Další vzdělávání zaměřené na prodloužení horizontu dobrovolného produktivního uplatnění člověka na profesních trzích (Horizont 50+) Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.11/03.0142 Název vzdělávacího modulu: Nové IT a sociální sítě Autor vzdělávacího modulu: Mgr. Miroslav Kučera
25
Embed
Další vzdělávání zaměřené na prodloužení horizontu ...Tak jak se neustále uživatelsky existující sociální sítě zjednodušují, zvyšuje se možnost zneužití sdíleného
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
Další vzdělávání zaměřené na prodloužení
horizontu dobrovolného produktivního
uplatnění člověka na profesních trzích
(Horizont 50+)
Registrační číslo: CZ.1.07/3.2.11/03.0142
Název vzdělávacího modulu:
Nové IT a sociální sítě
Autor vzdělávacího modulu:
Mgr. Miroslav Kučera
Obsah
Teoretická část ........................................................................................................................................ 2
1. Historie sociálních sítí ................................................................................................................. 2
2. Současnost sociálních sítí ........................................................................................................... 3
Využití .............................................................................................................................................. 3
Nebezpečí ........................................................................................................................................ 6
2. Úprava fotografií v programu GIMP ........................................................................................ 13
3. Cloudové služby – OneDrive ..................................................................................................... 19
ZDROJE .................................................................................................................................................. 24
2
Teoretická část
1. Historie sociálních sítí
S pojmem sociální síť se můžeme setkat od roku 1954, kdy sociolog James Barnson zavedl
tento pojem pro skupinu vzájemně propojených subjektů. V dnešní době se sociální sítě
vyvíjejí jako vědecká koncepce, především pak při vývoji webu, označovaným jako Web 2.0.
V této koncepci je statický obsah webových stránek nahrazován interaktivním prostředím, ve
kterém se uživatel stává aktivním tvůrcem obsahu webu. Tento proces vede k decentralizaci
autorit a sami uživatelé se stávají garanty obsahu webu. Dochází tak k otevřené komunikaci,
sdílení a znovu využívání informací. Izolovaná úložiště informací se propojují a vytváří tak nové
platformy poskytující webové aplikace koncovým uživatelům.
Na úplném počátku sociálních sítí stála skupina uživatelů sítě ARPA NET. Byli to především
vojáci, kteří si pomocí klasických mailů vytvořili sociální skupinu. To byl první krok ke stvoření
samotného internetu a současných sociálních sítí.
Dalším důležitým krokem bylo objevení IRC (Internet Relay Chat - Chat přes internet) - systému
pro komunikaci v reálném čase, studentem Jarko Ojkarinnem. To vedlo v novém miléniu
k velkému rozmachu sociálních sítí.
Všechny tyto objevy pak vedou v roce 1991 k vytvoření prvních internetových stránek, které
byly obrovským posunem pro vznik sociálních sítí.
Sociální síť - 1954
ARPA NET - 1971
IRC - 1988
Internet - 1991
Web 2.0 - 2004
3
2. Současnost sociálních sítí
Využití Vytvořením osobního (firemního), veřejného či částečně veřejného profilu na internetu se
otevírá cesta ke komunikaci, sdílení fotografií, videí, případně k dalším aktivitám. Primárně se
jedná o činnosti, které mají za cíl prezentaci vaší činnosti a seznámení s jejím obsahem skupinu
lidí stejného či podobného zaměření.
K tomuto cíli lze využít obrovské množství softwaru, který je v řadě případů bezplatně
k dispozici na webu.
a) Komunikace
V současnosti existuje několik základních možností, jak jednoduše komunikovat v rámci
sociální sítě. Většina provozovatelů vyžaduje registraci nebo lze pro přihlášení do systému
využít některý z účtů jiných služeb provozovatele (účet Google, účet Microsoft, Facebook
apod.)
Google+ je server, který vám okamžitě po registraci vytváří profil, na který můžete (nemusíte)
sdílet informace o sobě, nahrát svoji fotografii, přidat fotoalba z Google Picasa, či propojit se
s účtem na Twitteru. Oproti Facebooku můžete umožnit komukoliv sledovat vaše statusy
a komentáře, a přitom nemusíte číst příspěvky ostatních. Naopak můžete číst příspěvky
ostatních, aniž by vás oni museli označit za přátele. Google + poskytuje svým uživatelům velké
množství vysoce funkčních služeb, které jsou vzájemně propojeny.
Facebook je jedna z nejrozšířenějších světových sociálních sítí. Obsah svého profilu můžete
mít veřejný nebo ho sdílet pouze se skupinou „přátel“. Velkou výhodou je možnost v řadě
diskuzí diskutovat pod svým facebookovým účtem, sdílet přímo z webových stránek obsah na
svou zeď. Nahrazuje registraci na jiných webech, stačí, když jste přihlášeni na Facebooku. Také
Facebook nabízí řadu aplikací, ty jsou však většinou vytvořeny třetími stranami.
Lidé je seznamovací služba a prostor pro poznávání nových lidí. Umožňuje procházet, prohlížet
a oslovovat další uživatele. Každý uživatel se může prezentovat svým profilem. Tato služba
umožňuje zasílat soukromé správy nebo využít veřejnou komunikaci. Lidé.cz klade důraz na
jednoduchost a přehlednost.
LinkedIn je profesní sociální síť, na které se mohou setkávat a diskutovat profesionálové. Mají
zde účty manažeři, konzultanti, odborníci a firmy ze všech oblastí lidské činnosti. Profil
obsahuje životopis. Síť vzniká zapojením kontaktů svých kontaktů. V současné době má více
než 300 milionů členů.
4
Twitter je sociální síť a mikroblog umožňující posílat a číst příspěvky (tweety) ostatních
uživatelů. Tyto tweety mohou být dlouhé maximálně 140 znaků. Denně se na Twitter přihlásí
více než 50 milionů uživatelů. Oproti Facebooku je počet českých uživatelů minimální.
V současnosti má účet na Twitteru cca 80 000 uživatelů, na Facebooku pak více než 3 miliony.
Skype - peer-to-peer program umožňující internetovou telefonii a videohovory, Instant
messaging (uživatel vidí, kdo je on-line), jakož i přenos souborů. Na trhu je od roku 2003
a umožňuje uživatelům telefonovat zdarma mezi sebou. Za poplatek je možné telefonovat do
tradičních telefonních sítí. Nepodporuje telefonování na linky záchranného systému.
V současné době celosvětově využívá tento systém okolo půl miliardy uživatelů. Pro systém
Skype existují klientské aplikace pro všechny hlavní operační systémy včetně mobilních (MS
Windows, OS X, Linux, iOS, Android, Windows Phone).
Hangouts - hlasové a video hovory zdarma v rámci poskytovaných služeb společnosti Google+.
Tato aplikace umožňuje připojit se z jakéhokoliv zařízení - počítače, mobilu, tabletu. Pokud
vlastníte Gmail, můžete se připojit do skupinového videohovoru.
b) Sdílení
V současnosti velice diskutované téma. Tak jak se neustále uživatelsky existující sociální sítě
zjednodušují, zvyšuje se možnost zneužití sdíleného obsahu. LinkedIn umožňuje přihlášení
pouze na pozvání někoho, kdo už v síti funguje. Zároveň bylo účastníkům doporučováno zvát
pouze „důvěryhodné“ osoby. Naproti tomu do Facebook se může zaregistrovat kdokoliv
a údaje v jeho profilu vůbec nemusí odpovídat skutečnosti. Sdílené informace potom mohou
být velice snadno zneužity. Více v kapitole Rizika.
c) Propagace
Stále častěji se pomocí sociálních sítí snaží do podvědomí uživatelů dostat i firmy. Více než
94% jich v současné době využívá k propagaci některou ze sociálních sítí. Nejčastějším
důvodem je snaha získat informace o svém, trhu, své cílové skupině. Dále pak pro získání
nových zákazníků. Primárně je však využití sociálních sítí zaměřeno na vytvoření vztahů
a komunikaci se zákazníky. 58% firem uvádí, že pozorují znatelné zvýšení tržeb. 65% pak uvádí,
že jim sociální sítě umožnily lépe pochopit potřeby trhu, tedy cílových zákazníků.
Dalším přínosem je získání nových obchodních partnerů.
5
d) Sebevzdělávání
V dnešní zrychlené době je pro zachování konkurenceschopnosti potřeba neustálé
sebevzdělávání. K nezbytným dovednostem by měly patřit komunikační dovednosti, kreativní
myšlení, schopnost systematického řešení nových problémů, plánování a především
schopnost efektivně se učit a vzdělávat. Tato schopnost nám není dána od narození.
Schopnost něco se naučit je dána způsobem, přístupem a postupem při procesu učení. Díky
tomu se můžeme i ve starším věku lépe učit. Sociální sítě nám mohou v tomto procesu pomoci.
Díky sdílení informací můžeme řadu věcí mnohem rychleji a lépe využívat, zlepšovat
komunikační dovednosti, především psanou formou. Čím kreativnější budeme, tím lepšího
postavení v sociální síti dosáhneme. To však na druhou stranu vede i k různým excesům.
YouTube nám nabízí video návody k řadě činnostem. Sociální sítě pak pomocí sdílení tyto
informace šíří obrovskou rychlostí.
e) Úložiště
V minulosti všichni uživatelé internetu ukládali svá data na lokální disky svých počítačů. K jejich
přenosu sloužily diskety, CD a DVD disky, flash paměti. V dnešní mobilní době se fenoménem
stávají cloudová úložiště. Data se ukládají na externí disky na serverech provozovatelů
cloudových služeb, kam máme přístup prakticky odkudkoliv (včetně mobilních zařízení
připojených k internetu). Poskytované služby jednotlivých společností se liší a i v tomto
segmentu služeb hraje konkurence obrovskou roli. Většina služeb je pro běžné uživatele
v základní verzi zdarma a nabídka se liší uživatelským prostředím (dostupností klientských
aplikací pro automatickou synchronizaci obsahu) a množstvím volných kapacit v základní
nabídce. Data tak můžeme nahrávat a stahovat prakticky odkudkoliv, můžeme je
synchronizovat a případně i sdílet s ostatními uživateli. Velkou nevýhodou je zvláště
v některých geografických oblastech nutnost internetového připojení (nemožnost
synchronizace obsahu v oblastech, kde není dostupné internetové připojení např. wi-fi, signál
mobilní sítě apod.) respektive jeho parametry (rychlost a kvalita připojení) neumožňují
komfortní on-line práci s většími objemy dat. Tuto vlastnost můžeme do jisté míry eliminovat
synchronizací dat (provést aktualizaci složek v době, kdy je zařízení připojeno k internetu
a v místě bez internetového připojení pracovat off-line a až následně po připojení k síti provést
nahrání souborů do cloudového úložiště). Synchronizaci lze ve většině případů provádět
automaticky za pomoci klientských aplikací od provozovatele úložiště. Výrazné rozdíly mezi
jednotlivými službami kromě dostupného prostotu bývají rovněž v maximální velikosti
jednotlivých souborů, které lze do úložiště nahrát (od desítek MB (např. fotografie) po
jednotky GB (např. videa v HD rozlišení). K nejčastěji používaným u nás patří: Dropbox,
Rajče.net, Google Drive a v poslední době OneDrive od společnosti Microsoft.
6
Dropbox umožňuje vkládat a sdílet soubory s ostatními uživateli. Omezuje maximální denní
přenos na 20 GB. Podporuje řadu platforem od Microsoft Windows, Mac OS až po Linux.
Podporuje řadu doplňků.
Rajče.net slouží především jako neomezený prostor pro ukládání fotografií, podporuje
vytváření fotoknih, pexesa.
OneDrive je cloudové úložiště umožňující nahrávat a sdílet dokumenty. Tyto dokumenty
mohou být přístupné vlastníkovi, přátelům i veřejně přístupné. Nový uživatel dostane zdarma
15 GB volného prostoru. Pokud chcete ukládat fotografie online pomocí aplikace OneDrive,
dostanete dalších 15 GB prostoru zdarma. Je integrován do většiny sociálních sítí a umožňuje
online úpravu dokumentů ve zjednodušené verzi programů Microsoft Office. Při využívání
licencí Microsoft Office 365 je v rámci předplatného k dispozici 1 TB prostoru.
Nebezpečí K nejčastěji zneužívaným informacím je možné se dostat přes sociální sítě. Řada uživatelů na
svých profilech a ve svých příspěvcích poskytuje takové informace, které jsou velice snadno
zneužitelné. K dalším nebezpečím patří falešné virtuální účty. V neposlední řadě je to pak