Casopis_9

Časopis Domova důchodců Kdyně, příspěvková organizace

Prosinec 2007

PDF created with pdfFactory Pro trial version www.pdffactory.com

http://www.pdffactory.com

2

Úvod Milí a vážení obyvatelé!

Tak se nám rok s rokem sešel a věřte či nevěřte, váš časopis právě slaví 2. narozeniny. Za ty dva roky si u vás našel značnou oblibu – mnozí z vás netrpělivě očekávají každé nové číslo a některým z vás přináší i další drobnou radost, kterou prožíváte při psaní svých literárních příspěvků.

Všech vašich článků si velmi vážíme a ceníme. Těší nás, že každé zatím vydané číslo časopisu obsahuje vaše veselé, ale někdy i nostalgické vyprávění a vzpomínky. Ještě jednou vám za ně děkujeme a zároveň vás vyzýváme a prosíme o další a další. Vždyť jen díky vám je časopis tak pestrý a čtivý! Dokonce si vysloužil i pochvalný článek jednoho z redaktorů Domažlického deníku!

I letošní Vánoce budou vyplněny bohatým programem, kterým vám chceme alespoň trošku přiblížit domácí vánoční atmosféru. Doufáme, že Vánoce s námi prožijete co nejpříjemněji, s úsměvem na rtech a hlavně na duši. A tento úsměv vám přejeme též do nového roku 2008! Váš kolektiv zaměstnanců Domova

Vážení obyvatelé

Blíží se Vánoce, svátky klidu. Svátky, kdy se plní lidská přání. Nikdo z nás nezapomene na Vánoce prožité v dětství, rozzářený stromek, stoly plné cukroví, dárky. Dnes už se netěšíme jen na dárky od svých blízkých, ale především na chvíle pohody, které s nimi strávíme.

Dovolte mi, abych Vám popřál, ať pod vánočním stromkem naleznete lásku svých přátel. Ať se Vaše oči rozzáří štěstím jako v době, kdy jste byli ještě dětmi.

Šťastné Vánoce přeje

Mgr. Jakub Žákavec ředitel Domova



3

Významné osobnosti z našeho okolí

Josef Thomayer (1853 Trhanov – 1927 Praha)

byl český lékař – profesor vnitřního lékařství, jeden ze zakladatelů české lékařské vědy. Velkou měrou se zasloužil o zlepšení podmínek na českých klinikách.

Josef Thomayer se narodil v Trhanově na Chodsku. Studoval na gymnáziu v Domažlicích a poté na lékařské fakultě ještě nerozdělené univerzity v Praze.

Je jednou ze základních postav českého vnitřního lékařství. V roce 1886 se stal profesorem a přednostou II. interní kliniky, kterou neobyčejně povznesl. Z jakéhosi přívěsku I. interní kliniky se stala rovnocenným pracovištěm a mnohdy ji i předčila. Pěstovaly se na ní všechny obory interny, pneumologie, kardiologie, endokrinologie, ba i neurologie jako konkurence brzy nato vzniklé Haškovcově neurologické klinice.

Thomayer sám se angažoval ve více interních oblastech, významné úspěchy však docílil zejména ve studiu distribuce břišního poklepu, jejž důkladně popsal, a intermitentní klaudikace (kulhání po únavě při obliterující trombangiditidě – zánětu tepen vedoucím k jejich ucpání), o níž podstatně rozšířil vědomosti a vybudoval i její léčbu.

Thomayer vytvořil českou internistickou školu, či spíše ona se utvořila kolem něho. I většina dnešních českých internistů jsou pokračovatelé jeho žáků. K tomu přispělo i to, že rozšířil lékařské publikační možnosti – v roce 1887 založil časopis Sborník lékařský a v roce 1889 začal vydávat menší práce v Sbírce přednášek a rozprav, později nazývané Thomayerovou sbírkou.



4

Josef Thomayer žil až do smrti jako starý mládenec. Jeho obraz je mnohobarevný. Měl velké množství obdivovatelů i obdivovatelek, ale i stejné množství nepřátel. Přátele měl i v literárních kruzích (jedním z nich byl Jaroslav Vrchlický) a sám psal a vydával povídky pod průhledným pseudonymem R. E. Jamot (pozpátku Thomayer). Chorobný byl jeho šovinismus k Šumavě a k okrajovým oblastem Čech. Byl přesvědčen (on Chod), že kulturní a intelektové bohatství českého národa pochází odtamtud. Nejvíce pohrdal (a dával to najevo) Pražáky a obyvateli středních Čech. Vymyslel pro ně výraz dementia mesobohemica (středočeská zblbělost), který často používal. Když některý student při zkouškách neuměl, vždycky se ho zeptal, odkud je. Když se dověděl, že z Prahy, triumfoval.

Vážnější byla jeho nesnášenlivost s chirurgy. Nikdy nedoporučoval pacienta na operaci apendicitidy (zánětu slepého střeva), ani když šlo o nemoc akutní, pravděpodobně hnisavou. Pakliže pacient vymáhal operaci, ukázal velebným gestem směrem k Maydlově (chirurgické) klinice se slovy: „Chcete-li umřít, jděte tam.“

Thomayer zemřel v roce 1927 na těžkou nemoc.

Čerpáno z www.wikipedia.infostar.cz

Citáty

Nejcitlivěji býváme zraněni těmi, bez kterých si svůj život nedovedeme v plném rozsahu představit. Jak šedá by byla nit našeho života, kdyby nebyla propletena přátelstvím a láskou. T. More Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě má jen 60 minut. Sofokles Život každého člověka je pohádka napsaná Boží rukou. H- Ch. Andersen Délka života závisí na vnějších věcech a nikoli na mně. Na mně jen záleží, jak prožiji čas, který mi byl určen. Seneca


http://www.wikipedia.infostar.cz


5

Co se u nás událo Opět se v našem Domově událo mnoho akcí, především výletů, které k létu

a prázdninám neodmyslitelně patří. Sami se přesvědčte, že rozhodně nebyla nouze o zajímavé zážitky a setkání.

Výlet do Muzea Chodský hrad a na

výstavu modelové železnice v Domažlicích 13. července 2007

Je léto a to je období slunce, koupání, procházek a výletů. I my s našimi obyvateli vyrážíme z Domova za sluncem a novými zážitky. Chceme, aby naše výlety byly rozmanité a zajímavé. Není to tak jednoduchý úkol, jak se na první pohled může zdát, ale naštěstí se v našem okolí stále něco zajímavého děje.

V pátek 13. července šestice seniorů navštívila výstavu modelové železnice. Jeden modelářský nadšenec vytvořil dokonalou maketu železnice s různými typy vláčků - zmenšenými kopiemi těch skutečných. A tak obyvatelé mohli vidět například „Chodskou střelu“, „Pendolino“, vláček ze známého českého filmu „Slunce, seno, jahody“, který jak ve filmu tak i zde ve zmenšené kopii na nádraží v Hošticích zásadně nezastavuje z důvodu zpoždění. Mohli jsme obdivovat i parní lokomotivy s jejich nákladem a typickým houkáním i další druhy mašinek a vagónů, které jsou k vidění i v reálném světě. V jedné z miniaturních lokomotiv byla umístěna minikamera, která tak vlastně snímala jízdu vlaku z pohledu strojvedoucího.

Celá miniaturní železniční trať je dotažena do sebemenšího detailu a bylo tedy na co koukat.

Druhou zastávkou pátečního výletu bylo muzeum Chodského hradu v Domažlicích se stálou expozicí znázorňující jednotlivá historická období Chodska. Vedle výstavy stálých exponátů se v muzeu konala krátkodobá výstava dětských kočárků - od úplně prvních prototypů až po ty současné. Součástí prohlídky muzea je i návštěva věže Chodského hradu, na níž si vystoupal jeden z obyvatel Domova. Po prohlídce muzea a po malém rozchodu po nezbytných nákupech jsme se vydali na zpáteční cestu domů.

Návstěva solně jeskyně 17. a 20. července 2007

Poslední dobou se v každém větším okresním městě objevují tzv. solné jeskyně. A jelikož hledáme pro naše obyvatele zajímavé typy výletů, bylo rozhodnuto, že bychom mohli vyzkoušet návštěvu tohoto solného království. Pobyt v něm se prý vyrovná pobytu u moře. Je prevencí i léčbou. Zmírňuje projevy řady nemocí - např. onemocnění dýchacích cest, kožních onemocnění, alergií, lupenky a mnoha dalších.



6

V neposlední řadě je relaxace v unikátním ionizovaném solném prostředí s decentním osvětlením a zvuky přírody příjemným vytržením z uspěchané reality.

Solnou jeskyni navštívili naši obyvatelé hned dvakrát v jednom týdnu, a to 17. a 20. července. Tento ozdravný pobyt si mohli na vlastní kůži vyzkoušet chodící i imobilní obyvatelé, kterým jsme pomohli usadit se do speciálních polohovacích křesel, aby se mohli pořádně uvolnit a zrelaxovat. Obě dvě skupiny si celý ozdravný proces užily. Všichni byli doslova nadšeni. Na chvíli mohli zapomenout na starosti všedních dní, odpoutat se od reality a zklidnit své tělo a mysl. Zdá se, že návštěva solné jeskyně nebyla jediná. Pokud zájem obyvatel potrvá, budeme ji navštěvovat každý měsíc.

Výlet na Čerchov

27. července 2007 Výletní sezóna je v tento čas již v plném proudu, a stejně je tomu i v našem

Domově. Naší cílovou stanicí je tentokrát nejvyšší vrchol Českého lesa - Čerchov. Tyčí se nad městem s příznačným názvem Klenčí pod Čerchovem ve výšce 1042 m nad mořem.

Mírně stoupající cestu na vrchol lemují četné lesy. Zdolání vrcholu nám nečinilo žádné problémy, protože jsme měli k dispozici transportér a zdatného průvodce, který nás vedl. Byl jím ředitel Městských lesů Domažlice pan ing. Jan Benda.

Naše první zastávka v hustých lesích, v oblasti zvané Bystřice, vzbudila u mnohých veliký zájem. Poutavé vyprávění pana Bendy nás zavedlo do dávných časů, kdy lesy zdaleka nevypadaly jako dnes. Vyprávěl o bývalé zotavovně pro německé vojenské důstojníky zvané Zámeček. Dnes je již na tomto místě ke zhlédnutí jen zachovalá vstupní brána a nepříliš velké prostranství porostlé stromy a keři. Vyprávěl i o největším stromu v ČR, ale terén nám nedovolil dostat se do jeho bezprostřední blízkosti. Úplně na závěr jsme žasli nad průzračnou vodou v 8 metrů hlubokém jezírku, ve kterém je více než 6000 pstruhů. Bylo nedávno vybudováno milovníky lesa.

Po této malé zastávce se naše cesta ubírala dále vzhůru. Na vrcholu bylo větrno. Vítr fičel z německé strany. Pan Benda spolu s třemi odvážnými obyvateli vystoupili na nedávno opravenou 19 metrů vysokou rozhlednu – Kurzovu věž. Pohled byl opravdu nádherný. Přírodní scenérii tohoto kraje má člověk v tuto jedinečnou chvíli



7

jako na dlani. Dobrá viditelnost nám umožnila zhlédnout Velký Javor, Brod nad lesy, Vosí a za výborného počasí bychom mohli spatřit i Alpy. Z české strany je vidět Koráb, Kdyně, Domažlice, Zvon na Bělsku a v dálce i Plzeň. Sluníčko nám přálo, ale nezkrotný pán výšin – vítr - nás vyhnal zpět do nížin tohoto kraje, pěkně do závětří a tepla našeho Domova.

Letní štrůdlová párty 24. srpna 2007

Není nic lepšího než si posedět u kávy a štrúdlu provoněného jablky a skořicí. Příjemně si popovídat a zazpívat si společně s hudbou.

Den předem však bylo nutné tu úžasnou jablečnou dobrotu upéct. Sešlo se pár zdatných kuchařek, které si práci mezi sebe okamžitě rozdělily. Šlo jim to pěkně od ruky, za chvíli bylo upečeno. Vůně pečícího se závinu provoněla celý Domov a nejednomu se sbíhaly sliny.

Sešlo se nás nad očekávání. Bylo připraveno posezení v chládku jídelny v přízemí. Ti, kdo mají rádi sluníčko, si mohli posedět též pod slunečníky před Domovem. Počasí nám tento den opravdu přálo.

Na závěr našeho posezení nechyběla ani zmrzlina, kterou se mnozí v tento parný den příjemně ochladili.



8

Rozloučení s létem 4. září 2007 Léto se chýlí ke konci, dny se pomalu a jistě zkracují a o slovo se hlásí barevný,

ale tak trošku melancholický podzim. Mnozí obyvatelé se chtěli s létem rozloučit a jaké by to bylo rozloučení bez pořádného táborového ohně, voňavých, nad ohněm opečených vuřtů, a nezaměnitelného zvuku harmoniky. Podařilo se dokonce pozvat psovody, kteří měli předvést ukázku výcviku služebních psů.

Rozloučení bylo stanoveno na úterý 4. září. Bohužel, počasí nám tentokrát nepřálo. Co teď? Vuřty byly připravené, muzikant byl na cestě a z nebe tekly proudy vody. Nám to však nevadilo. Táborák sice nebyl, ale místo na zahradě se všichni sešli ve velké jídelně v přízemí Domova, kde se zvuk harmoniky nesl stejně pěkně jako venku. O vuřtíky také nikdo nepřišel. Jen místo ohýnku je opekl konvektomat. Není to sice jako v přírodě, ale dobré byly i tak. A ukázka výcviku psů? Alespoň se máme na co těšit.

Přes všechny překážky to byla důstojná a milá „rozlučka“ s létem.



9

Jak pečovat o své zdraví

Víte jak zdravé jsou brambory?

Bramborám se někdy říká "potrava chudých". To ovšem neznamená, že by ony samotné byly chudé, právě naopak, brambory jsou poměrně levným a zároveň bohatým zdrojem životně důležitých a nepostradatelných látek pro naše zdraví..

Brambory pochází od Inků. Od nich je pro Evropu získali Španělé, ovšem původně jako exotickou květinu. Teprve v 18. století brambory získaly v Evropě na významu jako potravina a hospodářská plodina. U nás se jejich pěstování rozšířilo až v 19. století. Díky poměrné nenáročnosti jejich pěstování a vysoké výživné hodnotě dosáhly brambory rychle velké obliby a dokázaly zasytit všechny vrstvy obyvatel, včetně těch chudých.

Brambory jsou úžasným zdrojem minerálů

Brambory obsahují širokou paletu stopových prvků, jako např. draslík, hořčík, zinek, vápník, fosfor, železo, měď, fluor, sodík, chrom a další. Jsou tedy skvělým a levným zdrojem minerálů nezbytně nutných pro zdraví našich orgánů a jejich správnou funkci. Jsou důležité například pro srdce a cévní systém, hormonální procesy, metabolismus tekutin v těle, krvetvorbu, zdravé kosti, klouby, šlachy a svaly, plodnost a potenci, v neposlední řadě také zdravou kůži, vlasy, nehty, obranyschopnost těla a pevné nervy. Brambory jsou zdravé i pro růst a vývoj u dětí; všechny výše jmenované minerály, především pak vápník, hořčík a zinek jsou velmi prospěšné pro růst kostí a svalové tkáně, mentální vývoj a silnou imunitu.

Z vitaminů najdeme v bramborách především vitamin C, který se však tepelnou úpravou částečně ničí. Slupka brambor navíc obsahuje vitaminy skupiny B, jako niacin, kyseliny pantotenovou a velice prospěšnou kyselinu listovou, která hraje důležitou roli např. při krvetvorbě, pro plodnost a zdravý vývoj plodu v těhotenství.



10

Brambory pomáhají snížit krevní tlak a posílit cévní systém

Vysoký obsah draslíku v bramborách má příznivý vliv na náš kardiovaskulárním systém. Pravidelnou konzumací brambor si pomáháme udržet zdravé a silné srdce a cévní systém, dokonce tak můžeme přispět k léčbě vysokého krevního tlaku.

Pokud trpíme vysokou hladinou cholesterolu v krvi, měli bychom se vyvarovat stravy bohaté na živočišné tuky. A právě brambory svým bohatým výživným složením s poměrně vysokým obsahem rostlinných bílkovin jsou potravinou, kterou bychom měli zařadit do našeho jídelníčku.

Brambory proti přílišnému zadržování tekutin v těle

Jestliže trpíme otoky a přílišným zadržováním vody v těle, brambory nám mohou pomoci tyto potíže eliminovat. Podíl draslíku a sodíku v bramborách prospívá správnému metabolismu tekutin a stimuluje odvodňování a činnost ledvin.

Brambory pro zdravé hubnutí

Brambory jsou známé svou poměrně nízkou kalorickou hodnotou, neobsahují téměř žádné tuky, přitom jsou bohaté na živiny, které jsou pro naše tělo zdrojem energie. Při redukčních dietách je vhodné brambory zařazovat v rozumném množství do jídelníčku (dodají nám minerály a vitaminy a mnoho rostlinných bílkovin). Jedna porce brambor dokáže pokrýt téměř celou doporučenou denní dávku esenciálních aminokyselin. Přitom porce brambor (cca 150g) má jen něco kolem 130 kalorií.

Jak správně zpracovávat brambory v kuchyni?

Recepty a typy na úpravu brambor asi není třeba jmenovat, tradice bramborových pokrmů je u nás opravdu velká a možností jejich úpravy nespočet. Snad tedy jen několik typů na správný postup při jejich tepelné úpravě: Při vaření brambory neloupejte, když nemusíte! Velké množství minerálů a vitaminů se v bramborách skrývá právě těsně pod jejich slupkou. Lepší je brambory řádně umýt a uvařit celé, teprve pak oloupat, nebo je konzumovat i se slupkou, pokud jsou kvalitní. Na loupání brambor nejlépe používáme škrabku, která odkrajuje z hlízy co nejtenčí vrstvu slupky. Dokonale odstraňte klíčky brambor před jejich tepelnou úpravou! Ty obsahují jedovaté látky, toxické pro lidské tělo, které se nerozkládají ani tepelnou úpravou. Hodně naklíčené brambory raději nekonzumujte vůbec. Vařte brambory v malém množství vody! Dojde tak k minimálnímu odplavení výživných látek. Když vaříte brambory bez slupky, můžete následně slitou vodu použít např. do polévky, protože je v ní stále dost živin, vhodných pro naše tělo.

Čerpáno z www.fiftyfifty.cz


http://www.fiftyfifty.cz


11

Zajímavost

Veliký mozek

V šesti letech má člověk mozek tak velký, že už nikdy větší mít nebude. Zdá se to nepravděpodobné, ale je to tak. Rozhodující pro kvalitu myšlení není totiž jen velikost, ale systémy sítí a propojení.

Děti si dokážou zapamatovat spoustu

faktů, to jim mozek dorostlý do dospělé velikosti umožňuje. Nedokážou ale tato fakta zařazovat do složitých souvislostí. Celá mozková kůra – šedá i bílá hmota – hraje podstatnou roli ve vnímání, myšlení i v duševních schopnostech. S přibývajícími léty mozek neroste, ale mění se. Šedé hmoty mozkové, kterou tvoří především těla buněk (neuronů), postupem času ubývá. Místo ní přibývá bílá hmota mozková, kterou tvoří výběžky nervových buněk (axony). Mozek se tak s narůstajícím věkem mění z orgánu s krátkými a nepočetnými nervovými spoji v orgán s velkým množstvím velmi dlouhých spojů.

Tato složitá síť nebo spíš několik sítí připomínají internet. Mozkové skenery dnes přesně dokážou určit, jaká část mozku je při určitých úkolech aktivní. Při pokusech, které prováděl se studenty doktor Steven Petersen z Washingtonovy univerzity v St. Louis, identifikoval třicet devět oblastí mozku, které byly aktivní při řešení běžných úkolů. Sedm z těchto oblastí bylo velmi aktivních při úspěšném řešení velmi složitých, náročných a dlouhotrvajících úkolů. Jedenáct oblastí se zapojovalo vždy, kdy studenti při některých úkolech selhávali a potřebovali najít nová řešení. Podle Petersona sedm zmíněných oblastí představuje jednu síť, jedenáct dalších jinou síť.

Další pokusy zjistily, že u dětí ve stáří od sedmi do devíti let existuje jen jedna nerozlišená síť. U dospívajících už byly obě sítě částečně rozlišené a u lidí nad 21 let byly obě sítě plně vyvinuté. Možná právě v těchto odlišnostech je třeba hledat odpověď na otázku, proč si děti výborně pamatují fakta, ale nedokážou je dát do správných souvislostí.

Čerpáno z www. fiftyfifty.cz



12

Rozhovor V této rubrice vám pomocí rozhovoru představujeme jednotlivé zaměstnance –

- ať už z řad vedení či těch, kteří se o vás dennodenně starají. Sami si můžete určit, kdo by to měl být příště a můžete na něj směřovat svoje dotazy.

Pro deváté číslo vašeho časopisu jsme vyzpovídali zástupce ředitele pana Ing. Čestmíra Šebestu.

Otázka: Odkud pocházíte, kde jste se narodil? Odpověď: Narodil jsem se v Klatovech, ale již 34 let žiji v Plzni. Otázka: Jaké máte vzdělání? Odpověď: Vysokoškolské technického směru. V průběhu zaměstnání jsem absolvoval dlouhodobý specializační kurz MPSV zaměřený na řízení v oblasti sociálních služeb. Otázka: Kolik je Vám let, jste ženatý a kolik máte dětí? Odpověď: Je mi 51 let, jsem ženatý a mám dvě již dospělé dcery. Otázka: Jaké bylo Vaše zaměstnání dříve a co Vás vedlo k tomu, abyste pracoval v našem Domově? Odpověď: Před nástupem do Domova jsem pracoval v obdobných zařízeních v Plzni. V sociálních službách působím již 17 let a mám tuhle práci rád. Při rozhodování o nástupu do Domova ve Kdyni byla pro mne nejpřesvědčivějším argumentem celková filosofie vedení Domova o způsobu a systému poskytování služeb s viditelnou snahou naplňovat poslání, které je zveřejněno ve vstupní části Domova. Otázka: Jaké máte záliby a jak rád trávíte volný čas? Odpověď: Volný čas, kterého bohužel moc není, nejraději trávím s rodinou. Rádi v létě podnikáme pěší túry nebo cyklistické výlety po Šumavě, v zimě si s dcerami často vyrazíme zalyžovat. Od jara do podzimu o víkendech pobýváme převážně na chatě v Pošumaví (ani ne tak daleko od Kdyně). Tam se pak vždy najdou nějaké údržbářské nebo zahradnické práce.



13

Otázka: Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Odpověď: Já jsem jednoznačně knedlíkový. Takže knedlo-zelo-vepřo, svíčkovou, houbovou omáčku apod. Otázka: Cestujete rád a které cizí země jste navštívil a kde se Vám nejvíce líbilo? Odpověď: Cestování a poznávání cizích zemí je mou velkou zálibou. Projel jsem téměř celou Evropu. Nádherná je Paříž, zajímavá je i Kodaň. Velmi na mne zapůsobilo Řecko s překrásným mořem i zajímavou kulturou. Nejkrásnější místa jsou pro mne ale na Šumavě v oblasti Prášilska a Horské Kvildy.

Otázka: Jaký je Váš názor na postavení radaru v Brdech? Odpověď: Pro kvalifikovaný názor postrádám zatím dostatek informací. Otázka: Jaké je Vaše životní krédo? Odpověď: V každém dni najít něco hezkého a prožít ho naplno. Chovat se a jednat tak, abych se kdykoliv komukoliv mohl podívat do očí. Otázka: Jakou hudbu posloucháte? Odpověď: Rád si poslechnu country či populární písničky 60-tých až 80-tých let. Otázka: Jaká je Vaše oblíbená kniha, barva a osobnost? Odpověď: Oblíbená kniha: nemám jednu oblíbenou, často se ale ve své knihovně vracím ke knihám E.M.Remarqua, Raymonda Chandlera nebo Dicka Francise Barva: modrá Osobnost: T.G.Masaryk



14

Příběhy ze života Opět se nám sešlo pár vašich příběhů a vzpomínek. Moc za ně děkujeme a budeme se příští rok těšit na další vaše vyprávění, které nejen pobaví, ale někdy i přinese zajímavé

poučení nebo vyvolá podobnou vzpomínku.

Vánoční Tatry

Zešedly a opadaly zářivé barvy podzimu. Rok se s rokem sešel a hodnotíme, jak a co jsme vykonali. Než však vše nastane a skončí čas shonu a vypětí a my zasedneme ku štědrovečernímu stolu a než začne půlnoční vyzvánění zvonů, tak chvíli poshovte a zaposlouchejte se do mého vánočního příběhu, který poprvé byl mimo domov, nebo pobyt u sestry neb děcek. Z jakého důvodu? Já po delším zaváhání přijala podnikovou nabídku strávit vánoční dovolenou v Bielanských Tatrách. A je zde den, vlastně noc, a já nočním rychlíkem z Prahy blížila se k cíli. Nezapomněla však před dojezdem do Popradu nechat se přivítat tatranskými zasněženými vrcholky. Za nimi pohled k nezapomnění. Z oblak vycházela na obzor žhavá koule zhlédnout ten bohulibý kraj. Není však konec cesty naší. Autobusem dovezeni do obce Žďiar, kde v její polovičce odbočka do ztraceného ráje. Cesta končí, dál nevede. Z jedné strany výška Tater a z druhé, světe div se, vítá krásná, nová budova. Nečekaná, a ubytování, no krása! Začala doba lenošení a výlety! Návštěva Bielanské jeskyně, ve Ždiaru zhlédnutí s účastí krojované svatby. Jeden den návštěva Polska na Tatry z jejich strany, tržiště a jízda na saních s medvědem. Nechybělo ani sáňkování, lyžování a vzpomínka dětských let, koulování a stavění sněhuláků. To vše patří k rekreaci, odprostit se od všedních dnů. A je zde probuzení do očekávaného dne „D“. Dopolední procházka, odpoledne příprava na slavnostní večeři. S malou obavou a napětím vcházela jsem do jídelny. S úžasem a doslova okouzlena zírala na nádherný, zdobený velký smrk, jiskřící světýlky v pološeré místnosti. Vítala nás tichá vánoční hudba a vůně jehličí. Nechyběl ani vánočně zdobený stůl s malým dárkem pro každého. Po přípitku pana vedoucího a chutné štědrovečerní krmi nechyběl ani závin s vánočním cukrovím. Zpívaly se koledy a sdělovaly dojmy. Do půlnočních zvonů ze Ždiaru zaposlouchala se z terasy a slavnostně naladěna odešla do pokoje, kterým zněla Rybova vánoční hudba. Usínala jsem se vzpomínkou na své blízké.



15

Vše jednou končí a já o Štěpána ujížděla směr Praha k sestře, pozdravit Prahu a přivítat Nový rok. Zdobí se byt, slaví se u sousedů, konají se návštěvy. Na přání dcerky šlo se po půlnoci přivítat Nový rok na Václavák. Mladí, staří, známí, neznámí, a celým náměstím slyšet „Šťastný a veselý.“ Projít celé náměstí, zastavit „U koně“, kde panovalo bujaré veselí. Odchod domů a moc již nezbývalo do jitra nového roku. Tak slavila většina Pražanů Silvestra. Odjezd, rozloučení. Čekají všední dny. Ne vždy je neděle! A my, milí obyvatelé Domova důchodců, vracíme se ze vzpomínek do dnešního času. Věra Turková

Roční doby Věra Turková

Doba roční určený svůj háv střídá Stromy obalí se květy a než ohlédneš se svůj skon zralé obilí očekává

Podzimní vítr a mlžný opar čas předvánoční vystřídá a zvony jeho zvát budou k rozjímání. Dny klidu, míru jsou v očekávání

Gloria in excelsis Deo!

Příběh z druhé kapsy Když jsem byl v roce 1949 vyřazen z ,,Letecké vojenské akademie“, byl jsem

přidělen na letiště v Havlíčkově Brodě. A to už je takový nepsaný zákon, že když přijde nováček na první působiště, musí počítat s tím, že bude zařazen k funkcím, které nejsou příliš populární a kterých se starousedlíci koukají zbavit. Jedna z takových povinností, bez kterých by ale vojna nebyla vojnou, je dozorčí a strážní služba o nedělích a svátcích. A protože jsme byli čtyři noví absolventi, znamenalo to, že máme všechny čtyři soboty a neděle v měsíci zadány. A navíc nám oznámili, abychom se už teď dohodli, jak budeme chtít sloužit o vánočních svátcích, na Silvestra, na Nový rok a ještě na Tři krále.



16

Protože já byl první v abecedě, dostal jsem přidělenu hned první sobotu a neděli v měsíci. Všichni, co jsme byly v kasárnách, jsme byli zvědavi, jak se jako nováčkové osvědčíme. Já měl obavy, zda nebudu mít trému a něco při rozdílení nezvorám, velitelé se přišli podívat, jestli mi můžou takovou funkci svěřit a mužstvo si mne přišlo oťuknout, jak vypadám a jestli si budou moci večerku přetáhnout. Protože jsem si byl vědom toho, že jsem nováček, snažil jsem se, aby akce dopadla co nejlépe, tak jak nás to naučili v akademii. Myslím, že to dopadlo dobře, ale mužstvo jsem moc nepotěšil, protože když skončilo rozdílení stráží, obešel jsem celá kasárna, abych zjistil, kudy vojáci, kteří přetáhli vycházku, lezou přes plot, kde mají vytrhané plaňky, kde mají v drátěném plotě vystříhané díry. Shodli se ale na tom, že nové koště dobře mete a že se to teprve časem pozná.

Úvod byl ukončen a já jsem se pomalu ubíral z kasáren na letiště. Když jsem byl asi sto metrů od kasáren, šel jsem právě kolem staré cihelny s křivým komínem čekajícím na to, až ho někdo rozebere nebo kdy na někoho padne, slyšel jsem, že nový strážný se s někým dohaduje a že ho nechce pustit ven. Aha, tak to je má první akce, kterou musím sám rozhodnout. A tak jsem se začal vracet. Dřív, než jsem mohl zjistit, oč vlastně jde, běží mi naproti nějaký voják – cikán a bez jakéhokoliv pozdravení nebo ohlášení na mne spustí. ,,Pán poručík, požíčajte mi kančuchy, ten kokot strážný ma nechce pustit von na vychádsku, pretože mám iba onuce a ne kančuchy a já musím rychlo von.“

Ptám se ho, nač tak rychle musí ven. Vždyť on nepotřeboval jen punčochy, ale i boty. Vždyť letci neměli jen černé punčochy, ale i černé boty. A on? Nevím, kde to sehnal, ale měl boty červené. Takže jeho požadavek z punčoch se rozšířil ,,aj na topánky“. A sliboval, že až přijde, že mi nejen punčochy vypere, ale i boty vyčistí a že mi příčinu jeho rychlého odchodu vysvětlí.

Obdivoval jsem jeho troufalost, ale punčochy i úplně nové polobotky jsem mu půjčil. Než bys dvacet napočítal, punčochy i boty měl obuté, staré hodil na vrátnici a za dalších třicet vteřin nebylo po něm ani vidu ani slechu. Já jsem zatím přišel na letiště a přemýšlel jsem, na co on tak rychle potřeboval jít na vycházku? Že by návštěva? A koho?

Musím ještě dodat, že to bylo v době, kdy cikáni, kterých už tenkrát tu bylo, jak když máku naseješ, se stále vlakem někam přesunovali. Jeden týden se cikáni ze Slovenska stěhovali navštívit ,, rodinu“ v Čechách a asi za 14 dní se stěhovali i s ,,rodinou“ z Čech na Slovensko. Stěhování, to byl obřad. Celou takovou skupinu vedla cikánka, která měla přes ramena na zádech peřinu, tu měla na prsou i pod bradou svázanou, v náručí malé děcko a za ní se kolébaly nejméně tři odrostlé děti. Celou tu skupinu uzavíral cikán se zapálenou cigaretou, protože tenkrát se mohlo kouřit všade, a v ruce hůl. A taková rodina, když přišla do vlaku, bez ohledu na to, zda je tam plno nebo prázdno, tak tam tak krásně překáželi, že normální cestující raději odešli. A cikáni na to hřešili. Tak jsem myslel, že možná taková rodina jede přes Havlíčkův Brod a on je jde přivítat.

Blížila se sedmá hodina večer, šel jsem dolů do kasáren podívat se předně na dodržování kázeňského řádu a za druhé, zda už je Kotlár doma. Mohl by mně už povědět, proč tak rychle pospíchal na vycházku. V prvním bodu jsem se trefil. Cikáni skutečně Brodem projížděli, ale to vítání mi Gejša poopravil. Byla v tom cikánská rodina, která se stěhovala na návštěvu k příbuzným. I tam se chtěl opravdu setkat, ale



17

trošku jinak. Byla to také početná rodina, ale hlavní příčina byla ta, že v rodině už měli odrostlou dceru, se kterou byl domluven, že kdykoliv pojede vlakem přes Brod na Prahu a zpět, že mu to oznámí, a jestliže on bude na nádraží a setkají se, že se pomilují a ona mu za to dá pětikorunu. Když mně to tak poctivě vykládal, ani mě nenapadlo, abych se zeptal, co s tou pětikorunou udělal. Pro vojáka pětikoruna. Copak s ní může udělat? Půjde mezi kamarády a tam ji propije. Jenže on mi podal úplně jiné vysvětlení. Ta pětikoruna nebyla určena na pivo, nýbrž pro Eržiku. To byla jeho manželka, se kterou se oženil těsně před vojnou. Ona nikde nepracuje, peníze nemá, teď bude mít děcko, a tak se o ní musím starat.

Tyto milostné avantýry provádí už od té doby, co ho přidělili na letiště do Havlíčkova Brodu. Ale i jinou práci by přijal, jen kdyby z toho kápla nějaká koruna. Tak například úklid ubikací pro mužstvo. Říkalo se tomu rajony. Byl to dřevěný barák, který se musel samozřejmě denně uklízet. Byl takový rozkaz, že každý den bude dělat jedna světnice za druhou úklid rajonů, to je úklid chodeb, umýváren, záchodů. Bylo toho dost, ale Kotlár se nabídl, že ty rajony bude dělat sám, když mu světnice, která by měla úklid, dá za den jednu korunu. Měl ale jednu podmínku. Bude si to dělat po svém, to znamenalo, že co je mokré, to je čisté. Obstaral si hadici, od mechaniků si vypůjčil elektrickou vrtačku a po celé chodbě vyvrtal po padesáti centimetrech díry, to aby voda sama bez dřiny vytekla a všechno hadicí postříkal. Úkol byl splněn. Co je mokré…. Dosáhl-li jeho kapitál částky pět korun, obnos okamžitě posílal domů.

Další způsob jak si vydělat korunky byla dozorčí a strážní služba. Ne každý voják, který měl v noci službu nebo stráž se nebál, ale přiznat to nechtěl nikdo. Hlavně stráže u skladu střeliva, prachárny nebo benzinové pumpy. A to bylo něco pro Kotlára. Ten když zjistil, že se nějaký v noci bojí, sám se mu nabídl, že tu stráž za něj odslouží, ale musí mu dát za každou odslouženou hodinu jednu korunu. A taky se někdy stalo, že sloužil celou noc – hlavně v zimě a on si pak vydělal až sedm korun. Ty ale po skončení služby okamžitě poslal Eržice.

Zatímco on mi tak pěkně vykládal o jeho manželství, pral přitom ještě moje punčochy a já jsem se díval na něj, jak jeho ,,automatická pračka“ funguje. Skvěle. Nejdříve si přinesl z popelnice několik novin, pak vzal punčochy, pod vodovodem je namočil, pak na lavici položil jedny noviny, na ty dal mokré punčochy a na ty zase noviny. Funkci motorové ždímačky a sušičky zastával jeho zadek. Sedl si na hořejší noviny, vlastní vahou nějakou vodu z punčoch vytlačil a nějakou vodu pohltily noviny.

A když to opakoval, bylo prádlo, punčochy, prý vyprané a vyždímané i usušené. Byl tak ochotný, že mi chtěl ještě vyčistit boty. Vojáci na letišti mu prý dali takovou pěknou vazelínu a on by byl ochoten čistit ty boty tou vazelínou nejen dnes, ale budu-li chtít a dám-li mu vždy za vyčištění korunu, čistit ty boty každý den.

Já a nechat si čistit boty? A nové boty čistit motorovou vazelínou? To nepřipadalo vůbec v úvahu. Tak mi mé boty podal, nepoděkoval, protože takové věci neznal, ale radoval se z toho, že dnešní den se vydařil, a utíkal za kamarádem, který mu musí vypsat průvodku, aby Eržika dostala ty peňáze včas.

To byl můj začátek vojenské kariéry. Miloslav Brychcín



18

Pojďme se zasmát „Jaké je vaše poslední přání?“ ptají se odsouzeného na elektrickém křesle. „Aby

mě pan soudce držel za ruku.“ ☺

Lékař: „Poslyšte, pane Brychta, odpoledne jsem vám předepsal silné prášky

na spaní a teď vás vidím v baru.“ „To je v pořádku, pane doktore, ty prášky byly pro ženu.“

☺

„Tak jsem slyšel, že vám vaše manželka ošklivě rozbila nové auto. Nestalo se jí něco?“ „Zatím se jí nic nestalo, protože je pořád zamčená na záchodě, ale ona jednou vyleze!“

☺

Manželka se slzami v očích vyčítá manželovi: „Celý týden jsem byla šťastná, že jsi přestal pít, a dneska jsi zase pil!“ „To jo, ale teď jsem přece na řadě já, abych byl šťastný!“

Ve skotské policejní škole dostal mladý adept otázku: „Co byste dělal, kdybyste měl rozehnat demonstraci a byl sám?“ „Vzal bych klobouk a začal vybírat na dobročinné účely.

☺

Stěžuje si chlapík kamarádovi: "Představ si, na dovolené padlo manželce do oka smítko a ošetření u lékaře mě stálo pět set." "Nevím, na co si stěžuješ," odbude ho přítel. "Mé ženě padl do oka kostým a stálo mě to pět tisíc."

☺

„Včera jsem našel v rohlíku hřebík," říká jeden štamgast u pivka druhému. "Nepovídej," pravil překvapeně druhý. "Já jsem si vždycky myslel, že nejvíc železa je ve špenátu."



19

Adopce na dálku Již 18 měsíců někteří z vás finančně podporují indického chlapce Miltona C.

z oblasti Bangalore v projektu Adopce na dálku pod záštitou Diecézní katolické charity Hradec Králové.

Měsíční splátka pro každého z vás činí 8,- Kč, tzn. že za čtvrtletí je to celkem 24,- Kč. Celková částka je pak vámi splácena taktéž ve čtvrtletních splátkách, které jsou prostřednictvím pracovnic úseku volnočasových aktivit posílány poštovním poukazem na konto Charity.

Třetí letošní sbírka proběhla 27. listopadu 2007, tedy s týdenním zpožděním oproti avizovanému datu v minulém čísle časopisu. I přes toto zpoždění zaviněné naší vinou se podařilo pro Miltona vybrat 1268,- Kč. Moc se omlouváme a zároveň vám děkujeme za vaše rozhodnutí přispívat i nadále.

Čtvrtá splátka 2. roku této charitativní sbírky se uskuteční v pondělí 18. února 2008.

Připomínáme, že tyto vybrané finanční prostředky jsou výhradně použity na uhrazení školného, školních pomůcek, školní brašny a uniformy, cestovních výdajů, stravy a zdravotní péče.

Všechny další informace jsou uvedeny v třetím čísle časopisu Pod Korábem či ve vitrínce v hale Domova nebo se můžete obrátit na pracovnice volnočasových aktivit.

Je naší milou povinností vás informovat, že jste od chlapce obdrželi další dopis!! Byl psán k Velikonočním svátkům, ale jak se zdá, trvá téměř půl roku než dopis dojde až k vám. Zároveň s chlapcovým dopisem jste obdrželi i děkovný dopis od koordinátora ze sponzorského programu ASHA. Oba dopisy předkládáme již přeložené do češtiny a doplňujeme je zprávou o chlapcově prospěchu.



20

Drahé tetičky a strýčkové,

pozdravy od vašeho milujícího Miltona C. a všech členů rodiny. Jak se máte? Přejeme vám veselé Velikonoce a mnoho úspěchů ve vaší práci.

Studuji úspěšně díky vámi poskytované pomoci. Chodím do školy každý den. Učitelé mají velký zájem nás učit. Roční zkoušky se rychle blíží, takže jsem velmi zaneprázdněný přípravou na ně. Prosím, modlete se za mě.

Měli jsme velkou oslavu Vánoc, která se konala v Kolaru. Na programu se podílelo mnoho mých přátel. Též jsme dostali dárek a měli jsme různorodý program. V K.G.F. (něco jako tábor) jsme hezky oslavili svátek Pongal. Na Den Republiky (státní svátek) se pořádalo mnoho soutěží jako např. „O nejhezčí úbor“, „O nejlepší divadelní projev“. Také jsme se účastnili slavnostních hodů pořádaných v kostele.

Měli jsme mnoho problémů s vodou. Oblast, kde bydlím, sužuje velké horko a žár a my zápasíme o každou kapku vody. Také zde prožíváme strach ze zemětřesení. Zlatý důl je též zavřený.

Můj dědeček zemřel minulý rok a my jsme si 4. ledna připomněli výročí jeho úmrtí.

Po zkouškovém období máme letní tábor, kde se budu učit mnoho důležitých věcí. V táboře bude též mnoho mých kamarádů. Jinak se mi teď daří velmi dobře.

Ještě jednou vám přeji mnoho úspěchů ve vaší práci. Budeme šťastni, když napíšete něco o sobě a o vaší zemi.

Mnoho sladkých polibků, s láskou váš milující Milton C.

Pozdravy ze sponzorského programu pro děti z arcidiecéze Asha

Na začátku tohoto dopisu bychom vám chtěli popřát veselé Velikonoce. Nechť se stále těšíte z radosti a míru našeho Pána ve vašem denním životě.

Velikonoce jsou velkým svátkem v Indii pro malou komunitu křesťanů. Uctíváme je společnou oslavou. Po přísném půstu během postního období , čímž projevujeme naši oddanost Pánu, slavíme Velikonoce prostým způsobem. V současné době se v Bangalore začíná čím dál více prosazovat způsob slavení v západním stylu. Ale tyto chudé děti nejsou zvyklé radovat se z okázalosti jako bohatí lidé. Proto během tábora děláme pro ně společnou oslavu, z které by se mohli alespoň trošku radovat.

Již jsme měli společný program v táboře konaném o Vánocích, kde jsme se setkali s vašimi dětmi osobně. Růst a prospěch vašich dětí nás velmi zajímá. Proto vám chci říci něco více o vašem dítěti.

Váš adoptivní syn/dcera dělá pokroky nejenom ve vzdělání, ale také v běžných úkonech a aktivitách. Byli jsme překvapeni z obrovského množství jejich dovedností. Byli jsme schopni identifikovat jejich talent a kreativitu během různých soutěží hraných v předešlém táboře konaném v pololetí. Jsme přesvědčeni, že by se vám líbilo, kdybyste mohli být v publiku.

V nedávné době byla oblast Bangalore postižena horečkou zvanou Chikoon Gunya. Je to infekční onemocnění roznášené moskyty. Nemoc se projevuje těmito



21

znaky a symptomy: hrozná bolest v kloubech, horečnatý otok kloubů, nechutenství a celková tělesná slabost. Pořádáním ozdravného táboru naším centrem se nám podařilo u mnoho dětí odvrátit nebezpečí této choroby. Několik dětí, které byly infikovány, jsou nyní léčeny. Ale bohužel mnoho dětí trpí jinými běžnými zdravotními problémy jako jsou cizopasníci (škrkavky), kožní vyrážky a nedostatečná výživa. Navzdory všem těmto problémům však děti na sobě pilně pracují, aby co nejlépe využily vaši vřelou pomoc a to za přispění řádného vedení v našem centru a místních sociálních pracovníků.

Děkujeme vám za vaši poskytnutou pomoc předanou těmto dětem o Vánocích. Děti měly z obdržených dárků nevyjádřitelnou radost. Každé dítě dostalo tři talíře, sklenice a lžíci. I rodiče byli velmi vděční. Byli jsme velmi překvapeni jejich nečekanou reakcí, když náhle vstali, zavřeli své oči a pomodlili se za vás.

Drazí přátelé, díky vám se v mnohém zlepšil život „vašeho“ dítěte. Díky za váš zájem a lásku, kterou jste vynaložili. Ujišťujeme vás, že vaše dítě se dopracuje svého cíle. Ještě jednou děkuji za vaši podporu a spolupráci, kterou vyjadřujete pražské odbočce naší charity a našemu centru. Ještě jednou vám přejeme, aby vaše duše byla naplněna porozuměním.

Výroční zpráva o prospěchu sponzorovaného dítěte Miltona C. ve 4. třídě

Předmět: Maximální počet: Dosaženo: Kannada (jazyk) 50 33 Matematika 50 31 Vědy 50 41 150 105 Nejoblíbenější předmět: Vědy Představa o budoucím povolání: policista Další podrobnosti o prospěchu dítěte: Dítě chce pokračovat ve vzdělání



22

Co vás zajímá

V této rubrice se vám pokusíme odpovědět na otázky, které často kladete a o které se zajímáte. Tyto dotazy se týkají problematiky života v Domově. Věříme, že jsme je

vystihli správně a že odpověď na ně bude vyčerpávající a srozumitelná pro všechny.

Za co obyvatel v Domově platí? Každý obyvatel Domova platí ze svých příjmů (většinou z důchodu) úhradu za ubytování a stravu. Pokud mu byl vedle důchodu přiznán i příspěvek na péči, je obyvatel povinen celou výší příspěvku hradit v Domově péči. Příspěvek na péči je vyplácen jako individuální dávka, za niž si osoba zajišťuje pomoc a služby, které si již není schopna s ohledem na omezené schopnosti obstarat sama – jedná se např. o pomoc s hygienou, vyřízení úředních záležitostí apod. Je Domov povinen vyplácet vratky za neodebrané služby? Tuto povinnost měl Domov podle staré právní úpravy (tj. do 31.12.2006). V současnosti již zákon tuto povinnost nestanovuje a je tedy na rozhodnutí Rady Plzeňského kraje, zda se budou „vratky“ (vratka = přeplatek) vyplácet či nikoliv. V našem Domově je vrácen obyvateli přeplatek za řádně (tj. do 8.00 hodin předchozího dne) odhlášenou stravu, a to ve výši 50 % ceny neodebrané stravy, která je stanovena ve Smlouvě o poskytnutí sociální služby. Tato praxe se tedy týká obyvatel s uzavřenou Smlouvou. Ti obyvatelé, kteří neuzavřeli s Domovem Smlouvu a využili tak možnosti zůstat po přechodnou dobu tří let v Domově na základě Rozhodnutí Krajského úřadu Plzeňského kraje, dostávají za celodenní stravu, která byla včas odhlášena, též 50 % z ceny, která činí 60,- Kč/den, tj. přeplatek činí částku 30,- Kč.



23

Vážení obyvatelé, v pátek 16.11.2007 se ve velké jídelně uskutečnilo „Setkání s panem ředitelem“. Pokud jste se setkání nemohli či nechtěli účastnit, nepostřehli jste všechno, co se na

setkání probíralo, nabízíme Vám přehled témat a dotazů, které byly předmětem setkání.

Počítače v jídelně Ve velké jídelně v Domově byly umístěny dva počítače. Jsou k dispozici obyvatelům a jejich příbuzným či známým. Obyvatelé mohou počítače využívat buď samostatně nebo je mohou využít v čase určeném pro internetovou kavárnu, kdy je přítomna pracovnice volnočasových aktivit, která pomůže s prací na počítači.

Kadeřnictví, bufet Kadeřnictví a bufet nejsou služby Domova. Na dveřích mají obě služby ceduli s přesným popisem, kdo tuto službu provozuje. Domov není odpovědný za kvalitu těchto služeb.

Informace o regulačních poplatcích u lékaře Od nového roku se plánuje zavedení poplatků při návštěvách u lékaře. Není zatím k dispozici žádné oficiální stanovisko Ministerstva zdravotnictví, ředitel Domova tedy nemohl podat konkrétní informace.

Vypuštění bazénu V době uvedení bazénu do provozu se provedly kontrolní vzorky vody. Tyto vzorky nesplňovaly hygienické normy k tomu, aby byl bazén dále využíván. Nepříjemné kožní onemocnění, které se v Domově v loňském roce objevilo, mělo za původce mimo jiné i vodu v bazénu. Z těchto důvodů musel být v současné době bazén vypuštěn.

Organizační změny v Domově Někteří zaměstnanci z řad pracovníků přímé péče se stali vedoucími směny. Cílem je ještě větší zkvalitnění služeb pro obyvatele. Fyzioterapeutka Eva Svobodová odešla z Domova na vlastní žádost. Paní Pavlínu Vlčkovou, která odešla na mateřskou dovolenou, nahradila paní Štěpánka Dvořáková.

Přednáška z Všeobecné zdravotní pojišťovny V příštím týdnu se bude konat přednáška ředitele VZP, obyvatelé budou včas informováni.

Kuřárna pro obyvatele Na kuřárně pro obyvatele nejsou dodržovány základní hygienické návyky. Pan ředitel požádal obyvatele, kteří na kuřárnu chodí, aby se snažili tyto návyky dodržovat.

Káva při aktivitách Pan ředitel oznámil obyvatelům, že se nebude při aktivitách v Domově platit káva.



24

Kancelář vedoucí sociálního úseku Je potřeba zřídit kancelář vedoucí sociálního úseku. Pan ředitel navrhl společenskou místnost na I. patře a žádal o názor obyvatel, protože společenská místnost je určena pro ně. Obyvatelé souhlasili s využitím místnosti pro kancelář. Přesto budou mít ještě všichni možnost se k tomuto stanovisku vyjádřit.

Důchodové výměry Sociální pracovnice informovala o nových důchodových výměrech, které začnou chodit začátkem příštího roku. Požádala obyvatele, aby si tyto výměry schovali a výši nového důchodu oznámili sociální pracovnici.

Dotazy obyvatel Otázka: Je pravda, že Domov přijímá obyvatele jen podle výše příspěvku na péči a když už tito obyvatelé nemůžou být v nemocnici? Odpověď: Pravda je to jen částečně. Od nového roku je v platnosti nový zákon. Pořadníky čekatelů přešly do kompetencí jednotlivých Domovů a každý Domov má nějak nastavena pravidla pro přijímání. My se řídíme pravidly, která zohledňují především zdravotní a sociální stav. Ten můžeme objektivně posoudit podle přiznaného příspěvku na péči. Naším cílem je upřednostnit ty žadatele, kteří pomoc potřebují nejvíce. Otázka: Nemohlo by se vařit více kuřat? Odpověď: Není v silách Domova, aby se po stránce stravy zavděčil všem obyvatelům. Někdo má rád kuřata, někdo zase hovězí. Pokud máte připomínky ke stravě, využijte sešitů, které jsou Vám k dispozici na jednotlivých patrech. Otázka: Mohou i cukrovkáři dostávat čočku? Odpověď: O dietě rozhoduje lékař, proto je nutné se poradit nejdříve s ním. Otázka: Jaké byly výsledky z ankety spokojenosti veřejnosti? Odpověď: Výsledky z této ankety budou k dispozici v příštím týdnu. Otázka: Začalo se zdražovat. Bude se tedy i zvyšovat úhrada v Domově? Odpověď: Rozhodnutí o navýšení cen je v pravomoci Rady Plzeňského kraje. Otázka: Na recepci jsou plakátky, podle kterých se může člověk prostřednictvím internetu dívat na akce Domova. Co to přesně znamená? Odpověď: Je to nová služba, kterou nabízíme. Kdokoliv, kdo má e-mailovou adresu, se může přihlásit k odebírání novinek a událostí, které se dějí v Domově. Podnět: Dva obyvatelé vyjádřili pochvalu na stravu a pochvalu na pracovníky přímé péče.



25

Výročí Chceme Vás informovat o možnosti pořádání soukromých rodinných oslav

ku příležitosti Vašeho významného životního jubilea. K tomu postačí se včas domluvit s pracovnicemi volnočasových aktivit

a dohodnout se na přesném dni a čase. Pak už nic nebrání tomu, abyste si svoji „párty“ uspořádali

za ochotné pomoci a asistence určeného zaměstnance v malých jídelnách na patrech.

Prosinec 2007 Jmeniny 4. 12. - pí. Barbora Berková, pí. Barbora Kabátová, pí. Barbora Mornsteinová, pí. Barbora Paroubková, pí. Barbora Sloupová 8. 12. - pí. Květoslava Šafaříková 18. 12. - p. Miloslav Brychcín 23. 12. - pí. Vlasta Čubová Narozeniny 2. 12. - pí. Marie Matějovičová - p. Jozef Tulej 7. 12. - pí. Barbora Kabátová 16. 12. - p. Vladimír Skřivánek 21. 12. - pí. Oldřiška Pašková 24. 12. - pí. Anna Šimánková 29. 12. - pí. Květuše Beranová



26

Leden 2008 Narozeniny 1. 1. - p. Josef Polívka 5. 1. - pí. Blažena Sulatická 19. 1. - p. Jiří Bauer 25. 1. - pí. Drahomíra Kadlecová - pí. Věra Turková 28. 1. - pí. Eva Paumerová 31. 1. - pí. Barbora Sloupová

Únor 2008 Jmeniny

4. 2. - pí. Jarmila Javorská - pí. Jarmila Valečková 8. 2. - pí. Milada Bufková - pí. Milada Zirhutová

15. 2. - pí. Jiřina Reissová - pí. Jiřina Florová

17. 2. - pí. Miloslava Čivišová - pí. Miloslava Jandová

Narozeniny

4. 2. - p. Miroslav Reiss 7. 2. - p. Václav Šimánek

11. 2. - pí. Miloslava Čivišová 18. 2. - p. Jan Konopík 20. 2. - p. Jaroslav Prantl 24. 2. - p. Rudolf Vavřík 26. 2. - pí. Anežka Šroubová

Máme tu pro vás typ! Budete-li chtít projevit osobní blahopřání k narozeninám či svátku jinému obyvateli

Domova prostřednictvím rozhlasu, máte nyní možnost. Můžete to udělat dvěma způsoby:

buď napíšete svoji gratulaci a pracovnice volnočasových aktivit ji pak vyhlásí vaším jménem, nebo gratulaci můžete pronést rozhlasovým vysíláním vy sami!!

Jediné, co je potřeba udělat, je uvědomit o tomto úmyslu pracovnice volnočasových aktivit minimálně den předem!

Těšíme se na vás!!!!



27

Plánované akce pro zimu 2007/2008 Vzhledem k tomu, že vám předkládáme plán akcí s poměrně velkým předstihem, chtěli

bychom vás upozornit, že může dojít ke změnám programu!!! O změnách budete včas informováni pomocí plakátků a rozhlasem Domova. Je také možné, že výčet akcí není úplný. O každé nové akci vás taktéž včas

informujeme stejným způsobem. Děkujeme za pochopení!!!

Prosinec 2007

3. 12. 13:00 Zdobení perníčků s dětmi ze ZŠ 5. 12. 15:30 Mikulášská zábava

6. 12. 13:00 Pečení vánočního cukroví 6. 12. 18:00 Benefiční koncert

7.12. 13:30 Výroba ozdob na dveře 10. 12. 15:00 Besídka národopisného souboru Mráček

12. 12. 10:00 Besídka dětí z MŠ v Dělnické ulici 13. 12. 13:00 Pečení vánočního cukroví 14. 12. 13:00 Pečení vánočního cukroví

16. 12. 14:00 „Star dance“ Taneční vystoupení 17. 12. 13:30 Výroba vánočních svícnů

18. 12. 13:00 Besídka dětí z družiny při Masarykově ZŠ 18. 12. 14:00 Zdobení vánočního stromečku

20. 12. 14:30 Vánoční posezení

Leden 2008

3. 1. 14:00 Novoroční zábava Cestovatelská přednáška paní Wollerové

Vystoupení dětí z DOZP Bystřice Soutěž v paměti

Únor 2008

Taneční vystoupení dětí ze ZUŠ v Domažlicích Maškarní ples



28

Křížovka o ceny Milí věrní křížovkáři a luštěnkáři!

Nabízíme vám další příležitost získat lákavou odměnu za vyluštění podzimní křížovky. Tou odměnou jsou opět tři stokorunové poukazy na občerstvení

v „Restauraci a penzionu Černý orel“, které nám věnoval majitel restaurace pan Jan Karaus.

Vyluštěnou tajenku vhoďte nejpozději do 18. prosince 2007 do schránky přání a stížností v hale v přízemí nebo

odevzdejte pracovnicím volnočasových aktivit. Slosování proběhne ve čtvrtek 20. prosince 2007 ve velké jídelně

během Vánočního posezení.



29

Advent Tento článek by vám měl osvětlit původ a význam některých dnů v čase předvánočním a vánočním. Dozvíte se tak více o původu lidových zvyků, které se v některých krajích

dodržují dodnes.

4. prosince – sv. Barbora Dcera bohatého kupce a zavilého nepřítele křesťanů, který nechal u svého domu

vystavět luxusně zařízenou věž, v níž dceru uzavřel, aby ji uchránil před světskými svody. Mezi sloužícími však pracoval tajný křesťan, který Barboru obrátil na víru. Otec však odhalil, že se stala křesťankou, což ho nesmírně rozzuřilo. Chtěl svoji dceru nejdříve zabít, ale pak ji předal soudci, který ji nechal mučit. Svědkem mučení byla žena jménem Julia, která se soucitem předstoupila před soudce a přiznala se také ke křesťanství. Díky tomu se sv. Barboře rány zázrakem zhojily. Přesto mučení neunikla a nakonec jí byla setnuta hlava jejím otcem. Sní skonala i sv. Julie.

V předvečer svátku chodívaly po domech „Barborky“ – ženy a děvčata zahalené do bílých prostěradel či šatů se závojem nebo rouškou přes obličej. Převládala bílá barva, symbolizující panenskou čistotu. V ruce držely košík s ovocem a sladkostmi, jimiž podělily děti, ve druhé měly metlu, jíž hrozily zlobivým dětem. Příchod ohlašovaly zvonkem, tlučením na okno nebo jen tiše vstoupily a křesťansky pozdravily. Sborově zazpívaly píseň o sv. Barboře, případně se s rodinou společně pomodlily a pokračovaly k sousedům.

6. prosince – sv. Mikuláš Narodil se v rodině zbožných křesťanů a již jako mladík přijal nižší duchovní

svěcení. Po smrti rodičů rozdal část majetku chudým. Legenda vypráví, že se v té době dostal jistý muž do takových dluhů, že mu zbývalo jediné – prodat své tři dcery do nevěstince. Když se o tom dozvěděl sv. Mikuláš, vhazoval otevřeným oknem do ložnice dívek tři noci za sebou peníze, jimiž jejich otec nejen splatil dluhy, ale ještě zbylo na věno. Aby sv. Mikuláš unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny. V maloasijském městě Myra zemřel v té době biskup. Volba nového nebyla jednoduchá a posléze se přítomní shodli, že se biskupem stane ten, kdo vstoupí následujícího rána jako prvý do chrámu. Tím byl putující sv. Mikuláš. Nejprve se vzpíral, ale posléze úřad přijal. To ho ještě utvrdilo v odříkání a pokoře.



30

Sv. Mikuláš chránil námořníky a rybáře, převozníky. Pečoval o mosty, chránil před povodněmi. Od středověku byl spojován s vírou v bohatství, proto obchodníci uzavírali toho dne rádi složité obchody. V některých zemích je považován za patrona šťastného manželství, modlí se k němu svobodné dívky, toužící po ženichovi.

7. prosince – sv. Ambrož

S ním se pojí ojedinělý zvyk, jehož původ a význam se dají těžko objasnit. Jeden muž se přestrojil za sv. Ambrože do bílé košile, hlavu zakryl černou špičatou čepicí se závojem přes obličej, v ruce držel dlouhé proutěné koště polepené papírem. Za soumraku se vesnické děti shromáždily u kostela a pokřikovaly na něj. Ambrož je honil a hrozil výpraskem. Občas utrousil z uzlíku cukrovinky.

13. prosince – sv. Lucie Narodila se ve 3. století v sicilských Syrakusách v rodině zámožných křesťanů.

Po otcově smrti její matka sjednala sňatek s bohatým pohanským mladíkem. Lucie sňatek odmítla a požádala matku, aby jí předala věno, které hodlala rozdat chudým. Matka si však chtěla díl jmění ponechat a teprve po smrti ho odkázat na dobročinné účely, ale sv. Lucie ji pokárala, že kdo dává Bohu jen to, co nemůže vzít na věčnost, nemá před Bohem z takového daru zásluhy.

Když se Luciin nápadník dozvěděl, že rozdala všechen majetek, obžaloval ji u soudu jako křesťanku. Soudce jí přikázal obětovat pohanským bohům, ale dívka odmítla. Proto nařídil odvléci ji do nevěstince, ale sv. Lucie stála jako přirostlá k zemi a nebylo v silách biřiců pohnout s ní. Kat, který byl přítomen, se rozezlil a vrazil sv. Lucii dýku do hrdla.

Sv. Lucie je uctívána jako patronka švadlen a kočích. Český lid ji v minulosti považoval za ochránkyni před čarodějnicemi. Na severovýchodní Moravě věřili, že právě na její svátek se shromažďují čarodějnice na Radhošti a konají své rejdy. Proto dávaly pověrčivé hospodyně od sv. Lucie až do Božího hodu vánočního každý den dobytku kousek zaříkaného těsta smíchaného se zvláštním kořením, aby jej ochránily. Ve Slezsku zase dávaly každý den od sv. Lucie až do vánoc stranou jedno poleno, kterým se na Štědrý den topilo. Lidé věřili, že se tak ochrání v příštím roce před čarodějnicemi. Ze stejného důvodu dělali nad vraty chléva svěcenou vodou tři křížky. Jiná pověra radila zhotovit mezi svátky sv. Lucie a Božím hodem vánočním stoličku



31

z desky, v níž je suk, který se pak vyrazil. Stoličku si měl hospodář vzít o Božím hodu vánočním do kostela na ranní mši a otvorem po suku se podívat zpoza hlavního oltáře po sousedkách. Ihned poznal, která z nich je čarodějnice.

24. prosinec – Štědrý den

Ten těsně souvisí s následujícím svátkem – Božím hodem vánočním, dnem narození Ježíška. Liturgicky se Štědrý den označuje jak vigilie, tedy předvečer slavnosti. Byl dnem postu a přípravy, doprovázený řadou lidových zvyků, od rozmanitých pověr až po poetické obyčeje, které zlidšťují liturgickou podobu vánoc. Dnes už postním dnem není. Během dne se dříve měl dodržovat přísný půst, rodiče slibovali dětem, že uvidí večer zlaté prasátko, pokud půst dodrží. Také je strašili, že Perchta (Bílá paní) rozpáře ty, kteří se nepostili. V některých krajích obcházela večer domácnosti děvčata oblečená do bílých šatů, někdy celá zahalená velkou bílou plachetkou. V ruce držela metlu, někdy velký dřevěný nůž (dokonce se špičkou natřenou červenou barvou, připomínající krev), jímž naznačovala párání břicha. Perchty na rozdíl od většiny jiných obchůzkových masek nenadělovaly dětem žádné dárky, pouze je strašily a trestaly nestřídmost.

V okolí Nového Strašecí jezdívala Perchta na „bruně“. Byl to koník udělaný z dřevěných vidlí, na nichž byla upevněna maska koňské hlavy vycpaná hrachovinou, místo uší byly dvě husí peroutky. Perchtu zde obvykle představoval muž zahalený do bílého prostěradla.

Čerpáno z „Církevní rok a lidové obyčeje“, Vlastimil Vondruška



32

Bílá pohádka Věra Turková Bělostnou peřinou zavátá spí horská vesnička Zapadané jsou střechy chaloupek ověšeny rampouchy a třásněmi jinovatky V sadě obalené stromy sklání své větvoví pod sněhovým příkrovem Zasněženou krajinu světlo měsíce postříbřilo a noční obloha sterými jiskří hvězdičkami Královna noci žezlo své třímá!

Přivítání Věra Turková

Číši zdvihám, zdravíme Tě, Nový roku!

Tož pozdravení s přípitkem si dáme S Novým rokem

přivítáme Co nás čeká

To nás nemine Tak žijte v pohodě v každé hodině!

Sklenky hore! Vítaj roku nový!!!

Čin... čin...

Pod Korábem ◙ časopis Domova důchodců Kdyně ◙ Vychází čtvrtletně ◙ Datum vydání 14. 12. 2007 ◙ Redaktorka: Petra Grősslová, Lenka Schauerová, Petra Szőkőlová ◙

Obrázek na titulní straně: p. Presl Jiří ◙ mail: [email protected] ◙ www.ddkdyne.cz Telefon: 379 410 620 ◙ Adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně ◙

Účet: 1013038280/5500 ◙ IČ: 750 07 746


mailto:[email protected]

http://www.ddkdyne.cz


33



Casopis_9

Documents