1lwella.sweb.cz › EM.doc · Web viewBenelux, Česko-Slovensko Společný trh stejné podmínky jako (, navíc odstranění překážek, které brání volnému pohybu zboží, služeb,

1. EVROPSKÁ MYŠLENKA, VZNIK A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE AŽ DO VZNIKU JEDNOTNÉHO TRHU ES

EVROPSKÁ MYŠLENKA

u zrodu stáli:· Sir Winston Churchil

ministerský předseda GB· Robert Schuman + Jean Monet

francouzští ministr zahraničí a ekonomický poradce; zasloužili se o vznik ESUO

· Konrad Adenauer první poválečný německý kancléř; zasloužil se o německo-francouzské

usmíření· Alcide de Gasperi

italský premiér; zasloužil se o zapojení Itálie do západoevropských struktur· Paul Henri Spaak

belgický politik; prezidentem ESUO, zasloužil se o zapojení Beneluxu· Walter Hallstein

německý ministr zahraničí; zasloužil se o realizaci společného trhu; první předseda EK

· Altiero Spinelli italský politik; představitel evropského federalismu

Mírpo 2. sv.v. (1945) chtěli obyvatelé Evropy zabránit podobné tragédiikladli si za cíl vytvořit mírové soužití evropských státůbez použití války jako prostředek řešení sporů a zajištění hospodářské prosperityvýše uvedení státnici začali přesvědčovat své národy, aby vstoupili do

nové érychtěli vytvořit nový řád založený na společných zájmech občanů a

národůa na smlouvách zaručujících dodržování práva a rovnost všech států

BezpečnostEvropa se tímto tématem musí zabývat i ve 21. století, protože bezpečnost nikdy není něco samozřejméhoEU musí účinně zajišťovat bezpečnost svých 25 státůmusí konstruktivně spolupracovat se sousedními regiony (S.Af., Balkán,

Kavkaz...)nesmí zapomínat na ochranu svých vojenských a strategických zájmůmusí spolupracovat se svými spojenci, zejména v rámci NATO a rozvíjet evropskou bezpečnostní a obrannou politiku EBOPmusí bojovat s terorismem a organizovaným zločinem

chce se stát prostorem svobody, bezpečí a spravedlnosti,v němž má každý člověk přístup ke spravedlnosti a je stejně chráněn

zákonem

Hospodářská a sociální solidaritahospodářský základ EU by měl zaručovat její dynamiku a úspěchtj. jednotný trh tvořený všemi státy a jednotná měnu, kterou používá 12 z nichaby byla EU schopna konkurovat ostatním mocnostem, musí být její

země jednotnéprakticky to spočívá v odstraňování překážek bránících obchodua omezení nadbytečné administrativyceloevropská volná hospodářská soutěž ale musí být vyvážena

solidaritoutj. praktickou pomocí obyčejným lidem(strukturální fondy, poskytnutí pomoci lidem postiženým záplavami...)

Výsledek:- v jednotě je síla- EU je světovou obchodní mocností a hraje klíčovou roli v mezinárodních

jednáních- síla Evropy spočívá v její schopnosti jednat jednotně na základě

rozhodnutí demokratických institucí – ER, EP, R, EK...

VZNIK A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE

Stupně ekonomické integracePásmo volného obchodu

- zúčastněné země se domluví, že odstraní všechny překážky, které brání pohybu zboží mezi nimi

- ve vztahu k nečlenským zemím si každá země ponechává svoji celní politiku (vlastní celní tarify)

- neexistuje orgán, který by stanovil jednotnou celní politiku- ESVO, NAFTA, CEFTA

Celní unie- stejné podmínky jako , navíc společná celní politika vůči nečlenským

zemím- Benelux, Česko-Slovensko

Společný trh- stejné podmínky jako , navíc odstranění překážek, které brání volnému

pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu- země ES v 60.-90. letech

Hospodářská (měnová) unie- stejné podmínky jako , navíc sbližování hospodářské politiky

zúčastněných zemí- vyvrcholením je zavedení společné měny- EU v 90. letech, EMU od 1999

Úplná hospodářská a politická unie- úplné propojení hospodářské i politické- zatím ve světě neexistuje- směřuje sem EU

5 etap integračního vývoje

☺ 1. etapa – integračních východisek formovaných výsledky 2. sv.v.(1945 – 1951)obyvatelé Evropy chtěli zabránit podobné tragédiipotřeba zajistit stabilitu a mírsvou roli hrál také rostoucí vliv Sovětského svazu a jeho potenciální nebezpečnost pro západní demokraciesjednocená západní Evropa měla větší šanci ustát potenciální konflikt se státy východního bloku

9/1946 W. Churchil vyzývá v Zurichu k založení spojených států evropskýchvzorem bylo USA

6/1947 USA vyhlašuje Marshallův plán k obnově zničené Evropy4/1948 vzniká OECC (Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci),

aby koordinovala realizaci Marshallova plánu4/1951 (s platností 7/1952 do 2002) Pařížská dohoda (Schumanova deklarace)

smlouva o založení ESUO (Evropského společenství uhlí a oceli)podepsána představiteli Bel., Fr., Ni., Lu., It., Něm. – šestkouintegrace sektorového typu – odrážela ekonomické i politické zájmytento průmysl byl vyjmut z kontroly jednotlivých vlád proti militarizaci Německa bez těchto dvou průmyslů je vedení války nemyslitelnéřešení nepřátelského poměrů Fr. a SRN – studená válka

☺ 2. etapa – ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky(1952 – 1973)

3/1957 (s platností 1/1958) Římské smlouvyzaložení EHS (Evropské hospodářské společenství)užší spojení, hospodářský a sociální pokrokzlepšování životních a pracovních podmíneka Euratomu (evropské společenství pro atomovou energii)spojení pro nukleární energii – dohnat USA a SSSR, stimulovat produkcizvýšení bezpečnosti a kontrola zacházení s jaderným materiálemmírové využívání

60. léta prohloubení integrace1960 EFTA = ESVO (Evropské sdružení volného obchodu)Stockholmská úmluva – Dán., Nor., Port., Rak., GB, Sev. I., Švédsko,

Švýc.volný trh, ale bez společných institucí

1966 Lucemburský kompromis

každý národ má právo Veta, může-li zákon ohrozit jeho suverénní zájmy1965 (s platností 6/1967) slučovací smlouva

sloučeny 3 smlouvy – ESUO + EHS + Euratomdále jen jako Smlouvy o evropských společenstvích

1968 vznik celní unie – odbourání překážek v obchoděodstranění vnitřních cel a zavedení stejného tarifu vůči třetím zemím

1/1973 přistoupily Dánsko, Irsko a GB – vzniká devítka

☺ 3. etapa – stagnace integračních procesů a strukturálních krizí(1974 – 1985)surovinová a en. krize – omezení dodávek ropy ze států Perského zálivunásledovalo mnohonásobné zvýšení cen energií a pohonných hmotoslabení evropských podniků vysoká nezaměstnanostpodniky musí soutěžit s východoasijskými konkurentypoč. 70. let navíc přibyla taky měnová krizemuselo být zrušeno navázání evropských měn na USD

3/1979 zavedení EMS (Evropského měnového systému)měl zamezit velkým fluktuacím v měnových kurzech8 zemí se zavazuje udržovat výměnný kurz v určitém rozpětí (ve stabilních poměrech)vznik ECU (European Currency Unit) – evropská košová měnové jednotky slouží ke zúčtování mezinárodních měnových operací

1974 zřízena ER – rozhodování základních politických otázek ES1974 vzniká také EP1975 smlouva o finančním hospodaření

širší rozpočtové pravomoci EPvzniká Účetní dvůr v Lucemburku

1/1981 přistupuje Řecko – desítka1985 podepsána Schengenská dohoda

odstranění kontrol na vnitřních hranicích a spolupráce při ochraně vnějších

☺ 4. etapa – oživení integrační dynamiky a rozšíření jejího teritoriálního rozmětu(1986 – 1992)

1/1986 přistupují Portugalsko a Španělsko – dvanáctka1986 (s platností 1987) JEA (Jednotný evropský akt)

nový cíl – do konce roku 1992 vybudovat jednotný vnitřní trhjako prostor bez vnitřních hranic pro volný pohyb zboží, osob a kapitáluv podstatě šlo o kodifikaci Bílé knihy o opatření k dokončení vnitřního

trhukde JVT je stálým cílem integraceodstranění věcných (prohlídky, pasy na hranicích), technických (normy) a fiskálních (daně) překážek

7/1989 PHARE

Záp. Evropa a Sev. Amerika podporují hospodářské reformy ve Stř. Evropě (P., M.)

☺ 5 – etapa – formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie(od 1993)

2/1992 (s platností od 1993) Maastrichtská smlouva – Smlouva o Evropské uniicesta k politickému sjednocováníochrana práv občanů unie, společná zahraniční a bezpečnostní politikaunie jako prostor svobody – azyl, volný pohybrozdělila evropské integrační aktivity do třech pilířů

I. - aktivity ESII. – společná zahraniční a bezpečnostní politikaIII. – justice a vnitřní bezpečnost

1/1993 JVT vstupuje v platnost1/1995 rozšíření o Rakousko, Švédsko, Finsko - patáctka1997 Amsterodamská smlouva – novela Maastrichtské smlouvy

rozšířila III. pilíř o imigrační politiku a ochranu menšinrezoluce zaměstnanosti a růstuCharta sociálních práv a svobod – definována základní práva občanů EUSchengenské dohody se staly součástí právního systému EU

2. ROZVOJ EVROPSKÉ UNIE (OD MAASTRICHTU DO SOUČASNOSTI). EVROPSKÁ UNIE A JEJÍ EKONOMICKÁ

VÝKONNOST NA PRAHU 21. STOL. LISABONSKÁ STRATEGIE ROZVOJE EU.

· svět vstoupil do 21. stol. a Evropané se musejí společně vyrovnávat s globalizací

· role národních států oslabuje· vzrůstá tlak nadnárodních firem· je jednoduché rozkolísat měnu· nové revoluční technologie a šíření Internetu mění světové

hospodářství· tyto hluboké změny s sebou přinášejí i sociální krize a kulturní

šok

od Maastrichtu do dneška

2/1992 podepsána v holandském Maastrichtu Smlouva o Evropské unii (platná od 11/1993)představuje výraznou reformu zakládajících smluvje základem pro vytvoření Hospodářské a měnové unie do roku 1999se společnou měnou euro a rozvinutí politického rozměru evropské integrace v podobě společné zahraniční a bezpečnostní politiky a spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí

cíle integračního procesu v   ekonomické oblasti harmonický a vyvážený rozvoj ekonomických činností trvalý a neinflační růst s ohledem na ochranu ŽP vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti vysoká úroveň zaměstnanosti, sociální ochrany,

zvyšování životní úrovně upevňování hospodářské a sociální soudržnosti

3 pilíře sjednocovacího procesu podle Maastrichtské smlouvy smlouva vytvořila strukturu s 3mi samostatnými oblastmi, které bývají označovány jako pilíře1. pilířzahrnuje tři základní smlouvy o Evropských společenstvích (ESUO+EHS+Euratom)tyto smlouvy vytvořily právní a institucionální základ pro celní unii, jednotný evropský trh a Hospodářskou a měnovou uniivytvoření jedinečné institucionální struktury, vytvoření specifického právního systému závazný nejen pro členské státy, ale i pro vnitrostátní subjekty těchto států (fyz. + pr. o.)v rámci prvního pilíře se realizují politiky Evropského společenství:

společná zemědělská pol. výzkum a vývoj

společná obchodní pol. průmyslová pol.dopravní pol. ochrana ŽPochrana hospodářské soutěže ochrana spotřebitelestrukturální politika vzdělávání a kultura sociální pol. a další

od roku 2003 jsou zahrnuty taky vízová azylová a migrační pol. a další politiky vztahující se k volnému pohybu osob a kontrola vnějších hranic EU2. pilířzahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku umožňující, aby EU vystupovala v mezinárodních vztazích jako samostatný činitel a prosazovala svůj vliv a společné zájmy členských států na mezinárodní scéně3. pilířzahrnuje policejní a soudní spolupráci v trestních věcechcílem je zajistit všem občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva a to i prevencí a bojem proti kriminalitě, zvláště proti terorismu, obchodu s lidmi, ilegálnímu obchodu se zbraněmi a drogami, proti korupci a podvodům, proti rasismu a xenofobii

1/1995 pod vlivem nové evropské dynamiky se připojily další státyFinsko, Rakousko, Švédsko - patnáctka

v průběhu devadesátých let byly uzavřeny ještě dvě smlouvy významně ovlivňující EU

10/1997 podepsána Amsterodamská smlouva (platná od 5/1999)rozšířila spolupráci v oblasti III. pilíře o imigrační politiku a ochranu

menšindefinovala základní práva občanů EUa základní principy společné zahraniční politikyneúspěšný pokus o zásadnější reformu EU a prohloubení politického

sjednocováníhlavní body Amsterodamské smlouvy: svoboda, bezpečnost, spolupráce

zóna SBaS musí být vytvořena do 5ti let (Dánsko má výjimku)

svoboda pohybu osob v Unii – Schengenská dohoda začleněna do smlouvy (GB + Irsko – zůstávají kontroly)

policejní agentura Europol spolupráce v oblasti imigrace harmonizace příslušných zákonů

Unie a občan společné politiky na podporu zaměstnanosti harmonizace sociálních předpisů posílení opatření k ochraně zdraví a

spotřebitele efektivní a koherentní vnější politika

do aquis zařazeny peterburské úkoly (humanitární a záchranné akce, bojové nasazení při krizi, opatření k udržení míru)

jednomyslné přijímání strategie, při její realizaci je nutný souhlas většiny

instituce EK – 20 členů posílení role EP lepší mechanismus spolupráce EP a R

otázka užší spolupráce – flexibility členským zemím umožněno postupovat

k Hospodářské a měnové unii různou rychlostí – diferenciovaná integrace

Zmocňovací klauzule umožňuje těsnější spolupráci

7/1997 Agenda 2000akční program přijatý Evropskou komisípolitická diagnóza současných problémů EU a náměty na politickou

terapii(tj. dokument o rozšíření a o reformě společných politik)zpráva o budoucím finančním rámci Unie po 31.12.1999identifikovala potřebu reforem v oblasti:

o vnitřní politikyo hospodářské a sociální soudržnostio společné zemědělské politikyo postavení EU ve světěo efektivnějšího fungování Komise EU

obsahuje 10 analýz států žádajících o členství v EU vč. analýz dopadů rozšíření na politiky EU

2/2001 podepsána Smlouva z Nice (platná od 2/2003)· většina zavedených opatření měla

připravit EU na rozšíření o 10 nových zemí a zabezpečit do budoucna její akceschopnost

· změněn způsob rozhodování v EU – v mnoha oblastech byl princip jednomyslnosti nahrazen hlasováním kvalifikovanou většinou

· zavádí se princip tzv. dvojité většiny (pro přijetí návrhu musí být např. 55% členů R reprezentující 65% obyvatelstva EU)

· zvýšila počet poslanců EP na 732 a přerozdělila hlasy

· podepsána Charta základních práv (jako potenciální základ evropské ústavy) – kritizována pro „předimenzovaný“ počet sociálních práv (např. stávky), ale není pro členské státy právně závazná

· přijata Evropská sociální agenda – obsahuje seznam konkrétních témat, které se EU zavázala projednat během nejbližších 5 let (je odpovědí na sílící požadavky odborů a organizací chránící občany Unie)

· evropská agentura pro bezpečnost potravin

jaro 2000 přijata Lisabonská strategie· EU by se měla do roku 2010 stát

nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou na světě schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností

· rovnocenná s USA· v oblasti výzkumu – vytvořit Evroský výzkumný prostor

– dosáhnout 3% z HDP výdajů na vědu a výzkum (v současnosti je průměrně vynakládáno pouze 1,9%, což jsou 2/3 úrovně USA)

triáda cílů: konkurenceschopnost trvale udržitelný rozvoj sociální soudržnost

· skrývá v sobě vztahy vzájemné rivality spíše než komplementarity

příčiny nevalného úspěchu:· hodnocení implementace

strategie po prvních 5ti letech přineslo zklamání

· rychlost a hloubka dosaženého pokroku je nedostatečná, aby mohlo být dosaženo cílů pro rok 2010

· situace je ještě více komplikovaná rozšířením Unie o nové členy s mnohem větší nezaměstnaností, nižší produktivitou práce, menšími výdaji na výzkum...

optimismus v očekávané míře růstu – strategie byla ovlivněna pozitivním ekonomickým klimatem 1. poloviny 19. stol., ekonomie se ale obecně dostala do recese (přírůstek HDP z 3% na 1,2%) – to zbrzdilo investiční činnost, reformy, výdaje na výzkum, růst zaměstnanosti...

euforie z nových technologií – tvůrci strategie se až příliš inspirovali Amerikou a tím, jak rychle se tam rozšířila výroba a aplikace nových technologií – účinek nových technologií v Evropě je ale ve skutečnosti mnohem nižší než v USA

neúměrné rozšíření – původních 3 pilířů (ekonomického, sociálního a ekologického) se prostřednictvím nejrůznějších akčních plánů rozrostlo o řadu dalších cílů s vysokou „prioritou“ – strategie „pojednává o všem, a tudíž o ničem“ a „odpovědný je každý, a tudíž nikdo“

způsob řízení strategie – jednotlivé země nemají postupovat podle příkazu nějaké instituce, ale uplatňuje se benchmarking = proces vzájemného učení, členským zemím se ponechává velká volnost a naráží na nedostatek vůle a odpovědnosti

konflikt cílů – ekonomické priority x sociální a ekologické priority

neznalost evropské veřejnosti – novou strategii nikdo občanům kloudně nevysvětlil, nebyla např. vydána žádná srozumitelná informační publikace

Aktuální vývojv současné době jsou nejvýznamnější otázky, kterými se EU zabývá, tyto:

Ratifikace Smlouvy o Ústavě pro Evropu po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemsku nejsou evropští politici jednotní,jak by se mělo dále v této otázce pokračovatčást z nich si přeje v ratifikaci pokračovat druhá část chce ratifikaci buď úplně zastavit nebo zmrazit aby ústava vstoupila v platnost, musí jí odsouhlasit všechny členské státy EU buď v referendu nebo v národních parlamentech

Rozšíření EU o další státy v roce 2007 je plánováno přijetí Bulharska a Rumunska do EUzejména v západních zemích se však objevují názory, že by se noví členové měli přijímat až po nutných reformách ve fungování EU,ať už by šlo o reformy institucí, společné zemědělské politiky nebo dalších oblastí

po summitu v Helsinkách v roce 1999 byl Turecku přiznán oficiální status kandidátské země v roce 2004 se Chorvatsko stalo kandidátskou zemí

3. PROCES VÝCHODNÍHO ROZŠÍŘENÍ EU – JEHO SPECIFIKA, VÝHODY, RIZIKA

do současné doby se EU rozšířila celkem pětkrát v roce 1973 o Dánsko, Irsko a Spojené království Řecko se připojilo v roce 1981následováno Španělskem a Portugalskem v roce 1986další rozšíření bylo v roce 1995, kdy se členy staly Finsko, Rakousko a Švédskoposlední rozšíření v květnu 2004 bylo největší v historii Unie. Členy se stalo těchto 10 zemí: ČR, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko

v polovině 90. let obdržela EU žádosti o členství od:zemí bývalého sovětského bloku – Bulharska, ČR, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenskatří pobaltských zemí, které kdysi byli součástí Sovětského svazu – Estonska, Litvy, Lotyšskajedné bývalé jugoslávské republiky – Slovinskaa dvou středomořských zemí – Kypr a Malta

EU tyto žádosti uvítala jako příležitost, která pomůže stabilizovat evropský kontinenta poskytne výhody evropského sjednocování těmto mladým demokraciím12/1997 v Lucemburku a 12/1999 v Helsinkáchbyla zahájena přístupová jednání s kandidátskými zeměmišlo o největší rozšíření v historii EUjednání s deseti kandidátskými zeměmi byla dokončena 12/2002 v Kodani5/2004 přistoupily tyto země k EU

jednání probíhalo ve dvou vlnách:přestože byly přihlášky všech 12 zemí přijaty na zasedání Evropské rady v Lucemburku (prosinec 1997) příznivě, bylo rozhodnuto postupovat ve dvou fázích3/1998 zahájena jednání o přistoupení s první vlnou kandidátských zemí

ČR, Estonsko, Kypr, Maďarsko, Polsko, Slovinsko12/1999 ostatní země se připojily až po zasedání ER v Helsinkách

Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko a Slovensko

jak to probíhalo?· v roce 1989 pádem berlínské zdi a železné opony· EU v zápětí zřídila program PHARE, jehož prostřednictvím

poskytovala novým demokraciím finanční pomoc na transformaci hospodářství a provádění politických reforem

· v roce 1993 v Kodani ER poprvé prohlásila, že se „přidružené země ve střední a východní Evropě, mohou stát členy Evropské unie, pokud si to přejí“ER zde zároveň stanovila tři hlavní kritéria (kodaňská), která musí kandidátské země splňovat před přistoupením k EU

o politické kritérium – stabilní instituce zaručující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv, úcta k menšinám a jejich ochrana

o ekonomické kritérium – fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v Unii

o schopnost plnit závazky vyplývající z členství v EU, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie

· v roce 1995 stanovil madridský summit ER další, tzv. madridské kritérium

o vytvoření správní kapacity pro převzetí celého souboru práva EU (acquis communautaire)

· na zasedání v Essenu v roce 1994 definovala ER předvstupní strategii, která má připravit kandidátské země na členství

o s kandidátskými státy podepsány asociační dohody – na jejich základě navrhla EK organizování „strukturovaného dialogu“ mezi přidruženými státy a institucemi EU ve formě setkávání, kde mohou rozliční partneři vést vzájemné konzultace

o finanční pomoc především prostřednictvím programu PHARE, ISPA, SAPARD...

o příprava na integraci do vnitřního trhu Unie – strategii zpracovává Bílá kniha "Příprava přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie"

dohody taky usilují o postupné zavádění volného obchodu – funguje od roku 1995, odkdy mají výrobky z přidružených zemí volný přístup na trhy v zemích EU

o vytvoření institucionálních podmínek EU pro rozšíření· 12/1995 byla EK požádána, aby na každou přistupující zemi

vypracovala posudek – cílem bylo posoudit jak je daná země schopna vyhovět kodaňským kritériím (Agenda 2000)

· v roce 1998 uzavřela EU s každou z kandidátských zemí přístupové partnerství – koordinace pomoci přistupujícím zemím a stanovení priorit pro adaptaci legislativy Společenství

· ER na základě doporučení EK a stanovisek EP na svých zasedáních v Lucemburku (97) a Helsinkách (99) rozhodla a zahájení vyjednávání s deseti zeměmi střední a východní Evropy a s Kyprem a Maltou

· 12/2000 na summitu v Nice řeší se nutné institucionální reformy Společenství, nezbytné pro rozšíření – výsledkem byla Smlouva z Nice (přerozdělení hlasů, způsob hlasování)

· 12/2002 summit v Kodani završil dlouhá jednání a pro 10 kandidátských států určil den 1.5.2004 pro vstup do EU, pro vstup Bulharska a Rumunska určil až rok 2007

o EU pro přistupující státy určuje tzv. přechodná období, aby byly schopny se úspěšně vyrovnat se všemi závazky vyplývajícími z členství

· 4/2003 v Athénách podepsány Smlouvy o přistoupenío mezinárodní smlouvy mezi členskými a přistupujícími státy

o neobyčejně rozsáhlý dokument cca 5000 stran· 1.5.2004 došlo k přistoupení

Specifika východního rozšíření žádná dosavadní jednání o rozšíření ES/EU nezahrnovala více

než 4 státy, zatímco nyní se jedná o vstupu 12 států tj. zvětšení a zvýšení počtu obyvatel skoro o 1/3

jde o státy, jejichž historie, tradice, kultura... ...sociální a ekonomická struktura se od členů velmi liší – jde o bývalé komunistické státy nebo o malé ostrovní republiky

skoro všichni kandidáti na členství patří do skupiny tzv. čistých příjemců

zatímco v předchozích vlnách nebyla ze strany EU pro kandidátské země stanovena žádná kritéria, která vy vylo třeba splnit, kromě obecně platných podmínek stanovených v zakládacích smlouvách, v tomto případě stanovila tzv. Kodaňská kritéria

Výhody východního rozšíření přesměrování obchodní výměny států SVE na Západ vedlo

k silnému vzestupu obchodu mezi EU a SVE – profituje z toho především Německo, na které připadá asi polovina celkového obchodu EU se zeměmi SVE

dělba práce v průmyslu – posílení západoevropských podniků v globální soutěži

rozšíření prostoru míru, stability a prosperity v Evropě, posílí bezpečnost všech národů

do trhu s 370 mil. obyvatel se zapojí více než 100 mil. lidí z rychle rostoucích ekonomik – ekonomický růst, nová pracovní místa

kvalita života občanů v celé Evropě bude lepší, neboť noví členové přijímají evropské politiky pro ochranu ŽP a pro boj proti zločinu, drogám a nezákonné imigrace

rozšíření posílí úlohu Unie v celosvětových otázkách – v zahraniční a bezpečnostní politice, v obchodní politice a v dalších oblastech celosvětového vlivu

Rizika východního rozšíření musí se skombinovat 2 protikladné procesy – posilovat a

zároveň rozšiřovat Unii o při každém rozšíření vzrostlo území a počet obyvatel, ale

postupně klesá HDP na obyvateleo žádná země SVE nedosahuje ani přibližně průměrného HDP

Unie na obyvatele, ...o úspěch rozšíření je proto do značné míry závislý na finančních

transferech na východ – čerpání ze strukturálních fondů – zvýší se počet těch, kteří mají nárok na podporu a část regionů, které z fondů doposud čerpala prostě o podporu přijde

institucionální přestavba (viz. Nice) bolestně zasahuje do dosavadních vztahů a vytvořených pozic mezi členskými státy, budovaných často prostřednictvím velmi složitých a dlouhodobých kompromisů – potenciál budoucích konfliktů

ohroženo další prohlubování integrace po období sovětské dominance SVE státy touží po suverenitě,

ale integrace do EU po nich vyžaduje, aby se části této znovunabyté suverenity opět vzdaly – může to vést až ke skepticismu vůči správnosti vstupu do EU a mít závažné následky v oblasti vnitřní politiky

k politicky nejcitlivějším důsledkům patří přesun pracovní síly ze SVE na západoevropské trhy práce v souvislosti s volným pohybem pracovních sil – to je ještě podtrženo nerovnovážnou situací obou stran při přístupových vyjednáváních

Kypr vs. Turecko

Ostatní kandidátské země

Bulharsko a Rumunskopřístupová jednání s nimi již byla završena4/2005 podepsány dohody o přistoupeníčleny EU se mají stát 1.1.2007

Chorvatskostalo se kandidátskou zemí v roce 2004cílem Chorvatska je vstup do EU v roce 2007odhady evropských představitelů to vidí spíše kolem roku 2010

Tureckopodalo oficiální přihlášku již v roce 1987oficiální status kandidátské země dostalo až po Helsinkách 199910/2005 zahájeny s Tureckem přístupové rozhovory, očekává se, že budou trvat nejméně 10 letodpůrci: převážná část leží mimo Evropu, špatné vztahy s Kyprem a Arménií, etnické spory s tureckými Kurdy, obava ze změny mocenské rovnováhy (Turecko by bylo nejlidnatějším státem EU), muslimský národ

Makedonieoficiální status kandidátské země získala 12/2005musí ale vyřešit své spory s Řeckem a zmírnit etnické spory s Albáncivstup do EU předpokládán mezi 2010-2015

Norskopožádalo o vstup dvakrát, ale v obou případech zamítnuto v referendu 1972, 1994obava ze ztráty suverenity pokud jde o rybářský průmyslnavíc chybí ekonomický motiv – značná ložiska ropy a zemního plynu

Švýcarskovláda podala přihlášku v roce 1992, ale bez podpory voličů a parlamentuodmítnuto v referenduobavy ze ztráty tradiční neutrality, omezení suverenity a politických práva nakonec masivní zvýšení daní na úroveň EU

4. INSTITUCIONÁLNÍ PŘEDPOKLADY NADSTÁTNÍ REGULACE V EU, PROCEDURY ROZHODOVÁNÍ, LOBBYISMUS V EU, INSTITUCIONÁLNÍ REFORMY SOUVISEJÍCÍ S ROZŠÍŘENÍM UNIE.

základním principem fungování EU je svěřování pravomocí, které byly dříve v kompetenci členských států, na evropské institucezákladem evropských institucí je tzv. "institucionální trojúhelník" Rada Evropské unie (Rada), Evropská komise a Evropský parlament

na procesu rozhodování na úrovni EU se podílí řada institucí, zvláště pak:Rada Evropské unie (Rada), Evropská komise a Evropský parlament

novou legislativu navrhuje Evropská komise, je to však Rada a Parlament, kdo zákony schvaluje (i ostatní instituce a orgány zde ale hrají určitou roli)

pro schvalování zákonů existují čtyři rozhodovací procedury: konzultace

o nejjednodušší procedurao Komise zasílá svůj návrh Radě i Parlamentuo dříve než Rada návrh schválí, vyžádá si stanovisko Parlamentuo např. při změnách cen zemědělských plodin

spolupráceo byla zavedena v Jednotném evropském aktuo přiřazuje Parlamentu významnější úlohu - umožňuje mu

iniciovat pozměňovací návrhy k návrhům Komiseo proběhnou dvě parlamentní čtení a EP tak má čas návrh

prostudovat a vypracovat ty pozměňovací návrhyo Rada může obejít názor EP jen, rozhodne-li o tom jednomyslněo např. v oblasti regionální politiky, regionálních fondů, věda, ŽP,

rozvojová pomoc spolurozhodování

o zavedeno na základě Smlouvy o EU (1995)o o legislativní pravomoc se zde dělí Rada a Parlament,

projednávají návrh spoluo pokud se nemohou dohodnout, má za úkol usilovat o shodu nad

společným návrhem Smírčí výbor (tvoří jej stejný počtu členů Rady a poslanců a je zde zastoupena také Komise)

o jestliže se shody nedosáhne, Parlament může návrh rovnou zamítnout

o např. v oblasti vnitřního trhu, ochrany spotřebitele, vzdělání, kultury, zdravotnictví s transevropské sítě

souhlaso vyžadována při uzavírání důležitých mezinárodních smluv, jako

jsou přístup nových členských států, asociační dohody s třetími zeměmi, organizování a vytyčování cílů strukturálních fondů a

Fondu soudržnosti, úkoly a pravomoci Evropské centrální banky

o musí souhlasit EP (není ale oprávněn předkládat pozměňovací návrhy)

Evropská Rada sídlí ve Štrasburkupravidelná setkání hlav států nebo vlád členských zemí Evropské uniezřízena 1974 na Pařížském summitu (předtím se konaly tzv. konference evropského summitu)právně uznána Jednotným evropským aktem

- přijímá základní politická rozhodnutí o činnosti Unie- nemá legislativní funkci, ale funkci dozorce na vývoj evropské integrace

+ vytyčuje směry a prioritní cíle EU- definuje globální politickou orientaci Unie- sdružuje hlavy států nebo vlád členských zemí - členové: 25 hlav států (prezidenti a ministři zahraničních věcí) a vlád

členských zemí EU a předseda Evropské komise (propojenost institucí)- schází se alespoň dvakrát ročně v Bruselu, případné další schůzky se

mohou konat v zemi, která momentálně předsedá

Rada Evropské unie= Rada ministrů = Radasídlí v Bruselu

- R schvaluje právní akty Unie podle návrhů vypracovaných Evropskou komisí (přitom spolupracuje a konzultuje s EP)

- koordinuje politiky členských států- řeší spory, vzniklé mezi členskými státy, mezi ní a ostatními institucemi- spolu s EP rozhoduje o rozpočtu- v některých záležitostech rozhoduje hlasováním kvalifikovanou většinou,

jiné musí být schváleny jednomyslně, jiné prostou většinou hlasůo při kvalifikované většině mají hlasy členských států různou

váhu v závislosti na počtu obyvatelo ČR má 12 hlasů

- na každém zasedání R se setkávají zástupci členských států, obvykle ministři

o ministři zahraničních věcí – při projednávání všeobecných záležitostí

o jednotliví ministři – při projednávání konkrétních rezortních záležitostí

- nejčastěji zasedají ministři zemědělství (přibližně 14x do roka), ministři financí (Ecofin) a ministři zahraničních věcí (Všeobecná rada – přibližně jednou za měsíc)

- v R je vždy jeden z členů, který plní roli předsedy (teď Rakousko)- zasedá podle potřeby, není pravidlo jak často

to, o čem se bude jednat, připravuje Generální sekretariát + Výbor stálých zástupců COREPER + celá řada pracovních skupinbyla reformována po summitu v   Nice s   platností 1.11.2004

- Smlouva z Nice zvýšila celkový počet hlasů z 87 na 345 (při 27 členech)- kvalifikovaná většina bude tvořena min. 258 hlasy- tato kvalifikovaná většina musí reprezentovat min. 62% populace Unie

z více než poloviny členských států, jinak rozhodnutí nebude přijato- jde o tzv. trojitou většinu

Návrh Ústavní smlouvy:- předpokládá podstatné zjednodušení kvalifikované většiny- hlasy musí reprezentovat dohromady alespoň 65% obyvatel EU a

současně alespoň 55% členských států- jde o tzv. dvojitou většinu

Předsednictví- předsednictví rotuje mezi členskými státy v 6timěsíčních intervalech

1.1. – 30.6. a 31.7. – 31.12. podle stanoveného harmonogramu- předsednictví v Radě Evropské unie- předsednictví v Evropské radě- hlavním úkolem je řídit agendu Společenství, připravit pracovní

program a předsedat zasedáním Rady- předsednická země rovněž podporuje iniciativy a kontakty mezi

institucemi ES a reprezentuje EU v mezinárodním společenství- předsednictví s sebou nepřináší žádná speciální práva- klíčovým koncepčním aspektem předsednictví je návrh jeho priorit

o vlastní program a žebříček priorit, který je prezentován před Radou a EP, tyto plány musí být obhájeny a po skončení předsednictví se provádí vyhodnocení

o přitom musí být respektován dosavadní vývoj EU, akruální otázky, úkoly dlouhodobého charakteru apod.

střídání členských států v   předsednictví: 1998 Velká Británie Rakousko 1999 Německo Finsko 2000 Portugalsko Francie 2001 Švédsko Belgie 2002 Španělsko Dánsko 2003 Řecko Itálie 2004 Irsko Nizozemí 2005 Lucembursko Velká Británie 2006 Rakousko Finsko ČR pravděpodobně v první polovině 2009

Návrh Ústavní smlouvy:poté, co Smlouva o Ústavě nabude platnosti a účinnosti bude způsob výkonu předsednické funkce v Radě EU změněn

- systém rovné rotace bude nahrazen systémem rotace, který bere ohled na různorodost a zeměpisnou vyváženost členských států v Unii(Ústavní smlouva rotační systém nijak nespecifikuje a ponechává úpravu podmínek na rozhodnutí Evropské rady)

- předsednictví v Radě EU budou společně vykonávat tři členské státy po dobu 18 měsíců tak, aby se v jeho průběhu všechny tři země vystřídalynapř. ČR zařazena do týmu společně s Francií a Švédskem

- předsednictví Rady pro zahraniční věci bude zajišťovat ministr zahraničních věcí Unie

Komise Evropské unienejvyšší výkonný orgán EUsídlí v Bruselupoliticky nezávislá instituce, která reprezentuje a hájí společné zájmy EU jako celku- vypracovává návrhy zákonů- je strážcem smluv Unie

o dohlíží, aby všechny členské státy správně uplatňovaly legislativu EU

o může ale pokutovat také jednotlivce, firmy a organizace (např. kartely)

o proti jejímu rozhodnutí se dá odvolat k Evropskému soudnímu dvoru

- koordinuje řízení společné politiky v jednotlivých oblastech- zastupuje Unii v mezinárodních obchodních vztazích a uzavírá jejím

jménem mezinárodní obchodní smlouvy- má 25 členů plně nezávislých na svých národních

vládách (musejí jednat pouze ve prospěch EU)o původně bylo jen 20 členů – rozšíření na 25

dne 22.listopadu 2004o po jednom z každého členského státu včetně

předsedy (José Manuel Barroso – Portugalsko) a dvou místopředsedů

o jmenováni na 5tileté období a mohou být jmenováni opakovaně

Evropský parlamentzastoupení evropských občanůČR zde má 24 hlasůpravomoci a kompetence- postupný nárůst pravomocí EP

o zákonodárné EK podává návrh a Rada rozhoduje po konzultaci s EP dnes i spolurozhodovací pravomoc s Radou

o rozpočtové slouží pro financování zemědělské, sociální politiky,

transevropských sítí, ochrany ŽP, výzkumu, kultury, činnosti ve prospěch mládeže a rozvojové či technické pomoci

rozpočtové příjmy: cla, zemědělské daně na dovozy z třetích zemí, podíl z DPH, příspěvky členů

schvalování rozpočtu: předběžný návrh předloží EK

definitivní návrh vypracovává Rada a předloží jej Parlamentu k prvnímu čtení

návrh je zkoumán rozpočtovým a dalšími výbory, které připraví návrhy na modifikace a úpravy podle politických priorit Parlamentu

definitivní přijetí po schválení v Parlamentu kontrola použití schválených částek

o kontrolní nad výkonnými orgány provádí demokratickou kontrolu nad veškerou činností

EU a k tomu může ustavit vyšetřovací výbory může vyslovit nedůvěru Komisi a donutit ji k demisi předseda Rady seznamuje Parlament se svým

programem a podává zprávu o výsledcích předseda informuje Evropskou radu o stanovisku

Parlamentu k projednávaným tématům, Evropská rada podává Parlamentu zprávu

- do června 2004 v něm zasedalo 626 poslanců, smlouva z Nice zvýšila počet poslanců na 732, resp. 786 při 27 členských státech

Politické skupiny Evropského parlamentu:- Strana evropských socialistů- Evropská lidová strana- Svaz pro Evropu- Evropská strana liberálních demokratů a reformátorů- Konfederační skupina jednotné evropské levice- Nordická zelená levice- Skupina zelených v Evropském parlamentu- Skupina Evropské radikální aliance- Skupina Nezávislých- Nezařazení

Soudní dvůrod 1. září 1998

- jeho hlavním úkolem je zajišťovat jednotný výklad a dodržování práva Evropského společenství ve všech zemích EU

- tvoří jej po rozšíření 25 soudců a 8 generálních advokátů (funkční období 6 let); soudci pak volí ze svého středu předsedu (3 roky)

- požádat zde o vyřešení sporu může členský stát, instituce, organizace anebo i jednotlivec (spíše Evropský soud 1. stupně)

za ČR Jiří Malenovský

Účetní dvůrzaložen 1977

- kontroluje hospodaření s financemi Uniekaždá instituce a orgán, který má přístup k prostředkům Unie, je předmětem podrobného zkoumání a je povinen poskytnout Účetnímu dvoru veškeré požadované informace a dokumenty

musí Účetní dvůr přesvědčit, že je jejich hospodaření v pořádku- působí jako externí auditor- zpracovává výroční zprávu o rozpočtu Unie- dává daňovým poplatníkům důvěru, že EU hospodaří s jejich penězi

zodpovědně

Orgány měnové unieEvropský systém centrálních bank (ESCB)ustanoveny ve Smlouvě o Evropské unii 1992 (Maastricht)

- je složen z Evropské centrální banky ECB a národních centrálních bank členských států

- je spravován řídícími orgány ECB: Radou guvernérů, Výkonným výborem a Generální radou

základní úkoly:- definovat a uskutečňovat měnovou politiku Společenství- provádět devizové operace- spravovat oficiální rezervy cizích měn členských států- podporovat hladký chod platebních systémů

Evropská centrální bankazaložena 1998

- úkolem je zavést a spravovat společnou měnu – euro + viz. úlohy ESCB- 11 členských států již splnilo nezbytné podmínky pro přijetí společné

měny k 1.lednu 1999(Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Finsko)

Lobbying v   Evropské unii - legitimní prostředek transparentního vyjevení ekonomických,

politických a jiných cílů konkrétních zájmových skupin- orientuje se na podporu pro nový legislativní návrh, jeho ovlivnění či

zamítnutí, dále na ovlivňování Komise při výkonu jejích pravomocí- např. Unie svazů průmyslu a zaměstnavatelů Evropy, Výbor organizací

zemědělců EHS, Evropský odborový svaz...- existuje více než 30tis. zájmových skupin s téměř 10tis. zaměstnanci- jde o evropské a mezinárodní federace, regionální a místní úřady,

jednotlivé firmy, konzultanty specializující se na řízení a styk s veřejností a firmy specializující se na komunitární právo

Institucionální reformy související s   rozšířením ustanoveny Smlouvou z Nice 2000· velikost a složení Komise – zmenšení počtu komisařů pod počet

členských států – má to zabránit umělému rozmělňování portfoliío počet komisařů omezen na 27o pak bude přijat princip rotace komisařů mezi menšími zeměmi

· zvýšení počtu poslanců v Evropském parlamentuo ze 700 na 732o

· změna principu vážení hlasů v Radě – musí být zajištěna dostatečná reprezentace malých zemí, ale současně musí být zajištěna realizace zájmů velkým partnerům, kteří ve velké míře financují Unii a taky reprezentují většinu jejího obyvatelstva

o 12 kandidátských států získá 345 hlasůo hlasování dvojí většinou – většina hlasů a min. 62%

obyvatelstva· rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou

5. PRÁVNÍ PŘEDPOKLADY FUNGOVÁNÍ EU, KOMUNITÁRNÍ LEGISLATIVA, „AQUIS COMMUNAUTAIRE“ [aki komünoter]. EVROPSKÁ ÚSTAVA

Specifika evropské integracenadstátní organizace – projevuje se v:

- nezávislých orgánech- nezávislém financování- pravomoci orgánů tvořit právo

právo ES je odlišné od práva mezinárodního i vnitrostátního – specifický právní řád

Právo Evropské unie komunitární právo – právo prvního pilíře unijí právo – buďto právo všech tří pilířů, nebo (přesněji) právo 2. a 3.

pilíře

Komunitární právo= systém nadstátního práva

- v užším slova smyslu je představováno zakládacími Smlouvami (primární právo) a ustanoveními nástrojů přijatými na jejich základe institucemi Společenství (sekundární právo)

- v širším smyslu slova zahrnuje všechny právní normy Společenství, včetně obecných právních zásad, rozsudku Evropského soudního dvora a legislativy vyplývající ze zahraničních vztahů Společenství, a doplňuje tak právo obsažené v úmluvách uzavřených mezi členskými státy Unie pro dosažení cílů stanovených ve smlouvách

- všechny tyto zákony představují dohromady to, co je známo jako acquis Společenství

o společné dědictví Společenství o představuje společná práva a závazky, které zavazují všechny

členské státy v rámci Evropské unieo kandidátské státy musí předtím, než vstoupí do Unie, acquis

přijmout (výjimky jsou dovoleny jen ve výjimečných případech)o povinnost členské země přizpůsobovat své právní normy tomu,

co je stanoveno na nadstátní úrovni

= je tvořeno: právem primárním

ústavní právotvořeno členskými sáty

o zakladatelské smlouvy – Pařížská, Římskéo smlouvy, které je doplňují

Slučovací smlouva (1965) Jednotný evropský akt (1986) Smlouva o Evropské unii (1992) Amsterodamská smlouva (1997)

Smlouva z Nice (2000) Smlouva o ústavě pro Evropu (podpis 29.10.2004)

o mezinárodní smlouvy, jichž se EU účastní jako smluvní strana právem sekundárním

musí být v souladu s právem primárnímtvoří jej orgány Společenství

o nařízení „evropský zákon“ závazné ve všech svých částech platí v okamžiku vstupu v platnost bezprostředně ve

všech členských státech obecně závazný právní předpis přímo zavazuje členské státy i jejich vnitrostátní

subjektyo směrnice

závazná co do cíle, jehož má být splněno zavazuje členské státy ve směrnici stanovena lhůta pro „implementaci“

(přesněji právnicky transpozici)o rozhodnutí

zavazuje subjekt, kterému je určeno individuální právní akt není totožné se soudním rozhodnutím (např.

rozhodnutí Komise)o doporučení a stanoviska

zmíněny ve smlouvě, nemají ale právní závaznost jsou vodítkem pro interpretaci komunitárního práva právní akty vstupují v platnost po zveřejnění

v Úředním listě ES rozsudky Soudního dvora zvykovým právem

Vertikální aplikabilita ve vztahu k orgánům Unie a k orgánům národnímHorizontální aplikabilita k ostatním právnickým a fyzickým osobám

Tvorba právních norem- primární právo – tvořeno jako mezinárodní smlouvy

o tvořeno zejména na summitech (svolává Rada)o poté probíhá ratifikace v členských státech – neexistuje

jednotná procedura- sekundární právo – tzv. legislativní procedury

o konzultace, spolupráce, spolurozhodování, souhlasuo navrhuje Komiseo proces schvalování – Komise, Rada, Parlament

Kontrola nad dodržováním práva Evropská komise

„strážce smluv“ Správní řízení, poté žaloba k Evropskému soudnímu

dvoru

Výklad práva- Evropský soudní dvůr

složení – soudci a generální advokátisoudci:

o počet odpovídá počtu členských státůo jmenováni na 6 leto osoby skýtající naprostou nezávislost, uznávaní znalci právao předseda – na 3 roky, nyní Vassilos Skouris

8 generálních advokátůo jmenováni jako soudcio nezávisle posuzují případy

- vyplňuje mezery v právu- judikáty (soudní rozhodnutí) – důležité při pochopení článků smluv

Soud prvního stupně- složení – pouze soudci- počet odpovídá počtu členských států, jmenováni jako soudci ESD

Publikace práva- Úřední věstník- jediné závazné znění- vychází i v češtině

Ústavní smlouva- tvořena tzv. Konventem o budoucnosti Evropy- cíl = zjednodušit dosavadní smlouvy, nahradit je jedinou smlouvou- přiblížení Evropské unie občanům

Hlavní změny- zrušeny pilíře- Unie získá právní subjektivitu- Institucionální reforma:

o počet komisařů má odpovídat 2/3 členských států – tj. každý by měl

svého komisaře 2 období ze třío Předseda Evropské rady

bude řídit summity EU volební období 2,5 roku

o rozšíření pravomoci EP bude spolurozhodovat prakticky o všem s Radou

ministrů (ne o obranné a zahraniční politice) celkový počet křesel by neměl přesáhnout 750, žádná

země by neměla mít méně než 6 křesel, ty největší nedostanou více než 96 křesel

o Ministr zahraničních věcí

bude řídit Radu ministrů zahraničí – funkce zástupce pro společnou a zahraniční politiku a komisaře pro zahraniční věci

- Charta základních práv

Evropský ombudsman- nová možnost zabezpečování základních práv občanů- od září 1995, kdy byl jmenován prvním evropským ombudsmanem Jacob

Söderman- současným ombudsmanem je Řek Nikiforos Diamandouros (od r. 2003)- povinností ombudsmana je řešit stížnosti podané občany EU a cizinci

s místem pobytu v EU- cílem je odstranit důsledky špatné práce institucí a orgánů EU

s výjimkou Soudního dvora a Soudu první instance

Hlavní výtky EU vůči českému právu přejímání norem EU pokračuje pomalu soudci neznají právo EU počet soudců je nedostačující soudy jsou přetíženy a schází jim vybavení čeští soudci musí najednou řešit rozdílné věci

Evropská unie – historie, smlouvy a struktura

1952 1958 1967 1993 1999 2003 ?Evropská

společenství (ES*)

E V R O P S K Á   U N I E   ( E U )

Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO)Evropské hospodářské

společenství (EHS) Evropské společenství (ES)

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom)

*ES: ESUO, EHS (ES od

1993), Euratom

Spravedlnost a vnitřní věci

–> ESPolicejní a justiční

spolupráceSpolečná zahraniční a bezpečnostní politika

(SZBP)Pařížskásmlouva

Římskésmlouvy

Sluovacísmlouva

Maastrichtskásmlouva

Amsterdamskásmlouva

Niceskásmlouva

Ústava EU

"TŘI PILÍŘE" – Evropská společenství (ESUO, ES, Euratom), Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Policejní a justiční spolupráce

6. FINANČNÍ PŘEDPOKLADY FUNGOVÁNÍ EU, SPOLEČNÝ ROZPOČET, PŘÍPRAVA FINANČNÍHO RÁMCE PRO OBDOBÍ 2007 – 2013

ROZPOČET EVROPSKÉ UNIE- veškeré příjmy a výdaje Společenství na základě ročního výhledu

Pravidla procedury sestavení společného rozpočtu- rozpočtové jednoty = veškeré příjmy a výdaje jsou uvedeny v jednom

dokumentu (toto pravidlo na přednášce překvapivě definoval takto: cokoliv chceme profinancovat z rozpočtu EU, musíme profinancovat ne z jednoho, ale z více zdrojů – tj. např. ze státního a až doplňkově z evropského = kofinancování)

- vyrovnanosti rozpočtu = výdaje nesmí přesáhnout příjmy – tj. rozpočet nesmí být koncipován expanzivně, ale vlastně ani restriktivně (tím se odlišuje od národních rozpočtů – nesmí být nástrojem expanzivní nebo restriktivní politiky, nepřijme deficit; ve skutečnosti se přebytek přesune do rezerva jindy se může použít nebo se zkrátí výdaje)

- solidarity = existence čistých příjemců a čistých plátců (GB chce snížit solidaritu)

- specifikace položek = nelze přesunout prostředky k realizacím jiných cílů než byly určeny

- měnové = ve společné měně EUR (dříve EKI)- klauzury = je určen postup získávání příjmů z členských zemí, nemají

sem vstupovat peníze jiných třetích zemí- „no mail“ = zdroje EU nesmí být použity ke krytí deficitu národního

rozpočtu

- za naplnění rozpočtu v souladu s Finančním nařízením je zodpovědná EK pod dohledem Evropského účetního dvora a EP

Rozpočtové příjmy- celní poplatky z importu zboží (10,4%)- příjmy z vyrovnání cen zemědělských výrobků (1,3%)- část výnosů z DPH (14,1%)- příspěvky odvozené z výše HNP členských států (73,4%)- přebytek z minulého roku

Rozpočtové výdaje- společná zemědělská politika ....45%- strukturální a regionální operace ....37,7%- ostatní vnitřní politiky ......6%- vnější akce, administrativa do 100%- celkové rozpočtové výdaje 115,40 mld. eur

ČISTÍ PLÁTCI A PŘÍJEMCI ZE SPOLEČNÉHO ROZPOČTU

země 1999 přispívá získá zpět abs. rozdílBelgie 3 196,2 1 831,5 - 1 364,7Dánsko 1 656,2 1 516,8 - 139,4Finsko 1 210,7 915,1 - 295,6Francie 13 993,8 12 854,7 - 1 139,1Lucembursko 194,2 93,3 - 100,9Německo 21 069,0 9 852,7 - 11 216,3Nizozemsko 5 091,4 1 740,8 - 3 350,6Irsko 1 059,7 2 886,3 + 1 826,6Portugalsko 1 227,6 3 927,7 + 2 700,1Rakousko 2 053,7 1 226,1 - 827,6Řecko 1 348,8 5 008,6 + 3 659,8Španělsko 6 231,3 12 932,9 + 6 701,6Švédsko 2 348,8 1 146,6 - 1 202,2Velká Británie 11 083,5 5 800,2 - 5 283,3Itálie 10 765,8 8 972,8 - 1 793,0

Příspěvky do společného rozpočtu v %

Každoroční příprava rozpočtu

Fáze projednávání rozpočtu Termín

1.

Komisí připravený předběžný návrh na základě politických a rozpočtových priorit

červen

2.

Na základě předběžného návrhu Radou EU vypracován návrh

červenec

3 První čtení v   Parlamentu říjen

. připomínky k nepovinným a dodatky k povinným výdajům možnost zamítnout jako celek, ale ne měnit

4.

Druhé čtení v   Radě Evropské unie listopad

5.

Druhé čtení v   Parlamentu a schválení prosinec

Nová rozpočtová perspektiva 2007-2013změna struktury výdajových kapitol

Nové rozpočtové kapitoly(podíl na výdajích v r. 2013)

Staré rozpočtové kapitoly

(podíl na výdajích v r. 2006)

1. Udržitelný růst (48%)konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (16%)koheze pro růst a zaměstnanost (32%)

1. Zemědělství a rybolov (47%)Výdaje na SZPRozvoj venkova

2. Udržitelnost a správa přírodních zdrojů (37%)včetně SZP, rybolovu, ochrany ŽP

2. Strukturální fondy (33,47%)

3. občanství, svoboda, bezpečnost ...a spravedlnost (2%)

3. Vnitřní politiky (8%)

4. Evropská komise jako globální .... partner (10%)

4. Zahraniční akce (5%)

5. Administrativa (3%) 5. Administrativa (6%)

Návrh revize položek Evropského rozpočtu- stabilizovat vlastní příjmy a snížit podíl příspěvků z národních rozpočtů- společné zdroje postavit buď na energetické dani, DPH nebo na dani

z příjmů právnických osob- nadále neudržitelnou tzv. britskou slevu z r. 1984 nahradit

transparentnějším systémem, v němž by měl nárok na slevu každý- čistí přispěvatelé by měli nárok na vrácení části příspěvku, pokud jejich

čistý příspěvek přesáhne 0,35% vlastního HDP (příspěvek nad tuto hranici by byl z 66% vracen, maximálně do výše 7,5 mld. eur)

- diskuze o financování regionální politiky (50% by mělo po roce 2007 jít do 10 nových zemí a mnoha stávajících regionů o tuto pomoc přijde)

- v SZP by většina dotací měla ztratit charakter příspěvků vázaných na výrobu, ušetřené prostředky použít na podporu rozvoje venkova

Finanční rámec pro období 2006 – 2013tzv. finanční perspektiva(1. finanční perspektiva byla schválena v roce 1988 na 5tileté období 88-92 Delorsův balík I, pak následovaly sedmileté rámce Delorsův balík II 93-99 a Agenda 2000 00-06)

- skládá se z kapitol – kategorií výdajů Společenství rozdělených podle cílů jednotlivých politik (tj. odráží hlavní priority politiky EU pro dané období)

- každá kapitola stanoví max. vymezenou částku pro závazky na každý rok- maximální částka pro každou kapitolu pro jednotlivé roky a celkově pro

celou perspektivu je určena tzv. stropem- jednotlivé kapitoly:

1. Udržitelný rozvoj 48% konkurenceschopnost v zájmu růstu a zaměstnanosti

16% soudržnost v zájmu růstu a zaměstnanosti 23%

2. Zachování přírodních zdrojů a hospodaření s nimi 37% zemědělství – výdaje se vztahem k trhu a přímé platby

3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo 2%4. EU ve světové politice (jako globální partner) 10%5. Administrativa 3%

Strop vlastních zdrojů· maximální částka, kterou mohou členské státy přispívat do

rozpočtu EU představuje 1,24% celkového GNP EU· celkový strop může být nižší jako rezerva pro možné

neočekávané výdaje

7. HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA EU. APLIKACE PRINCIPU SUBSIDIARITY – POLITIKY SPOLEČNÉ, SEKTOROVÉ, KOORDINOVANÉ. CĹE, NÁSTROJE A NOSITELÉ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY EU.

Politiky = nástroje k   dosažení cílů ES - orgány EU nebohou přijmout libovolné rozhodnutí jen na základě

svého uvážení- Unie působí pouze v oblastech, které vymezuje Smlouva – těmto

oblastem se říká politiky EU

Klasifikace hospodářských politik EU společné politiky

oblasti, ve kterých členské státy zcela delegovaly své pravomoci na orgány EU(Rada, Komise, Evropská centrální banka – nositelé HP)

Římská smlouva určila oblasti:· společná obchodní politika· společná zemědělská politika od 1983 vč. rybolovné politiky· společná dopravní politika

Maastrichtská smlouva rozšířila o další oblasti:· rozvoj transevropských sítí· a pro 12 zemí eurozóny taky měnová politika

komunitární neboli koordinované politika oblasti. kde členské státy přenesly svou

působnost na orgány EU jen částečně orgány EU mají na jejich fungování značný vliv politiky, jejichž koordinace je nezbytná pro

plnění základních cílů Unie – JVT, HMU, zvyšování konkurenceschopnosti EU:· regionální a strukturální politika· politika hospodářské soutěže – dostává se do těsné blízkosti

společných politik· sociální politika· ekologická politika – ochrana ŽP není efektivně řešitelná na

národní úrovni· politika na ochranu spotřebitele· energetická politika – původně jako sektorová politika v rámci

ESUO· podpora výzkumu a technologického rozvoje – problémy se

zaostáváním EU na světových trzích za hlavními konkurenty sektorové politiky

Smlouva o ESUO (1951) – politika týkající se uhelného a ocelářského průmyslu· koordinace vývoje odvětví, vytvoření společného trhu, snížení

nákladů, růst produktivity a ekonomického vzestupu · platila do r. 2002

Smlouva o Euratom (1957) – politika zaměřená na jadernou energii· vznik a vývoj jaderného průmyslu, podpora výzkumu, jednotné

normy pro bezpečnost a ochranu zdraví dnes jako součásti Amsterodamských a

Niceských smluv nástroje politiky: granty na výzkum a vývoj,

půjčky Evropské investiční banky, strukturální fondy individuální (národní) politiky

Společenství nedisponuje žádnými kompetencemi

plně v pravomoci jednotlivých států nepředpokládá se vyšší míra konvergence

· vzdělávací systémy, kultura, turistika, zdravotnictví

Princip subsidiarity· znamená, že rozhodování bude probíhat na nejnižší možné

úrovni. Programy sice budou schvalovány Evropskou komisí v Bruselu, ale koncipovány a spravovány budou národními nebo regionálními orgány ČR

Cíle hospodářské politiky- podpora harmonického, vyváženého a trvale udržitelného

rozvoje- vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany- neinflační růst- vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence

ekonomické výkonnosti- vysoký stupeň ochrany a zlepšování kvality ŽP- zvyšování životní úrovně a kvality života- hospodářská a sociální soudržnost a solidarita mezi členskými

státy

Nástroje hospodářské politiky?? Hlavní směry hospodářské politiky

o základní dokument, který slouží ke koordinaci různých oblastí hospodářské politiky

o zpracovány EK, návrh je upraven R (ECOFIN) a v červnu každého roku formálně přijímán ER

Hlavní směry politiky zaměstnanosti (od 1997)o každým rokem formulovány „orientační směry“ na tříleté

obdobío slouží jako základ pro sestavování Národních akčních plánů

zaměstnanosti Cardifský proces (1998)

o podněcuje strukturální reformy na trhu zboží, služeb a kapitálu, čímž doplňuje program vnitřního trhu

o sdílení zkušeností členských zemí, morální nátlak na ty z nich, které se strukturálními reformami otálejí

Kolínský proces (1999)o fórum hlavních aktérů makroekonomické politiky EU (R,

EK, ECB), které se schází dvakrát do roka k neformální výměně názorů

o získání informací o celkové ekonomické situaci EU Lisabonský proces

o nástroj pro urychlení strukturálních reforem nezbytných pro dosažení cílů Lisabonské strategie (zvýšení neuspokojivé ekonomické výkonnosti a konkurenceschopnosti EU)

8. JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH EU – VÝCHODISKA, PRINCIPY, VČETNĚ JEHO ASPEKTŮ SOCIÁLNÍCH, REGIONÁLNÍCH A EKOLOGICKÝCH. EFEKTY JEHO REALIZYCE.

9. JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH EU – VOLNÝ POHYB ZBOŽÍ, SLUŽEB, OSOB A KAPITÁLU. NEJZNÁMĚJŠÍ JUDIKÁTY.

představuje neplnění 4 základních ekonomických svobod: volný pohyb zboží = přesun zboží mezi zeměmi EU není považován za

zahr. obchod volný prostor pro poskytování služeb = po celém teritoriu EU volný pohyb osob = s právem usazovat se, pracovat a žít v kterékoliv

členské zemi volný pohyb kapitálu = s možností ukládat jej tam, kde k tomu existují

nejvýhodnější podmínky

· v roce 1985 K vydala převratnou Bílou knihupřinesla důkladnou analýzu situace a upozornila, že by se Společenství mohlo stát prosperujícím jednotným trhem s více než 300 miliony zákazníků, kdyby tomu nebránila řada překážek

fyzické – překážky na hranicích mezi členskými státy, bránící skutečně volnému pohybu zboží a osob (fronty)

technické – existence různých technických standardů v každém členském státě přispívalo k roztříštěnosti trhu

daňové – různé systémy nepřímého zdaňování, zejména sazby DPH si vynucovaly hraniční kontroly

vypočítala, že náklady, které vyplývají z těchto překážek – tzv. „náklady na neexistenci Evropy“ činí přibližně 200mld. EUR.k odstranění těchto základních problémů byl zároveň vypracován podrobný program Program 1992 s návrhy téměř 300 legislativních opatření

· pod vlivem Bílé knihy byl podepsán 2/1986 Jednotný evropský aktbyl první významnou revizí Římských smluv o založení ESobsahoval časový plán pro vytvoření potřebného právního rámce k realizaci Programu 1992 – zajištění volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu bez jakýchkoliv překážek, čímž měl konečně vzniknou ekonomický prostor bez vnitřních hranic, který byl předpokládán již původními Římskými smlouvami

významná reforma rozhodovacích mechanismů v orgánech Společenství – R získala pravomoci přijímat rozhodnutí, týkající se zavádění JVT, kvalifikovanou většinou místo dosavadní praxe jednomyslnosti, což velmi přispělo k akceschopnosti celého rozhodovacího procesu

začlenění Evropské rady do institučního rámce ES posilování ekonomické a sociální soudržnosti

rozšíření hospodářské politiky koordinované na úrovni EU o nové obory (podpora výzkumu, ochrana ŽP)

důraz na sbližování hospodářských a měnových politik členských zemí

nové formulování zahraniční politiky – aby země stále více „mluvily jedním hlasem“

· tyto kroky k rozšíření spolupráce o nová témata již směřovaly k postupné komplexní přeměně dosavadních společenství v EUvyvrcholením bylo asi podepsání Smlouvy o Evropské unii v Maastrichtu 7/92

· 5/92 v portugalském Protu bylo dohodnuto vytvoření Evropského hospodářského prostoru EHP – zóny volného obchoduvytvoření EHP předcházelo formálnímu okamžiku dobudování JVT, který byl stanoven na 12/92od 1.1.1993 tak byly, až na určité výjimky naplněny 4 základní ekonomické svobody

· jediným problémem, který byl plně odstraněn až koncem 1996, byly rozdíly v DPH a z toho vyplývající kontroly zboží na hranici – nyní je zboží zdaňováno v zemi původu zboží a hraniční formality tudíž odpadly jako zbytečné

Volný pohyb zboží- zákaz diskriminace tj. odstranění tarifních omezení (cel)

cla na průmyslové a zemědělské výrobky byla mezi členy společenství odstraněna již v roce 1968, kdy byla vytvořena celní unie

- jednotný celní tarif vůči třetím zemím- zákaz kvantitativních omezení dovozu- harmonizace technických a jiných předpisů a norem- vzájemné uznávání národních předpisů týkajících se výroby a

kvality zboží tzn. že výrobek legálně vyrobený a uvedený na trh

v jednom členském státě musí mít volný přístup i na trhy všech ostatních členských států bez ohledu na to, zda odpovídá předpisům těchto státům – soud vycházel z toho, že všechny členské státy ochraňují na srovnatelné úrovni zdraví, bezpečnost a ŽP občanů

dříve byly rozdíly řešeny přijímáním příjímáním závazných společných standardů, ale tento přístup se ukázal jako složitý a zdlouhavý a zůstal zachován jen u některých výrobků (léčiva, motorová vozidla, chomie...)

Volný prostor pro poskytovaní služeb- bezbariérový pohyb služeb přes hranice

- uvolnění prostoru pro neomezený pohyb služeb v oblasti bankovnictví a pojišťovnictví přes hranice, aniž by bylo v hostitelské zemi nutné žádat o zvláštní povolení

dříve byly rozdíly řešeny přijímáním příjímáním závazných společných standardů, ale tento přístup se ukázal jako složitý a zdlouhavý a zůstal zachován jen u některých výrobků (léčiva, motorová vozidla, chomie...)

Připravenost bankovnictví a pojišťovnictví v   ČR na JVT cíl = otevření společného prostoru pro investory a sjednocení požadavků na kvalitu poskytovaných kapitálových a investičních služeb, které by umožnily uznávání licencí a kotací na kterémkoliv trhu Unie (se příliš nedaří)nedostatky přetrvávají:

v legislativě a účetnictví bank v konsolidovaném dohledu v kapitálové přiměřenosti

český bankovní systém je považován za nekonkurenceschopný nahromadění špatných dluhů bank propojení bank a průmyslového sektoru přetrvávají anonymní spořitelní knížky (to snad už

ne!!!) nedostatek kvalifikovaného personálu

kapitálový trh neposkytuje dostatek kapitálu pro společnosti nulový pokrok v pojišťovnictví

- neomezený prostor pro poskytování služeb přes hranice u tzv. svobodných povolání

- zcela otevřený přístup k veřejným zakázkám vyhlašovaným v členských státech národními nebo místními oprgány

Volný pohyb osob- odstranění překážek pohybu pracovních sil mezi členskými státy

volný pohyb osob se týká nejen pracovníků, ale i jiných skupin obyvatelstva např. studenti, důchodci

- zaručení nediskriminace pracovníků přicházejících z jiných členských států

týká se též rodinných příslušníků, jiných sociálních skupin, menšin

- odstranění všech administrativních a jiných překážek pohybu osob

- vzájemné uznávání kvalifikace zpočátku se týkalo jen sedmi profesí – lékaři, zdravotní

sestry, dentisté, veterináři, porodní asistentky, lékárníci a architekti

později se to rozšířilo na všechny profese jen se někde přezkušuje

určité činnosti v orgánech státní moci (policie, armáda, soudy) mohou vykonávat pouze občané dané členské země

- společné standardy pro citlivá povolání (lékař, veterinář, zdravotní sestra, architekt, právník, pojišťovací agent...)

- zachovaní plného rozsahu sociálního a zdravotního zabezpečení pro pohybující se osoby

Volný pohyb kapitálu- volnost v oblasti přímých investic, investic do nemovitého

majetku, finančních služeb, vstupu CP na kapitálové trhy apod.- volný pohyb kapitálu mezi členskými státy- volný pohyb kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi- zákaz omezování plateb

svoboda utrácet své peníze na území jiného členského státu dle libosti

Harmonizace nepřímých daní- týká se DPH a spotřební daně- velké rozdíly v DPH mezi členskými státy měly za následek

problém stanovení a výběru daní při volném pohybu zboží přes hranice – nejsnadnějším řešením byla dlouho kontrola zboží při přechodu přes státní hranice

- až doposud se používají dvě nebo tři sazby DPH – standardní (ne nižší než 15%) a snížená (ne nižší než 5%) s množností existence nulové sazby u vybraných druhů zboží (GB)

- od roku 1993 probíhá také harmonizace spotřebních daní u PHM, tabáku a alkoholu – pro každou skupinu výrobků je stanovena minimální sazba, přičemž členské státy si mohou zavádět i sazby vyšší a také mohou zahrnout i jiné skupiny výrobků – daň se platí v zemi spotřeby podle v ní platných sazeb

Sociální, ekologická a regionální dimenze JVTsociální:- s přechodem k JVT se zcela volným pohybem pracovních sil a

dalších VF vznikly obavy z nepříznivých sociálních důsledků- prohloubení konkurence na tak rozsáhlém trhu mohlo snížit

sociální standardy v méně vyspělých zemích- vyvstala taky potřeba společně postupovat při vytváření

sociálního klimatu a harmonizovat sociální zákonodárství- Jednotný evropský akt (1987) rozšířil sociální politiku o tyto

prvky: harmonizoval podmínky bezpečnosti práce a ochrany

zdraví pracovníků zajistil rozvíjení dialogu mezi zaměstnanci a

zaměstnavateli na úrovni celého ES – uzavírání smluvních vztahů, mezinárodních dohod

vytyčil cíl posilovat hospodářskou a sociální soudržnost – k němu měla vedle sociální politiky přispívat taky politika regionální prostř. strukturálních fondů - součástí strukturálních fondů se staly 3 doposud samostatně stojící fondy: Evropský fond regionálního

rozvoje, Evropský sociální fond a podpůrná část Evropského zemědělského záručního fondu

- přijetí Charty sociálních práv a svobod (2003) garantuje právo: na práci, organizovat se, na kolektivní

vyjednávání, na sociální zabezpečení, na sociální a lékařskou pomoc, rodin na sociální, právní a hospodářskou ochranu, migrujících pracovníků a jejich rodin na ochranu a pomoc

regionální:- orientace na JVT dodala regionální politice mocné podněty,

protože zostřená konkurence na tomto trhu mohla ztížit ekonomickou situaci méně vyspělých regionů

- ke kompenzaci ztrát měla přispět intenzivnější finanční pomoc ze společného rozpočtu – zvýšil se objem a zreformovaly se strukturální fondy – od 1994 funguje nový Fond soudržnosti, který je využíván na financování projektů dopravní infrastruktury a na ochranu ŽP

- od roku 1994 začal fungovat Výbor regionů, který jako poradní orgán Společenství předkládá svá stanoviska týkající se regionální problematiky

ekologická:- v souvislosti s přechodem na JVT byla zahrnuta ochrana ŽP mezi

prioritní činnosti ES- tuto změnu postoje způsobila jak postupující degradace ŽP, ale

také obava z ekologického dumpingu (některé členské země by si vstup na vnitřní trh mohly ulehčit změkčením ekologických standardů)

- srovnatelné konkurenční prostředí si vynucovalo postupnou harmonizaci standardů

- navíc převládl názor, že v Evropě nelze účinnou ochranu ŽP zajistit výlučně na úrovni jednoho státu

Judikáty rozhodnutí ve věci Komise versus Itálie Statistický poplatek –

Itálie ji uvalila na vývoz kulturních statků z důvodu ochrany kulturního dědictví – jakákoliv dávka, která je uvalena jednostranně na domácí nebo cizí výrobky jen protože překračují hranici, i když není celním poplatkem a je zanedbatelná je porušením pravidel JVT (není důležitá její výše ani účel – už samotné administrativní zatížení může být dost odrazující)

1978 irská vláda zplnomocnila soukromou společnost aby zahájila reklamní kampaň na téma „Kupujte irské zboží“ (Buy Irish) a chtěla tím podnítit zájem o domácí výrobky – byla označena za neslučitelnou se smlouvou

1979 rozsudek Cassis de Dijon (francouzský likér) – princip vzájemného uznávání, protože přes veškerou snahu nelze harmonizovat vše – Německo mělo předpis, který zakazoval dovoz lihovin s alkoholem pod 25% tj. francouzského likéru, který měl jen 15-20%; neumožňoval dovoz tohoto výrobku, i přesto, že se ve Francii běžně prodával – bylo rozhodnuto, že zboží, které splňuje legální požadavky pro uvedení na trh jednoho členského státu, musí být připuštěno i na trh v jiném členském státě uznávání všech

norem, i když byly pochybnosti ve schopnost kontrolovat jejich dodržování u některých z členských zemí

1993 judikatura Keck – judikatura Cassis de Dijon se začala zvrhávat a jak byla napadána omezení svazující obchod začaly být,jako překážky volného obchodu, napadány i všeobecné podmínky obchodování jako omezení otevírací doby obchodů apod. – Pan Keck byl ve Francii obviněn, že prodává zboží za cenu nižší než je skutečná a tím porušuje tamější zákon – Keck uváděl na svou obhajobu, že je tento zákon neslučitelný se smlouvou o založení ES – soud ale řekl, že pokud je toto omezení uplatněno jak na domácí tak na dovezené zboží, není je možné považovat za porušení (na základě této judikatury bylo později rozhodnuto o slučitelnosti nizozemských předpisů omezujících

10. OCHRANA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE A OCHRANA SPOTŘEBITELE V EU.

Přednosti JVT by se neukázaly, pokud by na něm panovaly praktiky narušující rovnost podmínek vzájemného obchodu. Rozdílné podmínky obchodu vznikají buď jednáním podniků nebo činností státu.

Pokud mají být na vnitřním trhu zajištěny rovné podmínky pro subjekty všech zemí ES, je nutné stanovit závazná pravidla na ochranu hospodářské soutěže. Tato pravidla vymezená již Římskou Smlouvou o založení EHS platí s malými dodatky dodnes. Platí však jen tehdy, pokud k jejich porušení došlo v obchodě mezi členskými státy a nevztahují se na případy porušování pravidel uvnitř členských států samotných, má-li to lokálních charakter a nejsou-li dotčeny zájmy subjektů jiných členských zemí. Porušení pravidel hospodářské soutěže v takových případech řeší národní protimonopolní úřady.

Na dodržování společných pravidel hospodářské soutěže dohlíží Evropská komise. Ta má oprávnění zahájit řízení proti narušiteli pravidel vždy, kdy je podána stížnost nebo jestliže sama zjistí, že k porušení pravidel došlo. Může ukládat peněžité pokuty a zakázat určité jednání. Vyšetřovací pravomoci EK jsou: provádět vyšetřování všemi legálními prostředky, vyslýchat osoby, vstupovat do provozních prostor, přístup k informacím a dokumentům, přístup ke 3. osobám. Proti rozhodnutí EK je možné se odvolat k Evropskému soudu prvního stupně, který rozhodne s konečnou platností.

Soutěžní pravidla se týkají pěti oblastí:1. uzavírání kartelových dohod

dohody mezi podniky, jejich sdružování a případné jednání ve vzájemné shodě mající za cíl vyloučení nebo omezení hospodářské soutěže

konkrétní formy narušení:o stanovení cenyo dohody o kvótácho rozdělení trhů a zdrojůo diskriminace obchodních partnerů

Komise uděluje výjimky pro: vertikální dohody, dohody o specializaci, o výzkumu a vývoji...

2. zneužití dominantního postavení vnucování nákupních a prodejních cen omezování výroby, odbytu a technického rozvoje je škodě

spotřebitele uplatňování nerovných podmínek vůči obchodním

partnerům vázání smluv na splnění podmínek, které s předmětem

smlouvy nesouvisí5 fází vyšetřování porušení

1. Předběžná fáze – Komise se snaží vyjasnit základní skutečnosti2. Formální otevření řízení3. Vlastní vyšetřování vedené Komisí

4. Konzultace s Poradním výborem ve věcech kartelů a monopolů5. Závěr negativní osvědčení

udělení pokutyrozhodnutí o výjimce

3. omezení slučování podniků

týká se případů, kdy se slučují podniky mající sídla v nejméně dvou členských zemích, pokud přitom souhrnný obrat slučovaných firem překročí stanovený limit 5 mld. EUR

EK musí být o takové fúzi včas informována, aby ji mohla buď schválit nebo zakázat

Komise sleduje, zda fúze nevede k dominantnímu postavení

schvalovacímu procesu podléhají fúze, které současně vedou k překročení určitého objemu obratu ve světovém i komunitárním měřítku a splňují tzv. dílčí test postavený na sledování obratu v členských zemích

Komise provádí nejprve šetření, zda je podání důvodné a pak vlastní vyšetření fúze, vč. závěrečného rozhodnutí

4. jednání veřejných podniků týká se podniků veřejného charakteru a takových, jimž

bylo svěřeno poskytování služeb v obecném zájmu (výroba a distribuce energií, doprava, telekomunikace...)

nesmí být v rozporu se zásadami volné soutěže Komise k tomu vydává příslušné směrnice a rozhodnutí ošetřeno je i působení státních obchodních monopolů,

tedy přímý podíl státu na provozování výlučné obchodní činnosti5. poskytování podpor státem

slučitelné se společným trhem = podpory sociální povahy, pomoc určená k náhradě škod způsobených přírodními katastrofami...

alternativně slučitelné = poskytované oblastem s nízkou životní úrovní či vysokou nezaměstnaností, určené k realizaci významného projektu společného zájmu, usnadňující rozvoj určitých oblastí nebo hospodářských aktivit, k ochraně kulturního dědictví a rozvoji kultury

neslučitelné = např. dotace k cenám, úhrada ztráty, zvýhodněný úvěr, daňové úlevy

Evropská politika na ochranu spotřebitelů- jako samostatná politika zavedena až Maastrichtskou smlouvou

v roce 1993, i když k regulaci docházelo už dřív v rámci regulaci vnitřního trhu, kde odlišnosti ve standardech kvality byly překážkou

- hlavní zodpovědnost v současnosti nese generální ředitelství pro zdravotnictví a ochranu spotřebitele, vysoce aktivní jsou specializované agentury (např. Evropská agentura pro léčiva v Londýně), poradní Výbor spotřebitelů i nevládní organizace zastupující zájmy spotřebitelů (Association of European Consumers)

- v rámci této politiky se vydávají závazné normy, nezávazná doporučení i finanční podpůrné programy

- hlavní oblasti, na které se soustřeďuje: stanovení standardů pro jakost, složení a bezpečnost

výrobků (technická harmonizace) ochrana právních (hospodářských) zájmů spotřebitele regulace reklamy

Evropská politika jakosti- soubor opatření, která mají zajistit volný obchod zboží a odstranit

technické překážky obchodu, ale taky podpořit evropskou konkurenceschopnost

- cíle: ochrana zdraví, života a majetku občanů, ochrana ŽP zkušebnictví, certifikace, akreditace, vzájemné uznávání

výsledků zkoušek podpora rozvoje certifikace podle norem ISO 9000 vytváření rovných podmínek hospodářské soutěže

- současné programy: Evropská cena za jakost (podpora TQM) evropský týden jakosti – kampaň uvědomování veřejnosti podpora evropského systému vzdělávání v oblasti jakosti podpora označování kvalitních výrobků benchmarking monitor jakosti – síť sběru informací o kvalitě výzkumné programy podpora managementu malých a středních podniků,

zvýšení jejich konkurenceschopnosti evropský index spokojenosti zákazníků

- Evropská charta kvality dokument, jehož cílem je sjednotit všechny snahy o růst

jakosti ve všech oblastech života evropské společnosti

11. MĚNOVÁ SPOLUPRÁCE V EVROPĚ OD ZAČÁTKU 50. LET DO VZNIKU EVROPSKÉHO MĚNOVÉHO SYSTÉMU. EVROPSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM – VZNIK, VÝVOJ A MECHANISMUS JEHO FUNGOVÁNÍ.

Při zakládání EHS se prohloubila vzájemná závislost členských zemí a zintenzivněly jejich obchodní vztahy. Bylo jasné, že tento vývoj si vyžádá měnovou spolupráci.

Narušení stálých a předvídatelných měnových vztahů mezi členskými státy mohlo totiž ohrožovat stabilitu společného trhu. Kolísání kursů měn vytváří nejistotu a riziko, což bude ekonomické subjekty odrazovat od vzájemného obchodu a zahraničních investic.

Přesto ve Smlouvě o založení EHS nebyla o společné měnové politice vůbec zmínka. Bylo tomu tak z několika důvodů:

USD představoval v rámci poválečného měnového uspořádání kotvu, která zajišťovala potřebnou stabilitu v mezinárodních měnových vztazích (tzv. Brettonwoodský systém – všechny měny se vázaly na dolar a dolar na zlato)

měnová politika byla svrchovanou záležitostí každého státu pouze pro případ, že by se v platební bilanci vyskytly problémy,

zavázaly se členské státy si vzájemně pomáhat

Postoj k měnové politice se změnil koncem 60. let – vytvoření celní unie a první kroky ke společnému trhu utvrdily členské státy v přesvědčení, že další postup hospodářské integrace se neobejde bez hlubší měnové spolupráce.

v roce 1969 byl v Haagu poprvé formulován požadavek, aby se další vývoj EHS orientoval na měnovou unii, jež měla být logickým vyústěním společného trhu.

HDP (PPS) na obyvatele v evropských regionech

V roce 2004 měla EU největší HDP na světě (12,48 biliónů USD). Evropská ekonomika má dlouhodobě aktivní saldo běžného účtu platební bilance a nízkou inflaci (zvláště v zemích bývalé "patnáctky"); již několik let však zažívá ekonomickou stagnaci a s tím spojenou relativně vysokou nezaměstnanost. Je třeba říci, že mezi jednotlivými státy existují významné rozdíly jak v ekonomické vyspělosti, tak i ostatních ekonomických ukazatelích. Většina hospodářských aktivit je buď koordinována (např. sociální politika) nebo je zcela v pravomoci institucí Evropské unie (např. obchodní politika).

[editovat]

Společný trh

Všechny státy Evropské unie jsou zapojeny do jednotného vnitřního trhu, což znamená, že:

je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu neexistují technické překážky obchodu (rozdíly technických požadavcích, různé stupně

ochrany duševního vlastnictví apod.) snížení administrativy v daňové oblasti

[editovat]

Evropská měnová unie (EMU)

Dvanáct zemí EU (Francie, Německo, Rakousko, Finsko, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Řecko, Itálie, Španělsko, Portugalsko a Irsko) je navíc členy Eurozóny, což znamená, že na jejich území platí jako jediná zákonná měna Euro. Nutnou podmínkou pro přijetí Eura je splnění Maastrichtských kritérií:

průměrná míra inflace země v období jednoho roku před prověřením o vstupu do závěrečného stadia nesmí převýšit o více jak 1,5 % průměrnou míru inflace tří zemí s nejnižší mírou inflace

dlouhodobá nominální úroková míra nesmí v roce před prověřením země o možnosti vstupu do závěrečného stadia převýšit o více jak 2 % průměrnou úrokovou míru tří zemí s nejnižší mírou inflace

deficit veřejných financí nesmí převýšit 3 % HDP a státní dluh nesmí převýšit 60 % HDP v době, kdy bude EU prověřovat vstup do EMUkritérium státního dluhu menšího než 60 % se považuje za splněné, pokud se podíl dluhu na HDP dlouhodobě snižuje

měnový kurz členské země nesmí překročit rozpětí dané Evropským měnovým systémem (EMS) a alespoň dva roky před prověřením možnosti vstupu do závěrečného stadia nesmí členská země devalvovat svou měnu oproti měnám ostatních členských zemí EU

[editovat]

Financování a rozpočet EU

Rozpočet Evropské unie je určen k financování politik EU, administrativních výdajů evropských institucí a další účely. Narozdíl od národních rozpočtů musí být vždy vyrovnaný, nepřipouští se tedy rozpočtové deficity. Na základě usnesení Rady v období 1999-2006 nesmí výdaje rozpočtu překročit 1,27 % HDP Unie (podíl výdajů národních rozpočtů na HDP jednotlivých členských států se přitom pohybuje okolo 40 %).

Návrh rozpočtu vypracovává Komise a předkládá jej ke schválení Radě. Evropský parlament je oprávněn návrh pozměnit.

Příjmy rozpočtu tvoří převážně odvody založené na HDP členských zemí (73,0 %), dále pak celní poplatky a zemědělské dovozní dávky (11,5 %) a podíl na dani z přidané hodnoty (DPH) členských zemí (14,4 %).

Výdaje rozpočtu tvoří výdaje na zemědělství (42,9 %), strukturální fondy a Kohezní fond (35,6 %), vnitřní politiky (7,4 %), zahraniční aktivity (4,3 %), administrativa (5,2 %), rezervy (0,4 %) a předvstupní pomoc (2,9 %)

[editovat]