-
„VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA
B1/13-0
NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ“
POSOUZENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA UDRŽITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ
číslo smlouvy o dílo: 4114054234
zpracováno dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu a dle vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu
evidence
územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012.
leden 2015, revize květen 2015
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný
rozvoj území
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 01 1
ZÁZNAM O VYDÁNÍ DOKUMENTU
Název dokumentu VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA
BRNA B1/13-0 NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Číslo dokumentu C1699-14-0
Objednatel Statutární město Brno, Magistrát města Brna, odbor
územního plánování a rozvoje
Účel vydání Final
Stupeň utajení Bez omezení
Vydání Popis Zpracoval Kontroloval Schválil Datum
01 Final J. Nezvalová K. Maříková P. Vymazal
11. 5. 2015
Předcházející vydání tohoto dokumentu musí být buď zničena, nebo
výrazně označena NAHRAZENO.
Rozdělovník 2 výtisky MMB
2 CD MMB
1 výtisk archiv AMEC s.r.o.
1 elektronická kopie elektronický archiv AMEC s.r.o.
© AMEC s.r.o., 2015
Všechna práva vyhrazena. Žádná z částí tohoto dokumentu nebo
jakékoliv informace z tohoto dokumentu nesmí být nad rámec
smluvního určení vyzrazeny, zveřejněny, reprodukovány, kopírovány,
překládány, převáděny do jakékoliv elektronické formy nebo strojově
zpracovávány bez písemného souhlasu odpovědného zástupce
zpracovatele, firmy AMEC s.r.o.
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na udržitelný
rozvoj území
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 01 2
ÚDAJE O AUTORECH
Autor/ka:
Mgr. Jana Švábová Nezvalová, AMEC, s.ro.,
držitelka autorizace k posuzování vlivů na životní prostředí MŽP
č. j. 32190/ENV/09, prodloužena rozhodnutím č. j. 7681/ENV/13
AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email:
[email protected]
Datum zpracování: 11. 5. 2015
Vedoucí zakázky: Mgr. Jana Švábová Nezvalová
AMEC, s.r.o., Křenová 58, 602 00 Brno tel: 725 607 977 email:
[email protected]
Spolupracovali:
Titul Jméno Příjmení Firma Telefon Email
Ing. Kateřina Maříková AMEC s.r.o. 725 607 971
[email protected]
RNDr. Tomáš Bartoš, Ph.D. AMEC s.r.o. 725 607 968
[email protected]
RNDr. Zuzana Flegrová, Ph.D. AMEC s.r.o. 725 607 969
[email protected]
Dokument je zpracován textovým editorem MS Word, registrovaným u
společnosti Microsoft.
Grafické přílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW,
registrovaným u společnosti Corel Corporation.
mailto:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 3
OBSAH
ÚDAJE O AUTORECH
.....................................................................................................................................
2
OBSAH
..........................................................................................................................................................
3
PŘEHLED ZKRATEK
.......................................................................................................................................
6
ÚVOD
..........................................................................................................................................................
8
ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ - DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
(SEA) .............................................. 10
1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM
............................................................................................................
11
1.1. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k jiným
koncepcím ............................ 12
2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM
OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
................................................. 14
2.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve
vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní a místní
úrovni, které mají zvláštní význam vzhledem k SEA
.................................... 14
2.2. Referenční cíle ochrany ŽP a veřejného zdraví
....................................................................
29
3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ
A JEHO PRAVDĚPODOBNÝ VÝVOJ BEZ PROVEDENÍ KONCEPCE
.............................................................
30
3.1. Geologické a geomorfologické poměry
.................................................................................
30
3.2. Hydrologické poměry
.............................................................................................................
31
3.3. Kvalita ovzduší a klimatické poměry
......................................................................................
33
3.4. Pedologické poměry
..............................................................................................................
34
3.5. Biogeografické poměry
..........................................................................................................
35
3.6. Současný stav využití krajiny v zájmovém území
..................................................................
36
3.7. Ochrana přírody a krajiny
......................................................................................................
37
3.8. Hmotný majetek a kulturní památky
......................................................................................
40
3.9. Dopravní a technická infrastruktura
.......................................................................................
40
3.10. Obyvatelstvo
..........................................................................................................................
41
3.11. Pravděpodobný vývoj životního prostředí v území bez
provedení koncepce........................ 42
4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBLASTECH, KTERÉ BY
MOHLY BÝT PROVEDENÍM KONCEPCE VÝZNAMNĚ ZASAŽENY
........................................................................
43
4.1. Urbanizované území
..............................................................................................................
43
4.2. Zóny neurbanizované
............................................................................................................
43
5. SOUČASNÉ PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ JSOU VÝZNAMNÉ
PRO KONCEPCI, ZEJMÉNA VZTAHUJÍCÍ SE K OBLASTEM SE ZVLÁŠTNÍM
VÝZNAMEM PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
..........................................................................................................................
46
5.1. Ochrana přírody a krajiny a NATURA 2000
...............................................................................
46
5.2. Ovzduší
......................................................................................................................................
46
5.3. ZPF a PUPFL
.............................................................................................................................
47
5.4. Hluk
............................................................................................................................................
51
5.5. Veřejné (lidské) zdraví
...............................................................................................................
54
5.6. Krajinný ráz
................................................................................................................................
54
5.7. Biotická složka krajiny
................................................................................................................
56
5.8. Vodárenské zdroje
.....................................................................................................................
56
5.9. Ochrana proti povodním
............................................................................................................
57
5.10. Dopravní infrastruktura města
..................................................................................................
58
6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ (VČETNĚ
SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH,
STŘEDNĚDOBÝCH A
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 4
DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, POZITIVNÍCH A NEGATIVNÍCH
VLIVŮ) ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - METODA HODNOCENÍ
A JEJÍ OMEZENÍ.60
7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH ZÁPORNÝCH
VLIVŮ A JEJICH ZHODNOCENÍ.
...................................................................................................................
65
7.1. Vlivy na ZCHÚ a NATURA 2000
...........................................................................................
65
7.2. Vlivy na ÚSES
........................................................................................................................
65
7.3. Vlivy na ZPF a PUPFL
...........................................................................................................
65
7.4. Vlivy na krajinný ráz
...............................................................................................................
66
7.5. Vlivy na biotickou složku krajiny
............................................................................................
66
7.6. Vlivy na hlukovou situaci
........................................................................................................
66
7.7. Vlivy na ovzduší
.....................................................................................................................
67
7.8. Vlivy na veřejné (lidské) zdraví
..............................................................................................
67
7.9. Vlivy na dopravní a technickou infrastrukturu
........................................................................
68
7.10. Vlivy na hydrologické poměry
................................................................................................
68
7.11. Kumulativní a synergické vlivy
...............................................................................................
68
8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO
KOMPENZACI VŠECH ZÁVAŽNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
......................................... 69
8.1. ZCHÚ a NATURA 2000
.........................................................................................................
69
8.2. ÚSES
.....................................................................................................................................
69
8.3. ZPF a PUPFL
.........................................................................................................................
69
8.4. Krajinný ráz
............................................................................................................................
69
8.5. Biota
.......................................................................................................................................
70
8.6. Hluková situace
......................................................................................................................
70
8.7. Ovzduší
..................................................................................................................................
70
8.8. Veřejné (lidské) zdraví
...........................................................................................................
70
8.9. Územní plánování
..................................................................................................................
70
8.10. Technická a dopravní infrastruktura
......................................................................................
70
8.11. Hydrologické poměry
.............................................................................................................
70
9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO
PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ.
................................................................................
71
10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.
.........................................................................................................................
72
11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A
KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ. ............................. 73
12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ
.......................................................... 74
ČÁST B VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA EVROPSKY VÝZNAMNÉ
LOKALITY NEBO PTAČÍ OBLASTI SOUSTAVY NATURA 2000
...............................................................................................
76
ČÁST C VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ
PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEVŮ OBSAŽENÝCH V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH
PODKLADECH .............................. 77
C.I Horninové prostředí a geologie
...................................................................................................
77
C.II Vodní režim
.................................................................................................................................
77
C.III Hygiena životního prostředí
.........................................................................................................
77
C.IV Ochrana přírody a krajiny
............................................................................................................
77
C.V Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených
k plnění funkcí lesa (PUPFL)
................................................................................................................................................
77
C.VI Veřejná dopravní a technická infrastruktura
................................................................................
77
C.VII Sociodemografické podmínky
.....................................................................................................
77
C.VIII Bydlení
.........................................................................................................................................
78
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 5
C.IX Rekreace
.....................................................................................................................................
78
C.X Hospodářské podmínky, komerce a výroba
................................................................................
79
ČÁST D VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA OSTATNÍ SKUTEČNOSTI OVLIVNĚNÉ
NAVRŽENÝM ŘEŠENÍM, AVŠAK NEPODCHYCENÉ V ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH
PODKLADECH ÚZEMÍ ..................................... 80
D.I Vyhodnocení vlivu řešení Změny ÚP na cíle udržitelného
rozvoje ............................................. 80
ČÁST E VYHODNOCENÍ PŘÍNOSU ÚZEMNÍHO PLÁNU K NAPLNĚNÍ PRIORIT
ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ
OBSAŽENÝCH V POLITICE ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO
ROZVOJE ........................................................
84
E.I Priority územního plánování na národní úrovni
...........................................................................
84
E.II Soulad s nadřazenou ÚPD a rozvojovými koncepcemi na
regionální i místní úrovni ................. 85
ČÁST F VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ
ROZVOJ ÚZEMÍ - SHRNUTÍ
........................................................................................................................................................
87
F.I Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na vyváženost vztahu
podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a
pro soudržnost společenství obyvatel území
.............................. 87
F.II Shrnutí základního přínosu územního plánu
...............................................................................
87
SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr. 1 Schéma řešeného území
.................................................................................................................8
Obr. 2 Geologická mapa řešeného území
..............................................................................................
31 Obr. 3 Půdní typy v dotčeném území dle TKSP
.....................................................................................
35 Obr. 4 Chráněná území v řešeném území
..............................................................................................
38 Obr. 5 Území s překročením imisního limitu v roce 2012
.......................................................................
47 Obr. 6 Ochrana ZPF v řešeném území
..................................................................................................
49 Obr. 7 PUPFL na území města dle UAP 2014
........................................................................................
50 Obr. 8 Hlukový ukazatel Ln,
...................................................................................................................
53 Obr. 9 Hlukový ukazatel Ldvn
..................................................................................................................
53 Obr. 10 Jímání a zasakování podzemních vod v řešeném území
............................................................. 57
Obr. 11 Návrh protipovodňové ochrany na úrovni města Brna v řešeném
území ..................................... 58 Obr. 12 Dopravní
systém města Brna dle UAP 2014
................................................................................
59 Obr. 13 Vývoj prodejní plochy v jednotlivých morfogenetických
zónách města ........................................ 79 SEZNAM
TABULEK: Tab. 1 Sada referenčních cílů ochrany ŽP
..............................................................................................
29 Tab. 2 Problémové lokality města s překračováním imisních
limitů, příp. imisních limitů a mezí tolerance
......................................................................................................................................................
33 Tab. 3 Podíl zemědělské půdy na území města Brna
.............................................................................
48 Tab. 4 Vývoj úbytku zemědělské půdy
....................................................................................................
48 Tab. 5 Procentuální zastoupení půdních představitelů na variantě
D, zvané Bystrcká. ..................... 50 Tab. 6 Pravidla použití
korekce pro chráněný venkovní prostor a chráněných venkovních
prostorech staveb
......................................................................................................................................................
51 Tab. 7 Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku a v
chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk ze stavební činnosti
..............................................................................................................................
51 Tab. 8 Sada referenčních cílů ochrany ŽP
..............................................................................................
60 Tab. 9 Hodnocení vlivů vymezených ploch a strategických cílů
změny ÚPmB B1/13-0 na referenční cíle ochrany životního prostředí
..........................................................................................................................
63 Tab. 10 Vztah zdravotních determinant a oblastí podpory koncepce
................................................... 68 Tab. 11 Sada
referenčních cílů udržitelného rozvoje
............................................................................
80 Tab. 12 Hodnocení vlivů návrhových ploch na referenční cíle
udržitelného rozvoje ............................ 82
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 6
PŘEHLED ZKRATEK
B(a)P benzo(a)pyren
CO oxid uhelnatý
ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav
ČIŽP Česká inspekce životního prostředí
ČOV čistírna odpadních vod
ČSÚ Český statistický úřad
dB(A) ekvivalentní hladina akustického tlaku A
EIA posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (angl.
Environmental Impact Assessment)
EVL evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000
HG hydrogeologie / hydrogeologický
CHKO chráněná krajinná oblast
CHLÚ chráněné ložiskové území
CHOPAV chráněná oblast přirozené akumulace vod
JMK Jihomoravský kraj
JZT jihozápadní tangenta
JVT jihovýchodní tangenta
KHS krajská hygienická stanice
KÚ krajský úřad
LBC lokální biocentrum
LBK lokální biokoridor
MHD městská hromadná doprava
MCHÚ maloplošné chráněné území
MŽP Ministerstvo životního prostředí
MÚK mimoúrovňová křižovatka
NEHAP Akční plán zdraví a životního prostředí ČR
NOx oxidy dusíku
NRBK nadregionální biokoridor
NRP Národní rozvojový plán
NP národní park
OP ochranné pásmo
OOP orgán ochrany přírody
ORP obec s rozšířenou působností
PHO pásmo hygienické ochrany
PM10 tuhé znečišťující látky frakce do 10 µm (angl. Particle
Matter)
PO ptačí oblast soustavy Natura 2000
PP přírodní památka
PR přírodní rezervace
PRVK Plán rozvoje vodovodů a kanalizací
PÚR Politika územního rozvoje
PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa
PZKO Plán ke zlepšení kvality ovzduší
RBC regionální biocentrum
RBK regionální biokoridor
ŘSD Ředitelství silnic a dálnic
SEA Strategical Environmental Assesment (posouzení koncepce z
hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví)
SHM Strategická hluková mapa aglomerace Brno
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 7
SLDB sčítání lidí, domů a bytů
SO2 oxid siřičitý
SPŽP Státní politika životního prostředí České republiky
SUR ČR Strategie udržitelného rozvoje České republiky
SVP Směrný vodohospodářský plán
SZÚ Státní zdravotní ústav
TZL tuhé znečišťující látky
ÚAP územně analytické podklady
ÚP územní plán
ÚPmB územní plán města Brna
ÚPD územně plánovací dokumentace
ÚSES územní systém ekologické stability
UZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
VD vodní dílo
VKP významný krajinný prvek
VN vodní nádrž
VMO velký městský okruh
VOC těkavé organické látky
VOV Vírský oblastní vodovod
VVURÚ vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území
WHO World Health Organisation – Světová zdravotnická
organizace
ZCHÚ zvláště chráněná území
ZPF zemědělský půdní fond
ZÚR zásady územního rozvoje
ZVHS/ZVS Zemědělská vodohospodářská správa
ŽP životní prostředí
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 8
ÚVOD
Předkládané posouzení vlivů územně plánovací dokumentace
„Vyhodnocení vlivů změny ÚPmB B1/13-0 na udržitelný rozvoj území“
je vypracováno ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a dle vyhlášky č.
500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací
dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění
vyhlášky 458/2012, a v souladu s požadavky stanoviska Krajského
úřadu Jihomoravského kraje k Obsahu změny B1/13-0 vydaného pod čj.
JMK 70114/2013.
Důvod pořízení změny
Územní rozsah platnosti územního plánu je omezen na základě
rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 9 Ao 1/2010-84 ze dne
27.5.2010, kterým se opatření obecné povahy – Územní plán města
Brna, schválený Zastupitelstvem města Brna dne 3. 11. 1994, zrušuje
v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43 se všemi
jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových
křižovatek s napojením na stávající silniční síť a včetně všech
souvisejících ochranných pásem, a to dnem vyhlášení tohoto
rozsudku.
Z tohoto důvodu bylo přistoupeno k pořízení změny územního
plánu, která by v území dotčeném výše uvedeným rozsudkem NSS
vymezila stávající způsob využití území a zajistila ochranu před
nežádoucím zastavěním do doby vyřešení vedení koridoru R43 v Brně
resp. jeho okolí.
Rozsah změny
Změna B1/13 - 0 je řešena v části území dotčené rozsudkem
Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2010 č. j. 9 Ao 1/2010-84,
tj. v části vymezení ploch a trasy rychlostní silnice R43.
Obr. 1 Schéma řešeného území
Předmět řešení změny
V řešeném území, dotčeném změnou, bude stabilizováno současné
využití ploch dle zjištěného skutečného stavu využití území. Celé
řešené území bude součástí vymezené územní rezervy– Koridor územní
rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní
komunikace R 43
V tomto prostoru vymezené plochy jsou navrženy tak, aby nebyl
znemožněn nebo ztížen záměr na budoucí využití řešeného území
prověřovaný v územně analytických podkladech Jihomoravského kraje
(ÚAP JMK), tj. vymezení koridoru územní rezervy pro případné
(možné) budoucí zakotvení vedení
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 9
rychlostní komunikace R 43, se všemi jejími objekty a
souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových křižovatek a napojení
na stávající silniční síť. V rámci změny jsou realizovány tyto
cíle:
o je vymezeno následující funkční uspořádání stabilizovaných
ploch, které odpovídá současnému využití:
Zemědělský půdní fond (ZPF) dle stávajícího využití území
Plochy krajinné zeleně všeobecné (KV) dle stávajícího
využití
Plochy s objekty pro individuální rekreaci
Vodní a vodohospodářské plochy
Zvláštní plochy pro rekreaci (R)
Plochy pro dopravu/ významná parkoviště (DP) dle stávajícího
využití
Plochy pro dopravu/ tělesa dopravních staveb (násypy,
zářezy)
Plochy pro dopravu/ plochy komunikací a prostranství místního
významu
o nejsou vymezeny žádné nové návrhové plochy stavební ani
nestavební – volné;
o je vymezen Koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí
zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 v identickém rozsahu
ploch části území dotčeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
Koridor územní rezervy je vymezen za účelem umožnit případné
(možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se
všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových
křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech
souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému
třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako
neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, s touto regulací:
Dosavadní využití ploch nesmí být měněno takovým způsobem, který by
znemožnil nebo podstatně ztížil možné budoucí využití, včetně
umísťování staveb a jejich změn.
Dobu trvání existujících staveb a zařízení, které byly povoleny
jako dočasné, lze prodloužit pouze na dobu, která neznemožní nebo
neztíží možné budoucí využití ploch (podle aktuálního ověření stavu
záměru, k jehož ochraně je územní rezerv vymezena), nejdéle však na
dobu 3 let.
Širší souvislosti
R43 je dlouhodobě plánovaná rychlostní komunikace, výhledové
spojení Brna s okresy Blansko a Svitavy, přičemž tvoří spojku mezi
dálnicí D1 a budovanou rychlostní silnicí R35 Hradec Králové –
Olomouc. Navazuje na nedokončený předválečný projekt tzv. „německé
dálnice“ Vídeň – Wroclaw, po níž převzala plánovanou trasu. Význam
rychlostní silnice R43 je různý v závislosti na její funkci, od
městské až po mezinárodní.
Posuzovaný úsek komunikace je dlouhodobou součástí městské resp.
regionální komunikační sítě. Komunikace R43 má v dopravní koncepci
města Brna své nezastupitelné a dlouhodobě sledované místo. Jejím
základním cílem byla původně ochrana města před tranzitní dopravou.
Vzhledem k rozvoji města Brna i brněnské aglomerace se R43 postupně
přibližuje k těžištím cílů a zdrojů dopravy (přesněji řečeno cíle a
zdroje se přibližují k její trase). Vzrůstá tím i její význam pro
vnitroměstskou a cílovou (zdrojovou) dopravu. Je proto logické, že
je s ní počítáno se stále větší měrou při řešení problematiky
brněnské cílové (zdrojové) a vnitroměstské automobilové dopravy.
Silnice R43 je koncepční součástí vyšší komunikační sítě - státní a
s ní i mezinárodní. Podíl tranzitní dopravy na celkových
intenzitách dopravy představuje cca 30%. Z této hodnoty je drtivá
většina dopravy vnitrostátní, mezinárodní tranzit představuje cca
2% (rok 2010) až 4% (rok 2020 a další) celkových intenzit dopravy.
Zásadní dopravní význam silnice R43 je proto nutno spatřovat v
městském resp. regionálním měřítku, a to pro vnitroměstskou a dále
městskou cílovou a zdrojovou dopravu.
Silnice R43 představuje pouze dílčí součást celkové dopravní
koncepce. Teprve realizace (lépe řečeno dokončení) celého souboru
staveb komunikačního systému města Brna (tangent, okruhů a radiál)
umožní plné fungování jednotlivých staveb a základní páteřní
komunikační systém převezme v maximální možné míře intenzity
dopravy z ostatní (historické) komunikační sítě.
Tzv. Bystrcký koridor - "německá dálnice" je z hlediska potřeb
dopravy výhodný, územně připravený a ochrana dotčeného území je
řešitelná pomocí technických opatření, pro která je navíc dostatek
prostoru v okolí plánované komunikace.
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 10
ČÁST A VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ - DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ (SEA)
Obsah změny územně plánovací dokumentace (ÚPD) byl předložen dle
požadavků zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním
řádu, a požadavků § 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů
na životní prostředí dotčenému úřadu, kterým je Krajský úřad
Jihomoravského kraje, Odbor životního prostředí. Příslušný úřad
vydal v rámci koordinovaného stanoviska pod číslem jednacím JMK
70114/2013 k Obsahu změny B1/13-0 Územního plánu města Brna závěr
zjišťovacího řízení, jímž stanovil nutnost jeho posouzení z
hlediska vlivů na životní prostředí.
Důvodem pro tento požadavek bylo, že ve změně územního plánu
(B1/13 - 0) mají být mimo jiné prověřeny nové plochy pro ochranu
území pro případné budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace
R43 se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami. U změny B1/13
- 0 jde o území značného rozsahu, ve kterém jsou již nyní situovány
významné dopravní trasy, část řešeného území je v bezprostředním
kontaktu s bytovou zástavbou, významná část pak v kontaktu s
lesními pozemky. Obsah změny ÚP je formulován obecně a neumožňuje
dopředu vyloučit možnost negativních vlivů na životní prostředí,
proto je uplatněn požadavek na vyhodnocení.
KÚ dále požadoval zpracovat vyhodnocení v rozsahu úměrném
velikosti a složitosti řešeného území. S ohledem na charakter změny
územního plánu a charakter řešeného území se vyhodnocení má zaměřit
zejména na problematiku krajinného rázu, ochranu přírody a krajiny,
ochrany zemědělského půdního fondu, hluku, ochrany ovzduší a na
možné negativní dopady na životní prostředí a veřejné zdraví
související s budoucím využitím návrhových ploch. Návrhové plochy
mají být posouzeny ve vzájemných vztazích, aby byly eliminovány
budoucí střety vyplývající z rozdílného funkčního využití. OŽP
neuplatnil požadavek na variantní řešení.
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace "Změna Územního
plánu města Brna B1/13-0" na životní prostředí dle zákona č.
100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí bylo
zpracováno řešitelským týmem firmy AMEC s.r.o. pod vedením
autorizované osoby Mgr. Jany Švábové Nezvalové.
Pořizovatelem změny územního plánu je Statutární město Brno,
zastoupené Odborem územního plánování a rozvoje.
Údaje o současném stavu životního prostředí v dotčeném území
jsou shrnuty v kapitole 3., vývoj životního prostředí bez provedení
koncepce je popsán v kapitole 3.11. a vlivy koncepce jsou popsány v
kapitole 7.
Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ve smyslu
stavebního zákona, včetně posouzení vlivů na životní prostředí dle
zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, je
samostatnou přílohou a nedílnou součástí návrhu Změny územního
plánu.
Níže v rámci části A. VVÚRU uvádíme celé posouzení vlivů na
životní prostředí. (SEA).
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 11
1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM
Obsah změny
Aby nebyl znemožněn nebo ztížen záměr na budoucí využití
řešeného území prověřovaný v územně analytických podkladech
Jihomoravského kraje (ÚAP JMK) tj. vymezení koridoru územní rezervy
pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace
R 43, se všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně
mimoúrovňových křižovatek a napojení na stávající silniční síť, je
obsahem návrhu následující:
1) je vymezeno následující funkční uspořádání stabilizovaných
ploch, které odpovídá současnému využití:
o je vymezeno následující funkční uspořádání stabilizovaných
ploch, které odpovídá současnému využití:
Zemědělský půdní fond (ZPF) dle stávajícího využití území
Plochy krajinné zeleně všeobecné (KV) dle stávajícího
využití
Plochy s objekty pro individuální rekreaci
Vodní a vodohospodářské plochy
Zvláštní plochy pro rekreaci (R)
Plochy pro dopravu/ významná parkoviště (DP) dle stávajícího
využití
Plochy pro dopravu/ tělesa dopravních staveb (násypy,
zářezy)
Plochy pro dopravu/ plochy komunikací a prostranství místního
významu
o nejsou vymezeny žádné nové návrhové plochy stavební ani
nestavební – volné;
o je vymezen Koridor územní rezervy pro případné (možné) budoucí
zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 v identickém rozsahu
ploch části území dotčeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
Koridor územní rezervy je vymezen za účelem umožnit případné
(možné) budoucí zakotvení vedení rychlostní komunikace R 43 se
všemi jejími objekty a souvisejícími stavbami včetně mimoúrovňových
křižovatek a napojení na stávající silniční síť včetně všech
souvisejících ochranných pásem pro účely doplnění systému
třístupňové ochrany města před negativními vlivy dopravy jako
neoddělitelné součásti dopravního skeletu města, s touto regulací:
Dosavadní využití ploch nesmí být měněno takovým způsobem, který by
znemožnil nebo podstatně ztížil možné budoucí využití, včetně
umísťování staveb a jejich změn.
o Dobu trvání existujících staveb a zařízení, které byly
povoleny jako dočasné, lze prodloužit pouze na dobu, která
neznemožní nebo neztíží možné budoucí využití ploch (podle
aktuálního ověření stavu záměru, k jehož ochraně je územní rezerv
vymezena), nejdéle však na dobu 3 let.
Žádné další zvláštní podmínky využití území se nevymezují.
Shodně s přístupem k vymezení ploch se nemění ani význam
stávajících komunikací a silnic v řešeném území. S ohledem na
význam a dopravní zatížení stávající sil. III/3844 (Stará dálnice)
v úseku Kohoutovická – Přístavní není vyloučeno její zařazení do
systému místních komunikací.
V souladu s PÚR ČR, ÚAP JMK, Generelem dopravy JMK a Generelem
krajských silnic bude v rozsahu řešeného území vymezen Koridor
územní rezervy pro případné (možné) budoucí zakotvení vedení
rychlostní komunikace R 43.
Podle § 36 stavebního zákona jsou v územní rezervě zakázány
změny v území [§2 odst. 1 písm. a)], které by mohly stanovené
využití podstatně ztížit nebo znemožnit.
Urbanistická koncepce
Urbanistická koncepce, která je založena na vyváženém vztahu
urbanizovaného území (území
zastavěného a zastavitelných ploch) a území nezastavěného –
volného, s významnou ochranou
„krajinných klínů“ nezastavěného území se změnou územního plánu
nemění.
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 12
Koncepce veřejné infrastruktury
Občanská vybavenost
Koncepce občanské vybavenosti se změnou územního plánu
nemění.
Dopravní infrastruktura
V rámci řešené změny ÚPmB byla plně zachována stávající
koncepce.
Technická infrastruktura
Koncepce řešení jednotlivých sítí technické infrastruktury
zůstává beze změny.
Koncepce uspořádání sídelní zeleně
Beze změny.
Koncepce uspořádání krajiny
Koncepce uspořádání krajiny nedozná změnou B1/13-0 žádných
změn.
1.1. Zhodnocení vztahu změny územně plánovací dokumentace k
jiným koncepcím
Níže uvedené koncepční dokumenty byly zpracovatelem SEA využity
pro stanovení hodnotícího rámce, tj. pro výběr sady referenčních
cílů životního prostředí. Podrobná charakteristika vybraných, z
hlediska SEA nejdůležitějších koncepcí, je uvedena v následující
podkapitole 2.1.
Mezinárodní úroveň:
Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
Rámcová úmluva OSN o změně klimatu
Rámcová směrnice pro vodní politiku Společenství
(2000/60/ES)
Úmluva o ochraně přírodního a kulturního dědictví UNESCO
Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO
Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy
Úmluva o ochraně volně žijících ptáků (1979)
Směrnice 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně
žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1992)
Druhý akční program Evropského společenství v oblasti veřejného
zdraví 2008 – 2013 (2008)
Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020
(2011)
Národní a regionální úroveň
Politika územního rozvoje ČR
Strategie udržitelného rozvoje ČR
Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2014 – 2020
Dopravní politika České republiky pro období 2014 - 2020 s
výhledem do roku 2050
Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 –
2020
Státní politika životního prostředí ČR
Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013 a pro navazující období
2014 – 2020
Program rozvoje venkova ČR na období 2014 – 2020
Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP
Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví
21)
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 13
Místní agenda 21
Národní program snižování emisí České republiky, 2007
Plán odpadového hospodářství České republiky, 2014
Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České
republiky pro období od vstupu do Evropské unie
Plán hlavních povodí ČR, 2007
Aktualizace státního programu ochrany přírody a krajiny
Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti, 2005 (Natura
2000)
Dopravní politika ČR (2013)
Regionální úroveň:
Územně plánovací dokumentace Jihomoravského kraje, UAP
Koncepce podpory státní památkové péče v Jihomoravském kraji
Strategie rozvoje cestovního ruchu
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy
Jihomoravského kraje
Koncepce environmentálního vzdělávání
Územní energetická koncepce
Program rozvoje tělovýchovy a sportu
Plán odpadového hospodářství Jihomoravského kraje
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje
Koncepce ochrany přírody Jihomoravského kraje
Plány péče o zvláště chráněná území
Koncepce rozvoje ovocnictví Jihomoravského kraje
Program snižování emisí znečišťujících látek
Regionální inovační strategie
Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje v odvětví
zemědělství, zpracovatelský a potravinářský průmysl
Plánování v oblasti vod
Místní úroveň
Územní plán města Brna
Strategie pro Brno
Plán odpadového hospodářství města Brna
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Jihomoravského kraje - 4.
etapa PRVKÚC Brno – město
Generel odvodnění města Brna
Koncepce protipovodňové ochrany města Brna
Aktualizovaný program snižování emisí statutárního města
Brna
Program zlepšení kvality ovzduší statutárního města Brna
Územně analytické podklady (2014)
Dopravní politika města Brna
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 14
Nelze vyloučit ani přítomnost dalších koncepcí resp. programů
různých subjektů. Vlivy realizace všech koncepcí budou vzájemně
interferovat, při vhodném návrhu aktivit odpovídajícím posouzení
vlivů na životní prostředí a realizaci odpovídajících opatření
nelze očekávat významné riziko kumulace negativních vlivů. V řadě
případů lze očekávat, že koncepce se budou překrývat, resp. budou
využívat společné finanční zdroje.
V rámci vyhodnocení vlivů Změny B1/13-0 Územního plánu města
Brna na životní prostředí byly vzaty v úvahu relevantní cíle v
oblasti ochrany životního prostředí výše uvedených koncepcí a na
jejich základě byla sestavena sada referenčních cílů ochrany
životního prostředí (viz podkapitola 2.2.), které tvoří základní
referenční rámec pro hodnocení.
2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM
OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI
2.1. Cíle (priority) ochrany životního prostředí přijaté ve
vybraných strategických dokumentech na vnitrostátní a místní
úrovni, které mají zvláštní význam vzhledem k SEA
Politika územního rozvoje (PÚR) – aktualizace č. 1
Základním strategickým dokumentem v oblasti územního plánování
na celostátní úrovni je Politika územního rozvoje (dále jen PÚR)
(1. aktualizace PÚR byla schválena Vládou ČR usnesením č. 276 ze
dne 15. 4. 2015). Celé řešené území spadá dle nadřazeného
strategického dokumentu celostátního významu Politiky územního
rozvoje do Metropolitní rozvojové oblasti Brno (OB 3).
OB 3 Metropolitní oblast Brno je vymezena v rozsahu obcí z ORP
Brno, Blansko (jen obce ve střední, jihovýchodní a jihozápadní
části), Kuřim, Pohořelice (jen obce ve střední a severní části),
Rosice (jen obce ve východní části), Slavkov u Brna (jen obce v
severní části), Šlapanice, Tišnov (jen obce v jihovýchodní části),
Židlochovice, Ivančice (jen obce v jihovýchodní části), jako území
ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o
velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností,
které mají z velké části i mezinárodní význam; rozvojově
podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a
rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem;
sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na
prostor Vídně a Bratislavy.
Úkoly pro územní plánování v rámci OB3 jsou zejména:
a) vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména
silniční) sítě jižně od dálnice D1,
b) pořídit územní studie řešící zejména vzájemné vazby veřejné
infrastruktury.
PÚR ČR v aktuálním znění 2015, v části, věnované koridorům a
plochám dopravní infrastruktury, vymezuje mj. Rozvojovou osu OB9
Brno – Svitavy/ Moravská Třebová jako území ovlivněné silnicí I/43,
připravovanou silnicí R 43, železniční tratí č. 260 Brno–Česká
Třebová (I. tranzitní železniční koridor) při spolupůsobení center
Blansko, Boskovice, Svitavy a Moravská Třebová.
PÚR ČR 2015 tak předpokládá vybudování R43 jako spojky mezi
dálnicí D1 a rychlostní silnicí R35, kterou PÚR také zmiňuje.
Konkrétní vymezení trasy R43 přenechává PÚR ČR krajské úrovni
územního plánování, vymezuje pouze začátek R43 v Brně nebo jeho
blízkosti a konec u Moravské Třebové nebo u Svitav. Tím také
připouští možnost vedení R43 odchylně od původní trasy německé
dálnice.
V oblasti ochrany životního prostředí jako jednoho z pilířů
udržitelného rozvoje stanovuje PÚR ČR 2015 následující relevantní
priority (upraveno pro účely posouzení):
(14)1 Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační
a kulturní hodnoty území, včetně
urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.
Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury
osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity
území, jeho historie a tradice... Bránit upadání venkovské krajiny
jako důsledku nedostatku lidských zásahů.
(18) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní struktury. Vytvářet
předpoklady pro posílení partnerství mezi městskými a venkovskými
oblastmi a zlepšit tak jejich konkurenceschopnost.
1 Pro snadnější orientaci odpovídá v závorce uváděné číslování
odstavcům originálního znění Politiky územního
rozvoje
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 15
(20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter
krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně
podporovat potřebná kompenzační opatření….V rámci územně plánovací
činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na
cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro
využití přírodních zdrojů.
(20a) Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační
propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka,
zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci
územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s
ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.
(23) Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší
dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury
s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a
technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a
minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto
hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Zmírňovat
vystavení městských oblastí nepříznivým účinkům tranzitní
železniční a silniční dopravy, mimo jiné i prostřednictvím obchvatů
městských oblastí, nebo zajistit ochranu jinými vhodnými opatřeními
v území. Zároveň však vymezovat plochy pro novou obytnou zástavbu
tak, aby byl zachován dostatečný odstup od vymezených koridorů pro
nové úseky dálnic, silnic I. třídy a železnic, a tímto způsobem
důsledně předcházet zneprůchodnění území pro dopravní stavby i
možnému nežádoucímu působení negativních účinků provozu dopravy na
veřejné zdraví obyvatel (bez nutnosti budování nákladných
technických opatření na eliminaci těchto účinků).
(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a
obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v
území (záplavy, sesuvy půdy, eroze, sucho atd.) s cílem
minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní
ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na
ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným
rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence
srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní
krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných
územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování,
vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem
zmírňování účinků povodní.
(30) Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a
zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat tak, aby splňovala
požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v
budoucnosti.
(31) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované,
efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné
k životnímu prostředí, s cílem minimalizace jejich negativních
vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného
zásobování území energiemi.
Komentář:
Změna územního plánu je navržena v souladu se základními
principy územního plánování tak, jak je navrhuje PÚR, i s těmi
principy, které reprezentují ochranu životního prostředí a
veřejného zdraví. Vymezení územní rezervy za účelem chránění jedné
z možností vedení koridoru R43 je potom zcela v souladu s úkoly
územního plánování stanovené Politikou územního rozvoje. Lze tedy
konstatovat soulad cílů předkládané změny ÚPmB a Politiky územního
rozvoje.
Dopravní politika České republiky pro období 2014-2020 s
výhledem do roku 2050
Dopravní politika je vrcholový strategický dokument Vlády ČR pro
sektor doprava, dokument identifikuje hlavní problémy sektoru a
navrhuje opatření na jejich řešení.
Základní témata, kterými se Dopravní politika v rámci dosažení
svých cílů především zabývá jsou: harmonizace podmínek na
přepravním trhu, modernizace, rozvoj a oživení železniční a vodní
dopravy, zlepšení kvality silniční dopravy, omezení vlivů dopravy
na životní prostředí a veřejné zdraví, provozní a technická
interoperabilita evropského železničního systému, rozvoj
transevropské dopravní sítě, zvýšení bezpečnosti dopravy, výkonové
zpoplatnění dopravy, práva a povinnosti uživatelů dopravních
služeb, podpora multimodálních přepravních systémů, rozvoj městské,
příměstské a regionální hromadné dopravy v rámci IDS, zaměření
výzkumu na bezpečnou, provozně spolehlivou a environmentálně
šetrnou dopravu, využití nejmodernějších dostupných technologií a
globálních navigačních družicových systémů (GNSS), snižování
energetické náročnosti sektoru doprava a zejména její závislosti na
uhlovodíkových palivech.
Globálním cílem strategie je: Vytvořit podmínky pro zajištění
kvalitní dopravy zaměřené na její ekonomické, sociální a ekologické
dopady v rámci principů udržitelného rozvoje a položit reálné
základy pro nastartování změn proporcí mezi jednotlivými druhy
dopravy.
Z hlediska územního plánování je klíčový především specifický
cíl 2.2 Výstavba a modernizace dopravní infrastruktury a jeho
opatření:
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 16
2.2.2 Hlavní projekty rozvoje železniční sítě
2.2.3 Hlavní projekty rozvoje silniční a dálniční sítě
2.2.4 Hlavní projekty rozvoje vodních cest
2.2.5 Hlavní projekty rozvoje letecké dopravy
2.2.6 Hlavní projekty rozvoje infrastruktury pro nemotorovou
dopravu.
Opatření v oblasti silniční infrastruktury:
Prostřednictvím Politiky územního rozvoje ČR a územně
plánovacích dokumentací zajistit územní ochranu koridorů a ploch
pro rozvojové záměry dopravní infrastruktury.
Hlavní zásady rozvoje silniční infrastruktury:
Výstavba chybějících úseků na hlavní síti TEN-T do roku 2030 v
parametrech odpovídajícím prognózovaným intenzitám provozu
(prognózy z dopravního modelu v dokumentu Dopravní sektorové
strategie),
Výstavba chybějících úseků na globální síti TEN-T do roku 2050 v
parametrech odpovídajícím prognózovaným intenzitám provozu
(prognózy z dopravního modelu v dokumentu Dopravní sektorové
strategie),
Zkvalitnění napojení všech krajských měst na páteřní kapacitní
silniční síť ve směru do hlavních hospodářských center státu
(Praha, na Moravě rovněž Brno) do roku 2030,
Zajištění odpovídajícího dopravního napojení průmyslových zón na
silniční infrastrukturu v souladu s příslušnými usneseními
vlády,
Zajistit napojení významných rozvojových investic na silniční
infrastrukturu na úrovni alespoň silnic I. tř.,
Na hlavních dálničních tazích instalovat inteligentní dopravní
systémy pro řízení a regulaci provozu, zvýšení bezpečnosti a
efektivnosti dopravy a pro zajištění infomobility (aplikace ITS
umožní mj. lepší využití kapacity silniční infrastruktury),
Řešení průtahů obcí na tazích s vysokými intenzitami provozu
zejména výstavbou obchvatů (týká se i tzv. doprovodných komunikací
ke komunikacím dálničního typu), a to dle harmonogramu stanoveného
v dokumentu Dopravní sektorové strategie,
Zavádět stacionární i mobilní systémy vážení za jízdy k
eliminaci jízd přetížených nákladních vozidel, které neúměrně
poškozují silniční infrastrukturu.
Komentář:
Změna územního plánu je navržena v souladu se základními
principy územního plánování i s těmi principy, které reprezentují
ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Vymezení územní
rezervy za účelem chránění jedné z možností vedení koridoru R43 je
potom zcela v souladu s cíli a opatřeními Dopravní politiky. Lze
tedy konstatovat soulad cílů předkládané změny ÚPmB a Dopravní
politiky ČR.
Státní politika životního prostředí České republiky
2012-2020
Státní politika životního prostředí ČR (SPŽP ČR) je zásadní
referenční dokument pro ostatní sektorové i regionální politiky z
hlediska životního prostředí. Byla přijata vládou České republiky v
roce 2012. Státní politika životního prostředí České republiky
vymezuje plán na realizaci efektivní ochrany životního prostředí v
České republice do roku 2020.
Hlavním cílem je zajistit zdravé a kvalitní životní prostředí
pro občany žijící v České republice, výrazně přispět k efektivnímu
využívání veškerých zdrojů a minimalizovat negativní dopady lidské
činnosti na životní prostředí, včetně dopadů přesahujících hranice
státu a přispět tak k zlepšování kvality života v Evropě i
celosvětově.
SPŽP je zaměřena zejména na tyto tematické oblasti:
Ochranu a udržitelné využívání zdrojů včetně ochrany přírodních
zdrojů, zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu,
předcházení vzniku odpadů, zajištění jejich maximálního využití
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 17
a omezování jejich negativního vlivu na životní prostředí,
ochranu a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí;
Ochranu klimatu a zlepšení kvality ovzduší s cílem snižování
emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů změny
klimatu na území ČR, snížení úrovně znečištění ovzduší a podpory
efektivního a vůči přírodě šetrného využívání obnovitelných zdrojů
energie a energetických úspor;
Ochranu přírody a krajiny spočívající především v ochraně a
posílení ekologických funkcí krajiny, zachování přírodních a
krajinných hodnot a zlepšení kvality prostředí ve městech;
Bezpečné prostředí zahrnující jak předcházení následkům
přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, eroze,
apod.), tak i předcházení vzniku antropogenních rizik.
V rámci Státní politiky životního prostředí byly přijaty
následující prioritní cíle:
1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu
1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního
vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady
přírodních surovin
1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového
prostředí
2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních
dopadů klimatické změny
2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší
2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů
energie
3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny
3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot
3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech
4.1 Předcházení rizik
4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací
způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami
Komentář:
Zaměření Změny ÚPmB B1/13-0 není v rozporu s cíli SPŽP ČR.
Návrhem předkládané změny nedojde k žádným zásahům do podmínek
využití území v řešeném území, které by predikovaly významné vlivy
na životní prostředí. Při následné územně plánovací činnosti resp.
projekční přípravě R43 je třeba v případě využití územní rezervy
pro R43 vymezené v navrhované změně územního plánu vyřešit střety s
PP Skalky u Přehrady a zajistit technické řešení ochrany
urbanizovaného území přiléhajícího k budoucímu koridoru R43.
Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky
(Strategie udržitelného rozvoje ČR)
V rámci aktualizace Strategie udržitelného rozvoje vláda ČR
schválila dne 11. ledna 2010 usnesením č. 37 nový Strategický rámec
udržitelného rozvoje České republiky, který slouží jako
zastřešující dokument pro všechny koncepční dokumenty vypracovávané
v České republice. Má tedy nadresortní charakter a jeho účelem je
napomoci vzájemné provázanosti opatření, cílů a politik, které již
mohou být součástí stávajících sektorových strategií, nebo určit
problémy, které tyto materiály zatím neřeší. Dokument definuje
základní principy udržitelného rozvoje, které je nezbytné
respektovat při tvorbě všech navazujících strategií a koncepčních
dokumentů. Uplatnění cílů navržených ve Strategickém rámci má
zajistit, aby prosperita české společnosti stála na vzájemné
vyváženosti 3 pilířů udržitelného rozvoje – oblasti ekonomické,
sociální a environmentální.
Cíle aktualizovaného dokumentu jsou:
Stanovit vizi udržitelného rozvoje v ČR;
určit klíčové priority a cíle, rozvést principy udržitelnosti a
rozpracovat základní implementační struktury;
dále informovat všechny, kdo připravují nebo přijímají zásadní
rozhodnutí o naší společnosti s dlouhodobými dopady;
připravit prostředí pro celostátní zavedení dobré praxe
strategické práce (která je podmíněna vytýčením verifikovatelných
cílů v odpovídajících koncepčních a strategických dokumentech s
vyčíslenými náklady a dopady, spolu s uvedením závazných
úkolů);
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 18
zajistit systematické sledování situace v České republice z
hlediska udržitelného rozvoje pomocí sady indikátorů obsažených v
dokumentu a reflektovat mezinárodní dokumenty (zejména obnovenou
Strategii EU pro udržitelný rozvoj z r. 2006).
Komentář:
Předkládaná změna ÚPmB nemá žádný dopad do stávajícího využití
území, a je tak v souladu s cíli této strategie.
Akční plán ČR pro zdraví a životní prostředí – NEHAP
NEHAP ČR byl přijat usnesením vlády ČR č. 810 z roku 1998.
Dokument obsahuje soubor doporučení směřujících ke zlepšení
životního prostředí a zdravotního stavu populace v ČR. Zabývá se
širokou škálou problémů životního prostředí a koncepční podpory
zdraví. Na NEHAP navazují místní Akční plány zdraví a životního
prostředí (LNEHAP).
Z analýzy vývoje stavu životního prostředí v České republice
vyplývají prioritní problémy politiky životního prostředí trvalého
charakteru:
Ochrana klimatu cestou snižování emisí "skleníkových" plynů;
ochrana ozónové vrstvy Země;
ochrana biologické a krajinné rozmanitosti;
zvyšování povědomí občanů o významu ochrany životního
prostředí.
Ve střednědobém horizontu je prvořadou prioritou oblast ochrany
vod a půdy a bude narůstat význam dalších aktivit:
Postupné zvyšování schopnosti krajiny zadržovat vodu a odolnosti
krajiny vůči vodní erozi;
pokračující rekonstrukce lesních porostů v oblastech poškozených
emisemi;
pokračující obnova území devastovaných hornickou činností;
zajištění takové struktury využívání území, která povede ke
zlepšení přírodní infrastruktury a bude podmínkou efektivity
složkové ochrany (ochrana vod, horninové prostředí, půdy a klimatu
a snižování hlučnosti).
Z výše uvedených priorit vyplývají následující cíle (relevantní
vzhledem k SEA územního plánu):
Stanovovat priority ve zlepšování kvality ovzduší ze zdravotního
hlediska prostřednictvím hodnocení rizik;
dále zvyšovat kvalitu ovzduší cestou snižování emisí škodlivin,
včetně tzv. skleníkových plynů;
stanovit priority pro intervence ke zlepšování kvality a
zdravotní nezávadnosti vody ze zdravotních hledisek;
předcházet poškození zdraví z používání a užívání vod;
chránit podzemní i povrchové vody před kontaminací, se zvláštním
zaměřením na ochranu zdrojů pitných vod a vod pro rekreaci;
zlepšovat kvalitu a zdravotní nezávadnost pitné vody veřejného
zásobování a zabezpečit její stálou jakost;
chránit půdu jako základní složku životního prostředí s důrazem
na zabezpečení jejích funkcí;
uplatňovat princip prevence poškozování půdy;
vhodným využíváním půdy zajistit ochranu dalších složek
životního prostředí, zejména vody;
omezovat negativní působení hluku na zdraví;
zastavit nárůst hluku, zejména dopravního, a rozšiřovat chráněné
zóny;
snižovat expozici hluku prostředky územního plánování;
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 19
zabezpečovat prevenci a omezování důsledků velkých průmyslových
a jaderných havárií a přírodních katastrof;
soustavně sledovat parametry životního prostředí a ukazatelů
zdravotního stavu populace.
Komentář:
Předkládanou změnou Územního plánu města Brna nedojde ke změnám
stávajícího využití území řešeného změnou a nedojde tedy ani ke
střetu s principy ochrany veřejného zdraví. Vzhledem k charakteru
změny územního plánu nejsou navrhována žádná opatření před hlukovou
zátěží ani ochranu ovzduší prostředky územního plánování. Při
následné územně plánovací činnosti resp. projekční přípravě R43 je
třeba v případě budoucí aktivace územní rezervy pro R43 vymezené v
navrhované změně územního plánu vyřešit střety s PP Skalky u
Přehrady a zajistit technické řešení ochrany urbanizovaného území
přiléhajícího k budoucímu koridoru R43 před důsledky hlukové a
emisní zátěž spojené s provozem po případné budoucí komunikaci.
Dlouhodobý program Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví
21)
Česká republika se v roce 1998 přihlásila k programu „Health for
all in the 21st century“, který následně rozpracovala do
strategického dokumentu „Dlouhodobý program zlepšování zdravotního
stavu obyvatelstva České republiky: Zdraví pro všechny v 21.
století“ (dále jen program ZDRAVÍ 21). Program byl schválen vládou
ČR dne 30. října 2002 usnesením č. 1046. Jeho hlavním záměrem je
prostřednictvím 21 cílů vybudovat fungující model komplexní péče o
zdraví a podpory zdraví celé společnosti.
Program ZDRAVÍ 21 představuje rozsáhlý soubor aktivit zaměřených
na stálé a postupné zlepšování všech ukazatelů zdravotního stavu
obyvatelstva a předpokládá účast všech složek společnosti na jeho
plnění. Za plnění programu Zdraví 21 odpovídá vláda ČR. Jejím
poradním orgánem je Rada pro zdraví a životní prostředí. Program
ZDRAVÍ 21 vychází z racionálního, dobře strukturovaného modelu
komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj, vypracovaného
týmy předních světových odborníků z medicínských oborů a odborníků
pro zdravotní politiku a ekonomiku. Navrhuje vlastní cesty ČR, jak
směřovat ke splnění 21 cílů společného evropského programu ke
zlepšení zdravotního stavu národa a regionu.
Program Zdraví 21 stanovuje následující cíle:
CÍL 1: SOLIDARITA VE ZDRAVÍ V EVROPSKÉM REGIONU
CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ
CÍL 3: ZDRAVÝ START DO ŽIVOTA
CÍL 4: ZDRAVÍ MLADÝCH
CÍL 5: ZDRAVÉ STÁRNUTÍ
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CÍL 7: PREVENCE INFEKČNÍCH ONEMOCNĚNÍ
CÍL 8: SNÍŽENÍ VÝSKYTU NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ
CÍL 9: SNÍŽENÍ VÝSKYTU PORANĚNÍ ZPŮSOBENÝCH NÁSILÍM A ÚRAZY
Komentář:
V případě Programu Zdraví 21 lze konstatovat totéž co u
předchozí koncepce. Koncepce nemá přímé vlivy vůči předkládané
změně územního plánu.
Místní agenda 21
Místní agenda 21, představuje implementaci závěrů konference v
Rio de Janeiro, směřované k udržitelnému rozvoji, tvoří komplexní
systém sestavený z dílčích součástí, vzájemně propojených. V části,
která se týká „Ochrany a podpory lidského zdraví“, vymezuje
následující programové oblasti:
Uspokojování požadavků základní zdravotní péče, zvláště ve
venkovských oblastech
Kontrola přenosných nemocí
Ochrana zdravých a citlivých skupin populace
Řešení problémů zdravotní péče ve městech
Snižování zdravotních rizik vyvolaných znečištěním a riziky
životního prostředí
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 20
Další programovou podskupinou Místní agendy 21 je „Podpora
udržitelného rozvoje lidských sídel“. V této podskupině jsou
zahrnuty následující programové oblasti:
Zajištění adekvátního přístřeší pro všechny
Zlepšení řízení lidských sídel
Podpora plánování a řízení udržitelného využívání území
Podpora integrovaného zajišťování environmentální
infrastruktury: hospodaření s vodou, péče o hygienu, kanalizaci a
nakládání s pevnými odpady
Podpora udržitelných energetických dopravních systémů v lidských
sídlech
Podpora plánování a řízení lidských sídel v oblastech náchylných
ke katastrofám
Podpora udržitelného stavebního průmyslu
Podpora rozvoje lidských zdrojů a vytváření kapacit pro rozvoj
lidských sídel
Komentář:
V případě Místní agendy 21 především v ní obsažené priority
Podpora udržitelného rozvoje lidských sídel, lze konstatovat, že
změna Územního plánu města Brna B1/13-0 má přímé pozitivní vazby
vůči cíli „Podpora plánování a řízení udržitelného využívání
území“. Ostatní cíle strategie jsou vůči předkládané změně
indiferentní.
Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí –
Zdraví 2020
Národní strategie je nástrojem pro realizaci programu Světové
zdravotnické organizace (dále jen „SZO“) Zdraví 2020 v ČR. Program
Zdraví 2020 byl schválen 62. zasedáním Regionálního výboru SZO pro
Evropu v září 2012 a je adaptabilním a praktickým strategickým
rámcem umožňujícím specificky zaměřené přístupy. Má za úkol přispět
k řešení složitých zdravotních problémů 21. století, se kterými se
ČR potýká, spojených s ekonomickým, sociálním a demografickým
vývojem, a to zejména cestou prevence nemocí, ochrany a podpory
zdraví.
Účelem Národní strategie je především stabilizace systému
prevence nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných
a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu
populace. Národní strategie navazuje na „Dlouhodobý program
zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR – Zdraví 21“ (dále jen
„Zdraví 21“) podpořený vládou ČR v roce 2002 usnesením č. 1046/2002
a je naplněním požadavku vlády na aktualizaci tohoto strategického
dokumentu. Ústecký kraj se k programu Zdraví 21 přihlásil v roce
2005 Programem „Zdravý kraj České republiky – Ústecký kraj“.
Hlavním cílem je zlepšit zdravotní stav populace a snižovat
výskyt nemocí a předčasných úmrtí, kterým lze předcházet, přičemž
hlavní vizí do roku 2020 je především stabilizace systému prevence
nemocí a ochrany a podpory zdraví a nastartování účinných a
dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu
populace.
K tomuto cíli vedou dva strategické cíle:
1. zlepšit zdraví obyvatel a snížit nerovnosti v oblasti
zdraví
2. posílit roli veřejné správy v oblasti zdraví a přizvat k
řízení a rozhodování všechny složky společnosti, sociální skupiny i
jednotlivce.
Pro naplnění výše uvedených cílů byly identifikovány čtyři
oblasti prioritních politických opatření zaměřených na řešení
vybraných dominantních problémů zdravotního stavu populace ČR:
1. realizovat celoživotní investice do zdraví a prevence nemocí,
posilovat roli občanů a vytvářet podmínky pro růst a naplnění
jejich zdravotního potenciálu;
2. čelit závažným zdravotním problémům v oblasti neinfekčních i
infekčních nemocí a průběžně monitorovat zdravotní stav
obyvatel;
3. posilovat zdravotnické systémy zaměřené na lidi, zajistit
použitelnost a dostupnost zdravotních služeb z hlediska příjemců,
soustředit se na ochranu a podporu zdraví a na prevenci nemocí,
rozvíjet kapacity veřejného zdravotnictví, zajistit krizovou
připravenost, průběžně monitorovat zdravotní situaci a zajistit
vhodnou reakci při mimořádných situacích;
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 21
4. podílet se na vytváření podmínek pro rozvoj odolných
sociálních skupin, tedy komunit žijících v prostředí, které je
příznivé pro jejich zdraví.
Prevence nemocí a ochrana a podpora zdraví jsou důležitými
prioritami České republiky. Jsou založeny na vědeckých důkazech a
mezinárodních zkušenostech o vysokém společenském a ekonomickém
přínosu předcházení nemocem a posilování zdraví. Předpokladem
efektivního účinku na zdravotní stav populace je spoluúčast všech
složek společnosti, občanů, rodin, státní správy a samosprávy,
podnikatelské sféry, nevládních organizací a sdělovacích
prostředků. Dosavadní zkušenosti vyspělých států i ČR ukazují, že
prevence nemocí a ochrana a podpora zdraví mají reálný přínos ke
zlepšování zdravotního stavu populace.
Komentář:
Předkládanou změnou Územního plánu města Brna nedojde ke změnám
stávajícího využití území řešeného změnou a nedojde tedy ani ke
střetu s principy ochrany veřejného zdraví. Vztah vůči této
strategii je tedy nepřímý.
Národní program snižování emisí České republiky, 2007
První Národní program snižování emisí České republiky byl
schválen v roce 2004 a přijat usnesením vlády České republiky č.
454/2004. Jeho aktualizace proběhla v roce 2006 v souladu s
požadavky na revize národních programů podle NECD. S ohledem na
stále nevyhovující stav kvality ovzduší a vzhledem ke snaze splnit
cíle, ke kterým se členské státy zavázaly přijetím Tematické
strategie o znečišťování ovzduší vydané 21. září 2005 (COM(2005)446
final), byla přijata také adekvátní opatření ke snížení
znečišťování ovzduší PM10 a PM2,5, benzo(a)pyren a NOx.
Národní program snižování emisí České republiky byl zpracován s
využitím energetických vstupů (včetně projekcí) poskytnutých
Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Specifické cíle Národního Programu jsou:
Plnit od určeného termínu (roku 2010) stanovené hodnoty
národních emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, těkavé
organické látky a amoniak;
přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší PM10 pod platné
imisní limity;
přispět ke snížení úrovně znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem pod
stanovené cílové imisní limity.
Dle odst. 3 § 6 zákona (3) schvaluje návrhy národních programů,
předložené ministerstvem, vláda usnesením (s výjimkou Národního
programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých spalovacích
zdrojů, který vydává vláda svým nařízením). Národní programy se
aktualizují vždy po 5 letech.
Národní program zahrnuje zejména opatření legislativního,
fiskálního, ekonomického charakteru – vytváří podmínky pro návrhy
změn zákonů a uplatnění dalších regulačních nástrojů, finanční
podporu a využití fiskálních nástrojů. Rozšiřuje stávající opatření
ke snížení emisí o dodatečná opatření pro roky 2007 až 2013.
Komentář:
Nebyl shledán žádný zásadní rozpor mezi NPSE a změnou Územního
plánu města Brna B1/13-0, řešenou změnou nedojde k žádné zásadní
změně v dosavadním využití území.
Národní program na zmírnění dopadu změny klimatu v ČR
Tento program má nepřímou vazbu na Změnu B1/13-0 ÚPmB z hlediska
spotřeby fosilních paliv, preferenci obnovitelných zdrojů nebo
využívání zemního plynu. Obsahuje následující cíle a opatření na
snižování emisí skleníkových plynů:
Po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit měrné
emise CO2 na obyvatele do roku 2020 o 30 % v porovnání s rokem
2000;
po ukončení prvního kontrolního období Protokolu snížit do roku
2020 celkové agregované emise CO2 o 25 % v porovnání s rokem
2000;
pokračovat v zahájeném trendu do roku 2030;
zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na spotřebě primárních
energetických zdrojů na 6 % k roku 2010 a na 20 % k roku 2030.
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 22
Komentář:
Nebyl shledán žádný zásadní rozpor mezi Národním programem na
zmírnění dopadu změny klimatu v ČR a řešenou změnou územního plánu.
Na základě změny ÚP nedojde k umístění žádných nových zdrojů
znečištění ovzduší do území.
Plán odpadového hospodářství České republiky 2015-2024
Hlavními cíli strategie je jednoznačně předcházení vzniku odpadů
a zvýšení recyklace a materiálového využití odpadů v souladu s
evropskou hierarchií nakládání s odpady. Česká republika se v novém
Plánu odpadového hospodářství zavazuje k plnění evropských cílů ve
všech oblastech nakládání s odpady. ČR patří mezi evropské
skládkařské velmoci. Proto strategie navržená v plánu odpadového
hospodářství vede k jednoznačnému odklonu odpadů ze skládek skrze
předcházení odpadů, zvýšení recyklace a materiálového využití
odpadů.
Schválený POH ČR nově zahrnuje i Program předcházení vzniku
odpadů. Ten se zaměřuje například na řešení textilního odpadu,
využití potravinových bank pro předcházení potravinového plýtvání
nebo např. na systém tzv. opraven pro rozbité výrobky, které nemusí
nutně skončit v odpadu.
Strategie nového plánu vychází ze 4 hlavních cílů, kterými jsou
předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů,
minimalizace nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní
prostředí při vzniku odpadů a nakládání s nimi, udržitelný rozvoj
společnosti, přiblížení se k evropské „recyklační společnosti“ a
maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.
Do roku 2020 je cílem POH zvýšit nejméně na 50 % hmotnosti
celkovou úroveň přípravy odpadu k opětovnému použití a recyklaci u
odpadů z papíru, plastu, skla i kovu.
Prioritou pro biologicky rozložitelné odpady je podle nového POH
snížení maximálního množství biologicky rozložitelných komunálních
odpadů ukládaných na skládky nejvýše na 35 % z celkové hmotnosti v
roce 2020 oproti roku 1995.
Z priorit Plánu odpadového hospodářství vyplývá i nezbytnost
stanovit a koordinovat síť zařízení k nakládání s odpady v
regionech.
Nový Plán odpadového hospodářství ČR pro roky 2015–2024 navazuje
na předchozí POH ČR 2003–2013,
Komentář:
Cíle POH ČR nemají vzhledem k charakteru předkládané změny ÚPmB
přímý vztah k posuzovanému dokumentu.
Koncepce vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství České
republiky pro období od vstupu do Evropské unie
Tato koncepce vymezená strategickými cíli má silný vliv na
budování vodohospodářské infrastruktury, kmenových stok, retenčních
nádrží a obecná protipovodňová opatření uvedená v Aktualizaci
ÚPmB.
Zkvalitnění péče o vodní zdroje a související vodohospodářskou
infrastrukturu včetně naplnění právních předpisů Evropských
společenství;
zabezpečení bezproblémového zásobování obyvatel kvalitní pitnou
vodou a efektivní likvidace odpadních vod bez negativních dopadů na
životní prostředí;
prevence negativních dopadů extrémních hydrologických situací –
povodní a sucha.
Komentář:
V případě Koncepce vodohospodářské politiky MZe je možné říci,
že navrhovaná změna územního plánu nemá přímý vztah ke strategickým
dokumentům ve vodohospodářské oblasti.
Státní program ochrany přírody a krajiny, 1998
Změny B1/13-0 ÚPmB naplňuje obsah tohoto programu především v
oblasti územního plánování a urbanismu a respektuje cíle pro lesní
a vodní hospodářství, dopravu a těžbu surovin.
I. Regionální politika, územní plánování a urbanizmus
K formulaci programů regionálního rozvoje krajů a velkých
územních celků je vhodné zajišťovat postupné vytváření a novelizaci
územních plánů vymezujících podmínky ochrany přírody a trvale
udržitelného
-
VYHODNOCENÍ VLIVŮ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA B1/13-0 NA
UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
Posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní
prostředí
Číslo dokumentu: C1699-14-0/Z01
Vydání: 02 23
hospodaření v krajině. Jako jedno z východisek státní regionální
politiky a rozvoje urbanizace je nutné rozpracovat systém
kategorizace krajiny (území), a to z hlediska:
a) limitů rozvoje území definovaných ve vztahu k ochraně
přírodního a krajinného prostředí, ekologické únosnosti území,
ochrany nerostného bohatství, vodních zdrojů i dalších
souvisejících aspektů;
b) územních rezerv pro rámcově definované rozvojové aktivity
hospodářského využívání krajiny včetně dopravní infrastruktury.
II. Lesní hospodářství
Význam mimoprodukčních funkcí lesů poroste především z hlediska
jejich ekostabilizační úlohy, ochrany biodiverzity a
předpokládaných klimatických změn.
III. Vodní hospodářství
Navrhovat a realizovat obnovu vodního režimu blízkého přírodě v
kontextu celého povodí, jehož se týká.
IV. Doprava
Stanovit základní parametry rozvoje dopravy v celém státě i
jednotlivých regionech z hlediska ekologické únosnosti území i z
hlediska rezerv (možností, potřeb, nabídek) rozvoje území.
V. Těžba nerostných surovin
Důsledně respektovat dané územní limity těžby stanovené zejména
v územně - plánovacích podkladech a tam kde schází, tyto limity
zavést.
Komentář:
Výše uvedené zásady nejsou změnou územního plánu nijak dotčeny z
pohledu jejich uplatňování v rámci platného Územního plánu města
Brna, který je odráží v cel�