozvoj je povaovn za promnnou ir ne je ekonomick hospodsk rst

kter je sice zkladem rozvoje avak asto nee edou ekonomiku deformaci cen statk

kody na ivotnm prosted a lidskm zdrav a je veliinou prmrnou kter me skrvat

mnoho nerovnomrnost toto nakonec uznvaj i makroekonomit teoretikov nap.Dornbusch, Fischer (2004) nebo Nordhaus, Samuelson (2007). Nalezen definice regionlnho

rozvoje je vak obtn. Blaek a Uhl sice ve sv knize (2002) ukazuj pehled teori

regionlnho rozvoje avak samotn pojem regionln rozvoj zde vpodstat nen definovn.

Jeek (1998, s. 31) uvd e regionln rozvoj mus bt stanoven na zklad hodnotcch

kritri. Pojem rozvoj popisuje proces kter smuje kuritmu cli zhlediska vtinyekonomickch rstovch teori do bodu rovnovhy u teori regionlnho rozvoje nachzej

Blaek a Uhl (2002) dva ppady a sice tendenci ke konvergenci i divergenci regionlnho

vvoje ppadn jejich stdn. Tedy teorie regionlnho rozvoje pak smuj kvyrovnvn

nebo prohlubovn rozdl disparit mezi regiony nebo stdn obou stav. Ztoho pak


26/194

zemnho celku a jeho st (region, mikroregion) a odstraovn, poppad zmrovn,

regionlnch disparit.6Zkon . 4/000 Sb. o podpoe regionlnho rozvoje pak deleguje

zodpovdnost za regionln rozvoj na krajsk a obecn samosprvy. Tento zkon sice

nedefinuje regionln rozvoj samotn avak vymezuje jej v definic oblast podpory

regionlnho rozvoje. Z ve uveden definice je pak odvozeno pt princip regionlnho

rozvoje MMR 006 s. 11: solidarita soudrnost rst konkurenceschopnost a udritelnost.

Zvlt pak posledn princip odr zamen soudobch odbornch diskuz o charakteru

regionlnho rozvoje kdy je tento vsouasnosti asto nahrazovn pojmem udritelnho

regionlnho rozvoje viz dle.

Pojem rozvoj resp. regionln rozvoj je tedy subjektivnm pojmem kter mus bt definovn

samostatn pro kad prostor region a as a vtomto rmci pak mus bt stanovena kritria

pro hodnocen men rozvoje. Wokoun (2003 prezentuje nkolik ppadovch studi zezem Evropsk unie. Vjednotlivch ppadovch studichjsou patrn rzn pstupy ke

stanoven pojmu regionln rozvoj.

Ve bylo konstatovno e regionln rozvoj vpodstat nelze mit. Nicmn OSN vrmci

svho United Nations Development Programme vyvinula a od roku 10 m tzv. Human


27/194

stle draznjisleduje cl udritelnho rozvoje kter definovali Nohlen a Nuscheler (1992 in

Jeek 1, s. 32) jako rozvoj, kter vyhovuje potebm souasnch generac, ani by byly

omezeny poteby generac ptch. Pskov aZelenka (2002, s. 302)pak definuj udriteln

rozvoj jako rozvoj, kter souasnm i budoucm generacm zachov monost uspokojovat

jejich zkladn ivotn poteby a souasn nesniuje rozmanitost prody a zachovn

pirozen funkce ekosystm. Udriteln cestovn ruch je pakanalogicky cestovn ruch kter

dlouhodob nenaruuje prodn kulturn a sociln prosted. Zabv se jm nap. Edgell

(2006). Zcela jin koncept rozvoje trvale neudritelnho pedstavuje Ntr 005 kter

kritizuje a dokld nesprvnost a nenaplnitelnost bnchvah o udritelnm rozvoji.

Strun pehled teori regionlnho rozvoje

Ucelen pehled vvoje teori regionlnho rozvoje uvdj napklad Blaek a Uhl (2002),

Jeek (1998), damk (1997) nebo Schwarting 00. Nap. Schwarting 00 dl teoriena: neoklasick rstov teorie teorie zaloen na ekonomickch pstupech aplikace

keynesinskch rstovch model nap. teorie exportn bze teorie zaloen na ivotnm

cyklu produktu teorie rstovch pl teorie zaloen na podpoe podnikn teorie

endogennho rstu a teorie flexibiln specializace. Schwarting 00 tak popisuje trendy


28/194

ktermevychzet avak asto nevychz zteoretickch vdeckch poznatkpedevm

pistupuje kregionlnmu rozvoji velmi pragmaticky. To do urit mry me dokladovat

napklad nsledujc vaha.

V souasnosti je clem regionln politiky Evropsk unie (EU) a tm penesen i jejch st

stt region sniovn rozdl mezi jednotlivmi evropskmi regiony7 a tedy vyrovnan

regionln rozvoj. Tuto mylenku dodruji i souasn Strategie regionlnho rozvoje esk

republiky zrove napklad Ministerstvo pro mstn rozvoj R vyhlsilo veejnou sout vevzkumu a vvoji stmatem Vzkum pro een regionlnch disparit. Projekty v rmci

tohoto vzkumnho zamen se sna nachzet monosti a metody prosniovn regionlnch

rozdl vrznch oblastech lidskho ivota nap. bydlen cestovn ruch. Projekty v oblasti

cestovnho ruchu se sna nalzt cesty jak pomoc rozvoje cestovnho ruchu i jeho

jednotlivch forem adruh zmrovat regionln rozdly neboli podpoit regionln rozvojve vybranch zaostalch oblastech. Ji Swoboda (1976, s. 37)pipout mon pozitivn vliv

cestovnho ruchu na rst regionln ekonomiky vzaostalch oblastech kter vak mus

vykazovat dostatek turistickch atraktivit.

Ve definovan cl souasnregionlnpolitiky EU je ale ve sv podstat protikladem teorie


29/194

3.1.3 Cestovn ruch definice, vymezen

Pojem cestovn ruch

8

byl definovn Svtovou organizac cestovnho ruchu UNWTO9

) v roce1991 jako innost osoby, cestujc na pechodnou dobu do msta lecho mimo jej bn

prosted, piem hlavn el cesty je jin ne vkon placen innosti v navtvenm mst.

Heskov 2006, s. 11). Podstatou tto definice je oznaen cestovnho ruchu jako innosti

osob mimo sv bn prosted piem bn prosted je vkontextech rznch stt i typ

cestovnho ruchu chpno rzn. Pevauje vak definovn pomoc vzdlenosti od trvalhomsta bydlit vtinou mezi 50a 100 kilometry. Tedy za cestovn ruch nejsou pokldny

vlety a cesty uvnit danho prosted pedevm rutinn cesty do zamstnn pravideln

cesty nap. za nkupy. Goeldner Ritchie 2006, s. 7) Pechodnou dobou se rozum

v domcm cestovnm ruchu est msc vzahraninm cestovnm ruchu jeden rok. K ve

uveden definici se pikln nap. tak: ertk a kol. 000 s. 15 Mak 004 s. Drobn

a Morvkov 004 s. 1 i Indrov a kol. 007 s. 1.Tato definice vakbyla revidovna

v rmci dokumentu Mezinrodn doporuen pro statistiku turismu (IRTS) a vznikla

nsledujc definice. Za cestovn ruch se povauje innost osob cestujcch do mst

apobvajcch v mstech mimo sv obvykl prosted po dobu krat, ne je stanovena, za

jakmkoliv hlavnm elem (obchod, trven volnho asu nebo jin osobn el) jinm ne


30/194

kter je zapojeno do pilkn nvtvnk a poskytovn slueb. Piem zhlediska

ekonomickho uvdj Goeldner a Ritchie (2006, s. 6) e cestovn ruch je souet vech

vdaj turist vrmci hranic sttu nebo jeho administrativnho celku i jin ohranien

ekonomick oblasti. Oba autoi dle uvdj e vpodstat neexistuje naprosto univerzln

definice cestovnho ruchu a mnoho definic odpovd danm rmcovm podmnkm

a specilnm potebm dan studie i autora.

Mundt (2006, s. 2- se pojmoslovm cestovnho ruchu tak zabv a upozoruje mimo jin narzn chpn turismu vodborn literatue statistickch mench a vbnm pouvn

tohoto pojmu. Mundt (2006, s. 3) zahrnuje pod pojmem turismus vechny cesty, bez rozdlu

jejich cl a el, kter zahrnuj doasn pobyt na mst jinm ne je trval bydlit a pi

kterch je zpten cesta soust cel cesty. V dalm textu pak omezuje doasnost pobytu

na jeden rok co odpovd definici UNWTO.Freyer (2001, s 1- uvd pehled rznch definic cestovnho ruchu kdy za irokou definici

turismus povauje vechny jevy, kter jsou spojeny soputnm bnho prosted a pobytem

na jinm mst emu odpovd i Kasparovo 16 in Bieger 004 s. 5 pojet. U

definice pak podle Freyera 001 s. 4 ohraniuj turismus zpohledu asovho mstnho


31/194

osob mimo msto trvalho bydlit a obvykle ve volnm ase za elem odpoinku, poznvn,

zdrav, rozptlen a zbavy, kulturnho a sportovnho vyit, sluebnch cest a zskn

komplexnho zitku.

Autor v tto prci pragmaticky vyjde zrevidovan definice cestovnho ruchu podle

UNWTO, kter sice definuje cestovn ruch z pohledu poptvky. Avak jej souasn

veobecn vyuvn, pedevm sohledem na sestavovn statistik v odvtv cestovnho

ruchu, vetn jeho sociln-ekonomickch dopad na ekonomiku, vyluuje zsadnodklon od tto definice.

Vymezen pouvn pojmu cestovnho ruchu

Studium zkonnost cestovnho ruchu je podle Veala 006 s. 0 multidisciplinrn

mezidisciplinrn a prezovou vdou. Toto potvrzuje tak Lacinova 007 s. definice

odvtv cestovnho ruchu: Cel toto odvtv je [] komplexnm souborem vzjemn

propojench subjekt.Tedy k vzkumucestovnho ruchulze pistupovat rznmi metodami

a posuzovat ho z rznch odbornch pohled. To vyplv zpovahy samotnho cestovnho

ruchu a samozejm i zjeho definice.


32/194

a v Sekci R o Kulturnch zbavnch a rekreanch innostech nikde vak nen zmnka

o cestovnm ruchu. Minimln zhlediska statistickho sledovn tedy nelze o cestovnm

ruchu mluvit ani jako o samostatnm odvtv ekonomiky. I pesto bude autor vtto prci,

s vdomm mrn terminologick nesprvnostipouvat jak pojem oblast cestovnho ruchu

ve smyslu vymezen ekonomickch innost ne geografickm, tak i pojem odvtv

cestovnho ruchu. Pi vyjadovn ekonomickch i dalch pnos je oznaen odvtv

cestovnho ruchu vhodn.

3.2

Vlivy cestovnho ruchu na okol

Cestovn ruch je tedy mon povaovat za oblast odvtv nrodnho hospodstv. Je

samozejm e innosti vrmci cestovnho ruchu ovlivuj sv okol(nrodn hospodstv

ale i regionln ekonomiku a jejich sloky). Na druhou stranu ale tak vnjprosted

nrodn hospodstv ekonomika zem regionu kulturn specifika ovlivuje cestovn ruch.

V tto a nsledujcch podkapitolch budou popsny vlivy cestovnho ruchu na regionln

rozvoj, aby byl v kapitole .5 naopak spe een vliv vnjho prosted na turismus.


33/194

o kvalitativn nemiteln obtn miteln image, znalost regionu,

kooperan efekty vliv na kulturu rozvoj lovka,

podle spoleenskho pnosu:

o pozitivn,

o negativn,

podle ovlivovan makroekonomick globln Indrov a kol. 007 veliiny:

o pjmy resp. spoteba obyvatel,

o produkce pidan hodnota HDP,

o zamstnanost a podnikatelsk pleitosti,

o platebn bilance,

o veejn rozpoty DPH da zpjm da spotebn mstn poplatky ad.,

podle rychlosti inku:

o pm,

o nepm indukovan multiplikovan zprostedkovan).

Goeldner a Richtie (2006, s. 25-4 popisuj vliv cestovnho ruchu na ekonomiku nejprve

z hlediska stavovho tedy na zklad pehledu statistickch daj vyjdench vabsolutnch


34/194

tak konstatuj e vychz zpedpokladu e vtina produkt cestovnho ruchu je cenov

elasticka naopak jejich nabdka spe neelastick.

Trnkov a kol. 1 stejn jako Goeldner a Ritchie 006 tvrd e cestovn ruch me

pinet pozitivn efekty pouze pokud je dn usmrovan a zen. Trnkov a kol. 1

popisuj ekonomick dopady cestovnho ruchu vyuvaj ktomu multipliktor pjmovho

zamstnanosti a mzdovho kter vak definuj pouze teoreticky. Dle se zabvaj socilnmi

a kulturnmi dopady cestovnho ruchu a jeho dopady na ivotn prosted. Trnkov a kol.1 tak charakterizuje vztah cestovnho ruchu a veejn sprvy pedevm sohledem na

zemn plnovn a z hlediska pmch finannch efekt cestovnho ruchu. Indrov a kol.

007 s. 105 tvrd e cestovn ruch ekonomicky zhodnocuje prodna kulturn historick

potencil danch mst. Mundt (2006, s. 418 a s. 434) ukazuje vztahy mezi vdaji turist

a odvtvmi hospodstv a sttem a tak nzorn ukazuje multiplikan efekty v odvtvcestovnho ruchu. Tyto efektypopisuje tak Page 00 s. 45 kter zrove uvd i vlivy

cestovnho ruchu na spolenost kulturu a ivotn prosted.

V literatue jsou pro hodnocen vznamu cestovnho ruchu na ekonomiku nrodn

hospodstv pouvny pedevm daje o podlu cestovnho ruchu na HDP zem


35/194

Dal aspekty problematiky hodnocen vliv cestovnho ruchu

V kontextu tto kapitoly je teba uvaovat i o dalch aspektech hodnocen vliv cestovnhoruchu na regionln ekonomiku a rozvoj. Jedn o nkolik vah kter vkonenm dsledku

omezujpnosy cestovnho ruchu pro dan region. Vdosavadnm textu:

dosud nebyl uvaovn rozdl mezi turistou14 a vletnkem15, kdy se u vletnk d

spe pedpokldat ni pnos pro danou destinaci

nebylo zkoumno zamen aktivit zprostedkovatelskch podnik cestovnho ruchukter se vkontextu esk republiky zamujspe na vjezdov cestovn ruch

nebylo uvaovno msto nkupu produktu ani vlastn rozdlen mar dle jejich

vzniku nap. pi nkupu zjezdu do esk republiky vNmecku je pravdpodobn e

zsadn st zisku zprodeje tohoto produktu zstane u nmeckho prodejce a nebude

generovna vregionu,

nebylo zohlednno e sdlo mnoha podnik cestovnho ruchu nemus bt vmst

aktuln spoteby a me tak dochzet kpelvn zisk mimo destinaci

nebyly uvaovny mon odlin preference rznch subjekt ovlivujcch odvtv

cestovnho ruchu nap. podniky vs. sprvy chrnnch krajinnch oblast


36/194

3.3

Vybran pstupy k hodnocen stavu rozvoje region vEvropskunii a

esk republiceV kontextu regionln politiky EU autor vzhledem kzamen tto prce podotk e

Evropsk unie len regiony na rovni NUTS pro poteby regionln politiky dle jejich

rozvoje podle velikosti HDP na obyvatele vprocentulnm vyjden vi prmru cel EU

a nsledn pak podle indiktor sledujcch trh prce. Vprvnm stupni je tedy pro men

regionlnho rozvoje pouvn indiktor ekonomickho rstu a nsledn pak uritkvalitativn kritrium.Nen clem tto prce zkoumat na rovni Evropsk unie dal vdeck

i administrativn pstupy khodnocen stavu regionlnho rozvoje.

Souasn esk regionln politika MMR 2006, s. 65-66) dl regiony podle jejich

hospodsk vkonnosti dlouhodobho socioekonomickho vvoje mry koncentrace aktivit

a geografick polohy bez bliho upesnn metodiky na regiony rozvjejc se regiony

sprmrnou nebo ni dynamikou rozvoje a zaostvajc nebo jinak problmov regiony. Pro

hodnocen ekonomiky regionjsou pouvnypedevm ukazatele HDP a nezamstnanosti16.

Podle Dvoka 00 s.141 se pro hodnocen rovn socioekonomickho rozvoje oblast

pouvaj zpravidla nsledujc ukazatele: pjem na hlavu mra nezamstnanosti populan


37/194

Inovan pstup keen disparit na rovni region realizovan tmem Ekonomick fakulty

Technick univerzity Liberec eil takt vrmci vzkumu MMR disparity na rovni obecn

za vyuit faktorov analzy. Vrmci projektu bylo identifikovno osm faktor pro nahlen

na regionln disparity nap. J Prskavcov ehoov vihovsk00: nezamstnanost

apracovn pleitosti atraktivita bydlit hustota a rozloen osdlen vobci vkov

struktura obyvatelstva obansk vybavenost struktura ekonomiky obce trvale udriteln

rozvoj ivotn prosted podnikatelsk neatraktivita. Tyto faktory byly hodnoceny jak

pomoc kvantitativnho porovnvn data S tak na zklad vstup zdotazovn

pedstavitel jednotlivch obc R co je pomrn ojedinl pstup.

Vposlednch letech bylo vesk republice tak realizovno nkolik przkum i vzkum

ecch regionln konkurenceschopnost nebo kvalitu podnikatelskho prosted

vjednotlivch mstech. Vjednom z nich eil tm doc. Viturky Viturka a kol. 010 kvalitu

podnikatelskho prosted a regionln konkurenceschopnost na rovni sprvnch obvodobc

s rozenou psobnost SO ORP a definoval agregtn ukazatel komplexnho hodnocen

kvality podnikatelskho prosted KPP na zklad hodnocen dl faktor: obchodnch

pracovnch infrastrukturnch loklnch cenovch a environmentlnch. Vstupy vzkumu

jsou pak vyuity pro nstin dlouhodob strategie regionlnho rozvoje esk republiky.


38/194

environmentln. Vpublikaci je pak hodnocen udriteln rozvoj vjednotlivch krajch

a historick vvoj kriterilnch ukazatel. Publikace pro celou republiku je doplnna

obdobnmi publikacemi na rovni jednotlivch kraj. Vpublikaci nenalezneme pokus

o shrnut jednotlivch indiktor do jednoho i pouzenkolika agregtnch ukazatel stejn

tak je jejich vvoj hodnocen pevn jednotliv.

3.4

Pehled metod pouvanch kanalze vliv cestovnho ruchu na

ekonomiku a rozvoj region

Stabler Papatheodorou a Sinclair 010 rozliuj pstupy na metody kter ukazuj velikost

odvtv cestovnho ruchu kde zmiuj pedevm satelitn et cestovnho ruchu a na

pstupy kter zkoumaj dopady cestovnho ruchu na ekonomiku tm e se sna vypotatpslun multipliktory.

Satelitn et cestovnho ruchu Tourism Satellite Account, TSA) je vpodstat rozshlm

I/O modelem (input-output) protoe vychz ze systmu nrodnch t ve kterm jsou

sledovny vzjemn vztahy mezi nabdkou produkt a poptvkou po nich. Vzhledem ke sv


39/194

1996) Zkladn schma tabulky vstup a vstup input-output table prezentuje nap. Bieger

(2004, s. 261). Tuto metodu pouili pro uren ekonomickch vliv cestovnho ruchu nap.

Archer, Fletcher (1996) pro Seychelly, Henry, Deane (1997) pro Irsko v letech 1990-1995 a

ndrew 17 pro Cornwall ve Spojenm krlovstv. Tato metoda postupn nahrazuje

odhady multipliktor pomoc keynesinskho modelu.

Matice socilnho etnictv Social Accounting Matrices, SAM jsou dal pouvanou

metodou pro odhad vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku. Spolen s I/O modelem bylyvyuity nap. Polo et al. 00 pro analzu potencilnch efekt zmn v distribuci vdaj

turist na zamstnanost konkrtn byl zkoumn potenciln pesun turist zlevnjch

ubytovacch do drach. utoi vypotali nutn poet nov vytvoenchdrach hotelovch

lek pi snen potu levnjch lek o jeden tisc aby byla zachovna shodn rove

zamstnanosti. Sugiyarto et all 00 pouili SM modelu pro zjiovn ekonomickho

vznamu turismu vIndonsii.

Dal skupinou model kter jsou hojn pouvny pro analzu cestovnho ruchu a jeho

vliv jsou CGE computable general equilibrium) modely vpotov modely veobecn

rovnovhy. Vyuit tchto model nastalo a napelomu devatenctho a dvactho stolet.


40/194

budouc situace. I kdy vechny pstupy samozejm vyuvaj shodnch dat co do jejich

st.

Nkte autoi proto, z dvodu nedostatku dat vyuvaj rznch druh regresnch model

linern nelinern pro men vlivu cestovnho ruchu na ekonomick rozvoj. Jako nap.

Thompson (007 kter zkoumal vliv cestovnho ruchu na rozvoj venkovskch region

vNebrasce pedevm na poet pracovnch mst generovanch pjmy zcestovnho ruchu za

pouit sloitjho regresnho modelu. Zrove porovnal vsledky sCGE modelem a zjistil,e regresn model konzistentn vykazuje vt odhadovan vlivy cestovnho ruchu na

zamstnanost. Nespornou vhodou regresnho modelu pesto zstv jeho vrazn men

nronost na vstupn statistick data.

Odhad multipliktor na zklad log-linern Cobb-Douglasovy produkn funkce17 zase

pouili Fayissa et al. 00 pi zkoumn pspvku turismu na celkovm ekonomickm rstusubsaharskch africkch stt. Vjejich modelu byl zjitn pozitivn vztah mezi zvenmi

pjmy zcestovnho ruchu a zvenm mry ekonomickho rstu. ZCobb-Douglasovy

produkn funkce vyli tak Proenca a Soukiazis 00 pi zjiovn vznamu turismu jako

jednoho z faktor ekonomickho rstu vjihoevropskch zemch. I zde me bt turismus dle


41/194

Walpole a Goodwin (2000) zkoumali vlivy turismu na Komodskch ostrovech Indonsie na

mstn ekonomick rozvoj. Vlnku argumentuj e tradin men ekonomickho vlivu

pomoc robustnch makroekonomickch metod jako je nap. analza vstup-vstup jsou

nevhodn pro zkoumnvlivu na mstn rovni kde nejsou kdispozici potebn data. Zvolili

proto baterii dotaznkovch eten u mstnch poskytovatel slueb a u turist v kombinaci

s dostupnmi daty o pjezdech a penocovn. utoi zrove vylouili analzu domcho

cestovnho ruchu pro jej obtnou statistickou oddlitelnost. V dsledku pak vymezili vliv na

zamstnanost a pjmy vdan destinaci a tak prozkoumali nerovnomrn rozdlen tchto

efekt.Walpole a Goodwin 000 t zkoumali niky zgenerovanch pjm nap. dovoz

potravin apod.). Tento aspekt zohlednili i Hjerpe a Kim 007 pi vzkumu vlivu vodckho

turismu v Grand Canyonu, kdy v jejich I/O modelu zjistili nzk hodnoty multipliktor kter

byly zpsobeny prv niky vdaj mimo lokln ekonomiku nap. nkupy potravin turisty

mimo region ale tak placen dan subjektm mimo zkouman region. Ve Spojench sttech

americkch je vbec pouvn I/O model jednodu protoe zde existuj ti druhy softwaru

s nzvy IMPLAN, CUM a REMI) umoujc pomrn jednoduch analzy vrmci model

vstup-vstup na rovni zdej okres counties). (Bonn a Harrington 2008) bohuel

v evropskm prosted podobn monosti nenachzme.


42/194

metodu je definovn sprvn baterie indiktor. To je ovem problmem i u regresnch

modela dalch prezentovanch pstup khodnocen regionlnho rozvoje.

Lze konstatovat e literrn reer byl zjitn zsadn rozdl mezi pstupem eskch autor

kproblematice vztahu cestovnho ruchu a regionlnho rozvoje i rstu a pstupem autor

zahraninch ovem pedevm sohledem na kvantitativn vlivy cestovnho ruchu.

V dostupnch eskch publikacch nejsou prezentovan vlivy cestovnho ruchu na ekonomiku

podloeny rozshlejmi empirickmi studiemi spe se jedn o pomrn nenron postupyzaloen na asovch adch ukazatel sledovanch S. Zmnu vtomto ohledu nepinesly

ani analytick sti rozvojovch dokument voblasti cestovnho ruchu na rovni kraj i

mench zemnch celk mikroregiony obce. Je to dno pedevm nedostatkem

sledovanch empirickch daj, nejsou vpodstat provdny dlouhodob vzkumy.

Mimoekonomick pnosy i negativn vlivy cestovnho ruchu bvaj hodnoceny pedevm

u investinch projekt pomoc analzy nklad a pnosu cost-benefit analysis, CBA),

ppadn je jet zkoumn vliv projektu na ivotn prosted.

Jako naprosto zsadn se vech metod ukazuje nutnost dkladnho oven indiktor

a statistickch ukazatel kter maj bt pouity pro analzu vliv cestovnho ruchu na


43/194

Srpov a kol. 010 zdrazuj nkter aspekty vnjho prosted ovlivujc podniky.

Popisuj napklad zsadn vliv legislativnch poadavk volba prvn formy a jej vlivy

registran povinnosti program podpory podnikn kter mohou naopak podnikn

usnadnit nebo managementu zmn u velkch podnik vreakci na stav a vvoj vnjho

prosted.U Hisrich Peters 16 uvdj dleitost analzy vnjho prosted a jeho rizik

ped vstupem na nov trhy. Meffert 16 zanalzy vzev vnjho prostedpro marketing

odvozuje nutnost zmny koncepce managementu podnik. Je tedy zejm e mnc se vnj

prosted vznamn ovlivuje podniky a cel odvtv ekonomiky co nejnovji potvrzuje

i Kislingerov 010 pi analze vlivu ekonomick krize na podniky a zkoumn reakc

podnik na krizi.

Ani zpohledu regionalist neme dn podnik fungovat nezvisle na svm okolnm

prosted naopak vznik mnoho vzjemnch vztah mezi podnikem a jeho okolm je

nazvme vrmci lokalizanch teori lokalizanmi faktory. Prostednictvm jejichzkoumn

se pak podnik rozhoduje o mstpodnikn umstndal poboky tovrny prodejny apod.

V literatue jsou definovny ti pstupy klokalizanmu rozhodovn podnik: behaviorln

neoklasick a strukturln. Vechny vak spovaj vekonomickm ohodnocovn vztah

podniku a jeho okol budouc pjmy vs. nklady na jeho zklad je pak voleno vhodn


44/194

V literatue nachzme charakteristiku a lenn prosted okol) podniku a metod analzy

jednotlivch definovanch typ prosted. Vstupy strategick analzy v marketingu asto

nazvan situan analzapak vstupuj do strategickch rozhodovacch proces podniku

nejen pi formulaci strategi ale tak pi jejich pravch a aktualizacch kter mohou bt

zpsobeny prv zmnami vprosted podniku. Napklad Vodek Vodkov 006

v tomto kontextu zmiuj management zmn (change management) jako jednu z innost

kterou nelze pimanaersk prci ignorovat. V literatue nachzme rzn pstupy kdlen

prosted podniku subjekt psobcch vekonomice danho regionu.

Prosted (environment)18 tak meme rozdlit podle Donnellyho, Gibsona a Ivanceviche

(1997) nebo Jakubkov (2009) a dalch na vnj a vnitn prosted. Piem Jakubkov

(2008, 2009) a Kotler a Keller (2007) dl vnj prosted na makroprosted

a mikroprosted. Za makroprosted oznauj vlivy psobc na vechny podniky v danm

regionu sttu bez rozdlu. Bnm analytickm postupem pro zjitn charakteristik tohoto

prosted je PESTEL analzaa jej varianty PEST STEP PESTLE kter toto prosted dl

na politick legislativn ekonomick socilnsociln kulturn technick a technologick

ekologick Jakubkov 2008, 2009). Synek 00 rozliuje pouze vnj okol podniku kam

ad jet navc geografick etick a kulturn historick okol. Mikroprosted jako soust


45/194

kte len vnj okol podniku na obecn okol odpovd makroprosted a oborov

prosted odpovd mezoprosted dle ulka a Vacka (2005) i mikroprosted dle

Jakubkov (2009), a spe by mlo bt oznaovno za odvtvov, Pearce a Robinson (1995)

definuj krom obecnho (general) a oborovho (industry) jet prosted provozn (task),

kter tvo nejbli okol firmy. Dess a Miller (1993), Solomon, Marshall a Stuart (2006) a

Nickels McHugh a McHugh 1 dl vnj prosted na obecn general a konkurenn

(competitive) k nimpiazuj prosted vnitn. Do konkurennho pak nkte autoi zahrnuj

i oborov odvtvov prosted ze kterho se vlastn rekrutuj konkurenti dan firmy. Tomek

001 rozeznv makroekonomick okol clen okol a vlastn firmu. Makroekonomick

okol lze pak oznait jako obecn prosted a clen okol pak za konkurenn prosted ve

smyslu jinch autor.

Thompson se Stricklandem 16 pak zcela vynechvaj vnj obecn prosted a zabvaj

se pouze analzou odvtv oboru pi kter se podnik porovnv sodvtvovou konkurenc,

podobn i Cravens a Piercy 006 zkoumaj pouze trhy vpslunm odvtv podniku.

Tab. . 1 Pehled pstup k rozdlen prosted podniku

Jakubkov 00Kotler a Keller ulk a Vack

Jauch, Glueck(1988 in

Dess, Miller (1993),Solomon, Marshall, Pearce a


46/194

a analzu odvtvovou. Jakubkov 00, s. 83) uvd e pi analze mikroprosted je

nejprve nutn analyzovat samotn odvtv a jeho strukturu a do mikroprosted ad krom

konkurence i partnery, zkaznky a veejnost ovlivovatele. Samozejm sepi velmi zkm

vymezen odvtv oboruinnosti)podniku konkurenn a odvtvov prosted mohou rovnat.

V dnen globalizovan a mezinrodn ekonomiceje mon dle dlit obecn vnj prosted

podniku na globlnsvtov trendya regionln nap. rmcov podmnky vjednom stt i

jinak vymezenm regionu. Dleitost sledovn globlnch zmn identifikuj napklad

Sedlkov a Buchta 006.

Tab. . 2 Pehled zkladnch analytickch postup pro hodnocen prosted podniku

Typ prosted Pedmt analzy- pklady Vybran analytick metody, postupy, modely

Obecn prosted

PolitickEkonomickSpoleensk

TechnologickEkologickLegislativnVlivy globalizaceProdn a kulturn prosted

PESTEL PEST PESTLE STEP analzaOT analza

EFE maticeMetody pro odhad vvoje forecasting kvantitativn kvalitativnMetoda scn

Odvtvovoborov

Struktura oboruvnosy zrozsahu,koncentrace pekky vstupu natrh trendy globln i regionln,

Historick analzanalza ivotnho cyklu odvtvMetody pro odhad vvojeMetody scn


47/194

Pestoe se pohledy autor na prosted podniku li shodujc se v podstat vichni uveden

autoi na metodch analz a hodnocen jednotlivch st prosted podniku bez ohledu na to

jak nzvy jsou voleny pro jednotliv typy prosted. Hodnocen prosted podniku

a strategick reakce na vstupy jeho analz je zleitost vrcholovho managementu firem.

V tabulce . 2 jsou prezentovny zkladn analytick postupy pro hodnocen prosted

podniku a tak metody syntetizujc vstupy dlch analz prosted podnik. Pro rozdlen

prosted bylo vyuito vlastnho nvrhu lenn prosted viz tabulka .1). V dalm sloupcijsou ukzny mon pedmty analz a posledn sloupec shrnuje vybran metody hodnocen

jednotlivch aspekt danho prosted. Nkter metody mohou bt pouiteln i pi analze

jinho typu prosted.

V tto a pedchoz podkapitole byly pedstaveny obecn charakteristiky prosted podniku

a monosti jeho hodnocen nsledujc kapitola pak uke specifika odvtv cestovnho ruchu

a prosted podnik vtomto oboru psobcch.

3.5.3 Vnj prosted a podniky cestovnho ruchu

Odvtv cestovnho ruchu je vnjm prostedm ovlivovno zcela zsadn. Rozvoj tohoto


48/194

zeteln pedevm v mn rozvinutch zemch. Dle poukazuje na niky zmstn

ekonomiky kter sniuj multiplikan efekty cestovnho ruchu a jsou zpsoben nap.

dovozem produkt nklady na extern poradenstv. Tyto efekty jsou podle Hendersona (2007)

vznamnj umench otevench ekonomik.

Tab. . 3 Pehled nebezpe vskytu negativnch neoekvanch udlost kriz

v cestovnm ruchu

Oblast Krize zpsoben z vnjku Krize zpsoben vpodniku vnitn

EkonomickReceseVkyvy mnovch kurzZdann

Rostouc nkladyKlesajc pjmyNeziskovost

Politick

Vldn politikaZahranin vztahyNestabilitaTerorismus

Spoleensko-kulturnNepokoje

Kriminalita

Kulturn konflikty

Zamstnvn

Ochrana ivotnhoprosted

Prodn fenomnyProdn katastrofyZneitnZdravotn hrozby razy nakalivnemoci)

Nadmrn rozvojDegradace ivotnho prosted

TechnologickVpadek potaovch systmMechanick vpadkyOhe

Dopravn nehody


49/194

Ve zmnn autoi ze zahraninch lze zmnit jet Freyera 001 nebo Berga 00 ve

svch publikacch dle popisuj systm cestovnho ruchu a vnuj se jeho specifikm. Vtomto

smyslu tedy vlastn provdj analzu odvtvovho prosted napklad rozdluj

a charakterizuj sluby poskytovan subjekty cestovnho ruchu. Typick literatura kter se

zabv cestovnm ruchem pli nee konkurenn prosted. To je pak zmiovno

pedevm vpublikacch nap. Jakubkov 00 jej lenn prosted podniku je soust

tabulky . a v kapitolch nap. Ryglov Burian Vajnerov 011 ecch marketing

podnik cestovnho ruchu. Zde jsou pak zmiovny obdobn analzy prosted podniku

shrnut vpedchoz kapitole. Obecn neexistuje pli publikac ecch management i

strategick management podnik cestovnho ruchu jako celku. Z hlediska mezinrodn

managementu firem v sektoru turismu nachzme publikaci Clarka a Chena 007 kte

vnj prosted dl na spoleensk v irokm slova smyslu odpovdajcmu obecnmu

prosted zmiovanmu vpedchoz podkapitole a oborov odvtvov. Pro strategickou

analzu pak navrhuj vyuit metod PEST SWOT a Porterova modelu pti sil. Dal autoi

zabvaj zenm jednotlivch typ podnik cestovnho ruchu nap. hotel Bernek Kotek

00 Kek Neufus 011 i oblast lzestv Ddina 005. Nicmn v tchto publikacch

ji nejsou extenzivn rozebrny aspekty souvisejc sanalzou vnjho prosted tchto


50/194

Kirov 00 dl sekundrn nabdku na turistickou supra- a infrastrukturu. Ryglov

00 pouv oznaen materiln-technick zkladna kam adme jednotliv podniky

cestovnho ruchu nap. hotely, restaurace turistick infocentra provozovatele atraktivit. Na

rozdl od jinch odvtv tak produkty podnik cestovnho ruchu pomrn zsadn zvisej na

vnjm prosted vnjch podmnkch. Vpodstat se d konstatovat e podniky

cestovnho ruchu pedevmzpstupujatraktivity cestovnho ruchu.

Samozejm je monatraktivitu cestovnho ruchu vdnen dob tak umle vytvoit nap.

Dubai jako pklad msta kter se stalo turisticky atraktivnm dky lidsk innosti

Disneyworld i Legoland jako umle vytvoen atraktivity cestovnho ruchu na zelen louce

Aquapalace Tropical Paradise a dal akvaparky jsou dalm pkladem sportovn eventy

nap. olympijsk hry X-Games rzn mistrovstv Red Bull ir Race jsou zase pklady

lovkem vytvoench akc kter generuj pjezdov cestovn ruch. asto se tak dje dky

kombinaci aktivit a investic veejnho a soukromho sektoru. Samozejm i nov vytvoen

atraktivity cestovnho ruchu jako primrn nabdka/turistick suprastruktura vyaduj

existenci vybudovn doprovodn infrastruktury sekundrn nabdky.

Existence atraktivit cestovnho ruchu vnmanch zkaznky je nutnou podmnkou


51/194

ty jist nastvaj tak ale spe zhlediska horizontln nabdky produkt vrmci jedn

destinace.

Palatkov 006 Kirov 00 a dal rozliuj destinace clov msta cestovnho ruchu

rznch velikost. Pro ely tto prce je zejm destinaci nutn omezit na oblast ve kter

nvtvnk turista trv vtinu svho asu a utrc vtinu svch pennch prostedk

bhem svho pobytu. Kad turista trv sice svj as individuln avak svoje vdaje

realizuje pedevm vmst ubytovn za ubytovac a stravovac sluby a jeho geografickm

okol. prv vtakov regionln destinaci psob podniky cestovnho ruchu

a charakteristiky tto destinace ovlivuj jejich podnikatelskch spch.19Z hlediska vnjho

prosted podniku tvotato regionln destinacejeho zsadn soust.Naopak destinaci ve

smyslu celho sttu i vce stt je spe vhodn adit do obecnho a odvtvovho prosted

specifika organizace cestovnho ruchu vrmci jednoho sttu.

Existuje ada publikac nap. Bieger 005 Palatkov 006 Kirov 00 zabvajc se

destinacemi a jejich managementem, ve kterch je na destinaci pohleno jako na firmu resp.

na produkt. Jsou v nich eeny konkurenn vztahy mezi destinacemi jejich ivotn cyklus

znaka strategie apod. Na destinaci je pohleno jako prostor ve kterm by mla bt


52/194

Obr. . 3 lenn prosted podniku cestovnhoruchu

Vnj prosted

Obecn prostedGlobln prosted

Regionln prostedSvt Evropa R

Odvtvov prosted

Konkurenn prosted

Vnitn prosted Podnik cestovnho ruchu a jeho aspekty

Zdroj: Vlastn nvrh Cheb 011

Ve uveden pojet prosted podniku v uritm smyslu tak odpovd mncm se

rmcovm podmnkm zhlediska celosvtovho kter Blohlvek Koan a ule 006

oznauj za glocalizaci kdy globln firmy mus pizpsobovat sv produkty pslunmu

loklnmu regionlnmu trhu. Z obrzku . tak vyplv urit pekrvn odvtvovho

prosted a regionlnho prosted nebo je logicky cel odvtv cestovnho ruchu

ovlivovno jak globlnmi trendy nap. zkracovn dlky pobyt tak vjednotlivch

oblastech i loklnmi trendy nap. specifick typy sport kter se rozvjej vregionu).


53/194

4 Monost implementace metod pouvanch kanalze vliv

cestovnho ruchu na ekonomiku a rozvoj regionv podmnkch esk republiky

V nvaznosti na pedchoz kapitoly budou vtto sti prce rozebrny monosti

implementace metod pouvanch kanalze vliv turismu na ekonomiku region esk

republiky.

V kapitole .4 byly prezentovny nkter monosti analzy vliv cestovnho ruchu na

regionln rozvoj a ekonomick rst. Clem tto kapitoly bude zhodnotit monosti

implementace pedstavench metod vrmci esk republiky. Bude kladen draz na

zhodnocen vyuitelnosti metod nejen pro hodnocen esk ekonomiky jako celku ale i jejich

potenciln vyuit pi regionlnch analzch vlivu cestovnho ruchu na regionlnekonomiku.

Vtina prezentovanch metod je pmo zvisl na dostupnosti asto velmi irok kly

statistickch ukazatel jejich existence jezsadn pro monost aplikace pslun metody.

V souasn dob jsou dostupn data sledovan eskm statistickm adem S


54/194

k dispozici nebo nem dostatenou vypovdac hodnotu. Takeppadn vstupy by nebyly

dostaten validn. Pestoe je TS pro R kdispozici je nutn vst vpatrnosti e TS

nezahrnuje indukovan vdaje ale pouze vdaje pm. Oproti tomu WTTC ve svch

publikacch krom pmho vlivu cestovnho ruchu uvd i jeho indukovan vliv na

ekonomiku. Zatmco S zveejuje svoje data spomrn znanm zpodnm metodika

WTTC umouje vpoet odhad pslunch daj mnohem rychleji. Pi porovnn dat

S a WTTC je zejm e metodika WTTC je optimistitj dv cestovnmu ruchu vt

vliv na ekonomiku a zrove vykazuje vt fluktuaci odhadovanho vlivu. Existence daj

pro celou ekonomiku umouje urit odhady celkovho ekonomickho vlivu odvtv

cestovnho ruchu ale tak hrub odhady regionlnch vliv. Toto bude provedeno

v nsledujcch stech prce.Nicmn je vtomto kontextu teba zmnit nzor Leipera 1

kter ve svm lnku ukazuje na australskm pkladu e zamstnanost ovlivnn

zpsoben cestovnm ruchem je ve skutenosti pravdpodobn ni ne uvd statistiky

WTTC UNWTO i jednotlivTSA.

nalza vstup a vstupu input output analysis jako dal metoda pro uren vlivu

cestovnho ruchu na ekonomiku kter pracuje sindukovanm vlivem na ekonomiku sclem

odhadu sektorovch multipliktor vyuitelnch napklad pro pedpovdi vlivu


55/194

V souasn dob vodbornch publikac nejpouvanj vpotov modely veobecn

rovnovhy CGE computable general equilibrium pro odhad vlivu cestovnho ruchu na

ekonomiku tak narej vesk republice na nedostatek relevantnch statistickch dat, nejen

na regionln rovni.Pesto je pro jejich komplexnost a monost zapojit i ukazatele ivotnho

prosted povauj Stabler Papatheodorou a Sinclair 010 za momentln nejvhodnj

modely pro odhady ekonomickho vlivu cestovnho ruchu a pro podklady politickch

rozhodnut. Uvdj e jejich realizace je velmi finann nron sbr relevantnch dat co

sniuje frekvenci jejich vyuvn. Vstupy CGE model pak vtinou identifikuj ni vliv

cestovnho ruchu na ekonomiku ne metody vyuvajc analzy vstup a vstup.

Regresn a dal statistick metody odhadu multiplikanho inku cestovnho ruchu na

ekonomiku je opt mon pouze omezen regionalizovat. Naopak dl a mn rozshl studie

(viz Schwark 004 by zcela jist bylo mon veskch regionech provst. Plat samozejm

e m men zem m studie popsat tm je to jednodu a levnj.

Pro komplexnj hodnocen vliv plnovanho eventu akce projektu je mon vyut

analzu nklad a pnos Cost Benefit Analysis - CBA) nebo analzu efektivity

vynaloench nklad Cost Effectiveness Analysis - CEA co je momentln realizovno


56/194

Souhrnn lze konstatovat e aplikaci vtiny dve uvedench metod pro odhad vlivu

cestovnho ruchu na regionln ekonomiku brn nedostatek zjiovanch statistickch daj.

U pro implementaci TS bylo nutn na zem esk republiky zavst nkter statistick

eten S 011a.

Decizn sektor na druhou stranu nevyvj vpodstat dn tlak ani snahu na kontinuln

zskvn podrobnj statistickch dat kter by aplikaci ve uvedench model

vpodmnkch eskch region pedevm kraj umonila. Pokud existuje urit tlak na

statistick data pak je koncentrovan do obdob zpracovn pslunch strategickch

dokument zsti vyadovanch pro erpn pennch prostedk EU i pro realizaci

regionln politiky. Typicky jsou pak vyhotovovny jednorzov przkumy a vzkumy

jejich vsledky vak nemohou bt bez pslun asov ady dlouhodob validn.


57/194

5 Nvrh postupu analzy prosted pro podniky psobc

v odvtv cestovnho ruchuV tto kapitole bude pedstaven nvrh postupu analzy vnjho prosted pro podniky

psobc vodvtv cestovnho ruchu. Dle bude zdvodnn vbr modelovho regionu (kraje)

pro dl aplikaci navrenho postupu. Vposledn sti kapitoly budou pedstaveny vzkumn

metodypi dl aplikaci postupu.

V rmci literrn reere byly charakterizovny rzn pstupy kdlen vnjho a vnitnho

prosted podniku zrove byly vtabulce . 2 shrnuty rzn metody analzyjednotlivch

aspekt prosted podniku. Pro analzu obecnho a odvtvovho prosted byly navrhovny

pedevm metody kter dan prosted popisuj uvdj jeho jednotliv aspekty a dvaj ho

do kontextu s podnikem. Vpodkapitole . .5. konkrtn na obrzku . 4 jsou znzornny

vzjemn vztahy mezi jednotlivmi stmi vnjho prosted. Vztahy mezi jednotlivmi

druhy prosted nejsou vrmci bnch teoretickch pstup pli asto reflektovny.

Jednotliv autoi navrhuj eit jednotliv analzy jednotliv a propojit je a v zvru analzy

prosted situan analzy typicky vrmci SWOT analzy. Pro podniky cestovnho ruchu je

vak tento pstup nedostaujc nebo se globln regionln aodvtvov prosted velmi


58/194

Obr. . 5 Nvrh postupuanalzy vnjho prosted pro podniky psobc vodvtv

cestovnho ruchu

AKonfrontace podnikatelskho zmru srealitou

- relnosta realizovatelnost podnikatelsk mylenky na prvn pohled-prozkoumn zkladnch kvalifikanch a diskvalifikanch podmnek vnitnho i vnjho prosted- nap. existence vhodn infrastruktury existence atraktivity cestovnho ruchu - bivalentn rozhodovn ano/ne

KDO? Podnikatel

BZkladn charakteristika(evaluace) globlnho, regionlnhoa odvtvovhoprosted

faktoryspnostip

odnikvekonomice

- PESTEL analza globlnho prosted- zkladn charakteristiky odvtv cestovnho ruchu vR a vuvaovan destinaci- strun charakteristika regionlnho prosted nap. opaten veejn sprvy sociln-kulturnprosted infrastruktura prodn podmnky atraktivity cestovnho ruchu

KDE? Strategick dokumenty vech rovn veejn sprvy, informace veejn sprvy,informace podnikatelskch asociac atd.

C.1nalza vztah mezi globlnm a regionlnm prostedm- regiony v R a jejich vzjemn porovnn zhlediska regionlnho rozvoje- nalezen slabch a silnch strnek regionlnho prosted v kontextu cel R

KDE? Sekundrn zdroje V, S apod., ppadn vlastn analza realizovan i zadan ,primrn vzkum

C.2nalza vztah mezi globlnm a odvtvovmprostedm


59/194

V dalm kroku v sti B podnik analyzuje globln regionln a odvtvov prosted

pomoc bn pouvanch postup nap. PESTEL analzy. U globlnho prosted je vhodn

rozliit i jeho dl roviny svtovou evropskou nrodn eskou jak bylo navreno na

obrzku . . Charakteristiky prosted mus t respektovat ob roviny nabdky cestovnho

ruchuprimrn sprodnmi podmnkami a atraktivitami sekundrn se slubami pro turisty.

Nejen podniky psobc voblasti cestovnho ruchu mohou pro tuto zkladn analzu erpat

informace z rznch strategickch rozvojovch dokument EU R kraj mikroregion

msto jejich vodn stje vdy situan strategick analza. Dalmi zdroji mohou bt

aktuln informace subjekt veejn sprvy a asociac podnik nap. sociace hotel

a restaurac esk republiky ob asociace sdruujc cestovn kancele a agentury.

Zvraznn sti postupu C.1 C. a C. e analzu vztah mezi globlnm regionlnm

a odvtvovm prostedm kter nen vostatn literatue pli rozebrna. Tyto ti sti budou

dle vprci aplikovnyna pkladu esk republiky a vybranho modelovho regionu. st

C.1 se tk analzy vztah globlnho a regionlnho prosted piem jsou zde eeny

pedevm otzky rozdlnho rozvoje jednotlivch region vrmci esk republiky. st C.

navrenho postupu se tk vztah globlnho a odvtvovho prosted tedy pro poteby tto

prce cestovnho ruchu vesk republice. Mly by zde bt eeny vzjemn vlivy cestovnho


60/194

zamstnanci finance portfolio produkt a dal. Podnikatel (podnik) me krom svch

zdroj vyut poradenskch subjekt kter mohou pispt vhodnm externm pohledem.

Do sti F navrenho postupu jsou shrnuty dal kroky procesu strategickho managementu

od syntzy vstup zst A-E pes reformulaci strategi jejich implementaci realizaci

a nezbytnou kontrolu spslunou zptnou vazbou do jednotlivch st procesu strategickho

managementu.

Jednotliv kroky navrenho postupu B-F strategick analzy prosted podniku cestovnhoruchu by mly vdy respektovat charakteristiky podniku a obecn faktory spnosti podnik

v ekonomice a odvtv. Tyto faktory vstupuj ve vt me do analz prosted bliho

podniku kroky D E F ne do analzy obecnho prosted kroky B C.

Navren postup strategick analzy podnik cestovnho ruchu je obecnm nvrhem piem

clem bylo sestavit dostaten jednoduch postup pro praktick vyuit. Pro kad region apodnik bude aplikace navrenho postupu specifick. Ve zvolenmregionu je mon kroky B

a C vyut pro vt skupinu podnik.Kroky A, D, E a F je nutn realizovat specificky pro

dan podnik pestoe u kroku D tedy analzy konkurennho prosted se me podnik opt

o sekundrn analzy publikovan vnkterch odbornch asopisech nebo realizovan


61/194

s konzistentnost dostupnch daj. Dalm dvodem pro volbu Karlovarskho kraje jako

modelovho regionu je autorova znalost regionlnho prosted jeho struktury a aktr co

usnaduje hledn pslunch vztah mezi prostedmi a je mon vyut metody pozorovn

pro podporu ostatnch vzkumnch metod.

5.2 Pehled pouitch vzkumnch metod

5.2.1 Vzkum expertnch nzor

Pro analzu vztah vnjho prosted a podnik cestovnho ruchu bylo vyuito kvalitativnho

vzkumu piem vzkumnm clem bylo prozkoumat vzjemn vztah mezi odvtvm

cestovnho ruchu sjeho subjekty a faktory rozvoje region a podnik na pkladu

Karlovarskho kraje. Vzkumnmi otzkami pak byly:

Jakm zpsobem ovlivuje rozvoj cestovnho ruchu dl faktory rozvoje regionu

Karlovarskho kraje

Jak jsou hlavn faktory spnosti podnik cestovnho ruchu vKarlovarskm kraji

Jakm zpsobem ovlivuj faktory vnjho prosted rozvoj cestovnho ruchu


62/194

vedouc TIC apod.. Experti psobili v obcch rznch velikost geograficky rozprostench

po vtin zem Karlovarskho kraje. Vbr expert nebyl nhodn ale naopak zmrn

Foret Stvkov 00. Zejmou a naplnnou snahoubyla kombinace zstupc rznorodch

subjekt na trhu cestovnho ruchu a pracovn pozice expert na vysok manaersk rovni

kterje spojen se strategickm rozhodovnm. Pestoe poet rozhovor je spe ni snail

se autor alespo vsti realizovanch rozhovor o sbr dat kvantitativnho charakteru

protoe ta mohou lpe vyjdit zkouman nzory expert. Punch 00 povauje

kvantitativn eten menho rozsahu za pijateln postup vdeckho zkoumn kter me

pinst zajmav vcn poznatky.

Svm charakterem byly strukturovan rozhovory zvt sti vzkumem kvalitativnm.

V rmci rozhovor kter trvaly od ticeti do devadesti minut vak byli experti vyzvni

k hodnocen vybranch faktor ve vztahu kcestovnmu ruchu. Toto hodnocen je mono

povaovat za kvantitativnvzkum. I kdylze pi vyhodnocovn tto sti rozhovoru vyut

zkladn statistick nstroje je teba vnmat mon omezen zpsoben zamenm vzkumu

pouze na Karlovarsk kraj a malmpotem respondent.

Podklad pro strukturovan rozhovory byl sestaven na zklad studia odborn literatury.


63/194

vyuito vodnch otzek a vysvtlen tak aby byl rmec rozhovoru pro vechny respondenty

shodn Pbov a kol. 16. Vzhledem k tomu e autor ml zkladn informace

o dotazovanch expertech, vyplnil jejich identifikan daje ji ped samotnm rozhovorem.

V rmci samotnho rozhovoru pak byly nejprve pokldny otzky oteven a a nsledn byly

probrny uzaven otzky kter mli vnkolika ppadech ovovac charakter. A na

samm konci byl pokldn dotaz na kvantifikaci vlivu cestovnho ruchu na zamstnanost

a hrub domc produktv Karlovarskm kraji. Vprbhu rozhovor byl potvrzen pedpoklad

e respondenti budou chtt znt sprvnou odpov jej znalost vak mohla ovlivnit ostatn

odpovdi tedy tato otzka byla sprvn zaazena a na konec rozhovoru. Vhodou zvolen

metody vzkumu byla monost upesnn a vysvtlen vzkumnch otzek.

5.2.2 Dal vyuit vzkumn metody

Rozhovory s experty z oblasti maloobchodu

Krom expert zoblasti turismu byli osloveni tak odbornci zoblasti maloobchodu. Rozvoj

pjezdovho cestovnho ruchu ssebou pin rozvoj dalch odvtv. Znich prv voblasti

maloobchodu jsou jeho efekty nejlpe pozorovateln. Pomrn jednodue pozorovateln jsou

efekty krtkodobho nkupnho turismu pedevm vblzkosti hraninch pechod naopak


64/194

Rozhovor s expertem S

V rmci zskvn informac pro tuto prci byl proveden nestrukturovan rozhovor s Mgr.

Lejskem z eskho statistickho adu kter ml za cl zjistit monost aplikace metod

pouvanch khodnocen vlivu cestovnho ruchu na ekonomiku. Zskan informace byly

vyuity pedevm pi zpracovn kapitoly . 4 tto prce.

Dotaznkov eten vliv eventu na ekonomiku vybranho msta

Vprci je tak vyuito vsledk osobnho dotaznkovho eten kter bylo provedeno pod

vedenm autora prce vletech 2010 a 2011. Jednalo se o vzkum nvtvnk Valdtejnskch

slavnost ve mst Chebu co je dvoudenn event kterho se podle odhadu Turistickho

informanho centra msta Cheb astn piblin 10000 nvtvnk ron. kce je

organizovna vdy posledn srpnov vkend mstem Cheb. Jednm zcl tohoto vzkumu

bylo zjitn ekonomickho dopadu tohoto eventu pro msto Cheb pomoc analzy tratnvtvnk eventu. V obou letech byla pouita metoda osobnho dotaznkovho eten

s 400-500 respondenty kter se ve sledovanch letech nezmnila a a na mal pravy byl

pouit shodn dotaznk.

nalza sekundrnch dat


65/194

6 nalza vztah mezi globlnm a regionlnm prostedm

Na pkladu rmcovch podmnek esk republiky a jejch kraj bude vtto kapitolerealizovna analza vztah globlnho23a regionlnho odvtv, kter je st C.1 navrenho

postupu analzy vnjho prosted pro podniky cestovnho ruchu. Autor se zam na

srovnn kraj esk republiky zhlediska regionlnho rozvoje, pro kter vytv vlastn

metodu.

Modelov region zvolen pro tuto prci je Karlovarsk kraj. Tato prce je tedy z hlediskaregionlnho prosted zamena na rove souasnch kraj tedy na rovinu NUTS III.24

Obecn zhlediska analzy vztahu globlnho a regionlnho prosted vesk republice pro

volbu kraj jako srovnvanch zemnch jednotek hovo nsledujc faktory:

zkonn zodpovdnost za regionln rozvoj

dostatek finannch prostedk v porovnn sjinmi monmi regiony nap.

regiony soudrnosti NUTS II mikroregiony turistickmi oblastmi dle

Czechtourismu turistickmi regiony dle Czechtourismu zem obc s rozenou

psobnost ORP obce

zsadn rozhodovac pravomoci a sla vlivu voblasti regionlnho rozvoje


66/194

Vposledn dob byla problematika regionlnho rozvoje intenzivn zkoumna etnmi

vdeckmi tmy vesk republice je byly krtce pedstaveny v kapitole 3.3. K rozvoji

vzkum pisply vzkumn zmry Ministerstva pro mstn rozvoj. V projektech

navrhovan metody komparace jednotlivch zemnch celk zhlediska regionlnho

udritelnho rozvoje ppadnsledovn disparit jsou ve vtin ppad velmi nron na

zskvn dat. asto se jedn opopis stavu regionlnho rozvoje ve zvolenm asovm

momentu a dynamizace vpot vase je pomrn sloit. Na druh stran je prost popis

regionlnho rozvoje na zklad jedinho statistickho ukazatele nap. vvoje rstu hrubho

domcho produktu ne zcela dostaten protoe zachycuje pouze jedin aspekt regionlnho

rozvoje.

utorovm clem je vytvoen vhodn metody pro komparaci kraj voblasti regionlnho

rozvoje s vyuitm dostupnch dat sledovanch eskm statistickm adem. Metoda by

mla umoovat komparaci vvoje kraj vprbhu delho asovho obdob ale zrove bt

dostaten jednoduch a zaloen na dostupnch datech kter mohou podniky bezplatn

zskat. Metoda by tak mla umonit dynamickou srovnvac analzu jednotlivch region

kraja identifikaci zaostvajccha spnch region.


67/194

Postup pro vpoet souhrnnho ukazatele:

1. Vbr statistickch ukazatelpedpokladem je poet ukazatel vintervalu 10-15 pro

zachovn pehlednosti a jednoduchosti metody.

2. Stanoven vah ukazatelsouet vahza vechny ukazateleje roven deseti).

3. Nalezen statistickch dat vybranch ukazatelpro jednotliv kraje.

4. Vbr rok pro kter se bude souhrnn ukazatel stanovovat.

5. Zjitn maximln a minimln hodnoty vybranho ukazatele zdaj pro jednotliv

kraje ve zvolenm roce.

6. Uren rozdlu mezi maximln a minimln hodnotou a jeho vydlen esti.

7. Stanoven hranic esti skupin25 prvn zan nejni hodnotou a posledn kon

nejvy hodnotou kterou mezi daty za dan rok najdeme a piazen bod pro

jednotliv hodnoty pslunho ukazatele 10, 8, 6, 4, 2, 0 piem 10 bod je

pidlovno nejlep hodnot ukazatele podle typu ukazatele to me bt minimln i

maximln hodnota.

8. Opakovn bod 5. - 8. postupupro dal zkouman rokya ukazatele.

9. Vpoet souhrnnchukazatelpro dan rok a kraj.


68/194

kde a piem je bodov hodnota i-tho ukazatele k-thokraje a je vha i-tho ukazatele. Souhrnn ukazatel nabv hodnot vintervalu .

Piem pro bodovou hodnotu u i-tho ukazatele k-tho kraje plat pi existencirozdlu mezi maximln a minimln hodnotou k-tho ukazatele ve vybranm roce

:

,

,

Ve uveden vztah je platn pro ukazatel u nho je obecn za lep hodnotu povaovna

hodnota co nejvy nap hrub domc produkt U ukazatele u nj povaujeme minimln


69/194

ukazatel jak se tomu stalo vposledn dob napklad u mry nezamstnanosti. Kraje jsou

toti srovnvny vjednotlivch letech na zklad metodicky shodnch dat pepoet na body

pak zmnu metodiky mezi sledovanmi lty str. Veker ukazatele by mly bt indiferentn

na velikosti kraje z hlediska rozlohy i potu obyvatel.

V kapitole ..1 je definovn regionln rozvoj a je zejm e se vbr indiktor neme

omezit na ukazatele ist ekonomick ty mus bt doplnny minimln o ukazatele

demografick sociln a ukazatele kvality ivota.

Na zklad vdeck diskuze na konferenci Mlad vda 006 byl zpvodnho nvrhu metody

006 vyputn ukazatel potu lka na 1000 obyvatel byly zaazeny nov ukazatele a vhy

jednotlivch ukazatel. utor uvaovaljet o ukazateli Pozen investice na ochranu

ivotnho prosted podle kraj. vak sohledem na znan vliv diskrench opaten ze

strany centrlnch instituc veejn sprvy na tento ukazatel nebyl nakonec tento ukazatelvybrn. Podobn nen vyuit ukazatel procentulnho zastoupen tercirnho sektoru

v ekonomice jako maximalizujc ukazatel26 kterho vyuvaj nap. Rydvalov ika

00. Stejn tak nebyl do modelu zaazen ukazatel kter by sledoval erpn pennch

prostedk zfond Evropsk unie EU. Jsou proto dva dvody. Podpora zfond EU nem


70/194

Tab. . 4 Vybran indiktoryNzev

Vha - Vi Vstup/Dopad Max/Min PoznmkaHrub domc produkt na jednoho obyvatele (v K)

1 Dopad Max

Mra nezamstnanosti dle VPS (v %)1 Dopad Min

Produktivita prce - hodinov produktivita prce (v %)R = 100%1 Dopad Max

Podl obyvatel mladch 24 let (v%)

0,5 Vstup MaxUkazatel vstupnho charakteru snen vha zdvodumonmigrace tto budouc pracovn sly

Mra ekonomick aktivity, podl potu pracovn sly na potu vech osob starch 15-ti let (v %)

0,5 Dopad MaxSnen vha jedn se o doplujc ukazatelkproduktivit prce a dalm ukazatelm

Podl vysokokolsky vzdlanch obyvatel na zamstnanch (v%)

0,5 Dopad Max

Snen vha vy podl vysokokolsky vzdlanch obyvatelnemus mt vliv na hospodsk rst zvis na struktue apidan hodnot jimi obsazovanch pracovnch mst zrovevznamn zven dostupnosti tohoto typu vzdlvnnekorespondujc se strukturlnmi zmnami vekonomice

Vdaje na vdu a vzkum, pepoten na 1 obyvatele (v mil. K)1 Vstup Max

Pm zahranin investice (PZI) pepoten na 1 obyvatele (v tis K)


71/194

Vbr sledovanch let

V rmci tto prce byly provedeny vpoty pro roky 000 vznik kraj v souasn podob,

vetn jejich odpovdnosti za regionln rozvoj 00 006 00 pravideln tlet

intervaly. V pvodnm nvrhu metody Tluho 006 byly sledovny roky 15 000

a 004 kdy ovem pro rok 15 bylo nutno asto vyuvat statistickch dat z jinch let.

Nkter star daje toti nejsou pepotvny zpt na rove kraj ppadn nebyly

sledovny publikovny.

Vstupy metody

Krom samotnho srovnn bodovch hodnot jednotlivch kraj mezi sebou i vasovm

vvoji lze vyut i dlch vpot jako vstup. Napklad lze jednodue ukzat jestli se

rozdl mezi nejlepm krajem a nejhorm krajem u danho ukazatele v rznch letech

zmenuje i zvtuje zapojenm metody semaforu Tuleja 00 do zdrojovch tabulekjednotlivch ukazatel lze sledovat vvoj konkrtnch hodnot jednotlivch ukazatel

zlepovn zhorovn.Na obrzku. 6jsou zobrazeny dl vstupy pro ukazatel Hrubho

domcho produktu na obyvatele vK.

Obr. . 6 Hrub domc produkt na obyvatele vK dl vpoty


72/194

Na obrzku. 6jsou uvedenyjednak hodnoty ukazatele pro jednotliv kraje vetn prmr

za eskou republikuvetn Prahy zahrnut tchto daj nijak nezkresluje vpoet ukazatele

tak vpoet bodovch hodnot dle ve uvedench postup a tak jednotliv dl promnn

(minimln maximln hodnoty prmr a rozdl mezi maximem a minimem pro jednotliv

roky. Hodnoty ukazatele jsou zvraznny pomoc metody semaforu vdy pro jednotliv

roky jsou barevn odlieny jednotliv hodnoty. Bodov hodnoty jsou pro nzornost opateny

datovmi rami.

Z ve uvedench hodnot lze pak odvodit mnoho zvr:

hodnota ukazatele ve sledovanch letech kontinuln roste minimln maximln

hodnoty iprmrrostou),

vliv hlavnho msta Prahy na tento ukazatel je znan zvyuje prmrnou hodnotu

esk republiky nad maximln hodnotu dosaenou vkrajch viz posledn dektabulky s daty a proto se ukazuje jako vhodn nezahrnovat tento region do srovnn

s ostatnmi,

nkter kraje i pes znan hospodsk rst a vysokou pozici ztrcej vporovnn

s ostatnmi Krlovhradeck kraj Stedoesk kraj ztratil prvn pozici v roce 2009,


73/194

Tab. . 5 Srovnn rozvoje kraj vletech 2000-2009 souhrnn ukazatel

Zdroj: Vlastn vpoty Cheb 011 svyuitm dat S

Obr. . 7 Srovnn rozvoje kraj vletech 2000-2009

Kraj 2000 2003 2006 2009

Stedoesk kraj 74,2 82,6 85,2 86,2Jihomoravsk kraj 56,4 63,2 58,2 74

Plzesk kraj 49,8 51,8 55,6 55,2

Jihoesk kraj 51,8 51,6 54,4 51,2

Pardubick kraj 39 39,4 48 44

Moravskoslezsk kraj 29,4 30,4 48,8 42,6

Krlovhradeck kraj 52,2 43 43 38,2

Zlnsk kraj 35,4 38,6 42 35,6steck kraj 27,8 30,8 23,4 32,6

Kraj Vysoina 36,2 49,4 46 30,6

Libereck kraj 47,8 42,2 39 26,2

Olomouck kraj 21,4 22,8 21 24,6

Karlovarsk kraj 32 36,8 18,6 14

Celkov souet bod 553,4 582,6 583,2 555Max(SU) - Min (SU ) 52,8 59,8 66,6 72,2

Srov rozvoje kraj v leteh -2009


74/194

Z vsledk vyplv e stabiln nejlepm krajem voblasti regionlnho rozvoje dle zvolen

metody je Stedoesk kraj jeho bodov hodnota se postupn bl hranici 0 bod ze sta

monch. Vrazn odstup od ostatnch kraj vznik pedevm dky extraordinrnm

hodnotm voblasti celkovho prstku obyvatel. Druhou pozici si stabiln dr Jihomoravsk

kraj piem pedevm mezi lety 006 a 00 zaznamenal tento kraj strm rozvoj. nalza

dlch ukazatel ukazuje e Jihomoravsk kraj je v roce 2009 krajem s nejvy hodnotou

hrubho domcho produktu na obyvatele produktivit prce podlu vysokokolsky

vzdlanch regionln tvorb hrubho fixnho kapitlu a pli nezaostv ve vdajch na

vdu a vzkumza Stedoeskm krajem.

Za tmito kraji nsleduj Plzesk a Jihoesk kraj kter si stabiln dr pozici tet resp.

tvrtou. Jejich vvoj lze povaovat za pomrn stabiln jako mrn dynamitj se jev

Plzesk kraj. Pomrn stabiln a pozitivn se rozvj tak Pardubick kraj a podobn tak

Zlnsk kraj a Olomouck kraj i kdy oba tyto kraje dosahuj spe nzkch hodnot

souhrnnho ukazatele(SU). Naopak Moravskoslezsk kraj se zpvodnch nzkch hodnot SU

v roce 000 dokzal vyvihnout na estou pozici.Kraj Vysoina vykazoval do roku 006 rst

hodnot SU avak vroce 00 jeho hodnota vznamn poklesla. Naopak vrazn negativn

vvoj zaznamenvaj Libereck a Karlovarsk kraj u kterch bodov hodnoty souhrnnho


75/194

V tabulce . 6jsou shrnuty dl vstupy pro jednotliv ukazatele zhlediska jejich celkovho

vvoje a rozdl mezi nejlepm a nejhorm krajem. Podrobnj pehled vpot

ujednotlivch sledovanchdlchukazatelje obsahem PlohyA.

Tab. . 6 Dl vstupy na rovni jednotlivch statistickch ukazatel regionlnho

rozvoje

NzevukazateleVvoj Zhodnocen

Rozdl ZhodnocenHrub domc produkt na jednoho obyvatele (v K)

VvojCelkov hodnoty tohoto ukazatele ve sledovanch letech kontinuln rostou mezi lety006 a 00 vak mn strm.

Rozdl Rozdly mezi kraji se zvyuj mezi lety 000 a 00 a trojnsobn.Mra nezamstnanosti dle VPS (v %)

VvojCelkov hodnoty ukazatele dlouhodob klesaj a sohledem na maximln minimln

i prmrnou mru nezamstnanosti.

RozdlRozdly mezi kraji se kontinuln sniuj. Tedy mra nezamstnanosti vjednotlivchkrajch se postupn vyrovnv.

Produktivita prce - hodinov produktivita prce (v %)R = 100%

VvojCelkov produktivita prce vkrajch ve vztahu kR spe kles. Vjednotlivch krajchse produktivita prce vyvj rzn. Extrmn nzk je vKarlovarskm a Libereckmkraji.


76/194

Vdaje na vdu a vzkum, pepoten na 1 obyvatele (v mil. K)

Vvoj

Celkov se d konstatovat e vdaje na vdu a vzkumjsou spe rostouc menpropad nastal pouze v roce 00 jak celkov tak vjednotlivch krajch. Hodnoty jetnejsoupoznamenny investicemi do velkch projekt OP VaVPI. Vrazn nzkchhodnot dosahuj kraje Karlovarsk a steck.

Rozdl Rozdly mezi kraji se zvyuj a jsou pomrn znan.Pm zahranin investice, pepoten na 1 obyvatele (v tis. K)

VvojCelkov se PZI zvyuj i kdy vnkterch krajch bylo vroce 006 zaznamennosnen jejich stavu oproti roku 00. Vvoj vjednotlivch krajch je rznorod avelice kols.

RozdlRozdly mezi hodnotami jsou pomrn znan. Vzhledem kcharakteru ukazatele nelzevysledovat trendy.

Regionln tvorba hrubho fixnho kapitlu na 1 obyvatele (v K)

VvojV roce 000 dosahoval tento ukazatel nzkou hodnotu oproti ostatnm sledovanmrok. na rok 00 je ldrem vtomto ukazateli Plzesk kraj v souasnostinsledovan Jihomoravskm krajem.

Rozdl na rok 006 jsou rozdly mezi kraji pomrn konstantn.Hustota obyvatelstva na km2 (obyv./km2)

VvojTato promnn nezaznamenv vraznjch zmn snad pouze hustota obyvatelstva veStedoeskm kraji roste. Celkov hustota obyvatelstva mrn roste sohledem nazvyujc se poet obyvatel vesk republice.

Rozdl Jevpodstat nemnn.Domcnosti s pipojenm k internetu (v %)

Celkov se podl domcnost pipojench k internetu vznamn zvyuje Vvoj


77/194

porovnn hodnot roku 000. Naopak u nkterch kraj steck Karlovarsk potvrzuje

klesajc tendenciu hodnoty souhrnnho ukazatele.

6.3 Diskuze metody

Proveden analza a vstupy navrenho modelu vpodstat potvrzuj veobecn diskutovan

trendy v rozvoji kraj. Nejlepch hodnot souhrnnho ukazatele vykazuj kraje se silnmi

regionlnm centrem. Za kritick lze oznait rozvoj vKarlovarskm kraji je vykazuje

klesajc hodnoty souhrnnho ukazatele. Nzkch hodnot dosahuje takt Olomouck krajjeho regionlnho rozvoj vak lze oznait za stabiln i mrn se lepc. Je zajmav e

Olomouck kraj nen momentln sttn regionln politikou povaovn za pli

problematick zem.

Navren metoda umouje na zklad jedn sady hodnot porovnvat vvojov trendy

vjednotlivch krajch. Sleduje meziregionln rozdly a jejich zmny. V dsledku pevodu

pvodnch h

Dissertation-libre

Documents