Casopis_8

Časopis Domova důchodců Kdyně, příspěvková organizace

Září 2007

2

Úvod Vážení obyvatelé!

Léto je pomalu, ale jistě pryč. Už zbývá jen několik posledních letních dnů, jejichž délka se však den o dne zkracuje. Doufáme, že letošní léto a radovánky s ním spojené jste si užili dosyta, a to zejména při výletech, díky nimž jste mohli navštívit mnoho zajímavých míst, která ve vás vyvolala vzpomínky na mládí nebo které jste předtím neměli příležitost poznat či je navštívit.

Máme radost, že se tento rok mohli výletů účastnit i imobilní obyvatelé díky novému transportéru. Těší nás váš zájem a pokud budete mít jakýkoliv typ na výlet, kterého by se takto handicapovaní obyvatelé mohli zúčastnit, nenechávejte si jej pro sebe a podělte se o něj s námi!!

Ani nadcházející podzim nebude nudný, natož aby byl smutný!! Přesvědčit se o tom můžete v rubrice „Plánované akce pro podzim 2007“. Chceme jen dodat, že tento výčet není úplný a jistě bude ještě bohatší. Určitě se o to pokusíme.

Přejeme vám krásný, radostný a barevný podzim!!!!

Kolektiv zaměstnanců Domova

Jeseň Věra Turková Odlétajícím létem krajina zesmutní. Plachty bílých mlh z pole na pole se valí. Paní mlha šedivým hábitem svým zemi celičkou zahalí. Podzim kraj ovládne.

3

Významné osobnosti z našeho okolí *5. března 1876 Klenčí pod Čerchovem – 23. října 1967 Domažlice český skladatel, klavírista, sbormistr, etnograf a sběratel lidových písní

Život

Byl synem učitele Aloise Jindřicha, typického venkovského kantora s širokým hudebním vzděláním. Hrál prakticky na všechny hudební nástroje a byl zejména velmi dobrý houslista. Pokoušel se i o kompozici, dochovalo se několik příležitostných skladeb. Pevné základy hudebního vzdělání získal tedy mladý Jindřich doma. Pokračoval ve studiu na učitelském ústavu v Soběslavi. Několik let učil na školách ve Lhenicích a v Domažlicích.

Vedle učitelského působení studoval skladbu u Vítězslava Nováka a klavír u Karla Hoffmeistra. Stal se oblíbeným doprovázečem Emy Destinové. Ta velmi milovala jeho chodské písně a často je na koncertech uváděla. Koncertoval se Šefčíkovým kvartetem a byl úspěšný i jako sólový klavírista.

Celý svůj život však zasvětil rodnému Chodsku. Byl sbormistrem studentského mužského sboru v Soběslavi a domažlického sboru Čerchovan. V Domažlicích vybudoval Chodské muzeum, které shromažďuje doklady chodského lidového umění.

Za své hudební i etnografické dílo byl v roce 1954 jmenován zasloužilým umělcem a v roce 1957 národním umělcem. Byl také členem České akademie věd a umění a čestným členem Svazu českých skladatelů..

Etnografické dílo

Jeho největším dílem je 26-dílný etnografický sborník Chodsko. Čtyři první díly obsahují chodský slovník, gramatiku a historii Chodska. Dalších 22 dílů je věnováno životu, zvykům chodského lidu a lidové kultuře Chodska.

Výsledky své sběratelské činnosti publikoval v devítidílném Chodském zpěvníku, který obsahuje více než 1400 notových záznamů písní a na 4000 textů. Je to sbírka ve své rozsáhlosti a úplnosti ojedinělá nejen v naší, ale i ve světové literatuře.

Hudební dílo

Hudební dílo Jindřicha Jindřicha je převážně vokální. Zkomponoval více než 170 písní s doprovodem klavíru či orchestru, 29 mužských sborů, 8 smíšených sborů a 16 ženských sborů. Vydal rovněž několik sbírek úprav chodských písní, z nichž patrně nejznámější je Poklad Chodska obsahující 102 písní a tanců.

Vedle této tvorby zkomponoval řadu drobných klavírních skladeb, rovněž vesměs inspirovaných Chodskem. Orchestrální díla jsou jen příležitostná. Z roku 1906 pochází Elegie pro smyčcový orchestr a z roku 1911 symfonická báseň Svítání v horách.

4

Co se u nás událo

Opět se toho událo v našem Domově dost a dost. Akce byly rozmanité a podle vašich reakcí se většina z nich zdařila a přinesla radost,

zážitky, dobrou náladu a úsměv na rtech. Nyní vám alespoň zkráceně některé z nich připomeneme a přiblížíme je těm

obyvatelům, kteří se jich nemohli z rozličných důvodů účastnit.

Velikonoce v Domově a Velikonoční posezení 5. dubna 2007

Jaro bylo už v plném proudu, když nastal čas Velikonoc. Bylo potřeba se dobře připravit – zajistit výzdobu, upéci tradiční velikonoční dobroty a pak Velikonoce řádně oslavit a uctít.

Jídelna se vyzdobila různorodě barevnými papírovými květinami. Halu, chodby a dveře pak zdobily velikonoční dekorace.

Poté následovalo pečení. Na velikonočním menu nesměla chybět perníková vajíčka slepovaná krémem, politá čokoládou a ozdobená barevným cukříkem. Pekly se bochánky a v neposlední řadě tradiční velikonoční beránci a zajíc. Na jejich pečení se podíleli obyvatelé, kteří si tuto činnost moc užívali, neboť se jim vybavovaly vzpomínky na Velikonoce prožité se svými blízkými.

Vrcholem všech příprav pak bylo „Velikonoční posezení“ konané 5. dubna na Zelený čtvrtek. Stoly byly slavnostně nazdobeny a prohýbaly se pod všemi upečenými dobrotami. K nim se podávala káva či šťáva a aby to mělo trošku šmrnc, z rádia hrála příjemná hudba. Během posezení jedna z pracovnic volnočasových aktivit seznámila obyvatele s velikonočními zvyky a významem jednotlivých svátečních dnů.

Půl hodiny před koncem posezení pak byly vyhlášeny tři výherkyně křížovkářské soutěže z šestého čísla časopisu Pod Korábem. Výherkyněmi se staly paní Kurcová, paní Kučerová a paní Šimánková. Tyto dámy obdržely dárkový balíček a padesátikorunový poukaz do restaurace „Černý orel“. Posezení se neslo v poklidné a rozjímavé náladě, navozující spokojenost všech. Tedy se sejděme za rok zas!!!

5

Výlet po krásách a zajímavostech Chodska 27. dubna 2007

Nastalo jaro, dubnové slunce nám již nabídlo hřejivou náruč a přišel čas výletů.

Byl to již druhý letošní výlet, tentokráte po krásách a zajímavostech Chodska, který se uskutečnil právě v pátek 27. dubna 2007. Předem jsme měli zajištěnou prohlídku podniku Chodovia v Klenčí pod Čerchovem, kde se vyrábí tradiční chodská keramika. Milá paní průvodkyně nás ochotně provedla všemi částmi podniku. Zvlášť zajímavá byla poslední dílna, ve které malířky porcelánu s neuvěřitelnou zručností finálně dokončovaly vázy, hrnečky, džbánky a různé dózy. Prohlídka byla pro obyvatele velmi poučná a dokonce dostali možnost vlastnoručně si vyzkoušet toto řemeslo.

Druhým cílem našeho „chodského putování“ byl pomník J. Š. Baara na Výhledech, který je obklopen malým příjemným parčíkem s lavičkami. Tam jsme se usadili a kochali se nádherným výhledem do okolní krajiny.

Jelikož na návrat bylo ještě brzy, cestou zpět jsme udělali malou přestávku v Klenčí pod Čerchovem a poseděli v zahradní restauraci, kde jsme se občerstvili a popovídali si.

Výlet se nám moc vydařil a budeme se těšit na příští!

6

Regionální přehlídka 3. května 2007

Stalo se nepsanou tradicí, že se každoročně pořádá regionální přehlídka zájmových činností sociálních zařízení Plzeňského kraje. Dříve býval pořadatelem Městský ústav sociálních služeb města Plzně.

Loni se celé akce chopil Městský ústav sociálních služeb Klatovy, který přišel s nápadem, aby se tato milá a oblíbená akce stala putovní. Této myšlenky se ihned chopil ředitel našeho Domova, pan Mgr. Jakub Žákavec a převzal putovní notičku - symbol celé akce - jako závazek k pořádání regionální přehlídky. A tak se také stalo!

Datum byl ustanoven na 3. května roku 2007 a všichni pozvaní se sešli v Městském kulturním středisku v Domažlicích. Tento rok se přihlásil rekordní počet zařízení sociální péče – celkem dvacet. Šestnáct z nich se pak podílelo na velmi rozmanitém kulturním programu v podobě pěveckého, tanečního, pohybového či dokonce divadelního vystoupení. Každé bylo osobité, mělo něco do sebe a přineslo něco nového, co mohlo inspirovat ostatní přihlížející . Atmosféra byla vynikající nejen díky jednotlivým účinkujícím, ale i díky harmonice pana Josefa Jarábka, který svým zpěvem vyplňoval přestávky mezi jednotlivými čísly programu. A skvělí byli i moderátoři celé přehlídky, dvojice složená z jedné pracovnice volnočasových aktivit a pana Pavla Cíchy, tanečního mistra a ředitele Městského kulturního střediska ve Stodě. I když se předtím vůbec neznali, nebylo to na jevišti znát. Ba naopak, vzájemně se pěkně doplňovali. Nesmíme zapomenout zmínit náš pěvecký soubor Kdyňáček, který ve spolupráci s dětmi z dětského pěveckého souboru Radost otevřel povedeným společným vystoupením tuto báječnou akci.

O všechny účastníky bylo skvěle postaráno a to díky zaměstnancům Domova, ale také díky studentům Vyšší odborné školy v Domažlicích a díky učňům domažlického učiliště studujícím obor kuchař-číšník. Nebyla nouze ani o dobré občerstvení v podobě obloženého talířku a chodských koláčů.

Celá akce se mimořádně vydařila a Regionální přehlídka bude příští rok zas! Jejího pořádání se chopil Domov pro osoby se zdravotním postižením Bystřice nad Úhlavou, příspěvková organizace. Nashledanou za rok v Bystřici!!!

7

Výlet na zříceninu hradu Rýzmberk 25. května 2007

Velkou výhodou polohy našeho Domova je okolní krajina. V blízkosti Kdyně je

několik zřícenin hradů a dokonce rozhledna. Rozhodli jsme se proto, že navštívíme jednu ze zřícenin - hrad Rýzmberk, který je od našeho Domova vzdálen cca 3 km.

V jednu hodinu odpoledne jsme odjížděli a za 15 minut jsme dorazili na místo. Před vstupem do hradních trosek jsme obdivovali práci dobrovolných historiků na hradní bráně. Branou pak naše cesta pokračovala dále. Po křivolakých schodech jsme došli k útulnému posezení, které přišlo všem vhod. Občerstvili jsme se a nechali na sebe působit historickou atmosféru, kterou toto místo oplývá.

Pár odvážlivců se vydalo na věž hradu. Schody v této věži v nás nevzbuzovaly moc důvěry, ale touha po rozhledu krajinou byla o moc silnější. Po citelné námaze jsme se vyškrábali nahoru, počasí nám přálo a my se kochali pohledem z dalekohledu na okolní vesnice a chodskou krajinu. Byl to nádherný a hluboký zážitek pro všechny z nás.

Čas nás netlačil a my měli chuť na hradě setrvat déle, a tak jsme toho využili. Bylo to příjemně strávené odpoledne a ještě příjemnější byla zpráva na závěr, že návštěva zříceniny hradu není rozhodně poslední.

8

Výlet do muzea Příhraničí 22. června 2007

Začátkem května, přesně pátý den tohoto měsíce, bylo ve Kdyni otevřeno Muzeum Příhraničí. A nebyli by to naši obyvatelé, kdyby neprojevili zájem o jeho prohlídku.

Společně s jednou z pracovnic volnočasových aktivit se v pátek 22. června vydali čtyři obyvatelé na prohlídku jeho expozice. I přesto, že je muzeum otevřeno tak krátkou dobu a tudíž se jeho exponáty stále ještě doplňují, bylo se rozhodně na co dívat.

Celá výstava je rozdělena do jednotlivých historických období – od prvních známek osidlování Kdyňska přes život a práci prostého lidu a působení prvních živnostníků, až po rozvoj rozsáhlé průmyslové výroby ve Kdyni. Některým z obyvatel se vybavilo mnoho vzpomínek na dobu jejich dětství a mládí nebo přímo na některé obchodníky či průmyslníky, kteří byli na výstavě zmíněni. V muzeu jsme strávili úctyhodné dvě hodiny a ještě to mnohým přišlo málo.

Tento výlet byl završen posezením v místní cukrárně, kde si obyvatelé pochutnali na punčovém dortu, zmrzlině či medovníku.

9

Turnaj v karetní hře „Prší“ 26. června 2007

Karetní hra „Prší“ je u našich obyvatel velice oblíbenou hrou, a proto jsme se rozhodli v našem Domově uspořádat nadšencům této hry turnaj. Vše se odehrávalo ve velké jídelně v přízemí Domova, kde je velice přívětivá atmosféra i pro pořádání soutěžních turnajů. Do soutěže se přihlásilo 11 hráčů, kteří byli rozděleni losováním do jednotlivých skupin. Hra mohla začít. Hrálo se 10 her, přičemž s každou následující hrou napětí hráčů výrazně stoupalo. Po sečtení bodů rozhodčí určili, kteří hráči postupují do semifinále. Toto kolo se hrálo s ještě větší nervozitou než předešlé, soutěžící si začínali uvědomovat, že hrají o lákavé odměny – nádherně vypadající a oku lahodící dorty. Do finále se probojovali ti nejzdatnější hráči, na jejichž straně nepochybně stálo i štěstí. Nervozita stoupala a hráči začínali být netrpěliví, ale bojovali všichni statečně až do konce. Tři nejlepší, a to p. Reiss, pí. Zirhutová a p. Vavřík, si jako vzpomínku na tento turnaj kromě dortu a diplomu odnesli také symbolickou medaili. Pro ty, kterým to tento rok bohužel nevyšlo, je tu však příslib příštího ročníku tohoto velmi oblíbeného turnaje a tudíž možnost dosáhnout stupně vítězů!

10

Jak pečovat o své zdraví Jistě nikomu z vás neunikly informace o tolik přetřásaném tématu zvaném

Ptačí chřipka Pokud Vás toto onemocnění zajímá máte možnost se o něm dozvědět více právě

v následujícím článku. Typy virů

Virus chřipky typu A má 16 H a 9 N typů. Pouze viry podtypů H5 a H7 mohou u lidí způsobovat onemocnění chřipkou. Právě viry s těmito podtypy mohou zmutovat, stejně jako jiné a mohou se stát nebezpečné nejen pro ptačí populaci. Virus H5N1

Je podtypem viru a je virem ptačí chřipky. Hostitelem tohoto viru jsou ptáci nejen volně žijící, ale i drůbež v domácích chovech. První zmínky o viru pocházejí z Itálie z počátku minulého století. Virus byl poprvé izolován v Jižní Africe v roce 1961. U ptáků se onemocnění projevuje ve dvou formách. Při lehčí bývá příznakem jen zježené peří, nebo méně početné snášky vajec. Těžší forma je pro ptáky vysoce nakažlivá a vede k úhynu velmi záhy po nákaze. Onemocnění postihuje velkou část vnitřních orgánů a úmrtnost nakaženého ptactva za 48 hodin po nakažení dosahuje 100%. Přenos

Nakažení ptáci onemocnění přenáší slinami, nosními sekrety a trusem. Nákaza se dále šíří kontaktem zdravých ptáků s nemocnými nebo s jejich výměšky. Přenos na člověka je zatím možný pouze kontaktem s kontaminovanými ptáky nebo jimi znečištěnými povrchy. Přenos této chřipky na člověka neprobíhá jednoduše a onemocní jí pouze někdo. Příznaky

Příznaky ptačí chřipky jsou velmi podobné chřipce jako takové. Jedná se o teploty, kašel, škrábání v krku a svalové bolesti. Mohou se však vyskytnout i záněty spojivek nebo zápal plic až po akutní dechovou nedostatečnost a jiné stavy bezprostředně ohrožující život postiženého.

Virus H5N1 má na svědomí již velké množství vážných onemocnění a úmrtí lidí. Na rozdíl od běžné sezóní chřipky, kdy se infekce projeví mírnými dýchacími potížemi, je infekce H5N1 příčinou velmi vážného stavu pacienta, který velmi rychle vede k rozvratu životních funkcí a jeho úmrtí. Velmi častý je virový zápal plic a multiorgánové selhání. Ze statistik vyplývá více než 50% úmrtnost při infekci tímto virem. Mnoho případů je z řad zdravých dětí a adolescentů.

čerpáno z: www.ptaci-chripka.cz

11

Víno vás ochrání nejen před infarktem

O víně toho bylo napsáno a řečeno již mnoho, jako snad o žádném jiném nápoji. O jeho účincích na lidské zdraví byl proveden nespočet odborných studií.. a výsledek? Pijte ho!

Víno je nápojem, který lidstvo provází už po tisíce let. Na přelomu letopočtu Plutarchos prohlásil: 'Víno je mezi nápoji nejušlechtilejší, mezi léky nejchutnější a mezi pokrmy nejpříjemnější.' A měl pravdu. Víno je lahodným nápojem, pochoutkou a zároveň lékem.

Víno je prevencí infarktu, cévních a srdečních chorob

Alkohol má při pravidelné konzumaci v malých dávkách jeden úžasný účinek, snižuje hladinu tzv. škodlivého cholesterolu, a naopak zvyšuje hladinu tzv. prospěšného cholesterolu. A právě víno se jeví jako optimální alkoholický nápoj s preventivními účinky proti nemocem a zdravotním komplikacím spojeným s nesprávnou hladinou cholesterolu v krvi, cévních a srdečních chorob, infarktu, křečových žil a podobně. Mimo poměrně nízké množství alkoholu, vzniklého přírodním kvašením, obsahuje také třísloviny a mnoho antioxidant - látek, které chrání naše tělo před volnými radikály. Zemí, která je ukázkovým příkladem platnosti tohoto kladného účinku vína na naše zdraví, je jistě Francie. Jak je známo, Francouzi jsou gurmáni a v jídle se příliš nežinýrují, přesto výskyt infarktů a cévních chorob je v této zemi znatelně pod evropským průměrem, naopak se dožívají nadprůměrně vysokého věku v porovnání s ostatními zeměmi Evropy. Francouzi jsou vášnivými konzumenty vína, víno je součástí jejich běžného stolování i nápojem, který najdete na každém večírku. Jak je vidět, jejich vášeň pro tento mok se jim ve srovnání např. se "zeměmi pivařů" mnohonásobně vyplácí. I odborné studie ukazují, že pravidelná konzumace nižších dávek vína dokáže snížit riziko srdečních chorob a infarktu až o polovinu, což je účinek téměř neuvěřitelný.

Antioxidanty ve víně pro zdraví a dlouhověkost Víno obsahuje velké množství antioxidantů, které chrání náš organismus před degenerativními procesy v buňkách a celkovým stárnutím organismu. Najdeme je jak v červeném, tak bílém víně a jejich účinky jsou mnohostranné. Jak jsme se zmínili výše, chrání zdraví našeho kardiovaskulárního systému, dalším velkým přínosem je preventivní působení proti mozkovým příhodám, stařecké demenci a Alzheimerově chorobě. Ve všech těchto oblastech stále probíhají vědecké výzkumy pro co nejefektivnější využití vína v léčbě a prevenci zmíněných zdravotních potíží. Víno je ale také prevencí některých typů rakoviny, např. rakoviny prostaty a vaječníků. Přisuzuje se mu působení brzdící rozvoj nemocí, spojených s hormonálními změnami ve vyšším věku (přechod), včetně nebezpečné osteoporózy - řídnutí kostí.

12

Podle některých zahraničních studií víno dokonce podporuje plodnost u žen. Méně známé jsou dezinfekční účinky vína, pro které se dříve používalo dokonce i při ošetření kůže při poranění. Při vnitřním užití působí proti nakažlivým chorobám bakteriálního i virového původu, například proti střevním a žaludečním infekcím, ale i chřipce a pod. Víno také obsahuje mnohé prospěšné vitaminy a minerály, zejména vitaminy skupiny B, vitamin C, vápník, hořčík, fosfor a železo, pomáhá nám tedy i v doplnění těchto látek, důležitých pro správnou funkci orgánů, silnou imunitu, krvetvorbu a celkovou vitalitu.

Jak často a kolik? Víno, ač má velmi příznivé účinky na náš organismus, stále zůstává alkoholickým nápojem, se všemi riziky z nadužívání. Pokud se jím budeme denně opíjet, našemu zdraví příliš neprospějeme, spíš naopak. Lidé trpící dnou by měli víno konzumovat jen minimálně, nebo vůbec. Pro ostatní je zlatým pravidlem “Pravidelně, ale umírněně“. Co to znamená? I odborníci doporučují pít víno denně, nejlépe při obědě nebo večeři, a to jak samotné, tak s čistou neperlivou vodou. Dávkování je částečně individuální záležitostí, každý reagujeme jinak na různé druhy nápojů a potravy, všeobecně je však doporučená denní dávka kolem 0,3 - 0,4 l u mužů a 0,2 - 0,3 l u žen. Přednost dáváme samozřejmě vínům kvalitním, takzvané "krabičáky" a jim podobná, která víno připomínají snad jen zbarvením, jsou často produktem nejasného původu, s kvalitním vínem nesrovnatelná, jak po chuťové stránce, tak z hlediska prospěšnosti našemu zdraví. Pak si ke známému rčení „In vino veritas“ – „Ve víně je pravda“ můžeme přidat „In vino sanitas“ – „Ve víně je zdraví“.

čerpáno z: www. fiftyfifty.cz

13

Rozhovor V této rubrice vám pomocí rozhovoru představujeme jednotlivé zaměstnance –

- ať už z řad vedení či těch, kteří se o vás dennodenně starají. Sami si můžete určit, kdo by to měl být příště a můžete na něj směřovat svoje dotazy.

Pro osmé číslo vašeho časopisu jsme vyzpovídali sociální pracovnici paní Blanku Strakovou.

Otázka: Kde a kdy jste se narodila? Odpověď: Narodila jsem se v Domažlicích v roce 1969. Otázka: Máte nějaké děti? Odpověď: Mám dvanáctiletého syna Lukáše a jedenáctiletou dceru Aničku. Otázka: Jaká jste byla jako dítě, hlavně pak na základní škole, a jaké byly Vaše oblíbené předměty? Odpověď: U nás v rodině se vzpomíná hlavně na to, jak špatně jsem jedla, jinak ale se mnou asi rodiče v dětství neměli žádné zásadní problémy. Na základní i střední škole jsem byla velice snaživá a mým cílem bylo pokud možno dělat rodičům radost dobrými známkami. Dobře jsem vycházela i se všemi učiteli. Mými oblíbenými předměty byla hlavně čeština, ruština a němčina, dále dějepis a na střední a vysoké škole hlavně předměty humanitního rázu. Nerada jsem měla statistiku a podobné, dle mého názoru pro život ne tak důležité, předměty. Otázka: Na co nejraději z mládí (dětství) vzpomínáte? Odpověď: Na výlety a dovolené strávené s rodiči a na to, jak jsem se starala o mladšího bratra, který je skoro o osm let mladší než já. Otázka: Vzpomínáte si na svoji první lásku? Odpověď: Ano Otázka: Prozradila byste nám, jak jste se seznámila se svým manželem? Odpověď: Seznámili jsme se na taneční zábavě a svatba následovala po sedmileté známosti. Otázka: Jak se Vám líbí práce v našem Domově? Odpověď: Práce v Domově se mi líbí, spíše než jako práci beru svoji činnost zde jako poslání. Otázka: Jaké je Vaše vzdělání? A mohla byste nám prozradit, jaká byla Vaše dřívější zaměstnání? Odpověď: Moje vzdělání je zdánlivě hodně vzdálené mé nynější práci. Vystudovala jsem Střední ekonomickou školu v Domažlicích a poté jsem pokračovala ve studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze, obor ekonomika průmyslu.

14

Po studiích jsem dva roky pracovala v zahraničí, odkud jsem odešla na mateřskou dovolenou. Po ní jsem nastoupila na Finanční úřad ve Kdyni, kde jsem pracovala osm let, a to až do doby, než jsem se rozhodla zkusit pracovat v jiném oboru a nastoupila jsem do Domova. Otázka: Lákalo by Vás bydlet někde jinde než ve Kdyni? Kde by to bylo a proč? Odpověď: Nevím, zda by to bylo jinde než ve Kdyni, ale jelikož ani já ani manžel nejsme nadšeni z bydlení v paneláku, chtěli bychom si někdy pořídit svůj vlastní domek, nejlépe dřevěný. Otázka: Čemu se věnujete ve svém volném čase? Máte nějaké zajímavé koníčky? Odpověď: Nevím, zda jsou mé koníčky zajímavé, ale mým koníčkem je vaření a pečení, dále moc ráda háčkuji a mým dalším koníčkem je také fotbal – samozřejmě jako divák – hrají ho totiž obě naše děti. Pokud nám zbývá trochu času, podnikáme výlety na zajímavá místa, a to buď pěšky nebo autem. Otázka: Máte ráda nějaký sport a věnujete se mu aktivně? Odpověď: Trochu jsem již tuto otázku zodpověděla výše. Aktivně se nevěnuji žádnému sportu, rekreačně pokud si mohu vybrat, tak ze všeho nejraději plavu, případně jezdím na kole. V televizi ráda sleduji krasobruslení. Otázka: Určitě jste výborná kuchařka. Dáváte přednost tradiční či cizokrajné kuchyni? Odpověď: Z důvodu, že moje rodina má ráda tradiční česká jídla, dávám přednost jídlům podle Magdaleny Dobromily Rettigové, ale nebráním se vyzkoušet i různé druhy koření a chutě trochu obměňovat. Moc ráda bych zkoušela netradiční recepty, ale v naší rodině se málokdy ujme nový nápad či chuť. Takže vítězí knedlo-zelo-vepřo-krůto (kvůli synovi) a svíčková. Otázka: Jaký druh hudby máte ráda a baví Vás vyjít si do společnosti a zatancovat si? Odpověď: Hudbu si vybírám podle nálady. Nelíbí si mi hudební směry jako je rap či hip-hop, ale jinak si poslechnu každou pěknou písničku či hudební skladbu. Zde v okolí není moc příležitostí si zatančit, takže mým jediným tanečním vyžitím je v posledních letech Hasičský ples, kterého se účastním jako doprovod svého manžela, který je dobrovolným hasičem tady ve Kdyni. Otázka: Jaká je Vaše oblíbená píseň, květina, barva, jídlo, hudba, kniha, zvíře, osobnost? Odpověď: Oblíbená píseň: Nemám konkrétní oblíbenou píseň, ale všeobecně ráda mám písně autorské dvojice Petr Hapka – Michal Horáček. Kdybych měla být konkrétní, pak je jednou z mých oblíbených písní jejich skladba „Strážce plamene“. Květina: konvalinka, kopretina a jinak jakákoliv darovaná z lásky

Barva: hnědá a béžová, černá a bílá Jídlo: přírodní řízek s bramborovou kaší a nějaký dobrý zeleninový salát Kniha: Saturnin Zvíře: naše samička pískomila Julinka (čteno „Džulinka“) a obecně kůň Oblíbená osobnost: Olga Havlová

15

Příběhy ze života

V téhle naší krásné zemi, kterou bys dlaněmi objal a láskyplným obličejem přikryl, zemi, která zahýbala

dějinami světa, jsou města a vesničky, z nichž vzešlo mnoho dobrého i pěkného!

Kamže jsme se to vydali? No přece do kraje valachů To kdyby se nás ,,ludia pitali“.

Tak už mě tu zase máte! Co říkáte? Že libo Vám bude bych přehršel vzpomínek předala vašemu sluchu! Prosím, nech sa páčí! Však lajte mi, ale jen v duchu!

Cílem naší cesty je kraj ogarů. Zde Bůh Radegast z Olympu svého shlíží a poklady

lidu střeží. Připravte se, vyjíždíme!

Než však Litomyšl navštívíme zhlédneme cestou muzeum selských bouří v zámku Karlova koruna. A jsou tu Pardubice – mlsat perník se nejde. Držíme dietu! Než rozhlédneme se, zdraví nás na obzoru slavná Litomyšl, staré historické a bohaté město patřící k význačným kulturním centrům. Tady v panském pivovaře (patřil k zámku) spatřil světlo světa génius české hudby – Bedřich Smetana. Střed města zachovává svou historickou část. Dominantou náměstí je radniční věž zakončena do roku 1775 dřevěným ochozem, pak zničena požárem. Mezi národní kulturní památky patří zámek ze 16. století. Však nejhezčí památkou je renesanční dům U Rytířů. Profesorem zde byl Alois Jirásek, nějaký čas tu pobývala Božena Němcová a z nejslavnějších kuchařek Magdalena Rettigová zde chutné krmě vymýšlela.

Opouštíme město majálesů v Nedošinském háji a frčíme vstříc kýženému cíli.

Beskydy. Kraj nejen pasekářů, ale i slavných rodáků, kteří se kulturně i politicky angažovali ve světovém dění. Hukvaldy - rodiště hudebního skladatele Leoše Janáčka. Hodslavina – muzeum otce vlasti Františka Palackého. Ostravice – dům slezského lorda Petra Bezruče. Staré Hamry

16

– kostel s památníkem Maryčky Magdonové. Zastávkou na nocleh je Frenštát pod Radhoštěm, je zde zimní sportovní středisko se skokanským můstkem z umělé hmoty. Večerní posezení v kolibě Vlčina. Zde se neobejdete bez toho dát si něco extra k masu. Pro pořádné mlsouny jsou zařazena kuřátka na jalovčinkách. Zavdat si můžete nápoji i pro chlupaté jazyky – tvrdé lyky – nebo mázem bílého vína z bečky s posezením u krbu při lidové muzice. Řidiči se zde mohou posílit valašskou šedulou s ohněm. Při odchodu šenkýři poděkujeme ,,za aldamáš kapcú potřepeme.“ Do hajan capeme se svíčkami dolů lesní cestou. Tma jako v ranci.

Příštího dne nás čeká cesta do Trojanovic a lanovkou na Pustevny – chaty ve stylu Jurkoviče. Procházkou po temeni Radhoště zdravíme se z Radegastem, zhlédneme kostel zasvěcený Cyrilu a Metodějovi. Silnicí scházíme do Rožnova, který obklopují hory poetických jmen: Radhošť, Kněhyně a Tanečnice. Turisticky přitažlivý je přírodní rožnovský skanzen, lidová valašská architektura. K vidění jsou předměty lidového a slohového umění odívání, kovářství, keramiky a další. U vchodu vítá kmen topolu, na kterém je dřevořezbou znázorněn život Valašska. Naleznete zde i úly z dutých starých stromů představující lidské tváře. Na návsi zaskotačit s ogary a děvuchami. Na rozlúčku v šenku truňkem připít. Nasyceni dojmy obracíme se na zpáteční cestu. Zbývá ještě zhlédnout museum klobouků v Novém Jičíně. Ve Valašském Meziříčí výrobu koberců a gobelínů. Zhlédnout Zbrašovské aragonitové jeskyně, plynová jezírka. Konečnou návštěvou je zastavení u Betléma v Třebechovicích pod Orebem, který zhlédl celý svět na světové výstavě v Bruselu.

Končí mé vyprávění za poznatky kraje a věřím, že Vás alespoň trochu zaujalo nebo pobavilo. Mějte se fajn, užívejte pohody a nechte se ,,opečovávat!“ Věra Turková

Jak jsem se ztratila S Marií Komendovou jsme byly kamarádkami na život a na smrt. Seděly jsem

spolu až úplně vzádu, v poslední lavici. Třída 7. B. měla 36 žáků, a tak na nás nebylo od katedry dobře vidět. Využívaly jsme toho, jak se dalo. Hrály různé hry, například: země, město, jméno, věc, zvíře atd. a to hlavně v hodinách matematiky a fyziky. Byly to naše neoblíbené předměty, a tak jsme se snažily zabavit jinak.

17

Bylo to v měsíci září. Ve vesnici, kde Marie bydlela, se konalo posvícení. V pátek dopoledne, když končila škola, mi Marie najednou povídá: ,,Věro, pojeď se mnou k nám domů, máme posvícení. Můžeš u nás zůstat přes sobotu a neděli. V pondělí pak půjdeme od nás rovnou do školy a po skončení vyučování s tebou zajedu k vám domů. Vysvětlím vašim, že jsi byla u nás, protože jsi věděla, že tě na tak dlouho nepustí.“ A alespoň nebudeš tolik bita. Návrh se mi líbil a pro jistotu jsem se zeptala, co budou mít k obědu. ,,Domácí pečenou husu,“ zněla odpověď! To rozhodlo, bylo to moje nejoblíbenější jídlo. ,,Víš co, když dostanu celého biskupa, tak to risknu a pojedu!“ Rozhodla jsem. Rukoudáním jsme si na to plácly, i když jsem v duchu tušila, že z toho bude velký malér. Marie se ještě hlasitě rozesmála, až si toho učitel všiml a okřikl ji. Pak mi pošeptala do ucha, že toho biskupa stejně vyhazujou, protože to u nich nikdo nejí. To jsem nedovedla pochopit, taková dobrota! Doma s bratrem o 10 let starším jsme se o něj doslova prali, a to ještě byla husa kupovaná!

Komendovi bydleli v největším statku na konci vsi. Hospodařili soukromě. Marie byla jejich jediné dítě. Tolik domácích zvířat pohromadě, to jsem ještě neviděla. Abychom v kuchyni zbytečně nepřekážely, vyhnali nás ven obstarat všechna drobná zvířata. Koně a krávy si hospodář ohlídal sám, to ostatní jsme udělaly my dvě. Byla jsem na to pyšná, že jsem také k něčemu užitečná.

Zatímco jsem si na statku užívala, měla městská policie velkou pohotovost. Nikdo nemohl pochopit, že by se ztratilo dvanáctileté dítě. A už vůbec nikoho nenapadlo, že by se nacházelo pouhých 10 km od Benešova. S husí kůží po celém těle a strachem sevřeným žaludkem jsem obě vstoupily do našeho domu. Než však stihla Marie otevřít ústa a začít něco vysvětlovat, už nám oběma pořádná lískovka tancovala po zádech. Kamarádka utekla, já jsem musela vypít kalich hořkosti až do dna. Když se otec vrátil večer z práce domů, zavyčítal matce: ,,To jsi trochu přehnala, ne?“,,Škoda každé rány, která padne vedle,“ zněla odpověď. ,,Tady máš toho svého ztraceného mazlíka. Alespoň si to bude pamatovat na celý život.“ A také že ano. Ale ten domácí husí biskup stál stejně zato! V životě jsem už nic tak dobrého nejedla. A ty modřiny? Ty se časem zahojily samy!

„Rusalka“

18

Adopce na dálku

Je tomu již rok a půl, co se mnozí z vás rozhodli finančně podporovat indického chlapce Miltona v projektu Adopce na dálku pod záštitou Diecézní katolické charity Hradec Králové.

Měsíční splátka pro každého z vás činí 8,- Kč, tzn. že za čtvrtletí je to celkem 24,- Kč. Celková částka je pak vámi splácena taktéž ve čtvrtletních splátkách, které jsou prostřednictvím pracovnic úseku volnočasových aktivit posílány poštovním poukazem na konto Charity.

Za loňský rok jste společně přispěli částkou 5032,- Kč. Při poslední sbírce, která proběhla v pondělí 20. srpna 2007 bylo vybráno

1303,- Kč, které byly ve středu 22. srpna odeslány na chlapcovo konto. Další, v pořadí již třetí, letošní splátka se uskuteční v pondělí 19. listopadu

2007. Připomínáme, že tyto vybrané finanční prostředky jsou výhradně použity

na uhrazení školného, školních pomůcek, školní brašny a uniformy, cestovních výdajů, stravy a zdravotní péče.

Všechny další informace jsou uvedeny v třetím čísle časopisu Pod Korábem či ve vitrínce v hale Domova nebo se můžete obrátit na pracovnice volnočasových aktivit.

V minulém čísle vašeho časopisu jsme otiskli chlapcův dopis, který se k nám

dostal bohužel opožděně, ale přece. Někteří z přispívajících obyvatel se rozhodli Miltonovi odepsat a za pomoci pracovnic volnočasových aktivit napsali dopis, jehož českou předlohu vám nyní předkládáme. Samozřejmě, že dopis byl přeložen do angličtiny a byl odeslán společně s několika fotografiemi Domova koncem srpna.

19

Milý Miltone!!

Chceme Ti poděkovat za Tvůj dopis s přáním k novému roku. Dostali jsme jej později, ale přece. O to byla naše radost větší.

Jsme rádi, že se daří Tobě i Tvým rodičům a že prospíváš ve škole. Měli bychom Ti prozradit, komu Tvůj dopis udělal radost. Jsme obyvatelé

z domova důchodců v malém příhraničním městečku na západě České republiky. V celém Domově žije 98 obyvatel, z nichž 49 z nás se Ti rozhodlo podat pomocnou ruku, abys mohl prožít spokojenější a šťastnější dětství. My v to doufáme a pokud to bude v našich silách, rádi Ti pomůžeme.

Milý Miltone, jak už nyní víš, máš tedy 7 strýčků a 42 tetiček. Jsme na Tebe všichni moc pyšní a dělá nám radost každý Tvůj úspěch a pokrok.

Náš Domov byl postaven před čtyřmi roky a žijeme si zde spokojeně. Starají se o nás zdravotní sestřičky a sociální pracovnice, které nám pomáhají v různých záležitostech a snaží se nám vyplnit náš volný čas zajímavým programem.

Jak se daří Tvé rodině? Co vlastně dělají Tvoji rodiče a máš nějaké sourozence? Máš nějaké kamarády a jak s nimi trávíš svůj volný čas? Jaké máš koníčky a jakému sportu se věnuješ? Máš nějaký sen, čím by ses chtěl stát, až vyrosteš? Je to asi mnoho otázek, ale moc rádi bychom se o Tobě dozvěděli co nejvíce. Samozřejmě i ty se nás můžeš zeptat na cokoliv. Rádi Ti všechny zvídavé otázky zodpovíme.

Přejeme Ti výdrž v Tvém dalším snažení a mnoho úspěchů ve škole. Pozdravujeme Tebe i celou Tvoji rodinu a těšíme se na další dopis od Tebe.

Tvoje tetičky a strýčkové

20

Pojďme se zasmát

Přijde muž k lékaři a stěžuje si, že ho stále bolí hlava. Při sestavování anamnézy

vyjde najevo, že pacient je starý mládenec, nepije, nekouří, stravuje se zdravě, sex považuje za hřích a spát chodí pravidelně o deváté. Lékař se zamyslí a povídá: "Hmm. Tak to je jasné. Máte příliš utaženou svatozář!"

☺

"Pane doktore, jak mám ty prášky brát?" ptá se pacient lékaře. "Jeden ráno

v osm a pořádně zapít. Druhý ve dvanáct a pořádně zapít. Třetí prášek si vemte ve čtyři odpoledne a pořádně ho zapijte. A potom ještě jeden v šest večer a nezapomeňte ho zapít." "A co mi vlastně je, pane doktore?" "Málo pijete."

☺

"Dědo, jak slyšíte s tím přístrojem pro nedoslýchavé?" ptá se lékař pacienta. "Výborně, pane doktore. Od té doby, co ho mám, už jsem třikrát změnil závěť."

☺

V hospodě medituje Vašek: "Slovo má hroznou moc. Člověk zamumlá pár slov

a je ženatej." "Tak, tak," přikyvuje společník, "nebo zamumlá pár slůvek ze spaní a je rozvedenej.“

☺

"Ty nemáš nepříjemnosti s manželkou, když se vrátíš domů pozdě v noci?" "Ne. Já se s ní vždycky vsadím, že přijdu brzo, a ona má pak radost, že vyhrála!"

☺

"Doslechla jsem se," povídá jedna žena své přítelkyni, "že se chceš vrátit k manželovi. Je to pravda?" "Ano. Nemohu se dívat na to, jak si teď šťastně žije."

☺

21

Co vás zajímá

Na rehabilitaci se ve středu 8. 8. 2007 našel prstýnek ze žlutého kovu. Kdo ho ztratil, nechť se přihlásí u sociální pracovnice paní Lucky nebo paní Blanky.

K zamyšlení

Jak vidí děti svět a dospělí už to neumí, možná jen nechtějí, zapomněli...

Spisovatel Leo Buscaglia jednou vyprávěl, jak byl požádán, aby rozhodl o vítězi

soutěže o nejsoucitnější dítě. Soutěž vyhrál čtyřletý chlapeček, jehož sousedovi nedávno zemřela žena a on seděl před domem a plakal.

Chlapec zašel na sousedův dvorek, vyšplhal se mu do klína a jen tak tam seděl. Když se vrátil domů, ptala se ho maminka: „Copak jsi sousedovi řekl?“ „Nic, jenom jsem mu pomáhal brečet.“

V první třídě učitelka diskutovala s žáky nad obrázkem rodiny. Jeden žáček si všiml, že na obrázku má jeden chlapec jinou barvu vlasů, než ostatní. Holčička na to řekla, že bude asi adoptovaný.

„Co to znamená adoptovaný?“ Holčička na to: „To znamená, že vyrostl mamince v srdíčku a ne v bříšku.“

Desetiletá holčička má vrozenou vadu – chybí jí jeden sval v noze a musí trvale nosit ortézu. Jednou přijde domů a chlubí se, že v tělocviku závodili. Tatínek hned tuší, že ji bude muset utěšovat, ale holčička řekne, že vyhrála závody, protože měla výhodu.

„Aha, dali ti náskok.“ „Žádný náskok mi nedali. Moje výhoda byla, že jsem se musela víc snažit!“

New York, chladný zimní den. Před obchodem s obuví stojí asi desetiletý klučina,

nakukuje do výkladu a viditelně se třese zimou. Přiblíží se paní a říká: „Chlapče, co si v tom výkladu tak prohlížíš?“

„Modlil jsem se k Pánu Bohu, aby mi dal jedny boty.“ Paní se zželelo, vzala ho za ruku, zavedla do obchodu a koupila mu šestery ponožky. Potom požádala o umyvadlo s teplou vodou a ručník a umyla mu vzadu v krámě promrzlé nohy. Pak mu na ně oblékla jedny ponožky a koupila mu ještě boty. Ostatní ponožky svázala a dala mu je. „Teď už je ti líp, že chlapče?“

Chlapec ji chytí za ruku a říká: „Vy jste Paní Bohová?“

22

Výročí

Chceme Vás informovat o možnosti pořádání soukromých rodinných oslav ku příležitosti Vašeho významného životního jubilea.

K tomu postačí se včas domluvit s pracovnicemi volnočasových aktivit a dohodnout se na přesném dni a čase.

Pak už nic nebrání tomu, abyste si svoji „párty“ uspořádali za ochotné pomoci a asistence určeného zaměstnance

v malých jídelnách na patrech.

Září 2007 Jmeniny 12. 9. - pí. Marie Augustinová, pí. Marie Endersová, pí. Marie Vavruňková, pí. Marie Hammerlová, pí. Marie Hánová, pí. Marie Hecová, pí. Marie Končelíková, pí. Marie Hubáčková, pí. Marie Smolová, pí. Marie Šídlová, pí. Marie Timurová, pí. Marie Korálová, pí. Marie Uzlová, pí. Marie Votavová, pí. Marie Gruberová 16. 9. - pí. Ludmila Dornová, pí. Ludmila Marišlerová 28. 9. - p. Václav Hulík, p. Václav Šimánek, p. Václav Sláma Narozeniny 2. 9. - pí. Anna Havlíčková 11. 9. - pí. Marie Hammerlová 13. 9. - pí. Ludmila Klasnová 17. 9. - pí. Miloslava Jandová - pí. Ladislava Ruzsová 20. 9. - p. Jiří Černý 23. 9. - pí. Františka Andrlová 29. 9. - pí. Marie Končelíková 30. 9. - pí. Květoslava Šafaříková - pí. Jiřina Florová

Říjen 2007 Jmeniny 4. 10. - p. František Nový 8. 10. - pí. Věra Čejková, pí. Věra Dideková, pí. Věra Turková, pí. Věra Preslová, pí. Věra Vrublová

23

Narozeniny 4. 10. - pí. Terezie Bílá 19. 10. - pí. Jiřina Reissová 27. 10. - pí. Milada Zirhutová 28. 10. - pí. Marie Endersová 30. 10. - pí. Zdeňka Kohnová

Listopad 2007 Narozeniny 16. 11. - pí. Kristina Polomisová 20. 11. - pí. Anna Kaslová 26. 11. - pí. Anna Beranová 29. 11. - p. Stanislav Tyšer

Máme tu pro vás novinku! Kdokoliv z vás bude chtít projevit osobní blahopřání k narozeninám či svátku jinému

obyvateli Domova prostřednictvím rozhlasu, máte nyní možnost. Můžete to udělat dvěma způsoby:

buď napíšete svoji gratulaci a pracovnice volnočasových aktivit ji pak vyhlásí vaším jménem, nebo gratulaci můžete pronést rozhlasovým vysíláním vy sami!!

Jediné, co je potřeba udělat, je uvědomit o tomto úmyslu pracovnice volnočasových aktivit minimálně den předem!

Těšíme se na vás!!!!

24

Plánované akce pro podzim 2007

Léto uteklo jako voda. Rychle se měnící nestálé počasí tento „úprk“ ještě umocnilo. Přesto se nám podařilo uskutečnit mnoho z naplánovaných akcí a především pak vámi velmi oblíbených odpoledních výletů, které si mnozí z vás navýsost užívali a chválili.

Jsme za to opravdu moc rádi a moc si toho ceníme! Budeme se snažit, abyste byli spokojeni i na podzim a báječně se bavili při podzimních

akcích a aktivitách. Zde je jejich stručný přehled:

Září 4. 9. Táborák s ukázkou výcviku služebních psů

13. 9. Vystoupení seniorské taneční skupiny Hanka 21. 9. Návštěva divadelního představení „Manžel pro Opalu“

Cestovatelská přednáška o USA Výlet do Újezdce na statek Jana Sladkého Koziny

Říjen

11. 10. Vystoupení seniorské taneční skupiny Hanka Podzimní taneční zábava

Turnaj ve společenské hře „Člověče nezlob se“ Cestovatelská přednáška

Listopad 15. 11. Vystoupení seniorské taneční skupiny Hanka

Sportovní hry Posezení při harmonice

První pečení vánočního cukroví

Vzhledem k tomu, že vám předkládáme plán akcí s poměrně velkým předstihem, chtěli

bychom vás upozornit, že může dojít ke změnám programu!!! O změnách budete včas informováni pomocí plakátků a rozhlasem Domova. Je také možné, že výčet akcí není úplný. O každé nové akci vás taktéž včas

informujeme stejným způsobem. Děkujeme za pochopení!!!

25

Křížovka o ceny

Milí věrní křížovkáři a luštěnkáři! Nabízíme vám další příležitost získat lákavou odměnu za vyluštění podzimní křížovky.

Tou odměnou jsou opět tři stokorunové poukazy na občerstvení v „Restauraci a penzionu Černý orel“,

které nám věnoval majitel restaurace pan Jan Karaus. Vyluštěnou tajenku vhoďte nejpozději do 11. září 2007

do schránky přání a stížností v hale v přízemí nebo odevzdejte pracovnicím volnočasových aktivit.

Slosování proběhne ve čtvrtek 13. září 2007 ve velké jídelně během vystoupení taneční skupiny seniorek Hanka.

Použito z časopisu Senior Revue

26

Luštění pro volný čas

V dnešním čísle přinášíme pokračování doplňovaček, které pro Vás vymyslela naše obyvatelka,

paní Marie Votavová.

Do nohy mě štípla v . . a. Na sečení trávy je lepší k . . a. Koupil jsem si malý k . . . k. V postýlce však pláče h . . . k. Švec mi spravil staré b . . y. Petřík se však učil n . . y. Na kopci stojí k . . . . l. K spánku je však lepší p . . . . l. Na louce létá papírový d . . k. Po obloze pluje velký m . . k. Nastala už temná n . c. Den už nad ní nemá m . c.

Roztrhl se nám papírový s . . . k. Vysypal se z něho m . . . k.

V chlévě mečí naše k . . a.

Na stole však leží d . . a.

Přišel k nám malý T . . . k. Na louce skotačí nebojácný p . . . k.

27

Citáty

Motto: ,,Šťastný není ten, kdo se tak druhému zdá. Šťastný je ten, kdo sám sebe za šťastného pokládá.“

Seneca Náš život je takový, jakým ho činí naše myšlenky. Mějte skvělé myšlenky a budete mít skvělý život. Štěstí nezáleží v tom, mít mnoho, ale být spokojen s málem. Blessington Pamatuj, že i ta nejtěžší hodina ve tvém životě má jen 60 minut. Sofokles Člověk je zdravý, když ho bolí pokaždé někde jinde. Je důležitější, jak člověk osud přijímá, než to, jaký ten osud je. Je jenom jedna cesta za štěstím, a to přestat se trápit nad tím, co je mimo naši moc. Epiktétos

28

Podvečer Věra Turková Šeřícím tichem usínající přírody z okna hledím Na duši pohlazena vnímám ticho velebné V nastávajícím šeru lesní stráně pod Korábem se ztrácí Červení beránci v západu sluníčka unikají V korunách stromů umlká čiřikání ptačí Ku spánku vše se ukládá!

Domov Věra Turková

V malebné kotlince chudenické pahorkatiny dávnou historií opředeno plodným životem městečko malé dýše.

Z úpatí pod Korábem svou novotou domov svítí. Tu senioři útočiště nalezli, pohodu v podzimu života svého žití.

A Koráb - nad vším tím děním bdí ze své výše.

Pod Korábem ◙ časopis Domova důchodců Kdyně ◙ Vychází čtvrtletně ◙ Datum vydání 3. 9. 2007 ◙ Redaktorka: Petra Grősslová, Lenka Schauerová, Petra Szőkőlová ◙

Obrázek na titulní straně: pí. Votavová Marie ◙ mail: [email protected] ◙ www.dd.dokdyne.cz Telefon: 379 410 620 ◙ Adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně ◙

Účet: 1013038280/5500 ◙ IČ: 750 07 746