Dějiny každodennosti

Dějiny každodennosti, 1. ročník12. 10. 2011Mgr. Ondřej Kunc

dějiny každodennosti = dějiny mentalit vznik dějin mentalit dějiny mentalit a historická demografie koncepce mentality historik a mentality proměny obyvatelstva českých zemí v

průběhu 19. století struktura společnosti

výraz mentalita z latiny angličtina – konec 17. století francouzština – polovina 19. století němčina – počátek 20. století

mentalita = charakteristický soubor vlastností věk, geografické prostředí, sociální

prostředí aj.

neexistence jednotné mentality mentalita = celkový způsob myšlení

určité sociální skupiny závislost na výchově, tradici, politických a

sociálních podmínkách projevy mentalit – hodnotový

žebříček vznešené nevznešené

ne až na konci 20. století škola Annales – nové pojetí historie

historikové a sociologové termín mentalita při studiu primitivních

společností oblast vědomých a nevědomých aktivit název sociální dějiny (social history)

totalismus v historii

tradiční historie x sociální historie hospodářské dějiny ekonomické dějiny sociální dějiny kulturní dějiny

??? hospodářské dějiny → dějiny mentalit ??? exaktní věda matematika, statistiky neprivilegované vrstvy ceny, mzdy, daně, trhy, drahota, chudoba,

zbohatnutí, hladomory, epidemie, mortalita reakce a postoje zúčastněných souvislé řady dat

termín mentalita nejprve kategorie, poté samostatný obor do podvědomí všech získání širokého publika přitažlivější než tradiční historie

základ – regionální bádání výzkumy populačních hnutí statistická a dokumentační

základna

pojem dlouhé trvání zkoumání dlouhých časových úseků neviditelné modely chování

nová zkoumání dříve data nedostupná nyní nové antropologické výstupy obrození sociálních dějin v 60.

letech 20. století invaze historických prací do dosud

neznámých oblastí

nová témata: dítě a dětství smrt sexualita kriminalita a delikvence sociabilita (společenské sdružování) věkové skupiny lidové slavnosti lidová zbožnost

dovršitel Philippe Ariès Dítě a rodinný život za starého režimu Dějiny smrti I, II

mentality – badatelské téma 3. generace školy Annales George Duby Jacques Le Goff

překročení původních hranic návrat k tématům považovaných za

zpracované opětovné čtení dokumentů počáteční témata:

práce rodina věk výchova sexualita smrt

přelom 18. a 19. století změny ve struktuře obyvatelstva původní stavovské uspořádání →

občanská společnost příprava změn v 1. polovině 19. století dokončeno po revolucích 1848-1849 změny završeny před 1. světovou

válkou

podnikatelská vrstva rozhodující síla společnosti různý původ

ekonomický faktor jako prostředek sociálního vzestupu

horní vrstvy

střední vrstvy

dolní vrstvy

politická či ekonomická moc řízení společnosti sociálně nejmocnější a nejprestižnější

složka společnosti splývání horních vrstev s elitami

horní vrstva x elita: horní vrstva = vrchol obecného

sociálního žebříčku elita = v každé sociální skupině

19. století – 0,5 – 1% populace r. 1800 – 23-45 tisíc osob r. 1900 – 50-100 tisíc osob

složení horních vrstev: šlechta patriciát důstojníci vysoká státní byrokracie církev

šlechtický titul stále svou váhu

poslední desetiletí 18. století – nobilitovaní jednotlivci bohatí průmyslníci podnikatelé obchodníci

nové šlechtické tituly důstojníci státní úředníci významní umělci, vědci, univerzitní

profesoři, politici průmyslníci, velkoobchodníci

Škodové Ringhofferové Liebigové Bartoňové

stará x nová šlechta

snaha o přejímání aristokratického životního stylu: skupování statků opravy zámků

stará šlechta možnost získat postavení u dvora mocenská dědictví rodů historie rodů aristokracie z celé Evropy kompaktní, relativná uzavřená

sociální skupina

hrabata větší část historické šlechty 54 rodů

svobodní páni – baroni 83 rodů průmyslníci, úředníci, vojáci x rodiny se středověkým rodokmenem

počet – 1/10% obyvatelstva

ignorance nové šlechty sňatky pouze mezi sebou prohlubování propasti stará šlechta x

ostatní

působení staré šlechty: rakouské vlády diplomacie armáda nejvyšší církevní hierarchie říšská rada a na zemské sněmy později podnikatelé pozemková držba

otevírání horních vrstev středním vrstvám

svobodná povolání: lékaři advokáti notáři

buržoazie – až od občanské společnosti

velkoobchodníci, finančníci podnikatelé, velkostatkáři, špičky

správy, ministři mnoho židů

vznik moderních podnikatelů

povyšování podle služebních let, nikoli podle schopností a výkonů

podíl v politickém rozhodování šlechta až do poloviny 19. století

nový systém od 2. polovin 19. století → uplatnění měšťanů → zrod moderní politiky

udržení svého postavení ve společnosti

vliv na široké vrstvy obyvatelstva

orientace na víru x praktické záležitosti problematika školství polnohospodářství zdravotní péče