Abeceda anatomie pro logopedy - Univerzita Karlova

Univerzita Karlova v PrazePedagogicka fakulta

Katedra specialnı pedagogiky

Abeceda anatomie pro logopedy

Svaly hlavy, krku a dychacı svaly. Hlavove nervy.

Autor: Zuzana Dvorakova

Vedoucı prace: PaedDr. Blanka Housarova, Ph.D.

2007

Prohlasuji, ze jsem diplomovou praci vypracovala samostatne pod vedenımPaedDr. Blanky Housarove, Ph.D. V praci jsem pouzila informacnı zdrojeuvedene v seznamu literatury.

V Praze 10. dubna 2007 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Chtela bych podekovat PaedDr. Blance Housarove, Ph.D. za vedenı a cenne rady pri psanıdiplomove prace.

Anotace

Prace bude smerovat k vytvorenı studijnıho materialu nejen pro studenty logopedie,ale i pro odbornıky z praxe. Studijnı text bude souhrnem poznatku z nekolika vednıchoboru, ktere majı vztah k logopedicke problematice, a to anatomie, neurologie a fyzi-oterapie. Prace bude zamerena na ucelene zpracovanı anatomie svaloveho systemu smoznostı vyuzitı zıskanych znalostı pro jednotlive oblasti logopedicke pece. Soucastıprace bude i vhled do problematiky hlavovych nervu a citı. V praci bude venovano mıstoi nastinu moznostı testovanı svalu a svalovych skupin, ktere budou obsahem tohoto textu.

Klıcove pojmy: logopedie, svaly, hlavove nervy.

Anotace anglickyThe work will aim at creating a study material not only for students of speech therapy

but also for experts working in the field. The text will represent a summary of facts fromseveral branches of science which relate to issues of speech therapy, namely anatomy,neurology, and physiotherapy. The work will focus on a comprehensive survey of theanatomy of the system of muscles enabling its application in individual areas of speechtherapy. The work will also offer an insight into issues concerning cranial nerves andsensing. A short survey of possibilities of testing muscles and muscle groups discussedin this text will be presented.

5

Obsah

UVOD 6

ZAVER 8

ABECEDA ANATOMIE PRO LOGOPEDY 9

6

UVOD

V soucastnosti se logopedicka pece vehementne zajıma o oblast neurologickych po-ruch. Pro kvalitnı terapii osob s poruchami komunikace na podklade neurologickychonemocnenı je podstatne, aby logopedi znali projevy jednotlivych neurologickych one-mocnenı a umeli alespon zaklady neurologickeho vysetrenı. Jednım ze zakladnıch vy-setrenı pro orofacialnı oblast je orientacnı vysetrenı hlavovych nervu, ktere je pomernesnadno odvoditelne pri dobre znalosti funkce jednotlivych hlavovych nervu. Zaroven jetreba, aby se logopedi dostatecne orientovali v anatomii orofacialnıho svalstva a svalstvadychacıho, nebot’jednım z hlavnıch cılu logopedicke terapie pri vyvozovanı spravne ar-tikulace hlasek je naucit pacienta presny pohyb svalu orofacialnı oblasti.

Cılem teto prace tedy bylo vytvorenı studijnıho materialu, ktery by byl kompletnımzpracovanım anatomie jednotlivych svalu a svalovych skupin orofacialnı oblasti a svaludychacıch a funkcnı anatomie hlavovych nervu, jejichz znalost muze byt velmi prınosnapro logopedickou peci.

Diplomova prace nenı v tomto prıpade rozclenena na cast teoretickou a cast prak-tickou, nybrz je pracı ryze teoretickou, avsak jejım vystupem je studijnı material, tedymaterial prakticky. Vzhledem k rozsahu a clenenı anatomie svalu orofacialnı oblasti asvalu dychacıch, ktere byly do textu zahrnuty, muze tento material slouzit k rychle ori-entaci v anatomii svalu orofacialnı oblasti i zkusenym logopedum. Dıky propojenı cisteanatomickeho popisu jednotlivych svalu a svalovych skupin s moznymi dusledky anato-micke struktury a cinnosti jednotlivych svalu a svalovych skupin pro oblast logopedickeintervence, jsou anatomicke popisy jednotlivych svalu a svalovych skupin snadneji pri-jımany a chapany studenty logopedie, jak bylo overeno rozhovory se studenty specialnıpedagogiky zamerujıcımi se na oblast logopedie.

Do prace se podarilo vclenit i poznatky z oblasti neurofyziologie a kineziologie, kteremohou byt nejen zajımave, ale i prınosne pro terapii. Napr. Vıme-li, jakou funkci ma malamotoricka jednotka, pak je nam jasne, proc musıme v terapii dyslalie dbat na kvalitativnı(presny) pohyb jazyka.

Dalsım duvodem, proc byl vytvoren tento text a proc je dulezite, aby logopedi ovladalifunkcnı anatomii svalu a nervu uvedenych oblastı, je stale vetsı mnozstvı terapeutickychmetod a konceptu, ktere jsou na hranici logopedie a fyzioterapie. Jsou jimi naprıkladmyofunkcnı terapie, orofacialnı stimulace, prvky z Jandovy reflexnı lokomoce, prvky zBobathova konceptu, synergicka reflenı terapie a mnoho dalsıch. Pro ucinnou terapii jenutna znalost anatomickych pomeru. Prıkladem muze byt terapie sestry Kenny, ktera sevyuzıva i pri terapii perifernı parezy n. facialis a kterou by logopedi, podle meho nazoru,mohli take vyuzıvat. Pro tuto terapii je vsak znalost funkcnı anatomie svalu orofacialnıoblasti naprosto zakladnı.

7

K sepsanı studijnıho materialu s anatomickou tematikou vedla v neposlednı rade dlevlastnıch zkusenostı nedostatecne obsahla anatomicka pruprava studentu logopedie napedagogickych fakultach.

8

ZAVER

Studijnı material v soucasne podobe obsahuje funkcnı anatomii svalu orofacialnıoblasti a krku a svalu dychacıch, letmou zmınku o jejich testovanı, funkcnı anatomiihlavovych nervu, jejich funkci, vysetrenı, poruchy a vychodisko pro logopedickou peci,strucnou informaci o citı a nekolik poznatku z oblasti neurofyziologie a kineziologie.Pro kompletnı funkcnı anatomii hlavy, krku a dychanı by bylo jeste potrebne zpracovatnaprıklad anatomii kostnıch struktur, zubu, kloubu, svalovych fasciı, podkozı a kuze,hloubeji propracovat anatomii nervu. Vıce mısta by tedy mely dostat hlavne neurologie,ortodoncie a opet i anatomie.

Vhodne by bylo i zpracovanı patologicke anatomie a patologicke fyziologie z pohledulogopeda.

Nejdrıve by vsak bylo nutne vyzkouset, jak se nynejsı studijnı material osvedcı vpraxi. Pak by bylo treba zjistit, ktere oblasti by bylo dobre zjednodusit, rozsırit, ci jinymzpusobem upravit, a nasledne na zjistene poznatky studentu reagovat upravou nynejsıhoobsahu studijnıho materialu a vypracovat dalsı studijnı material, ci soucasny studijnı ma-terial rozsırit tak, aby zahrnoval vyse jmenovana, do prace dosud nezarazena, temata.

9

ABECEDA ANATOMIE PRO LOGOPEDYSvaly hlavy, krku a dychacı svaly. Hlavove nervy.

Autor: Zuzana Dvorakova

OBSAH 10

Obsah

1 UVEDENI DO TEXTU 12

1.1 Orientace v textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121.2 Definice komunikace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141.3 Predmet zajmu logopedie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15

2 ANATOMIE SVALU DYCHACICH A SVALU HLAVY A KRKU 162.1 Zakladnı anatomicke pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16

2.1.1 Anatomicke roviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162.1.2 Anatomicke smery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 182.1.3 Pohyby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 192.1.4 Anatomicke zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20

2.2 Anatomicke usporadnı svalu a svalove smycky . . . . . . . . . . . . . . . . 202.3 Respirace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23

2.3.1 Dychacı svalstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 262.4 Svalstvo obliceje a ucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

2.4.1 Svalstvo ust . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 532.4.2 Svalstvo kolem sterbiny ustnı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542.4.3 Zvykacı svalstvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 592.4.4 Svalstvo nosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 622.4.5 Svalstvo oka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 642.4.6 Svalstvo v okolı oka a nosu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 722.4.7 Svalstvo ucha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 732.4.8 Svalstvo kalvy (lebecnı klenba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78

2.5 Svalstvo dutiny ustnı, hrtanu a hltanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 832.5.1 Svalstvo hrtanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 832.5.2 Svalstvo mekkeho patra a hltanu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 882.5.3 Svalstvo jazyka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95

2.6 Svalstvo krku a patere . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1012.6.1 Povrchove svalstvo krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1012.6.2 Hluboke svalstvo krku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1012.6.3 Svalstvo patere . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1022.6.4 Kratke extenzory sıje (subokcipitalnı svaly) . . . . . . . . . . . . . . 104

2.7 Nastin moznostı testovanı svalu a svalovych skupin v logopedii a fyzioterapii107

3 VYBRANA TEMATA Z NEUROLOGIE 111

3.1 Hlavove nervy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1113.1.1 I. hlavovy nerv - nervus olfactorius (cichovy nerv) . . . . . . . . . . . 1123.1.2 II. hlavovy nerv - nervus opticus (zrakovy nerv) . . . . . . . . . . . . 1133.1.3 III. hlavovy nerv - nervus oculomotorius (okohybny nerv) . . . . . . 1153.1.4 IV. hlavovy nerv - nervus trochlearis (kladkovy nerv) . . . . . . . . . 1163.1.5 V. hlavovy nerv - nervus trigeminus (trojklanny nerv) . . . . . . . . 1173.1.6 VI. hlavovy nerv - nervus abducens (odtahovacı nerv) . . . . . . . . 119

OBSAH 11

3.1.7 VII. hlavovy nerv - nervus facialis (lıcnı nerv) . . . . . . . . . . . . . 1203.1.8 VIII. hlavovy nerv - nervus vestibulocochlearis (predsınohlemyzd’ovy

nerv) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1223.1.9 IX. hlavovy nerv - nervus glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv) . 1253.1.10 X. hlavovy nerv - nervus vagus (bloudivy nerv) . . . . . . . . . . . . 1263.1.11 XI. hlavovy nerv - nervus accessorius (prıdatny nerv) . . . . . . . . . 1273.1.12 XII. hlavovy nerv - nervus hypoglossus (podjazykovy nerv) . . . . . 128

3.2 Citı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1293.2.1 Telereceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1293.2.2 Exteroreceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1293.2.3 Receptory hlubokeho citı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1303.2.4 Vratkova teorie bolesti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1313.2.5 Enteroreceptory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

3.3 Motoricka jednotka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131

4 RESENI KONTROLNICH OTAZEK A KONTROLNICH OBRAZKU 133

5 SLOVNICKY 157

6 DELENI SVALU DO SKUPIN A, B, C a D 162

7 SEZNAM LITERATURY 166


1 UVEDENI DO TEXTU

1.1 Orientace v textu

Studijnı text je rozdelen do nekolka celku. Prvnı celek je venovan definovanı komuni-kace z pohledu nekolika vednıch oboru, strucne charakteristice oblasti zajmu logopedickeintervence a rozdılnym zpusobum zpracovanı anatomie pro logopedy v literature.

Druhy celek se zameruje na ucelene zpracovanı anatomie svalu hlavy, krku a svaludychacıch s durazem na vyuzitı anatomickych poznatku v logopedicke praxi. V uvoducelku venujıcıho se anatomii je pro lepsı orientaci v anatomickem nazvoslovı venovanakapitola anatomickym rovinam a smerum. Jedna kapitola tohoto celku kratce nastinujemoznosti testovanı jednotlivych svalu a svalovych skupin za pomoci v CR nejcasteji po-uzıvanych testovacıch metod z oblasti logopedie a fyzioterapie.

Svaly v teto praci byly rozdeleny do ctyr skupin. Skupina A obsahuje svaly, ktere jsoupro logopedickou terapii zakladnı a jejichz znalost je nezbytna pro kazdeho logopeda.Do skupiny B spadajı svaly, ktere je dobre znat pro lepsı orientaci v oblasti anatomie apro lepsı pochopenı moznostı logopedicke i fyzioterapeuticke intervence v oblasti hlavy,krku a dychanı. Skupina C zahrnuje svaly zajımave pro logopedy, kterı chtejı mıt hlubsıznalosti z oblasti anatomie a pro logopedy, kterı se pohybujı na poli neurologickych vad.Svaly skupiny D jsou svaly rudimentarnı, tedy svaly, ktere nemajı velky vliv na logope-dickou terapii, nebot’jsou to svaly, ktere byly potrebne v dobe, kdy se clovek pohybovalpo ctyrech a spolu se vzprımenou chuzı ztratily svuj puvodnı ucel. Zarazenı do prıslusneskupiny A, B, C ci D je znazorneno pred nazvem probıraneho svalu a kapitole Anatomiesvalu dychacıch a svalu hlavy a krku. Znalost vsech svalu nenı dulezita jen pro vlastnıpraci s klientem, ale i pro lepsı komunikaci s odbornıky z jinych oblastı, fyzioterapeuty,ergoterapeuty, neurology, internisty, psychiatry, kineziology a dalsımi. V zaveru studij-nıho textu jsou pro lepsı prehlednost jednotlive zminovane svaly usporadany do sloupcudle skupin (A, B, C, D).

Tretı celek obsahuje dve state z oblasti neurologie a nekolik poznatku z oblasti neu-rofyziologie a kineziologie. Jedna stat’z oblasti neurologie se venuje hlavovym nervum,jejich strucnemu popisu, funkci, lezım, vysetrenı a dopadu na logopedickou praxi. Druhastat’ z oblasti neurologie hovorı o citı. Poznatky z neurofyziologie a kineziologie jsouzastoupeny informacemi o tzv. motorickych jednotkach a o vratkove teorii vedenı bolesti.

Za kazdou probranou skupinou svalu jsou kontrolnı otazky, ktere slouzı k zopakovanıprostudovaneho textu a k lepsımu zapamatovanı podstatnych informacı o dane svaloveskupine. Dale je za kazdou velkou kapitolou, tykajıcı se svalu a svalovych skupin, nekolikkontrolnıch obrazku, ktere slouzı k zopakovanı graficke podoby a prubehu vybranychsvalu. Na konci studijnıho textu jsou uvedeny dva latinsko-ceske slovnıcky a zmınka silustracı k oznacenı jednotlivych oddılu patere. Prvnı slovnıcek je venovan svalum, druhypak nervum, ktere jsou zmıneny ve studijnım textu. Pro oba slovnıcky bylo zvoleno uva-


denı nazvu svalu a nervu v abecednım poradı a byl zachovan typ pısma, tzn. latinsketermıny jsou psany kurzıvou.

V prıloze jsou vypracovane odpovedi na kontrolnı otazky i kontrolnı obrazky jednot-livych kapitol.

Citace obrazku jsou uvedeny pod carou na prıslusne strane textu. Vetsina pouzitychobrazku je z Feneisovy knihy (FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha :Avicenum, 1981. 478 s.).


1.2 Definice komunikace

Akademicky slovnık uvadı: ”Komunikace je prenos nejruznejsıch informacnıch ob-sahu v ramci ruznych komunikacnıch systemu za pouzitı ruznych komunikacnıch mediı,zejmena prostrednictvım jazyka, sdelovanı.” (Akademicky slovnık cizıch slov, s. 406)

Komunikace z pohledu logopeda: Slovensky logoped Lechta zastava nazor, ze clovekkomunikuje uz svou pouhou existencı na tomto svete. Podle Lechty clovek komunikujeuz v intrauterinnım zivote a svou komunikaci se svetem ukoncuje az v poslednım oka-mziku sveho zivota.

Komunikace z pohledu neurofyziologa/kineziologie: Do komunikace radı neurologVele recove projevy, mimiku a gestikulaci. Tvrdı, ze ”pohyb sam ma komunikacnı cha-rakter.” (Vele, s. 93) Vele hovorı o sdelovacı funkci motoriky, pod kterou radı okohybnepohyby, mimiku, pohyby dolnı celisti, pohyby jazyka a pohyby ostanıch recovych organua dechove pohyby. Tyto zakladnı pohyby doplnujı pohyby hornıch koncetın, pohybyhlavy a celeho osoveho organu (patere). Dle Veleho ”Mimicke svalstvo ovlivnuje vyrazobliceje, umoznuje optickou komunikaci a podılı se na artikulaci reci spolu se svaly mlu-videl, vcetne svalstva respiracnıho, ktere zajist’uje akustickou komunikaci reci.” (Vele, s.191) Vele uvadı, ze jednou z funkcı pohybu je komunikace se zevnım prostredım.

Dle akademickeho pojetı lze komunikaci charakterizovat jako soucast prenosu, dlelogopedickeho pojetı lze komunikaci nazvat soucastı existence a dle kineziologie lze ko-munikaci nazvat soucastı pohybu. Prenos, existence, pohyb, vsechna tato slova nejakymzpusobem zapadajı do definice komunikace.


1.3 Predmet zajmu logopedie

Logopedie se zabyva poruchami reci, at’uz se jedna o poruchy vyslovnosti jednotli-vych hlasek ci poruchy plynulosti reci, poruchami respirace a fonorespirace, poruchamipolykanı a to jiz od nejutlejsıho veku, poruchami verbalnı i neverbalnı komunikace.Pro bezproblemovou komunikaci at’ jiz verbalnı ci neverbalnı je dulezita funkcnost avzajemna spoluprace centralnı nervove soustavy (CNS), perifernıch nervu a svalstva.Nespolupracuje-li vubec nebo je-li spoluprace jedne slozky jen castecne narusena, pak senarusenı projevı i v dalsıch dvou slozkach. Napr. prerusı-li se perifernı nerv, naboura setım komunikace mezi svalem, ktery se stane nefunkcnım a bude postupne atrofovat, aCNS, ktera pri spravne funkci zajist’uje volnı pohyb daneho svalu, avsak pri poskozenıperifernıho nervu muze dojıt k poskozenı informacnıho kanalu ze svalu do CNS a tımi k neinformovanosti CNS o denı ve svalu, zaroven muze dojıt k poruse informacnıhokanalu z CNS do svalu, a tudız nebude moci CNS sval ovladat. Nenı tedy mozne zabyvatse jen jednou castı funkcnıho celku motoriky. Svaly a nervy jsou propojene a na sobe za-visle, bez pomoci jednoho je druhy nefunkcnı. Bez svalu je nerv jen dratkem s nevyuzitouinformacı. Bez nervu je sval jen masem.

V ceske literature nebyla dosud ucelene zpracovana anatomie svalu, ktere se podılejına komunikaci, at’jiz verbalnı ci neverbalnı, a ktere jsou tudız pro praci logopeda zasadnı.Dalo by se rıct, ze na neverbalnı komunikaci se podılejı vsechny svaly tela, avsak svalstvotrupu, hornıch a dolnıch koncetin je vysadou prace fyzioterapeutu a dalsıch odbornıkua nenı tedy mozne chtıt po logopedech, aby znali do detailu praci techto profesı. Z tohojasne vyplyva dulezitost mezioborove spoluprace. Studijnı text je zacılen na svalstvohlavy, krku a svalstvo dychacı, jakozto hlavnı oblasti logopedicke intervence.

V cizojazycne literature se vyskytuje nekolik modelu zpracovanı anatomie pro lo-gopedy. Jeden model stavı anatomii na logopedickych diagnozach. K dane diagnozepopisuje potrebnou anatomii. Druhy model se zameruje na anatomicke znalosti, kterejsou potrebne pri terapii urcite diagnozy. Dalsı model uvadı anatomii v souvislosti s po-pisem specifickeho terapeutickeho konceptu ci metody. Jiny model zpracovanı anatomiepro logopedy obsahuje strucny vynatek poznatku z anatomie a fyziologie, ktere se tykajırecoveho ustrojı.

Z uvedenych nalezu vyplyva, ze je potrebne vytvorit studijnı text, ktery by obsahovalkompletnı anatomii hlavy, krku a anatomii dychacıho systemu z pohledu logopeda, aktery by slouzil k pregradualnımu, ale i dalsımu vzdelavanı logopedu, a tım se podılelna dalsım zvysovanı kvality logopedicke pece.

2 ANATOMIE SVALU DYCHACICH A SVALU HLAVY A KRKU 16

2 ANATOMIE SVALU DYCHACICH A SVALU HLAVY A KRKU

2.1 Zakladnı anatomicke pojmy

2.1.1 Anatomicke roviny

Obrazek 1: Anatomicke roviny1

Rovina mediannı (medialnı) - je rovina svisla; jde zpredu dozadu a delı stojıcı telo nadve zrcadlove poloviny. Je vlastne jednou z rovin sagitalnıch.

Roviny sagitalnı jsou vsechny dalsı predozadnı roviny rovnobezne s rovinou medi-annı.

Roviny frontalnı jsou svisle, rovnobezne s celem, tedy kolme na rovinu mediannı.

1CIHAK, R., GRIM, M. Anatomie I.. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2003. s. 54.


Roviny transversalnı, na stojıcım tele horizontalnı, probıhajı telem naprıc a jsou kolmena rovinu mediannı a roviny sagitalnı, jakoz i na roviny frontalnı.


2.1.2 Anatomicke smery

Obrazek 2: Anatomicke smery2

superior - hornıinferior - dolnı

cranialis - smerem k hlavecaudalis - smerem k dolnımukonci tela

anterior - prednıposterior - zadnı

ventralis - prednıdorsalis - zadnı

medialis - vnitrnı, tj. lezıcıblıze mediannı rovinelateralis - zevnı, vnejsı, tj.lezıcı dale od mediannı ro-viny

dexter - pravysinister - levy

proximalis - blıze k trupudistalis - vzdaleny od trupu

internus - vnitrnıexternus - zevnı

superficialis - povrchovyprofundus - hluboky

2CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic clinical massage therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins,2003. s. 386.


2.1.3 Pohyby

Obrazek 3: Pohyby dolnı celisti3

propulze - vysunutıretropulze - zasunutıprotruze - vysunutıretrakce - zasunutıelevace - zvednutıdeprese - pokles

Obrazek 4: Pohyby krcnı patere4

flexe - ohnutıextenze - naprımenıhyperextenze - zaklonlateroflexe - ohnutı do stranyrotace - otacenı




anteflexe - ohnutı smerem dopreduretroflexe - ohnutı smerem dozaduaddukce - pritazenıabdukce - odtazenı

2.1.4 Anatomicke zkratky

dx. (dexter) - pravysin. (sinister) - levym. (musculus) - svalmm. (musculi) - svalyn. (nervus) - nervnn. (nervi) - nervyr. (ramus) - vetevrr. (rami) - vetvelig. (ligamentum) - vaz

2.2 Anatomicke usporadnı svalu a svalove smycky

V odborne anatomicke literature jsou svaly deleny do skupin vetsinou dle oblastı, kdese nalezajı (napr. svaly kolem sterbiny ustnı), ci dle spolecne cinnosti, kterou vykonavajı(okohybne svaly). Delenı do skupin je vyhodne predevsım pro lepsı prehlednost, avsak zpohledu kineziologie a neurofyziologie jiz tak vyhodne nenı, nebot’cinnost jednotlivychsvalu je zavisla na cinnosti jejich antagonistu (svaly pusobıcı opacnym smerem), syner-gistu (svaly pusobıcı stejnym smerem) ci zdanlive zcela nesouvisejıcıch svalu a svalovychskupin.

Literatura hovorı o tzv. svalovych smyckach. Svalovou smycku tvorı nejmene dvasvaly, ktere se upınajı na dve vzdalena pevna mısta. Pevne mısto je nazyvano ”punctumfixum”. Mezi svaly je pohyblivy kostnı segment, ktery se nazyva ”punctum mobile”. Po-loha pohybliveho kostnıho segmentu je vyvazovana cinnostı obou svalu. Je to tedy jakasivolnejsı obdoba kloubnıho spojenı. Pohyblivy segment je zavisly na cinnosti svalu, mezikterymi je ”zavesen”. Svaly mohou pohyblivy segment zcela zafixovat, aby se nemohlpohybovat, ci s nım naopak pohybovat ve smeru svalove kontrakce toho ktereho svalu.

Fyzikalnı i funkcnı vazbou nekolika svalu ci svalovych smycek vznika tzv. svalovyretezec, jehoz funkce je programove rızena z CNS. Zretezene svaly nemusı pracovatsynchronne, tedy vsechny najednou. CNS umoznuje sekvencnı zapojovanı jednotlivychsegmentu podle predem pripraveneho casoveho rozvrhu (timing), ktery zajist’uje koor-dinaci pohybu svalu, cımz se dosahuje presnosti pohybu pri miminalnı spotrebe energie.


Jako prıklad jsou uvedeny svaly, ktere se podılejı na rotaci hlavy.

”Rotace hlavy doprava:

Homolateralne (stejnostranne)m. splenius capitis dx.= dexterm. longissimus capitis dx.m. rectus capitis posterior dx.m. obliquus captitis inferior dx.

Heterolateralne (druhostranne)m. trapezius sin.m. sternocleidomastoideus sin.m. semispinalis capitis sin.m. obliquus capitis superior sin.

Rotace hlavy doleva:

Homolateralne (stejnostranne)m. splenius capitis sin.m. longissimus capitis sin.m. rectus capitis posterior sin.m. obliquus capitis inferior sin.

Heterolateralne (druhostranne)m. trapezius dx.m. sternocleidomastoideus dx.m. semispinalis capitis dx.m. obliquus capitis superior dx.” (Vele, s. 315)

Anatomicke trıdenı svalu do skupin nenı vzhledem ke svalovym smyckam a retez-cum z funkcnıho pohledu nejvhodnejsı, avsak presto bylo po konzultacıch s logopedy,anatomy a neurofyziology zvoleno delenı svalu dle anatomickeho trıdenı, nebot’je i proneanatomy prehledne. Svalstvo orofacialnı oblasti, krku, patere a dychacı svalstvo je vteto praci zpracovano z pohledu anatomie, a tomu odpovıda i anatomicke delenı doskupin. Anatomicke zpracovanı svalstva urcuje u jednotlivych svalu jejich zacatek (blızepateri), upon, inervaci a funkci. Ne vsichni anatomove se v techto zakladnıch paramet-rech svalu shodujı. Byly proto vytyceni tri autori, jejichz anatomicke popisy jsou stezejnıv teto praci. Jsou jimi Radomır Cihak (CIHAK, R.; GRIM, M. Anatomie I. 2. vyd. Praha: Avicenum, 2003. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.), Rudolf Linc (LINC, R.; DOUBKOVA, A.Anatomie hybnosti I. 2. vyd. Praha : Vydavatelstvı Karolinum, 2002. 247 s. ISBN 80-7184-993-6.) a Heinz Feneis (FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum,1981. 478 s.). Jelikoz se v anatomicke terminologii bezne pouzıva latina, rozhodli jsem se v


mezioborovych debatach zachovat latinskou terminologii i v teto praci, avsak protoze setento studijnı text tyka ceske logopedie, je v zavorkach uveden cesky preklad nekterychlatinskych termınu. Nazvy jednotlivych svalu jsou ponechany v latinske terminologii, ne-bot’jsou v teto podobe znamy fyzioterapeutum a lekarum, kterı jsou na tuto terminologiizvyklı a vetsinou ani neznajı ceske nazvoslovı svalu.

Pro zajemce z rad logopedu byl vypracovan latinsko-cesky slovnıcek nazvu svalu,ktere se v teto praci vyskytujı. Pro inervaci, a tedy latinske nazvoslovı nervu, pletenıapod. byl taktez vytvoren jednoduchy slovnıcek, obsahujıcı zakladnı termıny, ktere sev textu vyskytujı. Pro kazdeho logopeda je velmi podstatna znalost hlavovych nervu.Nazvoslovı hlavovych nervu je tedy ponechano ve tvaru: latinsky nazev (cesky nazev -”cıslo” hlavoveho nervu). Hlavove nervy byly ocıslovany dle poradı, v jakem jsou prere-zavany pri vyjımanı mozku z lebky. Kdykoli je v textu zmınen hlavovy nerv, je zachovanvyse uvedeny zapis, nebot’se jedna o studijnı text a pro lepsı osvojenı hlavovych nervuje dobre zmınit je v uvedene podobe nekolikrat. Je-li vsak v kapitole, tykajıcı se prımohlavovych nervu, probıran dany nerv, je v textu uveden pouze v latinske podobe.


2.3 Respirace

Respirace je primarne zakladnı zivotnı funkcı. Sekundarne se podılı na mluvenı.(Vele) Mluvenı se musıme naucit, stejne jako dychanı pri reci. Dychanı a dychacı pohybymajı pro komunikaci zasadnı vyznam. Je vseobecne znamo, ze dychacı svaly se nachazejıv oblasti hrudnıku, bricha a lze rıct, ze i krku. Kineziologie a neurofyziologie vsak ke sva-lum, ktere jsou spojeny s dychanım, radı i napr. m. masseter, jehoz hlavnı funkcı je pohybdolnı celisti, a tedy zvykanı. M. masseter je inervovany z n. trigeminus (trojklanny nerv- V. hlavovy nerv). Radix trigemini (koren trojklanneho nervu) prochazı az do C4, podılıse tak i na inervaci hornı krcnı patere. Z korene C4 je inervovana branice. N. trigeminus(trojklanny nerv - V. hlavovy nerv) neinervuje jen m. masseter, ale i branici, z cehoz plyne,ze propojuje zvykanı, krcnı pater a dychanı. Je-li poskozen n. trigeminus (trojklanny nerv- V. hlavovy nerv), muze se toto poskozenı projevit jak na zvykanı, skrze m. masseter, taki bolestı krcnı patere a od nı i hlavy, stejne jako dychacımi obtızemi.

Dychacı pohyby slouzı k ventilaci plic, podılejı se na fonaci hlasek a majı vliv i naposturu, tedy drzenı tela.

Pri reci a zpevu se pri cinnosti dychacıch svalu uplatnuje zejmena prodlouzeny re-gulovany vydech nebo i nadech, proti odporu, at’ uz hlasove sterbiny ci proti odporuzevnıho prostredı, pri kterem se moduluje proud vzduchu dle potreb. Dychanı jako za-kladnı zivotnı potreba je rızeno mimovolne autonomnım systemem dle stavu saturaceorganismu kyslıkem. Pri reci ci zpevu, ale napr. i pri hre na dechovy nastroj, je proudvzduchu ovlivnovan vulı, jde tedy o vulı rızene dychanı. Pri vulı rızenem dychanı se tedystykajı dva systemy, autonomnı, vulı pro vetsinu lidı neovladatelny a system volnı, kteryreguluje dychanı ucelove.

Hodnocenı plynulosti dychanı za pomoci fonace

Plynulost vydechu muzeme hodnotit pomocı prodlouzene fonace hlasky, vetsinou sa-mohlasky. Samohlaska A se volı vetsinou pro dolnı sektor s vetsım pohybem, samohlaskaO nebo I ve strednım sektoru s mensım pohybem, pro hornı sektor s malym pohybem, vekterem jsou usta zcela uzavrena, se volı souhlaska M. Dochazı-li v prubehu prodlouzenefonace hlasky ke kolısanı tonu, ukazuje to na snızenou schopnost udrzet rovnomernyvydech a zhorsenou schopnost vydech modulovat.

Dychacı pohyby

Vele rozdeluje dychacı pohyby do trı sektoru trupu:”dolnı sektor - brisnı (od branice po panevnı dno)strednı sektor - dolnı hrudnı (mezi branicı a Th 5)hornı sektor - hornı hrudnı (od Th 5 az po dolnı krcnı pater)” (Vele, s. 227)


Delenı na hornı a dolnı hrudnı typ dychanı je dano odlisnym anatomickym uspora-danım hornıch a dolnıch zeber. Osa otacenı hornıch zeber je vıce horizontalnı, a tudız jejejich rozvoj spıse smerem vzhuru. U dolnıch zeber probıha osa otacenı spıs vertikalne, aproto je jejich rozvoj spıse do stran.

Dychacı pohyby majı dve faze, nadech (inspirium) a vydech (exspirium). Vele odlisujejeste dve kratka obdobı mezi nadechem a vydechem, preinspirium a preexspirium.

Preinspirium je doba mezi koncem vydechu a zacatkem nadechu, ktere trva asi 250ms. Vydech ma ihibicnı vliv na vetsinu svalu. Vliv vydechu lze zvysit zadrzenım dechupred nadechem. Inhibicnı schopnosti vydechu se vyuzıva ke snızenı svaloveho napetı asvalove relaxaci.

Preexspirium je doba mezi koncem nadechu a zacatkem vydechu, ktera trva asi 50-100ms. Oproti vydechu pusobı nadech na vetsinu svalu excitacne. Zvysit excitacnı schop-nost nadechu lze setrvanım v nadechu. Schopnosti excitovat svalstvo pomocı nadechulze vyuzıt napr. u svalstva hypotonnıho (s nızkym svalovym napetım). V neurologickemvysetrenı se excitacnı schopnost nadechu muze vyuzıt pri testovanı slachookosticovychreflexu.

Dechova vlna

Nadech zacına v brisnım sektoru. Branice aktivne snizuje klenbu, tım stlacuje utroby azvysuje intraabdominalnı (nitrobrisnı) tlak. Zvysenı intraabdominalnıho tlaku zpusobenecinnostı branice, izometrickou kontrakcı brisnıch svalu, hlavne m. transversus abdominis,a cinnostı svalstva panevnıho dna, ktere branı pruniku vnitrnostı do panevnıho otvoru,vede k tendenci k lehkemu vyklenutı brisnı steny a tım i k posunu teziste tela smeremventralnım, coz ma vliv na stabilizaci stoje. Dolnı hrudnık se rozsiruje do stran a paterse mırne extenduje (naprimuje). V hrudnı dutine klesa tlak a vzduch pronika do plic.Vzestup intraabdominalnıho tlaku stabilizuje bedernı pater. Z oblasti bricha se dechovaaktivita presouva do strednıho sektoru, tedy dolnıho hrudnıku. Dolnı zebra se rozevı-rajı do stran kontrakcı interkostalnıch (mezizebernıch) svalu. Jako poslednı se pohybujehornı sektor, tedy hornı hrudnık. Hornı zebra se pohybujı vzhuru a lehce lateralne, avsaksternum (hrudnı kost) by se nemelo pohybovat prılis dopredu z duvodu lepsı stabilizacehrudnıku a ramennıho pletence. Pomocne inspiracnı svaly se na nadechu ucastnı ve chvılinedostatku vzduchu spojeneho se vzrustajıcım narokem na ventilaci plic.

Vydech zacına opet v brisnım sektoru. Postupne klesa svalove napetı, branice se vy-klenuje vzhuru, zmensuje se objem hrudnıku a vzduch proudı z plic ven.

Vojta si vsiml, ze u kojencu v klidu se brisnı stena mırne vyklenuje, avsak jakmilezahajı pohybovou aktivitu, napr. se pokusı o rotaci, brisnı stena ma tendenci se s nade-chem spıse zatahovat. Podobnou svalovou aktivitu brisnıho svalstva muzeme pozorovati u dospelych jedincu pri rychlem nadechu, kdy se brisnı stena zatahuje a to umerne


rychlosti pohybu pri nadechu. (Vele)

Paradoxnı dychanı

Pri nadechu v klidu se brisnı stena vyklenuje a pri nadechu naopak zatahuje.

Kontrolnı otazky

1. Ovlivnujı dychacı pohyby posturu?

2. Jak lze za pomoci dechu zvysit svalove napetı?

3. Jak lze za pomoci dechu snızit svalove napetı?

4. Ve kterem sektoru zacına dechova vlna, tedy nadech?

5. Podılejı se brisnı svaly svou cinnostı i na nadechu? Pokud ano, jakou majı funkci?

6. Ve kterem sektoru zacına vydech?


2.3.1 Dychacı svalstvo

(dle Veleho)

2.3.1.1 Nadechove svaly

Obrazek 5: Branice zdola5

A Diaphragmazacatek:pars lumbalis (bedernı cast): Zacınaod patere a od slasitych obloukuvedle patere.pars costalis (zebernı cast): Zacınazezadu dopredu od chrupavek 12.-7. zebra.pars sternalis (hrudnı cast): Zacınaod vnitrnı plochy processus xipho-ideus (mecovity vybezek) a od zadnıstrany pochvy prımych brisnıchsvalu.upon: Vsechny tri casti se upınajıdo centrum tendineum (slachovy stred).inervace: Diaphragma je inervovanaz n. phrenicus z krcnı pletene.funkce: Diaphragma je hlavnı vde-

chovy sval.Diaphragma je plochy, kopulovite vyklenuty sval, ktery ma podobu membrany oddelujıcıhrudnı a brisnı dutinu. Na vrcholu branice je centrum tendineum (slachovy stred), ktere matvar trojlıstku. Jeden lıstek smeruje ventralne, zbyvajıcı dva dorzalne. K centrum tendineumse sbıhajı svalova vlakna z periferie, kde zacınajı. V branici jsou otvory pro pruchod aorty,jıcnu, a dolnı dute zıly. Branicı prochazı i nervus vagus (bloudivy nerv - X. hlavovy nerv).Branice se bezne rozdeluje na 3 casti, je vsak mozne i jejı delenı na sest castı, jak uvadıVele (Vele, s. 231), na crus diaphragmatis (rameno branice), jdoucı od bedernı patere, arcadapsoatica (arkada bedernıho svalu), jdoucı od m. psoas, arcada m. quadrati lumborum (akradabedernıho ctvercoveho svalu), jdoucı od m. quadratus lumborum, na usek zacınajıcı od XI.a XII. zebra, na usek zacınajıcı od zebernıho oblouku a na usek zacınajıcı od hrudnı kosti.Moznost samostatne cinnosti jednotlivych useku ma vliv na posturalnı funkci. Lokali-zovaneho dychanı, ktere je umozneno prave segmentovym usporadanım branice, se vefyzioterapii vyuzıva napr. pri lecbe skolioz nebo pri lokalnıch poruchach plic. Jak uvadıVele (Vele, s. 231), muze mıt zvyseny tlak v brisnı dutine vliv i na branicnı kylu. Branicefunguje jako membranove cerpadlo a svou cinnostı ovlivnuje tvar hrudnıku, cımz zasa-huje do posturalnı funkce. Branice je pokladana za hlavnı nadechovy sval.

5FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 85.


Obrazek 6: Zadnı stena hrudnıku, pohled zpredu6

A Musculi intercostales externizacatek: Mm. intercostales externizacınajı pri tuberculum costae (zebernıhrbolek) kranialnejsıho zebra.upon: Mm. intercostales externi seupınajı na hranici kostene a chru-pavcite casti nasledujıcıho spod-nıho zebra.inervace: Mm. intercostales externijsou inervovane z nn. intercostalesI - XI.funkce: Mm. intercostales externi tvorıpevnou a elastickou vypln mezi-zebrı. Zdvihajı zebra a jsou tudıznadechovymi (inspiracnımi) svaly.

Obrazek 7: Musculi levatores costarum7

A Musculi levatores costarumMm. levatores costarum je dvanactkratkych svalu. Mm. levatores costa-rum muzeme rozdelit na dve sku-piny: na mm. levatores costarum bre-ves a mm. levatores costarum longi.zacatek: Mm. levatores costarum za-cınajı od prıcnych vybezku obratluC7 a Th1-Th11.upon: Mm. levatores costarum se upı-najı na hornı hranu nejblizsıho kaudal-nejsıho zebra (mm. levatores costa-rum breves) nebo pres jedno zebrona nejblıze dalsı kaudalnejsı (mm.levatores costarum longus).inervace: Mm. levatores costarum jsouinervovany z rr. dorsales nervorumspinalium.funkce: Mm. levatores costarum po-mahajı pri oboustranne kontrakci

vzprimovanı patere, pri jednostranne kontrakci pomahajı otacenı patere na opacnou

6FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 85.7FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 85.


stranu. Pri nadechu zvedajı zebra.

Kontrolnı otazky

1. Ktery sval je povazovany za hlavnı nadechovy?

2. Jakou cinnost majı musculi levatores costarum pri nadechu?


2.3.1.2 Pomocne nadechove svaly

2.3.1.2.1 Musculi scaleni

Musculi scaleni jsou ulozeny na zevnı strane krcnı patere. Ovladajı pohyb krcnı paterea pohyb prvnıch dvou zeber. Pri fixovane pateri se u lidı stıhlych a normastenickychpodılejı na dychanı ve funkci pomocnych nadechovych svalu, u lidı, kterı majı mohutnepletence ramennı, se na nadechu ucastnı jako regulernı nadechove svaly.

Obrazek 8: Hluboke svaly krku zpredu8

B Musculus scalenus anteriorzacatek: M. scalenus anterior zacınaod prıcnych vybezku C3-C6.upon: M. scalenus anterior se upınana tuberculum musculi scaleni ante-rioris (hrbolek prednıho sikmehosvalu) 1. zebra.inervace: M. scalenus anterior je iner-vovany z rr. dorsales nervorum spi-nalium.funkce: M. scalenus anterior pri obou-stranne kontrakci provadı flexi krcnıpatere a pri fixovane krcnı paterizdviha zebro, a tım se uplatnujejako pomocny sval nadechovy. Prijednostranne kontrakci uklanı krcnıpater na stranu kontrakce a otacıji na stranu opacnou.

B Musculus scalenus posteriorzacatek: M. scalenus posterior za-cına od prıcnych vybezku C5-C7.upon: M. scalenus posterior se upınana hornı okraj 2. zebra.inervace: M. scalenus posterior jeinervovany z rr. dorsales nervorumspinalium.funkce: M. scalenus posterior pri obou-

stranne kontrakci provadı flexi (predklon) krcnı patere, pri fixovane pateri zdviha 2.zebro, a tım se uplatnuje jako pomocny sval nadechovy. Pri jednostranne kontrakci pro-vadı uklon krcnı patere na stejnou stranu a rotaci na stranu opacnou.



B Musculus scalenus mediuszacatek: M. scalenus medius zacına od prednıch hrbolku prıcnych vybezku krcnıch obratluC2-C7.upon: M. scalenus medius se upına na 1. zebro za sulcus arteriae subclaviae (brazda podklıcnıtepny).inervace: M. scalenus medius je inervovany z rr. dorsales nervorum spinalium.funkce: M. scalenus medius pri oboustranne kontrakci provadı flexi krcnı patere, pri fixo-vane krcnı pateri zdviha zebro, a tım se uplatnuje jako pomocny sval nadechovy, ktery jenejvıce aktivnı ve stoji. Pri jednostranne kontrakci provadı uklon krcnı patere na stranukontrakce.

Linc udava i:C Musculus scalenus minimus- nekdy vytvoreny prıdatny sval mezi m. scalenus anterior a medius.zacatek: M. scalenus minimus zacına od prıcnych vybezku C6 nebo C7.upon: M. scalenus minimus se upına na 1. zebro a cupula pleurae (pohrudnicnı klenba).inervace: M. scalenus minimus je inervovany z rr. dorsales nervorum spinalium.

Kontrolnı otazky

1. Kterou cast patere ovladajı mm. scaleni?

2. Na pohybu kterych zeber se podılejı mm. scaleni?


2.3.1.2.2 Svalstvo jazylky

Nadjazylkove svaly musculi suprahyoidei

Spolecnym znakem nadjazylkovych svalu je to, ze spojujı jazylku s lebecnımi kostmi.Tvorı je ctyri svaly, ktere se podılejı na otvıranı ust, fixaci jazyka, zvykanı a polykanı.Nadjazylkove svaly tvorı dno ustnı dutiny.

Obrazek 9: Svaly dutiny ustnı zezadu shora9

B Musculus geniohyoideuszacatek: M. geniohyoideus zacına naspina mentalis mandibulae (bradovytrn dolnı celisti).upon: M. geniohyoideus se upına natelo jazylky. Linc uvadı opacne po-radı zacatku a uponu.inervace: M. geniohyoideus je iner-vovany z C1 cestou n. hypoglossus(podjazykovy nerv - XII. hlavovynerv).funkce: M. geniohyoideus pritahujejazylku k dolnı celisti, pri fixovanejazylce pusobı na depresi dolnı ce-listi. Tvorı pruznou spodinu ust.

B Musculus mylohyoideuszacatek: M. mylohyoideus zacına od linea mylohyoidea mandibulae (cara jazykocelistnıhosvalu dolnı celisti).upon: M. mylohyoideus se upına na telo jazylky a druhostranny sval (spojenı prouzkem va-ziva - raphe mylohyoidea (jazykocelistnı sev)). Linc uvadı opacne poradı zacatku a uponu.inervace: M. mylohyoideus je inervovany z n. mylohyoideus, ktery je jednou z vetvı n. man-dibularis. N. mandibularis je 3. vetvı n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovy nerv).funkce: M. mylohyoideus pri fixovane jazylce provadı depresi mandibuly, pri fixovanemandibule zdviha jazylku, tahne jazylku dopredu vzhuru. Tvorı spodinu ust (diaphragmaoris (ustnı prepazka)). Pri polykanı pritahuje jazylku k dolnı celisti.

B Musculus stylohyoideuszacatek: M. stylohyoideus zacına na processus styloideus (bodcovity vybezek).upon: M. stylohyoideus se upına 2 upony na maly roh jazylky.inervace: M. stylohyoideus je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv) z vetvespolecne se zadnım brıskem m. digastricus.funkce: M. stylohyoideus vytahuje pri polykanı jazylku smerem dorzokranialnım.



Viz obrazek c. 10.

B Musculus digastricus- je sval dvoubrıskovy, tvoreny dvema castmi: venter posterior (zadnı brısko) a venter ante-rior (prednı brısko).zacatek:

venter posterior (zadnı brısko): Zacına na jazylce.venter anterior (prednı brısko): Zacına na vnitrnı strane dolnı celisti ve fossa digastrica(jamka dvojbrıskoveho svalu).upon:

venter posterior (zadnı brısko): Upına se do incisura mastoidea processus mastoideus (bradav-kovy zarez bradavkoveho vybezku).venter anterior (prednı brısko): Upına se na maly roh jazylky.inervace:

venter posterior (zadnı brısko): Je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).venter anterior (prednı brısko): Je inervovany z n. mylohyoideus, ktery je jednou z vetvı n.mandibularis. N. mandibularis je 3. vetvı n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovy nerv).funkce: M. digastricus pri fixovane jazylce provadı depresi dolnı celisti, pri fixovane dolnıcelisti zdviha jazylku. Viz obrazek c. 10.

Kontrolnı otazky

1. Tvorı nadjazylkove svaly dno ustnı dutiny?

2. Pohyb kterych kostenych struktur ovlivnujı nadjazylkove svaly?

Podjazylkove svaly musculi infrahyoidei

Podjazylkove svaly jsou ploche a stuzkovite svaly, ktere spojujı jazylku s hrudnı kostı,lopatkou a s hrtanem. Podjazylkove svaly menı polohu hrtanu (kraniokaudalnım sme-rem), cımz ovlivnujı vysku vokalu, jez vznikajı v hrtanu.


Obrazek 10: Svalstvo jazylky10

B Musculus sternothy-roideuszacatek: M. sternothyroideuszacına na zadnı plose manubriumsterni (rukojet’hrudnı kosti),a 1. zebra.upon: M. sternothyroideusse upına do linea obliqua (sikmacara) chrupavky stıtne.inervace: M. sternothyroideusje inervovany z krcnıch nervuC1-C3.funkce: M. sternothyroideusfixuje jazylku a tahne ji kaudalne,pri ohybanı a rotaci krkunapına pretrachealnı list krcnıfascie a udrzuje tak odpo-vıdajıcı tvar krku a polohyjeho utvaru. Na konci po-lykanı tahne jazylku kaudalne.

B Musculus thyrohyo-ideus

zacatek: M. thyrohyoideus zacına od linea obliqua (sikma cara) chrupavky stıtne.upon: M. thyrohyoideus se upına na cornu majus (velky roh) jazylky.inervace: M. thyrohyoideus je inervovany z krcnıho nervu C1 cestou n. hypoglossus (podja-zykovy nerv - XII. hlavovy nerv).funkce: M. thyrohyoideus zdviha hrtan, pri fixaci hrtanu stahuje jazylku kaudalne, priohybanı a rotaci krku napına pretrachealnı list krcnı fascie a udrzuje tak odpovıdajıcı tvarkrku a polohy jeho utvaru.

B Musculus omohyoideuszacatek: M. omohyoideus zacına od ligamentum transversum scapulae superius (hornı prıcnylopatkovy vaz) a od hornıho okraje lopatky.upon: M. omohyoideus se upına na telo jazylky.inervace: M. omohyoideus je inervovany z krcnıch nervu C1-C3.funkce: M. omohyoideus tahne jazylku kaudalne a napına lamina praetrachlealis krcnı fascie.

B Musculus sternohyoideuszacatek: M. sternohyoideus zacına od dorzalnı plochy manubrium sterni (rukojet’ hrudnıkosti) a protilehle casti klıcku.upon: M. sternohyoideus se upına na telo jazylky.



inervace: M. sternohyoideus je inervovany z krcnıch nervu C1-C3.funkce: M. sternohyoideus fixuje jazylku a tahne ji kaudalne, pri ohybanı a rotaci krkunapına pretrachealnı list krcnı fascie a udrzuje tak odpovıdajıcı tvar krku a polohy jehoutvaru. Na konci polykanı tahne jazylku kaudalne.

Kontrolnı otazky

1. Jakym zpusobem ovlivnujı podjazylkove svaly vysku vokalu?

2. Jakym smerem pohybujı podjazylkove svaly jazylkou?


2.3.1.2.3 Musculus sternocleidomastoideus

Obrazek 11: Svaly hlavy a krku, zprava zdola11

B Musculus sternocleidomas-toideuszacatek: M. sternocleidomastoideuszacına na manubrium sterni (ruko-jet’ hrudnı kosti) a na sternalnımkonci claviculy (klıcnı kost).upon: M. sternocleidomastoideus seupına na processus mastoideus (bra-davkovy vybezek) a zevnı okrajlinea nuchae superior (hornı sıjovacara).inervace: M. sternocleidomastoideusje inervovany z n. accessorius (prı-datny nerv - XI. hlavovy nerv) avetvemi z plexus cervicalis.funkce: Zadnı snopce m. sternoclei-domastoideus pri oboustranne kon-trakci zdvihajı hlavu a ucastnı sepri zaklonu, prednı snopce skla-nejı hlavu, ohybajı krcnı pater. Celysval posouva hlavu v horizontalnı

rovine dopredu. Pri jednostranne kontrakci naklanı hlavu na stranu kontrakce a otacı ob-licej na stranu protilehlou. Na nadechu se podılı pri abdukci paze.



2.3.1.2.4 Svaly hrudnıku

Obrazek 12: Svaly hrudnıku zpredu12

C Musculus pectoralismajorM. pectoralis major se podlezacatku rozlisuje na tri castizacatek:

pars clavicularis: (klıcnı cast)Zacına od klıcnı kosti.pars sternocostalis: (zebrohrudnıcast) Zacına od sterna (hrudnıkost) a od chrupavek prv-nıch 4 az 6 zeber.pars abdominalis: (brisnı cast)Zacına od pochvy m. rectusabdominis.upon: M. pectoralis major seupına na crista tuberculi ma-joris humeri (hreben velkehohrbolku paznı kosti).inervace: M. pectoralis ma-jor je inervovany z nn. pec-torales, (lateralis et medialis),z pars supraclavicularis ple-xus brachialis.

funkce: Clavicularnı cast m. pectoralis major pomaha pri predpazenı a udrzuje v nem pazi.Sternokostalnı a abdominalnı casti addukujı (pritahujı, pripazujı) pazi a rotujı ze zevnırotace navnitr. Pri fixovane pazi zdviha m. pectoralis major hrudnık (napr. pri splhanı)nebo zdviha zebra a pomaha tedy pri nadechu.

C Musculus pectoralis minorzacatek: M. pectoralis minor zacına od 3. az 5. zebra vpredu.upon: M. pectoralis minor se upına na processus coracoideus (zobakovity vybezek).inervace: M. pectoralis minor je inervovany z n. pectoralis medialis.funkce: M. pectoralis minor tahne lopatku dopredu a dolu. Pri fixovanem pletenci paznımzdviha zebra, a tudız pomaha pri nadechu.

C Musculus serratus anteriorzacatek: M. serratus anterior zacına od prvnıho az devateho zebra.upon: M. serratus anterior se upına na medialnı okraj lopatky.inervace: M. serratus anterior je inervovany z n. thoracicus longus.funkce: M. serratus anterior fixuje lopatku, tahne ji kaudalne a vytacı dolnım uhlem zevne,



cımz umoznuje zdvizenı paze nad horizontalu.

C Musculus serratus posterior superiorzacatek: M. serratus posterior superior zacına od obratlovych trnu C6-7 a Th1-2.upon: M. serratus posterior superior se upına na druhe az pate zebro.inervace: M. serratus posterior superior je inervovany z nn. intercostales.funkce: M. serratus posterior superior je pomocnym svalem nadechovym.Viz obrazek c. 14.

Kontrolnı otazky

1. Ktery sval vysunuje hlavu vpred v horizontalnı rovine?

2. Ktery sval pomaha pri predpazenı?

3. Kolik prsnıch svalu rozeznavame na jedne polovine tela?


2.3.1.2.5 Svaly zadove

Obrazek 13: Zadove svalstvo, povrchove svaly13

C Musculus latissimusdorsizacatek: M. latissimus dorsizacına od dorsalnı casti cristailiaca (kycelnı hreben), oddorsalnı plochy kosti krı-zove, od trnu bedernıch ob-ratlu, od trı kaudalnıch zebera od trnu peti az sesti kaudal-nıch hrudnıch obratlu Th12az TH7-8.upon: M. latissimus dorsi seupına na stehennı kost nacrista tuberculi minoris (hre-ben maleho hrbolku).inervace: M. latissimus dorsije inervovany z n. thoraco-dorsalis.funkce: M. latissimus dorsiprovadı addukci (pritazenı)a vnitrnı rotaci humeru (kostpaznı), dale pak dorsalnıflexi humeru (zapazenı) vkloubu ramennım. Pri fi-xovane pazi zdviha zebraa je tudız pomocnym sva-lem nadechovym. Pri ab-dukci pazı pomaha pri for-sırovane (usilovne) inspi-raci.



Obrazek 14: Hluboke svaly zadove14

C Musculus erector spinaeM. erector spinae je souhrnny na-zev pro tri svaly m. iliocostalis, m.longissimus, a m. spinalis.

C Musculus iliocostalisM. iliocostalis se sklada ze trı castı:m. iliocostalis lumborum, m. iliocosta-lis thoracis, m. iliocostalis cervicis.zacatek:

M. iliocostalis lumborum zacına nacrista iliaca (kycelnı hreben).M. iliocostalis thoracis zacına na vnitrnıcasti 6 dolnıch zebernıch uhlu.M. iliocostalis cervicis zacına na stred-nıch a hornıch zebrech.upon:

M. iliocostalis lumborum se upınana uhly 5.-12. zebra.M. iliocostalis thoracis se upına nauhly 6 nejvyssıch zeber.M. iliocostalis cervicis se upına naprocessus transversus (prıcny vybe-zek) strednıch krcnıch obratlu.inervace: M. iliocostalis je inervo-vany z rr. dorsales nervorum spina-lium.funkce: M. iliocostalis lumborum vzpri-muje a uklanı kaudalnı useky pa-tere. M. iliocostalis thoracis vzpri-muje a uklanı hrudnı usek patere.M. iliocostalis cervicis vzprimuje auklanı hornı hrudnı a strednı usekkrcnı patere.



Obrazek 15: Musculus erector spinae15

C Musculus longissimusM. longissimus se sklada ze trı castı: m. longissimus thoracis, m. longissimus cervicis, m. lon-gissimus capitis.zacatek:

M. longissimus thoracis zacına na crista iliaca (kycelnı hreben), trnech L1-S4, processus ma-



millaris (bradavickovy hrbolek) L1-2, processus transversus (prıcny vybezek) Th7-12.M. longissimus cervicis zacına na prıcnem vybezku Th1-6.M. longissimus capitis zacına na prıcnem vybezku Th1-7 a C3-7.upon:

M. longissimus thoracis se upına na processus costalis (zebernı vybezek) a processus accessorius(prıdatny vybezek) bedernıch obratlu, uhly 2.-11. zebra, prıcne vybezky vsech hrudnıchobratlu.M. longissimus cervicis se upına na prıcne vybezky C2-7.M. longissimus capitis se upına na processus mastoideus (bradavkovy vybezek).inervace: M. longissimus je inervovany z rr. dorsales nervorum spinalium.funkce: M. longissimus thoracis zaklanı a uklanı pater. M. longissimus capitis pri obou-stranne kontrakci zaklanı hlavu, pri jednostranne kontrakci otacı hlavu oblicejem na svoustranu. M. longissimus cervicis pri oboustranne kontrakci provadı zaklon (extenzi) krcnıpatere, pri jednostranne kontrakci uklanı stejnostranne krcnı pater.

C Musculus spinalisM. spinalis se sklada ze trı castı: m. spinalis thoracis, m. spinalis cervicis, m. spinalis capitis.zacatek:

M. spinalis thoracis zacına na trnech L1-2 a Th1-2.M. spinalis cervicis zacına na trnech C6-7 a Th1-2.M. spinalis capitis je nekonstantnı cast m. semispinalis capitis, ve forme prıdatnych zacatkuod trnu hornıch hrudnıch a dolnıch krcnıch obratlu.upon:

M. spinalis thoracis se upına na processus spinosus (trnovy vybezek) Th2-9.M. spinalis cervicis se upına na trny C2-4.inervace: M. spinalis je inervovany z rr. dorsales nervorum spinalium.funkce: M. spinalis provadı extenzi (zaklon patere).

Kontrolnı otazky

1. Na kolik castı se delı m. spinalis?

2. Na kolik castı se delı m. longissimus?

3. Na kolik castı se delı m. iliocostalis?

4. Na kolik castı se delı m. erector spinae?


2.3.1.3 Vydechove svaly

”Podle nekterych japonskych autoru modulujı kratke mezizebernı svaly proud vyde-chovaneho vzduchu pri reci, podobne jako klapky na lesnım rohu nebo krıdlovce. Tatomodulace podporuje tvorbu dechovych pauz oddelujıcıch slabiky nebo slova a tım zlep-suje srozumitelnost reci.” (Vele, s. 233) ”Pri vydechu nosem, ktery klade vzduchu odpor,se vydechove svaly uplatnujı vıce.” (Vele, s. 229)

A Musculi intercostales internizacatek: Mm. intercostales interni zacınajı zepredu shora od kranialnejsıho zebra.upon: Mm. intercostales interni se upınajı na nasledujıcı kaudalnejsı zebro.inervace: Mm. intercostales interni jsou inervovane z nn. intercostales I - XI.funkce: Mm. intercostales interni tahnou zebra kaudalne, cımz udrzujı rozestupy mezizebrıa napomahajı poklesu zeber pri vydechu, jsou tedy svaly vydechovymi (exspiracnımi).Viz obrazek c.6 a 12.

C Musculus sternaliszacatek: M. sternaliszacına retrosternalne od sterna.upon: M. sternalis se upına u 2.-6. zebra.inervace: M. sternalis je inervovany z vlaken prichazejıcıch skrze m. pectoralis major.funkce: M. sternalis provadı depresi zebernıch chrupavek vzhledem ke sternu a podpo-ruje vydech.Viz obrazek c. 12.

Kontrolnı otazky

1. Jak se podılejı mm. intercostales interni na vydechu?

2. Ktera skupina mezizebernıch svalu je razena mezi vydechove svaly?


2.3.1.4 Pomocne vydechove svaly

2.3.1.4.1 Brisnı svaly

Brisnı svaly jsou obvykle povazovany za pomocne svaly vydechove a branice za svalnadechovy, z cehoz plyne, ze cinnost branice a brisnıch svalu je v jakemsi antagonistickem(pusobıcım opacnym smerem) postavenı. Toto tvrzenı vsak nenı zcela pravdive. Brisnısvaly a branice na dychanı spolupracujı. Pri nadechu stlacuje branice vnitrnosti smeremkaudalnım, dorzalnım a ventrolateralnım. Pokud by byly brisnı svaly nefunkcnı, dosloby k prılisnemu vyklenutı brisnı steny. Jsou-li brisnı svaly funkcnı, branı izometrickoukontrakcı (svalova kontrakce, pri ktere se nemenı delka svalu; vetsinou se jedna o pohybproti odporu) prılisnemu vyklenutı branice, a to jak svaly s vertikalnım behem vlaken(napr. m. rectus abdominis), jejichz nejznamejsı cinnostı je flexe trupu a tedy i priblızenısterna (hrudnı kost) k symfyze (spona stydka), tak hlavne sval s horizonalnım prubehemvlaken m. transversus abdominis. M. transverus abdominis je funkcne propojen s mm. mul-tifidi (cast hlubokych svalu patere). Spolecnou aktivacı brisnıch svalu a erektoru pateredochazı k naprımenı trupu.


Obrazek 16: Svaly steny brisnı zpredu16

B Musculus transversus abdo-miniszacatek: M. transversus abdominiszacına od vnitrnı plochy chrupa-vek 7. - 12. zebra, od okraje hlu-bokeho listu fascia thoracolumbalis(bedrohrudnı povazka), od kycelnıkosti od crista iliaca (kycelnı hre-ben) a od lateralnıho useku liga-mentum inguinale (trıselny vaz).upon: M. transversus abdominis seupına do linea alba (bıla cara).inervace: M. transversus abdominisje inerovany z nn. intercostales VII.az XII., z n. subcostalis, z n. iliohy-pogastricus, z n. ilioinguinalis a z n.genitofemoralis.funkce: M. transversus abdominisse ucastnı hlavne pri dychacıch po-hybech a spolupusobı pri tzv. bris-nım lisu.

C Musculus obliquus abdomi-nis externuszacatek: M. obliquus abdominis ex-ternus zacına osmi zuby na osmidolnıch zebrech.upon: Cast snopcu m. obliquus ab-dominis externus se upına na prednıcasti hrebene kosti kycelnı, zbyva-

jicı snopce se upınajı do linea alba (bıla cara).inervace: M. obliquus abdominis externus je inervovany z nn. intercostales V. az XII. a z n.subcostalis.funkce: M. obliquus abdominis externus pri oboustranne kontrakci predklanı trup, pri jed-nostranne cinnosti otacı trup na opacnou stranu.

C Musculus obliquus abdominis internuszacatek: M. obliquus abdominis internus zacına thorakolumbalnı fascie od bedernı patere, odkycelnı kosti od crista iliaca (kycelnı hreben) a od zevnı casti trıselneho vazu.upon: M. obliquus abdominis internus se upına na poslednı tri zebra a cast snopcu se upınado linea alba (bıla cara).inervace: M. obliquus abdominis internus je inervovany z nn. intercostales VIII. az XI., z n.



subcostalis, z n. iliohypogastricus, z n. ilioinguinalis a z n. genitofemoralis.funkce: Pri oboustranne kontrakci pomaha m. obliquus abdominis internus pri predklonenı,pri jednostranne kontrakci uklanı trup a otacı ho na stejnou stranu.

C Musculus rectus abdominiszacatek: M. rectus abdominis zacına na chrupavce 5. - 7. zebra.upon: M. rectus abdominis se upına na os pubis (kost stydka) a symphysis (spona stydka).inervace: M. rectus abdominis je inervovany z nn. intercostales VII. - XII.funkce: M. rectus abdominis predklanı trup, stahuje kaudalne hrudnık a zdviha panev.

Obrazek 17: M. quadratus lumborum zpredu17

C Musculus quadratus lumbo-rumzacatek: M. quadratus lumborum za-cına od dvanacteho zebra.upon: M. quadratus lumborum seupına na zadnı okraj crista iliaca(kycelnı hreben).inervace: M. quadratus lumborumje inervovany z n. subcostalis a zplexus lumbalis.funkce: M. quadratus lumborum prioboustranne kontrakci provadı za-klon (extenzi) bedernı patere, prijednostranne kontrakci uklanı pa-ter na stejnou stranu.

Kontrolnı otazky

1. Cemu zabranujı brisnı svaly svou izometrickou kontrakcı?

2. M. quadratus lumborum provadı zaklon nebo predklon bedernı patere?

3. Je pravdive tvrzenı, ze m. rectus abdominis provadı predklon trupu, stahuje kaudalnehrudnık a zdviha panev?



2.3.1.4.2 Svaly panevnıho dna

Svaly panevnıho dna se v prıpade dychacıch pohybu radı funkcne ke svalum brisnım,jelikoz svou cinnostı branı pri nadechu prılisnemu sestupu vnitrnostı smerem kaudalnıma prıpadnemu vystupu vnitrnostı ven z panve. M. levator ani a m. coccygeus dohromadytvorı diaphragma pelvis (panevnı prepazka), ktera je pruznym uzaverem panevnıho otvoru.

Obrazek 18: Dno panevnı shora18

C Musculus levator aniM. levator ani se rozdeluje na ctyri casti, na m. pubococcygeus, m. levator prostatae (m. pubo-vaginalis), m. puborectalis a m. iliococcygeus.zacatek:

M. pubococcygeus zacına na os pubis (stydka kost).M. levator prostatae (m. pubovaginalis) jsou vlakny m. pubococcygeus, zacınajı tedy na os pubis(stydka kost).



M. puborectalis zacına na os pubis (stydka kost).M. iliococcygeus zacına na arcus tendineus (slachovy oblouk).upon:

M. pubococcygeus se upına na m. sphincter ani a na kostrc.M. levator prostatae se upına do fascia (povazka) prostaty.M. pubovaginalis se upına do steny vaginy.M. puborectalis se upına na os pubis (stydka kost), vytvarı smycku.M. iliococcygeus se upına na kostrc a na ligamentum anococcygeum (kostrcoritnı vaz).inervace: M. levator ani je inervovany z n. pudendus.funkce: M. levator ani tvorı pruznou spodinu panevnı. Podpıra organy, ktere jım prostu-pujı, konecnık a u zeny i pochvu, kterou podpıra ze zadnı strany.

C Musculus coccygeuszacatek: M. coccygeus zacına na spina ischiadica (sedacı trn).upon: M. coccygeus se upına na bocnı plochy kosti krızove a na kostrc.inervace: M. coccygeus je inervovany z plexus sacralis.funkce: M. coccygeus tahne kostrc ventralne a vracı ji tak po zaklonenı pri porodu nebodefekaci do puvodnı polohy.

Kontrolnı otazky

1. Kterymi dvema svaly je tvorena diaphragma pelvis?

2. Z jakeho duvodu se svaly panevnıho dna radı funkcne k brisnım svalum?


2.3.1.4.3 Svaly zadove

C Musculus iliocostalis pars inferior (dolnı cast)

zacatek: M. iliocostalis pars inferior zacına od kosti kycelnı od zadnı casti crista iliaca (ky-celnı hreben).upon: M. iliocostalis pars inferior se upına na uhly dolnıch zeber.inervace: M. iliocostalis pars inferior je inervovany z rr. dorsales nervorum spinalium.funkce: M. iliocostalis provadı zaklon (extenzi) patere, pri jednostranne kontrakci provadıuklon (lateroflexi) patere.Viz obrazek c. 14.

C Musculus serratus posterior inferiorzacatek: M. serratus postrior inferior zacına od fascia thoracolumbalis (bedrohrudnı povazka)ve vysi poslednıch dvou hrudnıch a prvnıch dvou bedernıch obratlu.upon: M. serratus posterior inferior se upına ctyrmi zuby na zevnı plochu poslednıch ctyrzeber zevne od jejich uhlu.inervace: M. serratus posterior inferior je inervovany z poslednıch trı nn. intercostales a n.subcostalis.funkce: Funkce m. serratus posterior inferior nenı zcela jasna. Dle Cihaka (Cihak, s. 337)fixuje a sklanı m. serratus posterior inferior kaudalnı zebra, cımz napomaha lepsı funkcibranice, a je tudız ucasten na nadechu. Dle Dylevskeho (Dylevsky, s. 230) sval fixuje prı-slusna zebra a tım napomaha kontrakci branice. Jde o pomocny inspiracnı sval. Vele vsakradı m. serratus posterior inferior mezi exspiracnı svaly.Viz obrazek c. 13.

Kontrolnı otazky

1. Je pravdive toto tvrzenı: M. iliocostalis a m. erector spinae provadejı pri oboustrannekontrakci zaklon patere?

2. Ktery zadovy sval je kontroverznı, co se tyce razenı mezi pomocne svaly nadechove-/vydechove?

Delenı svalu na nadechove, vydechove, pomocne nadechove a pomocne vydechoveje ryze anatomickym pohledem. Ve skutecnosti se i inspiracnı svaly podılejı na vydechu anaopak, jelikoz inspiracnı a exspiracnı svaly pusobı v koaktivaci. Hluboke kratke zadovesvaly spojujıcı jednotlive obratle patere se na dychacıch pohybech podılejı nastavovanımpolohy jednotlivych obratlu. Svalstvo panevnıho dna se na dychacıch pohybech podılıregulacı tlaku v brisnı dutine.

Pomocne vydechove svaly se ucastnı na dychacıch pohybech pri forsırovanem (ze-sılenem) dychanı, ale svuj podıl majı i pri dychanı nosem. Jestlize pacient dycha pouzeusty, tedy s minimalnım odporem dychacıch cest, vyrazujı se nektere dychacı svaly zcinnosti. Vyrazenım z cinnosti dochazı k ochabovanı danych svalu, coz ma vliv na drzenı


tela. Dychanı s otevrenymi usty v klidu nenı povazovano za fyziologicke. Fyziologickymse dychanı usty stava az v okamziku zvysenych pozadavku na ventilaci plic z duvoduvzestupu metabolickych pozadavku organismu, napr. pri zvysene fyzicke aktivite prisportu (beh).


Respirace - kontrolnı obrazky


Na obrazku c. 19 je znazorne-n/a:a) diaphragmab) m. levator anic) m. rectus abdominis?


Otaznıkem jsou na obrazku c.20 oznaceny svaly:a) mm. levatores costarumb) mm. levatores costarum a mm.

intercostales externic) mm. intercostales externi a mm.

levatores costarumd) mm. intercostales interni a mm.

intercostales externi?



Obrazek 21: ?21

Otaznıkem jsou na obrazku c.21 oznaceny svaly:a) mm. levatores costarumb) mm. intercostales internic) mm. intercostales externid) svaly brisnı steny?




Otaznıkem je na obrazku c. 22oznacen sval:a) m. levator anib) m. trapeziusc) m. transversus abdominis?



2.4 Svalstvo obliceje a ucha

Svaly obliceje a ucha jsou ulozeny prevazne v podkozı obliceje (upınajı se ci zacınajıv kuzi), kde majı za ukol ovladat vetsinu otvoru hlavy, ktere mohou uzavırat a rozevı-rat, nebo mohou menit jejich tvar. Zmenou tvaru techto sterbin, doprovazenou koznımiposuny a s tım spojenou tvorbou koznıch ryh, zıskavajı funkci dalsı, tj. menit vyraz(mimiku) obliceje. Povazujı se take proto za svaly vyrazove, sdelovacı neboli mimicke.Mimicke svaly jsou inervovany n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv)

2.4.1 Svalstvo ust

Mezi svalstvo ust je razen jediny sval, m. orbicularis oris. Dalo by se rıct, ze m. orbicularisoris ma v logopedii vysadnı postavenı, nebot’ovlada vstup do dutiny ustnı, tvorı tzv. retnyuzaver, zastit’uje vyslovnost bilabialnıch hlasek P, B, M, ucastnı se tvorby labiodentalnıchhlasek F, V, podılı se na artikulaci samohlasek, coz je nejvıce videt na samohlaskach O aU, z neverbalnı komunikace pak pomocı kruhoveho svalu ustnıho napr. davame polibek.M. orbicularis oris se ucastnı treba i na pıskanı a nelze opominout jeho podıl na prıjmu po-travy, ktery umoznuje, at’jiz pouhym pridrzenım potravy rty, ci uchopenı brcka a sanım,ci udrzenım potravy v ustech. Znalost m. orbicularis oris je podstatna pro praci s lidminaprıklad s diagnozami:Dyslalie, vzhledem k tvorbe bilabialnı a labiodentalnıch hlasek.Dysartrie, kde je nutna spoluprace v tymu odbornıku a tım padem i ”spolecny jazyk”zainteresovanych.Afazie, pri ktere muze dojıt k centralnı pareze n. facialis (lıcnı nerv), coz muze vest k obrnecasti m. orbicularis oris.Dysfagie, protoze je m. orbicularis oris soucastı tzv. tvaroveho mechanismu, ktery tvorısvalovy retezec slozeny ze trı svalu, z m. orbicularis oris, m. buccinator a m. constrictorpharyngis superior. Svaly zahrnute do tvaroveho mechanismu se ucastnı na sanı, kde m.orbicularis oris zajist’uje tesne obejmutı bradavky ci savicky rty. V ramci tvaroveho mecha-nismu se m. orbicularis oris podılı i na zvykanı, pri kterem spolecne s dalsımi dvema svalyudrzuje dostatecne napetı v ustnı dutine, ktere je potrebne k udrzenı potravy v kontaktus prednımi rezaky pri odkousnutı potravy a nasledne v kontaktu se stolickami v prubehurozmelnovanı potravy. Tvarovy mechanismus branı zapadnutı potravy do ustnı predsıne.U malych detı majı dva svaly tvaroveho mechanismu, m. orbicularis oris a m. buccinator, istabilizacnı funkci pro dolnı celist.


Obrazek 23: Musculus orbicularis oris23

A Musculus orbicula-ris oriszacatek: M. orbicularis orisobkruzuje ustnı sterbinu.Zacına prevazne od m. buc-cinator. Je rozdelen do dvoucastı.pars labialis: (retnı cast) Za-cına ve rtech.pars marginalis: (okrajova cast)Zacına pri kostech.upon: M. orbicularis oris seupına domm. incisivi.inervace: M. orbicularis orisje inervovany z n. facialis(lıcnı nerv - VII. hlavovynerv).funkce: M. orbicularis orisuzavıra ustnı sterbinu, pri-tlacuje rty k zubum. Kon-

trakce pars labialis zpusobuje sevrenı rtu. Kontrakce pars marginalis vysunuje sevrene rtyvpred (protruze). Vytvarı vyraz pevneho rozhodnutı.

2.4.2 Svalstvo kolem sterbiny ustnı

Svaly kolem sterbiny ustnı majı svuj neoddiskutovatelny podıl pri neverbalnı komuni-kaci. Jsou to prevazne svaly, ktere ovladajı ustnı koutek.

23WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. s. 793.


Obrazek 24: Svaly obliceje zpredu24

B Musculus zygomaticusminorzacatek: Sval zacına na prednıstrane jarmoveho oblouku.upon: Sval se upına do kuzehornı casti ryhy lateralneohranicujıcı hornı ret.inervace: M. zygomaticus mi-nor je inervovany z n. facia-lis (lıcnı nerv - VII. hlavovynerv).funkce: M. zygomaticus mi-nor zdviha hornı ret a tahneokraje ust lateralne, coz zpu-sobuje vyraz soucitu.

B Musculus zygomaticusmajorzacatek: M. zygomaticus ma-jor zacına na kosti lıcnı, pres-neji na processus temporalisossis zygomatici (spankovyvybezek jarmove kosti).

upon: M. zygomaticus major se upına do ustnıho koutku a nektera vlakna vzarujı do m.orbitalis oris.inervace: M. zygomaticus major je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv)funkce: Tento sval zveda ustnı koutek laterokranialne.

B Musculus levator anguli oriszacatek: M. levator anguli oris zacına ve fossa canina (spicakova jama), ktera se nachazı naprednı plose hornı celisti nad korenem spicaku.upon: M. levator anguli oris se upına do ustnıho koutku a cast vlaken vzaruje i do m.orbicularis oris.inervace: M. levator anguli oris je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: Jak jiz nazev rıka, m. levator anguli oris zdviha ustnı koutek a vytahuje hornı retsmerem kranialnım.

B Musculus levator labii superioris (m. quadratus labii superioris)

zacatek: M. levator labii superioris zacına v okraji ocnice nad foramen infraorbitale (podocni-covy otvor).upon: M. levator labii superioris se upına do m. orbicularis oris, do kuze podel ryhy lateralneohranicujıcı hornı ret a nektere snopce vzarujı i do nosnıho krıdla.



inervace: M. levator labii superioris je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. levator labii superioris zdviha hornı ret a tahne okraj ust lateralne. Jeho stahnavozuje vyraz smutku, place.

B Musculus risoriuszacatek: M. risorius zacına od fascie (povazka, vazivovy obal svalu) kryjıcı m. masseter.upon: M. risorius se upına do uzloveho modiolu pri ustnım koutku.inervace: M. risorius je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. risorius roztahuje ustnı sterbinu. Nekdy vytvarı na tvari dulek. Je nazyvansvalem usmevovym.

B Musculus depressor labii inferioris (m. quadratus labii inferioris)

zacatek: M. depressor labii inferioris zacına od okraje dolnı celisti pod trenovymi zuby.upon: M. depressor labii inferioris se upına do kuze dolnıho rtu nad ryhu lateralne ohrani-cujıcı hornı ret a do m. orbicularis oris.inervace: M. depressor labii inferioris je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovynerv).funkce: M. depressor labii inferioris tahne kaudalne dolnı ret, coz vytvarı vyraz nechuti aironie.

B Musculus depressor anguli oris (m. triangularis)

zacatek: M. depressor anguli oris zacına od okraje dolnı celisti pod trenovymi zuby.upon: M. depressor anguli oris se upına do modiolu v m. orbicularis oris.inervace: M. depressor anguli oris je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. depressor anguli oris provadı depresi ustnıho koutku a dolnıho rtu, cımz vznikavyraz opovrzenı.

B Musculus mentaliszacatek: M. mentalis zacına na dolnı celisti, na prednı strane alveolu (dasnove vystupky)rezaku.upon: M. mentalis se upına do kuze brady.inervace: M. mentalis je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. mentalis tahne kuzi brady vzhuru. Je nazyvan svalem pychy.

C Musculus transversus mentiM. transversus menti je prıcnym spojenım mezi pravym a levym m. depressor anguli orispod bradou. Je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).

B Musculus depressor superciliizacatek: M. depressor supercilii zacına medialne od m. corrugator supercilii.upon: M. depressor supercilii se upına do kuze v medialnım useku obocı.inervace: M. depressor supercilii je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. depressor supercilii stahuje obocı.


Viz obrazek c. 28.

B PlatysmaPlatysma se vetsinou radı mezi svaly krku, avsak vzhledem k jejı inervaci je mozno jizaradit i mezi svaly mimicke. Je to tenky plochy sval ctyruhelnıkoveho tvaru, ulozenypod kuzı krku.

zacatek: Platysma zacına v podkoznım vazivu v krajine ramennı, hrudnı a podlıckove.upon: Platysma se upına do kuze nad mandibulou.inervace: Platysma je inervovana z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv) z r. colli nervifacialis.funkce: Platysma ovlada napetı kuze krku v souladu s pohyby krku, zkracuje dle potrebykuzi na krku. Je synergistou (sval pusobıcı stejnym smerem) mimickych svalu dolnıhortu. Platysma tahne dolnı koutek a dolnı celist smerem kaudalnım. Elektromyografickavysetrenı ukazala zvysenou elektrickou aktivitu svalu pri nahlem a hlubokem nadechu(Dylevsky, s. 76).


Funkce svalu v okolı ust

Obrazek 25: Funkce svalu v okolı ust25

Kontrolnı otazky

1. Ktery sval dokaze svou kontrakcı vytvorit vyraz pevneho rozhodnutı?

2. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz smutku, place?

3. Ktery sval je nazyvan svalem usmevovym?

4. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz ironie a nechuti?

5. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz opovrzenı?

6. Ktery sval je nazyvan svalem pychy?

7. Proc je mozne radit m. platysma mezi svaly mimicke?

25THYME-FROKJAER, K., FROKJAER-JENSEN, B. Die Akzentmethode. 1. vyd. Idstein : Schulz-KirchnerVerlag, 2003. s. 72.


2.4.3 Zvykacı svalstvo

Zvykacı svaly pohybujı dolnı celistı a to jak kaudalne a kranialne (deprese a elevacemandibuly), tak vysunutı dolnı celisti vpred (propulze) a zasunutı zpet (retropulze). Jak jiznazev napovıda, hlavnı cinnostı zvykacıch svalu je zvykanı, tedy rozmelnovanı potravy.Zvykacı svaly se podılejı i na funkci temporomandibularnıho kloubu a na tvorbe celist-nıho uhlu, cımz majı vliv na artikulaci samohlasek a nekterych souhlasek, napr. R a R. M.buccinator, ktery je nekdy razen do skupiny svalstva kolem ust, je navıc zarazen do tvaro-veho mechanismu, spolu s m. orbicularis oris a m. constrictor pharyngis superior, a ucastnı setedy v detstvı stabilizace dolnı celisti, zpracovavanı potravy a zvysenı intraoralnıho tlaku.

Obrazek 26: Musculus masseter, musculus temporalis26

A Musculus masseterM. masseter rozdelujeme nadve casti. Cast povrchovou(superficialis) a hlubokou(profundus).zacatek:

pars superficialis (povrchovacast): Tato cast zacına naprednıch 2/3 arcus zygoma-ticus (jarmovy oblouk). Snopceprobıhajı sikmo kaudalnea dozadu.pars profunda (hluboka cast):Hluboka cast zacına na zad-nıch 2/3 arcus zygomaticus(jarmovy oblouk). U dospe-leho probıhajı snopce sme-rem kaudalnım. U novoro-zence a kojence probıhajısnopce sikmo dopredu adolu.

upon:

pars superficialis (povrchova cast): Povrchova cast svalu se upına do angulus mandibulae(uhel dolnı celisti) a do tuberositas masseterica (zvykacova drsnatina).pars profunda (hluboka cast): Hluboka cast svalu se upına do stredu zevnı plochy ramusmandibulae (rameno dolnı celisti).inervace: M. masseter je inervovany z n. massetericus, ktery je jednou z vetvı n. mandibularis.N. mandibularis je 3. vetvı n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovy nerv).funkce: M. masseter provadı elevaci dolnı celisti. Pars superficialis soucasne tahne dolnıcelist dopredu, provadı tedy propulzi dolnı celisti. Pars profunda tahne u novorozencu

26CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins,2003. s. 76.


dolnı celist dozadu, provadı retropulzi dolnı celisti, coz ma vyznam pri sanı.

Obrazek 27: Zvykacı svaly27

A Musculus temporaliszacatek: M. temporalis zacına odfossa temporalis (spankova jama),kranialne az po linea temporalis in-ferior (dolnı spankova cara).upon: M. temporalis se upına naprocessus coronoideus mandibulae (ha-kovity vybezek dolnı celisti).inervace: M. temporalis je inervo-vany z nn. temporales profundi, kterejsou castı n. mandibularis. N. madi-bularis je 3. vetvı n. trigeminus (troj-klanny nerv - V. hlavovy nerv).funkce: M. temporalis je v bdelemstavu trvale aktivovan, a pri ver-tikalizaci (vzprımenı) udrzuje kli-dovou polohu celisti (zavrena usta).”M. temporalis je tedy posturalnımsvalem a pravdepodobne je i ge-neratorem klidoveho napetı ostat-nıch zvykacıch svalu.” (Dylevsky,

s. 75). M. temporalis provadı elevaci dolnı celisti a pomaha pri retropulzi dolnı celisti.

A Musculus pterygoideus medialiszacatek: M. pterygoideus medialis zacına ve fossa pterygoidea (krıdlovita jama), ktera se na-chazı na kosti klınove processus pterygoideus ossis sphenoidalis (krıdlovity vybezek kostiklınove). Cihak uvadı zacatek i na hornı celisti (tuber maxillae (hrbol hornı celisti).upon: M. pterygoideus medialis se upına do tuberositas pterygoidea (krıdlovita drsnatina),ktera se nachazı na ramus mandibulae (rameno dolnı celisti).inervace: M. pterygoideus medialis je inervovany n. pterygoideus medialis, ktery je jednou zvetvı n. mandibularis. N. mandibularis je 3. vetvı n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovynerv).funkce: M. pterygoideus medialis pri oboustranne kontrakci provadı elevaci dolnı celisti (jetedy synergistou (sval pusobıcı stejnym smerem) pars superficialis m. masseter), pri jedno-stranne kontrakci tahne dolnı celist lateralne, na opacnou stranu, cımz zajist’uje zvykacıpohyby dolnı celisti.

A Musculus pterygoideus lateraliszacatek: M. pterygoideus lateralis zacına na kosti klınove processus pterygoideus ossis spheno-idalis (krıdlovity vybezek kosti klınove).



Cihak uvadı zacatek na crista infratemporalis alae majoris (podspankova hrana velkeho krı-dla) a na lamina lateralis processus pterygoidei (bocnı plotenka krıdloviteho vybezku).upon: M. pterygoideus lateralis se upına pod hlavici dolnı celisti, ve fovea pterygoidea (krıd-lovita jamka).Feneis uvadı dvojity upon m. pterygoideus lateralis do discus articularis mandibulae (kloubnıdisk dolnı celisti) a do fovea pterygoidea (krıdlovita jamka) na processus condylaris mandibu-lae (kloubnı vybezek dolnı celisti).inervace: M. pterygoideus lateralis je inervovany z n. pterygoideus lateralis, ktery je jednou zvetvı n. mandibularis. N. mandibularis je 3. vetvı n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovynerv).funkce: M. pterygoideus lateralis pri oboustranne kontrakci tahne dolnı celist dopredu,provadı tedy propulzi dolnı celisti. Zahajuje otevrenı ust tahem za dolnı cast hlavicedolnı celisti a za discus articularis (kloubnı disk). Pri jednostranne kontrakci tahne dolnıcelist na protilehlou stranu, cımz zajist’uje trecı zvykacı pohyby dolnı celisti.

A Musculus buccinatorzacatek: M. buccinator zacına od raphe pterygomandibularis (krıdlocelistnı sev) a od prileh-lych castı hornı a dolnı celisti.upon: M. buccinator se upına do modiolu pri lateralnım okraji m. orbicularis oris.inervace: M. buccinator je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. buccinator pritlacuje tvar k dasnım, branı uskrinutı tvare pri skousnutı, po-maha rozsirovat dutinu ustnı, pri kontrakci vytlacuje vzduch z dutiny ustnı.

Kontrolnı otazky

1. Ktere svaly tvorı tzv. tvarovy mechanismus?

2. Jakou kostenou strukturou pohybujı zvykacı svaly?

3. Ktery zvykacı sval je generatorem napetı ostatnıch zvykacıch svalu?

4. Kterym hlavovym nervem jsou inervovany zvykacı svaly, vyjma m. buccinator?

5. Je mozne radit m. buccinator mezi svaly mimicke? Pokud ano, proc?


2.4.4 Svalstvo nosu

Svaly nosu majı svuj vyznam jak pro dychanı, jakozto jednu z vitalnıch funkcı, taki pro cich a chut’, ktere jsou vzajemne propojene. Svaly nosu zajist’ujı drobne pohybynekostenych struktur nosu a zajist’ujı zmenu prusvitu nozder. Prubeh svalu nosu je trebaznat pri terapii osob s nedostatecnym retnym uzaverem, ktere dychajı prevazne usty, atake u lidı, kterı trpı dychacımi obtızemi.

Obrazek 28: Hluboke mimicke svalstvo28

B Musculus nasaliszacatek: M. nasalis zacına na prednıplose hornı celisti. Cihak rozlisujedve casti svalu: pars transversa (prıcnacast), pars nasalis (nosnı cast), kterapokryva hrbet nosu, kde se stykase svalem druhe strany a s pars ala-ris (krıdlova cast), ktera vzaruje donosnıho krıdla.upon: M. nasalis se upına na hrbetunosu. Cihak: pars transversa (prıcnacast) se upına na plochou slachouna hrbet nosu, pars alaris (krıdlovacast) se upına do okraje nozdry aprilehle oblasti.inervace: M. nasalis je inervovanyz n. facialis (lıcnı nerv - VII. hla-

vovy nerv).funkce: M. nasalis menı prusvit nozder, zuzuje nosnı dırku a tahne nosnı chrupavky dolu.

B Musculus depressor septizacatek: M. depressor septi zacına nad hornım vnitrnım rezakem.upon: M. depressor septi se upına do chrupavciteho nosnıho septa.inervace: M. depressor septi je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. depressor septi sklanı spicku nosu.

B Musculus levator labii superioris alaeque nasizacatek: M. levator labii superioris alaeque nasi zacına medialne od okraje orbity.upon: M. levator labii superioris alaeque nasi se upına do nosnıho krıdla a hornıho rtu.inervace: M. levator labii superioris alaeque nasi je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII.hlavovy nerv).funkce: M. levator labii superioris alaeque nasi rozsiruje nosnı dırku, tahne vzhuru nosnıkrıdlo a hornı ret.Viz obrazek c. 24.



Kontrolnı otazky

1. Ktery sval sklanı spicku nosu?

2. Je pravdive toto tvrzenı: M. nasalis a m. levator labii superioris alaeque nasi menıprusvit nozder?

3. Radı se svaly nosu mezi svaly mimicke?


2.4.5 Svalstvo oka

Svaly oka muzeme rozdelit na vnitrnı svaly oka, ktere se prımo podılejı na cinnosticocky tım, ze ji akomodujı. Vnitrnı svaly oka jsou inervovany autonomnım nervovymsystemem (sympatikus a parasympatikus), ktery je pro vetsinu lidı volne neovladatelny.Logoped sam nemuze provadet terapii techto svalu, avsak muze zachytit projevy prıpad-neho poskozenı mozku (napr. po padu dıtete ci dospeleho), pokud zjistı u sveho klientaanizokorii (nestejne rozsırene zornice). Nektere anizokorie jsou benignı (neskodne), tovsak posoudı lekar.

Dalsı skupinou jsou vnejsı neboli okohybne svaly, ktere zajist’ujı pohyb bulbu. Oko-hybne svaly jsou ovladatelne vulı. Pohyby bulbu vyzadujı velmi presnou a jemnou cinnostokohybnych svalu. Logoped opet nenı zodpovedny za diagnostiku a navrh terapie oko-hybnych svalu, avsak je znovu ve funkci cloveka provadejıcıho screening, muze tedyprıpadnou nesrovnalost odhalit a doporucit klientovi vysetrenı oftalmologem.

Pri poskozenı svalu oka dochazı ke zhorsenemu videnı, casto diplopii (dvojite vi-denı). Logopedicky klient pak tedy nevidı spravne pohyby rtu ci dalsı cinnosti logopedaa nemuze tedy spravne vyplnit pozadavky logopeda. Je treba si take uvedomit, ze auto-nomnı imunitnı system, kterym jsou inervovany vnitrnı svaly oka, ma sve odnoze i vevnitrnıch organech bricha, ktere inervuje. N. vagus (bloudivy nerv - X. hlavovy nerv), ja-kozto zastupce parasympaticke casti autonomnıho nervoveho systemu inervuje zaludek.Pro pohyb ocnıch bulbu je prirozeny pohyb sakkadovany (skakavy). Chceme-li, aby seoci pohybovaly linearne, tedy zpusobem, ktery nenı pro pohyb ocnıch bulbu prirozeny,muzeme pocit’ovat nauzeu (nevolnost). Snaha o linearnı pohyb ocnıch bulbu zpusobıpodrazdenı autonomnıho nervoveho systemu, tedy i n. vagus (bloudivy nerv - X. hlavovynerv), ktery nasledne podrazdı zaludek.

Ocnı kontak je dulezity i pro neverbalnı komunikaci. Znalost svalu oka muze pomocilogopedovi odhalit poruchy techto svalu. Poskozenı svalu oka, at’jiz vnitrnıch ci vnejsıch,muze vest k narusenemu prıjmu vizualnıch podnetu a informacı, a tım znacne ztızit lo-gopedickou intervenci, u detskeho pacienta se muze objevit naprıklad objevit agresivitaci naopak apatie, dospely pacient muze byt taktez podrazdeny ci nespolupracujıcı.


Obrazek 29: Ocnice zpredu29

B Musculus orbitalisM. orbitalis tvorı snopce hladkesvaloviny ulozene v peri-orbite ve fissura orbitalis in-ferior (dolnı ocnicova ster-bina).inervace: M. orbitalis je iner-vovany sympatickymi vlaknyz ganglion cervicale super-ius.funkce: M. orbitalis tlacı svymnapetım obsah orbity i socnım bulbem dopredu, protopri poruse sympaticke iner-vace zapada bulbus hlou-beji do ocnice (enophtalmus).

Obrazek 30: Iridokornealnı uhel30

B Musculus ciliarisM. ciliaris je tvoren tremicirkularne probıhajıcımi druhyvlaken: fibrae meridionales (po-lednıkova vlakna), fibrae ci-rculares (kruhova vlakna),fibrae radiales (paprscita vlakna).fibrae meridionales (polednı-kova vlakna) (neboli fibraelongitudinales (podelna vlakna)neboli m. Bruckei): Vetsı,meridionalne probıhajıcı castsvalovych vlaken. Vlaknase upınajı vpredu do laminalimitans posterior (zadnı hra-nicnı vrstva), vzadu do cho-roidey.fibrae circulares (kruhova vlakna)

(m. Mulleri): Prstencovite usporadana svalova vlakna ulozena navnitr od fibrae maridiona-les (polednıkova vlakna).fibrae radiales (paprscita vlakna): Paprscite usporadana svalova vlakna. Zahybajı od meri-



dionalnıch vlaken k vlaknum cirkularnım. Je jich nejmene.inervace: M. ciliaris je inervovany parasympatickymi vlakny z n. oculomotorius (okohybnynerv - III. hlavovy nerv) (z Edingerova-Westphalova jadra) a sympatickymi vlakny z gan-glion cervicale superius.funkce:

fibrae meridionales: Tahnou corpus ciliare (rasove teleso) dopredu, cımz se uvolnuje napetızadnıch dlouhych zonularnıch vlaken.fibrae circulares: Uvolnujı napetı prednıch zonularnıch vlaken. Uvolnenı zonularnıch vla-ken zpusobı, ze se pruzna cocka zbavena tahu smerem do periferie, uvolnı a vyklene, tımzvysı svou optickou mohutnost a oko se zaostrı nablızko (akomodace).

A Musculus orbicularis oculi- je tvoren tremi castmi: pars orbitalis (ocnicova cast), pars palpebralis (vıckova cast), parslacrimalis (slzna cast)zacatek:

pars orbitalis (ocnicova cast): Zacına od hornı celisti processus frontalis maxillae (celnı vybe-zek hornı celisti), crista lacrimalis anterior (prednı slzna hrana) a od vnitrnıch vazu vıcek.pars palpebralis (vıckova cast): Je ulozena ve vıckach. Zacına od ligamentum palpebrale me-diale (pristrednı vıckovy vaz) a prilehlych kostı.pars lacrimalis (slzna cast): Obklapı slzny vak, je upevnena na crista lacrimalis posterior(zadnı slzna hrana) .upon: M. orbicularis oculi se upına na vnitrnı koutek ocnı. Pars lacrimalis (slzna cast) vza-ruje do pars palpebralis (vıckova cast).inervace: M. orbicularis oculi je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv) propars orbitalis (ocnicova cast) a pars lacrimalis (slzna cast). Pars palpebralis (vıckova cast) jeinervovana z n. oculomotorius (okohybny nerv - III. hlavovy nerv).funkce: M. orbicularis oculi uzavıra ocnı sterbinu a vytvarı pri zevnım okraji ocnı sterbinyvejırovite orientovane vrasky. Pars orbitalis zodpovıda za pevne sevrenı vıcek, pars palpe-bralis (vıckova cast) zodpovıda za reflexnı mrknutı, za pohyb vıcek, pars lacrimalis (slznacast) rozsiruje a stlacuje slzny vak.Viz obrazek c. 28 a 38.

B Musculus sphincter pupillae- spiralovite a cirkularne usporadana hladka svalova vlakna, jejichz podelne osy probı-hajıcı pri rozsırene zornici priblizne rovnobezne s jejım okrajem.inervace: M. sphincter pupillae je inervovany parasympatickymi vlakny z n. oculomotorius(okohybny nerv - III. hlavovy nerv).

B Musculus dilatator pupillae- blıze k margo ciliaris (rasovy okraj) radialne orientovany system jemnych pigmentova-nych vlaken hladke svaloviny.inervace: M. dilatator pupillae je inervovany sympatickymi vlakny.


Obrazek 31: Svaly okohybne z lateralnı strany31

C Musculus rectus su-periorzacatek: M. rectus superiorzacına od anulus tendineuscommunis (spolecny slachovyprstenec).upon: M. rectus superior seupına do sklery pred ekva-torem oka 8 mm za okra-jem rohovky.inervace: M. rectus superiorje inervovany z n. oculomo-torius (okohybny nerv - III.hlavovy nerv).funkce: M. rectus superior

se podılı na rotacnıch pohybech bulbu. Tento sval ma upon pred ekvatorem, a tudız otacıbulbus v souladu se smerem prubehu a uponu svalu - stacı bulbus vzhuru a medialne,obsahuje vsak i medialnı slozku, ktera napomaha konvergenci ocı.

C Musculus rectus inferiorzacatek: M. rectus inferior zacına v anulus tendineus communis (spolecny slachovy prstenec).upon: M. rectus inferior se upına do sklery pred ekvatorem oka 6 mm za okrajem rohovky.inervace: M. rectus inferior je inervovany z n. oculomotorius (okohybny nerv - III. hlavovynerv).funkce: M. rectus inferior se podılı na rotacnıch pohybech bulbu. Upına se pred ekvatorem,a tudız otacı bulbus v souladu se smerem prubehu a uponu svalu - stacı bulbus dolu amırne medialne, obsahuje i medialnı slozku, ktera napomaha konvergenci ocı.

C Musculus rectus lateraliszacatek: M. rectus lateralis zacına v anulus tendineus communis (spolecny slachovy prstenec)a ala minor (male krıdlo).upon: M. rectus lateralis se upına ve vzdalenosti 7 mm (Feneis udava 5 mm) od okrajerohovky.inervace: M. rectus lateralis je inervovany z n. abducens (odtahovacı nerv - VI. hlavovynerv).funkce: M. rectus lateralis tahne bulbus lateralne (abdukce).

C Musculus obliquus superiorzacatek: M. obliquus superior zacına medialne od anulus tendineus communis (spolecny sla-chovy prstenec) na tele kosti klınove.upon: M. obliquus superior se upına za ekvatorem oka (zevnı hornı plocha bulbu).inervace: M. obliquus superior je inervovany z n. trochlearis (kladkovy nerv - IV. hlavovy



nerv).funkce: M. obliquus superior se podılı na rotacnıch pohybech bulbu. Upına se za ekvato-rem, a tudız otacı bulbus proti smeru sveho uponu - stacı bulbus zevne dolu.

C Musculus levator palpebrae superioriszacatek: M. levator palpebrae superioris zacına od anulus tendineus communis (spolecny sla-chovy prstenec), nad m. rectus superior.upon: M. levator palpebrae superioris se upına na tarsalnı plotenku hornıho vıcka.inervace: M. levator palpebrae superioris je inervovany z n. oculomotorius (okohybny nerv -III. hlavovy nerv).funkce: M. levator palpebrae superioris provadı aktivnı zdvihanı hornıho vıcka.

Obrazek 32: Svaly okohybne shora32

C Musculus rectus me-dialiszacatek: M. rectus medialiszacına v anulus tendineuscommunis (spolecny slachovyprstenec).upon: M. rectus medialis seupına do sklery ve vzda-lenosti 5 mm od okraje ro-hovky.inervace: M. rectus medialisje inervovany z n. oculomo-torius (okohybny nerv - III.hlavovy nerv).funkce: M. rectus medialistahne bulbus medialne.

C Musculus obliquus in-feriorzacatek: M. obliquus infe-rior zacına na spodnı steneocnice medialne vpredu.upon: M. obliquus inferiorse upına do sklery za ekva-torem oka, na zevnı dolnı

plochu bulbu.inervace: M. obliquus inferior je inervovany z n. oculomotorius(okohybny nerv - III. hlavovynerv).funkce: M. obliquus inferior se podılı na rotacnıch pohybech bulbu. Upına se za ekvatorem,



a tudız otacı bulbus proti smeru sveho uponu - stacı bulbus zevne nahoru.


Obrazek 33: Ocnı vıcka, sagitalnı rez33

C Musculus tarsalis superiorzacatek: M. tarsalis superior je tvo-ren hladkymi svalovymi vlakny azacına na slase m. levator palpebraesuperioris.upon: M. tarsalis superior se upınana tarsus superior (hornı vıckovaplotenka).inervace: M. tarsalis superior je iner-vovany sympatickymi vlakny.funkce: M. tarsalis superior zodpo-vıda za tonus hornıho vıcka. Priporuse sympaticke inervace dochazıke snızenı svaloveho tonu a po-klesu hornıho vıcka.

C Musculus tarsalis inferiorzacatek: M. tarsalis inferior zacınaod slachy m. rectus inferior.upon: M. tarsalis inferior se upınado tarsalnı plotenky.inervace: M. tarsalis inferior je iner-vovany sympatickymi vlakny.



Kontrolnı otazky

1. Kterym nervovym systemem jsou ovladany vnitrnı svaly oka?

2. Jsou vnitrnı svaly oka pro vetsinu lidı vulı ovladatelne?

3. Jak se odborne nazyva zapadnutı bulbu do ocnice?

4. Ktery sval zodpovıda za tonus hornıho vıcka?

5. Ktery sval aktivne zveda hornı vıcko?


2.4.6 Svalstvo v okolı oka a nosu

Svaly v okolı oka a nosu majı svuj vyznam hlavne v oblasti neverbalnı komunikace.Jejich kontrakcı dochazı k vytvarenı vrasek a ryh, ktere jsou typicke pro vyrazy oblicjeznarzornujıcı urcite citove rozpolozenı cloveka. Stah m. corrugator supercilii je typicky provyjadrenı bolesti a jeho pareza (ochrnutı) muze zpusobit, ze terapeut hned nezjistı, zeneochota klienta spolupracovat je zpusobena bolestı. Pokracovanı v dane terapii by tedymohlo byt pro klienta nejen bolestive, ale i demotivujıcı.

B Musculus proceruszacatek: M. procerus zacına v podkoznım vazivu pri nosnıch kostech.upon: M. procerus se upına do kuze cela nad korenem nosu.inervace: M. procerus je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. procerus vytvarı na korenu nosu prıcnou vrasku, cımz vznika vyraz prısnosti,tvrdosti. Tahne kuzi cela dolu.Viz obrazek c. 38.

B Musculus corrugator superciliizacatek: M. corrugator supercilii zacına od korene nosu.upon: M. corrugator supercilii se upına do kuze na hranici vnitrnı a strednı tretiny obocı.inervace: M. corrugator supercilii je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. corrugator supercilii vyvolava jednu az nekolik svislych ryh pri korenu nosu,cımz vznika vyraz zamracnosti nebo bolesti.Viz obrazek c. 28.

Kontrolnı otazky

1. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz prısnosti a tvrdosti?

2. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz zamracenosti nebo bolesti?

3. Ktery sval svou kontrakcı vytvarı na korenu nosu prıcnou vrasku?

4. Radı se m. procerus a m. corrugator supercilii mezi svaly mimicke?


2.4.7 Svalstvo ucha

2.4.7.1 Svalstvo zevnıho ucha (boltce)

Svaly zevnıho ucha, tedy svaly, ktere pohybujı usnım boltcem, mely drıve svoji rolipri nastavovanı usnıho boltce a tım padem i zvukovodu za smerem prıchodu zvuku, atudız mely vliv na kvalitu prijımanı zvukoveho signalu. Spolu s prechodem na bipedalnılokomoci a zmenou zivotnıho stylu cloveka vsak jiz nebyly svaly zevnıho ucha jiz tolikpotrebne a postupem casu ztratil clovek castecne ci uplne schopnost tyto svaly ovladat.Jsou to tedy svaly rudimentarnı (zbytkove), ktere ani nemusejı byt u cloveka vytvoreny.Presto vsak mohou byt razeny mezi svaly mimicke, nebot’ jsou inervovane z n. facialis(lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv) a mohou pri neverbalnı komunikaci hrat jistou roli.

Obrazek 34: Svaly boltce z lateralnı strany34

D Musculus antitragicusSvalova vlakna m. antitra-gicus zacınajı na antitragu(protikozlık) a upınajı se nacauda helicis (zavitovy ohon)hlemyzde.

D Musculus helicis ma-jorzacatek: M. helicis major za-cına od spina helicis (zavi-tovy trn) hlemyzde.upon: M. helicis major seupına na prednı okraj he-lix (zavit).

D Musculus helicis mi-norM. helicis minor lezı podelcrus helicis (zavitove ramınko)

hlemyzde.

D Musculus pyramidalis auriculaeM. pyramidalis jsou ojedinele se vyskytujıcı svalova vlakna.zacatek: M. pyramidalis auriculae zacına od m. tragicus.upon: M. pyramidalis auriculae se upına na spina helicis (zavitovy trn).

D Musculus tragicusM. tragicus probıha sikmo shora dopredu dolu na lamina tragi (kozlıkova plotenka).



Obrazek 35: Svaly boltce z medialnı strany35

D Musculus transver-sus auriculaeM. transversus auriculae jenapjat mezi eminentia sca-phae (lod’kovita vyvysenina)a eminentia conchae (muslovavyvysenina) na zadnı stranechrupavky boltce.

D Musculus incisuraehelicisM. incisurae helicis je nekon-stantnı kaudalneji ulozenepokracovanı m. transversusauriculae.

D Musculus obliquus au-riculaeM. obliquus auriculae zacınana vystupku v mıste vklesle

fossa triangularis (trojuhelnıkova jamka) prednı strany, upına se na hrbol odpovıdajıcı con-cha auriculae (boltcova musle) prednı strany.

D Musculus auricularis anteriorzacatek: M. auricularis anterior zacına od fascia temporalis (spankova povazka).upon: M. auricularis anterior se upına do korene boltce do spina helicis (zavitovy trn) hle-myzde.inervace: M. auricularis anterior je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. auricularis anterior je rudimentarnı sval, jenz se ucastnil na pohybech boltce.Viz obrazek c. 38.

D Musculus auricularis posteriorzacatek: M. auricularis posterior zacına na processus mastoideus (bradavkovy vybezek).upon: M. auricularis posterior se upına do korene boltce.inervace: M. auricularis posterior je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. auricularis posterior je rudimentarnı sval, jenz se ucastnil na pohybech boltce.Viz obrazek c. 38.

D Musculus auricularis superiorzacatek: M. auricularis superior zacına v galea aponeurotica (slachova prilba).upon: M. auricularis superior se upına do korene boltce.inervace: M. auricularis superior je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).



funkce: M. auricularis superior je rudimentarnı sval, jenz se ucastnil na pohybech boltce.Viz obrazek c. 38.

Kontrolnı otazky

1. Proc se mohou svaly boltce radit mezi svaly mimicke?

2. Je pravdive toto tvrzenı: Svaly boltce se ucastnily na pohybech boltce?


2.4.7.2 Svalstvo vnitrnıho ucha

Svaly vnitrnıho ucha majı prımy vliv na slysenı. Svou kontrakcı ovlivnujı, jak velka in-tenzita zvukoveho podnetu bude prenesena. Svaly vnitrnıho ucha chranı sluchovy aparatpred poskozenım prılisnou intenzitou zvukoveho stimulu, tato schopnost je mimo jinezprostredkovana stapedialnım reflexem: pri zvukovem stimulu velke intenzity dochazıke kontrakci m. stapedius, kterou se zamezı kmitu trmınku, a tım se snızı velikost stimulu,ktera je prenasena hloubeji do sluchoveho aparatu. Pri pareze (ochrnutı) m. stapedius bytedy mohla byt porusena jeho ochranna funkce pro sluchovy aparat. Pro logopedickouterapii je nutne vedet, zda ma klient poruchu sluchu a je treba znat, zda ma funkcnı svalyvnitrnıho ucha, ktere majı na slysenı velky vliv.

Obrazek 36: Tuba auditiva36

A Musculus tensor tym-paniM. tensor tympani je ulo-zen v semicanalis m. tenso-ris tympani (polokanal bu-bınkoveho napınace) nadtuba auditiva (sluchova tru-bice). Jeho slacha se otacıpriblizne v pravem uhlu la-teralne kolem processus cochlea-riformis (lzickovity vybezek)a upına se na basi manubriummallei (baze kladıvkove ru-kojeti).inervace: M. tensor tympanije inervovany z n. madibu-laris, ktery je 3. vetvı n. tri-geminus (trojklanny nerv -V. hlavovy nerv).funkce: M. tensor tympanisvym napetım reguluje roz-

sah kmitu bubınku a trmınku.



Obrazek 37: Musculus stapedius37

A Musculus stapediuszacatek: M. stapedius zacına na emi-nentia pyramidalis (pyramidova vy-vysenina).upon: M. stapedius se upına na hla-vici trmınku pri odstupu jeho zad-nıho ramenka.inervace: M. stapedius je inervo-vany z n. stapedius z n. facialis (lıcnınerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. stapedius reguluje svymnapetım rozsah kmitu bubınku atrmınku, zprostredkovava prenoskmitu bubınku.

Kontrolnı otazky

1. Jake dve struktury regulujı svym napetım svaly vnitrnıho ucha?

2. Ktery hlavovy nerv inervuje m. tensor tympani?

3. Ktery hlavovy nerv inervuje m. stapedius?



2.4.8 Svalstvo kalvy (lebecnı klenba)

Obrazek 38: Povrchove svalstvo hlavy38

Svalstvo kalvy ma velkyvyznam pri neverbalnı ko-munikaci, kdy zodpovıdaza zdvihanı obocı, avsaknapr. m. temporoparietalis sepodılı i na pohybech boltcea m. frontalis naopak hrajeroli pri zdvihanı hornıhovıcka. Svalstvo kalvy je tedynutne znat spolu, nebot’seucastnı na zajist’ovanı vy-razu tvare, a tedy never-balnı komunikaci. Znalostsvalu kalvy se da vyuzıtu lidı, kterı nemajı vyjad-renu mimiku, ci jsou hy-pomimictı. Svalstvo kalvyje potrebne znat i pri te-rapii obrny n. facialis (lıcnınerv), at’jiz perifernı ci cen-tralnı (napr. po CMP).

Musculus epicranius M. epicra-nius se sklada ze dvou castı,

m. occipitofrontalis a m. temporoparietalis.

B Musculus temporoparietaliszacatek: M. temporoparietalis zacına v kuzi pred, nad i pod usnım boltcem.Cihak uvadı zacatek v galea aponeurotica (slachova prilba).upon: M. temporoparietalis se upına do galea aponeurotica (slachova prilba).Cihak uvadı upon do korene boltce.inervace: M. temporoparietalis je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. temporoparietalis zopovıda za pohyby boltce, zejmena jeho zdvihanı vzhuru.

B Musculus occipitofrontalisM. occipitofrontalis se delı na dve casti, venter frontalis (celnı brısko) (neboli m. frontalis) aventer occipitalis (tylnı brısko) (neboli m. occipitalis).

B Musculus frontalis (venter frontalis musculi occipitofrontalis)

zacatek: M. frontalis zacına v kuzi cela nad obocım.upon: M. frontalis se upına do galea aponeurotica (slachova prilba).



Feneis uvadı obracene poradı zacatku a uponu.inervace: M. frontalis je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. frontalis vytahuje kuzi cela smerem kranialnım, cımz zdviha obocı a vytvarıprıcne vrasky na cele a zdviha hornı vıcko (vyraz pozornosti az hruzy). Tahne galea apo-neurotica (slachova prilba) dopredu.

B Musculus occipitalis (venter occipitalis musculi occipitofrontalis)

zacatek: M. occipitalis zacına nad linea nuchae suprema (horejsı sıjova cara).upon: M. occipitalis se upına do galea aponeurotica (slachova prilba).inervace: M. occipitalis je inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).funkce: M. occipitalis tahne galeu nazad, fixuje ji, a tım umoznuje pusobenı m. frontalis. Jeantagonistou (pusobıcı opacnym smerem) m. frontalis.

Kontrolnı otazky

1. Jaky je souhrnny nazev pro svaly kalvy?

2. Radı se svaly kalvy mezi svaly mimicke?

3. Ktery sval kalvy se podılı i na pohybech boltce?


Svalstvo obliceje a ucha - kontrolnı obrazky

Obrazek 39: ?39

Na obrazku c. 39 je zna-zornen sval:a) m. orbicularis orisb) m. orbicularis oculic) m. risorius?

Obrazek 40: ?40

Na obrazku c. 40 je znazornensval:a) m. tensor tympanib) m. antitragicusc) m. stapedius?

39WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. s. 793.40FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 351.



Otaznıky jsou na obrazku c. 41oznaceny svaly:a) m. pterygoideus lateralis a m.

temporalisb) m. pterygoideus lateralis a m.

masseterc) m. masseter a m. temporalisd) m. pterygoideus medialis a m.

temporalis?



Obrazek 42: ?42

Otaznıkem je na obrazkuc. 42 oznacen sval:a) m. pterygoideus

lateralisb) m. pterygoideus

medialisc) m. masseterd) m. depressor anguli oris?


Na obrazku c. 43 je znazornensval:a) m. stapediusb) m. tensor tympanic) m. tragicus?




2.5 Svalstvo dutiny ustnı, hrtanu a hltanu

2.5.1 Svalstvo hrtanu

Svaly hrtanu majı nezastupitelny vyznam pri tvorbe hlasu, nebot’nastavujı polohua rozevrenı hlasove sterbiny a zmenou pozice jednotlivych castı hrtanu ovlivnujı napetıhlasivkovych svalu. Mezi svaly hrtanu patrı samozrejme i parovy m. vocalis (hlasovy sval),tedy lidove receno hlasivky, ktere svymi kmity prerusujı proud vzduchu a tım generujıhlas. Delkou hlasovych svalu je dana vyska hlasu. Hlas je vyuzıvan pri tvorbe znelychhlasek a hrtanove hlasky H.

”Hrtan je soucastı jak cest dychacıch, tak cest polykacıch. Pri dychanı nosem prochazıvzduch choanami (otvory, kterymi prechazı dutina nosnı v nosohltan) do nosohltanu, prisklopenem mekkem patru proudı vzduch pres orofarynx do laryngofaryngu a do hrtanu.Pri dychanı usty zustava mekke patro zdvizeno a vzduch proudı z ustnı dutiny skrzisthmus faucium (hrdelnı uzina) do hltanu a do laryngu.” (Dylevsky, s. 295)

”Svaly hrtanu jsou prıcne pruhovane svaly, jejichz motoricke jednotky patrı mezinejmensı v tele.” (Dylevsky, s. 342)

Obrazek 44: Svaly hrtanu zezadu44

C Musculus cricoary-taenoideus posteriorzacatek: M. cricoarytaeno-ideus posterior zacına na zadnıplose chrupavky prstencove.upon: M. cricoarytaenoideusposterior se upına na proces-sus muscularis (svalovy vy-bezek) chrupavky hlasiv-kove.inervace: M. cricoarytaeno-ideus posterior je inervovanyz n. laryngeus inferior.funkce: M. cricoarytaenoi-deus posterior uklanı hlasiv-kovou chrupavku lateralnea rotuje ji zevne, tım roz-vıra sterbinu mezi hlaso-vymi vazy a soucasne vazynapına.



C Musculus aryepiglotticuszacatek: M. aryepiglotticus zacına na vrcholu chrupavky hlasivkove.upon: M. aryepiglotticus se upına do vnejsıho okraje epiglottis (prıklopka).inervace: M. aryepiglotticus je inervovany z n. larygneus inferior.funkce: M. aryepiglotticus sklanı epiglottis (prıklopka) dozadu ke vchodu do hrtanu, kterysoucasne zmensuje. Zaroven je podkladem plica aryepiglottica (hlasivkoprıklopkova rasa).

C Musculus arytaenoideus obliquuszacatek: M. arytaenoideus obliquus zacına na zadnı plose processus muscularis (svalovy vy-bezek).upon: M. arytaenoideus obliquus se upına na vrchol druhostranne chrupavky hlasivkove.inervace: M. arytaenoideus obliquus je inervovany z n. larygneus inferior.funkce: M. arytaenoideus obliquus sblizuje chrupavky hlasivkove a spolupusobı pri sevrenıhlasove sterbiny.

C Musculus arytaenoideus transversuszacatek: M. arytaenoideus transversus zacına na zadnı plose chrupavky hlasivkove.upon: M. arytaenoideus transversus se upına na zadnı plose druhostranne chrupavky hla-sivkove.inervace: M. arytaenoideus transversus je inervovany z n. laryngeus inferior.funkce: M. arytaenoideus transversus spolupusobı pri sevrenı hlasove sterbiny. M. arytae-noideus transversus + obliquus zuzuje sterbinu mezi hlasovymi vazy a je jejich nejsilnejsıadduktor (pritahovac).

C Musculus ceratocricoideuszacatek: M. ceratocricoideus zacına na dolnım rohu chrupavky stıtne.upon: M. ceratocricoideus se upına na dolnı okraj chupavky prstencove.inervace: M. ceratocricoideus je inervovany z n. laryngeus inferior.


Obrazek 45: Hrtan bez leve poloviny chrupavkystıtne45

C Musculus cricoarytaenoideuslateraliszacatek: M. cricoarytaenoideus late-ralis zacına na hornı casti zevnıhookraje chrupavky prstencove.upon: M. cricoarytaenoideus latera-lis se upına vpredu na processusmuscularis (svalovy vybezek) chru-pavky stıtne.inervace: M. cricoarytaenoideus la-teralis je inervovany z n. laryngeusinferior.funkce: M. cricoarytaenoideus late-ralis vnitrne rotuje hlasivkovou chru-pavku a tım sblizuje hlasove vazyobou stran.

C Musculus thyroepiglotticuszacatek: M. thyroepiglotticus zacınana prednı casti vnitrnı plochy chru-pavky stıtne.upon: M. thyroepiglotticus se upınana lateralnı okraj epiglottis (prı-klopka) a podsliznicnı vazivo vchoduhrtanu.inervace: M. thyroepiglotticus je iner-vovany z n. laryngeus inferior.

funkce: M. thyroepiglotticus tahne za okraj epiglottis (prıklopka) a rozsiruje tak vchod dohrtanu.

C Musculus thyroarytaenoideuszacatek: M. thyroarytaenoideus zacına na prednı casti vnitrnı plochy chrupavky stıtne.upon: M. thyroarytaenoideus se upına na processus vocalis (hlasovy vybezek) a anterolate-ralnı plochu hlasivkove chrupavky do fovea oblonga (podlouhla jamka).inervace: M. thyroarytaenoideus je inervovany z n. laryngeus inferior.funkce: M. thyroarytaenoideus spolupusobı pri sevrenı hlasovych vazu.



Obrazek 46: Hrtan ze strany ventrolateralnı46

C Musculus cricothy-roideuszacatek: M. cricothyroideuszacına na prednı plose chru-pavky stıtne. Rozlisujemedve casti - pars recta (prımacast) , coz je medialnı, stıh-lejsı usek a pars obliqua (sikmacast), coz je lateralnı a vıcesklonena cast.upon: M. cricothyroideus seupına na vnitrnı i zevnı plo-chu dolnıho okraje chru-pavky stıtne.inervace: M. cricothyroideusje inervovany z n. laryn-geus superior.funkce: M. cricothyroideussklanı stıtnou chrupavkudopredu a napına tım hla-sove vazy.



Obrazek 47: Hrtan, frontalnı rez, pohled zezadu47

A Musculus vocaliszacatek: M. vocalis zacına na vnitrnıplose chrupavky stıtne pri strednıcare.upon: M. vocalis se upına na pro-cessus vocalis (hlasovy vybezek) afovea oblonga (podlouhla jamka) chru-pavky hlasivkove.inervace: M. vocalis je inervovanyz n. laryngeus inferior.funkce: M. vocalis menı svym na-petım kmity ligamentum vocale (hla-sove vazy).

Kontrolnı otazky

1. Hlasove svaly se ucastnı na tvorbe hlasek znelych nebo neznelych?

2. Jak se svaly hrtanu podılejı na napetı hlasovych svalu?

3. Ktere dva svaly prımo ovlivnujı pozici epiglottis (prıklopky)?



2.5.2 Svalstvo mekkeho patra a hltanu

Svaly mekkeho patra a hltanu majı v logopedicke terapii vyznam jednak pri terapiidyslaliı, a take pri terapii dysfagiı. Svaly mekkeho patra navıc ovlivnujı spojenı mezi du-tinou ustnı a strednım uchem, kdy menı prumer sluchove trubice. Pri polykanı zkracujızdvihace hltan a sverace jej zuzujı. Postupnym smrst’ovanım jednotlivych svalu dochazık posunu bolusu (sousta) smerem do jıcnu. Svaly mekkeho patra a hltanu take branıpruniku potravy do nosohltanu.

Mechanismus polykanı

”V prvnı fazi polykacıho aktu, ktery je rızen vulı, se sevrou rty a zuby, jazyk se zvedneproti patru a sousto je posunovano dorzalne. Kranialnı svaly jazylky zvednou jazylku ahrtan, ktery je na jazylce zavesen. Soucasne se zkratı hltan a sousto se posune za isthmusfaucium (hrdelnı uzina).

Druha faze je jiz reflexnı. Reflex je vyvolan kontaktem sousta s mekkym patrem.Mekke patro se napne a zvedne se. Spolecne s hornım konstriktorem hltanu se na zadnıstrane hltanu vytvorı prıcny val, uzavırajıcı nosohltan proti ustnı dutine a nizsım partiımhltanu. Mm. constrictores pharyngis se postupne smrst’ujı a posunujı sousto kaudalne. Mm.levatores soucasne hltan i hrtan zdvihajı. Tım se sklapı hrtanova prıklopka a hrtan seuzavıra pred prichazejıcım soustem. Po posunutı sousta pres vchod do hrtanu je soustokontrakcı m. constrictor pharyngis inferior zasunuto do zacatku jıcnu.

Ve tretı fazi se zdvizeny hltan i hrtan vratı na puvodnı mısto.

Tah svalu zacınajıcıch od steny tuba auditiva (sluchova trubice) rozsırı a docasne otevretuba auditiva (sluchova trubice), cımz se neustale vyrovnava tlak vzduchu ve stredousı av nosohltanu.” (Dylevsky, s. 295)

Obrazek 48: Svaly mekkeho patra zezadu48

A Musculus levator veli pala-tinizacatek: M. levator veli palatini za-cına od hrotu os petrosum (kost skalnı).upon: M. levator veli palatini se upınado aponeurosy mekkeho patra.inervace: M. levator veli palatini jeinervovany z plexus pharyngeus (n.glossopharyngeus (jazykolhtanovy nerv- IX. hlavovy nerv) a n. vagus (blou-divy nerv - X. hlavovy nerv) a n.facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovynerv).



Polykanı je inervovano z plexus pharyngeus. N. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv)se ucastnı jen pri fonaci.funkce: M. levator veli palatini zdviha mekke patro pri polykanı a fonaci tım, ze zdviha atahne dozadu mekke patro a tahne za dorsomedialnı cast tubarnı chrupavky za soucas-neho otvıranı ostium pharyngeum tubae auditivae (hltanove ustı sluchove trubice).

A Musculus tensor veli palatinizacatek: M. tensor veli palatini zacına na kosti klınove spina ossis sphenoidalis (trn klınovekosti), ve fossa scaphoidea (lodickovita jama) a na ventrolateralnım okraji tubarnı chru-pavky.upon: M. tensor veli palatini se upına do mekkeho patra.inervace: M. tensor veli palatini je inervovany z n. mandibularis, ktery je 3. vetvı n. trigeminus(trojklanny nerv - V. hlavovy nerv).funkce: M. tensor veli palatini zpevnuje ventrolateralnı stenu blanite casti tuby, zuzujesluchovou trubici a napına mekke patro.

A Musculus uvulaezacatek: M. uvulae zacına v aponeuroze mekkeho patra.upon: M. uvulae se upına do vaziva cıpku.inervace: M. uvulae je inervovany z plexus pharyngeus z (n. glossopharyngeus (jazykohlta-novy nerv - IX. hlavovy nerv)) a n. vagus (bloudivy nerv - X. hlavovy nerv).funkce: M. uvulae menı tvar a delku cıpku.


Obrazek 49: Svaly kolem sinus tonsillaris49

A Musculus palatoglossuszacatek: M. palatoglossus zacına odm. transversus linguae.upon: M. palatoglossus se upına doaponeurozy mekkeho patra. Cihakuvadı opacne poradı zacatku a uponu.inervace: M. palatoglossus je iner-vovany z plexus pharyngeus z (n.glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv- IX. hlavovy nerv) a n. vagus (blou-divy nerv - X. hlavovy nerv).funkce: M. palatoglossus zdviha ko-ren jazyka a pomaha tım uzavırathltanovou uzinu.

B Musculus palatopharyngeuszacatek: M. palatopharyngeus zacınana okraji mekkeho patra v aponeu-rosis palatina (patrova slachova blana),na hamulus pterygoideus (krıdlovityhacek) a lamina medialis processuspterygoidei (pristrednı plotenka krı-

dloviteho vybezku)upon: M. palatopharyngeus se upına na zevnı stenu hltanu a chrupavku stıtnou.inervace: M. palatopharyngeus je inervovany z plexus pharyngeus z (n. glossopharyngeus (ja-zykohltanovy nerv - IX. hlavovy nerv)) a n. vagus (bloudivy nerv - X. hlavovy nerv).funkce: M. palatopharyngeus stahuje mekke patro a zuzuje isthmus faucium (hrdelnı uzina).



Obrazek 50: Svaly pharyngu zezadu50

C Musculus stylopharyngeuszacatek: M. stylopharyngeus zacınana processus styloideus (bodcovityvybezek).upon: M. stylopharyngeus se upınado steny hltanu, ke chrupavce stıtnea k epiglottis (prıklopka) mezi hor-nım a strednım sveracem hltanu.inervace: M. stylopharyngeus je iner-vovany z n. glossopharyngeus (ja-zykohltanovy nerv - IX. hlavovynerv).funkce: M. stylopharyngeus zdvihahltan.



Obrazek 51: Ostium pharyngeum tubae auditivae51

C Musculus salpingopharyn-geuszacatek: M. salpingopharyngeus za-cına na dorsomedialnı casti tubarnıchrupavky a podel svaloviny stenyhltanu.upon: M. salpingopharyngeus se upınana vnitrnı plochu sveracu hltanu.inervace: M. salpingopharyngeus jeinervovany z plexus pharyngeus.funkce: M. salpingopharyngeus branısklouzanı m. levator veli palatini do-zadu.



Obrazek 52: Svaly pharyngu, pohled zprava52

B Musculus constrictorpharyngis superiorM. constrictor pharyngis su-perior je rozdelen do ctyrcastı, ktere se spolecne upı-najı do raphe pharyngis (hl-tanovy sev).zacatek:

pars pterygopharyngea (krı-dlohltanova cast): Zacınav lamina medialis processuspterygoidei (pristrednı plo-tenka krıdloviteho vybezku).pars buccopharyngea (tvaro-hltanova cast): Zacına v ra-phe pterygomandibularis (krı-dlocelistnı sev).pars mylopharyngea (hltano-celistnı cast): Zacına na dolnıcelisti linea mylohyoidea man-dibulae (cara jazykocelistnıhosvalu dolnı celisti).pars glossopharyngea (jazy-kohltanova cast): Zacına odvnitrnı svaloviny jazyka, odm. transversus linguae.

upon: M. constrictor pharyngis superior se upına v raphe pharyngis (hltanovy sev).inervace: M. constrictor pharyngis superior je inervovany z plexus pharyngeus.funkce: M. constrictor pharyngis superior vyklenuje zadnı stenu hltanu dopredu protimekkemu patru a za soucasneho zdvizenı mekkeho patra uzavıra pri polykanı prostornosohltanu pred vniknutım potravy nebo tekutiny.

C Musculus constrictor pharyngis inferior- m. constrictor pharyngis inferior je rozdelen do dvou castı.zacatek:

pars thyropharyngea (stıtohltanova cast): Zacına v linea obliqua (sikma cara) chrupavkystıtne.pars cricopharyngea (prstencohltanova cast): Zacına na chrupavce stıtne.upon: M. constrictor pharyngis inferior se upına do raphe pharyngis (hltanovy sev).inervace: M. constrictor pharyngis inferior je inervovany z plexus pharyngeus z (r. externusnervi laryngei superioris a n. laryngeus recurrens).



funkce: M. constrictor pharyngis inferior zajist’uje sevrenı hltanu.

C Musculus constrictor pharyngis mediuszacatek: M. constrictor pharyngis medius zacına na jazylce. Rozlisujeme dve casti: parschondropharyngea (chrupavkohltanova cast) zacına od maleho rohu jazylky, pars ceratopha-ryngea (rohohltanova cast) zacına od velkeho rohu jazylky. Cihak rozlisuje jeste tretı cast:pars syndesmopharyngea (vazivohltanova cast), ktera zacına od okraje membrana thyrohyoi-dea (jazylkostıtna membrana).upon: M. constrictor pharyngis medius se upına v raphe pharyngis (hltanovy sev).inervace: M. constrictor pharyngis medius je inervovany z plexus pharyngeus.funkce: M. constrictor pharyngis se podılı na sevrenı hltanu.

Kontrolnı otazky

1. Je prvnı faze polykanı rızena vulı?

2. Kterym svalem je posunuto sousto do zacatku jıcnu po prechodu pres vstup dohrtanu?

3. Jakym zpusobem je vyvolano reflexnı zvednutı a napnutı mekkeho patra pri druhefazi polykanı?

4. Ktery sval menı tvar a delku cıpku?


2.5.3 Svalstvo jazyka

Svaly jazyka se ucastnı pri prıjmu potravy, i pri verbalnı ci neverbalnı komunikaci.Znalost svalu jazyka se uplatnı naprıklad pri praci s lidmi s temito diagnozami:Dysfagie, kde ma svuj vyznam pri posunu bolusu (sousta).Dyslalie, jelikoz pohyby jazyka a to jak kvantitativnı, tak zejmena kvalitativnı jsou proartikulaci zasadnı. Jemne odchylky vedou k nepresne vyslovnosti dane hlasky ci vy-slovnosti hlasky jine. Svaly jazyka se z anatomickeho pohledu delı na dve skupiny, naskupinu svalu, ktere zacınajı prevazne od kostenych struktur, ktere jsou v okolı jazyka,a do jazyka vzarujı, tedy se v nem upınajı, a na skupinu svalu, ktere v jazyce zacınajı ise do nej upınajı. Svaly extraglosalnı, tedy ty, ktere zacınajı mimo oblast jazyka, ovladajıpohyb jazyka v dutine ustnı. Svaly intraglosalnı, tedy svaly, ktere v jazyce zacınajı i koncı,ovlivnujı tvar jazyka, co se sırky a delky tyce.

2.5.3.1 Svalstvo extraglosalnı

Obrazek 53: Svalstvo jazyka53

A Musculus genioglossuszacatek: M. genioglossus zacına nastredu mandibuly, na spina musculigenioglossi (trn bradojazykoveho svalu).upon: M. genioglossus se vejıroviteupına do jazyka, do aponeurosis lin-guae (jazykova slachova blana), odhrotu az ke korenu.inervace: M. genioglossus je iner-vovany z n. hypoglossus (podjazy-kovy nerv - XII. hlavovy nerv).funkce: M. genioglossus tahne ja-zyk dopredu a k brade. Kaudalnısnopce tahnou koren jazyka do-predu, ostatnı snopce pritahujı ja-zyk ke spodine ust.

A Musculus hyoglossuszacatek: M. hyoglossus zacına na

tele a velkem rohu jazylky.upon: M. hyoglossus se upına zdola do postrannıch partiı jazyka a prochazı az ke sliznici.inervace: M. hyoglossus je inervovany z n. hypoglossus (podjazykovy nerv - XII. hlavovynerv).funkce: M. hyoglossus tahne pri fixovane jazylce koren jazyka dozadu a zevne.



A Musculus chondroglossuszacatek: M. chondroglossus zacına na malem rohu jazylky.upon: M. chondroglossus se upına stejne jako m. hyoglossus zdola do postrannıch partiıjazyka a prochazı az ke sliznici.inervace: M. chondroglossus je inervovany z n. hypoglossus (podjazykovy nerv - XII. hla-vovy nerv).funkce: M. chondroglossus pomaha m. hyoglossus stahovat koren jazyka dolu. Nekdy je m.chondroglossus pojıman jako soucast m. hyoglossus.

A Musculus styloglossuszacatek: M. styloglossus zacına na processus styloideus (bodcovity vybezek) a ligamentumstylomandibulare (bodcocelistnı vaz).upon: M. styloglossus se upına shora zezadu do postrannıch useku jazyka, propleta se sm. hypoglossus.inervace: M. styloglossus je inervovany z n. hypoglossus (podjazykovy nerv - XII. hlavovynerv).funkce: M. styloglossus tahne hrot jazyka dozadu a telo a koren jazyka dozadu vzhuru.


2.5.3.2 Svalstvo intraglosalnı

Obrazek 54: Prıcny rez jazykem54

A Musculus longitudinalis su-perior (superficialis)

zacatek: M. longitudinalis superiorzacına od hrotu jazyka, sagitalnepod aponeurosis linguae (jazykovaslachova blana).upon: M. longitudinalis superior seupına v oblasti jazylky.inervace: M. longitudinalis super-ior je inervovany z n. hypoglossus(podjazykovy nerv - XII. hlavovynerv).funkce: M. longitudinalis superiorzkracuje jazyk.

A Musculus longitudinalis in-ferior (profundus)

zacatek: M. longitudinalis inferior zacına v koreni jazyka, jde po zevnı strane m. genioglos-sus.upon: M. longitudinalis inferior se upına do hrotu jazyka.inervace: M. longitudinalis inferior je inervovany z n. hypoglossus (podjazykovy nerv - XII.hlavovy nerv).funkce: M. longitudinalis inferior zkracuje jazyk.

A Musculus transversus linguaezacatek: M. transversus linguae zacına v septum linguae (jazykova prepazka) a jde naprıcjazykem.upon: M. transversus linguae se upına do sliznice okraju jazyka.inervace: M. transversus linguae je inervovany z n. hypoglossus (podjazykovy nerv - XII.hlavovy nerv).funkce: M. transversus linguae prodluzuje a zuzuje jazyk.

A Musculus verticalis linguaezacatek: M. verticalis linguae zacına od dorsum linguae (hrbet jazyka).upon: M. verticalis linguae se upına na spodnı plochu jazyka.inervace: M. verticalis linguae je inervovany z n. hypoglossus (podjazykovy nerv - XII. hla-vovy nerv).funkce: M. verticalis linguae prodluzuje a zplost’uje jazyk.



Kontrolnı otazky

1. Na ktere dve skupiny delıme z anatomickeho pohledu svalstvo jazyka?

2. Jak svou kontrakcı ovlivnujı jazyk svaly intraglosalnı?

3. Jak svou kontrakcı ovlivnujı jazyk svaly extraglosalnı?

4. Kde zacınajı a kam se upınajı svaly intraglosalnı?


Svalstvo dutiny ustnı, hrtanu a hltanu - kontrolnı obrazky


Otaznıkem je na obrazku c. 55oznacen sval:a) m. vocalisb) m. constrictor pharyngis

mediusc) m. constrictor pharyngis

inferior?


Otaznıkem jsou na obrazku c.56 oznaceny svaly:a) m. levator veli palatini a m.

uvulaeb) m. tensor veli patatini a m.

uvulaec) m. levator veli palatini a m.

tensor veli palatini?




Otaznıkem je na obrazku c. 57oznacen sval:a) m. palatoglossusb) m. chondroglossusc) m. stylopharyngeus?


Otaznıkem jsou na obrazku c.58 oznaceny svaly:a) m. styloglossus a m.

hyoglossusb) m. genioglossus a m.

chondroglossusc) m. genioglossus a m.

hyoglossusd) m. styloglossus a m.

chondroglossuse) m. hyoglossus a m.

chondroglossus?



2.6 Svalstvo krku a patere

2.6.1 Povrchove svalstvo krku

Svaly krku ovlivnujı polohu a pohyblivost krku, cımz se ucastnı na poloze a pohybechhlavy. Pro anatomicky popis viz pomocne svaly nadechove.

M. sternocleidomastoideus, platysma, mm. scaleni, mm. suprahyoidei, mm. infrahyoidei

2.6.2 Hluboke svalstvo krku

Hluboke svaly krku ovlivnujı pohyby krcnı patere, ktera ma zasadnı vyznam pronastavenı polohy celeho tohoto osoveho organu. Hluboke svaly krku ovlivnujı pozicihlavy a tım i celkovou posturu jedince. Svaly patere zajist’ujı postavenı hlavy vzhledemk pateri, cımz se take podılejı na nastavenı polohy celeho osoveho organu, a tım i nacelkove posture jedince.


Obrazek 59: Hluboke svaly krku zpredu59

B Musculus longus collizacatek: M. longus colli zacına odtela a prıcnych vybezku krcnıchobratlu, je rozdelen do trı cası: parsrecta (prıma cast) zacına od telaC2-C4, pars obliqua superior (hornısikma cast) zacına od prednıho hr-bolku oblouku atlasu a pars obliquainferior (dolnı sikma cast) zacınaod prednıch hrbolku prıcnych vy-bezku C5-C6.upon:

pars recta (prıma cast): Upına se natela C6-C7 a Th1-Th3.pars obliqua superior (hornı sikmacast): Upına se na prednı hrbolkyprıcnych vybezku C3-C5.pars obliqua inferior (dolnı sikmacast): Upına se na tela Th1-Th3.inervace: M. longus colli je inervo-vany z rr. ventrales nervorum spina-lium.funkce: M. longus colli pri obou-stranne kontrakci provadı flexi krcnıpatere s oplostenım krcnı lordozya rozsiruje flexi dolnı krcnı patere ina hrudnı sektor. Pri jednostrannekontrakci uklanı krcnı pater na stranukontrakce.

B Musculus longus capitiszacatek: M. longus capitis zacına tubercula anteriora (prednı hrbolky) prıcnych vybezkuC3-C6.upon: M. longus capitis se upına na pars basilaris ossis occipitalis (spodinova cast tylnı kosti)vedle tuberculum pharyngeum (hltanovy hrbolek). Linc uvadı opacne poradı zacatku auponu.inervace: M. longus capitis je inervovany z rr. ventrales nervorum spinalium.funkce: M. longus capitis provadı flexi hlavy. Pri oboustranne kontrakci flexuje krcnı patera oplost’uje krcnı lordozu. Pri jednostranne kontrakci uklanı hlavu na stejnou stranu.

2.6.3 Svalstvo patere



Obrazek 60: Hluboke svalstvo krcnı zpredu60

B Musculus rectus capitis la-teraliszacatek: M. rectus capitis lateraliszacına na prıcnem vybezku atlasu.upon: M. rectus capitis lateralis seupına na tylnı kost processus jugu-laris ossis occipitalis.inervace: M. rectus capitis lateralisje inervovany z rr. ventrales nervo-rum spinalium.funkce: M. rectus capitis lateralisuklanı hlavu.

B Musculus rectus capitis an-teriorzacatek: M. rectus capitis anterior

zacına na prıcnem vybezku atlasu.upon: M. rectus capitis anterior se upına na pars basilaris ossis occipitalis (spodinova casttylnı kosti).inervace: M. rectus capitis anterior je inervovany z rr. ventrales nervorum spinalium.funkce: M. rectus capitis anterior pri oboustranne kontrakci predklanı hlavu a vykonavadrobne balancnı pohyby hlavy. Pri jednostranne kontrakci uklanı hlavu na tutez stranu.

B Musculi intertransversarii anteriores cervicisMm. intertransversarii anteriores cervicis je 6 paru drobnych svalu spojujıcıch prednı hr-bolky prıcnych vybezku krcnıch obratlu.inervace: Mm. intertransversarii anteriores cervicis je inervovany z rr. ventrales nervorumspinalium.funkce: Mm. intertransversarii svym napetım udrzujı polohu krcnı patere, provadejı ba-lancnı pohyby ve smyslu uklonu mezi sousednımi obratli.

Kontrolnı otazky

1. Na jakou strukturu pusobı svaly krku (hluboke i povrchove) svou cinnostı?

2. Ovlivnujı svaly patere postavenı hlavy?



2.6.4 Kratke extenzory sıje (subokcipitalnı svaly)

Kratke extenzory sıje nastavujı polohu hlavy vzhledem k hornı krcnı pateri tım, zehlavu zaklanejı, uklanejı ci otacejı. Kratke extenzory sıje obsahujı velke mnozstvı recep-toru, ktere snımajı polohu hlavy a ovlivnujı polohu celeho osoveho organu (patere). Je-lihlava dlouhodobe ve vynucene poloze, jsou kratke extenzory sıje nuceny pracovat izome-tricky, cımz v pracujıcıch svalech dochazı k poruse cirkulace a tım padem i k nedokrvenıaktivnıch svalu, coz se projevı tlakem v tylnı krajine, ktery nasledne donutı cloveka kezmene pohybu hlavy.

Obrazek 61: Subokcipitalnı svaly z lateralnı strany61

A Musculus rectus capitis po-sterior majorzacatek: M. rectus capitis posteriormajor zacına na trnu axis (cepo-vec).upon: M. rectus capitis posterior ma-jor se upına do stredu linea nuchaeinferior (dolnı sıjova cara)inervace: M. rectus capitis posteriormajor je inervovany z n. suboccipi-talis.funkce: M. rectus capitis posteriormajor tocı oblicej na stranu akce azaklanı hlavu.

A Musculus rectus capitis posterior minorzacatek: M. rectus capitis posterior minor zacına na tuberculum posterius (atlantis) (zadnı hr-bolek (atlasu)).upon: M. rectus capitis posterior minor se upına na vnitrnı tretine linea nuchae inferior (dolnısıjova cara).inervace: M. rectus capitis posterior minor je inervovany z n. suboccipitalis.funkce: M. rectus capitis posterior minor zaklanı hlavu.



Obrazek 62: Subokcipitalnı svaly zezadu62

A Musculus obliquus ca-pitis inferiorzacatek: M. obliquus capitisinferior zacına na trnu axis(cepovec).upon: M. obliquus capitis in-ferior se upına na prıcnyvybezek atlasu.inervace: M. obliquus capi-tis inferior je inervovany zn. suboccipitalis.funkce: M. obliquus capitisinferior otacı atlas, a tım ob-licej na stranu akce.

A Musculus obliquus ca-pitis superiorzacatek: M. obliquus capitissuperior zacına na prıcnemvybezku atlasu.upon: M. obliquus capitis su-perior se upına na polıcko

nad uponem m. rectus capitis posterior major.inervace: M. obliquus capitis superior je inervovany z rr. dorsales nervorum spinalium.funkce: M. obliguus capitis superior zaklanı a uklanı hlavu.

Kontrolnı otazky

1. Ktere ctyri svaly radıme mezi kratke extenzory sıje?

2. Je pravdive toto tvrzenı: Kratke extenzory sıje ovlivnujı postavenı hlavy vzhledemke krcnı pater?



Svalstvo krku a patere - kontrolnı obrazky


Otaznıkem je na obrazkuc. 63 oznacen sval:a) m. rectus capitis

posterior majorb) m. rectus capitis

posterior minorc) m. obliquus capitis

superior?


Otaznıkem je na obrazku c. 64oznacen sval:a) m. rectus capitis posterior

minorb) m. obliquus capitis inferiorc) m. obliquus capitis superior?

63FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 79.64CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Williams & Wilkins,

2003. s. 104.


2.7 Nastin moznostı testovanı svalu a svalovych skupin v logopedii a fyzi-oterapii

Nasledujıcı kapitola naznacuje moznosti testovanı a posuzovanı cinnosti jednotlivychsvalu a svalovych skupin. Nevyhodou vetsiny ”svalovych testu” je nedostatecne zamerenına kvalitativnı vysetrenı, ktere nespocıva jen v izolovanych pohybech jednotlivych svaluci svalovych skupin, ale i ve schopnosti svalu kooperovat s dalsımi svaly a ve schopnostifunkcnıho pohybu, tedy pohybu, ktery nenı jen jakymsi pohybem pro pohyb, ale jepohybem vyuzitelnym v beznem zivote. Jinymi slovy, je neco jineho umet primknoutspicku jazyka za hornı rezaky a neco jineho vyslovit hlasku T.

Testovanı funkce svalu a svalovych skupin

Z hlediska anatomie je mozne oddelit system svalovy a system nervovy. Z hlediskaneurofyziologie uz toto delenı mozne nenı, nebot’svaly jsou zavisle na inervaci. Je-li pre-ruseno nervove zasobovanı, stava se sval nefunkcnım.

V soucasnosti existuje nekolik testu, ktere lze vyuzıt k vysetrenı cinnosti svalu a sva-lovych skupin. V oblasti fyzioterapie je dle fyzioterapeutu v praxi nejvıce vyuzıvanyFunkcnı svalovy test dle Jandy, znamy je vsak i svalovy test dle Kendalla. Z oblasti logo-pedie je testovanı zamereno na hodnocenı artikulace, fonace, fonorespirace a rezonance.Dle logopedu je v logopedicke praxi nejznamejsım logopedickym testem, ktery se po-drobneji zabyva testovanım svalu a svalovych skupin, Test 3F, jehoz autory jsou Hedaneka Roubıckova. Vetsina logopedu pak provadı hodnocenı pohybu a aktivity svalu orofa-cialnı oblasti aspekcı ci palpacı dle vlastnıch zkusenostı. Zpusob testovanı a hodnocenıpohybu a aktivity svalu v orofacialnı oblasti tedy nenı jednotny pro vsechny logopedy,prestoze urcite testy sestavili La Pointe a Wertz ci Kwint. Testovanı jemne motoriky jazykavytvoril i Seeman.

Behem rozhovoru s logopedy a fyzioterapeuty se dospelo k zaveru, ze pri testovanısvalu se v logopedii neklade takovy duraz na anatomicke znalosti. V logopedii se testujepohyb bez toho, aniz by vysetrujıcı dukladne znal anatomicke predpoklady a moznostipohybu. Fyzioterapeut naopak musı znat anatomicke struktury, tedy zacatky a uponysvalu, ze kterych nasledne vyvozuje moznosti pohybu daneho svalu ci svalove skupiny.Naprıklad vı-li fyzioterapeut, ze m. risorius spojuje povazku m. masseter a modiolus (vre-tenko) koutku ust a vı, kde se dane struktury nachazejı, pak si dokaze odvodit, ze pristahu m. risorius dojde k pohybu koutku ust smerem lateralnım.

Logoped testuje roztazenı sevrenych rtu dosiroka a nenı pro nej az tak podstatne,ktery sval pohyb vykonava. Vyhodou fyzioterapeuta je, ze si dokaze odvodit cinnostdaneho svalu, avsak anatomie odvozuje pohyb na mrtvolach a nebere prılis v potazprıpadnou cinnost jinych svalu. Pri elektromyografickem zkoumanı bylo zjisteno, ze privysetrovanı pohyboveho stereotypu abdukce v ramennım kloubu dle Jandy se zapojujı


v urcitem poradı svaly pletence ramennıho, ale i svaly lytkove. Pri jinem vysetrenı - zapomoci magneticke rezonance - bylo zjisteno, ze pri zadrzenı dechu a pohybu libovolnoukoncetinou se pohybuje i branice, coz by z anatomickeho hlediska bylo nemyslitelne.

Svalovy test dle Jandy

Janduv svalovy test vychazı z prace, kterou vytvorily Danielsova, Williamsova aWorthinghamova v roce 1947. Puvodne byl Janduv svalovy test urcen k testovanı peri-fernıch parez u poliomyelitidy. Janduv svalovy test je provaden rucne (vysetrujıcı kladeodpor), je ovlivnen i momentalnı naladou pacienta a ochotou spolupracovat, a tudız jetento test velmi subjektivnı.

Jandovym svalovym testem lze vysetrit sılu povrchovych svalu tela. Hodnocenı jeprovadeno pomocı sestistupnove stupnice. Janduv svalovy test udava polohu, ve ktere sedany sval ci svalova skupina testuje pro kazdy ze sesti stupnu hodnocenı, popisuje fixaci,kladenı odporu a spravny pohyb.

Pokud jde o zajem fyzioterapie, byla do nedavne doby orofacialnı oblast nedominantnıoblastı. Nynı se vsak situace menı a v Jandove svalovem testu nalezneme i stupnici prohodnocenı mimickeho svalstva obliceje. Mimicke svaly obliceje nejsou hodnoceny jakoostatnı svaly tela, duraz tedy nenı kladen na sılu, ale na rozsah pohybu ve srovnanı skontralateralnı (druhostrannou) stranou obliceje.

”St. 5 Normalnı stah, nenı asymetrie proti zdrave strane.St. 4 Temer normalnı stah, asymetrie proti zdrave strane je nepatrna.St. 3 Stah postizene svalove skupiny je asi v polovine proti zdrave strane.St. 2 Na nemocne strane se sval stahuje pouze asi ve ctvrtine rozsahu.St. 1 Pri pokusu o pohyb jevı sval zretelny zaskub.St. 0 Pri pokusu o pohyb nepostrehneme zadny stah.” (Janda, s. 15)

Testovanı by melo probıhat vleze na zadech, obzvlaste pro stupne 0-2, nebot’tım do-sahneme mnohem nizsı aktivitu posturalnıho svalstva. U svalu obliceje se soustredıme narozsah pohybu, plynulost pohybu, sledujeme prıpadne synkinezy, spasmy, kontrakturya projevy bolesti.

Svalovym testem dle Jandy testujeme tyto mimicke svaly: m. frontalis, m. orbicularisoculi, m. corrugator supercilii, m. procerus, m. nasalis, m. orbicularis oris, m. zygomaticus major,m. risorius, m. levator anguli oris, m. depressor labii inferioris, m. mentalis, m. buccinator, m.platysma, m. masseter, m. temporalis, m. pterygoideus lateralis, m. pterygoideus medialis.


Svalovym testem dle Jandy nenı mozne vysetrit vsechny dychacı svaly.

Svalovy test dle Kendalla

Svalovy test dle Kendalla je velmi podobny svalovemu testu dle Jandy, rozdıl je vmnozstvı testovanych svalu a ve slozitejsım hodnocenı sıly svalu. Kendall testuje tytosvaly: m. frontalis, m. corrugator supercilii, m. procerus, m. levator anguli oris, m. nasalis, m.depresor septi, m. risorius, m. zygomaticus major, m. levator labii superioris, m. depressor labiiinferioris, m. platysma, m. orbicularis oris, m. buccinator, m. mentalis, m. depressor anguli oris,m. pterygoideus medialis, m. pterygoideus lateralis, m. temporalis, m. masseter a m. pterygoideusmedialis, m. orbicularis oculi, mm. suprahyoidei, mm. infrahyoidei, m. rectus medialis oculi, m.rectus lateralis oculi, m. levator palpebrae superioris.

Kendall se tedy soustredı i na svaly pohybujıcı ocnı koulı a svaly v okolı jazylky.Soustredı se i na hodnocenı dychacıch pohybu, ke kteremu vyuzıva sledovanı pohybuhrudnıku a brisnı steny.

Test 3F

Tento test je zameren na hodnocenı cloveka postizeneho dysartriı. 3F je zkratkou trıoblastı, jejichz hodnocenım se test zabyva, faciokineze, fonorespirace a fonetika. Test jezameren na hodnocenı dysartrickeho profilu u dospelych osob. Vysledkem testovanı jedysartricky index (DX), jehoz maximalnı hodnota je 180 (3x60), ktera se predpoklada uintaktnıho jedince. Cım nizsı je hodnota DX, tım tezsı je postizenı. Hodnocenı jednotli-vych ukolu je v rozmezı 0-2.0 - tezce narusene, prıpadne chybejıcı1 - lehce az stredne narusene2 - dobre

Trıstupnova skala byla zvolena pro rychlejsı a jednodussı hodnocenı testu. Nevyho-dou trıstupnove skaly je vsak snadne sklouznutı k prumeru, tedy k hodnocenı 1 - lehceaz stredne narusene.

Vysetrovanı faciokineze je rozdeleno do sesti castı - v jednotlivych castech se testujepohyb rtu, celisti, jazyka a mekkeho patra, diadochokineze bez fonace a komplexnı dia-dochokineze s fonacı. Fonorespirace je rozdelena na tri oblasti - respirace, respirace prifonaci a fonace. Fonika je zamerena na mluvnı stranku sledovanych cinnostı a je rozde-lena do trı oblastı - artikulace, prozodie a srozumitelnost.

Test 3F se zabyva svalovou i nervovou slozkou motoriky mluvidel a dychanı. V Testu3F je dana prednost nervove slozce, ktera zodpovıda za rızenı pohybu. Vysetrenı Tes-


tem 3F nenı zamereno na hodnocenı cinnosti jednotlivych svalu, coz v tomto prıpadeznamena, ze testujeme pohyb a nepremyslıme o tom, ktery sval tento pohyb umoznuje.Napr. pri vysetrovanı rtu se hodnotı tyto pohyby: ”naspulenı rtu, pretahnutı hornıho rtupres spodnı a naopak, zaostrenı koutku (pri sevrenych rtech i celisti), zaostrenı koutkupri celisti rozevrene (vycenit zuby), klidova symetrie tvare”. (Hedanek, Roubıckova, s.14)

Pri hodnocenı klidoveho dychanı aspekcı se test zameruje na tempo dechu, hloubkudechu, typ dychanı, koordinaci, stridor a rytmus.

Svalova diagnostika z Orofacialnı regulacnı terapie dle Moralese

Tato diagnostika byla vytvorena pro diagnostiku orofacialnı oblasti u detı s Dow-novym syndromem a DMO. Hodnocenı vychazı ze skaly Danielsove a Worthingamove,bylo vsak zjednoduseno, aby bylo snadneji vyuzitelne u detı.

Jine hodnocenı

Lechta (2003) uvadı pri diagnostice dysartrie hodnocenı respirace v klidu, pri reci,hodnocenı zpusobu dychanı, ovladanı vydechoveho proudu vzduchu pri reci, ovladanıvydechoveho proudu vzduchu po nadechu, vydrz rovnomerneho dechoveho tlaku arızenı vydechoveho proudu vzduchu (dopredu, do stran, dolu, nahoru), dale hodno-cenı artikulace, a to primarnı pohyblivost rtu (ustnı zaver, spulenı, roztazenı, protruze,retrakce) a artikulacnı schopnosti (pocet opakovanı slabik za 5 sekund), primarnı pohybli-vost jazyka (protruze, retrakce, lateralnı pohyby, krouzenı kolem rtu, dotknutı se hornıhortu, dotknutı se dolnıho rtu), primarnı pohyblivost sanice a artikulacnı schopnosti, pohybpatra pri prodlouzene a opakovane fonaci vokalu, hodnocenı fonace, kde urcuje kvalituhlasu, sılu hlasu a vysku hlasu a hodnocenı rezonance pomocı Gutzmannovy zkousky A-I.

Kontrolnı otazky

1. Jak se jmenuje logopedicky test, ktery se zameruje na vysetrenı recovych schopnostıu osob s dysartriı?

2. Je pri testovanı mimickych svalu dle Jandy kladen duraz na vzajemne porovnavanıkontralateralnıch stran obliceje?

3. Je pro soucasnou logopedickou diagnostiku podstatne, ktery sval ci svalova skupinavykonava testovany pohyb?

4. Ktery svalovy test, vyuzıvany fyzioterapeuty, je v CR nejznamejsı?


3 VYBRANA TEMATA Z NEUROLOGIE

3.1 Hlavove nervy

Hlavove nervy jsou tvoreny vlakny rozdılne funkce, mnozstvı vlaken urciteho typuurcuje cinnost daneho hlavoveho nervu. Vlakna muzeme delit dle funkce na:

Senzitivnı (somatosenzitivnı a viscerosenzitivnı) vlakna, ktera vedou informace zkuze, svalu a vnitrnıch organu. Nekterı autori mezi vlakna senzitivnı radı i vlakna sen-zoricka, ktera zodpovıdajı za vedenı informacı ze smyslovych organu (zrak, sluch cich,hmat, chut’). Senzitivnı vlakna zodpovıdajı za velkou cast nepodmınenych reflexu (napr.reflex polykacı ci davivy).

Motoricka (somatomotoricka, visceromotoricka a sekretoricka) vlakna, ktera zodpo-vıdajı za provedenı pohybu. Vlakna somatomotoricka inervujı vulı ovladatelne svalstvohlavy. Vlakna visceromotoricka a sekretoricka inervujı hladkou svalovinu, ktera je provetsinu lidı vulı neovladatelna. Visceromotoricka vlakna se podılejı na zajist’ovanı za-kladnıch zivotnıch funkcı.

Dle smeru vedenı podnetu muzeme vlakna hlavovych nervu delit na:

Dostrediva (aferentnı) vlakna, ktera vedou informace z periferie do centra, tedy zreceptoru do mıchy a mozku. Mezi dostrediva vlakna radıme vlakna senzitivnı.

Odstrediva (eferentnı) vlakna, ktera vedou informace z centra do periferie, tedy zmozku a mıchy k organum. Mezi odstrediva vlakna radıme vlakna motoricka.

Dostrediva a odstrediva vlakna jsou na sebe napojena na urovni mozkoveho kmene.Napojenım vznikajı dulezite reflexnı oblouky, napr. sacı reflex (podrazdıme-li rty novo-rozence dotykem, vyvolame pohyb rtu jako pri sanı materskeho mleka).


Hlavove nervy - charakteristika, vysetrenı, poruchy

Vysetrenı hlavovych nervu, u kterych je potreba spoluprace pacienta, je mozno pro-vadet i u detı, paklize jsou schopny plnit prıkazy, naprıklad stat s nohama u sebe azavrenyma ocima.

3.1.1 I. hlavovy nerv - nervus olfactorius (cichovy nerv)

N. olfactorius obsahuje vlakna dostrediva senzoricka. Smyslovymi organy, vnımajıcımicichove podnety jsou chemicke telereceptory umıstene v nosnı sliznici. Cichove podnetyjsou interpretovany ve vyvojove nejstarsı casti velkeho mozku, v korovem centru v oblastitemporalnıho laloku. Cinnost teto oblasti mozku je spojena s prozıvanım emocı.

funkce: N. olfactorius je zodpovedny za vnımanı cichu.

vysetrenı: Nejdrıve se jen zeptame pacienta, zda cıtı napr. kavu, hrebıcek, matu ci jinelatky s vyraznym aroma. Pri podezrenı na poruchu vysetrujeme kazdou stranu zvlast’. Vy-setrovany pri zavrenych ocıch rozpoznava aromaticke latky, ktere jsou mu predkladanyk nosnı dırce. Vysetrenı cichu lze provest olfaktometriı (presne instrumentalnı vysetrenıcichu).

poruchy: Asomnie (uplna ztrata cichu), hyposomnie (castecna ztrata cichu), kokosmie(neprıjemne cichove vjemy; mohou jako aura predchazet epileptickemu zachvatu). Prı-ciny ztraty cichu mohou byt ruzne, od rymy pres urazy po nadory. Ke ztrate cichu muzedochazet i v pokrocilem stadiu Parkinsonovy choroby.

vychodisko pro logopedickou praxi: Ztrata cichu muze mıt negativnı vliv na dychanınosem. Muze byt prıcinou nedostatecne motivace k dychanı nosem, tedy nedostatecnecinnosti svalu v oblasti nosu, a nedostatecne tvorby retneho uzaveru, zapricinene preva-zujıcım ustnım dychanım. Prevazujıcı dychanı usty muze mıt negativnı vliv na fonaci anasledne i na mluvnı projev jako takovy. Neda se opominout ani vzhled cloveka s ustnımdychanım, zvysene nebezpecı vniku infekce do tela stale otevrenymi usty a potıze priprijımanı potravy. Cichove podnety majı svuj nezastupitelny vyznam i v terapii osob,ktere se nachazejı ve vegetativnım stavu (napr. apalicky syndrom).

Kontrolnı otazky

1. Ze ktereho smyslu prinası n. olfactorius informace?

2. Jak se odborne nazyva uplna ztrata cichu?


3.1.2 II. hlavovy nerv - nervus opticus (zrakovy nerv)

N. opticus obsahuje vlakna dostrediva senzoricka. Smyslovym organem vnımajıcımzrakove podnety je oko a v nem umıstene telereceptory citlive na svetlo (cıpky, ktererozeznavajı barvy a tvary, a tycinky, ktere rozeznavajı svetlo a tmu). Uvadı se, ze n. opticusnenı pravym nervem, nebot’je jen vychlipkou mozkove tkane.

funkce: Funkcı n. opticus je vedenı podnetu ze sıtnice. Sympaticka nervova vlakna, spo-jujıcı se s prvnı vetvı n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovy nerv), inervujı m. dilata-tor pupillae, sval, ktery je zodpovedny za rozsırenı (mydriazu) zornice. Parasympatickavlakna inervujı spolu s n. oculomotorius (okohybny nerv - III. hlavovy nerv) m. sfincter pu-pillae, ktery zpusobuje zuzenı (miozu) zornice. Zrakovy nerv zodpovıda za aferentnı castfotoreakce, okohybny nerv pak za eferentnı cast fotoreakce. Sympaticka i parasympatickavlakna spolu s okohybnym nervem inervujı i m. ciliaris, ktery je vyznamny pro ostrostvidenı.

vysetrenı: Pri vysetrovanı n. opticus se zjist’uje zrakova ostrost, barevne videnı, zrakovepole a vzhled pupily zrakoveho nervu za pomoci oftalmoskopu. Dale pak i fotoreakce: Priosvitu dochazı k fotoreakci na ipsilateralnı strane (fotoreakce prıma) i na kontralateralnıstrane (fotoreakce neprıma). Pri lezi zrakoveho nervu bude vyhasla prıma fotoreakcena postizenem oku i neprıma fotoreakce na oku zdravem, pri osvitu zdraveho oka bu-dou obe reakce normalnı. Odborne vysetrenı provadı oftalmolog. Orientacne lze vysetritzorne pole.

poruchy: Pri porusenı vlaken n. opticus dochazı ke slepote (amauroze) homolateralnıhooka. Paracentralnı skotom vznika pri lehke lezi n. opticus a dochazı pri nem k rozsırenıslepe skvrny. K poruse perifernıho videnı dochazı pri zevnı kompresi zrakoveho nervu,zrakova ostrost zustava zachovana. Edem papily (mestnava papila) je symptomem in-trakranialnı hypertenze. Mestnava papila se take muze vyskytovat pri opticke neuritide,v tomto prıpade dochazı k porusenı zrakove ostrosti a vznika centralnı skotom. Atrofiezrakoveho nervu je bud’ primarnı, ktera vznika prımym tlakem ci toxickym postizenımzrakoveho nervu, ci sekundarnı, ktera je dalsım stadiem po edemu papily. Retrobulbarnıneuritida zpusobuje porusenı zrakove ostrosti a vznik centralnıho skotomu. Retrobul-barnı neuritida se vyskytuje samostatne ci jako jeden z projevu roztrousene sklerozymozkomısnı. Tranzitornı monokularnı slepota (amaurosis fugax) je prechodna ischemieretiny (nedokrvenı retiny), ktera muze byt zpusobena napr. ipsilateralnı stenozou (zu-zenı) karotidy (krkavice). Ischemicka neuropatie n. opticus doprovazı napr. aterosklerozu.Krome poskozenı zrakoveho nervu muze dojıt i k poskozenı zrakove drahy (napr. hete-ronymnı hemianopsie pri lezi chiasmatu). Vzhledem k podılu na fotoreakci dochazı priposkozenı n. opticus k poskozenı aferentnı casti fotoreakce.

vychodisko pro logopedickou praxi: Zrak je jednım z nejdulezitejsıch smyslu cloveka, cose mnozstvı prijımanych informacı tyce. Prostrednictvım zraku se k nam dostava velkacast informacı z okolı. Zrak je tedy velmi dulezitym motivacnım faktorem, ktery nutı


cloveka k pohybu a pohyb je soucastı komunikace. Zrakovy kontakt je dulezitym komu-nikacnım prvkem. Zrak je velkym pomocnıkem pri logopedicke terapii, o cemz svedcılogopedicke zrcadlo, ktere se nachazı snad v kazde logopedicke ambulanci.

Kontrolnı otazky

1. Jak se odborne nazyva zuzenı zornice?

2. Jak se odborne nazyva rozsırenı zornice?

3. Jak se hlavne projevı leze n. opticus?


3.1.3 III. hlavovy nerv - nervus oculomotorius (okohybny nerv)

N. oculomotorius obsahuje vlakna odstrediva a je jednım ze trı okohybnych nervu.Korova pohledova centra jsou ulozena ve frontalnım laloku, v Brodmannove aree 9. N.oculomotorius inervuje ctyri okohybne svaly: m. rectus internus, m. rectus superior, m. rectusinferior, m. obliquus inferior. Tento nerv ovlada inervaci i dalsıch svalu: m. levator palpebrae,m. tarsalis, m. sfincter pupillae a m. ciliaris.

funkce: N. oculomotorius zajist’uje prostrednictvım inervace vyse jmenovanych svalu po-hyb ocnıho bulbu, vıcka a zornice.

vysetrenı: Pri vysetrenı se provadı kontrola zrakove osy (sledovanı objektu ocima), vyset-renı konvergence a vysetrenı fotoreakce. Pri lezi n. oculomotorius zjistıme na postizenemoku vyhaslou prımou fotoreakci, avsak neprıma na oku zdravem bude zachovana, priosvitu zdraveho oka zjistıme vyhaslou i neprımou reakci na postizenem oku. Vysetrujese i kornealnı reflex (pri podrazdenı rohovky je odpovedı oboustranne mrknutı).

poruchy: Ophtalmoplegia (castecne ci uplne ochrnutı) externa, ktera je zpusobena ochr-nutım svalu pohybujıcıch ocnım bulbem m. rectus internus, m. rectus superior, m. rectusinferior, m. obliquus inferior a ochrnutım m. levator palpebrae, cımz dochazı k blefaroptoze(poklesu vıcka), zornice je vsak nepostizena. Bulbus je stocen dolu a zevne. Prıcinoumuze byt uraz, aneuryzma (vydut’) ci nador. Ophtalmoplegia interna, ktera je zpusobenaochrnutım svalu uvnitr oka, m. sphincter pupillae, ktery je zodpovedny za fotoreakci am. ciliaris, ktery zajist’uje adaptaci (akomodaci) cocky. Poskozenı se muze projevit tezparalytickym strabismem (silhanı z ochrnutı), konkomitujıcım strabismem (doprovodnesilhanı, podmınene poruchou vyvazenosti ocnıch svalu) aj.

vychodisko pro logopedickou praxi: Postizenı n. oculomotorius bude mıt vliv na prubehlogopedicke terapie, nebot’logopedicka terapie je postavena predevsım na zrakove a slu-chove korekci artikulace. Je-li poruseno videnı, je zhorsena ci zcela znemoznena zrakovakorekce artikulacnıch pohybu. Co se tyce neverbalnı komunikace, dochazı k narusenıocnıho kontaktu, cımz je postizena prave neverbalnı komunikace. Je-li naruseno videnı,projevı se to i na celkove stabilite jedince.

Kontrolnı otazky

1. Jak se odborne nazyva reakce zornice na osvit?

2. Podılı se n. oculomotorius na akomodaci cocky?


3.1.4 IV. hlavovy nerv - nervus trochlearis (kladkovy nerv)

N. trochlearis obsahuje vlakna odstrediva somatomotoricka a je soucastı skupiny oko-hybnych nervu.

funkce: N. trochlearis se stara o inervaci jedineho svalu, m. obliquus superior. M. obliquussuperior stacı bulbus zevne a dolu.

vysetrenı: Izolovane postizenı, ktere je velmi vzacne, se pri beznem vysetrenı nepozna.Lze si vsimnout sikmeho drzenı hlavy ke zdrave strane, cımz postizeny zabranuje diplo-pii. V dusledku sikmeho drzenı hlavy muze dojıt k torticollis (sklonenı hlavy na stranu arotaci na stranu opacnou).

porucha: Pri poskozenı n. trochlearis dochazı k pareze m. obliquus superior, ktera se projevıvytocnım bulbu vzhuru a mırne vnitrne ke zdrave strane a diplopiı pri pohledu dolu azevne.

vychodisko pro logopedickou praxi: Viz n. oculomotorius (okohybny nerv - III. hlavovynerv).

Kontrolnı otazky

1. Jaky sval je inervovany z n. trochlearis?

2. Patrı n. trochlearis do skupiny okohybnych nervu?


3.1.5 V. hlavovy nerv - nervus trigeminus (trojklanny nerv)

N. trigeminus je nervem smısenym, obsahuje vlakna dostrediva senzitivnı a senzo-ricka, odstrediva motoricka i vegetativnı sekretoricka. N. trigeminus ma tri hlavnı senzi-tivnı vetve - n. ophthalmicus (ocnı nerv), n. maxillaris (hornı celistnı nerv) a n. mandibularis(dolnı celistnı nerv).

funkce: Dostrediva vlakna zajist’ujı citı dotekove, tepelne, tlakove a bolestive a to z oblastiobliceje, rohovky, zubu, rtu, nosnı sliznice, castecne patra (senzitivnı citı) a prednıch dvoutretin jazyka (senzitivnı i senzoricke citı). Dostrediva nervova draha koncı v druhostran-nych talamech (mozkove hrboly) a v gyrus postcentralis (zacentralnı zavit) parietalnıchlaloku. Odstrediva vlakna zajist’ujı motoriku zvykacıch svalu: m. masseter, m. temporalis,m. pterygoideus lateralis a m. pterygoideus medialis. M. masseter a m. temporalis provadejıstisk dasnı a kousanı. M. pterygoideus lateralis a m. pterygoideus medialis provadejı po-hyb dolnı celisti do ventralnıho a lateralnıho smeru a zvykanı. ”Vegetativnı dostredivavlakna v trojklanem nervu prichazejı z parasympatiku prostrednictvım n. oculomotorius(okohybny nerv - III. hlavovy nerv) a z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv) a n.glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv - IX. hlavovy nerv). Sympaticka vlakna prichazejız periarterialnıch pletenı krcnıho sympatiku.” (Pfeiffer, s. 122).

vysetrenı: Pri vysetrenı overujeme schopnost otevrenı ust a schopnost skousnutı. Vyset-rujeme maseterovy reflex (pri lehkem otevrenı ust poklepeme neruologickym kladıvkemna bradu, odpovedı je sevrenı celistı). Senzitivitu vysetrujeme pomocı jemneho dotyko-veho drazdenı a tepelneho drazdenı, zejmena se soustredıme na stranove porovnanı. Citıv obliceji je rozdeleno do trı oblastı, dle vystupu jednotlivych vetvı n. trigeminus (”n. oph-thalmicus (ocnı nerv) oboustranne nad korenem nosu, u n. maxilaris (hornı celistnı nerv)oboustranne paranazalne a u n. mandibularis (dolnı celistnı nerv) oboustranne na dolnımokraji brady” (Pfeiffer, s. 122), vysetrujeme tedy citlivost ve vsech vetvıch.

poruchy: Poruchy citı - postizenım prvnı vetve n. ophthalmicus (ocnı nerv) dochazı kporuse citlivosti rohovky a ke snızenı ci vyhasnutı kornealnıho reflexu. Ochrnutı mm.pterygoidei zpusobuje vychylenı dolnı celisti pri otevrenı ust. Ochrnutı m. masseter a m.temporalis zpusobje neschopnost skousnout. Vznikajı atrofie zvykacıho svalstva. Poru-chy mohou byt zaprıcineny nadorem ci aneuryzmatem. Zname jsou neuralgie trigeminu(kratke zachvaty krutych bolestı), jejichz prıcina se casto neodhalı. Neuralgie trigeminumohou byt primarnı (bez zjevne prıciny), ci sekundarnı, kdy je bolest dusledkem leze vpolohove blızke oblasti. Trizmus (krecovite zachvatovite sevrenı celistı) zpusobeny iritacı(drazdenım) zvykacıch svalu.

vychodisko pro logopedickou praxi: N. trigeminus hraje dulezitou roli pri prijımanı po-travy, presneji zajist’uje prostrednictvım svalu odkousnutı a rozzvykanı potravy. Spasmyzvykacıch svalu zabranujı otevrenı ust, a tedy nejen prıjmu potravy, ale i artikulaci hla-sek. Snızena citlivost jazyka muze vest k jeho poskozenı napr. po pozitı prılis horkehonapoje ci jeho poranenı skousnutım zuby. Nasledkem porusene citlivosti muzou byt opet


poruchy artikulace ci poruchy polykanı

Kontrolnı otazky

1. Na kolik hlavnıch senzitivnıch vetvı se delı n. trigeminus?

2. Jakou cast jazyka inervuje senzitivne n. trigeminus?

3. Jakou svalovou skupinu inervuje motoricky n. trigeminus?

4. Jak vysetrujeme masseterovy reflex a jak se reflex projevı?


3.1.6 VI. hlavovy nerv - nervus abducens (odtahovacı nerv)

N. abducens obsahuje vlakna odstrediva somatomotoricka a je soucastı skupiny oko-hybnych nervu.

funkce: N. abducens inervuje jediny sval, m. rectus oculi externus. M. rectus oculi externusumoznuje prımy pohled do dalky i pohled do strany.

vysetrenı: Vysetruje se schopnost sledovanı objektu lateralne.

poruchy: Konvergentnı strabizmus pri pareze m. rectus oculi externus. Dochazı k omezenıpohybu bulbem zevne a vznika diplopie pri pohledu zevne. Pareza m. rectus oculi externusje casto provazena parezou n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv), nebot’ jadra techtohlavovych nervu jsou umıstena v tesne blızkosti. Prıcinou poskozenı n. abducens muzebyt mozkovy infarkt, krvacenı, nador, diabetes mellitus, hypertenze, endokrinnı oftalmo-patie. Existuje i idiopaticka leze odtahovacıho nervu.

vychodisko pro logopedickou praxi: Viz n. oculomotorius (okohybny nerv - III. hlavovynerv).

Kontrolnı otazky

1. Jaky sval inervuje n. abducens?

2. Ktere dalsı dva nervy se s n. abducens radı mezi nervy okohybne?


3.1.7 VII. hlavovy nerv - nervus facialis (lıcnı nerv)

N. facialis je nervem smısenym, obsahujıcım prevazne odstrediva motoricka a sekre-toricka vlakna, ale i vlakna dostrediva senzitivnı.

funkce: N. facialis obsahuje motoricka vlakna zajist’ujıcı funkci vsech mimickych svaluobliceje a m. platysma, m. stapedius. N. facialis obsahuje i vlakna sekretoricka, ktera zajist’ujıvylucovanı hlenu, slz a slin. Dostrediva vlakna z prednıch 2/3 jazyka vedou vnımanıchuti.

vysetrenı: Vysetruje se funkce mimickych svalu: m. frontalis, m. corrugator supercilii, m.procerus, m. levator anguli oris, m. nasalis, m. depresor septi, m. risorius, m. zygomaticus major,m. levator labii superioris, m. depressor labii inferioris a m. platysma, m. orbicularis oris, m.buccinator, m. mentalis, m. depressor anguli oris, m. pterygoideus medialis a lateralis, m. tem-poralis, m. masseter a m. pterygoideus medialis, m. orbicularis oculi, m. rectus medialis oculi am. rectus lateralis oculi, m. levator palpebrae superioris. Nasopalpebralnı reflex (trigeminofa-cialisovy reflex; pri poklepu na koren nosu je odpovedı symetricke mrknutı, pri parezenesymetricke). Chvostkuv prıznak (pri poklepu na tragus (kozlık) je odpovedı zaskubstejnostranneho ustnıho koutku), ktery je vybavny pri zvysene idiomuskularnı drazdi-vosti, napr. pri mineralovem rozvratu ci stresu. Sacı reflex (labialnı reflex), podrazdenırtu dotykem vede k sespulenı rtu ci az sanı.

poruchy: Perifernı pareza n. facialis, ktera postihuje polovinu obliceje, projevuje se lo-goftalmem (zajecı oko, neschopnost zavrıt oko), dıky kteremu je videt tzv. Belluv prıznak(pri pokusu o zavrenı oka se bulbus stacı vzuru), ktery je fyziologickym jevem, jakoztoochranny mechanizmus chranıcı zornici, avsak za beznych okolnostı nenı viditelny. Dalese perifernı pareza muze projevit poruchou chuti na prednıch dvou tretinach jazyka po-stizene strany jazyka. Ageusie (uplna ztrata chuti), hypogeusie (castecna ztrata chuti),dysgeusie (chybne vnımanı chut’ovych vjemu). Porucha chuti muze mıt rozdılne kvality,muze byt totalnı (ztrata vsech kvalit), parcialnı (ztrata nekterych kvalit), specificka (ztratajen urcitych vjemu). Pri lezi n. facialis se muze vyskytnout i hyperacuse (zvysena citli-vost na hluk pri lezi n. stapedius, vetev n. facialis, ktera inervuje m. stapedius). Viditelneje ochrnutı mimickych svalu s vyraznym poklesem ustnıho koutku a vyhlazenım vrasekna postizene polovine obliceje. Perifernı leze muze byt zpusobena traumatem, kompresıtumorem, zanetlivou neuritidou (napr. lymeska borelioza). Nektere prıciny se nepodarıodhalit. Centralnı pareza, ktera je zpusobena nejcasteji cevnı mozkovou prıhodou (CMP),se vzhledove projevı pouze poklesem koutku na postizene strane. Pri centralnı poruse do-chazı na postizene strane k vydouvanı tvare a odfukovanı pokleslym a ochablym ustnımkoutkem (prıznak dymky). Pseudochaba (jadrova) pareza n. facialis ma stejne prıznakyjako pareza perifernı, prıcina je vsak v centralnım postizenı jadra v mozkovem kmeni.Hemispasmus facialis, bezdecna nahla tonicka kontrakce vsech svalu inervovanych n. faci-alis jedne strany, ktera trva nekolik sekund a opakuje se vıcekrat za minutu, je pozitivnımprıznakem iritacnı leze n. facialis. Prıcinou hemispasmus facialis jsou mostomozeckove ano-malie. Paraspasmus (oboustranne postizenı). Pri poruse n. petrosus major, vetev n. facialis,


dochazı ke snızenı sekrece slz a vysychanı oka. Pri lezi pod odstupem n. petrosus majordochazı naopak ke zvysene sekreci slz.

vychodisko pro logopedickou praxi: N. facialis ma svou jedinecnou funkci co se mimikytyce, jelikoz ovlada temer vsechny mimicke svaly. Pri jeho poskozenı bude mluvnı projevpacienta ochuzen o velkou cast neverbalnı slozky komunikace. Stejne jako u n. trigeminus(trojklany nerv - V. hlavovy nerv) muze dojıt k porusenı citlivosti, ktera se projevı na arti-kulaci, fonaci i polykanı. Precitlivelost na hluk muze zpusobit nedostatecnou psychickoupohodu pacienta a neochotu spolupracovat pri terapii.

Kontrolnı otazky

1. Jak souhrnne nazyvame svaly, ktere jsou inervovane z n. facialis?

2. Popiste vzhled obliceje cloveka postizeneho jednostranou perifernı obrnou n. facialis.

3. Ktery z vnitrnıch svalu ucha je inervovan z n. facialis?


3.1.8 VIII. hlavovy nerv - nervus vestibulocochlearis (predsınohlemyzd’ovy nerv)

N. vestibulocochlearis obsahuje vlakna dostrediva senzoricka. Delı se na dve casti, nan. vestibularis (predsınovy nerv) a n. cochlearis (hlemyzd’ovy nerv).

funkce: N. vestibularis vede vzruchy z polokruhovitych kanalku, saculu a urticulu, kterereagujı na gravitacnı a pohybove stimuly. Funkcı vestibularnıho systemu je udrzovanırovnovahy, regulace svaloveho tonu a koordince pohybu hlavy a ocı. N. cochlearis vedevzruchy z receptoru v Cortiho organu.

vysetrenı: Vysetrenı sluchu provadı otorhinolaryngolog (audiometrie, zkouska sepotem,zkouska ladickami, otoakusticke emise, BERA aj). Zakladnım subjektivnım prıznakemposkozenı vestibularnıho systemu je zavrat’ (vertigo). Objektivnımi prıznaky poruchyvestibularnıho systemu jsou nystagmus, tonicke uchylky koncetin a trupu a vestibularnıataxie.Prıcinou poruchy rovnovahy muze byt:Perifernı leze - snızena svalova sıla (pareza ci plegie).Snızena propriocepce z nohy.Problem v kraniocervikalnım prechodu.Centralnı postizenı - porucha mozecku, porucha teloveho schematu (Neglect syndrom).

Vnımanı rovnovahy se overuje Rombergovym testem (nejznamejsı jsou tri Romber-govy testy: Romberg I - vysetrovany stojı na siroke bazi s otevrenyma ocima, RombergII - vysetrovany stojı na siroke bazi se zavrenyma ocima, Romberg III - vysetrovany stojına uzke bazi se zavrenym ocima; u vsech testu sledujeme vychylky vysetrovaneho), Un-terbergerovou zkouskou (vysetrovany pochoduje na mıste, kolena zveda co nejvys, sezavrenyma ocima; pri poruse vestibularnıho aparatu se vysetrovany tocı kolem sve osy),chuzı do hvezdice (vysetrovany se zavrenyma ocima chodı pet kroku vpred a pet krokuvzad bez zastavenı; pri poruse vestibularnıho aparatu se vysetrovany stacı do ”kola” =do hvezdice), zkouskou dle Hautanta (modifikace dle Lewita - vysetrovany sedı se za-vrenyma ocima na zidli s operadlem, chodidla na podlozce, vysetrujıcı pasivne predpazıruce vysetrovaneho, pak ruce pustı a sleduje vychylky v prubehu 30s; pri vychylce pazıdo strany existuje podezrenı na poruchu vestibularnıho aparatu), testem na polohovouzavrat’(vysetrovany sedı s otevrenyma ocima na lehatku, vysetrujıcı chytı vysetrovanehoza ramena, zafixuje kolena vysetrovaneho mezi sva kolena a naklonı trup vysetrovanehodo temer vodorovne polohy s podlozkou, pak ceka na zavrativost ci zavrat’, horizontalnınystagmus ci nauzeu az zvracenı), DeKleynovu zkousku, ktera je zamerena na insufici-enci arteria vertebralis, avsak potıze se mohou objevit i pri poruse vestibularnıho aparatu(vysetrovany lezı s otevrenyma ocima zady na lehatku, hlavou mimo lehatko, vysetro-vany uchopı hlavu pacienta a uvede ji do zaklonu a rotace, cımz padem zamezı prutokukrve arteriı na jedne strane, je-li druhostranna arterie ucpana, objevı se vertigo, nauzea,nystagmus ci synkopa; dif. dg. insuficience arteria vertebralis x porucha vestibularnıhoaparatu - pri opakovanem provedenı DeKleynova testu dochazı u poruchy aparatu kesnızenı az vymizenı prıznaku, vestibularnı aparat se adaptuje, pri insuficienci arteria ver-


tebralis potıze pretrvavajı), stojem na jedne dolnı koncetine (dospely pacient by se mel najedne koncetine udrzet 8-10s), Duchenne-Trendelenburgova zkouska (testuje schopnostprechodu ze stoje na obou dolnıch koncetinach do stoje na jedne dolnı koncetine - vyset-rujıcı sleduje zaklon trupu ci synkinezu hornıch koncetin a ve druhe fazi lateralnı posunpanve), zkouskou dvou vah (vysetrovany se postavı kazdou nohou na jednu vahu; rozdılrozlozenı hmotnosti by mel byt maximalne 10% hmotnosti pacienta), Veleho test, kteryhodnotı aferenci z nohy (vysetrovany stojı na obou dolnıch koncetinach, vysetrujıcı dovysetrovaneho necekane lehce strcı a sleduje reakci prstcu (prstu) - melo by dojıt k flexiprstcu, nedojde-li, hovorıme o tzv. ”spıcı noze”).

poruchy: Surditas (hluchota, uplna ztrata sluchu), ktera ma vliv i na vnımanı rovno-vahy. Pri jednostranne hluchote pada postizeny na stranu postizenou, nystagmus je nastranu zdravou (harmonicky nystagmus). ”Nystagmus, rytmicke kmitanı ocnıch bulbu,obvykle bifazicke se slozkou pomalou a rychlou. Vlastnı patologicka vestibularnı slozkaje pomala, vznika tım, ze pri vestibularnı lezi dochazı k funkcnı asymetrii obou aparatua silnejsı pretlacuje bulby ke strane slabsıho. Tinnitus, percepce zvuku, ktery ve skutec-nosti neexistuje (zvonenı, sumenı, hucenı v uchu).”(Ambler, s. 58) Tinnitus se vyskytujepri iritacnı lezi spiralnıho Cortiho organu nebo kochlearnıho nervu. Poruchy rovnovahy,zavrate, Menierova choroba (nedoslychavost, tinnitus a zavrat’), centralnı zavrat’ (obe-hova insuficience ve vertebrobasilarnım povodı), cervikalnı zavrat’ - pacienti s bolestmisıje. Zavrate pri porusene propriocepci - postizenı mıchy s ucastı zadnıch provazcu, upolyneruopatiı. Fobicke postrualnı vertigo (zavrat’) - chuze po moste. Kinetoza (nemocz pohybu). Vizualnı zavrat’, pri novych nebo nespravnych brylıch nebo nahle vzniklediplopii.

vychodisko pro logopedickou praxi: Porucha n. vestibulocochlearis muze vest k poskozenısluchu, ktery je velmi dulezitym prvkem v logopedicke terapii. Postizenı sluchu se dlestupne postizenı odrazı na verbalnı i neverbalnı slozce komunikace. Uplna ztrata sluchuv dospelem veku znamena pro postizeneho velky psychicky stres a minimalne docasnevyloucenı ze spolecnosti slysıcıch a nejiste prijetı spolecnostı neslysıcıch. Dosud slysıcıdospely je nynı zbaven zasadnıho komunikacnıho kanalu, ktery byl zvykly vyuzıvat,pravdepodobne neovlada znakovy jazyk a nezameroval se na trenink odezıranı. Tedyi logopedicka terapie bude obtızna z duvodu male nabıdky komunikacnıch systemu,kterymi je mozne pacientovi vysvetlit postup terapie. Poloha tela a pocit stability jsou du-lezite pro spravnou funkci jemne motoriky, nenı-li hruba motorika na dostatecne urovni,existuje temer jistota narusenı jemne motoriky. Artikulace je razena do pohybu jemnemotoriky.


Kontrolnı otazky

1. Z jakych dvou systemu vede n. vestibulocochlearis informace?

2. Muze dojıt pri prerusenı n. vestibulocochlearis k uplne ztrate sluchu?

3. Muze se leze n. vestibulocochlearis projevit poruchou rovnovahy?

4. Muze se pri lezi n. vestibulocochlearis objevit tinnitus?


3.1.9 IX. hlavovy nerv - nervus glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv)

N. glossopharyngeus obsahuje prevazne dostrediva senzitivnı vlakna (obsahuje i vlaknasenzoricka), avsak ma i vlakna odstrediva motoricka a vegetativnı parasympaticka. N.glossopharyngeus je soucastı postrannıho smıseneho systemu. Postrannı smıseny systemzahrnuje tri nervy, ktere jsou morfologicky snadno oddelitelne, avsak jejich cinnost nenıv nekterych usecıch jejich prubehu zcela zretelne oddelitelna. Postrannı nervovy systemtvorı n. glossopharyngeus, n. vagus (bloudivy nerv - X. hlavovy nerv) a n. accessorius (prı-datny nerv - XI. hlavovy nerv).

funkce: N. glossopharyngeus vede vnımanı chuti z chemickych telereceptoru ze zadnı tre-tiny jazyka a obstarava citı jazyka, mekkeho patra, epifaryngu, tonzil a strednıho ucha. Jezodpovedny za davivy reflex. Motoricky inervuje svaly pharyngu (hltanu) a podılı se natvorbe hrdelnic pri reci. Spolu s n. accesorius (prıdatny nerv - XI. hlavovy nerv) inervujecıpek (uvulu), patrove oblouky, pharynx (hltan), larynx (hrtan) a prinası informace o sen-zitivnım citı z teto oblasti, z oblasti jıcnu, bronchialnıch sliznic a z tvrde pleny mozkove(dura mater encephali), zadnı jamy lebnı a z oblasti zevnıho zvukovodu. Parasympatickavlakna inervujı glandula parotidea (prıusnı zlaza).

vysetrenı: Nervy postrannıho smıseneho systemu vysetrujeme spolecne. Pri aspekci hod-notıme postavenı patrovych oblouku a uvuly v klidu i pri fonaci. Zkousıme vybavnostdaviveho reflexu, vyznamne je jeho jednostranne snızenı ci vyhasnutı. Testujeme poly-kanı (dysfagie) a rec (nazolalie).

poruchy: Samostatne leze jsou vzacne, postizenı n. glossopharyngeus je vetsinou soucastıpostizenı postrannıho smıseneho systemu. Leze n. glossopharyngeus se projevuje stejno-strannou poruchou chuti v zadnı tretine jazyka, poruchou citlivosti a vetsinou nepatrnymipolykacımi poruchami. Vzhledem k tomu, ze n. glossopharyngeus obsahuje vegetativnı pa-rasympaticka vlakna, ktera jsou zodpovedna za aferentnı cast daviveho reflexu, muze bytdavivy reflex jednostranne vyhasly.

vychodisko pro logopedickou praxi: N. glossopharyngeus vede vnımanı chuti, v logope-dii je tedy nepostradatelnym, spolu s cichovym nervem, ktery zprostredkovava vedenıcichovych podnetu, naprıklad pri terapii osob, ktere jsou ve vegetativnım stavu. N. glos-sopharyngeus nelze v terapii opomenout pri dysfagii.

Kontrolnı otazky

1. Kterou cast jazyka inervuje n. glossopharyngeus senzitivne?

2. N. glossopharyngeus zodpovıda za aferentnı nebo eferentnı cast daviveho reflexu?

3. Je n. glossopharyngeus soucastı postrannıho smıseneho systemu?


3.1.10 X. hlavovy nerv - nervus vagus (bloudivy nerv)

N. vagus obsahuje vlakna odstrediva motoricka a vegetativnı parasympaticka i do-strediva senzitivnı, je soucastı postrannıho smıseneho systemu.

funkce: Spolu s n. glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv - IX. hlavovy nerv) motorickyinervuje mekke patro, uvulu, farynx a larynx. Samostatne inervuje jıcen, zaludek a caststreva. Prostrednictvım n. laryngeus superior a n. laryngeus recurrens (vetve n. vagus) iner-vuje svalstvo hlasivek, trachey a bronchu. Parasympaticka vlakna ovlivnujı velke tepny,pusobı tlumive na cinnost srdce, budı hladke svalstvo gastrointestinalnıho a respiracnıhosystemu, ovladajı davive centrum v prodlouzene mıse.

vysetrenı: Viz vysetrenı n. glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv - IX. hlavovy nerv). Pe-rifernı poruchu lze objektivizovat laryngoskopickym vysetrenım.

poruchy: Pri jednostranne lezi vznika pareza mekkeho patra na postizene strane. Mekkepatro je poklesle a vazne ci se opozd’uje jeho pohyblivost pri fonaci. Uvula muze byt pre-tazena na zdravou stranu, coz se nejvyrazneji projevı pri fonaci. V dusledku postizennıeferentnı casti daviveho reflexu je reflex vyhasly. Pri tezsım poskozenı dochazı k porusepolykanı (dysfagii), nemocny se zakuckava, tekutiny se dostavajı do nosu a je riziko jejichaspirace. Soucasnym poskozenım n. recurrens dochazı k pareze hlasoveho vazu a vznikadysfonie, rec ma chraptivy nebo septavy charakter. Podrazdenı senzitivnıch zakoncenın. vagus muze vest ke skytavce (singultus), tedy ke klonicke (opakovane zaskuby) krecibranice.

vychodisko pro logopedickou praxi: N. vagus ovlivnuje hned nekolik dulezitych zivot-nıch funkcı - prıjem a zpracovanı potravy, dychanı a cinnost srdce. N. vagus se podılı napolykanı, a tudız ma vliv na vyzivu jedince, dale ovlivnuje hladke svalstvo hlasivek, cımzse ucastnı na tvorbe hlasu. Dechova cinnost, kterou ovlada, ma velky vliv na verbalnıkomunikaci.

Kontrolnı otazky

1. Jaky vliv ma n. vagus na cinnost srdce?

2. Muze se poskozenı n. vagus projevit dysfagiı?

3. Pri poskozenı n. vagus muze byt uvula pretazena na zdravou ci postizenou stranu?

4. Jak se projevı leze n. vagus na davivem reflexu?

5. Muze se leze n. vagus projevit dysfoniı ci afoniı?


3.1.11 XI. hlavovy nerv - nervus accessorius (prıdatny nerv)

N. accessorius obsahuje odstrediva motoricka vlakna, je ryze motorickym nervem a jesoucastı postrannıho smıseneho systemu. Delı se na dve vetve. Vnitrnı vetev (nitrolebnı)spolu s bloudivym nervem inervuje mekke patro a hlasovy vaz pri addukci hlasovychvazu. Vnejsı vetev inervuje m. sternocleidomastoideus a m. trapezius.

funkce: Motoricka inervace mekkeho patra, hlasoveho vazu, m. sternocleidomastoideus am. trapezius.

vysetrenı: Pri poruse vnejsı vetve n. accessorius zjist’ujeme na postizene strane pokles ra-mene a oslabenı elevace. Vıce viz vysetrenı n. glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv - IX.hlavovy nerv).

poruchy: Pareza m. trapezius vyvolava pokles ramene a naznak tzv. scapula alata (”od-stavajıcı lopatka”). Pri iritaci prıdatneho nervu vznika spasmus nutans (pokyvovanı), cispasmus nicticans (zaporne otacenı hlavou) nebo torticollis spastica (dochazı ke sklonenıhlavy na stranu a rotaci na druhou stranu). Pri postizenı vnitrnı vetve (perifernı obrne)byva postizeno mekke patro a hlasovy vaz teze strany, coz vede k poklesu mekkeho patrapostizene strany, pri polykanı dochazı ke vnikanı tekutiny do nosu, hlasovy vaz tezestrany je v kadaveroznım (abdukcnım neboli odtazenem) postavenı.

vychodisko pro logopedickou praxi: Mekke patro ma svoji funkci pri polykanı, kdy sezdviha a zabranuje tak vnikanı potravy do nosnı dutiny, avsak svuj podıl ma i pri fonacihlasek. Pri zvednutı mekkeho patra dochazı k oddelenı nosnı a ustnı dutiny, v prıpadepoklesu mekkeho patra dochazı k propojenı nosnı a ustnı dutiny a tım je zapojena nosnıdutina do artikulace, vznikajı hlasky nosove - v cestine M, N, N. M. sternocleidomastoideusje zodpovedny za otacenı hlavy, tedy i otacenı hlavy za hlasem, cımz ma svuj podıl na re-alizaci ocnıho kontaku. Hornı cast m. trapezius provadı zvedanı lopatek (zvedanı ramen),coz je gesto, ktere vyuzıvame pri neveralnı komunikaci, chceme-li nekomu sdelit, ze neconevıme ci si nejsme jisti.

Kontrolnı otazky

1. Jake struktury dutiny ustnı a hrtanu mohou byt poskozeny pri poruse vnitrnı vetven. accessorius?

2. Jak se projevı vzhledove a funkcne pareza mekkeho patra?

3. Jake dva svaly inervuje vnejsı vetev n. accessorius?

4. Jak se projevı postizenı vnejsı vetve n. accessorius na vzhledu ramen postizeneho?


3.1.12 XII. hlavovy nerv - nervus hypoglossus (podjazykovy nerv)

N. hypoglossus obsahuje odstrediva motoricka vlakna, je pouze motorickym nervem.

funkce: N. hypoglossus motoricky inervuje svalstvo jazyka.

vysetrenı: Vysetrenı se provadı aspekcı. Hledajı se zmeny vzhledu jazyka, napr. atrofie.Pri jednostranne poruse se jazyk v ustech uchyluje na stranu zdravou (je pretahovan), priplazenı jazyka dochazı k vychylovanı jazyka k postizene strane (jazyk je pretlacovan).

poruchy: Hemiglossoplegie (obrna a atrofie poloviny jazyka), glossoplegie (obrna a atrofieceleho jazyka). Pro perifernı poruchu jsou charakteristicke fibralnı zaskuby (fascikulace).Dysartrie a dysfagie vznika pri oboustranne lezi, vazne pohyblivost jazyka, a tudız i ar-tikulace, rec je nezretelna. K postizenı dochazı pri traumatech a kmenovych lezıch.

vychodisko pro logopedickou praxi: Jazyk ma nezastupitelnou funkci pri zakladnı zi-votnı funkci - prijımanı potravy. Jazyk se take podılı na tvorbe velkeho mnozstvı hlasek,a tudız je pri jeho pareze vyrazne omezena komunikace recı. Objevujı se samozrejme iporuchy ve zpracovanı potravy v ustech a pri polykanı.

Kontrolnı otazky

1. N. hypoglossus obsahuje jen vlakna motoricka nebo i senzitivnı?

2. Je pravdive toto tvrzenı: Pri jednostranne poruse se jazyk v ustech vychyluje nastranu postizenou?

3. Muze se pri poruse n. hypoglossus objevit dysfagie?


3.2 Citı

Receptory jsou organy, ktere prijımajı informace z okolı. Chybne citı muze znamenatzkreslene informace o okolı a muze vest k poskozenı zdravı. Mame-li snızenou citlivostpro termicke citı v oblasti ustnı dutiny, muzeme si poskodit jejı sliznici pozitım prılishorkeho jıdla. Poskozenı citı v orofacialnı oblasti muze vest k poruse verbalnı i never-balnı komunikace. Pri diferencialnı diagnostice by mel vzıt logoped v uvahu i prıpadnouporuchu citı.

3.2.1 Telereceptory

Telereceptory jsou receptory, ktere prijımajı cichove, zrakove a sluchove informace.

Cichove receptory jsou tvoreny cichovymi bunkami, ktere jsou zanorene do hlenovevrstvy sliznice. Cichove bunky prijımajı chemicke latky ze vzduchu rozpustene v hlenunostnı sliznice. Informace z cichovych receptoru koncı v rinencefalu (cichove centrummozku).

Chut’ove receptory nejsou telereceptory, byvajı vsak pripojeny k receptorum cicho-vym. Chut’ove receptory jsou tvoreny chut’ovymi poharky, ktere se nachazejı hlavne podpovrchem sliznice jazyka, ale i v dalsıch castech ustnı dutiny, napr. na patre. Chut’ovevjemy jsou vedeny vlakny n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv), n. glossopharyngeus(jazykohltanovy nerv - IX. hlavovy nerv) a n. vagus (bloudivy nerv - X. hlavovy nerv) akoncı v parietalnım laloku.

Zrakovymi receptory jsou tycinky a cıpky, ktere jsou umıstene na sıtnici oka. Zrakovereceptory vnımajı svetelne impulzy. Podnety ze zrakovych receptoru putujı prostrednic-tvım n. opticus (zrakovy nerv - II. hlavovy nerv) do tylnıho laloku mozkove kury.Sluchovy receptor je tvoren Cortiho organem, ktery prijıma zvuk jako chvenı tekutinyvnitrnıho ucha. Informace ze sluchovych receptoru koncı ve spankovem laloku mozku.

3.2.2 Exteroreceptory

Exteroreceptory jsou receptory, ktere se nachazejı na povrchu tela a ktere vnımajıdotek a tlak. Jsou to receptory, ktere zprostredkovavajı jeden z lidskych smyslu - hmat.Rozlisujeme nekolik typu exteroreceptoru:

Vater-Pacciniho telıska, ktera lezı v hlubsıch vrstvach pokozky. Vater-Pacciniho telıskamajı lamelarnı tvar, rychle se prizpusobujı a jsou schopna rozlisovat i vibrace.Golgiho-Mazzoniho telıska se vyskytujı v pojivove tkani. Funkcne se podobajı Vater-Pacciniho telıskum.


Meissnerova telıska se nachazejı na povrchu pokozky v papilach skary. Meissnerovatelıska se rychle adaptujı.

Krauseho telıska jsou ulozena v hlubokych vrstvach skary a jsou citliva na chlad.

Merklovy desticky lezı v epidermis a jejich adaptacnı mechanismy jsou pomale.

Informace o teplu a chladu prenasejı termoreceptory, jimiz jsou krom Krauseho telı-sek i volna nervova zakoncenı, ktera jsou nemyelinizovana (nejsou obalena myelinovoupochvou, a tudız vedou informace pomaleji). Termoreceptory uzce souvisejı s vnımanımbolesti, je-li teplota podnetu vyrazne odlisna od teploty pokozky; at’jde o chlad ci teplo,je takovy podnet vnıman bolestive. Volna nervova zakoncenı vedou informace o bolesti.Informace z exteroreceptoru koncı v parietalnım laloku mozkove kury.

3.2.3 Receptory hlubokeho citı

Receptory hlubokeho citı nas informujı o denı ve svalech, uponovych slachach a klou-bech. Jsou to vsak informace, ktere vetsinou vnımame jen castecne. Receptory hlubokehocitı nazyvame proprioceptory a radıme mezi ne napr.:

Svalova vretenka, ktera jsou ulozena ve svalech a svou aferentnı (dostredivou) castınas informujı o tom, jak se sval napjaty (natazeny), ci naopak pasivne protazeny. Svalovavretenka tedy reagujı na protazenı svalu. Informace od delce svalu jsou vedena vlaknyalfa do prednıch rohu mısnıch. Svalova vretenka vsak obsahujı i cast eferentnı (odstredi-vou), skrze niz muze CNS, v tomto prıpade mozek, presneji receno retikularnı formacemozkoveho kmene, rıdit napetı ve svalu. Retikularnı formace muze prostrednictvım gamavlaken nastavovat drazdivost svalu bez ohledu na delku svalu. Jinymi slovy i zkracenysval muze mıt vyssı drazdivost, prestoze jsou svalova vlakna strukturalne kratsı, nebot’byla prostrednictvım gama vlaken nastavena drazdivost svaloveho vretenka jiz pri mini-malnım protazenı svalovych vlaken.

Golgiho slachova telıska, ktera se nachazejı v mıstech uponu slach. Golgiho slachovatelıska majı vyssı prah drazdivosti nez svalova vretenka. Slachove telısko se aktivuje, azkdyz je slacha prıslusneho svalu znacne napjata. V okamziku aktivace slachoveho telıskazacne telısko inhibicne pusobit na ”vlastnı” sval a aktivacne na sval antagonisticky (svalpusobıcı opacnym smerem); napr. m. depressor anguli oris a m. levator anguli oris). Tımtomechanismem se telo branı poskozenı svalu, prıpadne utrzenı slachoveho uponu.Kloubnı receptory prinasejı do mozku informace o ”zmenach napetı v kloubnım pouz-dru, ktere vznikajı napınanım pouzdra na konvexnı strane a jeho rasenım na konkavnıstrane” (Vele, s. 42). ”Kloubnı receptory pouzdra s pomalou adaptacı signalizujı polohukloubnıch segmentu. Z rozdılu frekvencı vyboju na strane natazeneho pouzdra (cetnostvyboju je vysoka) proti frekvenci na strane zraseneho pouzdra (cetnost vyboju je nızka)


lze urcit uhel segmentu v kloubu.” (Vele, s. 42)

3.2.4 Vratkova teorie bolesti

Tato teorie hovorı o vlivu tenkych a tlustych nervovych vlaken na ”vratka”, nachaze-jıcı se v zadnıch rozıch mısnıch. ”Tenka vlakna motorickeho systemu patrı spıse tonickymsvalum zajist’ujıcım posturalnı funkci a majı facilitujıcı vliv na prenos bolesti.” (Vele, s.147) Tlusta vlakna vychazejı z receptoru chloupku na pokozce. Tlusta nervova vlakna”podle vratkove teorie inhibujı bolest a snizujı i svalovy tonus”. (Vele, s. 83) Muzemesi tedy predstavit jakasi vratka, ktera se nachazejı v zadnıch rozıch mısnıch a na jejichzotevrenı nebo zavrenı zavisı, zda se informace, ktere vedou tenka a tlusta nervova vlakna,dostanou do mozku, pricemz tlusta nervova vlakna majı schopnost vratka ”zavırat”, azabranit tak informacım z tenkych nervovych vlaken (vedoucıch bolest), aby se dostalado mozkove kury a clovek pocıtil bolest. Tlusta nervova vlakna se dajı aktivovat plochymhaptickym kontaktem pokozky. Jemne hlazenı tedy muze snızit ci docasne odstranit vnı-manı bolesti.

3.2.5 Enteroreceptory

Enteroreceptory (visceroreceptory) jsou umıstene v utrobach a ve stenach cev. Tytoreceptory poskytujı informace o cinnosti jednotlivych organu hrudnı a brisnı dutiny, kterese jen miminalne dostavajı do urovne vedomı. S informacemi z enteroreceptoru pracujevegetativnı nervovy system, ktery sıdlı v diencefalu.

Kontrolnı otazky

1. Jak se souhrnne nazyvajı receptory, ktere prijımajı cichove, chut’ove a zrakove infor-mace?

2. Jake informace vedou volna nervova zakoncenı?

3. Je pravdive toto tvrzenı: Informace z proprioceptoru vnımame jen castecne?

4. Muze CNS ovlivnovat (prednastavovat) svalove napetı? Pokud ano, prostrednictvımjakych receptoru?

5. Muzeme hlazenım ovlivnit bolest?

3.3 Motoricka jednotka

”Motoricka jednotka je zakladnım funkcnım i strukturalnım prvkem motoriky.”(Vele,s. 25) Motoricka jednotka je slozena ze dvou castı, z jednoho nervoveho vlakna a neko-lika vlaken svalovych, ktera jsou inervovana prave tım jednım nervovym vlaknem. Cımvetsı je pocet svalovych vlaken, inervovanych jednım nervovym vlaknem, tım vetsı je


i motoricka jednotka. Cım vetsı je motoricka jednotka, tım vıc je jejı funkce zamerenana silovy pohyb. Cım mensı je motoricka jednotka, tım vıc je jejı cinnost zamerena najemny a presny pohyb. Svaly v obliceji jsou tvoreny prevazne malymi motorickymi jed-notkami, a tudız je jejich ukolem presny pohyb, nikoli pohyb silovy. Avsak i mezi svalyobliceje najdeme vetsı a mensı motoricke jednotky. Motoricka jednotka zvykacıch svalu,napr. m. masseter, je vetsı, nez motoricka jednotka okohybnych svalu, napr. m. rectussuperior. Funkcı zvykacıho svalu m. masseter je silovy pohyb - zvykanı, drcenı potravy,naopak funkcı okohybneho svalu m. rectus superior je jemny a presny pohyb ocnıho bulbu.

”Motoricke jednotky svalu pouzıvanych pri komunikaci obsahujı male pocty svalo-vych vlaken v motoricke jednotce. Pocet motorickych jednotek je vsak na maly objemsvalu znacny a z toho duvodu jsou i jadra mozkovych motorickych nervu rozmerna.Velky pocet neuronu na maly svalovy objem nasvedcuje tomu, ze sdelovacı motorikaprovadı velmi jemne a dokonale rızene pohyby umoznujıcı rozsahlou variabilitu mimic-keho vyrazu a pohybu mluvidel.” (Vele, s. 124)

”Svaly, ktere jsou vyuzıvany prevazne pro jemnou motoriku, majı v prumeru mensımotoricke jednotky s malym poctem svalovych vlaken. Rozdıly mohou byt velmi vyrazne,napr. okohybne svaly majı v prumeru 10 svalovych vlaken v motoricke jednotce, svalyhlasivkove dokonce jedno az dve vlakna. Opacnym prıkladem jsou posturalnı svaly, vekterych je az nekolik set svalovych vlaken inervovanych jednım motoneuronem.” (Keller,s. 12)

Svaly orofacialnı oblasti obsahujı z valne casti male motoricke jednotky, z cehoz vy-plyva, ze funkcı techto svalu je jemny a presny pohyb. Je treba na tuto charakteristikusvalu orofacialnı oblasti pri logopedicke intervenci nezapomınat, nebot’z vyse uvedenehovyplyva, ze pro svaly orofacialnı oblasti je dulezitejsı kvalita nez kvantita pohybu. Ne-stacı tedy jen naposilovat ochable svalstvo jazyka, ale je zapotrebı naucit pacienta presnypohyb jazykem.

Kontrolnı otazky

1. Cım je tvorena motoricka jednotka?

2. Motoricke jednotky, ktere obsahujı maly pocet svalovych vlaken, jsou urceny propohyb jemny a presny nebo pro pohyb silovy?

3. Okohybne svaly obsahujı motoricke jednotky s velkym nebo malym poctem svalovychvlaken?

4. Ktery sval bude mıt motorickou jednotku tvorenou vetsım poctem svalovych vlakenm. gluteus maximus (velky hyzd’ovy sval) nebo m. vocalis (hlasivkovy sval)?


4 RESENI KONTROLNICH OTAZEK A KONTROLNICH OBRAZKU

Respirace

1. Ovlivnujı dychacı pohyby posturu? Ano, dychacı pohyby ovlivnujı posturu.

2. Jak lze za pomoci dechu zvysit svalove napetı? Zvysit svalove napetı lze prodlou-zenım preexspiracnıho obdobı.

3. Jak lze za pomoci dechu snızit svalove napetı? Snızit svalove napetı lze prodlou-zenım preinspiracnıho obdobı.

4. Ve kterem sektoru zacına dechova vlna, tedy nadech? Dechova vlna zacına vdolnım sektoru (v brisnım sektoru.

5. Podılejı se brisnı svaly svou cinnostı i na nadechu? Pokud ano, jakou majı funkci?Ano, brisnı svaly se podılejı i na nadechu. Izometrickym stahem zabranujıprılisnemu vyklenutı brisnı dutiny ventralne, cımz se podılejı na zvysovanıintraabdominalnıho tlaku.

6. Ve kterem sektoru zacına vydech? Vydech zacına v dolnım sektoru (v brisnımsektoru).

Dychacı svalstvo

Nadechove svaly

1. Ktery sval je povazovany za hlavnı nadechovy? Za hlavnı nadechovy sval jepovazovana branice.

2. Jakou cinnost majı musculi levatores costarum pri nadechu? Mm. levatores costarumpri nadechu zdvihajı zebra.

Pomocne nadechove svaly

1. Kterou cast patere ovladajı mm. scaleni? Mm. scaleni ovladajı krcnı pater.

2. Na pohybu kterych zeber se podılejı mm. scaleni? Mm. scaleni se podılejı napohybu prvnıch dvou zeber.


Svalstvo jazylky

Nadjazylkove svaly

1. Tvorı nadjazylkove svaly dno ustnı dutiny? Ano, nadjazylkove svaly tvorı dnoustnı dutiny.

2. Pohyb kterych kostenych struktur ovlivnujı nadjazylkove svaly? Nadjazylkovesvaly ovlivnujı pohyb dolnı celisti a jazylky.

Podjazylkove svaly

1. Jakym zpusobem ovlivnujı podjazylkove svaly vysku vokalu? Nadajzylkove svalymenı polohu hrtanu, a tım ovlivnujı vysku vokalu, ktere se tvorı v hrtanu.

2. Jakym smerem pohybujı podjazylkove svaly jazylkou? Podjazylkove svaly pohy-bujı jazylkou kaudalne.

M. sternocleidomastoideus a svaly hrudnıku

1. Ktery sval vysunuje hlavu vpred v horizontalnı rovine? M. sternocleidomastoideusvysunuje hlavu v horizontalnı rovine.

2. Ktery sval pomaha pri predpazenı? Pri predpazenı pomaha m. pectoralis major.

3. Kolik prsnıch svalu rozeznavame na jedne polovine tela? Na jedne polovine telarozeznavame dva prsnı svaly - m. pectoralis minor a m. pectoralis major.

Svaly zadove

1. Na kolik castı se delı m. spinalis? M. spinalis se delı na tri casti.

2. Na kolik castı se delı m. longissimus? M. longissimus se delı na tri casti.

3. Na kolik castı se delı m. iliocostalis? M. iliocostalis se delı na tri casti.

4. Na kolik castı se delı m. erector spinae? M. erector spinae se delı na tri casti.


Vydechove svaly

1. Jak se podılejı mm. intercostales interni na vydechu? Mm. intercostales interninapomahajı poklesu zeber.

2. Ktera skupina mezizebernıch svalu je razena mezi vydechove svaly? Mezi vyde-chove svaly je razena skupina vnitrnıch mezizebernıch svalu (mm. intercosta-les interni).

Pomocne vydechove svaly

1. Cemu zabranujı brisnı svaly svou izometrickou kontrakcı? Izometrickou kon-trakcı zabranujı brisnı svaly prılisnemu vyklenutı brisnı dutiny a prılisnemuvyklenutı branice pri nadechu.

2. M. quadratus lumborum provadı zaklon nebo predklon bedernı patere? M. quadratusluborum provadı zaklon bedernı patere.

3. Je pravdive tvrzenı, ze m. rectus abdominis provadı predklon trupu, stahuje kaudalnehrudnık a zdviha panev? Ano, toto tvrzenı je pravdive.

Svaly panevnıho dna

1. Kterymi dvema svaly je tvorena diaphragma pelvis? Diaphragma pelvis je tvorenam. levator ani a m. coccygeus.

2. Z jakeho duvodu se svaly panevnıho dna radı funkcne k brisnım svalum? Svalypanevnıho dna branı svou cinnostı prılisnemu sestupu vnitrnıch organu.

Svaly zadove

1. Je pravdive toto tvrzenı: M. iliocostalis a m. erector spinae provadejı pri oboustrannekontrakci zaklon patere? Tvrzenı je pravdive.

2. Ktery zadovy sval je kontroverznı, co se tyce razenı mezi pomocne svaly nadecho-ve/vydechove? Kontroverznım svalem je v tomto prıpade m. serratus posteriorinferior.


Respirace


Na obrazku c. 19 (c. 65) je zna-zornen/a:a) diaphragmab) m. levator anic) m. rectus abdominis?


Otaznıkem jsou na obrazku c.20 (c. 66) oznaceny svaly:a) mm. levatores costarumb) mm. levatores costarum a mm.

intercostales externic) mm. intercostales externi a mm.

levatores costarumd) mm. intercostales interni a mm.

intercostales externi?



Obrazek 67: ?67

Otaznıkem jsou na obrazku c.21 (c. 67) oznaceny svaly:a) mm. levatores costarumb) mm. intercostales internic) mm. intercostales externid) svaly brisnı steny?




Otaznıkem je na obrazku c. 22(c. 68) oznacen sval:a) m. levator anib) m. trapeziusc) m. transversus abdominis?



Svalstvo ust a svalstvo kolem sterbiny ustnı

1. Ktery sval dokaze svou kontrakcı vytvorit vyraz pevneho rozhodnutı? Vyraz pev-neho rozhodnutı vytvorı kontrakce m. orbicularis oris.

2. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz smutku, place? Vyraz smutku, placedokaze svou kontrakcı vytvorit m. levator labii superioris.

3. Ktery sval je nazyvan svalem usmevovym? Svalem usmevovym je nazyvan m.risorius.

4. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz ironie a nechuti? Vyraz ironie a nechutivytvarı svou kontrakcı m. depressor labii inferioris.

5. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz opovrzenı? Vyraz opovrzenı vytvarı svoukontrakcı m. depressor anguli oris.

6. Ktery sval je nazyvan svalem pychy? Svalem pychy je nazyvan m. mentalis.

7. Proc je mozne radit m. platysma mezi svaly mimicke? M. platysma je mozno raditmezi svaly mimicke, nebot’je inervovan z n. facialis (lıcnı nerv - VII. hlavovynerv).

Zvykacı svalstvo

1. Ktere svaly tvorı tzv. tvarovy mechanismus? Tvarovy mechanismus tvorı m.orbicularis oris, m. buccinator a m. constrictor pharyngis superior.

2. S jakou kostenou strukturou pohybujı zvykacı svaly? Zvykacı svaly pohybujıdolnı celistı.

3. Ktery zvykacı sval je generatorem napetı ostatnıch zvykacıch svalu? Generatoremnapetı ostatnıch zvykacıch svalu je m. temporalis.

4. Kterym hlavovym nervem jsou inervovany zvykacı svaly, vyjma m. buccinator?Zvykacı svaly jsou inervovany z n. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovynerv).

5. Je mozne radit m. buccinator mezi svaly mimicke? Pokud ano, proc? Ano, m.buccinator je mozno radit mezi svaly mimicke, nebot’je inerovany z n. facialis(lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).


Svalstvo nosu

1. Ktery sval sklanı spicku nosu? Spicku nosu sklanı m. depressor septi.

2. Je pravdive toto tvrzenı: M. nasalis a m. levator labii superioris alaeque nasi menıprusvit nozder? Ano, toto tvrzenı je pravdive.

3. Radı se svaly nosu mezi svaly mimicke? Ano, svaly nosu se radı mezi svalymimicke.

Svalstvo oka

1. Kterym nervovym systemem jsou ovladany vnitrnı svaly oka? Vnitrnı svaly okajsou ovladany autonomnım (vegetativnım) nervovym systemem.

2. Jsou vnitrnı svaly oka pro vetsinu lidı vulı ovladatelne? Vnitrnı svaly oka nejsoupro vetsinu lidı vulı ovladatelne.

3. Jak se odborne nazyva zapadnutı bulbu do ocnice? Zapadnutı bulbu do ocnice senazyva enophtalmus.

4. Ktery sval zodpovıda za tonus hornıho vıcka? Za tonus hornıho vıcka zodpovıdam. tarsalis superior.

5. Ktery sval aktivne zveda hornı vıcko? Hornı vıcko zveda aktvine m. levatorpalpebrae superioris.

Svalstvo v okolı oka a nosu

1. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz prısnosti a tvrdosti? Vyraz prısnosti atvrdosti vytvarı svou kontrakcı m. procerus.

2. Ktery sval vytvarı svou kontrakcı vyraz zamracenosti nebo bolesti? Vyraz zamra-cenosti nebo bolesti vytvarı svou kontrakcı m. corrugator supercilii.

3. Ktery sval svou kontrakcı vytvarı na korenu nosu prıcnou vrasku? Na korenu nosuvytvarı svou kontrakcı prıcnou vrasku m. procerus.

4. Radı se m. procerus a m. corrugator supercilii mezi svaly mimicke? Ano, m. procerusa m. corrugator supercilii se radı mezi svaly mimicke.


Svalstvo ucha

Svalstvo zevnıho ucha

1. Proc se mohou svaly boltce radit mezi svaly mimicke? Svaly boltce se mohouradit mezi svaly mimicke, nebot’jsou inervovany z n. facialis (lıcnı nerv - VII.hlavovy nerv).

2. Je pravdive toto tvrzenı: Svaly boltce se ucastnily na pohybech boltce? Ano, tototvrzenı je pravdive.

Svalstvo vnitrnıho ucha

1. Jake dve struktury regulujı svym napetım svaly vnitrnıho ucha? Svaly vnitrnıhoucha regulujı svym napetım rozsah kmitu bubınku a trmınku.

2. Ktery hlavovy nerv inervuje m. tensor tympani? M. tensor tympani je inervovanyn. trigeminus (trojklanny nerv - V. hlavovy nerv).

3. Ktery hlavovy nerv inervuje m. stapedius? M. stapedius je inervovany n. facialis(lıcnı nerv - VII. hlavovy nerv).

Svalstvo kalvy

1. Jaky je souhrnny nazev pro svaly kalvy? Souhrnny nazev pro svaly kalvy jeepicranius.

2. Radı se svaly kalvy mezi svaly mimicke? Ano, svaly kalvy se radı mezi svalymimicke.

3. Ktery sval kalvy se podılı i na pohybech boltce? Na pohybech boltce se podılı m.temporoparietalis.


Svalstvo obliceje a ucha

Obrazek 69: ?69

Na obrazku c. 39 (c. 69)je znazornen sval:a) m. orbicularis orisb) m. orbicularis oculic) m. risorius?

Obrazek 70: ?70

Na obrazku c. 40 (c. 70) je zna-zornen sval:a) m. tensor tympanib) m. antitragicusc) m. stapedius?

69WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995. s. 793.70FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. s. 351.



Otaznıky jsou na obrazku c. 41(c. 71) oznaceny svaly:a) m. pterygoideus lateralis a m.

temporalisb) m. pterygoideus lateralis a m.

masseterc) m. masseter a m. temporalisd) m. pterygoideus medialis a m.

temporalis?



Obrazek 72: ?72

Otaznıkem je na obrazkuc. 42 (c. 72) oznacen sval:a) m. pterygoideus

lateralisb) m. pterygoideus

medialisc) m. masseterd) m. depressor anguli oris?


Na obrazku c. 43 (c. 73) je zna-zornen sval:a) m. stapediusb) m. tensor tympanic) m. tragicus?




Svalstvo dutiny ustnı, hrtanu a hltanu

Svalstvo hrtanu

1. Hlasove svaly se ucastnı na tvorbe hlasek znelych nebo neznelych? Hlasove svalyse ucastnı na tvorbe hlasek znelych.

2. Jak se svaly hrtanu podılejı na napetı hlasovy svalu? Svaly hrtanu se na napetıhlasovych svalu podılejı zmenou postavenı jednotlivych castı hrtanu.

3. Ktere dva svaly prımo ovlivnujı pozici epiglottis (prıklopky)? Pozici epiglottis (prı-klopky) prımo ovlivnujı m. thyroepiglotticus a m. aryepiglotticus.

Svalstvo mekkeho patra a hltanu

1. Je prvnı faze polykanı rızena vulı? Ano, prvnı faze polykanı je rızena vulı.

2. Kterym svalem je posunuto sousto do zacatku jıcnu po prechodu pres vstup dohrtanu? Sousto je posunuto m. constrictor pharyngis inferior.

3. Jakym zpusobem je vyvolano reflexnı zvednutı a napnutı mekkeho patra pri druhe fazipolykanı? Reflexnı zvednutı a napnutı mekkeho patra je vyvolano kontaktemsousta s mekkym patrem.

4. Ktery sval menı tvar a delku cıpku? Tvar a delku cıpku menı m. uvulae.

Svalstvo jazyka

1. Na ktere dve skupiny delıme z anatomickeho pohledu svalstvo jazyka? Z anatomic-keho pohledu delıme svalstvo jazyka na intraglosalnı a extraglosalnı.

2. Jak svou kontrakcı ovlivnujı jazyk svaly intraglosalnı? Svaly intraglosalnı ovliv-nujı svou kontrakcı tvar jazyka.

3. Jak svou kontrakcı ovlivnujı jazyk svaly extraglosalnı? Svaly extraglosalnı ovla-dajı pohyb jazyka v dutine ustnı.

4. Kde zacınajı a kam se upınajı svaly intraglosalnı? Svaly intraglosalnı zacınajı i seupınajı v oblasti jazyka.


Svalstvo dutiny ustnı, hrtanu a hltanu


Otaznıkem je na obrazku c. 55(c. 74) oznacen sval:a) m. vocalisb) m. constrictor pharyngis

mediusc) m. constrictor pharyngis

inferior?




Otaznıkem jsou na obrazku c.56 (c. 75) oznaceny svaly:a) m. levator veli palatini a m.

uvulaeb) m. tensor veli patatini a m.

uvulaec) m. levator veli palatini a m.

tensor veli palatini?


Otaznıkem je na obrazku c. 57(c. 76) oznacen sval:a) m. palatoglossusb) m. chondroglossusc) m. stylopharyngeus?




Otaznıkem jsou na obrazku c.58 (c. 77) oznaceny svaly:a) m. styloglossus a m.

hyoglossusb) m. genioglossus a m.

chondroglossusc) m. genioglossus a m.

hyoglossusd) m. styloglossus a m.

chondroglossuse) m. hyoglossus a m.

chondroglossus?



Svalstvo krku a patere

1. Na jakou strukturu pusobı svaly krku (hluboke i povrchove) svou cinnostı? Svalykrku pusobı na krcnı pater. Da se vsak rıct, ze pusobı i na polohu hlavy a nanastavenı cele patere.

2. Ovlivnujı svaly patere postavenı hlavy? Ano, svaly patere majı vliv na postavenıhlavy.

Kratke extenzory sıje

Kontrolnı otazky

1. Ktere ctyri svaly radıme mezi kratke extenzory sıje? Mezi kratke extenzory sıjeradıme m. rectus capitis posterior major, m. rectus capitis posterior minor, m.obliquus capitis inferior, m. obliquus capitis superior.

2. Kratke extenzory sıje ovlivnujı postavenı hlavy vzhledem ke krcnı pater. Je tototvrzenı pravdive? Ano, toto tvrzenı je pravdive.

Svalstvo krku a patere


Otaznıkem je na obrazku c. 63(c. 78) oznacen sval:a) m. rectus capitis posterior

majorb) m. rectus capitis posterior

minorc) m. obliquus capitis superior?




Otaznıkem je na obrazkuc. 64 (c. 79) oznacen sval:a) m. rectus capitis

posterior minorb) m. obliquus capitis

inferiorc) m. obliquus capitis

superior?



Nastin moznostı testovanı svalu a svalovych skupin v logopedii a fyzioterapii

1. Jak se jmenuje logopedicky test, ktery se zameruje na vysetrenı recovych schopnostıu osob s dysartriı? Test, ktery se zameruje na vysetrenı recovych schopnostı uosob s dysartriı, se jmenuje Test 3F.

2. Je pri testovanı mimickych svalu dle Jandy kladen duraz na vzajemne porovnavanıkontralateralnıch stran obliceje? Ano, pri testovanı mimickych svalu dle Jandyje kladen duraz na vzajemne porovnavanı kontralateralnıch stran obliceje.

3. Je pro soucasnou logopedickou diagnostiku podstatne, ktery sval ci svalova skupinavykonava testovany pohyb? Pro logopedickou diagnostiku nenı az tak dulezite,ktery sval ci svalova skupina vykonava testovany pohyb.

4. Ktery svalovy test vyuzıvany fyzioterapeuty je v CR nejznamejsı? V CR je nejzna-mejsım testem, vyuzıvanym fyzioterapeuty, Janduv Funkcnı svalovy test.


Vybrana temata z neurologie

Hlavove nervy

I. hlavovy nerv - n. olfactorius (cichovy nerv)

1. Ze ktereho smyslu prinası n. olfactorius informace? N. olfactorius prinasi infor-mace z cichu.

2. Jak se odborne nazyva uplna ztrata cichu? Uplna ztrata cichu se odborne nazyvaasomnie.

II. hlavovy nerv - n. opticus (zrakovy nerv)

1. Jak se odborne nazyva zuzenı zornice? Zuzenı zornice se odborne nazyva mioza.

2. Jak se odborne nazyva rozsırenı zornice? Rozsırenı zornice se odborne nazyvamydriaza.

3. Jak se hlavne projevı leze n. opticus? Leze n. opticus se hlavne projevı poruchouzrakove ostrosti.

III. hlavovy nerv - n. oculomotorius (okohybny nerv)

1. Jak se odborne nazyva reakce zornice na osvit? Reakce zornice na osvit se nazyvafotoreakce.

2. Podılı se n. oculomotorius na akomodaci cocky? Pokud ano, tak skrze ktery sval? N.oculomotorius se podılı na akomodaci cocky prostrednictvım m. ciliaris.

IV. hlavovy nerv - n. trochlearis (kladkovy nerv)

1. Jaky sval je inervovany z n. trochlearis? N. trochlearis inervuje m. obliquussuperior.

2. Patrı n. trochlearis do skupiny okohybnych nervu? Ano, n. trochlearis patrı doskupiny okohybnych nervu.


V. hlavovy nerv - n. trigeminus (trojklanny nerv)

1. Na kolik hlavnıch senzitivnıch vetvı se delı n. trigeminus? N. trigeminus ma trihlavnı senzitivnı vetve.

2. Jakou cast jazyka inervuje senzitivne n. trigeminus? N. trigeminus inervuje sen-zitivne prvnı 2/3 jazyka.

3. Jakou svalovou skupinu inervuje motoricky n. trigeminus? N. trigeminus inervujemotoricky skupinu zvykacıch svalu.

4. Jak vysetrujeme masseterovy reflex a jak se reflex projevı? Masseterovy reflexvysetrujeme pri lehce otevrenych ustech poklepem neurologickeho kladıvkana bradu. Odpovedı je sevrenı celistı.

VI. hlavovy nerv - n. abducens (odtahovacı nerv)

1. Jaky sval inervuje n. abducens? N. abducens inervuje m. rectus oculi externus.

2. Ktere dalsı dva nervy se s n. abducens radı mezi nervy okohybne? Mezi okohybnenervy se radı jeste n. trochlearis a n. oculomotorius.

VII. hlavovy nerv - n. facialis (lıcnı nerv)

1. Jak souhrnne nazyvame svaly, ktere jsou inervovane z n. facialis? Svaly inervovanen. facialis nazyvame mimicke.

2. Popiste vzhled obliceje cloveka postizeneho jednostranou perifernı obrnou n. facialis.Na jedne strane poklesly koutek, vyhlazene vrasky a logoftalmus.

3. Ktery z vnitrnıch svalu ucha je inervovan z n. facialis? Vnitrnım svalem uchainervovanym z n. facialis je m. stapedius.


VIII. hlavovy nerv - n. vestibulocochlearis (predsınohlemyzd’ovy nerv)

1. Z jakych dvou systemu vede n. vestibulocochlearis informace? N. vestibulocochlearisvede informace z rovnovazneho a sluchoveho systemu.

2. Muze dojıt pri prerusenı n. vestibulocochlearis k uplne ztrate sluchu? Ano, priprerusenı n. vestibulocochlearis muze dojıt k uplne ztrate sluchu.

3. Muze se leze n. vestibulocochlearis projevit poruchou rovnovahy? Ano, leze n.vestibulocochlearis se muze projevit poruchou rovnovahy.

4. Muze se pri lezi n. vestibulocochlearis objevit tinnitus? Ano, pri lezi n. vestibulo-cochlearis se muze objevit tinnitus.

IX. hlavovy nerv - n. glossopharyngeus (jazykohltanovy nerv)

1. Kterou cast jazyka inervuje n. glossopharyngeus senzitivne? N. glossopharyngeusinervuje senzitivne zadnı tretinu jazyka.

2. N. glossopharyngeus zodpovıda za aferentnı nebo eferentnı cast daviveho reflexu?N. glossopharyngeus zodpovıda za aferentnı cast daviveho reflexu.

3. Je n. glossopharyngeus soucastı postrannıho smıseneho systemu? Ano, n. glosso-pharyngeus je soucastı postrannıho smıseneho systemu.

X. hlavovy nerv - n. vagus (bloudivy nerv)

1. Jaky vliv ma n. vagus na cinnost srdce? N. vagus ma tlumivy vliv na cinnostsrdce.

2. Muze se poskozenı n. vagus projevit dysfagiı? Ano, poskozenı n. vagus se muzeprojevit dysfagiı.

3. Pri poskozenı n. vagus muze byt uvula pretazena na zdravou ci postizenou stranu?Uvula muze byt pretazena na stranu zdravou.

4. Jak se projevı leze n. vagus na davivem reflexu? V dusledku poskozenı eferentnıcasti daviveho reflexu dojde k vyhasnutı reflexu.

5. Muze se leze n. vagus projevit dysfoniı ci afoniı? Ano, pri poskozenı n. recurrens(vetve n. vagus) muze dojıt k dysfonii ci afonii.


XI. hlavovy nerv - n. accessorius (prıdatny nerv)

1. Jake struktury dutiny ustnı a hrtanu mohou byt poskozeny pri poruse vnitrnı vetven. accessorius? Muze dojıt k poskozenı mekkeho patra a hlasoveho vazu tezestrany.

2. Jak se projevı vzhledove a funkcne pareza mekkeho patra? Pareza mekkeho patrase projevı poklesem mekkeho patra na postizene strane. Funkcne se parezamekkeho patra projevı vnikanım tekutiny do nosu a zvysenım nosovosti prireci.

3. Jake dva svaly inervuje vnejsı vetev n. accessorius? Vnejsı vetev n. accessoriusinervuje m. sternocleidomastoideus a m. trapezius.

4. Jak se projevı postizenı vnejsı vetve n. accessorius na vzhledu ramen postizeneho?Dojde k poklesu ramene a k naznaku scapula alata na postizene strane.

XII. hlavovy nerv - n. hypoglossus (podjazykovy nerv)

1. N. hypoglossus obsahuje jen vlakna motoricka nebo i senzitivnı? N. hypoglossusobsahuje jen vlakna motoricka.

2. Je pravdive toto tvrzenı: Pri jednostranne poruse se jazyk v ustech vychyluje nastranu postizenou? Tvrzenı je nepravdive, nebot’v klidu je jazyk pretahovanna zdravou stranu.

3. Muze se pri poruse n. hypoglossus objevit dysfagie? Ano, pri poruse n. hypoglossusse muze objevit dysfagie.


Citı

1. Jak se souhrnne nazyvajı receptory, ktere prijımajı cichove, chut’ove a zrakove infor-mace? Tyto receptory se nazyvajı telereceptory.

2. Jake informace vedou volna nervova zakoncenı? Volna nervova zakoncenı vedoubolest, da se vsak rıct, ze vedou i informace o teplu a chladu.

3. Je pravdive toto tvrzenı: Informace z proprioceptoru vnımame jen castecne? Tvrzenıje pravdive. Vetsina informacı z proprioceptoru je vnımana nevedome.

4. Muze CNS ovlivnovat (prednastavovat) svalove napetı? Pokud ano, prostrednictvımjakych receptoru? Ano, CNS muze ovlivnovat svalove napetı prostrednictvımsvalovych vretenek, konkretne prostrednictvım gama vlaken.

5. Muzeme hlazenım ovlivnit bolest? Podle vratkove teorie bolesti je mozne ovliv-nit bolest hlazenım.

Motoricka jednotka

1. Cım je tvorena motoricka jednotka? Motoricka jednotka je tvorena jednım ner-vovym a nekolika svalovymi vlakny.

2. Motoricke jednotky, ktere obsahujı maly pocet svalovych vlaken, jsou urceny propohyb jemny a presny nebo pro pohyb silovy? Motoricke jednotky tvorene malympoctem svalovych vlaken jsou urceny pro pohyb jemny a presny.

3. Okohybne svaly obsahujı motoricke jednotky s velkym nebo malym poctem svalo-vych vlaken? Okohybne svaly obsahujı motoricke jednotky s malym poctemsvalovych vlaken.

4. Ktery sval bude mıt motorickou jednotku tvorenou vetsım poctem svalovych vlakenm. gluteus maximus (velky hyzd’ovy sval) nebo m. vocalis (hlasivkovy sval)? M.gluteus maximus bude mıt motoricke jednotky, ktere jsou tvoreny vetsımpoctem svalovych vlaken.

5 SLOVNICKY 157

5 SLOVNICKY

Slovnıcek svalu

m. antitragicus protikozlıkovy svalm. aryepiglotticus hlasivkoprıklopkovy svalm. arytaenoideus obliquus sikmy hlasivkovy svalm. arytaenoideus transversus prıcny hlasivkovy svalm. auricularis anterior prednı boltcovy svalm. auricularis posterior zadnı boltcovy svalm. auricularis superior hornı boltcovy svalm. buccinator tvarovy sval (trubacsky sval)m. ceratocricoideus rohoprstencovy svalm. ciliaris rasovy svalm. coccygeus kostrcnı svalm. constrictor pharyngis inferior dolnı hltanovy sveracm. constrictor pharyngis medius strednı hltanovy sveracm. constrictor pharyngis superior hornı hltanovy sveracm. corrugator supercilii svrast’ovac obocım. cricoarytaenoideus lateralis bocnı prstencohlasivkovy svalm. cricoarytaenoideus posterior zadnı prstencohlasivkovy svalm. cricothyroideus stıtoprstencovy svalm. depressor anguli oris stahovac ustnıho koutkum. depressor labii inferioris stahovac dolnıho rtum. depressor septi stahovac nosnı prepazkym. depressor supercilii stahovac obocım. diaphragma branicem. digastricus dvojbrıskovy svalm. dilatator pupillae zornicovy rozveracm. epicranius olebecnı svalm. erector spinae vzprimovac trupum. frontalis celnı svalm. genioglossus bradojazykovy svalm. geniohyoideus bradojazylkovy svalm. gluteus maximus velky hyzd’ovy svalm. helicis major velky zavitovy svalm. helicis minor maly zavitovy svalm. hyoglossus jazylkojazykovy svalm. chondroglossus chrupavkojazykovy svalm. iliococcygeus kyclokostrcnı svalm. iliocostalis cervicis krcnı kyclozebernı svalm. iliocostalis lumborum bedernı kyclozebernı svalm. iliocostalis thoracis hrudnı kyclozebernı svalm. iliocostalis kyclozebernı svalm. incisurae helicis sval zavitoveho zarezum. latissimus dorsi siroky zadovy svalm. levator anguli oris zdvihac ustnıho koutkum. levator ani ritnı zdvihacm. levator labii superioris alaeque nasi zdvihac hornıho rtu a nosnıho krıdlam. levator labii superioris zdvihac hornıho rtum. levator palpebrae superioris zdvihac hornıho vıckam. levator prostatae prostatovy zdvihacm. levator veli palatini zdvihac mekkeho patram. longissimus capitis hlavovy dlouhy svalm. longissimus cervicis krcnı dlouhy sval

5 SLOVNICKY 158

m. longissimus thoracis hrudnı dlouhy svalm. longissimus zadovy dlouhy svalm. longitudinalis inferior dolnı podelny svalm. longitudinalis superior hornı podelny svalm. longus capitis dlouhy hlavovy svalm. longus colli dlouhy krcnı svalm. masseter zvykacı svalm. mentalis bradovy svalm. mylohyoideus jazykocelistnı svalm. nasalis nosnı svalm. obliquus auriculae sikmy boltcovy svalm. obliquus capitis inferior dolnı sikmy hlavovy svalm. obliquus capitis superior hornı sikmy hlavovy svalm. obliquus externus abdominis povrchovy sikmy brisnı svalm. obliquus inferior dolnı sikmy svalm. obliquus internus abdominis hluboky sikmy brisnı svalm. obliquus superior hornı sikmy svalm. occipitalis tylnı svalm. occipitofrontalis tylocelnı svalm. omohyoideus lopatkojazylkovy svalm. orbicularis oculi ocnı kruhovy svalm. orbicularis oris ustnı kruhovy svalm. orbitalis ocnicovy svalm. palatoglossus patrojazykovy svalm. palatopharyngeus patrohltanovy svalm. pectoralis major velky prsnı svalm. pectoralis minor maly prsnı svalm. platysma krcnı koznı svalm. procerus stıhly nosnı svalm. psoas bedernı svalm. pterygoideus lateralis bocnı krıdlovity svalm. pterygoideus medialis pristrednı krıdlovity svalm. pubococcygeus stydkokostrcnı svalm. puborectalis stydkokonecnıkovy svalm. pubovaginalis stydkoposevnı svalm. pyramidalis auriculae boltcovy pyramidovy svalm. quadratus labii inferioris ctvercovy sval dolnıho rtum. quadratus labii superioris ctvercovy sval hornıho rtum. quadratus lumborum bedernı ctvercovy svalm. rectus abdominis prımy brisnı svalm. rectus capitis anterior prednı hlavovy prımy svalm. rectus capitis lateralis bocnı hlavovy prımy svalm. rectus capitis posterior major velky zadnı hlavovy prımy svalm. rectus capitis posterior minor maly zadnı hlavovy prımy svalm. rectus inferior dolnı prımy svalm. rectus lateralis bocnı prımy svalm. rectus medialis pristrednı prımy svalm. rectus superior hornı prımy svalm. risorius smıchovy svalm. salpingopharyngeus trubicohltanovy svalm. scalenus anterior prednı sikmy svalm. scalenus medius strednı sikmy svalm. scalenus minimus maly sikmy svalm. scalenus posterior zadnı sikmy sval

5 SLOVNICKY 159

m. serratus anterior superior hornı prednı pilovity svalm. serratus posterior inferior dolnı zadnı pilovity svalm. sphincter ani ritnı sveracm. sphincter pupillae zornicovy sveracm. spinalis capitis hlavovy trnovy svalm. spinalis cervicis krcnı trnovy svalm. spinalis thoracis hrudnı trnovy svalm. spinalis trnovy svalm. stapedius trmınkovy svalm. sternocleidomastoideus hlavovy zdvihacm. sternocostalis zebrohrudnı svalm. sternohyoideus jazylkohrudnı svalm. sternothyroideus stıtohrudnı svalm. styloglossus bodcojazykovy svalm. stylohyoideus bodcojazylkkovy svalm. stylopharyngeus bodcohltanovy svalm. tarsalis inferior dolnı plotenkovy svalm. tarsalis superior hornı plotenkovy svalm. temporalis spankovy svalm. temporoparietalis spankotemennı svalm. tensor tympani bubınkovy napınacm. tensor veli palatini napınac mekkeho patram. thyroarytaenoideus stıtohlasivkovy svalm. thyroepiglotticus stıtoprıklopkovy svalm. thyrohyoideus stıtojazylkovy svalm. tragicus kozlıkovy svalm. transversus abdominis prıcny brisnı svalm. transversus auriculae prıcny boltcovy svalm. transversus linguae prıcny jazykove svalm. transversus menti prıcny bradovy svalm. triangularis trojuhelnıkovy svalm. uvulae cıpkovy svalm. verticalis linguae svisly jazykovy svalm. vocalis hlasovy svalm. zygomaticus major velky lıcnı svalm. zygomaticus minor maly lıcnı svalmm. infrahyoidei podjazylkove svalymm. intercostales externi vnejsı mezizebernı svalymm. intercostales interni vnitrnı mezizebernı svalymm. intertransversarii anteriores cervicis prednı krcnı meziprıcne svalymm. levatores costarum zdvihace zebermm. multifidi rozeklane svalymm. suprahyoidei nadjazylkove svaly

5 SLOVNICKY 160

Slovnıcek nervu

ganglion cervicale superius hornı krcnı nervova uzlinan. abducens odtahovacı nerv (VI.)n. accessorius prıdatny nerv (XI.)n. cochlearis hlemyzd’ovy nervn. facialis lıcnı nerv (VII.)n. genitofemoralis stehnopohlavnı nervn. glossopharyngeus jazykohltanovy nerv (IX.)n. hypoglossus podjazykovy nerv (XII.)n. iliohypogastricus kyclopodbriskovy nervn. ilioinguinalis kyclotrıselny nervn. laryngeus inferior dolnı hrtanovy nervn. laryngeus recurrens navratny hltanovy nervn. laryngeus superior hornı hrtanovy nervn. mandibularis dolnı celistnı nervn. maxillaris hornı celistnı nervn. mylohyoideus jazylkocelistnı nervn. oculomotorius okohybny nerv (III.)n. olfactorius cichovy nerv (I.)n. ophthalmicus ocnı nervn. opticus zrakovy nerv (II.)n. pectoralis medialis pristrednı prsnı nervn. phrenicus branicnı nervn. pterygoideus lateralis bocnı krıdlovity nervn. pterygoideus medialis pristrednı krıdlovity nervn. pudendus ohanbovy nervn. stapedius trmınkovy nervn. subcostalis podzebernı nervn. suboccipitalis podtylnı nervn. thoracodorsalis hrudnıkohrbetnı nervn. trigeminus trojklanny nerv (V.)n. trochlearis kladkovy nerv (IV.)n. vagus bloudivy nerv (X.)n. vestibularis predsınovy nervn. vestibulocochlearis predsınohlemyzd’ovy nerv (VIII.)nn. intercostales mezizebernı nervynn. pectorales prsnı nervynn. temporales profundi hluboke spankove nervypars supraclavicularis plexus brachialis nadklıcnı cast paznı pleteneplexus cervicalis krcnı pletenplexus lumbalis bedernı pletenplexus pharyngeus hltanova pletenplexus sacralis krızova pletenr. colli nervi facialis krcnı vetev lıcnıho nervur. externus nervi laryngei superioris vnejsı vetev hornıho hrtanoveho nervurr. dorsales nervorum spinalium hrebetnı (zadnı) vetve mısnıch nervurr. ventrales nervorum spinalium brisnı (prednı) vetve mısnıch nervu

5 SLOVNICKY 161

Slovnıcek k pateri Columna vertebralis (pater)

Obrazek 80: Pater, pohled zprava a zpredu

Vertebrae cervicales (krcnıobratle)Krcnıch obratlu je sedm aoznacujı se zkratkami C1-C7.

Vertebrae thoracicae (hrudnıobratle)Hrudnıch obratlu je dva-nact a oznacujı se zkratkamiTh1-TH12.

Vertebrae lumbales (be-dernı obratle)Bedernıch obratlu je pet aoznacujı se zkratkami L1-L5.

Os sacrum (kost krızova)Kost krızova je vytvorenasrustem z peti vertebrae sa-crales (sakralnı obratle), kterese oznacujı zkratkami S1-S5.

Os coccygis (kost kostrcnı)Kost kostrcnı (kostrc) je tvo-rena spojenymi tely ctyr azpeti vertebrae coccygeae (kostrcnıobratle), ktere se oznacujızkratkami Co1-Co4(5).

79CIHAK, R., GRIM, M. Anatomie I. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2003. s. 97.

6 DELENI SVALU DO SKUPIN A, B, C A D 162

6 DELENI SVALU DO SKUPIN A, B, C a D

A

diaphragmam. buccinatorm. genioglossusm. hyoglossusm. chondroglossusm. levator veli palatinim. longitudinalis inferior (profundus)m. longitudinalis superior (superficialis)m. masseterm. obliquus capitis inferiorm. obliquus capitis superiorm. orbicularis oculim. orbicularis orism. palatoglossusm. pterygoideus lateralism. pterygoideus medialism. rectus capitis posterior majorm. rectus capitis posterior minorm. stapediusm. styloglossusm. temporalism. tensor tympanim. tensor veli palatinim. transversus linguaem. uvulaem. verticalis linguaem. vocalismm. intercostales externimm. intercostales internimm. levatores costarum

B

m. ciliarism. constrictor pharyngis superiorm. corrugator superciliim. depressor anguli oris (m. triangularis)m. depressor labii inferioris (m. quadratus labii inferioris)m. depressor septim. depressor superciliim. digastricusm. dilatator pupillae


m. frontalis (venter frontalis musculi occipitofrontalis)m. geniohyoideusm. levator anguli orism. levator labii superioris alaeque nasim. levator labii superioris (m. quadratus labii superioris)m. longus capitism. longus collim. mentalism. mylohyoideusm. nasalism. occipitalis (venter occipitalis musculi occipitofrontalis)m. occipitofrontalism. omohyoideusm. orbitalism. palatopharyngeusm. procerusm. rectus capitis anteriorm. rectus capitis lateralism. risoriusm. scalenus anteriorm. scalenus mediusm. scalenus posteriorm. sphincter pupillaem. sternocleidomastoideusm. sternohyoideusm. sternothyroideusm. stylohyoideusm. temporoparietalism. thyrohyoideusm. transversus abdominism. zygomaticus majorm. zygomaticus minormm. intertransversarii anteriores cervicisplatysma

C

m. aryepiglotticusm. arytaenoideus obliquusm. arytaenoideus transversusm. ceratocricoideusm. coccygeusm. constrictor pharyngis inferiorm. constrictor pharyngis mediusm. cricoarytaenoideus lateralis


m. cricoarytaenoideus posteriorm. cricothyroideusm. erector spinaem. iliocostalism. latissimus dorsim. levator anim. levator palpebrae superiorism. longissimusm. obliquus abdominis externusm. obliquus abdominis internusm. obliquus inferiorm. obliquus superiorm. pectoralis majorm. pectoralis minorm. quadratus lumborumm. rectus abdominism. rectus inferiorm. rectus lateralism. rectus medialism. rectus superiorm. salpingopharyngeusm. scalenus minimusm. serratus anteriorm. serratus posterior inferiorm. serratus posterior superiorm. spinalism. sternalis m. stylopharyngeusm. tarsalis inferiorm. tarsalis superiorm. thyroarytaenoideusm. thyroepiglotticusm. transversus menti

D

m. antitragicusm. auricularis anteriorm. auricularis posteriorm. auricularis superiorm. helicis majorm. helicis minorm. incisurae helicism. obliquus auriculaem. pyramidalis auriculaem. tragicus


m. transversus auriculae


7 SEZNAM LITERATURY

AMBLER, Z. Neurologie pro studenty lekarske fakulty. 5. vyd. Praha : Karolinum, 2004. 399s. ISBN 80-246-0894-4.BENSON, J. H., TALARO, K. P. Human Anatomy. 4. vyd. Dubuque : Wm. C. Brown Pub-lishers, 1993. 358 s. ISBN 0-697-15020-8.CLAY, J. H., POUNDS, D. M. Basic Clinical Massage Therapy. Baltimore : Lippincott Willi-ams & Wilkins, 2003. 412 s. ISBN 0-7817-6307-X.CIHAK, R., GRIM, M. Anatomie I. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2003. 497 s. ISBN 80-7169-970-5.CIHAK, R. Anatomie III. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1997. 655 s. ISBN 80-7169-140-2.DYLEVSKY, I., DRUGA, R., MRAZKOVA, O. Funkcnı anatomie cloveka. 1. vyd. Praha :Avicenum, 2000. 664 s. ISBN 80-7169-681-1.DYLEVSKY, I. Zaklady anatomie. 1. vyd. Praha : Triton, 2006. 271 s. ISBN 80-7254-886-7.FENEIS, H. Anatomicky obrazovy slovnık. 1. vyd. Praha : Avicenum, 1981. 478 s.FINANDOVA, D., FINANDO, S. Fundovane doteky. Olomouc : Poznanı, 2004. 220 s. ISBN80-86606-25-2.GANGALE, D. C. Rehabilitace orofacialnı oblasti. 1. vyd. Praha : Avicenum, 2004. 229 s.ISBN 80-247-0534-6.GRIM, M., DRUGA, R. Zaklady anatomie. 1. vyd. Praha : Karolinum, 2001. 159 s. ISBN80-7262-112-2.GROSS, J. M., FETTO, J., ROSEN, E. Vysetrenı pohyboveho aparatu. 1. vyd. Praha : Triton,2005. 599 s. ISBN 80-7254-720-8.HUTCHINSON, M., MALLATT, J., MARIEB, E. N. Lidske telo. 1. vyd. Brno : CP Books,2005. 142 s. ISBN 80-251-0662-4.JANDA, V., KRAUS, J. Neurologie pro rehabilitacnı pracovnıky. 2. vyd. Praha : Avicenum,1987. 231 s.JAVUREK, J. Vybrane kapitoly z klinicke kineziologie. Praha : SPN, 1986. 264 s.KLENKOVA, J. Logopedie. 1. vyd. Praha : Grada Pulishing, 2007. 224 s. ISBN 80-247-1110-9KABELE, F. Rozvıjenı hybnosti a reci detı s detskou mozkovou obrnou. 1. vyd. Praha : SPN,1988. 173 s.KELLER, O. Elektromyografie. I. vyd. Praha : Triton, 1998. 108 s. ISBN 80-85875-60-8.KOUKOLIK, F. Lidsky mozek. 2. vyd. Praha : Portal, 2002. 451 s. ISBN 80-7178-632-2.LEJSKA, M. Poruchy verbalnı komunikace a foniatrie. Brno : Paido, 2003. 156 s. ISBN 80-7315-038-7LECHTA, V. a kol. Diagnostika narusene komunikacnı schopnosti. 1. vyd. Praha : Portal, 2003.359 s. ISBN 80-7178-801-5.LECHTA, V. Koktavost. 1. vyd. Praha : Portal, 2004. 231 s. ISBN 80-7178-867-8.LIPPERT, L. S. Clinical Kinesiology for Physical Therapist Assistants. 3. vyd. Philadelphia : F.A. Davis Company, 2000. 475 s. ISBN 0-8036-0453-X.LEWIT, K. Manipulacnı lecba. 5. vyd. Praha : Sdelovacı technika, rok vydanı neuveden. 411s. ISBN 80-86645-04-5.LINC, R., DOUBKOVA, A. Anatomie hybnosti I. 2. vyd. Praha : Vydavatelstvı Karolinum,2002. 247 s. ISBN 80-7184-993-6.


MARIEB, E. N., MALLAT, J. Anatomie lidskeho tela. 1. vyd. Brno : CP Books, 2005. 863 s.ISBN 80-251-0066-9.MORALES, C. R. Orofacialnı regulacnı terapie. 1. vyd. Praha : Portal, 2006. 183 s. ISBN80-7367-105-0.MRAZKOVA, O. Systematicka, topograficka a klinicka anatomie III. - Pohybovy aparat hlavy atrupu. 1. vyd. Praha : Vydavatelstvı Karolinum, 1995. 164 s. ISBN 80-7184-108-0.OLIVER, J., MIDDLEDITCH, A. Functional Anatomy of the Spine. 3. vyd. Edinburgh :Butterworth-Heinemann, 2004. 328 s., ISBN 0-7506-0052-7.OPAVSKY, J. Neurologicke vysetrenı v rehabilitaci pro fyzioterapeuty.. Blizsı informace neuve-deny.OSTATNIKOVA, D. Anatomia, fyziologia a patofyziologia reci. 1. vyd. Bratislava : Asklepios,2003. 107 s. ISBN 80-7167-046-4.PETRACKOVA, V., KRAUS, J. a kol. Akademicky slovnık cizıch slov. 1. vyd. Praha : Acade-mia, 1997. 834 s. ISBN 80-200-0607-9.PFEIFFER, J. Neurologie v rehabilitaci. 1. vyd. Praha : Avicenum, 2007. 351 s. ISBN 978-80-247-1135-5.ROHEN, J. W., YOKOCHI, C. Anatomie cloveka. 1. vyd. Martin : Osveta, 1994. 484 s. ISBN80-217-0446-2.ROUTNEROVA, M, BERANEK, J., HREBIKOVA, M. Zaklady neurofyziologie pro specialnıpedagogy. Facilitace ontogenetickeho vyvoje. Praha : IPPP CR, 2002. 36 s.SKODOVA, E., JEDLICKA, I. a kol. Klinicka logopedie. 1. vyd. Praha : Portal, 2003. 612 s.ISBN 80-7178-564-6.TORTORA, G. J., DERRICKSON, B. Principles of Anatomy and Physiology. 11. vyd. Hoboken: John Wiley & Sons, 2006. 132 s. ISBN 0-471-71871-8.TROJAN, S., DRUGA, R., PFEIFFER, J., VOTAVA, J. Fyziologie a lecebna rehabilitace motorikycloveka. 2. vyd. Praha : Avicenum, 2001. 226 s. ISBN 80-247-0031-X.THYME-FROKJAER, K., FROKJAER-JENSEN, B. Die Akzentmethode. 1. vyd. Idstein :Schulz-Kirchner Verlag, 2003. 169 s. ISBN 3-8248-0428-X.UPLEDGER, J. E., VREDEVOOGD, J. D. Kraniosakralnı terapie. Olomouc : Poznanı, 2004.381 s. ISBN 80-86606-29-5.VELE, F. Kineziologie. 2. vyd. Praha : Triton, 2006. 375 s. ISBN 80-2754-837-9.VITASKOVA, K., PEUTELSCHMIEDOVA, A. Logopedie. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Pa-lackeho v Olomouci, 2005. 182 s. ISBN 80-244-1088-5.VONASKOVA, E. Testovanı v rehabilitacnı praxi. 1. vyd. Brno : NCONZO, 2004. 65 s. ISBN80-7013-398-8.WENDLER, J., SEIDNER, W., EYSHOLDT, U. Lehrbuch der Phoniatrie und Paudaudiologie.3. vyd. Stuttgart : Thieme, 1996. 358 s. ISBN 3-13-102294-9.WILLIAMS, P. L. a kol. Gray’s Anatomy. 38. vyd. New York : Churchill Livingstone, 1995.2092 s. ISBN 0-443-05717-6.ZRZAVY, J. Latinsko-ceske anatomicke nazvoslovı. 1. vyd. Olomouc : Univerzita Palackeho,1985. 378 s.

Abeceda anatomie pro logopedy - Univerzita Karlova

Documents