Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví vpůsobnosti …...Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize, promítající se mimo jiné do klesajícího zájmu o nové automobily.

Sekce strategie a ekonomiky průmysluodbor ekonomických analýz

Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO

za rok 2009

Duben 2010

MPO – odbor ekonomických analýz Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO – za rok 2009

2


3

O B S A H

EXECUTIVE SUMMARY............................................................................................................5

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE ..........................................8 I.1 Výkonnost ekonomiky...................................................................................................................... 8 I.2 Trh práce........................................................................................................................................ 11 I.3 Cenová politika .............................................................................................................................. 15 I.4 Přímé zahraniční investice .............................................................................................................. 19 I.5 Kapitálový trh ................................................................................................................................ 22

II. PRŮMYSL.............................................................................................................................28 II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita ......................................................................................... 28

III. STAVEBNICTVÍ ..................................................................................................................43 III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení............................................................ 43 III.2 Bytová výstavba .......................................................................................................................... 49

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD ...................................................................................................51 IV.1 Souhrnné výsledky ..................................................................................................................... 51 IV.2 Teritoriální struktura................................................................................................................... 56 IV.3 Komoditní struktura.................................................................................................................... 58 IV.4 Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v roce 2009........................ 63 IV.5 Situace v zahraničí...................................................................................................................... 63 IV.6 Výhled na rok 2010 .................................................................................................................... 64

V. VNITŘNÍ OBCHOD.............................................................................................................65

VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮ ..........................................70 VI.1 Metodika ..................................................................................................................................... 70 VI.2 Nefinanční sféra celkem .............................................................................................................. 71 VI.3 Průmysl ....................................................................................................................................... 76 VI.4 Stavebnictví................................................................................................................................. 81

Tabulková příloha


4

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31.3.2010


5

EXECUTIVE SUMMARY

Rok 2009 byl rokem globální hospodářské recese, které nebyla ušetřena ani česká ekonomika.

Po desetiletém období nepřetržitého růstu poklesl její hrubý domácí produkt meziročně o 4,1 %, což byl

nejhlubší propad v novodobé historii České republiky. Tomuto vývoji napovídaly už výsledky 4. čtvrtletí

roku 2008, kdy se plně projevily odbytové potíže exportně orientovaného průmyslu, vyvolané dramatickým

oslabením zahraniční poptávky. Důsledkem bylo výrazné zpomalení meziročního růstu produktu, po kterém

v roce 2009 následoval jeho propad do červených čísel.

Tendence meziročního poklesu ekonomického výkonu trvala po celý rok, přesto zhruba od jeho

poloviny lze pozorovat určité prvky stabilizace vývoje. Jejich projevem bylo nejprve zpomalování

propadu zahraničního obchodu a průmyslu a následně i obnovení jejich mírného růstu. Exportní odvětví

těžila především ze zlepšení podnikatelského klimatu v Německu, které bylo v případě výroby dopravních

prostředků zvýrazněno zvýšenou poptávkou po zavedení šrotovného1. Hrubý domácí produkt od 3.

čtvrtletí (v porovnání s předchozím čtvrtletím) dokonce mírně rostl, čímž se česká ekonomika zařadila do

druhé vlny zemí Evropské unie, které vystoupily z recese.

Vývoj české ekonomiky se od celkové hospodářské situace v Evropě výrazně nelišil. Platí to

zejména o míře meziročního poklesu hrubého domácího produktu, která v zemích eurozóny činila rovněž

4,1 %. Eurozóna jako celek překonala recesi také ve 3. čtvrtletí,ale ve 4. čtvrtletí její ekonomika pouze

stagnovala.

Pokles postihl všechny země EU-27 s výjimkou Polska. Jeho relativní odolnost vůči krizi, obdobně

jako u Francie, která si vedla z velkých ekonomik nejlépe, odrážela pozitivní vlivy velkého domácího trhu

a nižší závislosti na vývozu. Naopak hlavní obchodní partner tuzemské ekonomiky, Německo, na oživení

domácí poptávky zatím čeká a jeho výkonnost ve 4. čtvrtletí stanovala na úrovni 3. čtvrtletí. Slovenská

ekonomika zrychlovala mezičtvrtletní růst již od 2. čtvrtletí, přesto byl její propad výkonnosti o 4,7 %

v roce 2009 (ve srovnání s rokem 2008) hlubší než u české ekonomiky.

Na nižší úrovni produktu EU-27 se podepsaly všechny výdajové položky, s výjimkou veřejných

výdajů, což odráželo charakter globálního ekonomického prostředí a přijatá stimulační opatření na úrovni

vlád. S tím v zásadě korespondoval také vývoj české ekonomiky, ve které se k nepříznivému dopadu

vnějšího sektoru a nižší investiční aktivity připojil ve druhé polovině roku rovněž pokles konečné

spotřeby domácností. Ta byla v předchozích třech letech hlavním zdrojem růstu, ale s rostoucí napjatostí

na trhu práce její pozitivní vliv slábl a následně přešel do záporných hodnot (výsledkem čehož byl

1 Šrotovné je finanční příspěvek státu za nákup nového osobního automobilu při současném odevzdání starého

na vrakoviště. Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize, promítající se mimo jiné do klesajícího zájmu o nové automobily.


6

v celoročním vyjádření v zásadě neutrální příspěvek). Naopak pozitivní obrat zaznamenal vývoj čistého

vývozu, který se v posledním čtvrtletí roku (po roční přestávce) opět stal faktorem hospodářskému růstu.

Projevem recese světové ekonomiky byla nejen slabá poptávka, ale také pokles cen téměř všech

komodit (a tím zlevnění cen výstupů). Oba tyto faktory se promítly v razantním zpomalování růstu

domácí cenové hladiny v průběhu roku, jehož reálným výsledkem byla 1%-ní průměrná roční míra inflace

(která je druhou nejnižší hodnotou tohoto ukazatele od roku 1989). K příznivému cenovému vývoji přispělo

rovněž odeznění vlivu značných administrativních zásahů realizovaných v roce 2008.

Hospodářská recese naopak velmi negativně poznamenala trh práce. Zaměstnanost v průměru

za rok meziročně klesla o 68,2 tis osob (tj. téměř o 1,4%) a míra registrované nezaměstnanosti se

na konci roku vyšplhala na 9,2 % (za rok se tak zvýšila o 3,2 p.b.). Uvedený vývoj byl doprovázen

zhoršením také dalších charakteristik pracovního trhu, zejména výrazným poklesem volných pracovních

míst. V oblasti mezd byl jejich vyplacený objem meziročně nižší, ale protože propouštěním byli nejvíce

postiženi zaměstnanci s nízkou kvalifikací, a tedy nejnižší mzdou, průměrná mzda nadále rostla.

Ve srovnání s předchozím rokem však její nominální růst výrazně zpomalil, zatímco v reálném vyjádření

(vlivem zmírnění inflace) dokonce zrychlil.

Ekonomické prostředí zásadně ovlivnilo vývojové tendence odvětví v působnosti Ministerstva

průmyslu a obchodu (jejich podrobné hodnocení obsahují samostatné kapitoly analýzy).

Výkonnost průmyslu se meziročně snížila o 13,4 %, když v prvních pěti měsících (s výjimkou

března) přesahovala ztráta hranici 20 %. Poté začal pokles zmírňovat a v prosinci se produkce (po čtrnácti

měsících) vrátila k růstu. K celoročnímu poklesu nejvíce přispěla výroba strojů a zařízení a dále výroba

kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Citelně byl postižen rovněž automobilový průmysl, tj.

odvětví jehož zhruba dvě třetiny produkce jsou určeny na export. Vzhledem k silné provázanosti tuzemské

a německé ekonomiky bylo proto zásadní událostí zavedení šrotovací prémie v Německu a následné oživení

tamní poptávky po automobilech, ze kterého významně profitovali vedle automobilek také výrobci dílů

a příslušenství motorových vozidel z ostatních dodavatelských odvětví (výroba pryžových plášťů a duší

apod.). Růst produkce zaznamenala jako jediná výroba potravinářských výrobků.

Lépe si vedlo stavebnictví, jehož výroba byla meziročně nižší pouze o 1,0 %. Celý rok se nesl

v duchu poklesu pozemního stavitelství při současném růstu inženýrského stavitelství. Výrazně však klesl

objem stavebních zakázek, zejména těch, které jsou financovány ze soukromých zdrojů. Bytová výstavba se

potýkala s poklesem počtu nově zahájených a modernizovaných bytů, naopak počet dokončených bytů se

meziročně mírně zvýšil.

V zahraničním obchodě se zbožím se hodnota obratu meziročně snížila o 16 %. Pokles tempa

vývozu i dovozu ve druhé polovině roku zvolnil (vývoz v listopadu a prosinci dokonce rostl), protože vedle


7

částečného zlepšení vnějšího prostředí se projevil i vliv nižší srovnatelné základny. Výsledkem hlubší míry

poklesu dovozu než vývozu byl rekordní přebytek obchodní bilance (152 mld. Kč), který se meziročně

zvýšil téměř o 85 mld. Kč. Na tomto příznivém výsledku se projevil jak přínos šrotovného (vývoz

na německý trh klesl podstatně méně než celkový vývoz), tak zejména kladné směnné relace, která odrážela

nižší míru růstu cen vývozu než poklesu cen dovozu.

Tržby maloobchodu celkově klesly o 4,3 %, přičemž ve všech měsících zaostávaly za úrovní

předchozího roku. Největším propadem prošel segment obchodu s osobními automobily a dalším zbožím

dlouhodobé spotřeby, protože domácnosti odkládaly především nákupy zbytnější povahy. Krize naopak

nahrávala velkým obchodním řetězcům a internetovým obchodům, které jsou schopny dosahovat nízkých

prodejních cen.

Další hospodářský vývoj je zatížen značnou mírou nejistoty, protože bude významně závislý

na intenzitě a udržitelnosti oživení u hlavních obchodních partnerů. Nicméně za reálné považujeme

očekávání, že česká ekonomika se v roce 2010 vrátí k růstu, který bude oscilovat kolem 1 %.


8

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE

I.1 Výkonnost ekonomiky

Ekonomika se propadla do recese,…

Nepříznivý globální hospodářský vývoj, spojený s výrazným útlumem poptávky, který dolehl na českou ekonomiku v závěru roku 2008 jako externí šok, pokračoval také v roce 2009. Jeho projevem bylo další oslabení exportních trhů, což se nezbytně promítlo do úrovně tuzemského ekonomického výkonu. Hrubý domácí produkt v roce 2009 poklesl meziročně reálně o 4,1 %, zatímco ještě v předchozím roce vzrostl o 2,3 %.

…kterou překonala ve druhé polovině roku

Ekonomika dosáhla svého dna v 1. čtvrtletí, ve kterém produkt (ve stálých cenách) ve srovnání s předchozím čtvrtletím propadl o 4,1 %. Následně, ještě v první polovině roku, však míru mezičtvrtletního hospodářského poklesu výrazně korigovala a počínaje 3. čtvrtletím se vydala na dráhu mírného růstu. Závěr roku potvrdil pokračující oživení, když úroveň produktu ve 4. čtvrtletí vzrostla (ve srovnání s předchozím čtvrtletím) o 0,7 %.

Technické hledisko recese (mezičtvrtletní hospodářský pokles minimálně ve dvou čtvrtletích v řadě) bylo naplněno po tři čtvrtletí (ve 4. čtvrtletí 2008 a v 1. pololetí 2009).

Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny, sezónně očištěno)

Pramen: ČSÚ, graf MPO

Pokles výkonnosti reagoval na slabou poptávku,…

Vývoj české ekonomiky vcelku věrně korespondoval s ekonomickou situací vyspělé Evropy. Také země eurozóny jako celek překonaly počínaje 3. čtvrtletím hospodářskou recesi (která však trvala pět čtvrtletí) a stejně jako v České republice poklesl jejich hrubý domácí produkt meziročně o 4,1 %.

-6,0

-4,0

-2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

I./01 II. III

.

IV.

I./02 II. III

.

IV.

I./03 II. III

.

IV.

I./04 II. III

.

IV.

I./05 II. III

.

IV.

I./06 II. III

.

IV.

I./07 II. III

.

IV.

I./08 II. III

.

IV.

I./09 II. III

.

IV.

stejné čtvrtletí předchozího roku předchozí čtvrtletí


9

Graf č. I.1.2 Vývoj hrubého domácího produktu ve vybraných zemích EU (meziroční změna v %, stálé ceny)

Pramen: Eurostat, ČSÚ

… se kterou zápolila celá EU

Pokles produktu byl především odrazem nízké investiční aktivity a propadu vnější poptávky. Tyto vlivy působily v jednotlivých zemích s různou intenzitou. V případě největší evropské ekonomiky, Německa, převládl negativní dopad vnějšího sektoru, který se na meziročním snížení výkonnosti o 5,0 % podílel 3,4 procentního bodu, zatímco hrubá tvorba kapitálu 2,4 p.b. Naopak pozitivní příspěvek vykázala konečná spotřeba, která v sobě zahrnovala významný impuls ve formě šrotovného.

Jedinou zemí EU, která si udržela meziroční růst, bylo Polsko. Její relativně uzavřená ekonomika vzrostla o 1,7 %, protože velký domácí trh pozitivně působil na spotřebu. Z dalších zemí středoevropského regionu byl propad výkonnosti na Slovensku (-4,7 %) a v Maďarsku (-6,3 %) hlubší než u tuzemské ekono-miky.

Ve struktuře českého produktu…

Také v české ekonomice se na meziročním poklesu hrubého domácího produktu jednotlivé výdajové položky podílely rozdílně. Po celý rok byl určující propad tvorby hrubého kapitálu, zatímco vnější sektor táhl ekonomiku dolů pouze v prvních třech čtvrtletích.

…byl pokles tvorby hrubého kapitálu…

Tvorba hrubého kapitálu negativně ovlivnila hospodářský růst 4,5 proc. body, z toho fixního kapitálu 2,0 p.b. a zásob 2,5 p.b. Nepříznivý vývoj výdajů do fixního kapitálu se datuje už od 2. čtvrtletí 2008, vlivem prohlubující se recese se však tendence jejich meziročního poklesu v roce 2009 dále zvýraznila. Nižší investiční aktivita souvisela především s úspornými opatřeními firem, kterépři nízkém využití stávajících kapacit byly nuceny přehodnocovat a odkládat své investiční záměry. Zostřené ekonomické podmínky vedly také ke snížení stavu zásob, zejména hotových výrobků a obchodního zboží.

…a čistého vývozu…

Vnější sektor snížil výkonnost ekonomiky o 0,4 p.b., při poklesu reálného vývozu a dovozu (zboží a služeb) shodně o 9,9 %. Na straně vývozu se významně projevilo oslabení exportních trhů, zatímco útlum dovozu souvisel s poklesem investiční aktivity a spotřeby domácností. Zahraniční obchod negativně

-8

-6

-4

-2

0

2

4

6

EU-27 eurozóna Belgie Rakousko Německo Finsko ČR Slovenko Polsko Maďarsko

%

2008 2009


10

ovlivňoval hospodářský růst již od 4. čtvrtletí 2008 a teprve po roce došlo k obratu, když se ve výsledcích posledního čtvrtletí 2009 projevil efekt nižší srovnatelné základy.

…částečně kompenzován růstem konečné spotřeby

Na druhé straně příznivý dopad na vývoj produktu měly výdaje na konečnou spotřebu, jejichž příspěvek dosáhl 0,9 procentního bodu. Veškerý přírůstek přitom zabezpečil veřejný sektor. Vliv spotřebních výdajů domácností, které byly v předchozích třech letech hlavní růstovou položkou, značně oslabil. S rostoucí nezaměstnaností a složitější příjmovou situací obyvatelstva kladný příspěvek konečné spotřeby domácností oslaboval a ve 2. pololetí 2009 přešel dokonce do záporných hodnot (takže v celoročním vyjádření byl jeho dopad v zásadě neutrální).

Vývoj hrubého domácího produktu a jeho poptávkové struktury je uveden v tabulkové příloze I. Makroekonomické ukazatele.

Ekonomiku táhl dolů zejména exportně orientovaný průmysl,…

Na straně nabídky poklesla hrubá přidaná hodnota meziročně o 4,4 %. Slabá poptávka postihla zejména výkon zpracovatelského průmyslu, jehož hrubá přidaná hodnota se snížila meziročně o 14,7 %. Vzhledem k jeho vysokému váhovému zastoupení na celkové hrubé přidané hodnotě tak zpracovatelský průmysl v rozhodující míře ovlivnil propad produktu. Oproti průmyslu byl dopad krize ve službách pozvolnější a v souhrnu pokles hrubé přidané hodnoty v tomto sektoru zřetelně mírnější. Rozdíly ve vývoji hrubé přidané hodnoty v jednotlivých odvětvích jsou patrné z následující tabulky.

Tabulka č. I.1.1 Vývoj hrubé přidané hodnoty v roce 2009 (sezónně očištěné údaje, meziroční změna a příspěvek ke změně ze stálých cen, podíl odvětví v běžných cenách)

Meziroční změnav %

Příspěvek ke změně v p.b.

Podíl odvětvív %

NH celkem -4,4 -4,4 100,0v tom: Průmysl -14,6 -4,5 30,1 v tom: Zpracovatelský -14,7 -3,6 23,3 Stavebnictví 1,1 0,1 7,2 Obchod a doprava -5,4 -1,1 24,2 Peněžnictví a podnikat. služby -1,3 -0,2 18,4

Pramen: ČSÚ, propočty MPO

…který má v její struktuře rozhodující úlohu

Citlivost české ekonomiky na úroveň zahraničí poptávky vyplývá z vysokého podílu průmyslu (který realizuje rozhodující část tuzemského exportu) ve struktuře produktu. V roce 2009 se jeho podíl snížil na 30,1 % (z 30,9 % v roce 2008), což je ale zřejmě stále nejvyšší úroveň mezi zeměmi Evropské unie.

Z mezinárodního srovnání (k dispozici jsou údaje za rok 2007) vyplývá, že ve vyspělých ekonomikách se podíl průmyslu na hrubé přidané hodnotě pohyboval mezi 9 % (Lucembursko) až 26 % (Německo, Finsko). Na rozdíl od české ekonomiky je zde více rozvinut sektor služeb.


11

Graf.č. I.1.3 Odvětvová struktura HPH ve vybraných zemích EU (rok 2007, podíl v %)

Pramen: Eurostat –European Statistics from A to Z, září 2009

Na poklesu výkonnosti se více podílela nižší produktivita práce

Produktivita práce (hrubá přidaná hodnota na pracovníka) se meziročně snížila o 3,2 % a na nižším výkonu ekonomiky se podílela větším dílem (téměř ze tří čtvrtin) než pokles zaměstnanosti. V ekonomice bylo zaměstnáno 5 226 tis. osob, tj. meziročně o 1,2 % méně (v metodice národních účtů).

I.2 Trh práce

Krize redukovala zaměstnanost…

Redukce zaměstnanosti, vyvolaná dopady světové hospodářské krize, v roce 2009 výrazně zesílila. Počet zaměstnaných osob se meziročním srovnání s rokem 2008 snížil o 68,2 tisíce, to je téměř o 1,4 %, na 4934,3 tisíc osob2.

Při meziročním poklesu počtu zaměstnanců vč. členů produkčních družstev o 88,8 tisíc rostl počet podnikatelů. Jejich počet v hlavním zaměstnání vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti roku 2008 zvýšil o 15,9 tis. na 643,7 tis. a jejich podíl na celkové zaměstnanosti představuje cca 13 % z celkového počtu zaměstnaných osob. Tento fakt může poukazovat na sílící tlak zaměstnavatelů na využívání tzv. „Švarc systému“3 či na volbu zaměstnanců v reakci na sílící krizi „přejít“ do privátního sektoru a podnikat.

…a nezaměstnanost v průběhu roku rostla

Nižší poptávka po pracovní síle se odráží i ve vývoji míry registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce (graf.č. I.2.1).

2 Podle Výběrového šetření pracovních sil, které provádí ČSÚ3 Švarc systém je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávající pro zaměstnavatele běžné

činnosti nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. Takový způsob může být pro zaměstnavatele i zaměstnance výhodný (zejména s ohledem na daňové zatížení, sociální pojištění nebo i příliš svazující zákoník práce). Běžně se lze setkat se Švarc systémem například ve stavebnictví, pohostinství, u programátorů nebo realitních makléřů (www.wikipedia.cz).

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

ČR Slovensko Finsko Polsko Maďarsko Rakousko SRN EU-27 Nizozemí Belgie Francie

Zemědělství Průmysl Stavebnictví Služby celkem


12

Graf č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti (v %)

Pramen: MPSV, graf MPO

Strmý růst nezaměstnanosti, vyvolaný dopady hospodářské krize byl až do konce 2. čtvrtletí nesrovnatelný s předchozími léty. Vývoj ve 3. čtvrtletí naznačoval, že by se tato diskrepance mohla začít mírnit. Růst v červenci a srpnu byl i v předchozích letech ovlivňován nástupy absolventů škol na trh práce. V říjnu se poprvé rozdíl proti předchozímu roku nezvětšil a meziměsíčně míra nezaměstnanosti mírně klesla. Tempo růstu nezaměstnanosti se ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 významně snížilo. Rok 2009 se přesto nadále vyznačuje prudkým vzestupem úrovně nezaměstnanosti v České republice. Zejména poslední měsíc v roce potvrdil tuto tendenci, míra nezaměstnanosti se v prosinci zastavila na hodnotě 9,2 % (tabulka č. I.2.1).

Tabulka č. I.2.1 Míra registrované nezaměstnanosti v %

leden Únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

2008 6,1 5,9 5,6 5,2 5,0 5,0 5,3 5,3 5,3 5,2 5,3 6,0

2009 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2meziroční změna v p.b. 0,7 1,5 2,1 2,7 2,9 3,0 3,1 3,2 3,3 3,3 3,3 3,2

Pramen: MPSV

Říjnový vývoj byl pozitivní, konec roku přinesl vystřízlivění…

Při zvyšující se nezaměstnanosti bylo potěšující zprávou, že úřady práce přijaly do evidence v říjnu o 21,2 tisíce nových uchazečů o zaměstnání méně než v září, celkem 59,6 tisíc. Evidenci opustilo 61,6 tisíc osob. I když topředstavovalo o 12,2 tisíc osob méně než v předchozím měsíci, klesl počet neumístěných uchazečů o zaměstnání proti září o 2 tisíce, na 498,8 tisíc. V následujícím měsíci bylo však na úřadech práce nově zaevidováno o 5 073 osob více, než v předcházejícím měsíci a v prosinci pak o 7 714 více než v listopadu, celkem tedy 72 350 osob.

Za celý rok 2009 klesla míra nezaměstnanosti právě jednou, z celoročního pohledu to však nepředstavovalo obrat ve vývoji. Navíc v podzimních měsících klesala vždy i v předchozích letech. O napjatosti na trhu práce ke konci roku 2009 vypovídal pokračující pokles počtu volných pracovních míst, z 35,8 tisíc

9,2

8,68,58,68,58,48,0

7,97,97,77,4

6,8

9,99,8

4

5

6

7

8

9

10

11

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2006 2007 2008 2009 2010


13

v říjnu na 30,9 tisíce v prosinci. Zvýšil se proto počet uchazečů připadajících na jedno volné místo z 13,9 v říjnu na 17,4 v posledním měsíci roku. (graf č. I.2.2).

Graf č. I.2.2 Počet uchazečů o zaměstnání připadající na jedno volné pracovní místo

Pramen: MPSV, graf MPO

Nezaměstnanost pod průměrem EU

Harmonizovaná míra nezaměstnanosti4 v EU 27, jako celku, v průměru vzrostla z 9,2 % koncem 3. čtvrtletí na 9,7 % za čtvrtý kvartál roku 2009. V tomtéž časovém rozmezí se v ČR zvýšila markantněji, a to o jeden celý p.b. na 8,0 %. V kontextu zemí EU zaujímala ČR v závěru roku dvanáctou pozici, oproti září si pohoršila o čtyři místa, koncem 2. čtvrtletí byla sedmá. Pro ČR jepříznivou skutečností, že v Německu, které je naším největším obchodním partnerem, klesla o 0,4 p.b, na 7,2 %. Naopak v sousedním Rakousku se zvýšila bezmála o jeden p.b. na 5,7.

Graf č. I.2.3 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti v zemích EU 27 (prosinec 2009)

Pramen: http://nui.epp.eurostat.ec.europa.eu, graf MPO

4 Harmonizovaná míra nezaměstnanosti, kterou Eurostat používá pro mezinárodní komparace, se metodicky liší od míry

registrované nezaměstnanosti, kterou vykazují úřady práce v ČR. Číselné hodnoty jsou proto odlišné, avšak schopnost vypovídat o vývoji a jeho změnách je prakticky shodná.

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

18,0

2008

/1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2009

/1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

poče

t uch

azeč

ů

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

14,0

16,0

18,0

20,0

22,0

24,0

Niz

ozem

sko

Rak

ousk

o

Kyp

r

Luce

mbu

rsko

Rum

unsk

o

Slo

vins

ko

Dán

sko

Něm

ecko

Mal

ta

Spo

jené

krá

lovs

tví

Fins

ko

Čes

ká re

publ

ika

Bul

hars

ko

Bel

gie

Švé

dsko

Itálie

Pol

sko

Řec

ko

Fran

cie

Por

tuga

lsko

Maď

arsk

o

Irsko

Slo

vens

ko

Litv

a

Est

onsk

o

Špa

něls

ko

Loty

šsko

%


14

Krize paradoxně způsobila nárůst mezd…

Vývoj v roce 2009 - začátkem roku 2009 zpomalila hospodářská krize růst mezd především v podnikatelské sféře, v souhrnu dosáhla průměrná mzda v prvním čtvrtletí 22 328 Kč, v polovině roku pak stoupla na 22 992 Kč. Poté v důsledku strukturálních vlivů, zejména propouštění zaměstnanců s nižšími mzdami a poklesu nemocnosti mzdy relativně vzrostly. V posledním kvartálu roku vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců oproti předchozímu čtvrtletí po očištění sezónních vlivů o 1,4 %, celkově na 25 752 Kč, meziročně se oproti 4. čtvrtletí roku 2008 zvýšila o 5,2 %. Vzhledem k tomu, že spotřebitelské ceny se za 4. čtvrtletí 2009 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily pouze o 0,4 %, reálná mzda tedy vzrostla o 4,8 % a to představuje nejvyšší růst reálné mzdy za posledních devět čtvrtletí.

Celkově dosáhla průměrná nominální mzda v národním hospodářství 23 598 Kč,což představuje meziroční růst o 4% (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy 22 691 Kč).

Průměrná nominální mzda vztažená k fyzickým počtům pracovníků rostla pomaleji než mzda na přepočtené počty (na plně zaměstnané). Ve 4. čtvrtletí dosáhl její meziroční růst 4,8 %. Nejvyšší nominální mzda (odvětví „peněžnictví a pojišťovnictví“) byla v posledním kvartálu zhruba 3,6krát vyšší než nominální mzda nejnižší (odvětví „ubytování, stravování a pohostinství“).

Průměrná nominální mzda v podnikatelské sféře dosáhla v roce 2009 celkově 23 411 Kč a meziročního nárůstu o 3,8 % (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy v podnikatelské sféře 22 559 Kč).

Průměrná nominální mzda v nepodnikatelské sféře dosáhla v roce 2009 celkově 24 433 Kč a meziročního nárůstu o 4,7 % (v roce 2008 byla hodnota průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře 23 337 Kč).

…reálná mzda neklesla ani koncem roku 2009

Po prudké změně ve vývoji nominální mzdy začátkem roku byl vlivem zpomalování růstu cen v roce 2009 výrazně tlumen dopad na reálnou mzdu (graf č. I.2.4).

Graf č. I.2.4 Nominální a reálná mzda na přepočtené počty pracovníků


Růst reálné mzdy v roce 2009 byl zhruba od poloviny roku vyšší než v předchozím roce. Vývoj reálné mzdy je vedle růstu nominálních mezd ovlivněn úrovní inflace, která byla v roce 2009 mimořádně nízká (viz kapitola

0,0

2,0

4,0

6,0

8,0

10,0

12,0

2008/1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2009/1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

mez

iročn

í zm

ěny

v %

nominální mzda

reálná mzda


15

I.3). Krize na trhu práce však rozhodně nekončí, spíše se nyní dostává do druhé fáze, kdy se dopady přesunují na terciární sektor hospodářství.

I.3 Cenová politika

Přesto, že inflace výrazně klesala,…

Vývoj domácí cenové hladiny v roce 2009 poznamenala příznivě recese světové ekonomiky, která srazila ceny téměř všech komodit a zlevnila tak ceny výstupů. Slabá domácí poptávka při rostoucí nezaměstnanosti držela na nízké úrovni mzdovou inflaci, také vývoj v zahraničí a slabší kurz koruny nehrály významnou roli ve prospěch dovozu inflace. Kumulace působení těchto faktorů přispěla k tomu, že míra inflace, která měla od ledna 2009 výrazně klesající tendenci, dosáhla na druhou nejnižší průměrnou roční hodnotu (1,0 %) od roku 1989, nižší byla pouze v roce 2003 (0,1 %). Vliv měla i vysoká srovnávací základna roku 2008 (v průměru 6,3 %).

Důsledky celosvětové krize, se kterou se potýkaly všechny země, vyústily v razantní zpomalení růstu spotřebitelských cen v celé EU. V tuzemsku se přidalo i odeznění vlivu výrazných administrativních zásahů realizovaných v roce 2008 a inflace tak byla v ČR ve srovnání s EU poloviční, viz graf č I.3.1.

Graf č. I.3.1 Vývoj HICP od roku 2001 (v%)

Pramen: ČSÚ, graf MPO*EU25, od roku 2007 EU 27

… tuzemský HICP se stále držel nad průměrem eurozóny, ale pod průměrem EU 27

Zpomalováním cenového růstu přešla řada zemí EU v průběhu roku až na meziroční pokles. Růst cen v závěru roku byl způsoben zejména zvýšením cen energií, pohonných hmot a některých služeb, protiinflačně stále působil meziroční pokles cen potravin. Domácí HICP, pod vlivem poklesu ekonomické aktivity a nižšího příspěvku tuzemských administrativních opatření, se hodnotou 100,6 % držel o cca 0,4 p.b. pod průměrem EU 27 (ale stále o 0,3 p.b. nad průměrem zemí eurozóny). Na nejvyšší hodnoty HICP dosáhl v roce 2009 Island 116,3 %, Turecko 106,3 % a Rumunsko 105,6 %, na nejnižší naopak Irsko 98,3 %, Portugalsko 99,1 % a Švýcarsko 99,3 %. Přehled o vývoji HICP ve vybraných zemích je uveden v příloze.Z administrativních opatření působily na cenový vývoj obousměrně v jednotlivých měsících roku 2009 následující úpravy regulovaných cen:

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

%

ČR míra inflace EU míra inflace * ČR meziroční změna


16

od ledna vzrostly ceny elektřiny o 11,6 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, vodného a stočného o 8,7 % a regulovaného nájemného o 22,8 %;

od března se zvýšilo nájemné v bytech s regulovaným nájmem o 1,2 %, ceny cigaret o 0,9 %;

v dubnu se snížily ceny v oddíle zdraví v souvislosti se zrušením regulačních poplatků u dětí do 18 let, snížením doplatků léků o regulační poplatek, snížením ročního limitu u dětí do 18 let a seniorů nad 65 let. Ceny doplatků léků předepsaných lékařem vč. poplatků se snížily o 12,5 %, ceny lékařské ambulantní péče o 9,1 %; v oddíle bydlení se snížily ceny zemního plynu o 3,0 %;

v květnu vzrostly ceny léčiv o 0,6 %; v červenci klesly ceny zemního plynu o 6,3 %; zvýšilo se regulované nájemné

o 1,7 %; v říjnu došlo k dalšímu snížení cen zemního plynu o 2,8 %;v prosinci klesly ceny telefonických a telefaxových služeb o 0,6 %.

Na počátku 4. čtvrtletí se zastavil deflační trend, korekci v závěru roku způsobily vysoké ceny pohonných hmot

Výrazné zpomalování dynamiky meziročního růstu spotřebitelských cen skončilo v září na nulové hodnotě a v říjnu dosáhlo svého dna (0,2 % pod úrovní předchozího roku). Deflační vývoj tak definitivně skončil a inflace začala mírně narůstat. Prosincové údaje potvrdily obrat, ale zároveň i ukončení právě nastoupeného trendu, protože inflační tlaky v ekonomice zůstaly i v závěru roku minimální. Prosincové zrychlení tempa růstu (meziročně na 1,0 %, z 0,5 % v listopadu) bylo vyvolané vývojem cen v dopravě (vzrostly o 4,5 %), resp. pohonných hmot, které meziročně vyskočily o 15,7 % (z 4,2 % v předchozím měsíci). Do cen pohonných hmot se velmi rychle promítlo oživení růstu cen ropy na světových trzích, dalším důvodem byl efekt nízké srovnávací základny, protože právě před rokem začaly ceny dopravy razantně meziročně klesat. V úhrnu za rok 2009 klesly tržní ceny v průměru o 0,7 % (z 2,6% růstu v roce 2008) a současně zpomalil i meziroční růst administrativně ovlivňovaných cen (v průměru na 8,1 % z 22,4 % v roce 2008).

Hlavním tahounem inflace zůstal sektor bydlení…

Hlavním zdrojem domácí inflace (také vzhledem k váze ve spotřebním koši) zůstal i v roce 2009 sektor bydlení, kde vzrostlo především nájemné (v bytech s regulovaným nájemným v průměru za rok o 27,1 %, s tržním o 5,2 %), dále ceny elektřiny (o 11,6 %) a tepla a teplé vody (o 7,1 %). Naopak zemní plyn v průběhu roku třikrát zlevnil, což vedlo ke změně trendu jeho předchozího vývoje (z meziročního růstu o 24,3 % v 1. čtvrtletí v meziroční pokles o 11,6 % ve 4. čtvrtletí). Cenovou hladinu směrem vzhůru táhly i ceny alkoholických nápojů a tabáku, jejichž růst byl důsledkem zvýšení spotřební daně u cigaret v roce 2008 (v průběhu roku 2009 však její vliv slábl).

… protiinflačně působily hlavně ceny potravin

Nízké ceny zemědělských výrobců i konkurence ze zahraničí stlačily ceny potravin, které po velmi výrazném růstu v roce 2008 zaznamenaly ve všech měsících roku 2009 meziroční pokles, který se zmírnil až ve 4. čtvrtletí, v průměru za rok na 3,9 % (ceny pekárenských výrobků byly meziročně nižší o 10,1 %, výrobky ve skupině mléko, sýry a vejce o 7,9 %, oleje a tuky o 5,6 %, ovoce o 8,5 %). Významný protiinflační vliv měly i ceny v dopravě, kde se od října 2008 do října 2009 nepřetržitě meziročně snižovaly ceny pohonných hmot (za rok 2009 v úhrnu o 11,8 %), a klesly i ceny automobilů (o 9,2 %).

Vliv jednotlivých oddílů spotřebního koše na výši cenové hladiny ukazuje tabulka č. I.3.1:


17

Tabulka č. I.3.1 Rozklad meziročního přírůstku spotřebitelských cen (v p. b.)

Pramen: ČSÚ

Na počátku roku 2010 růst cen opět zvolnil

O další pokles spotřebitelských cen se v prvních měsících roku 2010 zasloužila nízká spotřebitelská poptávka, která tlačila řadu cen dolů, a to i přesto, že se od počátku roku zvedly daně (základní i snížená sazba DPH z 19 % na 20 %, resp. z 9 % na 10 % a spotřební daň na tabák, alkohol a pohonné hmoty), k níž se přidal i nižší příspěvek regulovaných cen v sektoru bydlení a ceny potravin. Růst naopak nejvíce podpořily ceny pohonných hmot, které ze 4,2 % v listopadu 2009 skočily až na 28,1 % v lednu 2010 (v únoru zmírnily na 21,8 %).

Inflace zůstává nadále stabilně nízká, inflační tlaky z domácí ekonomiky nejsou patrné. I když by měla v průběhu roku 2010 pozvolna růst, půjde především o důsledek administrativních zásahů v podobě regulovaných cen a daňových změn, kdežto růst tržních cen bude narážet na stále slabou spotřebitelskou poptávku.

Protiinflačně působily dovozní ceny …

Dovozní ceny na počátku 2. čtvrtletí klesly pod úroveň předchozího roku. Jejich pokles, odrážející útlum světové hospodářské aktivity a s ní i poptávky, vytvářel podmínky ke snižování nákladů na vstupy pro výrobce, s dopadem na jejich výrobní ceny a následně na spotřebitelský trh. Poté, co se v září jejich meziroční pokles prohloubil až na 9,3 %, znatelně zeslábl, v prosinci až na 3,2 % (v průměru za celý rok 2009 se snížily o 3,5 %, v roce 2008 o 3,3 %). Odvíjel se od výrazného oživení růstu cen ropy na světových trzích, které v prosinci vzrostly již o téměř 80 %, zatímco v září ještě klesaly o více než 30 %. Dalším faktorem růstu byl obrat ve vývoji dovozních cen minerálních paliv, které vzrostly v prosinci oproti září o více než 40 p.b., tj. na 4,6 % (v průměru za rok 2009 však vykázaly ještě 26% propad). Na zvolnění poklesu dovozních cen působilo i oslabení koruny vůči euru a dolaru. V propadu skončily v průměru za rok 2009 i ceny chemikálií o 4,0 %, polotovarů o 3,4 % a ceny ostatních surovin o 3,2 %. Naopak rostly ceny průmyslového spotřebního zboží o 3,8 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 2,2 %.

… které se promítly do cen průmyslových výrobců

V podmínkách nízké světové i domácí poptávky a klesajících cen většiny dovážených vstupů také ceny průmyslových výrobců setrvávaly pod úrovní minulého roku (od prosince 2008). Jejich pokles dosáhl svého dna v září (-5,4 %), a v závěru roku 2009 byl již nevýrazný (-0,8 %). K jeho zvolnění přispělo oživení růstu cen klíčových surovin na světových trzích, které se začalo postupně promítat do cen výrobců, zejména na počátku výrobního cyklu, a od prosince hluboce postihlo odvětví primárního zpracování ropy. V průměru za rok 2009 se snížily o 3,1 %, což byl nejvyšší meziroční pokles cen od začátku sledování v roce 1991.

Leden Únor Březen Duben Květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor

Ú h r n 100,0 6,3 2,2 2,0 2,3 1,8 1,3 1,2 0,3 0,2 0,0 -0,2 0,5 1,0 1,0 0,7 0,6v tom:Potraviny a nealkoholické nápoje 16,3 1,4 -0,2 -0,2 -0,2 -0,4 -0,7 -0,8 -1,1 -1,0 -1,0 -1,0 -0,8 -0,6 -0,1 -0,6 -0,4Alkoholické nápoje, tabák 8,2 0,9 0,8 0,7 0,9 0,8 0,8 0,8 0,7 0,5 0,3 0,3 0,2 0,2 0,0 0,3 0,3Odívání a obuv 5,2 -0,1 0,0 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,2 -0,2 -0,2 -0,2 -0,1 -0,1 0,0 -0,1 -0,1Bydlení, voda, energie, paliva 24,8 2,7 2,7 2,5 2,5 2,3 2,2 2,2 1,8 1,7 1,7 1,2 1,2 1,2 0,1 0,3 0,3Bytové vybavení, zařízení domácností, opravy 5,8 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Zdraví 1,8 0,6 0,0 0,0 0,0 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 0,0 0,0 0,0Doprava 11,4 0,3 -1,2 -1,0 -0,9 -0,8 -0,9 -0,8 -0,7 -0,6 -0,6 -0,3 0,1 0,4 0,0 0,8 0,5Pošty a telekomunikace 3,9 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,2 -0,1 -0,2 -0,2 -0,2 -0,2 -0,1 -0,1 0,0 -0,1 -0,1Rekreace a kultura 9,9 0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 0,0 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 -0,1 0,0 -0,1 -0,1Vzdělávání 0,6 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0Stravování a ubytování 5,8 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1Ostatní zboží a služby 6,3 0,3 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,0 0,1 0,1

2010Stálé váhy roku 2005

v %

Průměr za rok 2008

2009 Průměr za rok 2009


18

… a které nejvíce poznamenaly ceny rafinérských produktů

Změny cen komodit se nejvýrazněji odrazily v odvětví koksárenských a rafinovaných ropných produktů, které propadly v průměru za rok o 29,1 %, především pak v prvních třech čtvrtletích roku (o více než 35 %), v posledním již pouze (o 3,9 %). Ceny obecných kovů a kovodělných výrobků, které klesly v průměru za rok o 10,8 %, svůj propad naopak prohloubily až ve 3. a 4. čtvrtletí roku (o 18,5 %, resp. o 16,6 %), z toho zejména ceny surového železa oceli a feroslitin o 38,0 % ve 3. čtvrtletí a 33,5 % ve 4. čtvrtletí. Ceny potravinářských výrobků klesly v průměru o 4,5 %, zmírnění jejich poklesu v závěru roku korespondovalo s oslabováním poklesu domácích cen zemědělských producentů a s vývojem světových cen potravin. Nejvíce naopak vzrostly ceny elektřiny, plynu a páry v průměru za rok o 10,9 % a vody, její úpravy a rozvodu o 6,9 %.

Počátkem roku 2010 pokračovaly ceny průmyslových výrobců v dalším poklesu, který se v lednu i v únoru znovu prohloubil (o 1,5 %, resp. o 2,0 %). Pokles celkového indexu byl vyvolán zejména snížením cen obecných kovů, kovodělných a potravinářských výrobků i dopravních prostředků, proti němu působil růst cen koksárenských a rafinovaných ropných produktů.

Domácí ceny v průmyslu se snižovaly pomaleji než v eurozóně i v EU 27

Ceny průmyslových výrobců klesaly ve všech zemích EU. Celoročně s větší razancí padaly proti tuzemským cenám jak v EU 27, tak i v eurozóně. Pokles cen na počátku roku byl v zemích eurozóny ještě shodný s vývojem cen u nás, a to na úrovni -0,8 % (v EU27 ještě ceny dosahovaly 0,1% růstu), během roku se však téměř ve všech zemích dále prohluboval. Korekce v závěru roku propad snížila, ale rozdíl mezi tuzemskými cenami (-0,8 %) a cenami v EU 27 i v eurozóně (-1,6 %, resp. -2,9 %) se přesto prohloubil. Při posuzování dosažených indexů je však nutno přihlížet k odlišné struktuře ekonomik (k různé váze jednotlivých odvětví v indexu a jejich náročnosti na vstupy, apod.). Nejvíce klesaly ceny koncem roku v Lotyšsku (o 10,1 %), na Maltě (o 8,8 %) a v Lucembursku (o 8,6 %). Přehled o vývoji cen průmyslových výrobců ve vybraných zemích poskytuje tabulka v příloze.

Graf č. I.3.2 Vývoj cen energetických surovin,dovozních a tuzemských (stejné období předchozího roku = 100)


0

50

100

150

200

250

300

1/19

99 5 91/

2000 5 9

1/20

01 5 91/

2002 5 9

1/20

03 5 91/

2004 5 9

1/20

05 5 91/

2006 5 9

1/20

07 5 91/

2008 5 9

1/20

09 5 91/

2010

Inde

x

Spotřebitelské Průmyslových výrobců Dovozní Ropa Brent Zemní plyn Kovy


19

Dříve dynamické ceny stavebních prací zvolnily tempo růstu

Ceny stavebních prací na počátku roku nastoupily trend rychlého zpomalování růstu, který vyvrcholil v listopadu, kdy se téměř přiblížil nule (dosáhl pouze 0,2 %, což je nejnižší meziroční růst za dobu sledování). V průměru za rok vzrostly o pouhé 1,2 % (v roce 2008 ještě o 4,5 %). V minulosti nejdynamičtější ceny v rámci produkční sféry dostihla finanční a následná hospodářská krize a její dopady na hypoteční a realitní trh a poptávku po novém bydlení, které se projevily zpřísněním parametrů pro poskytování úvěrů a celkově obezřetnějším chováním spotřebitelů. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví byly v průměru nižší o 4,7 % (v roce 2008 vzrostly o 2,2 %). V prvních měsících roku 2010 stagnovaly ceny stavebních prací na úrovni 0,3% růstu a vypovídaly o stále výrazném vlivu slabé domácí poptávky na vývoj cen v tomto odvětví.

Pokles cen zemědělských výrobců ve 2. pololetí zpomalil tempo

Ceny zemědělských výrobců v průběhu 2. pololetí zřetelně zmírnily svůj meziroční pokles, i ten byl však stále hluboký. V úhrnu za celý rok 2009 propadly v průměru o 24,9 %, na nejvyšší meziroční pokles od začátku sledování (v roce 2008 byly naopak meziročně vyšší o 8,8 %). Jednosměrně působily jak ceny rostlinných výrobků, které klesly o 32,2 %, tak i živočišných (poklesem o 15,2 %). Jejich pokles byl ovlivněn především oslabením poptávky po potravinách, v kombinaci s celosvětově nadprůměrnou úrodou v roce 2008 a vyššími zásobami potravinářských komodit. Obrat ve vývoji cen zemědělských výrobců ve druhé polovině roku souvisel s očekáváním oživení poptávky po potravinách a následného růstu cen na světových trzích, méně úspěšnou úrodou v roce 2009, i se sezónním zvyšováním cen. Ceny zemědělských výrobců pokračovaly v meziročním poklesu i v roce 2010 (v lednu o 6,3 %, v únoru zmírnily na 5,6 %).

Tabulka č. I.3.2 Vývoj cen v hlavních cenových okruzích (meziroční změna v %)

Pramen: ČSÚ

I.4 Přímé zahraniční investice

Objem PZI do ČR spadl více než o polovinu

V roce 2009 přiteklo do ČR ve formě přímých zahraničních investic (PZI) necelých 52,2 mld. Kč. Přitom ještě v roce 2008 přesáhl objem jejich přílivu 110,1 mld. Kč. Na celkovém toku PZI se podepsal rozdílný vývoj v první a druhé polovině roku. Zatímco první pololetí se neslo ve znamení obvyklé investiční aktivity, druhá polovina roku dílčí dobré výsledky podstatně zhoršila.

Do základního kapitálu bylo investováno 25,8 mld. Kč (v roce 2008 19,7 mld. Kč) a reinvestovaný zisk firem se zahraničními vlastníky dosáhl 75,5 mld. Kč (v předchozím roce 41,2 mld. Kč). Tok ostatního kapitálu činil - 49,4 mld. Kč a zapříčinil tak podstatné snížení celkové kladné sumy PZI do ČR (znaménko ovlivňuje směr peněžních toků). Na pozadí tohoto vývoje kategorie ostatního kapitálu stojí vysoké splátky dříve poskytnutých půjček českým firmám jejich zahraničními matkami. Tento odliv finančních prostředků se ve statistikách PZI podepsal významnou měrou, protože jinak docházelo k vyšším investicím do základního kapitálu i vyšším reinvesticím zisků. Struktura PZI je znázorněna v grafu č. I.4.1.

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2007 2008 2009prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr prosinec průměr

Ceny - spotřebitelské 4,0 3,9 4,1 4,7 0,6 1,8 1,0 0,1 2,8 2,8 2,2 1,9 1,7 2,5 5,4 2,8 3,6 6,3 1,0 1,0 - průmyslových výrobců 5,0 4,9 0,8 2,9 -0,7 -0,5 0,9 -0,3 7,7 5,7 -0,3 3,0 2,6 1,6 5,3 4,1 -0,2 4,5 -0,8 -3,1 - stavebních prací 4,7 4,0 3,4 4,1 2,1 2,7 2,3 2,2 4,3 3,7 2,5 3,0 3,2 2,9 4,4 3,9 3,8 4,5 0,3 1,2 - zemědělských výrobců 9,0 9,2 1,8 8,4 -15,6 -9,5 8,0 -2,9 2,4 8,1 -5,2 -9,2 4,9 2,2 26,6 16,5 -22,8 8,8 -12,7 -24,9 - tržních služeb 4,9 3,4 1,7 3,9 3,9 3,2 0,4 1,6 2,8 2,3 1,6 1,9 3,9 3,7 1,6 1,6 4,0 3,8 0,8 1,5 - dovozní 6,8 12,0 -7,0 -1,5 -4,4 -8,5 -0,3 -0,3 0,1 1,6 2,9 0,3 -2,0 0,8 -1,3 -1,0 -2,2 -3,3 -3,2 -3,5

2006


20

Celkový stav PZI do ČR dosáhl ke konci roku 2009 úrovně 2 052,9 mld. Kč.

Graf č. I.4.1 Vývoj a struktura PZI do ČR

Pozn. Do roku 1997 zahrnují údaje pouze přímé zahraniční investice do základního kapitáluPramen: ČNB, graf MPO

Struktura přílivu PZI podle zemí se mění. Do základníhokapitálu investovaly nejvíce subjekty z USA

Celkově během roku 2009 uskutečnily v ČR nejvíce investic rakouské společnosti (25,2 mld. Kč), o necelé 2 mld. Kč méně pak proinvestovali Belgičané, kteří v ČR významně reinvestovali své zisky. Třetí hlavní investorskou zemí se staly USA, když jejich investice v Česku dosáhly 14,2 mld. Kč (nejvíce od roku 2000).

Nejvíce investic do základního kapitálu pak v ČR uskutečnily subjekty z USA (11,8 mld. Kč), následované rakouskými firmami, které investovaly 10,5 mld. Kč. Podíl nizozemských investic klesl, když v průběhu roku došlo k velkému stahování peněz ze základního kapitálu českých firem. Nizozemské subjekty tak během roku odčerpaly z českých společností základní kapitál v objemu 24,2 mld. Kč. Pozici nejaktivnější investorské země opustilo Německo, které zejména díky neobvykle nízkým investicím do základního kapitálu (2,2 mld. Kč) spadlo na sedmou příčku (podle investic do Z.K.).

Relativní podíly dalších investorských zemí názorně ukazuje graf č. I.4.2.

Prudký propad byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu

Zpracovatelský průmysl ztrácí investory. PZI směřované do základního kapitálu tuzemských firem působících v tomto sektoru klesly z 16,3 mld. Kč v roce 2008 na 3,8 mld. Kč v roce 2009. Pokles investic postihl téměř všechna odvětví. K největšímu úbytku došlo v odvětví výroby radiových, televizních a spojových zařízení a přístrojů (-7,8 mld. Kč). V posledních letech dochází k trendu směřování investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou při současném poklesu jejich objemu. Zpracovatelský průmysl patří právě mezi odvětví s nižší přidanou hodnotou, což se vlivem hospodářské krize ještě zvýraznilo.

-100,0

-50,0

0,0

50,0

100,0

150,0

200,0

250,0

300,0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

mld

. Kč

Základní kapitál Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál


21

Graf č. I.4.2 Podíly zemí na PZI do ČR

Pramen: ČNB, graf MPO

Výraznější příliv PZI se odehrál pouze ve dvou odvětvích

Stagnace, pokles přílivu nebo dokonce odliv PZI do základního kapitálu postihl téměř všechna odvětví. Světlou výjimku tvoří segment nemovitostí a služeb pro podniky, do kterého přiteklo během roku 22,5 mld. Kč (v roce 2008 6,5 mld. Kč), dále obchod a opravy, kde bylo do základního kapitálu společností investováno 8,7 mld. Kč (v roce 2008 2,6 mld. Kč).

Meziroční srovnání PZI do jednotlivých odvětví znázorňuje graf č. I.4.3.

I.4.3 PZI do základního kapitálu v ČR podle odvětví (v mld. Kč)

Pramen: ČNB, graf MPO

Suma reinvestovaného zisku se zvýšila o více než 83 %

Zisk firem se zahraničními vlastníky, který byl v ČR opět investován, dosáhl 75,5 mld. Kč, což znamená významný nárůst oproti roku 2008, kdy bylo reinvestováno 41,2 mld. Kč.

Nejvýznamnější částka (přes 43,7 mld. Kč) byla v roce 2009 reinvestována v odvětví finančního zprostředkování.

-30,0

-20,0

-10,0

0,0

10,0

20,0

30,0

ZEM

ĚD

ĚLS

TVÍ,

LES

NIC

TVÍ,

RY

BO

LOV

DO

BÝ

VÁ

NÍ

NE

RO

STŮ

ZPR

AC

OV

ATE

LSK

ÝP

RŮ

MY

SL

ELE

KTŘ

INA

, PLY

N,

VO

DA

STA

VE

BN

ICTV

Í

OB

CH

OD

A O

PR

AV

Y

PO

HO

STIN

STV

Í AU

BY

TOV

ÁN

Í

DO

PR

AV

A A

TELE

KO

MU

NIK

AC

E

FINA

NČ

NÍ

ZPR

OS

TŘE

DK

OV

ÁN

Í

NE

MO

VITO

STI A

SLU

ŽBY

PR

OP

OD

NIK

Y

OS

TATN

Í SLU

ŽBY

2008 2009

-40%

-20%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

2005 2006 2007 2008 2009

Belgie Dánsko Francie Německo Velká BritánieItálie Nizozemí Rakousko Švédsko ŠvýcarskoKanada USA Japonsko Ostatní


22

PZI českých investorů v zahraničí vlivem nízkého reinvestovaného zisku klesly téměř na třetinovou úroveň roku 2008

PZI českých firem v zahraničí dosáhly celkového objemu 25,5 mld. Kč. Investice do základního kapitálu činily 16,5 mld. Kč a téměř se vyrovnaly úrovni minulého roku. Reinvestovaný zisk českých investorů v zahraničí se propadl téměř o 50 mld. Kč na 8,3 mld. Kč. V roce 2008 totiž za vysokou úrovní reinvestovaného zisku stál jediný subjekt, který v roce 2009 již tyto aktivity nevyvíjel. Ostatní kapitál představoval 0,7 mld. Kč.

Investice z ČR byly směřovány především do odvětví elektřina, voda, plyn a dobývání nerostů

Rozhodující transakce se odehrály na počátku roku. V odvětví elektřina, voda a plyn byla v tomto období investována většina z celkových 18,5 mld. Kč. V odvětví dobývání nerostů proběhly veškeré loňské investice v prvním čtvrtletí roku (celkem téměř 6,0 mld. Kč směřovaných do základního kapitálu).

Nejvíce PZI plynulo do Turecka (více než 9,0 mld. Kč), Německa (6,3 mld. Kč) a Rumunska (5,9 mld. Kč).

Největší objemy investic z ČR realizovala energetická společnost ČEZ, která působí zejména v Turecku, Maďarsku, Bulharsku a Rumunsku (zde ČEZ buduje největší park větrných elektráren v Evropě). Díky akvizicím a unboundingu došlo během roku 2009 k nárůstu počtu zahraničních společností skupiny ČEZ o dvě třetiny na 65.

Celkově české subjekty v zahraničí investovaly od vzniku samostatné republiky do konce roku 2009 263,5 mld. Kč

I.5 Kapitálový trh

Ve 2. čtvrtletí se na globální akciové trhy konečně dostavil pozitivní sentiment a příznivě ovlivnil i vývoj v našem regionu

Globální akciové trhy, ovlivněné přetrvávajícími problémy celého finančního sektoru a následnou světovou ekonomickou krizí, byly ještě v prvních měsících roku 2009 poznamenány pesimismem, zvýšenou nervozitou a averzí k riziku. Ekonomika USA byla již rok v recesi, také v Evropě pokračoval trend rychlého zhoršování stavu ekonomiky. Spirála ekonomického zpomalení se roztáčela stále rychleji, bylo třeba razantně zasáhnout a přesvědčit investory, že se ekonomika opět zvedne. To se po masivních fiskálních stimulech podařilo a na vyspělé zahraniční akciové trhy se ve 2. čtvrtletí začala vracet optimistická nálada, podporovaná určitými známkami zlepšování výkonu zejména americké ekonomiky, relativně dobrými výsledky podnikové sféry a s tím související avizovanou možností vymanění se z recese. Výrazné oživení spolu s poklesem rizikové averze zasáhly postupně s různou intenzitou téměř všechny regiony.

Po negativním prvním čtvrtletí ceny akcií konečně nastoupily trend růstu, který vrcholil ve třetím čtvrtletí 2009. Koncem roku však znovu zvolnil a přinesl mírnou korekci předchozích zisků, když trhy zareagovaly přehnaně na Dubaj (jeho problémy se splátkami dluhu změnily náhled na celý region v oblasti Perského zálivu, který se stal daleko rizikovějším, než byl v minulosti). Ústup investorů z rizikovějších aktiv poslal ceny jak komodit, tak i akcií opětdolů.

Výsledky amerických kapitálových trhů se v závislosti bázi indexů výrazně rozešly- technologický index Nasdaq Composite vzrostl meziročně o 53,5 %, zatímco burzovní index S&P 500 o „pouhých“ 23,5 % a Dow Jones IA o 18,8 %. Hlavníevropské akciové trhy zaznamenaly rovnoměrný více než 20% růst (pařížský CAC 40 o 22,3 %, německý DAX posílil o 23,9 % a londýnský FTSE přibral o 22,1 %). Trhy středoevropského regionu přidaly ještě výrazněji, a to index maďarské burzy Budapest SE až 73,4 %, index varšavské burzy WIG 20, charakteristický širokou investorskou retailovou základnou, posílil o 46,9 %. Ještě lépe dopadlo Rusko, kde


23

mimořádný růst indexu RTS o 128,6 % souvisel mj. i s jeho těžkým propadem v roce 2008 (o 72 %) v důsledku poklesu cen ropy a dalších paliv, které země vyváží.

Graf č. I.5.1 INDEX PX 50, PX (5. dubna 1994 - 29.ledna 2010)

Pramen: BCPP, graf MPO

Pražská burza posílila za rok 2009 o více než 30 % a od svého únorového minima o více než 70 %

Pražská burza se hned na počátku roku 2009 svezla na vlně negativního naladění investorů na region střední a východní Evropy. Až příznivá nálada na hlavních světových trzích a poté v celém regionu přinesla oživení i na český akciový trh, který začal od března 2009 (po několikaměsíčních propadech) silně růst. Zatímco v 1. čtvrtletí hlavní index pražské burzy PX ještě oslabil o 13 %, díky pozitivním impulsům ze zahraničí ve druhém naopak přidal 20 %, ve třetím kvartále vzrostl dokonce o 29 % a čtvrtém však opět oslabil o 3,4 %. Extrémně volatilní rok 2009, kdy index PX začínal na 858,2 bodech (na těchto hodnotách byl naposledy v prosinci 2003) a skončil na 1 117,3 bodech, takže meziročně vzrostl o 30,2 % (a o 77,8 % od svého únorového minima), přinesl silný růst, nicméně index PX se pohyboval stále cca 42 % pod historickým maximem, kterého bylo dosaženo v říjnu 2007.

V lednu 2010 byla burza již opět úspěšnější

Zatímco v prosinci 2009 ještě burza nevybočila z určitého konsolidačního trendu a zakončila pouze v 0,1% růstu, v lednu 2010 se již mírně zotavila a přidala o více než 5 %. Nejlépe si vedly akcie mediální skupiny CME, které posílily o více než 25 % a těžební společností NWR, která si polepšila o více než 23 %. Začalo se obchodovat ve vyšším tempu, objemy obchodů dosáhly více než 50% nárůst oproti prosinci 2009, nicméně ve srovnání s lednem 2008 se jedná o téměř 71% pokles. V únoru na kapitálovém trhu panoval klid a měsíční objemy obchodů s akciemi a dluhopisy proti lednu klesly, také index PX ubral o 3,2 %

1255,8

1021

515,1

1176,6

750,9

1597,5

1398,6

581,3

1708,9

631,0561,3

320,1

610,2

1044,6

1471,3

387,2456,7

691,0

1190,0

488,2

629,0

1925,5

854,3744,8

100

300

500

700

900

1 100

1 300

1 500

1 700

1 900

2 100

5.4.

1994

4.10

.199

413

.2.1

995

19.6

.199

512

.10.

1995

22.2

.199

618

.6.1

996

9.10

.199

67.

2.19

974.

6.19

9724

.9.1

997

23.1

.199

820

.5.1

998

10.9

.199

87.

1.19

9930

.4.1

999

24.8

.199

915

.12.

1999

11.4

.200

08.

8.20

0030

.11.

2000

27.3

.200

124

.7.2

001

14.1

1.20

0113

.3.2

002

9.7.

2002

31.1

0.20

0227

.2.2

003

24.6

.200

314

.10.

2003

13.2

.200

47.

6.20

0430

.9.2

004

26.1

.200

519

.5.2

005

12.9

.200

59.

1.20

063.

5.20

0628

.8.2

006

20.1

2.20

0617

.4.2

007

13.8

.200

74.

12.2

007

2.4.

2008

25.7

.200

818

.11.

2008

17.3

.200

913

.7.2

009

4.11

.200

9

Inde

x P

X 5

0


24

Graf č. I.5.2 Vývoj hlavních indikátorů BCPP (obchody v mld. Kč, index PX meziroční změny v %)

Pramen: BCPP, graf MPO

Přesto, že téměř všechny tituly BCPP (mimo tří) rostly, …

Tuzemské akcie primárně kopírují zahraniční trhy, ale důvodem posilování pražského burzovního indexu může být také to, že emise s největší vahou v indexu PX dosud nebyly hospodářsky nijak silně zasaženy probíhající a stále připomínanou ekonomickou krizí. O tom svědčí fakt, že většina společností zůstala v roce 2009 v plusu (za poslední tři měsíce roku však pouze Komerční banka), nejlépe si vedly akcie těžební společnosti NWR, které více než 4krát překonaly výkonnost celého indexu PX. Dařilo se i finančním titulům Erste bank (+66 %), VIG (+46 %) a Komerční bance (+34 %). Naopak akcie petrolejářské společnosti Unipetrol propadly o téměř 7 % (kvůli svým špatným finančním výsledkům), developerské společnosti ORCO o 1,3 % (stále trpí obavami z možného bankrotu), TO2 ČR o 1,2 % a výrazně tak zaostávaly za indexem PX.

… obchodní aktivita na akciovém trhu zůstala extrémně nízká …

Zobchodované průměrné měsíční objemy byly v roce 2009 velmi nízké, činily pouhých 38,7 mld. Kč, což představuje 33% meziroční pokles (nad 55 mld. Kč dosáhly pouze v srpnu, nejhorším měsícem roku byl z tohoto pohledu listopad). Objemy obchodování akcií jednotlivých společností zůstaly téměř stejně rozložené. Nejvíce se obchodovaly akcie ČEZ, v průměrném měsíčním objemu 16,8 mld. Kč, Komerční banka za 5,3 mld. Kč a Erste Bank s 4,7 mld. Kč.

... nejvíce propadly obchody s akciemi

Rozkolísaná atmosféra na trhu ovlivnila výrazně likviditu, zejména akciového trhu, a vedla k poklesu celkového objemu obchodů na BCPP o téměř 30 %. Pod jejím vlivem se změnil podíl cenných papírů na celkových obchodech ve prospěch stabilnějších a méně rizikových dluhopisů. Objem obchodovaných dluhopisů proto propadl méně, na 585,7 mld. Kč (meziročně o 9 %). Objem akciových obchodů činil v roce 2009 463,9 mld. Kč, proti předchozímu roku zaostal o téměř 50 % a vrátil se tak zhruba na úroveň roku 2004. Téměř polovinu obchodů zajistily akcie ČEZ (202,4 mld. Kč). Na burze se obchodovalo i s deriváty (o objemu 201,6 mil. Kč) a se strukturovanými produkty (261,1 mil. Kč). Tržní kapitalizace, po poklesu v roce 2008, díky růstu cen akcií, opět vzrostla (viz tabulka č. I.5.1).

0

500

1000

1500

2000

2500

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

mld

. Kč

-60

-40

-20

0

20

40

60

80

v %

akcie a podílové listy obligace index PX


25

Tabulka č. I.5.1 Vývoj obchodování na BCPP

Celkový Počet emisí Tržní kapitalizaceRok objem obchodů (stav ke konci (v mld. Kč, stav ke konci období)

(v mld. Kč) období) A + PL dlouhopisy1994 62,0 1055 353,1 50,01995 195,4 1764 478,6 87,81996 393,2 1750 539,2 136,91997 679,5 412 495,7 174,01998 860,2 402 416,2 198,11999 1187,5 290 479,6 231,12000 1222,8 245 442,9 280,12001 1987,2 186 340,3 319,42002 1793,1 153 478,0 372,52003 1367,5 146 644,5 505,52004 1172,1 134 975,8 577,02005 1574,4 135 1330,8 x2006 1447,9 142 1592,0 x2007 1521,9 164 1841,7 x2008 1495,1 149 1091,7 x2009 1049,6 141 1293,5 x

Pramen: BCPP

V září 2009 Vídeňská burza, která vlastní burzovní parkety v Budapešti, Lublani a Praze, spojila všechny do společné skupiny pod názvem CEE Stock Exchange Group. Změnila také burzovní indexy - CEE Stock Exchange Group bude mít také nové dva společné indexy:

CEETX je obchodní cenový index vážený podle tržní kapitalizace složený z 25 nejvíce obchodovaných akcií členů CEE Stock Exchange Group s nejvyšší kapitalizací. Tento index bude počítán a zveřejňován v reálném čase v eurech a amerických dolarech. Díky vynikající likviditě jeho složek lze index využít jako podklad pro strukturované produkty a pro standardizované derivátové nástroje (futures a opce);

Složený index CEESEG je cenový index vážený podle tržní kapitalizace, zahrnující největší akciové indexy členů CEE Stock Exchange Group. Tento index tak zahrnuje akcie ATX, BUX, PX a SBITOP. Tento index bude počítán a zveřejňován v reálném čase v eurech a amerických dolarech. Složený index CEESEG slouží jako srovnávací měřítko pro investory a vyjadřuje vývoj kapitálových trhů celé skupiny.

Mezi hlavní tituly pražské burzy v roce 2009 patřily akcie firem:ČEZ, který je považován za stabilní a nejatraktivnější titul, s vysokým

dividendovým výnosem (nad 6 %) a výhledem stabilní dividendové politiky. Díky vysokým cenám elektrické energie jsou její zisky stále extrémně vysoké proti dalším oborům. ČEZ v polovině roku získal licenci k obchodování na francouzské energetické burze EPEX Spot (sdružuje 73 účastníků ze třinácti evropských zemí převážně ze západní Evropy). Přestože společnost v současné době nemá vnitřní růstový potenciál ziskovosti, její perspektivu lze spatřovat v probíhající akviziční strategii (v roce 2009 dokončila tři významné akvizice), podpořené nízkou zadlužeností. Firma zatím prokázala odolnost proti jakékoliv korekci růstu na globálních akciových trzích. Akcie ČEZ meziročně vzrostly o 9,7 %;


26

Unipetrol, petrochemická firma patřící pod PKN Orlen, neprožila dobrý rok. Její hospodaření propadlo do ztráty, když ho negativně ovlivnily vývoj cen ropy, nízké petrochemické a hlavně rafinérské marže, a pokles prodejů. Nejvíce firmu táhl dolů rafinérský segment (Česká rafinérská a Paramo). Společnost by měla v roce 2010 začít těžit z nízkého zadlužení, ze zotavení petrochemického segmentu a ze zavedených úsporných opatření. Akcie firmy meziročně propadly o 6,7 %;

Telefónica O2, která i v roce 2009 čelila úbytku pevných linek. I když se jí stále daří zvyšovat počet zákazníků s mobilními telefony, výnosy v tomto segmentu však nerostou adekvátním tempem. Výsledkem je roční propad akcií o 1,2 %;

Bankovní segment - Komerční banka a Erste Bank - se potýkal zejména s nárůstem nesplácených úvěrů. Avšak ve srovnání s konkurencí v regionu si tuzemské banky udržují největší ziskovost a tím i mimořádné výkony akcií (za celý rok 33,5 %, resp. 66,4 %). Výsledky v roce 2010 by měly být podpořeny zlepšováním portfolia těchto společností;

Philip Morris ČR, jejíž akcie si vedly velmi dobře, s perspektivou růstu dividendy. V roce 2009 zaznamenal nárůst objemu dodávek, velkou měrou k výsledku ale přispěla nízká srovnávací základna z roku 2008. Společnost hodlá dále rozšířit kapacitu své kutnohorské továrny a tím i prodejů mimo tuzemský trh. Její akcie vzrostly meziročně o 44,3 %;

NWR v první polovině roku 2009 tlačila krize do ztráty. Akcie této těžařské firmy začaly růst poté, co zaznamenala oživení poptávky ocelářského sektorua tím vyšší prodeje koksu, koksovatelného i energetického uhlí, než plánovala. Akcie se posouvaly na nová maxima a za celý rok si připsaly 121,9 %.

BCPP tradičně zrealizovala většinu obchodů, …

BCPP zprostředkovala tradičně většinu transakcí (1 049,6 mld. Kč, tj. 99,2 %) z celkového objemu obchodů (1 057,8 mld. Kč), uskutečněných na českém kapitálovém trhu. Zbytek připadl na RM-Systém a Středisko cenných papírů. Středisko cenných papírů zrealizovalo obchody za 0,4 mld. Kč a zaznamenalo tak 90% meziroční propad.

… obchody RM-Systému naopak vzrostly

Na rozdíl od BCPP, jejíž obchody prudce propadly, RM-Systém, česká burza cenných papírů, a.s., uskutečnil v roce 2009 obchody o objemu 7,9 mld. Kč (tj 0,8 % celého trhu), což představuje oproti předchozímu roku nárůst o 14,6 %. Index RM dosáhl ke konci roku 2 340,7 bodu, takže meziročně přidal 20,4 % a byl naopak méně úspěšný než index BCPP.

Ceny elektřiny na PXE si sáhly na dno

Power Exchange Central Europe, a.s., (původní název Energetická burza Praha, k jehož změně i statutu burzy došlo k 1. 7. 2009) se lépe vedlo v 1. pololetí 2009, kdy u českých futures zaznamenala jak nejvyšší měsíční objem obchodů, tak jejich hodnotu (v dubnu 3,1 TWh za 0,15 mld. EUR). Ceny elektřiny u kontraktů na 1 rok klesly z rekordních 90 EUR/MWh v červenci 2008 na 40,40 EUR/MWh v roce 2009 (jeho roční maximum činilo 58,85 EUR/MWh). Přesto, že PXE v roce 2009 rozšířila trhy a nabídku produktů, bylo na PXE zobchodováno celkem 28,9 TWh za více než 1,4 mld. EUR, takže objem obchodů meziročně klesl o 11,6 %, ale hodnotový objem vlivem cenového propadu spadl o 42,8 %. Cena elektřiny na tuzemské energetické burze však pravděpodobně dosáhla v roce 2009 svého dna.


27

Graf č. I.5.3 Vývoj cen elektrické energie na PXE a EEX (Base Load, 1 Year)

Pramen: EEX, PXE, graf MPO

Jednou z nejvýznamnějších událostí roku 2009 je spojení dvou dosavadních trhů - Energetické burzy Praha (PXE) a Operátora trhu s elektřinou (OTE) -v denním obchodování s elektřinou. V ČR tak je od 1. dubna jen jeden trh s elektřinou.

Energetická burza Praha rozšířila 1. března 2009 nabídku produktů o futuresna elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku. Maďarsko se tak stalo třetí zemí střední a východní Evropy, kde budou moci obchodníci s elektrickou energií využívat platformu PXE pro obchodování.

ČNB udělila Energetické burze Praha licenci na organizování trhu s komo-ditními deriváty. Licence umožní PXE organizovat trh nejen s deriváty s fyzickým vypořádáním tak jako doposud, ale nově umožní vypsání produktů s finančním vypořádáním. Dalším přínosem je fakt, že je licence uznávána na celém území EU. Díky tomu může energetická burza flexibilně řešit otázky další expanze v regionu CEE.

Od 22. září 2009, byl zahájen výpočet Indexu PXE. Index PXE byl vytvořen Power Exchange Central Europe a slouží k informačním účelům. Jeho cílem je číselně vyjádřit dění na trhu s elektrickou energií v ČR a následně umožnit porovnávání historického vývoje cen.

40

50

60

70

80

901.

6.07

21.6

.07

11.7

.07

31.7

.07

20.8

.07

7.9.

0727

.9.0

717

.10.

076.

11.0

726

.11.

0714

.12.

0710

.1.0

830

.1.0

819

.2.0

810

.3.0

831

.3.0

818

.4.0

89.

5.08

29.5

.08

18.6

.08

8.7.

0828

.7.0

815

.8.0

84.

9.08

24.9

.08

15.1

0.08

4.11

.08

24.1

1.08

12.1

2.08

8.1.

0928

.1.0

917

.2.0

99.

3.09

27.3

.09

17.4

.09

8.5.

0928

.5.0

917

.6.0

97.

7.09

27.7

.09

14.8

.09

3.9.

0923

.9.0

913

.10.

092.

11.0

920

.11.

0910

.12.

094.

1.10

22.1

.10

EUR

/MW

h

Germany Power, Phelix Futures French Power PXE


28

II. PRŮMYSL

II.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita

Oživování ekonomik zemí EU se ve druhé polovině roku projevilo snižováním poklesu průmyslové produkce

Výkonnost českého průmyslu se v důsledku světové finanční krize a následného oslabení zahraniční i domácí poptávky začala kontinuálně snižovat v říjnu 2008. Na počátku roku 2009 se propad průmyslové produkce značně prohloubil. V prvních pěti měsících (s výjimkou března) přesahovala meziroční ztráta hranici 20 %. Poté začal pokles výroby zmírňovat a v prosinci se produkce (po čtrnácti měsících) vrátila do černých čísel, když meziročně posílila o 1,8 %. Celkově se v roce 2009 výkonnost českého průmyslu snížila meziročně o 13,4 %.Zvlášť citelně byl postižen automobilový průmysl. V lednu roku 2009 zaznamenal více než 40% propad. Ke zmírnění dopadů globální recese na toto významné odvětví českého průmyslu (jeho podíl na průmyslové produkci dosahuje 20,6 %) přispělo zahraniční šrotovné, ze kterého těžili kromě domácích automobilek také výrobci dílů a příslušenství motorových vozidel z navazujících odvětví zpracovatelského průmyslu (např. gumárenský a plastikářský průmysl).

Od druhé poloviny roku se na domácím průmyslu začalo pozitivně projevovat (formou zvolňujícího poklesu výroby) oživení největší evropské ekonomiky, která je pro ČR klíčovým trhem, a zlepšující se nálada tamních podnikatelů. Hospodářská situace v Německu je vzhledem k silné provázanosti našich ekonomik pro vývoj českého průmyslu zásadní. Příznivé zprávy signalizující hospodářské zotavení začaly v druhé polovině roku přicházet i z dalších významných evropských ekonomik.

Podíl zpracovatelského průmyslu na celkové průmyslové výrobě se oproti roku 2008 snížil o 1,5 p.b. na 87,8 %. K meziročnímu poklesu průmyslové produkce v roce 2009 přispěla nejvíce výroba strojů a zařízení (pokles odvětví o 27,2 %), výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (pokles o 21,8 %) a výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů (pokles o 10,2 %). Růst produkce zaznamenala jako jediná výroba potravinářských výrobků (růst o 5,3 %).

Tržby průmyslových podniků (v b.c.) se v roce 2009 meziročně snížily o 12 %, tržby z přímého vývozu (v b.c.) klesly o 15,6 % (na celkových tržbách průmyslu se podílely 46,8 %). Podíly tržeb z přímého vývozu na celkových tržbách a na tržbách sekcí, odvětví a oddílů jsou uvedeny v tabulce II. Průmysl, v přílohové části.

Mezi vývojem výkonnosti průmyslu, měřené indexem průmyslové produkce, a dalšími sledovanými ukazateli existují relativně úzké vzájemné závislosti. Propočty (za období leden 2002 až prosinec 2009) ukázaly na nejužší vazbu mezi indexem průmyslové produkce a tržbami. Hodnota korelačního koeficientu v tomto případě dosahuje 0,95. Vývozní zaměření průmyslu potvrzuje vysoký stupeň závislosti mezi indexem průmyslové produkce a vývozem (hodnota korelačního koeficientu činí 0,85). Zhruba stejně vysoká závislost platí mezi indexem průmyslové produkce a celkovým dovozem (hodnota korelačního koeficientu rovna 0,83). Menší korelační závislost byla zjištěna mezi indexem průmyslové produkce a vývojem zaměstnanosti (zde korelační koeficient vykazuje hodnotu 0,67).


29

Graf č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce, tržeb z přímého vývozu a zaměstnanosti vč. trendů (meziroční změny v %)

Pramen: ČSÚ, propočty a graf MPO

Světová finanční krize a následná recese se projevila poklesem průmyslové produkce u všech kategorií členěných podle hlavních průmyslových seskupení. Hluboký propad spotřebitelské poptávky, ovlivněný nižším růstem průměrných mezd a zvyšující se nezaměstnaností, se odrazil ve snížení výroby pro dlouhodobou spotřebu o 22,4 %. Omezení kooperace v rámci nadnárodních společností bylo jedním z důvodů poklesu výroby pro mezispotřebu o 16,7 %. Snížila se i investiční aktivita podniků, výroba pro investice byla meziročně nižší o 14,1 %. Produkce pro krátkodobou spotřebu oslabila o 4,1 % a výroba energií o 3,9 %.

Příznivým signálem pro vývoj průmyslu bylo postupné oživování produkce v průběhu roku ve všech sektorech (viz tabulka č.II.1.1). Ve 4. čtvrtletí vzrostla výroba energií (o 1,3 %) a výroba pro krátkodobou spotřebu (o 0,1 %). Výroba pro investice vykázala mírný pokles (o 1,8 %).

Tabulka č. II.1.1 Vývoj průmyslové produkce podle hlavních průmyslových seskupení (meziroční změna v %)

Váhy Rok 2009

roku 2005 2005 2006 2007 2008 2009 1. Q 2. Q 3. Q 4. QPrůmysl celkem 100,0 6,7 11,2 9,0 0,4 -13,4 -19,1 -18,5 -12,8 -2,1v tom:

pro mezispotřebu 35,5 1,5 8,7 6,0 0,1 -16,7 -23,8 -22,6 -16,5 -3,9pro investice 21,3 17,0 20,5 17,4 0,8 -14,1 -23,9 -19,3 -14,7 -1,8pro dlouhodobou spotřebu 2,1 22,5 31,5 21,9 13,3 -22,4 -30,9 -28,8 -20,9 -8,9pro krátkodobou spotřebu 19,9 1,7 1,0 1,5 -5,6 -4,1 -7,0 -7,1 -2,5 0,1pro výrobu energií 21,2 3,1 2,3 -1,0 1,4 -3,9 -3,1 -10,4 -3,2 1,3

Pramen: ČSÚ

-25

-20

-15

-10

-5

0

5

10

15

201Q

/05

2Q/0

5

3Q/0

5

4Q/0

5

1Q/0

6

2Q/0

6

3Q/0

6

4Q/0

6

1Q/0

7

2Q/0

7

3Q/0

7

4Q/0

7

1Q/0

8

2Q/0

8

3Q/0

8

4Q/0

8

1Q/0

9

2Q/0

9

3Q/0

9

4Q/0

9

Index průmyslové produkce Tržby z přímého vývozu (b.c.) Zaměstnanost


30

Průmyslová produkce v EU klesla o 13,9 %

Průmyslová výroba v zemích EU se v roce 2009 (dle údajů Eurostatu) propadla meziročně o 13,9 %. V jednotlivých čtvrtletích přitom pokles produkce postupně zpomaloval. Nejmírnější pád průmyslové výroby v rámci evropské sedmadvacítky zaznamenalo v roce 2009 (dle propočtů MPO na základě dat Eurostatu) Irsko (-2,5 %), Portugalsko (-8,4 %) a Holandsko (-7,8 %). Německo, nejdůležitější obchodní partner ČR, evidovalo pokles produkce o 16,8 %. Při porovnání ČR se sousedními zeměmi byl pokles produkce nižší jen v Polsku (-3,8 %). Na Slovensku se výroba snížila o 14,6 % a v Maďarsku o 17,9 %. Nejhlubší propad průmyslové výroby v rámci zemí EU utrpělo Estonsko (-25,7 %) a Finsko (-21,2 %).

Tabulka č. II.1.2 Průmyslová produkce a tržby v roce 2009 (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

1. Q 2. Q 3. Q říjen listopad prosinec 4. Q ROK2009

Index průmyslové produkcePrůmysl celkem -19,1 -18,5 -12,8 -6,2 -0,1 1,8 -2,1 -13,4 C Těžba nerostných surovin -9,0 -4,7 -12,7 1,0 -3,7 -3,1 -2,0 -7,0 D Zpracovatelský průmysl -21,9 -20,0 -13,7 -8,7 0,0 1,8 -2,7 -15,0 E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody -1,2 -8,0 -1,8 3,7 1,5 3,6 2,9 -1,8Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.)Průmysl celkem -16,0 -17,4 -13,4 -7,3 1,6 6,1 -0,3 -12,0 C Těžba nerostných surovin -15,8 -14,9 -12,7 -7,9 -6,5 -8,3 -7,6 -12,6 D Zpracovatelský průmysl -19,3 -18,5 -14,1 -8,6 1,5 7,2 -0,7 -13,6 E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody 16,7 -2,3 -3,1 9,6 5,7 2,7 -5,6 5,4Tržby z přímého vývozu (ve s.c.)Průmysl celkem -21,5 -21,0 -15,5 -8,1 -1,2 4,5 -2,3 -15,6 C Těžba nerostných surovin -31,0 -23,9 -9,7 2,7 -3,5 5,5 1,3 -15,9 D Zpracovatelský průmysl -22,3 -21,1 -15,4 -8,6 -1,2 5,1 -2,3 -15,9 E Výroba a rozvod elektř., plynu a vody 104,2 -22,4 -42,7 43,6 -3,8 -39,7 -7,5 23,2

Pramen: ČSÚ

Nejmenší pokles produkce evidoval sektor LOW- TECH

Z hlediska sledování zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby byl v roce 2009 zaznamenán pokles produkce ve všech sektorech. Sektor HIGH-TECH využívající vyspělé technologie a vytvářející vyšší přidanou hodnotu zaznamenal nižší produkci (měřeno tržbami) o 5,8 % (při zvýšení meziročního podílu na celkové produkci zpracovatelského průmyslu o 0,9 p.b. na 11,4 %). Další dva sektory dosáhly výraznějšího snížení produkce. Rozhodující sektor MEDIUM HIGH-TECH (zde je zahrnut automobilový průmysl a strojírenství) poklesl o 12,5 % (jeho podíl se zvýšil o 0,5 p.b. na 43,8 %). U sektoru MEDIUM LOW-TECH (zahrnující hutnictví) produkce poklesla nejvýrazněji, a to o 22,9 % (při poklesu podílu o 3,2 p.b. na 26,7 %). Nejmenší pokles produkce zaznamenal sektor s nízkou technologickou náročností LOW- TECH o 4,3 % (při zvýšení podílu o 1,8 p.b. na 18,2 %).


31

Tabulka č. II.1.3 Vývoj produkce zpracovatelského průmyslu podle technologické náročnosti výroby

Tržby z průmyslové Podíl na tržbách Podíl na tržbáchCZ-NACE činnosti (meziroční zpracov. průmyslu zpracov. průmyslu

změna v %) v roce 2008 (%) v roce 2009 (%)HIGH-TECH21 Výroba zákl. farmac. Výr. a farmac. přípravků 2,8 1,0 1,226 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů -6,6 9,2 10,0303 Výr. letadel a jejich motorů, kosmic. lodí a souvis. zařízení -23,9 0,1 0,1325 Výroba lékařských a dentálních nástrojů -3,6 0,1 0,1Celkem -5,8 10,4 11,4MEDIUM HIGH-TECH20 Výroba chemických látek a chem. přípravků -21,0 4,6 4,2254 Výroba zbraní a střeliva -8,2 0,0 0,027 Výroba elektrických zařízení -18,0 5,4 5,128 Výroba strojů a zařízení -22,8 8,5 7,629 Výroba motor. vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů -7,6 21,9 23,430 Výr. ostat. dopr. prostř. – 303 Výroba letadel, motorů atd. */ 8,0 1,2 1,533 Opravy a instalace strojů a zařízení 2,5 1,6 1,9Celkem -12,5 43,2 43,8MEDIUM LOW-TECH19 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků -36,1 4,5 3,322 Výroba pryžových a plastových výrobků -5,7 6,4 6,923 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků -20,4 4,6 4,224 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství -39,1 8,1 5,725 Výroba kov. konstrukcí – 254 Výroba zbraní a střeliva */ -11,9 6,3 6,5Celkem -22,9 29,9 26,7LOW-TECH10 Výroba potravinářských výrobků -3,4 6,5 7,311 Výroba nápojů 1,2 2,2 2,612 Výroba tabákových výrobků . 0,3 0,413 Výroba textilií -13,5 1,3 1,314 Výroba oděvů -16,2 0,3 0,215 Výroba usní a souvisejících výrobků -3,6 0,1 0,116 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kromě výr. nábytku -4,5 1,4 1,517 Výroba papíru a výrobků z papíru -11,3 1,8 1,918 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 1,8 0,8 1,031 Výroba nábytku -9,5 0,7 0,832 Ostat. zprac. prům. – 325 Výr. lékařských a dentál. nástr. */ -6,5 0,9 1,0Celkem -4,3 16,4 18,2Zpracovatelský průmysl celkem -13,6 100,0 100,0Pramen: ČSÚ, propočty MPO*/ Rozdíly mezi CZ-NACE (např. CZ-NACE 30 - výroba ostatních dopravních prostředku je zahrnuta do MEDIUM

HIGH-TECH, její součástí je CZ-NACE 303 - výroba letadel a jejich motorů, kosmických lodí a souvisejících zařízení, která je zařazená podle vyšší technologické náročnosti do HIGH-TECH)

Propad zahraniční poptávky ovlivnil výkonnost vývozně orientovaných odvětví

Úpadkem zahraniční poptávky byla ve zpracovatelském průmyslu zasaženapředevším odvětví s vysokým podílem zahraničních investic a produkcí určenou na vývoz. Ze zbožové struktury zahraničního obchodu podle SITC patřila (z hlediska objemu vývozu) k nejvýznamnějším silniční vozidla. Jejich export se meziročně snížil o 5,9 % (celkový vývoz průmyslu se snížil o 14,1 %) a jejich podíl na celkovém vývozu naopak posílil o 1,5 p.b. na 17,3 %. Pozitivní vliv na export silničních vozidel mělo zavedení šrotovného v zahraničí. Např. do Německa vzrostl jejich vývoz o 12,5 %, do celé EU oslabil o 2,5 %. Druhým nejvýznamnějším vývozním artiklem byla elektrická zařízení, přístroje


32

a spotřebiče s podílem 8,8 % na celkovém vývozu, jejichž export se snížil o 17,7 %. Dalším významným vývozní oborem byla výroba zařízení kancelářských strojů a zařízení k automatickému zpracování dat, která vykázala pokles vývozu o 11,7 % (podíl 7,1 %). Strojírenství zaznamenalo propad exportu o 21,9 % (podíl 6,2 %).

Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila pouze výroba potravinářských výrobků, výrazně se zvedla produkce olejů a tuků a mlýnských výrobků

Ze všech odvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenala v roce 2009 růst produkce jako jediná výroba potravinářských výrobků, a to o 5,3 %. Vedle potřeb obyvatelstva zabezpečuje i nepotravinářské využití. Na celkové průmyslové produkci se podílí 6,4 % (meziroční zvýšení o 0,6 p.b.). Z jednotlivých oborů dynamicky rostla výroba olejů a tuků o 64,9 % (s podílem 1,9 %) a výroba mlýnských výrobků o 40,8 % (podíl 2,5 %). Z významnějších oborů se zvýšilo zpracování a konzervování masa o 11,8 % (podíl 9,8 %). Vývoj oboru ovlivnily zvýšené dovozy produkce masa ze zemí západní Evropy směřující na trhy nových členských zemí. Domácí producenti nejsou schopni těmto dovozům konkurovat nižší cenou (tuzemská výroba masa se meziročně snížila o 7,2 %, z toho vepřového o 10,2 % a hovězího o 3,7 %). U rozhodujícího oboru, kterým je zpracování mléka, výroba mléčných výrobků, poklesla produkce o 9,4 % (podíl 20,2 %). Nákup mléka se meziročně snížil o 3,2 % (průměrné ceny výrobců mléka meziročně propadly o 29,3 %). V porovnání s rokem 2008 se změnila struktura zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky. Dovoz konzumního mléka klesl o 11,8 % a zakysaných mléčných výrobků o 11,6 %, naopak import másla vzrostl o 37,5 %.

Produkce potravinářských výrobků dlouhodobě dosahuje pomalého tempa růstu. Poměrně značná nabídka na tuzemském trhu s potravinami neotvírá příliš velký prostor k rychlejšímu růstu odvětví. Sílí i konkurence jak ze strany agrárních zemí (např. Polsko), jež produkují potraviny z agrárních komodit s nízkými výrobními náklady, tak ze strany průmyslově vyspělých zemí nabízejících velké šarže výrobků k dalšímu zpracování.

U ostatních odvětví zpracovatelského průmyslu byl zaznamenán pokles produkce. Nejvýrazněji přitom bylo světovou finanční krizí a následnou recesí postiženo: strojírenství (pokles o 27,2 %), výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (pokles o 23,8 %), výroba základních kovů, hutní zpracování a slévárenství (pokles o 23,6 %) a výroba kovových konstrukcí (pokles o 21,8 %). V další části se budeme věnovat vývoji v odvětvích, které mají významnější podíl na průmyslové produkci.

Propad automobilového průmyslu byl tlumen zahraničním šrotovným

V rozhodujícím odvětví českého průmyslu, ve výrobě motorových vozidel, byl zaznamenán pokles produkce o 10,2 %. Podíl tohoto vývozně orientovaného odvětví (zhruba dvě třetiny produkce je určeno na export) na celkových tržbách průmyslu meziročně stoupl o 1 p.b. na 20,6 %. Po výrazném propadu výroby na začátku roku (v lednu o více než 40 %) následovalo zmírnění poklesu podpořené zavedením šrotovací prémie v zahraničí, zejména v Německu, které je největším obchodním partnerem ČR (např. nová Fabia patřila v první polovině roku na německém trhu k nejprodávanějším modelům od zahraničního výrobce). Z následného oživení tamní poptávky po automobilech významně profitovali vedle tuzemských automobilek také výrobci dílů a příslušenství motorových vozidel z ostatních dodavatelských odvětví (např. výroba pryžových plášťů a duší vzrostla ve 3. čtvrtletí o 24,6 % a ve 4. čtvrtletí o 33,1 %).

V roce 2009 byl v ČR vyroben téměř jeden milión (970 410) osobních a malých užitkových vozidel, což znamená meziroční nárůst o 3,2 %. Produkce největší tuzemské automobilky Škoda Auto, která se na celkové výrobě osobních aut v ČR podílí 53,6 %, poklesla o 13,9 %, což částečně souviselo s přesunutím výroby do zahraničí (nejvýznamnější pobočky Škody Auto se nacházejí v Číně,


33

Rusku a Indii). Nižší produkce mladoboleslavské automobilky byla kompenzována zvýšenou výrobou kolínské automobilky TPCA (nárůst o 2,5 %) a produkcí automobilky Hyundai, jež v roce 2009 činila 118 000 vozů. Nošovická automobilka zahájila provoz v listopadu 2008, do konce roku 2008 sjelo z jejích výrobních linek 12 050 vozů.

V prodejích se automobilce Škoda Auto (i přes krizi a pokles její produkce v ČR) dařilo. Celosvětově prodala nejvíce aut v celé své historii (684 226 vozů, což představuje meziroční nárůst o 1,4 %, z toho prodeje do zahraničí vzrostly o 1,8 %). Na rekordním odbytu Škody Auto, za kterým stojí především zahraniční šrotovné, se podílel také výprodej zásob a prodej vozů montovaných v zahraničí. Např. u čínské pobočky se zvýšil odbyt o 107 %, příznivé prodejní výsledky byly dosaženy i v jiných zahraničních pobočkách, např. v Rusku a Indii.

Výrazný propad produkce (o 39,9 %) evidovali výrobci nákladních automobilů. Např. kopřivnická automobilka TATRA ohlásila meziroční pokles výroby na 35,9%. Produkce automobilky AVIA se propadla dokonce na 58,4 %.

Graf č. II.1.2. Výroba osobních automobilů v ČR v letech 2005 – 2009 (počet vozidel)

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu, graf MPOPoznámka: v celkovém počtu vyrobených automobilů je zahrnuta produkce malé automobilky KAIPAN se

zaměřením na výrobu sportovních roadsterů (např. v roce 2009 bylo vyrobeno celkem 11 vozů určených pro domácí trh)

Výraznější pokles poptávky po spotřební elektronice

Dalším významným odvětvím zpracovatelského průmyslu byla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů, která se snížila o 14,8 %. Její podíl na celkových tržbách průmyslu činí 8,8 % (meziroční zvýšení o 1 p.b.).Dominantní postavení v odvětví má FOXCONN CZ, s.r.o., který vyrábí především počítače, servery, obrazovky a všechny součásti osobních počítačů s výjimkou čipů. Za devět let své existence v ČR se stal jednou z největších společností, podle výše exportu se řadí hned za mladoboleslavskou Škoda Auto. Své výrobní provozy má v Pardubicích a v Kutné Hoře.

Z jednotlivých oborů odvětví v roce 2009 dynamicky rostla především výroba elektronických součástek o 16,2 % (podíl 9,3 %). Výroba počítačů a periferních zařízení s rozhodujícím podílem v odvětví (50,3 %) posílila o 7,2 %. Mírně se zvýšila i výroba měřících, zkušebních a navigačních přístrojů o 0,8 % (podíl 3,6 %). Naproti tomu produkce spotřební elektroniky, jež má významný podíl v odvětví (31,3 %), se propadla o 22,6 %. Svoji produkci výrazně omezila např.

12 0

50

596

774

849

876

931

298

940

334

970

410

492

948

556

433

622

811

603

981

519

910

103

819

332

489

324

289

308

478

293

537

118

000

0

100 000

200 000

300 000

400 000

500 000

600 000

700 000

800 000

900 000

1 000 000

2005 2006 2007 2008 2009

Automobilky celkem Škoda Auto TPCA Hyundai


34

IPS Alpha, s.r.o. zaměřující se na výrobu LCD obrazovek. V březnu 2009 ukončil svoji činnosti v ČR výrobce plazmových televizorů japonská společnost Hitachi Home Electronics (Czech), s.r.o. Svoje prostory pronajala do května společnosti Panasonic (přestěhovala se do haly IPS). Do konce roku 2009 se majiteli nepodařilo sehnat nového nájemce a výrobní haly nebyly využívány.

Výroba počítačů patří podle technologické náročnosti do sektoru HIGH-TECH, kde má také rozhodující podíl (viz tabulka č. II.1.3). Více než 50 % vývozu produkce tohoto sektoru tvoří vývoz počítačů. ČR se stává jedním z největších výrobců počítačů v Evropě. K jejich montáži využívá i dílů vyrobených mimo EU. Toto proexportně orientované odvětví významně přispívá k aktivní obchodní bilanci ČR..

Snížená investiční aktivita podniků ovlivnila vývoj strojírenství

Výroba strojů a zařízení zaznamenala v roce 2009 v rámci zpracovatelského průmyslu největší meziroční pokles, a to o 27,2 %. Na celkových tržbách průmyslu se podílela 6,7 % (meziroční snížení o 0,9 p.b.). Produkce tohoto odvětví s dlouholetou tradicí je nepostradatelná pro investice do výrobní technologie. Snížená investiční aktivita podniků, způsobená finanční krizí a následnou celosvětovou recesí, se projevila propadem výroby kovoobráběcích strojů o 33,5 % (podíl 7,9 %), výroby průmyslových chladících a klimatizačních zařízení o 32 % (podíl 11,9 %), výroby ostatních kovoobráběcích strojů (dělící a upínací hlavy pro obráběcí stroje, výroba lisů, výroba strojů pro pokovování) o 42,7 % (podíl 1,2 %). Naopak růst vykázala výroba motorů a turbín, a to o 3,6 % (podíl 6,7 %).

Vývoj zakázek v závěru roku 2009, kdy zahraniční objednávky rostly o více než 10 %, může signalizovat oživení výroby. Např. brněnský Siemens Industrial Turbomachinery by měl vyrobit a dodat v roce 2010 jedenáct turbín do čtyř zemí (z toho sedm do Číny) v hodnotě 1,3 mld. Kč. Plzeňská Škoda Power získala zakázku na modernizaci nízkotlakých turbín Jaderné elektrárny Temelín za 3,2 mld. Kč. Modernizace by měla být zahájena v roce 2010 a dokončena v roce 2014. Významná je také zakázka na dodávku dvou dieselgenerátorových stanic do slovenské JE Mochovce (kontrakt za 880 mil. Kč), jejichž výrobu zahájí strojírny ČKD Praha DIZ na začátku roku 2010. Další vývoj odvětví bude záviset na obnovení investiční poptávky doma i v zahraničí.

Výroba pryžových a plastových výrobků kopíruje vývoj automobilového průmyslu

V rámci zpracovatelského průmyslu má výroba pryžových a plastových výrobků významnou pozici pro své těsné vazby zejména na automobilový, elektrotechnický, obalový průmysl a stavebnictví. Ani tomuto odvětví se nevyhnuly dopady globální recese, které však byly změkčeny zahraničním šrotovným. V roce 2009 produkce odvětví poklesla o 8,1 %, na celkových tržbách průmyslu se podílela 6,1 % (meziroční zvýšení o 0,4 p.b.). Z jednotlivých oborů byl evidován nejvýraznější pokles tržeb ve výrobě ostatních pryžových výrobků (lepené a lisované pryžové výrobky pro vozidla, podlahové krytiny, pryžové dopravníky) o 26,1 % (podíl 10,9 %), ve výrobě ostatních plastových výrobků (plastové díly a příslušenství vozidel, izolační díly pro elektrické stroje z plastů, výrobky z plastů využívané ve stavebnictví) o 15,3 % (podíl 22,2 %) a ve výrobě plastových desek, folií, hadic, trubek a profilů o 9,6 % (podíl 13 %).

Výroba pneumatik a vzdušnic zaznamenala naopak 13% růst (podíl 35,2 %), na kterém se podepsal efekt šrotovného (ve 3. čtvrtletí se výroba zvedla o 24,6 % a ve 4. čtvrtletí o 33,1 %). To bylo sice v září 2009 ukončeno v Německu, ale v dalších zemích jeho platnost pokračovala. Do konce března 2010 má platit v Británii, do října ve Španělsku a do konce roku 2010 v Nizozemsku a Francii. Nově bylo zavedeno v Rusku v březnu 2010.

Další vývoj odvětví bude záležet na tom, jak se ekonomika dokáže vypořádat s dopady globální hospodářské recese a jak se bude vyvíjet poptávka v navazujících zpracovatelských odvětvích. Na podnikové úrovni je nutné zaměřit


35

se na snižování nákladů, zjednodušení výroby a na vývoj nových produktů mimo dosavadní zaměření produkce.

Krize významně postihla hutnictví a výrobu kovových konstrukcí

Důsledky světové finanční krize a následné recese se výrazně projevily na poklesu výroby základních kovů, hutního zpracování kovů a slévárenství o 23,6 %. Dané odvětví, jehož podíl na celkových tržbách průmyslu spadl meziročně o 2,2 p.b. na 5 %, je silně závislé na hospodářské situaci v EU, zejména v Německu, kam míří více než čtvrtina českého vývozu. Na domácím trhu byli hlavními spotřebiteli oceli v roce 2009 strojírenství včetně automobilového průmyslu a stavebnictví. Z významných oborů se krize nejcitelněji odrazila na výrobě surového železa, oceli a plochých výrobků poklesem o 44,4 % (podíl 52,7 %), na výrobě odlitků z oceli snížením o 37,3 % (podíl 5,7 %) a na výrobě ocelových trubek a dutých profilů propadem o 31,9 % (podíl 12,3 %).

Vedle hutnictví se výrazně snížila i výroba kovových konstrukcí, a to o 21,8 %. Její podíl na celkových tržbách průmyslu činil (stejně jako v roce 2008) 5,7 %. Odvětví navazuje na rozvinutou hutnickou výrobní základnu a zabezpečuje finalitu sofistikovanějších strojů a zařízení jak v investičním, všeobecném a dopravním strojírenství, tak i v elektrotechnickém průmyslu. Z významnějších oborů se snížila výroba kovových konstrukcí a jejich dílů o 21,8 % (podíl 17,5 %), výroba ostatních kovodělných výrobků (vany, výlevky, umyvadla, žlaby a háky pro stavebnictví) o 21 % (podíl 9,8 %) a obrábění (soustružení kovových dílů pro pozemní vozidla, soustružení dílů pro stroje a mechanické přístroje) pokleslo o 8,3 % (podíl 10,5 %).

Celosvětová výroba oceli se dle údajů Světového sdružení pro ocel (WSA) v roce 2009 propadla meziročně o 8 % a dosáhla tak nejnižší úrovně od roku 2005. Čínský ocelářský sektor, který má na světové produkci oceli největší podíl, naopak posílil o více než 10 %, a to především díky vládním opatřením na podporu ekonomiky. Postupné zotavování světového hospodářství v druhé polovině roku se projevilo i na oživení ocelářského průmyslu (v prosinci výroba oceli stoupla o 30 %). Díky pokračujícímu růstu v Číně se pro rok 2010 očekává zvýšení poptávky a celosvětové produkce o zhruba 10 %, čímž by se výroba vrátila na úroveň roku 2008.

Výroba elektrických zařízení poklesla o pětinu, do budoucna má však silný růstový potenciál

Hluboký pokles produkce zaznamenala výroba elektrických zařízení, která propadla o 20,3 % při podílu na celkových tržbách průmyslu 4,5 % (meziroční snížení o 0,3 p.b.). Odvětví je zaměřeno na výrobky určené k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, v dopravě, ve stavebnictví, ale i ve spotřebitelské sféře. Z významnějších oborů byla zaznamenána nižší produkce ve výrobě elektrických motorů, generátorů a transformátorů o 26,7 % (podíl 23,2 %), výrobě elektrických vodičů a kabelů o 18,3 % (podíl 15,1 %) a ve výrobě elektrických rozvodných a kontrolních zařízení o 15,3 % (podíl 25,5 %).

Toto odvětví má v české ekonomice silný růstový potenciál díky know-how v oblasti dodávek technologií pro energetiku. V příštích letech se očekává silný nárůst poptávky po těchto technologiích. V Evropě a Asii bude totiž nutné v následujících desetiletích investovat do rozsáhlé obnovy a nové výstavby elektráren a tepláren, jež budou nezbytné k pokrytí rostoucí poptávky po energiích.

Hluboký pokles produkce vykázala i výroba chemických látek a přípravků

Vývoj výroby chemických látek a chemických přípravků v roce 2009 nebyl v důsledku globální ekonomické recese, stejně jako v případě většiny ostatních odvětví, nikterak příznivý. Tržby odvětví meziročně poklesly o 21 %, jejich podíl na celkových tržbách průmyslu se snížil o 0,4 p.b. na 3,7 %. Nejvýraznější meziroční úbytek tržeb přitom vykázaly subobory, které se největší měrou podílely na celkovém objemu tržeb: výroba plastů v primární formě evidovala


36

pokles tržeb o 32 % (podíl 44,7 %), výroba základních organických látek o 25 % (podíl 12,9 %), výroba základních anorganických látek o 20 % (podíl 5,1 %) a výroba chemických vláken o 27 % (podíl 1,8 %). V dalších oborech a suboborech (např. výroba mýdel a detergentů či výroba nátěrových hmot) se meziroční pokles tržeb pohyboval mezi 7 a 10 %. Meziroční růst tržeb byl zaznamenán pouze u výroby ostatních chemických výrobků (CZ NACE 2059) a výroby pesticidů a agrochemikálií (CZ NACE 2020).

Na citelném poklesu tržeb odvětví se největší měrou podílel petrochemický holding UNIPETROL, a.s., jehož tržby (vč. rafinérského zpracování ropy) v důsledku slabé poptávky na trhu a nepříznivých petrochemických marží klesly oproti roku 2008 o více než 30 %.

Negativní vývoj zaznamenal i obrat obchodu s chemikáliemi, který meziročně oslabil o více než 18 %. Schodek zahraničního obchodu s chemikáliemi se meziročně snížil o 22,7 mld. Kč (export klesl o více než 12 %, zatímco dovoz se propadl o více než 22 %).

Ačkoli celosvětová recese odvětví významně poznamenala, jeho vyhlídky jsou z dlouhodobého hlediska dobré, neboť se jedná o klíčové subdodavatelské odvětví pro velké množství navazujících oborů. Oživení české ekonomiky tak může význam chemického průmyslu, jehož podíl na HDP je v ČR nižší než ve vyspělých západoevropských zemích, v příštích letech posílit.

U farmaceutických výrobků byl vývoj ovlivněn vyšší spotřebou léků

Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, jejíž podíl na celkové průmyslové produkci se meziročně zvýšil o 0,2 p.b. na 1 %, v roce 2009 meziročně poklesla o 6,5 %. Nicméně z hlediska tržeb skončilo toto odvětví, jako jedno z mála v rámci zpracovatelského průmyslu, v černých číslech. Tržby odvětví se meziročně zvýšily o 2,8 %, a to při nižším počtu zaměstnanců (o 2 %), takže ukazatel měsíčních tržeb na zaměstnance (v b.c.) oproti roku 2008 stoupl o 4,9 %. Odvětví farmacie je rovněž jedním z mála ve zpracovatelském průmyslu, jehož záporné saldo obchodní bilance se meziročně zhoršilo, a to téměř o 5,2 mld. Kč (dovoz meziročně stoupl o 10,8 %, zatímco vývoz vzrostl jen o 8,5 %).

Výroba léčiv patří dlouhodobě k velmi perspektivním odvětvím. Kromě očekávaného demografického vývoje v České republice (nárůst počtu starších osob v populaci přinese větší poptávku po léčivech) ji posiluje i trend růstu spotřeby léků celé populace, který se s velkou pravděpodobností v příštích letech nezastaví. Novým impulsem pro farmaceutické společnosti může být otevření velkých trhů ve východní Evropě a v Asii, proniknutí na tyto trhy však bude vyžadovat zlepšení manažerských, organizačních a procesních dovedností.


37

Tabulka č. II.1.4 Vývoj průmyslové produkce podle ekonomických činností (organizace s 50 a více zaměstnanci, meziroční změna v %)

Rok1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 2009

Průmysl celkem -19,1 -18,5 -12,8 -2,1 -13,4B Těžba a dobývání -9,0 -4,7 -12,7 -2,0 -7,0C Zpracovatelský průmysl -21,9 -20,0 -13,7 -2,7 -15,010 Výroba potravinářských výrobků 1,2 4,0 5,7 10,6 5,311 Výroba nápojů -15,8 -8,2 -5,3 -4,8 -8,512 Výroba tabákových výrobků . . . . .13 Výroba textilií -17,7 -17,2 -10,7 -0,3 -11,414 Výroba oděvů -10,4 -19,8 -8,5 -25,4 -15,915 Výroba usní a souvisejících výrobků -22,4 -17,2 -19,8 -11,4 -17,716 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. -14,3 -12,3 -8,1 -9,1 -10,917 Výroba papíru a výrobků z papíru -17,1 -18,0 -5,8 8,0 -8,018 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů -10,3 -16,2 -14,5 -12,8 -13,419 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků -3,4 -28,0 -6,4 -2,9 -10,120 Výroba chemických látek a chem. přípravků -17,8 -16,3 -8,5 16,4 -5,621 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků -6,6 -11,5 -8,1 0,4 -6,522 Výroba pryžových a plastových výrobků -18,1 -15,7 -5,6 5,8 -8,123 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků -31,9 -22,4 -20,8 -19,3 -23,824 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství -36,1 -39,2 -23,4 2,9 -23,625 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků -25,2 -28,5 -22,6 -9,4 -21,826 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů -18,6 -23,2 -17,1 -1,6 -14,827 Výroba elektrických zařízení -21,9 -27,1 -20,1 -12,3 -20,328 Výroba strojů a zařízení -27,8 -28,6 -29,9 -22,3 -27,229 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. -30,9 -16,9 -4,4 20,3 -10,230 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení 8,3 1,8 -8,2 -19,0 -4,231 Výroba nábytku -19,8 -19,9 -14,5 -8,5 -15,632 Ostatní zpracovatelský průmysl -16,9 -23,9 -19,0 -18,5 -19,533 Opravy a instalace strojů a zařízení 6,9 -6,5 -16,7 -11,8 -7,2

D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu -1,2 -8,0 -1,8 2,9 -1,8

Pramen: ČSÚ

Nové průmyslové objednávky v závěru roku ožily

Klíčovým indikátorem průmyslové produkce, vypovídajícím o dalším směřování průmyslu, jsou nové zakázky. Po hlubokém propadu na začátku roku následovalo pozvolné zmírňování jejich poklesu a v závěru roku se průmyslové objednávky vrátily do kladných hodnot. Celkové nové zakázky vzrostly ve 4. čtvrtletí meziročně o 1,8 % a zakázky ze zahraničí o 6,5 %. Na těchto výsledcích se odrazil vliv nízké srovnávací základny z předchozího roku (ve 4. čtvrtletí 2008 se průmyslové zakázky propadly o více než 20 %). Na vývoji zahraničních zakázek, jež se na celkových objednávkách podílely 62,1 %, se příznivě projevily pozitivní signály přicházející ze země našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera (např. zlepšující se důvěra německých podnikatelů, růst tamních zásob, oživení exportu apod.). Hodnota nových celkových průmyslových objednávek v roce 2009 poklesla meziročně o 16,4 %, přičemž hodnota zakázek ze zahraničí se snížila o 15,3 %. Výrazný růst nových zakázek vykázala výroba ostatních dopravních zařízení (celkové zakázky se zvedly o 71,4 %, zahraniční o 27,3 %). Vyšší zahraniční zakázky zaznamenala také výroba oděvů (o 20,1 %). Naopak mírný pokles byl evidován u výroby chemických látek a u výroby papíru (o 0,4 %, resp. o 0,7 %).


38

Graf č. II.1.3 Vývoj nových zakázek a tržeb za vybrané oddíly celkem (sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,20,21,24 – 30, meziroční změna v %, b.c.)


Zhoršení ekonomické situace se projevilo v klesající spotřebě domácností a odrazilo se v roce 2009 na vývoji domácích zakázek meziročním snížením o 10,6 %. Stejně jako u zahraničních došlo i u domácích zakázek k jejich růstu ve 4. čtvrtletí (o 7,8 %).

Propočty korelačních koeficientů ukazují na vysoký stupeň závislosti mezi nově uzavřenými celkovými zakázkami a tržbami u vybraných oddílů (hodnota korelačního koeficientu v tomto případě činí 0,87) a dále mezi indexem průmyslové produkce a tržbami za nově uzavřené celkové zakázky (zde hodnota korelačního koeficientu dosahuje 0,92). Menší stupeň závislosti platí mezi novými zakázkami a zaměstnaností (hodnota korelačního koeficientu rovna 0,65).

Graf č. II.1.4 Vývoj nových zahraničních a domácích zakázek v roce 2009 (sleduje se jen u CZ-NACE 13,14,20,21,24 – 30, meziroční změna v %, b.c.)


-30

-20

-10

0

10

20

301Q

/05

2Q/0

5

3Q/0

5

4Q/0

5

1Q/0

6

2Q/0

6

3Q/0

6

4Q/0

6

1Q/0

7

2Q/0

7

3Q/0

7

4Q/0

7

1Q/0

8

2Q/0

8

3Q/0

8

4Q/0

8

1Q/0

9

2Q/0

9

3Q/0

9

4Q/0

9

Zakázky celkem Zakázky ze zahraničí Tržby za vybrané oddíly

trend vývoje celkových zakázek

-30-25-20-15-10

-505

10152025

lede

n

únor

břez

en

dube

n

květ

en

červ

en

červ

enec

srpe

n

září

říjen

listo

pad

pros

inec

Zakázky ze zahraničí Domácí zakázky


39

Pokles zakázek a zhoršená platební morálka stála za výrazným růstem insolvenčních návrhů

Do 31.12.2009 bylo v ČR podáno celkem 9 492 insolvenčních návrhů, což představuje meziroční nárůst o 77,3 %. Z toho 5 255 návrhů představovaly insolvenční návrhy podané na podniky (na obchodní společnosti a podnikající fyzické osoby), které tak meziročně stouply o 53,7 %. Hlavní podíl na tomto nepříznivém vývoji měl propad zakázek a zhoršená platební morálka obchodních partnerů. Výrazné narušení cash flow a celkové ekonomické stability, způsobené výše uvedenými atributy ekonomické krize, postihlo předně podniky, které neměly dostatečné finanční rezervy. Otřesy se objevovaly nejprve v tradičně slabých odvětvích (např. oděvní a sklářský průmysl) a následně postupovaly napříč ekonomikou. Záhy je začala pociťovat i další odvětví, jako např. strojírenství, hutnictví, dodavatelé automobilového průmyslu apod. Nezřídka však byl úpadek firem a jejich následný konkurz důsledkem špatných manažerských rozhodnutí.

Nízká poptávka a propad výroby se odrazily v poklesu zaměstnanosti

Nejsilnější dopad měla světová finanční krize a následující recese na zaměstnanost. Propad zahraniční poptávky a následné snížení výroby se projevily v roce 2009 na meziročním poklesu celkové zaměstnanosti v průmyslu (v podnicích s 50 a více zaměstnanci) o 11,3 % (tj. o 114,6 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11,8 %. Na počátku roku byl vývoj nezaměstnanosti zmírňován tím, že byli uvolňováni nejprve zahraniční a agenturní zaměstnanci a dále zaměstnanci s nárokem na starobní důchod (kvalifikované zaměstnance se podniky snažily udržet co nejdéle). Nejhlubšího poklesu zaměstnanosti bylo dosaženo ve 3. čtvrtletí (o 13,8 %), kdy se zvýšil počet nezaměstnaných z řad absolventů středních a vysokých škol, kteří v letních měsících využívali dočasných brigád. V závěru roku, kdy došlo k růstu zakázek, podniky nabíraly nové zaměstnance na dobu určitou (podniky měly obavy, zdaoživení z přelomu roku vydrží, a z případných nákladů na odstupné).

Velkým snížením zaměstnanosti byla v roce 2009 postižena výroba oděvů (pokles o 23,9 %), výroba textilií (o 22,2 %) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (o 21,3 %). Mírný růst zaměstnanosti zaznamenaly opravy a instalace strojů a zařízení (o 2,6 %) a výroba nápojů (o 1,2 %).

Podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) se v roce 2010 nedá předpokládat zlepšení situace na pracovním trhu. Míra nezaměstnanosti by se mohla pohybovat kolem deseti procent a nezaměstnanost by mohla kulminovat v podzimních a zimních měsících a počátkem roku 2011. Odhad se opírá o dotazníkové šetření, které SP ČR uspořádal ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2009 mezi 1600 členskými firmami a svazy. Z průzkumu vyplynulo, že 15 % tuzemských podniků očekává v roce 2010 nárůst počtu svých pracovníků (většinou jen mírný), 32 % firem předpokládá další snižování počtu pracovníků a téměř polovina (49 %) se změnou počtu svých zaměstnanců oproti roku 2009 nepočítá.


40

Tabulka č. II.1.5 Vybrané ukazatele průmyslových organizací s 50 a více zaměstnanci v roce 2009 (meziroční změna v %, Kč)

Rok 2009 / Rok 2008 Skutečnostprům. tržby z tržby z evid. prod. průměr. mzda jednotkové průměrná

Ukazatel prod. prodeje přím. počet práce mzda přepočt. mzdové mzda(IPP) vl. výr. vývozu zaměst. z tržeb nomin. indexem náklady

a služeb v b.c. cen Kč EURve b.c. výrobců nomin.. reálné

B Těžba a dobývání -7,0 -12,6 -15,9 -6,0 -7,1 -4,9 -1,0 2,4 6,5 28556 1080D Výr. a rozv. el., plynu, tepla a klim. vzduchu -1,8 5,4 23,2 0,7 4,7 7,7 -2,9 2,9 -7,2 40106 1517C Zpracovatelský průmysl -15,0 -13,6 -15,9 -11,8 -1,9 3,6 9,7 5,6 11,9 23219 87810 Výroba potravinářských výrobků 5,3 -3,4 -1,2 -2,7 -0,7 4,2 12,0 4,9 12,8 20007 75711 Výroba nápojů -8,5 1,2 -10,6 1,2 0,0 1,3 0,2 1,3 0,2 30400 115012 Výroba tabákových výrobků . . . . . . . . . . .13 Výroba textilií -11,4 -13,5 -17,5 -22,2 11,2 7,9 7,8 -3,0 -3,1 17664 66814 Výroba oděvů -15,9 -16,2 -17,0 -23,9 10,2 3,1 3,0 -6,4 -6,5 13172 49815 Výroba usní a souvisejících výrobků -17,7 -3,6 3,8 -19,7 20,1 3,6 2,9 -13,7 -14,3 14674 55516 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. -10,9 -4,5 6,9 -7,4 3,2 1,3 4,4 -1,8 1,2 19052 72017 Výroba papíru a výrobků z papíru -8,0 -11,3 -3,0 -9,4 -2,1 6,4 12,5 8,7 14,9 23921 90518 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů -13,4 1,8 11,3 -0,5 2,3 7,7 7,4 5,3 5,0 25182 95219 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků -10,1 -36,1 -8,1 -3,9 -33,5 3,9 46,5 56,2 120,4 35743 135220 Výroba chemických látek a chem. přípravků -5,6 -21,0 -18,1 -2,3 -19,1 0,5 8,9 24,2 34,6 25600 96821 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků -6,5 2,8 2,3 -2,0 4,9 0,5 -3,7 -4,2 -8,2 28756 108722 Výroba pryžových a plastových výrobků -8,1 -5,7 -6,3 -13,6 9,2 5,1 8,8 -3,8 -0,4 22374 84623 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků -23,8 -20,4 -17,1 -21,3 1,1 5,0 7,1 3,9 6,0 25021 94624 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárens. -23,6 -39,1 -33,1 -17,6 -26,0 -2,9 16,7 31,2 57,7 23598 89225 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků -21,8 -11,9 -14,1 -5,0 -7,2 2,5 5,8 10,5 14,0 22344 84526 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů -14,8 -6,6 -9,3 -13,8 8,4 7,0 6,8 -1,3 -1,5 24279 91827 Výroba elektrických zařízení -20,3 -18,0 -21,6 -16,7 -1,6 6,9 10,3 8,6 12,1 22278 84228 Výroba strojů a zařízení -27,2 -22,7 -22,1 -14,9 -9,3 1,4 -0,3 11,8 9,9 23515 88929 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. -10,2 -7,6 -18,5 -15,6 9,5 2,7 2,2 -6,2 -6,7 25419 96130 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení -4,2 5,7 7,9 -2,6 8,5 7,7 5,8 -0,7 -2,5 27599 104431 Výroba nábytku -15,6 -9,5 -3,0 -11,7 2,5 8,6 6,3 6,0 3,7 18639 70532 Ostatní zpracovatelský průmysl -19,5 -6,3 -23,3 -3,4 -3,0 -0,2 -2,2 2,9 0,9 18175 68733 Opravy a instalace strojů a zařízení -7,2 2,5 -11,8 2,6 0,0 5,3 0,9 5,3 0,9 27473 1039

Průmysl celkem -13,4 -12,0 -15,6 -11,3 -0,8 3,6 6,9 4,4 7,8 23931 905

Pramen: ČSÚ, propočty MPOPoznámka: produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (v b.c.) a indexu průměrného

evidenčního počtu zaměstnanců, přepočet průměrné mzdy - 1 EUR = 26,445 Kč (průměrný kurz za rok 2009).

Produktivita práce mírně poklesla, reálné mzdy vzrostly

Pokles tržeb (o 12 %) a snížení zaměstnanosti (o 11,3 %) se projevily mírným poklesem produktivity práce o 0,8 %. Tento vývoj neodpovídá tempu růstu reálných mezd. Při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců se reálné mzdy zvýšily o 6,9 %, při přepočtu indexem spotřebitelských cen reálné mzdy vzrostly o 2,5 %. Jednotkové mzdové náklady v nominálním vyjádření byly vyšší o 4,4 % a v reálném vyjádření o 7,8 %, což dává nepříznivý signál z hlediska konkurenceschopnosti.

Mezi produktivitou práce a nominálními mzdami ukazují propočty korelačních koeficientů na vzájemnou závislosti, hodnota koeficientu v tomto případě činí 0,50. Podobná vzájemná závislost byla zjištěna mezi produktivitou práce a reálnou mzdou přepočtenou indexem spotřebitelských cen ( hodnota korelačního koeficientu rovna 0,54). Těsnější vzájemná závislost panuje mezi produktivitou práce a celkovým vývozem (hodnota korelačního koeficientu 0,88) a mezi produktivitou práce a celkovým dovozem ( hodnota koeficientu 0,81).


41

Graf č. II.1.5 Vývoj produktivity práce a mezd v průmyslu vč. trendů (meziroční změna v %)

Pramen: propočet MPO z údajů ČSÚPoznámka: mzda přepočtena indexem cen průmyslových výrobců

Dařilo se veřejným podniků a podnikům pod zahraniční kontrolou

Ve struktuře průmyslových podniků členěné podle institucionálních sektorů zaznamenaly v roce 2009 nejvýraznější pokles produkce (o 48,7 %) podniky soukromé národní, jejichž podíl se na celkové průmyslové produkci snížil meziročně o 13,1 p.b. na 18,4 %. Téměř padesátiprocentní propad výroby se odrazil na masivním poklesu zaměstnanosti (o 31,1 %).

Postupné oživování ekonomik v druhé polovině roku se nejdříve projevilo u vývozně orientovaných podniků. U rozhodujících podniků soukromých pod zahraniční kontrolou se produkce v roce 2009 zvýšila o 2,6 %, při růstu podílu na celkových tržbách o 10,6 p.b. na 74 %. Vedle podniků pod zahraniční kontrolou nabídl relativní jistotu i veřejný sektor, u kterého produkce vzrostlao 34,2 % (podíl 7,6 %) a zaměstnanost o 36 %. Ve veřejném sektoru jsou zastoupeny např. podniky ČEZ, vojenské opravny, městské teplárny, ČEPS (řídí provoz zařízení přenosové soustavy a systémových zdrojů na území České republiky).

Tabulka č. II.1.6 Přehled základních ukazatelů podle institucionálních sektorů v roce 2009 (organizace se 100 a více zaměstnanci)

Prům.Tržby za prodej

vlastních Tržby z Počet zaměstnanců Průměrná měsíčnípočet výrobků a služeb přímého

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu v tis. podíl meziroč. tržba / zaměst. mzda b.c. v % změna meziroč. osob v % změna v Kč meziroč. úroveň v Kč meziroč.

b.c. změna b.c. změna prům=100 změnab.c. b.c.

Podniky s 100 a více zaměstnanci celkem 2 667 2450,4 100,0 -12,1 -16,9 814,5 100,0 -10,0 250705 -2,3 100,0 23663 2,911001 - veřejné 87 185,1 7,6 34,2 -27,6 38,5 4,7 36,0 400209 -1,4 159,6 32457 2,6nestátní sféra 2754 2635,5 92,4 -14,5 -16,8 776,0 95,3 -11,5 243382 -3,4 97,1 18707 -0,7z toho:11002 - soukr. národní 1 297 451,9 18,4 -48,7 -38,4 271,8 33,4 -31,1 138535 -25,5 55,3 20501 -2,211003 - soukr. pod zahr. kontr. 1 271 1812,4 74,0 2,6 -11,5 502,9 61,7 4,7 300330 -2,0 75,0 25754 1,614000 - zaměstnavatelé*/ 11 1,2 0,0 -32,0 58,6 1,3 0,2 -12,8 75506 78,0 30,1 14902 -1,5

Pramen: ČSÚPoznámka: nestátní sféra součet 11002, 11003 a 14000 */ fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku s 100 a více zaměstnanci

0

5000

10000

15000

20000

25000

1. Q

. 05

2. Q

. 05

3. Q

. 05

4. Q

. 05

1. Q

. 06

2. Q

. 06

3. Q

. 06

4. Q

. 06

1. Q

. 07

2. Q

. 07

3. Q

. 07

4. Q

. 07

1. Q

. 08

2. Q

. 08

3. Q

. 08

4. Q

. 08

1. Q

. 09

2. Q

. 09

3. Q

. 09

4. Q

. 09

-15,0

-10,0

-5,0

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

Průměrná nominální mzda (Kč) Reálná mzda Produktivita práce

%Kč


42

Produkce a zaměstnanost rostla pouze v kraji Hlavní město Praha

Ve struktuře průmyslových podniků členěných dle krajů byl zaznamenán růst tržeb pouze v kraji Hlavní město Praha, a to o 7,4 %. Podíl tohoto kraje na celkových tržbách průmyslu ČR se zvýšil meziročně o 2,6 p.b. na 14,2 %. Z hlediska objemu produkce v hlavním městě dominovala výroba potravinářských výrobků, jež má na produkci zpracovatelského průmyslu v kraji zhruba čtvrtinový podíl. Vedle růstu produkce byl v hlavním městě Praha, rovněž jako v jediném kraji, zaznamenán i růst zaměstnanosti (o 9,1 %).

Tabulka č. II.1.7 Přehled základních ukazatelů podle krajů v roce 2009 (organizace se 100 a více zaměstnanci)

Prům. Tržby za prodej vlastních Tržby z Počet zaměstnanců Průměrná měsíčnípočet výrobků a služeb přímého

podniků mld. Kč podíl meziroč. vývozu v tis. podíl meziroč. tržba / zaměst. mzda

b.c. v % změna meziroč. osob v % změna v Kč meziroč. úroveň v Kč meziroč.

změna b.c. změna prům=100 změna

b.c.

Podniky s 100 a vícezaměstnanci celkem 2 667 2450,4 100,0 -12,1 -16,9 814,5 100,0 -10,0 250705 -2,3 100,0 23663 2,9v tom:Hlavní město Praha 252 347,1 14,2 7,4 -2,5 83,7 10,3 9,1 345583 -1,6 137,8 31850 2,1Středočeský 258 439,5 17,9 -6,5 -20,0 96,1 11,8 -6,6 381117 0,2 152,0 26959 2,0Jihočeský 177 103,8 4,2 -18,4 -12,9 47,3 5,8 -7,8 182620 -11,5 72,8 22506 2,2Plzeňský 170 154,6 6,3 -15,3 -17,7 52,8 6,5 -11,7 243802 -4,1 97,2 24122 3,5Karlovarský 93 34,1 1,4 -13,8 -20,3 21,2 2,6 -17,1 134039 3,9 53,5 22482 8,5Ústecký 199 247,8 10,1 -20,7 -15,7 60,2 7,4 -9,9 343086 -12,0 136,8 24263 3,5Liberecký 123 102,5 4,2 -10,3 -11,8 41,8 5,1 -15,9 204268 6,7 81,5 23976 4,6Královéhradecký 159 76,5 3,1 -15,2 -20,2 41,8 5,1 -13,3 152441 -2,3 60,8 21582 4,5Pardubický 155 161,8 6,6 -10,6 -16,3 43,7 5,4 -14,5 308225 4,6 122,9 21842 4,6Vysočina 149 90,1 3,7 -22,9 -26,6 44,9 5,5 -17,0 167257 -7,1 66,7 22485 0,5Jihomoravský 296 161,9 6,6 -15,8 -23,8 73,1 9,0 -10,2 184527 -6,2 73,6 22541 3,3Olomoucký 170 89,4 3,6 -21,8 -25,6 45,7 5,6 -15,8 163000 -7,1 65,0 21117 2,7Zlínský 204 128,8 5,3 -9,8 -13,3 48,0 5,9 -12,9 223752 3,5 89,2 21488 0,5

Moravskoslezský 259 312,7 12,8 -17,8 -11,3 114,1 14,0 -10,6 228355 -8,1 91,1 24067 -2,6

Pramen: ČSÚ

V ostatních krajích průmyslová produkce poklesla, nejmírněji ve Středočeském kraji (o 6,5 %), jehož podíl se zvýšil o 1,1 p.b. na 17,9 %. V tomto kraji má významné zastoupení výroba motorových vozidel se zhruba 60% podílem na produkci kraje. Výroba potravinářských výrobků se podílela na produkci kraje přibližně šesti procenty.

Druhý nejnižší pokles produkce vykázal v roce 2009 Zlínský kraj, kde byla výroba meziročně nižší o 9,8 %, při růstu podílu o 0,1 p.b. na 5,3 %. Značný význam v kraji mají subjekty napojené na automobilový průmysl. Největším tamním zaměstnavatelem je výrobce pneumatik Barum Continental.

Naopak nejhlubší propad produkce evidoval kraj Vysočina (-22,9 %), následovaný Olomouckým (-21,8 %) a Ústeckým krajem (-20,7 %).


43

III. STAVEBNICTVÍ

III.1 Produkce, zaměstnanost a produktivita, stavební povolení

Graf č. III. 1.1 Stavební výroba (meziroční změna v %, s.c.)


Stavebnictví se téměř vyrovnalo úrovni předchozího roku

České stavebnictví v roce 2009 zaznamenalo ve srovnání s předchozím rokem pokles o 1,0 % (ve s.c.). Dlouhodobý vývoj indexu stavební produkce znázorňuje graf č. III.1.1.

Během celého roku procházel index stavební produkce značnými výkyvy. Do meziročně růstových hodnot se index výrazněji přehoupl až v listopadu, kdy již byla stavební produkce porovnávána se slabými výsledky posledních měsíců roku 2008 ovlivněnými krizí. Jistý vliv měly také příznivé klimatické podmínky. V listopadu stavebnictví zaznamenalo růst ve výši 5,9 % a v prosinci si polepšilo o 3,5 %.

Výrazný meziroční pokles byl zaznamenán pouze v prvním čtvrtletí (o 11,4 %). Naopak nejvyššího růstu bylo dosaženo v posledním čtvrtletí roku (o 2,7 %).

Podrobněji popisuje vývoj v letošním roce graf č. III.1.2.

Hlavní zásluhu na relativně dobrých výsledcích má inženýrské stavitelství

Na udržení relativně dobrých výsledků české stavební produkce mělo rozhodující vliv inženýrské stavitelství (zejména stavby dopravní infrastruktury financované z veřejných zdrojů a z fondů EU). Inženýrské stavitelství tak dosáhlo průměrného meziročního růstu ve výši 14,3 %.

S problémy se naopak potýká pozemní stavitelství, které meziročně kleslo o 7,0 % (více viz graf č. III.1.2).

V prosinci pozemní stavitelství mimořádně převýšilo inženýrské stavitelství

Výrazně vyšší růsty inženýrského stavitelství ve srovnání s pozemním stavitelstvím se již staly dlouhodobou charakteristikou českého stavebnictví. Tento rozdíl byl ještě zvýrazněn hospodářskou krizí, kdy inženýrské stavitelství podporovaly probíhající stavby financované z veřejných zdrojů. Po většinu roku 2009 dosahovalo inženýrské stavitelství dvouciferných procentuálních růstů oproti stabilním poklesům pozemního stavitelství.

Výjimku z tohoto trendu tvoří prosinec 2009, kdy pozemní stavitelství s meziročním zlepšením o 4,6 % překonalo 0,9% růst inženýrského stavitelství.

-15,0%

-10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

30,0%

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


44

Podobná situace nastala naposledy v prosinci 2007. Zásadní vliv má v tomto směru omezování výdajů ze státního rozpočtu. V roce 2009 nebyl zahájen žádný významnější projekt dopravní infrastruktury, která představuje klíčový segment inženýrského stavitelství.

V roce 2010 klesne stavební produkce o 8 %

Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) předpokládá v roce 2010 pokles českého stavebnictví o 8 %, přičemž podle sdružení jde o realistickou variantu. SPS je ovšem ve svých výhledech často přehnaně pesimistické (pro rok 2009 odhadovalo propad stavební výroby až o 2,5 % oproti skutečnému poklesu o 1 %) Samotné stavební firmy odhadují pokles odvětví v roce 2010 o 3 %.

(Vyplývá to z Kvartální analýzy stavu a vývoje českého stavebnictví 01/2010, kterou připravil CEEC Research ve spolupráci se společnostmi KPMG v České republice a Ipsos na základě údajů získaných začátkem ledna 2010 od zhruba stovky klíčových představitelů vybraných stavebních společností.)

Graf č. III.1.2 Vývoj stavebnictví u roce 2009 (meziroční změna v %, s.c.)


Mzdy ve stavebnictví rostou, zaměstnanců ubývá

Počet zaměstnanců ve stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci v roce 2009 meziročně klesl o 0,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla ve srovnání s rokem 2008 o 5,5 % na 28 091 Kč, což převyšuje celostátní průměr 23 598 Kč. Ve stavebnictví se totiž vyplácejí nemalé motivační složky mzdy, které například v prosinci zvedly průměrnou měsíční mzdu o 29,0 % na 38 534 Kč.

Tabulka č. III.1.1 Mzdy, produktivita práce a jednotkové mzdové náklady (meziroční změny v %)

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009Průměrná nominální mzda 1 4,9 7,0 6,4 6,1 6,2 3,8 7,3 7,9 11,6 5,5Průměrná reálná mzda* 2 0,9 2,8 3,7 3,9 2,8 0,8 4,3 3,8 4,9 4,2Produktivita práce ze ZSV** (ve s.c.) 3 7,6 1,1 -1,0 6,6 2,4 6,3 6,3 7,4 3,1 -0,8Nominální jedn. mzdové náklady 1/3 -2,5 5,8 7,5 -0,5 3,7 -2,4 0,9 0,5 8,2 6,4Reálné jedn. mzdové náklady 2/3 -6,2 1,7 4,7 -2,5 0,4 -5,2 -1,9 -3,4 1,7 5,1* průměrná nominální mzda přepočtená indexem cen stavebních prací** ZSV = základní stavební výrobaPozn.: Do roku 2008 jsou údaje platné pro podniky s 20 a více zaměstnanci, od roku 2009 jsou údaje uváděny za

podniky s 50 a více zaměstnanci.Pramen: ČSÚ, dopočty MPO

Produktivita práce klesá, jednotkové mzdové náklady se zvyšují

V roce 2009 klesla produktivita práce ve srovnání s rokem 2008 o 0,8 %. Současně došlo ke zvýšení nominálních jednotkových mzdových nákladů o 6,4 %, což v reálném vyjádření činí růst o 5,1 %.Více viz tabulka č. III.1.1.

-30,0

-20,0

-10,0

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

%

Stavebnictví celkem Pozemní stavitelství Inženýrské stavitelství


45

Stavitelům pomáhá nízký růst cen stavebních prací a pokles cen vstupů

Ceny stavebních prací se v roce 2009 zvýšily pouze o 1,2 % (nejméně od začátku sledování indexu cen stavebních prací v roce 1994).

Současně o 4,1 % klesly ceny materiálů a dalších výrobků, které stavebnictví svou činností spotřebovává.

Stavebním firmám se tak daří přenášet cenový tlak na své dodavatele. Největší hodnotu představuje v tomto směru pro stavební firmy i nadále kvalitní pracovní síla.

Graf č. III.1.3 Počet vydaných stavebních povolení a orientační hodnota povolených staveb


Tabulka č. III.1.2 Vývoj počtu a hodnot povolených staveb

Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Počet vydaných SP 169 574 149 244 140 822 149 339 153 622 142 941 135 391 117 384 122 242 112 674

Orient. hodnota povol. staveb (mil. Kč) 229 955 236 375 242 212 286 228 315 072 325 824 360 945 357 708 390 800 407 600

Prům. hodnota na 1 SP (tis. Kč) 1 356 1 584 1 720 1 917 2 051 2 279 2 666 3 047 3 197 3 618Pramen: ČSÚ, dopočty MPO

Počet vydaných stavebních povolení meziročně klesl

V roce 2009 bylo vydáno celkem 112 674 stavebních povolení, což ve srovnání s rokem 2008 představuje pokles o 7,8 %. Z celkového počtu připadá 63 150 stavebních povolení na novou výstavbu (pokles o 10,5 %) a 49 524 povolení na změnu již existujících staveb (pokles o 4,2 %). Více viz tabulky č. III.1.2 a III.1.3.

05000

100001500020000250003000035000400004500050000

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

poče

t

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

mil.

Kč

Počet vydaných SP Orientační hodnota (mil. Kč)


46

Tabulka č. III.1.3 Vydaná stavební povolení a orientační hodnota staveb (meziroční indexy)

Vydaná stavební povolení Orientační hodnota staveb (b.c.)1.Q 2009 2.Q 2009 3.Q 2009 4.Q 2009 1.Q 2009 2.Q 2009 3.Q 2009 4.Q 2009

Celkem 94,8 90,3 90,4 94,0 96,5 94,0 112,2 115,4 nová výstavba 95,9 86,1 86,1 91,8 96,7 77,4 113,6 110,2 změna dokončených staveb 93,5 95,9 96,4 97,0 96,2 141,9 109,6 127,0Celkem 94,8 90,3 90,4 94,0 96,5 94,0 112,2 115,4 bytové budovy 91,2 86,5 90,2 86,6 96,1 86,1 99,4 86,3 nebytové budovy 99,8 95,3 99,1 101,2 81,1 94,5 79,1 98,0

Pramen: ČSÚ, úpravy MPO

Předpokládaná hodnota povolených staveb je vyšší než v roce 2008

Orientační hodnota staveb povolených v roce 2009 vzrostla meziročně o 4,3 % na 407,6 mld. Kč. Hlavní zásluhu na tom má pozitivní vývoj ve druhé polovině roku (více viz tabulka č. III.1.3).

Zásadní vliv na tyto výsledky mělo několik stavebních povolení vydaných pro velké stavby právě ve druhé polovině roku, kdy bylo povoleno celkem 24 projektů, jejichž předpokládaná hodnota převyšuje 1 mld. Kč. Jednalo se především o stavby dopravní infrastruktury a stavby solárních elektráren.

V roce 2009 byly uvedeny do provozu solární elektrárny o výkonu 350 MW. Celková kapacita tohoto druhu elektráren v ČR tak vzrostla na 580 MW. Dalších 3000 MW povolených staveb ještě čeká na uvedení do provozu.

Graf č. III.1.4 Vývoj stavebních zakázek


Hodnota nových stavebních zakázek klesla o více než čtvrtinu

Během roku 2009 uzavřely české stavební firmy s 50 a více zaměstnanci celkem 33 720 nových stavebních zakázek, což je o 7,3 % více než v roce 2008. Objem (celková hodnota) zakázek však klesl meziročně o 26,4 % na 183,6 mld. Kč. Pokles hodnoty nových stavebních zakázek v oblasti pozemního stavitelství dosáhl 35,7 % (na 76,0 mld. Kč) a v oblasti inženýrského stavitelství 18,1 % ( 107,6 mld. Kč).

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1.Q

2.Q

3.Q

4.Q

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Cel

kové

zak

. (tis

. Kč)

0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

Nov

é za

k (ti

s. K

č)

Celkové zakázky Nové zakázky


47

Při rostoucím počtu zakázek a současném poklesu jejich hodnoty klesla průměrná hodnota jedné zakázky na 5,4 mil. Kč (snížení o 31,4 %).

Podrobnější informace jsou k dispozici v tabulce č. III.1.5, vývoj v oblasti stavebních zakázek demonstruje rovněž graf č. III.1.4.

Tabulka č. III.1.5 Vývoj stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců)

Meziroční indexNové zakázky v tuzemsku 1. čtvrtletí

20092. čtvrtletí

20093. čtvrtletí

20094. čtvrtletí

2009

celkem 67,6 86,4 76,4 64,7v tom: pozemní stavitelství 60,9 63,4 65,7 67,1 Inženýrské stavitelství 74,7 109,6 88,2 63,3

Pramen: ČSÚ

Stav nasmlouvaných zakázek se snížil o pětinu

Celková hodnota zásoby zakázek ve stavebnictví klesla na konci roku 2009 na 173,7 mld. Kč (meziročně o 19,3 %).

Domácí zakázky realizované v tuzemsku, jejichž objem se snížil o 24,0 %, představují 154,6 mld. Kč. Nejvýraznější pád postihl domácí zakázky soukromých subjektů, jejichž propad sahal (s výjimkou prvního kvartálu) za hranici 30 %. Více viz tabulka č. III.1.6.

Objem klíčových veřejných zakázek nadále klesá

Veřejné zakázky zaujímaly z celkového objemu domácích zakázek 116,8 mld. Kč. Na soukromé zakázky potom připadá 37,8 mld. Kč. Veřejných zakázek meziročně ubylo 20,6 %, soukromých 32,8 %.

V poklesu veřejných zakázek se odráží skutečnost, že v roce 2009 nebyly uzavírány žádné další smlouvy na zhotovení projektové dokumentace ani na realizaci staveb dopravní infrastruktury.

Dopravní infrastruktura se bude stavět formou PPP

V budoucnu čeká ČR nutnost dalšího rozšíření dálniční sítě. Konkrétně u dálnic D3 a D11 se uvažuje o realizaci formou partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž jen cena plánovaného úseku D3 má dosáhnout 80 mld. Kč.

Tabulka č. III.1.6 Stav stavebních zakázek (u podniků nad 50 zaměstnanců)

Meziroční indexStav ke konci období 1. čtvrtletí

20092. čtvrtletí

20093. čtvrtletí

20094. čtvrtletí

2009celkem 105,2 92,7 85,0 80,7v tom: tuzemsko 104,6 92,1 84,0 76,0 v tom: veřejné 112,1 103,1 93,4 79,4

soukromé 88,4 68,9 63,9 67,2zahraničí 116,7 103,7 99,5 162,0

Pramen: ČSÚ, úpravy MPO

Zahraničí představuje vysoký potenciál

Z tabulky č. III.1.6 je patrný také vývoj zahraničních zakázek. Na rozdíl od ostatních kategorií klesala hodnota těchto zakázek pouze ve třetím čtvrtletí. Na konci roku pak vzrostla zásoba v zahraničí nasmlouvaných neprovedených stavebních prací meziročně dokonce o 62,0 %.


48

Tabulka č. III.1.7 Objem a počet poskytnutých hypoték

Objem sjednaných hypoték (mil. Kč) CelkemObdobí 1. Q 2.Q 3.Q 4. Q2006 18 255 26 347 25 598 28 743 98 9432007 28 588 47 151 33 120 36 623 145 4822008 26 426 34 605 31 517 24 733 117 2812009 17 674 22 459 16 870 17 386 74 389

2009/2008 66,9% 64,9% 53,5% 70,3% 63,4%

Pramen: FINCENTRUM HYPOINDEX (http://www.hypoindex.cz/), úpravy MPOz

Financování nemovitostí skomírá

Nejsilnějším instrumentem financování nemovitostí zůstávají se 74,4 mld. Kč hypoteční úvěry, i když v meziročním srovnání jich ubylo 36,6 %. Podrobnější informace jsou uvedeny v tabulce č. III.1.7.

Dalším běžným zdrojem financování jsou úvěry ze stavebního spoření. Jejich celkový objem dosáhl v roce 2009 částky 66,4 mld. Kč, což znamená pokles oproti roku 2008 o více než 11 %.

Klesla také celková cílová částka nových stavebních spoření uzavřených v roce 2009, a to o 40 mld. Kč na 271 mld. Kč. Státní podpora stavebního spoření se během roku snížila o 1 mld. Kč na 13,2 mld. Kč.

Méně častou formu financování nemovitostí představuje leasing. Objem leasingu nemovitého majetku dosáhl v roce 2009 celkem 3 mld. Kč, což znamená pokles o 72,2 %.

Investice do komerčních nemovitostí ožívají

V ČR vedou mezi komerčními nemovitostmi kancelářské prostory následované logistickými objekty a obchodními prostory.

Investice do těchto nemovitostí prošly během krize prudkým pádem. V roce 2009 dosáhly výše 450 mil. eur a meziročně tak klesly o 58 %. Z celkového objemu investic v ČR bylo 72 % realizováno právě v posledním čtvrtletí, což znamená v porovnání se zbytkem roku výrazné oživení. Podobné tendence jsou patrné v celé Evropě.

V době krize se domácí trh komerčních nemovitostí omezil na nákupy celých objektů, přičemž hlavními kupujícími byly domácí subjekty, případně německé fondy. Většina zahraničních investorů se orientuje na svůj domácí trh, který pro ně představuje nižší riziko. Očekává se však jejich postupný návrat na český trh.

Stavby komerčních nemovitostí se tedy pravděpodobně stanou zajímavým artiklem. V ČR má být během roku 2010 dokončeno pouhých 30 až 40 tis. m2

těchto objektů a zájemci si tedy budou významně konkurovat.

Poradenská společnost DTZ předpokládá pro rok 2010 nárůst investic v EU až o 80 % na 100 mld. eur.

Stavebnictví stojí před nelehkými úkoly. Cestou mohou být zahraniční zakázky nebo originální a zajímavé projekty

Podle indexu stavební produkce si stavebnictví v ČR vede ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi relativně dobře. Existují však obavy, že díky dlouhodobým kontraktům přichází krize do tohoto sektoru pomaleji než do jiných segmentů ekonomiky a pomaleji také odezní. Znepokojivě působí především vývoj stavebních zakázek (viz výše) a omezování státních financí plynoucích do tohoto odvětví.

Východiskem by mohly být zahraniční zakázky, především z východní části Evropy, jejichž objem se zvyšuje.


49

Další možnost nabízejí alternativní formy výstavby jako například u nás zatím málo rozšířené dřevostavby. V roce 2009 se jich na našem území postavilo meziročně přibližně o 12 % více (843 domů) a tržby stavitelů, kteří tento typ staveb nabízejí (registrovaní v Asociaci dodavatelů montovaných domů), dosáhly 2,25 mld. Kč.

III.2 Bytová výstavba

Počet nově zahájených bytů v průběhu roku kolísal

V ČR byla v roce 2009 zahájena stavba celkem 37 319 bytů, což představuje meziroční pokles ve výši 14,3 %. Počty zahájených bytů v jednotlivých čtvrtletích roku nedokázaly překročit bytovou výstavbu z roku 2008. V prvním a třetím čtvrtletí zaznamenala výstavba bytů relativně mírný pokles nepřesahující úroveň 10 %. Poté ale vždy následovalo zvýraznění propadu (ve druhém a čtvrtém kvartálu), a to za hranici 20 %.

Developerská činnost prochází útlumem

Developerské společnosti působící v ČR mají v současnosti problémy se získáváním financí pro své projekty. Banky požadují pro poskytnutí úvěru vysokou míru předprodaných bytů, což je vzhledem ke slabé poptávce velice obtížné.

Graf č. III.2.1 Bytová výstavba


Počet dokončených bytů se mírně zvýšil

Hospodářská krize nutí developery a stavitele ke zvyšování likvidity svých aktiv, což omezuje zahajování nových staveb, ve kterých jsou finance vázány dlouhou dobu, a naopak podporuje snahu o uvolňování finančních prostředků dokončováním a prodejem již zahájených bytů.Dalším trendem je přepracovávání projektů velkých resp. nadstandardních bytů (o které klesl v důsledku krize zájem) na cenově dostupnější malometrážní byty.V roce 2009 bylo dokončeno 38 526 bytů, což je ve srovnání s rokem 2008 o 0,4 % více.

Pouze ve třetím čtvrtletí bylo dokončeno méně bytů než ve stejném období předchozího roku.

Poprvé po patnácti letech tak počet dokončených bytů přesáhl počet bytů zahájených.

02 0004 0006 0008 000

10 00012 00014 00016 00018 00020 000

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

2007 2008 2009

Zahájené byty Dokončené byty


50

Počet modernizovaných bytů nadále klesá

Počet modernizovaných bytů osciloval během roku přibližně kolem 90 % počtu bytů modernizovaných v roce 2008.


51

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD

IV.1 Souhrnné výsledky

Zahraniční obchod dosáhl rekordního přebytku

Zahraniční obchod České republiky skončil v roce 2009 rekordním přebytkem 152 mld. korun, tedy o 84,7 mld. korun více než v roce 2008. Jedná se o nejvyšší přebytek od roku 2005, od kdy je kladné saldo charakteristickým znakem zahraničního obchodu ČR. Hodnota obratu zahraničního obchodu (4 110,7 mld. Kč) se oproti předchozímu roku propadla (o 769,3 mld. Kč) a vrátila se přibližně na úroveň roku 2006 (4 249 mld. Kč).

Hnacím motorem zahraničního obchodu byl v roce 2009 především automobilový průmysl, jenž byl spolu s dalšími subdodavatelskými sektory příznivě stimulován zavedením šrotovací prémie v okolních státech (zejména v Německu, Francii a na Slovensku). Přebytku zahraničního obchodu pomohl také pokles cen dovozu (především ropy a plynu), nízká domácí spotřeba (tlumící dovoz) a meziročně slabší koruna proti euru (pomáhající vývozu).

Graf. č. IV.1.1 Meziroční změny vývozu a dovozu (v %), saldo obchodní bilance (v mld. Kč)


Vývoz se v listopadu vrátil na úroveň roku 2008

Čeští vývozci čelili po celý rok 2009 snížení vnější koupěschopné poptávky a poklesu ekonomického výkonu na všech klíčových zahraničních trzích. V důsledku toho vývoz v roce 2009 oslabil meziročně o 13,8 %. Kontinuální pokles exportu, jež započal v říjnu 2008, se v listopadu zastavil a v prosinci se export vrátil do kladných hodnot, když meziročně posílil o 4,8 %. Naproti tomu se dovoz během roku 2009 nepřetržitě snižoval a v kumulaci za celý rok klesl o 17,8 %.

-117,4

-26,4

87,967,2

39,838,6

152,0

-69,8-70,8

-120,8

-13,8

23,413,1

-1,0

9,2

25,7

8,5 14,8

15,6

-0,2

-17,8

27,6

11,6

-4,3

8,7

21,4

4,6

15,0

13,6

0,6

-35-30-25-20-15-10

-505

101520253035

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Mez

iročn

í zm

ěna

vývo

zu a

dov

ozu

v %

-160-140-120-100-80-60-40-20020406080100120140160

Sal

do o

bcho

dní b

ilanc

e v

mld

.Kč

saldo vývoz dovoz

Vstup do EU


52

Graf. č. IV.1.2 Meziroční změny vývozu a dovozu v % a mld. Kč v jednotlivých měsících roku


Míra otevřenosti domácí ekonomiky již druhým rokem klesá

Globální hospodářská krize se v roce 2009 projevila zhoršením míry otevřenosti české ekonomiky (podíl obratu zahraničního obchodu na HDP). Podíl vývozu na HDP meziročně klesl o 7,7 p. b. na 59,1 %. Ještě více klesl podíl dovozu na HDP, a to o 10 p. b. na 54,9 %. Míra otevřenosti české ekonomiky dosáhla v roce 2009 57 %, což je meziročně o 8,8 p. b. méně. Z důvodu většího oslabení dovozu (-17,7 %) než vývozu (-13,8 %) došlo k vylepšení krytí dovozu vývozem, a to o 4,9 p. b. na 107,7 %.

Saldo obchodní bilance meziročně výrazněji rostlo od 2. čtvrtletí

Negativní vliv stávající hospodářské krize na obchodní bilanci ČR byl patrný především v 1. kvartále roku 2009, kdy přebytek obchodní bilance meziročně vzrostl pouze o 0,5 mld. Kč. Změna k lepšímu nastala ve 2. čtvrtletí, kdy saldo obchodní bilance vykázalo meziroční růst (o 15,3 mld. Kč) a v růstové tendenci, zejména díky zavedení šrotovací prémie v okolních zemích, pokračovalo i ve zbývajících čtvrtletích roku.

Tabulka č. IV.1.1 Meziroční změny vývozu a dovozu, saldo obchodní bilance v jednotlivých kvartálech roku 2009 (v b.c.)

2008 20091.-4.Q. 1.Q. 2.Q. 3.Q. 4.Q. 1.-4.Q.

Vývoz (změna v %) -0,2 -19,1 -19,4 -13,0 -2,4 -13,8Dovoz (změna v %) 0,6 -20,2 -22,8 -16,7 -10,9 -17,8Saldo v mld. Kč 67,2 34,2 45,6 37,7 34,6 152,0Meziroční změna salda v mld. Kč -20,7 0,5 15,3 19,1 50,0 84,9

Pramen: ČSÚ

Základní složkou vývozu byl automobilový průmysl

Klíčovou roli na poli exportu již tradičně sehrál automobilový průmysl, jenž byl v roce 2009 ovlivněn zavedením šrotovného v zahraničí, zejména v Německu, jehož trh je pro všechny evropské výrobce stěžejní. V roce 2009 se v celé EU prodalo 14,6 mil. osobních aut, z toho 3,8 mil. právě v SRN. Export automobilů

-10,4

4,8

-8,9

-23,3

-21,1

-15,1 -17,1

-25,0

-22,0

0,7

-12,7-8,5

-2,6-7,8

-19,8-16,4

-13,2

-20,1-25,8

-14,9-23,2-22,5

-23,0-19,3

-60

-50

-40

-30

-20

-10

0

10

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec

Vývoz (meziroční změna v mld. Kč) Dovoz (meziroční změna v mld. Kč)Vývoz (meziroční změna v %) Dovoz (meziroční změna v %)


53

do Německa, který ještě v lednu meziročně zaostával o 32,8 %, vyskočil v únoru po zavedení šrotovací prémie oproti stejnému období 2008 o 33,7 % a v březnu dokonce o 124,4 %. Celkový export motorových vozidel za rok 2009 vzrostl (ve srovnání s rokem 2008) o 12,54 %.

Tabulka č. IV.1.2 Meziroční změny vývozu automobilů v roce 2009 (SITC 781)

2008 v mil. Kč 2009 v mil. Kč meziroční změna v %Německo (leden) 3 418 2 298 -32,77Francie (leden) 1 321 419 -68,28Německo (únor) 3 967 5 305 33,73Francie (únor) 1 442 1 649 14,36Německo (březen) 3 567 8 003 124,36Francie (březen) 1 680 2 468 46,90Německo celkem 39 716 63 014 58,66Francie celkem 17 342 20 064 15,70

Pramen: ČSÚ, tabulka MPO

Z hlediska největších výrobců osobních a malých užitkových automobilů v ČR se nejvíce zvýšil export vozidel automobilky HYUNDAI, a to téměř 10krát (z 11 945 v roce 2008 na 114 664 v roce 2009), dále TPCA Czech o 2,61 % a ŠKODA AUTO o 1,81 %. Vyplývá to z údajů Sdružení automobilového průmyslu.

Tabulka č. IV.1.3 Výroba a prodej automobilů v roce 2009 podle SAP, meziroční změny v %

rok 2009 v ks meziroční změny v %výroba tuz. prodej vývoz výroba tuz. prodej vývoz

Celkem 975 111 62 009 1 078 242 2,85 1,62 12,54osobní a užitková vozidla 969 650 60 285 1 073 498 3,2 2,51 12,86Nákladní 1 073 564 755 -60,14 -38,73 -50,03Autobusy 3 023 631 3 019 -12,24 -11,37 -13,68motocykly a mopedy 585 87 431 -65,28 -37,93 -68,08

Pramen: SAP, únor 2010, tabulka MPOPoznámka: Předmětem tuzemského prodeje a vývozu byly kromě vozů vyrobených v roce 2009 i zásoby dříve vyrobených aut.

Stroje a dopravní prostředky udržely i přes výrazný pokles největší obchodní přebytek

Saldo obchodní bilance u strojů a dopravních prostředků meziročně pokleslo o 15,8 mld. Kč (největší pokles ze všech SITC tříd), a tím negativně ovlivnilo celkovou bilanci zahraničního obchodu. Ale i přes toto snížení si stroje a dopravní prostředky uchovaly pozici držitele největšího přebytku ve výši 320,4 mld. Kč. Pozitivně výsledné saldo ovlivnil především pokles deficitu u minerálních paliv a maziv (o 61 mld. Kč), chemikálií a příbuzných výrobků (o 13,2 mld. Kč) a růst přebytku u tržních výrobků tříděných dle materiálu (+19,4 mld. Kč).

Přebytek salda obchodní bilance se zeměmi EU klesl

Aktivní saldo se zeměmi EU meziročně pokleslo o 14,2 mld. Kč na 482,4 mld. Kč. U všech ostatních seskupení států, se kterými skončil obchod ČR v roce 2008 v deficitu, došlo v roce 2009 k jeho snížení. Výjimkou jsou země označované jako „nespecifikované“, u kterých schodek vzrostl o 6,6 mld. Kč, neboť dovoz z těchto zemí se meziročně zvýšil o 55,7 % a vývoz naproti tomu klesl o 79,1 %. Největšího aktiva dosáhla ČR již tradičně při obchodování s Německem (162,6 mld. Kč), Slovenskem (84,1 mld. Kč) a Velkou Británií (61,9 mld. Kč). Naopak největší deficit


54

byl zaznamenán při obchodování s Čínou (-183,1 mld. Kč), Ruskem (-52,8 mld. Kč) a Japonskem (-54,4 mld. Kč). Podrobněji viz subkapitola Teritoriální struktura.

Detailní číselné údaje o obratu, vývozu, dovozu a saldu v teritoriálním členění jsou uvedeny v tabulkových přílohách č. IV.1.

Výsledky zahraničního obchodu v roce 2009 byly ovlivněny zejména:

Poklesem zahraniční poptávky, který se reálně projevil strmým propadem zakázek v průmyslu. Nové průmyslové objednávky ze zahraničí klesaly nepřetržitě do října 2009, přičemž zhruba od 3. čtvrtletí byly zaznamenávány první signály o zotavování ekonomiky našeho největšího obchodního partnera Německa. Pozitivní zprávy začaly přicházet rovněž z Francie a USA (které jsou hlavním vývozním teritoriem Německa) a v posledním kvartále roku také z Velké Británie. V důsledku tohoto příznivého vývoje vzrostly ve 4. čtvrtletí nové průmyslové zakázky ze zahraničí meziročně o 6,4 % (v listopadu posílily o 11,0 % a v prosinci dokonce o 17,0 %). Nutno ovšem v této souvislosti zdůraznit také vliv nízké srovnávací základny z předchozího roku, kdy v tomtéž období propad zakázek výrazně přesahoval hranici 20 %.

Vztah zahraničních zakázek v průmyslu a exportu ukazuje následující graf. Koeficient korelace dosáhl stejně jako v roce 2008 hodnoty 0,9.

Graf č. IV.1.3 Korelace exportu a zahraničních zakázek průmyslových podniků v letech 2008 a 2009


Růstem exportu nových osobních automobilů. Za celý rok 2009 se podle ČSÚ zvýšil zahraniční odbyt nových osobních automobilů (oproti roku 2008) o 8,1 %. V 1. čtvrtletí meziročně ještě klesal (o 21,4 %), ale ve 2. čtvrtletí již posílil o 2 %, ve 3. čtvrtletí o 24,1 % a ve 4. čtvrtletí dokonce o 44,5 %. Z teritoriálního hlediska stoupl nejvýrazněji vývoz osobních automobilů do Německa o 58,7 %, Rakouska o 27,8 % a Nizozemí o 27 %.

Meziročně nižším dovozem ropy o 11,3 % (-918,8 tis. tun) a jejími klesajícími cenami (v průměru o 30,8 %). Celkem bylo do ČR v roce 2009 dovezeno 7,2 mil. tun ropy v celkové hodnotě 60,3 mld. Kč, což je o 37,96 mld. Kč méně než v roce 2008.

50,0

60,0

70,0

80,0

90,0

100,0

110,0

120,0

130,0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

mez

iročn

í ind

ex

Nové zakázky pro průmysl ze zahraničí Vývoz v b.c. Polynomický (Nové zakázky pro průmysl ze zahraničí) Polynomický (Vývoz v b.c. )

2008 2009


55

Vývojem směnných kurzů koruny, která v průměru za celý rok 2009 oslabila vůči euru o zhruba 6 % (roční 26,45 Kč/EUR) a vůči americkému dolaru o cca 11,7 % (roční 19,05 Kč/USD). V prvních třech čtvrtletích koruna oslabovala jak proti euru, tak proti dolaru. Ve 4. čtvrtletí vůči americkému dolaru poprvé posílila, a to o 8,9 %.

Cenami zahraničního obchodu. Vývozní ceny v průměru za celý rok 2009 vzrostly o 0,2 % a dovozní ceny klesly o 3,5 %, což oproti roku 2008, kdy vývozní ceny klesaly rychleji (-4,6 %) než ceny dovozní (-3,3 %), představuje obrat k lepšímu. V roce 2009 dosáhly směnné relace hodnoty 103,8, což bylo meziročně o 5,1 p. b. více.

Graf č. IV.1.4 Čtvrtletní meziroční změny cen vývozu a dovozu (v %), směnné relace (v mld. Kč)


Tabulka č. IV.1.4 uvádí přehled vývozních a dovozních cen v jednotlivých komoditních skupinách za posledních šest let.

Tabulka IV.1.4 Indexy cen vývozu a dovozu, směnné relace jednotlivých komodit (z cenových indexů)

Pramen: ČSÚ

Ve stálých cenách klesl vývoz o 14 % na 2129,2 mld. Kč a dovoz o 15,5 % na 2031,1 mld. Kč. Obchodní bilance ve s. c. vykázala hodnotu 97,2 mld. Kč, což je o 54,8 mld. korun méně než v běžných cenách (152 mld. Kč).

0,1

-2,7

1,9

-1,2

-4,3

-6,2

-6,6

-1,3

5,2

1,3

-2,2

-3,5

-1,2

0,2 0,

6

1,7

3,0

1,3

0,5

-1,6

-1,7

-0,4

-0,5

-1,5

-3,0

-4,4 -4

,0

-1,6

1,6

-2,9

-7,0

-5,7

-2,4

2,8

1,9

-1,9

0,2

-2,0

0,5

-0,7

5,2

2,3

-1,3

1,3

-3,0

-4,3-4,8

-0,3

2,1

3,73,2

2,4

0,3

-0,9

-3,3

-1,9

-2,7

0,3

3,5

4,3

-8

-7

-6

-5

-4

-3

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q

2005 2006 2007 2008 2009

Pro

cent

ní z

měn

a

Vývozní ceny Dovozní ceny Směnné relace

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2004 2005 2006 2007 2008 2009Celkem 103,7 98,6 98,8 101,3 95,4 100,2 101,6 100,3 100,3 99,0 96,7 96,5 102,07 98,3 98,5 102,3 98,7 103,80 potraviny 103,5 96,9 99,2 112,2 99,0 91,0 102,5 99,2 99,2 102,8 100,1 99,1 101,0 97,7 100,0 109,1 98,9 91,81 nápoje a tabák 90,1 105,8 94,1 101,2 97,2 104,6 105,1 100,5 94,5 99,8 97,0 98,8 85,7 105,3 99,6 101,4 100,2 105,92 suroviny 102,1 98,0 112,4 112,6 96,6 82,1 109,1 101,1 93,7 107,1 108,2 96,8 93,6 96,9 120,0 105,1 89,3 84,83 minerální paliva 120,1 116,5 105,8 106,3 115,6 89,2 106,5 129,2 112,6 98,7 117,3 74,0 112,8 90,2 94,0 107,7 98,6 120,54 tuky 101,4 94,4 99,6 111,8 114,2 89,1 102,8 89,3 94,5 114,4 107,3 100,0 98,6 105,7 105,4 97,7 106,4 89,15 chemikálie 107,3 101,4 99,6 101,0 95,2 93,0 101,7 98,1 98,4 100,9 95,4 96,0 105,5 103,4 101,2 100,1 99,8 96,96 tržní výrobky tříděné 108,2 99,3 98,2 103,7 98,3 98,3 104,3 99,1 104,2 102,0 95,4 96,6 103,7 100,2 94,2 101,7 103,0 101,87 stroje a dopr.prostředky 100,3 96,0 98,2 99,2 92,8 104,0 98,6 96,0 98,1 96,3 91,8 102,2 101,7 100,0 100,1 103,0 101,1 101,88 průmysl. spotř. zboží 100,2 97,5 97,4 99,2 93,4 104,2 99,4 92,7 93,9 97,0 93,8 103,8 100,8 105,2 103,7 102,3 99,6 100,4

Skupiny SITCIndexy cen vývozu Indexy cen dovozu Směnné relace


56

IV.2 Teritoriální struktura

Přebytek obchodní bilance s EU v roce 2009 klesl

Zahraniční obchod ČR se zeměmi EU tvořil v roce 2009 76,1 % celkového obratu. I když přebytek obchodní bilance s těmito zeměmi meziročně klesl o téměř 14,2 mld. Kč na 482,4 mld. Kč, pokryl schodky obchodní bilance, které Česká republika vykázala s mimoevropskými zeměmi (-186,8 mld. Kč), SNS (-58,7 mld. Kč) a rozvojovými ekonomikami (-42,8 mld. Kč).

V roce 2009 se mírně změnila struktura prvních deseti zemí, se kterými Česká republika dosahuje největších přebytků obchodní bilance. Oproti roku 2008 z této skupiny vypadlo Polsko, u kterého došlo k poklesu salda obchodní bilance z 19,3 mld. Kč v roce 2008 na –2,6 mld. Kč v roce 2009. A naopak se mezi tyto země zařadilo Španělsko, a to i přesto, že saldo obchodní bilance s touto zemí oproti roku 2008 kleslo o téměř 200 mil. korun.

Tabulka č. IV.2.1 Největší aktivní salda obchodní bilance ČR v roce 2009 dle zemí

Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

K růstu salda obchodní bilance došlo pouze u Německa, Francie, Rakouska a Velké Británie

Navzdory krizi se České republice podařilo zvýšit aktivum obchodní bilances jejím největším obchodním partnerem Německem o 46,3 mld. Kč. To bylo způsobeno dvakrát rychlejším poklesem dovozu (-18,2 %) než vývozu (-9,3 %). Růst kladného salda ovlivnilo především zvýšení aktiva u strojů a dopravních prostředků o 36 mld. Kč, průmyslového spotřebního zboží o 4,6 mld. Kč a dále minerálních paliv a maziv o 5 mld. Kč. Naopak nejvýraznější propad salda obchodní bilance byl zaznamenán u surovin označovaných jako „nepoživatelné, s výjimkou paliv“ (-4,1 mld. Kč), jenž byl způsoben téměř 7krát větším poklesem vývozu než dovozu.

Druhý největší meziroční nárůst salda obchodní bilance (+6,3 mld. Kč) vykázala ČR s Francií, a to zejména díky obchodu se stroji a dopravními prostředky, jehož kladné saldo meziročně vzrostlo o 4,5 mld. Kč, a obchodu s minerálními palivy a mazivy, který přechodem z pasiva (-5 mil. Kč) do aktiva (+66 mil. Kč) vykázal meziroční zlepšení o 71 mil. Kč.

Nečekaný vývoj měla obchodní bilance s Polskem, která přešla z aktiva 19,3 mld. Kč v roce 2008 do pasiva -2,6 mld. Kč (v roce 2008 ČR zdvojnásobila přebytek obchodní bilance s Polskem oproti roku 2007 zejména v důsledku vyššího vývozu minerálních paliv). Přechod salda z aktiva do pasiva v roce 2009 byl způsoben především nižším vývozem strojů a dopravních prostředků (-16,5 mld. Kč).

Dosažené Meziroč.Země aktivum změna

v mld. Kč v mld. KčCelkem ČR 152,0 84,7 stroje a dopr. prostř. 320,4 tržní výrobky 27,4 průmysl.spotř.zboží 14,6 suroviny nepoživatelné 12,0Německo 162,6 46,3 stroje a dopr. prostř. 155,8 průmysl.spotř.zboží 35,9 suroviny 10,3 minerální paliva 10,1Slovensko 84,1 -10,1 stroje a dopr. prostř. 35,2 průmysl.spotř.zboží 16,4 potraviny 13,9 chemikálie 10,7V.Británie 61,9 0,8 stroje a dopr. prostř. 55,2 průmysl.spotř.zboží 8,0 tržní výrobky 4,2 potraviny 1,4Francie 43,4 6,3 stroje a dopr. prostř. 53,5 průmysl.spotř.zboží 7,1 suroviny 0,4 minerální paliva 0,07Rakousko 27,9 0,3 stroje a dopr. prostř. 22,1 suroviny 6,9 minerální paliva 3,4 průmysl.spotř.zboží 2,4Nizozemsko 16,0 -8,0 stroje a dopr. prostř. 27,3 průmysl.spotř.zboží 4,3 tržní výrobky 3,4 komodity 0,01Belgie 13,9 -5,5 stroje a dopr. prostř. 25,5 průmysl.spotř.zboží 1,8 komodity 0,01Švédsko 14,4 -6,0 stroje a dopr. prostř. 14,1 průmysl.spotř.zboží 3,7 nápoje a tabák 0,8 potraviny 0,1Rumunsko 13,6 -10,5 stroje a dopr. prostř. 4,8 tržní výrobky 3,7 chemikálie 2,5 potraviny 1,6Španělsko 12,0 -0,2 stroje a dopr. prostř. 18,1 průmysl.spotř.zboží 2,8 suroviny 0,3 minerální paliva 0,0

Nejvyšší aktiva v komoditních skupinách (SITC) podílející se na celkovém výsledku dané země

v mld. Kč


57

Mezi prvních deset zemí, se kterými ČR vykazuje nejlepší saldo obchodní bilance, se v roce 2009 nově zařadilo Španělsko, a to především díky obchodu s tržními výrobky (růst salda o 811 mil. Kč) a obchodu s minerálními palivy a mazivy, který přešel z pasiva do aktiva a jeho saldo posílilo o 29,9 mil. Kč.

Přebytek obchodní bilance se Slovenskem sice meziročně klesl o 10,1 mld. Kč, to však nijak neohrozilo jeho druhou pozici z hlediska výše kladného salda obchodní bilance. Zhoršení výsledku vyplynulo především z poklesu vývozu strojů a dopravních prostředků o 14 mld. Kč a zhoršení vývozu minerálních paliv a maziv o 3,2 mld. Kč.

Podrobnější komoditní členění zahraničního obchodu s Německem a Slovenskem uvádí přílohové tabulky č. IV.2.1 a IV.2.2.

Největšího deficitu bylo již tradičně dosaženo při obchodování s Ruskem a asijskými zeměmi

U většiny zemí, se kterými Česká republika dosahuje největšího deficitu obchodní bilance, došlo v roce 2009 k meziročnímu zlepšení. Výjimkou bylo pouze Irsko (prohloubení schodku o 1 mld. Kč), Thajsko (o 1,6 mld. Kč) a Singapur (o 0,3 mld. Kč). Naopak nejznatelnějšího meziročního zmírnění deficitu bylo dosaženo při obchodování s Ruskem (o 34,5 mld. Kč), Čínou (o 16,3 mld. Kč) a Japonskem (o 16,2 mld. Kč).

Tabulka č. IV.2.2 Největší pasivní salda obchodní bilance ČR v roce 2009 dle zemí

Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

Na meziročním zlepšení obchodní bilance s Čínou o 16,3 mld. Kč se nejvíce podílel pokles deficitu v obchodě s tržními výrobky (o 5,6 mld. Kč), průmyslovým spotřebním zbožím (o 4,3 mld. Kč) a stroji a dopravními prostředky (o 4 mld. Kč).

Jako druhé se umístilo Japonsko, třetí největší deficit (52,8 mld. Kč) dosáhla ČR již tradičně při obchodování s Ruskem, a to i přesto, že v roce 2009 se schodek ztenčil meziročně o 34,5 mld. Kč. Na tomto výsledku se především odrazilo meziroční snížení deficitu u minerálních paliv a maziv o 39,2 mld. Kč, způsobené dvakrát rychleji slábnoucím dovozem oproti vývozu a poklesem dovozních cen. Zároveň došlo ke zhoršení pokrytí dovozu vývozem (vývoz pokryl dovoz jen ze 2,3 %).

Nejvýrazněji nabobtnal schodek obchodní bilance při obchodování s Thajskem (meziročně o 1,6 mld. Kč) a Irskem (meziročně o 1 mld. Kč). U Irska to bylo způsobeno prohloubením deficitu chemikálii a příbuzných výrobků (o 595 mil. Kč), strojů a dopravních prostředků (o 295,3 mil. Kč, když vývoz klesal dvakrát rychleji než dovoz) a průmyslového a spotřebního zboží.

Celkový Meziroč.Země deficit změna

v mld. Kč v mld. KčČína -183,1 16,3 stroje a dopr.prostř. -119,8 průmysl.spotř.zboží -40,1 tržní výrobky -10,5 chemikálie -1,9Japonsko -54,4 16,2 stroje a dopr.prostř. -43,1 průmysl.spotř.zboží -8,7 tržní výrobky -2,9 chemikálie -0,9Rusko -52,8 34,5 minerální paliva -89,0 suroviny -1,6Jižní Korea -20,7 0,2 stroje a dopr.prostř. -15,9 tržní výrobky -2,3 průmysl.spotř.zboží -2,0 chemikálie -0,5Thajsko -20,5 -1,6 stroje a dopr.prostř. -16,5 průmysl.spotř.zboží -1,5 tržní výrobky -1,0 potraviny -0,4Tchaj-wan -16,6 4,2 stroje a dopr.prostř. -12,9 průmysl.spotř.zboží -2,4 tržní výrobky -1,1 suroviny -0,05Malajsie -13,2 0,5 stroje a dopr.prostř. -11,3 průmysl.spotř.zboží -1,0 suroviny -0,6 tržní výrobky -0,3Singapur -11,9 -0,3 stroje a dopr.prostř. -11,9 chemikálie -0,2 průmysl.spotř.zboží -0,1 potraviny 0,0Ázerbájdžán -11,2 13,6 minerální paliva -12,8Irsko -11,1 -1,0 chemikálie -5,0 stroje a dopr.prostř. -3,7 průmysl.spotř.zboží -2,3 potraviny -0,5

podílející se na celkovém deficitu dané zeměv mld. Kč

Nejvyšší deficity v komoditních skupinách (SITC)


58

Podrobnější údaje o zahraničním obchodě s vybranými zeměmi uvádí v příloze tabulka č. IV.3.

IV.3 Komoditní struktura

Tabulka č. IV.3.1 Komoditní struktura zahraničního obchodu dle SITC tříd v roce 2009

Celkem 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9Vývoz (podíl v %) 100,0 3,6 0,8 2,6 3,6 0,1 6,3 17,8 53,3 11,8 0,1Dovoz (podíl v %) 100,0 5,4 0,7 2,2 9,2 0,3 11,2 17,7 41,2 11,9 0,1Saldo 2008 (v mld. Kč) 67,3 -27,3 3,7 0,5 -165,9 -1,7 -99,8 8,0 336,2 14,2 -0,7Saldo 2009 (v mld. Kč) 152,0 -30,8 2,8 12,0 -104,9 -2,8 -86,6 27,4 320,4 14,6 -0,2Meziroční změna salda 84,8 -3,5 -0,9 11,5 61,0 -1,1 13,2 19,4 -15,8 0,4 0,5

0 – potraviny 5 – chemikálie1 – nápoje a tabák 6 – tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu2 – suroviny 7 – stroje a dopravní prostředky3 – minerální paliva 8 – průmyslové spotřební zboží4 – živočišné a rostlinné tuky 9 – komodity nezatříděné

Pramen: ČSÚ

Stroje a dopravní prostředky udržely dominantní postavení

Dominantní postavení si z hlediska komoditní struktury vývozu a dovozu udržely stroje a dopravní prostředky (SITC 7), a to i přesto, že přebytek jejich obchodní bilance meziročně klesl o 15,8 mld. Kč na 320,4 mld. Kč. Zároveň si tato skupina udržela prioritní postavení z hlediska podílu na vývozu (53,3 %) a dovozu (41,2 %). V důsledku po většinu roku přetrvávající hospodářské krize klesla hodnota vývozu této SITC skupiny oproti rok 2008 o 14,6 % a hodnota dovozu o 18 %.

Tabulka č. IV.3.2 Stroje a dopravní prostředky v roce 2009

Pramen: ČSÚ

Ačkoliv vývoz v roce 2009 meziročně klesl u všech skupin výrobků této SITC třídy, s výjimkou ostatních dopravních a přepravních prostředků (růst o 7 %), můžeme říci, že saldo obchodní bilance pozitivně ovlivnily:

Silniční vozidla, která v důsledku více než trojnásobně rychlejšího poklesu dovozu než vývozu zvýšila aktivum svého salda o 18,9 mld. Kč na 207,1 mld. Kč. Na tomto výsledku mělo svůj podíl zavedení šrotovného v zahraničí, jež podpořilo domácí export osobních automobilů.

2009 meziroč. podíl na podíl na 2009 meziroč. podíl na podíl na 2009 mezir.mld. Kč změna vývozu celkovém mld. Kč změna dovozu celkovém mld. Kč změna

v % skup. vývozu v % skup. dovozu mld. Kč

SITC 7 - celkem 1136,3 -14,6 100,0 53,3 815,9 -18,0 100,0 41,2 320,3 -15,9

71 - stroje a zařízení k výrobě energie 62,5 -17,0 5,5 2,9 54,8 -11,4 6,7 2,8 7,7 -5,872 - strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu 50,1 -34,5 4,4 2,4 41,5 -38,5 5,1 2,1 8,6 -0,473 - kovozpracující stroje 19,1 -24,0 1,7 0,9 12,8 -46,0 1,6 0,6 6,3 4,974 - stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu 134,9 -20,4 11,9 6,3 90,8 -25,3 11,1 4,6 44,1 -3,875 - kancelářské stroje a zařízení k automat.zprac.dat 155,7 -9,1 13,7 7,3 143,2 -4,6 17,6 7,2 12,4 -8,676 - zaříz.k telekomunikaci, zázn.a reprodukci zvuku 127,8 -23,6 11,2 6,0 103,5 -26,2 12,7 5,2 24,3 -2,777 - elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče 186,9 -17,5 16,4 8,8 194,2 -7,4 23,8 9,8 -7,4 -24,178 - silniční vozidla 367,4 -5,8 32,3 17,2 160,2 -20,5 19,6 8,1 207,1 18,979 - ostatní dopravní a přepravní prostředky 31,9 7,5 2,8 1,5 14,8 -19,5 1,8 0,7 17,2 5,8

Vývoz Dovoz Obchodní bilance


59

Položku silniční vozidla tvoří z 85 % osobní automobily, díly a příslušenství k nim. Oproti roku 2008 vzrostl vývoz osobních automobilů o 8,1 % na 199,7 mld. Kč a dovoz naopak klesl o 19,9 % na 45,4 mld. Kč. To způsobilo zvýšení přebytku obchodní bilance o 26,3 mld. Kč na 154,3 mld. Kč. U dílů a příslušenství motorových vozidel došlo v důsledku poklesu vývozu o 16 % a dovozu o 5,5 % ke zhoršení aktivního salda bilance o 22,2 mld. Kč na konečných 52,4 mld. Kč.

Tabulka č. IV.3.3 Největší odběratelé osobních automobilů v roce 2009

Poř.*) Země Vývoz v mld. Kč 2009 Meziroční změna v % Podíl 2009

Celkem 199,7 8,1 100%z toho:

1. Německo 63,0 58,7 31,52. Francie 20,0 15,4 10,03. Velká Británie 15,2 7,3 7,64. Itálie 13,7 -13,2 6,95. Polsko 9,4 1,0 4,76. Belgie 9,3 -4,0 4,77. Rakousko 6,9 27,8 3,58. Španělsko 7,0 8,7 3,59. Holandsko 6,4 27,0 3,210. Slovensko 5,7 -24,5 2,911. Švýcarsko 5,4 12,3 2,712. Švédsko 4,4 -16,3 2,2*) Pořadí dle výše hodnoty vývozu v roce 2009Pramen: Rešeršní systém statistiky zahraničního obchodu MPO

Ostatní stroje a dopravní prostředky, které zvýšily své aktivní saldo o 5,8 mld. Kč, a to v důsledku meziročního růstu vývozu o 7,5 % při současném poklesu dovozu o 19,5 %. Největší podíl na tomto vývoji měla letadla a zařízení související (SITC 792), u kterých došlo k růstu aktiva o 5 mld. Kč (vývoz vzrostl meziročně o 24,6 % a dovoz klesl o 18,3 %).

Kovozpracující stroje, u kterých došlo v důsledku téměř dvakrát rychlejšího poklesu dovozu (-46 %) než vývozu (-24 %) k růstu aktiva o 4,9 mld. Kč.

U všech ostatních podskupin strojů a dopravních prostředků došlo ke zhoršení salda obchodní bilance. Nejvíc negativně však působil přechod z aktiva (16,7 mld. Kč) do pasiva (-7,4 mld. Kč) u elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (SITC 77), způsobený dvakrát rychlejším poklesem vývozu než dovozu. Vývoz se přitom propadl nejvýrazněji u prostředků k rozvodu elektrické energie (o 31,3 %), elektrických strojů a jejich dílů (o 20,6 %) a přístrojů elektrických jn. (o 15,2 %).

Největší meziroční změny salda dosáhly minerální paliva a maziva

V důsledku většího poklesu dovozních než vývozních cen došlo ke snížení deficitu obchodní bilance u minerálních paliv a maziv (SITC 3) o 61 mld. Kč na -104,9 mld. Kč. Vývoz minerálních paliv a maziv oproti roku 2008 klesl o 8,3 % a dovoz o 27,2 %.

Cena ropy Brent dosáhla v průměru za celý rok 2009 hodnoty 62,5 USD/barel a byla tak o 36,5 % nižší než v roce 2008, kdy byla průměrná cena na úrovni 98,55 USD/barel.


60

Podle energetické statistiky MPO, která odpovídá skutečným, fyzicky realizovaným dovozům, bylo v roce 2009 do České republiky dovezeno celkem 10,1 mil. tun ropy a rafinérských produktů v celkové hodnotě 94,2 mld. Kč. Z toho import ropy činil 7,2 mil. tun (tedy o 12,78 % méně než v roce 2008) v hodnotě 60,3 mld. Kč (tj. oproti roku 2008 o 37,9 mld. Kč méně).

Pokles hodnoty dovozu minerálních paliv byl způsoben po celý rok klesajícími cenami dovozu, které vykázaly první meziroční růst až v prosinci, a to o 4,6 %. V průměru za celý rok klesly dovozní ceny minerálních paliv o 25,2 %.

Jak se ceny ropy vyvíjely na světových burzách během posledních dvou let znázorňuje graf č. IV.3.1.

Graf IV.3.1 Vývoj cen ropy na světových burzách dle jednotlivých měsíců roku 2008 a 2009 (průměry z denních záznamů)

Pramen: kurzy.cz, graf MPO

Hodnota dovozu elektrické energie v roce 2009 vzrostla meziročně o 13,6 % na 20 mld. Kč a hodnota vývozu se zvýšila o téměř 50 % na 34,5 mld. Kč. To způsobilo zvýšení aktiva obchodní bilance o 9,1 mld. Kč na 14,5 mld. Kč. Elektrické energie se nejvíce vyvezlo do Německa (19,5 mld. Kč, podíl na celkovém vývozu 56,5 %) a Slovenska (7,8 mld. Kč, podíl 22,6 %). Dovoz byl taktéž nejvyšší z Německa (8 mld. Kč, podíl 40 %), dále pak z Velké Británie (2,8 mld. Kč, podíl 14 %) a ze Slovenska (2,5 mld. Kč, podíl 12,5 %).

Do ČR bylo dle záznamů bilančního centra v roce 2009 celkem dovezeno 8 669,9 mil. m3 plynu, což je oproti roku 2008, kdy bylo do Česka dovezeno 8 692,5 mil. m3, o 0,26 % méně.

Druhého největšího přírůstku salda obchodní bilance dosáhly tržní výrobky

Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu (SITC 6) opět dosáhly druhého nejvyššího nárůstu aktiva obchodní bilance, a to o 19,4 mld. Kč. To bylo způsobeno především větším poklesem dovozu (-26 %) než vývozu (-21,6 %). U této skupiny výrobků došlo také ke snížení jejího podílu jak na celkovém vývozu (o 1,7 p. b. na 17,8 %), tak na celkovém dovozu (o 1,6 p. b. na 17,7 %).

Nejvíce klesl dovoz železa a oceli (o 42,4 %), především u skupiny 676 – Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové a největší pokles vývozu z celé SITC 6 (o 39,9 %) zaznamenaly opět železo a ocel následované kovovými výrobky, jejichž export oslabil o 20,7 %.

Ropa Brendt (v USD/barel)

0

50

100

150

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2008 2009


61

Chemikálie a komodity snížily svůj schodek

Vývoz i dovoz chemikálii (SITC 5) v roce 2009 meziročně klesal. Vývoz klesl o 8,6 % a dovoz o 10,5 %. To mělo za následek vylepšení schodku obchodní bilance této skupiny o 13,2 mld. Kč na -86,6 mld. Kč. Zlepšilo se také krytí dovozu vývozem o 0,3 p. b. na 60 %.

Dovoz se výrazněji snížil především u plastů v prvotní formě (o 13,1 %) a naopak vzrostl u léčiv a farmaceutických výrobků (o 10,9 %). Export posílil jen u léčiv a farmaceutických výrobů (o 7,5 %,), u všech ostatních skupin vývoz v roce 2009 klesl.

Ke zmírnění schodku obchodní bilance došlo i u komodit a předmětů obchodu jinde nezatříděných (SITC 9), a to o 0,5 mld. Kč.

Největší vliv na toto vylepšení měl zřejmě vývoz zlata a zvláštních předmětů obchodu, který meziročně vzrostl o 33,3 %, resp. o 71,4 %.

Schodek zvýšily potraviny a živá zvířata, živočišné a rostlinné oleje a tuky

Z hlediska výše deficitu obsadily třetí místo (za minerálními palivy a chemikáliemi) potraviny a živá zvířata (SITC 0), které v roce 2009 zvýšily schodek obchodní bilance o 3,5 mld. Kč na 30,8 mld. Kč. To bylo způsobeno růstem dovozu o 1,5 % a současným poklesem vývozu o 2,4 %.

Rostl především dovoz zvířat (+30 %) a masa a masných výrobků (+12,7 %). Tradičně nejvyšší schodek ve skupině (-19,2 mld. Kč) mělo ovoce a zelenina.

Živočišné a rostlinné oleje a tuky (SITC 4) zvýšily deficit obchodu o 1,1 mld. Kč na –2,8 mld. Kč.

Suroviny zlepšily výsledné saldo obchodní bilance o11,5 mld. Kč

Dovoz surovinových materiálů, označovaných jako „nepoživatelné, s výjimkou paliv“ (SITC 2) se meziročně snížil o 30,7 % a jejich vývoz klesl o 12,6 %. Saldo obchodní bilance vzrostlo o 11,5 mld. Kč na 12 mld. Kč.

Nadprůměrně klesl zejména dovoz rud kovů a kovového odpadu (o 48,5 %). Na zlepšení salda této skupiny působil i meziroční růst vývozu korku a dřeva o 0,7 mld. Kč (tj. o 4,5 %).

V důsledku nepatrně většího poklesu dovozu (-5,9 %) než vývozu (-5,8 %) zvýšilo aktivum obchodní bilance také průmyslové spotřební zboží (SITC 8), a to o 0,4 mld. Kč na 14,6 mld. Kč.

Dovoz klesl zejména u tzv. různých výrobků (SITC 89), a to o 8 %. Naopak růst dovozu o 20 % zaznamenaly fotografické přístroje, optické výrobky, hodiny. Tato skupina zároveň evidovala růst vývozu o 24,7 % na 9,6 mld. Kč. Poklesu vývozu dosáhly prefabrikované budovy; výrobky zdravotnické a instalační (-28,31 %) a nábytek a jeho díly (-13,2 %).

Nápoje a tabák (SITC 1), které se podílely na obratu celkové bilance necelým jedním procentem, snížily přebytek obchodu o 0,9 mld. Kč na 2,8 mld. Kč. Pokles přebytku způsobil růst dovozu o 7,6 % a nepatrný růst vývozu o 0,1 %.

Struktura importu dle předpokládaného užití

Struktura importu dle předpokládaného užití dokladuje hospodářský vývoj země. Téměř 47 % dovozů do České republiky směřuje již tradičně do výroby. Negativem, které přinesla hospodářská krize, byl v roce 2009 pokles podílu dovozu pro investiční užití z 30 % na 24 %. Podíl dovozů pro osobní spotřebu se i přes hospodářskou krizi držel téměř na 1/5 celkového importu (napomáhaly tomu hlavně levné dovozy z Asie).


62

Tabulka č. IV.3.4 Struktura dovozů dle předpokládaného užití

2008 2009 Změna v %mld. Kč % mld. Kč % 2008/2009

Dovozy pro:osobní spotřebu 495,3 20,6 475,7 24,1 -3,7investiční užití 742,9 30,9 573,0 29,1 -22,8výrobní užití 1 168,2 48,5 923,3 46,8 -20,7

Pramen: MPO, vč. dopočtů (rok 2008 – definitivní údaje dle závěrky 28.8.2009; rok 2009 dle závěrky k 29.1.2010)

Obchod s HI-TECH výrobky

Podíl HI-TECH výrobků na celkovém vývozu ČR dosáhl v roce 2009 15,1 % a podíl na dovozu 17,5 %. Vývoz i dovoz HI-TECH výrobků v roce 2009 meziročně klesl (vývoz o 12,5 %, dovoz o 6,8 %). Dvakrát rychlejší pokles vývozu než dovozu měl za následek zhoršení salda obchodní bilance o 20,5 mld. Kč na -25,2 mld. Kč. Největší vliv na tento vývoj měla elektronika a telekomunikace (deficit -21,4 mld. Kč), vědecké přístroje (-15,6 mld. Kč) a farmacie (-12,6 mld. Kč). Naopak aktivního salda bylo dosaženo při obchodování s výpočetní technikou (přebytek +17,8 mld. Kč), s leteckou technikou (+6,2 mld. Kč), neelektrickými stroji (+4,3 mld. Kč) a elektrotechnikou (+2,6 mld. Kč).

Z hlediska stupně zpracování nedošlo u vývozu a dovozu k výrazným změnám

Vývoz všech skupin výrobků jak s nižším, tak vyšším stupněm zpracování meziročně klesl. Dovoz rostl pouze u potravin a surovin na výrobu potravin. Majoritní podíl na celkovém vývozu a dovozu drží i nadále výrobky s vyšším stupněm zpracování. Oproti roku 2008 vzrostl jejich podíl na vývozu o 0,2 p. b. a na dovozu o 0,73 p. b.

Tabulka č. IV.3.5 Struktura vývozu a dovozu dle stupně zpracování

podíl v %vývoz dovoz

2008 2009 2008 2009A. výrobky s nižším stupněm zpracování 12,56 12,82 21,98 21,25* potraviny a suroviny pro výrobu potravin 4,22 4,84 5,25 6,56* suroviny vč. energetických a druhotné odpady 2,72 2,8 9,49 7,88* polotovary 5,62 5,18 7,24 6,81B. Výrobky s vyšším stupněm zpracování 87,36 87,56 78,02 78,75* strojírenské a elektrotechnické výrobky 60,45 59,8 46,88 46,52* ostatní finální výrobky 24,78 25,56 27,41 28,46

Pramen: MPO, vč. dopočtů (rok 2008 – definitivní údaje dle závěrky 28.8.2009; rok 2009 dle závěrky k 29.1.2010)


63

IV.4 Významné obchodní a investiční projekty českých firem v zahraničí v roce 2009

Ruská federace (RF)

Přestože v důsledku hospodářské krize došlo v roce 2009 k poklesu vývozu do Ruské federace zhruba o 34 %, pokračovala realizace významných projektů a smlouvy na další nové projekty byly uzavírány. Společnost PSG International dokončila realizaci výstavby plynové elektrárny Krasavino za 90 mil. eur a pokračuje v projektu Kurganská TEC za 260 mil. eur. Běží také realizace projektu Uralvagonzavod (původní rámcový objem 300 mil. eur byl rozšířen na 1 mld. eur) a dále byl zahájen projekt Magnitogorský metalurgický kombinát. V roce 2009 byly s RF podepsány významné kontrakty. Např. firma ECM uzavřela smlouvu na investiční projekt obchodního centra v Rjazani za 120 mil. eur a firma Block podepsala kontrakt na výstavbu farmaceutického závodu v Leningradské oblasti za 34 mil. eur.

Latinská Amerika

Úspěšným vývozcem na tyto trhy je společnost Linet, která v roce 2009 pokračovala v plnění dlouhodobého kontraktu na dodávku zdravotnických lůžek do Venezuely (v roce 2006 firma podepsala smlouvu na dodání 5 tis. lůžek v hodnotě 234 mil. Kč). Dále např. společnost Aircraft Industiries a.s. podepsala v roce 2009 smlouvu o dodávce 2 letounů za 102 mil Kč.

USA

Firma INEKON dodala v prosinci do Washingtonu 3 tramvajové soupravy TRIO (dopravní podnik města počítá s dalšími 6 až 8 kusy tohoto typu tramvaje).

Asie, Austrálie a TichomoříMezi země, u kterých se dařilo udržovat nebo dokonce navyšovat vývoz v roce 2009, patří např. Čína, Turecko, Hongkong a Vietnam. Například do Vietnamu bylo dodáno společností Alta Brno české důlní zařízení a na Tchaj-wanu zahájila prodej osobních automobilů společnost Škoda Auto.

Afrika a Blízký východTesla Holding a.s. uzavřela kontrakt v hodnotě 19 mil. eur na dodávku 183 km produktovodu pro dopravu nafty z Homsu do Damašku (později došlo k navýšení hodnoty kontraktu o dalších 5 mil. eur). Společnost Plynostav Pardubice vyhrála tendr na realizaci první části II. fáze arabského plynovodu v délce 63 km za 25 mil. eur.

IV.5 Situace v zahraničí

Zahraniční obchod Evropské unie (EU 27) skončil v roce 2009 deficitem 105,5 mld. eur (v roce 2008 schodkem 258,4 mld. eur), oproti tomu samotná eurozóna (EU 16) vykázala přebytek zahraničního obchodu 22,3 mld. eur (v roce 2008 deficit 54,7 mld. eur). Sezóně neočištěný export EU 27 dle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) meziročně oslabil o 16 % a import o 23 %.Export Slovenské republiky, která je po Německu druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR, se dle předběžných údajů slovenského statistického úřadu (platných k 11.2.2010) meziročně propadl (v b.c., v paritě FOB) o 19,9 % na 39,7 mld. eur a import klesl o 23,6 % na 38,4 mld. eur. V důsledku toho dosáhlo saldo obchodní bilance hodnoty 1,3 mld. eur. Celkový vývoz Polska (v b.c.) dosáhl v roce 2009 (dle údajů polského statistického úřadu) hodnoty 96,3 mld. eur, což je o 17,1 % méně než v roce 2008, přičemž 76,4 mld. eur z této částky připadlo na země EU. Hodnota dovozu země se meziročně snížila o 26,3 % na 105 mld. eur. Zahraniční obchod Polska tak skončil ve schodku 8,7 mld. eur. Nejvíce zboží Polsko vyvezlo do Německa, Itálie, Francie, Velké Británie a České republiky. Největší objem dovezeného zboží pocházel rovněž z Německa a dále pak z Číny, Ruska, Itálie a Francie.


64

IV.6 Výhled na rok 2010

Vývoj českého zahraničního obchodu je závislý na vývoji světové ekonomiky, tj. na hospodářské situaci v Evropě (zejména u našeho hlavního obchodního partnera Německa) i v USA. Dobrou zprávou je, že poslední signály přicházející ze zahraničí (v době uzávěrky této analýzy tj. začátek dubna 2010) hovoří o postupném celosvětovém zotavování klíčových světových ekonomik (např. HDP Spojených států vzrostl ve 4. čtvrtletí 2009 mezikvartálně o 5,7 %, tj. nejvýrazněji za posledních šest let). Pozitivní vývoj potvrzuje i rostoucí nálada podnikatelů v eurozóně, která se dle indexu podnikatelského klimatu (Business Climate Indicator BCI) od dubna 2009 nepřetržitě zvedá.

Nálada domácích podnikatelů se soustavně zlepšuje od listopadu 2009. Dle posledních dostupných údajů (zveřejněných 24.2.2010) posílil indikátor podnikatelské důvěry v únoru 2010 meziměsíčně o 2,5 bodu a meziročně o 17 bodů. Indikátor ekonomického sentimentu, měřící celkovou náladu v ČR (tj. náladu podnikatelů i spotřebitelů), si v únoru 2010 polepšil meziměsíčně o 2,4 bodu (meziročně pak o 17,1 bodu) a zaznamenal tak čtvrtý růst v řadě.

Výraznému zlepšení se těší i celosvětové ekonomické klima. Indikátor klimatu světového hospodářství posílil v 1. čtvrtletí 2010 počtvrté v řadě, když vzrostl na 99,5 bodu a poprvé po dvou letech překonal svůj dlouhodobý průměr. Ekonomické klima se zlepšilo především v Asii, v ostatních hlavních ekonomických regionech zůstává sice hodnota indikátoru pod úrovní dlouhodobého průměru, nicméně k viditelnému zlepšení dochází i v Severní Americe a západní Evropě. Indikátor světového ekonomického klimatu sestavuje mnichovský ekonomický institut Ifo ve spolupráci s Mezinárodní obchodní komorou v Paříži.

K jistému optimismu nás opravňují i převážně pozitivní prognózy většiny významných institucí. Např. Evropská komise (EK) ve své předběžné prognóze z 25.2.2010 očekává, že evropské hospodářství poroste v roce 2010 o 0,7 %, přičemž výkonnost největších ekonomik EU, Německa a Francie, posílí shodně o 1,2 %. Globální HDP bez EU by mělo podle EK vzrůst o 4,25 %. Mezinárodní měnový fond (MMF) předpovídá (ve své poslední prognóze z 26.1.2010) růst celosvětového produktu v roce 2010 o 3,9 %, HDP Spojených států by se měl přitom zvednout o 2,7 % a HDP Evropské unie o 1,0 %. Světová banka (v prognóze z 21.1.2010) odhaduje, že světová ekonomika poroste v roce 2010 o 2,7 %. Výrazný hospodářský růst přitom banka očekává zejména u rozvíjejících se ekonomik (o 5,2 %), průmyslově vyspělým zemí m předpovídá mírnější oživení, a to o 1,8 %. Světový obchod podle banky poroste v roce 2010 o 4,3 %.

Na začátku roku 2010 došlo k růstu vývozu i dovozu

Podle předběžných údajů ČSÚ vydaných v březnu 2010 vzrostl v lednu 2010 vývoz meziročně v běžných cenách o 9,1 % a dovoz o 3,5 %, což představovalo první meziroční přírůstek dovozu od září 2008. Bilance zahraničního obchodu vykázala meziroční zlepšení o 9,2 mld. Kč a dosáhla hodnoty 13,1 mld. korun (lednová bilance je kladná nepřetržitě od roku 2004). Příznivě ovlivnil saldo obchodní bilance především vzestup přebytku obchodu se stroji a dopravními prostředky o 6,3 mld. Kč. Na výsledky zahraničního obchodu měla vliv také nízká srovnávací základna ledna 2009, kdy meziročně klesl vývoz o 25 % a dovoz o 22,6 %


65

V. VNITŘNÍ OBCHOD

Maloobchodní tržby zůstaly celý rok v červených číslech

Tržby v českém maloobchodu, jejichž trvalý pokles v důsledku hospodářské recese započal v říjnu 2008, se v roce 2009 reálně (ve stálých cenách, s.c.) meziročně snížily o 4,3 %. V běžných cenách (b.c.) tržby maloobchodníků klesly o 8,6 %, tedy více než objem prodejů5, což jen potvrzuje sílící tlaky na snižování cen. Vývoj obou indexů zobrazuje graf č. V.1.

Graf č.V.1 Tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (meziroční změny)

Pramen: ČSÚ, úpravy a graf MPO

Největší propad zaznamenal prodej luxusního zboží. Segment základních potravin si naopak polepšil

Spotřeba luxusního zboží se zvyšuje s rostoucím blahobytem populace. Hospodářská krize bohužel v roce 2009 tento efekt obrátila. Významná část spotřebitelů byla v důsledku poklesu příjmů nebo jejich ohrožení nucena omezit, resp. odložit nákupy dražšího a luxusnějšího zboží.

Propad postihl zejména prodeje osobních automobilů, které se meziročně snížily o 11,1 % (ve s.c.). Většina populace omezila také využívání služeb, které nejsou nezbytně nutné. V oblasti pohostinství, ubytování a stravování došlo ke stejnému poklesu jako u osobních automobilů.

Naopak spotřeba potravin, jako nepostradatelného druhu zboží, vzrostla. Tržby maloobchodu s potravinami se zvýšily meziročně o 0,9 % (ve s.c.) a tržby v maloobchodě s převahou potravin v nespecializovaných prodejnách stouply o 1,7 %. Do této skupiny maloobchodů spadá většina mezinárodních řetězců (více viz níže).

U spotřebitelů je v těžké době rozhodující cena

Podobně jako spotřeba luxusního zboží klesá s úrovní blahobytu také kvalita nakupovaného zboží. Rozhodujícím faktorem se přitom stává cena. Schopnost držet nízké ceny je typická zejména pro internetové obchody a silné obchodní řetězce.

V segmentu internetových a zásilkových obchodů vzrostly průměrné roční tržby o 0,2 %. Internetové obchody lidé využívali především k vánočním nákupům, v prosinci vzrostly tržby těchto obchodů meziročně o 20,8 %.

5 Objem prodejů koresponduje s objemem tržeb ve stálých cenách (tj. po očištění od vlivu změn cen).

-15,0%

-10,0%

-5,0%

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

2007 2008 2009

B.C. S.C.


66

Mezi obchodními řetězci dosáhl nejvyšších tržeb Kaufland následovaný Tescem a Aholdem

Řetězec hypermarketů Kaufland dosáhl v roce 2009 ve srovnání s předešlým rokem 100% růstu zisku, jenž se tak vyhoupl na 2 mld. Kč. Za tímto výsledkem pravděpodobně stojí úspěšná obchodní strategie majitele Kauflandu, německé skupiny Schwarz, založené na cenové konkurenci. To potvrzuje i úspěch druhého tuzemského řetězce tohoto majitele, Lidlu, který zvýšil svůj zisk v roce 2009 na 906 mil. Kč při současném růstu tržeb o 12 % (na téměř 19 mld. Kč).

Hypermarkety Globus zvýšily své tržby o 620 mil. Kč na 23,3 mld. Kč při současném zisku 286 mil. Kč (meziroční pokles o 135 mil. Kč).

Další řetězce byly už v roce 2009 méně úspěšné. Nizozemský řetězec Ahold se v ČR během roku propadl do ztráty 2 mld. Kč (především kvůli svým investičním aktivitám), jeho maloobchodní síť Albert přišla meziročně o 5 % tržeb (celkem činily 43,7 mld. Kč).

Tabulka č.V.1 Tržby v jednotlivých tržních sektorech (stálé ceny, meziroční změny v %)

2008 20091.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q

Maloobchod celkem 5,4 4,8 4,6 -2,6 -4 -4,6 -5,4 -3,8 motorová vozidla 3,5 2,9 3,6 -11,7 -10,5 -10,4 -14,3 -10,5 pohonné hmoty (p.h.) 14,3 14,9 11,4 11,9 -1,1 -4,9 1,2 -1,8 maloobchod kromě p.h. 4,9 4,2 3,9 0 -1,2 -1,2 -2,1 -1,1

Pramen: ČSÚ

Lidé podle očekávání odložili nákupy automobilů

Podle tabulky č. V.2 by se mohlo na první pohled zdát, že prodeje automobilů nebyly krizí postiženy a že dokonce vzrostly. Za těmito zdánlivě pozitivními výsledky ovšem stojí přesun užitkových firemních vozidel do segmentu osobních automobilů v důsledku změny zákona o DPH. Po zavedení možnosti odpočtu DPH při koupi nového vozu i u osobních automobilů (v dubnu 2009) došlo k nárůstu prodejů osobních aut, avšak na úkor lehkých užitkových vozů. Celkový odbyt nových osobních a lehkých užitkových vozidel v roce 2009 meziročně oslabil o 11,1 %.

Ještě hůře krize poznamenala nákupy nákladních automobilů a autobusů, tedy těžších vozidel jednoznačně využívaných k podnikání, jež se meziročně propadly o 55,0 %, resp. 34,9 %.

Tabulka č.V.2 Počet registrovaných nových motorových vozidelOsobní

automobilyLehká užitková

vozidlaNákladní

automobily Autobusy Motocykly

2008 143 661 59 986 10 583 1 191 27 222

2009 161 659 19 427 4 760 775 19 741

Pramen: Sdružení automobilového průmyslu (AUTOSAP)

Rozdíl mezi cenou nových a ojetých automobilů se zmenšil

Pořizovací ceny nových osobních automobilů začaly v důsledku hospodářské krize klesat v září 2009. Pod tlakem nízké poptávky byli prodejci nuceni podporovat prodejnost vozů snižováním cen a různými akčními nabídkami. Se snižujícím se rozdílem mezi cenami ojetin a cenami nových automobilů začali spotřebitelé upřednostňovat nové vozy. Tento trend se prohloubil zejména v prosinci 2009 (viz graf č.V.2).


67

Prodeje osobních automobilů dočasně podpořily také motivační kroky některých evropských států (šrotovné). Ty se však do statistik vnitřního obchodu ČR nepromítají.

Graf č.V.2 Prodej osobních a lehkých užitkových vozidel (meziroční změny)

Pramen: Svaz dovozců automobilů, úpravy a graf MPO

Nízký prodej pohonných hmot potvrdil slabou přepravní aktivitu

Na prodeji pohonných hmot se nejvíce odráží aktivity velkých přepravců a doprava podnikatelských subjektů. Jejich snížená aktivita se v roce 2009 projevila v poklesu prodeje pohonných hmot. Vliv ceny pohonných látek v tomto případě nebyl významný, neboť cena ovlivňuje spíše chování soukromých osob, které ale zaujímají v celkových prodejích vedlejší postavení.

Nárůst prodeje pohonných hmot v závěru roku (viz graf č. V.3.) byl způsoben primárně předzásobováním pohonnými hmotami z důvodu zvýšení spotřební daně od ledna 2010. Nelze jej tedy zatím ještě přisuzovat výraznému oživení přepravních aktivit.

Graf č. V.3. Fyzický objem prodeje pohonných hmot a jejich ceny (meziroční změny)


-60%

-40%

-20%

0%

20%

40%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2008 2009

nová ojetá celkem

-30,0%

-20,0%

-10,0%

0,0%

10,0%

20,0%

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

2006 2007 2008 2009

objem prodeje ceny


68

Disponibilní příjem obyvatelstva se od poloviny roku opět zvyšoval

Disponibilní příjem obyvatelstva se po poklesu v první polovině roku vrátil ve druhém pololetí opět k růstu, což napomáhá zvyšování kupní síly obyvatelstva.

Naopak negativní vliv měla na maloobchodní tržby tendence domácností k úsporám, ačkoli úspory domácností se oproti minulým rokům mírně snížily. Jak je patrné z grafu č. V.4, konečná spotřeba domácností reagovala na výši disponibilních příjmů (v porovnání s úsporami) podstatně citlivěji .

Graf č. V. 4 Disponibilní důchod, konečná spotřeba a úspory domácností (meziroční změny v %, běžné ceny)


Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v závěru roku znatelně posílila

Na základě zlepšující se spotřebitelské nálady, měřené indikátorem důvěry spotřebitelů, která významně posílila zejména v závěru roku, lze očekávat obrat k lepšímu také v oblasti maloobchodních tržeb. Otázkou samozřejmě zůstává, jak stabilní bude tento trend.

Graf č. V.5 Ekonomická důvěra a maloobchodní tržby (změny oproti průměru roku 2005)


250

350

450

550

650

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3

2007 2008 2009

disponibilní důchod (v mld. Kč) konečná spotřeba (v mld. Kč) úspory (v 100 x mil. Kč)

-40,0%-30,0%-20,0%-10,0%

0,0%10,0%20,0%30,0%40,0%50,0%60,0%

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2007 2008 2009

Podnikatelská důvěra Spotřebitelská důvěra Maloobchodní tržby


69

Stabilita příjmů a zaměstnanosti se bude navracet pomalu

Výše maloobchodních tržeb z velké části závisí na příjmech spotřebitelů ať už fyzických nebo právnických osob. Nejistota v této oblasti vede k opatrnějšímu spotřebnímu jednání. Současně klesá také ochota k nákupům financovaným z cizích zdrojů. Například celkový objem spotřebitelských úvěrů poskytnutých v roce 2009 klesl meziročně o 24,5 % na 41 mld. Kč a objem leasingu movitých věcí se propadl o 53,3 % na 44 mld. Kč. V případě domácností je zásadní stabilita zaměstnání. Míra registrované nezaměstnanosti však během roku vzrostla z lednových 6,8 % na prosincových 9,2 %. Právě rostoucí nezaměstnanost a nejistota zaměstnání představují pro budoucí situaci v maloobchodu vážný problém. Pracovní místa se totiž obnovují velice pomalu.Naopak pozitivní výhled plyne z rostoucí důvěry tuzemských podnikatelů i spotřebitelů v českou ekonomiku (viz výše) a z lepšící se hospodářské situace v USA, největším obchodním partneru Německa, na kterém významně závisí právě česká ekonomika. Pro budoucí vývoj maloobchodu bude zásadní, zda se pozitivní vývoj přelije do ČR dříve, než budou české podnikatelské subjekty donuceny k dalším krizovým krokům.


70

VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮ

VI.1 Metodika

Pro vyhodnocení ekonomické situace podniků nefinanční sféry byla využita finanční data ČSÚ ze čtvrtletního výkazu P3-04, která včetně dopočtů pokrývají celý soubor nefinančních podniků. Jedná se o výběr tokových ukazatelů v běžných cenách, které charakterizují základní ekonomické proporce. Z nich byl proveden dopočet části výkazu zisků a ztrát tak, aby mohl být zkonstruován ukazatel hrubý operační přebytek:

Tržby za prodej zboží - Náklady na prodané zboží= Obchodní marže+ Výkony (= tržby za prodej vlastních výrobků + tržby za prodej

služeb + změna stavu zásob vlastní činnosti + aktivace) - Výkonová spotřeba= Účetní přidaná hodnota- Osobní náklady= Hrubý operační přebytek

Hrubý operační přebytek (Gross operating surplus) vyjadřuje, kolik zůstane podniku z přidané hodnoty, po zaplacení osobních nákladů, na pokrytí dalších nákladů a tvorbu zisku6. Jeho zařazení do analýzy mávýznam pro podnikatele především v krizových obdobích. Např. Eurostat tento ukazatel pravidelně používá ve svých publikacích „European business Facts and figures“.

Pro vyhodnocení produktivity práce a efektivnosti osobních nákladů byly dále z výkazu P3-04 využity ukazatele o evidenčním průměrném počtu zaměstnanců, o průměrném počtu osob přidělených agenturami a mzdových nákladech. V některých odvětvích byl v minulosti zaměstnán vyšší počet osob prostřednictvím agentur a z tohoto důvodu je v poměrových ukazatelích charakterizujících pracovní sílu uveden součet zaměstnanců v evidenčním počtu a osob přidělených agenturami. Pracovně je tento součet nazván „Zaměstnané osoby“.

Kromě absolutního objemu hrubého operačního přebytku, je tento ukazatel propočten ve vztahu k zaměstnaným osobám a k obratu (pracovní název součtu tržeb za prodané zboží a výkonů). Hodnoty obou ukazatelů jsou závislé na předmětu podnikání. První ukazuje, kolik jeden zaměstnanec přinese pro podnik navíc pro další použití a druhý charakterizuje, jakou část z obratu může podnik dále použít.

Nad rámec klasifikace CZ-NACE jsou doplněny agregace průmysl, vybrané služby a ostatní služby. V agregaci vybrané služby jde převážně o služby pro podnikatelskou sféru. Ostatní služby zahrnují kromě zdravotnictví, školství, kultury, politických stran atd., také finanční organizace kromě bankovních.

6 V další části výkazu zisku a ztráty se vyskytují i výnosy, např. z prodeje nepotřebného majetku, finanční výnosy atd.


71

VI.2 Nefinanční sféra celkem

Produkční výsledky podniků v nefinanční sféře, ovlivněné útlumem zahraniční i domácí poptávky, se promítly do jejich finanční situace. Jedním z důležitých ukazatelů finančního zdraví firem je tvorba účetní přidané hodnoty, která je svým obsahem blízká tvorbě hrubého domácího produktu v běžných cenách.

Vývoj tvorby účetní přidané hodnoty v nefinančních podnicích celkem (stupnice vpravo) a hlavní agregace nefinančních podniků (stupnice vlevo) za období posledních dvou let je zobrazen v grafu č. VI.2.1. Čtvrtletní výsledky vypovídají o nižší tvorbě účetní přidané hodnoty v roce 2009, kromě stavebnictví, které spolu se zemědělstvím a ostatními službami tvoří menší podíl na účetní přidané hodnotě nefinanční sféry. Většinu tvorby účetní přidané hodnoty obstarává průmysl a vybrané služby, jejichž podíl je přibližně stejný.

Finanční výsledky jsou ovlivněny také sezónností, což je patrné ze čtvrtletních hodnot. Tomu se vymykají data za 4. čtvrtletí 2009 v průmyslu a vybraných službách, jejichž vyšší tvorba účetní přidané hodnoty naznačuje optimistický posun průběhu recese.

Výsledky jsou ovlivněny také pohybem ve struktuře odvětví, kdy dochází k útlumu, zániku, či změně činnosti podniků a jejich přeřazení do jiných odvětví. Z vývoje účetní přidané hodnoty v průmyslu a vybraných službách lze pozorovat soupeření těchto agregací o dominantní podíl na nefinanční sféře.

Graf č. VI.2.1 Čtvrtletní přidaná hodnota (v mld. Kč)

0

1 0 0

2 0 0

3 0 0

4 0 0

5 0 0

6 0 0

0

5 0

1 0 0

1 5 0

2 0 0

2 5 0

3 0 0

1.Q .0 8 2.Q .0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1 .Q .0 9 2 .Q .0 9 3.Q .0 9 4.Q .0 9

N e fin a n č n í p o d n i k y Z e m ě d ě l s tv í P r ů m y s l S t a v e b n i c t v í V y b r a n é s lužby O statní s lužby

Pramen: Data ČSÚ, propočet MPO

Vliv sezónnosti na hodnoty v jednotlivých čtvrtletích lze z velké části eliminovat pomocí meziročních změn (viz graf č. VI.2.2). Po jejich odfiltrování je patrný vliv domácí a především zahraniční poptávky na podniky. Významné jsou výsledky za 4. čtvrtletí 2009, kdy všechny sledované agregace za nefinanční sféru zaznamenaly meziroční zlepšení tvorby účetní přidané hodnoty. Přitom ve stavebnictví a v průmyslu došlo k růstu, u ostatních ke zmírnění meziročního poklesu. Vysoký růst ve stavebnictví byl dán zakázkami při budování infrastruktury, mírný růst v průmyslu oživením zahraniční poptávky, což obojí působilo jako multiplikační faktor na zmírnění poklesu v ostatních odvětvích. Velké výkyvy v zemědělství jsou dány úrovní základny předchozího roku a specifickým charakterem tohoto odvětví.

V grafu VI.2.3. je znázorněna relace mezi dynamikou obratu a dynamikou nákladů vstupů. Kladné hodnoty znamenají, že dynamika tržeb (za prodané zboží a výkony) měla předstih před dynamikou nákladů7

7 V našem propočtu se neprojeví vliv některých významných fixních nákladů, jako například odpisů. Projeví se zde

pouze vliv fixních nákladů vstupujících do výkonové spotřeby.


72

(za prodané zboží a výkonovou spotřebu). Největší předstih vykázala agregace „ostatní služby“ a vysoký byl také ve stavebnictví. V průmyslu a vybraných službách byl předstih velmi mírný, nicméně svědčí o tom, že podniky mají schopnost adaptace na zhoršené podmínky v období recese. V zemědělství byla tato relace nepříznivá, když dynamika nákladů předstihla dynamiku tržeb (kromě druhého čtvrtletí). Při nižší poptávce klesá obrat a snižují se i náklady, ale pokles nákladů může být rozdílný od poklesu obratu, a to jednak vlivem rozdílného cenového vývoje, ale především nárůstem podílu fixních nákladů z výkonové spotřeby v nákladech celkem na výrobek.

Graf č. VI.2.2 Čtvrtletní přidaná hodnota (meziroční změna v %)

-7.2

-3 3 .5

-8.0

1 .7

-5.9

-1 0 .1-8 .4

9.3

-1 3 .5

1 0 .5

-6 .9 -7 .5-7.6

-2 0 .0

-1 0 .0

2.0

-6.7-5.8

-0 .6

-1 0 .9

0.8

1 0 .9

-3 .7-4.5

-4 0 .0

-3 5 .0

-3 0 .0

-2 5 .0

-2 0 .0

-1 5 .0

-1 0 .0

-5 .0

0 .0

5 .0

1 0 .0

1 5 .0

N e f i n a n č n í p o d n i k y Z e m ě d ě l s t v í P r ů m y s l S t a v e b n i c t v í V y b r a n é s l u ž b y O statn í s lužby

1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Nefinanční sféra jako celek se s problémem rozdílné dynamiky obratu a vstupních nákladů vypořádala relativně dobře. Pokles vstupních nákladů byl vyšší asi o 1 procentní bod než pokles obratu. Zemědělství, i přes nárůst ve 2. čtvrtletí, zaznamenalo jako jediné odvětví zápornou dynamiku, kdy pokles jeho obratu byl vyšší než pokles vstupních nákladů. Mírně pozitivní dopad dynamiky vykazuje průmysl, se znatelným meziročním zlepšením ve 4. čtvrtletí 2009. Přispěl k tomu zejména pokles cen ropy na vstupních nákladech, zatímco prostor na zvyšování cen vlastní produkce u obratu byl držen na uzdě tvrdými konkurenčními podmínkami na zahraničním i domácím trhu. O něco lepší situace je ve vybraných službách, které navazují na podnikatelské aktivity, avšak zde došlo ve 4. čtvrtletí ke zmírnění předstihu. Situace stavebnictví a především ostatních služeb je velmi dobrá. Podmínky na domácím trhu, na rozdíl od ostatních odvětví, dovolovaly zvyšování cen jejich produkce. Výsledky naznačují, že tato relace se hierarchicky zlepšuje podle produkčního řetězce: od nejhorších hodnot v zemědělství, dále průmysl, přes vybrané služby a nejlepší hodnoty ve stavebnictví a ostatních službách, které vykazují nejvyšší předstih tohoto ukazatele.

Přehled o vývoji úrovně produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c., viz graf VI.2.4) ukazuje sezónní výkyvy v zemědělství a stavebnictví a nižší úroveň v zemědělství, danou z velké části charakterem odvětví.

Meziroční vývoj produktivity práce (viz graf č. VI.2.5) naznačuje, že v souhrnu za nefinanční sféru se podniky snaží čelit tvrdým podmínkám recese a v jednotlivých čtvrtletích produktivitu práce meziročně zlepšují, s nejvyšším nárůstem ve 4. čtvrtletí 2009. Pozitivní je, že průmysl a stavebnictví byly schopny produktivitu práce zvyšovat. Průmysl při poklesu tvorby účetní přidané hodnoty zvyšoval produktivitu především poklesem zaměstnaných osob, a to především „propouštěním“ pracovníků najatých prostřednictvím agentur. Po vyčerpání tohoto „polštáře“ podniky přistoupily k propouštění kmenových zaměstnanců. Stavebnictví zvyšovalo produktivitu práce především prostřednictvím nárůstu tvorby účetní přidané hodnoty.


73

Graf č. VI.2.3 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v proc. bodech)

0 .9

-6 .1

0 .6

3 .0

0 .8

1 3 .6

1.12.0

0.1

4.0

1 .2

1 5 .0

1 .1

-3.8

0 .4

3.4

1 .0

1 7 .2

1.1

-0 .2

0.9

4 .9

0 .3

1 2 .3

-1 0 .0

-5 .0

0 .0

5 .0

1 0 .0

1 5 .0

2 0 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Graf č. VI. 2. 4 Čtvrtletní produktivita práce (v tis. Kč)

0 .0

2 5 .0

5 0 .0

7 5 .0

1 0 0 .0

1 2 5 .0

1 5 0 .0

1 7 5 .0

2 0 0 .0

2 2 5 .0

1 .Q .0 8 2 .Q . 0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



O tvorbě disponibilních zdrojů podniků vypovídá hrubý operační přebytek, který vyjadřuje účetní přidanou hodnotu po odečtení osobních nákladů. Jakýkoliv pokles hrubého operačního přebytku je pro podnikatele špatná zpráva. Zbude jim méně na pokrytí dalších fixních nákladů (např. odpisů), bankovních úroků a poplatků (banky si svůj díl vezmou přednostně). Výsledkem bude dopad všech těchto faktorů do zisku. V konečném zúčtování celý pokles hrubého operačního přebytku zůstane na podnikatelích.

Vývoj jeho objemu ukazuje graf č. VI.2.6, a to celkem za nefinanční sféru (stupnice vpravo) a v jednotlivých odvětvích (stupnice vlevo). Všechny agregáty, až na zemědělství, kde v některých čtvrtletích objem osobních nákladů převýšil tvorbu přidané hodnoty, dosáhly kladné hodnoty tohoto ukazatele (viz příloha Tab. č. VI.3). Hrubý operační přebytek za nefinanční sféru zmírňoval svůj meziroční pokles (viz graf č. VI.2.7) a ve 4. čtvrtletí 2009 dosáhl meziročního růstu.


74

Graf č. VI.2.5 Čtvrtletní produktivita práce (meziroční změna v %)

-2.3

-3 0 .5

2 .03 .3

-4.4

-1 2 .3

-0 .6

1 4 .6

0.4

1 2 .9

-3 .0

-9 .0

1 .4

-1 4 .7

5 .8 5.5

-1.9

-6.7

8.7

-5 .5

1 6 .3 1 7 .1

2 .0

-4.7

-4 0 .0

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0 .0

1 0 .0

2 0 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Stavebnictví zaznamenalo ve všech čtvrtletích nárůst tvorby hrubého operačního přebytku. V průmyslu, po meziročních poklesech v prvních třech čtvrtletích 2009, jeho tvorba ve 4. čtvrtletí podstatně vzrostla. V zemědělství byl vývoj opět odlišný, s výraznými výkyvy.

Pro benchmarkingové porovnání na různých stupních podnikatelské sféry jsou důležité relativní ukazatele. Z tohoto důvodu jsou do analýzy zařazeny ukazatele:

podíl čtvrtletního hrubého operačního přebytku na zaměstnaných osobách a podíl hrubého operačního přebytku na obratu.

Graf č. VI.2.6 Čtvrtletní hrubý operační přebytek (v mld. Kč)

0

5 0

1 0 0

1 5 0

2 0 0

2 5 0

3 0 0

-2 0

0

2 0

4 0

6 0

8 0

1 0 0

1 2 0

1 4 0

1 6 0

1.Q .0 8 2 .Q .0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1 .Q .0 9 2 .Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9

N e fin a n č n í p o d n i k y Z e m ě d ě l s t v í P r ů m y s l S t a v e b n i c t v í V y b r a n é slu ž b y O statn í s l u ž b y


V grafu č. VI.2.8 je čtvrtletní vývoj absolutního objemu hrubého operačního výsledku na zaměstnanou osobu. Tento ukazatel vypovídá o podílu příspěvku každé zaměstnané osoby k tvorbě hrubého operačního přebytku. Vývoj v jednotlivých odvětvích připomíná vývoj produktivity práce, která je hlavním zdrojem tvorby hrubého operačního přebytku. Vývoj osobních nákladů nevykazuje tak velkou variabilitu. V zemědělství má tento ukazatel sezónní výkyv ve 4. čtvrtletí v obou letech, kdy se jeho hodnota ukazatele dostala do záporu. Zaměstnanci si nebyli schopni vydělat ani na svou mzdu.


75

Graf č. VI.2.7 Čtvrtletní hrubý operační přebytek (meziroční změna v %)

-1 3 .6

-8 6 .2

-9 .8

5 .5

-1 6 .6

-2 9 .9

-1 2 .6

1 3 3 .3

-1 5 .8

1 8 .6

-1 3 .5

-2 7 .5

-1 0 .4

-4 2 .3

-1 0 .2

2.4

-1 1 .3-1 8 .1

4.3 5 .41 1 .5

2 3 .9

-4 .7

-2 1 .5

-1 0 0 .0

-5 0 .0

0.0

5 0 .0

1 0 0 .0

1 5 0 .0

N e f i n a n č n í p o d n i k y Ze m ě d ě l s tv í P r ů m y s l S t a v e b n i c t v í V y b r a n é s l u ž b y O statn í s lužby

1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Graf č. VI.2.8 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (v tis. Kč)

-2 5 .0

0 .0

2 5 .0

5 0 .0

7 5 .0

1 0 0 .0

1 2 5 .0

1 .Q .0 8 2 .Q . 0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



V grafu č. VI.2.9 jsou meziroční změny hodnot hrubého operačního přebytku na zaměstnané osoby. Většina sledovaných agregací vykázala v průběhu roku 2009 zlepšující se trend tohoto ukazatele s tím, že ve 4. čtvrtletí dosáhla kladných hodnot, kromě ostatních služeb. To je pozitivní pro podnikatele, ale negativní pro zaměstnance. Zlepšení hodnot, při trvajících problémech s odbytem, je dosahováno snižováním počtu zaměstnaných osob (kromě stavebnictví).

Druhý relativní ukazatel, pracující s hrubým operačním přebytkem, je jeho podíl na obratu (viz graf č. VI.2.10). Jedná se o ukazatel struktury výkazu zisků a ztrát. Obdobně jako v předchozím ukazateli, projevují se zde odvětvová specifika. Hodnoty u agregace ostatní služby (finanční poradenství, zdravotnictví, školství) jsou výrazně vyšší než u průmyslu, stavebnictví a vybraných služeb. Velmi rozkolísané čtvrtletní hodnoty vykazuje zemědělství.


76

Graf č. VI.2.9 Hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby (meziroční změna v %)

-9 .0

-8 5 .6

0.07 .2

-1 5 .2

-3 1 .6

-5 .2

1 4 4 .4

-2.3

2 1 .2

-9.9

-2 8 .6

-1 .7

-3 8 .5

5 .6 6.0

-6 .7

-1 8 .9

1 4 .0 1 1 .9

2 8 .6 3 0 .8

0.9

-2 1 .7

-1 0 0 .0

-5 0 .0

0.0

5 0 .0

1 0 0 .0

1 5 0 .0

2 0 0 .0

N e f i n a n č n í p o d n i k y Ze m ě d ě l s tv í P r ů m y s l S t a v e b n i c t v í V y b r a n é s l u ž b y O statn í s lužby

1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Podobně jako je diferencovaný vývoj hodnot tohoto ukazatele mezi odvětvími, tak je patrná ještě větší diferenciace uvnitř jednotlivých odvětví a především mezi jednotlivými podniky. V době recese se tato diferenciace mezi úspěšnými a neúspěšnými podniky dále zvýrazňuje.

Graf č. VI.2.10 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat (v %)

-1 0 .0 0

-5 .0 0

0 .0 0

5 .0 0

1 0 .0 0

1 5 .0 0

2 0 .0 0

2 5 .0 0

1 .Q .0 8 2 .Q .0 8 3 .Q .0 8 4.Q .0 8 1 .Q .0 9 2 .Q .0 9 3.Q .0 9 4 .Q .0 9



V příloze jsou v tabulkách č. VI.1 až VI.6 podrobné hodnoty za dvou místné CZ-NACE.

VI.3 Průmysl

Průmysl se dle CZ-NACE skládá ze čtyř sekcí: B - těžba a dobývání (dále Dobývání), C - zpracovatelský průmysl (Zprac.prům.), D - výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu (Energetika), E - zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanace (Voda).

Hodnocení jednotlivých sekcí průmyslu je provedeno na pozadí průmyslu celkem.


77

V grafu č. VI.3.1 je vývoj čtvrtletních hodnot účetní přidané hodnoty v běžných cenách a v grafu č. VI.3.2 je její meziroční změna. Ve všech čtvrtletích roku 2009 zaznamenalo nejvyšší propad účetní přidané hodnoty Dobývání, které ve 4. čtvrtletí 2009 zastavilo jeho prohlubování. Neutěšenou situaci v dobývání charakterizuje také největší negativní dopad dynamiky relace obratu a vstupních nákladů (viz graf č. VI.3.3). Z pohledu tvorby přidané hodnoty je Dobývání ze sekcí průmyslu v nejhorší situaci. Problémem je vysoký podíl fixních nákladů v nákladech na vstupy, daný tím, že se jedná o odvětví na začátku produkčního řetězce.

Graf č. VI.3.1 Čtvrtletní účetní přidaná hodnota (v mld. Kč)

0

5 0

1 0 0

1 5 0

2 0 0

2 5 0

3 0 0

1.Q .0 8 2.Q .0 8 3.Q .0 8 4 .Q .0 8 1 .Q . 0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9

P r ů m y s l D o b ý v á n í Z p r a c . p r ů m . V o d a E n e r g e t i k a


Graf č. VI.3.2 Čtvrtletní účetní přidaná hodnota (meziroční změna v %)

-8 .0

-1 9 .5

-1 5 .0

-8 .8

2 6 .3

-1 3 .5

-2 4 .3

-1 4 .4

-9.8

-2.8

-1 0 .0

-2 6 .0

-1 0 .8

-1 .0

0 .80.8

-1 5 .9

-3.7

1 0 .6

2 6 .8

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0 .0

1 0 .0

2 0 .0

3 0 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Negativní vývoj tvorby účetní přidané hodnoty vykazuje Zpracovatelský průmysl, avšak s mírně příznivým trendem. U tohoto odvětví jde o očekávaný vývoj, protože je výrazně vývozně orientované a zahraniční poptávka vykazovala největší propady. Z pohledu relace dynamiky obratu ke vstupním nákladům se Zpracovatelskému průmyslu dařilo více stlačit náklady na vstupy, než byl pokles obratu. Důvodem byla zejména nižší cena ropy a také nižší podíl fixních nákladů vstupů než v dobývání. Ve 4. čtvrtletí 2009 se tato relace zhoršila, ale zůstala v kladných číslech, když na straně vstupů začaly narůstat ceny surovin a energie.


78

Graf č. VI.3.3 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v %)

0 .6

-4 .5

1 .4

4 .7

-2 .3

0.1

-4 .1

1 .1

4 .3

-3.9

0 .4

-7.3

1.4

6.3

-2 .5

0.9

-4 .3

0 .5

2 .5

3.4

-8 .0

-6 .0

-4 .0

-2 .0

0 .0

2 .0

4 .0

6 .0

8 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Zajímavý vývoj je v agregacích, kde působí přirozené monopoly a velké podniky s dominantním postavením. Podniky ze sekce Voda, po počátečním velkém propadu účetní přidané hodnoty, tento propad rychle vyrovnávaly a ve 4. čtvrtletí 2009 zaznamenaly výrazný růst s tím, že se jim dařilo ze všech sekcí průmyslu nejvíce promítnout pokles v odbytu do ještě většího snížení nákladů vstupů.

Druhé odvětví s přirozenými monopoly, Energetika, dokázalo jako jediné ze sekcí průmyslu dosáhnout růstu účetní přidané hodnoty (se sezónními výkyvy), ale naopak oproti Vodě eliminovat růst vstupních nákladů k růstu obratu se mu podařilo až ve 4. čtvrtletí.

Graf č. VI.3.4 dává obraz o čtvrtletní úrovni produktivity práce a graf č. VI.3.5 o její meziroční změně. Produktivita práce v Energetice vykazuje velmi vysokou úroveň a velkou závislost na sezónnosti. Je to dáno předmětem podnikání. Vyšší hodnoty produktivity práce vykazuje také Dobývání oproti Zpracovatelskému průmyslu a Vodě. Z hlediska vývoje produktivity práce je důležitý zlepšující se trend v průběhu roku a její meziroční růst ve druhé polovině roku ve všech agregacích průmyslu, kromě Dobývání.

V grafech č. VI.3.6 a VI.3.7 je vývoj čtvrtletních hodnot hrubého operačního přebytku a jeho meziročních změn. Vysoké hodnoty operačního přebytku za průmysl celkem v 1. a 4. čtvrtletí 2009 byly dány sezónním výkyvem v Energetice v závislosti na počasí. Z hlediska meziročních změn si nejlépe vedla Energetika, nejhůře Dobývání. Pozitivní trend byl ve Zpracovatelském průmyslu, kdy se podnikům dařilo snižovat propad a ve 4. čtvrtletí vykázaly růst.

Podíl hrubého operačního přebytku na zaměstnaných osobách ukazuje graf č. VI.3.8 (absolutní objem) a graf č. VI.3.9 (meziroční změna). Všechny agregace v průmyslu dosáhly ve 4. čtvrtletí 2009 růstu, když se tento ukazatel v předchozích čtvrtletích ve všech agregacích zlepšoval, kromě Dobývání. To zřejmě nemohlo při poklesu tvorby účetní přidané hodnoty propustit tolik pracovníků, aby tento trend zvrátilo, jako Zpracovatelský průmysl a Voda. Nejlepší výsledky měla opět Energetika.

Podíl hrubého operačního přebytku na obratu znázorňuje graf č. VI.3.10. Kromě sezónnosti je zde patrná poměrně velká odvětvová diferenciace hodnot.


79

Graf č. VI.3.4 Čtvrtletní produktivita práce (v tis. Kč)

0.0

2 0 0 .0

4 0 0 .0

6 0 0 .0

8 0 0 .0

1 0 0 0 .0

1 2 0 0 .0

1 4 0 0 .0

1 6 0 0 .0

1 8 0 0 .0

2 0 0 0 .0

1.Q .0 8 2 .Q .0 8 3.Q .0 8 4 .Q .0 8 1 .Q .0 9 2 .Q .0 9 3 .Q .0 9 4.Q .0 9

P r ů m y s l D o b ý v á n í Z p r a c . p r ů m . V o d a E n e r g e tika



2.0

-1 5 .2

-5.0-6 .7

2 5 .9

0.4

-1 9 .4

0 .4

-4.5-2.8

5 .8

-2 0 .8

6.3

3 .31 .1

1 6 .3

-9.8

1 2 .2

1 5 .7

3 0 .0

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0 .0

1 0 .0

2 0 .0

3 0 .0

4 0 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



0

2 0

4 0

6 0

8 0

1 0 0

1 2 0

1 4 0

1 6 0

1 .Q .0 8 2.Q .0 8 3.Q .0 8 4 .Q .0 8 1 .Q . 0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9




80


-9 .8

-2 3 .2-2 5 .1

-1 8 .7

3 0 .4

-1 5 .8

-2 5 .0

-1 7 .6

-2 0 .9

-4.6

-1 0 .2

-3 4 .7

-1 0 .7

-1 .2 -1 .0

1 1 .5

-2.4

3 .9

3 2 .2

2 9 .3

-4 0 .0

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0 .0

1 0 .0

2 0 .0

3 0 .0

4 0 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



0 .0

2 5 0 .0

5 0 0 .0

7 5 0 .0

1 0 0 0 .0

1 2 5 0 .0

1 5 0 0 .0

1 7 5 0 .0

0 .0

5 0 .0

1 0 0 .0

1 5 0 .0

2 0 0 .0

2 5 0 .0

1 .Q .0 8 2 .Q .0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1 .Q .0 9 2 .Q .0 9 3.Q .0 9 4 .Q .0 9




0.0

-1 9 .1-1 6 .4 -1 6 .8

3 0 .0

-2.3

-2 0 .1

-3 .3

-1 6 .2

-4.5

5 .6

-3 0 .0

6.3

3 .0

-0 .7

2 8 .6

4 .7

2 1 .1

3 8 .4

3 2 .6

-4 0 .0

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0 .0

1 0 .0

2 0 .0

3 0 .0

4 0 .0

5 0 .0


1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



81


0 .0 0

5 .0 0

1 0 .0 0

1 5 .0 0

2 0 .0 0

2 5 .0 0

3 0 .0 0

3 5 .0 0

1 .Q .0 8 2 .Q . 0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



VI.4 Stavebnictví

Stavebnictví se člení na tři dvoumístné CZ-NACE: 41 Výstavba budov 42 Inženýrské stavitelství 43 Specializované stavební činnosti.

Graf č. VI.4.1 zobrazuje vývoj čtvrtletní hodnoty účetní přidané hodnoty za 2místné CZ-NACE (stupnice vlevo) na pozadí stavebnictví celkem (stupnice vpravo). Na vývoji čtvrtletních dat je patrná sezónnost, která může být, kromě jinými faktory, výrazně ovlivněna mimořádně příznivými povětrnostními podmínkami, o čemž svědčí vysoké hodnoty ve 4. čtvrtletí 2009.

Graf č. VI.4.1 Čtvrtletní účetní přidaná hodnota (v mld. Kč)

0

1 0

2 0

3 0

4 0

5 0

6 0

0

5

1 0

1 5

2 0

2 5

1.Q .0 8 2 .Q .0 8 3.Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2 .Q .0 9 3 .Q . 0 9 4.Q .0 9

S t a v e b n i c t v í V ý s t a v b a b u d o v In že n ý r s k é stavite lstv í S p e c i a l i z o v a n é s t a v e b n í č i n n o s t i


Podíl jednotlivých stavebních oborů dle 2místné CZ-NACE se u finančních ukazatelů liší od produkčních ukazatelů, které zahrnují soubor od 50 zaměstnanců a více, zatímco finanční ukazatele jsou včetně dopočtu od 0 zaměstnanců (vč. živnostníků). Ve specializované stavební činnosti je tak mnoho malých podniků,


82

zatímco v inženýrském stavitelství málo. Proto podíl na účetní přidané hodnotě u specializované stavební činnosti je nejvyšší a u inženýrského stavitelství nejnižší.

V grafu č. VI.4.2 jsou meziroční změny přidaných hodnot v jednotlivých čtvrtletích. Nejvyšší nárůsty vykazuje inženýrské stavitelství. Jde o vliv nárůstu státních zakázek, a to nejen v jejich objemu, ale pravděpodobně i co se týče cen a struktury prací. Vliv optimalizace finančního řízení lze částečně dokumentovat na grafu č. VI.4.3, který vyjadřuje relaci dynamiky obratu a vstupních nákladů, kdy všechna odvětví stavebnictví vykázala výrazný pozitivní vývoj. Např. ve 4. čtvrtletí 2009 vykázala výstavba budov absolutní propad vstupních nákladů o 21 %, při pomalejším snížení obratu o 15 %, s kladným saldem relace 6 procentních bodů.

Graf č. VI.4.2 Čtvrtletní přidaná hodnota (meziroční změna v %)

1 .73 .0

1.1 0.5

1 0 .5

1 2 .7

3 0 .2

-3.1

2 .0

-2 .8

2 0 .4

-4.5

1 0 .9

1 4 .9

2 3 .9

0 .5

-1 0 .0

-5 .0

0 .0

5 .0

1 0 .0

1 5 .0

2 0 .0

2 5 .0

3 0 .0

3 5 .0

S t a v e b n i c t v í V ý s t a v b a b u d o v In že n ý r s k é stavite lstv í S p e c i a li z o v a n é s t a v e b n í č i n n o s t i

1 .Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Grafy č. VI.4.4 a č. VI.4.5 ukazují čtvrtletní úroveň produktivity práce a její meziroční změnu. Pozoruhodný je výrazný meziroční nárůst produktivity práce u všech stavebních oborů ve 4. čtvrtletí. Z obou grafů je vidět měnící se rozdíly v úrovni a dynamice produktivity práce, ovlivněné strukturou prováděných prací v jednotlivých etapách výstavby, ale pravděpodobně také cenovou politikou stavebních firem.

Objemy čtvrtletních hrubých operačních přebytků (viz graf č. VI.4.6) a jejich meziroční změny (viz graf č. VI.4.7) mají podobný charakter jako čtvrtletní účetní přidaná hodnota.

V grafech č. VI.4.8, č. VI.4.9 a č. VI.4.10 jsou relativní ukazatele, poměřující čtvrtletní hrubý operační přebytek k zaměstnaným osobám a k obratu. Nejlepší hodnoty čtvrtletního hrubého operačního přebytku na zaměstnanou osobu vykazovalo v roce 2008 odvětví specializovaných stavebních činností, ale od 2. čtvrtletí 2009 je přechodně dosáhlo inženýrské stavitelství, zřejmě v návaznosti na uvolňování prostředků z Fondu dopravní infrastruktury. Specializované stavební činnosti, díky vysoké základně a vysoké úrovni tohoto ukazatele, vykazují mírný pokles, resp. nižší růst, hrubého operačního přebytku na zaměstnanou osobu, při jeho vysokých nárůstech v inženýrském stavitelství a výstavbě budov. Zlepšení se týká zjevně především větších podniků.


83

Graf č. VI.4.3 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v %)

3.0

4 .0

0 .9

2 .6

4 .0

4 .9

4 .5

2 .7

3 .4 3 .4

4 .1

2.7

4.9

6 .0

4 .6

3 .9

0.0

1.0

2.0

3.0

4.0

5.0

6.0

7.0


1 .Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9


Graf č. VI.4.4 Čtvrtletní produktivita práce (v tis. Kč)

0 .0

5 0 .0

1 0 0 .0

1 5 0 .0

2 0 0 .0

2 5 0 .0

1 .Q .0 8 2 .Q . 0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9




3 .3

7 .8

-0 .8

1.2

1 2 .9

1 7 .9

2 5 .8

-0 .2

5 .5

3.2

1 6 .9

-0.1

1 7 .1

2 4 .4

2 3 .0

7 .3

-5 .0

0 .0

5 .0

1 0 .0

1 5 .0

2 0 .0

2 5 .0

3 0 .0


1 .Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



84


0

5

1 0

1 5

2 0

2 5

3 0

3 5

0

2

4

6

8

1 0

1 2

1 4

1.Q .0 8 2 .Q .0 8 3.Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2 .Q .0 9 3 .Q . 0 9 4.Q .0 9




5 .5

1 3 .7

-1 7 .1

2.4

1 8 .6

2 9 .5

5 2 .9

-4.4

2 .4

-5 .5

3 1 .0

-4.7

2 3 .9

4 1 .9 4 3 .0

6 .6

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0 .0

1 0 .0

2 0 .0

3 0 .0

4 0 .0

5 0 .0

6 0 .0


1 .Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



0 .0

2 0 .0

4 0 .0

6 0 .0

8 0 .0

1 0 0 .0

1 2 0 .0

1 4 0 .0

1 6 0 .0

1 .Q .0 8 2 .Q . 0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9




85


7 .2

1 9 .0

-1 8 .7

3 .1

2 1 .2

3 5 .5

4 7 .8

-1.6

6.0

0 .3

2 7 .2

-0.4

3 0 .8

5 3 .6

4 1 .9

1 3 .8

-3 0 .0

-2 0 .0

-1 0 .0

0.0

1 0 .0

2 0 .0

3 0 .0

4 0 .0

5 0 .0

6 0 .0


1 .Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



0 .0 0

2 .0 0

4 .0 0

6 .0 0

8 .0 0

1 0 .0 0

1 2 .0 0

1 4 .0 0

1 6 .0 0

1 8 .0 0

1 .Q .0 8 2 .Q . 0 8 3 .Q .0 8 4 .Q .0 8 1.Q .0 9 2.Q .0 9 3 .Q .0 9 4 .Q .0 9



Podíl hrubého operačního přebytku na obratu je nejvyšší u specializovaných činností, kde se kombinují dva vlivy, a to jiný předmět činnosti (struktura prací, sezónnost) a výrazně vyšší podíl menších podniků.

Přílohová část

OBSAH Strana

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE 1

II. PRŮMYSL 8

III. STAVEBNICTVÍ 10

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 12

V. VNITŘNÍ OBCHOD 17

VI. FINANČNÍ UKAZATELE 18

I. MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Strana 1

MěrnáUkazatel jednotka 2008 1.Q 2.Q 1. pol. 3.Q 1.-3.Q 4.Q 1.-4.Q

HDPx/ (objem v běžných cenách xx/, mld. Kč 3 687,3 908,3 904,0 1 812,3 902,8 2 715,1 915,3 3 630,4 změna ve stálých cenách) změna v % 2,3 -4,0 -4,9 -4,4 -4,5 -4,4 -3,1 -4,1 Spotřeba domácností mld. Kč 1 802,9 453,9 452,7 906,6 449,6 1 356,2 449,0 1 805,2

změna v % 3,5 0,8 0,0 0,4 -0,5 0,1 -1,2 -0,2 Spotřeba vlády mld. Kč 753,2 195,7 197,7 393,5 203,2 596,6 205,1 801,7

změna v % 1,0 3,4 3,4 3,4 5,5 4,1 5,2 4,4 Spotřeba neziskových institucí mld. Kč 30,3 7,8 8,1 15,9 8,2 24,1 8,4 32,6

změna v % 5,3 3,2 8,2 5,7 10,3 7,2 10,9 8,2 Hrubý fixní kapitál mld. Kč 883,2 210,3 206,7 417,0 201,9 618,8 203,2 822,1

změna v % -1,5 -8,1 -7,7 -7,9 -10,4 -8,7 -7,0 -8,3 Změna zásob a cenností mld. Kč 50,0 -2,1 -11,5 -13,6 -12,9 -26,5 -12,6 -39,1 Vývoz zboží a služeb mld. Kč 2 840,6 634,4 613,1 1 247,5 638,8 1 886,3 640,1 2 526,4

změna v % 5,7 -18,5 -15,6 -17,0 -6,6 -13,6 2,5 -9,9 Dovoz zboží a služeb mld. Kč 2 672,9 591,8 562,7 1 154,5 586,0 1 740,5 578,0 2 318,5

změna v % 4,3 -17,4 -15,0 -16,2 -4,9 -12,5 -1,5 -9,9 Bilance zahraničního obchodu mld. Kč 167,7 42,6 50,4 93,0 52,8 145,8 62,1 207,9

Průměrná měsíční mzdaxxx/ 22 691 22 321 23 067 22 690 23 319 22 896 25 752 23 598(meziroční změna v %) nominální % 8,3 3,1 3,1 3,1 4,7 3,6 5,2 4,0 reálná % 1,9 1,0 1,7 1,3 4,6 2,4 4,8 3,0

Pramen: ČSÚ, MPSV MPO - odbor ekonomických analýz x/ očištěno o sezónní a kalendářní vlivy xx/ vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem xxx/ za celé hospodářství, na přepočtené počty zaměstnanců

2009


MěrnáUkazatel jednotka leden únor březen 1. - 3. duben květen červen 1.pol. červenec srpen září 1.-9. říjen listopad prosinec 2009

Míra inflace (roční klouzavý průměr) % - 5,9 5,4 5,0 - 4,6 4,1 3,7 - 3,1 2,6 2,1 - 1,6 1,3 1,0 -

Spotřebitelské ceny(stejné období předch. roku = 100) Úhrn % 6,3 2,2 2,0 2,3 2,1 1,8 1,3 1,2 1,8 0,3 0,2 0,0 1,2 -0,2 0,5 1,0 1,0 v tom: potraviny a nealkoholické nápoje % 8,1 -1,5 -1,3 -1,1 -1,3 -2,2 -3,9 -4,6 -2,4 -6,5 -6,1 -5,8 -3,7 -6,2 -4,9 -3,5 -3,9 alkoholické nápoje, tabák % 9,9 8,9 8,4 9,9 9,1 9,4 9,4 9,1 9,2 7,6 5,7 3,4 7,9 3,0 2,5 2,0 6,5 odívání a obuv % -1,1 -0,2 -1,3 -1,5 -1,2 -2,1 -2,4 -2,6 -1,8 -3,7 -3,8 -3,5 -2,4 -3,3 -2,7 -2,8 -2,5 bydlení, voda, energie, paliva % 10,3 10,6 9,6 9,4 9,9 8,6 8,4 8,2 9,1 6,5 6,3 6,2 8,2 4,6 4,5 4,4 7,2 zařízení domácností, opravy % 0,5 0,1 0,1 -0,1 0,0 -0,4 -0,5 -0,6 -0,2 -1,1 -1,1 -0,9 -0,5 -0,8 -0,7 -0,9 -0,6 zdraví % 31,4 0,7 -1,4 -0,4 -0,4 -3,9 -3,7 -3,8 -2,1 -4,6 -4,7 -4,6 -2,9 -4,4 -4,3 -4,0 -3,2 doprava % 2,3 -11,1 -9,3 -8,8 -8,7 -7,7 -8,3 -7,3 -8,7 -6,8 -5,7 -5,6 -7,9 -3,3 1,6 4,5 -5,8 pošty a telekomunikace % -2,7 -4,6 -4,0 -4,2 -4,2 -4,4 -4,4 -4,5 -4,3 -5,8 -5,7 -4,9 -4,7 -4,5 -4,1 -4,0 -4,6 rekreace a kultura % 0,8 -0,7 -1,1 -0,9 -0,9 -0,8 -0,3 -0,7 -0,7 -0,8 -0,9 -1,2 -0,8 -1,4 -1,1 -0,9 -0,9 vzdělávání % 2,7 3,5 3,3 3,3 3,4 3,3 3,3 3,1 3,3 3,1 3,1 1,5 3,1 1,5 1,5 1,5 2,7 stravování a ubytování % 7,0 3,8 3,0 3,0 3,3 2,7 2,5 2,2 2,9 1,9 1,9 1,7 2,5 1,5 1,5 1,5 2,3 ostatní zboží a služby % 4,7 1,7 2,0 2,0 1,9 2,0 1,9 1,6 1,9 2,3 2,0 1,8 1,9 1,9 1,9 1,8 1,9

Ceny ve výrobní sféře(roční klouzavý průměr) průmysl % - 3,9 3,4 2,7 - 2,1 1,4 0,6 - -0,3 -1,2 -2,1 - -2,8 -3,1 -3,1 - stavební práce % - 4,3 4,2 3,9 - 3,7 3,4 3,1 - 2,7 2,4 2,1 - 1,8 1,5 1,2 - zemědělství % - 4,5 -0,2 -4,8 - -9,5 -14,1 -18,2 - -21,7 -23,8 -25,1 - -25,6 -25,5 -24,9 -

Ceny ve výrobní sféře(stejné období předch. roku = 100) průmysl % 4,5 -0,8 -0,6 -2,0 -1,2 -2,5 -3,8 -4,4 -2,4 -4,9 -5,1 -5,4 -3,3 -4,6 -2,4 -0,8 -3,1 stavební práce % 4,5 3,2 2,5 2,3 2,7 1,9 1,3 1,0 2,0 0,7 0,5 0,4 1,5 0,3 0,2 0,3 1,2 zemědělství % 8,8 -26,8 -28,1 -28,6 -27,8 -29,2 -31,4 -27,9 -28,6 -26,7 -23,5 -21,2 -27,2 -19,3 -16,0 -12,7 -24,9

Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období) % 6,0 6,8 7,4 7,7 7,9 7,9 8,0 8,4 8,5 8,6 8,5 8,6 9,2

Saldo státního rozpočtu (ke konci období) mld. Kč -20,0 0,5 4,9 -7,7 -2,3 -53,3 -15,8 3,2 -68,3 -7,9 -13,4 2,3 -87,3 -50,8 -31,3 -22,8 -192,4

Pramen: ČSÚ, MPSV, MF MPO - odbor ekonomických analýz

2008 2009


Měrná 2009Ukazatel jednotka 2008 leden únor březen 1.Q duben květen červen 2.Q červenec srpen září 3.Q říjen listopad prosinec 4.Q 2009

Peněžní zásoba M2 mld. Kč 2 639,1 2 640,8 2 650,4 2 643,0 2 661,5 2 678,6 2 633,5 2 635,6 2 636,0 2 622,6 2 648,7 2 676,8 2 755,5(k 31.12. předchozího roku) změna v % 6,5 0,1 0,4 0,1 0,9 1,5 -0,2 -0,1 -0,1 -0,6 0,4 1,4 4,4Vklady korunové mld. Kč 2 301,0 2 418,1 2 408,1 2 397,1 2 421,7 2 472,6 2 472,5 2 462,1 2 470,2 2 481,9 2 511,9 2 454,3 2 457,5(k 31.12. předchozího roku) změna v % 9,1 5,1 4,7 4,2 5,2 7,5 7,5 7,0 7,4 7,9 9,2 6,7 6,8 obyvatelstvo mld. Kč 1 283,7 1 319,3 1 335,5 1 342,6 1 367,0 1 370,6 1 367,3 1 369,5 1 371,3 1 371,4 1 372,6 1 375,7 1 402,2

změna v % 13,1 2,8 4,0 4,6 6,5 6,8 6,5 6,7 6,8 6,8 6,9 7,2 9,2 ostatní sektory mld. Kč 1 017,3 1 098,8 1 072,6 1 054,5 1 054,7 1 102,0 1 105,2 1 092,6 1 098,9 1 110,5 1 139,2 1 078,6 1 055,3

změna v % 4,4 8,0 5,4 3,7 3,7 8,3 8,6 7,4 8,0 9,2 12,0 6,0 3,7Úvěry korunové mld. Kč 1 783,9 1 787,1 1 790,2 1 792,1 1 808,6 1 808,4 1 823,4 1 819,3 1 825,1 1 829,6 1 830,2 1 831,7 1 820,1(k 31.12. předchozího roku) změna v % 14,8 0,2 0,4 0,5 1,4 1,4 2,2 2,0 2,3 2,6 2,6 2,7 2,0 obyvatelstvo mld. Kč 807,8 812,3 818,1 827,6 835,9 843,4 852,7 861,3 868,4 875,3 882,3 888,1 897,4

změna v % 20,9 0,6 1,3 2,4 3,5 4,4 5,6 6,6 7,5 8,4 9,2 9,9 11,1 ostatní sektory mld. Kč 976,0 974,8 972,2 964,5 972,7 965,0 970,7 957,9 956,7 954,3 947,9 943,7 922,7

změna v % 10,2 -0,1 -0,4 -1,2 -0,3 -1,1 -0,6 -1,9 -2,0 -2,2 -2,9 -3,3 -5,5

Platební bilanceBěžný účet mil. USD -1 255,1 1 176,9 -1 569,0 -1 325,7 -428,2 -2 146,0 Obchodní bilance mil. USD 6 332,6 1 965,8 2 677,1 2 469,4 2 407,9 9 520,2 Bilance služeb mil. USD 3 913,2 695,4 478,3 148,7 12,0 1 334,4 Bilance výnosů mil. USD -10 515,8 -1 689,9 -4 678,5 -3 332,2 ####### -12 196,1Finanční účet mil. USD 3 594,8 -410,7 1 346,5 1 503,6 2 882,6 5 322,0 Přímé investice mil. USD 2 262,1 693,5 -16,8 -1 001,7 1 708,9 1 383,9 Zahraniční v ČR mil. USD 6 579,8 1 059,4 673,2 -225,8 1 160,0 2 666,8 Portfoliové investice mil. USD -41,8 -49,1 3 788,5 1 338,3 952,6 6 030,3 Dlouhodobý kapitál mil. USD -1 502,9 -170,4 139,8 443,7 1 002,2 1 415,3 Krátkodobý kapitál mil. USD 3 680,9 -708,8 -2 373,9 762,1 -805,8 -3 126,4Devizové rezervy ČNB mld. USD 37,0 35,0 35,7 36,9 37,0 38,6 38,4 38,9 40,1 41,1 41,4 41,5 41,6

Zahraniční zadluženost mld. USD 83,1 75,6 82,9 85,3 86,5

Pramen: ČNB MPO - odbor ekonomických analýz


Nezaměstnanost podle krajů

k 28.2.2010Kraj počet počet míra počet počet míra míra

uchazečů volných nezaměst- uchazečů volných nezaměst- nezaměst-o zaměst- pracovních nanosti o zaměst- pracovních nanosti nanosti

nání míst v % nání míst v % v % Praha 17 433 25 002 2,1 29 865 8 508 3,7 3,9 Středočeský 31 220 11 399 4,5 49 144 3 296 7,0 7,6 Jihočeský 17 505 4 188 4,8 27 530 1 516 7,8 8,7 Plzeňský 16 757 7 562 5,0 26 802 2 078 8,2 8,7 Karlovarský 13 437 2 087 7,6 19 337 830 11,1 11,8 Ústecký 45 657 4 485 10,3 59 976 1 721 13,6 14,3 Liberecký 16 605 2 279 7,0 26 273 1 201 11,2 11,6 Královéhradecký 14 728 4 052 4,8 23 373 1 333 8,0 8,7 Pardubický 16 998 3 654 6,0 26 817 1 813 9,6 10,6 Vysočina 17 874 2 414 6,3 28 566 762 10,3 11,2 Jihomoravský 43 063 8 253 6,8 65 944 3 040 10,6 11,4 Olomoucký 23 470 2 747 6,9 41 092 821 12,2 13,2 Zlínský 20 048 4 272 6,1 33 836 1 252 10,8 11,7 Moravskoslezský 57 455 8 795 8,5 80 581 2 756 12,1 12,9

Celkem ČR 352 250 91 189 6,0 539 136 30 927 9,2 9,9

Pramen: MPSV MPO - odbor ekonomických analýz

k 31.12.2009k 31.12.2008


Srovnání vývoje cen průmyslových výrobců v ČR, EU a ve vybraných zemích eurozóny (meziroční změna v %)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 200812 12 12 12 12 12 12 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Česká republika 0,8 -0,7 0,9 7,7 -0,4 2,6 5,2 -0,1 -0,8 -0,6 -2,0 -2,5 -3,8 -4,4 -4,9 -5,2 -5,4 -4,6 -2,4 -0,8Eurozóna -0,7 1,3 0,9 3,6 4,7 4,1 4,4 1,2 -0,8 -1,9 -3,2 -4,8 -5,9 6,5 -8,4 7,5 -7,6 -6,6 -4,4 -2,9EU (27 zemí)* -0,7 1,4 1,2 4,4 6,7 3,4 4,7 1,9 0,1 -0,9 -2,1 -4,1 -5,4 -6,3 -8,0 -6,8 -6,9 -5,5 -3,2 -1,6Belgie -1,7 2,6 -0,2 6,2 1,5 5,3 5,9 1,3 -1,5 -4,6 -7,6 -7,9 -8,6 -9,2 -10,2 -8,5 -9,3 -8,2 -5,8 -2,7Německo 0,1 0,6 1,8 2,9 5,2 4,4 2,5 4,0 2,1 1,0 -0,3 -2,5 -3,3 -4,3 -7,5 -6,8 -7,5 -7,5 -5,9 -5,2Řecko 1,3 3,3 2,0 3,0 9,1 2,7 9,0 -3,2 -3,4 -5,3 -6,8 -7,8 -9,4 -9,0 -11,1 -8,2 -7,9 -3,8 0,8 4,5Španělsko -0,9 2,0 1,1 5,0 5,2 3,6 5,9 0,4 -0,5 -1,1 -2,5 -3,4 -4,4 -4,9 -6,7 -5,5 -5,4 -4,2 -1,8 0,4Irsko 0,5 3,2 -0,7 1,1 3,3 0,5 4,0 2,5 2,0 1,5 0,5 -0,4 -1,1 -1,3 -1,2 -2,6 -1,8 -2,6 -2,4 -1,4Maďarsko 3,7 3,5 7,6 7,1 7,2 9,2 6,1 8,7 4,0 6,1 4,6 2,5 1,8 2,1 -0,5 -0,8 -1,2 -2,8 -1,0 0,7Rakousko -2,3 0,0 0,3 2,5 3,3 1,9 5,0 1,7 0,4 0,3 -1,3 -2,2 -2,6 -3,1 -4,1 -2,5 -2,8 -2,5 -1,3 0,2Polsko 1,6 0,8 2,3 7,9 0,4 3,1 4,4 2,3 4,2 4,8 4,0 3,5 1,9 1,8 0,6 1,0 0,6 1,6 1,9 2,8Portugalsko 0,6 1,3 0,0 4,7 4,0 3,4 5,4 -1,1 -2,4 -2,8 -3,8 -4,1 -4,9 -5,6 -6,7 -5,5 -5,2 -4,2 -1,5 0,8Slovinsko 7,5 3,7 2,1 5,0 1,8 2,9 6,2 3,5 2,3 1,2 0,8 0,2 -0,7 -0,7 -1,3 -1,7 -1,6 -1,4 -1,1 -0,7Slovensko 2,2 2,3 8,7 4,3 7,0 5,4 2,9 5,9 3,7 1,8 0,5 -0,8 -2,6 -3,2 -4,3 -4,7 -5,2 -5,8 -5,7 -5,1Finsko -1,4 0,0 0,3 -0,8 3,2 5,9 1,7 0,3 -2,8 -3,7 -5,0 -6,0 -8,2 -8,8 -10,1 -8,4 -9,6 -7,6 -3,8 -0,2Švédsko 1,2 5,4 -1,1 3,1 5,4 4,5 5,1 3,0 1,9 1,3 1,5 0,3 0,1 -0,9 -1,4 -1,4 -2,4 -1,1 0,9 0,9

Pramen: EUROSTAT MPO - odbor ekonomických analýz

*od roku 2007 vykazováno nově za EU 27

2009


Srovnání vývoje spotřebitelských cen v ČR, EU, ve vybraných zemích eurozóny a USA (meziroční změna v %, z harmonizovaných indexů)

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr průměr 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr

ČR 4,6 1,4 -0,1 2,6 1,6 2,1 3,0 6,3 1,4 1,3 1,7 1,3 0,9 0,8 -0,1 0,0 -0,3 -0,6 0,2 0,5 0,6Eurozóna 2,3 2,3 2,1 2,1 2,2 2,2 2,1 3,3 1,1 1,2 0,6 0,6 0,0 -0,1 -0,7 -0,2 -0,3 -0,1 0,5 0,9 0,3EU 25 * x x 1,9 2,1 2,2 2,2 2,4 3,7 1,7 1,8 1,4 1,3 0,8 0,6 0,2 0,6 0,3 0,5 1,0 1,5 1,0Belgie 2,4 1,6 1,5 1,9 2,5 2,3 1,8 4,5 2,1 1,9 0,6 0,7 -0,2 -1,0 -1,7 -0,7 -1,0 -0,9 0,0 0,3 0,0Irsko 4,0 4,7 4,0 2,3 2,2 2,7 2,9 3,1 1,1 0,1 -0,7 -0,7 -1,7 -2,2 -2,6 -2,4 -3,0 -2,8 -2,8 -2,6 -1,7Maďarsko 9,1 5,2 4,7 6,8 3,5 4,0 7,9 6,1 2,4 2,9 2,8 3,2 3,8 3,7 4,9 5,0 4,8 4,2 5,2 5,4 4,0Německo 1,9 1,3 1,0 1,8 1,9 1,8 2,3 2,8 0,9 1,0 0,4 0,8 0,0 0,0 -0,7 -0,1 -0,5 -0,1 0,3 0,8 0,2Polsko 5,3 1,9 0,7 3,6 2,2 1,3 2,6 4,2 3,2 3,6 4,0 4,3 4,2 4,2 4,5 4,3 4,0 3,8 3,8 3,8 4,0Portugalsko 4,4 3,7 3,3 2,5 2,1 3,0 2,4 2,6 0,1 0,1 -0,6 -0,6 -1,2 -1,6 -1,4 1,2 -1,8 -1,6 -0,8 -0,1 -0,9Rakousko 2,3 1,7 1,3 2,0 2,1 1,7 2,2 3,2 1,2 1,4 0,6 0,5 0,1 -0,3 -0,4 0,2 0,0 0,1 0,6 1,1 0,4Finsko 2,7 2,0 1,3 0,1 0,8 1,3 1,6 3,9 2,5 2,7 2,0 2,1 1,5 1,6 1,2 1,3 1,1 0,6 1,3 1,8 1,6Švédsko 2,7 2,0 2,3 1,0 0,8 1,5 1,7 3,4 2,0 2,2 1,9 1,8 1,7 1,6 1,8 1,9 1,4 1,8 2,4 2,8 1,9Lotyšsko 2,5 2,0 2,9 6,2 6,9 6,6 10,1 15,3 9,7 9,4 7,9 5,9 4,4 3,1 2,1 1,5 0,1 -1,2 -1,4 -1,4 3,3Řecko 3,7 3,9 3,4 3,0 3,5 3,3 3,0 4,2 2,0 1,8 1,5 1,1 0,7 0,7 0,7 1,0 0,7 1,2 2,1 2,6 1,3Slovensko 7,2 3,5 8,5 7,4 2,8 4,3 1,9 3,9 2,7 2,4 1,8 1,4 1,1 0,7 0,6 0,5 0,0 -0,1 0,0 0,0 0,9Slovinsko 8,6 7,5 5,7 3,6 2,5 2,5 3,8 5,6 1,4 2,1 1,6 1,1 0,5 0,2 -0,6 0,1 0,0 0,2 1,8 2,1 0,9Španělsko 2,8 3,6 3,1 3,1 3,4 3,6 2,8 4,1 0,8 0,7 -0,1 -0,2 -0,9 -1,0 -1,4 -0,8 -1,0 -0,6 0,4 0,9 -0,3USA 2,8 1,6 2,3 2,7 3,4 3,2 2,8 3,8 0,2 0,5 -0,1 -0,5 -0,9 -0,9 -1,6 -1,1 -1,0 -0,1 2,0 3,0 -0,4

Pramen: Eurostat, BLS USA MPO - odbor ekonomických analýz

Pozn.: Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) jsou srovnatelné indexy spotřebitelských cen členských států EU, ale nenahrazují národní indexy. Na rozdíl od tuzemského indexu spotřebitelských cen jsou ve struktuře spotřebního koše a vahách HICP zahrnuty tržby za nákupy cizinců a není zahrnuto hypotetické nájemné.

* od roku 2007 EU 27

2009


Indexy cen průmyslových výrobců (meziroční indexy průměrných hodnot)

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009Průmysl celkem 113,1 105,3 107,6 104,8 104,9 104,9 101,0 104,9 102,9 99,5 99,7 105,7 103,0 101,6 104,1 104,5 96,9 Nerostné suroviny 110,1 100,1 102,1 104,2 108,2 106,1 106,5 96,3 102,0 100,4 100,6 104,1 113,4 100,0 106,9 114,5 98,3 Uhlí, lignit, rašelina 108,7 97,5 100,6 104,0 107,6 105,6 106,9 95,4 102,1 99,7 100,3 105,5 117,3 99,3 108,8 117,8 97,6 Ostatní nerostné suroviny 120,6 118,4 111,3 106,0 111,5 109,0 104,8 101,5 101,2 102,5 101,6 100,1 101,3 102,1 101,7 103,0 102,2 Výrobky zpracovatelského průmyslu 114,1 105,4 108,4 104,9 104,8 104,5 100,1 105,7 102,6 98,7 99,7 106,0 102,0 100,7 103,5 103,2 94,4 Potravinářské výrobky a nápoje, tabák 118,0 105,6 106,6 108,6 107,7 105,7 97,1 103,4 106,3 99,0 98,9 104,8 98,9 98,6 104,4 106,8 95,5 Textilní a oděvní výrobky 114,1 104,4 106,2 104,4 104,1 105,7 101,8 100,8 102,7 98,6 99,0 100,3 99,2 100,2 100,5 99,7 100,2 Usně a výrobky z usní 105,0 101,4 111,8 104,1 101,9 106,3 102,4 99,9 103,7 102,0 100,1 99,7 101,4 100,4 100,4 102,1 100,7 Dřevo upravené, dřevěné výrobky 114,8 104,1 114,3 104,8 106,0 106,8 99,9 100,6 100,0 101,7 100,8 101,1 101,6 102,3 104,9 96,2 97,0 Vláknina, papír; tisk 101,1 103,2 123,0 98,5 95,2 105,8 99,5 111,5 103,8 98,3 99,0 100,0 99,9 100,4 102,8 97,7 97,1 Koks, rafinérské ropné výrobky 148,4 97,7 99,2 106,2 114,5 88,9 112,6 150,0 89,3 86,6 102,6 127,0 116,4 107,7 104,4 114,1 70,9 Chemické výrobky, vlákna 105,6 103,0 116,3 99,5 104,2 99,8 100,1 114,9 100,6 95,5 101,4 106,7 103,2 104,3 103,0 103,5 92,3 Pryžové a plastové výrobky 109,2 105,7 112,2 106,4 103,9 104,9 100,6 103,4 101,0 98,2 97,3 99,8 100,7 100,3 100,2 100,0 97,3 Základní kovy, hutní a kov. výrobky 107,6 104,5 109,8 103,1 103,5 108,5 96,9 102,2 102,5 97,4 99,9 118,5 106,8 99,3 106,7 105,0 89,2 Stroje a zařízení 115,4 111,7 106,2 107,5 105,2 104,7 102,1 101,6 101,6 101,7 100,4 101,5 102,8 101,7 102,9 102,5 101,7 Elektrické a optické přístroje a zařízení 116,4 106,4 106,0 103,5 105,1 103,5 102,2 103,0 101,4 99,7 99,4 99,5 99,1 102,1 101,5 96,6 100,2 Dopravní prostředky 111,3 107,8 105,9 105,4 101,8 103,3 100,1 101,0 104,9 100,7 99,7 99,7 97,9 98,7 98,9 94,7 100,5 Elektřina, plyn a voda 104,2 108,4 102,9 103,8 104,2 106,7 105,3 104,2 105,4 104,6 99,3 103,9 107,2 107,5 107,4 109,9 110,9

Pramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz

II. PRŮMYSL Strana 8(b.c. = běžné ceny - průměr roku 2005 = 100; meziroční změna v %, stejné období min.roku = 100)

Průmysl Měrnájedn. leden únor březen 1. - 3. duben květen červen 1. - 6. čevenec srpen září 1. - 9. říjen listopad prosinec 1. - 12.

Index průmyslové produkce % -22,0 -23,0 -12,4 -19,1 21,6 -21,6 -12,2 -18,8 -17,7 -8,2 -11,5 -16,7 -7,7 -0,2 1,8 -13,4Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb mld. Kč 198,1 207,4 233,7 639,3 211,8 202,5 229,7 1283,2 199,2 195,9 228,1 1 906,5 237,1 234,7 216,6 2 594,9 v org. s 50 a více zaměstnanci (b.c.) % -20,9 -18,5 -8,9 -16,0 -20,4 -20,5 -11,1 -16,7 -17,4 -9,6 -12,9 -15,6 -7,3 1,6 6,1 -12,0Tržby z přímého vývozu (b.c.) mld. Kč 88,9 97,1 112,0 298,1 100,1 94,9 112,3 605,4 91,3 90,6 112,2 899,5 114,7 110,1 91,4 1 215,7 index % -29,4 -23,9 -11,0 -21,5 -24,9 -25,1 -13,0 -21,3 -21,3 -10,4 -14,2 -19,5 -8,1 -1,2 4,5 -15,6Průměrný evidenční počet zaměstnanců tis. osob 968,0 950,7 931,1 949,9 909,4 896,5 889,0 924,1 880,2 877,3 875,1 908,6 875,5 873,5 869,5 899,6

index % -5,3 -7,0 -9,0 -7,1 -10,7 -12,1 -12,9 -9,5 -13,1 -13,9 -14,2 -10,6 -12,1 -12,5 -12,9 -11,3Průměrná měsíční nominální mzda Kč 22 722 21 513 23 259 22 494 23 568 23 912 23 583 23 074 24 271 22 874 23 397 23 216 24 265 27 220 27012 23931

index % 0,7 0,0 2,1 0,9 2,1 1,3 2,2 1,3 2,3 5,3 6,6 2,4 3,4 7,5 10,7 3,6Index produktivity práce*/ % -16,5 -12,4 0,1 -9,6 -10,9 -9,6 2,1 -8,9 -4,4 5,0 1,5 -5,3 5,5 16,1 21,8 -0,8Nové zakázky celkem (z b.c.) % -27,3 -26,3 -18,3 -24,1 -26,7 -27,9 -13,5 -23,3 -21,6 -14,1 -14,1 -21,1 -10,5 7,4 12,4 -16,4Nové zakázky ze zahraničí (z b.c.) % -28,4 -27,2 -18,4 -24,8 -27,4 -27,3 -9,7 -23,1 -23,0 -11,3 -11,6 -20,5 -3,9 10,0 17,0 -15,3

MPO - odbor ekonomických analýzPoznámka: nové zakázky celkem a ze zahraničí jen za vybrané oddíly CZ-NACE (13,14,17,20,21,24-30)*/ Produktivita práce vypočtena jako podíl indexu tržeb (v b.c.) a indexu průměrného evidenčního počtu zaměstnanců.

Pramen: ČSÚ

2009

II. PRŮMYSL Strana 9 - organizace s 50 a více zaměstnanci (leden - prosinec 2009)

Počet IndexCZ-NACE jedn. prům. b. c. meziroč. Podíl b.c. b. c. meziroč. Podíl*/ Podíl**/ osob meziroč. Podíl v Kč meziroč. Úroveň v Kč meziroč. Úroveň

produkce 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100 2009 změna prům=100B Těžba a dobývání 53 -7,0 73 805 -12,6 2,8 19 082 -15,9 0,7 25,9 35 986 -6,0 4,0 2 050 937 -7,1 71,1 28 556 -4,9 119,3D Výr. a rozvod el., plynu, tepla a klimat. vzduchu 105 -1,8 243 176 5,4 9,4 12 246 23,2 0,5 5,0 26 533 0,7 2,9 9 165 047 4,7 317,7 40 106 7,7 167,6C Zpracovatelský průmysl 4 352 -15,0 2 277 925 -13,6 87,8 1 184 346 -15,9 45,6 52,0 837 128 -11,8 93,1 2 721 119 -1,9 94,3 23 219 3,6 97,0

10 Výroba potravinářských výrobků 428 5,3 165 795 -3,4 6,4 31 024 -1,2 1,2 18,7 70 824 -2,7 7,9 2 340 950 -0,7 81,2 20 007 4,2 83,611 Výroba nápojů 65 -8,5 59 591 1,2 2,3 9 935 -10,6 0,4 16,7 13 625 1,2 1,5 4 373 617 0,0 151,6 30 400 1,3 127,012 Výroba tabákových výrobků 1 . . . . . . . . . . . . . . . . .13 Výroba textilií 140 -11,4 30 364 -13,5 1,2 19 716 -17,5 0,8 64,9 21 076 -22,2 2,3 1 440 708 11,2 49,9 17 664 7,9 73,814 Výroba oděvů 82 -15,9 5 533 -16,2 0,2 3 457 -17,0 0,1 62,5 10 748 -23,9 1,2 514 821 10,2 17,8 13 172 3,1 55,015 Výroba usní a souvisejících výrobků 37 -17,7 3 235 -3,6 0,1 1 936 3,8 0,1 59,8 4 164 -19,7 0,5 776 920 20,1 26,9 14 674 3,6 61,316 Zprac. dřeva, výr. dřev., kork. výr., kr. výr. náb. 135 -10,9 34 825 -4,5 1,3 18 719 6,9 0,7 53,8 16 952 -7,4 1,9 2 054 323 3,2 71,2 19 052 1,3 79,617 Výroba papíru a výrobků z papíru 91 -8,0 42 760 -11,3 1,6 24 768 -3,0 1,0 57,9 15 446 -9,4 1,7 2 768 345 -2,1 96,0 23 921 6,4 100,018 Tisk a rozmnož. nahraných nosičů 86 -13,4 22 315 1,8 0,9 6 508 11,3 0,3 29,2 10 658 -0,5 1,2 2 093 778 2,3 72,6 25 182 7,7 105,219 Výroba koksu a rafinovaných ropných výrobků 4 -10,1 75 418 -36,1 2,9 12 523 -8,1 0,5 16,6 2 545 -3,9 0,3 29 633 891 -33,5 1027,4 35 743 3,9 149,420 Výroba chemických látek a chem. přípravků 121 -5,6 96 611 -21,0 3,7 50 702 -18,1 2,0 52,5 24 517 -2,3 2,7 3 940 555 -19,1 136,6 25 600 0,5 107,021 Výroba zákl. farmac. výr. a farmac. přípravků 34 -6,5 27 213 2,8 1,0 19 798 2,3 0,8 72,8 9 110 -2,0 1,0 2 987 109 4,9 103,6 28 756 0,5 120,222 Výroba pryžových a plastových výrobků 358 -8,1 158 297 -5,7 6,1 77 314 -6,3 3,0 48,8 59 287 -13,6 6,6 2 670 019 9,2 92,6 22 374 5,1 93,523 Výroba ostatních nekov. minerálních výrobků 227 -23,8 96 505 -20,4 3,7 37 653 -17,1 1,5 39,0 43 684 -21,3 4,9 2 209 159 1,1 76,6 25 021 5,0 104,624 Výroba zákl. kovů, hutní zprac. kovů, slévárenství 134 -23,6 130 084 -39,1 5,0 58 811 -33,1 2,3 45,2 44 373 -17,6 4,9 2 931 607 -26,0 101,6 23 598 -2,9 98,625 Výr. kovových konstrukcí a kovoděl. výrobků 677 -21,8 148 015 -11,9 5,7 87 491 -14,1 3,4 59,1 89 807 -5,0 10,0 1 648 140 -7,2 57,1 22 344 2,5 93,426 Výroba počítačů, elektron. a optických přístrojů 145 -14,8 227 611 -6,6 8,8 125 552 -9,3 4,8 55,2 39 298 -13,8 4,4 5 791 922 8,4 200,8 24 279 7,0 101,527 Výroba elektrických zařízení 263 -20,3 117 078 -18,0 4,5 78 275 -21,6 3,0 66,9 61 133 -16,7 6,8 1 915 137 -1,6 66,4 22 278 6,9 93,128 Výroba strojů a zařízení 579 -27,2 173 213 -22,8 6,7 117 026 -22,1 4,5 67,6 95 395 -14,9 10,6 1 815 744 -9,3 63,0 23 515 1,4 98,329 Výroba motor. voz. (kr. motoc.), přívěs. a návěs. 278 -10,2 533 725 -7,6 20,6 344 060 -18,5 13,3 64,5 127 208 -15,6 14,1 4 195 686 9,5 145,5 25 419 2,7 106,230 Výroba ostatních dopr. prostředků a zařízení 52 -4,2 34 849 5,7 1,3 22 314 7,9 0,9 64,0 14 651 -2,6 1,6 2 378 598 8,5 82,5 27 599 7,7 115,331 Výroba nábytku 140 -15,6 17 704 -9,5 0,7 9 983 -3,0 0,4 56,4 14 349 -11,7 1,6 1 233 810 2,5 42,8 18 639 8,6 77,932 Ostatní zpracovatelský průmysl 124 -19,5 25 265 -6,3 1,0 15 703 -23,3 0,6 62,2 21 191 -3,4 2,4 1 192 229 -3,0 41,3 18 175 -0,3 75,933 Opravy a instalace strojů a zařízení 153 -7,2 42 375 2,5 1,6 6 850 -11,8 0,3 16,2 26 009 2,6 2,9 1 629 251 0,0 56,5 27 473 5,3 114,8

Průmysl celkem 4 510 -13,4 2 594 906 12,0 100,0 1 215 673 -15,6 46,8 46,8 899 647 -11,3 100,0 2 884 360 -0,8 100,0 23 931 3,6 100,0

*/ Podíl na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslu **/ Podíl na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb sekce, odvětví a oddíluPramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz

Tržby za prodej vlastních Tržby z přímého vývozu výrobků a služeb v mil. Kč v mil. Kč

Průměrný evidenčnípočet zaměstnanců

Prům.měs.tržby na 1 zam. Průměrná měsíčníve s.c. mzda

III. STAVEBNICTVÍ Strana 10 1. PRODUKCE, ZAMĚSTNANOST A PRODUKTIVITA

Stavebnictví Měrná(u indexů stejné období min. roku = 100) jedn. leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec

Index stavební produkce (s.c.) % 88,7 85,7 91,0 102,1 100,3 100,7 96,2 100,0 103,6 98,9 105,9 103,5 99,0 Průměrný evidenční počet pracovníků (index) % 100,1 99,8 100,5 100,3 100,8 101,1 100,4 100,3 99,8 99,5 98,9 98,3 99,8 Průměrná měsíční nominální mzda **/ Kč 24152 22899 26041 30909 26 276 26 757 29 189 25 899 27 617 27 150 32 670 38 534 28 091 index % 103,7 102,4 88,7 123,7 98,6 103,5 103,4 104,2 106,1 100,1 105,6 129,0 105,5Pramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz*/ přepočet indexem spotřebitelských cen**/ Sledováno u podniků s 50 a více zaměstnanci

20092009

III. STAVEBNICTVÍ 2. BYTOVÁ VÝSTAVBA Strana 11

stejné období min.roku = 100

Měrná 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletíjedn.

Počet bytů: zahájených počet 32 377 28 983 33 606 36 496 39 037 40 381 43 747 43 796 43 531 37 319 8 721 9 736 11 234 7 628

% 98,4 89,5 116 108,6 107 103,4 108,3 100,1 99,4 85,7 91,1 78,8 94,3 78,8

dokončených počet 25 207 24 758 27 291 27 127 32 268 32 863 30 190 41 649 38 380 38 526 9 314 7 770 8 720 12 722% 106,2 98,2 110,2 99,4 119 101,8 91,9 138 92,2 100,4 102,7 105,6 91,2 102,6


2009

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHODStrana 12

1. Teritoriální struktura

Meziroční VÝVOZ Meziroční DOVOZ Meziroční BILANCE1-12/2009 změna 1-12/2009 změna 1-12/2009 změna 1-12/2008 1-12/2009

Ukazatel mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil.Kč mil.Kč

Celkový zahraniční obchod ČR 4 110 681 100,0 -15,8 2 131 339 100,0 -13,8 1 979 342 100,0 -17,7 67 247 151 997

Vyspělé tržní ekonomiky 3 420 696 83,2 -15,7 1 927 721 90,4 -14,0 1 492 975 75,4 -17,8 424 035 434 746 EU 3 127 045 76,1 -15,9 1 804 699 84,7 -14,4 1 322 346 66,8 -17,9 496 565 482 353 ESVO 84 401 2,1 -5,0 45 637 2,1 -2,5 38 764 2,0 -7,8 4 800 6 873 ostatní vyspělé tržní ekonomiky 90 571 2,2 -63,9 77 385 3,6 -10,7 13 186 0,7 -92,0 -77 331 64 199Rozvojové ekonomiky 227 027 5,5 -0,4 92 099 4,3 11,6 134 928 6,8 -7,2 -62 838 -42 829Evropské tranzitivní ekonomiky 24 498 0,6 -24,4 18 480 0,9 -24,2 6 018 0,3 -24,9 16 376 12 462Společenství nezávislých států 208 762 5,1 -34,7 75 056 3,5 -29,4 133 706 6,8 -37,4 -107 239 -58 650Ostatní *) 220 796 5,4 -4,6 16 978 0,8 18,5 203 818 10,3 -6,1 -202 808 -186 840Nespecifikováno 8 900 0,2 -9,8 1 003 0,0 -79,1 7 897 0,4 55,7 -279 -6 894

Zahraniční obchod se zeměmi OECD 3 356 334 81,6 -15,4 1 868 275 87,7 -13,5 1 488 059 75,2 -17,7 352 089 380 216

*) Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, Vietnam Pramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz

OBRAT


1.1 Teritoriální struktura vývozu

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí KumulaceUkazatel mil.Kč podíl meziroční mil.Kč podíl meziroční mil.Kč podíl meziroční mil.Kč podíl meziroční 2009

v % změna v % v % změna v % v % změna v % v % změna v %

Celkový zahraniční obchod ČR 522 209 100,0 -18,9 527 439 100,0 -19,1 524 874 100,0 -12,8 556 817 100,0 -2,4 2 131 339

Vyspělé tržní ekonomiky 477 633 91,5 -19,2 476 508 90,3 -19,6 472 421 90,0 -13,2 501 158 90,0 -2,2 1 927 721 EU 446 392 85,5 -19,7 445 531 84,5 -20,2 442 477 84,3 -13,7 470 299 84,5 -2,2 1 804 699 ESVO 11 311 2,2 -7,9 11 735 2,2 -5,0 11 264 2,1 0,2 11 328 2,0 3,4 45 638 ostatní vyspělé tržní ekonomiky 19 930 3,8 -14,2 19 243 3,6 -12,9 18 679 3,6 -8,4 19 532 3,5 -6,5 77 384 Rozvojové ekonomiky 19 306 3,7 -5,4 23 366 4,4 7,9 23 302 4,4 20,0 26 125 4,7 24,0 92 100 Evropské tranzitivní ekonomiky 4 130 0,8 -34,7 4 494 0,9 -26,2 4 815 0,9 -13,8 5 040 0,9 -21,1 18 479 Společenství nezávislých států 17 618 3,4 -23,1 18 427 3,5 -30,3 19 652 3,7 -34,0 19 360 3,5 -28,8 75 056 Ostatní *) 3 321 0,6 -16,9 4 413 0,8 19,0 4 377 0,8 28,7 4 866 0,9 50,9 16 977

Zahraniční obchod se zeměmi OECD 463 596 88,8 -18,4 462 115 87,6 -19,3 457 900 87,2 -12,7 484 664 87,0 -2,0 1 868 275

1.2 Teritoriální struktura dovozu

1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 4. čtvrtletí KumulaceUkazatel mil.Kč podíl meziroční mil.Kč podíl meziroční mil.Kč podíl meziroční mil.Kč podíl meziroční 2009

v % změna v % v % změna v % v % změna v % v % změna v %

Celkový zahraniční obchod ČR 487 921 100,0 -20,2 481 921 100,0 -22,8 487 228 100,0 -16,7 522 272 100,0 -10,9 1 979 342

Vyspělé tržní ekonomiky 360 829 74,0 -22,6 372 667 77,3 -22,7 371 146 76,2 -15,6 388 333 74,4 -9,6 1 492 975 EU 314 140 64,4 -24,8 330 129 68,5 -23,2 332 289 68,2 -15,1 345 789 66,2 -7,2 1 322 347 ESVO 10 551 2,2 35,1 9 007 1,9 -11,3 9 256 1,9 3,1 9 950 1,9 -34,0 38 764 ostatní vyspělé tržní ekonomiky 36 138 7,4 -11,5 33 532 7,0 -20,1 29 601 6,1 -25,3 32 594 6,2 -21,5 131 865 Rozvojové ekonomiky 35 257 7,2 -9,2 31 910 6,6 -5,8 31 197 6,4 -7,8 36 565 7,0 -5,9 134 929 Evropské tranzitivní ekonomiky 1 755 0,4 -47,3 1 325 0,3 -33,2 1 550 0,3 -4,1 1 388 0,3 28,9 6 018 Společenství nezávislých států 35 996 7,4 -31,0 29 033 6,0 -47,5 33 472 6,9 -37,5 35 205 6,7 -32,9 133 706 Ostatní *) 52 237 10,7 5,0 44 985 9,3 -9,2 48 130 9,9 -12,2 58 466 11,2 -7,3 203 818

Zahraniční obchod se zeměmi OECD 359 279 73,6 -22,8 372 273 77,2 -22,0 369 233 75,8 -15,3 387 274 74,2 -9,5 1 488 059*)Čína, Severní Korea, Kuba, Laos, Mongolsko, VietnamPramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz


2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR

Meziroční Meziroční1-12/2009 změna 1-12/2009 změna 1-12/2008 1-12/2009 změna

Ukazatel mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 2 131 339 100,0 -13,8 1 979 342 100,0 -17,7 67 247 151 997 84 750v tom:

0 Potraviny a živá zvířata 76 086 3,6 -2,4 106 854 5,4 1,5 -27 303 -30 768 -3 4651 Nápoje a tabák 16 395 0,8 0,1 13 627 0,7 7,6 3 726 2 768 -9582 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 56 494 2,7 -12,6 44 455 2,2 -30,7 498 12 039 11 5413 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 77 342 3,6 -8,2 182 159 9,2 -27,2 -165 920 -104 817 61 1034 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 2 591 0,1 -8,0 5 346 0,3 18,3 -1 703 -2 755 -1 0525 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 134 639 6,3 -8,6 221 205 11,2 -10,5 -99 778 -86 566 13 2126 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 378 409 17,8 -21,6 350 995 17,7 -26,0 8 045 27 414 19 3697 Stroje a dopravní prostředky 1 136 286 53,3 -14,6 815 942 41,2 -18,0 336 195 320 344 -15 8518 Průmyslové spotřební zboží 251 024 11,8 -5,4 236 445 11,9 -5,9 14 208 14 579 3719 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 2 074 0,1 58,2 2 315 0,1 13,9 -721 -241 480Pramen: ČSÚ MPO - odbor ekonomických analýz

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky

Vývoz Dovoz Saldo obchodní bilance

IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD Strana 15

2.1. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRN

Meziroční Meziroční1-12/2009 změna 1-12/2009 změna 1-12/2008 1-12/2009 změna

Ukazatel mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 688 907 100,0 -9,3 526 297 100,0 -18,2 116 334 162 610 46 276v tom:0 Potraviny a živá zvířata 16 981 2,5 2,7 26 431 5,0 2,9 -9 158 -9 450 -2921 Nápoje a tabák 1 710 0,2 5,4 1 892 0,4 27,3 136 -182 -3182 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 18 290 2,7 -22,0 7 814 1,5 -11,5 14 630 10 476 -4 1543 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 30 889 4,5 11,4 20 550 3,9 -8,2 5 347 10 339 4 9924 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 164 0,0 -61,1 1 153 0,2 -28,4 -1 189 -989 2005 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 28 037 4,1 -13,3 68 689 13,1 -11,5 -45 255 -40 652 4 6036 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 119 203 17,3 -21,8 116 986 22,2 -22,2 2 091 2 217 1267 Stroje a dopravní prostředky 383 728 55,7 -6,9 228 571 43,4 -22,0 119 242 155 157 35 9158 Průmyslové spotřební zboží 89 022 12,9 -3,6 54 170 10,3 -12,7 30 290 34 852 4 5629 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 882 0,1 90,9 131 0,0 -49,6 202 751 549

2.2. Zbožová struktura zahraničního obchodu ČR se SRMeziroční Meziroční

1-12/2009 změna 1-12/2009 změna 1-12/2008 1-12/2009 změnaUkazatel mil.Kč podíl v % v % mil.Kč podíl v % v % mil. Kč mil. Kč mil. Kč

Celkový zahraniční obchod 191 638 100,0 -15,8 107 581 100,0 -19,3 94 234 84 057 -10 177v tom:0 Potraviny a živá zvířata 21 021 11,0 -6,0 8 019 7,5 -6,6 13 774 13 002 -7721 Nápoje a tabák 3 895 2,0 -3,5 1 322 1,2 9,6 2 830 2 573 -2572 Suroviny, nepoživatelné, s výjimkou paliv 5 139 2,7 -17,6 5 878 5,5 -10,3 -316 -739 -4233 Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály 18 208 9,5 -15,0 15 503 14,4 -33,8 -2 005 2 705 4 7104 Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky 1 330 0,7 -8,0 1 174 1,1 250,4 1 111 156 -9555 Chemikálie a příbuzné výrobky j.n. 19 493 10,2 -9,0 9 537 8,9 -22,3 9 147 9 956 8096 Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu 37 282 19,5 -25,0 29 838 27,7 -32,1 5 783 7 444 1 6617 Stroje a dopravní prostředky 61 153 31,9 -18,7 27 393 25,5 -0,7 47 633 33 760 -13 8738 Průmyslové spotřební zboží 23 658 12,3 -6,4 8 558 8,0 -4,9 16 283 15 100 -1 1839 Komodity a předměty obchodu jinde nezatříděné 458 0,2 7,0 359 0,3 -17,1 -5 99 104

Poznámka: "6" - jde zejména o kůže a kožené výrobky , výrobky z pryže, ze dřeva, papír a výrobky z něj, textilní výrobky kromě oděvů, cement, sklo, porcelán, keramiku, železo a ocel, neželezné kovy, kovové výrobky "8" - jde zejména o prefabrikované budovy, zdravotnickou, instalační ap. techniku, nábytek, galanterii, oděvy, obuv, přístroje, zbraně munici, sportovní potřeby, hračky


Saldo obchodní bilance

Saldo obchodní bilance

Vývoz Dovoz

Vývoz Dovoz


3. Zahraniční obchod ČR s vybranými státy

1-12/2008 1-12/2009 mezir.změna

v mil. Kč v % v mil. Kč v % v mil. Kč v %

Německo 1 215 204 -187 786 -13,4 29,7 688 907 -70 755 -9,3 32,4 526 297 -117 031 -18,2 26,7 116 334 162 610 46 276Slovensko 299 219 -61 681 -17,1 7,3 191 638 -35 929 -15,8 9,0 107 581 -25 752 -19,3 5,5 94 234 84 057 -10 177Polsko 250 665 -50 235 -16,7 6,1 124 026 -36 078 -22,5 5,8 126 639 -14 157 -10,1 6,4 19 308 -2 613 -21 921Čína 214 853 -10 858 -4,8 5,2 15 855 2 687 20,4 0,7 198 998 -13 545 -6,4 10,1 -199 375 -183 143 16 232Itálie 180 257 -42 554 -19,1 4,4 93 391 -21 890 -19,0 4,4 86 866 -20 664 -19,2 4,4 7 751 6 525 -1 226Rusko 152 009 -70 393 -31,7 3,7 49 592 -17 967 -26,6 2,3 102 417 -52 426 -33,9 5,2 -87 284 -52 825 34 459Francie 196 938 -36 945 -15,8 4,8 120 156 -15 338 -11,3 5,7 76 782 -21 607 -22,0 3,9 37 105 43 374 6 269Rakousko 172 687 -33 816 -16,4 4,2 100 278 -16 749 -14,3 4,7 72 409 -17 067 -19,1 3,7 27 551 27 869 318Velká Británie 147 942 -28 876 -16,3 3,6 104 913 -14 052 -11,8 4,9 43 029 -14 824 -25,6 2,2 61 112 61 884 772Nizozemí 148 980 -22 915 -13,3 3,6 82 475 -15 497 -15,8 3,9 66 505 -7 418 -10,0 3,4 24 049 15 970 -8 079Maďarsko 98 882 -36 825 -27,1 2,4 54 420 -15 653 -22,3 2,6 44 462 -21 172 -32,3 2,3 4 439 9 958 5 519Belgie 94 965 -17 918 -15,9 2,3 54 449 -11 710 -17,7 2,6 40 516 -6 208 -13,3 2,1 19 435 13 933 -5 502Španělsko 87 261 -13 710 -13,6 2,1 49 637 -6 964 -12,3 2,3 37 624 -6 746 -15,2 1,9 12 231 12 013 -218USA 76 231 -16 639 -17,9 1,9 34 298 -8 882 -20,6 1,6 41 933 -7 757 -15,6 2,1 -6 510 -7 635 -1 125Japonsko 70 446 -18 698 -21,0 1,7 8 011 -1 264 -13,6 0,4 62 435 -17 434 -21,8 3,2 -70 594 -54 424 16 170Jižní Korea 30 697 622 2,1 0,7 5 067 480 10,5 0,2 25 630 142 0,6 1,3 -20 901 -20 563 338Norsko 24 961 -69 -0,3 0,6 10 973 395 3,7 0,7 13 988 -464 -3,2 0,7 -3 874 -3 015 859Tchaj-wan 18 910 -4 543 -19,4 0,5 1 122 -205 -15,4 0,8 17 788 -4 338 -19,6 0,9 -20 799 -16 666 4 133Malajsie 15 395 -1 614 -9,5 0,4 1 088 -582 -34,9 0,7 14 307 -1 032 -6,7 0,7 -13 669 -13 219 450


v mil. Kčmil. Kčmeziroč.změny

podíl v % mil. Kčmeziroč.změny

podíl v % mil. Kč

Saldo obchodní bilance1-12/2009 1-12/2009 1-12/(2009

Země

Obrat Vývoz Dovoz

meziroč.změnypodíl v %

Strana 17

V. VNITŘNÍ OBCHODRok

1. 2. 3. 1.-3. 4. 5. 6. 1.-6. 7. 8. 9 1.-9. 10. 11. 12. 2009Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje a) 91,6 87,2 94,1 91,0 93,8 87,7 90,1 90,8 90,3 92,1 88,2 90,5 91,7 93,3 96,8 91,4pohonných hmot); prodej a opravy b) 96,5 92,0 99,3 96,0 98,6 92,5 95,1 95,7 95,4 97,1 92,7 95,5 95,3 95,1 98,1 95,7motorových vozidel (CZ-NACE 45+47) z toho: obchod, opravy a údržba motorových a) 79,1 78,3 86,7 81,6 85,6 77,8 81,2 81,5 82,3 86,1 80,0 81,9 86,7 89,5 93,0 83,7 vozidel a maloobchodní prodej b) 90,0 87,9 97,2 91,9 95,2 87,3 90,2 91,4 90,9 94,8 87,3 91,2 92,1 90,9 92,3 91,3 pohonných hmot (CZ-NACE 45+47.3) z toho: obchod, opravy a údržba motorových a) 78,9 79,3 88,8 82,7 87,6 79,1 83,2 83,1 81,2 85,7 79,6 82,7 87,6 87,2 87,1 83,8 vozidel (CZ-NACE 45) b) 85,1 86,0 96,3 89,5 94,6 85,2 88,4 89,5 85,9 91,1 84,4 88,7 90,6 89,0 89,0 88,9 Maloobchod (vč. maloobchodního prodeje a) 96,5 90,6 96,4 94,6 96,7 91,4 93,3 94,2 94,1 94,4 91,6 93,9 93,3 95,6 100,0 94,6 pohonných hmot) (CZ-NACE 47) b) 101,0 94,7 100,6 98,8 100,6 95,8 98,3 98,5 99,7 99,3 96,3 98,5 97,2 97,7 101,3 98,6Maloobchodní prodej pohonných hmot a) 79,4 75,4 80,9 78,6 79,9 74,4 76,3 77,6 84,9 86,8 80,9 80,0 84,4 96,1 111,5 83,5(CZ.NACE 47.3) b) 103,2 93,5 99,9 98,9 96,9 93,1 95,5 96,9 105,0 103,3 95,4 98,4 96,1 96,7 102,3 98,3Maloobchod kromě maloobchodního prodeje a) 99,9 93,6 99,5 97,7 100,2 95,1 97,1 97,6 96,2 96,1 93,8 96,8 95,1 95,6 98,7 96,7pohonných hmot (CZ-NACE 47 bez 47.3) b) 100,6 94,9 100,8 98,8 101,3 96,3 98,8 98,8 98,7 98,5 96,4 98,5 97,4 97,8 101,1 98,6Maloobchod s potravinami a) 100,9 94,7 97,2 97,6 103,1 97,0 98,7 98,6 97,9 97,4 97,2 98,2 97,2 97,4 99,9 98,2(CZ-NACE 47.11+47.2) b) 101,2 95,8 98,2 98,4 104,7 98,9 101,2 100,0 101,8 101,2 101,3 100,5 101,3 101,1 103,0 100,9v tom: maloobchod s přeahou potravin v a) 101,3 95,1 97,3 97,8 103,6 97,5 99,2 99,0 98,5 97,9 97,9 98,7 98,0 98,0 100,5 98,8 nespecializ. prodejnách (CZ-NACE 47.11) b) 102,0 96,6 98,6 99,0 105,7 99,9 102,1 100,8 102,8 102,1 102,3 101,4 102,4 101,8 103,7 101,7 maloobchod s potravinami ve specializ. a) 96,8 90,4 97,1 94,8 97,8 92,1 93,4 94,6 92,0 92,4 90,1 93,5 89,4 91,2 92,5 92,8 prodejnách (CZ-NACE 47.2) b) 93,2 87,2 93,4 91,3 94,4 89,3 91,6 91,5 91,3 92,2 90,7 91,5 90,4 92,8 94,1 91,7Maloobchod s nepotravinářským zbožím a) 99,0 92,6 101,4 97,7 97,9 93,6 95,9 96,7 94,8 94,9 91,4 95,6 93,5 94,3 97,8 95,6(CZ-NACE 47.19+47.4 až 47.9) b) 100,2 94,3 102,7 99,1 99,0 94,4 97,2 97,9 96,3 96,6 93,5 97,1 94,9 95,8 100,0 97,1Maloobchod prostřednictvím internetu a) 95,3 98,9 101,5 98,7 87,5 91,4 96,2 95,1 93,3 100,1 91,1 94,9 93,1 98,0 117,6 97,5nebo zásilkové služby (CZ-NACE 47.91) b) 98,0 101,9 104,2 101,5 90,2 93,9 98,8 97,8 96,0 103,1 93,8 97,7 95,6 100,4 120,8 100,2Ubytování, stravování a pohostinství a) 91,3 87,3 90,0 89,6 93,3 91,8 87,3 90,3 91,0 89,9 88,5 90,1 85,3 94,2 93,2 90,2(CZ-NACE 55+56) b) 88,8 85,6 87,8 87,4 91,7 90,0 85,7 88,4 89,9 88,9 87,3 88,5 84,8 93,2 92,6 88,9v tom: Ubytování a) 90,6 85,0 80,8 85,2 85,6 84,2 79,3 83,9 90,3 87,5 79,3 84,6 83,2 86,7 92,2 85,1 (CZ-NACE 55) b) 90,2 86,0 80,6 85,3 86,5 84,2 79,6 84,2 91,2 88,5 80,3 85,1 84,8 88,1 93,8 85,9 Stravování a pohostinství a) 91,6 88,2 94,2 91,4 97,0 95,9 91,3 93,2 91,3 91,1 93,1 92,7 86,3 97,0 93,5 92,6 (CZ-NACE 56) b) 88,1 85,4 91,5 88,4 94,5 93,3 89,1 90,5 89,2 89,0 91,4 90,3 84,8 95,4 92,1 90,4Maloobchod (vč.maloobchodního prodeje pohonných hmot); prodej a opravy motorových vozidel; ubytování; stravování a pohostinství a) 91,6 87,2 93,7 90,9 93,7 88,1 89,8 90,7 90,4 91,9 88,2 90,5 91,1 93,4 96,5 91,3(CZ-NACE 45+47+55+56) b) 95,8 91,5 98,3 95,2 98,0 92,3 94,2 95,0 94,9 96,3 92,2 94,8 94,3 95,0 97,6 95,1Průměrný počet pracovníků v tisících*/ . . . . . . . . . . . . . . .Průměrný počet zaměstnanců v tisících*/ . . . 534,6 . . . 519,5 . . . 511,0 . . .Průměrná měsíční mzda v Kč*/ . . . 19 864 . . . 20 633 . . . 20 811 . . . - nominální (meziroční změna v %) . . . 0,5 . . . 0,3 . . . 1,7 . . . - reálná (meziroční změna v %) . . . -1,6 . . . -1,1 . . . 1,6 . . .

Pramen: ČSÚ (údaje za poslední tři měsíce jsou předběžné a mohou být upřesněny) MPO - odbor ekonomických analýzPoznámky: souhrnný vývoj tržeb (NACE 45+47+55+56) není publikován ČSÚ, je vypočten vážením dílčích údajů a = meziroční index tržeb včetně DPH v běžných cenách b = meziroční index tržeb včetně DPH ve stálých cenách */ odvětví celkem

2009

VI. EKONOMICKÉ VÝSLEDKY NEFINANČNÍCH PODNIKŮTabulka č.VI.1 Čtvrtletní přidaná hodnota v mil. Kč Strana 18a

CZ-NACE 1.Q.08 2.Q.08 3.Q.08 4.Q.08 1.Q.09 2.Q.09 3.Q.09 4.Q.091.Q.09 2.Q.09 3.Q.09 4.Q.09

A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 10 596 8 038 14 128 5 759 7 047 8 790 11 301 5 131 -33,50% 9,35% -20,01% -10,89%05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 12 296 10 423 9 402 10 597 9 387 6 950 6 320 8 314 -23,66% -33,32% -32,78% -21,54%06 Těžba ropy a zemního plynu07 Těžba a úprava rud08 Ostatní těžba a dobývání 844 2 155 2 107 1 617 745 2 292 2 258 1 569 -11,72% 6,36% 7,15% -2,98%09 Podpůrné činnosti při těžbě 263 257 267 278 453 439 356 496 71,96% 70,82% 33,27% 77,97%B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 13 769 13 537 12 649 13 027 11 086 10 241 9 358 10 958 -19,48% -24,35% -26,02% -15,88%10 Výroba potravinářských výrobků 13 799 12 247 15 210 14 279 12 891 12 784 13 643 15 480 -6,58% 4,39% -10,30% 8,41%11 Výroba nápojů 5 110 6 232 5 849 5 102 4 712 6 319 6 501 5 720 -7,80% 1,40% 11,14% 12,10%12 Výroba tabákových výrobků 463 658 853 1 170 770 1 047 1 073 1 143 66,35% 59,04% 25,79% -2,30%13 Výroba textilií 3 476 3 710 3 019 2 668 3 425 3 647 3 157 2 874 -1,47% -1,68% 4,56% 7,73%14 Výroba oděvů 1 716 2 080 1 532 1 410 2 303 2 207 1 699 1 299 34,20% 6,06% 10,88% -7,92%15 Výroba usní a souvisejících výrobků 673 653 595 609 597 1 167 650 691 -11,34% 78,64% 9,25% 13,53%16 Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku 5 253 5 758 5 210 4 868 5 746 5 546 5 264 4 970 9,39% -3,69% 1,04% 2,09%17 Výroba papíru a výrobků z papíru 4 194 4 242 3 495 3 230 3 590 3 137 3 065 3 085 -14,41% -26,05% -12,31% -4,49%18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 4 190 4 109 3 586 4 148 3 759 3 916 3 569 4 616 -10,28% -4,69% -0,48% 11,29%19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 1 359 1 515 1 330 1 128 823 -64 693 863 -39,40% -104,21% -47,86% -23,49%20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 7 777 7 468 7 834 3 978 7 054 5 234 6 291 4 984 -9,29% -29,92% -19,70% 25,28%21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků 2 295 2 799 2 351 3 278 2 862 3 133 2 775 3 170 24,71% 11,93% 18,01% -3,31%22 Výroba pryžových a plastových výrobků 14 668 15 184 13 840 11 832 12 298 14 282 14 103 12 986 -16,15% -5,94% 1,90% 9,76%23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 12 968 15 374 14 453 11 359 8 420 12 666 12 852 9 475 -35,07% -17,61% -11,08% -16,59%24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 13 144 13 309 12 694 8 985 6 433 4 751 6 043 5 617 -51,06% -64,30% -52,40% -37,49%25 Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. 23 446 24 542 22 164 21 455 20 693 21 485 19 501 19 911 -11,74% -12,46% -12,01% -7,19%26 Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení 6 794 6 995 7 477 8 029 6 468 4 248 6 231 6 057 -4,81% -39,26% -16,66% -24,57%27 Výroba elektrických zařízení 13 095 13 766 12 526 13 547 11 692 10 648 9 900 12 000 -10,72% -22,65% -20,96% -11,42%28 Výroba strojů a zařízení j. n. 21 523 23 039 21 326 21 249 19 162 19 751 17 243 17 911 -10,97% -14,27% -19,15% -15,71%29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) 33 926 35 199 23 481 22 790 23 339 31 273 23 414 27 094 -31,21% -11,15% -0,29% 18,88%30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 2 789 2 911 2 836 3 493 3 880 3 629 3 131 2 776 39,09% 24,68% 10,43% -20,54%31 Výroba nábytku 3 205 3 558 3 410 3 344 2 857 3 044 2 651 2 768 -10,84% -14,45% -22,27% -17,24%32 Ostatní zpracovatelský průmysl 4 058 4 442 4 166 5 011 4 726 4 916 4 775 3 976 16,44% 10,68% 14,61% -20,65%33 Opravy a instalace strojů a zařízení 5 542 6 570 7 093 7 354 6 212 6 337 6 997 8 058 12,11% -3,55% -1,35% 9,57%C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 205 463 216 361 196 332 184 320 174 712 185 105 175 221 177 523 -14,97% -14,45% -10,75% -3,69%D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA

A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU 46 433 29 372 24 897 37 528 58 644 28 541 25 087 47 573 26,30% -2,83% 0,76% 26,77%E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ

S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 8 690 8 967 8 416 7 300 7 922 8 084 8 335 8 073 -8,84% -9,85% -0,96% 10,59%41 Výstavba budov 13 426 16 071 19 556 16 967 13 835 18 104 19 000 19 488 3,04% 12,66% -2,85% 14,86%42 Inženýrské stavitelství 6 518 10 542 12 828 11 779 6 592 13 721 15 439 14 596 1,14% 30,16% 20,36% 23,91%43 Specializované stavební činnosti 13 510 17 912 21 548 20 975 13 581 17 365 20 572 21 082 0,53% -3,05% -4,53% 0,51%F STAVEBNICTVÍ 33 454 44 525 53 932 49 721 34 008 49 191 55 012 55 165 1,66% 10,48% 2,00% 10,95%45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 9 629 10 927 10 019 10 659 7 821 8 420 7 848 8 763 -18,78% -22,94% -21,67% -17,79%46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 43 400 48 533 47 062 45 181 33 843 37 230 38 528 38 575 -22,02% -23,29% -18,13% -14,62%47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 26 323 30 538 29 209 33 869 24 914 28 333 27 796 32 665 -5,35% -7,22% -4,84% -3,56%G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA

MOTOROVÝCH VOZIDEL 79 353 89 998 86 290 89 709 66 578 73 984 74 172 80 003 -16,10% -17,79% -14,04% -10,82%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.1 (pokračování) Čtvrtletní přidaná hodnota v mil. Kč Strana 18b


49 Pozemní a potrubní doprava 20 780 21 033 21 090 16 539 17 701 18 886 20 170 15 956 -14,82% -10,21% -4,36% -3,53%50 Vodní doprava 79 92 80 64 53 80 82 70 -32,05% -12,98% 2,58% 8,22%51 Letecká doprava 1 365 2 675 2 666 917 574 1 205 1 750 1 160 -57,97% -54,95% -34,35% 26,44%52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 8 333 8 918 9 225 7 695 8 533 8 933 9 512 8 379 2,40% 0,17% 3,11% 8,89%53 Poštovní a kurýrní činnosti 4 461 4 221 4 021 4 052 4 416 4 308 3 929 4 005 -1,00% 2,07% -2,30% -1,17%H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 35 018 36 939 37 082 29 268 31 278 33 412 35 443 29 568 -10,68% -9,55% -4,42% 1,03%55 Ubytování 3 230 4 602 4 563 3 313 2 770 4 436 3 674 3 038 -14,25% -3,61% -19,47% -8,30%56 Stravování a pohostinství 5 545 6 316 6 650 5 549 5 971 6 628 6 123 6 578 7,69% 4,94% -7,91% 18,55%I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 8 774 10 918 11 213 8 862 8 741 11 064 9 798 9 616 -0,38% 1,34% -12,62% 8,51%58 Vydavatelské činnosti 3 719 3 799 3 635 4 093 3 202 3 327 2 655 3 726 -13,89% -12,44% -26,95% -8,96%59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování

zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 775 632 850 736 1 036 888 816 719 33,75% 40,41% -3,96% -2,35%60 Tvorba programů a vysílání 1 343 1 869 1 037 2 019 985 1 294 657 1 597 -26,66% -30,75% -36,67% -20,89%61 Telekomunikační činnosti 17 828 18 289 18 736 18 053 17 379 17 890 18 118 19 001 -2,52% -2,18% -3,29% 5,25%62 Činnosti v oblasti informačních technologií 11 276 12 115 12 178 16 262 11 594 12 883 12 705 16 073 2,82% 6,34% 4,33% -1,16%63 Informační činnosti 2 082 2 233 2 005 2 362 2 004 2 066 1 807 2 508 -3,71% -7,46% -9,86% 6,18%J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 37 022 38 937 38 440 43 526 36 200 38 348 36 759 43 625 -2,22% -1,51% -4,37% 0,23%L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 11 834 12 116 11 904 13 121 14 698 15 700 15 282 12 850 24,20% 29,58% 28,38% -2,06%69 Právní a účetnické činnosti 9 420 10 198 9 334 11 251 10 286 10 543 8 255 11 326 9,19% 3,38% -11,56% 0,67%70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 3 893 4 174 3 836 4 273 4 272 3 809 4 140 4 738 9,75% -8,75% 7,93% 10,88%71 Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy 11 122 13 158 12 790 15 320 10 897 14 253 11 465 13 174 -2,02% 8,32% -10,36% -14,01%72 Výzkum a vývoj 727 937 762 1 195 1 514 1 497 1 520 1 877 108,22% 59,71% 99,50% 56,99%73 Reklama a průzkum trhu 4 392 4 761 4 389 5 644 3 182 4 242 3 298 4 765 -27,55% -10,89% -24,86% -15,57%74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 4 391 4 689 4 531 5 253 4 215 3 077 3 444 5 339 -4,02% -34,38% -23,98% 1,63%75 Veterinární činnosti 530 549 612 549 464 510 548 587 -12,46% -7,11% -10,34% 6,84%M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 34 475 38 468 36 252 43 486 34 830 37 932 32 669 41 804 1,03% -1,39% -9,88% -3,87%N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 16 036 17 477 19 030 16 593 16 591 17 284 19 921 17 172 3,46% -1,10% 4,68% 3,49%

NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 568 471 593 904 579 456 569 065 527 596 544 146 535 640 565 586 -7,19% -8,38% -7,56% -0,61%Průmysl 274 354 268 237 242 294 242 174 252 365 231 970 218 001 244 127 -8,02% -13,52% -10,03% 0,81%Vybrané služby 225 499 247 848 243 384 247 629 212 084 230 837 227 101 238 453 -5,95% -6,86% -6,69% -3,71%Ostatní služby 24 568 25 256 25 717 23 782 22 094 23 358 24 225 22 709 -10,07% -7,52% -5,80% -4,51%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.2 Čtvrtletní produktivita práce (Přidaná hodnota/Zaměstnané osoby) v tis. Kč Strana 19a


A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 88,3 65,3 113,4 48,0 61,4 74,9 96,6 45,4 -30,49% 14,58% -14,74% -5,45%05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 429,2 365,3 332,9 373,4 359,7 271,3 251,8 332,2 -16,19% -25,75% -24,38% -11,04%06 Těžba ropy a zemního plynu07 Těžba a úprava rud08 Ostatní těžba a dobývání 134,6 314,4 311,3 251,9 111,0 314,2 316,6 225,0 -17,49% -0,05% 1,70% -10,68%09 Podpůrné činnosti při těžbě 114,6 116,2 123,1 125,7 185,0 195,2 150,3 202,7 61,37% 67,98% 22,11% 61,18%B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 335,9 327,5 309,2 319,7 284,8 263,9 245,0 288,4 -15,21% -19,42% -20,75% -9,79%10 Výroba potravinářských výrobků 130,2 116,4 143,1 137,6 125,1 125,8 133,3 155,8 -3,88% 8,01% -6,90% 13,19%11 Výroba nápojů 303,7 367,0 338,3 303,9 283,6 386,7 396,4 362,2 -6,60% 5,35% 17,20% 19,15%12 Výroba tabákových výrobků 438,1 576,6 717,0 982,7 647,4 886,6 887,5 945,9 47,78% 53,78% 23,78% -3,75%13 Výroba textilií 95,0 104,7 90,8 83,0 120,0 135,7 123,6 113,6 26,35% 29,69% 36,13% 36,91%14 Výroba oděvů 60,8 76,9 61,4 58,6 96,6 99,5 82,3 64,8 58,79% 29,41% 33,93% 10,58%15 Výroba usní a souvisejících výrobků 82,4 81,1 75,9 79,7 82,3 174,0 98,2 104,6 -0,13% 114,67% 29,32% 31,28%16 Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku 114,8 129,5 119,2 113,8 131,3 135,9 133,0 127,1 14,40% 4,93% 11,64% 11,64%17 Výroba papíru a výrobků z papíru 192,2 196,7 165,1 156,4 179,3 164,1 165,7 166,1 -6,72% -16,60% 0,35% 6,21%18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 176,5 177,7 156,6 184,2 169,1 181,3 172,1 224,1 -4,19% 2,07% 9,90% 21,65%19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 489,3 546,1 481,9 410,2 295,2 -23,0 263,3 327,2 -39,68% -104,21% -45,36% -20,25%20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 246,4 239,4 250,4 128,9 234,8 180,0 220,0 178,9 -4,71% -24,84% -12,12% 38,81%21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků 218,5 264,5 225,7 319,7 283,8 317,2 280,9 321,8 29,91% 19,93% 24,45% 0,66%22 Výroba pryžových a plastových výrobků 157,3 162,9 151,5 134,7 152,4 186,4 186,3 170,9 -3,13% 14,43% 22,96% 26,90%23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 186,1 219,7 210,7 171,3 144,8 231,7 243,6 185,0 -22,24% 5,47% 15,64% 8,02%24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 214,4 218,9 208,5 150,1 118,1 95,9 130,4 121,1 -44,91% -56,20% -37,45% -19,30%25 Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. 147,8 154,3 139,2 137,8 136,9 152,3 143,2 146,1 -7,35% -1,31% 2,88% 6,02%26 Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení 108,9 112,5 120,8 134,9 120,9 87,6 130,4 122,7 11,02% -22,13% 7,95% -9,06%27 Výroba elektrických zařízení 141,5 148,5 135,1 150,6 141,0 139,6 134,7 161,4 -0,32% -5,99% -0,29% 7,15%28 Výroba strojů a zařízení j. n. 144,2 154,7 145,7 148,4 146,4 162,1 148,2 155,6 1,58% 4,77% 1,67% 4,82%29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) 193,5 202,1 136,4 139,7 165,7 227,5 170,5 196,5 -14,41% 12,57% 25,00% 40,66%30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 160,9 166,3 161,1 197,8 226,2 218,6 194,2 176,2 40,57% 31,49% 20,53% -10,92%31 Výroba nábytku 102,4 115,8 113,6 113,7 103,1 116,6 105,8 112,7 0,62% 0,67% -6,86% -0,83%32 Ostatní zpracovatelský průmysl 117,3 125,7 119,7 144,4 139,5 149,4 147,9 124,6 18,99% 18,85% 23,53% -13,76%33 Opravy a instalace strojů a zařízení 143,8 170,2 186,2 193,7 161,7 169,4 191,8 221,3 12,49% -0,46% 3,04% 14,22%C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 156,0 165,1 151,4 146,2 148,2 165,7 161,0 164,0 -5,01% 0,37% 6,31% 12,19%D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA

A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU 1 436,2 911,9 774,5 1 161,7 1 808,2 886,7 783,0 1 510,7 25,90% -2,77% 1,10% 30,04%E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ

S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 170,1 168,8 161,9 140,9 158,7 161,2 167,3 163,1 -6,71% -4,49% 3,31% 15,74%41 Výstavba budov 121,1 145,5 176,1 155,5 130,5 171,6 181,6 193,3 7,81% 17,92% 3,16% 24,36%42 Inženýrské stavitelství 113,4 175,2 210,6 193,2 112,5 220,4 246,2 237,6 -0,84% 25,78% 16,90% 22,97%43 Specializované stavební činnosti 131,3 174,4 209,8 206,5 132,9 174,1 209,5 221,5 1,19% -0,17% -0,14% 7,27%F STAVEBNICTVÍ 123,3 162,9 196,3 183,0 127,4 183,9 207,2 214,3 3,34% 12,87% 5,53% 17,10%45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 155,6 177,5 163,7 172,5 125,4 140,1 133,9 152,0 -19,45% -21,06% -18,21% -11,91%46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 213,2 237,7 230,1 220,2 166,8 188,0 198,7 200,0 -21,76% -20,91% -13,62% -9,18%47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 98,9 115,5 110,1 124,7 91,3 107,5 106,8 126,1 -7,70% -6,93% -2,96% 1,18%G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA

MOTOROVÝCH VOZIDEL 149,3 169,7 162,5 166,5 123,7 141,8 144,7 157,0 -17,13% -16,46% -10,95% -5,72%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.2 (pokračování) Čtvrtletní produktivita práce (Přidaná hodnota/Zaměstnané osoby) v tis. Kč Strana 19b


49 Pozemní a potrubní doprava 112,1 113,8 120,9 96,2 104,1 114,2 123,6 99,3 -7,13% 0,33% 2,26% 3,23%50 Vodní doprava 117,6 138,3 119,9 98,8 82,0 122,7 127,6 111,4 -30,24% -11,23% 6,46% 12,72%51 Letecká doprava 231,6 465,5 451,3 153,7 97,3 204,5 299,5 209,7 -57,98% -56,06% -33,63% 36,46%52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 211,5 227,8 233,5 201,4 222,8 242,9 261,8 236,3 5,37% 6,61% 12,12% 17,35%53 Poštovní a kurýrní činnosti 111,0 105,0 100,6 104,2 113,0 111,2 102,2 104,1 1,77% 5,86% 1,57% -0,02%H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 128,9 136,5 142,3 114,5 123,1 135,0 145,0 122,8 -4,50% -1,11% 1,87% 7,29%55 Ubytování 92,4 130,2 128,8 96,3 81,0 135,0 115,2 99,6 -12,34% 3,73% -10,50% 3,35%56 Stravování a pohostinství 63,7 72,8 76,9 65,2 64,4 75,2 72,1 81,0 1,13% 3,31% -6,27% 24,33%I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 71,9 89,4 92,0 74,1 68,9 91,5 83,9 86,1 -4,22% 2,28% -8,82% 16,12%58 Vydavatelské činnosti 232,7 238,8 229,7 259,0 207,9 217,3 178,8 256,3 -10,66% -9,02% -22,13% -1,04%59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování

zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 335,7 274,7 371,9 327,1 434,2 376,4 361,3 323,5 29,34% 37,01% -2,86% -1,11%60 Tvorba programů a vysílání 982,3 1 310,1 707,9 1 299,0 561,2 751,5 400,6 1 005,3 -42,87% -42,64% -43,42% -22,61%61 Telekomunikační činnosti 816,4 821,6 843,0 807,4 780,4 810,8 811,5 858,9 -4,41% -1,31% -3,73% 6,38%62 Činnosti v oblasti informačních technologií 271,9 289,0 287,4 377,1 263,4 296,0 299,5 373,1 -3,13% 2,43% 4,22% -1,06%63 Informační činnosti 273,8 292,6 252,9 300,2 249,2 262,4 234,7 331,2 -8,99% -10,32% -7,17% 10,34%J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 408,7 425,8 417,4 468,2 385,6 413,0 403,1 478,7 -5,66% -3,00% -3,42% 2,25%L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 279,3 290,4 287,5 318,4 337,4 379,1 377,9 326,3 20,83% 30,54% 31,41% 2,50%69 Právní a účetnické činnosti 319,2 351,2 321,5 385,6 331,2 354,0 283,3 395,3 3,79% 0,81% -11,87% 2,50%70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 278,1 308,5 289,0 322,0 307,8 291,4 327,5 387,3 10,69% -5,54% 13,32% 20,27%71 Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy 212,7 252,9 245,6 295,4 202,8 271,9 223,5 260,2 -4,68% 7,52% -9,00% -11,94%72 Výzkum a vývoj 108,1 138,4 111,8 176,3 193,7 194,5 199,1 238,3 79,18% 40,54% 77,99% 35,19%73 Reklama a průzkum trhu 233,0 251,1 230,0 297,1 162,4 220,0 177,6 262,8 -30,29% -12,38% -22,81% -11,55%74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 329,1 360,8 351,1 413,4 314,7 240,9 279,1 436,7 -4,36% -33,23% -20,53% 5,63%75 Veterinární činnosti 560,0 566,4 638,0 581,2 423,2 450,5 503,6 566,6 -24,43% -20,47% -21,06% -2,51%M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 254,1 286,4 270,3 325,2 247,8 278,6 246,2 319,6 -2,49% -2,73% -8,92% -1,71%N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 93,7 103,3 113,9 104,3 113,5 119,4 138,9 120,3 21,13% 15,58% 22,01% 15,39%

NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 169,0 176,8 173,7 173,3 165,2 175,7 176,2 188,3 -2,28% -0,61% 1,42% 8,68%Průmysl 190,3 186,6 170,4 174,8 194,1 187,3 180,4 203,2 1,97% 0,38% 5,84% 16,28%Vybrané služby 163,2 180,1 178,3 182,5 156,0 174,6 175,0 186,0 -4,44% -3,03% -1,88% 1,96%Ostatní služby 165,5 168,5 172,3 159,2 145,2 153,4 160,7 151,7 -12,27% -8,98% -6,71% -4,69%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.3 Čtvrtletní hrubý operační přebytek v mil. Kč Strana 20a


A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 3 925 668 6 065 -2 435 542 1 559 3 501 -2 568 -86,19% 133,27% -42,27% 5,45%05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 8 642 6 530 6 043 5 782 6 051 3 910 3 164 4 765 -29,98% -40,11% -47,65% -17,60%06 Těžba ropy a zemního plynu07 Těžba a úprava rud08 Ostatní těžba a dobývání -314 879 782 105 70 1 541 1 471 714 -122,24% 75,41% 88,06% 578,71%09 Podpůrné činnosti při těžbě 77 68 86 77 250 239 177 289 222,90% 251,46% 105,61% 272,71%B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 8 427 7 757 7 372 5 988 6 475 5 821 4 816 5 847 -23,17% -24,95% -34,67% -2,35%10 Výroba potravinářských výrobků 6 567 4 937 7 845 6 637 5 624 5 333 6 069 7 555 -14,37% 8,02% -22,64% 13,84%11 Výroba nápojů 3 313 4 326 4 005 3 258 2 862 4 361 4 684 3 870 -13,62% 0,82% 16,95% 18,78%12 Výroba tabákových výrobků 286 460 674 942 551 840 885 919 92,97% 82,55% 31,41% -2,52%13 Výroba textilií 1 216 1 487 870 539 1 458 1 716 1 378 1 007 19,85% 15,35% 58,28% 86,77%14 Výroba oděvů 358 743 333 183 1 155 1 133 654 253 222,66% 52,51% 96,59% 38,69%15 Výroba usní a souvisejících výrobků 236 218 172 182 219 743 227 237 -6,97% 240,60% 31,91% 30,26%16 Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku 2 471 2 920 2 406 2 045 2 917 2 865 2 423 2 174 18,05% -1,89% 0,71% 6,30%17 Výroba papíru a výrobků z papíru 2 299 2 247 1 686 1 319 1 736 1 394 1 400 1 270 -24,49% -37,97% -16,93% -3,74%18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 2 421 2 298 1 770 2 236 1 954 2 024 1 746 2 693 -19,30% -11,89% -1,35% 20,41%19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 991 1 079 965 709 429 -500 322 482 -56,69% -146,38% -66,60% -32,12%20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 4 766 4 432 4 870 720 4 067 2 277 3 345 1 817 -14,66% -48,62% -31,32% 152,51%21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků 1 126 1 571 1 161 2 062 1 715 1 989 1 655 1 833 52,27% 26,57% 42,54% -11,11%22 Výroba pryžových a plastových výrobků 7 320 7 453 6 494 4 369 5 626 7 581 7 469 5 976 -23,14% 1,71% 15,02% 36,77%23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 6 593 8 799 7 957 4 543 3 106 7 400 7 694 4 057 -52,89% -15,90% -3,31% -10,70%24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 7 379 7 402 6 769 2 931 951 -54 1 483 936 -87,11% -100,72% -78,09% -68,07%25 Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. 10 859 11 630 9 392 8 164 8 401 9 817 7 913 7 797 -22,64% -15,59% -15,75% -4,50%26 Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení 1 703 1 825 2 455 2 586 1 640 -324 1 792 924 -3,69% -117,78% -27,02% -64,27%27 Výroba elektrických zařízení 5 749 6 156 5 035 5 601 4 698 3 989 3 500 4 491 -18,28% -35,21% -30,48% -19,82%28 Výroba strojů a zařízení j. n. 8 358 9 572 8 175 7 399 7 330 8 285 6 284 6 497 -12,30% -13,45% -23,13% -12,19%29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) 18 243 17 520 7 743 6 596 9 332 17 336 9 941 12 898 -48,85% -1,05% 28,39% 95,54%30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 1 121 1 234 1 091 1 610 2 036 1 746 1 536 669 81,70% 41,47% 40,72% -58,47%31 Výroba nábytku 1 150 1 485 1 349 1 236 963 1 232 880 836 -16,25% -17,09% -34,78% -32,38%32 Ostatní zpracovatelský průmysl 1 706 1 991 1 726 2 462 2 319 2 500 2 356 1 257 35,94% 25,56% 36,48% -48,94%33 Opravy a instalace strojů a zařízení 1 823 2 690 3 261 3 099 2 304 2 392 3 106 3 801 26,40% -11,11% -4,76% 22,66%C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 98 054 104 480 88 203 71 430 73 394 86 073 78 741 74 248 -25,15% -17,62% -10,73% 3,95%D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA

A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU 41 422 24 663 20 304 32 043 54 001 23 534 20 097 41 428 30,37% -4,58% -1,02% 29,29%E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ

S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 4 405 4 387 3 958 2 291 3 579 3 472 3 910 3 030 -18,74% -20,86% -1,22% 32,23%41 Výstavba budov 4 519 6 763 10 300 6 839 5 139 8 756 9 728 9 701 13,72% 29,46% -5,55% 41,85%42 Inženýrské stavitelství 867 4 422 6 165 4 552 718 6 761 8 075 6 510 -17,13% 52,91% 30,97% 43,00%43 Specializované stavební činnosti 5 839 9 743 13 096 12 084 5 982 9 312 12 475 12 884 2,44% -4,42% -4,74% 6,62%F STAVEBNICTVÍ 11 225 20 928 29 561 23 475 11 839 24 829 30 279 29 094 5,47% 18,64% 2,43% 23,94%45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 266 5 330 4 559 4 745 2 201 2 857 2 488 3 212 -48,40% -46,39% -45,43% -32,32%46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 22 185 26 502 25 297 20 684 12 672 15 919 17 613 15 210 -42,88% -39,93% -30,37% -26,46%47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 9 919 13 424 11 936 14 982 7 032 9 812 9 802 14 057 -29,11% -26,91% -17,88% -6,18%G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA

MOTOROVÝCH VOZIDEL 36 369 45 256 41 793 40 411 21 904 28 589 29 903 32 478 -39,77% -36,83% -28,45% -19,63%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.3 (pokračování) Čtvrtletní hrubý operační přebytek v mil. Kč Strana 20b


49 Pozemní a potrubní doprava 4 955 4 983 5 857 681 3 213 4 347 5 520 995 -35,16% -12,77% -5,74% 46,14%50 Vodní doprava 31 42 31 16 8 32 33 23 -74,50% -24,37% 5,62% 43,76%51 Letecká doprava 34 829 843 -571 -834 -285 335 -183 -2558,05% -134,37% -60,29% -67,90%52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 4 364 4 681 4 981 2 899 4 338 4 767 5 573 4 091 -0,60% 1,84% 11,89% 41,10%53 Poštovní a kurýrní činnosti 1 548 401 237 249 1 089 688 446 493 -29,66% 71,75% 87,86% 97,92%H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 10 932 10 935 11 949 3 275 7 813 9 548 11 907 5 419 -28,53% -12,68% -0,35% 65,49%55 Ubytování 960 2 211 2 136 908 619 2 258 1 489 884 -35,54% 2,15% -30,29% -2,63%56 Stravování a pohostinství 1 705 2 398 2 676 1 455 1 902 2 662 2 319 2 793 11,52% 11,05% -13,34% 91,86%I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 2 665 4 608 4 812 2 363 2 521 4 921 3 808 3 677 -5,43% 6,78% -20,87% 55,56%58 Vydavatelské činnosti 1 678 1 717 1 581 1 762 1 159 1 322 730 1 739 -30,90% -23,04% -53,79% -1,31%59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování

zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 501 362 580 464 767 618 559 447 53,17% 70,74% -3,56% -3,58%60 Tvorba programů a vysílání 906 1 585 707 1 680 686 1 015 382 1 294 -24,36% -35,98% -45,94% -22,99%61 Telekomunikační činnosti 13 686 14 647 14 771 14 311 13 521 14 031 14 381 15 265 -1,20% -4,20% -2,65% 6,67%62 Činnosti v oblasti informačních technologií 3 187 4 430 4 093 7 345 3 155 4 625 4 863 7 141 -1,01% 4,40% 18,82% -2,77%63 Informační činnosti 987 975 856 907 718 779 654 976 -27,21% -20,06% -23,67% 7,61%J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 20 945 23 715 22 588 26 469 20 006 22 389 21 569 26 863 -4,48% -5,59% -4,51% 1,49%L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 8 731 8 890 8 735 9 505 11 100 11 982 11 743 8 799 27,13% 34,77% 34,44% -7,43%69 Právní a účetnické činnosti 5 763 6 437 5 389 6 959 5 728 6 457 4 177 7 034 -0,61% 0,32% -22,49% 1,08%70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 1 275 1 542 1 774 2 001 738 1 351 1 874 2 298 -42,06% -12,36% 5,64% 14,85%71 Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy 5 068 6 744 6 301 7 200 4 356 7 708 4 831 4 916 -14,04% 14,31% -23,32% -31,71%72 Výzkum a vývoj -29 134 -45 311 528 483 518 794 -1903,64% 261,58% -1250,09% 154,75%73 Reklama a průzkum trhu 1 869 2 113 1 786 2 704 398 1 333 812 1 919 -78,72% -36,91% -54,53% -29,04%74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 3 015 3 286 3 146 3 642 2 593 1 551 1 962 3 584 -14,02% -52,80% -37,64% -1,60%75 Veterinární činnosti 439 452 510 445 353 389 427 470 -19,53% -14,05% -16,44% 5,46%M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 17 399 20 708 18 861 23 262 14 694 19 273 14 601 21 014 -15,54% -6,93% -22,59% -9,66%N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 5 693 7 073 8 455 5 679 7 179 7 812 10 258 6 631 26,10% 10,44% 21,33% 16,78%

NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 283 986 297 984 287 046 255 268 245 449 260 442 257 215 266 126 -13,57% -12,60% -10,39% 4,25%Průmysl 152 308 141 287 119 837 111 753 137 450 118 901 107 564 124 553 -9,76% -15,84% -10,24% 11,45%Vybrané služby 104 374 122 824 119 018 112 627 87 097 106 247 105 577 107 318 -16,55% -13,50% -11,29% -4,71%Ostatní služby 12 153 12 277 12 565 9 848 8 521 8 906 10 295 7 728 -29,88% -27,46% -18,06% -21,53%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.4 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby v tis. Kč Strana 21a


A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 32,7 5,4 48,7 -20,3 4,7 13,3 29,9 -22,7 -85,56% 144,44% -38,48% 11,89%05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 301,7 228,9 214,0 203,8 231,9 152,6 126,0 190,4 -23,13% -33,32% -41,11% -6,57%06 Těžba ropy a zemního plynu07 Těžba a úprava rud08 Ostatní těžba a dobývání -50,1 128,2 115,5 16,4 10,4 211,3 206,2 102,3 -120,79% 64,84% 78,50% 524,88%09 Podpůrné činnosti při těžbě 33,7 30,8 39,6 35,0 102,0 106,5 74,6 118,1 203,01% 245,61% 88,40% 237,55%B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 205,6 187,7 180,2 147,0 166,3 150,0 126,1 153,9 -19,09% -20,06% -30,02% 4,71%10 Výroba potravinářských výrobků 62,0 46,9 73,8 64,0 54,6 52,5 59,3 76,0 -11,89% 11,77% -19,70% 18,86%11 Výroba nápojů 196,9 254,8 231,6 194,1 172,3 266,9 285,6 245,0 -12,50% 4,74% 23,32% 26,26%12 Výroba tabákových výrobků 270,2 402,7 566,0 791,2 463,1 710,8 732,0 759,9 71,43% 76,51% 29,32% -3,95%13 Výroba textilií 33,2 42,0 26,2 16,8 51,1 63,8 53,9 39,8 53,69% 52,15% 106,07% 137,37%14 Výroba oděvů 12,7 27,5 13,4 7,6 48,5 51,1 31,7 12,7 281,78% 86,09% 137,47% 66,55%15 Výroba usní a souvisejících výrobků 28,9 27,1 22,0 23,8 30,2 110,9 34,3 35,8 4,80% 309,30% 56,15% 50,63%16 Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku 54,0 65,7 55,0 47,8 66,7 70,2 61,2 55,6 23,46% 6,88% 11,28% 16,24%17 Výroba papíru a výrobků z papíru 105,3 104,2 79,7 63,9 86,7 72,9 75,7 68,4 -17,71% -30,05% -4,94% 7,03%18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 102,0 99,3 77,3 99,3 87,9 93,7 84,2 130,7 -13,81% -5,64% 8,94% 31,61%19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 357,0 388,8 349,6 258,1 153,9 -180,0 122,4 182,6 -56,89% -146,31% -65,00% -29,25%20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 151,0 142,1 155,7 23,3 135,4 78,3 117,0 65,2 -10,35% -44,89% -24,85% 179,78%21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků 107,2 148,5 111,5 201,1 170,1 201,3 167,6 186,1 58,62% 35,61% 50,32% -7,45%22 Výroba pryžových a plastových výrobků 78,5 79,9 71,1 49,7 69,7 98,9 98,7 78,6 -11,20% 23,74% 38,80% 58,14%23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 94,6 125,7 116,0 68,5 53,4 135,4 145,8 79,2 -43,58% 7,66% 25,74% 15,65%24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 120,4 121,8 111,2 48,9 17,5 -1,1 32,0 20,2 -85,50% -100,89% -71,21% -58,78%25 Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. 68,5 73,1 59,0 52,4 55,6 69,6 58,1 57,2 -18,78% -4,85% -1,48% 9,09%26 Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení 27,3 29,4 39,6 43,5 30,7 -6,7 37,5 18,7 12,32% -122,79% -5,46% -56,93%27 Výroba elektrických zařízení 62,1 66,4 54,3 62,3 56,7 52,3 47,6 60,4 -8,76% -21,25% -12,30% -3,01%28 Výroba strojů a zařízení j. n. 56,0 64,3 55,9 51,7 56,0 68,0 54,0 56,4 0,06% 5,77% -3,35% 9,20%29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) 104,1 100,6 45,0 40,4 66,2 126,1 72,4 93,5 -36,35% 25,36% 60,95% 131,36%30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 64,7 70,5 62,0 91,1 118,7 105,2 95,2 42,4 83,64% 49,21% 53,60% -53,44%31 Výroba nábytku 36,8 48,4 45,0 42,0 34,7 47,2 35,1 34,0 -5,50% -2,45% -21,85% -18,97%32 Ostatní zpracovatelský průmysl 49,3 56,4 49,6 71,0 68,5 76,0 73,0 39,4 38,91% 34,84% 47,09% -44,50%33 Opravy a instalace strojů a zařízení 47,3 69,7 85,6 81,6 60,0 63,9 85,1 104,4 26,83% -8,27% -0,52% 27,86%C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 74,4 79,7 68,0 56,7 62,2 77,0 72,3 68,6 -16,39% -3,35% 6,34% 21,09%D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA

A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU 1 281,2 765,7 631,7 991,9 1 665,0 731,1 627,3 1 315,6 29,96% -4,51% -0,69% 32,62%E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ

S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 86,2 82,6 76,1 44,2 71,7 69,3 78,5 61,2 -16,84% -16,15% 3,03% 38,39%41 Výstavba budov 40,7 61,2 92,7 62,7 48,5 83,0 93,0 96,2 18,97% 35,51% 0,29% 53,59%42 Inženýrské stavitelství 15,1 73,5 101,2 74,7 12,3 108,6 128,8 106,0 -18,75% 47,76% 27,21% 41,92%43 Specializované stavební činnosti 56,7 94,8 127,5 119,0 58,5 93,3 127,0 135,4 3,12% -1,58% -0,36% 13,79%F STAVEBNICTVÍ 41,4 76,6 107,6 86,4 44,4 92,8 114,0 113,0 7,22% 21,21% 5,97% 30,81%45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 68,9 86,6 74,5 76,8 35,3 47,5 42,4 55,7 -48,83% -45,08% -43,02% -27,48%46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 109,0 129,8 123,7 100,8 62,5 80,4 90,9 78,9 -42,69% -38,06% -26,54% -21,77%47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 37,3 50,8 45,0 55,1 25,8 37,2 37,7 54,3 -30,86% -26,68% -16,26% -1,57%G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA

MOTOROVÝCH VOZIDEL 68,4 85,4 78,7 75,0 40,7 54,8 58,3 63,7 -40,51% -35,81% -25,88% -15,03%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.4 (pokračování) Čtvrtletní hrubý operační přebytek/zaměstnané osoby v tis. Kč Strana 21b


49 Pozemní a potrubní doprava 26,7 27,0 33,6 4,0 18,9 26,3 33,8 6,2 -29,31% -2,54% 0,78% 56,38%50 Vodní doprava 46,8 62,9 46,9 24,2 12,2 48,5 51,4 36,2 -73,82% -22,86% 9,61% 49,73%51 Letecká doprava 5,8 144,2 142,7 -95,7 -141,5 -48,3 57,3 -33,1 -2557,40% -133,53% -59,86% -65,35%52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 110,7 119,6 126,1 75,9 113,3 129,6 153,4 115,4 2,29% 8,39% 21,68% 52,06%53 Poštovní a kurýrní činnosti 38,5 10,0 5,9 6,4 27,9 17,8 11,6 12,8 -27,69% 78,13% 95,30% 100,21%H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 40,3 40,4 45,9 12,8 30,8 38,6 48,7 22,5 -23,58% -4,54% 6,21% 75,75%55 Ubytování 27,5 62,5 60,3 26,4 18,1 68,7 46,7 29,0 -34,11% 9,93% -22,52% 9,75%56 Stravování a pohostinství 19,6 27,6 31,0 17,1 20,5 30,2 27,3 34,4 4,72% 9,32% -11,79% 101,22%I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 21,8 37,8 39,5 19,8 19,9 40,7 32,6 32,9 -9,08% 7,78% -17,43% 66,48%58 Vydavatelské činnosti 105,0 107,9 99,9 111,5 75,3 86,3 49,2 119,6 -28,31% -20,04% -50,74% 7,27%59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování

zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 217,1 157,2 253,9 206,0 321,6 261,9 247,7 201,2 48,13% 66,61% -2,46% -2,35%60 Tvorba programů a vysílání 663,1 1 111,0 482,2 1 080,7 390,7 589,2 232,9 814,2 -41,08% -46,97% -51,70% -24,66%61 Telekomunikační činnosti 626,7 658,0 664,6 640,0 607,2 635,9 644,1 690,0 -3,11% -3,35% -3,09% 7,81%62 Činnosti v oblasti informačních technologií 76,8 105,7 96,6 170,3 71,7 106,3 114,6 165,8 -6,74% 0,56% 18,69% -2,68%63 Informační činnosti 129,8 127,7 108,0 115,3 89,3 98,9 84,9 128,9 -31,20% -22,52% -21,39% 11,83%J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 231,2 259,3 245,2 284,7 213,1 241,1 236,5 294,8 -7,84% -7,02% -3,56% 3,53%L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 206,0 213,1 211,0 230,6 254,8 289,3 290,4 223,4 23,68% 35,77% 37,62% -3,12%69 Právní a účetnické činnosti 195,3 221,7 185,6 238,5 184,5 216,8 143,4 245,5 -5,53% -2,17% -22,76% 2,93%70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 91,0 113,9 133,7 150,8 53,2 103,4 148,3 187,8 -41,56% -9,27% 10,91% 24,57%71 Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy 96,9 129,6 121,0 138,8 81,0 147,1 94,2 97,1 -16,37% 13,47% -22,16% -30,07%72 Výzkum a vývoj -4,4 19,7 -6,6 45,9 67,6 62,8 67,8 100,8 -1652,09% 218,17% -1126,08% 119,37%73 Reklama a průzkum trhu 99,1 111,5 93,6 142,4 20,3 69,1 43,7 105,8 -79,52% -37,97% -53,29% -25,66%74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 226,0 252,8 243,8 286,7 193,6 121,4 159,0 293,2 -14,32% -51,98% -34,80% 2,28%75 Veterinární činnosti 463,8 466,1 532,5 471,2 322,2 343,0 391,7 453,4 -30,53% -26,41% -26,44% -3,77%M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 128,2 154,2 140,6 174,0 104,5 141,6 110,0 160,7 -18,49% -8,19% -21,76% -7,64%N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 33,3 41,8 50,6 35,7 49,1 54,0 71,5 46,5 47,63% 29,07% 41,40% 30,20%

NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 84,4 88,7 86,1 77,7 76,8 84,1 84,6 88,6 -9,00% -5,19% -1,68% 13,99%Průmysl 105,7 98,3 84,3 80,7 105,7 96,0 89,0 103,7 0,04% -2,32% 5,58% 28,56%Vybrané služby 75,5 89,2 87,2 83,0 64,0 80,4 81,3 83,7 -15,21% -9,93% -6,72% 0,89%Ostatní služby 81,9 81,9 84,2 65,9 56,0 58,5 68,3 51,6 -31,60% -28,61% -18,85% -21,67%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.5 Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat v % Strana 22a


A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ 12,53% 1,70% 13,84% -7,54% 2,25% 3,95% 9,08% -8,85% -82,03% 131,98% -34,36% 17,38%05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 41,00% 33,12% 33,41% 28,35% 36,26% 28,05% 23,13% 27,89% -11,55% -15,29% -30,78% -1,64%06 Těžba ropy a zemního plynu07 Těžba a úprava rud08 Ostatní těžba a dobývání -8,93% 15,76% 13,69% 2,15% 2,25% 27,88% 26,11% 15,02% -125,20% 76,91% 90,80% 600,30%09 Podpůrné činnosti při těžbě 12,14% 9,80% 12,19% 10,20% 27,57% 22,47% 17,88% 22,19% 127,02% 129,36% 46,69% 117,47%B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 32,32% 28,09% 28,06% 21,63% 29,40% 26,42% 22,42% 23,73% -9,04% -5,97% -20,11% 9,72%10 Výroba potravinářských výrobků 8,71% 6,38% 9,94% 8,59% 8,56% 7,59% 8,51% 10,41% -1,69% 18,96% -14,39% 21,21%11 Výroba nápojů 19,38% 22,00% 21,17% 18,15% 19,33% 22,78% 24,45% 22,96% -0,25% 3,54% 15,50% 26,47%12 Výroba tabákových výrobků 19,64% 21,38% 27,57% 32,21% 24,57% 32,72% 32,06% 29,94% 25,13% 53,03% 16,29% -7,07%13 Výroba textilií 8,62% 10,58% 7,26% 4,66% 13,45% 15,47% 13,09% 9,36% 55,99% 46,23% 80,22% 100,57%14 Výroba oděvů 6,18% 12,47% 6,69% 3,42% 20,67% 20,85% 15,50% 6,07% 234,55% 67,19% 131,57% 77,50%15 Výroba usní a souvisejících výrobků 14,25% 12,99% 11,35% 11,37% 15,65% 30,90% 14,50% 13,81% 9,83% 137,95% 27,77% 21,49%16 Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku 10,82% 12,03% 10,34% 8,95% 14,95% 13,07% 11,57% 11,08% 38,15% 8,72% 11,86% 23,78%17 Výroba papíru a výrobků z papíru 14,43% 14,21% 12,17% 10,21% 13,23% 11,14% 11,18% 9,55% -8,31% -21,60% -8,17% -6,50%18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 20,99% 17,91% 16,02% 17,78% 17,09% 14,56% 15,45% 19,65% -18,58% -18,69% -3,59% 10,50%19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 3,40% 3,00% 2,63% 3,06% 2,26% -2,83% 1,27% 1,98% -33,58% -194,17% -51,51% -35,23%20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 13,36% 12,48% 12,84% 2,62% 12,95% 7,12% 10,81% 6,07% -3,02% -42,92% -15,80% 131,72%21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků 14,91% 18,50% 15,40% 23,65% 20,39% 23,45% 21,40% 21,04% 36,81% 26,75% 38,93% -11,02%22 Výroba pryžových a plastových výrobků 11,65% 11,32% 10,67% 8,32% 12,06% 14,47% 13,92% 11,49% 3,51% 27,81% 30,54% 38,04%23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 16,79% 19,48% 17,68% 11,97% 11,01% 20,17% 21,16% 13,10% -34,41% 3,51% 19,65% 9,42%24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 11,74% 10,89% 10,06% 5,51% 2,39% -0,15% 3,79% 2,53% -79,62% -101,39% -62,31% -54,08%25 Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. 13,65% 13,47% 11,75% 10,57% 12,74% 14,46% 12,53% 11,04% -6,67% 7,35% 6,61% 4,39%26 Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení 2,41% 2,48% 3,36% 3,23% 2,44% -0,53% 2,92% 1,25% 1,48% -121,52% -13,02% -61,37%27 Výroba elektrických zařízení 11,27% 11,67% 10,14% 11,40% 11,26% 10,06% 8,91% 10,06% -0,05% -13,84% -12,08% -11,76%28 Výroba strojů a zařízení j. n. 10,17% 10,86% 10,27% 9,43% 12,08% 13,33% 11,33% 10,32% 18,78% 22,75% 10,27% 9,44%29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) 10,08% 9,66% 5,28% 5,01% 7,11% 11,21% 6,92% 8,27% -29,53% 16,02% 31,21% 65,13%30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 12,06% 12,38% 11,19% 14,72% 17,48% 16,34% 16,70% 7,28% 44,98% 31,96% 49,17% -50,55%31 Výroba nábytku 10,14% 12,32% 12,01% 10,53% 10,17% 13,11% 10,17% 8,88% 0,24% 6,41% -15,33% -15,65%32 Ostatní zpracovatelský průmysl 15,20% 16,21% 14,72% 18,87% 20,36% 21,39% 20,27% 11,23% 34,01% 31,99% 37,75% -40,50%33 Opravy a instalace strojů a zařízení 10,72% 13,62% 16,07% 14,35% 15,13% 14,01% 18,56% 19,87% 41,19% 2,86% 15,52% 38,47%C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 10,70% 10,78% 9,76% 8,48% 10,02% 11,09% 10,41% 9,33% -6,37% 2,89% 6,72% 9,96%D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA

A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU 20,06% 15,12% 12,69% 13,45% 19,47% 12,52% 11,01% 16,00% -2,93% -17,18% -13,23% 18,98%E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ

S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 17,59% 15,20% 14,43% 8,87% 17,35% 14,89% 16,79% 11,26% -1,38% -2,05% 16,36% 26,95%41 Výstavba budov 6,51% 7,50% 10,14% 6,66% 8,47% 10,67% 11,48% 11,16% 29,95% 42,23% 13,15% 67,58%42 Inženýrské stavitelství 2,88% 8,27% 9,38% 6,56% 2,41% 11,25% 11,86% 9,27% -16,22% 36,09% 26,46% 41,21%43 Specializované stavební činnosti 11,86% 14,20% 16,40% 14,70% 12,87% 15,12% 17,25% 17,60% 8,47% 6,45% 5,22% 19,78%F STAVEBNICTVÍ 7,55% 9,86% 11,96% 9,23% 8,64% 12,19% 13,45% 12,63% 14,50% 23,58% 12,43% 36,80%45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4,51% 4,90% 4,73% 4,85% 2,80% 3,14% 3,18% 3,67% -37,97% -35,95% -32,87% -24,41%46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel 4,64% 4,94% 4,87% 4,06% 3,04% 3,53% 3,87% 3,18% -34,53% -28,47% -20,58% -21,84%47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 4,57% 5,54% 5,07% 5,94% 3,39% 4,33% 4,33% 5,68% -25,85% -21,86% -14,56% -4,34%G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA

MOTOROVÝCH VOZIDEL 4,60% 5,10% 4,91% 4,70% 3,11% 3,72% 3,93% 3,99% -32,37% -27,02% -19,86% -15,17%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.5 (pokračování) Čtvrtletní hrubý operační přebytek/obrat v % Strana 22b


49 Pozemní a potrubní doprava 6,58% 6,08% 7,38% 0,93% 5,07% 6,53% 8,16% 1,47% -22,97% 7,48% 10,50% 58,14%50 Vodní doprava 10,13% 11,16% 8,33% 5,20% 3,42% 11,11% 12,37% 9,70% -66,28% -0,41% 48,56% 86,64%51 Letecká doprava 0,47% 8,38% 8,01% -7,12% -12,29% -3,30% 3,35% -2,69% -2721,92% -139,34% -58,18% -62,20%52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 9,77% 9,39% 9,88% 6,00% 11,07% 12,14% 13,26% 9,44% 13,34% 29,30% 34,24% 57,20%53 Poštovní a kurýrní činnosti 24,35% 6,45% 3,94% 3,76% 16,95% 10,66% 7,08% 6,57% -30,40% 65,22% 79,84% 74,75%H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 8,17% 7,37% 8,15% 2,40% 6,74% 7,88% 9,43% 4,31% -17,52% 6,87% 15,77% 79,86%55 Ubytování 9,85% 17,28% 17,43% 8,44% 6,73% 19,77% 14,16% 9,45% -31,69% 14,38% -18,76% 12,03%56 Stravování a pohostinství 7,31% 8,68% 9,86% 5,83% 8,48% 10,29% 9,78% 11,14% 16,00% 18,51% -0,85% 91,08%I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 8,06% 11,41% 12,22% 6,61% 7,97% 13,19% 11,12% 10,68% -1,10% 15,67% -8,94% 61,46%58 Vydavatelské činnosti 16,93% 15,86% 15,66% 14,74% 12,05% 12,57% 7,97% 15,57% -28,85% -20,72% -49,10% 5,62%59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování

zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 15,89% 10,36% 17,19% 13,08% 26,16% 21,26% 19,32% 13,30% 64,69% 105,25% 12,39% 1,70%60 Tvorba programů a vysílání 30,53% 43,57% 25,93% 40,86% 24,91% 32,34% 15,40% 36,45% -18,42% -25,76% -40,62% -10,81%61 Telekomunikační činnosti 39,24% 40,33% 38,96% 37,32% 38,45% 39,60% 39,96% 41,37% -2,01% -1,81% 2,58% 10,86%62 Činnosti v oblasti informačních technologií 12,64% 15,77% 14,90% 18,58% 11,80% 15,26% 16,95% 17,48% -6,66% -3,23% 13,75% -5,91%63 Informační činnosti 23,46% 20,69% 19,30% 16,47% 16,84% 17,65% 14,89% 16,65% -28,22% -14,69% -22,87% 1,09%J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI 26,07% 27,23% 26,26% 25,70% 24,55% 25,82% 25,80% 26,41% -5,83% -5,19% -1,76% 2,79%L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 30,18% 28,03% 28,58% 24,86% 33,33% 34,48% 36,47% 23,91% 10,43% 23,02% 27,64% -3,80%69 Právní a účetnické činnosti 36,83% 36,97% 33,88% 34,82% 35,79% 38,83% 30,75% 35,86% -2,81% 5,03% -9,26% 2,97%70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 15,47% 16,94% 21,46% 19,39% 8,55% 15,69% 22,47% 22,89% -44,70% -7,37% 4,69% 18,06%71 Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy 15,24% 16,60% 15,06% 13,07% 13,41% 19,25% 13,23% 9,22% -12,00% 16,02% -12,19% -29,46%72 Výzkum a vývoj -1,74% 6,33% -2,38% 11,89% 21,95% 18,48% 19,00% 23,99% -1364,33% 191,81% -897,66% 101,78%73 Reklama a průzkum trhu 8,47% 7,91% 7,73% 8,68% 1,89% 5,70% 4,08% 6,88% -77,63% -27,98% -47,14% -20,70%74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti 26,86% 26,08% 24,82% 24,04% 21,36% 12,67% 14,66% 23,76% -20,46% -51,42% -40,96% -1,16%75 Veterinární činnosti 45,25% 39,71% 50,23% 41,89% 40,28% 37,00% 46,26% 41,75% -10,98% -6,82% -7,91% -0,32%M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 18,69% 18,88% 18,01% 17,18% 15,71% 18,43% 15,31% 16,12% -15,95% -2,37% -15,02% -6,20%N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 13,40% 14,52% 15,91% 11,55% 18,15% 18,10% 21,55% 14,43% 35,41% 24,61% 35,47% 24,88%

NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 10,81% 10,37% 10,25% 8,93% 10,39% 10,41% 10,38% 9,80% -3,88% 0,38% 1,25% 9,78%Průmysl 12,97% 11,89% 10,72% 9,86% 13,06% 11,78% 10,94% 11,26% 0,66% -0,89% 2,01% 14,21%Vybrané služby 8,63% 9,02% 9,02% 8,25% 7,87% 8,82% 8,89% 8,27% -8,80% -2,18% -1,40% 0,25%Ostatní služby 18,69% 16,94% 17,21% 13,51% 19,66% 19,34% 22,96% 15,12% 5,17% 14,16% 33,40% 11,89%


Meziroční změna

Tabulka č.VI.6 Relace dynamiky obratu a nákladů vstupů (meziročně v %) Strana 23

CZ-NACE 1.Q.09 2.Q.09 3.Q.09 4.Q.09 CZ-NACE 1.Q.09 2.Q.09 3.Q.09 4.Q.09

A ZEMĚDĚLSTVÍ, LESNICTVÍ A RYBÁŘSTVÍ -6,10% 1,98% -3,81% -0,16% 49 Pozemní a potrubní doprava 0,85% 3,36% 3,67% 1,18%05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí -3,95% -4,50% -9,11% -5,75% 50 Vodní doprava -2,80% 3,64% 9,79% 8,41%06 Těžba ropy a zemního plynu 51 Letecká doprava -12,03% -15,70% -9,94% 5,36%07 Těžba a úprava rud 52 Skladování a vedlejší činnosti v dopravě 3,39% 4,67% 4,46% 3,63%08 Ostatní těžba a dobývání -0,14% 4,18% 4,73% 0,05% 53 Poštovní a kurýrní činnosti -4,83% -3,95% -13,57% -22,70%09 Podpůrné činnosti při těžbě 20,95% 10,33% -4,21% 3,81% H DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ 1,21% 3,11% 3,19% 2,46%B TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ -4,46% -4,09% -7,31% -4,33% 55 Ubytování -4,57% 4,11% -3,05% 2,13%10 Výroba potravinářských výrobků 1,47% 2,50% -0,16% 3,28% 56 Stravování a pohostinství 3,71% 2,49% 1,63% 5,18%11 Výroba nápojů 1,99% 1,50% 4,42% 7,22% I UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ A POHOSTINSTVÍ 1,44% 2,77% 0,29% 4,01%12 Výroba tabákových výrobků 5,72% 17,53% 6,86% -4,80% 58 Vydavatelské činnosti -6,28% -5,50% -11,53% -1,25%13 Výroba textilií

7,08% 6,59% 5,49% 4,38%59 Činnosti v oblasti filmů, videozáznamů a televiz.prog., pořizování

zvuk. nahrávek a hudební vydavatelské činnosti 13,83% 11,92% 2,74% 0,75%14 Výroba oděvů 16,97% 8,24% 11,75% 5,00% 60 Tvorba programů a vysílání -15,81% -17,87% -16,89% -6,98%15 Výroba usní a souvisejících výrobků 2,52% 20,51% 3,99% 3,89% 61 Telekomunikační činnosti -3,53% 0,34% 1,64% 8,03%16 Zpracování dřeva, výroba dřev., kromě nábytku 6,76% 3,16% 3,75% 4,39% 62 Činnosti v oblasti informačních technologií -1,95% -0,54% 0,16% -3,14%17 Výroba papíru a výrobků z papíru 1,11% -1,87% -0,97% -2,48% 63 Informační činnosti -1,49% -1,14% -6,69% -0,20%18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů -5,08% -6,25% -1,36% 1,14% J INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ ČINNOSTI -2,66% -0,74% -1,45% 1,09%19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů -0,23% -2,36% -0,63% -1,45% L ČINNOSTI V OBLASTI NEMOVITOSTÍ 6,24% 11,95% 13,77% 0,90%20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 0,63% -5,34% -0,51% 2,76% 69 Právní a účetnické činnosti 10,74% 11,44% 4,53% 3,22%21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farm.přípravků 5,77% 5,90% 6,93% -1,94% 70 Činnosti vedení podniků; poradenství v oblasti řízení 4,32% -2,83% 5,58% 9,62%22 Výroba pryžových a plastových výrobků 2,28% 3,82% 2,81% 3,11% 71 Architektonické a inž. činnosti; techn.zkoušky a analýzy 0,25% 4,89% 1,35% -4,17%23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků -3,38% 0,80% 4,09% 0,77% 72 Výzkum a vývoj 49,82% 29,08% 37,03% 25,80%24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství -3,78% -3,99% -2,43% -1,42% 73 Reklama a průzkum trhu -5,61% -0,05% -3,09% -1,12%25 Výroba kovových konstrukcí a kov.výr., kromě strojů a zař. 2,66% 3,73% 4,03% 0,51% 74 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti -8,87% -17,68% -7,75% 1,10%26 Výroba počítačů, elektronických a opt. přístrojů a zařízení -0,03% -2,24% -0,12% -1,90% 75 Veterinární činnosti -4,82% -1,61% -1,75% 1,13%27 Výroba elektrických zařízení 1,58% -7,62% -1,06% -0,87% M PROFESNÍ, VĚDECKÉ A TECHNICKÉ ČINNOSTI 0,25% 1,87% 0,50% -0,08%28 Výroba strojů a zařízení j. n. 5,60% 5,22% 3,89% 1,50% N ADMINISTRATIVNÍ A PODPŮRNÉ ČINNOSTI 6,36% 5,52% 8,68% 5,09%29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů) -0,85% 0,91% 0,41% 0,10% NEFINANČNÍ PODNIKY CELKEM 0,85% 1,09% 1,09% 1,10%30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 5,85% 7,05% 5,50% -2,13% Průmysl 0,65% 0,10% 0,44% 0,88%31 Výroba nábytku 1,96% 3,38% 0,18% 1,03% Vybrané služby 0,76% 1,16% 0,95% 0,28%32 Ostatní zpracovatelský průmysl 7,87% 8,25% 8,51% -4,03% Ostatní služby 13,62% 15,01% 17,17% 12,28%33 Opravy a instalace strojů a zařízení 9,17% 4,12% 6,55% 10,84%C ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 1,38% 1,12% 1,42% 0,50%D VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA

A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU -2,27% -3,90% -2,46% 3,38%E ZÁSOBOVÁNÍ VODOU; ČINNOSTI SOUVISEJÍCÍ

S ODPADNÍMI VODAMI, ODPADY A SANACEMI 4,71% 4,32% 6,34% 2,53%41 Výstavba budov 3,95% 4,87% 3,37% 5,98%42 Inženýrské stavitelství 0,86% 4,45% 4,07% 4,63%43 Specializované stavební činnosti 2,63% 2,72% 2,69% 3,94%F STAVEBNICTVÍ 3,03% 4,00% 3,35% 4,95%45 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel -0,19% -0,65% -0,28% -0,89%46 Velkoobchod, kromě motorových vozidel -0,90% -0,67% -0,70% -0,85%47 Maloobchod, kromě motorových vozidel 0,42% 0,26% 0,80% -0,25%G VELKOOBCHOD A MALOOBCHOD; OPRAVY A ÚDRŽBA

MOTOROVÝCH VOZIDEL -0,41% -0,35% -0,19% -0,65%


Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví vpůsobnosti …...Má za úkol zmírnit důsledky ekonomické krize, promítající se mimo jiné do klesajícího zájmu o nové automobily.

Documents