BIBLE-STAR ZKON (Ekumenick peklad) # 1 Prvn Mojova (Genesis)
[Gn] [1:1] 1:Na potku stvoil Bh nebe a zemi. 2:Zem byla pust a
przdn a nad propastnou tn byla tma. Ale nad vodami vznel se duch
Bo. 3:I ekl Bh: "Bu svtlo!" A bylo svtlo. 4:Vidl, e svtlo je dobr,
a oddlil svtlo od tmy. 5:Svtlo nazval Bh dnem a tmu nazval noc. Byl
veer a bylo jitro, den prvn. 6:I ekl Bh: "Bu klenba uprosted vod a
oddluj vody od vod!" 7:Uinil klenbu a oddlil vody pod klenbou od
vod nad klenbou. A stalo se tak. 8:Klenbu nazval Bh nebem. Byl veer
a bylo jitro, den druh. 9:I ekl Bh: "Nahromate se vody pod nebem na
jedno msto a uka se sou!" A stalo se tak. 10:Sou nazval Bh zem a
nahromadn vody nazval moi. Vidl, e to je dobr. 11:Bh tak ekl:
"Zazelenej se zem zelen: bylinami, kter se rozmnouj semeny, a
ovocnm stromovm rozmanitho druhu, kter na zemi ponese plody se
semeny!" A stalo se tak. 12:Zem vydala zele: rozmanit druhy bylin,
kter se rozmnouj semeny, a rozmanit druhy stromov, kter nese plody
se semeny. Bh vidl, e to je dobr. 13:Byl veer a bylo jitro, den
tet. 14:I ekl Bh: "Bute svtla na nebesk klenb, aby oddlovala den od
noci! Budou na znamen as, dn a let. 15:Ta svtla a jsou na nebesk
klenb, aby svtila nad zem." A stalo se tak. 16:Uinil tedy Bh dv
velik svtla: vt svtlo, aby vldlo ve dne, a men svtlo, aby vldlo v
noci; uinil i hvzdy. 17:Bh je umstil na nebeskou klenbu, aby svtila
nad zem, 18:aby vldla ve dne a v noci a oddlovala svtlo od tmy.
Vidl, e to je dobr. 19:Byl veer a bylo jitro, den tvrt. 20:I ekl
Bh: "Hemete se vody ivoinou havt a ltavci ltejte nad zem pod
nebeskou klenbou!" 21:I stvoil Bh velik netvory a rozmanit druhy
velijakch hbitch ivoich, jimi se zahemily vody, stvoil i rozmanit
druhy velijakch okdlench ltavc. Vidl, e to je dobr. 22:A Bh jim
poehnal: "Plote a mnote se a naplte vody v moch. Ltavci nech se
rozmno na zemi." 23:Byl veer a bylo jitro, den pt. 24:I ekl Bh:
"Vydej zem rozmanit druhy ivoich, dobytek, plazy a rozmanit druhy
zemsk zve!" A stalo se tak. 25:Bh uinil rozmanit druhy zemsk zve i
rozmanit druhy dobytka a rozmanit druhy velijakch zemplaz. Vidl, e
to je dobr. 26:I ekl Bh: "Uime lovka, aby byl nam obrazem podle na
podoby. A lid panuj nad moskmi rybami a nad nebeskm ptactvem, nad
zvaty a nad celou zem i nad kadm plazem plazcm se po zemi." 27:Bh
stvoil lovka, aby byl jeho obrazem, stvoil ho, aby byl obrazem Bom,
jako mue a enu je stvoil. 28:A Bh jim poehnal a ekl jim: "Plote a
mnote se a naplte zemi. Podmate ji a panujte nad moskmi rybami, nad
nebeskm ptactvem, nade vm ivm, co se na zemi hbe." 29:Bh tak ekl:
"Hle, dal jsem vm na cel zemi kadou bylinu nesouc semena i kad
strom, na nm rostou plody se semeny. To budete mt za pokrm.
30:Veker zemsk zvi i vemu nebeskmu ptactvu a vemu, co se plaz po
zemi, v em je iv due, dal jsem za pokrm vekerou zelenou bylinu." A
stalo se tak. 31:Bh vidl, e vechno, co uinil, je velmi dobr. Byl
veer a bylo jitro, den est. 1
[1:2] 1:Tak byla dokonena nebesa i zem se vemi svmi zstupy.
2:Sedmho dne dokonil Bh sv dlo, kter konal; sedmho dne pestal konat
veker sv dlo. 3:A Bh poehnal a posvtil sedm den, nebo v nm pestal
konat veker sv stvoitelsk dlo. 4:Toto je rodopis nebe a zem, jak
byly stvoeny. V den, kdy Hospodin Bh uinil zemi a nebe, 5:nebylo na
zemi jet dn poln kovisko ani nevzchzela dn poln bylina, nebo
Hospodin Bh nezavlaoval zemi detm, a nebylo lovka, kter by zemi
obdlval. 6:Jen zplava vystupovala ze zem a napjela cel zemsk
povrch. 7:I vytvoil Hospodin Bh lovka, prach ze zem, a vdechl mu v
chp dech ivota. Tak se stal lovk ivm tvorem. 8:A Hospodin Bh
vysadil zahradu v Edenu na vchod a postavil tam lovka, kterho
vytvoil. 9:Hospodin Bh dal vyrst ze zem vemu stromov doucmu na
pohled, s plody dobrmi k jdlu, uprosted zahrady pak stromu ivota a
stromu poznn dobrho a zlho. 10:Z Edenu vychz eka, aby napjela
zahradu. Odtud dl se rozdluje ve tyi hlavn toky. 11:Jmno prvnho je
Pon; ten obtk celou zemi Chavlu, v n je zlato, 12:a zlato t zem je
skvl; je tam tak vonn pryskyice a kmen karneol. 13:Jmno druh eky je
Gchn; ta obtk celou zemi K. 14:Jmno tet eky je Chidekel; ta tee
vchodn od Asrie. tvrt eka je Eufrat. 15:Hospodin Bh postavil lovka
do zahrady v Edenu, aby ji obdlval a steil. 16:A Hospodin Bh lovku
pikzal: "Z kadho stromu zahrady sm jst. 17:Ze stromu poznn dobrho a
zlho vak nejez. V den, kdy bys z nho pojedl, propadne smrti." 18:I
ekl Hospodin Bh: "Nen dobr, aby lovk byl sm. Uinm mu pomoc jemu
rovnou." 19:Kdy vytvoil Hospodin Bh ze zem vechnu poln zv a vechno
nebesk ptactvo, pivedl je k lovku, aby vidl, jak je nazve. Kad iv
tvor se ml jmenovat podle toho, jak jej nazve. 20:lovk tedy
pojmenoval vechna zvata a nebesk ptactvo i vechnu poln zv. Ale pro
lovka se nenala pomoc jemu rovn. 21:I uvedl Hospodin Bh na lovka
mrkotu, a usnul. Vzal jedno z jeho eber a uzavel to msto masem.
22:A Hospodin Bh utvoil z ebra, kter vzal z lovka, enu a pivedl ji
k nmu. 23:lovk zvolal: "Toto je kost z mch kost a tlo z mho tla! A
muenou se nazv, vdy z mue vzata jest." 24:Proto opust mu svho otce
i matku a pilne ke sv en a stanou se jednm tlem. 25:Oba dva byli
naz, lovk i jeho ena, ale nestydli se. [1:3] 1:Nejzchytralej ze v
poln zve, kterou Hospodin Bh uinil, byl had. ekl en: "Jake, Bh vm
zakzal jst ze vech strom v zahrad?" 2:ena hadovi odvtila: "Plody ze
strom v zahrad jst smme. 3:Jen o plodech ze stromu, kter je
uprosted zahrady, Bh ekl: Nejezte z nho, ani se ho nedotknte,
abyste nezemeli." 4:Had enu ujioval: "Nikoli, nepropadnete smrti.
5:Bh vak v, e v den, kdy z nho pojte, otevou se vm oi a budete jako
Bh znt dobr i zl." 6:ena vidla, e je to strom s plody dobrmi k
jdlu, lkav pro oi, strom slibujc vevdoucnost. Vzala tedy z jeho
plod a jedla, dala tak svmu mui, kter byl s n, a on t jedl. 7:Obma
se otevely oi: poznali, e jsou naz. Spletli tedy fkov listy a
pepsali se jimi. 8:Tu uslyeli hlas Hospodina Boha prochzejcho se po
zahrad za dennho vnku. I ukryli se lovk a jeho ena ped Hospodinem
Bohem uprosted stromov v zahrad. 9:Hospodin Bh zavolal na lovka:
"Kde jsi?" 10:On odpovdl: "Uslyel jsem v zahrad tvj hlas a bl jsem
se. A protoe jsem nah, ukryl jsem se." 2
11:Bh mu ekl: "Kdo ti povdl, e jsi nah? Nejedl jsi z toho
stromu, z nho jsem ti zakzal jst?" 12:lovk odpovdl: "ena, kterou
jsi mi dal, aby pi mn stla, ta mi dala z toho stromu a j jsem
jedl." 13:Proto ekl Hospodin Bh en: "Cos to uinila?" ena odpovdla:
"Had m podvedl a j jsem jedla." 14:I ekl Hospodin Bh hadovi:
"Protoes to uinil, bu proklet, vyvren ode vech zvat a ode v poln
zve. Poleze po bie, po vechny dny svho ivota rt bude prach. 15:Mezi
tebe a enu polom neptelstv, i mezi sm tv a sm jej. Ono ti rozdrt
hlavu a ty jemu rozdrt patu." 16:en ekl: "Velice rozmnom tv trpen i
bolesti thotenstv, syny bude rodit v utrpen, bude dychtit po svm
mui, ale on nad tebou bude vldnout." 17:Adamovi ekl: "Uposlechl jsi
hlasu sv eny a jedl jsi ze stromu, z nho jsem ti zakzal jst. Kvli
tob nech je zem prokleta; po cel svj ivot z n bude jst v trpen.
18:Vyd ti jenom trn a hlo a bude jst poln byliny. 19:V potu sv tve
bude jst chlb, dokud se nenavrt do zem, z n jsi byl vzat. Prach jsi
a v prach se navrt." 20:lovk svou enu pojmenoval Eva (to je iva),
protoe se stala matkou vech ivch. 21:Hospodin Bh udlal Adamovi a
jeho en koen suknice a piodl je. 22:I ekl Hospodin Bh: "Te je lovk
jako jeden z ns, zn dobr i zl. Nepipustm, aby vzthl ruku po stromu
ivota, jedl a byl iv navky." 23:Proto jej Hospodin Bh vyhnal ze
zahrady v Edenu, aby obdlval zemi, z n byl vzat. 24:Tak lovka
zapudil. Vchodn od zahrady v Edenu usadil cheruby s mhajcm se
plamennm meem, aby steili cestu ke stromu ivota. [1:4] 1:I poznal
lovk svou enu Evu a ta othotnla a porodila Kaina. Tu ekla: "Zskala
jsem mue, a tm Hospodina." 2:Dle porodila jeho bratra bela. bel se
stal pastem ovc, ale Kain se stal zemdlcem. 3:Po jist dob pinesl
Kain Hospodinu obtn dar z plodin zem. 4:Tak bel pinesl ob ze svch
prvorozench ovc a z jejich tuku. I shldl Hospodin na bela a na jeho
obtn dar, 5:na Kaina vak a na jeho obtn dar neshldl. Proto Kain
vzplanul velikm hnvem a zesinal v tvi. 6:I ekl Hospodin Kainovi:
"Pro jsi tak vzplanul? A pro m tak sinalou tv? 7:Co nepijmu i tebe,
bude-li konat dobro? Nebude-li konat dobro, hch se uveleb ve dvech
a bude po tob dychtit; ty vak m nad nm vldnout." 8:I promluvil Kain
ke svmu bratru belovi... Kdy byli na poli, povstal Kain proti svmu
bratru belovi a zabil jej. 9:Hospodin ekl Kainovi: "Kde je tvj
bratr bel?" Odvtil: "Nevm. Copak jsem strcem svho bratra?"
10:Hospodin pravil: "Cos to uinil! Sly, prolit krev tvho bratra ki
ke mn ze zem. 11:Bude nyn proklet a vyvren ze zem, kter rozevela sv
sta, aby z tv ruky pijala krev tvho bratra. 12:Bude-li obdlvat pdu,
u ti ned svou slu. Bude na zemi psancem a tvancem." 13:Kain
Hospodinu odvtil: "Mj zloin je vt, ne je mono odinit. 14:Hle,
vypudil jsi m dnes ze zem. Budu se muset skrvat ped tvou tv. Stal
jsem se na zemi psancem a tvancem. Kad, kdo m najde, bude m moci
zabt." 15:Ale Hospodin ekl: "Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude
postien sedmeronsobnou pomstou." A Hospodin poznamenal Kaina
znamenm, aby jej nikdo, kdo ho najde, nezabil. 16:Kain odeel od tve
Hospodinovy a usadil se v zemi Ndu, vchodn od Edenu. 17:I poznal
Kain svou enu, ta othotnla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby
msta a nazval to msto Enoch, podle jmna svho syna. 3
18:Enochovi se narodil rad, rad zplodil Mechjela, Mechjel
zplodil Metela, Metel zplodil Lmecha. 19:Lmech pojal dv eny; jedna
se jmenovala da a druh se jmenovala Sila. 20:da porodila Jbala,
kter se stal praotcem tch, kdo pebvaj ve stanu a u stda. 21:Jeho
bratr se jmenoval Jbal; ten se stal praotcem vech hrajcch na citaru
a fltnu. 22:Tak Sila porodila, a to Tbal-kaina, mistra vech emeslnk
obrbjcch m a elezo. Sestrou Tbal-kainovou byla Naama. 23:Tu ekl
Lmech svm enm: "do a Silo, poslyte mj hlas, eny Lmechovy,
naslouchejte m ei: Zabil jsem mue za sv zrann, pacholka za svou
jizvu. 24:Bude-li sedmeronsobn pomstn Kain, tedy Lmech sedmdestkrt
a sedmkrt." 25:I poznal opt Adam svou enu a ta porodila syna a dala
mu jmno t (to je Do klna vloen). ekla: "Bh mi vloil do klna jinho
potomka msto bela, kterho zabil Kain." 26:tovi se narodil syn; dal
mu jmno En. Tehdy se zaalo vzvat jmno Hospodinovo. [1:5] 1:Toto je
vet rodopisu Adamova: V den, kdy Bh stvoil lovka, uinil jej k podob
Bo. 2:Jako mue a enu je stvoil, poehnal jim a v den, kdy je stvoil,
dal jim jmno Adam (to je lovk). 3:Ve vku sto ticeti let zplodil
Adam syna ke sv podob, podle svho obrazu, a dal mu jmno t. 4:Po
zplozen ta il Adam jet osm set let a zplodil syny a dcery. 5:Vech
dn Adamova ivota bylo devt set ticet let, a umel. 6:Ve vku sto pti
let zplodil t Ene. 7:Po zplozen Ene il t osm set sedm let a zplodil
syny a dcery. 8:Vech dn tovch bylo devt set dvanct let, a umel.
9:Ve vku devadesti let zplodil En Knana. 10:Po zplozen Knana il En
osm set patnct let a zplodil syny a dcery. 11:Vech dn Enovch bylo
devt set pt let, a umel. 12:Ve vku sedmdesti let zplodil Knan
Mahalalela. 13:Po zplozen Mahalalela il Knan osm set tyicet let a
zplodil syny a dcery. 14:Vech dn Knanovch bylo devt set deset let,
a umel. 15:Ve vku edesti pti let zplodil Mahalalel Jereda. 16:Po
zplozen Jereda il Mahalalel osm set ticet let a zplodil syny a
dcery. 17:Vech dn Mahalalelovch bylo osm set devadest pt let, a
umel. 18:Ve vku sto edesti dvou let zplodil Jered Henocha. 19:Po
zplozen Henocha il Jered osm set let a zplodil syny a dcery.
20:Vech dn Jeredovch bylo devt set edest dv lta, a umel. 21:Ve vku
edesti pti let zplodil Henoch Metelacha. 22:A chodil Henoch s Bohem
po zplozen Metelacha ti sta let a zplodil syny a dcery. 23:Vech dn
Henochovch bylo ti sta edest pt let. 24:I chodil Henoch s Bohem. A
nebylo ho, nebo ho Bh vzal. 25:Ve vku sto osmdesti sedmi let
zplodil Metelach Lmecha. 26:Po zplozen Lmecha il Metelach sedm set
osmdest dv lta a zplodil syny a dcery. 27:Vech dn Metelachovch bylo
devt set edest devt let, a umel. 28:Ve vku sto osmdesti dvou let
zplodil Lmech syna. 29:Dal mu jmno Noe (to je Odpoinut). ekl: "Ten
nm d poten a odpoinut od na prce a od nmahy naich rukou, kterou nm
pin zem proklet Hospodinem." 30:Po zplozen Noeho il Lmech pt set
devadest pt let a zplodil syny a dcery. 31:Vech dn Lmechovch bylo
sedm set sedmdest sedm let, a umel. 32:Kdy bylo Noemu pt set let,
zplodil Noe ma, Chma a Jefeta. 4
[1:6] 1:Kdy se lid poali na zemi mnoit a rodily se jim dcery,
vidli synov bot, 2:jak pvabn jsou dcery lidsk, a brali si za eny
vechny, jich se jim zachtlo. 3:Hospodin vak ekl: "Mj duch se nebude
lovkem vn zaneprazdovat. Vdy je jen tlo. A je jeho dn sto dvacet
let." 4:Za onch dn, kdy synov bot vchzeli k dcerm lidskm a ty jim
rodily, vznikaly na zemi zrdy, ba jet i potom. To jsou ti bohati
dvnovku, muov povstn. 5:I vidl Hospodin, jak se na zemi rozmnoila
zlovle lovka a e kad vtvor jeho mysli i srdce je v kad chvli jen
zl. 6:Litoval, e na zemi uinil lovka, a trpil se ve svm srdci.
7:ekl: "lovka, kterho jsem stvoil, smetu z povrchu zem, lovka i
zvata, plazy i nebesk ptactvo, nebo lituji, e jsem je uinil." 8:Ale
Noe nael u Hospodina milost. 9:Toto je rodopis Noeho: Noe byl mu
spravedliv, bezhonn ve svm pokolen; Noe chodil s Bohem. 10:A Noe
zplodil ti syny: ma, Chma a Jefeta. 11:Zem vak byla ped Bohem zkaen
a pln nsil. 12:Bh pohledl na zemi; byla zcela zkaen, protoe vechno
tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu. 13:I ekl Bh Noemu: "Rozhodl
jsem se skoncovat se vm tvorstvem, nebo zem je pln lidskho nsil.
Zahladm je i se zem. 14:Udlej si archu z goferovho deva. V are udl
komrky a vysmol ji uvnit i zven smolou. 15:A udl ji takto: Dlka
archy bude ti sta loket, ka padest loket a vka ticet loket.
16:Archa bude mt svtlk; na loket odshora jej ukon a do boku archy
vsad dvee. Udl v n spodn, druh i tet patro. 17:Hle, j uvedu potopu,
vody na zemi, a zahladm tak zpod nebe vechno tvorstvo, v nm je duch
ivota. Vechno, co je na zemi, zhyne. 18:S tebou vak uinm smlouvu.
Vejde do archy a s tebou tvoji synov, tv ena i eny tvch syn. 19:A
ze veho, co je iv, ze veho tvorstva, uvede vdy po pru do archy, aby
s tebou zstali naivu; samec a samice to budou. 20:Z rozmanitch druh
ptactva a z rozmanitch druh zvat a ze vech zemplaz rozmanitch druh,
z kadho po pru vejdou k tob, aby se zachovali pi ivot. 21:Ty pak si
naber k obiv rznou potravu, nashromdi si ji, a bude tob i jim za
pokrm." 22:Noe udlal vechno pesn tak, jak mu Bh pikzal. [1:7] 1:I
ekl Hospodin Noemu: "Vejdi ty a cel tvj dm do archy, nebo vidm, e
ty jsi v tomto pokolen jedin mj spravedliv. 2:Ze vech zvat istch
vezme s sebou po sedmi prech, samce se samic, ale ze zvat, kter
nejsou ist, jen po pru, samce se samic. 3:Tak z nebeskho ptactva po
sedmi prech, samce a samici, aby zstalo naivu potomstvo na cel
zemi, 4:nebo ji za sedm dn selu na zemi d, kter potrv tyicet dn a
tyicet noc. Smetu z povrchu zem ve, co povstalo, co jsem uinil."
5:Noe udlal vechno, jak mu Hospodin pikzal. 6:est set let bylo
Noemu, kdy nastala potopa, vody na zemi. 7:Ped vodami potopy veel
Noe a s nm jeho synov i jeho ena a eny jeho syn do archy. 8:Z istch
zvat i ze zvat, kter nejsou ist, z ptactva i ze veho, co se plaz po
zemi, 9:vdy po pru veli samec a samice k Noemu do archy, jak mu Bh
pikzal. 10:Po sedmi dnech pak pronikly na zemi vody potopy. 11:V
estistm roce ivota Noeho, sedmnct den druhho msce, se provalily
vechny prameny obrovsk propastn tn a nebesk propusti se otevely.
5
12:Nad zem se strhl lijavec a trval tyicet dn a tyicet noc.
13:Prv toho dne veli Noe i m, Chm a Jefet, synov Noeho, i ena Noeho
a ti eny jeho syn s nimi do archy, 14:oni i vechna zv rozmanitch
druh, vechen dobytek rozmanitch druh, vichni plazc se zemplazi
rozmanitch druh i vechno ptactvo rozmanitch druh, kad ptk, kad
okdlenec. 15:Veli k Noemu do archy vdy pr po pru ze veho tvorstva,
v nm je duch ivota. 16:Vchzeli, samec a samice ze veho tvorstva,
jak mu Bh pikzal. A Hospodin za nm zavel. 17:Potopa na zemi trvala
tyicet dn, vod pibvalo, a nadnesly archu, take se zdvihla od zem.
18:Vody zmohutnly a stle jich na zemi pibvalo. Archa plula po
hladin vod. 19:Vody na zemi pevelice zmohutnly, a pikryly vechny
vysok hory, kter jsou pod nebesy. 20:Do vky patncti loket
vystoupily vody, kdy byly pikryty hory. 21:A zahynulo vechno
tvorstvo, kter se na zemi pohybuje, ptactvo, dobytek i zv a tak
vechna na zemi se hemc hav, i kad lovk. 22:Vechno, co mlo v chpch
dech ducha ivota, cokoli bylo na such zemi, pomelo. 23:Tak smetl Bh
ve, co povstalo, co bylo na povrchu zem: od lid a po zvata, po
plazy a nebesk ptactvo, vechno bylo smeteno ze zem. Zachovn byl
pouze Noe a to, co s nm bylo v are. 24:Mohutn stly vody na zemi po
sto padest dn. [1:8] 1:Bh vak pamatoval na Noeho i na vechnu zv a
vechen dobytek, kter s nm byl v are. Zpsobil, e nad zem zavanul
vtr, a vody se uklidnily. 2:Byly ucpny prameny propastn tn i nebesk
propusti a byl zadren lijavec z nebe. 3:Kdy pelo sto padest dn,
zaaly vody ze zem ustupovat a opadvat, 4:take sedmnctho dne sedmho
msce archa spoinula na poho Araratu. 5:A vody ustupovaly a opadvaly
a do destho msce; prvnho dne destho msce se objevily vrcholky hor.
6:Kdy pak pelo tyicet dn, otevel Noe v are okno, kter udlal, 7:a
vypustil krkavce; ten vyltval a vracel se, dokud se vody na zemi
nevysuily. 8:Pak vypustil holubici, kterou ml u sebe, aby vidl, zda
vody z povrchu zem ustoupily. 9:Holubice vak nenalezla msteka, kde
by jej noha mohla spoinout, a vrtila se k nmu do archy, nebo vody
dosud pokrvaly povrch cel zem. Vzthl tedy ruku, vzal ji a vnesl ji
k sob do archy. 10:ekal jet dalch sedm dn a znovu vypustil holubici
z archy. 11:A holubice k nmu v dob veern piltla, a hle, mla v zobku
erstv olivov lstek. Tak Noe poznal, e vody ze zem ustoupily.
12:ekal jet dalch sedm dn a opt vypustil holubici; u se vak k nmu
zptky nevrtila. 13:Lta estistho prvho, prvn den prvnho msce, zaaly
vody na zemi vysychat. Tu Noe odsunul pklop archy a spatil, e
povrch zem osych. 14:Dvactho sedmho dne druhho msce byla ji zem
such. 15:I promluvil Bh k Noemu: 16:"Vyjdi z archy, ty a s tebou tv
ena i tvoji synov a eny tvch syn. 17:Vyve s sebou vechno tvorstvo,
je je s tebou, vechnu zv i ptactvo a dobytek a vechnu hav plazc se
po zemi. A se na zemi hem, a se na zemi plod a mno." 18:Noe tedy
vyel a s nm jeho synov a jeho ena a eny jeho syn. 19:Vechna zv,
vechna hav a vechno ptactvo, ve, co se plaz po zemi, vylo podle
svch eled z archy. 20:Noe pak vybudoval Hospodinu olt a vzal ze
vech istch dobytat i ze veho istho ptactva a zaplil na tom olti
obti zpaln. 21:I uctil Hospodin libou vni a ekl si v srdci: "U
nikdy nebudu zloeit zemi kvli lovku, pestoe kad vtvor lidskho srdce
je od mld zl, u nikdy nezhubm vechno iv, jako jsem uinil. 6
22:Setba i e a chlad i r, lto i zima a den i noc nikdy
nepestanou po vechny dny zem." [1:9] 1:Bh Noemu a jeho synm poehnal
a ekl jim: "Plote a mnote se a naplte zemi. 2:Bze ped vmi a ds z vs
padnou na vechnu zemskou zv i na vechno nebesk ptactvo; se vm, co
se hbe na zemi, i se vemi moskmi rybami jsou vm vydni do rukou.
3:Kad pohybujc se ivoich vm bude za pokrm; jako zelenou bylinu vm
dvm i toto vechno. 4:Jen maso oiven krv nesmte jst. 5:A krev, kter
vs oivuje, budu vyhledvat. Budu za ni volat k odpovdnosti kad zve i
lovka; za ivot lovka budu volat k odpovdnosti kadho jeho bratra.
6:Kdo prolije krev lovka, toho krev bude lovkem prolita, nebo lovka
Bh uinil, aby byl obrazem Bom. 7:Vy pak se plote a mnote, hemete se
na zemi a mnote se na n." 8:Bh ekl Noemu a jeho synm: 9:"Hle, j
ustavuji svou smlouvu s vmi a s vam potomstvem 10:i s kadm ivm
tvorem, kter je s vmi, s ptactvem, s dobytkem i s vekerou zemskou
zv, kter je s vmi, se vemi, kdo vyli z archy, vetn zemsk zve.
11:Ustavuji s vmi svou smlouvu. U nebude vyhlazeno vechno tvorstvo
vodami potopy a nedojde ji k potop, kter by zahladila zemi." 12:Dle
Bh ekl: "Toto je znamen smlouvy, je kladu mezi sebe a vs i kadho
ivho tvora, kter je s vmi, pro pokolen vech vk: 13:Poloil jsem na
oblak svou duhu, aby byla znamenm smlouvy mezi mnou a zem.
14:Kdykoli zahalm zemi oblakem a na oblaku se uke duha,
15:rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vmi i vekerm ivm
tvorstvem, a vody ji nikdy nezpsob potopu ke zkze veho tvorstva.
16:Uke-li se na oblaku duha, pohldnu na ni a rozpomenu se na vnou
smlouvu mezi Bohem a vekerm ivm tvorstvem, kter je na zemi." 17:ekl
pak Bh Noemu: "Toto je znamen smlouvy, kterou jsem ustavil mezi
sebou a vekerm tvorstvem, kter je na zemi." 18:Synov Noeho, kte
vyli z archy, byli m, Chm a Jefet; Chm je otec Kenaanv. 19:Tito ti
jsou synov Noeho; podle nich se rozdlila cel zem. 20:I zaal Noe
obdlvat pdu a vysadil vinici. 21:Napil se pak vna, opil se a odkryl
uprosted svho stanu. 22:Chm, otec Kenaanv, spatil svho otce
obnaenho a povdl to venku obma svm bratm. 23:Ale m a Jefet vzali
pl, vloili si jej na ramena a jdouce pozptku pikryli nahotu svho
otce. Tv mli odvrcenou, take nahotu svho otce nespatili. 24:Kdy Noe
procitl z opojen a zvdl, co mu provedl jeho nejmlad syn, 25:ekl:
"Proklet bu Kenaan, a je nejbdnjm otrokem svch brat!" 26:Dle ekl:
"Poehnn bu Hospodin, Bh mv. A je Kenaan jejich otrokem! 27:K Bh
Jefetovi dopeje bydlet ve stanech movch. A je Kenaan jejich
otrokem!" 28:Po potop il Noe ti sta padest let. 29:Vech dn Noeho
bylo devt set padest let, a umel. [1:10] 1:Toto je rodopis syn
Noeho: m, Chm a Jefet. Po potop se jim narodili synov. 2:Synov
Jefetovi: Gomer a Mgog a Mdaj, Jvan a Tbal, Meek a Tras. 3:Synov
Gomerovi: Akenaz a Rfat a Togarma. 4:Synov Jvanovi: Ela a Tar,
Kitejci a Ddanci. 5:Z nich vzely ostrovn pronrody v rznch zemch,
pronrody rznho jazyka a rznch eled. 7
6:Synov Chmovi: K a Misrajim, Pt a Kenaan. 7:Synov Kovi: Seba a
Chavla, Sabta a Raema a Sabteka. Synov Raemovi: eba a Dedn. 8:K pak
zplodil Nimroda; ten se stal na zemi prvnm bohatrem. 9:Byl to
bohatrsk lovec ped Hospodinem; proto se k: Jako Nimrod, bohatrsk
lovec ped Hospodinem. 10:Potkem jeho krlovstv byl Babyln, Erek,
Akad a Kaln v zemi ineru. 11:Z tto zem vyel do Asrie a vystavl
Ninive - i Rechobt-r a Kelach 12:a Resen mezi Ninivem a Kelachem -
to je to velik msto. 13:Misrajim zplodil Lany a Anmce, Lehbany a
Naftchany 14:i Patrsany a Kaslchany - z nich vyli Pelitejci - a
Kaftrce. 15:Kenaan zplodil Sidna, svho prvorozenho, a Chta,
16:Jebsejce, Emorejce a Girgaejce 17:i Chivejce, Arkejce a Sana,
18:Arvana a Semrce a Chamana. Potom se eledi kenaansk rozptlily.
19:Pomez kenaansk se thlo od Sidnu smrem pes Gerar a ke Gze, smrem
pes Sodomu, Gomoru, Admu a Sebjm a k Lee. 20:To jsou synov Chmovi v
rznch zemch, pronrody rznch eled a jazyk. 21:Tak movi, praotci vech
Heberovc, starmu bratrovi Jefeta, se narodili synov. 22:Synov movi:
lam a Ar, Arpakd a Ld a Aram. 23:Synov Aramovi: s a Chl, Geter a
Ma. 24:Arpakd zplodil elacha a elach zplodil Hebera. 25:Heberovi se
narodili dva synov: jmno jednoho bylo Peleg (to je Rozlenn ), nebo
za jeho dn byla zem rozlenna; a jmno jeho bratra bylo Joktn.
26:Joktn pak zplodil Almdada a elefa, Chasarmveta a Jeracha,
27:Hadrama a zala a Diklu, 28:bala a Abmaela a ebu, 29:Ofra a
Chavlu a Jbaba; ti vichni jsou synov Joktnovi. 30:Jejich sdlit bylo
od Mi smrem k Sefru, hoe na vchod. 31:To jsou synov movi rznch eled
a rznch jazyk, rzn pronrody v rznch zemch. 32:To jsou eledi syn
Noeho podle jejich rodopisu v rznch pronrodech; z nich pak po potop
vzely vechny pronrody na zemi. [1:11] 1:Cel zem byla jednotn v ei i
v inech. 2:Kdy thli na vchod, nalezli v zemi ineru pl a usadili se
tam. 3:Tu si ekli vespolek: "Nue, nadlejme cihel a dkladn je
vypalme." Cihly mli msto kamene a asfalt msto hlny. 4:Nato ekli:
"Nue, vybudujme si msto a v, jej vrchol bude v nebi. Tak si uinme
jmno a nebudeme rozptleni po cel zemi." 5:I sestoupil Hospodin, aby
zhldl msto i v, kter synov lidt budovali. 6:Hospodin toti ekl:
"Hle, jsou jeden lid a vichni maj jednu e. A toto je teprve zatek
jejich dla. Pak nebudou chtt ustoupit od nieho, co si usmysl
provst. 7:Nue, sestoupme a zmateme jim tam e, aby si navzjem
nerozumli." 8:I rozehnal je Hospodin po cel zemi, take upustili od
budovn msta. 9:Proto se jeho jmno nazv Bbel (to je Zmatek), e tam
Hospodin zmtl e veker zem a lid rozehnal po cel zemi. 10:Toto je
rodopis mv: Kdy bylo movi sto let, zplodil Arpakda, druhho roku po
potop. 11:Po zplozen Arpakda il m pt set let a zplodil syny a
dcery. 12:Arpakd pak il ticet pt let a zplodil elacha. 8
13:Po zplozen elacha il Arpakd tyi sta ti lta a zplodil syny a
dcery. 14:elach pak il ticet let a zplodil Hebera. 15:Po zplozen
Hebera il elach tyi sta ti lta a zplodil syny a dcery. 16:Ve vku
ticeti ty let zplodil Heber Pelega. 17:Po zplozen Pelega il Heber
tyi sta ticet let a zplodil syny a dcery. 18:Ve vku ticeti let
zplodil Peleg Rea. 19:Po zplozen Rea il Peleg dv st devt let a
zplodil syny a dcery. 20:Ve vku ticeti dvou let zplodil Re Serga.
21:Po zplozen Serga il Re dv st sedm let a zplodil syny a dcery.
22:Ve vku ticeti let zplodil Serg Nchora. 23:Po zplozen Nchora il
Serg dv st let a zplodil syny a dcery. 24:Ve vku dvaceti devti let
zplodil Nchor Teracha. 25:Po zplozen Teracha il Nchor sto devatenct
let a zplodil syny a dcery. 26:Ve vku sedmdesti let zplodil Terach
Abrama, Nchora a Hrana. 27:Toto je rodopis Terachv: Terach zplodil
Abrama, Nchora a Hrana. Hran zplodil Lota. 28:Hran umel ped svm
otcem Terachem v rodn zemi, v Kaldejskm Uru. 29:Abram a Nchor si
vzali eny: ena Abramova se jmenovala Sraj a ena Nchorova Milka,
dcera Hrana, otce Milky a Jisky. 30:Sraj vak byla neplodn, nemla
dt. 31:I vzal Terach svho syna Abrama a vnuka Lota, syna Hranova, a
snachu Sraj, enu svho syna Abrama, a vyli spolu z Kaldejskho Uru.
Cestou do zem kenaansk pili do Chranu a usadili se tam. 32:Dn
Terachovch bylo dv st pt let, kdy v Chranu umel. [1:12] 1:I ekl
Hospodin Abramovi: "Odejdi ze sv zem, ze svho rodit a z domu svho
otce do zem, kterou ti uku. 2:Uinm t velkm nrodem, poehnm t, velk
uinm tv jmno. Sta se poehnnm! 3:Poehnm tm, kdo ehnaj tob, prokleji
ty, kdo ti zloe. V tob dojdou poehnn veker eledi zem." 4:A Abram se
vydal na cestu, jak mu Hospodin pikzal. el s nm tak Lot. Abramovi
bylo sedmdest pt let, kdy odeel z Chranu. 5:Vzal svou enu Sraj a
Lota, syna svho bratra, se vm jmnm, jeho nabyli, i due, kter zskali
v Chranu. Vyli a ubrali se do zem kenaansk a pili tam. 6:Abram
proel zem a k mstu ekemu, a k boiti Mre; tehdy v t zemi byli
Kenaanci. 7:I ukzal se Abramovi Hospodin a ekl: "Tuto zemi dm tvmu
potomstvu." Proto tam Abram vybudoval olt Hospodinu, kter se mu
ukzal. 8:Odtud thl dl na horu, kter je vchodn od Bt-elu, a postavil
svj stan mezi Bt-elem na zpad a Ajem na vchod. Tak tam vybudoval
Hospodinu olt a vzval Hospodinovo jmno. 9:Pak se vydal na dal cestu
smrem k Negebu. 10:I nastal v zemi hlad. Tu Abram sestoupil do
Egypta, aby tam pobyl jako host, nebo na zemi tce dolhal hlad.
11:Kdy u se chystal vejt do Egypta, ekl sv en Sraji: "Vm dobe, e
jsi ena krsnho vzhledu. 12:A t spat Egypan, eknou si: To je jeho
ena. Mne zabij a tebe si ponechaj ivou. 13:kej tedy, es mou
sestrou, aby se mi kvli tob dobe dailo a abych tvou zsluhou zstal
naivu." 14:Kdy pak Abram veel do Egypta, spatili Egypan tu enu, jak
velice je krsn. 15:Spatila ji tak faranova knata a vychvlila ji
faranovi. Byla proto vzata do domu farana 16:a ten kvli n prokzal
Abramovi mnoho dobrho, take ml brav a skot a osly i otroky a
otrokyn i oslice a velbloudy. 17:Ale farana a jeho dm ranil
Hospodin velikmi ranami kvli Abramov en Sraji. 9
18:Farao tedy Abrama pedvolal a ekl: "Jak ses to ke mn zachoval?
Pro jsi mi nepovdl, e to je tv ena? 19:Pro jsi kal: To je m sestra?
Vdy j jsem si ji vzal za enu. Tady ji m, vezmi si ji a jdi!" 20:A
farao o nm vydal svm lidem pkaz. Vyhostili jej i jeho enu se vm, co
ml. [1:13] 1:I vystoupil Abram z Egypta se svou enou a se vm, co
ml, do Negebu; byl s nm i Lot. 2:Abram byl velice zmon, ml stda,
stbro i zlato. 3:Postupoval po stanovitch od Negebu a k Bt-elu, na
msto mezi Bt-elem a Ajem, kde byl zprvu jeho stan, 4:k mstu, kde
pedtm postavil olt; tam vzval Abram Hospodinovo jmno. 5:Tak Lot,
kter putoval s Abramem, ml brav a skot i stany. 6:Zem jim vak
nevynela tolik, aby mohli sdlit pospolu, a jejich jmn bylo tak
znan, e nemohli sdlit pohromad. 7:Proto dolo k rozepi mezi pasti
stda Abramova a pasti stda Lotova. Tehdy v zemi sdlili Kenaanci a
Perizejci. 8:Tu ekl Abram Lotovi: "A nejsou rozepe mezi mnou a
tebou a mezi pasti mmi a tvmi, vdy jsme mui brati. 9:Zdalipak nen
ped tebou cel zem? Oddl se prosm ode mne. D-li se nalevo, j se dm
napravo. D-li se ty napravo, j se dm nalevo." 10:Lot se rozhldl a
spatil cel okrsek Jordnu smrem k Saru, e je cel zavlaovn, e je jako
zahrada Hospodinova, jako zem egyptsk. To bylo pedtm, ne Hospodin
zniil Sodomu a Gomoru. 11:Proto si Lot vybral cel okrsek Jordnu a
odthl na vchod. Tak se od sebe oddlili. 12:Abram se usadil v zemi
kenaansk a Lot se usadil v mstech toho okrsku a stanoval a u
Sodomy. 13:Sodomt mui vak byli ped Hospodinem velice zl a hn.
14:Pot, co se Lot od nho oddlil, ekl Hospodin Abramovi: "Rozhldni
se z msta, na nm jsi, pohldni na sever i na jih, na vchod i na
zpad, 15:nebo celou tu zemi, kterou vid, dm tob a tvmu potomstvu a
navky. 16:A uinm, e tvho potomstva bude jako prachu zem. Bude-li
kdo moci sest prach zem, pak bude i tv potomstvo seteno. 17:Te
projdi kem krem tuto zemi, nebo ti ji dvm." 18:Hnul se tedy Abram
se stany, piel a usadil se pi boiti Mamre, kter je u Chebrnu. I tam
vybudoval Hospodinu olt. [1:14] 1:V onch dnech inersk krl Amrfel,
elasarsk krl Arjk, lamsk krl Kedorlamer a krl pronrod Tidel 2:vedli
vlku proti Brovi, krli sodomskmu, Birovi, krli gomorskmu, inebovi,
krli ademskmu, emeberovi, krli sebjskmu, a krli z Bely, co je Sar.
3:Tito vichni tvoili spolek pi dolin Sidmu, kde je nyn Soln moe.
4:Dvanct let otroili Kedorlamerovi, tinctho roku se vzbouili.
5:trnctho roku pithl Kedorlamer a krlov, kte byli s nm, a pobili
Refjce v Atart-karnajimu, Zuzejce v Hmu, Emejce na planin
kirjatajimsk 6:a Chorejce v jejich horch serskch a k El-pranu, kter
le proti stepi. 7:Pak pithli obchvatem k nmiptu, co je Kde, a
pobili ve na poli Amlekovc i Emorejce, kte sdlili v Chasesn-tmaru.
8:Tu vythl krl sodomsk a krl gomorsk a krl ademsk a krl sebjsk a
krl belsk, toti sarsk, a seadili se v dolin Sidmu k boji proti nim,
to jest: 10
9:proti lamskmu krli Kedorlamerovi, krli pronrod Tidelovi,
inerskmu krli Amrfelovi a elasarskmu krli Arjkovi; tyi krlov stli
proti pti. 10:Dolina Sidm je pln asfaltovch studn. Krl sodomsk a
gomorsk se do nich pi tku propadli. Ti, kte zstali, utekli do hor.
11:tonci pak pobrali vechno jmn Sodomy a Gomory i vechny potraviny
a odthli. 12:Vzali s sebou t Abramova synovce Lota s jeho jmnm,
sdlil toti v Sodom, a odthli. 13:Tu piel uprchlk a povdl o tom
Hebreji Abramovi, kter bydlil pi boiti Emorejce Mamreho, bratra
Eklova a bratra Anrova; ti byli s Abramem spjati smlouvou. 14:Kdy
Abram uslyel, e jeho bratr byl zajat, vytrhl se svmi temi sty
osmncti zasvcenci, zrozenmi v jeho dom, a sledoval tonky a k Danu.
15:V noci se pak proti nim se svmi sluebnky rozestavil a pobjel je
a pronsledoval a po Chbu, je je na sever od Damaku. 16:Vechno jmn
pinesl zpt a nazpt pivedl t svho bratra Lota s jeho jmnm, i eny a
lid. 17:Kdy se vracel po vtzstv nad Kedorlamerem a nad krli, kte
stli na jeho stran, vyel mu vstc krl sodomsk k dolin ve, co je
Dolina krlovsk. 18:A lemsk krl Malksedek pinesl chlb a vno; byl
toti knzem Boha Nejvyho. 19:Poehnal mu: "Poehnn bu Abram Bohu
Nejvymu, jemu pat nebesa i zem. 20:Poehnn bu sm Bh Nejvy, jen ti
vydal do rukou tv protivnky." Tehdy mu dal Abram destek ze veho.
21:Pak ekl Abramovi krl Sodomy: "Dej mi lidi, a jmn si nech."
22:Abram vak sodomskmu krli odvtil: "Pozdvihl jsem ruku k psaze
Hospodinu, Bohu Nejvymu, jemu pat nebesa i zem, 23:e z nieho, co je
tv, nevezmu nitku ani emnek k opnkm, abys neekl: J jsem uinil
Abrama bohatm. 24:Sm nechci nic, jen to, co sndla druina, a podl
pro mue, kte li se mnou; Anr, Ekl a Mamre, ti a vezmou svj podl."
[1:15] 1:Po tchto udlostech se stalo k Abramovi ve vidn slovo
Hospodinovo: "Nic se neboj, Abrame, j jsem tvj tt, tv pehojn
odmna." 2:Abram vak ekl: "Panovnku Hospodine, co mi chce dt? Jsem
stle bezdtn. Nrok na mj dm bude mt damask Elezer." 3:Abram dle ekl:
"Ach, nedopls mi potomka. To m bt mm ddicem sprvce mho domu?"
4:Hospodin vak prohlsil: "Ten tvm ddicem nebude. Tvm ddicem bude
ten, kter vzejde z tvho lna." 5:Vyvedl ho ven a pravil: "Pohle na
nebe a seti hvzdy, doke-li je spotat." A dodal: "Tak tomu bude s
tvm potomstvem." 6:Abram Hospodinovi uvil a on mu to pipoetl jako
spravedlnost. 7:A ekl mu: "J jsem Hospodin, j jsem t vyvedl z
Kaldejskho Uru, abych ti dal do vlastnictv tuto zemi." 8:Abram
odvtil: "Panovnku Hospodine, podle eho poznm, e ji obdrm?" 9:I ekl
mu: "Vezmi pro mne tletou krvu a tletou kozu a tletho berana,
hrdliku a holoub." 10:Vzal tedy pro nho to vechno, rozplil a dal
vdy jednu plku proti druh; ptky vak neplil. 11:Tu se na ta mrtv tla
sltli dravci a Abram je odhnl. 12:Kdy se slunce chlilo k zpadu,
padly na Abrama mrkoty. A hle, padl na nho pstrach a velik temnota.
13:Tu Hospodin Abramovi ekl: "Vz naprosto jist, e tvoji potomci
budou t jako host v zemi, kter nebude jejich; budou tam otroit a
budou tam pokoovni po tyi sta let. 14:Avak proti pronrodu, jemu
budou otroit, povedu pi. Potom odejdou s velkm jmnm. 11
15:Ty vejde ke svm otcm v pokoji, bude pohben v utenm st. 16:Sem
se vrt teprve tvrt pokolen, nebo dosud nen dovrena mra Emorejcovy
nepravosti." 17:Kdy pak slunce zapadlo a nastala tma tmouc, hle,
objevila se dmajc pec a mezi tmi rozplenmi kusy prola ohniv
pochode. 18:V ten den uzavel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvmu
potomstvu dvm tuto zemi od eky Egyptsk a k ece velik, ece Eufratu,
19:zemi Knijc, Kenazejc a Kadmnc, 20:Chetejc, Perizejc a Refjc,
21:Emorejc, Kenaanc, Girgaejc a Jebsejc." [1:16] 1:Sraj, ena
Abramova, mu nerodila. Mla egyptskou otrokyni, kter se jmenovala
Hagar. 2:Jednou ekla Sraj Abramovi: "Hle, Hospodin mi nedopl, abych
rodila, vejdi tedy k m otrokyni, snad budu mt syna z n." Abram
Srajiny rady uposlechl. 3:Vzala tedy Abramova ena Sraj svou
otrokyni, Hagaru egyptskou, deset let po tom, co se Abram usadil v
kenaansk zemi, a dala ji svmu mui Abramovi za enu. 4:I veel k Hagae
a ona othotnla. Kdy vidla, e je thotn, pestala si sv pan vit. 5:Tu
ekla Sraj Abramovi: "M pko mus odinit. Sama jsem ti dala svoji
otrokyni do nrue, ale ona, jakmile uvidla, e je thotn, pestala si m
vit. A mezi mnou a tebou rozsoud Hospodin." 6:Abram Sraji odvtil:
"Hle, otrokyn je v tvch rukou, nalo s n, jak uzn za dobr." Od t
doby ji Sraj pokoovala tak, e Hagar od n uprchla. 7:Nalezl ji
Hospodinv posel ve stepi nad pramenem vody, nad pramenem pi cest do
ru, 8:a otzal se j: "Hagaro, otrokyn Sraje, odkud jsi pila a kam
jde?" Odvtila: "Prchm od sv pan Sraje." 9:Hospodinv posel j ekl:
"Navra se ke sv pan a poko se pod jej ruku." 10:Dle j ekl: "Velice
rozmnom tv potomstvo, take je nebude mono ani spotat." 11:A dodal:
"Hle, jsi thotn, porod syna a d mu jmno Izmael (to je Sly Bh), nebo
Hospodin t ve tvm pokoen slyel. 12:Bude to lovk nezkrotn, jeho ruka
bude proti vem a ruce vech budou proti nmu; bude stt proti vem svm
bratm." 13:I nazvala Hagar Hospodina, kter k n promluvil, "Bh
vevidouc", nebo ekla: "Zda prv zde jsem nesmla pohldnout za tm,
kter m vid?" 14:Proto se ta studn nazv Studnic ivho, kter m vid; je
mezi Kdeem a Beredem. 15:Hagar porodila Abramovi syna. Abram nazval
svho syna, kterho Hagar porodila, Izmael. 16:Abramovi bylo osmdest
est let, kdy mu Hagar porodila Izmaela. [1:17] 1:Kdy bylo Abramovi
devtadevadest let, ukzal se mu Hospodin a ekl: "J jsem Bh vemohouc,
cho stle pede mnou, bu bezhonn! 2:Mezi sebe a tebe kladu svou
smlouvu; pevelice t rozmnom." 3:Tu padl Abram na tv a Bh k nmu
mluvil: 4:"J jsem! A toto je m smlouva s tebou: Stane se praotcem
hlucho davu pronrod. 5:Nebude se u nazvat Abram; tv jmno bude
Abraham. Uril jsem t za otce hlucho davu pronrod. 6:Pevelice t
rozplodm a uinm z tebe pronrody, i krlov z tebe vzejdou. 7:Smlouvu
mezi sebou a tebou i tvm potomstvem ve vech pokolench inm toti
smlouvou vnou, e budu Bohem tob i tvmu potomstvu. 8:A tob i tvmu
potomstvu dvm do vnho vlastnictv zemi, v n jsi hostem, tu celou
zemi kenaanskou. A budu jim Bohem." 12
9:Bh dle Abrahamovi ekl: "Ty i tvoje potomstvo budete mou
smlouvu zachovvat ve vech pokolench. 10:Znamenm m smlouvy mezi mnou
a vmi i tvm potomstvem, kterou budete zachovvat, bude toto: Kad
mezi vmi, kdo je muskho pohlav, bude obezn. 11:Dte obezat sv
neobezan tlo a to bude znamenm smlouvy mezi mnou a vmi. 12:Po
vechna pokolen kad, kdo je mezi vmi muskho pohlav, bude osmho dne
po narozen obezn, doma zrozen i koupen za stbro od kterhokoli
cizince, kter nen z tvho potomstva. 13:Mus bt obezn kad zrozen v
tvm dom i koupen za stbro. Tak bude m smlouva pro znamen na vaem
tle smlouvou vnou. 14:Neobezanec, kter by nedal sv neobezan tlo
obezat, bude ze svho lidu vyobcovn; poruil mou smlouvu." 15:Bh tak
Abrahamovi ekl: "Svou enu nebude u nazvat Sraj, jej jmno bude Sra
(to je Knna). 16:Poehnm ji a dm ti tak z n syna; poehnm ji a stane
se matkou pronrod a vzejdou z n krlov nrod." 17:Tu padl Abraham na
tv, usml se a v duchu si ekl: "Co se me narodit syn stoletmu? Copak
bude Sra rodit v devadesti?" 18:Proto Abraham Bohu ekl: "K by
Izmael il v tv blzkosti!" 19:Bh vak pravil: "A pece ti tv ena Sra
porod syna a nazve ho Izk (to je Smek). Svou smlouvu s nm ustavm
pro jeho potomstvo jako smlouvu vnou. 20:A pokud jde o Izmaela,
vyslyel jsem t: Hle, poehnm mu a rozplodm a rozmnom ho pevelice;
zplod dvanct knat a uinm z nho velik nrod. 21:Ale svoji smlouvu
ustavm s Izkem, kterho ti porod Sra ptho roku v tomto ase." 22:Bh
skonil rozmluvu s Abrahamem a vystoupil od nho. 23:Abraham tedy
vzal svho syna Izmaela a vechny zrozen ve svm dom i vechny koupen
za stbro, vechnu svou ele muskho pohlav, a obezal jejich neobezan
tlo hned toho dne, kdy k nmu Bh promluvil. 24:Abrahamovi bylo
devtadevadest let, kdy jeho neobezan tlo bylo obezno. 25:Jeho synu
Izmaelovi bylo tinct let, kdy bylo jeho neobezan tlo obezno.
26:Abraham i jeho syn Izmael byli obezni v t den. 27:Tak vechna
jeho ele, a doma zrozen i za stbro od cizince koupen, byli obezni
spolu s nm. [1:18] 1:I ukzal se Hospodin Abrahamovi pi boiti Mamre,
kdy sedl za dennho horka ve dvech stanu. 2:Rozhldl se a spatil:
Hle, naproti nmu stoj ti mui. Jakmile je spatil, vybhl jim ze dve
stanu vstc, sklonil se k zemi 3:a ekl: "Panovnku, jestlie jsem u
tebe nalezl milost, nepomjej svho sluebnka. 4:Dm pinst trochu vody,
umyjte si nohy a zasednte pod strom. 5:Rd bych vm podal sousto
chleba, abyste se posilnili; potom pjdete dl. Pece nepominete svho
sluebnka." Odvtili: "Ui, jak k." 6:Abraham rychle odbhl do stanu k
Se a ekl: "Rychle vezmi ti mry bl mouky, zadlej a piprav podpopeln
chleby." 7:Sm se rozbhl k dobytku, vzal mlad a pkn dobyte a dal
mldenci, aby je rychle pipravil. 8:Potom vzal mslo a mlko i dobyte,
je pipravil, a pedloil jim to. Zatmco jedli, stl u nich pod
stromem. 9:Pak se ho otzali: "Kde je tv ena Sra?" Odpovdl: "Tady ve
stanu." 10:I ekl jeden z nich: "Po obvykl dob se k tob urit vrtm, a
hle, tv ena bude mt syna." Sra naslouchala za nm ve dvech stanu.
11:Abraham i Sra byli sta, sel vkem, a Se ji ustal bh ensk.
12:Zasmla se v duchu a ekla si: "Kdy u jsem tak sel, m se mi dostat
takov rozkoe? I mj pn je staec." 13
13:Tu Hospodin Abrahamovi ekl: "Propak se Sra smje a k: Co mohu
opravdu rodit, kdy u jsem tak star? 14:Je to snad pro Hospodina
njak div? V jistm ase, po obvykl dob, se k tob vrtm a Sra bude mt
syna." 15:Sra vak zaprala: "Nesmla jsem se", protoe se bla. On vak
ekl: "Ale ano, smla ses." 16:Mui se odtud zvedli a zamili k Sodom.
Abraham el s nimi, aby je doprovodil. 17:Tu Hospodin ekl: "Mm
Abrahamovi zamlet, co hodlm uinit? 18:Abraham se jist stane velikm
a zdatnm nrodem a budou v nm poehnny vechny pronrody zem. 19:Dvrn
jsem se s nm sblil, aby pikazoval svm synm a vem, kte pijdou po nm:
Dbejte na Hospodinovu cestu a jednejte podle spravedlnosti a prva,
a Hospodin Abrahamovi spln, co mu pislbil." 20:Hospodin dle pravil:
"Kik ze Sodomy a Gomory je tak siln a jejich hch je tak tk, 21:e u
musm sestoupit a podvat se. Jestlie si ponaj tak, jak je patrno z
kiku, kter ke mn pichz, je po nich veta; zjistm si, jak tomu je."
22:Zatmco se mui odtud ubrali k Sodom, Abraham zstal stt ped
Hospodinem. 23:I pistoupil Abraham a ekl: "Vyhlad snad se svvolnkem
i spravedlivho? 24:Mon, e je v tom mst padest spravedlivch; vyhlad
snad i je a nepromine tomu mstu, pestoe je v nm padest
spravedlivch? 25:Pece bys neudlal nco takovho a neusmrtil spolu se
svvolnkem spravedlivho; pak by na tom byl spravedliv stejn jako
svvolnk. To bys pece neudlal. Co Soudce v zem nejedn podle prva?"
26:Hospodin odvtil: "Najdu-li v Sodom, v tom mst, padest
spravedlivch, prominu kvli nim celmu mstu." 27:Abraham pokraoval:
"Dovoluji si k Panovnkovi mluvit, a jsem prach a popel: 28:Mon, e
bude do tch padesti spravedlivch pt chybt. Zahlad pro tch pt cel
msto?" Odvtil: "Nezahladm, najdu-li jich tam tyicet pt." 29:On vak
k nmu mluvil jet dle: "Mon, e se jich tam najde tyicet." Pravil:
"Neudlm to kvli tm tyiceti." 30:I ekl: "A se Panovnk nerozhnv, kdy
budu mluvit dle: Mon, e se jich tam najde ticet." Pravil: "Neuinm
to, najdu-li jich tam ticet." 31:ekl pak: "Hle, dovoluji si
promluvit k Panovnkovi znovu: Mon, e se jich tam najde dvacet."
Pravil: "Nezahladm je kvli tm dvaceti." 32:Nato ekl: "A se Panovnk
nerozhnv, promluvm-li jet jednou: Mon, e se jich tam najde deset."
Pravil: "Nezahladm je ani kvli tm deseti." 33:Hospodin po skonen
rozmluvy s Abrahamem odeel a Abraham se vrtil ke svmu mstu. [1:19]
1:I pili ti dva poslov veer do Sodomy. Lot sedl v sodomsk brn. Kdy
je spatil, povstal jim vstc, sklonil se tv k zemi 2:a ekl: "Snan
prosm, moji pni, uchylte se do domu svho sluebnka. Penocujte,
umyjte si nohy a za asnho jitra pjdete svou cestou." Odvtili:
"Nikoli, penocujeme na tomto prostranstv." 3:On vak na n velice
nalhal; uchlili se tedy k nmu a veli do jeho domu. Pipravil jim
hostinu, dal napci nekvaen chleby a pojedli. 4:Dve ne ulehli, muov
toho msta, mui sodomt, lid ze vech kout, mlad i sta, obklili dm.
5:Volali na Lota a ekli mu: "Kde m ty mue, kte k tob tto noci pili?
Vyve nm je, abychom je poznali!" 6:Lot k nim vyel ke vchodu, dvee
vak za sebou zavel. 7:ekl: "Brat moji, nedlejte prosm nic zlho.
14
8:Hlete, mm dv dcery, kter mue nepoznaly. Jsem ochoten vm je
vyvst a dlejte si s nimi, co se vm zlb. Jenom nic nedlejte tmto
mum! Veli pece do stnu mho pste." 9:Oni vak vzkikli: "Kli se!" A
hrozili: "Sm je tu jen jako host a bude dlat soudce! e s tebou
nalome h ne s nimi!" Oboili se na toho mue, na Lota, a chystali se
vyrazit dvee. 10:Vtom ti mui vlastnma rukama vthli Lota k sob do
domu a zaveli dvee. 11:Ale mue, kte byli u vchodu do domu, mal i
velk, ranili slepotou, take nebyli schopni nalzt vchod. 12:Tu ekli
ti mui Lotovi: "M-li zde jet nkoho, zet, syny, dcery, vechny, kte v
tomto mst pat k tob, vyve je z tohoto msta. 13:My pinme tomuto mstu
zkzu, protoe kik z nho je ped Hospodinem tak velk, e ns Hospodin
poslal, abychom je zniili." 14:Lot tedy vyel a promluvil ke svm
zem, kte si mli vzt jeho dcery. ekl jim: "Vyjdte hned z tohoto
msta, ponvad Hospodin chyst tomuto mstu zkzu." Ale zem to pipadalo,
jako by ertoval. 15:Kdy vzela jitenka, nutili poslov Lota: "Ihned
vezmi svou enu a ob dcery, kter tu m, abys pro nepravost msta
nezahynul." 16:Ale on vhal. Ti mui ho tedy uchopili za ruku, i jeho
enu a ob dcery - to shovvavost Hospodinova byla s nm -, vyvedli ho
a dovolili mu odpoinout a za mstem. 17:Kdy je Hospodin vyvdl ven,
ekl: "Ute, jde ti o ivot. Neohlej se zpt a v celm tomto okrsku se
nezastavuj. Ute na horu, abys nezahynul." 18:Lot jim vak odvtil:
"Ne tak prosm, Panovnku. 19:Hle, tvj sluebnk nael u tebe milost.
Prokazuje mi velk milosrdenstv, e m chce zachovat pi ivot. J vak
nemohu na tu horu utci, aby m nepostihlo nco zlho a abych nezemel.
20:Hle, tamto msto je blzko, tam bych se mohl utci, je jen malik.
Smm tam utci? Co nen opravdu malik? Tak zstanu naivu." 21:I ekl mu:
"Vyhovm ti i v tto vci; msto, o kterm mluv, nepodvrtm. 22:Ute tam
rychle, nebo nemohu nic uinit, dokud tam nevejde." Proto bylo to
msto nazvno Sar (to je Malik). 23:Slunce vychzelo nad zem, kdy Lot
veel do Saru. 24:Hospodin zaal chrlit na Sodomu a Gomoru sru a ohe;
od Hospodina z nebe to bylo. 25:Tak podvrtil ta msta i cel okrsek a
zniil vechny obyvatele mst, i co rostlo na rolch. 26:Lotova ena la
vzadu, ohldla se a promnila se v soln sloup. 27:Za asnho jitra se
Abraham vrtil k mstu, kde stl ped Hospodinem. 28:Vyhlel smrem k
Sodom a Gomoe a spatil, jak po cel krajin toho okrsku vystupuje ze
zem dm jako dm z hut. 29:Ale Bh, kdy vyhlazoval msta toho okrsku,
pamatoval na Abrahama: poslal Lota pry ze stedu zkzy, kdy vyvracel
msta, v nich se Lot usadil. 30:Lot pak vystoupil ze Saru a usadil
se se svmi dvma dcerami na hoe, protoe se bl usadit se v Saru.
Usadil se s obma dcerami v jeskyni. 31:Tu ekla prvorozen t mlad: "N
otec je staec a nen mue v zemi, aby k nm podle obyeje cel zem veel.
32:Poj, dme otci napt vna a budeme s nm leet. Tak dme ivot
potomstvu ze svho otce." 33:Daly mu tedy t noci pt vno. Pak vela
prvorozen a leela s otcem. On vak nic nevdl, ani kdy ulehla, ani
kdy vstala. 34:Ptho dne ekla prvorozen t mlad: "Hle, na dneek jsem
leela s otcem j. Dme mu pt vno i tto noci a vejde ty a bude s nm
leet. Tak dme ivot potomstvu ze svho otce." 35:Daly mu tedy pt vno
i tto noci a mlad pila a leela s nm. On vak nic nevdl, ani kdy
ulehla, ani kdy vstala. 36:Tak ob Lotovy dcery othotnly se svm
otcem. 15
37:I porodila prvorozen syna a nazvala ho Mob (to je Z otce
zplozen); ten je praotcem Mobc a podnes. 38:A mlad porodila tak
syna a nazvala ho Ben-am (to je Syn mho pbuznho); ten je praotcem
Amnovc a podnes. [1:20] 1:Abraham thl odtud do krajiny negebsk a
usadil se mezi Kdeem a rem; pobval jako host v Geraru. 2:O sv en Se
Abraham ekl: "To je m sestra." Abmelek, krl gerarsk, poslal pro Sru
a vzal si ji. 3:T noci vak piel k abmelekovi ve snu Bh a ekl mu:
"Kvli en, kterou sis vzal, zeme; vdy je provdan." 4:Proto se k n
abmelek nepiblil a ekl: "Panovnku, co vybije pronrod, i kdy je
spravedliv? 5:Co mi on sm neekl: To je m sestra ? Ano, i ona ekla:
To je mj bratr. Uinil jsem to v bezhonnosti srdce a s istma
rukama." 6:A Bh mu ve snu odvtil: "I j vm, e jsi to uinil v
bezhonnosti srdce a sm jsem ti zabrnil, aby ses proti mn neproheil;
proto jsem ti nedovolil dotknout se j. 7:Te vak enu toho mue navra,
nebo je to prorok. Bude se za tebe modlit a zstane naivu. Nevrt-li
ji, vz, e urit zeme se vemi, kte jsou tvoji." 8:Za asnho jitra
svolal abmelek vechny sv sluebnky a vechno jim vypovdl; a ty mue
pojala velk bze. 9:Abmelek tedy zavolal Abrahama a ekl mu: "Jak ses
to k nm zachoval? m jsem se proti tob proheil, e jsi na mne a na m
krlovstv uvedl takov hch? Dopustil ses u mne neho, co se pece
nedl." 10:Dle se abmelek Abrahama otzal: "Co t k tomu mlo, e jsi
udlal takovou vc?" 11:Abraham odvtil: "ekl jsem si, e na tomto mst
urit nen bze Bo a e m kvli m en zabij. 12:Ona tak vskutku je m
sestra; je to dcera mho otce, ale ne dcera m matky; stala se mou
enou. 13:Kdy m bohov po odchodu z otcova domu nechali bloudit, ekl
jsem j: Prokazuj mi toto milosrdenstv: na kadm mst, kam pijdeme,
kej o mn, e jsem tvj bratr." 14:Abmelek tedy vzal brav a skot,
otroky a sluebnice a dal je Abrahamovi a navrtil mu jeho enu Sru.
15:Abmelek tak ekl: "Hle, m zem je ped tebou; usa se, kde uzn za
dobr." 16:Se pak ekl: "Hle, tvmu bratru jsem dal tisc ekel stbra;
to bude pro tebe na zadostiuinn v och vech, kte jsou s tebou. Tm vm
bude obhjena." 17:I modlil se Abraham k Bohu a Bh uzdravil abmeleka
i jeho enu a jeho otrokyn, take rodily. 18:Hospodin toti kvli
Abrahamov en Se uzavel v abmelekov dom kad lno. [1:21] 1:Hospodin
navtvil Sru, jak ekl, a splnil j, co slbil. 2:Sra othotnla a
Abrahamovi, akoli byl str, porodila syna v ase, kter mu Bh
pedpovdl. 3:Abraham dal svmu narozenmu synu, kterho mu Sra
porodila, jmno Izk. 4:Kdy mu bylo osm dn, Abraham svho syna Izka
obezal, jak mu Bh pikzal. 5:Abrahamovi bylo sto let, kdy se mu syn
Izk narodil. 6:Tu Sra ekla: "Bh mi dopl, e se mohu smt. Se mnou a
se smje kad, kdo o tom usly." 7:A dodala: "Kdo by byl Abrahamovi
ekl, e Sra bude kojit syny? A pece jsem mu porodila syna, akoli je
str." 8:Dt rostlo a bylo odstaveno. V den, kdy Izka odstavili,
vystrojil Abraham velik hody. 9:Sra vak vidla, e syn, jeho
Abrahamovi porodila Hagar egyptsk, je potva. 10:ekla Abrahamovi:
"Zapu tu otrokyni i jejho syna! Pece nebude syn t otrokyn ddicem
spolu s mm synem Izkem." 11:Ale Abraham se tm velmi trpil; vdy lo o
jeho syna. 16
12:Bh vak Abrahamovi ekl: "Netrap se pro chlapce a pro tu
otrokyni; poslechni Sru ve vem, co ti k, nebo tv potomstvo bude
povolno z Izka. 13:Uinm vak nrod i ze syna otrokyn, nebo tak on je
tvm potomkem." 14:Za asnho jitra vzal Abraham chlb a mch vody a dal
Hagae. Vloil j dt na ramena a propustil ji. la a bloudila po
Beerebsk stepi. 15:Kdy voda v mchu dola, odloila dt pod jednm
koviskem. 16:Odela a usedla opodl, co by lukem dostelil, nebo si
ekla: "Nemohu se dvat, jak dt umr." Usedla tam, zapla a rozplakala
se. 17:Bh uslyel hlas chlapce a Bo posel z nebe zavolal na Hagaru.
Pravil j: "Co je ti, Hagaro? Neboj se! Bh slyel hlas chlapce na tom
mst, kde je. 18:Vsta, vezmi chlapce a peuj o nj, j z nho uinm velik
nrod." 19:Tu j Bh otevel oi a ona spatila studni s vodou. la,
naplnila mch vodou a dala chlapci napt. 20:A Bh byl s chlapcem. Kdy
vyrostl, usadil se ve stepi a stal se luitnkem. 21:Usadil se v
Pransk stepi a jeho matka mu dala enu z egyptsk zem. 22:V t dob ekl
abmelek a pkol, velitel jeho vojska, Abrahamovi: "Bh je s tebou ve
vem, co in. 23:Proto mi na mst psahej pi Bohu, e neoklame mne ani
mho nstupce a nslednka. Milosrdenstv, jak jsem j prokzal tob,
prokazuj i ty mn a zemi, v n jsi pobval jako host." 24:Abraham tedy
ekl: "Jsem hotov psahat." 25:Ale domlouval abmelekovi kvli studni s
vodou, kterou abmelekovi sluebnci uchvtili. 26:Abmelek na to
odvtil: "Nevm, kdo to udlal. Tys mi to neoznmil a j jsem o tom
dodnes neslyel." 27:I vzal Abraham brav a skot a dal abmelekovi.
Pak spolu uzaveli smlouvu. 28:Sedm ovc ze stda postavil Abraham
zvl. 29:Tu se abmelek Abrahama otzal: "Co s tmi sedmi ovcemi, kter
jsi postavil zvl?" 30:A on ekl: "Sedm ovc si ode mne vezmi na
svdectv, e jsem tuto studni vykopal j." 31:Proto se to msto nazv
Beer-eba (to je Studn psahy), e tam oba psahali. 32:Po uzaven
smlouvy v Beer-eb se abmelek a pkol, velitel jeho vojska, hned
navrtili do pelitejsk zem. 33:A Abraham zasadil v Beer-eb tamaryek
a vzval tam jmno Hospodina, Boha vnho. 34:Abraham pobyl v pelitejsk
zemi jako host mnoho dn. [1:22] 1:Po tch udlostech chtl Bh Abrahama
vyzkouet. ekl mu: "Abrahame!" Ten odvtil: "Tu jsem." 2:A Bh ekl:
"Vezmi svho jedinho syna Izka, kterho miluje, odejdi do zem Mrija a
tam ho obtuj jako ob zpalnou na jedn hoe, o n ti povm!" 3:Za asnho
jitra osedlal tedy Abraham osla, vzal s sebou dva sv sluebnky a
svho syna Izka, natpal dv k zpaln obti a vydal se k mstu, o nm mu
Bh povdl. 4:Kdy se Abraham tetho dne rozhldl a spatil v dlce to
msto, 5:ekl sluebnkm: "Pokejte tu s oslem, j s chlapcem pjdeme dle,
vzdme poctu Bohu a pak se k vm vrtme." 6:Abraham vzal dv k obti
zpaln a vloil je na svho syna Izka; sm vzal ohe a obtn n. A li oba
pospolu. 7:Tu Izk svho otce Abrahama oslovil: "Ote!" Ten odvtil:
"Copak, mj synu?" Izk se otzal: "Hle, ohe a dv je zde. Kde vak je
bernek k zpaln obti?" 8:Nato Abraham ekl: "Mj synu, Bh sm si
vyhldne bernka k obti zpaln." A li oba spolu dl. 9:Kdy pili na
msto, o nm mu Bh povdl, vybudoval tam Abraham olt, narovnal dv,
svzal svho syna Izka do kozelce a poloil ho na olt, nahoru na dv.
10:I vzthl Abraham ruku po obtnm noi, aby svho syna zabil jako
obtnho bernka. 11:Vtom na nho z nebe vol Hospodinv posel:
"Abrahame, Abrahame!" Ten odvtil: "Tu jsem." 17
12:A posel ekl: "Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedlej! Prv
te jsem poznal, e jsi bohabojn, nebo jsi mi neodepel svho jedinho
syna." 13:Abraham se rozhldl a vid, e vzadu je beran, kter uvzl
svmi rohy v hout. el tedy, vzal berana a obtoval jej v zpalnou ob
msto svho syna. 14:Tomu mstu dal Abraham jmno "Hospodin vid". Dosud
se tu k: "Na hoe Hospodinov se uvid." 15:Hospodinv posel zavolal
pak z nebe na Abrahama podruh: 16:"Pishl jsem pi sob, je vrok
Hospodinv, protoe jsi to uinil a neodepel jsi mi svho jedinho syna,
17:jistotn ti poehnm a tv potomstvo jistotn rozmnom jako nebesk
hvzdy a jako psek na moskm behu. Tv potomstvo obdr brnu svch neptel
18:a ve tvm potomstvu dojdou poehnn vechny pronrody zem, protoe jsi
uposlechl mho hlasu." 19:Abraham se pak vrtil k sluebnkm. Vydali se
spolu na cestu do Beer-eby, nebo tam Abraham sdlil. 20:Po tchto
udlostech bylo Abrahamovi oznmeno: "Hle, tak Milka porodila tvmu
bratru Nchorovi syny: 21:prvorozenho sa a jeho bratra Bza, t
Kemela, otce Aramova, 22:Keseda a Chaza, Pilde, Jidlfa a Betela.
23:Betel pak zplodil Rebeku." Tch osm porodila Milka Abrahamovu
bratru Nchorovi. 24:Jeho enina jmnem Rema tak porodila, a to
Tabecha a Gachama, Tachae a Maaku. [1:23] 1:Sra byla iva sto dvacet
sedm let; to jsou lta Sina ivota. 2:Zemela v Kirjat-arb, co je
Chebrn v kenaansk zemi. Abraham piel, aby nad Srou nakal a oplakval
ji. 3:Pak od zemel vstal a promluvil k Chetejcm: 4:"Jsem tu u vs
host a pisthovalec. Dejte mi u vs do vlastnictv hrob, kam bych
zemelou pohbil." 5:Chetejci Abrahamovi odpovdli: 6:"Sly ns, pane.
Jsi mezi nmi jako kne Bo; pochovej svou zemelou v nejlepm z naich
hrob. Nikdo z ns ti neodepe svj hrob, abys mohl zemelou pohbt."
7:Abraham se nato Chetejcm, lidu t zem, uklonil 8:a promluvil k nim
dle: "Souhlaste-li, abych zde svou zemelou pohbil, slyte vy mne:
Pimluvte se za mne u Efrna, syna Scharova, 9:a mi penech svou
makpelskou jeskyni, kter je na konci jeho pole; a mi ji ped vmi
penech za plnou cenu stbra, abych ml vlastn hrob." 10:Efrn zasedal
uprosted Chetejc. Efrn chetejsk tedy Abrahamovi v ptomnosti Chetejc
odpovdl pede vemi, kte mli pstup do rady v brn toho msta:
11:"Nikoli, pane; sly ty mne. To pole je tv, i ta jeskyn na nm je
tv; dvm ti ji ped oima syn svho lidu. Tam pochovej svou zemelou."
12:I uklonil se Abraham ped lidem t zem 13:a v ptomnosti lidu t zem
pravil Efrnovi: "Radji sly ty mne. Dm za to pole stbro. Vezmi je
ode mne a j tam svou zemelou pochovm." 14:Efrn Abrahamovi odpovdl:
15:"Pane, sly ty mne. Pozemek m cenu ty set ekel stbra. Co to pro
ns znamen? Jen pochovej svou zemelou." 16:Abraham souhlasil a odvil
Efrnovi stbro, jak on sm v ptomnosti Chetejc navrhl, tyi sta ekel
stbra, bnch mezi obchodnky. 17:Tak pipadlo Efrnovo pole v Makpele
naproti Mamre, pole i s jeskyn na nm a vechno stromov na poli i na
vem jeho pomez kolem, 18:do Abrahamova majetku ped oima Chetejc,
vech, kdo mli pstup do rady v brn jeho msta. 18
19:Abraham potom svou enu Sru pohbil v t jeskyni na poli v
Makpele naproti Mamre, je je u Chebrnu v kenaansk zemi. 20:Tak
pipadlo pole Chetejc i s jeskyn na nm Abrahamovi, aby ml vlastn
hrob. [1:24] 1:Abraham byl staec pokroilho vku. Hospodin mu ve vem
poehnal. 2:I ekl Abraham sluebnku, sprvci svho domu, kter vldl vm,
co mu patilo: "Polo ruku na mj kln. 3:Zavazuji t psahou pi
Hospodinu, Bohu nebes a Bohu zem, abys nebral pro mho syna enu z
dcer Kenaanc, mezi nimi sdlm. 4:Pjde do m zem a do mho rodit a
vezme odtamtud enu pro mho syna Izka." 5:Sluebnk mu na to odvtil:
"Co kdy m ta ena nebude chtt nsledovat sem, do tto zem? Mm tvho
syna zavst zptky do zem, z n jsi vyel?" 6:Abraham ekl: "Chra se tam
mho syna zavst! 7:Hospodin, Bh nebes, kter m vzal z domu mho otce a
z m rodn zem, promluvil ke mn a psahal mi, e tuto zemi d mmu
potomstvu; on sm vyle ped tebou svho posla, a ty bude moci vzt
odtamtud enu pro mho syna. 8:Kdyby t snad ta ena nechtla nsledovat,
bude sv psahy zprotn. Jen tam mho syna nezavdj!" 9:I poloil sluebnk
ruku na kln svho pna Abrahama a odpishl mu to. 10:Sluebnk tedy vzal
deset velbloud svho pna a jel. Vybaven velijakmi drahocennostmi
svho pna vydal se na cestu do aramskho Dvoj, do msta Nchorova.
11:Ped mstem zastavil velbloudy u studn s vodou. Bylo to naveer, v
dob, kdy eny vychzvaj erpat vodu. 12:Tu ekl: "Hospodine, Boe mho
pna Abrahama, dopej mi to prosm a proka milosrdenstv mmu pnu
Abrahamovi. 13:Hle, stojm nad pramenem a dcery mu msta vychzej
erpat vodu. 14:Dvce, kter pijde, eknu: Naklo svj dbn, abych se
napil. Odvt-li: Jen pij, a tak tv velbloudy napojm, peduril jsi ji
pro svho sluebnka Izka. Podle toho poznm, e jsi mmu pnu prokzal
milosrdenstv." 15:Jet ne domluvil, pila Rebeka, kter se narodila
Betelovi, synu Milky, eny Abrahamova bratra Nchora. Mla na rameni
dbn. 16:Byla to dvka velmi pvabnho vzhledu, panna, mu ji dosud
nepoznal. Sestoupila k pramenu, naplnila svj dbn a vystoupila.
17:Sluebnk j pibhl naproti a ekl: "Dej mi prosm douek vody ze
dbnu!" 18:Odvtila: "Jen se napij, mj pane." A rychle spustila dbn
na ruku a dala mu pt. 19:Kdy mu dala napt, ekla: "Naerpm i tvm
velbloudm, aby se napili." 20:Rychle vylila vodu ze svho dbnu do
napajedla a znovu odbhla ke studni erpat, aby napojila i vechny
jeho velbloudy. 21:Mu ji pitom mlky pozoroval, aby poznal, zda
Hospodin dv jeho cest zdar, i nikoli. 22:Kdy se velbloudi napili,
vzal mu zlat nosn krouek o vze pl ekelu a dva nramky pro ni o vze
deseti ekel zlata. 23:ekl: "Povz mi prosm, jsi dcera? Bylo by pro
ns v dom tvho otce msto k penocovn?" 24:Odvtila mu: "Jsem dcera
Betela, syna Milky, kterho porodila Nchorovi." 25:A dodala: "Slmy i
obroku mme dost, i msto k penocovn." 26:Tu padl mu na kolena, klanl
se Hospodinu 27:a ekl: "Poehnn bu Hospodin, Bh mho pna Abrahama, e
od mho pna neodal sv milosrdenstv a svou vrnost. Dovedl m a do domu
brat mho pna." 28:Dvka odbhla a oznmila rodin sv matky, co a jak se
stalo. 29:Rebeka mla bratra jmnem Lbana. Lban bel ven k tomu mui u
pramene. 19
30:Vidl toti nosn krouek a na sestinch rukou nramky a slyel
slova sv sestry Rebeky, o em s n ten mu mluvil. Piel k tomu mui,
kter dosud stl u velbloud nad pramenem, 31:a ekl: "Poj, poehnan
Hospodinv! Pro stoj venku? U jsem pipravil dm i msto pro
velbloudy." 32:I veel ten mu do domu a odstrojil velbloudy. Lban
dal velbloudm slmu a obrok; jemu a jeho mum dal vodu k umyt nohou.
33:Pak dal ped nho prostt, aby pojedl. On vak ekl: "Nebudu jst,
dokud nevydm svou zleitost." Lban odvtil: "Mluv." 34:Pravil tedy:
"Jsem sluebnk Abrahamv. 35:Hospodin mmu pnu velmi poehnal, take je
zmon. Dal mu brav a skot, stbro a zlato, otroky a otrokyn,
velbloudy a osly. 36:A Sra, ena mho pna, a velmi star, porodila mmu
pnu syna. Jemu d vechno, co m. 37:Mne pak mj pn zavzal psahou:
Nevezme pro mho syna enu z dcer Kenaanc, v jejich zemi sdlm.
38:Pjde do domu mho otce a k m eledi a vezme odtamtud enu pro mho
syna. 39:Nato jsem svmu pnu ekl: Mon, e se mnou ta ena nepjde.
40:Odvtil mi: Hospodin, ped nm chodm, pole s tebou svho posla a d
tv cest zdar. Ty pak vezme pro mho syna enu z m eledi a z domu mho
otce. 41:Svho zvazku se zprost tehdy, kdy dojde k m eledi: Nedaj-li
ti ji, bude svho zvazku zprotn. 42:Dnes jsem piel k prameni a ekl
jsem: Hospodine, Boe mho pna Abrahama, k bys dal zdar cest, po n
jdu! 43:Hle, stojm nad pramenem. Dvce, kter pijde erpat vodu, eknu:
Dej mi prosm napt ze svho dbnu trochu vody. 44:Jestlie mi ona ekne:
Jen se napij, a tak tvm velbloudm naerpm, bude to ena, kterou synu
mho pna peduril Hospodin. 45:Jet jsem sm u sebe nedomluvil, kdy tu
pila Rebeka se dbnem na rameni. Sestoupila k pramenu a erpala vodu.
ekl jsem j: Dej mi prosm napt! 46:Rychle spustila dbn s ramene a
ekla: Jen se napij, a tak tv velbloudy napojm. Napil jsem se a ona
napojila i velbloudy. 47:Pak jsem se j zeptal: jsi dcera? Odvtila:
Jsem dcera Betela, syna Nchora, kterho mu porodila Milka. Navlkl
jsem j tento krouek do nosu a nramky na ruce. 48:Padl jsem na
kolena a klanl se Hospodinu. Dobroeil jsem Hospodinu, Bohu mho pna
Abrahama, e m vedl pravou cestou, abych mohl dceru pnova bratra
pivst pro jeho syna. 49:A te mi povzte, chcete-li mmu pnu prokzat
milosrdenstv a vrnost. Ne-li, povzte mi, a j se obrtm napravo nebo
nalevo." 50:Lban i Betel odpovdli: "Toto vylo od Hospodina a my
nememe tob ci ani zl ani dobr. 51:Hle, tady je Rebeka. Vezmi si ji
a jdi, a se stane enou syna tvho pna, jak mluvil Hospodin."
52:Jakmile Abrahamv sluebnk uslyel jejich slova, poklonil se
Hospodinu a k zemi. 53:Potom vyal stbrn a zlat pedmty a ltky a dal
je Rebece, t jejmu bratrovi a jej matce dal vzcn dary. 54:Pak jedli
a pili, on i muov, kte byli s nm, a penocovali. Kdy rno vstali,
ekl: "Propuste m k mmu pnu." 55:Ale jej bratr a matka odvtili: "A s
nmi dvka jet njak as zstane, aspo deset dn; potom pjde." 56:On vak
jim ekl: "Nezdrujte m, kdy Hospodin dopl m cest zdaru. Propuste m,
a mohu jt k svmu pnu." 57:Odvtili: "Zavolme dvku a zeptme se pmo
j." 58:Zavolali Rebeku a otzali se j: "Pjde s tmto muem?" ekla:
"Pjdu." 20
59:Propustili tedy svou sestru Rebeku a jej chvu i Abrahamova
sluebnka a jeho mue. 60:Rebece poehnali slovy: "Sestro nae, bu
matkou nesslnch tisc, tv potomstvo a obsad brnu tch, kte je
nenvid!" 61:Rebeka a jej dvky vsedly hned potom na velbloudy a
nsledovaly toho mue. Tak dostal sluebnk Rebeku a odeel. 62:Izk prv
pichzel od Studnice ivho, kter m vid, nebo sdlil v Negebu. 63:Vyel
toti k veeru na pole a byl zamylen. Tu se rozhldl a spatil pichzet
velbloudy. 64:I Rebeka se rozhldla a spatila Izka. Sesedla z
velblouda 65:a otzala se sluebnka: "Kdo je ten mu, kter nm jde po
poli vstc?" Sluebnk odvtil: "To je mj pn." Vzala tedy rouku a
zahalila se. 66:Sluebnk podal Izkovi zprvu o vem, co vykonal.
67:Izk pak uvedl Rebeku do stanu sv matky Sry. Vzal si ji a stala
se jeho enou. A zamiloval si ji. Tak nael tchu po smrti sv matky.
[1:25] 1:Abraham si vzal opt enu; jmenovala se Ketra. 2:Porodila mu
Zimrna a Jokna, Medna a Midjna, Jibka a acha. 3:Jokn zplodil ebu a
Dedna. Synov Dednovi byli Arejci a Letejci a Leumejci. 4:Midjnovi
synov byli fa a fer a Chank, Abda a Elda. Ti vichni jsou synov
Ketini. 5:Abraham vak vechno, co ml, odkzal Izkovi. 6:Synm svch
enin, kter ml, dal dary a jet za svho ivota je poslal od svho syna
Izka pry na vchod, do zem vchodn. 7:Toto jsou lta Abrahamova ivota,
jich se doil: sto sedmdest pt let. 8:I zesnul Abraham a zemel v
utenm st, str a syt dn, a byl pipojen k svmu lidu. 9:Jeho synov Izk
a Izmael ho pochovali do makpelsk jeskyn na poli Efrna, syna
Chetejce Schara, naproti Mamre. 10:To pole koupil Abraham od
Chetejc. Tam byl pochovn Abraham i jeho ena Sra. 11:Po Abrahamov
smrti poehnal Bh jeho synu Izkovi. A Izk sdlil u Studnice ivho,
kter m vid. 12:Toto je rodopis Abrahamova syna Izmaela, kterho
Abrahamovi porodila Sina otrokyn Hagar egyptsk. 13:Toto jsou jmna
Izmaelovch syn, podle nich jsou pojmenovny jejich rody: Izmaelv
prvorozen Nebajt, Kdar, Adbeel a Mibsm, 14:Mima, Dma a Masa,
15:Chadad, Tma, Jetr, Nfi a Kedma. 16:To jsou Izmaelovi synov a to
jsou jejich jmna podle jejich dvorc a hradi; dvanct pedk jejich
nrod. 17:A toto jsou lta Izmaelova ivota: sto ticet sedm let. I
zesnul a zemel a byl pipojen k svmu lidu. 18:Jeho synov bydlili od
Chavly a k ru proti Egyptu a smrem k Asrii. Izmael se poloil proti
vem svm bratm. 19:Toto je rodopis Abrahamova syna Izka: Abraham
zplodil Izka. 20:Izkovi bylo tyicet let, kdy si vzal za enu Rebeku,
dceru Aramejce Betela z Rovin aramskch, sestru Aramejce Lbana.
21:Izk prosil Hospodina za svou enu, protoe byla neplodn. Hospodin
jeho prosby pijal, a jeho ena Rebeka othotnla. 22:Dti se vak zaaly
v jejm tle strkat. Tu ekla: "Je-li tomu tak, co m ek?" A la se
dotzat Hospodina. 23:Hospodin j ekl: "Ve tvm ivot jsou dva
pronrody. Oba nrody se rozejdou, jen co z tebe vyjdou. Jeden nrod
bude zdatnj ne druh, bezpoetn bude slouit potem skrovnjmu."
24:Potom se naplnily dny, kdy mla rodit. A hle, v jejm ivot byla
dvojata. 21
25:Prvn vyel cel ervenohnd a chlupat jako koek; toho pojmenovali
Ezau. 26:Potom vyel jeho bratr a rukou drel Ezaua za patu; ten
dostal jmno Jkob. Pi jejich narozen bylo Izkovi edest let. 27:Kdy
chlapci dospli, stal se Ezau muem znalm lovu, muem pole, kdeto Jkob
byl mu bezhonn a sdlil ve stanech. 28:Izk miloval Ezaua, protoe z
lovu ml co do st, kdeto Rebeka milovala Jkoba. 29:Jkob jednou
pipravil krmi. Tu piel Ezau z pole znaven 30:a ekl Jkobovi: "Dej mi
zhltnout trochu toho ervenho, toho krvavho, jsem znaven k smrti."
Proto se jmenuje Edm (to je erven). 31:Jkob vak ekl: "Prodej mi
dnes sv prvorozenstv!" 32:Ezau na to odvtil: "Stejn mm blzko k
smrti, k emu je mi prvorozenstv!" 33:Jkob ekl: "Odpishni mi to
dnes." A on mu to odpishl, a tak sv prvorozenstv prodal Jkobovi.
34:Jkob dal pak Ezauovi chlb a okovou krmi. Ten pojedl, napil se,
vstal a odeel. Tak Ezau pohrdl prvorozenstvm. [1:26] 1:V zemi
nastal opt hlad, jin ne onen prvn, kter byl za dn Abrahamovch. Izk
tedy odeel do Geraru k abmelekovi, pelitejskmu krli. 2:Ukzal se mu
toti Hospodin a pravil: "Nesestupuj do Egypta. Pebvej v zemi, o n
ti eknu. 3:Pobvej v tto zemi jako host. J budu s tebou a poehnm ti,
tob a tvmu potomstvu dm vechny tyto zem. Tak splnm psahu, j jsem se
zapishl tvmu otci Abrahamovi: 4:Tv potomstvo rozmnom jako nebesk
hvzdy; tvmu potomstvu dm vechny tyto zem. V tvm potomstvu dojdou
poehnn vechny pronrody zem. 5:To proto, e Abraham uposlechl mho
hlasu a dbal na to, co jsem mu svil: na m pikzn, nazen a zkony."
6:Izk se tedy usadil v Geraru. 7:Kdy se mui toho msta vyptvali na
jeho enu, ekl: "Je to m sestra." Bl se toti ci, e je to jeho ena,
aby ho mui toho msta kvli Rebece nezabili, nebo byla pvabnho
vzhledu. 8:Jednou, kdy tam byl u del dobu, vyhldl z okna abmelek,
pelitejsk krl, a spatil Izka, jak se lask se svou enou Rebekou.
9:Pedvolal tedy abmelek Izka a ekl: "To je urit tv ena. Propak jsi
mi ekl, e je to tv sestra?" Izk odvtil: "ekl jsem to, abych kvli n
nepiel o ivot." 10:Abmelek pravil: "Cos nm to uinil? Mlem by byl
nkdo z lidu spal s tvou enou a uvedl bys na ns vinu!" 11:Proto
abmelek pikzal vemu lidu: "Kdo by se dotkl tohoto mue nebo jeho
eny, bude bez milosti usmrcen." 12:Izk zaal v t zemi st a sklidil
toho roku stonsobn; tak mu Hospodin poehnal. 13:Tak se ten mu
vzmohl a vzmhal se stle vc, a se stal velice zmonm. 14:Ml stda
bravu a stda skotu i etnou eldku. Pelitejci mu proto zvidli.
15:Pelitejci zasypali vechny studn, kter vykopali Abrahamovi
sluebnci za Izkova otce Abrahama, a naplnili je prachem. 16:Abmelek
ekl Izkovi: "Odejdi od ns, nebo jsi mnohem mocnj ne my." 17:Izk
tedy odtud odeel, utboil se v Gerarskm valu a usadil se tam.
18:Znovu kopal studn, kter vykopali za dn jeho otce Abrahama a kter
po Abrahamov smrti Pelitejci zasypali. Pojmenoval je stejn jako
jeho otec. 19:Izkovi sluebnci kopali v tom valu a pili na studni
pramenit vody. 20:Ale gerart pasti se s pasti Izkovmi peli: "Ta
voda pat nm!" Proto tu studni pojmenoval Esek (to je Vda), e se s
nm vadili. 21:Vykopali tedy jinou studni. O tu se tak peli, proto
ji pojmenoval Sitn (to je Soen). 22
22:Pak postoupil dl a vykopal dal studni; o tu se ji nepeli.
Pojmenoval ji Rechobt (to je Prostorn) a ekl: "Te u nm Hospodin
poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit." 23:Odtud
vystoupil do Beer-eby. 24:Tu noc se mu ukzal Hospodin a pravil: "J
jsem Bh tvho otce Abrahama. Neboj se, jsem s tebou. Poehnm ti a
rozmnom tv potomstvo kvli Abrahamovi, svmu sluebnku." 25:Izk tam
vybudoval olt a vzval Hospodinovo jmno. Postavil tam tak svj stan a
jeho sluebnci tam vyhloubili studni. 26:Tu k nmu piel z Geraru
abmelek se svm ptelem Achuzatem a pkol, velitel jeho vojska. 27:Izk
se jich otzal: "Pro jste ke mn pili? Vdy jste m nenvidli a vypovdli
jste m." 28:Odvtili: "Shledali jsme, e je s tebou Hospodin. Proto
jsme si ekli: A ns stihne kletba, ns i tebe, porume-li smlouvu,
kterou s tebou chceme uzavt. 29:Neuin nm nic zlho, jako jsme se ani
my nedotkli tebe. Prokazovali jsme ti jen dobro a propustili jsme t
v pokoji. Jsi pece Hospodinv poehnan!" 30:Izk jim vystrojil hody, i
jedli a pili. 31:Za asnho jitra se zavzali vzjemnou psahou. Potom
je Izk propustil a oni od nho odeli v pokoji. 32:Prv toho dne pili
Izkovi sluebnci a povdli mu o studni, kterou vykopali. ekli mu:
"Nali jsme vodu!" 33:Nazval ji ibea (to je Psen). Proto se to msto
jmenuje Beer-eba (to je Studn psahy) a podnes. 34:Kdy bylo Ezauovi
tyicet let, vzal si za enu Jehditu, dceru Chetejce Beera, a
Basematu, dceru Chetejce Elna. 35:Ty psobily Izkovi a Rebece jen
hok trpen. [1:27] 1:Kdy Izk zestrl, jeho oi vyhasly, take nevidl. I
zavolal svho starho syna Ezaua a ekl mu: "Mj synu!" On mu odvtil:
"Tu jsem." 2:Izk ekl: "Hle, jsem u star a neznm den sv smrti.
3:Vezmi si nyn zbran, toulec a luk, vyjdi na pole a nco pro m ulov.
4:Piprav mi oblbenou pochoutku a pines mi ji, a se najm, abych ti
mohl poehnat, dve ne umu." 5:Kdy Izk mluvil se svm synem Ezauem,
Rebeka naslouchala. Sotva Ezau odeel na pole, aby nco ulovil a
pinesl lovek, 6:poradila Rebeka svmu synu Jkobovi: "Hle, slyela
jsem rozmluvu tvho otce s tvm bratrem Ezauem; ekl mu: 7:Pines mi
lovek a piprav mi pochoutku, a se najm, abych ti ped smrt poehnal
ped Hospodinem. 8:A proto, mj synu, poslechni m ve vem, co ti piku.
9:Dojdi ke stdu a dones mi z nho dv pkn kzlata. Pipravm z nich tvmu
otci oblbenou pochoutku 10:a ty mu ji donese; on se naj a ped smrt
ti poehn." 11:Jkob vak sv matce Rebece odvtil: "Mj bratr Ezau je
pece chlupat, a j jsem hol. 12:Co kdy si otec na m shne? Bude m mt
za podvodnka a msto poehnn na sebe uvedu zloeen." 13:Matka mu ekla:
"Takov zloeen a padne na mne, mj synu. Jen m poslechni, jdi a dones
mi kzlata." 14:el tedy pro n a pinesl je matce; ona pak pipravila
otcovu oblbenou pochoutku. 15:Potom Rebeka vzala aty svho starho
syna Ezaua, ty nejlep, kter mla doma u sebe, a oblkla svho mladho
syna Jkoba. 16:Jeho ruce i hladk krk ovinula kzlemi kokami.
17:Nakonec dala svmu synu Jkobovi do rukou pipravenou pochoutku a
chlb. 18:I veel k svmu otci a ekl: "Mj ote!" On odvtil: "Tu jsem.
Kter jsi ty, mj synu?" 19:Jkob ekl otci: "J jsem Ezau, tvj
prvorozen. Uinil jsem, co jsi mi uloil. Nue, posa se prosm a pojez
z mho lovku, abys mi mohl poehnat." 23
20:Izk vak synovi ekl: "Jak to, es to tak rychle nael, mj synu?"
Odvtil: "To mi dopl Hospodin, tvj Bh." 21:Izk ekl Jkobovi: "Pistup,
synu, shnu si na tebe, jsi-li mj syn Ezau nebo ne." 22:Jkob tedy
pistoupil k svmu otci Izkovi, on na nho shl a ekl: "Hlas je to
Jkobv, ale ruce jsou Ezauovy." 23:Nepoznal ho, protoe jeho ruce
byly chlupat jako ruce jeho bratra Ezaua. A poehnal mu. 24:ekl: "Ty
jsi tedy mj syn Ezau." On odvtil: "Jsem." 25:Pak ekl: "Pedlo mi, a
pojm z lovku svho syna, abych ti mohl poehnat." I pedloil mu a on
jedl. Pinesl mu i vno a on pil. 26:Nato jeho otec Izk ekl: "Pistup
prosm a polib m, mj synu!" 27:Pistoupil tedy a polbil ho. Kdy Izk
uctil vni jeho atu, poehnal mu slovy: "Hle, vn mho syna jako vn
pole, jemu ehn Hospodin. 28:Dej ti Bh z rosy nebes a ze rnosti zem,
i hojnost obil a motu. 29:A ti slou lidsk pokolen, a se ti klanj
nrody. Bude panovat nad svmi bratry a synov tv matky se ti budou
klant. Kdo prokleje tebe, bude proklet, kdo ehnat bude tob, sm bude
poehnn." 30:Kdy Izk udlil Jkobovi poehnn a sotvae Jkob od svho otce
odeel, piel jeho bratr Ezau z lovu. 31:Tak on pipravil pochoutku,
pinesl ji otci a ekl: "Nech mj otec povstane a naj se z lovku svho
syna, aby mi mohl poehnat." 32:Jeho otec Izk se ho otzal: "Kdo
jsi?" Odvtil: "Jsem tvj syn Ezau, tvj prvorozen." 33:Tu se Izk
roztsl a zalomcovalo jm zden: "Kdo to vlastn ulovil lovek a pinesl
mi jej? Ode veho jsem pojedl, dve ne jsi piel! A poehnal jsem mu!
Poehnan tak zstane." 34:Jak Ezau uslyel otcova slova, dal se do
hroznho a hokho kiku a nalhal na otce: "Poehnej mn, tak mn, ote!"
35:On odvtil: "Piel lstiv tvj bratr a vzal ti poehnn." 36:Ezau ekl:
"Prvem dostal jmno Jkob (to je skon). U dvakrt se mnou jednal skon.
Pipravil m o m prvorozenstv a nyn i o poehnn." A otzal se: "Pro mne
u poehnn nem?" 37:Izk Ezauovi odpovdl: "Hle, ustanovil jsem, aby
nad tebou panoval, a vechny jeho bratry jsem mu dal za sluebnky.
Zabezpeil jsem jej i obilm a motem. Co bych mohl udlat pro tebe, mj
synu?" 38:Ezau otci odpovdl: "Co m jen to jedin poehnn, ote?
Poehnej mn, tak mn, ote!" A Ezau zapl a rozplakal se. 39:Jeho otec
Izk tedy odpovdl: "Tv sdlit bude bez rnosti zem, bez rosy shry,
rosy nebesk. 40:Bude t ivit me, avak svmu bratru bude slouit. Jen
kdy se bude toulat bez domova, setese jeho jho ze sv je." 41:I
zanevel Ezau na Jkoba pro poehnn, jm mu jeho otec poehnal. A ekl sm
k sob: "Mmu otci se bl dny truchlen; zabiji svho bratra Jkoba."
42:Kdy byla Rebece oznmena slova jejho starho syna Ezaua, dala si
zavolat svho mladho syna Jkoba a ekla mu: "Tvj bratr Ezau poml na
pomstu. Chce t zabt. 43:Proto m nyn poslechni, mj synu: Ihned
uprchni k mmu bratru Lbanovi do Chranu. 44:Zstane u nho njak as,
dokud rozhoen tvho bratra nepomine. 45:A se bratrv hnv od tebe
odvrt a on zapomene, cos mu udlal, polu pro tebe a vezmu t
odtamtud. Pro mm bt zbavena vs obou v jednom dni?" 46:Izkovi pak
Rebeka ekla: "Zprotivilo se mi t s dcerami chetejskmi. Vezme-li si
Jkob enu z chetejskch dcer, jako jsou tyhle dcery tto zem, k emu mi
ivot?" [1:28] 1:I povolal Izk Jkoba a poehnal mu. Pikzal mu: "Neber
si enu z dcer kenaanskch. 2:Odejdi do Rovin aramskch do domu
Betela, otce sv matky, a odtud si vezmi enu z dcer jejho bratra
Lbana. 24
3:K ti Bh vemohouc poehn, rozplod t a rozmno. Bude z tebe
spoleenstv lidskch pokolen. 4:K ti d poehnn Abrahamovo, tob i tvmu
potomstvu, abys obdrel zemi, v n jsi hostem a kterou Bh dal
Abrahamovi." 5:Pak Izk Jkoba propustil a ten el do Rovin aramskch k
Lbanovi, synu Aramejce Betela, bratru Jkobovy a Ezauovy matky
Rebeky. 6:Ezau vidl, e Izk Jkobovi poehnal a poslal ho do Rovin
aramskch, aby si odtamtud vzal enu; e mu pi poehnn pikzal, aby si
nebral enu z dcer kenaanskch; 7:e Jkob otce i matku uposlechl a
odeel do Rovin aramskch. 8:Vidl t, e kenaansk dcery jsou jeho otci
Izkovi odporn. 9:el tedy Ezau k Izmaelovi a pibral si ke svm enm
jet Machalatu, dceru Abrahamova syna Izmaela, sestru Nebajtovu.
10:Jkob vyel z Beer-eby a el do Chranu. 11:Dorazil na jedno msto a
penocoval tam, nebo slunce ji zapadlo. Vzal jeden z kamen, kter na
tom mst byly, postavil jej v hlavch a na tom mst ulehl. 12:Ml sen:
Hle, na zemi stoj ebk, jeho vrchol dosahuje k nebesm, a po nm
vystupuj a sestupuj poslov Bo. 13:Nad nm stoj Hospodin a prav: "J
jsem Hospodin, Bh tvho otce Abrahama a Bh Izkv. Zemi, na n le, dm
tob a tvmu potomstvu. 14:Tvho potomstva bude jako prachu zem. Rozme
se na zpad i na vchod, na sever i na jih. V tob a v tvm potomstvu
dojdou poehnn vechny eledi zem. 15:Hle, j jsem s tebou. Budu t
steit vude, kam pjde, a zase t pivedu do tto zem. Nikdy t neopustm,
ale uinm, co jsem ti slbil." 16:Tu procitl Jkob ze spnku a zvolal:
"Jist je na tomto mst Hospodin, a j jsem to nevdl!" 17:Bl se a ekl:
"Jakou bze vzbuzuje toto msto! Nen to nic jinho ne dm Bo, je to
brna nebesk." 18:Za asnho jitra vzal Jkob kmen, kter ml v hlavch, a
postavil jej jako posvtn sloup; svrchu jej polil olejem. 19:Tomu
mstu dal jmno Bt-el (to je Dm Bo). Pvodn se to msto jmenovalo Lz.
20:Jkob se tu zavzal slibem: "Bude-li Bh se mnou, bude-li m steit
na cest, na ni jsem se vydal, dli mi chlb k jdlu a at k odvn 21:a
navrtm-li se v pokoji do domu svho otce, bude mi Hospodin Bohem.
22:Tento kmen, kter jsem postavil jako posvtn sloup, stane se domem
Bom. A ze veho, co mi d, odvedu ti poctiv destky." [1:29] 1:Jkob
vykroil lehkm krokem a piel do zem syn Vchodu. 2:Pojednou spatil v
poli studni, u n odpovala ti stda ovc. Z t studn napjeli stda. Na
jejm otvoru byl velik kmen. 3:Kdy pihnali vechna stda, odvalovali
kmen z otvoru studn a napjeli ovce; potom zase kmen pivalili zpt na
otvor studn. 4:I ekl jim Jkob: "Brat, odkud jste?" Odvtili: "Jsme z
Chranu." 5:Otzal se jich: "Znte Lbana, syna Nchorova?" ekli:
"Znme." 6:Zeptal se jich: "Da se mu dobe?" Odpovdli: "Dobe. Vak
tady pichz jeho dcera Rchel s ovcemi." 7:Tu ekl: "Jet je jasn den,
nen as shnt dobytek. Napojte ovce a jdte pst." 8:Odpovdli: "Nememe,
dokud nebudou sehnna vechna stda; pak odvalme kmen z otvoru studn a
napojme ovce." 9:Kdy jet s nimi rozmlouval, pila Rchel s ovcemi
svho otce; byla toti pastka. 10:Jakmile Jkob uvidl Rchel, dceru
Lbana, bratra sv matky, a jeho ovce, pistoupil, odvalil kmen z
otvoru studn a napojil ovce Lbana, bratra sv matky. 25
11:Jkob pak Rchel polbil a hlasit zaplakal. 12:Oznmil j, e je
synovec jejho otce a syn Rebeky. Bela to povdt svmu otci.
13:Jakmile Lban uslyel zprvu o Jkobovi, synu sv sestry, bel mu
vstc, objal ho, polbil a uvedl do svho domu. A on vypravoval
Lbanovi vechno, co se pihodilo. 14:Lban mu ekl: "Ty jsi m krev a m
tlo!" Pobyl tedy u nho cel msc. 15:Potom ekl Lban Jkobovi: "Co mi
bude slouit zadarmo jen proto, e jsi mj pbuzn? Povz mi, jak m bt tv
mzda." 16:Lban ml dv dcery. Star se jmenovala Lea, mlad Rchel.
17:Lea mla mrn oi, Rchel byla krsn postavy, krsnho vzezen. 18:Jkob
si Rchel zamiloval; proto ekl: "Budu ti slouit sedm let za tvou
mlad dceru Rchel." 19:Lban souhlasil: "Lpe, kdy ji dm tob ne nkomu
jinmu; zsta u mne." 20:Jkob tedy slouil za Rchel sedm let; bylo to
pro nho jako nkolik dn, protoe ji miloval. 21:Potom ekl Jkob
Lbanovi: "Dej mi mou enu, m lhta u uplynula. Toum po n." 22:Lban
shromdil vechny mue toho msta a uspodal hody. 23:Veer vzal svou
dceru Leu a uvedl ji k Jkobovi, a on k n veel. 24:Za sluebnici sv
dcei Leji dal Lban otrokyni Zilpu. 25:Rno Jkob vidl, e to je Lea.
Vytal Lbanovi: "Cos mi to provedl? Co jsem u tebe neslouil za
Rchel? Pro jsi m oklamal?" 26:Lban odvtil: "U ns nen zvykem, aby se
mlad vdvala dve ne prvorozen. 27:Zsta u n po cel svatebn tden a dme
ti i tu mlad za slubu, kterou si u mne odslou v dalch sedmi
letech." 28:Jkob tak uinil a zstal u n po cel tden. Pak mu Lban dal
za enu svou dceru Rchel. 29:Za sluebnici dal sv dcei Rchel otrokyni
Bilhu. 30:I veel Jkob tak k Rchel a miloval ji vce ne Leu, a slouil
u nho jet dalch sedm let. 31:Kdy Hospodin vidl, e Lea nen milovna,
otevel jej lno. Rchel vak zstala neplodn. 32:Lea othotnla, porodila
syna a pojmenovala ho Rben (to je Hlete-syn); ekla toti: "Hospodin
vidl m pokoen; nyn m u bude mj mu milovat." 33:Othotnla znovu,
porodila syna a ekla: "Hospodin uslyel, e nejsem milovna, a dal mi
tak tohoto." Pojmenovala ho tedy imen (to je Vysly-Bh) 34:A znovu
othotnla, porodila syna a ekla: "Tentokrt se u mj mu pidru ke mn,
ponvad jsem mu porodila ti syny." Proto se jmenuje Lvi (to je
Pidruitel). 35:A znovu othotnla, porodila syna a ekla: "Zase mohu
vzdvat chvlu Hospodinu." Proto ho pojmenovala Juda (to je Ten, kter
vzdv chvlu). A pestala rodit. [1:30] 1:Kdy Rchel vidla, e Jkobovi
nerod, rlila na svou sestru a nalhala na Jkoba: "Dej mi syny!
Ned-li, umu." 2:Jkob vzplanul proti Rchel hnvem a okikl ji: "Co
mohu za to, e Bh odpr plod tvmu ivotu?" 3:Odvtila: "Tu je m otrokyn
Bilha; vejdi k n! Porod na m kolena, a tak i j budu mt z n syny."
4:Dala mu tedy svou sluku Bilhu za enu a Jkob k n veel. 5:Bilha
othotnla a porodila Jkobovi syna. 6:Tu ekla Rchel: "Bh m obhjil,
tak mj hlas uslyel a dal mi syna." Proto ho pojmenovala Dan (to je
obhjce). 7:Rchelina sluka Bilha othotnla jet jednou a porodila
Jkobovi druhho syna. 8:Rchel opt ekla: "V pornm boji o Bo pze jsem
zpasila se svou sestrou a obstla jsem." A pojmenovala ho Neftal (to
je Vybojovan). 9:Kdy Lea vidla, e pestala rodit, vzala svou sluku
Zilpu a dala ji Jkobovi za enu. 10:Tak Lejina sluka Zilpa porodila
Jkobovi syna. 11:Tu Lea ekla: "Jak tst!" A dala mu jmno Gd (to je
tst). 26
12:Pak Lejina sluka Zilpa porodila Jkobovi druhho syna. 13:Lea
opt ekla: "Jak blaho pro mne; vechny dcery m budou blahoslavit." A
dala mu jmno Aer (to je Blahoslav). 14:Ve dnech, kdy se ala penice,
vyel Rben a nalezl na poli jablka lsky a pinesl je sv matce Leji.
Rchel vak na Leu nalhala: "Dej mi prosm nkolik tch jablek lsky od
svho syna!" 15:Ale ona ji odbyla: "Copak je to mlo, es mi vzala
mue? Chce mi vzt i jablka lsky od mho syna?" Rchel ekla: "Tak a za
ta jablka lsky od tvho syna sp tuto noc s tebou." 16:Kdy Jkob
pichzel naveer z pole, vyla mu Lea vstc a ekla: "Mus vejt ke mn,
najala jsem t za mzdu, za jablka lsky od svho syna." I spal t noci
s n. 17:A Bh Leu vyslyel; othotnla a porodila Jkobovi ptho syna.
18:Lea ekla: "Bh mi dal mzdu za to, e jsem svmu mui dala svou
sluku." A pojmenovala ho Isachar (to je Za-mzdu-najat). 19:Lea
othotnla jet jednou a porodila Jkobovi estho syna. 20:Lea opt ekla:
"Jak pknm darem obdaroval Bh prv mne! Tentokrt u bude mj mu zstvat
se mnou. Porodila jsem mu est syn!" A dala mu jmno Zabuln (to je
Zstvajc). 21:Potom porodila dceru a dala j jmno Dna. 22:I
rozpomenul se Bh na Rchel, vyslyel ji a otevel jej lno.
23:Othotnla, porodila syna a ekla: "Bh odal m pohann." 24:Dala mu
jmno Josef (to je Pidej-Bh) Pidej-Bh) a dodala: "K mi Hospodin pid
jet dalho syna." 25:Kdy Rchel porodila Josefa, ekl Jkob Lbanovi:
"Propus m, abych mohl odejt do svho domova a do sv zem. 26:Vydej mi
m eny a dti, za n jsem ti slouil, a j pjdu. Sm pece v, jakou slubu
jsem ti prokzal." 27:Lban mu odvtil: "K bych zskal tvoji pze!
Zjistil jsem, e mi Hospodin kvli tob ehn." 28:Dle ekl: "Uri si pesn
mzdu a dm ti ji." 29:Jkob mu odpovdl: "Sm pece v, jak jsem ti
slouil a jak prospvalo tv stdo, kdy jsem byl pi nm. 30:Vdy to byla
hrstka, kterou jsi ml, ne jsem piel, a rozmnoila se nesmrn.
Hospodin ti ehnal na kadm mm kroku. Ale kdy budu konen pracovat tak
pro svou rodinu?" 31:Lban se otzal: "Co ti mm dt?" Jkob odvtil:
"Nemus mi dvat vbec nic. Budu dle pst a steit tv ovce a kozy, kdy
pro mne udl tuto vc: 32:Projdu dnes vechny tv ovce a kozy a vyadm z
nich kad skvrnit a strakat mld, vechna naernal jehata a strakat a
skvrnit kzlata; to bude m mzda. 33:Od ztka se bude m poctivost
osvdovat takto: Kdy pijde pehlet mou mzdu, vechno, co nebude mezi
mmi kzlaty skvrnit a strakat a mezi jehaty naernal, pokldej za
kraden." 34:Lban ekl: "Nue, a se stane podle tvho slova." 35:A tho
dne sm vyadil pruhovan a strakat kozly a vechny skvrnit a strakat
kozy, vechno, na em bylo nco blho, a vechna naernal jehata, a svil
je svm synm. 36:Stanovil tak vzdlenost t dn cesty mezi sebou a
Jkobem. A Jkob psl ostatn Lbanovy ovce a kozy. 37:Jkob si nabral
erstv pruty topolov, mandloov a platanov a sloupal z nich na
nkterch mstech pruhy kry a do bla. 38:Pruty, z nich sloupal kru,
nakladl do napjecch lab, k nim ovce a kozy pichzely pt, pmo ped n.
I bhaly se, kdy pichzely pt. 39:Ovce a kozy se bhaly pi pohledu na
pruty a vrhaly pruhovan, skvrnit a strakat mlata. 40:Jkob jehata
oddloval; avak ovce a kozy z bravu Lbanova obracel k pruhovanm a
vem naernalm. Tak si podil vlastn stda, ale ta nestavl proti ovcm a
kozm Lbanovm. 27
41:Pokad, kdy se z ovc a koz bhaly ty nejstatnj kusy, kladl ped
n Jkob do lab pruty, aby se bhaly ped pruty. 42:Kdy vak byly ovce a
kozy neduiv, pruty nekladl. Neduiv tedy patily Lbanovi a statn
Jkobovi. 43:Tak se ten mu pevelice vzmohl a ml mnoho ovc a koz, i
sluky a sluebnky, i velbloudy a osly. [1:31] 1:Jkob se doslechl,
jak ei vedou Lbanovi synov: "Jkob pobral vechno, co patilo naemu
otci, a z toho, co ml otec, zskal takov postaven." 2:Vidl i na
Lbanovi, e se u k nmu nem jako dv. 3:Tu ekl Hospodin Jkobovi:
"Navra se do zem svch otc a do svho rodit; j budu s tebou." 4:Jkob
si proto dal zavolat Rchel a Leu na pole k svmu stdu 5:a ekl jim:
"Vidm na vaem otci, e se ke mn nem jako dv. Ale Bh mho otce je se
mnou. 6:Vy samy vte, e jsem vaemu otci slouil ze vech sil. 7:Ale v
otec m obelstil, desetkrt zmnil mou mzdu. Bh mu vak nedovolil, aby
mi provedl nco zlho. 8:Kdy kal: Tvou mzdou bude ve skvrnit, vechny
ovce a kozy vrhaly mlata skvrnit. A kdy kal: Tvou mzdou bude ve
pruhovan, vechny ovce a kozy vrhaly mlata pruhovan. 9:Tak odal Bh
stda vaemu otci a dal je mn. 10:V dob, kdy se ovce a kozy bhaly,
rozhldl jsem se a ve snu jsem nhle spatil, e samci, skkajc na ovce
a kozy, byli pruhovan, skvrnit a stkan. 11:Ve snu mi tehdy Bo posel
ekl: Jkobe! Odvtil jsem: Tu jsem. 12:I ekl mi: Rozhldni se a viz:
Vichni samci, skkajc na ovce a kozy, jsou pruhovan, skvrnit a
stkan. Vidl jsem toti vechno, co ti Lban dl. 13:J jsem Bh z Bt-elu,
kde jsi olejem pomazal posvtn sloup a kde ses mi zavzal slibem.
Vyjdi te hned z tto zem a navra se do sv rodn zem." 14:Rchel i Lea
mu odpovdly: "Mme vbec jet v dom svho otce ddin podl? 15:Copak pro
nho nejsme jako ciz? Vdy ns prodal a stbro shrbl. 16:Cel bohatstv,
kter Bh odal naemu otci, pat nm a naim synm. Jen udlej vechno, co
ti Bh ekl." 17:Jkob tedy vstal, posadil sv syny i eny na velbloudy,
18:sehnal tak vechna sv stda, vzal vechno nabyt jmn, vlastn stda
zskan v Rovinch aramskch, a ubral se ke svmu otci Izkovi do zem
kenaansk. 19:Kdy Lban odeel ke sti svho bravu, ukradla Rchel otcovy
domc bky. 20:A Jkob Aramejce Lbana pelstil, take nevylo najevo, e
chce uprchnout. 21:Uprchl se vm, co ml. Pebrodil eku Eufrat a dal
se smrem k poho Giledu. 22:Tetho dne bylo Lbanovi oznmeno, e Jkob
uprchl. 23:Tu vzal s sebou sv bratry a pronsledoval ho po sedm dn,
a ho dohonil na poho Giledu. 24:K Aramejci Lbanovi vak piel v noci
ve snu Bh a ekl mu: "Mj se na pozoru! Mluv s Jkobem jen v dobrm, ne
ve zlm!" 25:Lban dostihl Jkoba, kter si na t hoe postavil stan. Sm
se svmi bratry si rovn postavil stan na poho Giledu. 26:A Lban
Jkobovi vytal: "Cos to udlal? Pelstils m. M dcery jsi odvedl jako
vlen zajatce. 27:Pro jsi ode mne uprchl tajn jako zlodj a nic jsi
mi neoznmil? Byl bych t radostn vyprovodil s psnikami, s bubnkem a
citarou. 28:Nedopls mi ani polbit m vnuky a dcery; jednal jsi vru
jako pomatenec. 29:Bylo v m moci naloit s vmi zle. Ale Bh vaeho
otce mi na dneek ekl: Mj se na pozoru, mluv s Jkobem jen v dobrm,
ne ve zlm. 30:Kdy u jsi tedy odeel, protoe se ti tolik stskalo po
otcovskm dom, pro jsi ukradl m bohy?" 28
31:Na to Jkob Lbanovi odpovdl: "Bl jsem se a kal jsem si, e bys
m mohl o sv dcery pipravit. 32:Ale u koho najde sv bohy, ten
nezstane naivu! Ped naimi bratry si prohldni vechno, co mm, a vezmi
si sv." Jkob toti nevdl, e je Rchel ukradla. 33:Lban veel do stanu
Jkobova a do stanu Lejina i do stanu obou sluek, ale nic nenael.
Vyel tedy ze stanu Lejina a veel do stanu Rchelina. 34:Rchel vak
bky vzala, vloila je do torby na velbloudm sedle a sedla si na n.
Lban zpehzel cel stan, ale nic nenael. 35:Rchel otci ekla: "Nech se
mj pn nehnv, e ped nm nemohu povstat; stalo se mi, co se stv enm."
Lban sldil, ale bky nenael. 36:Tu se Jkob rozhnval a zaal se s
Lbanem pt. Vytal mu: "Jak je mj pestupek? Jak je mj hch, e ses za
mnou tak hnal? 37:Kdy jsi zpehzel vechny m vci, co jsi nael z vc
svho domu? Polo to ped m i sv bratry, a mezi nmi dvma rozhodnou!
38:Byl jsem u tebe celch dvacet let. Tv ovce a kozy nezmetaly.
Berany z tvho bravu jsem nejdal. 39:Co bylo rozspno zv, jsem ti
nevykazoval, nahrazoval jsem to ze svho; vymhals to na mn, byl jsem
okrdn ve dne i v noci. 40:Ve dne m suovalo vedro a v noci chlad.
Spnek prchal od mch o. 41:Celch dvacet let jsem ti v tvm dom
slouil: trnct let za tv dv dcery a est let za tvj brav. Mou mzdu
jsi zmnil desetkrt. 42:Kdyby se mnou nebyl Bh mho otce, Bh Abrahamv
a Strach Izkv, propustil bys m te s przdnou. Bh vidl mou trze a
nmahu mch rukou a na dneek sm rozsoudil." 43:Lban na to Jkobovi
odpovdl: "Toto jsou m dcery a toto jsou moji synov. I brav je mj,
ano, vechno, co vid, pat mn. Co vak za tchto okolnost mohu dnes
udlat pro sv dcery, pro n a pro syny, kter porodily? 44:Nue,
uzaveme te spolu smlouvu, a Bh a je svdkem mezi mnou a tebou!"
45:Jkob vzal tedy kmen a vztyil jej jako posvtn sloup. 46:Svm bratm
ekl: "Nasbrejte kameny." Vzali kameny, udlali val a na tom valu
pojedli. 47:Lban jej nazval Jegar-sahaduta (to je Nsep svdectv) a
Jkob jej nazval Gal-ed (to je Val-svdek). 48:A Lban ekl: "Tento val
je ode dneka svdkem mezi mnou a tebou." - Proto se jmenuje Gal-ed
49:nebo Mispa (to je Hldka), nebo Jkob ekl: "Hospodin a je na hldce
mezi mnou a tebou, e u spolu nebudeme nic mt." 50:Na to Lban:
"Poko-li m dcery a vezme-li si jin eny mimo n, hle, ne nkdo z lid,
ale Bh je svdkem mezi mnou a tebou!" 51:Lban dle Jkobovi ekl: "Hle,
tu je val a tu je posvtn sloup, kter jsem vztyil mezi sebou a
tebou. 52:Svdkem je tento val, svdkem je i posvtn sloup, e j
nepekrom tento val proti tob a ty nepekro tento val a tento sloup
proti mn se zlm myslem. 53:A mezi nmi soud Bh Abrahamv a bh Nchorv,
bh jejich otce!" A Jkob se zapishl pi Strachu svho otce Izka.
54:Pak Jkob pipravil na t hoe obtn hod. Povolal sv bratry, aby
pojedli chlb. Jedli tedy chlb a penocovali na t hoe. [1:32] 1:Za
asnho jitra polbil Lban sv vnuky a dcery, poehnal jim a vracel se
opt ke svmu domovu. 2:Jkob el svou cestou. Tu se s nm srazili Bo
poslov. 3:Jakmile je Jkob spatil, zvolal: "To je tbor Bo", a to
msto pojmenoval Machanajim (to je Tboit). 4:Pak Jkob vyslal naped
posly ke svmu bratru Ezauovi do zem Seru, na pole Edmsk, 5:a pikzal
jim: "Vyite mmu pnu Ezauovi toto: Tvj otrok Jkob vzkazuje: A dosud
jsem prodlval jako host u Lbana. 29
6:Mm voly a osly, ovce, sluebnky a sluky. Poslm o tom zprvu tob,
svmu pnu, abych zskal tvoji pze." 7:Poslov se vrtili k Jkobovi a
ekli: "Pili jsme k tvmu bratru Ezauovi, ale on ti u jde vstc a je s
nm tyi sta mu." 8:Tu padla na Jkoba velik bze a tse. Rozdlil proto
lid, kter byl s nm, i brav a skot a velbloudy do dvou tbor, 9:nebo
si ekl: "Pijde-li Ezau k prvnmu tboru a pobije jej, me jet zbyl
tbor vyvznout." 10:Dle Jkob ekl: "Boe mho otce Abrahama a Boe mho
otce Izka, Hospodine, tys mi pravil: Navra se do sv zem a do svho
rodit a j se postarm, aby se ti dobe vedlo. 11:Nejsem hoden vekerho
tvho milosrdenstv a v tv vrnosti, kter jsi svmu sluebnku prokzal.
Tento Jordn jsem pekroil s hol, a te mm dva tbory. 12:Vytrhni m
prosm z ruky mho bratra, z ruky Ezauovy, nebo se ho bojm, aby
nepiel a nezabil m, matku nad dtmi. 13:Ty jsi pece ekl: Urit se
postarm o tv dobro a tv potomstvo rozmnom jako mosk psek, jej nelze
pro mnostv sest." 14:A penocoval tam t noci. Pak vzal z toho, co
vyzskal, dar na usmenou pro svho bratra Ezaua: 15:dv st koz a
dvacet kozl, dv st bahnic a dvacet beran, 16:ticet velbloudic se
sajcmi mlaty, tyicet krav a deset bk, dvacet oslic a deset osl.
17:To ve pedal svm sluebnkm, kad stdeko zvl, a ekl jim: "Jdte naped
a ponechte mezi jednotlivmi stdeky odstup." 18:A prvnmu pikzal: "A
se s tebou setk mj bratr Ezau a zept se t jsi a kam jde a je to, co
ene ped sebou, 19:odvt: Je to dar od tvho otroka Jkoba, poslan jeho
pnu Ezauovi; on sm je za nmi." 20:Tak pikzal i druhmu a tetmu a
vem, kte li z