Bio na „Valachoch“ Mor ho! Polní preparát roháček Povídání ...

Ocenění vinaři a zelinářům

Polní preparát roháček

Povídání o pěstování máku

���� ekozemědělství ���� biodiverzita ���� ekologie ���� biopotraviny

Bio na „Valachoch“

Mor ho!

MĚSÍČNÍK PRO TRVALE UDRŽITELNÝ ŽIVOT 6/2017

RRooččnnííkk 2211 �� vvyycchháázzíí eelleekkttrroonniicckkyyZasílání 18 Kč měsíčně

Překonají Brontosauři loňský rekord? Minulý rok odpracovali dobrovolníci z Hnutí Bron-

tosaurus kousek přes 35 000 člověkohodin. I letosBrontosauři vyrazí zachraňovat orchideje, starat seo handicapovaná zvířata nebo značit turistické trasyna Ukrajině. Pro ty, kteří se chtějí k jednomu z nej-větších dobrovolnických programů u nás připojit, jetu nabídku téměř 50 brontosauřích letních akcí.

Minulý rok odpracovali dobrovolníci z Hnutí Bronto-saurus kousek přes 35 000 člověkohodin. I letosBrontosauři vyrazí zachraňovat orchideje, starat seo handicapovaná zvířata nebo značit turistické trasy naUkrajině. Pro ty, kteří se chtějí k jednomu z největšíchdobrovolnických programů u nás připojit, je tu nabíd-ku téměř 50 brontosauřích letních akcí.

Hnutí Brontosaurus každoročně otevírá nové příleži-tosti díky svým akcím zaměřeným na děti, středoško-láky i dospělé. „Díky jedinečné kombinaci zážitkůs novými přáteli a dobrovolnické činnosti na zají-mavých místech dávají Brontosauři možnost prožítnezapomenutelnou akci, která člověka doopravdyposune,“ popisuje brontosauří akce programový ředi-tel a organizátor kurzu Cestičky 2.0 Dalimil Toman.

Nabídku letních akcí lze najít v brontosauřím kalen-dáři akcí (link: brontosaurus.cz/co-delame/kalendar-akci/list/2). Letní akce pořádané Hnutím Brontosaurusfinančně podporuje Ministerstvo školství, mládežea tělovýchovy a Ministerstvo vnitra.˚

Uzavírky skal z důvodu hnízdění je nutno respektovat!

Na území Krkonošského národního parku došlok politováníhodné události – dosud neznámí lezcivyplašili při opakovaném lezení v nejpřísněji střeže-né zóně NP pár sokola stěhovavého, který v důslekutoho hnízdo opustil.

Ředitel NP k tomu uvedl: „Neukáznění lezci letospřipravili jednu pětinu krkonošských sokolů o šancivyvést mladé. Takové chování na území národníhoparku je naprosto nepřijatelné.“ K incidentu došlov zóně NP, do které je zakázán vstup, na skalách, kdenení provozování horolezectví vůbec povoleno (nejed-ná se o vyhrazené horolezecké terény dle Návštěvníhořádu KRNAP). Lezci v dotčené lokalitě nejen lezli, alepřed lezením skálu „vyčistili“ a nainstalovali fixní jiště-ní, což je vzhledem k výše uvedenému naprosto nepři-jatelné. Správa KRNAP se obrátila na ČHS s žádostio pomoc při vypátrání viníků. Jednáme také o uvede-ní dotčené lokality do původního stavu. Ti, kdo mají in-cident na svědomí, se tak mohou pokusit o alespoňčástečnou nápravu. ČHS apeluje na všechny lezce, aby

respektovali veškerá omezení z důvodu hnízdění či z ji-ných důvodů, stejně tak jako další podmínky lezení,které jsou vyjednány s orgány ochrany přírody či s ji-nými subjekty,

Ochrana klimatu pokračuje bez ohleduna postoj prezidenta USA

Odstoupení USA od Pařížské klimatické dohody,které dnes oznámil prezident Donald Trump, začneplatit až za čtyři roky a vůbec neznamená, že USApřestanou ve skutečnosti snižovat emise plynů seskleníkovým efektem. Ale je to bezesporu špatný sig-nál pro mezinárodní spolupráci na ochraně klimatu.

Pařížská dohoda poskytuje rámec pro globální řeše-ní klimatické změny a je napsána tak, aby ji nezničilodchod ani tak silného hráče, jako jsou USA. ÚstupemUSA z mezinárodní spolupráce na snižování emisí jevšak pro EU a ČR nyní nutnost srazit závislost na fo-

silních palivech ještě akutnější. Ropa, plyn i uhlíjsou také příčinou smogu. Do EU jsoudopravována převážně z Ruska a dalšíchnespolehlivých zemí, Průmysl postavený na fo-silních palivech bude stále méně konkurence-schopný také v USA, navzdory Trumpovým tvr-zením o záchraně pracovních míst. Uhelnéelektrárny již nyní čelí místním protestům kvůliznečišování životního prostředí, jež způsobují.S rostoucí dostupností obnovitelných zdrojůenergie roste i relativní cena uhlí.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DU-HA, řekl: „Donald Trump chce spolupracovats Evropou méně než Barack Obama. A to nejen

v ochraně klimatu. Tento fakt ještě posiluje nutnostsnížit naši rizikovou závislost na fosilních palivecha tím posílit soběstačnost a bezpečnost. Kromě tohopotřebujeme vyčistit ovzduší od smogu. Trumpnetrump, je nejvyšší čas doopravdy rozběhnout ob-čanské a obecní projekty čistých domácích obnovi-telných zdrojů, srazit plýtvání energií i surovinamia snižovat spotřebu ropy v dopravě.“

K situaci se obdobně vyjádřili Lukáš Hrábek, tiskovýmluvčí Greenpeace ČR, Klára Sutlovičová z analytic-kého centra Glopolis a Jan Koubek Kejzlar z humani-tární a rozvojové organizace CARE varuje: „Zkušenos-ti CARE, která pracuje ve 94 zemích světa, jedno-značně dokazují, že tento krok může přímo ohrozitživoty lidí. Je v naprostém protikladu k nutné změ-ně přístupu, kdy bohaté země musí naléhavě snížitvlastní emise a zvětšit finanční podporu na dalšíopatření, aby se ohrožené – většinou rozvojové – ze-mě přizpůsobily dopadům změny klimatu.“

Tvrzení prezidenta Zemana o vydíráníjsou nepravdivá

Děti Země poslaly prezidentovi žádost o poskytnutídůkazů k jeho tvrzení a považují za urážlivé a neprav-divé, pokud prezident a Ropák 2013 Miloš Zeman dne29. května 2017 veřejně v Brně tvrdil, že během připo-mínkování dálnice D8 přes CHKO České středohořípoužívaly i vyděračské metody, kterými měly žádato sponzorské dary a když je nedostaly, tak prý podalydvacet šest žalob, čímž zpozdily dostavbu dálniceo dvacet let.

Děti Země proto dnes poslaly na Hrad žádost, aby mijim prezident poslal všechny důkazy o těchto údajnýchžádostech o „sponzorské dary“.

„Je to od prezidenta klasická pomluva, nebo� ni-kdy jsme od žádné státní instituce a ani od

zzpprraavvooddaajjssttvvíí

OObbssaahhZPRAVODAJSTVÍ

Překonají Brontosauři loňský rekord? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .2Uzavírky skla z důvodu hnízdění . . .2Ochrana klimatu pokračuje bezohledu na postoj prezidenta USA 2Tvrzení prezidenta Zemana jsou nepravdivá . . . . . . . . . . . . . .2Předkupní právo na půdu ano, či ne?

BIOPOTRAVINY

Ekovinař je nejlepším sedlákemSvazu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .3Titul „Nejlepší ekologický zemědělecroku 2016“ převzali manželé Šelongovi . . . . . . . . . . . . . . . . . .4RUdolfští obnovili tradici . . . . .5-7

BIODIVERZITA

Mor ho! (moření semen a záznamyna sáčcích s osivem) . . . . . . .8–10

BIOSPOTŘEBITEL

Nové obaly výrobků Bioharmonie . . . . . . . . . . . . . .11Zemiaková šava . . . . . . . . . . .11Poradna W. Gregorové – Co je vlast-ně kyselina pantothenová? . . . . .12Jak využít dobromysl . . . . . . . . .12Ožanka kalamandra . . . . . . . . .12Racionální recept a jeden k vaření v přírodě . . . . . . . . . .13Povídání o pěstování mákua makových buchtách . . . . . . .14

K EKOLOGII

Letní škola soběstačnosti a uhlíkové stopy . . . . . . . . . . . . .15Pozvánky . . . . . . . . . . . . . . . . . .15EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazu .16„Naše pole 2017 – polní výstava .17Certifikace DEMETER . . . . . . . . . .17Spotřeba biopotravin roste . . . . . .17Bioakademie 2017 . . . . . . . . . . . .18Fenomén faremního zpracování „naValachoch“ žije . . . . . . . . . . . .19Polní (postřikové, rohové) preparáty . . . . . . . . . . . . . . . .21

www.bio-mesicnik.cz

2 e-bio �� 6/2017

V současnosti k neuvěření je účinekkvětnového mrazíku.

FOTO – Martin Charvát

��

Slavnostní akt se uskutečnil v rámciGastrofestivalu v Kutné Hoře, kteréhose zúčastnili i další členové PRO-BIOSvazu ekologických zemědělců.

sobotu 27. května 2017 obdržel Lukáš Rudolfský za společnost Vinné sklepyKutná Hora ocenění Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců

pro rok 2017. Spolu s ním na pódiu potěžkali originální sošku nepostradatelní za-městnanci podniku.

VV

e-bio �� 6/2017 3

EKOVINAŘ JE NEJLEPŠÍM SEDLÁKEM

biopotraviny

žádné státní zaměstnankyně či zaměst-nance o tzv. sponzorské dary nežádali

jako výměnu za to, že proti rozhodnutí o dál-nici D8 v Českém středohoří nepodámesprávní žalobu,“ hájí se předseda Dětí ZeměMiroslav Patrik. „Tento jeho výrok je spíše dů-kazem jeho obrovského selhání jako člověkaa politika, nebo� během jeho vlády byla v nej-prve v červenci 2000 náměstkem ministra ži-votního prostředí a Ropákem 2000 JosefemBěle povolena výjimka ze zákona o průchodudálnice D8 přes CHKO České středohoří i přessesuvná území, kterou pak v únoru 2001 po-tvrdil jeho ministr životního prostředí MilošKužvart, přičemž v červnu 2013 obrovský se-suv skutečně na dálnici spadl a od roku 2016zase do Labe ujíždí estakáda Prackovice,“připomíná ještě Patrik. Dálnici D8 délky 16,4km přes České středohoří stavělo sdružení podvedením firem EUROVIA CS, a. s., a Metrostav,a. s. Původní cena ze září 2007 ve výši 9,9 mld.Kč (bez DPH) se zvýšila na cca 15 mld. Kč (bezDPH) a termín dostavby z prosince 2010 se po-sunul až na 2017–18: předčasný provoz začalod 17. 12. 2016.

Předkupní právo na půdu ano, či neNovela zákona o půdě, která leží v Posla-

necké sněmovně, by měla omezit právo vlast-níků disponovat svými pozemky. Pokud budoumajitelé prodávat zemědělskou půdu, měli byji napřed nabídnout nájemcům nebo státu.Novelu předložil šéf komunistického posla-neckého klubu Pavel Kováčik spolu s dvěmasvými stranickými kolegy. Podobný návrh užpřed časem Poslanecká sněmovna projedná-vala, na návrh Agrární komory.

„Půda je společným bohatstvím občanůstátu a dědictvím budoucích generací. Jepřírodním zdrojem, který je nenahraditelný,neobnovitelný a zároveň nezbytný pro exis-tenci a přežití lidstva i pro podstatu státu,"odůvodňují svůj návrh komunističtí poslanci.„Současně je integrální součástí ekosystémuZemě, který je třeba náležitě chránit. Je tedyv zájmu všech občanů České republiky, abybyla půda, a to především půda zemědělská,chráněna před poškozením, nedůvodnýmsnižováním její výměry, kvality a objemu, apřed jiným než zemědělským využíváním." Jeproto podle nich potřeba půdu chránit.V Rakousku, Polsku či Francii mají nájemcipodobné předkupní právo. Vlastník zeměděl-ského pozemku by podle nich měl předložitstátu nebo nájemci půdy písemnou nabídkuvčetně ceny. Stát i nájemce by měli na reakci třiměsíce.

„Tímto jsou chráněna práva a oprávněnézájmy vlastníka zemědělského pozemku,který po uplynutí tříměsíční lhůty nebudedále blokován v možnosti zemědělský poze-mek volně prodat,“ konstatuje se v návrhu.Svaz vlastníků půdy František Janda. „To jepřece proti Listině základních práv.Komunisté nám půdu sebrali už před listopa-dem 1989 a nyní to chtějí zopakovat," protes-tuje s tím, že je to nepřijatelné.

Nechyběla ani pro návštěvníky atraktivní ku-chařská show s Michalem Hugem Hroma-sem.

Ukázka výroby sýra s Ivanem Hrbkem.

eekkoozzpprráávvyy��

Manželé si Hrnec se „zla�áky“ zasloužiliza rychlé vybudování ekozelinářství a sys-tému komunitou podporovaného země-dělstvi, které může být příkladem pro ná-sledovníky.

Slavnosti se zúčastnilo, tradičně voceněném ekologickém hospodářství, ko-lem osmdesátky hostů. Putovní Hrnec při-vezl z Malont Miloslav Knížek za ekologic-ký statek Bemagro, kde byla slavnost v mi-nulém roce. Za správní radu přijel MilanHoráček a Roman Rozsypal; z minulých„Hrncařů“ se zde objevili Martin Hutař zaobchodní společnost PRO-BIO a Jitka Pí-chová; z dalších významných hostů to byliJiří Urban (ÚKZÚZ), Zdeněk Perlinger(předseda PRO-BIO Svazu ekologickýchzemědělců), Pavlína Samsonová (Bioinsti-tut), Tereza Jursová (Asociace místníchpotravinových iniciativ); ekologičtí země-

dělci – František Matoušek (Polná-Brzkov), Libuše Pospíšilová (Holubí Zhoř),Jaroslav Mach s manželkou (Osová Bí-týška), místní zemědělci a obyvateléPustějova... Velkou část návštěvníků tvoři-lo společenství lidí – komunita spotřebitelů–, kteří jsou podporovateli manželů Še-longových a odebírají od nich pravidelněco 14 dní čerstvou biozeleninu, s nimi při-šlo i hodně dětí.

Po slavnostním vyhlášení se odebrali pří-tomní hosté na prohlídku ekohospodářství– hned za humna stavení a stodoly. U lánůkrásné, už zdárně vyrůstající polní biozele-niny mohli spatřit i krávy s telátky (dvoj-čátky) a koně. Strojní vybavení vždy zají-má více muže.

Hosté mohli ochutnat výborné jídlo odmístních ekozemědělců a od přátel (peči-vo, sýry, zelenina). Vydařila se hlavně přá-

telská setkání, hodně povídání a sdílení,které je pro tuto akci tak typické.

Spolu se SR NFBH akci připravilo Regio-nální centrum PRO-BIO Moravská brána.

(AlMa)FOTO – Tereza Jursováaždoroční vyhlašování nejlepšího ekologického zemědělce roku je hlavní ná-

plní činnosti správní rady Nadačního fondu Bartákův hrnec. V letošním25. ročníku doputoval Bartákův keramický hrnec do Pustějova na Novojičínsku.Manželé Šelongovi, členové PRO-BIO Svazu EZ, přijali ocenění o poslední květno-vé sobotě ve svém ekozelinářství za přítomnosti nestora českého ekologickéhozemědělství a autora podoby akce s předáváním putovního hrnce se „zla�áky“ Ing.Richarda J. Bartáka, CSc.

KK

Do polí! – zavelel Pavel Šelong.

4 e-bio �� 6/2017

Titul „Nejlepší ekologický zemědělec 2016“převzali manželé Šelongovi

��

e-bio �� 6/2017 5

Rudofský je dobrý nejenve vinici, ale slouží osvětě

Při setkání Lukáše Rudolfského v částikláštera, kterou si jeho firmy pronajímá,s novináři uvedla manažerka PRO-BIOSvazu EZ Kateřina Urbánková: „TitulemNejlepšího sedláka rada Svazu ocenilapráci vinaře, vyjádřila za ni poděkování,protože výstupy jsou vynikající. Oceňujeale to, že dávají velký důraz na propagaci.Vinařství je též jedním ze čtyř podniků,které mají certifikaci Demeter – hospodařípodle principů biodynamického země-dělství.“ Ekovinařství má otevřený přístupk veřejnosti a zákazníkům.

V současnosti je nejdůležitějším výsled-kem ekologického hospodaření nejen vý-sledné zpracování bioprodukce nabiopotravinu ve vysoké výživové kvalitě,ale především čisté prostředív okolí hospodáře a čistá vo-da. Ekozemědělci působí tak,aby se z ekologického země-dělství stal živý ostrov pro bu-doucnost.

Rodina Rudolfských mádlouhou zemědělskou tradicia do Kutné Hory přišli z Jaro-měře. Však otec Lukáše Sta-nislav má v Jaroměři vinotékua především on se stará o uni-kátní malou vinici na svahuproti hospitalu Kuks. Kroměekovinohradů tak hospodařívinař se zaměstnanci na 30ha pastvin, kde pasou počet-

né stádo ovcí a chovají několik prasati drůbež, 14 hektarů orné půdy je určenopro pěstování základních obilovin, dvahektary pro zeleninového pole a šest hek-tarů sadů. Hlavními pěstovanými odrůda-mi révy jsou rulandské modré, tramín čer-vený, svatovavřinecké a další odrůy. Takérulandské šedé, které má oranžovou bar-vu a chu� po mandarinkách. Produkují jejjako „vinnou limonádu“ s 8 % alkoholu.Lukáš se musel vinařství nově vyučit azískat i someliérské dovednosti.

Bylinková alchimie Pro podporu růstu révy a ošetřování pro-

ti možným škůdcům pěstují byliny, jež po-tom zpracovávají na výluh. Některé bylinyzaměstnanci dobrovolně sbírají ve volnépřírodě.

V bývalé malé kutnohorské mlékárně,kterou přebudovali na zpracovnu vinnýchhroznů, sušili byliny – než začne sklizeňhroznů. Využívají zde metodu biodynami-ků přípravu a míchání a výluhů v sudu,které mají znásobit odolnost rostlin a půdy.Následně se potom výluh potencuje – ředí– a rozstříkuje ve vinicích. To je jeden zezákladů biodynamického přístupu v jejichčinnosti zemědělské, ve zpracování vínato naprosté neovlivňování vinného moštupři kvašení a zrání.

Bývalá mlékárna zatím bez velkýchúprav mohla sloužit pro lisovnu, zrání čer-vených vín, tanky ničím nechlazené, stá-čírna do lahví a jejich uskladnění. Vše pro-bíhá přirozeně. Kádě slouží pro maceraci,aby víno dostalo barvu. Chystají se na vy-budování velkého bazénu, kde by se révazpracovávala tradičně sešlapáváním, jakozelí...

Hokej nebo piano? Zvítězilo ekovinařeníinařskou lokalitu kolem Kutné Hory jsme navštívili s redakcí Bio v roce 2009(článek v č. 10/2009). Po osmi letech znovu, kdy PRO-BIO Svaz ekologických

zemědělců oznámil, že jejich nejlepším ekozemědělcem se stal Lukáš Rudolfský,výrobní ředitel společnosti. Jeho nová kariéra začala v roce 2002, kdy se z hoke-jisty stává vinařem. Spolu s otcem a sestrou Stáňou se začali vinařství věnovatv opuštěných vinicích kláštera svaté Voršily. Lukáš Rudolský převzal za firmuodpovědnost a vede ji od roku 2004. V současnosti se starají o 54 ha vinic na ně-kolika vinicích s rozdílnými podmínkami.

��

RRUUDDOOLLFFŠŠTTÍÍ OOBBNNOOVVIILLII TTRRAADDIICCII

VV

Květ révy vinné je nenápadně zelený a pě-tičetný. Většinou má réva květ oboupohlavní aopylen je bu� větrem, nebo dochází k samo-opylení. Réva kvete při teplotě mezi 25 až 35 ̊ C.

Obrázek révy vinné – Franz Eugen Köhler,Köhler’s Medizinal-Pflanzen – List of KoehlerImages, Volné dílo, https://commons.wikime-dia.org/w/index.php?curid=255479

Lukáš Rudolfský a Lucie Hanousková.

Zastavení prvníPod kapličkou

Rok 2014 byl ve vinařství zde velmi dob-rý. Při letošních mrazech vymrzla asi de-setina sazenic. Na ve vinici Pod kapličkounapříklad v roce 2012 vymrzly 3 ha, kterémuseli dosadit. Pro práci ve vinici, kde jepřevaha ručních činností, například při vy-lamování letorostů, zálistků,,, až po sběrhroznů, slouží i stroje v práci mezi řadami– okopávačku a vysekávačku. Meziřadí senechává zarůst trávu a bylinami. Výhodouje to, že škůdci se rozmnoží zde a nejdouna révu. Udrží se zde déle voda, i když tuspotřebuje také tyto rostliny v meziřadí.Zde mají hromady kompostu a balíkyuskladněné slámy.

Pod kapličkou je nejen vinice, ale takékompostové a hnojné hospodářstí auskladněné alíky slámy.

„Důležité je,“ říká Lukáš Rudolfský, „udr-žovat kolem pozemků biokoridory, aby tu-dy mohl proudit přirozený život v přírodě.“Výskyt hlodavců hlídají káňata. Vybudova-li tu pro ně ve vinicích sedátka.

Zastavení druhéU všech svatých

Na 54 hektarech pěstuje vinnou révu,zpracovává, prodává a pečuje o zeleninu,pole i zvířata kolem dvaceti zaměstnancůa brigádníky. Půdu mají pronajatou za so-lidních podmínek od Karla Schwarzen-berka (je sympatizantem biodynamiky)a sedlecké farnosti. Voršilky pronajímají fi-remní prostory.

Mnoho tratí museli zmladit a znovu vysa-dit. Některé mladé vinice jsou teprve pěti-leté. Pěstují je kolem Kutné Hory na sva-zích tří vršků – Kaňk, Kuklík a Sukov, kte-ré jsou položeny proti významným stav-bám města. Největší je vinice U Všechsvatých se rozkládá na 21 hektarech prá-vě pod Sukovem. Na zatravněné části pod

lesíkem zasadil Lukáš Ru-dolfský s kamarády lípu moud-rosti (viz foto) a sem chodí řešitzávažné problémy a vize podni-ku do budoucna. Je odtud pěk-ný výhled na město a chrám sv.Barbory.

Specifické jsou tu trati, kde máréva spon 60 na 60 centimetrů.Kořeny révy musí jít do většíhloubky a víno má pak hlubšíkořenitý ráz. Vznik vinice se da-tuje do roku 1105.

Zastavení třetípod chrámemsv. Barbory

Pod chrámem a v okolí Jezuit-ské koleje pěstuje Lukáš Ru-dolfský další keře révy na nece-lém půl hektaru. Za jezuitskoukolejí na obnovených prosto-

rách se vrátili také k vinaření – je tu vysá-zena odrůda Pinot noir. Na jižním svahupod kolejí mohou zájemci spatřit z chodní-ku ode zdi různé typy vedení révy – od nej-starších na hlavu či jařmo, po moderní ve-dení rýnsko-hessenského, jež usnadňujepráci ve vinici a také dává vyšší výnosy.Také jsou zde novošlechtěnci od profeso-ra Krauze. U této malé vinice, přímo u tu-risticky nejatraktivnější části historickéhocentra města stojí také malý dřevěný krá-mek s nabídkou vín z místních odrůd.(Bližší informace k vinným tratím viz Bio3/2016.)

Ochutnejte biovíno i osobnídoprovod

Lukáš Rudolfský se může chlubit jižněkolka akcemi nejen o víně. Začali proveřejnost pořádat konference o vzduchu,o vodě, bude i o půdě... Také organizujeo prázdninách každý čtvrtek pravidelnéprohlídky kláštera a vinné sklepy s výkla-dem. Další akce získávají teprve tradici,jako například Gastrofest a akce na zám-ku Kačina. Pomáhá s nimi Lucie Ha-nousková. U všech těchto akcí dbají na

��

Netradiční výhled na sv. Barboru... Lípa moudrosti, za ní vonohrady.

Pěstování vinné révy u kolíku a řez, tzv. na hlavu, byl provinaře velmi fyzicky náročný – těch podřepů a pokleků...

66 e-bio �� 6/2017

propagaci biopotravin a regio-nálnosti. Na této bohaté činnosti firmy jeasi nejhorší vedení účetnictví, různých po-vinných evidencí a hlášení, kterýmže čin-nostem se ve firmě věnují tři lidé.

Obchod pro lidiDalším specifikem vinařství je i to, že Lu-

káš Rudolfský našel kousek za hranicemiv Dráž�anech jiný druh prodejny a prodeje

produktů. Zákaznícivytvoří klub a s po-mocí klubových pří-spěvků je možné

pronajmout prostory a vybudovat prodej-nu, kde si potom členové vína kupují bezmarží. Pokud obchod začne vydělávat,mohou se podílet i na zisku. Produktyv kvalitě bio jsou pro ně takto dostupnější.Takové klubové prodejny vznikly nejenv Kutné Hoře, ale i v Hradci Králové, v Br-ně a jinde.

Nejpozitivnějším vkladem vinařství Ru-dolsfských v Kutné Hoře je to, že zde ob-

novují to co zde existovalo už od středově-ku a vinařství mnoha místech v okolí ob-novili.

Mirka Vohralíková��

Sklepy vinné pod klášterem: Zde mají uskladněny sudy s vínema ukázku starého vybavení dřívějších vinařů. Také mají ve skle-peních pod klášterem několik desítek lahví, v nichž zraje unikát-ní přírodní sekt.

Pro svoji propagaci má firmav klášteře k dispozici také, ved-le prodejny a jednací místnosti,bývalý reflektář s klavírem, vy-užívaný pro slavnostní večery,i svatby. Lukáš přiznal, že nejendále hraje hokej, ale má takérád i hru na klavír.

Opravené zdivo mezi chrámem a kolejí vytvořilo už v dávných dobáchobré prostředí pro révu. Rudolfští obnovili vinici abude na ní dozrá-vat odrůda Pinot noir další novošlechtěnci.

e-bio �� 6/2017 7

Při setí na zahrádkách se můžeme se-tkat s různými osivy. Někdo používá osivaz vlastního semenaření, většina lidí alenakupuje osiva v obchodech. U nich jsmeněkdy překvapeni, když roztrhneme sáčeka vysypeme obsah ven, že se nám na dla-ni objeví semena výrazně obarvená. Vět-šinou jsou to ostré, na pohled nepříliš pří-jemné podoby barvy červené, zelené čimodré.

Prohlédneme si podrobněji některé sáčkyod osiv ze sbírky Gengelu, které nám věno-vali jak čtenáři Bio, tak další menší i většípěstitelé a zahrádkáři. V Bio jsme sesáčkům od semen již vícekráte věnovali (viznapříklad Proměny osivových sáčků Bio č.10/2013 nebo Astor nebo Japana F1? Bio č.6/2015 a další). Probíráním starých i nověj-ších sáčků zjistíme, jak je otázka mořeníosiv široká: čím vším se mohou semenamořit a proti čemu, ale i jak jsou nebo bylataková namořená osiva označena.

Po prohlídce sbírky sáčků se zamyslímenad smyslem moření: proč se vlastně se-mena moří a je to nutné? Co můžemeudělat pro to, abychom nemuseli semena„mořit“ mořidly?

Moření semen jako moderníopatření aneb

Proti proudu časuStarých osivových sáčků z období osm-

desátých let dvacátého století či ještě stra-ších máme jen málo, ale lze říci, že nanich se žádné údaje nebo informace o mo-ření nevyskytují. Moření nastupuje, měře-no našimi sáčky, až v 90. letech dvacáté-ho století.

Na obalech z 90. let mi-nulého století a kolemroku 2000 je uváděnaněkdy jen prostá pří-tomnost moření jako ta-kového. Například ná-pis na sáčku s paprikouuvádí vedle názvu od-růdy, hmotnosti v gra-mech a číselné řady taképoužití pro daný roka stručný údaj o moře-ní: „pro rok 1993 mořeno“. Někdese na sáčku vyskytuje jméno mo-řidla v podobě obchodního názvuchemického přípravku – například Ri-domil. Jinde je napsán název chemické-ho přípravku a vedle něho také takzvanáúčinná látka, kterou tento pesticid obsahu-je: Ridomil, účinná látka metalaxyl, při-čemž asi z důvodů nedostatku místa naomezené ploše sáčku jsou slova mořeno

a účinná látka zkráceny na„moř.“ a „úč. l.“

Na sáčcích od semen oku-rek z devadesátých let minu-lého století se objevuje takétrochu záhadné označení„Inkrustováno“. V Zahradnic-kém slovníku naučném na-lezneme, že „inkrustace jetechnologie moření, která

aplikuje pesticidy pomocí fixačních látek“.Toto označení však najdeme na sáčcíchv naší sbírce vzácně a na dnešních bale-ních se už nepoužívá. Na současných

sáčcích je, jak se zdá, vždy uvedenomořidlo – obchodní jméno a účinná lát-ka, na některých jsou pak uvedenamořidla i dvě.

Obrazová zkratka symbolůi opakování chemických

značekVedle slovního popisu jsou osivové

sáčky někdy označeny také obrazovouzkratkou, symbolem, informující spotřebi-tele o tom, že osivo uvnitř bylo namořeno.V určitých případech je tento symbol narubu, často však i na líci sáčku se semeny.Dobrým příkladem takového označení našpanělsky popsaném plastovém sáčku sezelím je tiskacím písmem vyvedené slovoADVERTENCIA tedy VAROVÁNÍ a vedleněho symbol lebky se zkříženými hnáty.Ačkoliv přesně nerozumíme podrobněj-šímu výstražnému textu pod ním,

Mor ho!o názvu jsme si dovolili vypůjčit výkřik slovanskýchjunáků z básně Sama Chalúpky z jeho stejnojmenné-

ho díla pocházejícího z devatenáctého století. Toto zvolá-ní, jehož původní smysl je výzva do boje za svobodu, násale kupodivu uvádí dobře i do zcela jiné oblasti, a to k mo-ření osiv. Přiblížíme si je trochu nezvykle pomocí prázd-ných sáčků od semen.

DD

biodiverzita

��

Srovnání osiva okurek z domácího semena-ření a mořených obchodních semen na lid-ských rukou.

Vlastní osiva mají přirozenou barvu.

Mořená osiva jsou výrazně obarvena.

„...Sto mečov sa každému nado hlavou blyští, lež Slovän nečítává vrahov na bojišti, ale morí. – Hoj, mor ho! detvo môjho rodu, kto kradmou rukou siahne na tvoju slobodu:...“

Z básně Sama Chalupky Mor ho!

8 e-bio �� 6/2017

e-bio �� 6/2017 9

víme, že se jedná o symbol značícísmrt. Zde je jasné, že se máme mít na po-zoru, v našem kulturním prostředí je tentoobraz všeobecně známý a srozumitelný.

Na českých a moravských sáčcích s mo-řenými semeny se lze setkat napříklads obrázkem brouka a doprovodným nápi-sem „Ošetřeno proti škůdcům“, nebos obrázkem houby a slovy „Ošetřenobiopreparáty“ a pod.

Zatímco chemické vzorce účinných látekobchodních pesticidů zná jen odborník,pak občas se najde sáček, na kterém si lzeověřit, jak si pamatujeme značky chemic-kých prvků a sloučenin my sami. U nápisu„ošetrené v NaOH“ na osivu papriky sisnad většina z nás vybaví ze školy vzorecpro louh či hydroxid soudný, tedy silnou ží-ravinu, před kterou je třeba se zvláštěchránit a při práci s ní se mít na pozoru. Najiném sáčku, v tomto případě od okurek,a také ve slovenštině, stojí „MORIDLO –EKOVERT ÚČ. L. Mn VO VODN. ROZTO-KU MORENÉ – NEJESŤ!“

Značka Mn je mangan a tu by se mohlojednat o manganistan draselný čili hy-permangan, který používají někteří drob-nospěstitelé jako mořidlo pro cibuloviny.

Vzácně se vyskytuje i údaj NEMOŘE-NO, a to na bioosivech z ekologickéhopěstování. I v domácím semenaření semůžeme setkat s označením ošetření mo-řením. Tak u rajčete Čerešničkového si je-ho slovenský pěstitel vedle názvu druhu,odrůdy a ročníku sklizně poznamenal „mo-rené Sulkou“.

Třebaže na našich obchodních baleníchsemen je návod k pěstování dané odrůdyv několika různých jazycích, jsou údajeo moření jen česky, případně slovensky.Na zahraničních sáčcích však je slovo

„mořeno“ v různých jazycích, takže si mů-žeme zopakovat například příbuznost ně-kterých řečí. Příkladem je holandský sáčekod papriky, kde na rubu uprostřed plochysáčku je mořidlo thiram a kolem je seřaze-no slovo mořit v šesti jazycích: treated,bejdset, gebeizt, traité, tratado, csávázott.

Mořit či ošetřovat?Zastavme se krátce u jazykové stránky

slova mořit. Mořit někoho znamená v prv-ním významu slova trápit nebo soužit ně-koho, například „mořily ho úporné bolestibřicha“. V starším slovníku Machkově seuvádí dokonce přímo význam hubiti, půso-biti mření, tedy smrt. Z lidového života

a zvyků si vzpomeneme na jarní vynášeníMořeny či Morany, v jejímž jméně slovnízáklad mor zaznívá. Jde skutečně o posta-vu Smrtky, která hubila, mořila lidi a příro-du po čas zimy a na jaře je vynášena pryč.Zvolání slovenských junáků Mor ho! v bás-ni bychom tak snad mohli přeložit či pře-vést přímo tímto významem, to je zahubho!, hub ho!, či zemři! smrt jemu! apod.

S užitím slova mořit ve významu dalším,druhém, znamenajícím upravovat na-pouštěním nebo namáčením v nějaké che-mické látce se setkáme často v řemesl-ných oborech, např. „namořili všechno při-pravené dřevo“. A tento význam se právěpoužívá též u moření osiv.

Slovní základ mor či moř ovšem nezníuchu příliš přívětivě a snad i proto volí se-menářští obchodníci na obrazových sym-bolech raději popisky s jiným slovem. Na-místo mořeno, píší ošetřeno: Ošetřenoproti chorobám či Ošetřeno proti škůdcůmzní přece jen jinak, asi lépe než Mořenoproti chorobám či Mořeno proti škůdcům.Slovo ošetřovat znamená pečovat, či sta-rat se o někoho či o něco. Vyvolává tov nás představu nemocného nebo zraně-ného, kterému někdo věnuje péči a sta-rostlivost, což vyznívá přitažlivěji než mo-řit, tedy lidově mordovat.

Dříve užívané slovo inkrustovat je odvo-zeno od krusta, což je dle slovníku cizíchslov tvrdý tenký povlak na něčem měkkém.Opět zde, zdá se slovo inkrustace, tedyuzavření do pevného povlaku, slupky, pů-sobí „zaobaleněji“ a lépe než ono moření.

Zamysleme se nyní nad dříve uvedenýmprvním cizojazyčným výrazem pro slovesomořit, nad anglickým slovesem „treat“.Znamená mj. „zacházet“, „nakládat (sčím)“, „ošetřovat“. Všechny tyto výrazy ho-voří pro poněkud nadřazený postoj člově-ka nad semenem, a� už ve smyslu ovládá-ní (zacházet, nakládat), nebo pomocislabšímu (ošetřovat). Není zde tedy přímozdůrazněna důvěra v semeno, které siv dobrých podmínkách samo poradí i beznašeho zásahu. ��

��

Šestijazyčné uvedení moření na holandskémpytlíčku od osiva papriky.

Lebka se zkříženými hnáty na obalu s mořeným osivem zelí uvnitř hovoří jasnou řečí, by�v tomto případě třeba daný cizí jazyk neovládáme.

S nápisem, který zní NEMOŘENO, se na osi-vovém sáčku setkáme spíše vzácně, v tomtopřípadě jde o bioosivo zelí.

Zde si domácí semenář poznačil k osivu raj-čat poznámku o moření – „morené Sulka“.Sulka se používá obvykle na moření česneku.

Na sáčcích od okurek z 90. let minulého sto-letí najdeme označení „Inkrustováno“.

10 e-bio �� 6/2017

Je moření nutné?Moření je z odborného zemědělského

pohledu opatření, které slouží ke zničenínebo omezení chorob a škůdců přenáše-ných osivem nebo škodlivých půdních pa-togenů, kteří napadají mladé rostliny v po-čátečních obdobích jejich růstu. Namořenísemen je tedy svým způsobem oprávněnétam, kde máme osivo nemocné nebo ne-mocnou půdu a v takových případechsnad může opravdu pomoci.

Moření je však také zásahem do celist-vosti osiva a jako každý zásah do osiva

může poškodit, snížit jeho kvalitu, tedy ži-votaschopnost a klíčivost.

Podle řady názorů moření osiv není nut-né. Někdo uvádí, že u mořených osiv jehorší energie klíčení – zatímco při použitívlastního osiva toto velmi rychle vzchází(„letí ze země“), mořené klíčí později. Je-lipůda zdravá, živá a v pořádku, pak nenímoření nutné. Nedostatky ve zdraví půdymá řešit právě moření. Před nemocnoupůdou je třeba rostlinu chránit, napříkladpřed tzv. padáním klíčních rostlin způso-beným různými chorobami v půdě. Ob-dobně je tomu se zdravím osiva. Lze říci,že zdravé osivo seté do zdravé půdy mo-ření nevyžaduje a naopak.

Zdraví osiva i zdraví půdy jsou v rukourolníka, zemědělce či zahradníka. Jehoúsilí směřuje k tomu, aby jak jeho osivo,tak jeho půda byly zdravé. Doma na za-hrádce jsou pak tyto záležitosti v rukounás samých.

Doma raději s nemořenými semeny

Mnoho pěstitelů, kteří vysévají doma nazahrádkách koupená semena, pracujes mořenými osivy jen nerado. Zejménapěstitelé, kteří nepoužívají chemické pro-středky a hospodaří biologicky či přírodně,vidí mořená semena často jako nutné zlo.

Někoho pohled na jedovatě barvená mo-řená osiva znechucuje, někoho přímostresuje, někdo si jde po takovém setíihned umýt ruce.

Při nákupu osiv v obchodech najdemejak sáčky s osivy, kde nás na obalu texta někdy také obrazový symbol spravujío tom, že osivo bylo mořeno. Tedy zpra-vidla upraveno nějakou chemickou látkou.Najdeme ale i ta, která jsou, nemořená,čistá. Pokud vybíráme osiva v obchodech,dívejme se pozorně, co kupujeme a čtěmeoznačení a popisy na sáčcích, abychomzjistili, zda nás uvnitř čekají semena ba-

revná, tedy mořená, nebo nemořená, čis-tá. Dnes lze získat, převážně asi prostřed-nictvím Internetu, též biologická osiva,bioosiva pocházející z ekologického pěs-tování, která jsou bez chemických mořidel.A v neposlední řadě je tu také možnostpustit se u některých druhů zeleniny, bylini květin do pěstování vlastních osiv.

Slova výkřiku Mor ho! tak ponechmebásníku Chalupkovi a jeho junákům.U osiv usilujme o to, abychom takové zvo-lání, či spíše přesněji taková namořená (čizmořená) osiva nemuseli používat. Tedy,aby semena, která vyséváme, byla zdraváa z našich rukou jsme je předávali zdravéa živé půdě; zemi, které z nich vytvoří plo-diny, které nás budou živit a sytit.

(pd)

FOTO – archiv Gengelu a P. Dostálek

Za laskavé zaslání a poskytnutí sáčků odsemen, které posloužily jako podklad protento článek děkujeme M. Vohralíkové,K. Tachecímu, J. Píchové, M. Miškusovi,A. Hrňovi, H. Kybusové a dalším dárcům,a za náměty a připomínky R. Hradilovia G. Dostálkové.

Použití hydroxidu sodného a manganistanudraselného (?) jako mořidel na sáčcích osi-va papriky a okurek.

U raného zelí byla použita mořidla hned dvě.Při podrobnějším pohledu vidíme, že v popi-su byla zapomenuta čárka mezi účinnými lát-kami. Asi ale byla mořidla „účinná“ i bez ní.

Různé varianty popisu moření: nahoře – prosté uvedení mořeno, dole – název obchodního pesticidu a názevpesticidu s uvedením účinné látky.

Zahraniční sáček s bioosivem z ekozemě-dělství.

��

Obrazový symbol s nápisem Ošetřeno protiškůdcům a Mořeno biopreparáty.

„Velkou změnou je barevné rozlišeníbezlepkových výrobků. Ty najdou zákazní-ci ve svěže zelené barvě. Surovinys˚obsahem lepku zůstávají oranžové. Vy-cházíme vstříc potřebám lidí, aby snadnoa rychle rozeznali výrobek s lepkem i bezlepku a vyhnuli se zbytečnému hledánía pročítání složení,“ vysvětluje Ing.Barbora Hernychováz marketingového od-dělení společnostiPRO-BIO.

Bezlepkové produktyfirma zpracováváv bezlepkovém mlýně,který provozuje od roku2014. Bezlepkový mlýnpředstavuje zcela ojedi-nělý provoz, který v so-bě spojuje kvalitu BIOa jistotu absence lepku.Tato kombinace jev Evropě zcela unikát-ní. Na mlýn navazují

bezlepkové sklady a balírna. Celkem dobezlepkového projektu investovala firmaPROBIO přes 20 mil. Kč.

Díky umístění viditelného BIO loga napřední stranu obalu je na první pohled zřej-mé, že jde o produkt ekologického země-dělství. Na zadní straně přibyly nově grafic-ké ikonky, díky nimž zákazník okamžitě

zjistí, zda je výrobekveganský či RAW.„Další změnou je zvět-šení písma u názvuvýrobku a přehlednějšíuvádění výživovýchúdajů. Věříme, že pronaše zákazníky budoutyto změny přínosem,usnadní jim výběra nabídnou jasnéa srozumitelné infor-mace, což bylo našimhlavním cílem,“ dopl-ňuje Ing. BarboraHernychová.

ZEMIAKOVÁ ŠŤAVAZemiaková š�ava je vynikajúci protizápalo-

vý nápoj. Vemi dobre funguje pri artritídea pri mnohých iných formách zápalových bo-lestí, napríklad bolesti kĺbov a bolesti chrb-ta. Zemiaková š�ava zvýši krvný obeh vovšetkých častiach vášho tela.

Je zásaditá a zabraňuje nemociam, ako súkardiovaskulárne choroby a dokonca pomáhapredchádza rakovine, je vynikajúca na ekzémya akné, pomáha ukudni kožu.

Zemiaková šava vám pomôže pri chudnutí –vypite jednu šálku zemiakovej šavy ráno, eštepred raňajkami, a potom večer 2–3 hodinypred tým, než pôjdete spa. Zemiaková šavasama osebe nemá skoro žiadnu chu a tak jumôžete namieša s inými šavami, ideálna jenapr. mrkvová. Pokia musíte sladi môžeteprida trochu medu. Zemiaková šava odplavu-je z tela kyselinu močovú, znižuje hladinu cho-lesterolu a zlepšuje váš zdravotný stav. Je tolacný variant pre detoxikáciu vašho tela. Ze-miaková šava sa používala v Japonsku a na�alších miestach sveta k liečbe hepatitídy a tá-to liečba mala dobré výsledky.

Zemiaková šava je dobrá pre liečbupankreatitídy a chorôb advín, je tiež vhodnápre udi, ktorí majú cukrovku a vysoký krvnýtlak a zabraňuje tvorbe vápenatých kameňovv močových cestách. Je vhodná ako pod-porný prostriedok pri liečbe nádorov a rako-viny. Červené a fialové zemiaky obsahujúveké množstvo antokyanov, ktoré zastavujúrast rakovinových buniek. Žlté a oranžové ze-miaky obsahujú veké množstvo zeaxanthinuktorý je dôležitý pre zrak. Zemiaková šava jealkalická a preto je ideálna na upokojenie trá-viaceho traktu, liečenie porúch trávenia a priprebytku kyselín v tele. Tiež je vynikajúca prihojení podráždených čriev a pomáha pri ho-jení žaludočných vredov. Je to zázračný pro-dukt pre gastrointestinálny trakt. Zemiakovášava je plná vitamínov A, C, B, obsahuje fos-for, vápnik, železo, draslík, zeaxantin, vlákni-ny a bielkoviny.Do zemiakových štiav môžete pridáva iné

šavy, ako napríklad mrkvovú, alebo bylinkyako je žihava, šalvia a pod.

(r)FOTO – E. Skoumalová

biospotřebitelNNoovvéé oobbaallyy vvýýrroobbkkůů

BBIIOOHHAARRMMOONNIIEE

e-bio �� 6/2017 11

polečnost PRO-BIO, největší tuzemský výrobce biopotravin, představuje svéprodukty řady BIOHARMONIE v novém designu. Změna barvy i grafického sty-

lu odráží aktuální moderní trendy a umožňuje zákazníkům se při výběru bezlepko-vých produktů lépe orientovat.

SS

Dobromysl obecná – Origanum vulgare L.Hlavní součástí izolované silice z

dobromysli je thymol, p-cymen. karvakrol– obsah je 0,8 až 1,2 %.

�� Čaj při léčbě a prevenci žaludeč-ních, střevních a žlučníkových poruch(dle herbáře J. Janča a J. A. Zentrych).

50 g dobromysli. 30 g smilu písečného, 30g natí ožanky kalamandry. Pije se jako běžnýčaj 0,5-0,75 l. denně.

�� Prostředek proti hlístům (dle MUDr. B. Hrušky)5 g dobromysli. 2 g routy vonné, 1 pokrájený

fík se polije1/4 litrem slabého stolního vína. Nechá přejít var a po pěti minutách se

scedí. Nálev se osladí dvěma lžícemi me-du a vypije se polovina večer a zbytek ránonalačno. Většinou není nutno opakovat.

�� Čaj na léčení zánětů horních cestdýchacích a úporného kašle

Vrchovatá lžíce drogy – dobromysli se spaří1/3 litru vařící vody a nechá se 10 minut vylu-hovat.

Po scezení se postupně během dne po-píjí. Možno opakovat.

�� Koření pro divočinu (dle Z. Žáčka)Složení směsi:19 % pepř černý, 12 % tymián, 11 % jalo-

vec, 19 % dobromysl, 2 % routa. 3,5 % šal-věj, 6,5 % nové koření, 3 % bobkový list,2 % sladká paprika, 3 % rozmarýna, 2 % libe-ček kořen, 2 % houby sušené.

Jemně mletá směs z tohoto koření použi-tá společně s˚kořenovou zeleninou umož-ní naložit jakékoli maso jako zvěřinu s vel-mi dobrým výsledkem.

Kyselina pantothenová je všestrannývitamin, která je jinak nazýván také vi-tamin B5, obsahuje koenzym A. Tentovitamin se uplatňuje hlavně při léčběran a v kosmetice. Název „pantothen“znamená v řečtině „odevšad“.

Skutečně, vitamin je obsažen ve velkémmnožství potravin – přichází do těla tedyodevšad, nejvíce však z vnitřností. Má tovšak háček v tom, že se jeho účinnost po-měrně rychle ztrácí vařením, skladová-ním, konzervací a vystavením působenísvětla. Je proto pro jeho uchování zvláštědůležité jíst jídlo vždy čerstvě připravené.Kdo toto dodržuje a jí stravu vyváženoua dbá na celozrnné potraviny, přijímá do-statečné množství vitaminu B5.

Nedostatkem jsou nejvíce ohrožení star-ší lidé, kteří mají tendenci stravovat sejednostranně, a také sportovců extrém-ních sportů. Nízké hodnoty vitaminu B5se ohlašují stavy vyčerpání a provázenébolestmi hlavy. Čistá kyselina pantotheno-vá je vazký a na vzduchu nestabilní oleja proto se nehodí k zevnímu použití. Kos-metické prostředky – krémy, šampony seproto obohacují panthenolem, což je pro-vitamin kyseliny pantothenové. Má stabil-nější vlastnosti a dobře prostupuje pokož-

kou. Organismus rychle přemění panthe-nol v kyselinu pantothenovou. Jestliže serány a spáleniny ošetřují panthenolem,hojí se rychleji, jak prokázaly četné studie.

Panthenol je užíván i při péči o vlasya tělo, provitamin je prostředek, který po-kožku uklidňuje a chrání před dráždě-ním – suchá pokožka vydrží déle vláčná.Při nečisté pleti působí panthenol protizá-nětlivě, pokožce odnímá napětí a dovedepředejít i popálení sluncem, také pokož-ku regenerovat.

Kyselina pantothenová je někdy nazývá-na vitaminem krásy pro její kladné půso-bení na vlasy a nehty. Zlepšuje zevnístrukturu vlasů a dá jim lesk. Provita-min zlepšuje možnost vázání vodyv nehtech, které pak jsou stabilnějšía pružnější.

Není třeba se obávat předávkování, pro-tože tělo přejme pouze tolik, kolik potře-buje a zbytek vyloučí močí. Z toho důvo-du je třeba hladinu neustále doplňovat.

Měli bychom proto vědět, že velkýmzdrojem kyseliny pantothenové jsou me-louny a jejím nepřítelem a ničitelem jsounadměrná množství hořčice a koření. Mě-li bychom proto kořenit mírně a jemně.

�

PORADNA WALTRAUD GREGOROVÉCo je to vlastně kyselina pantothenová?

12 e-bio �� 6/2017

Ožanka kalamandraO tom, že ožance svým malým zá-

jmem křivdíme, svědčí i to, že se o nízmiňují významní bylinkáři od nejstar-ších dob. Prášek ze sušených květůsloužil v minulosti jakozázračný lék našňupání – rýma po něm ustupuje. Ode-dávna se využívají výborné účinkyožanky na zažívací trakt. Čaj odstraňu-je nechutenství, posiluje tvorbu trávi-cích š�áv a vylučování˚ žluči. Pomáhápři chronickém zánětu žaludku (gastri-tidě) a tenkého střeva (enteritidě), přiinfekčních chorobách spojených s prů-jmy, při střevní úplavici, tiší křeče přistřevních a ledvinových kolikách.

Při plynatosti působí větropudně, mái mírné močopudné účinky, proto se přidá-vá do čajových směsí při revmatismu, dně

a tvorbě písku v ledvinách. Droga má sta-hující účinky, čehož se využívá při astma-tu, vykašlávání krve, zápalu plic a hemo-roidech. bře se uplatňuje i při sexuální sla-bosti. Stahující účinky ožanky můžemevyužít i zevně ve formě silného odvaru nakoupele při hemoroidech, na obkladya omývání hnisavých ran, k výplachůmnosu při rýmě a jako kloktadlo.

http://www.bylinkyprovsechny.cz/byliny-kere-stromy/byliny/136-ozanka-ucinky-na-zdravi-co-leci-pouziti-uzivani-vyuziti

JAK VYUŽÍT DOBROMYSLAadil Jaroslav Stach

Obrázek https://cs.wikipedia.org/wi-ki/Dobromysl_obecn%C3%A1#/media/Fi-le:Illustration_Origanum_vulgare0.jpg

Autor: Bernd Haynold – Vlastní dílo, CC BY 2.5,https://commons.wikimedia.org/w/index.php?cu-rid=222144

http://www.spektrumzdravi.cz/w/spektrumzdraví

KRŮTÍ ŘÍZKY

S CUKETOVÝM PYRÉ

DÝŇOVÉ ŠPAGETY

SE SUŠENÝMI RAJČATY

A OLIVAMI

Dýňové špagety patří k vynálezcům, které naj-dete v krámcích se zdravou výživou: jsou tovlastně špagety z tmavé rýžové mouky s přídav-kem dýně. Jsou tedy chu�ově zajímavější a lípse hodí na jídla inspirovaná italskou kuchyní. Napohled trochu připomínají pohankové nudle so-ba, jen mají jasnější barvu.

Na dvě porce potřebujeme:�� 200 g dýňových špaget �� 6 sušených rajčat�� 2 stroužky česneku �� 2 lžíce olivového oleje �� špetka sušené bazalky �� sůl

Špagety vhodíme do necelého litru vroucí oso-lené vody spolu s rajčaty a vaříme zhruba pětminut. Olej rozehřejeme, rychle na něm orestu-jeme česnek. Smícháme se slitými těstovina-mi, ochutíme bazalkou a podáváme.

Petra Pospěchová: Outdorová kuchařka (od rodinných výletů pozimní expedice), Smart press

e-bio �� 6/2017 13

Menu pro 4 osoby, jen po 100 kaloriích

�� 200 g krůtích řízků �� 2 stroužky česneku �� 1 citron �� 1/4 dl olivového oleje ���� 2 mrkve �� 1 brambor �� 3 mladé cukety (celkem asi 400 g) �� 1 lžíce másla �� sůl a pepř

Plátky krůtího masa ochu�te prolisovaným česnekem š�ávouz půlky citrónu, olivovým olejem a soli do chladničky zaležet.Oloupejte mrkev, nakrájejte na plátky a duste krátce v osole-né vodě.Naložené krůtí řízečky ogrilujte.

Pro přípravu pyré oloupejte bramboru nakrájenou uvařtev osolené vodě. Pak přidejte omyté a se slupkou nakrájenécukety a zbylý stroužek česneku a vařte spolu s bramboroudo měkka.

Scete a vše rozmačkejte na hladké pyré. Přidejte máslo,špetku pepře a dobře promíchejte. Grilované řízečky nakrá-jejte na proužky a na čtyřech talířích podávejte s pyré.Obložte vařenou mrkví a plátky citronu.

Podle publikace: Vyvážené obědy a večeře Jen za+- 100 kalorií,, Medica Publishing

14 e-bio �� 6/2017

Už v pohádkách se děti setkávají s po-jmem buchty. Začíná to tím, že maminkavypravila do světa svého synka Honzíkaa do uzlíčku na cestu mu zabalila buchty.O tom, čím mohly být „zakládané“, to sev pohádkách nemluví. Každá maminka

stojící často u plotny věděla, že by mohlybýt s tvarohem, povidly, ovocem nebos mákem, to nejčastěji. V některých oblas-tech mák není v kulinářství oblíben, aniv Německu jeho užívání nebylo populární.Když u nás cizinci vidí veliké plochy kve-toucích máků, tak se domnívají, že sepěstuje pro opium. (Podrobněji o historiimáku viz Bio č. 6 a 7/2004 - Pozn. red.)

Vzpomínám na svoji maminku, kteráv dobách před druhou světovou válkou,kdy se mák pěstoval téměř v každé země-dělské usedlosti, ta drobná maková zrnkasila ručně. A když přišla doba ku pletí čijednocení, tak my jako školáci jsme muse-li všichni na kolena mezi řádky a centime-tr po centimetru vytrhávat a jednotit jed-notlivé makové výhonky. Mně se do tako-vé piplavé práce moc nechtělo. Ale chtějnechtěj, své rodiče jsme, my děti, poslou-chat musely. Po příchodu domů ze školyjsme musely hned jít do této jednotvárnépráce. Nebylo to vždy jednoduché, proto-že někteří ostatní spolužáci, jejichž rodičeneměli pole, se mohli věnovat běhání povsi a různým hrám.

Když ale maminka napekla v neděli ně-kolik pekáčů vonících buchet či koláčů, takjá jsem byl vždy ze všech sourozenců prv-ní u trouby a čekal jsem, až maminka trou-bu otevře a z ní se po světnici rozlije vůněrůžově upečených buchet. Nechtěl jsem

dlouho čekat, až vychladnou, a vyběhl nazápraží na dvorek, kde to rychleji chladlo.Jůj, to byla dobrota! Buchty s mákem mi-luji dodnes...

Každým rokem před Velikonocemia před vánočními svátky zadělala mamin-

ka těsto ve velikých neckách.Tatínek zatopil ve „chlebovce“(to byla veliká pec), ve kterémaminka pekla bochníkychleba pro nás devítičlennourodinu, a to na celý měsíc. Tysváteční buchty z pece vonělymnohem lépe. Počítalo se ta-ké s tím, že toho dne přijdou tinemajetní (dnes bezdo-movci), tehdy všeobecně na-zývaní žebráci, takže na nětaké něco zbylo.

U nás byly vždy buchty spo-jovány s mákem. Maminkajen vyjímečně používala tva-roh, ovoce, marmeládu či re-barboru. Když makové záso-by ubývaly, přidávala do nějjemně strouhanou mrkev. Sa-mozřejmě mák sloužil i k jinýmzpůsobům užití, obalovaly sev něm „peciválky“, sypaly sejím nudle nebo i brambory– škubánky a bramborové šiš-ky. O svátcích maminka umle-tý mák obohacovala o dobroty

a dávala více cukru, skořici, rozinky, takéhřebíček utlučený ve hmoždíři.

Po druhé světové válce, kdy rodiče za-čali hospodařit samostatně se čtyřmi kra-vičkami ve chlévě, se sedmi dětmi u stolua samozřejmě bez jakýkoliv dětských pří-davků, nebyl to život lehký. Od státu mělipovinnosti, co musí na svých svahovitýchpolíčkách vypěstovat a mimo dodávekobilí a brambor měli povinnou dodávkumáku. Neměli jsme žádnou mechanizaci,jen ruce a tatínek šikovně vymyslel kula-tou krabičku, do které udělal otvory, ta sepři tažení po připravené hlíně otáčelaa mák se z ní sypal. Tak krok za krokemprobíhala malá „mechanizace“ setby má-ku. A když mák dozrál, tak se šlo sklízet,a to ručně, odřezáváním jedné makulky podruhé. Ve stodole se „makovice“ rozdrtilyv mlátičce na obilí a složitým a zdlouha-vým způsobem se musel vyčistit a připra-vit určený „kontigent“ – dodávka státu.Tenkrát nám byla určena na 50 kg.

Jak se asi v dávných dobách mák připra-voval pro potřeby v kuchyni? Z té dávnédoby mám doma zachovaný mlýnek namák – celý dřevěný. Protože dřevěné vál-ce by odolávaly tvrdosti makových zrnek,musel se nejprve mák uvařit, a pak tento„stroj“ osmnáctého a devatenáctého stole-tí musely obsluhovat dvě osoby. Jinak sev menším množstí mák uvařený v mléce

třel dřevěným trdlem na velké ploché míse– trdelnici, která měla na sobě hrubý vys-touplý vzorek. Bylo to docela namáhavé.Nejběžnější šroubovicový strojek na mákse v domácnosti udržel v principu po celádesetiletí, a to až do dneška. Mletí mákutímto systémem vyžadovalo dost energie.Kovový dvouválečkový systém byl mno-hem výkonnější, ale drahý pro chudou do-mácnost.

Když jsem viděl, jak se moje maminka– a později i moje manželka – lopotí přimletí máku, tak jsem se rozhodl vyrobit podomácku kombinovaný stroj na principurobota. Použil jsem vyřazený elektrickýmotorek a převodovou skříňku. Mletí má-ku je dnes hračkou. Dokonce i sousedé sik nám občas přišli mák namlít, odnášeli sirychle, bez námahy a kvalitně umletý mák.

Dobrou chu� vám přeje u plné mísy ma-kových buchet

Jan z Dobrouče (Bio 7/2006)

PPOOVVÍÍDDÁÁNNÍÍ OO MMÁÁKKUU AA MMAAKKOOVVÝÝCCHHBBUUCCHHTTÁÁCCHH

Mák setý Papaver somniferum L.

Česká republika patří ve světovémměřítku k nejvýznamnějším pěstitelskýmzemím. Ve 100 g máku nalezneme1400 mg vápníku, dále železo, draslík,hořčík; makový olej obsahuje omega-3 aomega-6 mastné kyseliny a vitamin E.

Na území dnešní České republiky semák ve velkém jako olejnina začal pěsto-vat počátkem 19. stol. po katastrofálníchškodách na olivových plantážích v jižníFrancii. V roce 1896 se mák pěstoval naploše 1772 ha, s průměrným výnosem0,71 t/ha, nejvíce ve středních Čecháchokolo Prahy a v okolí Tábora a Čáslavi.Do roku 1946 vzrostla plocha, na které semák pěstoval, na 31 000 ha a od té dobypostupně klesala na méně než 8 000v roce 1989. Poté začala prudce vzrůstatk 30 000 ha v roce 1994. Další prudkýskok následoval po roce 2004 (hektarovývýnos 0,9 t/ha) a v roce 2007 bylo má-kem oseto téměř 60 000 ha (0,58 t/ha).,2015 to bylo 35 000 ha. Pěstování mákupostupně nahradilo plodiny regulovanéEU jako je např. cukrovka. V pozdějšíchletech ale došlo k poklesu oseté plochy.

Podle zákona 167/1998 Sb o návy-kových látkách je zakázáno z máku zís-kávat opium (§ 15) a pěstování máku navýměře větší než 100 m2 podléhá ohlašo-vací povinnosti (§ 29). V potravinářskémmáku, který je pěstován v České repub-lice, by však morfinu a kodeinu mělo býtjen nepatrné množství. Při hodnocenípolicejní hlídkou by velké jedlíky mako-vých koláčů proto mohlo čekat i obviněníz řízení pod vlivem omamných a psy-chotropních látek.

https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1k_set%C3%BD

e-bio �� 6/2017 15

Každému, koho láká do-sažení alespoň částečnésoběstačnosti v zásobová-ní potravinami, vodoua energiemi, koho zajímáproblematika změny klima-tu v nejširších souvislos-tech a chce poznat mož-nosti udržitelných řešení,bude patřit letošní Letníškola klimatu, udržitelnostia soběstačnosti. Pořádá jikoncem srpna Ekologickýinstitut Veronica v Hostětí-ně. Nejnovější poznatkyz oboru přiblíží přední češ-tí odborníci a doplní je řa-dou konkrétních praktic-kých příkladů a ukázek. Samozřejmousoučástí budou i exkurze do míst, kde jižudržitelná řešení fungují.

První dva dny budou patřit energetickésoběstačnosti a tématu bydlení. Účastnícise zaměří na možnosti vytápění, ohřevuvody a výroby elektřiny z obnovitelnýchzdrojů (solární a fotovoltaické instalace,vytápění biomasou) a na úspory energiepři bydlení (pasivní dům). Vypočítají si ta-ké vlastní uhlíkovou stopu. Tato témata seprolnou s klimatickou změnou a budou sedotýkat možných opatření na ochranu kli-matu a na výhledy do budoucnosti. Nezů-stane jen u teorie, ale zaměříme se na to,co mohou udělat lidé sami doma. Jak fun-govat v domácnosti bez chemie, jak nevy-tvářet odpady, jak šetřit energiemi a snížittak účty.

Program třetího dne bude naplněn ces-tou za příklady dobré praxe. Cílem exkur-ze do Vsetínských vrchů bude hospodář-ství rodiny, která se soběstačnému způso-bu života věnuje již devátým rokem. Ná-vštěvníky naplní nejen ochutnávka sýrů,ale především diskuse o hospodařenís vodou, pěstování plodin, chovu zvířat,výrobě elektřiny ze slunce či o opraváchdomu s využitím přírodních materiálů.

Další dny budou zaměřeny na potravino-vou soběstačnost a permakulturu. Účast-níci se seznámí s principy permakulturní-ho hospodaření, praktickými zkušenostmiz pěstování i kompostování na vlastnímpozemku, s využitím planých rostlin vestravě, semenařením. Budeme hledat od-pově na otázku, zda-li veganství pomůžezachránit klima.

Sobota bude věnována vodě a vodní sto-pě. Zájemci se dozví o možnostechšetrného hospodaření s vodou v krajině,v obcích ale i u sebe doma, o využití deš-�ové vody, kořenových čistírnách odpad-ních vod. Poslední, sedmý den bude mítkaždý z účastníků letní školy možnost za-myslet se nad svou vlastní cestou k sobě-

stačnosti a vypracovat si osobní strategiike snížení uhlíkové stopy.

„Letní školu pořádáme již dvaadvacátýmrokem a bývá o ni velký zájem. Letos jsmese rozhodli pro téma uhlíkové stopy,“ říkáo akci organizátorka Karla Vincenecová.„V dnešní nejisté době se lidé stále vícezajímají o různé formy soběstačnosti. Sni-žování uhlíkové stopy a soběstačnost jdoučasto ruku v ruce. Na naší Letní škole sedozví o možnostech, jak může každýz nás přispět k ochraně klimatu a zároveňušetřit, i bez výrazného snížení svéhokomfortu.“

„Letní škola reaguje na změnu klimatu,jejíž důsledky se v České republice stálevíce projevují. Budeme si muset zvykat nadéle trvající sucha, větší letní vedra, roz-sáhlejší a častější povodně či vichřice čina problémy s nedostatkem vody v ná-držích i studních. Zvýšení soběstačnostiv produkci potravin, udržitelné využívání

energie a vody, to jsou možné způsobyadaptace na změnu klimatu,“ vysvětlujeYvonna Gaillyová, ředitelka Ekologické-ho institutu Veronica.

„Nemusíme se toho bát, hrozby je mož-né brát i jako příležitost ke změně vlastní-ho chování a vzít je jako výzvu k tomu,abychom se naučili více spoléhat na sebea nikoliv na stát. Abychom uměli využívatdeš�ovou vodu a zadržovat ji v krajině,abychom snížili spotřebu energie v do-mácnostech, abychom byli připravení naextrémní jevy počasí a jejich možné ná-sledky. Třeba i tím, že budeme schopní vy-rábět energii přímo doma či v obci ze slun-ce nebo jiného obnovitelného zdroje. Lidí,kteří si toto uvědomují a rozhodli se chovatzodpovědně k životnímu prostředí, naštěs-tí hodně přibývá. Mohou ostatním sloužitjako dobré příklady.“ Díky tomu, že konáníLetní školy je podpořeno grantem ze Stát-ního fondu životního prostředí a Minister-stva životního prostředí, mohou organizá-toři pozvat vynikající lektory a přitom pone-chat nízký účastnický poplatek.

Informace a přihlášku na akci, která serychle plní, naleznou zájemci nawww.hostetin.veronica.cz.

Kontakt: Karla Vincenecová, karla.vince-necova@veronicacz, tel. 572 630 670.

Akce probíhá za finanční podporySFŽP ČR a MŽP. www.sfzp.cz,www.mzp.cz

FOTO – archiv Veronica Hostětín

k ekologii

Na Letní škole se naučíte, jak snížit svou uhlíkovou stopu, být více soběstač-ný a přispět tak k ochraně klimatu Hostětín, 17. 5. 2017.VV

LETNÍ ŠKOLA SOBĚSTAČNOSTI A UHLÍKOVÉ STOPY

PPPPOOOOZZZZVVVVÁÁÁÁNNNNKKKKYYYYNNNNáááárrrrooooddddnnnníííí zzzzeeeemmmměěěědddděěěěllllsssskkkkéééé

mmmmuuuuzzzzeeeeuuuummmmPražská muzejní noc (10. 6., 19 – 1 h.)

Muzejní ponocování má v Praze už tradici – a připřesunech z jednoho místa do druhého lzevyužít speciální linky, které jezdí pouze tutonoc. K nám dojedete linkami 7 a 8, zastávkase jmenuje Muzejní. Expozice a výstavy přís-tupné zdarma, hudba, stánky…

Čáslav – Pradědečkův traktor (3. a 4. 6.2017, 8 – 17 h.)

Areál čáslavského Muzea zemědělské tech-niky rozhýbe v sobotu 3. 6. a v neděli 4. 6.tradiční předváděcí akce Pradědečkův trak-tor. Krásné staré stroje, svezení na traktoru,ukázka modelové parní lanové orby a dalšíprogram. Jestli máte řidičák na traktor,vezměte ho s sebou. Děti samozřejmě taky.

Kačina – Víkend otevřených zahrad (11.6. 2017, ve 13 a 16 h.)

Empírový zámek Kačina je obklopen anglick-ým parkem se skleníkem, bylinkovou zahrád-kou a novou naučnou stezkou. Oblíbený cílpro cykloturisty i běžce, dobře dosažitelný iautomobilem. Srdečně zveme na dvě speciál-ní prohlídky v rámci Víkendu otevřenýchzahrad.

16 e-bio �� 6/2017

„Velmi pozitivně vnímáme přístup jiždvou generací rodiny Rudolfských, kterána vinicích hospodaří, k obdělávané půdě,historické tradici a rovněž snahu o propa-gaci ekologického zemědělství směrem kespotřebitelům,“ zhodnotila KateřinaUrbánková, manažerka PRO-BIO Svazuekologických zemědělců, který titul každo-ročně uděluje.

Kutnohorští vinaři jsou hrdi na 54,5 ha ob-novených viničních ploch, původních vinič-ních tratí v katastru Kutné Hory a jejím bez-prostředním okolí. „Navazujeme na dlouho-letou tradici pěstování a výroby vína vezdejším regionu,“ říká Lukáš Rudofský,syn zakladatele společnosti Vinné sklepyKutná Hora, s. r. o., a dodává: „Dali jsme sido vínku obnovit zašlou slávu pěstování ré-vy vinné na Kutnohorsku.“

A úkol to byl zavazující. Vždy� první pí-semná zmínka o vinařství na Kutnohorskuse nachází už v Kosmově kronice – z roku1101 ve spise o Malíně. Poté se na Kutno-horsku vinaření věnovaly především cír-kevní řády, např. Cisterciáci, kteří se zdeusadili roku 1142 a začali pěstovat mj. i od-růdu Rulandské modré, která roste na vini-cích i ve 21. století. Doplňuje ji Tramín čer-vený, Svatovavřinecké, Rulandské šedé,Cabernet Cortis, Hibernal, Dornfelder, Ja-kubské, Solaris, Regent, Müller Thurgau,Chardonnay. Kromě vinohradů hospodaříoceněná společnost na 30 ha pastvin, kdese pase početné stádo ovcí. Statek se sna-ží být samostatným celkem, proto na 3,66ha orné půdy pěstuje základní obilovinyi zeleninu a ze 1,3 ha sadů sklízí ovoce.

Podnik je jako jeden ze čtyř v České re-publice držitelem certifikátu biodynamické-ho zemědělství DEMETER. Tomu odpoví-dá také přístup při zpracování vína. Místnívinaři do moštů nepoužívají výživu, aniumělé kvasinky, kvašení není řízené. „Veš-

keré procesy probíhají spontánně, přiroze-nou cestou, tak aby se ve vínech zobrazilyskutečné půdní a klimatické podmínky vini-ce v daném roce,“ vysvětluje Lukáš Ru-dolfský. Lahvování probíhá většinou bezfiltrace, tak aby si vína zachovala maxi-mum zdraví prospěšných látek. Vínaz Kutné Hory jsou pravidelně zastoupenav Národním salonu vín České republiky.Pro rok 2017 obdržela stříbrnou medailidvě z nich: Cabernet cortis – výběr z˚bobu-lí 2015 a Rulandské modré – kabinetní ví-no 2015.Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o., pravidel-ně organizují řadu osvětových nebospotřebitelsky populárních akcí, mj. NaturaFestival nebo Vinobraní na Kačině. Jakozajímavost je nutno uvést, že Vinné sklepyKutná Hora, s. r. o., spravují nejen historic-kou vinici několik kroků od chrámu sv.Barbory, ale také na dalším, neméně zají-

mavém místě. Nejvýše poležený český vi-nohrad leží v okrese Trutnov, v obci Kuks(viz Bio č. 10/2009), kde má díky hrabětiAntonínu Šporkovi vinařství kořeny od ro-ku 1730. Vinici Rudolfští obnovili v roce2005 a vysadili zde tradiční burgundskéodrůdy – Rulandské bílé, šedé a modréa staročeskou odrůdu Tramín bílý (Brynšt).

Ocenění v předešlých letech2016 – Ekofarma Javorník, Štítná nad Vlá-ří www.ekofarmajavornik.cz2015 – Ekofarma Š�astná koza, VelkéAlbrechtice www.stastnakoza.cz2014 – CHOV CHAROLAIS spol. s r.o.Slabce2013 – JZD Staré Hamry, www.jzd-stare-hamry.webnode.cz2012 – Monika Menčíková, www.ovci-farmasonov.cz2011 – Josef Košař, Lukov

Obnovitelé vinařské tradice na Kutnohorsku oceněni titulem

Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazuinné sklepy Kutná Hora, s. r. o., získaly titul Nejlepší sedlák PRO-BIO Svazuekologických zemědělců pro rok 2017. Ocenění vinařství obdrželo především

za příkladné komplexní pojetí ekologicky hospodařícího zemědělského podniku,se kterým souvisí široké spektrum aktivit, jež se rozvinuly za 15 let jeho existence.

VV

Kalendář akcí spoluorganizovanýchspolečností Vinné sklepy Kutná Hora

pro rok 2017Gastrofestival Kutná Hora27. 5. Barborská ulice 10-18, návštěvnost

6 000 osobNetradiční prohlídka kláštera sv. Voršily-

Kutnohorské léto 7. 7. až 25. 8., každý pá-tek o prázdninách – návštěvnost 800 osob

Vinobraní a Dožínky na Kačině 9. 9. Zá-mek Kačina – návštěvnost 8 000 osob – ví-ce na www.vinobraninakacine.cz

Svatováclavské slavnostiNejvětší degustace vín z vinařské oblasti

Čechy 23. 9., klášter svaté Voršily, návštěv-nost 600 osob

Svatomartinské hody Svatomartinská vína z celé ČR a pokrmy

z hus od místních restaurací 11. 11., Jezuit-ská Kolej – návštěvnost 3 000 osob

Poznámky: Vinné sklepy kutná Hora, s.r.o.– kontakt: Lukáš Rudolfský, tel.: 736536488,[email protected], www.vinokutnahora.cz

Česká republika v roce

Počet ekofarem s vinicí celkem

Počet ekofarem s vinicí již v EZ

Přechodné období (ha) EZ (ha) Celkem ha

2017 96 80 143 738 881 2016 96 82 147 780 927 2015 100 85 168 772 940 2014 105 94 111 904 1 015 2013 107 87 304 743 1 046 2012 103 58 457 543 1 000 2011 98 44 512 448 960

Zdroj: export REP ke dni 12.5. 2017

Vybrané statistické údaje – vinice v EZ

Data připravila Ing. Andrea Hrabalová, kontakt: 737852515, [email protected]

Ukázkovou vinici s různými typy vedení révy vinné a různými odrůdami, o níž pečuje LukášRudolfský u jezuitské koleje v Kutné Hoře, hlídá nezbytná kamera.

aktuality PRO-BIO

e-bio �� 6/2017 17

„Jsem rád, že lidé stále více přemýšlínad tím, co jedí, a více se snaží nakupovatopravdu kvalitní zboží. Český trh je z vel-ké části schopen reagovat na stále většípoptávku po biopotravinách, a to i díkyrůzným programům, kterými ministerstvozemědělství farmáře podporuje. Celkověu nás zájem o ekologické hospodařeníroste, což mě pochopitelně těší,“ řekl mi-nistr zemědělství Marian Jurečka.

Nejvíce lidé dlouhodobě nakupujív biokvalitě mléko a mléčné výrobky, ostat-ní zpracované potraviny (zejména dětskouvýživu, kávu a čaj), ovoce a zeleninu. Té-měř polovinu všech biovýrobků (46,2 %)nakupují čeští spotřebitelé v maloobchod-ních řetězcích, tedy v supermarketecha hypermarketech, dále drogeriích, spe-cializovaných obchodech se zdravou výži-vou a podobně. Za pozitivní lze považovat17% meziroční nárůst faremního a ostatní-ho pří- mého prodeje. I když většina na-šich výrobců biopotravin prodá své výrob-ky na českém trhu, roste i export. Čeští vý-robci a obchodníci vyvezli v roce 2015biopotraviny přibližně za 1,48 mld. Kč, nej-

více do Německa a Rakouska. Na konciroku 2015 bylo v ČR 542 registrovanýchvýrobců biopotravin, resp. 579 výrobníchprovozoven, což oproti roku 2014 předsta-vuje navýšení o 7,1 %.

K nejčastějšímu hlavnímu zaměření vý-robců patřilo v roce 2015 zpracování a kon-zervování masa (kromě drůbežího), produk-ce vína a zpracování mléčných výrobků. Mi-nisterstvo zemědělství podporuje ekologic-ké zemědělství a zpracování biopotravin řa-dou aktivit, mimo jiné tradiční propagačníkampaní „Září – měsíc biopotravin a ekolo-gického zemědělství“. Přímá podpora je ta-ké realizována dotacemi na ekologicky ob-hospodařované plochy a bodovým zvýhod-něním pro výrobce biopotravin v rámci Pro-gramu rozvoje venkova.

Kompletní Zpráva o trhu s biopotravina-mi v ČR v roce 2015 je ke stažení na

https://pro-bio.cz/aktuality/zprava-o-trhu-sbiopotravinami-lide-se-vice-zajimaji-o-kvalitujidla-spotreba-biopotravin-roste/

Markéta Ježková,tisková mluvčí MZe ČR

Certifikace DEMETERiodynamičtí zemědělci si za svoupatronku vybrali řeckou bohyniúrody a plodnosti Démétér, sdruži-

li se do svazu, jemuž dali její jméno,a „Demeter“ je také chráněným ozna-čením biodynamických produktů. Ho-voří se proto o Demeter potravináchnebo Demeter vínu. Jejich „guru“ bylRudolf Steiner, zakladatel filosofickéhosměru antoposofie.

Zemědělec, zahradník či vinař, kterýchce použít tuto chráněnou známku nasvých produktech, musí dodržovat pod-mínky zakotvené ve směrnicích Demeter,aby mohl získat certifikaci. Směrnice De-meter si vytvořili biodynamičtí zemědělcipředevším proto, aby zajistili určitou ga-ranci kvality svých produktů vůči spotřebi-telům. Tyto směrnice každoročně aktuali-zuje mezinárodní svaz Demeter Interna-tional se sídlem v německém Darmstadtu,který je také certifikačním orgánem. Vlast-ní kontrolu však provádějí akreditovanékontrolní organizace ekologického země-dělství. Podle výsledků jejich kontrol pakDemeter International, případně národnísvazy Demeter udělují certifikaci.

Směrnice Demeter jsou považovány za„přísnější bio“; splňují tedy všechny poža-davky kladené legislativou Evropské uniena ekologické zemědělství, navíc pak ma-jí další, případně přísnější ustanovení. Zá-

kladem je používání biodynamických pre-parátů, snaha o uzavřené koloběhy, tedyo vytvoření uceleného podnikového orga-nismu, v chovu zvířat například zákazodrohování krav apod. Směrnice Demetertvoří soubor několika dílčích směrnic:

�� produkční, které upravují pěstovánírostlin a chov zvířat,

�� zpracovatelské, upravující postupypři zpracování jednotlivých kategoriírostlinných a živočišných produktů, mj.i vína,

�� směrnice k chovu včel,

�� směrnice ke značení produktů.Všechny směrnice byly přeloženy do

českého jazyka, jsou k dispozici nainternetu a jsou každoročně aktualizovány.

Zájemce o certifikaci se musí obrátit na De-meter International; dostane vstupní formu-láře, uskuteční se návštěva poradce a pod-nik může vstoupit do přechodného období.

Demeter Internationalwww.demeter.net/

Naše pole 2017Celkem 90 vystavovatelů, 661 pol-

ních pokusů, u kterých ekologické ze-mědělství nebude chybět

Tradiční přehlídka Naše pole 2017 sevěnuje jak konvenčnímu, tak ekolo-gickému zemědělství.

Koná se v Nabočanech 13. 6. – 14. 6.

Zasety jsou i trávy a travní směsi,len, hořčice sarebská, jarní řepka,česnek a další plodiny. K vidění budetaké řada alternativních plodin, jakohrachor setý, pískavice řecké seno,cizrna beraní, světlice barvířská, ko-monice bílá, lnička setá, katrán ha-bešský, sléz krmný a lesknice ka-nárská.

Návštěvníci budou moci porovnat ví-ce než 90 variant ochrany plodin naozimé pšenici, jarním ječmeni ozimémječmeni a kukuřici. A také 75 variantvýživy plodin na ozimé pšenici, ozi-mém tritikale, ozimém ječmeni, bram-borách, cukrovce, kukuřici a sluneč-nici. Demonstrační parcely podle me-todiky ÚKZUZ s odrůdami pšenice,ječmene, tritikale, žita, brambor a plo-din pro greening.

Celkový počet pokusných variant,které se v areálu nacházejí je 661 (od-růdy + parcely pro ÚKZÚZ + pokusys ochranou a výživou rostlin). Tato ak-ce navázala v roce 2001 na dlouhole-tou tradici polních dnů v Chrudimi po-řádanou firmou Oseva Agri Chrudim,a. s. Letos se koná již sedmnáctý roč-ník přehlídky odrůd polních plodin.

Akce je pořádána jako dvoudennía kromě majitelů a zástupců odrůd pol-ních plodin zde vystavují i firmy obcho-dující s přípravky na ochranu i výživurostlin a zemědělskou technikou.

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍV posledních letech je zastoupeno

též ekologické zemědělství společnouexpozicí a poradenstvím pod hlavič-kou ČTPEZ. Přij�te se inspirovat, in-formovat a setkat. http://nasepole.cz/

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN ROSTEelkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu činil v roce2015 přibližně 3,73 mld. Kč, meziročně tak vzrostl o 17 %. Spotřeba biopotra-

vin v České republice dosáhla hodnoty 2,25 mld. Kč a oproti předešlému rokuvzrostla o 11,4 %, což je nejvyšší hodnota růstu od roku 2008. Podle Ústavu země-dělské ekonomiky a informací činí podíl biopotravin na celkové spotřebě potravina nápojů v ČR 0,81 %, každý tak v průměru utratí za biopotraviny 213 Kč za rok.

CC

BB

e-bio �� 6/2017 19

Ivan Hrbek, sám farmář a producent bio-mléčných výrobků a zároveň předsedaSvazu faremních zpracovatelů zasvětilúčastníky do tajů sýrařské praxe. Místnístudenti tak měli ojedinělou příležitost vy-robit si sýr z kozího mléka.

Po praktické ukázce následovala teore-tická část, v níž jednotliví mluvčí přednesliinformace, které s problematikou biopro-dukce souvisejí. Statistička Andrea Hra-balová na číslech ukázala, že ekologickézemědělství v regionu má již svou tradici.Nejen že Zlínský kraj má nadprůměrné za-stoupení ekologicky obhospodařovanépůdy, ale místní farmáři se nebojí ani svouprodukci tzv. „finalizovat“. Ve Zlínskémkraji je celkem 369 ekofarem, které hospo-daří na zhruba 37 tis. ha, což představuje

téměř 20% podíl na celkové zemědělsképůdě kraje. Od roku 2005 vzrostl početekofarem ve Zlínském kraji téměř čtyřná-sobně a výměra půdy v EZ vzrostla o 60%.Každá desátá farma je v kraji ekologic-ká a zhruba každá sedmnáctá se věnujei zpracování.

Vyprodukování potraviny a její zpracová-ní na jednom místě – cesta k udržitelnosti?

„Finalizace produkce znamená, že nafarmě vyprodukujete jak základní potravi-nu – tedy vypěstujete obilí nebo vychová-te dobytek, tak získáváte biopotravinuurčenou konečnému spotřebiteli. Sedlákse postará o celý výrobní proces až po ko-nečný potravinářský výrobek – tedy např.mléčný produkt, nebo třeba balíček masa,který si může spotřebitel koupit,“ vysvětlilaAndrea Hrabalová. Takových podniků, kte-ré ve Zlínském kraji hospodaří ekologickya snaží se produkovat biopotraviny, je jižcelkem 22. A na nezájem spotřebitelů sinemohou stěžovat.

Potvrdili to i ti, kdo mezi studenty přišli.Miroslav Hrout spolu se svou ženou při-pravuje přes dvacet druhů výrobků z krav-

ského mléka v minimlékárně přímov Rožnově pod Radhoštěm. TomášOndruch – pokračovatel ovčácké tradice– se rovněž zpracování nebojí. Dělá ovčísýry, jogurty a klasiku – žinčici a brynzu.Nechyběla i zástupkyně největší mlékárnyv okolí. Ředitelka Valašské mlékárny JanaNovotná ohromila čísly, jež reprezentujíprodukci biojogurtů pro obchodní řetězec,které si mohou spotřebitelé po celé repub-lice koupit s etiketou Naše bio.

Děti zvířata ze ZOO znají lépe nežty ze stájí

Komplexní přístup k zemědělství v pod-niku se sedmnácti zaměstnanci představi-la Ludmila Mužikovská z Agrofyto Li-dečko. Přiznala, že s postupem času se

rozhodli otevřít ze-mědělský podniksvětu. „Je potřebas p o l u p r a c o v a ta nadchnout pro našipráci budoucí gene-race. Je strašné, žeděti dokážou říci, ko-lik zvířat znají zezoologické zahrady,přičemž živé malételátko třeba nikdyneviděli. A nejde jeno děti z měst, ale

i z venkova,“ varo-vala Ludmila Muži-kovská a dodala,že pokud má mítzemědělství bu-doucnost, je třebaprávě s mladougenerací pracovat.

O tom, že se veZlínském kraji ta-kovým aktivitámdaří, poreferovalaRenata Vaculíko-vá z Informačníhostřediska Morav-ské Kopanice. Po-zvala na akce pořádané v letošním roce,mezi nimiž nebudou chybět exkurze nazemědělská hospodářství.

Seminář, který využili především studen-ti, ocenili i učitelé. „Jsme rádi, když se žá-ci, kteří mají o obor zájem, dozvědí něconavíc. Proto se snažíme také se zeměděl-ci z okolí udržovat nadstandardní vztahy,“říká pedagožka a výchovná poradkyněVilma Hladíková.

Projekt BIO v regionu – Propagace re-gionální bioprodukce a spolupráce, v rám-ci něhož se seminář konal, běží již druhýmrokem. Vždy se koná na třech školách roč-ně a klade si za cíl motivovat studentyk přemýšlení o zemědělství ve všech as-pektech zemědělské činnosti. Zejména se

věnuje ekologickému zemědělství, jehožpozitivní externality, se velmi špatně vy-číslují, ovšem bezesporu svou hodnotumají pro nás pro všechny.

Nad akcí převzala záštitu radní Zlínské-ho kraje pro oblast životního prostředía zemědělství Margita Balaštíková.

FOTO– Sylva Horáková

ozí mléko v biosýr na semináři proměněno. Potvrdil to zájem o středeční semi-nář BIO v regionu, který uspořádal Bioinstitut, o. p. s., na Střední zemědělské

a přírodovědné škole v Rožnově pod Radhoštěm. Studenti a zástupci veřejnostise nejprve seznámili s výrobou sýru pod vedením odborníka.

Fenomén faremního zpracovánína „Valachoch“ žije!

KK

20 e-bio �� 6/2017

ýchozím materiálem k jeho přípravě ječerstvé, dobře zformované kravské lej-

no („kravinec“), které bereme od březíchkrav. Nejlepší je od krav, které mají přístupna pastvinu a jejich lejno je pevné a kvalit-ní. Pokud se nám zdá příliš řídké, je mož-né zvířatům předem přidat seno. Kravský-mi výměty plníme kravské rohy, podlemožností vybíráme rohy pěkné, dobřeutvářené a od krav již vícekrát otelených(což lze poznat podle kroužků na rohu). Přinacpávání lejna do rohů si vypomůžemenapř. kouskem dřívka, aby byl roh maxi-málně vyplněn. Při plnění obsah rohu skle-páváme údery o tvrdou podložku.

Metoda ukládáníNaplněné rohy ukládáme do vykopané

jámy v dobré půdě, na pozemcích hospo-dářství, celkem lhostejno zda na pole, lou-ku či zahradu, vyhýbáme se však pokudmožno místům zamokřeným a blízkostistromů a zdí apod. Hloubka jámy je přibliž-ně půl metru (záleží na půdě). Rohy by ne-měly ležet ve zcela mrtvé a sterilní vrstvěpodloží – jílu či písku, ale ještě v oživenévrstvě. Rohy pokládáme vodorovně a prozamezení vtékání deš�ové vody otvorempootočeným dolů. Každý roh by měl býtobklopen zemí. Máme-li více rohů, může-me je dát do 2 (až 3) vrstev oddělených odsebe zeminou. Jámu zasypeme zeminou,nad rohy má ležet cca 30–40 cm půdy, naextrémně mělkých půdách můžeme nadrohy navršit malý růvek z půdy. Místo ne-zapomeneme označit kolíkem či kůlem.Raději si uděláme náčrtek, abychom mís-to nalezli.

Všechny tyto úkony (plnění rohů, ukládá-ní do jámy...) děláme na podzim – nejlépekoncem září, příp. počátkem října. Přes zi-mu necháme rohy v zemi. Na jaře, v časeVelikonoc, je vykopáváme.

Obsah rohů, který vyklepáváme, by mělbýt přeměněn v tmavě hnědočernou a pří-jemně vonící (asi jako lesní půda) hmotu.Neměl by být páchnoucí, zbarvený do ze-lena či dokonce tekutý. Velmi důležitá jekvalita výchozí hmoty (z původně tekutéhozeleného kravince se získá kvalitní rohá-ček jen těžko) i použití rohů kravských ni-koliv býčích. Takto získaný preparát rohá-ček ukládáme do kameninových neboskleněných nádob, které umístíme do ra-šeliny. Protože rohy lze použít k přípravěpreparátů vícekrát (3 až 4x), nezapomene-me je uložit na vhodné, suché a vzdušnémísto. Naplníme je třeba do děrovanéhopytle a zavěsíme na půdu pod střechu. Jetaké možné ponechat rohy až do doby mí-

chání preparátu v zemi a vyjmout je bez-prostředně před ním.

Příprava výluhu z roháčkuRoháček – preparát číslo 500 – používá-

me po rozmíchání ve vodě. Pro míchánípoužijeme nejlépe dřevěný sud či vědro, jeale též možné míchat ve vhodné nádoběkameninové, skleněné či smaltované(smalt nesmí být porušen). Nádobunaplníme vodou, deš�ovou nebo odraže-nou, je-li to možné. Voda by měla být ohřá-ta přibližně na tělesnou teplotu. Menšímnožství, např. pro postřik zahrady, se do-poručuje míchat rukou (zvláště zde jeohřátí vody vítané). Větší množství pro po-třeby zemědělského dvora mícháme nejlé-pe březovým pometlem na zvláště vybra-né násadě. Metla má dosahovat až téměřke dnu. Pro usnadnění míchání je pak vý-hodné zavěsit dřevec metly nad sud. K to-mu je dobrý dřevec delší (cca 4 m) a silněj-

ší (pro lepší uchopení). Do vody přidámeroháček – zaschlý či usušený rozemnemenejprve v prstech – a počneme míchat. Mí-cháme intenzívně, zpočátku podél okraje,tak rychle, aby vznikl trychtýř dosahující ažke dnu či téměř ke dnu. Jakmile se trych-týř vytvoří, změníme směr míchání na dru-hou stranu. Takto mícháme jednu hodinu.Snažíme se pracovat pravidelně, rytmickya bez přerušení. Směr míchání měníme

zhruba každou minutu. Potřeba vodya preparátu na 1 hektar je přibližně 50–60litrů vody a asi 250–300 g roháčku (což jezhruba obsah 4 rohů). Analogicky pro za-hradu o velikosti 10 arů pak asi 5 litrů vo-dy a 30 g preparátu.

Jak aplikovatRoháček aplikujeme postřikem po kap-

kách na nepokrytou půdu před setím či sá-zením (nebo krátce po něm), tedy hlavněna jaře, případně na podzim. Stříkáme ne-jen na pole, ale nezapomeneme ani nalouky a na další plochy. Louky a pastvinystříkáme na jaře předtím, než začne růsttráva, a pak můžeme ještě stříkat po kaž-dé seči. Důležité je, aby se postřik dostaldo styku s půdou. V praxi se někdy spoju-je postřik s vláčením, čímž je dosaženozapravení roháčku do půdy. Dále je mož-né roháčkem postřikovat kompost, namá-čet do něj kořeny rostlin při přesazování aj.

Dbáme na to, aby se na každý pozemekhospodářství dostal roháček alespoňjdenkrát za rok. Pro vlastní postřik na vel-

kých plochách nám poslouží traktorovýpostřikovač, na menší plochy zádová stří-kačka a pro malou zahrádku postačí met-lička nebo stará malířská štětka, namáče-ná v kbelíku s roháčkem. Zamýšlíme-li po-užít postřikovací aparaturu, je dobré namí-chaný roháček přefiltrovat pres plenku,dámské punčochy apod., aby se postřiko-vač neucpával.

PPOOLLNNÍÍ ((PPOOSSTTŘŘIIKKOOVVÉÉ,, RROOHHOOVVÉÉ)) PPRREEPPAARRÁÁTTYY

Biodynamický preparát roháček, kravské rohy naplněné kravským hnojem zkusili vyrobitzaměstnanci Bemagra Malonty. FOTO – archiv firmy

Používají se ve formě postřiku na půdu – roháček – a na rostliny – křemenáček. Připravují se za po-moci kravských rohů, které se ukládají do půdy. Podle teorie Rudolfa Steinera.

ROHÁČEK (preparát č. 500, rohovka, rohový hnůj (německy „Hornmist“)

VV

��

e-bio �� 6/2017 21

Roháček mícháme a postřikujme od-poledne a v podvečer. Nejvhodnější jepodmračné počasí a když poprchává. Porozmíchání se ho snažíme brzo spotřebo-vat, protože jeho účinnost po několika ho-dinách rychle klesá.

Pokud vás již po přečtení těchto odstav-ců napadla celá řada otázek jako: „pročzrovna kravinec a ještě k tomu březí krá-vy“, „proč jen kravský roh a ne třeba i bý-čí“, „na co celou hodinu míchat“, „z jakéhodůvodu stříkat jen odpoledne a večer“apod., je to jistě v pořádku. Popsané čin-nosti jsou zajisté poněkud nezvyklé, ale nenesmyslné.

O krávěPodívejme se na onu „úplně obyčejnou“

krávu, jaký pozoruhodný tvor to vlastně je.Pomiňme nyní užitek, který kráva poskytu-je přímo člověku (zkuste si třeba spočítatkolik je výrobků, které se dají udělat z mlé-ka), a soustřeme se na úlohu, kterou hra-je v našem zemědělském systému. Žádnéjiné domácí zvíře není tak vhodně a uni-verzálně stvořeno k příjmu a zpracovánízelené hmoty. Kdo někdy chvíli pozorovalkrávu, zjistil, že kráva bu „žere“ (přijímápotravu) nebo přežvykuje (zpracovává ji).Je to zvíře stvořené ke zpracování rostlin-ných těl a veškerá její aktivita i vnitřníuspořádání (každý ví, že kráva má čtyři„žaludky“ a dlouhý zažívací trakt) je sou-středěno k této činnosti.

Kráva je „trávicí zvíře“. Preparujeme-likravské lejno popsaným způsobem, bere-me vlastně výsledek kravského zažívánía pokračujeme v jeho fermentaci v zemiv kravském rohu. (Z mikrobiologickéhohlediska se původní mikroflóra střevníchbakterií lejna mění v mikroflóru velmi po-

dobnou té, která je v exkrementech žížal– tedy organismů vytvářejících humus.)

Roh je útvar na hlavě, vyvinutý u všechpřežvýkavců – zvláště pěkně u divokýchzástupců a starobylých ras skotu. Podle R.Steinera je roh určitým smyslovým orgá-nem – je umístěný na hlavě v sousedstvídalších smyslových čidel, je velmi bohatěprokrven. Námitku, že kráva má přece ro-hy k soubojům a k trkání s jinými kravaminebo k boji s jinými protivníky, může mítjen povrchní pozorovatel krav. Je tomuspíše naopak.

Přiblížíme-li se ke krávě zepředua vztáhneme k ní ruku, pak kráva spíše hla-vou s rohy uhýbá, jakoby nás nechtěla zra-nit. Ani pro přímý boj ve stádu se rohy ne-hodí, protože jejich ulomení je pro krávučasto těžkým krvácejícím zraněním. Zdeje velmi markantní rozdíl mezi živýmprokrveným rohem krávy a neživým,kostěným parohem jelena. Síly vyzařova-né při trávícím procesu uvnitř krávy proni-kají až do rohu, ale ten je nepropouští ven,nýbrž vrací zpátky, a tyto síly se v rohuukládají a shromažují.

Kravské lejno je nejvhodnějším hnojivemk oživení půdy – od březích krav má zpra-vidla poněkud pevnější konzistenci. Březíkráva je také tvor, v němž klíčí a vytváří senový život, nový organismus. Síly formují-cí tyto procesy přecházejí i do výkalů a doroháčku. Býčí rohy (o volských ani nemlu-vě) nejsou pro přípravu roháčku přílišvhodné – na rozdíl od krávy je býk mno-hem více neklidný a dráždivý, reagující ví-ce na podnětyzvenku. Jeho vnitřníorientace je tedyoslabena.

V roháčku vykopa-ném ze země jsouuložené koncentro-vané síly konzervo-vány a je nutno jepřivést do aktivníhostavu. Mícháním,trvajícím jednu ho-dinu, provádímevlastně spojení silroháčku s vodou,proniknutí a prostou-pení tekutiny. Totomíchání označujeme obecně jako dynami-zaci a tato metoda je využívána v biodyna-mickém zemědělství i u jiných činností(potírání škůdců a plevelů).

Přírodní rytmyDůvod pro ukládání rohů do země přes

zimu nám osvětlí celkový pohled na ryt-mické děje v přírodě. Zatímco se nám zdáz vnějšího pohledu, že na podzim a v ziměse příroda ukládá ke spánku a spí, ona (avlastně celá Země) však přijímá do sebev té době energii a síly přicházející z ves-míru. Můžeme říci, že Země se na podzimzačíná „nadechovat“, přijímat z vnějšku sí-ly, aby je mohla na jaře uvolnit, „vydech-

nout“. Bujný růst a nový život v jarních mě-sících je pak podmíněn právě uvolněnímtěchto životních sil nashromážděných přeszimu. A právě proto je roháček zakopávánna podzim – aby svou přítomností v zemipřes zimu i on přijal do sebe tyto síly a připostřiku je pak mohl předat půdě.

Také doba použití roháčku v průběhudne je v souladu s přírodním rytmem. Ja-ko se odehrává „velký dýchací cyklus Ze-mě“ – nádech na podzim a v zimě, výdechna jaře a v létě – probíhá totéž v menšímměřítku každý den. V podvečer začíná na-dechování, ráno vydechování. Proto jepozdní odpoledne a podvečer nejvhodněj-ším termínem k postřiku roháčkem – sílyv něm obsažené jsou v té době přijímány,vdechovány půdou. Proto se často setká-me s doporučením zkypřit půdu současněs aplikací roháčku. Jeho průnik je tak ješ-tě umocněn tímto úkonem. (Analogiík těmto pochodům najdeme mnoho, taknapř. i člověk jde večer spát, aby přes nocnačerpal nové síly a energii a mohl násle-dujícího dne pracovat...)

ÚčinekRoháček zprostředkuje půdě mimořádně

koncentrovanou oživující hnojivou sílu.Podporuje růst kořenů – zvláště pak jem-ných kořínků, kořenového vlásení a zako-řeňování rostlin. Příznivě ovlivňuje počá-teční růst mladých rostlin. Například legu-minózy reagují na roháček rychlým růstema intenzívním zeleným zbarvením. Dobrérozvinutí kořenového systému neslouží

jen pevnému ukotvení rostliny v půdě, alei lepšímu získávání vody z větších hloubek(např. snazší překonání sucha). Prokoře-nění vede i k prokypření půdního profilu.Pokusy s roháčkem ukazují lepší strukturupůdy po jeho aplikaci. Nejedná se tu jeno působení samotného roháčku, ale o je-ho spojení s obděláváním půdy, a tímumocnění účinku obou opatření. V za-hradnictví se prověřilo, že při pikýrovánímají rostliny mohutnější kořenový bal, byl-li použit roháček.

Petr Dostálek, Radomil Hradil: Biologicko-dynamické preparáty,

PRO-BIO Šumperk 1998Meyititulkz redakce

��

Míchání předepsaným způsobem bylinnýchvýluhů dodržují i ve Vinných sklepech Vinnésklepy Kutná Hora.

V létě trávíme daleko více času venkuna čerstvém vzduchu. Většinou sportu-jeme, zahradničíme, nebo jen taklenošíme při opalování, každý podlesvého gusta. A nikdo nepohrdne koupelí,a� v bazénu nebo v moři. Všechny tytoaktivity podporujínejen naši kondici,ale i dobrou náladu,jednoduše námdopřejí cítit se skvěle.A pokud chceme, abyse tak cítila i našepokožka, neza-pomínejme na kvalitnípéči. Pobyt ve vodě islunění ji totiždokážou pěkněvysušit, takže semůže lehce stát„ještěrčí“. Jednou zmožností příjemnéhoošetření nabízejípřírodní oleje.Zvládnou výživu,hydrataci i regeneraci– a pokud je zapotřebí,pokožku také zklidní. Obnovují lipi-dovou vrstvu kůže a tak zabraňujívysoušení a nepříjemnémušupinatění. Povrch pokožky krásněvyhladí, takže působí zdravě apřitažlivě bez známek stárnutí.

Mandlový rostlinný olej k pěstění kůže používali už staří

Římané. Je ceněný především proschopnost výživy a zklidnění. V péči osuchou pokožku, kterou krásně promastía zvláční, je prakticky nezastupitelný. Jdeo velmi šetrný olej s jedinečnýmsložením, proto ho výborně snáší i citlivá

pokožka miminek. Mandlový rostlinnýolej lisovaný za studena je bohatý navitamíny A, E, F a minerály, pro kůžinepostradatelné. Na trhu se často vysky-tuje jako rafinovaný, proto je obzvláštědůležité věnovat pozornost jeho formě a

vždy volit olej lisovaný za studena.

Tělový a masážní BIOLevandulový olej

Je oblíbený po svoje široképoužití a hojivéúčinky. Sáhněte poněm, pokud jste topřehnali sesluníčkem nebo utr-pěli popáleninyobecně. Pokožkukrásně zklidní anapomůže jejímurychlejšímu zhojení.Levandule je známásvými relaxačnímiúčinky – dokážezklidnit nervy,uvolňuje a zmírňujenapětí. Ocení ho inespavci. Zkuste sidát lehkou masážpřed ulehnutím –budete snadněji usí-nat a vyspíte se„dorůžova“.

KRAJ VYSOČINA

Dvorský statek OlešenkaPRODEJ ZE DVORA: kozí biomlékoa bioprodukty z něj (zrající a přírodnísýry, ochucené sýry, žervé, tvaroh,jogurty, jogurtové mléko); zeleninaa brambory. Objednejte se na tel.: 775 661 407,[email protected], více na www.kozidvorek.czOLEŠENKA 10 – U PŘIBYSLAVI

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ

BAZALKAProdejna biopotravin – zdravé výživy,dietní výrobky, čerstvé pečivo, saláty,tel.: 775 360 721, Rokitanského 169, HRADEC KRÁLOVÉBazalka biosamoobsluha – bohatá na-bídka bioproduktů, čerstvá zelenina,tel.: 739 714 830,Gočárova 516, HRADEC KRÁLOVÉBazalka ve dvorku – alternativní jídel-na, tel.: 739 714 831,K. H. Máchy 747, HRADEC KRÁLOVÉ

PARDUBICKÝ KRAJ

ŠPALDA, nekuřácká restaurace

a prodejnaObědy, večeře, svačiny, celozrnné pe-čivo, zákusky a dezerty bez cukru,biopotraviny, biokosmetika. Tel.: 463 351 435, www.bio.spalda.czTřída Míru 64, PARDUBICEPALACKÉHO ULICE 2417, PARDUBICE

SLOVENSKO

Bioobchod Malý princProdej biopotravin a kontaktní místopro odběr Bio a literatury z Česka,

tel.: 00421-326400400, [email protected], www.bio-

obchod.sk,MIEROVÉ NÁMESTIE 29, 911 01 TRENČÍN

bioprodejny

22 e-bio �� 6/2017

PROPAGACEPRODEJE

BIOPOTRAVINNa této stránce zveřejníme

řádkovou propagaci prodejny zdravé výživy

a biopotravin za 400 Kč/rok vč. DPH.

Čtenářů e-BIO máme 1 300.

https://www.facebook.com/vinnesklepykutnahora/photos/

SSppeecciiáállnníí lleettnníí ppééččee

Letní BIOSLAVNOSTI budou uspořádány

15. července v areálu firmy ve Starém Městě pod

Sněžníkem, kde firma oslaví 25. výročí od založení.

Podniková prodejna Vinných sklepů Kutná Horav klášteře sv. Voršily

PŘEDPLATNÉ BIO 2017 – elektronicky, v pdf, 200 Kč/ rokZaplatit můžete na účet: 231 925 6023 / 0800

Starší čísla zašleme, stažený soubor si můžete vytisknout, je stejný, jako bylo tištěné Bio.Noví přeplatitelé, kontaktujte prosím redakci – [email protected].

Bio, vhodné pro čtení v různých aplikacích v mobilu aj. můžete objednat prostřednictvím

https://www.alza.cz/search.htm?exps=bio-pro-trvale-udrzitelny-zivot&publero=1

knihovnička

PROBIO, obch. spol., s.r.o.,Lipová 40

Staré Město pod Sněžníkem583 301 951, f: 583 301 960

www.probio.cz

REDAKCE: Jungmannova 1403Hradec Králové tel.: 608 476 [email protected]@tiscali.cz

Toto číslo vyšlo elektronicky5. června 2017, ročník 21, č. 6ISSN 2533-6673 BIO bylo mezi lety 1997–2016 registrováno: MK ČR E 11409RedakcePhDr. M. Vohralíková, šéfredaktorkaMgr. Kateřina ČapounováMgr. Sylva HorákováRedakční rada:Ing. Jiří Urban, Ing. Petr Dostálek,Ing. Radomil HradilJazyková úprava: redakceAutorský kolektiv: Waltraud Grego-rová, Ing. Petr Dostálek a další. Rozšiřováno prostřednictvím před-platného, zasíláno elektronicky.Neoznačené snímky jsou majetkemredakce.Distribuce na SlovenskuMediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s.,Stará Vajnorská 9, P. O. BOX 183,830 00 BRATISLAVA. Infolinka:0800 188 826. E-mail: [email protected],[email protected];www.ipredplatne.sk Sazba a DTP: vh press Hradec KrálovéINZERCEInzerát řádkový soukromý (180 úho-zů) za 100 Kč, firemní 300 Kč, textpošlete v dopisu, SMS, e-mailem, vizvýše. Platba na účet2319256023/0800. Plošná firemní inzerce od 20 Kč zacm2, podle rozsahu a počtuopakování.

www.bio-mesicnik.cz

PRO-BIO, Svaz ekologickýchzemědělců, z. s.

Nemocniční 53 787 01 Šumperk tel.: 583 216 609

[email protected]

MEDICA PUBLISHING

PRO STÁLE AKTIVNÍ ŽENYOvládněte své hormony jídlemFit po padesátce. Klimakterium v pohoděBrožovaná, 20 str. 196 Kč 440Jen za +/- 100 kaloriíBrož 64 stran, 159 Kč 441

DOMÁCÍ PEČENÍKváskový chlebaStran 120, brož., cena 199 Kč 436Stručná celozrnná kuchařka BioStran 70 , brož., cena 109 Kč 439

RETRO kuchařka – Domácí recepty Str. 146, brož., cena 129 Kč 432Automatická domácí pekárnaStran 120, cena 199 Kč 423

RACIONÁLNÍ RECEPTYŠpalda a ječmenStran116, brož., cena 159 Kč 420Oves a žitoBrož., str.80, cena 75 Kč 418O. Dufek: Zeleninové salátyStran 96, brož., cena 129 Kč 422Vegetarián labužníkBrož. stran 64, cena 79 Kč 434Jarní a zimní zeleninové menuStran 148, brož., cena 149 Kč 438Kukuřice – rýže – jáhly – pohankaStran 72, brož., cena 89 Kč 411Luštěniny + hrášek a fazolkyStran 84, brož., cena 96 Kč 421Měsíčník BIO je mediálním

partnerem pro:

Bio – archiv čísel dleročníků 2004–2016

Cena 150 Kč . . . . . . . . . . . . . .104

Petr Dostálek a kol.: Pěstujemevlastní semínkaUchování bohatství a rozmanitostiužitkových rostlin, ekologické pěs-tování. Brožovaná, 132 stran,barevné snímky. Cena 145 Kč . . . . . . . . . . . . . .247

EKOTREND SLOVAKIA

- Zväz ekol. po�no-hospodárstva

Michala Hlaváčka 21, 054 01 Levoča

SLOVENSKÁ REPUBLIKA++421 905 580 141, 534 511 862

www.ecotrend.sk

e-bio �� 6/2017 23

Jak objednat tituly?Publikace, které jste si z nabídkyknih vybrali, objednejte e-mailemnebo prostřednictvím webu www.bio-mesicnik nebo SMS na tel.: 608476 828.Publikace pošleme se složenkou naúčet nebo s fakturou. Soukromý inze-rát – jen za 100 Kč za 180 úhozů –objednejte obdobně jako knihy, textpošlete na jeden z uvedených kon-

Výsevní dny radí, jak plánovat práci na zahradě a na poli v roce 2017

Oblíbený kalendář konstelací pro zahrádkáře azemědělce, Výsevní dny podle MarieThunové®2017, již vyšel.

Kdybyste však i vy další chtěli vědět, kdy sít,roubovat, krátit a sklízet – či co dělat třeba v příštímlistopadu, aby vaše počínání bylo v souladu s kos-mickými rytmy a mělo co nejlepší efekt, nebo které

dny jsou příznivé pro odchov včelích matek nebo likvidaci slimáků, jsouVýsevní dny tím nejlepším rádcem. Kalendář je návodem, jak nejefek-tivněji pracovat na zahradě či na poli, uvádí příznivé dny pro včelaře analeznete zde mnohá další doporučení a rady při zpracování mléka nasýry a jogurty, nebo pečení chleba.

Cena: 67 Kč, při objednání v redakci Bio je včetně poštovného za 85 Kč

Věra Strnadová: Vtipné kaše –namíchejte si ty vašePrvní kniha nové edice Jídlo jako lék –recepty plné zdravíKaše jsou hitem zdravé výživy číslo jedna,

a navíc tak praktické! Jejich kouzlo tkví vesnadné přípravě a výživové hodnotě, ovšemtaké v rozmanitosti chutí a rafinovanostikombinací všemožných zdravých surovin. Spomocí této knihy vykouzlíte během chvilkysladkou či slanou kaši přesně podle svého

gusta. Naučíme vás vařit kaši jáhlovou, čirokovou, pohankovou, špal-dovou, ale třeba i kaši z quinoy, tsampy či teffu. Poradíme, jak si snadnopřipravit rostlinná mléka (např. ovesné, mandlové, kokosové, rýžové),čím si kaši zdravěji osladit (všechny zdravější alternativy cukru – sirupy,panela, obilné slady, melasa…). Vysvětlíme, jak a kdy používat všechnymožné důvtipné doplňky – zdravé tuky a oleje, oříšky, semínka, koření abylinky a další suroviny, co se do a na kaše vejdou. Mnoho receptů je bezlepku, bez laktózy, téměř všechny recepty jsou veganské a jsou určenypro děti i dospělé. V knize najdete také rychlé kaše, hotové do desetiminut, ale i řadu dalších specifických variant – např. kaše vhodné na létoči zimu, při rekonvalescenci… Kniha zahrnuje rovněž praktické tipy, např.jak si kaši zabalit jako svačinu. Autorka Věra Strnadová, úspěšná foodblogerka, lektorka kurzů vaření,praktikující jogínka a máma dvou dětí, seznamuje se základními poznatkyo jídle z pohledu ájurvédy a uvádí je do praxe. Své aktivity i recepty pub-likuje na stránkách www.veruska.cz a blog.veruska.cz, objevuje se i vpořadech České televize Dobré ráno a Sama doma.Formát: 172 x 240 mm Vazba: pevná vazba, celobarevné, každý recepts fotografií, počet stran 192, cena 399 Kč – www.smartpres.cz.

PRO-BIO SVAZ E. Z.VÝSEVNÍ DNY 2017 M. K. Thun a Ch. Schmidt Rüdtová Cena: 67 Kč 230(Jeden výtisk včetně poštovného za 85 Kč)

METODIKA PRO PRAXI– CENA 50 KČ

Biobrambory. Jak ekologicky vypěstovatkvalitní brambory 232Faremní zpracování mlékav ekologickém zemědělství 233Porážka a zpracování masa v ekologickém zemědělství 234