Baroko Vrcholní představitelé barokní hudby v Evropě a jejich čeští současníci

Baroko Baroko Vrcholní představitelé Vrcholní představitelé

barokní hudby v Evropě barokní hudby v Evropě a jejich čeští současnícia jejich čeští současníci

Vyučující:Vyučující:

Klára ChloubováKlára Chloubová

Romana SulčíkováRomana Sulčíková

Iva ZahořováIva Zahořová

BarokoBaroko= um= umělecko-kulturní směr, který ělecko-kulturní směr, který

vládl v Evropě mezi roky 1600 – vládl v Evropě mezi roky 1600 – 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se 1750. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a jejích koloniích.po celé Evropě a jejích koloniích.

Původ názvuPůvod názvu

Název pravděpodobně pochází Název pravděpodobně pochází z portugalštiny. Výraz perles z portugalštiny. Výraz perles baroques se používal pro perly baroques se používal pro perly nepravidelného tvaru už počátkem nepravidelného tvaru už počátkem 16. století. Ve středověku toto slovní 16. století. Ve středověku toto slovní spojení označovalo vše nabubřelé, spojení označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. V 18. a 19. nesprávné a směšné. V 18. a 19. století se pro baroko používaly názvy století se pro baroko používaly názvy „sloh copový“ a „sloh parukový“„sloh copový“ a „sloh parukový“

Vznik barokaVznik baroka

Baroko vychází z renesančního umění, je Baroko vychází z renesančního umění, je rozšířením a domyšlením renesančních rozšířením a domyšlením renesančních uměleckých tendencí. V jistém smyslu však uměleckých tendencí. V jistém smyslu však baroko zároveň znamená popření renesance, baroko zároveň znamená popření renesance, protože v sobě obsahuje komponentu protože v sobě obsahuje komponentu vycházející ze středověkého křesťanského vycházející ze středověkého křesťanského myšlení. Kolem roku 1520 vznikl tzv. myšlení. Kolem roku 1520 vznikl tzv. manýrismus. Manýrismus si liboval manýrismus. Manýrismus si liboval v grotesknosti, hravosti, optických klamech... v grotesknosti, hravosti, optických klamech... Vznik baroka je překonáním tohoto stavu, Vznik baroka je překonáním tohoto stavu, nastává obroda křesťanství. Nastalo jasné a nastává obroda křesťanství. Nastalo jasné a přehledné formulování cílů – vytvořil se i přehledné formulování cílů – vytvořil se i pevný umělecký jazyk, který nazýváme pevný umělecký jazyk, který nazýváme barokem.barokem.

Rozšíření barokaRozšíření baroka

v průběhu 17. a 18. v průběhu 17. a 18. století se rozšířilo do století se rozšířilo do celé Evropycelé Evropy

proniklo do všech proniklo do všech uměleckých a životních uměleckých a životních projevů (architektura, projevů (architektura, výtvarné umění, výtvarné umění, literatura, divadlo, literatura, divadlo, hudba)hudba)

většina tvůrčích podnětů většina tvůrčích podnětů vyšla z Itálie, vyšla z Itálie, následovalo Německo, následovalo Německo, Rakousko, Francie a Rakousko, Francie a NizozemíNizozemí

Prvky barokaPrvky baroka

malba se stává iluzionistickoumalba se stává iluzionistickou

architektura používá malbu architektura používá malbu napodobených stavebních prvků, napodobených stavebních prvků, uplatňuje se ornamentální štukaturauplatňuje se ornamentální štukatura

baroko dává přednost baroko dává přednost asymetrickým formám, vyklenutým asymetrickým formám, vyklenutým a vydutým zaoblením, nadsazeným a vydutým zaoblením, nadsazeným proporcím, prostorově rozvinutým proporcím, prostorově rozvinutým gestům, efektním perspektivám. gestům, efektním perspektivám.

výrazným prvkem barokního umění výrazným prvkem barokního umění je pohybje pohyb

baroko je dynamické, ideálem je baroko je dynamické, ideálem je ovál nebo elipsaovál nebo elipsa

barokní stavbu, sochu, kašnu... je barokní stavbu, sochu, kašnu... je nutné vnímat v pohybu – odcházet. nutné vnímat v pohybu – odcházet.

Nejvýznamnější Nejvýznamnější představitelé barokního představitelé barokního

uměníumění ArchitekturaArchitektura Itálie - Gian Lorenzo Bernini, Francesco Itálie - Gian Lorenzo Bernini, Francesco

Borromini, Guarino GuariniBorromini, Guarino Guarini Čechy – Kryštof Dientzerhofer, Kilián Ignác Čechy – Kryštof Dientzerhofer, Kilián Ignác

Dientzerhofer, Jan Blažej SantiniDientzerhofer, Jan Blažej Santini

MalířstvíMalířstvíCaravaggio, Diego Velázquez, Peter Caravaggio, Diego Velázquez, Peter

Paul Rubens, Rembrant van Rijn, Paul Rubens, Rembrant van Rijn, Giovanní Battista Tiepolo, Pietro Da Giovanní Battista Tiepolo, Pietro Da Cortona, Andrea Pozzo. Cortona, Andrea Pozzo.

české země – Karel Škréta, Petr české země – Karel Škréta, Petr Brandl, Václav Vavřinec ReinerBrandl, Václav Vavřinec Reiner

SochařstvíSochařstvíGian Lorenzo Bernini – svým Gian Lorenzo Bernini – svým

slohotvorným významem závazně slohotvorným významem závazně určil podobu barokní sochy. Navazují určil podobu barokní sochy. Navazují na něj všichni ostatní barokní sochařina něj všichni ostatní barokní sochaři

Pozdní baroko a vyznívání Pozdní baroko a vyznívání slohuslohu

baroko končí na přelomu 17. a 18. století. baroko končí na přelomu 17. a 18. století. v Českých zemích je to patrné po roce 1729, v Českých zemích je to patrné po roce 1729,

kdy dochází k blahoslavení a svatořečení Jana kdy dochází k blahoslavení a svatořečení Jana Nepomuckého. Proces, který probíhá, lze opsat Nepomuckého. Proces, který probíhá, lze opsat biblickým podobenstvím o soli, která ztratila biblickým podobenstvím o soli, která ztratila slanost, neboť zde vskutku dochází k patrné slanost, neboť zde vskutku dochází k patrné ztrátě vědomí původního cíle a poslání baroka.ztrátě vědomí původního cíle a poslání baroka.

baroko se v této fázi už nezabývá nebeskými baroko se v této fázi už nezabývá nebeskými věcmi, ale zabývá se vlastními prožitky. věcmi, ale zabývá se vlastními prožitky. Nejvýznamněji k této proměně došlo ve FranciiNejvýznamněji k této proměně došlo ve Francii

Hudební baroko v EvropěHudební baroko v Evropě Provozování hudbyProvozování hudby

Styly a formyStyly a formy

StátyStáty

ProvozováníProvozování Kostely a kláštery Kostely a kláštery

- duchovní - duchovní skladby a písněskladby a písně

Zámky a Zámky a šlechtická sídla:šlechtická sídla:

1.1. ZábavnáZábavná2.2. KoncertníKoncertní3.3. ZvukomalebnáZvukomalebná

Doma, Trhy, Doma, Trhy, KrčmyKrčmy

1.1. LidováLidová2.2. OslavnéOslavné3.3. ŽertovnéŽertovné

Styly a formyStyly a formy Vokální – jedno a vícehlasé, sborovéVokální – jedno a vícehlasé, sborové

např. árie, recitativy, moteta, žalmynapř. árie, recitativy, moteta, žalmy Instrumentální –Instrumentální –

např. sonáty, preludia, fugy, např. sonáty, preludia, fugy, pastorely, koncerty, concerta grossapastorely, koncerty, concerta grossa

Vokálně – instrumentálníVokálně – instrumentálnínapř. oratoria, kantáty, opery, např. oratoria, kantáty, opery, duchovní hryduchovní hry

Evropské státy- střediska Evropské státy- střediska hudbyhudby

NěmeckoNěmeckoBach, Handel, Telemann, Buxtehude Bach, Handel, Telemann, Buxtehude ItálieItálieVivaldi, Scarlatti, Peri, Monteverdi, Vivaldi, Scarlatti, Peri, Monteverdi,

PergolesiPergolesi FrancieFrancieRameau, Couperin, Charpantiere, LullyRameau, Couperin, Charpantiere, Lully AnglieAngliePurcell Purcell

České barokoČeské baroko

Společenské Společenské poměry v českých poměry v českých zemích:zemích:

Bílá horaBílá hora ProtireformaceProtireformace

? Co znáte z dějin ?? Co znáte z dějin ?

1. etapy českého baroka:1. etapy českého baroka: lidový zpěv a církevní obřady lidový zpěv a církevní obřady Nositeli a tvůrci hudby – kantoři, trubačiNositeli a tvůrci hudby – kantoři, trubači

a šlechta (šlechtické kapely)a šlechta (šlechtické kapely)Hlavní představitel:Hlavní představitel:

Adam Michna z OtradovicAdam Michna z Otradovic(1600-1676)(1600-1676)

Adam Michna z OtradovicAdam Michna z Otradovic(1600 – 1676) (1600 – 1676)

** Jindřichův Hradec Jindřichův HradecSkladatel, básník, varhaníkSkladatel, básník, varhaníkDíla: Díla:

3 soubory:3 soubory:Česká Mariánská muzika – Chtíc, aby Česká Mariánská muzika – Chtíc, aby

spalspalSvatoroční muzikaSvatoroční muzikaLoutna česká – Nebeští Kavalerové Loutna česká – Nebeští Kavalerové

2.Etapa2.Etapa Rozvoj instrumentální hudbyRozvoj instrumentální hudby - Chrámová a světská hudba- Chrámová a světská hudba

- Biskupská kapela v Kroměříži- Biskupská kapela v Kroměříži

1.Instrumentální skladatel:1.Instrumentální skladatel:Pavel Josef VejvanovskýPavel Josef Vejvanovský

(1640-1693)(1640-1693)

3.etapa3.etapa poč. 18 století poč. 18 století Zdomácnění neapolského styluZdomácnění neapolského stylu Hlavní představitelé:Hlavní představitelé: - Jan Dismas Zelenka - Jan Dismas Zelenka (1679-1745)(1679-1745) - Bohuslav Matěj Černohorský - Bohuslav Matěj Černohorský (1684-1733)(1684-1733)

- František Václav Míča(1694- 1744) - František Václav Míča(1694- 1744)

Děkujeme za pozornostDěkujeme za pozornost