7.12.2012 1 Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA • Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR • Původ: • původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a • Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i • k nám. Jednalo se o původní formu tzv. „říčního kapra – sazana“. • Teplota vody: • Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je 18 – 24 °C. • Náročnost na O2: • optimální hranice je 6 – 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 – 4 mg/l. BIOLOGIE KAPRA Potrava: je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu Růst: u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí. Orientační průměrné hodnoty růstu: Kapr jednoletý 25 – 100 g (50 – 120 mm) Kapr dvouletý 250 – 700 g (200 – 350 mm) Kapr tříletý 1000 – 1800 g (400 – 500 mm) Rekordní úlovky jsou přes 20 kg. Pohlavní dospělost: v průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví. Plodnost: 5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), 150 – 250 000 jiker na 1 kg živé váhy. Velikost jiker: 1,3 – 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé. Kapr je ryba fytofilní. Výtěr: v jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 °C. PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv. morfotypy - fenotypy): Cíleným výběrem z šupinatých kaprů. Ošupení určeno dvěma geny. 1) Odpovědný za šupinatost „S“ 2) Odpovědný za hladkost „N“ kombinace alel „NN“ je letální a plůdek hyne!!! Kapr šupinatý (SSnn, Ssnn) – celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve) Lysec-řádkový (SxNn) – šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře. Kapr lysec (ssnn)– šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového Kapr hladký (ssNn) – silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět. Kapr šupinatý SSnn, Ssnn Lysec řádkový SSNn, SsNn, Kapr lysec ssnn Kapr hladký ssNn PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE • Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy – Blatná, Třeboň, Hodonín. • Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb. • Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel. Odběr krve Značení čipem Značení dusíkem
This document is posted to help you gain knowledge. Please leave a comment to let me know what you think about it! Share it to your friends and learn new things together.
Transcript
7.12.2012
1
Chov kapra I BIOLOGIE KAPRA
• Čeleď kaprovité (Cyprinidae) nejrozšířenější skupina ve vodách ČR
• Původ:
• původním domovem kapra je povodí Černého moře, Kaspického a
• Aralského jezera. V období třetihor se dostal do povodí Dunaje a tedy i
• k nám. Jednalo se o původní formu tzv. „říčního kapra – sazana“.
• Teplota vody:
• Kapr je ryba eurytermní (dobře přizpůsobivá různé teplotě). Optimum pro chov je 18 – 24 °C.
• Náročnost na O2:
• optimální hranice je 6 – 7 mg/l O2. Bezpečně ale snáší koncentrace 3 – 4 mg/l.
BIOLOGIE KAPRA Potrava:
je označován za nedravého všežravce - vhodné v chovu
Růst:
u nás je poměrně rychlý. Závisí na podmínkách prostředí.
Orientační průměrné hodnoty růstu:
Kapr jednoletý 25 – 100 g (50 – 120 mm)
Kapr dvouletý 250 – 700 g (200 – 350 mm)
Kapr tříletý 1000 – 1800 g (400 – 500 mm)
Rekordní úlovky jsou přes 20 kg.
Pohlavní dospělost:
v průběhu 3. a 4. roku života podle pohlaví.
Plodnost:
5-70 ml mlíčí (10-25mil/ml), 150 – 250 000 jiker na 1 kg živé váhy. Velikost jiker: 1,3 – 1,8 mm. Jikry jsou lepkavé. Kapr je ryba fytofilní.
Výtěr:
v jarních měsících (duben, květen) při teplotě vody nad 18 °C.
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE V chovu jsou podle šupinného pokryvu čtyři morfologické skupiny (tzv.
morfotypy - fenotypy):
Cíleným výběrem z šupinatých kaprů.
Ošupení určeno dvěma geny.
1) Odpovědný za šupinatost „S“
2) Odpovědný za hladkost „N“
kombinace alel „NN“ je letální a plůdek hyne!!!
Kapr šupinatý (SSnn, Ssnn) – celé tělo je kryto šupinami (hlava, ploutve)
Lysec-řádkový (SxNn) – šupiny jsou u základů ploutví, jednoduchá či zdvojená řada na postranní čáře.
Kapr lysec (ssnn)– šupiny ostrůvkovitě roztroušené, připomíná lysce řádkového
Kapr hladký (ssNn) – silná redukce šupin, pouze podpůrné šupiny u báze ploutví, které mohou také chybět.
Kapr šupinatý
SSnn, Ssnn
Lysec řádkový
SSNn, SsNn,
Kapr lysec
ssnn
Kapr hladký
ssNn
PLEMENÁŘSKÁ PRÁCE
• Šlechtitelská práce v chovu kapra je zajišťována VÚRH Vodňany, SR-Tábor (středisko Milevsko). Zde jsou testovací stanice. Rozmnožovací chovy – Blatná, Třeboň, Hodonín.
• Pokyny k organizaci práce a testování užitkovosti a k vedení evidence obsahuje zákon č. 16/2004 Sb.
• Vyhláška 136/2004 Sb. pak popisuje způsoby značení a evidenci hospodářských zvířat, drůbeže, ryb a včel.
• Ukazatel (index) vysokohřbetosti H (délka těla : výšce těla) – nejvyšší 2,7, zavádí se 2,5 až 2,6.
• Ukazatel (index) širokohřbetosti Š ((šířka těla x 100 ku délce těla – v %), Relativní výšce odpovídá relativní šířka cca 20 %.
• Obvodový index – OI (délka těla v cm : obvod těla v cm), ryby s menší hodnotou než 1 jsou kvalitnější, hodnoty nad 1 vypovídají, že kapři nedosáhli hmotnosti, která by odpovídala jejich velikosti.
• Koeficient zmasilosti - podle Fultona (hmotnost ryby v g x 100 : třetí mocnina délky těla ryby v cm). Důležité u plůdku – u nás by to mělo být asi 3,3 před komorováním.
• Vážíme ryby v plachetkách.
MĚŘENÍ KAPRA Výsledky měření u prošlechtěných
linií ve Vodňanech
Ukazatel
Stáří kapra
K1 K2 K3
vysokohřbetost 2,2 – 2,4 2,2 – 2,4 2,3 – 2,5
širokohřbetost v % 21 - 23 21 - 24 20 - 23
vyživenost 3,2 - 3,5 3,2 – 3,7 3,5 – 4,0
% obsah tuku 3 - 4 4 - 8 6 - 10
Genetické metody
Alozymová analýza (současně uznaná)
Analýza mikrosatelitů (zaváděná)
Geometrická morfometrie
Princip
Získání údajů
Zpracování údajů
METODY KONTROLY PLEMENNÉ ČISTOTY CHOVU PŘIROZENÝ VÝTĚR • Hromadný, tzv. „staročeská metoda“
velmi jednoduchá (6–12 g ks na ha), 1F: 2M
• Skupinový, v Dubraviových rybníčcích
(výhodou je možnost selekce, úprava optimálních podmínek aj. Poměr pohlaví 2M:3F nebo 3M:5F (vždy ve prospěch jikernaček).
5 ryb 100m2
• Oplozenost jiker: 70–90 %. Inkubační doba: 60–80 denních stupňů (denní stupeň = průměrná denní teplota násobená počtem dnů).
• POZOR ! Pokles teploty vody pod 12 °C nebo vzestup nad 25 °C vyvolává poruchy při líhnutí.
• Po vykulení nastává trávení žloutkového váčku, pak postupný přechod na exogenní výživu. Dále za 2–3 dny po vykulení odlov tzv. „třeboňskými lžícemi“ a vysazování embryonek do výtažníků I. řádu.