Casopis_16

PPoodd KKoorráábbeemm ččaassooppiiss nneejjeenn oobbyyvvaatteell DDoommuu sseenniioorrůů KKddyynněě

číslo 16 – červenec 2010

Pod Korábem číslo 16 červenec 2010

Strana 1

Vážení obyvatelé a další čtenáři,

už po šestnácté k Vám přichází náš časopis. Určitě se i v tomto čísle najdou informace, které Vás zaujmou i pobaví.

Časopis tentokrát vychází v době, kdy je léto v plném proudu a my si můžeme každým dnem užívat hezkého počasí.

Přejeme Vám všem příjemnou zábavu při čtení časopisu a doufáme, že se nám podařilo něco slunečních paprsků přenést na tyto stránky a že Vás mile zahřejí na duši.

Velké poděkování patří těm, kteří aktivně přispívají do našeho časopisu.


Strana 2

Změna názvu Domova, nové logo

Plzeňský kraj jako zřizovatel v souladu s usnesením Zastupitelstva Plzeňského kraje č. 337/09 ze dne 14. 12. 2009 změnil s účinností od 1. 1. 2010 název Domova důchodců Kdyně. Nový název Domova zní: Dům seniorů Kdyně, příspěvková organizace.

Se změnou názvu jsme změnili i logo Domova. Nové logo vyjadřuje naše poslání: Naším posláním je podat pomocnou ruku těm, kteří už tímto světem sami „jít“ nemohou. Vytvořit pro ně Domov, který se nejvíce bude podobat tomu pravému. Vybudovat pro ně prostředí, ve kterém už nebudou muset podzim svého života přežívat, ale budou jej moci naplno prožívat.

V dubnu tohoto roku došlo také ke změně telefonních čísel. Příbuzní a známí našich obyvatel tak již nemusí složitě přemýšlet, jaké telefonní číslo mají volat, když chtějí hovořit se svým blízkým, obyvatelem Domova. Stačí, když znají číslo pokoje, ve kterém obyvatel bydlí. Poté již vytočí postupně: předčíslí 379 791 a připojí číslo pokoje (např. 201). V případě, že obyvatel bydlí na dvoulůžkovém pokoji, má obyvatel, který má postel blíže dveřím, číslo o 50 vyšší (např. 251).

Do budoucna přejeme všem našim obyvatelům, aby u nás, zaměstnanců Domova, našli pokaždé nejen pomocnou ruku, ale i pomoc, útěchu a dobré slovo.

Mgr. Jakub Žákavec, ředitel


Strana 3

Zajímavosti z našeho okolí

Koutský zámek

Přes dvě staletí spravovali majetky spjaté s panstvím kolem staré tvrze v Koutě na Šumavě příslušníci šlechtického rodu Stadionů. Ti roku 1697 koupili celé panství od vdovy po Volfu Maxmiliánovi z Lamingenu, na Chodsku neblaze proslulém jako Lomikar. Dotyčný i přes své konflikty s komunitami tradičních, staletých selských rodů původních Chodů byl přece jen kvalitním podnikatelem, a tak položil dobrý základ podnikání, které zde na Domažlicku později rozvinuli právě Stadionové.

Obrovské koutecko-trhanovské panství zahrnovalo nejen lesy a polnosti či rybníky, Stadionové zde vybudovali kvalitní a výsostné impérium, zahrnující textilku, keramičku, sklárny, vinopalny, pivovary, zbrojovku, mlýny a celou řadu drobnějších zařízení. Dokázali tak zaměstnat okolo sedmi tisícovek poddaných. Není tedy divu, že malý chodský ekonomický zázrak pomohl také k založení nového panského sídla právě v Koutech na Šumavě, kde stará dobrá tvrz, založená již v časech renesance a později barokně rozšířená, přestávala stačit jak k reprezentaci, tak k pohodlnému modernímu bydlení. A Stadionové byli rodem poměrně progresivního myšlení!

V severním koutě Koutu nechali kolem roku 1824 vystavět zámeček zcela nový. V duchu dobové módy zámeček obklopil také park, dosahující původně až k rybníku zvanému Bílka. Ze zámeckého nádvoří vedla také stromová alej k blízkému návrší, kde stával gloriet připomínající klobouk. K altánu se vázala pověst, že právě na tomto místě ztratil svůj kardinálský klobouk a zároveň jeden z odznaků svého postavení papežský vyslanec, kardiál Julius Cesarini, který mimo jiné stál v čele páté křížové výpravy proti kacířským Čechům. Možná v tom Stadionové cítili jistou pikantérii. Nakonec, husitská historie


Strana 4

Domažlicka vzrušovala i francouzskou spisovatelku užívající pseudonym George Sand, která dokonce situovala děj svého románu Consuela, prošpikovaného fantaskními odkazy na české husitství, právě do blízkosti Koutu, na hrad Rýzmberk, jehož ruiny nechali kolem poloviny devatenáctého století upravit právě Stadionové, resp. Jan Filip Stadion, a nechali zde mezi lety 1847 - 1848 vybudovat také vyhlídkovou věž, dnešní zajímavou rozhlednu.

Romantické cítění měli tedy Stadionové v krvi. Počátkem 20. století rod Stadionů vymírá po meči, následuje epizoda hospodaření statkáře Rzyezewského a přechod do rukou rodu Schonbornů. Krásný zámeček ovšem vyhořel, a to již roku 1887. Později, snad roku 1901, dochází k přestavbě a úpravě budovy v gotizujícím slohu. Pravděpodobně tou dobou přibyla k zámku také kaple Panny Marie, opatřená štíhlou vížkou. Pak už následovala spíše leta destrukce.

Za války roku 1942 zbořili v ěž zámecké kaple němečtí vojáci, v období budování socialismu přišel zámek o tzv. čestný dvůr po zboření dvou postranních hospodářských křídel a novodobé moderní přístavby budovu příliš nezkrášlily. Zámek upravený pro potřeby tzv. škol v přírodě jako by připomínal tradici opatrovny pro děti, založené roku 1909 hraběnkou Stadionovou, nicméně současný vzhled probouzí určitou nostalgii a lítost nad ztraceným půvabem původní budovy.

Autor: David Růžička

V současné době je Koutský zámek ve vlastnictví obce, která je 100 % vlastníkem společnosti s ručením omezeným Koutský zámek. Pořádají se zde především pobyty pro zdravotně postižené. V létě je v provozu zámecká vinárna.


Strana 5

Koutský pivovar

Koutský pivovar byl založen pravděpodobně po zániku hradu Rýzmberka (i s pivovarem) během třicetileté války. První písemné zprávy však pocházejí až z prvních let 18. století. Jako rok založení se uvádí rok 1736.

Rozkvět pivovaru představuje období, kdy patřil hraběcímu rodu Stadionů a kdy byl postupně rozšiřován až do dnešní podoby. Když rod Stadionů počátkem 20. století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů. Od roku 1945 do roku 1948 byl ve správě Československé republiky. Po znárodnění

byl postupně začleněn do několika národních podniků a v roce 1966 zde byla výroba piva zastavena. Byly činěny pokusy o výrobu lihovin, ale skončil jako sodovkárna. Od devadesátých let 20.století byl pivovar prakticky již ponechán svému osudu.

Na lepší časy se zablýsklo v roce 2005, kdy se pan Jan Skala odhodlal k uskutečnění svého životního snu a ujal se zchátralého pivovaru. Jelikož zprovoznění celého objektu je pro svoji nákladnost zatím nemyslitelné, v první fázi byl vybudován malý pivovar v části původních ležáckých sklepů. Podle hospodářských výsledků se majitel chystá výrobu rozšiřovat zhruba na kapacitu, jakou měl pivovar v minulosti.


Strana 6

Co se u nás událo

Za uplynulého půl roku se u nás uskutečnilo mnoho akcí. My bychom Vám dnes chtěli připomenout alespoň některé z nich:

Taneční terapie – 18.2.2010

Taneční terapie má u nás v Domově již dlouhou tradici. Charismatický taneční mistr Mgr. Petr Veleta, který k nám jezdí z Prahy, je obyvateli velmi oblíben. Tentokráte se zapojilo i mnoho nových obyvatel, kteří s úžasem sledovali, jak je možné i s postižením tančit a mít silný prožitek z hudby. Budeme se všichni velmi těšit na další „hodiny tance“, které obyvatelům připomenou doby, kdy byli ještě mladí, a že radovat se ze života je možné i v důchodovém věku.


Strana 7

Cestovatelská přednáška – 1.3.2010

V pondělí 1.3.2010 jsme se v zasedací místnosti v přízemí Domova vydali „Pěšky po stopách K. H. Máchy“. Poutavé vyprávění spojené s promítáním fotografií si pro naše obyvatele připravil náš zaměstnanec Václav Šlajs, který celou cestu se svými přáteli zorganizoval a podnikl. Beseda se setkala s velkým úspěchem.

Jarní zábava - 11.3.2010

Dlouhou zimu jsme s obyvateli zaháněli 11.3.2010 při jarní zábavě, na kterou nám přešel zahrát a zazpívat pan Jarábek a pan Mihál. Takto společně měli u nás v Domově premiéru, která se velmi vydařila. Obyvatelé si s nimi s chutí zazpívali a poslechli si mnoho lidových písní.

Nechybělo ani občerstvení – šálek voňavé kávy a chlebíček. Pro radost dostala každá žena kytičku – petrklíče všech barev, které rozzářily jejich oči i jejich pokoje.


Strana 8

Kytičky byly zakoupeny ze sponzorského daru ZD Brnířov a Elektra - zlatnictví pana Dohnala ve Kdyni.

Velikonoční posezení – 1.4.2010

Tak jako každým rokem jsme i letos přivítali nejkrásnější svátky jara Velikonočním posezením. Sešli jsme se v odpoledních hodinách ve velké jídelně Domova a na krásně prostřených stolech, na jejichž výzdobě se podíleli i samotní obyvatelé, se podávala káva i jiné nápoje, vlastnoručně upečené perníčky, chlebíčky a další dobroty.


Strana 9

O dobrou náladu se mimo jiné postaralo také vystoupení taneční skupiny Hanka – seniorky ze Sokola v Domažlicích. Při tomto posezení měli obyvatelé možnost se spolu setkat a strávit příjemné odpoledne.

Canisterapie

Každý měsíc nás pravidelně navštěvuje paní Böhmová se svým labradorem – fenkou Jackie. Obě jsou pokaždé netrpělivě očekávány a obyvatelé mají možnost pohladit si pejska, nabídnout mu pamlsek a promluvit si o svých pocitech. Mnozí rádi zavzpomínají na své mazlíčky, které měli doma. Kontakt se zvířecí srstí a bezprostřednost Jackie nenechá nikoho chladným a návštěvy canisterapeutického týmu jsou v našem Domově velmi oblíbené.


Strana 10

Výlet do Kdyně – Muzeum příhraničí - 7.5.2010

7.5.2010 jsme s obyvateli uspořádali výlet do kdyňského Muzea příhraničí na výstavu Chodsko. K vidění byly hlavně obrazy s tématikou života na Chodsku a měli jsme možnost se seznámit s historií tohoto kraje. Venku byl chladný den, proto jsme po krátké vycházce po náměstí zavítali do místní restaurace, kde jsme se zahřáli kávou, čajem i horkou čokoládou. Občerstveni a spokojeni jsme se pak kolem šestnácté hodiny vrátili zpět do Domova.


Strana 11

Divadelní představení „S Pydlou v zádech“

Ve čtvrtek 4.3.2010 jsme s obyvateli navštívili v kdyňském kině představení Divadelní společnosti Josefa Dvořáka pod názvem „S Pydlou v zádech“. V této hře jsme měli možnost mimo jiné vidět velké herce - Josefa Dvořáka a Markétu Hrubešovou. Děj se odehrával ve veselém duchu a všichni jsme se dobře bavili.

Divadelní představení Rigor Mortis – 9.5.2010

9.5.2010 vystřídal profesionální herce z Prahy „Ochotný divadelnický spolek Karel z Domažlic“. Tentokrát hráli hru „Rigor Mortis“ – akční podívaná se zločinem z prostředí Domu pro pracující důchodce. Už samotný název sliboval mnoho zábavy - a tak jsme se na představení vydali i my. A udělali jsme dobře. Prožili jsme večer plný legrace a zábavy a okolo desáté večer jsme se spokojeni vraceli do Domova.


Strana 12

Výlet na Babylon – 27.5.2010

27.5.2010 jsme využili krásného počasí a vydali se na výlet na Babylon. Nejdříve jsme šli společně k vodě, abychom nakrmili ryby a kachny. Poté se ti více zdatní společně s vozíčkáři vydali na vycházku kolem rybníka. Ostatní pomalu došli ke stánkům, aby se na svěžím vzduchu občerstvili a poseděli. Později se připojila i první, aktivnější skupinka obyvatel, a společně jsme výlet zakončili zakoupením pití, kávy a zmrzliny. Výlet se velice vydařil.


Strana 13

Výlet na Svatou Annu - 10.6.2010

Jen pár kilometrů od našeho Domova je poutní místo – kostel Svatá Anna – Tannaberg. V posledních letech se jeho okolí krásně upravuje a i naši obyvatelé si toto místo oblíbili a několikrát do roka ho navštěvujeme. Ani tentokrát jsme nebyli krásou přírody a prostředím zklamáni. Po krátké procházce po okolí jsme poseděli ve stínu obrovských lip a odpolední kávu a svačinu jsme snědli v přírodě. Zatímco jsme si povídali o historii kraje a každý přispěl nějakou vzpomínkou či poznatkem, čas rychle utíkal. Po šestnácté hodině jsme občerstveni na těle i na duchu přijeli zpátky do Domova.


Strana 14

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR

V pátek dne 28. května 2010 se do našeho Domova dostavili členové okrskové volební komise s přenosnou urnou. Možnost zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tak měli všichni obyvatelé, kteří projevili zájem a jsou oprávněnými voliči. Někteří se dostavili do jídelny Domova, další byli navštíveni ve svých pokojích. Celkem odevzdalo svůj hlas 36 obyvatelů Domova, tj. 36,73 % všech oprávněných voličů.


Strana 15

Připravujeme

Do konce letošního roku máme pro Vás připravenu ještě řadu zajímavých akcí a návrhů, jak příjemně strávit volný čas. Věříme, že každý z vás si vybere. Tento výčet není úplný, určitě bude v průběhu roku ještě doplněn o další. Přesné termíny neuvádíme, ale o každé akci se dozvíte včas prostřednictvím plakátů vyvěšených na chodbách na obvyklých místech.

• Canisterapie

• Taneční terapie s panem Veletou

• Opékání buřtů

• Výlet na Koráb

• Výlet na Čerchov

• Vystoupení skupiny Hanka

• Sportovní hry

• Návštěva vybraného divadelního představení ve Kdyni

• Posezení s harmonikou

• Mikulášská zábava

• Besídka dětí ze ZŠ

• Besídka dětí z MŠ

• Pečení vánočního cukroví

• Výroba vánočních ozdob

• Vánoční posezení

Řekněte nám, jakou akci chcete uspořádat, rádi Vám vyhovíme. Vaše přání sdělte kterémukoli zaměstnanci nebo využijte schránku důvěry, která je umístěna v přízemí u výtahu.


Strana 16

Rozhovor

V této rubrice vám pomocí rozhovoru představujeme jednotlivé zaměstnance – ať už z řad vedení či těch, kteří se o vás dennodenně starají. Sami si můžete určit, kdo by to měl být příště a můžete na něj směřovat své dotazy. Pro šestnácté číslo vašeho časopisu jsme vyzpovídali terapeuta, pana Michala Tesaře.

Kdy a kde jste se narodil? Kde nyní žijete?

Narodil jsem se 11. května 1980 v Domažlicích. V Domažlicích žiji i nyní. Mám krásný podnájem na náměstí.

Máte přítelkyni? Kdy se chcete oženit? Kolik chcete mít dětí?

Přítelkyni mám. Ožením se až přijde správný čas. A kolik chci mít dětí? Když by byla dobrá ekonomická situace, tak bych jich měl klidně víc. Přítelkyně řekla, že mám napsat čtyři. To jsem na ní zvědavý.

Dovedl byste žít trvale v jiné zemi než je ČR? Pokud ano? V jaké? A proč?

Asi bych dovedl žít i jinde, ale myslím, že nejlepší podmínky pro život má člověk tam, kde se narodil, kde má rodinu a přátele.


Strana 17

Fandíte sportu? Jaký sport Vás nejvíce baví?

Sport mám moc rád. Od dětství se věnuji různým sportům. Na prvním místě je ale určitě fotbal. Přináší mi hodně radosti. Věnuji se mu nejen jako hráč, ale i jako trenér mládeže.

Jaký máte názor na způsob života dnešních mladých lidí?

Každý ať si žije, jak myslí, že je správné. Není na mně, abych to hodnotil. Mám dost starostí sám se sebou.

Říká se, že by mělo být v politice více mladých lidí. Jaký je Váš názor?

Myslím si, že mladí lidé se o politiku zajímají. Všechno má svůj vývoj. Nemyslím si, že to je u nás zásadní problém. Kdo chce dělat aktivně politiku měl by mít určitě zkušenosti a srovnaný názor, jak se věci mají.

O jaký druh literatury se zajímáte?

Čtu hlavně literaturu s duchovní tematikou. Zajímá mě, jak si lidé ve světě vykládají věci, které je přesahují. Chvíli jsem také přemýšlel, že bych studoval religionistiku.

Proč se inženýr ekonomie rozhodl pro tuto práci?

Když jsem přijel z Indie, hledal jsem práci v sociální sféře a přišla KDYNĚ.


Strana 18

Chcete v sociální sféře pracovat i v budoucnu?

Práce mě baví a naplňuje, takže dnes říkám ano.

Skoro všichni víme, že jste byl v Indii. Co Vám přinesla cesta do Indie? Změnila život nebo pohled do života?

Myslím si, že jsem se nijak nezměnil, možná jsem si utříbil názor na nějaké oblasti mého života. Zajímavé bylo vidět, že stejné věci se dají jinde chápat a prožívat úplně jinak.

Jaká jsou v Indii náboženství? Jaký druh převažuje?

Indie je hinduistická země (asi 80% obyvatel). Druhým největším náboženstvím je islám. Dále je tam zastoupeno také křesťanství, buddhismus, sikhismus a džinismus.

Rozumíte chemii?

Ani moc ne.

Cítíte se zdráv?

Cítím se zdráv.

Jak vidíte budoucnost?

Dobře.


Strana 19

ZDRAVÁ VÝŽIVA: BEZ ZELENINY A OVOCE TO URČITĚ NEPŮJDE

Největším stravovacím hříchem jsou uzeniny a sladkosti. Těm je opravdu lepší se vyhnout. Stejně tak ale svému tělu škodíte, pokud jíte málo zeleniny. Až to změníte, bude možné přivřít oči i nad tím, že denně sníte velký kus masa.

Zdravý dospělý člověk by měl každý den sníst aspoň pět porcí ovoce a zeleniny. Jednou porcí se přitom rozumí obsah jednoho čajového šálku o objemu 80 až 100 gramů, menší jablko či pomeranč nebo jedna mrkev. Proč je hlavně zelenina tak důležitá? Vědci prokázali, že díky zelenině, respektive vláknině, vitamínům a dalším látkám v ní obsaženým, klesá riziko úmrtí na srdeční choroby. Například pravidelná konzumace tří dávek ovoce a zeleniny denně snižuje nebezpečí nemocí srdce a cév až o 23 procent. Více než tři dávky snižují toto riziko o 27 procent. Tvrdí to v tomto směru největší světová autorita, Americká společnost pro srdce (The American Heart Association).

CHRÁNÍ PŘED RAKOVINOU

Proč však nestačí jíst jenom ovoce, nebo jenom zeleninu? Ovoce se liší od zeleniny vyšším obsahem jednoduchých cukrů (fruktózy). Je tedy sladší a obsahuje i větší podíl rozpustné vlákniny, kterou tělo dokáže rozštěpit na energii. Ovoce má tedy ve většině případů energeticky vyšší hodnotu. Ovocná dieta tak paradoxně může vést ke ztloustnutí místo očekávaného zhubnutí.


Strana 20

Jak ovoce, tak zelenina obsahují rostlinná barviva, o nichž jsou vědci přesvědčeni, že snižují výskyt nádorových onemocnění. Ovoce je bohaté na rozpustnou vlákninu, která na sebe dokáže navázat vodu z organismu a váže i žlučové kyseliny a tím odvádí cholesterol z těla.

Zelenina je pro změnu bohatší na nerozpustnou vlákninu. Ta zabraňuje zácpě a vzniku nádorů zejména tlustého střeva. Velkou výhodou zeleniny je, že má příznivý glykemický index. Ten uvádí, na jak dlouho asi daná potravina zasytí. To je důležité pro redukční diety, ale i pro prosté udržení váhy.

Sami na sobě si to můžete vyzkoušet. Pokud si ráno dáte pečivo se sýrem, budete mít pravděpodobně už za dvě hodiny hlad. Přidáte-li však k takové snídani ještě třeba mrkev nebo okurku, hlad se dostaví asi o hodinu později. A tak to platí během celého dne.

Když budete jíst dostatek zeleniny, zhubnete mnohem snáze, protože vás nebude trápit hlad. Alespoň ne ten, kterému i lékaři říkají "vlčí". To je takový hlad, při němž jste nesoustředění, může vás dokonce bolet hlava či se vám třesou ruce. Končívá přejedením něčím nezdravým a kalorickým. Ihned poté následují výčitky svědomí a případně nové hladovění, které člověku, jenž chce zhubnout, vydrží do dalšího návalu "vlčího" hladu. Co vás vysvobodí z tohoto začarovaného kruhu? Zcela jednoduše právě zelenina.

Přitom není třeba konzumovat jen čerstvou zeleninu, i když ta má samozřejmě nejvíce vitamínů. Dobrou službu udělá i zelenina vařená. Nakupte si proto do mrazáku dostatečné zásoby zeleninových směsí.

Zeleninu je dobré vždy jíst s nějakou bílkovinou (libové maso nebo sýr) či s rostlinným tukem. Tím se ještě zlepší její schopnost zasytit. Navíc se z ní do těla lépe vstřebají vitamíny, které jsou rozpustné v tucích.


Strana 21

Pokud vás zvýšené množství konzumované zeleniny bude motivovat ke změně celého jídelníčku, nezapomeňte na to, že nejdůležitější je pravidelnost. Jíst by se opravdu mělo nejméně pětkrát za den. Mnoho lidí začíná hubnutí hladověním. A to je skutečně největší nesmysl. Naopak by se dalo říci, že ten, kdo nechce být obézní, musí jíst - sice menší porce, ale pravidelně.

Když se nad tím zamyslíte, je to vlastně velmi jednoduché. Tělo si totiž všechno pamatuje. Jakmile mu už několik let říkáte, dostaneš najíst v poledne a pak až přijdu po deváté domů, přizpůsobí se tomu. Jak? Začne si ony velké obědy a večeře ukládat "na horší časy". Právě proto je tak důležité jíst pravidelně.

Odborná spolupráce: Pavel Suchánek, specialista na výživu v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)

BYLINKY PRO ZDRAVÍ

Bylinky jako koření i jako lék si opět získávají oblibu.

Lidé znovu začínají objevovat hodnotu přírodních látek a léčivých prostředků a poukazovat na vedlejší účinky syntetických léků.

Bylinkářství se považuje za předchůdce moderní farmakologie. Celá řada dnešních účinných léků pochází z rostlin. Užívání léčivých bylin však podobně jako užívání léků není tak docela bez nebezpečí, i když někteří bylinkáři tvrdí opak.

V obecném přístupu bylinkářů je nicméně hodně pravdy a vedlejší účinky bylinek bývají zanedbatelné. Léčivé byliny navíc údajně zabírají i proti nemocem, například určitým formám EKZÉMU, na které je klasická lékařská věda krátká.

Výsledky vědeckého výzkumu objevují a potvrzují léčivou hodnotu bylin, známou již dřívějším civilizacím díky přesnému pozorování, různým pokusům a omylům. Přestože se nyní zkoumají nové a nové rostliny, mnozí lékaři a vědci dosud nevzali léčivé účinky bylinek na vědomí a dávají místo nich


Strana 22

přednost "vyzkoušeným" syntetickým lékům. Naše znalosti léčivých bylin lze však vystopovat až do starého Egypta, kde je běžně studovali především kněží. Na papyru pocházejícím z roku 1500 př. n. l. se našel seznam stovek léčivých bylin, z nichž některé se používají dodnes.

Některá sdružení zastupující klasickou medicínu se několikrát pokusila dosáhnout zákazu bylinkářství jako léčebné praxe. Teprve v roce 1994 však v souvislosti s novým nařízením Evropského společenství skutečně hrozilo, že jakýkoliv prodej neschválených léků bude zakázán. Pokud se však v Evropě bylinkové přípravky neprodávají jako léky, schválení mít nemusí. Zájem o léčivé byliny naopak stále roste, protože se stále více lidí obává přímých i vedlejších účinků syntetických léků.

PŘÍPRAVA BYLINEK DOMA

Mnoho léčivých bylin si můžete koupit ve formě čajových sáčků v lékárnách, v obchodech se zdravou výživou a v samoobsluhách. Můžete si také připravit vlastní bylinkový nápoj. Čaje a rostlinné výluhy se nijak neliší, jsou vyrobeny z květů nebo z listů rostlin a lze je použít k přípravě nápojů a kloktadel. Na jeden šálek vroucí vody dejte jednu lžičku sušených nebo dvě lžičky čerstvých bylinek. Vroucí vodou bylinky přelijte a nechte asi 5 až 10 minut přikryté. Čaj pak přeceďte a pijte ho bez mléka a bez cukru, dokud je horký. Pokud si ho chcete osladit, rozpusťte v něm trochu medu. Užíváte-li

čaj jako lék, pijte jeden šálek třikrát denně. Vývary připravené z kořínků nebo větviček lze použít stejným způsobem.

Používáte-li k přípravě výluhu či vývaru čerstvě nasbírané bylinky, květy, větvičky nebo kořeny, nejdříve je pečlivě omyjte. Odstraníte tak všechnu špínu a případné zbytky pesticidů.

www.abecedazdravi.cz


Strana 23

NĚKOLIK RAD PŘI POTÍŽÍCH SE SPÁNKEM

1. Nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje od pozdního odpoledne (nejlépe 4 - 6 hodin před ulehnutím) a omezte je i přes den.

2. Vynechejte večer těžká jídla, poslední jídlo zařaďte 3 - 4 hodiny před ulehnutím.

3. Po večeři neřešte důležité věci, které by vás mohly rozrušit. Snažte se relaxovat příjemnou činností.

4. Lehká procházka po večeři pomůže, naopak cvičení 3 - 4 hodiny před ulehnutím může spánek narušit. Přesuňte tyto aktivity před večeři.

5. Nepijte večer alkohol, zhoršuje kvalitu spánku.

6. Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočních probuzení. Nikotin povzbuzuje.

7. Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu.

8. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, nemá sloužit k přemýšlení.

9. Ložnice by měla být tichá a zatemněná, pro spánek zajistěte také vhodnou teplotu, nejlépe 18 - 20 stupňů Celsia.

Zdroj: Centrum pro poruchy spánku a bdění, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN


Strana 24

Stavění máje u nás v Radkovicích

Barbora Berková

V předvečer 1. května mládež a hasiči u nás i v celém dalekém okolí staví máje. Postavení takové máje je kolektivní dílo, jemuž předchází celá řada prací a příprav. Vše začne výběrem vhodného stromu. Strom musí být rovný s dostatečně silným, vysokým kmenem a s pěknou špičkou. Obvykle to bývá smrk. Když už je strom poražen, nezbývá než ho dopravit na náves, kde se u nás staví máj. Musí se dávat pozor, aby se nepoškodil zelený vršek koruny. Zajistí se i dřevo na táborák. Také se nesmí zapomenout přivézt osekané větve na věnec. Pak se vykope dostatečně hluboká jáma, do níž se strom zasadí. Alespoň dva dny předem se oloupe kůra. To pro krásu, ale i proto, že oschlý hladký kmen nebrání po postavení máje odvázání provazů. Dále se připraví i věnec. Ten se vyrobí tak, že se větve omotají kolem kovové obruče. Je-li toto vše už připraveno, netrpělivě se očekává poslední dubnový podvečer. Ale i tak je ještě třeba připravit záležitosti kolem občerstvení, případně obhlédnout dvůr či zahradu u stavení kamarádů a rozmyslet co večer o máji ukrást a přinést pod máj, nebo připravit kbelík s vápnem a štětku.

Když se blíží osmnáctá hodina onoho posledního dubnového dne, začínají se scházet lidé na návsi, kde se u nás staví máj. Děvčata musí ještě očepit zelený vršek a opentlit věnec pentlemi z krepového papíru. Dále se připraví fošna, lana, provazy, traktor a žebřík na podepření. Teď přijde na řadu máj postavit. Nastane lopota a organizované tahání za provazy. Máj totiž musí stát rovně jako svíce. To snad i proto, aby se o zdejších mládencích dalo říct, že ukázali svůj um a prokázali úctu k tradici. Potom se vztyčená máj zaklínuje kameny a zahází. Naposledy se odvážou provazy, to buď oloupaný kmen vyláká nějakého odvážlivce k vyšplhání, nebo se za tímto účelem přistaví dlouhý žebřík. Tato máj se po celý květen stane chloubou vesnice a už z dálky zaujme její silueta.


Strana 25

Když je máj postavená.

Následně se zapálí táborák. Popíjí se při tom pivo, opékají ve vuřty. Při bujném veselí omladina hlídá máj až do rána. Byla by totiž ostuda zdejších mládenců, kdyby máj někdo v noci podřízl. V noci se od táboráku vytrácejí různé skupiny. To buď se jdou políbit milenci pod břízu, nebo se jde něco ukrást, zpravidla ostatním sedícím u ohně, k jejich domu. Vyráží se také s připraveným kbelíkem s vápnem. Na cestu se totiž píší různé, někdy trefné, nápisy. Komu ráno schází kolečko, lavička, popelnice či jiné předměty, najde je ráno pod májí. Někdy kolem toho může být do smíchu, jindy dojde i k mrzutosti. Dříve se u jednotlivých domů v obci stavěly májky. Zejména u svobodných dívek. Jednalo se o březové májky. Dnes tyto májky staví občas dědové svým vnoučatům. Možná si tak připomínají dobu svého mládí. Je tak hezký pohled na barevně opentlenou zelenou březovou májku stojící ponejvíce u vrat.

Některou neděli v květnu je u nás pořádána „májová zábava“. Chlapci nebo hasiči za vyhrávání hudby nosí po vesnici po číslech na talířku myrtový věneček s bílou stužkou. Ve kterém stavení mají děvče a dají více peněz, má pak tato dívka večer v hostinci při hudbě sólo a tento věneček má pověšený na ruce a s ním i tančí.

Při této „májové zábavě“ (nežli se začne chodit po vesnici) se nejprve zahraje u máje píseň: „Byla noc krásná májová, vítr se do ní tiše nes“ a na máj se nalévá pivo ze sklenic, to je tak zvané zalévání máje, pak se teprve chodí po vesnici a po obejití se pak jde do hostince na zábavu.

Ještě musím napsat některé zvyky májové. V noci z 30. dubna na 1. května se říká „Filipojakubská noc“ a má prý být kouzelná. Od středověku se věřilo, že v některé dny v roce mají zlé síly větší moc, než kdykoliv jindy. O této noci by údajně nejvíce měly škodit čarodějnice. Na obranu proti nim se zapalují ohně. Ráno 1. května se také jezdilo na povinné prvomájové průvody, kde se mávalo mávátky, politická hesla na transparentech oslavovala tehdejší dobu. Ozdobené alegorické vozy oživily tento způsob oslavy Svátku práce. Od nás z Radkovic se na tuto oslavu také jezdilo, a to buď do Nepomuka, nebo do Klatov. Nikdo netušil, že v r. 2005 to byl snad poslední průvod na prvého máje.


Strana 26

Vzpomínky na dávné časy

Hasičský sbor byl odjakživa v každé obci významným a užitečným spolkem. Jednak v případě vzniku požáru či povodně zachraňoval majetek spoluobčanů, ale v neposlední řadě byl také faktorem vysoce společenským. Hasičská uniforma dávala řadovým vesnickým občanům pocit výjimečnosti a také vysoké zodpovědnosti a při tom hasičské akce, zejména bály, tancovačky a ochotnická divadelní představení, se těšily pozornosti většiny obyvatel. Tehdy se ani neuskutečnil žádný pohřeb bez součinnosti hasičů. Jejich vyrovnané řady ve smutečním průvodu zajišťovaly důstojný až slavnostní průběh obřadu. Zájem vzbuzovaly všechny hasičské akce Vítaným zpestřením života na vesnici bylo hasičské cvičení. V Radkovicích se v té době vytlačila motorová stříkačka před zbrojnici, která se nacházela v krajní části chudobince (naproti kovárně) a poté začala údržba stroje. Letitým opravářem a pečovatelem o tuto techniku byl pan Václav Korčík. Po nutné údržbě byla stříkačka dotlačena k nejbližšímu rybníku u Jungů. Tam byl stroj nastartován a připojenými hadicemi proudila voda nebývalým tlakem, čili stříkala do velké výšky i dálky. Řízené povely velitele hasičů byly prostředkem k umocnění zážitků četných přihlížejících včetně nás dětí. Pamatuji, jakou atrakcí bylo cvičení, kdy se voda k pomyslnému požárnímu zásahu vedla přes louky hadicemi z Horovic rybníčku (dnes objekt pana Šimánka) až ke stavení pana Matěje Třísky č. p. 32. Starší pamětníci porovnávali výkon moderní motorové stříkačky z r. 1933 s výkonem ruční stříkačky, která dosud také stála v hasičské zbrojnici a udivovala mohutností kyvadlového ramene pumpy a tažena bývala koňmi.

Pokud si vzpomínám, v Radkovicích hořelo jen dvakrát – jednou těsně před válkou a podruhé v jejím průběhu. První požár zachvátil stavení pana Veinfurtnera (později tam bydlel švec Holeček a dnes pan Vokoun č.p. 46). Jako malá holka jsem s maminkou také přihlížela požární vřavě a nemohla jsem neslyšet komentáře přítomných zvědavců a pokyny hasičů. Tento požár vznikl ve večerních hodinách, v době, kdy pan Veinfurtner v Měčíně konzumoval v hostinci u Čermáků oblíbené likéry. Když byl později přivolán k hořícímu stavení, pobíhal po zápraží a proutkem rozbíjel skla v oknech. Málokdo toto počínání chápal, až přišlo později objasnění.


Strana 27

Pan Veinfurtner, krejčí, si prý nechal pojistit velké množství drahých textilií, ovšem ve skutečnosti údajně nešlo o kvalitní látky, nýbrž o levnou buničinu. Proto potřeboval, aby v domě všechno shořelo pokud možno dokonale a pojišťovna poté vyplatila vysokou dohodnutou pojistnou sumu. Alespoň takhle se to mezi lidmi rozšiřovalo ústním podáním. Za nějaký čas další oheň zachvátil stodolu u Bochníčků č.p. 8. Stodola hořela velice intenzivně proto, že byla z podstatné části dřevěná. Do roka stála stodola nová, větší a zděná. S ostatními dětmi jsem pomáhala na žebříku štafetově podávat tašky na pokrytí střechy. Tato stodola stojí dodnes. Někdy v padesátých či šedesátých letech hořelo ještě u Horů v č.p. 10, ale to byla jen malá kůlna a oheň nenadělal velkou škodu.

Za zmínku stojí i důmyslné rozložení rybníčků v katastru naší vsi. V nejvyšším bodě obce je dodnes rybníček u Korčíků. Voda do něho přitéká z polí od Chlumců. Stejně tak existuje rybníček blízko pod ním, před statkem u Jungů. Dále je sedm míst, ze kterých mohli hasiči čerpat vodu k případným požárům. Navíc funkci zásobování vody plnila i mohutná studna na obecním pozemku, která kdysi patřila k pastoušce (obydlí pastýře Bouzka, stavba dnes téměř rozbořená vedle č.p. 5). Tato studna byla značně využívána zvláště v dobách, kdy studny v horní části obce v letních vedrech vyschly, dále i mnoho let pro potřeby místního JZD.

V souvislosti s působením hasičského sboru v Radkovicích se mi vnucují vzpomínky na mnohá ochotnická představení v sále hostince u Pechanů. Představení nebyla častá, ale na přípravě i provedení se vždy kromě hasičů podílela téměř celá vesnice. Významnou snahu projevovali i paní učitelka a pan učitel z místní Obecné školy při nacvičování divadelních her. Při jedné takové divadelní hře si také zahrál Jarda Matoušů z osmého ročníku Obecné školy, a protože byl tak urostlý, hrál pomocného hajného, čili dospělou roli. Tehdy se v plátěných kulisách pohyboval tak, že symbolické dveře utrhl z pantů a celý díl kulisy hrozil zřícením do jeviště. V zákulisí je pak držel latí pan Zeman, který Jardovo neopatrné počínání komentoval hlasitě, tedy i pro veškeré obecenstvo, slovy: “Mordje, to nemůžeš dát pozor, si jako vobecní hřebec, podruhý budeš hrát medvěda, ale na řetězu!“ Jindy se zase dojemné romantické představení neočekávaně změnilo v komedii. Kladkový


Strana 28

mechanismus opony se totiž porouchal a „zastřelený“ milovník se z jeviště musel odplazit při otevřené oponě. Jenže oděvem zachytil o nějakou nerovnost na prkenné podlaze a odplazil se bez kalhot, jen v dlouhých spodkách. Ten večer smích nebral konce.

Jednou v březnu, když se konala hasičská schůze u Pechanů, závěrečná volná diskuse měla na programu i dohadování, kolik je v obci Josefů. Kdosi navrhnul, že Josefy spočítají. Tak začali: „Pepík Bednářů, Hlaváčků, Koňáků, Kozíbrádek, Hora.“ To už je jich pět a můj tatínek se také přidal: „ Pepík Zemanů, Honza Vaník, Matěj Tříska“. “Tak to je jich osm“, zaznělo sborově a počítalo se dál. Výsledný počet byl udivující a tak se začalo s počítáním znovu. Jenže můj tatínek opět lišácky zahrnul do počtu i Honzy, Matěje a Franty, takže se suma zase navýšila. Když po několikerém počítání byla objevena snaha mého tatínka dělat si ze ctěných spoluobčanů legraci, musel prý za trest zaplatit sud piva. Konzumace to byla veselá a končila až někdy při rozbřesku. Pan Bořík, který také při tom byl, netrefil ani domů a přespal u Bednářů v chlévě.

U nás se hasičský sbor také podílel na mnoha veřejně prospěšných pracích. Šlo o opravy kapličky a školy, ale i o zpevňování hrází u obecních rybníčků. Jednou také hasiči vyčistili a prohloubili studánku nad Prostředním rybníkem, dvě nebo tři zimy se podíleli na uvolňování cesty do Měčína od vysokých závějí sněhu. Mimořádná a vážná situace vznikla v zimě roku 1942 nebo 1943, kdy v Radkovicích zemřel pan Kadlec a pohřeb na měčínský hřbitov se mohl uskutečnit až po uvolnění cesty od sněhu. Tehdy lopatami pomáhali všichni muži z každého stavení po dobu celých dvou dnů. Byly to časy, kdy se na vesnici lidé navzájem často potřebovali, a proto si sebe více vážili a byli si blízcí.


Strana 29

Vzpomínky Barbora Berková

Vzpomínky jsou jako polní kvítí

Rozkvétají pestře každým novým jarem,

Dávné city znovu k srdci svítí,

Třpytem hvězd nám do tmy jasně svítí,

Mladost naděj budí v srdci starém.

Vzpomínky jsou milé zkazky z mládí,

Balzámem jsou duši, srdci vzpruhou,

Struny nitra láskou k všemu ladí,

Vrásky stáří slibnou útěchou hladí.

V mraky žití rozkvétají duhou.


Strana 30

Co vás zajímá

Pořádání oslav

Chceme vás informovat o možnosti pořádání soukromých rodinných oslav ku příležitosti vašeho významného životního jubilea. K tomu postačí se včas domluvit s pracovníky terapie a dohodnout se na přesném dni a čase.

Pak už nic nebrání tomu, abyste si svojí „párty“ uspořádali za ochotné pomoci a asistence určeného zaměstnance v malých jídelnách na patrech nebo v pavilonu.

Návštěvy ve městě

V loňském roce měli i imobilní obyvatelé Domova možnost v doprovodu svého klíčového pracovníka navštívit město.

Tyto výlety jsou možné po domluvě vedoucího směny sociálního úseku se sociálními pracovníky, kteří zajišťují přepravu obyvatelů. Speciálně upravený automobil může přepravit až tři obyvatele na invalidních vozících. Obyvatelé se mohou obrátit s žádostí o doprovod do města na svého klíčového pracovníka, příp. na kteréhokoliv zaměstnance Domova, který zajistí předání informace.

Půjčování knih z knihovny

V případě vašeho zájmu je možné zajistit zapůjčení knih z Městské knihovny Kdyně.

S Vašimi žádostmi o zapůjčení knih z knihovny se obracejte na sociální pracovníky.


Strana 31

Internet v Domově

Dovolujeme si vás upozornit na možnost kdykoliv se připojit na internet. K tomuto účelu slouží počítač umístěný ve velké jídelně Domova, který je vám volně k dispozici.

Každé pondělí, středu a pátek od 13:00 do 13:30 hod. se vám na vaše přání bude věnovat sociální pracovník Lukáš Denk.

Rád vás seznámí s možnostmi, které internet nabízí, vše vysvětlí a pomůže při vyhledávání informací či kontaktu s rodinou prostřednictvím elektronické pošty.

Adresa Domova, na kterou vám vaši blízcí mohou psát je:

[email protected]

Vyvolávání fotografií, fotokopie článků

Nabízíme Vám vyvolání fotografií pořízených při Vašich akcích, besedách, setkáních nebo oslavách.

Fotografie si můžete prohlédnout kdykoliv po domluvě se sociálními pracovníky.

Pokud kdokoliv z Vás obyvatelů či Vašich příbuzných nebo známých má zájem o příspěvek umístěný na jakékoliv nástěnce v Domově, může požádat kteréhokoliv zaměstnance o předání informace sociálním pracovníkům. Ti rádi zhotoví kopii požadovaného příspěvku a předají zájemci.


Strana 32

Adopce na dálku

Už více než tři roky společně podporujeme indického chlapce Miltona z oblasti Bangalore v projektu Adopce na dálku pod záštitou Diecézní katolické charity Hradec Králové. Vaše pomoc je velmi záslužná a chlapci může možnost chodit do školy opravdu změnit život.

V letošním roce proběhly již dvě sbírky. V březnu 2010 se vybralo 1400,- Kč a v červnu 2010 také 1400,- Kč. Za vaše finanční příspěvky děkujeme. Další sbírka se uskuteční v září 2010.

Fotky indických dětí ve školních uniformách


Strana 33

Milton nám zase napsal. V dopise nám líčí, jak nám moc děkuje za naši podporu, na jaké věci naši podporu potřebuje a co se děje v jeho domově. Tentokrát je to za období od července do prosince 2009.

Můj drahý sponzore,

Pozdravy plné lásky a přání plná modliteb vám posílá Milton. Mám se dobře a doufám, že i vy se máte dobře. Každý den se za vás modlím a s vděčným srdcem chodím do školy. Finanční pomoc, kterou mi poskytujete, velice usnadňuje má studia. S touto pomocí jsem si obstaral všechny potřebné pomůcky jako tužky, propisky, pastelky, modrobílou školní uniformu a školní poplatky.

Díky vaší podpoře jsem šťastný, složil jsem všechny zkoušky, dostal dobré známky a učitelé mě chválí. Tento rok jsme slavili Den nezávislosti a také Den učitelů, kterého jsem se aktivně zúčastnil a radoval se s učiteli. 17. října jsme oslavili svátek Deepavali, popřáli jsme si s přáteli a házeli jsme petardy. 13. srpna jsem se zúčastnil slavnosti v kostele. Tento den jsem si na vás vzpomněl ve svých modlitbách. 25. prosince byl speciální den v mém životě.

S vděčností končím tento dopis a přeji vám šťastný nový rok 2010.

S láskou Milton


Strana 34

Citáty

Romain Rolland: Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme.

Hans Christian Andersen: Není krásnějších pohádek než ty, které píše život sám.

Římské přísloví: Alkohol vám dodá štěstí na jednu hodinu, svatba na tři dny a povolání zahradníka na celý život.

Francois de la Rochefoucauld: Že neodhalujeme přátelům své srdce až na dno, není proto, že bychom si nebyli jisti jimi, nýbrž sebou.

Buddhistcké přísloví: Člověk nestojí nad ostatními živočichy proto, že je může bezcitně trápit, nýbrž proto, že je lituje.

Osho: Láska jsou dveře, jimiž můžete opustit čas.

Indiánské přísloví: K tomu, abychom opustili tento svět, se hodí dnešní den stejně dobře jako kterýkoli jiný.

Walther: Marně o radu žádá, kdo radě věřit nechce.

Sigmund Freud: V drobných věcech se spolehni na rozum, ve velkých věř srdci.


Strana 35

Luštění pro volný čas - velká hudební křížovka

Doplňte do křížovky 36 hudebních názvů. Tajenku tvoří zvýrazněná políčka, která čteme po řádcích směrem dolů.

AKORD NOTA

ALT OPERA

ÁRIE PARTITURA

BAS PÍSEŇ

BEETHOVEN PÍŠŤALA

BONGA POCHOD

BUBENÍK POMLKA

DUDY POZOUN

GONG SBOR

HARFA SMETANA

HOBOJ SPINET

KAPELNÍK STUPNICE

KLARINET TAKT

KLARINETISTA TÓN

KONTRABAS TRUBKA

KVINTETO TUBA

MOZART TYMPÁNISTA

NÁTRUBEK VALČÍK


Strana 36


Strana 37

Pojďme se zasmát

Američtí vědci konečně vyvinuli auto, které funguje na vodu! Zatím ale funguje jen na vodu z Mexického zálivu...

Lékař k pacientce: "Musíte k vyléčení jíst denně jedno vejce." - "Já ale vejce nesnáším." - "Říkám vejce jíst a ne snášet!"

Přijde paní do ordinace: "Pane doktore, chci se rozvést, můj manžel strašně chrápe!" - "Ale madam, chrápání není přece důvod k rozvodu." - "Jenže on chrápe každou noc někde jinde!"

Říká pán v hospodě obsluze: "Pane číšník, já mám v tom řízku hřebík!" "Ále, kde by se vzal v kočce hřebík?"

"Pepo, už jdeš zase do hospody?" - "Musím, i kdybych nechtěl, včera jsem platil za všechny rundu a dneska vychází na Frantu, tak to snad uznáš!"

"Dědo, co je to důchod? " - "Jen smutná vzpomínka na plat!"

Jedou dva závodníci Tour de France, jeden při tom čte noviny a po chvíli říká: "Ty hele Franto, asi bychom měli přidat, protože ti první už jsou v novinách!"

Na břehu pustého ostrova stojí zarostlý fousatý muž a mává rukama na loď plavící okolo. - "Kdo je to?" ptá se jeden pasažér kapitána. - "Nevím, ale vždy se takto raduje, když plujeme kolem".

V Bagdádu jedou autem dva členové Al-Káidy a jeden říká druhému: "Víš co? Vyhoď mě před americkým velvyslanectvím!"


Strana 38


Strana 39

Obsah

1 Úvod

2 Změna názvu Domova, nové logo

3 Zajímavosti z našeho okolí

6 Co se u nás událo

15 Připravujeme

16 Rozhovor s Michalem Tesařem

19 Zdravá výživa

24 Příspěvky obyvatel

30 Co vás zajímá

32 Adopce na dálku

34 Citáty

35 Luštění pro volný čas

37 Pojďme se zasmát

◘ Pod Korábem ◘ vychází pololetně ◘ datum vydání: 01.07.2010 ◘ ◘ šéfredaktor: Jitka Havlovicová ◘ editor: Lukáš Denk ◘

◘ redaktoři: Lenka Schauerová, Michal Tesař, Lenka Mastná, Blanka Straková, Jakub Žákavec ◘ ◘ časopis vydává: Dům seniorů Kdyně, p. o. ◘

◘ adresa: Pod Korábem 669, 345 06 Kdyně ◘ telefon: 379 791 111 ◘ ◘ mail: [email protected] ◘ www.dskdyne.cz ◘ ◘ účet: 1013038280/5500 ◘ IČ: 750 07 746 ◘

Casopis_16

Documents