Casopis_18

Pod Korábem č. 18 červen 2011

Strana 1

Zajímavosti z našeho okolí - městys Koloveč ..................................................3

Kolovečský mlýn ..........................................................................................4

Co se u nás událo .............................................................................................5

Rozhovor........................................................................................................14

Hlíva ústřičná – zázrak přírodní medicíny .....................................................16

Babiččina lékárna...........................................................................................18

Užitečné rady .............................................................................................20

Vzpomínky na dětství a mládí v Radkovicích.................................................21

Básnička paní Pokšteflové .............................................................................26

Co vás zajímá .................................................................................................27

Adopce na dálku ............................................................................................29

Luštění pro volný čas .....................................................................................31

Pojďme se zasmát .........................................................................................33

Murphyho zákony......................................................................................35

Citáty .............................................................................................................37


Strana 2

Vážení obyvatelé,

léto už zaklepalo na dveře a ruku v ruce s ním přichází letní vydání našeho

časopisu „Pod Korábem“. Opět Vám nabízíme informace o dění v Domově,

příspěvky od Vás a další oblíbené rubriky. Věříme, že zde najdete zajímavé

čtení, dozvíte se něco nového, poučíte se i zasmějete.

Všichni se jistě těšíte z krásného počasí, tepla a dlouhých dnů. My se budeme

snažit vám toto roční období zpestřit bohatým programem plným vycházek

a výletů – zkrátka pobytem na čerstvém vzduchu. Přejeme si, aby sluneční

paprsky rozzářily vaše dny a přinesly tolik potřebnou energii.

Tak krásné počtení a ještě krásnější léto!!!


Strana 3

Zajímavosti z našeho okolí - městys Koloveč

Koloveč – starobylá trhová osada – náležela

za nejstarších časů osídlení pražskému biskupství.

Poprvé je písemně zmíněna v darovací listině pražského

biskupa Jindřicha Břetislava roku 1197, kdy se stává

majetkem kláštera premonstrátek v Doksanech

u Litoměřic. Vlastní osada Koloveč zde již nepochybně

existovala předtím coby majetek drobných feudálů.

Ve starých archivních pramenech je název obce psán: Colowec, Cholowsk,

Kolowsk, Colovecz, německy Kollautschen.

Jméno Koloveč vzniklo asi ze slov „kolová ves“, kdy se v bahnitém terénu na

okraji pomezních hvozdů stavěly chatrče pro obyvatele na dřevěných kůlech

zaražených do močálů – ves na kůlech – kolová ves – Koloves – Koloveč.

Název je správně uváděn pouze v mužském rodu - ten Koloveč.

Kromě zemědělství má v Kolovči tradici kartáčnictví a hrnčířství. Známé je

Muzeum techniky a řemesel a keramická dílna.

Městys Koloveč má společně s osadou Zíchov necelý 1 000 obyvatel.

Koloveč se v roce 2010 zúčastnil poprvé 16. ročníku prestižní soutěže „Vesnice

roku 2010“, jejímiž vyhlašovateli jsou Spolek pro obnovu venkova ČR, Svaz

měst a obcí ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo zemědělství

ČR. Získal Zlatou stuhu pro absolutního krajského vítěze. Zároveň obsadil

druhé místo v celostátním kole, do něhož bylo přihlášeno celkem 361 obcí.


Strana 4

Kolovečský mlýn

Tradice je jednou z nejvýznamnějších tradic udržovaných dodnes, vznikla dle

vyprávění asi takto:

Před dávnými lety kolovečští občané nelibě nesli, že musí vozit mlít obilí

do okolních vesnic. Bylo to dáno tím, že městečko nemělo dostatečný vodní

tok, na němž by mohl být mlýn. Proto jeden místní podnikavec postavil mlýn

parní. Brzy se ukázalo, že je jeho provoz dražší a semletá mouka má horší

kvalitu. Takže znovu začali kolovečští vozit obilí k pánům otcům do vodních

mlýnů. Do parního mlýna se trousily pouze staré babičky (výměnkářky) se

svými pytlíčky obilí. Okolní mlynáři si tropili z místního mlynáře žerty a začali si

vyprávět, že babky chodí ke kolovečskému panu otci proto, aby semlel je,

aby opět omládly.

Mlynář mlýn zrušil, ale místní

chasa na posměch udělala

maketu mlýna a o masopustu

s ním projížděla po vsi

a karikovala přemílání starých

babiček na mladé dívky.

Z tohoto masopustního zvyku

se během let stala lidová hra –

taškařice. Dříve se s mlýnem

jezdilo po městečku, od roku

1949 se koná slavnost

na přírodní scéně. Slavnosti se

konají po pěti letech, případně

při významných příležitostech

či jubileích.


Strana 5

Co se u nás událo

V této rubrice Vám připomeneme, co zajímavého se v našem Domově za posledního půlroku zajímavého událo. Opět jste se mohli zúčastnit mnoha různých akcí a příjemně strávit svůj volný čas.

Bábinky z Dobřan

Ve čtvrtek 13.1.2011 v Domově vystoupila taneční a pěvecká skupina Bábinky z Dobřan. Skupinu tvořilo dvacet seniorek, které nám nejen zatancovaly, ale také moc pěkně zazpívaly. Celé vystoupení bylo doprovázeno hrou na harmoniku. Obyvatelům se program moc líbil jen škoda, že kvůli nemoci se nemohli všichni zúčastnit.

Turnaj v prší

V pátek 28.1.2011 se konal turnaj v karetní hře Prší. Hráči byli rozděleni do skupin po třech a vítězové si pak proti sobě zahráli ve finále. Turnaj byl plný napínavých partií a touhy po vítězství, ale vše proběhlo v přátelském duchu. Pro všechny to bylo určitě příjemně prožité odpoledne.


Strana 6

Divadelní představení

V neděli večer 27.2.2011 jsme se s obyvateli zúčastnili divadelního představení komedie „Charlyeova teta“.

Přednáška o Číně

Přednáška o Číně byla další z řady cestovatelských přednášek. O své dojmy z cest po této nejlidnatější zemi světa se s námi podělil Pan Ing. Jiří Brož z Domažlic. Jeho vyprávění bylo velmi poutavé a zajímavé.


Strana 7

Jarní zábava

V pátek 11. března jsme společně oslavili příchod jara "Jarní zábavou". O dobrou náladu se postaral harmonikář pan Josef Jarábek a dětský taneční soubor country tanců z Kouta na Šumavě. Pro obyvatele bylo připraveno občerstvení a všichni se dobře bavili.

Pečení a zdobení velikonočních perníčků

Jako každý rok, i letos jsme pekli velikonoční perníčky. Pečení se uskutečnilo ve čtvrtek 14.4.2011 ve velké jídelně Domova.


Strana 8

Velikonoční posezení

V dubnu o velikonocích jsme pořádali v Domově tradičně „Velikonoční posezení“. Byla to opět příležitost ke společnému setkání a oslavě tohoto krásného svátku.

Výlet do Kdyně a návštěva muzea

Ještě za chladného dubnového počasí se konal výlet do muzea ve Kdyni, kde jsme si prohlédli velmi zajímavou výstavu dřevorytin a šperků. Při návštěvě centra Kdyně jsme si samozřejmě nenechali ujít občerstvení v restauraci Černý Orel.


Strana 9

Výlet do muzea ve Kdyni

Ve středu 4.5.2011 jsme s obyvateli navštívili výstavu Marie Mužíkové a Jany

Hruškové v muzeu ve Kdyni. K vidění byly překrásné obrazy tvořené

enkaustikou a olejomalbou. Obyvatelům se díla velmi líbila. Náš společný výlet

jsme zakončily posezením u kávy a zákusku u Černého orla.

Přednáška o Belgii

V pondělí 9.5.2011 odpoledne se v Domově konala poutavá přednáška

o Belgii. O své zážitky z cest se s námi podělil pan Václav Šlajs. Vyprávění

o městech a památkách této západoevropské země doplnil také řadou

zajímavých fotografií. V závěru pak odpovídal na dotazy.


Strana 10

Sokolky Domažlice

Ve čtvrtek 12.5.2011 jsme přivítali v našem Domově taneční skupinu seniorek

z Domažlic, které pod vedením paní Kautské secvičily další taneční sestavy.

Tyto temperamentní dámy i přes svůj věk obyvatele opět dobře pobavily.

Výlet na Babylon

Výlet na Babylon se velmi vydařil. Přesto, že se rybník právě napouštěl, nebyli

jsme ochuzeni o krásnou vycházku

přírodou a i pohled na stavbu hráze byl

zajímavý. Měli jsme možnost poznat

Babylon také z druhé, méně známé

strany, od hotelu Praha, ve kterém jsme

také u zmrzlinového poháru a dalšího

občerstvení náš výlet ukončili.

Za nádherného počasí jsme strávili

krásné květnové odpoledne.


Strana 11

Setkání s ředitelem

25.5.2011 se konalo setkání s panem ředitelem. Pan ředitel Vás informoval

o důležitých provozních i organizačních záležitostech a odpovídal na dotazy

obyvatel. Dále následovaly prezentace volnočasových aktivit a webových

stránek Domova.

Výlet do Chodské chalupy na Hrádku

Ve čtvrtek 9.6.2011 jsme v odpoledních hodinách navštívili Chodskou chalupu

na vrchu Hrádek. Po příjezdu se nám naskytl krásný výhled do krajiny a v okolí

restaurace jsme si prohlédli sochu Jana Sladkého Koziny, která tu stojí

už odpradávna. Dále nás zaujala socha chodského psa z betonu obrovských

rozměrů, která byla vytvořena v nedávné době. Na závěr jsme se občerstvili

kávou a zmrzlinovým pohárem na terase restaurace. Počasí nám přálo

a obyvatelé strávili příjemné odpoledne.


Strana 12

Opékání vuřtů

Ve čtvrtek 16.6.2011 odpoledne se konalo

posezení u táboráku. Opekli jsme si vuřty přímo

na ohni a o dobrou náladu se staral harmonikář

pan Jiří Petrželka ze Starého Klíčova. Celé

odpoledne se moc pěkně vydařilo a všichni se

dobře bavili.

Solná jeskyně Crystal

V sobotu 18.6.2011 jsme navštívili solnou jeskyni Crystal v Domažlicích. Solná

jeskyně je místnost pro léčebně-odpočinkové účely. Její stěny jsou vystavěny

z opracovaných kvádrů přírodní soli a členitý strop s umělými krápníky

navozuje zdání opravdové jeskyně. Na přání obyvatel ji navštěvujeme

pravidelně, což přispívá k udržení jejich dobrého zdravotního stavu a pohody.


Strana 13

Canisterapie

V tomto roce jste mohli využít třikrát možnosti canisterapie. Fenka Jackie

canisterapeutky paní Böhmovou z Horšovského Týna nás navštěvuje

pravidelně už několik let. Moc jim děkujeme za jejich obětavou práci.

Taneční terapie

Letos nás třikrát navštívil také charizmatický taneční terapeut Mgr. Petr

Veleta. Při své práci využívá hudbu různých žánrů. Nejen že se na jeho

hodinách hodně tančí, také se zpívá. Obyvatelé jsou nadšeni a odchází na své

pokoje vždy s úsměvem na tváři.


Strana 14

Rozhovor

V této rubrice Vám pomocí rozhovoru

představujeme jednotlivé

zaměstnance - ať už z řad vedení nebo

těch, kteří se o vás dennodenně

starají. Sami si můžete určit, kdo by to

měl být příště a můžete na něj

směřovat svoje dotazy.

Dnes jsme vyzpovídali pracovníka

přímé péče, vedoucího směny, pana

Honzu Pejsara.

Kdy a kde jste se narodil?

Narodil jsem se 31.12.1981 v Domažlicích.

Máte děti nebo je plánujete?

Mám dvě děti. Další neplánuji.

Jaké jsou Vaše zájmy a koníčky?

Procházky, pasivně sport převážně fotbal. Aktivně ho bohužel hrát nemohu

kvůli zraněnému kolenu.

Vybavíte si, jaký jste byl jako dítě?

Jako dítě jsem byl rád v pohybu. Rád jsem hrál fotbal a jezdil na kole.

Kde nejraději trávíte dovolenou? Co letos?

Nemám oblíbené místo. Dávám přednost dovolené v Čechách, kde je mnoho

krásných míst. Letos zatím nemám naplánováno nic.


Strana 15

Jak se Vám líbí práce v Domově?

Práce v Domově je zajímavá. Člověk je v kontaktu s lidmi a je v neustálém

pohybu.

Jaké máte plány do budoucna?

Raději do budoucna moc neplánuji a snažím se žít ze dne na den.

Jaké je Vaše životní motto? Máte nějaký vzor?

Milovat a být milován. Vzor nemám žádný.

Jaký jste kuchař? Co nejraději vaříte?

Jako kuchař se stále učím a nevadí mi něco uvařit nebo upéci. Výsledky mého

snažení by spíše měli posoudit kolegové v práci. Stále se učím, a tak nemám

vyhraněno, co rád vařím.

Jakou hudbu máte rád a chodíte si někdy zatancovat do společnosti?

Rád poslouchám taneční hudbu. Vyhraněný hudební styl nemám. Zatancovat

si do společnosti v poslední době nechodím.

Máte rád pivo?

Pivo piji výjimečně.

Máte nějaký sen, který si chcete splnit?

Sny se neříkají nahlas, jinak se nesplní.

Jaká je Vaše oblíbená barva, kniha, zvíře a jídlo?

Mezi mé oblíbené barvy patří modrá a červená. Rád čtu knihy od Zdenka

Šmída. Oblíbené zvíře nemám. A mým oblíbeným jídlem je kachna s červeným

zelím.


Strana 16

Hlíva ústřičná – zázrak přírodní medicíny

Hlíva ústřičná (pleurotus ostreatus) je

dřevokazná houba, rostoucí převážně

na listnatých stromech. Příznivé

účinky, které má hlíva ústřičná, znali

již před staletími staří Číňané.

Mezi hlavní účinky patří posílení

imunity organismu, pozitivní vliv

na infekce a záněty, krevní tlak

a zlepšení stavu cévního systému.

Hlíva ústřičná a její účinky jsou využívány také pro zlepšení peristaltiky střev,

při alergii, pro zlepšení metabolismu, regenerace organismu a snížení

cholesterolu.

Komu hlíva ústřičná pomáhá

• Zcela jistě kardiakům, protože příznivě ovlivňuje krevní tlak a upravuje

hladinu cholesterolu v krvi

• Diabetikům pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi

• Alergikům a astmatikům

• Všem, kdo trpí různými záněty, kloubovými a kožními onemocněními.

Pouze náhodou až z léků, které se již postupně začínají po celém světě

vyrábět, bylo zjištěno, že hlíva odstraňuje i bradavice virového původu

a léčí ekzémy.

• Pokud máte nemocná játra, ledviny, či slinivku, i vám je hlíva ústřičná

doporučená. Napomáhá zlepšovat metabolizmus a regenerovat vnitřní

orgány.

• Jestli pociťujete příznaky stárnutí, i vy vyzkoušejte hlívu, protože právě

zvýšenou regenerací buněk ve své podstatě zpomaluje stárnutí.


Strana 17

Hlíva ústřičná obsahuje hned několik vitamínů, a nejen ty. Kromě vitaminů

řady B a vitaminů D, C, K obsahuje také stopové prvky jako je železo, draslík,

fosfor, sodík, zinek, selen, bór, jód a především beta 1,3-D glukany, jejichž

výtěžnost je až 50%. Obsahuje také mevinolin, množství důležitých proteinů,

enzymy, steroly, aminokyseliny a mastné kyseliny a dále bohatou škálu

nejrůznějších cukrů od alditů, monosacharidů až po polysacharidy rozpustné

a nerozpustné. Ve vodě

nerozpustné polysacharidy

reprezentuje chitin a chitosan,

které mají mnoho účinků

například: snižují hladinu

cholesterolu a tuku v krvi,

hladinu kyseliny močové.

Dršťková polévka z hlívy

Spotřeba: 500 g hlívy ústřičné, 2 cibule, 1,5 l vody, 1 lžíce oleje, VEGI VEGI

(zeleninová delikatesa bez glutamanu sodného), mletá sladká paprika,

majoránka, 2 stroužky česneku, 1 lžíce hladké mouky

Postup: Na oleji zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme na úzké

proužky nakrájenou hlívu a dusíme. Potom přimícháme papriku a hned

zalijeme vodou, aby paprika nezhořkla. Přidáme zeleninovou delikatesu

VEGI VEGI, lisovaný česnek a majoránku. Polévku necháme krátce povařit

a za stálého míchání ji zahustíme hladkou moukou.


Strana 18

Babiččina lékárna

Když vás skolí chřipka nebo cítíte, že se o vás zatím jenom pokouší, nemusíte

vždy hned sahat po tabletkách. Stačí dát na rady našich babiček.

Ty mají vždy v zásobě několik zaručených receptů na uzdravení.

Extra protichřipkový čaj: Tato mimořádně účinná čajová směs vám

pomůže, když na vás chřipka teprve „leze“.

Potřebujeme: 2 lžičky bezového květu a šípků, 1 lžičku meduňky

a mateřídoušky.

Postup: Bylinky zalijeme horkou vodou a necháme 15 minut louhovat. Do čaje

přidáme pomerančovou šťávu. Tento ideální protichřipkový čaj je účinný jen

v zárodku nemoci.

Cibulový čaj: Je vhodný na posílení imunity při prochladnutí, ale také

na odstraňování hlenů při rýmě a kašli.

Potřebujeme: velkou cibuli nebo dvě menší, 200 g cukru krystal, 1 dl vody

Postup: Cibuli očistíme, pokrájíme najemno a rozmačkáme nebo rozmixujeme

v 1dl vody. Šťávu necháme přejít varem a smícháme ji s cukrem na sirup.

Užíváme čajovou lžičku každou hodinu až do ustoupení těžkostí. Jestliže

nemáte příliš citlivý žaludek, můžete si

čerstvou cibuli pokrájenou na kousky

posypat cukrem, aby pustila šťávu.

Zachová si tak víc účinných látek.


Strana 19

Zázvorový čaj: Je vynikající jako prevence i během nemoci.

Potřebujeme: zázvorový kořen

Postup: Půl lžičky nastrouhaného zázvoru

zalijeme v hrnečku vroucí vodou,

přikryjeme a necháme 10 až 15 minut

louhovat, scedíme a osladíme medem.

Vymačkáme do něj půlku citronu. Pijeme

horký nebo studený.

Bezový a lipový čaj: Čaje z lipového a bezového květu vyvolávají pocení,

proto vypijte alespoň půl litru horkého nápoje. Potom se uložte do postele,

dobře se přikryjte a vypoťte. Nakonec si dejte teplou sprchu a dosucha se

utřete.

Výplach dutin: Proti úporné rýmě můžeme „zabojovat“ výplachem dutin.

Potřebujeme: po lžíci heřmánku, šalvěje, řepíku, 2 dl borové vody

Postup: Bylinky s borovou vodou dobře zamícháme a necháme přejít varem.

Odstavíme a necháme louhovat ještě půl hodiny. Přecedíme, dáme

vychladnout a vyplachujeme si nos pomocí skleněné nádobky na vyplachování

dutin. Jestliže ji nemáte, můžete si nalít odvar do dlaně, vtáhnout nosem

do dutin a vysmrkat. Bylinkový odvar by měl být vždy čerstvý.


Strana 20

Užitečné rady

Vlhkost 50 procent

Když vás škrábe v krku a teče vám z nosu, musíte se především postarat

o dobré klima. V místnostech, kde trávíte nejvíc času, má být vlhkost vzduchu

okolo 50 %.

Trik s ručníkem

Do místnosti si můžete postavit mělké mísy s vodou. Stejného účinku docílíte,

když do plastového umyvadla s vodou namočíte konec ručníku. Druhý konec

upevněte nad něj. Voda stoupá po tkanině a ručník funguje jako knot.

Odpařuje se potřebné množství a další zásoby vody čerpá z umyvadla.

Zábal z lněných semen

Při bolesti krku pomáhá zábal krku z lněných semen. Semena rozvařte na kaši

v rozředěném jablečném octě (1:1). Z kaše potom připravte zábal.

Proti horečce ocet

Při vysokých teplotách pomáhají tzv. octové bačkory. Namočte ponožky

do roztoku octa a vody (1:1), studené si je oblečte na nohy a nechte hodinu

a půl.


Strana 21

Vzpomínky na dětství a mládí v Radkovicích

Narodila jsem se 16.4.1920

v Radkovicích v č. p. 26, což byl

rodný dům mé maminky a mé

babičky s dědou. Ti měli

s babičkou čtyři děti. Jednoho

syna – ten padl ve válce, a tři

dcery – Annu – moji maminku,

Marii a Růženu. Prarodiče žili

skromněji než my. Oblečení

mnohdy nedostatečné a na nohou ponejvíce dřeváky vyrobené po domácku.

Děda jako dobrý hospodář, který dobře rozuměl dobytku a koním, často chodil

po vesnici pomáhat telit krávy a při hřebení koní.

Spávala jsem s dědou a babičkou ve výminkářské světnici a často jsem

slýchala, že někdy odcházel i v noci rodit zvířata a to všechno

za „zaplaťpánbůh.“ Babička měla z toho radost, že děda tomu rozumí a může

tak lidem pomoci.

Ve vsi u nás byl jeden obchod, hospoda, malá trafika a kovárna, kde kovář byl

zároveň i podkovářem. Také tam byl hasičský sbor, jehož starostou byl právě

můj dědeček.

Jako malé děvče jsem se v zimě chodila klouzat na vršek ke kapličce. Měla

jsem dřevěné sáňky po domácku vyrobené. V té době neměli jsme ani dobré

zimní boty ani tepláky, přesto jsme ani moc nestonali. Doma se v té zimní

době zabíjelo prase. Byla to pro nás taková podívaná. Přišel řezník,

pan Šimánek, který zabíjel prasata skoro po celé naší vesnici. Musela se

při tom míchat krev, aby se nesrazila, pak se uvařily kusy hlavy na jitrnice,

z krve a krup se dělaly jelita. Nakonec se vařila tlačenka. Pak se zavářela krví

polévka.


Strana 22

Na jaře 1945 Američané nejprve bombardovali Dobřany, pak plzeňskou

Škodovku a v dubnu klatovské nádraží. Před koncem války chodili po silnici

lidé, kteří byli nasazeni na práci v Říši a pak utíkali domů. Nás informovali,

kde je fronta a co se v Německu děje. Před 5. Květnem jsme byli

před hospodou u Pechanů. U okna bylo rádio a v něm vysílali: „Hovoří Plzeň,

svobodná Plzeň hovoří.“ To pro nás byla radost. Na škole vlál československý

prapor, ale Němci byli ještě u moci. Před příjezdem Američanů jsme všichni

z vesnice byli u silnice. Začal rachot tanků a od Klatov přijeli k nám do vesnice.

Druhý den byla na jejich počest zábava v hostinci u Pechanů. Vojáci bydleli

po chalupách v parádních světnicích, u nás také byli. Takový byl konec války

u nás v Radkovicích. Po nich pak přišli Čechoslováci (to byli naši hoši z Čech,

Moravy a Slezska a Slovenska, kteří bojovali za nás v zahraničí). Tito u nás

pobyli delší dobu a pomáhali nám s polními pracemi. Po válce byla měna,

rodiče, hlavně děda a babička, měli našetřené peníze na stáří, přišli o ně

a důchod žádný neměli. V roce 1953 byla další měna, babička dostala

v té době 200 Kč důchodu měsíčně.

V roce 1946 byl během masopustu u nás bál. Konec masopustu končil v naší

vesnici maškarním průvodem. První osobou průvodu byl kapelník

před muzikanty, rovněž maska. Pak nevěsta a ženich, medvěd, žid, fotograf,

holič s dřevěnou břitvou, cikánky, kominík a mnoho dalších masek. V každé

domácnosti se v tuto dobu smažily šišky a koblihy, které také dostávali

i maškary. Pak přišly Velikonoce, doba malování kraslic, pečení bochánků

a velikonoční nádivky. Také k obědu na Velikonoce bylo pečené kůzle

nebo králík. Chlapci se sešli u kapličky, pomodlili se, a pak chodili řehtat,

protože zvony prý odletěly do Říma. Na Bílou sobotu ráno chodili naposled,

pak po staveních vybírali vejce nebo peníze a nakonec se o vše, co vybrali,

podělili.

Na jaře, když oschla pole, začalo se setím jařin. Připravovaly se brambory,

které se pak v polovině dubna sázely. Sbíral se na jetelištích kámen, aby se

neotupily kosy při sekání. Pak, když následoval První máj, jezdilo se


Strana 23

v ověnčených vozech od nás do Nepomuka. Na návsi u nás se stavěla „máj“

a pak některou květnovou neděli byla u nás pořádána po průvodu s hudbou

po vesnici „májová zábava“ v hostinci u Pechanů. V květnu na Jana

Nepomuckého bývala slavná pouť v Nepomuku, na kterou jsme také někdy

chodili, zvlášť když jsem tam chodila do měšťanské školy. V létě jsem do této

školy jezdila na kole a v zimě ze Žinkov autobusem. Sedm týdnů

po velikonocích byly Svatodušní svátky. Na svatodušní pondělí byla

v Přešticích pouť. Také jsme tam s děvčaty chodily pěšky, později na kole.

O svatém Vítu 15. června se šlo na seno. Mužští chodili brzy ráno za rosy sekat

a my, děti, jsme jim většinou nosily

snídani na louku. Tráva posekaná se

rozhrabala a usušená se obracela a dávala

k večeru do kop, někdy i několikrát. Měla

jsem menší hrábě a s nimi pohrabovala.

Nejhorší práce byla metat seno na půdu.

Muselo se seno šlapat a strkat

pod střechu, aby se ho tam hodně vešlo. Bylo tam při tom horko, prach a seno

škrábalo do těla. Na svátek sv. Kiliána 7. července byla v Klatovech pouť.

V pondělí po pouti se chodilo na žita. Někdy už o této pouti byly u Klatov

budky. Dříve se obilí sekalo bachlicí, to byla kosa s obloukem, který pokládal

obilí. Později se sekalo se sekačkami taženými koňmi. Obilí se vázalo

do povřísel, byl to stočený provazec z obilné slámy a snopy se stavěly

do budek.


Strana 24

O prázdninách jsme chodily s děvčaty na černé jahody do lesa. Druhý den pak

maminka upekla vdolky, rozvařila jahody, zahustila je smetanou, nebo se

pekly borůvkové koláče, byla to všechno pochoutka. Někdy jsme se chodili

koupat do rybníka. Jindy jsem ale musela na pole prostírat povřísla a při tom

jsem přemýšlela, jak je u našeho rybníka pěkně. Po usušení obilí v budkách se

snopy svážely do stodol na žebřiňáku. Bylo-li hezké počasí, koncem července

bylo obilí svezeno. Na polích jsme pak pásli husy a někdy, když jsme si

při pasení hráli, byly husy dřív doma než my. V srpnu se začalo mlátit obilí

na strojích. Vymlácená sláma se nosila před stodolu a večer zpět do perny –

to je místo ve stodole. Žitná

sláma na povřísla se mlátila

cepy. Když se mlátilo ve třech

lidech, říkalo se, že to zní

jako „Do Klatov“, ve čtyřce

jako „Do Švihova“. Každý musel

do tohoto rytmu zapadnout.

Bylo to pro mne moc složité,

mlátila jsem podle svého,

neměla jsem prostě hudební

sluch.

Během srpna se sušily otavy. Hleděli jsme, aby byly

vždy do naší pouti, která byla na první neděli v září,

na Anděla strážce, usušeny. Na pouť jsme pekli

koláče, piškotovou buchtu a husu. Pozvali se přátelé.

V neděli o pouti byla v naší kapli slavná mše svatá

a odpoledne taneční pouťová zábava v hostinci

u Pechanů. Po pouti se oralo pod ozimy, před svatým

Václavem se dobývaly brambory. Sousedi si jeden

druhému pomáhali, rovněž při mlácení obilí. Pak se

zaselo žito a pšenice. Na Svatého Václava byla slavná

pouť v Žinkovech, kam jsme chodili ráno na mši svatou a odpoledne na poutní


Strana 25

zábavu. Na svatého Havla 16. října, bylo u nás posvícení. Upekly se koláče

a byla i pečená husa a byla v hostinci posvícenská zábava. Na lukách jsme pásli

krávy. Zoralo se pole po bramborách, zasela se pšenice, nebo na jaře ječmen

a tím končily polní práce.

Přišly Vánoce, měli jsme betlém s figurkami a stromek. Na stromku většinou

pečené cukroví, jablíčka, ořechy a papírové ozdoby doma vyrobené. Pekly se

koláče, slepované máslové koláčky a tři vánočky. K obědu na Štědrý den jsme

měli maňasa „kubu“ – to jsou uvařené krupky, udušené houby, vše omaštěné,

ochucené a pak zapečené, bylo to dobré jídlo. Večer pak buchtičky, aby se

vedly husičky, a čaj. Z dárků jsem dostávala knížku a nějaké oblečení. Večer

přišel pastýř se svojí ženou, vytruboval a přáli hezké vánoce. Za to se jim

dávala vždycky jedna vánočka.

Ve srovnání s našimi dnešními dětmi by se zdály naše zimní i letní zábavy

velmi chudé. Dnes jezdí děti v zimě na lyžích na hory, v létě k moři a mají

vytápěné bazény. Nám stačil zamrzlý rybník v zimě a v létě na koupání. Hráli

jsme školku, frnkali kuličky a fazole u kapličky na návsi.

Byli jsme velmi spjatí s okolní přírodou, věděli jsme, na kterém záhonu

rozkvetou fialky, kde dozrají jahody a začervenají se maliny. Kolem sebe jsme

měly blízké lidi a to nám k pěknému životu stačilo.


Strana 26

Básnička paní Pokšteflové

V údolí vesnička mile se tváří, každého vítá pohledem svým. Slunéčko nad vším radostí září, jak šťastna jsem, že je i domovem mým. Borový lesíček kolem ji chrání, jako by v náruč svou objat ji chtěl. To zlé by chtěl nésti za ni, Kdos lepší kdys pohled jen zřel. Prostředkem vesničky potůček čistý, stále jen bublá si a spěchá dál. K říčce by se rád připojil za vsí, aby jej odnesla v neznámou dál. Když zavoní na návsi z košaté lípy květ, jak milo, jak veselo je všade. Tu mladým patří celý svět, hned zpěv jejich je všade. K svatému Jakubu k pouti když chýlí se, všade se myje a také bílí. Vždyť každá panenka těší se, že přijde zas ten její milý. K božímu kostelu cesta je živá. Za neděle, když se rozezní zvonu krásný hlas, na rtech modlitbu každý jen mívá, vždyť pánbůh je nejlepší ochránce náš.


Strana 27

Co vás zajímá

Pořádání oslav

Chceme vás informovat o možnosti pořádání soukromých rodinných oslav

ku příležitosti vašeho významného životního jubilea. K tomu postačí se včas

domluvit s pracovníky terapie a dohodnout se na přesném dni a čase.

Pak už nic nebrání tomu, abyste si svojí „párty“ uspořádali za ochotné pomoci

a asistence určeného zaměstnance v malých jídelnách na patrech nebo

v pavilonu.

Návštěvy ve městě

Tyto výlety jsou možné po domluvě vedoucího směny sociálního úseku

se sociálními pracovníky, kteří zajišťují přepravu obyvatelů. Speciálně

upravený automobil může přepravit až tři obyvatele na invalidních vozících.

Obyvatelé se mohou obrátit s žádostí o doprovod do města na svého

klíčového pracovníka, příp. na kteréhokoliv zaměstnance Domova, který zajistí

předání informace.

Půjčování knih z knihovny

V případě vašeho zájmu je možné zajistit

zapůjčení knih z Městské knihovny Kdyně.

S Vašimi žádostmi o zapůjčení knih z knihovny

se obracejte na sociální pracovníky.


Strana 28

Internet v Domově

Dovolujeme si vás upozornit na možnost

kdykoliv se připojit na internet. K tomuto

účelu slouží počítač umístěný ve velké jídelně

Domova, který je vám volně k dispozici.

Adresa Domova, na kterou vám vaši blízcí

mohou psát je:

[email protected]

Vyvolávání fotografií, fotokopie článků

Nabízíme Vám vyvolání fotografií pořízených při Vašich

akcích, besedách, setkáních nebo oslavách.

Fotografie si můžete prohlédnout kdykoliv po domluvě

se sociálními pracovníky.

Pokud kdokoliv z Vás obyvatelů či Vašich

příbuzných nebo známých má zájem o příspěvek

umístěný na jakékoliv nástěnce v Domově, může

požádat kteréhokoliv zaměstnance o předání

informace sociálním pracovníkům. Ti rádi zhotoví

kopii požadovaného příspěvku a předají zájemci.


Strana 29

Adopce na dálku

Program Adopce na dálku je charitativní projekt zaměřený na trvalou pomoc

chudým dětem formou podpory jejich vzdělání, aniž by musely opustit vlastní

rodinné kulturní zázemí.

Diecézní katolická charita Hradec Králové realizuje program Adopce na dálku

v daleké Indii, ve státě Karnataka. Od roku 2000 spolupracuje s indickou

diecézí Belguam, kde je projekt veden pod názvem Bala Jeevan Jyothi

(„Dát naději a světlo dětem“). V roce 2005 ho rozšířila o indické arcidiecéze

Bangalore, v níž je projekt veden pod názvem Asha („Naděje“)

Vy jste se rozhodli podporovat indického

chlapce Miltona (nar. 9.5.1998), kterého

podporujete již 5 let. V letošním roce

proběhla zatím jedna sbírka. V březnu se

vybralo pěkných 1300,- Kč. Další sbírka by

se měla uskutečnit v nejbližších dnech.

Všem děkujeme za Vaše rozhodnutí

přispívat i nadále.

Připomínáme, že tyto vybrané finanční

prostředky jsou výhradně použity

na uhrazení školného, školních pomůcek,

školní brašny a uniformy, cestovních

výdajů, stravy a zdravotní péče.

Máme pro Vás dobrou zprávu! V lednu

nám přišel další dopis od Miltona.

Byl psaný jako přání k vánocům a chlapec

v něm popisuje, co prožil za poslední

půlrok. Doufáme, že Vám jeho dopis udělá

radost.


Strana 30

Moji drazí sponzoři,

Posílám Vám i Vašim rodinám milující pozdravy. Mně i ostatním členům mé

rodiny se daří dobře a jsme zdraví. Věřím, že i Vám se daří dobře.

Jsem velice šťastný, že Vám mohu psát tento dopis. Nejdříve ze všeho bych

Vám chtěl velice poděkovat za Vaši pomoc, která mi umožňuje studovat.

Celá moje rodina Vám také posílá spoustu pozdravů. Děkuji za všechno,

co pro mě děláte. Celý svůj život za to budu velice vděčný. Učím se dobře

a chodím do školy pravidelně. Všichni se za Vás neustále modlíme v našich

každodenních modlitbách.

15. srpna jsme ve škole slavili den nezávislosti, vyvěsili jsme národní vlajku,

zpívali národní hymnu a rozdávali jsme sladkosti všem dětem. Také jsme

velkolepě oslavili den učitelů, kde jsme měli bohatý program. Já jsem se ho

také účastnil a velice se mi to líbilo.

Ve škole jsme měli pololetní zkoušky, ve kterých jsem uspěl dobře. Teď si

užívám prázdnin a účastním se pololetního tábora, který organizují sestry

z organizace ASHA. Sestry se o nás velice pěkně starají a učí nás spoustu

důležitých věcí. Všichni jsme z tábora napsali dopisy našim sponzorským

rodinám.

Ve svém volném čase pomáhám rodičům s jednoduchými pracemi

v domácnosti. Rád si také hraji a trávím čas s mými kamarády.

Děkuji Vám za peníze, které jste mi poslali a z kterých jsem mohl zaplatit

školní poplatky, koupit školní tašku, knihy, boty a ostatní školní potřeby.

Rád bych ukončil tento dopis láskou a tisící polibky.

Váš milující Milton


Strana 31

Luštění pro volný čas

Co je svět světem, nikdy žádná žena (TAJENKA) muže, když se jí vyznal,

že ji miluje. J. P. Florian

A S

B S

C S

D S

E S

F S

G S

H S

I S

J S

Nápověda: SILIKON

Vodorovně:

A – Špek B – Severní vítr C – Nosná část plotu D – Audience E – Vláčení

F – Hovorově „sportovní auto“ G – Hry o ceny H – Organická sloučenina křemíku I – Zplodiny hoření J – Velký ostrov v Indonésii


Strana 32

Maminka přivedla malou dceru k zubaři:

- "Káťa se hrozně bojí. Vrtáte bezbolestně, pane doktore?"

- "Většinou ano, ale občas mě (TAJENKA)."

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

K K K K K

K K K K

A A A A A A

Svisle:

1 – Nemotora 2 – Dravý pták 3 – Potřeba k filmování 4 – Opak záporu 5 – Mraky 6 – Otec Kazi, Tety a Libuše

7 – Rajská nebo koprovka 8 – Hlas kukačky 9 – Mláďata prasete 10 – Část stromu 11 – Malá Eva


Strana 33

Pojďme se zasmát

Dvě prodavačky se baví za regály. Přiběhne třetí a povídá:

- "Holky, v obchodě jsou zákazníci!"

- "Tak buďme potichu, oni zase odejdou!"

Potká kamarád Pepu.

- "Tak co, už ses konečně oženil, nebo si ještě pořád vaříš sám?" ptá se první.

- "Obojí!"

Vedoucí velkého oddělení si pozve do kanceláře nové zaměstnance, aby je

uvedl na pracoviště. Hned, jak vejdou, se ptá prvního:

"Jaké je vaše jméno?" - "Karel."

- "Člověče, nevím, kde jste dosud pracoval, ale tohle si nezvykejte. Tady je

zvykem, že podřízení se oslovují příjmením, aby to nesnižovalo autoritu

nadřízených - takže já říkám podřízeným Nováku, Zelenko a podobně.

A podřízení mně smějí říkat pouze pane Veselý anebo pane vedoucí. Jasné?

Tak znova, jak se jmenujete?"

- "Karel Miláček!"

- "Tak poslyšte, Karle, pracovní doba je..."

Nasedne opilec do taxíku a povídá:

- "Prosím domů."

- "Můžete to nějak upřesnit?"

- "Do obýváku."

Dělení vín na Moravě:

1. Dá sa

2. Dá sa svařit

3. Nedá sa

4. Dá sa Pražákom


Strana 34

"Mami, můžu se jít koupat do moře?" ptá se malá holčička.

- "V žádném případě, dítě. Vlny jsou příliš vysoké."

- "A tatínek se koupá!"

- "Tatínek může, on je pojištěný na moc velké peníze."

Jsou dva hadi a jeden povídá druhému:

"Ty, Franto, jsme my jedovati hadi?"

"Ne, proč?"

"Uf, to se mi ulevilo, protože já sem se před chvilkou kousl do jazyka."

Tchýně se rozhodne vyzkoušet své dva zetě. Přijde k tomu bohatšímu

a na zahradě schválně spadne do bazénu. Zeť přiběhne a zachrání ji. Ráno se

zeť probudí a před vraty stojí nová Octavia s nápisem - DÍKY, TCHÝNĚ.

Tchýně přijede k druhému zeti, ten bazén nemá, ale bydlí vedle řeky, tak tam

schválně spadne. Zeť se na ni dívá, jak odplouvá po proudu a nechá ji utopit.

V noci přemýšlí a říká si, jaký je vůl, že mohl mít novou Octavii. Ráno vstane

a před vraty stojí nový Mercedes s nápisem - DÍKY, TCHÁN.

Medvěd veze ježka na motorce. Medvěd zrychluje a ptá se ježka:

- "Bojíš se?"

- "Nebojím," odpoví hrdinsky ježek.

Na druhý den si to vymění. Když se motorka řítí 150kilometrovou rychlostí, ptá

se ježek medvěda:

- "Bojíš se?"

- "Nebojím," odpovídá medvěd.

- "Ale měl bys, protože já nedosáhnu na brzdy!"

Dceruška účetního zakopla o kámen a řekla: "Sakra, to bolí."

Tatínek povídá: "Pokud tohle ošklivé slovo už nikdy neřekneš, dostaneš

pětikorunu."

Za pár dní přiběhne holčička ze školy za tatínkem jak na jehlách a nedočkavě

povídá: "Tatí, mám nový slovo, který je nejmíň za dvacku!"


Strana 35

Murphyho zákony

Jestliže se pokoušíš zatlouci do zdi hřebík a on ti upadne na zem, neztrácej čas

hledáním, protože ho nenajdeš. Jednoduše si zuj jednu botu a sundej

ponožku, potom šlápni náhodně na jakékoliv místo pokoje (bez ohledu na to,

jak je velký). Hřebík najdeš tam.

Chybovat je lidské. Hodit vinu na jiného je ještě lidštější.

Jestliže se nám něco konečně povedlo, v budoucnosti zjistíme, že by bylo lepší,

kdyby se to nepovedlo.

Ať potřebuješ cokoli, vždy to najdeš až úplně vespod své tašky.

Nezáleží na tom, co se pokazí, vždy se najde někdo, kdo to čekal.

Udělat cokoli „blbuvzdorným“ je nemožné, protože blbci jsou ohromně

vynalézaví.

Teprve když ses osprchoval, zjistíš, že nemáš ručník.

Jestliže nějaký dokument správně založíte, víte sice kde je, ale nikdy jej

nebudete potřebovat. Když ho nezaložíte, určitě jej budete potřebovat,

ale nebudete vědět, kde je.

Rozdělení věd: Nedá-li se věc pochopit selským rozumem, jde o matematiku.

Když to nedává žádný smysl, pak se jedná buď o ekonomii, nebo o psychologii.

Jestliže to zapáchá, je to chemie. Nefunguje-li to, je to fyzika.

Má-li tvoje dítě problémy s výslovností, nic si z toho nedělej, všechna neslušná

slova bude vyslovovat jasně.

Zákon zkoušení: To, co žák neumí, učitel zjistí během 1 minuty, a to co umí,

ho nezajímá.

Tiskárnu lze v některých případech nahradit skartovacím zařízením-výsledek

práce bývá obdobný.


Strana 36

Šedesátidenní záruka vám zaručuje, že se výrobek pokazí 61. den

po zakoupení.

Jestliže máte tužku, nemáte papír. Jestliže máte papír, nemáte tužku. Jestliže

máte obě dvě věci, nikdo nechce zanechat vzkaz.

Rozdíl mezi pořádkem a nepořádkem tkví v tom, že pořádek je vlastně

jen organizovaný chaos.

Nikdy není dost času na to, aby se to udělalo dobře. Ale vždy je dost času

na to, aby se to udělalo znovu.

Pravděpodobnost, že chleba spadne na koberec namazanou stranou, je přímo

úměrná ceně koberce. Pravděpodobnost se dále zvyšuje, když je chleba

namazán marmeládou z lesního ovoce.

Množství traktorů, kombajnů, trabantů a jiných pomalu jedoucích aut, které

potkáte na jednom kilometru cesty, je přímo úměrné tomu, jak moc

pospícháte.

Neužitečný předmět roky trčí na místě, kde každému překáží, ale nikdo se

neobtěžuje dát ho někam jinam. Když tento objekt konečně potřebuješ, zjistíš,

že zmizel neznámo kam.


Strana 37

Citáty

Těšit je víc, než být utěšován. Dávat je víc, než brát. Milovat je víc, než být

milován. Vítězslav Nezval

Kritik musí všechno znát a zbytek si domyslet. Marcel Proust

Žárlivost je nenávist převlečená za lásku. Klement Maria Hoffbauer

Kdo chce stavět vysoké věže, musí se dlouho věnovat základům Mathy

Žádný cíl není tak daleko, aby na něj nedosáhla křídla tvých snů. neznámý

Při práci se potřebujeme učit. Pracoviště je třeba změnit v benzínové čerpadlo

pro naše mozky, nejen v závodní dráhu. Jonas Ridderstrale

Ostatním radit je vždy jednodušší, ale až se do té samé situace dostaneme my,

potřebujeme vždy pravé přátele. Jiří Pohořalý

Dělejte to, z čeho máte strach. A dělejte to opakovaně. To je nejrychlejší

a nejjistějších způsob, jak strach porazit. Dale Carnegie

Naše hlava je kulatá, aby myšlení mohlo měnit směr. Kreativita znamená vidět

to, co vidí ostatní, ale něco jiného si u toho myslet. Francis Picabia

Santalové dřevo, dřevo aloe, modrý lotos, rozkvetlý jasmín - i mezi těmito

voňavými věcmi je ze všeho nejlepší vůně čestného jednání. Budha

Člověk je člověku nejlepším lékem. Africké přísloví

Nezlob se na růži, že má trny; raduj se, že tak trnitý keř má růže. Arabské přísloví

Zlý člověk škodí sobě samému víc, než škodí jiným. Svatý Augustýn


Strana 38

Štěstí tvého života záleží na druhu tvých myšlenek. Marcus Aurelius

Nerozhlížej se stále! Mnohem důležitější než to, co vidíš kolem sebe, je to, co

máš v sobě. Otto František Babler

Staré dřevo nejlépe hoří, staré víno se nejlépe pije, starému člověku nejvíce

věř, starého autora nejraději čti. Francis Bacon

Mladí lidé se hodí spíš k tomu, aby vynalézali, než aby soudili. Francis Bacon

Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by

jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal

strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.

Honoré De Balzac

S jednou lžičkou medu chytíte víc much než s dvaceti sudy octa. Jindřich IV.

Matka vždy miluje dítě víc než otec. Ví, že je její. On se to jen domnívá.

Menandros

Lehká věc je mlčeti, když člověk nic neví. Alois Jirásek

Můj manžel je čestný, poctivý, pracovitý člověk. Nechápu, jak jsem si takového

vola mohla vzít. Vladimír Jiránek

Když o sobě pochybujete, nemůžete ze sebe vydat to nejlepší. Když v sebe

nevěříte vy, kdo jiný ve vás má věřit? M. Jackson

Tajemství - to je příliš mnoho pro jednoho, tak akorát pro dva a příliš málo pro

tři. J. B. Howell

Dítě se neptá proto, že by nevědělo a vědět chtělo, dítě se ptá přesto, že ví,

ale proto, že chce uvést do běhu mechanismus řeči. M. Horníček

Jsou věci okamžité a jsou také věci věčné. A k těm věčným patří i jedno z

nejtěžších a nejkrásnějších umění... odpouštět. M. Horáček


Strana 39

◘ Pod Korábem ◘ vychází pololetně ◘ datum vydání: 30.06.2011 ◘

◘ šéfredaktor: Jitka Havlovicová ◘ editor: Lukáš Denk ◘

◘ redaktoři: Lenka Schauerová, Michal Tesař, Lenka Mastná, Blanka Straková ◘

◘ časopis vydává: Dům seniorů Kdyně, p. o. ◘

◘ adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně ◘ telefon: 379 791 111 ◘

◘ mail: [email protected] ◘ www.dskdyne.cz ◘

◘ účet: 1013038280/5500 ◘ IČ: 750 07 746 ◘

Casopis_18

Documents