Cesta Problémy se zažíváním - BENU.cz · trendy v oblasti zdravé výživy je docela nároþné. Existují dlouhodobé trendy, nap íklad bezlepková strava þi nahrazování

1. vydání 2017

PPPPrrrrooobbbbblllllllééééééééémmmmmmmmmyyyyyyyyyyy ssee zzaažžžžžžžžíííííívvvvvváááááánnnnnníííííímmmm

PrPrPrPPr jemjem, z, zzácpácpcpcppa, a, a nadnadýmáýmání,ní, plplynaynatostost at a pápáppp lenlení ží žžžáhyáhyhyáhyáhy..V lV lllV lékékékáékáék rnárnáchch vámvám poporadradímeme, jjakak nana n !n !

strstrs anaana 1414

ZDARMA

strana 100

CCCCCCCCCCeeeeeeeeessssssssstttttttttaaaaaaa nnnnnoooooooovvvvvvýýýýýýýccccchhhhh llllléééééékkkkkk

LékLé y oooood vd vd vd vd výývývoývoývoje jje je ažažžaž k pk pk pk paciaciacaciciciententententooviovovi J. JJakakak k dlodlodld uhohoo trtrtrvá,vá,vá, žžnežž see nonononovvývývvý léklékék dododostastastastaanne ne e e dddodo lékárnnyyy? y? y A pA pA pA proroor jejejejeje ceceececeelkolkolkolkok vý vý vý výv

vývoj novvýchýchýchýc léléé ivivivvýcýchýchhýchý pppppp íprípípríprípríí avkavkavkvk t tt ttakak ak akak zdlzdlzdldllouhouhouhouho avýavýavýavýý?????

strana 44

JJJaaakkk sssee ssttrraavvoovvvvvvvaattt ppp ii ddiiiaabbeettuuu???

„Ne„Ne„Nežijžijžiji emeee prprprotoo , aaabycbycbbychomhomhomhom jejejjejedlidliddli, a, a, ale le e jímjímjímjí e proto, o, oababychoh m žžžiliiliilili.“.“.“ TímTímTím bybybyby sese mmm l l l l ídiídit kt kt každaždaždždý zý zý z nnnás.Hladind u cu ccukrukrukru u vu vu vámám ám ovlovlovlovlivnivnivnivní, í, í neneejen COO jítjítítjíte ae ae a KOKOKKOLIK toho so snítnítnítí e, e, ee alealeleale i i ii KDYKDYKDY jíjíjíte.te.te.

magazin_leden2017 1cast_tisk korektura.ai 1 9. 2. 2017 13:38:55

Cordyceps sinensis + Ženšen pravý

30% EXtractum

díky synergicky účinnému spojení Cordycepsu

a ženšenu pravého, který:

• zvyšuje koncentraci• působí antistresově• snižuje únavu a povzbuzuje při oslabení těla• podporuje fyzickou aktivitu

Jedna tobolka CORDYSHENU dodá tělu vysoké množství účinných látek (90 mg polysacharidů)ve vysoké kvalitě (100 % čisté houby).

Odhalte Tajemství výdrže

Revoluční NOVINKA k dostání v lékárnách BENU

do

pln

ěk

stra

vy

CH2OCH2COOH

CH

CH

O O

CH2OCH2COOH

CH

CH

O O

CH2OCH2COOH

CH

CH

O O

CH2OCH2COOH

CH

CH

O O

CHCH22OCHOCH22COOHCOOH

CHCH

CHCH

OO OO

Vše co vaše pleť potřebujevíce se dozvíte na stran 16


1

OBSAHstrana 1

strana 2

strana 3

strana 4

strana 6

strana 8

Obsah

Zásady zdravého životního stylu

Recepty - zdravá výživa

Strava & diabetes

Lidské ucho

Zajímavosti a st ípky

strana 10

strana 12

strana 14

strana 16

strana 18

strana 21

Vydavatel: BENU eská republika a.s., K Pérovn 945/7, 102 00 Praha 10, I : 49621173Redakce: redak ní rada BENU Nám ty, p ipomínky: [email protected] Inzerce: [email protected]ání: Magazín BENU, íslo 1/2017, vychází 26. 2. 2017 v Praze, ro ník 3, eviden ní íslo: MK R E 21909

Publikování nebo ší ení obsahu je bez písemného souhlasu zakázáno. Vydavatel neodpovídá podle zákona za pravdivost údaj obsažených v reklam a v inzerci uve ejn né v periodickém tisku. Tato výjimka neplatí pro reklamu a inzerci samotného vydavatele. Cílem tohoto magazínu není podpora p edepisování, prodeje nebo spot eby lék a dopl k stravy. Všechny p íklady, témata a pro ly odborník zvolila redakce pro poskytnutí informací tená m eduka ní formou. Magazín BENU nenahrazuje poradenství léka ani lékárník .

Recepty - zdravá výživa Lidské uchoZásady zdravého životního stylu

Cesta nových lék

Cesta nových lék

Bolest v krku a kašel

Problémy se zažíváním

Pot eby pokožky v zim a po zimním období

Toulky po lékárnách BENU

Tajenka

Bolest v krku a kašel Problémy se zažíváním

Vážení tená i, se zimním obdobím asto p ichází období nachlazení, ch ipek, kašle a rýmy, které se v tšinou vle e až do jara. Pokud i vás n jaká nemoc p emohla, rozhodn ji nep echázejte a z sta te pár dní v posteli. A že zrovna v domácí lékárni ce nemáte žádný lék, který by vám v boji s viry a bacily pomohl? Nebo si nejste jistí, zda m žete stávající obsah lékárni ky použít? Navštivte jakoukoli BENU Lékárnu nebo zavolejte na naši poradenskou linku, kde vám naši lékárníci ochotn poradí a doporu í vhodnou lé bu. Vaše zdraví si totiž bereme na starost!

Bojovat proti nemocem m žete už dop edu, a to tak, že budete posilovat svou imunitu. Ovoce, zelenina, vitamínové dopl ky stravy a otužování však nejsou jedinou možností. Nechte se inspirovat recepty ze superpotra-vin, které vás zaru en nabijí energií a dodají vám sílu do chladných dní. Vše pot ebné k „va ení“ najdete v našich lékárnách i na e-shopu v sekci Zdravá výživa.

Tyto potraviny máme v sortimentu, protože zdravá strava bezpochyby pat í mezi d ležité aspekty denního života. Nyní v BENU naleznete portfolio zna ky Alnatura a m žete sob i své rodin dop át zdravou a vyváženou stravu!

D kujeme vám za p íze .Vaše redakce BENU

úvodník • obsah

strana 3 strana 6strana 2

strana 10 strana 12 strana 14


2

Dobrý den, kolegyně z práce mluvila o tom, že do svého jídelníčku zařadila superpotraviny, které jí pomáhají žít zdravěji. Můžete mi říci, co to je?

(Jana T., 45 let)

Jde o potraviny, které obsahují velké množství d ležitých živin, jsou bohaté na vitamíny a minerály, mají antioxida -ní ú inky a podporují nap íklad i náš imunitní systém (na následující stran se nechte inspirovat recepty ze superpotravin pro posílení imunity). Pro jejich ú innost, lé ivý charakter a uzdravující schopnosti je p ed tisíci let uctívaly starodávné civilizace.

Mezi nejznám jší zástupce pat í chia semínka, goji, açai bobule, aloe vera, kakaové boby, quinoa i chlorella. K superpotravinám se obecn adí i v tšina o ech , semínek, lušt nin a n které druhy ovoce, hlavn to bobulovité, jako jsou bor vky, maliny i ostružiny, ale také granátové jablko,

brokolice a avokádo. A protože si v BENU ceníme svých zákazník a jejich zdraví, koncem lo ského roku jsme rozší ili náš sortiment o kategorii „Zdravá výživa“, v níž najdete mnohé zástupce superpotravin. Zajd te tedy do jedné z našich lékáren nebo na náš e-shop www.benu.cz a p esv d te se sami.

Dobrý den, na začátku roku se vždy mluví o předsevzetích a jedno z nejčastějších je žít zdravěji. Existuje ale tolik trendů a doporučení, že se v tom trochu ztrácím. Jaká jsou pravidla zdravého životního stylu? (Kamila S., 37 let)

O zdravém životním stylu by se toho dalo napsat hodn . Existují o n m obsáhlé knihy i weby. Pravdou však je, že sledovat stávající, ale i nové trendy v oblasti zdravé výživy je docela náro né. Existují dlouhodobé trendy, nap íklad bezlepková strava i nahrazování produkt z normální

mouky produkty celozrnnými, v sou asnosti jsou ale populární i speciální diety – paleo i raw strava.

Jednotlivé trendy se od sebe v mnoha aspektech liší, ale jedno mají spole né: KVALITNÍ POTRAVINY. K základním zásadám zdravého životního stylu pat í p edevším pestrá strava. D ležité je jíst více ovoce a zeleniny, nemén podstatnou složkou vyváženého jídelní ku jsou ryby a zdravé tuky. Nesmíme však zapomínat ani na dostate ný pitný režim.

píšete nám… … a nás moc těší, že BENU Lékárnám důvěřujete

a se svými dotazy a přáními se na nás obracíte. Vaše připomínky jsou nám

inspirací k tomu, abychom se nadále zlepšovali, a vy jste se v našich lékárnách

cítili příjemně. Za každý obdržený e-mail vám děkujeme a budeme se těšit na

další. Pište na adresu: [email protected].

listárna • životní styl

Listárna, Zásady zdravého životního stylu

PESTRÁ A VYVÁŽENÁ STRAVA JE ZÁKLADD ležité je rovnom rné zastoupení všech základních živin, tedy tuk , bílkovin i sacharid , minerálních látek a vitamín .

VÍCE OVOCE A ZELENINYObsahují hodn vitamín a jsou kvalitními antioxidanty.

DO ZDRAVÉHO JÍDELNÍ KU PAT Í RYBYM ly by být zastoupeny 2–3× týdn .

NE SMAŽENÝM JÍDL MMají vysoký energetický obsah a škodí lidskému zdraví.

ZAM TE SE NA ZDRAVÉ TUKYExistují totiž tuky, které jsou pro t lo prosp šné – nenasycené mastné kyseliny. Jejich zdroji jsou nap íklad ryby, vlašské o echy, sójové boby...

VODA JE P ÍTELVypít alespo dva litry tekutin denn by m lo být standardem. Vhodné jsou minerální vody a neslazené aje.

ODPO INEK A SPÁNEK POMÁHAJÍOrganismus relax pot ebuje. Dop át si chvilku asu a odpo inout si. Kvalitní spánek nám pak dodá pot ebnou energii.

OPTIMISTICKÝ P ÍSTUP A ŽÁDNÝ STRESStres zp sobuje mnohá onemocn ní a celkov narušuje vitalitu lov ka. Zkuste žít s nadhledem a nenechat se nadm rn

pohlcovat stresem.

AS JEN PRO SEBEVyšet ete si každý den alespo malou chvilku jen pro sebe!

HÝBEJTE SENejen sport, ale p irozený pohyb vám pom že ke zdrav jšímu životu. Krátké vzdálenosti nejezd te autem, ale cho te p šky.

CVI TENajd te si sport, který vás baví a který budete d lat s chutí.

ŽÁDNÉ CIGARETY, A ALKOHOL JEN S MÍROUK zdravému životu prost cigarety ani alkohol nepat í.

1.

2.3.4.5.

6.

7.

8.

9.10.

11.12.


3

zdravá výživa • recepty

Recepty - zdravá výživa

Suroviny (na 4 porce)2 šalotky1/4 chilli papri ky, 1 stroužek esneku1 brambora, 1 polévková lžíce olivového oleje 2 velká zralá avokáda1 ajová lži ka š ávy z limetky 6 - 8 polévkových lžic bramborové š ávy Alnavit 1,2 l zeleninového vývaru, 4 cibule, pep

P ÍPRAVA

1. Nakrájejte najemno chilli papri ku, esnek a bramboru. Vše osmahn te na olivovém oleji.2. Oloupejte a rozpulte avokádo a vložte je do hrnce k osmahnutému základu.3. P idejte citronovou š ávu a bramborovou š ávu Alnavit a dob e promíchejte. P ilijte zeleninový vývar a va te polévku na mírném ohni asi 15 - 20 minut, dokud nebudou brambory m kké.4. Nakrájejte cibule na tenké kroužky, p idejte je do polévky a pova te na mírném ohni n kolik minut. Dochu te pep em.

P ÍPRAVA

1. Oloupejte banány, nakrájejte je na tvrtiny a dejte minimáln na 3 hodiny do mrazáku.2. Banány, špenát, mango, kiwi, mátu, pomeran-ový džus a Alnavit BIO smoothie prášek dejte

do mixéru a rozmixujte na jemné pyré. Servírujte ve velkých miskách.3. Nakrájejte kaki na plátky.4. Ozdobte pyré v miskách kaki, amarantem a drobným ovocem.

P ÍPRAVA

1. Metli kou vyšlehejte do p ny vejce a tvaroh (u veganské verze: tofu)2. Smíchejte prášek do pe iva, mandle a s l (u veganské verze p idejte ln ná semínka)3. P idejte ovesné vlo ky, 40 g dý ových semínek a uhn te. T sto bude m kké, ale dob e zpracovatelné.4. Vyložte plech na pe ení pe icím papírem a p eneste na n j t sto.5. Posypejte zbylými dý ovými semínky a pe te 60 minut na 180 °C.

Suroviny (na 1 porci)2 banány, 20 g erstvého špenátu 1 kiwi, 1/2 manga, 3 lístky máty 150 ml pomeran ového džusu 2 ajové lži ky Alnavit BIO smoothie prášku Pflanzenfreund 1/4 kaki, 2 ajové lži ky pufovaného amarantu50 g drobného ovoce ( erstvého nebo mraženého)

Suroviny (na 1 chleba)500 g nízkotu ného tvarohu (veganská verze 450 g tofu) 2 vejce (veganská verze: 2 polévkové lžíce ln ných semínek), 2 balení prášku do pe iva 50 g mletých mandlí 450 g ovesných vlo ek Alnavit 50 g Alnatura dý ových semínekšpetka soli

Bramborová polévka s avokádem

Zelené smoothie do misky

Ovesný chléb


4

j

Strava by m la ve správném pom ru obsahovat3 základní živiny: bílkoviny, cukry, tuky. Chyb tby nem ly vitamíny, vláknina a minerální látky.Diabetik by m l v d t, které potraviny ovliv ujíhladinu cukru (glykemii).

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie, m ly by p edstavovat 44 60 % celkového energetickéhop íjmu za 24 hodin. Sacharidy ovliv ují hladinu cukru v krvi! V potravinách se vyskytujív r zných formách.Jednoduché sacharidy se rychle vst ebávají dokrve a rychle zvyšují glykemii. Jejich konzumaciby m l diabetik výrazn omezit. Pat í semsladkosti (cukr, med, džem, sušenky, mou níky,okoláda, zmrzlina), ovoce, džusy a tekuté

mlé né výrobky.Složené sacharidy se tráví a vst ebávají pozvol-na, a glykemii tedy zvyšují pomaleji. Pat í semp ílohy (brambory, knedlíky, rýže, t stoviny),pe ivo, lušt niny, kuku ice.

Rada:Jednoduché cukry ve strav omezujte pouzena ovoce a tekuté mlé né výrobky, ty je vhodnéza adit jako sva inu v množství 150 200 mltekutých mlé ných výrobk nebo 150 g ovoce.

téma • strava a diabetes

Bc. Renata íhánková

Strava & diabetes Jak se stravovat p i diabetu? Jak pravil Sokrates: „Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili.“ Tím by se měl řídit

každý z nás. Vyvážená a pestrá strava by měla být základem pro náš jídelníček. To platí nejen pro

naprosto zdravé jedince, ale i pro ty, kdo ze zdravotních důvodů musí dodržovat určitá dietní omezení.

Jednou takovou skupinou, která je v České republice poměrně rozsáhlá, jsou diabetici. S cukrovkou se

u nás léčí více než 850 000 lidí, což je skoro každý 11. Víte, jak se při diabetu stravovat?

Diabetes mellitus (cukrovka) je chronické onemocn ní projevující se zvýšenou hladinou cukru (hyperglykemií) a sklonem ke specifickým orgánovým komplikacím, jako je nap íklad postižení o í, ledvin, nerv i dolních kon etin a rovn ž rizikem rozvoje aterosklerózy.

Jedním z p edpoklad úsp šné lé by diabetu je dodržování dietního režimu. Zm nit zab hlé stravovací návyky však není v praxi v bec jednoduché. Je zapot ebí mít dostate nou motivaci, vytrvalost a také podporu okolí. Rezerva je nej ast ji v nepravidelném rozložení stravy, v tom, že jíme rychle a v nujeme se sou asn i jiné innosti, ve vynechávání snídaní, v no ním p ejídání. Dále m že stav zhoršovat nedostate ný a nevhodn volený pitný režim.

Diabetická dieta vychází z b žných doporu ení racionální stravy, která v zásad platí i pro b žnou populaci. Strava diabetika by tedy m la být pestrá, vyvážená a p im ená v ku, fyzické aktivit a aktuálnímu zdravotnímu stavu.

Rozdíly v dietních doporu eních pro diabetes 1. a 2. typu

Diabetici 1. typu na inzulinové lé b by m li mít denní porci sacharid rozloženou do 6 porcí (3 hlavní jídla, dopolední a odpolední sva ina a druhá ve e e). Dieta je založená na p epo tu sacharid pomocí tzv. vým nných jednotek (zkratka BE). Jejím cílem je co nejvíce vyrovnaná hladina krevního cukru (glykemie). U diabetik 2. typu v tšinou posta í rozložit denní jídlo do 3 4 dávek. Po jídle p etrvává takzvaná postprandiální zvýšená hladina cukru i 3 4 hodiny, proto nejsou nutné dopolední ani odpolední sva iny. Mnoho diabetik 2. typu má problémy s nadváhou až obezitou, proto je t eba stravovací režim sestavit tak, aby splnil zásady zdravé redukce hmotnosti.

Jak sestavit rámcový jídelní ek?

Sestavení vhodného jídelní ku by m lo vždy vycházet z aktuálního zdravotního stavu, v ku a fyzické aktivity jedince. Ideáln pod odborným vedením nutri ního terapeuta, který je garantem správnosti. Jídelní ek sestaví individuáln a dále s pacientem pracuje, v etn toho, že mu poskytuje psychickou podporu, která je velmi d ležitá.

CO jíte

Jak sestavit rámcový jídelní ek?

Rozdíly v dietních doporu eních prodiabetes 1. a 2. typu

eduka ní sestra, I. interní klinika, Diabetologické centrum FN Plze Lochotín, p edsedkyn Sekce sester p i eské diabetologické spole nosti.


5

Bílkoviny jsou d ležité pro stavbu sval a pro hojení. M ly by tvo it 15 20 % celkového energetického p íjmu za 24 hodin. Bílkoviny neovliv ují hladinu cukru v krvi. Doporu ujeme p ijímat bílkoviny spíše ve form bílého masa (ryby, dr bež).Omezujte: smažená a tu ná masa, uzeniny, tu né sýry.

Tuky mají vysokou energetickou hodnotu, jejich p íjem by m l být omezen na mén než 30 % celkového energetického p íjmu za 24 hodin. Tuky neovliv ují hladinu cukru v krvi.Doporu ujeme rostlinné tuky (jednodruhové oleje). Omezujte živo išné tuky (máslo, tu ná masa, slaninu, uzeniny).

téma • strava a diabetes

KOLIK jíte

Model rozd leného talí e znázor uje, v jakém pom ru by m ly být rozloženy základní složky potravy. 1/4 talí e by m la tvo it bílkovinná strava. Zbytek talí e se rozd lí na stejné ásti, a to na potraviny s vlákninou (zelenina) a na sacharidové potraviny (chléb, pe ivo, t stoviny, rýže, brambory, lušt niny). Pot ebujete-li redukovat hmotnost, p idejte si zeleninu (až do poloviny talí e) a uberte sacharidy (p ílohu).

amidaVýživová pyray a v jakém množství by m ly být za azeny do Jaké potravinyelní ku, to znázor uje výživová pyramida. „ te se“zdravého jídem rem nahoru. Základ jídelní ku by m ly tvo itodspodu smy spodního patra a s postupem vzh ru byste konzupotraviny -chto druh potravin m li snižovat. Na rozdíl od maci tjších doporu ení dnes již není základem „sacharidovád ív j

ava“, ale fyzická aktivita, kontrola hmotnosti, p im estra -é množství všech živin a správný pitný režim.né

Hladinu cukru vám ovlivní, nejen CO jíte a KOLIK toho sníte, ale i KDY jíte.

• jezte pravideln 3 6× denn menší porce• nevynechávejte snídani ani jiná jídla• rozvrhn te si jídla do celého dne• pravideln kontrolujte svoji hmotnost a hladinu cukru v krvi (glykemii)

PAMATUJTEMáte-li diabetes, nemusíte se ni eho vzdát, žádné potraviny nejsou úpln zakázané. Avšak nezapomínejte na správné množství a kvalitu vybraných potravin a vhodný pitný režim.

Zdroje: Alexandra Jirkovská a kol.: Jak (si) kontrolovat a zvládat diabeteshttps://en.wikipedia.org/wiki/Healthy_eating_pyramid

DIABETES

Nápoje a pitný režim

Slazené nápoje se nedoporu ují, obsahují jednoduché cukry a zvyšují glykemii. Pokud h e snášíte neslazené nápoje, doporu u-jeme použít k „oslazení“ stévii, která nezvyšuje hladinu krevního cukru ani energetický p íjem.

Doporu ujeme vodu, p írodní minerální vody, aje. Omezujte konzumaci alkoholických nápoj v etn piva.


6

Lidské ucho vnímá zvukové vlny o frekvenci 20–20 000 Hz. Schopnost vnímat velmi hluboké i zna n vysoké tóny bývá hodn individuální,

nap íklad profesionální hudebníci mají tuto schopnost velmi vyvinutou. Ve stá í pak citlivost sluchového orgánu klesá až k 5 000 Hz. Problémy se sluchem ale mohou p ijít i d íve.

„Ucho je stejn jako oko velmi citlivý orgán. Pokud pacient za ne špatn vid t, vyhledá o ního léka e okamžit ; to se bohužel ned je p i problémech se sluchem, a zde nastává ta chyba. P i pozdní návšt v ušního léka e asto dochází i k nevratným zm nám sluchu,“ varuje MUDr. Marta Václavíková, specialistka na ORL, která pracuje na pražské klinice TeamPrevent-Santé.

téma • lidské ucho

Lidské ucho - d myslný orgán, díky n muž nejen slyšíme

Je to perfektně fungující „zařízení“, díky němuž získáváme téměř pětinu veškerých informací

z vnějšího prostředí. Řeč je o lidském uchu.

Předčí ho jen oko, které je pro zdravého člověka nejdůležitějším smyslovým orgánem.

Díky zraku se k nám totiž dostane největší množství vjemů, a to zhruba 80 %. Pomocí dvou nejdůleži-

tějších smyslů – zraku a sluchu − tak poznáváme téměř celý svět.

Jak to, že slyšíme?

Lidské ucho je pom rn složitý orgán. Tento kvalitní p ijíma se skládá ze zevního, st edního a vnit ního ucha. Každá jeho „sou ástka“, a už je to boltec, zvukovod, bubínek, kladívko, kovadlin-ka, nebo t mínek, má p esnou funkci a výsledkem jejich spolupráce je zachycení a p enesení r zných frekvencí zvuk do vnit ního ucha. Odtud ho tzv. Cortiho orgán p enáší pomocí sluchového nervu do mozku. V mozku se tyto signály, stejn jako signály z dalších orgán t la, zpracovávají a vyhodnocují. Tímto zp sobem, velmi zjednodu-šen popsáno, tedy slyšíme. Ušní boltec funguje jako trychtý , který soust e-

uje zvuky do zvukovodu. Zajímavostí je, že na

sv t nikdy nenajdete dva naprosto stejné ušní boltce. Pro mnohé savce, jako je nap íklad k i pes, je typické, že umí hýbat ušima. To jim

pomáhá p esn ur it sm r, odkud zvuk p ichází. Pohyb ušních boltc umož ují aurikulární svaly vn jšího ucha, které jsou u v tšiny lidí velmi redukované. Najdou se ale mezi námi i tací, kte í „st íhat“ ušima zvládají. Zajímavé také je, že ušní boltec poporoste za p t let v pr m ru o milimetr.

Zvukovod neboli sluchový kanálek je u dosp lé-ho lov ka asi 2 centimetry dlouhá trubice, která vede zvuk k ušnímu bubínku. Obsahuje drobné žlázky produkující ušní maz. Ten spole n s drobnými chloupky brání tomu, že by se do ucha dostaly cizorodé ástice. Zvukovod má samo isti-cí schopnost – ne istoty jsou z n j vypuzovány sm rem ven. Pokud v n m ale dojde k nahroma-d ní ušního mazu, m že dojít ke vzniku mazové zátky, která dokáže velmi potrápit. Nejenže se zhorší sluch, ale ucho m že i nep íjemn bolet. „Pravd podobná p í ina potíží je ve špatné technice išt ní ucha, ve zvýšené sekreci ušního mazu, zúžení zvukovodu nebo zvýšené hladin cholesterolu v krvi,“ íká MUDr. Marta Václavíková. Pozor tedy na to, jak si uši čistíte! Strkání různých

předmětů do ucha tak hluboko, jak se dá, vám může

způsobit řadu problémů. Tím, že maz odstraníte

i z částí, kde má jeho přítomnost svůj účel, totiž

zachycovat nečistoty, hrozí nejen zanesení infekce,

ale i poškození pokožky v uchu nebo zatlačování

mazu, namísto jeho vytírání. Navíc platí i to, že čím

více se ušního mazu snažíte zbavit, tím více se bude

tvořit.

istíte je správn ?

Je n kolik zp sob bezpe ného išt ní uší. Nejjednodušším a mnoha léka i nejdoporu ova-n jším je išt ní vlastním malí kem. Dostanete se jím maximáln do míst, kde je to bezpe né. Minimalizuje se tak zatla ování mazu nebo jeho p ílišné odstra ování z ucha. Další možností jenap íklad speciální sví ka na išt ní uší, která je

Jak to, že slyšíme?

istíte je správn ?

MUDr. Marta VáclavíkováV roce 1980 promovala na Fakult všeobecného léka ství Univerzity Karlovy (dnes 1. léka ská fakulta UK). Pro obor ORL se rozhodla nejen proto, že je to obor zajímavý, ale také proto, že jde o komplexní obor, který je provázaný s internou, s plicním i s alergologií. „Já pacienta ráda vidím jako celek, a ne jen jako jeden p íznak,“ íká asto. B hem tém 40 let v oboru pracovala na ORL Bulovka a ORL Praha 4 a od roku 1994 m la svoji

privátní ordinaci. P ed t emi roky nastoupila na privátní kliniku TeamPrevent-Santé.


7

téma • lidské ucho

k dostání v lékárnách. Na išt ní existují i r zné spreje, které ušní maz rozpoušt jí. V d li jste ale, že uši lze istit i olejem?„Já vždy doporu uji jednodruhový olej Vaxol, který dokonale rozpustí ušní maz, ale je vhodný nap íklad i p ed koupáním v bazénu, mo i i ece. Pokud si ho aplikujete p ed plaváním,

chrání uši p ed infekcemi,“ íká MUDr. Marta Václavíková. Frekvence išt ní uší je velmi individuální

„Pokud máte zvýšenou produkci mazu, ist te si uši tak asto, jak je t eba, aby se nestaly estetickým problémem. P i b žné produkci ušního mazu úpln sta í vy istit uši jednou za týden,“ doporu uje MUDr. Marta Václavíková. P íliš horlivým a hlubokým išt ním uší m že dojít k prasknutí tenké vazivové blanky – ušního bubínku, který odd luje vn jší ucho od st edního. Když se k bubínku dostane zvuková vlna, blanka se rozvibruje jako membrána na skute ném bubnu. P i hlasit jších zvucích se ušní bubínek zachv je až 40 000krát za sekundu. Co však n koho možná p ekvapí, je to, že bubínek není pro p enos zvuku nezbytný! P i jeho porušení lov k stále slyší, ucho však ztrácí schopnost vnímat ty nejhlubší zvuky. Od bubínku do vnit ního ucha p enášejí zvuk t i sluchové k stky – kladívko, kovadlinka a t mínek. P es tzv. oválné okénko je ší ící se zvuk p enášen do ucha vnit ního, které je vypln no tekutinou.

Vnit ní ucho leží v kost ném labyrintu nejtvrdší kosti lidského t la, v kosti skalní. V uchu také najdeme nejkratší kost lidského t la. Tou je již zmín ný t mínek. V bec nejmenší kostí, která není v tší než zrnko rýže, je také kost v uchu - kost strmenná. Ze st edního ucha do nosohltanu ústí Eustachova trubice, která vyrovnává tlak ve st edním uchu s tlakem v okolním prost edí. To nejvýrazn ji vnímáte nap íklad p i letu letadlem. Pro vyrovnání tlaku se Eustachova trubice musí otev ít, proto se v letadle doporu uje žvýkat, cucat bonbon nebo naprázdno polykat. Ve vnit ním uchu najdeme nejen centrum sluchu – Cortiho orgán, ale také centrum rovnováhy a motoriky. To ur uje nap íklad naši aktuální polohu i zrychlení, ale vnímá i otá ivý pohyb. Cortiho orgán obsahuje vláskové bu ky (recepto-ry sluchu). Chv ní vláskových bun k pak vysílá do mozku signály, které jsou vnímány jako zvuk. Ob ásti spolu navzájem souvisejí a komunikují, a i proto bývají sluchové poruchy asto doprová-zeny poruchami rovnováhy i závrat mi.

Pozor na zán ty!

„Píchá m v uchu“ – to nechce slyšet asi žádný rodi , ale bohužel mezi nej ast jší d vody našich návšt v na ORL pat í práv zán ty. „Velmi nep íjemné a bolestivé jsou také zán ty st edou-ší. asté bývají u malých d tí, které mají krátkou Eustachovu trubici a speciáln p i rým a nesprávném smrkání se sekret dostává do st edouší,“ popisuje MUDr. Marta Václavíková. Mnoho z nás zná také zán t zvukovodu. Nej ast ji bývá zp soben rozmnožením bakterií, které do ucha vnikají t eba p i koupání v p írodních nádržích (odtud název „plavecké ucho“). Pozor je t eba dávat i na pr van. A rozhodn není správné podce ovat závrat nebo náhlá zhoršení sluchu.Velmi rozší ené onemocn ní je v sou asnosti také tzv. tinnitus, který se u pacienta projevuje nej ast ji šelestem, zvon ním, hu ením nebo pískáním v uchu i v uších, které slyší pouze pacient, a není tedy vnímáno okolím. Zde je p í ina vcelku jasná – stále více jsme totiž obklopeni zvukovým smogem, který p edstavuje velkou zát ž .

Pozor na zán ty!

Frekvence išt ní ušíje velmi individuální

psychiku. Je tedy d ležité sluch šet it, co nejvíce to jde, a snažit se vyvarovat hluku, a už t eba na koncertech, nebo p i b žném poslouchání hudby. Poškozený sluch má více než 500 000 lidí, 8 000

ech dokonce trpí totální ztrátou sluchu. Za potenciáln nebezpe ný se považuje každý hluk, jehož hlasitost p esahuje 85 decibel (dB) – 20 dB je zvuková hladina šepotu, 90 dB je hladina k iku, a startující letadlo vydává hluk 125 dB. To už m žeme poci ovat jako velmi bolestivé. Rekordní nam ená hlasitost, kterou lidské ucho vydrželo, je 175 dB výbuch granátu T-429 ve vzdálenosti pouhých dvou metr . Ale pozor, zvuková hladina nad 190 dB m že i zabíjet! Šet ete sluch, máte jen jeden

S v kem p ichází také postupné zhoršování sluchu. „To bývá zp sobeno již zhoršeným prokrvením vnit ního ucha, t eba na základ ischemické choroby srde ní, zvýšeného krevního tlaku nebo cukrovky. Dochází tak k postupnému zanikání sluchových bun k a zhoršování vnímání zvuk o vysokých frekvencích, pozd ji i b žné e i,“ popisuje MUDr. Marta Václavíková.

P ed tím se bohužel chránit nejde, ale pokud s problémy se sluchem k léka i p ijdete v as, m žete si ušet it mnoho problém .

Na pravidelné prohlídky je nutné chodit jen v p ípad opakovaných zán t , ekzém nebo pravidelné nadm rné tvorby ušního mazu. „Klienty si pravideln zveme také tehdy, když zjistíme poruchu sluchu. Minimáln jednou za p l roku je pak zveme na kontrolní audiometrické vyšet ení,“ uzavírá MUDr. Marta Václavíková, specialistka na ORL.


8

Zajímavosti a st ípky: Víte, že…?zajímavosti • víte, že...?

NEJ živo ichové na sv t

Na naší planet žijí miliony druh živo ich . Víte ale, který z nich je ten nejv tší, který nejmenší a který má nejdelší chlupy? Poj me se na tyto zví ecí rekordmany podívat.

NEJdelšíNejdelším zm eným živo ichem je pásmovka velká (Lineus longissimus) s délkou p es 55 metr . Pat í do skupiny pásnice (Nemertea), což jsou vodní živo ichové ervovitého vzhledu. V tšinou se živí drav , potravu loví pomocí vychlípitelného chobotu s jedovou žlázou. Vyskytuje se v severních vodách Atlantiku.

NEJt žšíNejt žším živo ichem je velryba plejtvák obrovský (Balaenoptera musculus). Hmotnost a délka jsou u r zných jedinc samoz ejm r zné. Dosp lý plejtvák m že dor st až 33,6 metru a vážit až 190 tun. Ze suchozemských živo ich je pak nejt žší slon africký (Loxodonta africana) s pr m rnou hmotností okolo 5,5 tuny.

NEJvyššíNejvyšším živo ichem je žirafa masajská (Giraffa camelopardalis) s výškou v pr m ru okolo p ti metr . Ješt o metr více, celých 6,1 metru, m il žirafí samec Georgie z Keni, p evezený do jedné anglické zoo. NEJmenší savecNejmenším savcem je b lozubka nejmenší (Suncus etruscus), která m í pouhých 3,6 až 5,18 centimetru (bez ocasu). Díky své velikosti je schopna procházet chodbi kami v tších žížal. Živí se p evážn hmyzem.

10 nejlepších zemí, kde se v roce 2017 usadit v d chodu

Celoro ní sluní ko, nižší životní náklady, klid a touha poznat jinou kulturu lákají tisíce lidí v d chodovém v ku ke st hování do r zných kout sv ta.

(P i sestavování žeb í ku se porovnávaly nejr zn jší aspekty života, jako je nap íklad kvalita a dostupnost léka ské pé e nebo náklady na život – ceny jídla, energií, nájm apod.)

10. Malta9. Portugalsko8. Nikaragua7. Špan lsko6. Malajsie5. Kolumbie4. Kostarika3. Ekvádor2. Panama1. MEXIKO

(zdroj: bbc.co.uk, internationalliving.com)

Neobvyklé barvy o í

R žové, ervené nebo fialové o i jsou projevem albinismu, což je stav, kdy organismus není schopen produkovat nebo distribuovat melanin. R žová barva je barva sítnice, která prosvítá na povrch. Heterochromie je pak stav, kdy je barva duhovky jednoho oka úpln nebo áste n odlišná v porovnání s druhým okem. To se d je, když je geneticky nebo v d sledku zran ní nerovnom rný obsah melaninu v o ích.(Zdroj: bbc.co.uk, videni.cz)

NEJrychlejšíNa souši je nejrychlejším b žcem gepard štíhlý (Acinonyx jubatus).

Na otev ených planinách ve východní Africe, Íránu, Turkmenistánu a Afghánistánu dosahuje v b hu maximální rychlosti okolo 96 km/h. Údajn ale dovede vyvinout rychlost až 116 km/h. Na gepardích dostizích nam ili gepardovi 100 metr za 6,08 sekundy, se zrychlením z nuly na 80 km/h za 3,6 vte iny, což znamená pr m rnou rychlost 59,6 km/h.

NEJpomalejšíNejpomalejším savcem je lenochod t íprstý (Bradypus tridactylus). Po souši se pohybuje rychlostí zhruba 0,4 km/h, což je asi 2 metry za minutu. Ve v tvích strom je rychlejší, tam dokáže vyvinout rychlost až 4,6 metru za minutu.

NEJv tší paroží Nejv tším parožím se m že chlubit los aljašský (Alces alces gigas). Rozp tí jeho lopatovité chlouby dosahuje až 2 metr a paroží váží až 20 kilogram . NEJdelší srst Chlupy až 90 centimetr dlouhé pokrývají t lo pižmon (Ovibos moschatus). Díky své srsti je tak dokonale p ipraven na velké severské mrazy.

NEJdelší jazyk Nejdelší jazyk vlastní mravene ník velký (Myrmecophaga tridactyla) – až 88 centimetr . Tento pozoruhodný živo ich jej dokáže za minutu vymrštit i 150krát. Mravene ník se živí termity a mravenci. Za den jich dokáže spo ádat až t icet tisíc.

(zdroj: Guinnessova kniha rekord , chovzvirat.cz)


9

zajímavosti • víte, že...?

Barvy o í ve sv t

Modré o i má asi 150 milion lidí (3 procenta sv tové populace). Modroocí lidé se vyskytují p edevším v severní Evrop a na Baltu. Nap íklad v Estonsku má 99 procent lidí modré o i. P vodní modrooké lidi m žeme potkat také v západní Asii (Afghánistán, Libanon, Irák, Izrael). Zajímavé je, že prap edci modrookých byli lidé z oblasti Sibi e. V Americe se naopak generaci za generací výskyt modrých o í snižuje.

Celosv tov nejrozší en jší jsou hn dé o i (tmav hn dé). Má je více než polovina lidstva. Hn dá je také prap vodní barvou o í lidského rodu. Asi p ed šesti až deseti tisíci lety došlo k mutaci genu, která zp sobila, že dnes mají lidé o i r zných barev. Alespo náznak hn dé barvy má v o ích až 90 procent sv tové populace. Šedé o i jsou málo etné a vyskytují se v n kterých lokalitách Evropy, nap íklad na severu. Nejmén je zelenookých lidí (asi 1–2 procenta sv tové populace).

Neobvyklé barvy o í R žové, ervené nebo fialové o i jsou projevem albinismu, což je stav, kdy organismus není schopen produkovat nebo distribuovat melanin. R žová barva je barva sítnice, která prosvítá na povrch. Heterochromie je pak stav, kdy je barva duhovky jednoho oka úpln nebo áste n odlišná v porovnání s druhým okem. To se d je, když je geneticky nebo v d sledku zran ní nerovnom rný obsah melaninu v o ích.(Zdroj: bbc.co.uk, videni.cz)

ekni mi, jakou barvu mají tvé o i…

Naše o i jsou jednou z nejvýrazn jších ástí t la a jejich barva pat í mezi naše d ležité rozlišující charakteristiky. V tšina z nás se narodí s modrou i šedomodrou barvou o í a jejich skute né

zbarvení se ukáže až kolem p l roku v ku, m nit se ale m že až do t í let. Barvu o í ur uje množství pigmentových bun k v duhovce. Pokud jich obsahuje dostatek, jsou o i tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu mén . Pigmentace se vytvá í v prvních m sících života, práv proto mají novorozenci duhovky v tšinou modré. Barvu o í dít te ur uje nejen barva o í matky a otce, ale také genetické informace vzdálen j-ších p edk .

Škála barev lidských o í je široká.

Za íná od tmav a sv tle hn dé, pokra uje do tmav a sv tle modré a dále k šedé a zelené barv . Hn dá barva o í je dominantní a také se vyskytuje nej ast ji. Na druhém míst jsou o i modré, potom šedé a nejmén asté jsou zelené. Mimo tyto základní barvy existuje ada r zných odstín . P esto na celém sv t neexistují dva lidé (dokonce ani dvoj ata) se stejnou barevnou strukturou duhovky.

(Zdroj: bbc.co.uk, videni.cz)

V dci objevili v t le nový orgán

Irští v dci objevili v oblasti b icha úpln nový orgán, nazvali ho „okružím“. A koli se o n m zmi oval už Leonardo da Vinci a v roce 1885 ho klasifikoval britský chirurg, v dci na n j pak více než sto let jako na komplexní orgán nenahlíželi.

Až nyní výzkumníci z University Hospital Limerick v Irsku pod vedením profesora J. Calvina Coffeyho použili moderní mikroskopy, aby dokázali, že se jedná o jeden souvislý orgán.„Okruží“ je záhyb pob išnice, který vystýlá dutinu b išní kolem žaludku, tenkého st eva, slinivky b išní a dalších orgán b icha.

V podstat drží pohromad st eva a celý zažívací systém. Nový orgán už je však zapsán i v Gray’s Anatomy, jedné z nejrozší en jších léka ských u ebnic na sv t . Další výzkumy nového orgánu by mohly pomoci s porozum ním a lé bou nemocí souvisejících se zažíváním. (Zdroj: usatoday.com)


10

Jak dlouho trvá, než se nový lék dostane do lékárny? Délku vývoje nového lé ivého p ípravku ovliv uje nespo et faktor , ale v pr m ru vývoj nového lé ivého p ípravku trvá 12 let. Samoz ejm registrace, kterou provádí Statní ústav pro kontrolu lé iv nebo Evropská léková agentura, a schválení lé ivého p ípravku ješt neznamená, že je hned dostupný pacient m. Pro ?Ve v tšin p ípad následuje úhradové ízení, které ur í maximální cenu daného p ípravku na trhu. Celé ízení m že trvat další rok, o který se prodlouží dostupnost lé ivého p ípravku.

Kolik pr m rn stojí vývoj nového lé ivého p ípravku?Cena vývoje se liší, a to molekula od molekuly (chemická entita vs. biologická entita), firma od firmy, ale v pr m ru se udává p ibližn jedna miliarda dolar na vývoj nového lé ivého p ípravku.

Jaké jsou tedy jednotlivé fáze p i vývoji lék ?Celý proces vývoje lé ivého p ípravku je regulován a standardizován dodržováním národních a nadnárodních pravidel, jako je správná klinická praxe (v tšinou ozna ována anglickým názvem GCP – Good Clinical Practice). Regulace vývoje lé iva jednak p ispívá ke kvalit výzkumu a jednak zajiš uje bezpe nost pacient ú astnících se klinického hodnocení ve všech vývojových fázích, mezi které pat í preklinický vývoj, 1. fáze, 2. fáze a 3. fáze. N kdy se ješt udává 4. fáze, ale to už se jedná o poregistra ní studie. Délka jednotlivých fází je r zná a záleží na složitosti vyvíjeného lé ivého p ípravku a daného onemocn ní.

Co je preklinický vývoj?V rámci preklinického vývoje se prokazuje biologická ú innost látky u živých organism a probíhá stanovování základních farmakokine-tických a farmakodynamických vlastností v etn toxikologie. Sou asn je sledován mechanismus ú ink a studuje se i potenciální zp sob aplikace. V posledních letech je trend vyhledávat alternativy k pokus m na zví atech, a to používání bun ných a tká ových kultur, p ípadn bakterií i vir . Potom hned následuje první fáze klinického hodnocení? Ano, p i ní dochází k prvnímu podání lov ku, a to v tšinou jenom n kolika zdravým dobrovol-ník m. Pouze u onkologických onemocn ní jsou hned v první fázi zahrnuti pacienti. Cílem je zjistit, jak se vyvíjený p ípravek chová v lidském t le, dále nap íklad stanovit farmakoki-netické a farmakodynamické parametry, také otestovat toxikologii, bezpe nost, toleranci a snášenlivost hodnoceného lé iva a navrhnout tolerované dávkovací rozmezí. V první fázi nedochází ke stanovení terapeutického zám ru, jelikož se jedná o jednorázové, p ípadn opakované, ale krátkodobé podávání, jehož cílem není lé it, ale zjistit, jak se hodnocené lé ivo v organismu chová.

téma • cesta nových lék

Cesta nových lék -od vývoje k pacientovi„Vývoj a výzkum nových léků posouvá hranice dnešní medicíny a umožňuje prodloužit život.“

Máme teplotu, sáhneme po prášku na její zmírnění; kašleme, vezmeme si sirup na zklidnění; přemohla

nás angína, tak nám lékař předepíše antibiotika. Léky bereme jako běžnou součást našeho života.

Pomáhají nám a jsou pro nás poměrně jednoduše dostupné – prostě si zajdeme do lékárny. Jak se ale

všechny ty pilulky, mastičky a roztoky dostanou právě do těch šuplíků a regálů v lékárnách? A co vše

musí takový léčivý přípravek splňovat, aby nám ho mohl lékárník vydat? To, jak vypadá „cesta“ léku od

jeho vývoje až do lékárny, nám přiblíží Filip Zemek, který se v prostředí vědy a výzkumu pohybuje od

roku 2009.

Mgr. Filip Zemek, Ph.D.vystudoval Farmaceutickou fakultu v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze, obor farmacie. Dizerta ní práci obhájil na Fakult vojenského zdravotnictví Univerzity Obrany, obor toxikologie. V oblasti vývoje lé ivých p ípravk pracuje již od roku 2009, kdy v rámci svého doktorského studia spolupracoval s výzkumnými organizacemi a farmaceutickými firmami. V sou asnosti se specializuje na bezpe nost lé iv (farmakovigilance) ve všech fázích klinického hodnocení a i v poregistra ním období lé ivého p ípravku v nadnárodní spole nosti. V nuje se také akademické innosti.


11

A ve druhé fázi již testujete to, jak a zda p ípravek lé í?Hlavním cílem druhé fáze klinického hodnocení je stanovit ú innost a bezpe nost hodnoceného p ípravku. Sleduje se, zda má p ípravek schopnost dosáhnout žádoucího terapeutického ú inku a v jakém dávkování je již efektivní. Jelikož je druhá fáze zam ena na konkrétní onemocn ní, jsou za azeni výhradn pacienti s cílovým onemocn ním.

Jak dlouho tato fáze trvá? Obvykle dva roky a ú astní se jí okolo 100 až 300 pacient . Po ukon ení druhé fáze klinického hodnocení musí výrobce u init rozhodnutí, jestli dál pokra ovat ve vývoji. Nej ast jším d vodem pro zastavení výzkumu lé ivých p ípravk je vysoká toxicita anebo nedostate ná terapeutická ú innost.

Co se d je potom ve t etí fázi?Tato fáze se také n kdy ozna uje jako p edregist-ra ní a je nejrozsáhlejší fází s ohledem na po et za azených pacient – ú astní se jí stovky až tisíce pacient , dokonce z r zných zemí. Porovnává se terapeutická ú innost a bezpe nost s již registrovanými lé ivými p ípravky anebo placebem. Snahou je nastavit takové podmínky klinického hodnocení, aby co nejvíce odpovídaly b žné klinické praxi. Pro je celkový vývoj nových lé ivých p ípravk tak zdlouhavý?Otázka délky vývoje nového lé ivého p ípravku je subjektivní záležitostí. Pacient trpící nevylé itel-nou chorobou bude délku vývoje vnímat jinak než v dec, který na vývoji pracuje. Pravdou je, že ím více se snažíme lé it komplikovan jší choroby, tím se vývoj prodlužuje. Když chceme lé it ur itou chorobu, musíme nap ed velmi dob e poznat její etiologii (soustavné hledání a výklad p í in –

téma • cesta nových lék

pozn. red.) a mechanismy, které se podílejí na její propagaci v lidském t le. I to je asov náro né. Až po tom všem m žeme p istoupit k vývoji nových lé ivých p ípravk . Samoz ejm i nar stající byrokracie a zákonná omezení mají sv j podíl. V posledních letech je kladena zvýšená pozornost na bezpe nost lé ivých p ípravk a s tím jsou spojena i rozsáhlejší klinická hodnocení o více pacientech a náro n j-ších laboratorních testech. Kolik a jakých lidí se na vývoji nového léku podílí?Odborností a lidí, co se podílejí na vývoji nových lé ivých p ípravk , je opravdu nespo et. Od v dc v laborato ích, kte í se zabývají primárním a aplikovaným výzkumem, p es odborníky na veterinární a humánní léka ství, genetiku, biochemii, farmakologii, farmaceutickou chemii, biotechnologii, výrobu lé iv až po klinické pracovníky a další odborníky dle druhu lé ivého p ípravku. Samoz ejm nesmíme zapomenout, že na vývoji se vlastn ú astní i dobrovolníci, kte í se ú astní jednotlivých fází klinického hodnocení, jak již bylo e eno.

Je testování bezpe né?Je pot eba si uv domit, že neexistuje 100% bezpe ný a 100% ú inný lé ivý p ípravek. Každý pacient si musí toto uv domit a podle toho p istupovat ke své vlastní lé b . Ve spolupráci s léka em si musí pacient íct, jaké riziko je ješt

ochoten tolerovat a jaké už ne, a podle toho se musí s léka em domluvit na terapii. To samé platí pro klinická hodnocení. Riziko tady je vždy, ale otázka, kterou si pacient musí položit a na kterou by m l dostat odpov , je, jak velké to riziko je. Následn se musí rozhodnout, jestli tu danou míru rizika je ochoten akceptovat. Je nutné ale íct, že v eské republice jsme mezi sv tovou

špi kou, co se tý e kvality a bezpe nosti v pr b hu klinických hodnocení.

Kolik nových lék se každoro n na farma-ceutickém trhu objeví?V EU (tedy i v R) bylo v období od 1. 1. 2016 do 15. 12. 2016 registrováno 81 nových lé ivých p ípravk . D ležité je si uv domit, že se jedná jen o orienta ní íslo, protože registrace lé ivého p ípravku ješt neznamená, že bude pro pacienta dostupný. Nap ed se firma musí dohodnout s daným státem/pojiš ovnou na cen a pak teprve bude opravdu dostupný pro pacienty. Samoz ejm jsou možné i varianty, kdy se lé ivý p ípravek registruje jen v n kterých státech EU, p ípadn pouze v jednom stát , a proto mohou nastat situace, kdy v rámci EU jsou v lékárnách odlišné lé ivé p ípravky.

Pro je pro farmaceutický pr mysl výzkum a vývoj nových lé ivých p ípravk d ležitý?Farmaceutický pr mysl investuje nemalé ástky do podpory a do vlastního výzkumu, aby p išel s odpov dí na potíže, které dnes a denn trápí obyvatele po celém sv t , a um l jim nabídnout pomoc, když ji budou pot ebovat. Tak, jak se vyvíjejí onemocn ní a patogeny, které nás obklopují, je pot eba po ád dál zkoumat lepší cesty, jak lidem pomoci. Inovativní farmaceutický pr mysl je ten, kdo posouvá hranice dnešní medicíny a umož uje prodloužit život v nebývalé kvalit spoust nemocným lidem. Pokrok v oblasti farmakoterapie ud lal ze spousty život ohrožujících nemocí de facto chronická onemocn ní, p i emž u n kterých se pacienti dožívají i vysokého d chodového v ku. Bohužel je stále také hodn nemocí, kde toto nedokáže-me, a proto je d ležité pokra ovat ve výzkumu a vývoji nových lé ivých p ípravk .


12

Spolu s plným nosem a kašlem je bolení v krku obvykle p íznakem nachlazení nebo ch ipkového onemocn ní, se kterým není radno si zahrávat. Vlezte si do postele a zkuste nemoc porazit hned v za átku, zán t virového p vodu totiž dokáže citlivou sliznici v krku výrazn oslabit. Prvními kroky p i lé b infekce horních cest dýchacích by m lo být tlumení bolesti, zvlh ování sliznice krku a podpora hojení jejího podrážd ní. Pastilky, spreje a kloktadla

Bolest v krku lze tlumit b žnými analgetiky (jako jsou nap íklad Paralen®1 i Ibalgin®2) a také lokálními podp rnými p ípravky, tedy nejr zn jšími pastilkami, kloktadly a spreji. Záleží tak jen na vás, jaká forma vám vyhovuje nejvíce. Pokud si nejste jisti, naši lékárníci vám s výb rem rádi pomohou a doporu í ešení „šité“ na míru p ímo vám. N které pastilky totiž mohou obsahovat cukr,

což je nap íklad u diabetik nutné zohlednit. Léky obsahující lokální anestetika zase nejsou vhodné u kardiak , konkrétn osob užívajících antiarytmi-ka. Osoby s poruchami štítné žlázy by si m ly dát pozor na p ípravky obsahující jód. U kloktadel se musí hlídat, aby p i kloktání nedošlo k jejich vdechnutí, což m že být nap íklad u d tí problém. Velmi oblíbené jsou v poslední dob orální spreje, které v porovnání s kloktadlem lépe pronikají do zadních partií krku. Obecn se lokální p ípravky podávají každé dv až t i hodiny. Aby pln ú inkovaly, doporu uje se zhruba hodinu po jejich užití nepít, nejíst ani si ne istit zuby. Pozor si ale dávejte na babské rady – ne vždy jsou totiž vhodné. T eba takové kloktání slivovicí je sice ú inné, ale tvrdý alkohol je pro sliznice nevhodný, ni í p irozené prost edí a sliznici vysušuje. Povrch je pak ješt náchyln jší k novému poškození. To už je lepší vykloktat si

hodn slanou vodou. Sko ice smíchaná s medem je také malý zázrak. Nic nezkazíte ani cibulovým sirupem – nadrobno nakrájenou cibuli zalijte medem nebo zasypte cukrem, a když pustí š ávu, m žete se do n j pustit vy. Vhodný lék na bolest v krku vám pomohou naši lékárníci vybrat dle ú inných látek. Každá totiž p sobí jinak. Rádi vám tedy poradíme, pro jakou bolest v krku je která látka nejvhodn jší. Existují i léky, jejichž sou ástí jsou rostlinné silice (nap íklad p ípravky Strepsils® Menthol a Eukalyptus3 i Tantum Verde® Eucalyptus4) a lokální anestetika vedoucí k místnímu znecitliv -ní (nap íklad Strepsils® Plus5, Orofar®5). P i ztrát hlasu, chrapotu nebo únav hlasivek je možné nasadit i homeopatickou lé bu.Ale pozor, pokud do t í dn od za átku samolé by bolest v krku neustoupí, váš stav se nelepší a spíš je to horší, b žte ke svému léka i.

téma • bolest v krku

Bolest v krku! Asi každý zná trochu zlomyslné úsloví, že léčená rýma trvá týden a neléčená sedm dní. Viry kolem nás

neustále létají, a tak není vůbec jednoduché se jim ubránit. To, co začíná „jen“ jako nepatrné šimrání

a škrábání v krku, může končit jako otravný dráždivý kašel, nesnesitelná bolest v krku a chrapot.

Jak jistě víte, akutní infekce horních cest dýchacích není vůbec nic příjemného. V lékárnách BENU

vám rádi poradíme, jak se jí co nejrychleji zbavit.

Pastilky, spreje a kloktadla BOLESTV KRKU

M žete se po telefonu poradit

s odborníkemHovor je zpoplatn n dle tarifu

Vašeho oper

átor

a.

Pe ujte o sliznici D ležité je také pamatovat na p ísun dostate né-ho množství tekutin. Vyplavují z t la škodlivé látky a p ispívají k ed ní hlenu. Zvlh it krk pomáhá t eba teplý aj s citronem nebo m žete sáhnout po bylinných pastilkách se šalv jí i islandským lišejníkem. Pom že i popíjení Vincentky, díky níž doplníte minerály, které jste vypotili. Hojení podrážd né sliznice m žete podpo it pomocí regenera ních p ípravk , mezi které pat í nap íklad kyselina pantothenová. Doporu uje se ale také dodržovat hlasový klid a ku áci by m li omezit kou ení. Výrazn vám také pom že Priessnitz v zábal na krk, kdy se chladný vyždímaný obklad p iloží na krk, p ikryje plastovou fólií (igelitem) a suchou látkou a nechá se minimáln 30 minut p sobit.

(1) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou paracetamol. (2) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou ibuprofenum. (3) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou dichlorobenzyl alcohol. (4) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou benzydamin hydrochloridum. (5) Lék k lokální aplikaci do úst.


Pro suchý kašel je charakteristické drážd ní v krku a to, že pacient nevykašlává žádný hlen. Vykašlávání hlenu, a už snadné i obtížn jší, a bolest na prsou jsou naopak typické pro produktivní kašel. Vykašlávaný hlen však nemusí vždy pocházet z dolních dýchacích cest, ale m že se jednat o hlen, který stéká z nosu i dutin, pak mluvíme o zadní rým .

Pro lé bu suchého dráždivého kašle jsou vhodná antitusika, která kašel tlumí (nap íklad Stopex®1 i Sinecod®2). Produktivní kašel se lé í mukolyti-

ky, která snižují viskozitu hlenu a usnad ují jeho vykašlávání (nap íklad Bromhexin®3, ACC®4). Také je možné použít léky s ú innou látkou guaifenesin, která pomáhá uvolnit hlen, usnad u-je jeho transport a vykašlávání. Sou asné podávání antitusik a mukolytik není vhodné, nebo m že dojít k útlumu kašlacího reflexu se sou asným nahromad ním hlenu v dýchacích

13

téma • kašel

Trápí vás kašel? Nebojte se homeopatik i bylinek

Již od dob starov ku se v lé b kašle používaly byliny a používají se dodnes. Jsou to nap íklad b e an popínavý, jitrocel nebo mate ídouška. Alternativou i dopln ním klasické lé by m že být lé ba homeopatická. V lékárnách naleznete z t chto p ípravk nap íklad Stodal®5, který je vhodný na všechny typy kašle. Sou ástí lé by kašle jsou i režimová opat ení, dostate ný p íjem tekutin (vhodné jsou bylinné aje) a vitamín , klid na l žku, zvlh ování

vzduchu v byt a p im ená teplota v místnosti. Pokud kašel trvá déle než t i týdny, je nezbytné navštívit léka e.

Odborníka ale vyhledejte, pokud máte hore ku vyšší než 39 °C, pokud se vám obtížn dýchá, výrazn vás bolí na hrudi nebo vykašláváte krev, nitky krve nebo hnisavý hlen.

Pro suchý kašel je charakteristickv krku a to že pacient nevykašlá

KAŠEL

M žete se po telefonu poradit

s odborníkemHovor je zpoplatn n dle tarifu

Vašeho oper

átor

a.

Jak správn kašlat? 1. Co nejvíc se nadechn te – vaše dýchací cesty se tak roztáhnou na maximum. 2. Kašlete v krátkých opakovaných nárazech. To zlepší vykašlávání.

3. Zkuste dechovou gymnastiku: Zhluboka se nadechn te a snažte se vydechnout p i otev ených ústech a uzav eném nose.

Víte, jaký kašel máte?

Kašel je základní obranný mechanismus, který udržuje volné dýchací cesty. Je to však i nej ast jší p íznak onemocn ní p evážn dýchacího ústrojí. P i prudkém kašli z nás vzduch vyst elí rychlostí od 130 až do 480 kilometr v hodin . Takto rychle se t lo snaží odstranit z dýchacích cest všechno, co tam nemá být.

Podle délky trvání d líme kašel na akutní, který trvá mén než t i týdny, a chronický, který trvá déle. V souvislosti se závažn jším respira ním onemocn ním lze tuto hranici posunout na šest až osm týdn . Pro nasazení vhodné lé by je d ležité ur it, zda máme kašel suchý i produktivní.

Zpracováno týmem odborných lektorek pod vedením PharmDr. Ivany Lánové, vedoucí lékárnice z Mladé Boleslavi.

Víte, jaký kašel máte?

cestách.

POZOR - Sou asné podávání antitusik a mukolytik není doporu ováno, nebo m že dojít k útlumu kašlacího reflexu se sou asným nahromad ním hlenu v dýchacích cestách.

asto se stává, že se v pr b hu akutního onemocn ní m ní i typ kašle, a podle toho je t eba zvolit správnou lé bu.

(1) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou dextromethorphanum (2) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou butamirát-citrát. (3) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou bromhexin-hydrochlorid. (4) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou acetylcystein. (5) Homeopatikum.


Horní dyspepsie: • nekomfort a bolest• asná sytost, pocit plnosti, nechutenství• pocit nevolnosti, n kdy zvracení• nadmutí v horní ásti b icha • regurgitace (návrat spolknuté potravy zp t do úst) • pyróza (pálení žáhy)• íhání.

1614

Potraviny v tšinou konzumujeme ve form , v jaké je naše t lo nedokáže využít. P i trávicím procesu se proto jídlo a tekutiny rozkládají na menší složky, které poskytují energii pro každodenní innost našeho organismu. Trávení zahrnuje

smíšení stravy se žalude ní š ávou, p echod trávicím traktem a rozklad molekul na menší ástice. Ne vždy ale vše probíhá tak hladce, jak

bychom cht li. Pálení žáhy, íhání, bolest b icha, pocit plnosti, hlasité škrundání a kru ení – tyto nep íjemné projevy spojené s problémy s trávením známe asi všichni. Trávicí potíže, které zp sobuje z velké ásti nesprávné stravování, ale také zne išt né st evo, paraziti, nedostatek prosp šných bakterií, nedostate ný p íjem vlákniny a snížená produkce trávicích enzym , jsou v dnešní spole nosti astým problémem. Podle statistických údaj trápí

chronické funk ní trávicí potíže p ibližn 30 až 40 procent obyvatelstva. Nap íklad jen s pálením

žáhy se denn setkává až desetina dosp lé populace. Za život tato komplikace potká až 40 procent dosp lých a b žn se vyskytuje u poloviny t hotných žen.

Rostlinné p írodní p ípravky a aje

Základní lé bou mnohých trávicích potíží je sestavení vhodného jídelní ku. Odstran ním problém se viditeln zlepšuje pohoda, ale i samotný fyziologický stav. Stále více našich lidí dává v této oblasti p ednost p írodním prepará-t m. V lékárnách BENU proto v kategorii „Zažívání“ nabízíme široký sortiment takových p ípravk . Nap íklad p írodní lék Iberogast je vyroben z výtažk devíti bylin. Používá se pro poruchy zažívacího traktu, p i bolení žaludku, pocitu plnosti, nadýmání, k e ích, pocitu na zvracení a pálení žáhy.

téma • problémy se zažíváním

Problémy se zažívánímV lékárn vám poradíme, jak na n ! Pojďme nahlédnout do oficín lékáren BENU a podívejme se podrobněji na kategorii „Zažívání“.

Sortiment volně prodejných přípravků je v lékárnách BENU logicky uspořádán do kategorií, jejichž názvy

jsou vodítkem pro rychlou a snadnou orientaci, a to jak pro personál, tak pro zákazníky, pokud si sami

chtějí v lékárně vybírat. V kategorii „Zažívání“ naleznete přípravky, které se používají při dyspeptických

obtížích, tedy poruchách spojených s trávením.

Dolní dyspepsie:• bolest b icha• pocit plnosti, nadmutí• meteorismus (zvýšený obsah plyn ve st evech)• flatulence (zvýšený odchod plyn kone níkem) • hlasité škroukání, kru ení, • poruchy ve frekvenci vyprazd ování stolice (pr jmy, zácpy)• íhání

Nelze zapomenout ani na stále oblíben jší bylinné aje, které sice nenajdete v kategorii „Zažívání“, ale které jsou v lékárnách k dispozici. Volit lze bu jednodruhové aje, nebo bylinné sm si na pr jem, zácpu, nadýmání, žaludek, žlu ník nebo játra. S jejich výb rem a doporu e-ním konkrétního aje vám pom že personál našich lékáren.

R zné problémy, r zná lé ba

Dyspepsie se zpravidla d lí na dyspepsii horního typu (s p í inami v horní ásti trávicího traktu) a dolního typu, tzv. dyspepsii st evní.

Rostlinné p írodní p ípravky a aje

R zné problémy, r zná lé ba

(1) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou Loperamidi hydrochloridum. (2) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou Racecadotrium. (3) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou Cloroxinum. (4) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou Simeticonum.


15

téma • problémy se zažíváním

Problémem asto bývá to, že v tšina z nás rad ji zkouší domácké praktiky, p i emž ale lé ba trávicích potíží není až tak jednoduchá. R zné žlu opudné léky, antacida, projímadla a r zné léky bez p edpisu mohou n kdy víc uškodit než pomoci, proto je nejlepším ešením obrátit se na odborníky. V lékárnách BENU naleznete p ehledn uspo ádané produkty dle zdravotních problém spojených s trávicím traktem, jako jsou práv pr jem, zácpa, pálení žáhy, nadýmání, problémy s trávením, se žaludkem, se žlu níkem. Je d ležité p ipomenout, že v lékárn ešíme akutní, nikoli chronické problémy a s vhodným výb rem vždy rádi poradíme dle vaší pot eby.

Když vás trápí…

Pr jemKdyž p ijde, umí lov ka zcela snadno a velmi rychle odstavit na vedlejší kolej. e je o pr jmu, který je pro mnohé jedním z nejnep íjemn jších b žných onemocn ní. Pr jem je vodnatá stolice, která se objeví ast ji než t ikrát za den. P í inou pr jmu m že být infekce, ale m že se objevit také jako nežádoucí ú inek n kterých lék , nap íklad antibiotik, po požití projímadel nebo v tšího množství um lých sladidel, m že jej zp sobit nedostatek n kterých enzym a specifická onemocn ní st ev. Nejzávažn jší komplikací pr jmu bývá dehydratace a minerálový rozvrat, p edevším u malých d tí a starých lidí. Dbejte tedy na zvýšení pitného režimu. P i pr jmech také hrozí riziko sníženého vst ebávání lék , a tudíž i jejich ú inku, v etn perorální antikoncepce.

K lé b pr jmu se používají antimotilika, která zpomalují pohyb st ev a doporu ují se v p ípad , že máte neodkladnou pracovní záležitost nebo musíte n kam cestovat (nap íklad Imodium1). Další možností jsou antisekretorika snižující st evní sekreci (p ípravek Hidrasec2) a adsorben-cia, která na sv j povrch vážou toxiny (nap íklad živo išné uhlí). U infek ních pr jm a st evních poruch s narušeným složením st evního mikrobiomu se doporu ují st evní dezinficiencia (Endiaron3). Jako dopln k lé by a také u pr jm po antibiotické lé b jsou vhodná probiotika.

ZácpaDefinice zácpy je velmi obtížná. asto se používá tato definice: „Zácpa je stav, kdy dochází k vyprázdn ní stolice v intervalu delším než 1× za t i dny a v množství menším než 80 g.“Ale m že se jednat i o stavy s namáhavým nebo nedostate ným vyprazd ováním, tuhou a hrudkovitou stolicí, po tem stolic menším než t i za týden. První zmínky o zácp pocházejí již ze starov ké íny a jsou staré asi t i až ty i tisíce let. Nejde tedy o novodobou nemoc. Zácpou trpí asi 25 procent dosp lých. T ikrát více postihuje ženy než muže. Ve v ku nad 65 let trápí až 40 procent lidí. Jen malé procento z nich ale vyhledá p i dlouhodobých potížích léka e, protože zácpu považuje za banální problém.

Lé ba zácpy spo ívá v režimových opat eních, nácviku defeka ního reflexu a podávání laxativ (projímavých lék ). Laxativa by nem la být užívána každodenn nebo po delší dobu bez zjišt ní p í iny déle trvající zácpy. Dlouhodobé nadm rné užívání projímadel m že vyvolat poruchy rovnováhy tekutin a elektrolyt a nedostatek draslíku. K úprav fyziologického rytmu st eva a ke zm k ení stolice je vhodné podávání laktulosy ve form sirupu. Tablety a žvýkací kostky Fructolax obsahují vlákninu a výtažky z ovoce, které ovliv ují pr chodnost st ev a pravidelnou st evní pasáž.

Nadýmání a plynatostNafouklé b icho, bolesti a k e e um jí znep íjem-nit den hned dvojnásobn – zdravotn i spole-ensky. Nej ast jší p í inou jsou p itom jen

banální chyby p i stravování. Sta í se jich vyvarovat a je po problému! Plyny v žaludku a ve st evech vznikají p irozen jako výsledek trávení. Denn se vytvá í až p l litru plyn . P í inou zvýšené plynatosti m že být konzumace nadýmavých potravin (lušt niny, zelenina), vyšší v k, hormonální nerovnováha (stavy p ed menstruací, t hotenství, menopauza), nedostate n rozžvýkaná strava, stres, sp ch p i jídle, kdy se spolyká p ebyte ný vzduch.

Úlevu od nadýmání a plynatosti p ináší tzv. deflatulencia (nap íklad lék Espumisan4). Vhodné je ale užívat i probiotika (nap íklad Hylak forte5).

Pálení žáhyPálení žáhy je jedním z nej ast jších p íznak poruch trávení. Jedná se o zp tný návrat žalude ních š áv do jícnu. Siln kyselé žalude ní š ávy dráždí jícen a dochází tak k nep íjemnému pocitu – pálení žáhy. Vyskytuje se b žn jako nezávažný ojedin lý symptom v typických situacích (po jídle, v p edklonu, po ulehnutí). Pokud jím ale trpíte asto, je vždy t eba u léka e vylou it závažné onemocn ní. Za asté pálení žáhy si ve v tšin p ípad m žeme sami. Jíme ve sp chu, nepravideln a nezdrav . Pokud už nás žáha za ne zlobit, existuje celá ada p ípravk , které nám uleví. Takzvaná antacida neutralizují kyselý žalude ní obsah (nap íklad žvýkací tablety Rennie5), algináty vytvá ejí na povrchu žaludku ochrannou gelovou vrstvu (lék Gaviscon5) a inhibitory protonové pumpy (nap íklad lék Apo-Ome6) snižují tvorbu žalude ní kyseliny – bez v domí léka e by se nem ly užívat déle než týden.

Problémy s trávenímK lé b dyspepsie provázené pocitem plnosti, nadýmáním a ztíženým trávením se používají trávicí enzymy, které umož ují trávení a pomáhají rozkládat potravu. Užívají se b hem jídla nebo ihned po n m a zapíjejí se dostate -ným množstvím tekutiny. Mezi p ípravky obsahující trávicí enzymy pat í lék Kreon5, Pangrol5 nebo Pancreolan forte5.

Když vás trápí…

(5) Lék k vnit nímu užití. (6) Lék k vnit nímu užití s ú innou látkou Omeprazolum.


16

pé e o ple pot eby pokožky p y p y

Pot eby pokožky v zim a po zimním období

CM-glukanZimní ochranný štít pokožky

V zimním období vyžaduje naše pokožka zvláštní pé i a další ochranu.Slune ní sv tlo, chladné po así venku a suchý horký vzduch uvnit pat í k nejagresivn jším stresovým faktor m okolního prost edí, které mají nep íznivý vliv na naši pokožku. V jejich d sledku se pokožka m že stát citliv jší, sušší a dokonce sv divá.

Dermokosmetická ada pé e o pokožku zna ky Skincode Essentials p ináší pomoc, díky níž si m žete naplno užít toto nádherné zimní období, aniž byste se museli obávat o stav své pokožky. 24h cell energizer cream – 24hodinový krém povzbuzující kožní bu ky a 24h de-stress comfort balm – 24hodinový zklid ující balzám pro namáhanou pokožku byly vyvinuty i pro tu nejcitliv jší pokožku, kterou chrání a o kterou pe ují po celý den.

CM-glukan, hlavní složka všech výrobk Skincode Essentials, zlepšuje vlastní obranné mechanismy pokožky a chrání ji proti oxida nímu stresu vyvolanému UVA a UVB zá ením. Výsledkem je odoln jší pokožka, která se dokáže lépe chránit p ed agresivními vlivy okolního prost edí a vn jším faktor m, kterým je každý den vystavena.


Více informací najdete na Více informací najd

17

pé e o ple pot eby pokožky

24hodinový balzám pro namáhanou pokožkuIntenzivní zklid ující pé e o pokožku

• Protidráždivá aktivní složka zvlá uje a zklid uje pokožku

• Esenciální rostlinné oleje pomáhají omezit ztrátu vody p es pokožku

• Kyselina hyaluronová a bambucké máslo pokožku zvlh ují

• Víceú elový výrobek pro obli ej, rty, ruce, kolena, chodidla a t lo

• Vhodný pro jakkoli namáhanou pokožku

24hodinový krém povzbuzující kožní bu ky

Skincode Essentials je 100% bez:

Multifunk ní zvlh ující krém

• CM-glukan opravuje a regeneruje pokožku

• Vitamin E má silné antioxida ní a zvlh ující vlastnosti

• Vitamin C pokožku rozjas uje a prop j uje jí p irozenou zá ivost

• Používejte na obli ej a oblast krku

• Vhodný pro suchou, normální i smíšenou ple

• Konzerva ních látek• Barviv• Parfemace• Živo išných produkt• Testování na zví atech


18

Šumava a okolíSrní, Modrava, Kvilda, Borová Lada, prales Boubín, řeky Vydra a Vltava,

nádherná jezera, jako například Černé, Čertovo, Plešné či Laka, ale také vodní

nádrž Lipno. To vše, a ještě mnohem víc, nám na své severní, tedy české,

straně nabízí jedno z nejstarších evropských pohoří, které se nachází na

hranicích České republiky, Rakouska a německého Bavorska – pohoří

Šumava. Kouzelné jsou však nejen přírodní scenerie, ale také města,

městečka a vesnice na Šumavě i v jejím okolí. Jako příklad můžeme uvést

například Vimperk či Prachatice, kde najdete i tři lékárny BENU. A na co

dalšího se můžete na jihu Čech těšit?

• Tam, kde se rodí Vltava

Pramen Vltavy se nachází necelých šest kilometr jihojihozápadn od obce Kvilda na Šumav , zhruba 600 metr od hranice s N meckem. Vltava zde pramení jako erný potok. Poté te e jako Teplá Vltava severn ke Kvild a jihovýchodn p es Borovou Ladu a Lenoru k Mrtvému luhu. Zde se Teplá Vltava spojuje s druhým hlavním pramenným tokem, Studenou Vltavou, a tím vzniká eka Vltava. Toto místo pramene Vltavy, je jen místem symbolickým – voda je do kamenné studánky svedena d ev ným potrubím. Skute ných pramen je totiž více a nacházejí se vysoko v nep ístupném terénu jihovýchodního svahu

erné hory (1 315 m n. m.).

BENU • toulky

• Zážitková stezka „Duch pralesa“

Šumava nabízí velké množství nau ných i zážitkových stezek a poznávacích okruh , které vás provedou krajinou, p iblíží vám život v jednotlivých ekosystémech a také vás seznámí s historií daných míst. Mnohé z t chto stezek jsou zam eny i na ty nejmenší návšt vníky. Jednou z nich je i zážitková stezka „Duch pralesa“, díky které na vlastní k ži poznáte ten pravý prales – Trojmezenský prales. Už dlouhá léta jsme totiž zvyklí na hospodá sky upravené lesy. Zde však les roste tak, jak ho znali naši p edkové, ale pro nás je již cizí. Samotná stezka za íná u morénové hráze Plešného jezera a zážitkový chodní ek kon í u pomníku Adalberta Stiftera na jezerní st n . Pr vodcem vám bude 22 centimetr velký ptá ek – datlík t íprstý – typický obyvatel p vodních smrkových horských les . Projití trasy trvá asi 40 minut.

Toulky po LÉKÁRNÁCH BENU

BENUtip

probadatele


19

• Prachatice – brána Šumavy

Prachatice – jiho eské m sto, které vzniklo ve st edov ku a které po staletí p edstavovalo d ležitou obchodní k ižovatku. Díky tomu dodnes m žeme obdivovat nádherné goticko-renesan ní centrum s adou bohat zdobených dom . Pro svou polohu, na úpatí hor, bývají Prachatice ozna ovány jako brána Šumavy.

Za návšt vu zde ur it stojí jediné cirkusové muzeum v echách – Muzeum eské loutky a cirkusu. Na své si zde p ijdou nejen d ti, ale také dosp lí. Krom tradi ních loutek kašpárk a ert od r zných výrobc jsou zde k vid ní i loutky podle p edloh p edních eských um lc , jako je Mikoláš Aleš i

Ji í Trnka. Ve druhé ásti muzea zasv cené cirkusu se návšt vník mimo jiné ocitne v manéži s hrazdami, perskou ty í, jednokol-kami, žonglérským ná iním a s cirkusovými kostýmy. Sou ástí expozice je i motocykl, na kterém jezdili medv di ve filmu „Šest medv d s Cibulkou“.

• Ob í hrad

Podle pov sti byl Ob í hrad sídlem devíti obr . Jednoho dne k nim p išel chudý krej í s prosbou o pomoc. M l deset d tí, které nemohl sám uživit. Ob i jej ale namísto pomoci shodili ze srázu, a jeden z obr po n m dokonce hodil kámen. Krej í pád p ežil, a když p išel k sob , poznal v onom kameni velký kus zlata. Díky n mu m l vystaráno až do konce života. Dnes už na tomto míst , nad údolím í ky Losenice na zalesn ném h ebeni vrchu

Valy (1 010 m n. m.), najdeme jen zbytky onoho prav kého keltského hradišt . Ob í hrad je unikátní i v tom, že se jedná o nejvýše položené hradišt na území eské republiky. Najdeme ho poblíž osady Popelná u Nicova, 5 kilometr jihovýchodn od Kašperských Hor, na území první zóny Národního parku Šumava. Zbytky val hradišt byly objeveny teprve v roce 1926. Keltská pevnost pocháze-jící pravd podobn z prvního až druhého století p ed naším letopo tem tenkrát sloužila patrn k ochran rýžoviš zlata na í ce Losenici. Nov jší výzkumy uvád jí možnost, že se jedná o ohrazení posvátného místa. V blízkosti hradišt západním sm rem nalezneme kamenné mo e s vyhlídkou do okolí.

• Rozhledna Libín

Rozhledna Libín poskytuje nádherný výhled z nejvyšší hory šumavského podh í. Nachází se zhruba 4 kilometry od centra Prachatic. Pokud se vydáte nahoru, m žete dohlédnout na z íceninu gotického hradu Helfenburk, zámek Hluboká, m sto Písek, nejvyšší vrchol Píseckých hor Mehelník, elektrárnu Temelín, Boubín, Javorník a za dobré viditelnosti i na Alpy. O postavení rozhledny se zasloužil Šumavský klub turist . Rozhodnutí o stavb bylo dáno usnesením první výro ní sch ze v lednu 1881 a po dvou letech, dne 16. zá í 1883, byla rozhledna slavnostn otev ena.

Celková výška budovy je 27 metr a na vyhlídkovou plošinu vede celkem 138 schod . Výšlap na rozhlednu b hem státních svátk je pro obyvatele Prachatic již tradicí. V blízkosti je lanovka s možností kurzu lyžování pro malé d ti.

BENU • toulky TIPlékárníka

medv di ve filmu Cibulkou“.

pro rodiny


20

inzerce

s bandáží FUTURO™bez bandáže FUTURO™

www.futuro.cz

3M FUTURO™ Kolenní bandáž byla vyvinuta týmem lékařských specialistů a inženýrů s cílem zmírnit bolesti kloubů a příznaky artrózy. Tak abyste se věnovali všem aktivitám, které máte rádi. Třeba se šli projít ven se svým psem.

Život je v pohybu, buďte i Vy!

Dejte bolesti sbohem

K dostání v lékárnách.


21

tajenka • sout ž

Sout ž

Sout žte s BENU o poukaz na nákup dermokosmetiky Skinecode.Výhru získá každý desátý sout žící, kterýzašle správn vylušt nou tajenku na [email protected] spolu se jménema p íjmením.

Výherce budeme kontaktovat nejpozd jido 30. 4. 2017. Celkem je pro úsp šnéluštitele p ipraveno 30 poukaz , každýv hodnot 700 K .

Kontaktní údaje slouží pouze pro zaslání výhry a po vyhlášení výsledk výherc m budou kontaktní údaje v etn e-mailové adresy ihned smazány.


www.benu.cz

ZDRAVÁ VÝŽIVA

40 g

okoláda a kokos

Goji a Maca 40 g

40 g

Mochyn a kurkuma 40 g

Moringa a Matcha

svačinka do každé kapsy a kabelky

koupíte ve vybraných lékárnách BENU i na e-shopu www.benu.cz


Cesta Problémy se zažíváním - BENU.cz · trendy v oblasti zdravé výživy je docela nároþné. Existují dlouhodobé trendy, nap íklad bezlepková strava þi nahrazování

Documents